Odvaha k úplnému sebe vydání Já jsem ta cesta, pravda a život

Odvaha k úplnému sebe vydání
Já jsem ta cesta, pravda a život…
Sněhová královna
Zlý čaroděj stvoří kouzelné zrcadlo, které má moc pokřivit obraz toho, kdo se do něj dívá. Nezobrazuje to dobré a
krásné v lidech a věcech, ale zveličuje ošklivost. Když se však toto zrcadlo pokusil přenést do nebe, zrcadlo prasklo
a jeho střípky se rozlétly po celé zemi. Tyto střípky se dostaly do lidských očí a srdce, a tak jim srdce zamrzla a jejich
oči viděly v lidech a věcech pouze ošklivost.
Příběh se poté soustředí na chlapce Kaje a dívku Gerdu. Kajova babička jim jednou vypráví příběh o Sněhové
královně, kterou Kaj později vidí skrz okno, ale ve strachu před ní uteče. Do Kajových očí a srdce se jednoho dne
dostanou střípky kouzelného zrcadla a jeho osobnost se mění k horšímu, stává se krutým, protože všechno se mu
nyní zdá ošklivé.
Příští zimu Kaj nastoupí do saní Sněhové královny, která ho políbí - aby přestal vzpomínat zimu a aby zapomněl na
Gerdu. Potřetí ho nepolíbí, protože to by ho zabilo. Poté ho odveze do svého paláce. Gerda se však Kaje vydává
hledat. Navštíví čarodějnici, která po ní chce, aby s ní navždy zůstala. Gerda si však nakonec připomene Kaje a utíká
z čarodějné zahrady věčného léta.
Gerda dále potkává vránu, která jí řekne, že Kaj byl v princeznině paláci. Odebere se tedy do paláce, kde poznává
princeznu a jejího prince, který je Kajovi podobný. Gerda jim vypráví svůj příběh a získá od nich kočár. V kočáře ji
však přepadnou bandité, kteří ji přivedou na svůj hrad. Tam se spřátelí s loupežnickou dívkou, jejíž holubi Gerdě
povědí, že viděli Kaje, jak cestuje se Sněhovou královnou směrem do Laponska. Loupežnické děvče Gerdu osvobodí
a dává jí soba, aby na něm cestovala do Laponska.
Gerda nakonec dorazí k hradu sněhové královny. Kaje nalézá téměř zmrzlého na ledovém jezeře. Dívka za ním běží
a na Kaje dopadají její horké slzy, které mu rozehřejí srdce. I Kaj začne plakat a z očí se mu vyplaví střípky
kouzelného zrcadla. Gerda Kaje políbí - zachrání ho svou láskou. Domu se vracejí během krásného jara.
Příběh lásky a odvahy, příběh o cestě, hledání a nalezení. V této pohádce je symbolicky zobrazena duchovní realita.
I v našich životech se zrcadlí duchovní realita.
Příběh Jana Husa je také příběh lásky a odvahy, příběh o cestě a hledání.
Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Jan14:6
Ježíš je východisko, on je způsob života, není to jen učení a pouhá obdivuhodná teorie. Je to cesta, reálná praxe.
Po cestě musíme jít, chce to naši aktivitu. Někdy nevidíme za záhyb cesty, potřebujeme odvahu. K Otci přicházíme.
My jdeme k němu. Musíme se rozhodnout vykročit.
Abraham vyšel ze své rodné země, vydal se na cestu.
I řekl Hospodin Abramovi: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.
Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají
tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ A Abram se vydal na cestu, jak mu
Hospodin přikázal. Genesis 12, 1-4
Izraelci se vydali z Egypta a pak se před nimi otevřelo moře.
Izraelci byli po odchodu z Egypta na cestě 40 let.
Je důležité vykročit, ale to samo o sobě nestačí.
Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se
zmocnil Kristus Ježíš. Filipským 3,12
Hospodin řekl Mojžíšovi: Jak dlouho mě bude tento lid znevažovat? Jak dlouho mi nebudou věřit přes všechna
znamení, která jsem uprostřed nich učinil? Nu 14,11
Nestačí jen vidět Boží moc, zažívat jeho péči a lásku. Je důležité nechat se uchvátit Ježíšem, cele se vydat do
otcových rukou a ve všem mu důvěřovat, protože Boží vůle je dokonalá. Bůh chce pro nás to nejlepší, už pro nás
připravil dokonalou cestu, kterou je jeho milovaný syn. Nechce naši smrt, miluje nás, připravil pro nás život, život
v hojnosti.
Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti. Jan 10,10
Avšak dům izraelský říká: ‚Cesta Panovníkova není správná.‘ Mé cesty že nejsou správné, dome izraelský? Nejsou to
vaše cesty, jež nejsou správné? Proto budu soudit každého z vás, dome izraelský, podle jeho cest, je výrok
Panovníka Hospodina. Obraťte se a odvraťte se ode všech svých nevěrností a vaše nepravost vám nebude k pádu.
Odhoďte od sebe všechny nevěrnosti, jichž jste se dopouštěli, a obnovte své srdce a svého ducha. Proč byste měli
zemřít, dome izraelský? Vždyť já si nelibuji ve smrti toho, kdo umírá, je výrok Panovníka Hospodina. Obraťte se tedy
a budete žít.“ Ezechiel 18,29-32
Nevymezujme Bohu hranice. Ježíš sloužil, nenechal si sloužit.
Takový příkaz jsem přijal od svého Otce.“ Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí,
bude mít život ze mne. Jan 6, 57
Když se vydáme na cestu a necháme se osvobodit pravdou, vstoupíme z pouště do zaslíbené země, ze smrti do
života skrze Ježíše Krista.
Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ Jan 8,32
Je nutné si uvědomit, že Otcovu lásku si nezasloužíme a je bezpodmínečná.
Cestou je pokání na základě poznání jeho lásky. Vděčnost nám dá sílu udělat krok do neznáma.
Proč berete Izraelcům odvahu přejít do země, kterou jim dal Hospodin? Zrovna tak se zachovali vaši otcové, když
jsem je poslal z Kádeš-barneje, aby zhlédli zemi. Došli až do úvalu Eškólu a zhlédli zemi, ale Izraelcům vzali odvahu,
takže nechtěli vejít do země, kterou jim dal Hospodin. Onoho dne vzplanul Hospodin hněvem a zapřisáhl se: Muži ve
věku od dvaceti let výše, kteří vyšli z Egypta, neuvidí zemi, kterou jsem přísežně zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a
Jákobovi, protože se mi cele neoddali, kromě Kenazejce Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova; ti se totiž cele
oddali Hospodinu. Numeri 32:7-12
K sebevydání potřebujeme odvahu, která vyvěrá z poznání otcovi lásky, kterou poznáváme ve vztahu s ním.
Izraelci bloudili po poušti, aby poznali Hospodina a cele se mu poddali. Sice viděli jeho moc, ale neznali ho.
Ježíš opustil rodinu a vydal se na cestu sloužit lidem. Před tím ho Duch Svatý vodil po poušti 40 dní.
Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. Luk 4,1-2
Vstali, vyhnali ho z města a vedli ho až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. On však
prošel jejich středem a bral se dál. Odešel do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu. Žasli nad jeho učením,
poněvadž jeho slovo mělo moc. Luk 4,29-32
Oddanost uvolňuje moc k činění Otcovi vůle.
Jan Hus miloval pravdu, to je o něm obecně známo.
Pravda je Ježíš a Ježíš je s otcem jedno. Jan Hus miloval Ježíše i Otce.
Já a Otec jsme jedno Jan 10,30
Protože znal Otcovu lásku, díky Ježíšově kříži, bylo pro něj přirozené, stejně přirozené jako jíst a pít, činit Otcovu
vůli. Jeho srdce bylo proměněné a vydané Bohu.
Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo. Jan 4,34
Jan Hus se vydal na cestu do Kostnice, stejně jako Gerda se vydala hledat Kaje. Obstál, protože znal Otce a byl mu
poddán. Bojoval stejný boj jako Ježíš v Getsemane a díky své lásce k Bohu obstál a tak ovlivnil dějiny.
Smyslem naší cesty je činit otcovu vůli, radostně a dobrovolně.
Poslušnost je projevem lásky na základě vděčnosti.
Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe.
Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Jan 10, 17-18
Cesta – aktivita
Pravda – realita
Život – vztah
Buďme lidmi s novou DNA, lidmi s DNA Ježíše, s DNA vydanosti a odvahy na základě poznání Otcovi lásky. I my
máme možnost změnit svět stejně jako Jan Hus!