červen 2014 - Domov pro seniory Skalice

červen 2014 - Domov pro seniory Skalice

Domov pro seniory SKALICE,
příspěvková organizace
Náš svět
informace z Domova pro seniory Skalice, p.o.
Skalice 1, 671 71 Hostěradice
III. ročník
červen 2014
Obsah:_________________________________strana
Úvod
3
Společenská kronika
4
Informace vedení Domova
5
Co se událo?
6-7
Fotky z dění v DpS
8–9
Jak nám chutná aneb ….
10
Příspěvek uživatele
11 - 12
Rybářská povídka
12 - 13
Z pera kuchaře
14
Vtipy
15
Rady pro zdraví
Závěr
16 - 18
19
2
Úvod
Vážení čtenáři,
čas plyne jako voda a Vy právě držíte v rukou
červnové vydání informačníku Náš svět. Na tom by
ani nebylo nic až tak zvláštního, ale vězte, že tímto
číslem již začínáme třetí ročník vydávání tohoto
měsíčníku!
Při té příležitosti jsme si pro Vás připravili novou
rubriku. Po pranostikách v prvním ročníku a radách
pro zahrádkáře v druhém, Vám přinášíme „Rady pro
zdraví“.
Věřím, že si každý v nabídce dobrého čtení vybere a
pokud máte nějaké nápady, co Vám v našem
informačníku chybí, co byste popřípadě chtěli
vylepšit, Vaše náměty rádi uvítáme.
Přejeme Vám příjemné a pohodové čtení, třeba u dobré
kávičky 
3
Společenská kronika
V měsíci červnu oslaví své životní jubileum
3.6. paní Růžena Součková
6.6. paní Dagmar Dobešová
6.6. paní Soňa Küffelová
13.6. paní Antonie Vespalcová
22.6. paní Anna Brychtová
24.6. paní Zdeňka Holčapková
29.6. paní Ludmila Peruthová
Jubilantům přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí
a životní pohody!
Přivítali jsme mezi námi nové
uživatele:
Paní Hedvika Grásgruberová
Rozloučili jsme se :
Paní Františka Hejlková
4
Informace vedení Domova
Dobrý den,
Schůzky vedení s našimi uživateli se již stali tradicí,
proto Vás tímto srdečně zvu na naše další společné
setkání,
které se uskuteční ve čtvrtek 26.6.2014 v 13.30hodin v
jídelně
pavilonu A.
Přeji příjemné letní dny a těším se na naše setkání.
Ing. Romana Hušková, ředitelka
5
Co se událo???
Maškarní bál v Tavíkovicích
Po delší době nás opět slunce
pohladilo svými paprsky. (Mimo
jiné v těchto dnech 23.-24.5.
probíhaly Volby do Evropského
parlamentu.)
Páteční odpoledne, dne 23.
května 2014 jsme přijaly
pozvání do obce Tavíkovice.
Domov u lesa Tavíkovice, p.o
pořádal v prostorách sálu
Obecního domu Maškarní bál.
Po našem příjezdu již byla
zábava v plném proudu. Vstup
na bál byl v maskách a ta
nejhezčí maska byla
vyhodnocena závěrem. Naše
uživatelky si vybraly
různobarevné kloboučky.
Zatančily si, vyhrály v tombole,
setkaly se se svými přáteli a
ochutnaly nabídnuté pohoštění.
K poslechu i tanci hrála
místní kapela a milé taneční
vystoupení předvedly mažoretky
z Višňové.
Divadelní představení ve Višňovém
Byla neděle 25. 5. 2014, krásný
slunečný den. V nedaleké obci
Višňové sehrál divadelní spolek
Návrat o.s. krásnou divadelní hru
Aloise Dostála s názvem „OD
STARÉHO K MLADÉMU
POSVÍCENÍ“.
Veselohra z venkovského života
se místním ochotníkům velmi
6
zdařila. Naši uživatelé měli
rezervovány místa v 1. řadě
kinosálu.
Paní režisérka Marie
Machová diváky mile
přivítala a nabídla všem
divákům ochutnávku
posvícenských koláčků.
Byly výborné. Ochotníkům
se představení vydařilo a
rádi se s našimi uživateli
vyfotili na památku.
Přejeme divadelnímu
spolku do dalších let mnoho úspěchů, spokojené diváky a vždy vyprodaný sál.
Jarní koncert manželů Procházkových
Ve čtvrtek, dne 29. 5. 2014
upořádal náš Domov Jarní
koncert manželů
Procházkových. Již od rána se
obloha zahalila do šedivých
mraků a téměř bez ustání
pršelo. Nezbývalo, než-li
přesunout plánovaný koncert
z prostor zámeckého parku do
sálu hlavní jídelny.
Po přivítání hostů z Domova
s pečovatelskou službou (DPS)
Prosiměřice a DPS Miroslav
následovala prohlídka areálu
Domova. Manželé Procházkovi
našim uživatelům i všem
příchozím zahráli a zazpívali
lidové písně v Kyjovských
krojích. Publikum zpívalo,
někteří tancovali, závěrem
proběhlo veselé slosování
tomboly.
V budově Zámku byla
možnost zakoupení občerstvení, drobných dárkových předmětů a květin.
Děkujeme manželům za krásný hudební zážitek.
7
Fotky z dění v DpS
rehabilitace
ergoterapie
muzikoterapie
8
zahradní terapie
canisterapie
vycházky do parku
volby do evropského parlamentu
9
Jak nám chutná aneb Stravování nejen očima uživatele…
Strava je nezbytnou součástí života každého z nás.
V rodinách se vaří různě a každý rod má při vaření své zvyky a tradice.
Někdo se řídí recepturou, jiný zase zkouší experimentovat. Jeden uznává koření,
druhý třeba bylinky… Nenajdeme 2 kuchaře, aby totéž jídlo uvařili a ochutili
stejně. A zavděčit se „mlsným jazýčkům“ je opravdu těžké. Co jednomu chutná,
druhému „nevoní“.
Jen málo lidí dokáže ocenit práci jiného, často je snazší kritizovat, nežli
poděkovat.
V kuchyni našeho Domova pracuje 5 kuchařek, které denně připravují na 120
porcí (pro uživatele, personál a cizí strávníky).
Jejich práce je velmi náročná, nelehká a mnohdy i nevděčná.
S vařením začínají paní kuchařky už brzy ráno. Vše se musí stihnout. V létě
se přitom teploty v kuchyni pohybují kolem 30°C. Hotové jídlo je potřeba
rozdělit do kontejnerů na budovy, naplnit jídlonosiče, vydat jídlo personálu a
uživatelům v hlavní jídelně. A nádobí neubývá! Po obědové pauze už následuje
příprava večeře. Každý den, celý měsíc, 365 dní v roce…
Slovy našeho uživatele /příspěvek ze dne 22. 5. 2014/:
„Dobrou chuť!“ – „ Děkuji“
Těm, kteří nedojdou do jídelny, nosí na pokoj jídlo pečovatelky.
Vždy a všechny řeknou hlasitě: „Dobrou chuť“. Odpovíme:
„Děkuji“.
Když se zamyslím nad těmito slovy, uvědomuji si, že tu chuť
připravil někdo jiný a naše „Děkuji“ nepatří jen těm, kdo stravu
donesli, ale hlavně těm, kteří tu chuť do jídla vložili.
Za celou dobu, co jsem zde ve Skalici, jsem vždy obdivoval tu
„Dobrou chuť“. Nepřišel jsem z horší do lepší kuchyně. Moje
maminka, tchyně i manželka byly výborné kuchařky. Setkal jsem se se
stravou v nemocnici v Ivančicích, ve Znojmě, v LDN a také ve třech
domovech a myslím si, že kdyby byla uspořádána soutěž v rámci kraje,
naše děvčata z kuchyně by se vracela z vyhodnocení se zlatými
medailemi na prsou.
Není to pochlebování, ale uznání za umění připravit i obyčejnou
stravu chutnou.
Za to vám, milé kuchařky, patří náš “DÍK“. J.S.
Děkujeme našim kuchařkám a přejeme do dalších let
spokojené strávníky a samá výtečná jídla.
10
Příspěvek uživatele J.S ze dne 30. 5. 2014
Vzpomínka na zážitek z vojny
Z toho velikého koláče života a štěstí si každý ukrojí takový kus, na kolik je
mu dopřáno sil a jaké jsou jeho možnosti. Je to nespravedlivé, ale je to tak.
Presenční službu na vojně jsem končil v Brně na Kraví hoře. V té době bylo
nařízeno cvičení na Libavě za přítomnosti sovětských okupačních vojsk. Naše
útvary měly předepsány množství vojáků a tak se stalo, že v kasárnách zůstalo
malé množství mužstva. Přesto jsme museli zajišťovat strážní službu ve věznici
na Špilberku a v muničním skladě v Medlánkách. Jako četař aspirant jsem
chodil v té době každý třetí den jako velitel stráže.
Rozdělení stráží se konalo na cvičišti v kasárnách. První a druhá rota
dodávaly do stráže každá 6 strážných. Před jedním rozdělením jsem čekal na
příchod dozorčí roty, která přiváděla určené vojáky do stráže. K mému
překvapení dovedl dozorčí 2. roty také cikána, který se staral o 4 vojáky. (V té
době byl nedostatek masa a tak velitelství útvaru rozhodlo, že zbytky jídla
využijeme k vykrmení vepřů. Chodili jsme často na brigády do JZD a od nich
útvar dostával zdarma krmivo i selata. Ten vojáček – cikán Janko Kováč – se
pečlivě staral o vepře. Byl z východního Slovenska, měl výcvik beze zbraně.
Když ho dozorčí přiváděl, nesl pušku jako hrábě. Nikdy z ní nevystřelil.) Já jsem
se obrátil na důstojníka, který prováděl rozdělení stráží. Ten mě odmítl, že je
málo mužstva a tak jsme odjeli s nákladním autem do Medlánek vystřídat
stávající stráž.
Po převzetí strážnice jsem určil první směnu. Každý strážný obdržel 3 ostré
náboje, dal si je do pušky a šli jsme je vystřídat. Po příchodu ze stráže mi každý
vrátil 3 ostré a já je schoval v trezoru. Když jsem chystal třetí směnu, musel
nastoupit i Janko Kováč. Třásl se jako osika, byl bledý a nemluvil. Jemu jsem
vložil do pušky jen 2 náboje. Jako posledního jsem ho zavedl do „ muničáku“
č. 1, asi 180 m od strážnice. Jednotlivé sklady byly ohrazeny drátěným plotem
4 m vysokým s jednou bránou pro vozidla a jednou brankou pro strážného.
Branku jsem zamkl a každý strážný měl uvnitř telefon.
Už byla úplná tma, když se objevilo auto s dozorčím posádky. Byl to mladý
poručík, asi nedávno vyřazený. Byl arogantní, vše na strážnici řádně
zkontroloval. Poté mě vyzval, abych s ním šel zkontrolovat strážné. První
kontrola byla v „muničáku“ č. 1, kde střežil sklad Janko Kováč. Když jsme přišli
asi 10 m před branku, ozvalo se: „Stoj, lebo strelím!!“ Zůstali jsme stát.
Soudruh poručík přede mnou a bylo ticho. Soudruh poručík zakřičel: „Proč se
mne nezeptáte na heslo?“ Heslo bylo: „JEŽEK“, (ale Janko si je stejně
nezapamatoval.) Bylo chvíli ticho a tak udělal soudruh poručík krok k brance a
Janko vykřikl: „Stoj!“ a vyšla rána. Poručík lehl na břicho do strouhy vedle
cesty, kudy odtékala voda od hydrantu u strážnice. Viděl jsem, jak bláto
vystříklo. Soudruh poručík mě po chvíli požádal, abych strážníka odzbrojil. Já
jsem byl jen přikrčený na cestě. Zavolal jsem: „Jano, to jsem JÁ, velitel stráže“
11
a vtom vyšla druhá rána. Věděl jsem, že víc nábojů Janko nemá, a tak jsem šel,
odemkl branku, vzal od něj pušku a pomohl mu na zem, protože seděl na větvi
stromu. Na poručíka byl směšný pohled, když se zablácený postavil. Na strážnici
chtěl telefon, že zavolá eskortu a Janka odveze do věznice.
Snažil jsem se ho uklidnit a zabránit mu v jeho rozhodnutí. Řekl jsem mu, že
když to nahlásí, že uškodí vyšším velitelům a ti se zase pomstí nám, že posílají do
stráže vojáky beze zbraní. Dal si říct, ale ptal se mě, proč jsem si nelehl na zem,
když volal: „Stoj,lebo strelím“. Řekl jsem, že když Janka nezatkne, povím mu.
(Dal jsem totiž Jankovi do pušky jen 2 náboje – a to cvičné.)
Soudruh poručík se odjel převléct a my jsme v radosti čekali na vystřídání.
V kasárnách se rychle rozkřiklo, jak Janko střílel. Po čase jsem zjistil, že mám
na stole cigarety a že mám stále naleštěné všechny boty. Asi za týden mě velitel
roty oznámil, že mě má přivést na velitelství útvaru, ať se řádně obléknu. Když
jsme tam přišli, bylo mi divné, že na chodbě nikdo není. K mému údivu se
otevřely dveře a soudruh plukovník řekl, abychom šli dál. Vyzval nás, ať si
sedneme kolem dlouhého stolu. Tvářil se dobrácky a obrátil se na mě, jestli vím,
že v naší armádě byli zrušeni „pucfleci“ již dříve a já to znovu zavádím.
„ Mám zjištěno, že Janko Kováč Vám čistí boty a obstarává cigarety a
oplatky. Jak to bylo doopravdy v Medlánkách?“ Řekl jsem všechno podle
pravdy, soudruh plukovník se smál a mohl jsem jít.
Jankovi jsem řekl, že mu zakazuji čistit boty, ale on neuposlechl rozkazu a
měl za to pokutu.
Když jsem odcházel do civilu, šel jsem se rozloučit. Janko mi dal krabičku
cigaret a já mu na prsa připevnil odznak výtečného pluku a oba jsme slzeli…
DĚKUJEME UŽIVATELI ZA PŘÍSPĚVEK
Rybářská povídka
XIX. Mušov – Útok vosy
Byl pátek a manžel se rozhodl vzít
si dovolenou s tím, že vyrazíme chytat
na Mušov. Honzík nás ujistil, že o půl
páté ráno bude v pohodě vstávat –
takže jede taky a Jakuba jsme se ani
ptát nemuseli. Ten si objednal nové
pruty i s navijáky a už se moc těšil, jak
je na Mušově vyzkouší.
Po půl hodince jízdy jsme byli na místě. V srpnu už je po ránu celkem zima,
a tak jsme se museli i přiobléknout. U vody celkem foukalo, Honzíkovi byla
12
zima a tak se schoulil na hodinku ještě v autě
a podřimoval. My jsme zatím zakrmili a
nahodili pruty.
Ryby vůbec, ale vůbec nebraly a my
věděli, že tento lov nebude asi úspěšný. Já
jsem se šla podívat po okolních lovných
místech a cestou jsem natrefila na „babky“.
Pár jsem si jich utrhla a schovala do dlaně.
Když jsem se vrátila na místo, kde jsme
chytali, hodila jsem nějaké po Honzíkovi,
který už mezitím vylezl z auta. Okamžitě začal sondovat, kde jsem je natrhala a
mazal si pro další. Za chvíli už na břehu probíhala bitva. Protože ryby pořád
nebraly, pobavili jsme se alespoň touto činností. Nakonec jedna z kuliček
přistála manželovi ve vlasech a bylo po srandě, chvíli mi trvalo, než jsem bodlák
z vlasů vysoukala a tím bojová hra skončila. Dali jsme si malou svačinku a dál
se věnovali lovu. Signalizátory záběru stále tvrdohlavě mlčely. Já jsem si po
svačince otevřela ovocné pivo v plechovce, které jsem pomalu popíjela – a pak
se to stalo…
Seděla jsem si pohodlně v rybářském křesílku a rozhodla jsem se to pivo
dopít. Stoupla jsem si a vzala plechovku do ruky, přiložila k ústům a napila se.
Najednou jsem v puse ucítila něco, co v pivu nemělo být. První myšlenka byla,
že je v pivu asi kousek ovocné sraženiny, jazykem jsem lok „poválela“ v ústech
a pak to přišlo. Ucítila jsem něco jako štípnutí a rázem jsem obsah pusy vyplivla
na zem. V trávě jsem uviděla vosu a najednou mi bylo vše jasné. Během pár
minut mi jazyk pořádně otekl, nemohla jsem polykat a taky to dost bolelo.
Bolest vystřelovala až k uchu. Jediné co jsem v tu chvíli mohla dělat, bylo
namočit kapesník a přiložit si studený obklad. Po chvíli už jsem nemohla ani
mluvit a tak jsme se rozhodli jet okamžitě domů. Kosmickou rychlostí jsme vše
sbalili a chystali se odjet. Manžel si zrovna oblékal tričko, když najednou spustil
kupu nadávek. Jedna vosa mu totiž vlezla do rukávu a dvakrát ho taky štípla.
Okamžitě jsme nasedli a uháněli z tohoto nebezpečného místa pryč. Během
cesty domů jsem si pořád chladila krk až k pravému uchu, jazyk jsem měla jako
zdřevěnělý. Když jsme dorazili domů, zvažovali jsme cestu na pohotovost, ale
mně se zdálo, že můj stav se nijak nezhoršuje, a tak jsem zůstala doma. Zapnula
jsem počítač a hledala jak postupovat, když Vás štípne vosa do jazyka. Nic moc
jsem se nedočetla a tak jsem jazyk potřela octem a vzala si Dithiaden. Z lednice
jsem vytáhla plechovku piva (ne že bych na něj měla chuť), ale zabalila jsem
ji do kapesníku a přiložila na krk, tímto způsobem jsem si udělal obklad, protože
jsme neměli v lednici udělaný led. Bylo poledne a já jsem si lehla v obýváku na
gauč a asi na čtyři hodiny jsem usnula. Když jsem se vzbudila, bylo mi už lépe.
Jazyk mě bolel ještě i večer, ale druhý den ráno už jsem byla úplně v pořádku.
Příště už budu na ryby vozit i skleničku. To abych viděla, jestli tam
neplave, co nemá. Případně jen pivo nebo jiné pití v uzavíratelné láhvi! J.R.
13
Z pera kuchaře
Červen - to jsou jahody
Sezóna jahod je tu. Ať už si je natrháte na zahrádce, nebo koupíte na trhu,
v kuchyni z nich vytvoříte skvělé dezerty pro horké letní dny. Jahody jsou
navíc bohaté na vitamin C.
Nepečený jahodový dort
Potřebujete:
500 g jahod, 3 balíčky dětských piškotů, 3 kelímky zakysané smetany, 3 lžíce
cukru, červená želatina (např. Dr. Oetker), máslo na vymazání formy a kokos na
vysypání formy
Postup:
Ve velké míse smíchejte piškoty, zakysané smetany a cukr. Nechte chvilku
odležet, piškoty krásně změknou. Mezitím si vymažte formu (nejlépe kruhovou
o průměru cca 26 cm) máslem a vysypte kokosovou moučkou. Piškoty
namačkejte do formy a navrch naskládejte podélně rozkrájené jahody. Podle
návodu si připravte želatinu (červenou) a nalijte na ovoce. Takto připravený dort
přikryjeme potravinovou fólii a dáme vychladit. Je ideální pro horké letní dny.
14
VTIPY
"Mami, víš kolik zubní pasty je v jedné tubě?"
"Nevím."
"Já už to vím: od gauče až k televizi."
Ptá se Pepíček paní učitelky: "Mohu být potrestán za něco, co jsem
neudělal?"
Učitelka: "To v žádném případě!"
Pepíček: "Tak to je dobře. Já jsem totiž neudělal domácí úkol!"
Děti jsou na přírodovědné procházce a pan učitel na kraji lesa uvidí
ohryzaný strom a říká: "Děti, kdo myslíte, že to udělal?"
A na to Pepíček: "Já nechci žalovat, pane profesore, ale určitě to byl někdo
z béčka!"
Přiběhne Pepíček k benzínové pumpě s kanystrem: "Deset litrů benzínu,
honem!"
"Co je, hoří snad?"
"Jo, naše škola. Ale nějak to uhasíná."
Přijde Pepíček domů a říká mamince:Maminko,já už umím počítat do
15.Maminka na to:
"Tak ukaž."
"Jeden, dva, tři, čtyři, šest, sedm, osm, devět, deset, jedenáct, třináct,
čtrnáct a patnáct."
"A kde jsi Pepíčku nechal pětku a dvanáctku?"
"Pětku jsem dostal do žákovské knížky a dvanáctku jsem vypil za rohem."
Pepíček přijde domů ze školy a chlubí se, že konečně dostal roli v třídním
divadelním kroužku. Tatínek se ptá, jakou, a Pepíček povídá:
"No, hraju pána, který je už dvacet let ženatý."
"No, když na sobě budeš pracovat, jistě brzy dostaneš roli, která také něco
říká."
"Mamíííííí, mamíííííííí, mě opuchl prst!"
"A jak jsi to poznal, Pepíčku?"
"Nevejde se mi do nosu."
"Pepíčku, pročpak jsi přišel pozdě do školy?"
"Protože jedna paní ztratila tisícikorunu."
"A tys jí pomáhal hledat, viď?"
"Ne!!! Stál jsem na bankovce a čekal, až odejde."
15
Rady pro zdraví:
NABANÁNUJTE SE!
Nikdy nedávejte banán do chladničky!!!
Banán obsahuje tři přírodní cukry - cukrózu, fruktózu a
glukózu kombinovanou s vlákninou. Banán dává
okamžitou podpůrnou dávku energie.
Banán dokáže také pomoci překonat podstatné
množství chorob a nežádoucích stavů, tvořící tak prvek,
který by měl být přidaný do naší stravy.
Deprese: Podle výzkumů mezi lidmi trpícími depresí
velká část z nich se cítí výrazně lépe po požití banánu.
To je proto, že banán obsahuje tryptophan, druh
proteinu, který tělo přemění na serotonin, a ten
uvolňuje relaxační prvek a zlepšuje náladu a celkově
vás činí šťastnější.
Pro menstruační syndromy: Zapomeňte na tabletky nabanánujte se. Vitamín B6, který se v banánu nachází,
vám zreguluje hladinu glukózy v krvi, což kladně
účinkuje na vaši náladu..
Anémie : Vysoký obsah železa v banánech dokáže
stimulovat hemoglobin v krvi a pomáhá v případě
anémie.
Krevní tlak: Toto jedinečné tropické ovoce má
extrémně vysoký obsah potasia a přitom nízký obsah
soli, a to dělá banán perfektním nástrojem v boji proti
16
vysokému krevnímu tlaku. Navíc, US Food and Drug
Administration právě povolila banánovému průmyslu,
aby mohl oficiálně vyhlašovat schopnosti tohoto ovoce
na snižování rizik vysokého krevního tlaku a infarktu.
Trávení: Vysoký obsah vlákniny v stravě tvořený
banány pomáhá upravit činnost trávicího traktu do
normálu a pomáhá překonat problémy bez použití
laxativ.
Kocovina: Jeden z nejrychleji zabírajících způsobů
odstranění poopicových stavů je udělat si banánovo
mléčný šejk oslazený medem. Banán utiší žaludek a s
pomocí medu vybuduje nazpět zničenou hladinu cukru v
těle, zatímco mléko utiší a znovu zavodní váš systém.
Pálení na srdci: Banány mají účinek jako přírodní
antacid v těle, takže pokud máte problémy s pálením na
srdci, snězte banán na úlevu.
Ranní bolesti: pár kousků banánu mezi jídly pomáhá
udržet hladinu cukru v rovnováze a odstraňuje ranní
bolesti.
Komáří bodnutí : Předtím než sáhnete pro krém na
ošetření bolestivého vpichu po komárech, zkuste potřít
bolestivé místo vnitřkem z banánové slupky. Velké
množství lidí zjistilo, že banán je neuvěřitelně účinný ve
snížení pálení a podrážděnosti pokožky.
Nervy: Banány mají vysoký obsah B vitamínů, které tiší
nervový systém.
Nadváha: Práce pod tlakem? Studie psychologie
dokázala, že práce pod tlakem často vede k přecpávání
17
se uklidňujícími doplňky jako je čokoláda nebo čipsy.
Při průzkumu hospitalizovaných pacientů vědci zjistili,
že nejobéznější byly skupiny osob, pracující v práci pod
vysokým tlakem. Podle závěrečné zprávy, abychom
dokázali vyloučit požívání jídla vzniklé panikou,
potřebujeme kontrolovat naši hladinu cukru v těle. Kus
banánu s vysokým podílem uhlohydrátů požitý každé
dvě hodiny vám pomůže udržet tuto hladinu.
Žaludeční vředy: Banán je používaný jako dietní jídlo
při zažívacích problémech pro svou hladkou texturu a
jemnost. Je to jediné ovoce, které může být používané
bez bolestí i v chronických případech. Banán dokáže
neutralizovat nadměrnou kyselinu a snižuje podráždění
tím, že jemně obalí stěny žaludku.
Kontrola teploty: banán je uznávaný jako chladící
ovoce, které dokáže snížit obě, jak tělesnou tak i
emociální teplotu nastávajících maminek.
Kouření a používání tabáku: Banány dokážou pomoci
lidem, kteří se pokouší přestat kouřit. Vitamíny B6, B12
obsažené v banánech - potasium a magnézium pomáhají tělu dostat se z nikotýnového absťáku.
Stres: V banánu životně důležitý minerál, pomáhající
normalizovat srdeční rytmus, pomáhá dodávat kyslík do
mozku a reguluje naši tělesnou hladinu vody. Když jsme
ve stresu, náš metabolický poměr se zvyšuje, a tak
snižuje naši hladinu potasia. To může být vyvážené
nazpět s pomocí vysoko potasiového "nabanánění" .
Infarkt: Banány jako součást pravidelné stravy mohou
snížit riziko infarktu až o 40%!
Bradavice: Vezměte kus banánové slupky a přiložte na
bradavici žlutou stranou ven. Zlehka připevněte slupku
náplastí.
Chcete mít vaše boty rychle lesklé? Vemte slupku
od banánu a vnitřní stranou přetřete svoje boty ...
nakonec zlehka přeleštěte suchou látkou.
Neuvěritelné ovoce !!!
18
Uzávěrka příštího čísla časopisu je 30.6.2014.
Časopis vydává: kolektiv zaměstnanců DPS, kontakt: tel.:
515 339 157, e-mail: [email protected]
Příspěvky můžete zasílat na email: [email protected]
19
20