Současný stav v odrůdové skladbě a dalšÍ rozvoi
Transkript
Současný stav v odrůdové skladbě a dalšÍ rozvoi
P RÚMYsL K VA sNÝ roč.36/1990- číslo8-9 232 norrrqecrrri cBoůcTB [ITaMMoB n[BHb|x 4poxxreů u yT[J|r'. 3aquq aM[HoK[cJror oxMeJreHHoro cycJra. Knac. npyu., 36, 1990, Nq 8-9, mp. 225-232. changes of technological conditions. The individual straÍns have different ability for an adaptation to operation conditions, different sensitivity to changes of the Wort conCentration, temperature of Íermentation and changes of the volume of a fermentation medium. The physiology of the Strains 8et Ývorse durin8 theÍr in. dustrial app]icatíons'These physÍological changes correlate well with changes of the rate and quantity of tlre sroup A of amino acÍds utÍlizatÍon (threonine, serine' ]eucine and lysine]. Therefore, this determination ís one of the meihods for the strain evaluation. pa6ore ucnbITaHI4e IIrraMMoB trl{BHbtx B Hacrotureti npoBoÁI,Ulocb Ha oonoBe naóoparopunx tpeprueuÁpoxxeli raquů c IuTaMMaMI{' pa3MHoxeHHbIMI{ I,I3 Ko"'IJIerW,u \4ccJIeÁoBaTeJIbcKoro I,ÍHcTIlTyTano ilpol{3BoÁcTBy nI4Ba u co. (No 2, 9' 96, 7 u t2) 14 c oÁnHaKoBbIMll no1a fl.para IuTaMMaMI{' o16zparoIr.tlt,tl'lt.icq13 npoIl3BoÁcTBa n'iBoBapeuHoto 3aBoAa nocJle nepBoll-rperleů HacanKv IIl|u v nocne urecroň. Ilpono4I,rnacb oI]eHKa I.i3MeHeH}1IlcKopocTII cópoxeu.llx gKcTpaKTa' n odpasonannu 6uoruaccu, cnoco6. Basařová, G. - Čižková, H. - Kevilay, A. - Pavelcová, D. . HocTI.] ocaxÁeHHfl' BblÁe''IeHI,I]Il ÁByoKI{cH y|JlepoÁa' Ir3Me- Masák, l.: Bedeutung und Methoden der Testung der ..ueur.rr} pH |t yTtr'n3alil4ll aMI.IHoKI{cJToT. 3ror cnocoó o[eg. Brauereihefenstámme in der moÍlernen Bierfabrikation. KI' ÁaeT Bo3MoxuocTb 6onee dnugxo onpeÁeJlllTb c,ra6untI. Teil. Stabilitát der physiologischen und technolo. qyBcTBI,ÍTe"'IbHocTb HocTb TIInoBbIx cgořIcrg IIITaMMoB I-1I4x gischen Eigenschaften der Stámme der Brauereihefen K u3MeHeHIl'M TexHono|ilqecxux ycnonnů. Euno 4oxasaHo, und Utilisation der Aminosáuren der Wiirze. Kvas. prům. qTo oTÁeJlbHble IuTaMMbI oTJlIlqa}oTc'I pasHoItr cnocoónoc36, 1990,Nr. 8-9, S. 225-232. Tb}o K aÁanTI,IpoBaHl,rrc B 3Kcn"TyaTaIlI,IoHHbIx ycJ'IoBI4'Ix' qyBcTB],rTeJIbHocTblo c ToqKI,í 3peHn'I TunoBblx pasuoů In dieser Arbeit Wurde die Testung der Hefestámme cnoůcrs K I,I3MeHeHI'ÍflM KoHIIeHTpaul,tt{oxMeJteHHbIx cyced'I' aufgrund von Laborfermentationen mit vermehrten stámTeMnopaTypbl ópoxenun II K I]3MeHeHnu oóterraa 6po4znlmen aus der Sammlung des Forschunssinstituts fúr uoř cpe1r,r. flpex.qe Bce|o noÁTBepÁv"'Iacb u pa3Hafi cTeBrauereí und Málzerei in Prag (Nr.2' 9' 96' 7 und 12) neHb yxyÁIileHfifi TexHoJIorrl,Íqecxllx csoůcrs oTÁe'lbHblx und den gleichen stámmen, die aus den BrauereÍbetrie. IuTaMMoB B saBucIIMocTl{ oT KoJII{qecTBa HacaÁoK B gKcben nach erstem bis dritten oder auch sechstem Ann,'IyaTaulal'. tr,IsN,IeHeHuq Qlrsz onoruuecxoro cocToíHI.I'I setzen genommen wurden. Es wurden die Anderungen uITaMMoB' oTpaxarcul,ÍecÍ B yxyÁileHl,ll.I TexHoJlo|uqec. in der Geschwindigkeit der Vergárun8 des Extrakts, in xl,tx cnoňctn, HaxoÁ'Tc'I B TecHoř KoppeJl'quu c r,I3MeHe- der Bildung der Biomasse, in der SedimentationsfáhigHltaMu cKopocTI,I IZ cTeneHr4 yT!1ltr3aI\'rri4 aMI.rHOKucJIoT keit, Ín der Koh1endíoxid-Entwlck1ung,pH-Anderun8en fpynnbr A, r. e. TpeoHI.rHa,cepilHa, Jreyur4na Ir nzsfiHa. nound Aminosáuren.Utilisation aussewertet. Diese Methode oToMy MoxHo 3To onpeÁeJ'IeHHe peKoMeHÁoBaTb KaK Áoder Bewertun8 der Stámme ermiglicht die stabi]Ítát der no'TbHIlTeJIbHbIžIr,teroÁ npl{ oqeHKe IIITaMMoB. Typeneigenschaften der Stámme und Íhre EmpfíndlichBasařová, G. - Čížková, H. - Kevilay, A. - Pavelcová, D. Masák, f.: Significance and Methods for Tests of Brewing Yeast Strains in Modern Beer Production. Part 1. Stabllity of Physiological and Technological Properties of Brewing Yeast Strains and Amino Acids Utilization from Wort. Kvas. prt1m. 38, 1990, No. 8-9, pp. 225-232. The yeast straÍns were tested in laboratory fermentations. The following strains were used: the strains from th e C o l l e c ti o n of t h e Resea rc h In st it u t e of Bre wing and a n d 121 a n d the same M a l ti n g P r a g u e ( N o.2,9,96,7 after their first, and brewery taken from strains third or sixth app]icatÍons. Chan8es Ín the rates of ex' seíiimentation biomass production, tract fermentation, ability, carbon dioxÍde evolution, pH of the medíum and were determÍned. Thís manner amino acids utilization of the straÍn description permÍts to specifity the stability of the straín propert.Íes as well as their sensitivÍty to keit gegeniiber den Veránderun8en der technolo8ischen Bedingungen náher zu spezifizÍeren.Es wurde bewiesen, daB die einzelnen Stámme eine unterschÍedliche Adaptationsfáhigkeit auf die Betríebsbedingungen und eine unterschiedliche EmpfindlÍchkeit vom Standpunkt der TypeneÍgenschaften auf die Anderungen der \ďiirzekon. zentration, der Gárungstemperatur und des Gármedium. volumens besitzen. Die Versuche bestáti8ten vor allem auch das verschiedene MaB der Verschlechterung der technologischen Eigenschaften der einzelnen stámme in Abhiingígkeit von der Anzahl der FÍihrungen im Be. trieb. Die Anderungen des physiologischen Zustands der Staimme, der sich durch die Verschlechterung der techaologischen Eigenschaften merkbar macht, stehen in enger Korrelation zu den Anderungen der GeschwindiSkeÍt und des Ausmasses der Utilisation der Aminosáuren der Gruppe A' d'h. des Threoníns, Serins, Leucins und Lysins. Deshalb kann diese Bestimmung als eine Ergiinzungsmethode bei der Beurteilung der stámme empfohlen werden. Současnýstav v odrůdovéskladbě a dalšÍrozvoi výroby sladovnického iečmene ve světě 664.786.86 Člen lkorespondent ČsAV Prof. Irrg. JAROSLAV LEKEŠ, DrSc., Výzkumirý a šlechtitelský ústav obilrrář. ský' KroměříŽ Klíčová s|ovai Íečmen,slad' odrůdy, ekonomika Světová produkce ječmene se v poválečnémobdobÍ díky nejen vÍce neŽ dvojnásobně vyššímsklizňovým plochám, a]e hlavně vlivem vyšší Íntenzifikace výroby vice než ztrojnásobila. Světový výstav pÍva dosáhl za totéŽobdobÍtéměř čtyřnásobku. Podíl ječmene přÍpadajícÍz jeho cel. kové produkce na výrobu sladu však vzrostl jen nepatrně _ z 8,2 na 9,1 0/o. Přes významný šlechtitelský pokrok v tvorbě produktivních vysoce jakostních odrůd zcela nové pěstitelkoncepce, v aptikaci nových ÍntenzÍvnÍch ských systémůa výši úplně nových vkladů do výroby sladovnÍckéhoječmenese jeho výroba zvláště v zemích tradičně vyspělého pěstovánÍ, jako jsou sRN, ČSFR č ÍND R, ale i j inde, o bč as do s táv á d o sloŽitých obtíŽi. KV A ,S NÝ PRÚM YsL roč. 36/1990 číslo B.9 Příčin je řoda, at jÍž v materiálně-technické, technologické či ekonomické sféře. Všechny jsou však za určÍtýchpředpokladů v konkrétních pod. mínkách řešitelné. Výroba vysoce jakostního sladovnického ječmene a zvláště sladu je i přes značný pokles světo. vých cen za zemědělské suroviny efektivní. Dokazují to údaje nejen z našich předních zemědě]ských podniků, ale i ze sousední SRN, kde cenový rozdíl mezi sladovnickým a krmným ječmenemči' nil pro západoněmeckého zemědělce v posledních 10 letech v závislosti na ročníku 4,5 až 7 DM za 100lkg sladovnického ječmene.obdobně je tomu v NDR a v dalších sbátech. oDRÚDovÁ SKLADBA JARI\IÍHoA ozIMÉHo JEČIVIENE z LET 1986 AŽ 1gBB, PoMĚR' JEJrcH Ptoc;{ A zvtÁŠTNosTI vE vÝRoBE sLADovNIcKÉtIo JEČMENE Sladovnický iečmen v Evropě [1, 2] FrancÍe je největším světovým vývozcem sladu. Výrobu jarnÍho s]adovnÍckéhoječmene Zabezpečo' vala v roce 1988 na ploše 553'5 tis. ha v tomto rozhodujícÍm odrůdovém zastoupení: Trumpf 35 0/o, Menuet 20 0/0, IJatascha 13 0/0, Aramir 7 0/0, Golf 5 o/0. U ozimého ječmene z plochy 1,337 mil. ha byly nejrozšířenějšímiodrůdamÍPlaísant - 320/o, Sonja - 10 0/0,Barberouse -. 9 %, Flamenco - 7 0/0, M ag i e a E xpr e ss p o 5 %. Velká Britóníe méIa u jarního ječmene z plochy 1,021 mil. ha toto odrůdovézastoupení: Blenheim 220/0, Trumpt 200/0,Atem B 0/0,Klaxon 6 0/0, Cornické a Arena po 50/o.Z ozimého ječmene,jenŽ se pěstoval na ploše pouze 85,6 tis. ha, byly nejrozšířenějšímiodrůdami Igri 21 0/o,Magie 19 %' Marinka 13 % , P anda 1 0 %, T a re n t, Pl a i s a n t a H alcyon mezi g aŽ 7 D/o. Irsko má relativně značné zastoupení jarního ječmene - 241 tis. ha. Rozhodujícíodrůdouje Grit 36 0/0a Digger 26 0/o,dále-následují Trumpf, Escort a Blenheim po 8 0/o.ozimý ječmen se pěstuje na ploše jen 25 tis. ha. NejvětšÍplochy mají odrůdy Panda 46 70, Magie 320/o a Jennifer 19 0/0. Dánsko, jež má stále největšíplochy jarního ječm en e v západní E v ro p ě ( 1 ' 1 .2 0m i l . h a ) , m ě l o to to odrůdovézastoupení: Grit 23 0/o,A|l's t7 0/o, Sewa 11 %, Trumpf 9 0/0,Klaxon 6 0./0,Golf a Corgi po 50/o.ozimý ječmen se pěstoval na ploše pouze 44 tis. ha. Zd'e měly největší zastoupení odrťrdy Marinka 40 %, Andrea 18 0/oa Ermo 15 %. SR/V pěstovala jarní ječmen na p]oše 727 tis. ha v tomto odrůdovémsložení:Alexis 25 o/o,Go|f 15 0/o, Apex 11 %, Arena a Alrra po I 0/oa Klaxon 5 0/0. ozimý ječmen dosáhl plochy 1,114 mil. ha. Zďe byly nejrozšÍřenějšími odrůdy Tapir 14 7o, Igri 11 %, Mammut 1l- 70, Andrea a Catinka po g %, Corona B %, Sonja 6 a/oa Marinka 5 0/o.SRN mívá v zabezpečovánídostatečnéhomnožstvíjakostního slad ovn i cké ho je č m e n e v n ě k t e r ý c h l e t e c h u r č ité problémy. Západoněmecké pivovarské kruhy povaŽují 233 750 tis. ha osevních ploch sladovnického ječmene za příIiš úzkou základnu pro zásobování sladoven a pivo var ův SRN [3]. Např í klad v r o ce 1983 mo hli západoněmečtísladaři pokrýt z tuzemsképrodukce jen polovinu aŽ dvé třetÍny předchozích kontraktů. Dr' Weyermann, vedoucí referátu obÍlovin spolkového ministerstva výŽivy SRN, soudí,Že jen přes zdroj pěstitelských smluv mohou sladovny docílit Žádané optimalizace odrůd a pěstitelské kontÍnuity j eč mene. Skluz na cenově příznivějšíkompromisní ječme. ny považujeza nejhoršísluŽbu, kterou by bylo moŽno poskytnout němeikým sladovnám a pivovarům. Rakousko pěstovalo jarní ječmenna ploše 213 tis. ha v této odrůdovéskladbě: Atem 15 %, Berta a Apex po 13 0/0, Carina ll 0/0, Aramir, Carmen a Adele mezi 7 aŽ 50/o. ozimý ječmen zaujímal plo. chu 81 tis. ha. NejrozšířenějšÍbyly odrůdy: Igri 30 0/o,Judith 10 0/o,Rachel, Romy, Rebeklia, VÍola, Aida, Sonja mezi B až 5 0/o. pěstovalo jarní ječmen na ploše Maďarsko 100 tis' ha. AbsolutnÍ osevní plochy zaujímajÍnaše odrůdy opál, Rubín a Mars, každá po 250/o. Dále následuje Fatran t0 0/oa orbit 5.0/o.ozimý ječmen se pěstoval na ploše 190 tis. ha, kde rozhodující plochu 50 % měla odrůda KompoltÍ Korai. Dále se pěstovaly na 20 0/oKompolti 4 a 'po 10 0/o plochy zaujímaly odrůdy Rachel a Igri. Ze skandÍnávských zemí kromě jÍŽ uváděného Dánska jsou velké osevní plochy jarnÍho ječmene dosahovány ve Švédskua Finsku. Je nutno dodat, že v obou těchto zemích se ozimý ječmen pro ne. pÍiznivé klimatÍcké podmínky na většině území států nepěstuje. Suédsko pěstovalo V roce 1988 jarní ječmen na ploše 540 tis. ha v tomto odrůdovém zastoupení: Golf 29 %, Pernilla a Lina po 730/0,Metta 12 0/0, Ida 10 o/oa Roland 6 o/0. Finsko na ploše 683 tis. ha jarního ječmenepěs. tovalo tyto odrůdy: Arra 2B.0/o,Kustaa 14 0/o,Agne. ta 9 % , P o kko I % a H j A -613 5o /0. Norsko rovněŽ pěstuje jen jarnÍ ječmen,a to na ploše 174 tis. ha se zastoupením dvou odrůd Pernilla a Bamse po 50 o/oosevních ploch. Z jihoevropských států EHS má významné plociry ječmene Španélsko.V roce 1988 pěstovalo jarní ječmen na ploše 1,840 mil. ha a ozimý ječmen dokonce na ploše 2,336 mil' ha. RozhodujÍcíodrů. dová skladba jarního ječmene: Beka 20 0/o, Kym 11 %, Hassan 10 0/0,Paltas 9 0/oa TunionT 0/0.Zozimého ječmene byly nejrozšířenějšíoclrťtdyAlbacete 30 0/0,H. Grignon 15 0/0,Barbarossa 11 0/0,Alpha a Dobia po 9 7o a Plaisant 5 %. V sousedním Portugalsku, jeŽ pěstuje pouze jarnÍ ječmen na ploše 84 tis. ha, byly nejrozšířenější odrůdy Beka 41 %, Ribeka 22 0/o,Catína 19 %, Ta. gide 14 o/0. Holandsko je významným světovým producentem piva. RovněŽ zde sid|í známý pivovarský a sladovnický výzkumný ústav NIBEM, který dlouhodobě plnÍ roli určitéhogestora západoevropské pivovarské konvence EBC. osevní plochy jarního ječmene K vA sNÝ P RUMYsL roč.36/1990- čís]o8.9 234 má však len nepatrné - 56 tis. ha při pěstování llprodukci 10,2 mil. t' ozimý ječmen měl vce]ku ne. patrný význam; osevní plochy činily jen 100 tis. 3 rozhodujícÍchodrůd: Prisma 33 %, Apex 240/o a Trumpf 23,0/o.ozímý ječmen se pěstuje na ploše l ha při celkové produkci 100 tis. t. je n 6 t i s . h a. V roce 1988 se pěstoval ječmen již na ploše asi 30 mil. ha při průměrném výnosu 7,57 t 'tra-l a Betgie má ještě niŽšíplochy jarního ječmenecelkové produkci 47 m1|. t. ozimý ječmen z toho jen 18 tis. ha. Rozhodujícímiodrůdami jsou Atem zaznamenal plochu asi 1 mÍl. ha. Nejrozšířenějšími 29 %, Natascha 77 % a Kym 120/o. ozimý ječmen dvouřadými jarními odrůdami jsou: Doněckij B a je však podstatně rozšířenější,pěstuje se na ploše Doněckij - pěstujícíse na více neŽ Il4 osevních 102 tis. ha. NejrozšířenějšÍjsou odrůdy Express ploch, dále násiedují Medikum 895 a oděsskij 36. 31 %, Corona 270/0,Tauro 14 %, Franka a Hasso V SSSR je lokáIně rajónováno více než 50 odrůd. 0/o po g z celkových jeho ploch. Z ana|ýzy odrůdovéskladby sladovnického ječV l/DR se ozimý ječmen v Ietech 1986-1988 pě- mene v z ápado evr o pskýchstátech (tab.1) vyp lý v á' stoval na 549 tis. ha při průměrných výnosech odrůd'ysladounickéhoiečmene 4,85 t . ha-l a celkové produkci 2,665 mil. t. Nej- Tab' 7. Nei|ozši.reněiŠi rozšířenějšíodrůdy jsou Borwina a Erfa' Jarní ječ- U zl'padníEuropě D letech 1986-1988 men Se pěstuje na ploše 339 tis. ha při průměrném odrůda Země skltz. Genea|osický původ Rok a pěstování zemé Plocha výnosu 4,27 t . ha-1 a celkové produkci 1,428mil. t' vyšlech. {tis.ha) Například v letech 1981-1985 se z roční hrubé a !986 těni -1988 produkce 1,640 mÍl. t docílené na ploše 401 tis. ha př Í výno s u 4 ,0 9 t. h a - l v y k o u p i l o k výr o bě Diamant X řada 1972 NDR sladu 673 tis. t, tj. 41 0/,0.Z ploch jarního ječ- trumpf \ 615 B, D, DK, F, G B , I R, N L od r ů d mene je 18 aŽ 15 0/ooséváno krmnými odrůdamÍ. 376 E, P Beka 1954 F Bethge XUI X Kneifel V roce 1987 sortiment jarního ječmene tvořilo \ G ol Í 287 D, Dr(, F, GB, 19s2 cB ÍATmelle x Lud) x 14 odrůd a 6 odrůdových směsí. Čisté odrůdy se cH, N L, S X Luke V 231 DK, tR, NL GIit 1979 NDR IHaitmersleben. kmevysévaly na 33 0/oa odrůdovésměsi na 67 0/oploch ny) x KM 480/68 jarního ječmene' Z odrťtdbyla nejrozšířenějšíSaz Derenbuřg lome 28 0/oa z odrůdových směsí Comi 25 0/oa Ami Menuet \ zro E, r, NL 198: Nl, [{L 92 X Minerval X 0/o jarního ječmene. 20 z celkových osevnÍch ploch x Émir] x zephyr IacobÍ.[4] uvádí, Že pro stabÍInízásobování všech požadavků sladovnického průmyslu NDR je třeba nakoupit 700 tÍs. t sladovnického ječmene. Ana|ýza produkce z dřívějšího období ukázala, Že od roku t974 aŽ do roku 1984 bylo jen třÍkrát moŽno splnÍt plán nákupu ječmene jako sladovnic. kého. Dochází k závětu' Že musí být zastaven po. kles sklizňových ploch, který během uplynulých |et z vice než 4o0 tÍs. ha klesl na 340 tis. ha. PěstovánÍ jakostního sladovnického ječmene je pro zemědělství NDR velmi výhodné. Zisk je téměř dvojnásobný neŽ při pěstování krmného ječmene. Polsko pěstovalo v roce 1988 ječmen na ploše 1,250 mil. ha při průměrných výnosech 3,04 t . ha-1 a celkové produkci 3,804 mil. t. ozimý ječmen má pro Polsko nepatrný význam. Pěstoval se na 1 % z celkové plochy obilovin na ploše asi 80 tis. ha. NejrozšířenějšímiodrůdamÍbyly Goplaíski 27,5 0/o, Popiel 270/o a Erfa 38 0/o(rok sklizně 1.985).Jarní ječmen má podstatně vyššÍosevní plochy. Největší plochy měIy odrůdy Grit, Diva, Havila, Ars, Koru a Aramir. Z československých odrůd se rozšiřu'ie Krystal. SSSR osévá jarnÍm ječmenemnejvětšíplochy ve světě. K tak značnémurozšíření ploch postupně docházelo před 15 aŽ 20 lety, kdy se jeho plochy rozmÍstovaly do stepních oblastÍ Střední Asie a na Sibiř, hlavně na úkor jarnÍ pšenice. Ta v extrémních teplotách, sráŽkových a vegetačníchpodmínkách často nedozrávala a neposkvtovala stabilnějšívýnosy. SSSR v předválečných letech [1936-1940J pěs. toval jarní ječmen na ploše 9,3 mil. ha přÍ celkové AIEM \ 2OB A, B, GB, NL Ílassan \ 188 E Klaxon Kym Pauas Aura \ 7 \ \ lsz tzs roo 156 DK, cB, IR a, B, E, cB r D, r Pernilla \ 131 s, sF, N rda \ 121 D K , N , s, sE Lina \ u3 Dx, rR, s carina \ 105 A, D, I, P 244. lst. tsv tsz. 2 6 ., cB, IR sr m n Í) Blenheimy' / AÍřa y' A:lis Alexis V _ Xořá| vysvě tl i vky: [[L s2 x Mi n e řva) x X Emirl X Zephyr Delta x {Atie x x Kenia x aÍab. f or myl RPB 16.71 X Nackta Geortie x Hanna x.mutace z Bonusu (8. t^/isa x carlsberg) x z. st. X vtUal (Birgitta X Maril X X cunilla (Monte cristo x AŤla) X Tellus Lofa X [A 6544 X X lMari X Multanll Union X {tO Wv X X volla) TŤumpf x Etmont Eiřlbecks IlI x Haisa Trumpl X Rosie Breuns 1622 x Trumpl Hana X I(carlsbeřg x x F. u .l x Al sa x x (Če l e ch ovi cký x x r 2 5 )l 19s 0 N L 1969 Nf, 1985 GB 1979 GB 1961 S 1975 D 1981 S 1979 s 1984 S 1971 D 1987 GB 1960 D 1986 DK 1986 D 1978 čsFB y' vz e stu p . * ste jn á úr ove ň \p okl e s, - úd aje z a r ok 1 9 8 8 , -. p r ů mě r 1 9 8 7 -1 9 8 8 B e l tie ' D z e mě p ě Stován í : A _ Rakou sko, B F r a n c ie , Š p an ě l sko, F D án sko, E sRN , D K I I t á lie , Š vý caI sko, B r i tán i e . cH GB ve l ká -P or tu g al sk o , S I R_ -. I r sko, N N or sko, P svéd sko. sF - Fi n Sko Že tradičně vysoké osevnÍ plochy si dlouhodobě podržujÍdvě středoevropské vysoce jakostní odrů. dy - Trumpf Idiamantový analog J vyšIechtěný v NDR a známá odrůda Beka, která vznikla na bázi plno z r nné ho K neiflo va j eč mene (o pavskýJ . Většina uváděných nejrozšířenějšíchodrůd má ve své genealogii nepřímo hanácké analogy, a proto se vesměs vyznačuje i dobrou sladovnickou hodnotou' KVA .sNÝ PRÚM YsL roč' 36/]-990_ číslo 8.9 235 I u nejrozšÍře.nějších západoevropských sladovnicVýznamné změny ve struktuře pěstování ozimého kých odrůd dochází k jejich rychlé obměně, jak dvouřadéhoa vÍceřadéhoječmenea jarního sladov. to dokumentují i uváděné údaje. Z českosloven- nického ječmene velmi váŽně postavily v někte. ských odrůd se ve státech EHS pěstuje pouze odrů- rých státech EHS při nákupu poŽadavek odrůdové pravosti a odrůdovéčistoty. Zv|ášt do popředí tato da Korál na menšíchplochách v SRN, i kdyŽ v loň. ském roce byly licenčně prodány další čs. odrůdy. otázka vstoupila v západoněmeckém sladovnickém Z ozímého ječmene je v zemích EHS nejvýznač- průmyslu. Například předseda západoněmeckého svazu sladovnického průmyslu IWeyermann, 1983] nějšÍsladovnickou odrůdou Plaisant' Vývoj dynamiky ploch a produkce jarního a ozi. uvádí, Že odrůdová problematika ječmenese dosta. mého ječmene ve vybraných středoevropských a la použitímelektroforézy do zcela nového svěila' západoevropských státech, tradičnÍcha důleŽitých Tato analytická metoda poskytuje možnost tozprodnucentechsladovnického ječmene,doznal v prů- poznat příměsi ozimého ječmenea dlouhodobě při. běhu pos l e dn í ch13 l e t v ý z n a m n ý c h z m ě n ( ta b .2). spívá k dodrŽování omezení, týkajícího se nabÍdky jen nejlepších kvalitnÍch odrůd sladovnického ječmene. I kdyŽ tato metoda má ještě určiténedostat. ječmen Tab, 2 ozimý a iarní ue uybraných europských státech(plochy _ produkce) ky co do absolutní přesnosti, příIišmalé analytické kapacity a dlouhého trvání jednotlivých ana|ýz Podíl z Íaa i ze strany pěstitelské a skladovací struktury Ítelro v SRN nejsou moŽná Žádná stoprocentní řešení iečmene ozimý ieěmen Jarní lečmen na celkoje moŽno povaŽovat její vyuŽÍvánÍza skuiečný popro. vé dukci krok. ozim. Známý sladovnický odbornÍk z NDR lacobi 14] ž; ž; t: i.r 2 ř. E . E =a =a má však na masové uplatňování této metody při :É ! '? ř5 P .? ntene (q'eĎ. bt nákupu sladovnÍckého ječmene poněkud odlišný názor. UvádÍ: ,,S vyuŽitím elektroforézy pro dife. západoevropské státy 9J renciaci odrůd je obzvláště v západních zemÍch Francie 619 243íJ I 1375 77iO II +227n + 163 -2630 -961 o Ž ivo ván po j em,,o dr ů do vá č isto ta.. slado vnické h o 4260 51 velká Británi( I 932 5200 952 II +470 +2900 -2080 -Sl7 iečmene a je podporován i cenovým zvýhodněním. 2ó 47AO Dánsko I 56 262 tg25 To má samozřejmě smysl jen tehdy' kdyŽ se mí. II + 54 + 250 -524 -1180 chají odrůdy se zcela rozdílnými sladovacími vlast. středoevŤopské státy 4á 2A20 1193 6370 679 SR N T nostmi, takŽe tím vznikají sladovníkovi a sládkovi II +2Íl2 + 1820 -380 -21g 0 většÍ těŽkosti. Současně obhajuje tvorbu syntetic. t4g !428 NDR I 2665 339 +2 + 379 II -8 -91 kých směsí u odrůd, doposud povolených v NDR, 15 923 Rakousko I 80 355 226 II + 37 + 190 -240 -A2 kde nebyly zjištěny takové nevýhody ze směsí. 0 25AO Č sr R 20s 920 615 I SmÍchávání odrůd jiŽ z objektivních technologic. II +L74 + 800 -260 -690 kých kritérií současnéhovýkupu, skladovánÍ a příln rf|mě r Ip f 1q A A - í o A A pravy rozdílných odrůd jsou již léta pravidlem. tI - r o zdíly v e s ro v ná ní s o let 1976- 80 Pro tvorbu plně hodnotných obchodních partií Tyto změny, jež by|y způsobenyvysokými rozdíly ve byly doposud rozhodujícÍ podíl hrubého proteinu, výnosu mezi ozimým a jarnÍm ječmenem,významně podíl zrna nad sítem 2,5 mm a klÍčivostvčetně ovlivnily produkci obou 1'menovanýchplodin. Ve dalších kvalitativních znaků. všech západoevropských státech včetně SRN došlo PřílÍšnýpoŽadavek odrůdového rozdělování by ke značnémunárůstu osevních ploch ozÍméhoječ- technickoorganizační náklad nepřijatelně zvýšil. mene a k velkému poklesu osevnÍchploch jarnÍho A kromě toho by to ani objektivně nebylo moŽno ječmene.Tato skutečnost,byt i ne tak významně, realizovat při nákupu ve většině zeměděIských Se projevovala i ve většině středoevropských stá- podniků. tů' Vlivem těchto opatření prudce poklesla produk. Z fytosanitárního hlediska povaŽuje za správné ce jarního ječmene ve Francii, Velké Británii a rozhodnutí ke zvýšenÍvýnosové stability jarního Dánsku. Menší pokles produkce jarního ječmene je ječmene zavádět od roku 1985 setÍ polyrezistent. zaznamenán téŽ v SRN, Čsr'n a Rakousku. Většina ních čtyřodrůdovýchaŽ pětiodrůdových směsí ši. uváděných států mimo ČsFR a NDR zařadila do roce do praxe a omezÍt rostoucí infekčnÍ tlak na struktury rostlinné výroby téŽ pěstování dvouřadé. jednotlivou odrůdu a lépe vyuŽít jejich výnosový po tencÍ ál... ho ozimého ječmene. Proto v celkové produkci dvouřadého ječmene var. nutans Ijarního, i ozimóho] zaujímá dvouřadý ozÍmý ječmen ve Sladovnický iečmen v zámořÍ francouzském, britském i západoněmeckém ječmerrářství podíl od 45 do 55 %, v dánském 25 0/o a ý Austrd.Iii největší část produkce ječmene přiv rakouském 15 0/o.Tento stav se v těchto státech padá na dva pobřeŽní státy: IíŽní Austrálii asi významně promÍtá při nákupu suroviny pro sla. 25 %, Queensland 20 % a ostrov TasmániÍ 280/o. dovnÍcký průmysl a má nemalý vliv na jakost vy- Austrálie v letech 1984-1988 produkovala ročně ráběnéhosladu. v průměru 376 tis. t sladu na export a 232 tis. t pro Přesto však řada zemí EHS, hlavně Francie, Veltuzemskou spotřebu. Kromě toho se 3'277 mil'. t ječmene, tj. 7L,8 0/oz jelirocelkové produkce expor. ká Británie a Dánsko, vlivem vysoké pěstební intenzity mívá určitý přebytek v produkcÍ zrna dvou- tovalo přÍmo a asi 10,4 0,/oslouŽilo k tuzemským řadých ječmenů. krmnÝm účelům. @ Ao 236 K vA sNÝ P RÚMYsL ro'č.36/1990- čísloB-9 aby se při sypání, které v USA obsahuje 30 0/oi více Export australského ječmene a sladu směřoval surogátů docílilo.většíhovýtěŽku při scezování. hlavně do Japonska, Čínskélidové republiky, do Ve Středozápadu Ipatří sem Severní a JiŽní Da. Saudské Aťábie, Peru a na Tchaj-wan. Produkce australského sladovnického ječmene kota a MinnesotaJ patřÍ k rozšířeným šestiřadým odrůdám Azure, Glenn, Larker, Manker, Morex, byla vesměs tradičně za|ožena na odrůdě Prior Robust. jeho původuJ a analozích. V.současIanglického Z dvouřadých sladovnických odrůcl se v USA nosti jsou ne jrozšířenějšími odrůdami Stirling, (hlavně ve státech oregon, Washington, Idaho, Clipper' Grimmelt, WindÍch, Parwan, Schooner, Bussel, O'Connor, Galleon, Forrest, Skiff, Cutter, Montana aj.) pěstují Andre, Clark, Kimbet|y a ze. Ulandra. Všechny jsou významně produktivnější jména Kiases. Kromě toho jsou omezeně pěstovány pů. oopr ot Í t r adi č n Í ,,a u s tr a l s k é..s l a d o v n i c ké o dr ů dě dvouřadé sladovnické odrůdy středoevropského vodu, jako jsou Betzes, PirolÍne Moravian III aj. Prior. Z uvedeného celosvětového přehledu zemí odrůdy Cutter, Clipper, Galleon, Schooner, nejvýznamnějších výrobců sladovnického ječmene Schannon a následně i Stirling a dalšÍ maji svůj původ v analozích hanáckých odrůd, naproti tomu -- vyplývá' Že ve struktuře pěstování ječmenedošlo odrůdy Noyep, Warenga, .Parwan, Welah, Resibee v zemÍch jeho nejintenzívnějšíhopěstování k významným změnám v redukci tradičníhoklasického aj. v anglických odrůdách. Současné středoevropské sladovnické odrůdy dvouřadého sladovnického jarního ječmene. Najsou pro přÍmou introdukci v australských ,,ječme. 1íproti tomu se značně rozšířily osevní plochy ozi. nářských.. oblastech poměrně pozdní a špatně 1 mého ječmene.Určitá část jeho produkce, ač jai kostně horší,se používá i k výrobě sladu. Tyto adaptabilní' i zqě''y jsou vyvolány vysokými výnosy ozimého Kanada. patřÍ k největšímvývozcům sladovnÍcké. ječmene,ekonomikou výroby a cenami za sladovho ječmene ve světě. Například v sezóně 1987/88 nický ječmen. jej exportovala více neŽ 1'l2 mil' t. PěstuJe prakRovněŽ v odrůdové skladbě nastal ve většině ticky jen jarní ječmen. Jeho hlavní produkce ke států významný pokrok. otázka vysoce jakostní sladovnickým účelůmje koncentrována v provin. sladovnické suroviny vystupuje do popředí a hleciích Manitoba, v severnÍ části ontaria, v Albertě dají se cesty jejího ekonomÍcky efektivního zabeza Saskatsche\^/anu. pečeníjak z hlediska pěstÍtelůsladovnického ječ. V roce 1987 se pěstoval ječmen na ploše asi mene, tak i sladovnického průmyslu. 5 mil. ha při průměrných výnosech 2,85 t. ha-l a celkové produkci 14'4 mil' t. V tuzemsku se jej spoLiteratura: třebovalo 8,6 mil. t a vyvezlo se 5 mil' t (krmný i sl adovn i cký ) . Advances in Malting Barley, vol. 37, 38, 39, 40, Rozhodujícíodrůdová sk]adba (v 0/o z celkové [1] European Brewery Convention Zoeterwoude Hoplochy ječmene]: Krmné odrůdy se pěstují asi na landsko1986-1989 3o 0/oa sladovnické téměř na 7o 0/o.Z těchto je toto [2] YaarboekjeNIBEM roč. 44_52 N]BEM Zeist, Ho. iandsko 1980-1988 zastoupení: Conquest a Bonsana po 18 0/o, Argyle [3] WEYERMANN, R.: Brauwelt, 123, 1983,s. 884 B,50/o (šestiřadéJ, Harrington 38 0/o,Klages 6 %, 2, 1985,s. 35 [4] IACOBI, H.: Getreidewirtschaft, Betzes 0,5 o/0,Ellice 0,5 o/0. V kanadském obilnářství se jen velmi omezeně Lektorouallng. IDo Bareš,DrSc. pouŽívajÍvyššÍdávky průmyslových hnojiv' Proto i přes kontinentáIňější ráz klimatu obsah dusíka- Lekeš, |.: souřasný stav v odrůdovéskladbě a datší tých látek v zrnu není tak vysoký. Zrno se vyzna- rozvoi ve výrobě sladovnického ječmeneve světě.Kvas. prům.,36,1990'č.B-9, s. 232-237. čuje hlavně vlÍvem těchto dvou faktorů fklimat a hnojeníJ vyššÍenzymovou aktivitou. Z přehledu nejvýznamnějších výrobcůsladovnického USÁ jsou třetím největším producentem jarního ječmenevyplývá' že ve struktuře pěstování ječmene pěstováník vý. ječmenena světě. Mají po SSSR a Kanadě nejvyšší došlo v zemÍchjeho nejintenzívnějšího znamným změnám v redukci tradičníhoklasického osevní plochu' V roce 1988 pěstovaly ječmen na dvouřadého s1adovnickéhojarnÍho ječmene.Naproti ploše 3'049 mil. ha při průměrných výnosech tomu se značněrozšÍřiiyosevníplochy oziméhoječme. 2, 07 t . h a. l a c e l k o v é p r o d u k c i 6 ,8 2 5 mil' t. J so u ne. Ur č itá č ást j eho pr o dukce,ač j ako stně horšÍ,se používái k výrobě sladu. T.Vtozměny jsou způsobeny téŽ největšímsvětovým výrobcem sladu a piva. Je. vysokými výnosy ozimého j3č me lle , e konomikou v ý rob y jich vliv na světový trh sladovnického ječmene a a ce nami za sladovnický je č rne n. Rovněž v oclrů dové sklacb š nastal ve většině států sladu je však nepatrný - většina tuzemské pro. dukce sladovnÍckéhoječmene nemá parametry ja- významný p oklok. Hle dajÍ S ? ce sty e fe ktivního z ab ez . p e č e ní vysoce kvaiitnÍ slaiovnické suroviny jak z hle. kosti srovnatelné s evropskou provenÍencídvouřa- d Íska p ěstite lů slad ovnického j3č me ne , tak i S la d ov nic. dého jarnílro ječmene. kého prů myslu. VedoucÍ postavení v produkci sladovnického ječmene v USA má Severní Dakota, kde rozhodují. J le x e ru, f. : conpe rtre nHoe cocT onHue accopT rMe HTa p a3 H ocími odrůdami jsou šestiřadé odrůdy Morex a rn4uocreli l ÁanuHetžuree pa3BrrTue s odlacrt,r ilpol,t3BoÁG l e nn. cT Ba nr. rBoBape HHoro flq Me Hq B Mup e . Kaac. npy nr: , 3 6 , V USA jsou pro výrobu s]adu rozšÍřenyšestiřadé 1990, Ns 8-9, crp. 232-237. odrůdy, jeŽ se vyznačují větší pluchatostÍ a vyšší tr4a o6sopa uanóo"lee Bil.lHblx npoll3BoÁI,ÍTeJ'Ieů nzsosa. diastatickou mohutnostÍ.je to podmíněno snahou, p e HHoro ffq Me Hí BbI T e Xae T ' qT o B cT pyK T yp e BHp auI , I B a- PRÚMY S L KV A .sNÝ roč. 3s/1990 _ číslo 8.9 H Il Í f f q M e H ' B. c Tp a H ax Ha u ó on ee IIHTeHc I4BHo|oero Bb I . pailll{Bailuf npor.l3otuJrr.l3Haqr{TeJ'rbHble}i3MeHeHuff ilo coKpaU{eH}irc TpaAI,ÍuI.roHHoIo KJ'IaccilqecKoIo ÁBypflÁHofo IIu B oBa p e H H o f o Be c e u n ofo fiqM eHq. Ha oó opor, 3Ha quT e J I b. Ho pacuupIrJ'II.'I cb nooceBHble n'ToulaÁu occHHef o íI]MeHfl. qacTb e|o ilpoÁyKIlI'lI4, HecMoTpÍ Ha xyÁ. onpeleneuHax IIIee KaqecTBo, r.rcrroJlb3yeTctlLr !.Jrt npor.{3BoAcTBa coJroAa. 3rr.r trsNleHeHufl Bbr3BaHbr BbrcoKort ypoxafiHocrbro ocen]re|o ÍqMeHfl' 9KoHoM}lKoI? npou3BoÁcTBa I{ [eI{aMI-{3a n[Bo. 237 Íts hi8hef productÍon yields resulting in lower prices of the brewin8 bar]ey. In addition, also chanses Ín the barley varieties can be observed in many states. Lekeš, J.: Der gegenwártige Stand der Sortenstruktur und die weitere Entwicklung des Braugerstenanbaus im weltausmaÍl. Kvas. prům.,3s' 1990' Nr. 8_9' s.232_237. Aus der Úbersicht der Brau8erste.Produktionslánder o u l 'p HR geht hervor, daB sich in der Struktur des Gerstenanbaus pa3HoBlJAgocreů B accoprun,teHTe a óonouuHcroe rocy. 3HaqI{TeJbHoepa3BuTI,Ie. 14u1yrcnnyru in den Staaten mit der intensivsten Gerstenproduktion ÁapcTB IIpo113olIIlIo bedeutende Anderungen abspielen. Die traditionellen eSQexrnauoro o6ecneqeHl-iff BbrcoKo KaqecrBeHHorocbrpbt klassischen zweizeiligen Sommer-Braugersten werden AJIfi npou3BoÁcTBa coJloÁa KaK c ToqKI.I3peHl,Íflnpolr3Bo. reduziert; die Anbaufláchen der WintergerSte haben TaK 14 npoMbIlil'-IeHHocTI,Ť ÁuTe{eli nuBoBapeHHo|oflqlÝIeI{fl' sich dagesen vergrÓíŠert. Ein bestimmter Teil der co"'IoÁa. Wintergersteproduktion wird tÍotz der schlechteren Qualitát z]ut Malzherstellung aus8eniitzt. Fůr dieSe Lekeš, |.: Present state in Barley Varieties and Further Entwickluns sind die hohen Ertráge der Wintergersten' Deve:opment of Brewing Barler/ Production ;n the World. díe Okonomie der Produktion und die Preise der Brau. gerste verantwortlich. Kvas. prům. 36' 1990, No. B-9, pp. 232-237. Auch in der Sortenstruktur konnte in den meisten From the literature review follows deep structural Ggrstenproduktionlándern ein Wichti8er Eortschrift ver. chanses in the VarÍeties of barley produciion. At pre- zeichnet werden. Es werden Wege z:ur effektiven sent, the autumn barley is preíered to the classical two Sicherung eines Qualitáts.Rohstoffes fiir die Malz. rowed brewing barley in all countries with its íntensive produktion gesucht, der die Anforderungen des land' production. Despite of worse properties of the autumn wirtschaftlichen Produzenten sowie auch der Malzbarley it Ís used for a malt production with respect to industrie erffillt. p anp uq r-rř Pivovarské kvasnice ve svě,tlemodernÍchpoznatkůo výŽivě Ing' KAREL BUŠTA,Pivovary a sladovny, státní podnik vědeckotechnic|kýcha obch.odnÍchsluŽeb, Praha Ing' |oSEF ZÁKRAVSKÝ, PraŽské pivovary, s. p., MUDr. STANISLAV HEJDA, DrSc., Institut hygÍeny a epidemiologie, Praha 663.724 Klíčová slova: pžuouaťskékÚasnice, uýžiua, dietetické příprauky, zdraDotní účinky nebo jiné sloŽky se zdravotně příznÍvými účinky lze vhodně doplnÍt (zÍskatJ konzumací tzv. dieteV poslední době je velmi často diskutovaným protických přípravků. }sou to více či méně komplexní blémem zdfavotní stav naší populace. }e charakte. preparáty vesměs na bází přírodních, popříp. přírízovár. nepříznivým vývojem, jak o tom svědčíněrodně identických látek, jejichŽ užíváni přispívá která fakta. Dokladem můŽebýt například stagna. ke zlepšení zdravotnÍho stavu. ce' resp. pokles střednÍ délky Života obyvatel Čes. Tyto přípravky i přes jejich prokazatelné ťtčinky koslovenska [1]. Rovněž srovnánÍ četnosti výskytu patří do jiné kategorie neŽ léčiva.Nejedná se po. nejvýznamnějších civilizačních chorob (nemoci chopitelně o všelék na veškeréneduhy, ale o pooběhového systému, některá nádorová onemocně- mocné a doplňkovéprostředky, které vhodným způní, cukrovka apod.) se sfa-vemve vyspělých zemích sobem ovlivňu!í a optimalizují významné pochody nevyznívá pro nás příznivě' Neúměrně vysoká je v organismu. Předností ve srovnání s četnými léky i Írmrtnost mužů v produktÍvním věku v kategorii je prakticky nepřítomnost negativních vedlejších 35 a Ž 55 l e t . účinků a nenÍ rovněŽ nebezpečí návyku. Z ob. Zdravotní stav obyvatelstva ovlivňuje větší po- chodního hlediska je výhodná podstatně kratšÍ čet různých faktorů {výživa,kva]ita Životního pro- doba od vývoje přípravku přes jeho výrobu do pro. středí a zdravotní péče,zpťtsobživota, dědičnévli. deje, nebot odpadá mnohaleté testování jako u lévy aj.), které se vzájemně prolínají a jejichž pů. čiv' Další přednostÍ je moŽnost volné dÍstribuce sobenÍ není mnohdy přímočaré.Vyčleníme.LivýŽi- i mimo okruh zdravotnických zaííze.ni. vu jako jeden z významných činitelů, zjištujeme, DÍeteticképřípravky se mohou lišit např. for. že se podle zahraničních šetření můŽepodílet na mou ftuhé - tablety, kostky, sypký materiál aj.' utváření zdravotního stavu obyvatel přibliŽně ze 30 kapalné - kapky apod.] a zpťlsobemuŽití [samo. až 8o0/o. Rozmezí těchto hodnot závisí především statná konzumace nebo zpracování do jídel a nána skladbě a tedy výŽivovéhodnotě potravy, 'zdra- pojů), uŽívaným mnoŽstvím,dobou náběhu účÍnků votní nezávadnoSti (mikrobiologický stav, cizorodé od počátku nasazení v rámci dané kůry apod. látkyJ, kvantitě a některých dalších faktorech. V zahraničí,kde je zdravotním dopadům naru. V našich podmínkách se odhadem uvádí asi 60 0/o šeného Životního prostředí věnována významná podíl výŽivy na ovlivnění zdravotního stavu [2]' pozornost |vÍz též vzn1k alternatÍvnÍho zeměděl. stvíJ a kde nutriční uvědomělost řadového občana je často na vyššÍúrovni neŽ u nás, zÍskala'si různá 2. DIETETICKÉ PŘÍPRAVKY dÍetetika značnou oblibu. Na trh se dodává široká Pro organismus potřebné látky, často deficitní, šká]a těchto výrobků klasifikovaných podle růz. 1. ÚvoD. zDRAvoTNÍ sTAv NAŠÍPoPuLAcE