V‰e pro na‰eho zákazníka

Transkript

V‰e pro na‰eho zákazníka
INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
2/2001
AKTUÁLNÍ TÉMA
V‰e pro na‰eho
zákazníka
INVESTICE
Jednotka FCC uvedena do provozu
PORTRÉT
Karel Hajn
R O Z H O V O R S PA M ù T N Í K E M
Ing. Pavel Ká‰
první vedoucí rafinérie v Kralupech
LIST Z HISTORIE
Poãátky vyuÏití ropy
SPORT
Juniorsk˘ hokej âR
INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
2/2001
INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
OBSAH
Table of Content
2/2001
AKTUÁLNÍ TÉMA
3 Slovo úvodem
An Introductory Word
Jifií Pavlas
obchodní fieditel
Commercial Director
V‰e pro na‰eho
zákazníka
INVESTICE
Jednotka FCC uvedena do provozu
PORTRÉT
Karel Hajn
R O Z H O V O R S PA M ù T N Í K E M
Ing. Pavel Ká‰
první vedoucí rafinérie v Kralupech
LIST Z HISTORIE
EKONOMIKA
Poãátky vyuÏití ropy
SPORT
Juniorsk˘ hokej âR
4 V‰e pro na‰eho zákazníka
Everything to Keep
the Customer Satisfied
6 Zajímavá ãísla
Interesting Figures
FOKUS
7 Jednotka FCC uvedena
do provozu
FCC Unit Launched
into Operation
8 Nበportrét:
Our Portrait:
Karel Hajn
PETROLEUM
10 Nበrozhovor
s pamûtníkem
Our Interview
with an Eyewitness
Ing. Pavel Ká‰
12 Kaleidoskop
Kaleidoscope
FORUM
13 Dcefiiné spoleãnosti
na Slovensku a v Polsku
Subsidiary Companies
in Slovakia and Poland
15 List z historie:
Poãátky vyuÏití ropy
A Page from History:
Early Days of Crude Oil
Utilization
16 Jsme partnerem
juniorského hokeje âR
We Are a Partner
to the Czech Republic’s
Junior Ice-Hockey Teams
17 Z na‰eho
spoleãenského Ïivota
From Our Social Life
18 K&SS Kralupy:
Na‰í chloubou je kino
The Local Cinema
is an Apple of Our Eyes
19 „Údûl“ - fejeton
„Fate“ - Column
Rudolf KfiesÈan
Humor
Humour
Miroslav Barták
Impressum:
MAGAZÍN • informaãní ãtvrtletník
âeské rafinérské, a.s.
Vydavatel: âeská rafinérská, a.s.
O. Wichterleho 809,
278 52 Kralupy nad Vltavou
¤ídí redakãní rada
pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc.
vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností
Redakce: agentura Pressin
tel. / fax: 02 - 7273 5704
Fotografie: René Volfík, Drahomíra Srbová
a archiv âeské rafinérské
Grafika: Antonín Votroubek
Grafické studio a tisk: Scantypa s.r.o.
Uzávûrka: 21. 5. 2001
Magazín je distribuován zdarma.
Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí
je povolen jen se svolením redakce.
Reg. zn. MKâR - 8103
2
2/2001
ÚVODNÍK
Dear Friends,
VáÏení pfiátelé,
The past period was marked by many far-reaching changes. Some of
them occurred in our neighbouring
markets, others in the market of the
Czech Republic, and some of the
changes directly within âeská rafinérská. But all had one common denominator - they invariably influenced and
they keep on affecting our company’s
business relations and results.
Some of the external changes, which
had the biggest impact on the Central
European markets, included the entry
of the Hungarian company MOL into
Slovnaft, the abolition of Slovakia’s
import surcharge and the lifting of an
import tariff on oil products in Poland.
The Czech market has also been affected by the abolition of the customs
duties on oil imports into the Czech
Republic. Paramo, our current competitor in the sales of Diesel oil, asphalts
and heating oils, has now joined the
Unipetrol Group, while Koramo, a producer of lubricating oils, has come to be associated with that particular
group by mediation. The completion of the FCC unit in the Kralupy refinery proved to be another major factor influencing the company.
All the given factors have made it imperative for âeská rafinérská to
respond to those changes. One of its first steps was to restructure the
business division where - following the formation of Customer Service
Centre - a new section of logistics of finished products was set up,
while divisions of key customers and sales promotion were established
within the domestic trade section. A new branch based in the Polish
city of Wroclaw, CRC Polska, was added to our company’s export structure.
The task of marketing our FCC production appears to be a major challenge facing our company. That means to step up our activities not only
in the domestic market but also in all the neighbouring ones. As implied by the establishment of our branches in Slovakia and Poland, âeská
rafinérská will be trying to address more actively its current and new potential customers precisely in those two markets. To succeed we have
to offer our customers not only comparable terms as our competition
but we have to add something more. Product quality is today a matter
of course. Competitive advantages may be achieved primarily by upgrading the quality of our products and by offering a comprehensive range of
services. In this respect, we have high expectations of electronic commerce which is likely to bring our customers much greater comfort in doing business with us. An equally important role has to be played by our
logistics of finished products whose key task will be to provide conditions
that will be attractive even to the most demanding clientele.
We are approaching a period in which we will succeed solely if all the
elements of our working team manage to give their best performance,
while constantly seeking ways and means for further improvement.
uplynulé období, tj. druhá polovina
roku 2000 a první ãtvrtletí roku 2001,
bylo obdobím celé fiady v˘znamn˘ch
zmûn. Nûkteré se odehrály na trzích
sousedících s âeskou republikou, nûkteré na ãeském trhu a nûkteré pfiímo
v âeské rafinérské. V‰echny v‰ak mûly jedno spoleãné, ovlivÀovaly a dále
ovlivÀují obchodní vztahy a obchodní
v˘sledky na‰í spoleãnosti.
Z tûch vnûj‰ích, které mûly nejpodstatnûj‰í dopad na situaci na stfiedoevropsk˘ch trzích, to byl vstup maìarské spoleãnosti MOL do vlastnické
struktury Slovnaftu Bratislava, dále
zru‰ení dovozní pfiiráÏky na Slovensku
a zru‰ení cla na dovoz ropn˘ch produktÛ do Polska.
âesk˘ trh byl ovlivnûn rovnûÏ zru‰ením cla na dovoz ropn˘ch produktÛ do
âeské republiky. Dosavadní konkurent
na‰í spoleãnosti v prodeji motorové
nafty, asfaltÛ a topn˘ch olejÛ, akciová
spoleãnost Paramo, se stala ãlenem
skupiny Unipetrol a zprostfiedkovanû v této struktufie zakotvil také v˘robce mazacích olejÛ, firma Koramo. Neopominuteln˘m faktorem je rovnûÏ dokonãení v˘stavby jednotky fluidního katalytického kraku v kralupské ãásti âeské rafinérské.
V‰echny uvedené faktory, ale samozfiejmû i mnoho dal‰ích, si vyÏádaly nutnost reagovat na nû pfiímo v na‰í spoleãnosti. Jedním z prvních
krokÛ byla zmûna organizaãní struktury obchodní divize, kde po vytvofiení stfiediska sluÏeb zákazníkÛm byla novû vytvofiena sekce logistiky hotov˘ch produktÛ a v sekci tuzemského obchodu vznikla oddûlení klíãov˘ch zákazníkÛ a oddûlení rozvoje prodeje. V na‰í exportní struktufie se
objevila nová poboãka v Polské republice, CRC Polska se sídlem ve
Vratislavi.
Velkou v˘zvou pro nejbliωí budoucnost je úkol umístit na trhu produkci
FCC. To znamená zv˘‰it aktivitu nejen na ãeském trhu, ale také na v‰ech
okolních trzích. Jak uÏ naznaãuje zfiízení poboãek na Slovensku
a v Polsku, právû na tûchto trzích chceme mnohem aktivnûji oslovovat
jak na‰e souãasné, tak i nové potenciální zákazníky. Abychom uspûli,
musíme nejen nabídnout srovnatelné podmínky jako na‰i konkurenti, ale
k tomu je‰tû pfiidat nûco navíc. Kvalita v˘robku je samozfiejmostí nikoliv
pfiedností. Konkurenãní v˘hodu lze docílit pfiedev‰ím v kvalitû a komplexnosti nabízen˘ch sluÏeb. Tady si hodnû slibujeme od roz‰ífiení elektronického styku se zákazníkem, kter˘ pfiinese vy‰‰í komfort pro na‰e
partnery. Stejnû v˘znamnou úlohu musí sehrát na‰e nabídka logistiky
hotov˘ch produktÛ, která musí zajistit v celé na‰í obchodní síti takové
podmínky, které osloví i nejnároãnûj‰í klientelu.
âeká nás období, ve kterém dokáÏeme obstát jen tehdy, jestliÏe budou v‰echny ãlánky na‰eho pracovního t˘mu odvádût ten nejlep‰í v˘kon
a souãasnû stále hledat cesty ke zlep‰ení.
Ing. Jifií Pavlas
obchodní fieditel
Commercial Director
3
EKONOMIKA
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
V pfiízemí nové administrativní budovy v Kralupech
sídlí stfiedisko sluÏeb zákazníkÛm. Od rána do pozdního
odpoledne zde panuje ãil˘
ruch - jeden telefonát stíhá
druh˘. Není divu, vÏdyÈ pfiedev‰ím zde se zaji‰Èuje v‰e,
co souvisí s expedicí zboÏí od pfiíjmu a zpracování odvolávek (dílãích dodávek
v rámci uzavfieného kontraktu) pfies zaji‰Èování expediãních dokladÛ aÏ po
kontrolu faktur a vyfiizování
reklamací. âinnost stfiediska by ov‰em nebyla moÏná
bez podpory centrálního
administrativního systému
SAP a bez operativních kontaktÛ s ostatními útvary
podniku.
V‰e pro
zákazníka
ST¤EDISKO
SLUÎEB
ZÁKAZNÍKÒM
s p o k o j e n o s t
4
n a ‰ e h o
KdyÏ stfiedisko obdrÏí od zákazníka odvolávku na pfiíslu‰n˘ kontrakt, ihned zadá pfiíslu‰né dispozice do programu SAP R/3, které
se pomocí interface pfienesou do
pfiíslu‰n˘ch programÛ COTAS
a DITRANS. „Tím je zaji‰tûno, Ïe
poÏadované zboÏí je v daném termínu skuteãnû k dispozici a Ïe
expedice je pfiipravena i z logistického hlediska,“ fiíká ing. Oldfiich
Mal˘, vedoucí stfiediska. „AÈ uÏ
jde o odbûr z automobilového ãi
Ïelezniãního terminálu.“
V této souvislosti stojí jistû za
zmínku, Ïe automobilové terminály v Kralupech i Litvínovû pro‰ly
zásadní modernizací. Pfiedev‰ím
se pfie‰lo na tzv. stáãení spodem,
které je mnohem ekologiãtûj‰í,
neboÈ vyluãuje únik v˘parÛ do
ovzdu‰í. Druhou v˘znamnou novinkou je samoobsluÏn˘, automatizovan˘ provoz na terminálech,
pro kter˘ jsou zákazníci vybaveni
magnetick˘mi kar tami dvojího
druhu.
První karta je urãena pro konkrétní vozidlo a automobilová cisterna by se bez ní na terminál nedostala. Druhá karta identifikuje
zákazníka, kter˘ si pro dan˘ produkt pfiijel, to je pak impulsem
2/2001
EKONOMIKA
k tomu, Ïe poãítaã vytiskne fiidiãi
dodací list vãetnû atestu zboÏí,
kter˘ je nedílnou souãástí kaÏdé
dodávky.
Údaje z terminálu se automaticky pfiená‰ejí do úãetního systému a odebrané zboÏí se druh˘
den vyfakturuje. K dal‰ím úkolÛm
pracovnic stfiediska patfií peãlivá
kontrola faktury, aby poãet reklamací byl minimální.
„Jedním z dÛleÏit˘ch momentÛ
této kontroly je i správnost ceny,“
fiíká ing. Mal˘. âeská rafinérská
dfiíve stanovovala své ceny v del‰ích inter valech (mûsíãních),
dnes v‰ak ceny sv˘ch hlavních
produktÛ stanovuje podle v˘voje
na svûtov˘ch burzách v krat‰ích
termínech a stfiedisko o tûchto
cenách zákazníky informuje kaÏd˘
t˘den. Ti pak mohou ve svém harmonogramu odvolávek pfiihlíÏet
k aktuálnímu cenovému v˘voji.
„Ve snaze vyjít zákazníkÛm maximálnû vstfiíc chceme v dohledné
dobû poskytovat v‰echny potfiebné informace prostfiednictvím internetu,“ vysvûtluje ing. Mal˘.
„Zákazník si bude moci sám kdykoliv zjistit, jaké auto odkud mu
odjelo, kolik za den celkem odebral atd. Také své odvolávky, které doposud zasílal faxem, bude
moci napfií‰tû zadávat po internetu a nalezne tam i na‰e aktuální
ceny.“
Stfiedisko zároveÀ funguje jako
Call Centrum, jehoÏ cílem je zefektivnit komunikaci se stávajícími
i budoucími obchodními partnery.
Pfii zazvonûní telefonu se na obrazovce poãítaãe objeví identifikace
zákazníka, pokud je znám. Jeho
poÏadavek je zanesen do poãítaãe
a je tam „ve frontû“, dokud není
vyfiízen. PoÏadavky a pfiipomínky,
které stfiedisko nemÛÏe vyfiídit samo, pfiedává oddûlením, jeÏ jsou
za pfiíslu‰nou oblast odpovûdná.
Stfiedisko nicménû cel˘ pfiípad sleduje aÏ do jeho uzavfiení.
Nedílnou souãástí práce stfiediska je pravidelné vyhodnocování tûchto telefonátÛ. Pokud se
ãastûji objeví podobn˘ problém,
pak stfiedisko dává podnût k tomu, aby se tato situace systémovû fie‰ila. To rovnûÏ pfiispívá ke
spokojenosti zákazníkÛ.
Ing. Mal˘, vedoucí stfiediska, konzultuje s operátorkou poÏadavek zákazníka.
Stfiedisko sluÏeb zákazníkÛm zároveÀ funguje jako Call Centrum.
Magnetická karta umoÏÀuje fiidiãi cisterny vjezd na samoobluÏn˘ terminál.
5
Stfiedisko obhospodafiuje okolo
sta zákazníkÛ (jejich poãet je promûnliv˘ podle sezóny) a v‰em vûnuje stejnou pozornost, aÈ se jedná o firmu s velk˘m, pravideln˘m
odbûrem nebo o malou, jednorázovou objednávku.
Ve stfiedisku pracuje celkem 15
lidí a z organizaãního hlediska je
rozdûleno na ãtyfii oddûlení: svûtlé produkty (benzín, motorová nafta, letecké petroleje a letecké
benzíny), tmavé produkty (topné
oleje, asfalty), ostatní (plyny
a technické benzíny) a export.
S ohledem na potfieby zákazníkÛ
se pracuje na dvû smûny.
Motto ing. Malého, kter˘ pfievzal stfiedisko po pfiedchozí praxi
v marketingu âeské rafinérské,
zní: „Základem dobré práce stfiediska je, aby »moje« dûvãata tvofiila dobr˘ t˘m a zároveÀ cítila podporu celé spoleãnosti. Pokud jsou
v práci spokojena a mají dobrou
náladu, odráÏí se to v jejich jednání se zákazníkem a pak je spokojen i on sám.“
Everything to Keep the Customer Satisfied
âeská rafinérská’s Customer Service Centre is
responsible for everything connected with the dispatch of the company’s products - from the receipt
of customers orders and their processing, preparation of dispatch documents to checking invoices
and handling complaints. Products can either be taken at âeská rafinérská’s car or railway terminal.
The company’s car terminals in Kralupy and
Litvínov have recently gone through a sweeping modernization process. A major novelty is their automatic, self-service operation, with the customers
using special magnetic cards. Products taken by
the customers are immediately invoiced according
to data from the terminal, while their correct prices
are checked as well. In actual fact, âeská rafinérská currently fixes the prices of its main products
on a weekly basis, enabling the customers to react
in their orders to the topical price developments.
The Centre also operates as âeská rafinérská’s
Call Centre, answering all the telephone requests,
registering comments as well as complaints from
the customers. If unable to handle the incoming
requests itself, the Centre passes them over to the
appropriate division. All the phone calls are analyzed by the Centre, and if a similar problem keeps
cropping up, the Centre refers it for solution. The
motto of Mr Mal˘, head of Customer Service
Centre, runs as follows: „The Centre’s good track
record evolves from „my“ girls perfect teamwork,
their awareness of the support of the whole company. As long as they are satisfied at work, feeling
all right, this is duly reflected in their behaviour to
the customers who in turn are satisfied as well.“
EKONOMIKA
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
ZAJÍMAVÁ âÍSLA
INTERESTING FIGURES
âeská rafinérská dosáhla v roce 2000 podle auditovan˘ch v˘sledkÛ
ãistého nekonsolidovaného zisku ve v˘‰i 2,532 miliardy Kã. Obrat v loÀském roce ãinil více neÏ 52 miliard Kã. V roce 1999 dosáhl zisk po zdanûní 1,478 miliardy Kã pfii obratu 31 miliard Kã. Podle mezinárodních
úãetních standardÛ zisk po zdanûní za rok 2000 ãinil 2,936 miliardy Kã,
v roce 1999 to bylo 1,687 miliardy Kã.
âeská rafinérská has reported an audited 2000 Czech Accounting
Standards net of 2,532 billion Kã on a turnover of 52 bn Kã, compared
to 1999 net equaling 1,478 bn Kã at a turnover of 31 bn Kã. According
to International Accounting Standards, the company netted 2,936 billion Kã in 2000, as against 1,687 bn Kã posted in 1999.
The rise in revenues may largely be attributed to a generally higher
refinery margin, which was higher worldwide. An additional factor were
savings attained in the fields of operating, logistic, and overhead costs.
NárÛst zisku v porovnání s pfiedchozím rokem byl ovlivnûn vy‰‰í rafinérskou marÏí, která byla v této branÏi vy‰‰í celosvûtovû. Pfiispûly k nûmu i úspory v oblasti provozních, logistick˘ch a reÏijních nákladÛ.
Another major contribution was due to the heavy utilization of conversion capacities, coupled with maximizing synergic effects of the two
refinery segments. Also, an additional increase was provided by the visbreaker unit, launched in late 1999 in the Litvínov refinery, allowing for
deeper crude processing.
V˘znamn˘m pfiíspûvkem bylo vysoké vyuÏití konverzní kapacity a maximalizace synergick˘ch efektÛ obou rafinérií spoleãnosti. Pfiíznivû se projevila také technologická jednotka visbreaking, která byla koncem roku
1999 uvedena do provozu v rafinérii Litvínov a která v˘raznû prohlubuje
zpracování ropy.
V prvním ãtvrtletí roku 2001 dosáhla spoleãnost nekonsolidovaného
zisku pfied zdanûním ve v˘‰i 53 milionÛ Kã pfii obratu 9,8 miliardy Kã.
In the first quarter of 2000, the company recorded unconsolidated
before-tax profits amounting to 53 million Kã, with its sales totalling
9,8 billion Kã.
Ekonomické v˘sledky/Economics
Obrat/Revenues
Hrub˘ zisk/Pre-tax profit
I–XII 2000
52 mld/billion Kã
2,532 mld/billion Kã
I–XII 1999
31 mld/billion Kã
1,478 mld/billion Kã
SVùTOVÉ TRHY ROPY A ROPN¯CH PRODUKTÒ – âTVRTLETNÍ P¤EHLED
WORLD PETROLEUM MARKETS – 3 MONTH OVERVIEW
USD/t
290
Cena benzínu
Premium FOB ARA
280
Cena motorové nafty
Diesel FOB ARA
270
260
250
240
230
220
USD/bbl
29
Cena ropy Brent
Brent Crude Oil FOB
28
27
26
25
24
23
3. 1. 01
13. 1
23. 1.
2. 2.
12. 2.
12. 2.
6
4. 3.
14. 3.
24. 3. 29. 3.
2/2001
FOKUS
FCC
Jednotka FCC uvedena do pr ovozu
V kralupské rafinérii
byla 20. dubna 2001
uvedena do provozu
jednotka fluidního
katalytického
krakování (FCC),
která pfiedstavuje
‰piãkovou technologii zpracování ropy.
Jde o jednu
z nejvût‰ích investic
realizovan˘ch
v ãeském prÛmyslu
po roce 1990.
Nová technologie fluidního katalytického krakování, která prohlubuje zpracování ropy, umoÏÀuje
zv˘‰it v kralupské rafinérii v˘robu
svûtl˘ch produktÛ, tj. zejména
autobenzínÛ a motorové nafty, ze
souãasného 1,3 mil. na 2 mil. tun
roãnû. V˘roba topn˘ch olejÛ, po
nichÏ klesá poptávka, se sníÏí
z jednoho milionu na 300 000 tun
roãnû. V˘sledné produkty budou
splÀovat kvalitativní poÏadavky,
s jejichÏ zavedením poãítá
Evropská unie od roku 2005.
Díky nové technologii se kralupská rafinérie pfiesouvá z kategorie
tzv. hydroskimingov˘ch do kategorie rafinérií s komplexním zpracováním, ãímÏ se podstatnû zvy‰uje
konkurenceschopnost âeské rafinérské vÛãi zahraniãí. V nové jednotce, jejíÏ zpracovatelská kapacita
je 3 800 t suroviny za den, je vyuÏito technologie americké firmy
Universal Oil Products (UOP).
„Jde o nejmodernûj‰í technologii,
jaká vÛbec existuje,“ fiíká Adolfo
Mravlag z akcionáfiské firmy
Shell, kter˘ je povûfien uvádûním
FCC do provozu. První produkty
se v FCC zaãaly vyrábût koncem
dubna, tedy je‰tû pfied zaãátkem
leto‰ní motoristické sezóny.
„Najetí jednotky do plného provozu bude v‰ak trvat je‰tû asi
rok,“ vysvûtluje Adolfo Mravlag.
Je totiÏ tfieba, aby se v‰ichni nauãili s novou technologií pracovat,
a kromû toho je tfieba optimalizovat její provoz. Adolfo Mravlag se
toho v‰ak nikterak neobává, neboÈ t˘m ãesk˘ch pracovníkÛ na
nové jednotce FCC povaÏuje za
velmi kvalifikovan˘.
Projekt zahrnuje kromû vlastní
technologické jednotky FCC, která
byla postavena vãetnû jednotky
vakuové destilace, i úpravu navazujících technologií a nûkteré dal‰í související investice, jako je
napfiíklad v˘stavba nového velínu,
instalace nov˘ch poÏárních a havarijních systémÛ, roz‰ífiení jednotky odsolování ropy a úprava
hydrogenace plynového oleje.
Úhrnná hodnota této investice
ãinila témûfi 8 mld Kã. Generálním
dodavatelem stavby jednotky
FCC, která byla zahájena v létû
1999 a dokonãena v rekordnû
krátkém termínu, byla nizozemská firma Fluor Daniel, dodavatelem souvisejících investic spoleãnost ABB Lummus Global Brno.
Uvádûní jednotky FCC do provozu fiídí Adolfo Mravlag (Shell), kter˘ má znaãné
zku‰enosti s podobn˘mi jednotkami, zejména v JiÏní Americe.
FCC Unit Launched into Operation
The fluid catalytic cracking unit (FCC), a topnotch facility in crude oil processing, was launched
into operation in âeská rafinérská’s Kralupy refinery last April. This is one of the biggest investments
in the Czech industry since 1990. The new technology will make it possible for the Kralupy refinery to
raise its output of light products, i.e. namely gasoline and diesel fuels, from the current 1.3 million
to 2 million tonnes a year. The resultant products
are certain to meet the quality requirements to be
imposed by the European Union as of 2005.
Thanks to the new technology, the refinery has moved up to the category of facilities providing complex crude processing, which is likely to increase
its competitiveness as well. The newly installed
unit, whose feedstock throughput amounts to
3,800 tonnes a day, utilizes the US Universal Oil
7
Products (UOP) technology. According to Mr Adolfo
Mravlag, âeská rafinérská’s FCC commissioning officer, this is the most sophisticated technology available in the sector. The FCC unit made its first products at the end of April, i.e. well before the start
of this year’s motoring season. The project comes
complete with the FCC unit itself, which was built
together with a vacuum distillation unit as well the
adjoining FCC-product separation and processing
facilities and some related investments, such as
for example the construction of a new control room, installation of new fire-protection and breakdown systems, extension of the desalinization unit
plus the gas oil hydrogenation upgrade facility. The
overall value of this investment reaches 8 billion
Kã. The general contractor of the FCC unit was
Fluor Daniel from the Netherlands, investments
associated with the project were supplied by ABB
Lummus Global Brno.
FOKUS
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Ná‰
M
portrét
Do Kralup pfii‰el v roce
1962 na umístûnku
a uÏ je nikdy neopustil,
i kdyÏ do rodn˘ch
Tfiebechovic pod Orebem
se ãasto a rád vrací.
Po ukonãení chemického
studia nastoupil do
Kauãuku a kdyÏ byla
v Kralupech postavena
rafinérie, pfie‰el tam.
V souãasnosti pracuje
v âeské rafinérské jako
vedoucí podpory Provozu 2
Rafinérie Kralupy.
Karel
Hajn
8
¯
M
K
R
É
D
E
2/2001
M
J
FOKUS
E
B
¯
T
Za jednu z nejzajímavûj‰ích etap svého profesního Ïivota povaÏuje Karel Hajn poãátek devadesát˘ch let. Tehdy totiÏ zaãali kralupskou
rafinérii masovû opou‰tût schopní lidé a hrozilo nebezpeãí, Ïe se bude muset odstavit.
„Slíbil jsem tehdej‰ímu vedení, Ïe se pokusím
tuto situaci vyfie‰it,“ fiíká Karel Hajn, „a nûkolik let jsem se zab˘val personálními otázkami
jako je pfiijímání zamûstnancÛ, jejich ‰kolení,
pfiezku‰ování a podobnû.“ Technické znalosti
a dlouholeté praktické zku‰enosti mûl.
Chybûjící znalosti personální práce získal usilovn˘m samostudiem, a to nejen v personalistick˘ch, ale i manaÏersk˘ch kurzech. Situaci
v rafinérii se tehdy skuteãnû podafiilo stabilizovat. Úkol, kter˘ si pfiedsevzal, se mu podafiilo
splnit.
KdyÏ se rafinérie v roce 1996 stala v rámci
privatizace souãástí âeské rafinérské, v personální ãinnosti pokraãoval. Tehdy se zaãaly
uplatÀovat nové systémy fiízení a jedním z nich
byl Operátor 2000. „Jeho cílem bylo zmûnit
my‰lení lidí a jejich pfiístup k pracovním ãinnostem,“ vysvûtluje Karel Hajn. „Dfiíve byli
v‰ichni úzce specializovaní. Ale uvûdomili jsme
si, Ïe kdyÏ se nauãí i jiné vûci, vnesou do své
práce nové my‰lenky a nové zku‰enosti, a tím
se celá rafinérie posune v˘‰. Proto zaãali b˘t
hodnoceni nikoliv podle toho, co dûlají, ale
podle toho, co v‰echno dovedou.“ Systém se
osvûdãil a díky nûmu se âeská rafinérská
dostala na svou souãasnou úroveÀ.
Toto období pfiedstavovalo urãitou „v˘hybku“
v pfiímoãaré technické kariéfie Karla Hajna.
Pfiedtím pÛsobil v Kauãuku vÏdy v technologick˘ch funkcích. Kromû toho absolvoval stáÏe
v jin˘ch chemick˘ch závodech - v Litvínovû,
v Paramu, ve Slovnaftu. Na pfielomu ‰edesát˘ch a sedmdesát˘ch let pomáhal uvádût do
provozu rafinérii v syrském Homsu. Odtud uÏ
byla krátká cesta do rafinérie v Kralupech, která se tehdy zaãala budovat. Karel Hajn byl u toho od samého poãátku - od projektu aÏ po uvedení do provozu - a pak v rafinérii zÛstal jako
smûnov˘ mistr, mistr stfiídaã, technolog, supervizor a nakonec zástupce vedoucího rafinérie pro personalistiku a technickou podporu.
D
O
B
R
¯
A
V roce 1998 se Karel Hajn do technického
provozu vrátil, a to jako vedoucí Provozu 2
Rafinérie Kralupy, kde má na starosti sklady,
expediãní terminály a ãistírnu odpadních vod.
Od poloviny roku 2000 je vedoucím podpory
Provozu 2. Pracovní náplÀ se trochu zmûnila,
pfievaÏují technické a organizaãní ãinnosti.
Vzhledem k nov˘m investiãním projektÛm
v Kralupech to rozhodnû není práce statická,
je stále co dûlat. Modernizací pro‰el silniãní
terminál, dokonãuje se modernizace terminálu
pro kapalné plyny (LPG). V rámci FCC se postavilo nové stáãení Ïelezniãních cisteren
a ãerpací stanice topn˘ch olejÛ, byly rekonstruovány zásobníky a blendingy autobenzínÛ
a motorov˘ch naft. Velké zmûny byly provedeny
na fiídicích, bezpeãnostních a protipoÏárních
systémech. Modernizací pro‰la i ãistírna odpadních vod. Karel Hajn dobfie ví, Ïe se ve své
práci mÛÏe spolehnout na schopn˘ t˘m sv˘ch
spolupracovníkÛ.
Karel Hajn je cílevûdom˘ nejen v práci, ale
i ve svém soukromí. Je sportovec tûlem i du‰í
a celou fiadu sportÛ dûlal na pomûrnû vysoké
úrovni. V mládí dával pfiednost sportÛm individuálním, pozdûji v‰ak zjistil, Ïe kolektivní sporty
mu vyhovují mnohem více. „Je to vlastnû t˘mová
práce, kde v‰ichni mají stejn˘ cíl a snaÏí se ho
dosáhnout,“ fiíká. Navíc se jeden na druhého
mÛÏe stoprocentnû spolehnout, a proto není
náhoda, Ïe Karel Hajn má mezi sportovci nejvíce pfiátel a kamarádÛ.
Ze v‰eho nejradûji má hory, aÈ uÏ je to
lyÏování nebo vysokohorská turistika. V minulosti jezdil pfiedev‰ím do rumunsk˘ch a bulharsk˘ch hor ãi na Kavkaz. Od té doby, co se
otevfiely hranice, sjezdil celou Evropu od
Pyrenejí aÏ po ¤ecko. Dlouhá léta s ním a jeho
partou pravidelnû jezdila manÏelka, v poslední
dobû spí‰e jeho dva synové a poãítá s tím, Ïe
brzy to budou vnuci. „UÏ je na to pfiipravuji,“
fiíká s úsmûvem.
Jin˘m jeho velk˘m koníãkem je botanika. Je
ãlenem âeské botanické spoleãnosti a vûnuje
se intenzivnû ochranû pfiírody. Nûkolik jím navrÏen˘ch lokalit v Dolním Povltaví bylo zafiazeno
mezi území chránûná státem. Dotyãná území
9
V
Í
T
ù
Z
I
T
bylo tfieba nûkolik let sledovat a provést
tam botanickou inventarizaci i zoologická pozorování. S tím zfiejmû souvisí jeho dal‰í záliba
- fotografování a filmování.
Karel Hajn toho zvládne opravdu hodnû.
Hlavní pr˘ je v‰echno si dobfie naplánovat.
„Zásadnû dodrÏuji urãen˘ ãas a nemám rád
zmûny, protoÏe jedno navazuje na druhé. S tím
souvisí i spolehlivost. A jestliÏe tohle chci od
ostatních, sám musím jít pfiíkladem.“
Our Portrait: Karel Hajn
My Credo Is to Be Good and To Keep Winning
Karel Hajn who came to Kralupy in 1962 after finishing his studies
of chemistry has remained in the company ever since. He looks back
on the early 1990s as one of the most thrilling stages of his professional career so far. That was a time when people began leaving the
Kralupy refinery on a mass scale, and the company was in the acute
danger of being closed down. Faced with such problems, Karel Hajn
became involved with human resources and personnel issues, working
in this branch for several years. Having sufficient technical knowledge
as well as practical experiences, he managed to gain the missing
know-how in personnel work by his dedicated studies. The overall situation in the refinery eventually stabilized, and in 1996 the plant became part of âeská rafinérská, beginning to apply new management
systems. One of them was Operator 2000 for technical personnel,
a system in whose preparation Karel Hajn was involved. That system
has proved to be a success, and thanks to it âeská rafinérská has attained its current level. That particular period represented a „switch“
in Karel Hajn’s otherwise straightforward career of a chemical engineer. Up to that time he always worked in the Kauãuk company in various
technical posts, having also worked for shorter spells in Litvínov,
Paramo, and Slovnaft. At the turn of the 1960s and 70s he worked
abroad, helping to launch into operation a refinery in the Syrian city of
Homs. Later he came to the Kralupy refinery, which was just then beginning to be built. As a result, Karel Hajn stood at the cradle of the
refinery and stayed on after its commissioning. Since then he has held
many different posts, including the top job of the refinery’s deputy
head. Back in 1998 he returned to the chemical sector serving as head
of the Kralupy refinery’s support division in section 2. Karel Hajn is
a strong-minded and systematic man not only at work but also in his
private life. A dedicated sportsman, he loves the mountains best of all,
mainly high-altitude mountaineering. Regularly accompanied by his family, he has travelled virtually all over Europe. Another of his hobbies
is botany - as a member of the Czech Botanical Society he is intensely involved in nature conservation. Karel Hajn really manages a lot of
different activities. „The most important thing is to plan well,“ he says.
PETROLEUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Ing. Pavel Kበ(1913) vystudoval Vysokou ‰kolu chemicko-technologického inÏen˘rství v Praze. Postupnû
pracoval v Závodech Fantov˘ch v Pardubicích (19361945) nejprve jako laboratorní chemik, poté jako
vedoucí laboratofie a vedoucí v˘robního oddûlení;
v Pfiívozsk˘ch závodech minerálních olejÛ v Ostravû
(1945-1946) jako vedoucí v˘roby; v Pardubické rafinérii minerálních olejÛ (1947-1956) jako v˘robní námûstek fieditele; v technickém odboru Ministerstva
chemického prÛmyslu (1956-1965) jako technolog,
v technickém odboru oborového fieditelství ZávodÛ pro
zpracování ropy a uhlí v Praze (1966-1967) jako
vedoucí sekce zpracování ropy a v k. p. Kauãuk v Kralupech (1967-1977) jako vedoucí rafinérie. Poté dlouho
pÛsobil jako konzultant.
J a k
Nበrozhovor
– tentokrát
s pamûtníkem
s e
s t a
Dnes, kdy v kralupské rafinérii byla uvedena do provozu
moderní jednotka FCC (viz
str. 7), nás zajímá, jak se zmûnila situace od doby, kdy
dne‰ní rafinérie byla postavena. O rozhovor na toto téma
jsme poÏádali ing. Pavla
Ká‰e, prvního vedoucího rafinérie v Kralupech. Dodnes si
pfiesnû pamatuje jak její v˘stavbu, tak zahájení provozu.
útvar âeská kfiída. Proto ministerstvo chemického prÛmyslu pfiivítalo návrh fieditele k. p.
Kauãuk ing. JeÏka, aby se tato investice postavila v areálu podniku. Zde byl k dispozici
dostateãn˘ prostor a v dosahu nejen energie,
ale i kvalifikovaní pracovníci. Akce dostala
oficiální název NRK - Nová rafinérie Kralupy.
Co vedlo k rozhodnutí postavit rafinérii
v Kralupech?
V ‰edesát˘ch letech se v âeskoslovensku
zaãal v˘raznûji rozvíjet motorismus, a proto
v roce 1965 dospûla Státní plánovací komise ve své studii k závûru, Ïe je tfieba postavit novou rafinérii o kapacitû ‰est milionÛ tun
roãnû. Ve stfiedních âechách bylo prozkoumáno 20 moÏn˘ch lokalit, ale vodohospodáfii
je v‰echny zamítli. Obávali se totiÏ, Ïe by
mohl b˘t kontaminován podzemní geologick˘
Jak hodnotíte projekt?
Projekt zpracovávali velmi kvalitní projektanti. Zapracovali do nûho v‰echny nové poznatky, které se nám podafiilo v té dobû získat. Surovinou mûla b˘t sibifiská ropa, produkty pak v‰echna motorová paliva a topné
oleje podle tehdej‰ích norem. K rafinaci motorov˘ch paliv se mûla pouÏívat v˘hradnû hydrogenace pro v‰echny destilátové frakce
a vodík mûla dodávat reformingová jednotka.
Kompaktní blok nemûl produkovat Ïádné
10
Jak v˘stavba probíhala?
Na tehdej‰í pomûry velmi sviÏnû. Velk˘m
pfiínosem bylo, Ïe vedení k. p. Kauãuk pro
budovanou rafinérii uvolnilo v pfiedstihu, aÏ
na nepatrné v˘jimky, ty nejlep‰í techniky
a dûlníky. V‰ichni byli dobfie za‰koleni, nejdfiíve teoreticky v Kralupech a pak prakticky
ve Slovnaftu a dále v Iráku a S˘rii pfii nábûhu
nov˘ch rafinérií postaven˘ch Královopolskou
strojírnou.
2/2001
a v û l a
PETROLEUM
r a f i n é r i e
obtíÏné pevné odpady, ani závadné odpadní
vody. Pfiedpokládal se poãítaãem fiízen˘ integrovan˘ celek s vysokou ekonomiãností spotfieby energie.
Spolupráce s projekãní organizací byla velmi dobrá. Existovaly ov‰em i v˘jimky. Odmítli
jsme napfiíklad pfievzít nevyhovující projekt
etylizace benzínu, takÏe jej pak vypracovala
projekce Kauãuku.
S jak˘mi problémy jste se setkávali?
Nûkdy bylo tfieba i improvizovat. Napfiíklad
jsme nemohli zajistit cisternu pro odvoz kapalné síry. Zakoupila se proto cisterna na
topn˘ olej. ProtoÏe v‰ak síra má dvojnásobnou hmotnost, smûla se plnit pouze do poloviny.
Plynul˘ prÛbûh v˘stavby naru‰ily i nûkteré
vadné dodávky tuzemsk˘ch dodavatelÛ.
V první fiadû to byla dodávka zcela zkorodovan˘ch vzduchov˘ch chladiãÛ pro hydrogenace, které se musely dodavateli vrátit. Dále
dodávka vzduchov˘ch chladiãÛ pro destilaci,
u nichÏ projektant navrhl nevhodn˘ materiál,
kter˘ trpûl korozním praskáním, takÏe chladiãe musely b˘t po krátké dobû vymûnûny.
A dále to byly v˘mûníky na destilaci, které
musely b˘t vymûnûny pro konstrukãní vadu.
Se zahraniãními dodávkami Ïádné potíÏe
nebyly.
v
K r a l u p e c h
Kdy byla rafinérie spu‰tûna?
Aby byl splnûn vládní termín, byla v létû
1974 uvedena do provozu surovinová destilace, která byla po nûkolika dnech opût
odstavena. Celá rafinérie byla pak postupnû
uvádûna do provozu v roce 1975.
Nábûh probûhl velmi hladce s v˘jimkou potíÏí na katalytickém reformingu, které zavinil
nesprávnou manipulací zástupce dodavatele
katalyzátoru. Proto musel b˘t nábûh katalytického reformingu opakován.
Úspû‰n˘ nábûh celé rafinérie pfiiãítám jak
celému velmi kvalitnímu a dobfie za‰kolenému kolektivu, kter˘ pfied nábûhem celé zafiízení svûdomitû zkontroloval a vyzkou‰el, tak
i dobrému projektu.
Our Interview - This Time with an Eyewitness:
The History of the Construction of the Kralupy Refinery
Pavel Kበ(1913), the first head of the Kralupy refinery, says:
„Responding to an upsurge in motoring in the former Czechoslovakia,
it was decided in 1965 to build a new refinery, and Kauãuk Kralupy
was selected as its site. The whole operation was known under its
acronym NRK - Nová rafinérie Kralupy or New Kralupy Refinery.
Construction work was very fast indeed. The whole project was prepared by leading designers who managed to incorporate all the new findings into the blueprint. The main feedstock was Siberian crude oil, its
main products including all Diesel fuels and heating oils. For refining
purposes, hydrogenation was to be used exclusively for all distillation
fractions, while hydrogen was supplied by a reforming unit. Save for
some minor hitches, co-operation with the designing organization went
quite smoothly. Later on, the smooth course of construction work was
held up by the deliveries of some shoddy equipment supplied by domestic contractors. In an effort to meet the government-fixed deadline,
âím si vysvûtlujete, Ïe rafinérie funguje
25 let bez váÏnûj‰ích provozních nebo ekologick˘ch havárií?
Vysokou úrovní kvalifikace vedení rafinérie
i obsluhy zafiízení.
Co fiíkáte sv˘m následovníkÛm?
UÏ je sice osobnû neznám, ale podle v˘sledkÛ je vidût, Ïe dûlají svou práci rádi
a dobfie.
the feedstock distillation unit was launched into operation in 1974 to
be closed down several days later. The whole Kralupy refinery was thus
put into operation gradually in 1975. Its startup was quite smooth with
the exception of catalytic reforming, which had to be repeated. I myself
ascribe the successful startup of the whole refinery to the skilled and
well-trained staff (many of whom gained their practical experiences in
the refineries in Slovakia, Iraq and Syria) as well as to the project’s
good design. I also attribute the fact that the refinery has been in operation for 25 years now without any major breakdown or ecological
accident to the high level of qualification of the refinery’s management
and its machinery operators. As for my own followers,“ Pavel Kበgoes on, „I personally do not know them very well but judging by their re-
Dûkujeme za rozhovor a pfiejeme Vám
hodnû zdraví.
11
sults, they must be very keen on doing their job, and they have been
doing it well.“
PETROLEUM
Ceny ropy se zatím pfiekvapivû
drÏí v horní ãásti cenového pásma OPEC, které je mezi 22 aÏ
28 dolary. Mnozí analytici tak docházejí k závûru, Ïe by mohly
zÛstat mnohem vy‰‰í, neÏ se oãekávalo. Nicménû Deutsche Bank
je opaãného názoru. Podle ní
OPEC bude v pfií‰tích mûsících
nucen ãelit ãtyfiem hlavním problémÛm, které oslabí jeho souãasn˘ cenov˘ systém: zpomalení
hospodáfiského rÛstu, rostoucí
zásoby ropy v zemích, které nejsou ãleny OPEC, zotavení iráckého exportu a moÏnost urãitého
uvolnûní soudrÏnosti tohoto ropného kartelu.
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
KALEIDOSKOP
hell Renewables Limited
Z A J Í M A V O S T Í S
(Shell) a Siemens Solar GmbH se
dohodly na slouãení sv˘ch solárních aktivit. Shell i Siemens povaÏují tuto spolupráci za dÛleÏit˘ pfiínos k rychlému dosaÏení sv˘ch
nároãn˘ch cílÛ v oblasti sluneãní
energie, která se stává stále v˘znamnûj‰í souãástí energetického mixu. Na spoleãném podniku
s názvem Siemens und Shell
Solar GmbH se Shell bude podílet
sv˘mi nûmeck˘mi aktivitami v oblasti solární energie a finanãním
vkladem. Za to získá novû vydané
podíly v Siemens Solar GmbH.
Nové vlastnické vztahy budou následující: Siemens AG 34 %, E.ON
Energie AG 33 %, Shell 33 %.
V Evropské komisi se diskutuje
o pohonn˘ch hmotách s nulov˘m
obsahem síry. Otázka paliva „bez
síry“ - coÏ v podstatû znamená
10 ppm ãi je‰tû ménû - v‰ak vyvolává rozpory. Loni vyhrotila vztahy mezi automobilov˘m a ropn˘m
prÛmyslem, kdyÏ se úãastnily programu Auto-Oil II (AO2), jímÏ
Evropská komise chtûla získat data pro závazné standardy kvality
pohonn˘ch hmot a v˘konu motorÛ. AO2 je souãástí kampanû za
zlep‰ení kvality ovzdu‰í v evropsk˘ch mûstech. První program AO
vyústil ve smûrnici, která stanoví
limit síry 50 ppm do roku 2005,
ale ostatní kvalitativní standardy
tehdy nebyly fie‰eny, a proto se jimi zab˘vá druh˘ program AO, kter˘
byl dokonãen loni. Otázka 10 ppm
byla nastolena, kdyÏ nûmecká vláda loni pfiedloÏila návrh vyrábût
pohonné hmoty s velmi nízk˘m
obsahem síry jiÏ od roku 2003.
Nová legislativa nizozemské vlády o rezervách ropy pfiesunuje nûkteré ropné sklady do soukrom˘ch rukou. Rezer vy, které
Nizozemsko musí udrÏovat podle
poÏadavkÛ Evropské komise
a Mezinárodní agentury pro energii, dfiíve obhospodafiovala státní
agentura COVA. Ta i nadále zÛstává hlavním skladem, ale nebude
uÏ jedin˘m. KaÏdá spoleãnost,
která prodává více neÏ 50 000 tun
koupit v roce 2004 od RWE dal‰í
podíl a získat tak majoritu.
Nové vrtné lodû firmy Conoco, postavené ve spolupráci s firmou R&B Falcon, mohou
ãerpat ropu z hloubky aÏ 3 000 m. Tak mají pfiístup k ropn˘m polím firmy ve velmi
hlubok˘ch vodách Mexického zálivu a v dal‰ích ãástech svûta. Tyto lodû, které jsou
nejmodernûj‰í a nejbezpeãnûj‰í na svûtû, si udrÏují pfiesnou polohu prostfiednictvím
satelitu a systémÛ lokalizace podle oceánského dna, a to i v boufilivém poãasí. Mají
dvojit˘ trup a trojitou redundanci kritick˘ch operaãních a bezpeãnostních systémÛ.
mûstském provozu. Island vede
ve vyuÏívání obnovitelné energie vodní i geotermální - a projekt
ECTOS je prvním dÛleÏit˘m krokem
v jeho zámûru stát se první vodíkovou ekonomikou na svûtû. Projekt podporuje Evropská komise.
ropn˘ch produktÛ roãnû, bude
muset udrÏovat rezervy nad stanoven˘ limit ve v˘‰i 4 % z domácího prodeje. Toto pravidlo se t˘ká
ve‰keré produkce, na kterou se
vztahuje spotfiební daÀ. Podle propoãtÛ na základû prodejÛ loÀského roku jde asi o 20 spoleãností.
Nûmeck˘
koncern RWE-DEA
a britsko-nizozemsk˘ ropn˘ gigant
Royal Dutch/Shell zaloÏily v Nûmecku spoleãn˘ podnik Shell
& Dea Oil GmbH (50:50), jehoÏ
hlavní náplní bude rafinace ropy
a prodej pohonn˘ch hmot. Nov˘
podnik bude mít roãní rafinaãní
kapacitu 34 milionÛ tun, takÏe bude zdaleka nejvût‰ím provozovatelem rafinérií v Nûmecku. ZároveÀ ovládne 24 % nûmeckého trhu
(dosud byl v ãele Aral s 19 %),
kde bude provozovat 3 200 ãerpacích stanic obou znaãek. Oba
subjekty si od spoleãného podniku slibují synergické efekty ve v˘‰i zhruba 150 milionÛ dolarÛ.
Podle dohody má Shell právo
Island plánuje autobusy pohánûné palivov˘mi ãlánky s vodíkem.
Projekt Ecological City Transport
System (ECTOS) bude koordinován konsorciem Icelandic New
Energy (Shell Hydrogen, DaimlerChrysler, Norsk Hydro a Vistorka),
jehoÏ cílem je prozkoumat moÏnosti nahrazení fosilních paliv na
Islandu vodíkem. Projekt ECTOS
se zab˘vá infrastrukturou a provozem tûchto autobusÛ. V Reykjavíku bude postavena vodíková
ãerpací stanice, která bude produkovat vodík elektrol˘zou s po
uÏitím obnovitelné energie. Ten
se bude pouÏívat pro tfii „vodíkové“ autobusy jezdící v normálním
12
B
ritsk˘ koncern BP Amoco si
ãínské úfiady vybraly jako zahraniãního partnera pro projekt zkapalnûného plynu (LNG) v hodnotû
616 milionÛ dolarÛ. Projekt pomÛÏe spoleãnosti posílit aktivity
na ãínském území. BP Amoco získá 30 % na projektu, kter˘ se
skládá z prvního ãínského dovozního terminálu s kapacitou tfií milionÛ tun LNG roãnû a navazujícího produktovodu do provincie
Kuang-tung.
Automatick˘
analyzátor firmy
Siemens pfiesnû stanovuje obsah
síry v pohonn˘ch hmotách. Tento
analytick˘ systém byl nedávno vyvinut a po pfiíslu‰n˘ch testech
patentován. Vzhledem k rozmanitosti ãásteãek sír y pfiítomn˘ch
v dosti nízk˘ch koncentracích
a k chemické povaze tûchto ãásteãek je mal˘ proud benzínu nebo
motorové nafty neustále rozpra‰ován do mlhy, která se v zahfiívané trubici mûní v páru. Jen tak lze
dosáhnout plynulého, homogenního proudu páry nezávisle na bodu
varu paliva. Pára je dokonale spalována vodíkov˘m plamenem, takÏe v‰echny uhlovodíky konãí jako
voda a oxidy uhlíku, ãásteãky síry
pak jako oxidy síry.
2/2001
âeská rafinérská chce v nejbliωích
letech podstatnû zv˘‰it export na trhy
sousedních zemí. Její exportní aktivity
na Slovensku a v Polsku má usnadnit
zaloÏení dcefiin˘ch spoleãností.
Na‰e
dcefiiné
spoleãnosti
na Slovensku
a v Polsku
FORUM
SLOVENSKO
Stoprocentní dcefiiná spoleãnost na
Slovensku byla zaloÏena v roce 1999 a jejím
hlavním cílem je zajistit pfiítomnost âeské rafinérské na trhu jednoho z jejích nejvût‰ích konkurentÛ - Slovnaftu. Poboãka se zab˘vá prodejem kompletního sortimentu pohonn˘ch hmot,
pfiiãemÏ se pfiednostnû orientuje na síÈ ãerpacích stanic akcionáfiÛ âeské rafinérské.
Ostatní produkty se zatím prodávají nepfiímo.
„V uplynulém období se nám úspû‰nû podafiilo etablovat na‰i afilaci na slovenském trhu,“
fiíká ing. Slavomír Sopira, fieditel spoleãnosti
âeská rafinérská Slovensko. „V první etapû
jsme se zamûfiili na získání odbûratelÛ zab˘vajících se velkoobchodní ãinností v této oblasti.
V˘sledkem bylo uzavfiení fiady kontraktÛ na dodávky automobilov˘ch benzínÛ a motorové nafty, coÏ se pozitivnû projevilo ve v˘voji prodeje
tûchto komodit. Vyhlídky pro leto‰ní rok jsou
velmi dobré.“
âeská rafinérská pfiipravuje otevfiení skladu
pohonn˘ch hmot na leti‰ti v Bratislavû.
ing. Slavomír Sopira
fieditel
âeská rafinérská
Slovensko
âeská rafinérská Slovensko
Stromová 15
Bratislava
POLSKO
Ing. Igor Kuruc, exportní manaÏer: „Slovensk˘ a polsk˘
trh povaÏujeme za velmi perspektivní. Vidíme tam
velk˘ potenciál pro prodej pohonn˘ch hmot, jejichÏ
produkce se v âeské rafinérské po dokonãení FCC
podstatnû zv˘‰ila.“
Stoprocentní dcefiiná spoleãnost v Polsku
byla zaloÏena koncem roku 2000, pfiiãemÏ
koncesi na prodej pohonn˘ch hmot získala
letos v bfieznu. Polsko je jedním z hlavních zahraniãních trhÛ âeské rafinérské a zároveÀ
jedinou stfiedoevropskou zemí, kde domácí produkce pohonn˘ch hmot je niωí neÏ poptávka.
„Koncentrujeme se pfiedev‰ím na oblast jihozápadního Polska,“ fiíká Wojciech Janski,
pfiedseda pfiedstavenstva CRC Polska.
„Na‰imi klienty jsou palivové koncerny, které
mají na polském trhu vlastní sítû ãerpacích
stanic pohonn˘ch hmot, lokální velkodistributofii a prÛmysloví klienti.“
âeská rafinérská by pfii pfiedpokládaném leto‰ním prodeji 250 000 tun mûla dosáhnout
na celopolském trhu zhruba dvouprocentního
podílu, na lokálním jihopolském trhu pfiibliÏnû
sedmi procent.
CRC Polska
Pl. Teatralny 8
Wroclaw
Our Subsidiary Companies in Slovakia and Poland
âeská rafinérská is keen on substantially raising its exports to markets in neighbouring countries. Its export activities in Slovakia and
Poland are expected to be boosted by the foundation of its new subsidiary companies. Established in 1999, âeská rafinérská Slovensko
sees its main goal in securing âeská rafinérská’s presence on the
market of one of its biggest competitors - Slovnaft. The subsidiary is
engaged in the sales of a complete assortment of fuels, while setting
its sights on a network of petrol stations owned by âeská rafinérská’s
stakeholders. CRC Polska was established at the end of 2000, having
obtained a licence for the sale of fuels last March. Poland is one of
13
Wojciech Janski
pfiedseda
pfiedstavenstva
CRC Polska
âeská rafinérská’s biggest foreign markets and the only Central
European country whose domestic production of fuels is lower than its
demand. âeská rafinérská focuses primarily on south-western Poland,
its clients including fuel-producing concerns which have their own networks of petrol stations in the Polish markets, local distributors and
industrial plants.
FORUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Poãátky
vyuÏití
ropy
14
2/2001
L
I
FORUM
S
T
Ropa (zemní olej) je známa lidem od starovûku. Vykopávky
v Mezopotámii i v lokalitû Hit na
bfiehu Eufratu prokazují, Ïe jiÏ
pfied pûti aÏ ‰esti tisíci lety byla
v této oblasti tûÏena ropa, zde
zvaná nafet.
BabyloÀané a Sumerové pouÏívali na území, jeÏ ob˘vali (dne‰ní
Irák), smoln˘ zbytek ropy (asfalt)
jako maltu pfii stavbách a k tûsnûní lodí. Na nádvofiích domÛ
a ulicích sumerského mûsta
Uruku se na‰ly zbytky asfaltové
dlaÏby, která byla pfiinejmen‰ím
stejnû kvalitní jako na dne‰ních
ulicích v Iráku. Dávní obyvatelé
Sumeru pouÏívali kapalné palivo,
pravdûpodobnû ropu, která byla
v okolí hojnûj‰í neÏ dfievo.
EgypÈané pfiipravovali z ropy kolomaze a produkty z ropy balzamovali mumie. âíÀané svítili zemním
olejem pfied více neÏ dvûma tisíciletími. ¤ekové poznali ropu ve váleãn˘ch
taÏeních
Alexandra
Velikého (336 aÏ 323 pfi. n. l.)
a naz˘vali ji nafta. K váleãn˘m
úãelÛm jako námofiní zbraÀ plovoucí na vodû se zaãal pouÏívat
fieck˘ oheÀ teprve ve stfiedovûku.
Roku 678 uÏil ¤ek Kalliníkos v námofiní bitvû u Kyziku proti ArabÛm
této zbranû. Na Kavkaze nedaleko mûsta Baku se tûÏil zemní olej
od nepamûti. JiÏ Marco Polo se
o nûm zmiÀuje ve druhé polovinû
13. století. Ropou se tam svítilo
v úzk˘ch hlinûn˘ch lampách s voln˘m bavlnûn˘m knotem. Ropa
v Baku se tûÏila v kopan˘ch studních. Také haliãská ropa byla známa jiÏ koncem 18. století a pfiíleÏitostnû tûÏena.
Zfiejmû nezávisle na sobû pfii‰li
mezi léty 1780 a 1880 rumun‰tí,
ru‰tí, pol‰tí a ãe‰tí praktici na nápad ropu destilovat a pouÏívat
k osvûtlování jenom podíl vroucí
mezi 150 °C aÏ 250 °C, zvan˘
petrolej (skalní olej). V letech
1810 aÏ 1817 dob˘vali J. Hecher
a J. Mitis v haliãské Boryslawi
ve vût‰ím mnoÏství zemní olej
a destilovali z nûj olej svítiv˘.
Po neúspû‰n˘ch pokusech byl
Z
H
I
S
T
petroleje, jehoÏ odbyt poklesl,
kdyÏ svítiplyn a elektfiina nahradily petrolejové a acetylenové lampy. DieselÛv motor v dal‰ím v˘voji
pfiedstihl parní motory a zaãal
slouÏit v dopravû pozemní i vodní
a nemnoze i pfii v˘robû elektrické
energie. Energetickou základnou
techniky v 19. století bylo uhlí,
ale s rozvojem motorismu vystoupila do popfiedí kapalná paliva. Po
poloÏení základÛ prÛmyslové tûÏby a zpracování ropy v poslední
ãtvrtinû 19. století a zahájení „automobilového dobrodruÏství“ zapoãala na pfielomu 19. a 20. století
na‰e éra kapaln˘ch paliv z ropy.
podnikatelsk˘ zájem o haliãskou
ropu minimální, coÏ dokazuje, Ïe
roku 1840 se prodalo jen 2 400
tun ropy jako mazadla. Je známo,
Ïe koncem 18. století destilovali
ropu v Rusku a v pfiedhofií severního Kavkazu, ale jak uvádí jeden
z klasikÛ anglického petrolejáfiství
E. A. Evans ve své monografii
Lubricatings and Allied Oils - prvá
vût‰í provozní destilace ropy
vznikla roku 1810 v Praze, kde
z ní získávali osvûtlovací olej.
Poãátky prÛmyslového zpracování ropy spadají do poloviny padesát˘ch let 19. století. V letech
1853 aÏ 1855 se objevily první
petrolejové lampy k osvûtlování
domácností a rychle nahradily dfiívûj‰í lampy olejové. Je fiada vynálezcÛ, kter˘m se petrolejová lampa
pfiipisuje. Mezi jin˘mi je to Polák,
lvovsk˘ lékárník Ignacy Lukasiewicz (1822-1882) a Ameriãan
Benjamin Silliman z New Havenu
(1779-1864).
Ropa a její deriváty se prÛbûhem
doby staly nejdÛleÏitûj‰í strategickou surovinou a pfiinesly euroamerické civilizaci zv˘‰enou Ïivotní úroveÀ. Mûfiítkem vzrÛstajícího
hospodáfiského v˘znamu ropy byl
vzestup její tûÏby a zpracování.
Do roku 1870 se ve svûtû vytûÏilo a zpracovalo celkem asi jen tfii
ãtvrtû milionu tun ropy. Teprve
v dal‰ích letech rostla tûÏba i spotfieba rychleji, takÏe roku 1914
pfiekroãila jiÏ 50 milionÛ tun.
Petrolejová lampa nabyla dÛleÏitosti po roce 1859, kdy byla nalezena první bohatá loÏiska ropy
v Titusville v Pensylvánii. Dne
27. srpna toho roku objevil americk˘ plukovník E. I. Drake (18191880) vrtem v hloubce 25 metrÛ
vydatná loÏiska ropy a brzy nato
byla zahájena její tûÏba. Vznikala
první vrtná pole a zaãala se stavût první tovární rafinérie ropy.
PouÏívání petroleje ke svícení poloÏilo základy ropnému prÛmyslu
ve svûtû. Vedlej‰ími produkty rafinerií byly tûωí oleje, kter˘mi se
mazaly stroje a parafin pro v˘robu
svíãek, kdeÏto lehãí podíl ropy benzín - zÛstával neprodejn˘m balastem. Obrat zpÛsobil vynález
automobilu se spalovacím motorem na kapalná paliva a naru‰il
prvenství pár y, která kralovala
v dopravû déle neÏ jedno století.
Teprve poãátkem 20. století se
stal hlavním produktem zpracování ropy benzín, jehoÏ spotfieba
stoupala velmi rychle. Také vynález Dieselova motoru pfievzal dalekosáhlé moÏnosti uplatnûní motorové nafty místo osvûtlovacího
Úkolem rafinérií minerálních
olejÛ bylo vyjmout z ropy komponenty, kter ˘ch bylo zapotfiebí.
Kromû petroleje to byl topn˘ olej
a pak mazací oleje, asfalt a je‰tû
pozdûji benzín a motorová nafta.
KdyÏ se poãátkem 20. století zaãal rozvíjet motorismus, poznalo
se brzy, Ïe destilaãní zpracování
ropy naprosto nestaãí dodávat
stále rostoucí mnoÏství benzínu,
protoÏe ropa obsahovala v prÛmûru asi 20 % benzínu. Proto se
hledaly zpÛsoby jak pfiemûnit
i dal‰í ropné frakce v benzín.
Cestou bylo zavedení sekundárních zpracovatelsk˘ch procesÛ.
NejdÛleÏitûj‰ím se stalo krakování, po roce 1910 nejprve tepelné
a pozdûji katalytické. Nov˘mi metodami se zv˘‰il podíl získaného
benzínu a zlep‰ila se situace rafinérií minerálních olejÛ. Kromû
benzínu se stala hlavní pohonnou
hmotou nafta. V˘voj spotfieby
obou tûchto pohonn˘ch hmot
15
O
R
I
E
neprobíhal ve svûtû stejnû. Zatím
co v USA se dávala pfiednost
benzínu, v Evropû stále stoupala
spotfieba motorové nafty.
Na území dne‰ní âeské republiky se vedle stoleté historie rafinérského zpracování ropy v˘znamnû uplatnila i cesta ke kapaln˘m
palivÛm hydrogeneraãními postupy, vycházejícími z uhlí jako fosilní
suroviny.
(Z pfiipravované knihy „Století
motorov˘ch paliv - historie rafinérií ropy v ãesk˘ch zemích“)
A Page from History:
Early Days of Crude Oil Utilization
Crude oil has been known since the primeval
age. It was used for various purposes in
Mesopotamia, Babylonia, Sumeria, Egypt, China
and Greece. The early days of industrial crude oil
processing date back to the mid-19th century.
Following the discover y of rich oil-fields in
Pennsylvania in 1859, kerosene lamps grew in significance and the first refineries began to be built.
The use of kerosene laid the foundations to the
world-wide oil industry. Its by-products were heavier
oils used for the lubrication of machinery and paraffin for candle manufacture, while lighter fraction
- gasoline - remained virtually unsaleable. A major
landmark came with the invention of the automobile with a combustion engine using liquid fuels. As
a result, in the early 20th century gasoline grew to
be the main oil processing product. The invention
of the Diesel engine eventually led to the widespread use of Diesel oil. The era of the oil-based
liquid fuels began at the turn of the 19th and 20th
centuries. Crude oil and its derivatives have grown
to be the most important strategic raw materials,
bringing the Euro-American civilization much higher
living standards. By 1870 a mere three quarters of
a million tonnes of crude oil were extracted and
processed in the world, while the 50-million-tonne
mark was broken in 1914. With a steep rise in motoring at the beginning of the 20th century, distillation oil processing could not keep pace with the
growing demand for gasoline, and that was why additional methods of converting other oil fractions into gasoline were sought. Cracking - first thermal
and later catalytic - has grown to be the most important method. In addition to gasoline, Diesel oil
has become the No. 1 fuel of the day. But the development patterns in the consumption of the two
types of fuel have varied in the world. Whereas prominence has been given to gasoline in the US,
Diesel oil consumption has been rising in Europe.
(From the prepared book „A Century of Engine
Fuels, History of Oil Refinery in the Czech Lands“)
FORUM
Jsme
partnerem
juniorského
hokeje
âeské
republiky
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
V Síni slávy ãeského, dfiíve ãeskoslovenského, hokeje podepsali ing. Ivan Ottis, generální fieditel âeské rafinérské
a Karel Gut, pfiedseda âeského svazu ledního hokeje smlouvu o reklamní podpofie reprezentaãním juniorsk˘m t˘mÛm
âeské republiky na pfií‰tí sezónu.
âeská rafinérská se stala
sponzorem âeského svazu
ledního hokeje s titulem
„Hlavní partner juniorské
reprezentace“.
vûdûli, co mají dûlat a jak se pfiipravovat, aby
byli nejlep‰í. A i kdyÏ ti kluci nebudou nejlep‰í,
budou mít alespoÀ hezké vzpomínky na pûknû
proÏité sportovní mládí.“
A jak dokládají v˘sledky utkání i umístûní na
turnajích, hokejoví juniofii letos úspû‰nou sezónu mûli.
Lední hokej je jedním z nejúspû‰nûj‰ích
ãesk˘ch sportÛ posledního desetiletí. Úspûchy
na‰ich hokejistÛ pfiispívají ke známosti âeské
republiky ve svûtû a jsou i v˘znamn˘m „nehmotn˘m“ exportním artiklem.
âeská rafinérská si uvûdomuje, Ïe budoucí
úspûchy ãeského hokeje závisejí na práci s nastupující generací mlad˘ch hráãÛ, a proto podepsala s âesk˘m svazem ledního hokeje
smlouvu o reklamní podpofie reprezentaãním
juniorsk˘m t˘mÛm âeské republiky jako hlavní
partner t˘mÛ „16“, „17“ a „18“.
„Kdo pfiispívá na mládeÏ, pomáhá dvakrát jak mládeÏi, tak ãeskému hokeji,“ fiíká pfiedseda âeského hokejového svazu Karel Gut.
„Málokdo si dnes uvûdomuje, Ïe bez systematické práce s mládeÏí jak v oddílech a hokejov˘ch ‰kolách, tak v mládeÏnick˘ch reprezentaãních celcích by nebylo úspûchÛ v seniorské
We Are a Partner to the Czech Republic’s Junior Ice-Hockey Teams
kategorii, kter˘m jsme se tû‰ili v minul˘ch letech. I kdyÏ jsme vefiejnost v˘sledky seniorÛ
»namlsali«, urãitû nastane i doba skromnûj‰ích v˘sledkÛ. To ale neznamená, Ïe je moÏno
v práci s mládeÏí polevit. Je také pravda, Ïe reklamní podpora mládeÏnick˘ch t˘mÛ není tak
atraktivní jako podpora seniorÛ, ktefií jsou na
obrazovkách a v médiích na pfiedních místech.
Proto si osobnû cením podpory, kterou âeská
rafinérská mládeÏnickému hokeji vûnuje“.
„âeská rafinérská vûfií,“ uvádí generální fieditel ing. Ivan Ottis, „Ïe její podpora pomÛÏe
udrÏet skvûlou úroveÀ ãeské hokejové ‰koly,
vychovávat nové mistry svûta, ale také poskytnout mládeÏi tolik potfiebné pozitivní vzory. Aby
16
âeská rafinérská has become a sponsor of the Czech Ice-Hockey
Association. Known now as the „Main Partner of the Junior National
Teams“, the company signed a contract on its advertising support for
the Czech national under „16“, „17“ and „18“ junior teams. „He who
contributes to training young people is actually helping twice - the
youngsters concerned and Czech ice hockey as a whole,“ says Mr
Karel Gut, President of the Czech Ice-Hockey Association. „Without
systematic training of young ice-hockey players in this country there
would be no successes in the senior category. True to say, advertising
support of youth teams is not so attractive as that of the country’s senior ice hockey internationals who figure prominently on TV screens
and on front pages in newspapers. That is why I personally appreciate
so much the support âeská rafinérská has been giving to young Czech
ice-hockey players,“ says Karel Gut. For its part, âeská rafinérská believes that its support will help in maintaining the excellent quality of
what is internationally known as the Czech ice hockey school, in raising new world champions but also in offering Czech youngsters so vitally needed positive models. And as corroborated by the results of
their recent matches and placings in tournaments, the Czech junior
hockey teams have had a truly successful season this year.
2/2001
Pfiedseda a místopfiedseda pfiedstavenstva ing. Ivan
Ottis a Eric van Anderson vítají britského velvyslance
Davida Brouchera na galaveãeru âeské rafinérské.
Z na‰eho
Souãástí sociálního programu pracovníkÛ
âeské rafinérské je aktivní vyuÏití volného ãasu. Jednou z moÏností, kterou spoleãnost nabízí, je úãast v hokejov˘ch t˘mech rafinérie
Litvínov ãi rafinérie Kralupy. VyuÏívá ji asi padesát zamûstnancÛ. Vedle pfiátelsk˘ch utkání
oba t˘my pravidelnû mezi sebou bojují o putovní pohár âeské rafinérské vÏdy na podzim
v Litvínovû a na jafie v Kralupech. Vzhledem
k dlouholeté hokejové tradici v litvínovském regionu je prozatím pohár v rukou t˘mu
z Litvínova. Kralup‰tí se mohou zase pochlubit
v˘bornou diváckou kulisou.
FORUM
JiÏ 4. galaveãer âeské rafinérské se v lednu
uskuteãnil v praÏském paláci Îofín. Mezi hosty
byly opût v˘znamné osobnosti z petrolejáfiského prÛmyslu, z odbûratelsk˘ch i dodavatelsk˘ch firem, z bankovních kruhÛ, regionální
partnefii, zástupci akcionáfiÛ a dal‰í pfiátelé
spoleãnosti. Generální fieditel ing. Ivan Ottis
v‰em podûkoval za podporu v roce 2000 a vyslovil nadûji, Ïe vzájemnû dobré vztahy se
budou v roce 2001 dále rozvíjet. Pfiíjemnou atmosféru vytváfielo nejen neopakovatelné kouzlo tohoto obrozeneckého sálu, ale i hudba
nûkolika vynikajících souborÛ - od swingu pfies
dÏez ãi synkopy aÏ po cimbálovou muziku.
Kulináfiské speciality ochutnala i televizní hlasatelka
Klára DoleÏalová, která galaveãer âeské rafinérské provázela slovem.
RovnûÏ poãtvrté se v lednu se‰li zamûstnanci âeské rafinérské na Reprezentaãním
plese v Mostû. Dlouho dopfiedu vyprodané
vstupenky svûdãily o velkém zájmu plesajících
strávit se sv˘mi spolupracovníky a pfiáteli veãer tance a spoleãenské zábavy, kter˘ probíhal
ve v‰ech prostorách mosteckého Repre.
Parket byl neustále zaplnûn taneãními páry
v‰ech generací, které ocenily podmanivé melodie orchestru Eva & Klein Boys. K pûknému
veãeru pfiispûla Anna K s vesele ladûn˘m recitálem. Vyvrcholením veãera byla opût bohatá
tombola.
spoleãenského Ïivota
V polovinû bfiezna se v Klatovech uskuteãnil
36. roãník oblíbené rallye ·umava Mogul, která je souãástí Mezinárodního mistrovství âeské republiky a Mistrovství Evropy jezdcÛ.
Stejnû jako v pfiedchozích roãnících ani letos
nechybûla sponzorská úãast âeské rafinérské.
Startovní listina obsahovala 94 posádek se
jmény nejznámûj‰ích soutûÏních jezdcÛ âeské
republiky. Konkurence byla pfii úãasti sedmi
automobilÛ kategorie World Rallye Car (WRC)
velká. Zvítûzila posádka Roman Kresta a Jan
Tománek, t˘m Benziny, s vozem ·koda Octavia
WRC.
From Our Social Life
Last January, âeská rafinérská organized for its partners its fourth
gala evening, once again held in Prague’s Îofín Palace. It was also for
the fourth time running that âeská rafinérská employees met at their
Representative Dance Ball in Most last January. Meanwhile, the icehockey teams of the Litvínov and Kralupy refineries have been regularly
vying for âeská rafinérská’s Challenge Cup, a trophy currently held by
the Litvínov team. In the middle of March, the town of Klatovy hosted
the 36th event of the popular ·umava Mogul Rallye, whose sponsors
once again included âeská rafinérská.
17
FORUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Kulturní a spoleãenské
stfiedisko v Kralupech,
které má symbolické
jméno „Vltava“,
je nesmírnû aktivní.
Pofiádá divadelní
pfiedstavení, plesy,
koncerty, v˘stavy,
besedy, kurzy tance.
„Na‰í chloubou je v‰ak
kino,“ fiíká Marcela
Vondru‰ková, fieditelka
tohoto kulturního domu.
Kralupské kino, které rovnûÏ
nese jméno Vltava, je velmi úspû‰né. V roce 2000 je nav‰tívilo
více neÏ 37 000 divákÛ a s prÛmûrnou náv‰tûvností kolem
100 divákÛ na jedno pfiedstavení
patfií k nejlep‰ím v âeské republice. V posledních letech pro‰lo
hledi‰tû i technické zázemí dÛkladnou rekonstrukcí, která by
mûla oblíbenost kina dále zv˘‰it.
Postupná rekonstrukce kina,
které bylo postaveno asi pfied
35 lety, probíhá od roku 1996.
„Postupná proto, Ïe nejdfiíve vÏdy
musíme sehnat peníze,“ vysvûtluje paní Vondru‰ková. „âást nám
poskytne mûsto, ãást vûnují místní firmy, ale neobe‰li bychom se
ani bez svépomoci na‰ich zamûstnancÛ a kralupsk˘ch obãanÛ.“
Nejvût‰í ãást rekonstrukce se
uskuteãnila letos na pfielomu roku. Bûhem mûsíce a pÛl byla obnovena podlaha kina a v ní ve‰keré elektrické rozvody. ZároveÀ
byla instalována nová sedadla,
která mají - jako absolutní novinku - vzadu kryty chránící pfied okopáním. Souãasná kapacita je
287 míst a dvû místa pro vozíãkáfie. Také nové bezpeãnostní
osvûtlení je technicky zajímavé.
Celkem tato rekonstrukce stála
2,5 milionu korun.
„Na‰ím nejv˘znamnûj‰ím sponzorem je âeská rafinérská, a to
od svého vzniku v roce 1996,“ fiíká paní Vondru‰ková. „Letos nám
pfiispûla pfiedev‰ím na nová sedadla, loni na ozvuãení systémem
Dolby, pfiedtím na rekonstrukci
‰aten.“ KoneckoncÛ je kino urãeno
i pro její kralupské zamûstnance.
Poslední vût‰í investicí, která
kino ãeká, je zvût‰ení filmového
plátna letos v létû. „Pak budeme
mít parametry multikina,“ chlubí
se paní Vondru‰ková. Zámûrem je,
aby kino bylo i nadále dostupné
pro co nej‰ir‰í vefiejnost, a proto
vstupné zÛstane v „pfiijateln˘ch“
mezích - to znamená zhruba tfietinové ve srovnání s multikiny napfiíklad v Praze.
Po programové stránce se kino
orientuje zejména na dûti a mládeÏ. Kromû bûÏn˘ch pfiedstavení
pro dûti funguje dobfie i spolupráce
s kralupsk˘mi ‰kolami a ‰kolkami.
Na‰í
chloubou
je kino
18
Loni napfiíklad nav‰tívilo témûfi
20 speciálních dopoledních pfiedstavení více neÏ 3000 dûtí. Filmy
pro nároãného diváka jsou uvádûny zhruba 3x mûsíãnû s podtitulem „artkino“. Divácky atraktivní
filmy jsou v Kralupech promítány
jen s velmi krátk˘m odstupem od
své premiéry. A protoÏe v poslední dobû je novinek opravdu hodnû, ãasto se promítá kaÏd˘ den
jin˘ film.
K&SS Kralupy:
The Local Cinema is an Apple of Our Eyes
Kralupy’s cultural and community centre which
bears the symbolic name „Vltava“ (or Moldau), is
exceptionally active, holding theatre performances,
dance balls, concerts, exhibitions, round table debates, dancing lessons etc. But its indisputable
highlight is its cinema. With an average number of
some 100 film-goers per one performance, the
Kralupy cinema is one of the most successful in its
branch in the Czech Republic. In the past few years, the cinema has seen a thorough reconstruc
tion both in its auditorium and in its technical facilities. But the biggest part of the reconstruction
project was carried out at the end of last year and
at the beginning of this one. Within a month and
a half the cinema’s floor was reconstructed and all
its electric wiring was changed. At the same time,
new seats were installed. These are fitted with
special covers on their back to prevent the seats
from being battered by spectators feet. The cinema’s current seating capacity is around 300.
Equally interesting is the new security lighting system. All in all, the reconstruction project cost some
2,5 million Kã. Mrs Marcela Vondru‰ková, the
Director of the Kralupy Community Centre, says
that this year âeská rafinérská, the main sponsor,
contributed funds primarily for the purchase of new
seats. Last year the company also financed the installation of a new Dolby sound system, or an earlier reconstruction of the cinema’s cloakrooms.
The last major investment facing the Kralupy cinema is the extension of its screen, a project to be
undertaken this coming summer. After that,
Kralupy will be able to boast of a genuine multiplex
cinema.
2/2001
Nûktefií na‰inci závidí ropn˘m
magnátÛm, ‰ejkÛm a sultánÛm jejich bohatá sídla. Já rozhodnû ne.
Naopak - lituji je, protoÏe nerad
uklízím.
Úplnû nejvût‰í soucit jsem pocítil v roce 1984 vÛãi brunejskému sultánovi, kdyÏ byla dokonãena jeho rezidence v Bandar Seri
Begawaru. Za 400 milionÛ dolarÛ
tam bylo vybudováno sídlo
s 1788 místnostmi, coÏ je tolik
místností, Ïe bych je nevyluxoval
za celou sobotu a nedûli.
Pfii takovém poãtu pokojÛ musí
b˘t pfiímo utrpením, kdyÏ ãlovûk
chce nûco fiíct manÏelce a ona
není na doslech. UÏ v na‰em tfiípokojovém vûÏákovém bytû dochází nûkdy k dorozumívacím potíÏím pfii konverzaci z koupelny do
ob˘váku. Co teprve musí nastat
za komunikaãní ‰umy v tak velkém sídle.
Není pak divu, Ïe se tu pûstuje
polygamie. Je to pochopitelné,
FORUM
ÚDùL
F e j e t o n R u d o l f a K fi e s Èa n a
protoÏe v tak rozlehlém paláci je
to jediná nadûje, aby aspoÀ nûkterá z manÏelek byla na doslech.
Svízelná situace musí nastat
i v okamÏiku, kdy ãlovûk pocítí
prÛvan a vyfikne obligátní vûtu:
„Tady nûkde musí b˘t otevfiené
okno!“ JenÏe - kde tady? Lítáte po
baráku a kontrolujte stovky a stovky oken. Nota bene v prÛvanu,
takÏe je tu riziko nastydnutí.
Umím si pfiedstavit, Ïe v takové
rezidenci je také spousta skfiíní
a Ïe tak vzniká starost o uloÏené
‰atstvo, aby se do nûj nedali moli. A tak pán domu se musí starat
nejen o naftu, ale i o naftalín.
Pfiímo dûsná situace musí nastat, kdyÏ si ãlovûk nûkam odloÏí
br˘le a neví kam. To aby si nohy
ubûhal. A není vylouãeno, Ïe za tu
dobu neÏ své br˘le najde, mu uÏ
budou k niãemu, protoÏe se mu
mezitím zmûní poãet dioptrií.
Za pfiímo ‰ílenou akci pokládám v takovém sídle malování pokojÛ. To musí sultána bolet ruka!
A navíc aby si na to vybral celou
dovolenou.
Také kvÛli zmínûnému malování
je nezbytné mnohoÏenství, protoÏe jedna Ïena by na následn˘
úklid nestaãila.
HrÛznou pfiedstavu ve mnû vyvolává také pfiípadné kapání vodovodního kohoutku. Takov˘ zvuk
se rozléhá a v‰e se dá napravit
pouze v˘mûnou tûsnûní. Ale bûhejte po domû a zkoumejte, kter˘
z nesãetn˘ch kohoutkÛ kape!
Umím si pfiedstavit, Ïe pfii takovém údûlu je pak veãer ãlovûk
Kresba: Miroslav Barták
19
utahan˘ a s chutí si odpoãine pfii
nûjaké humoristické ãetbû. Tfieba
pfii tamûj‰ím románu „Osudy dobrého vojáka ‰ejka“.
Povzbudiv˘ mÛÏe b˘t také odskok pro lahvinku z ropotéky.
Nebo si lze pustit hudbu od nûjakého tamûj‰ího MartinÛ - mám na
mysli napfiíklad „Otvírání vrtÛ“. Pfii
náladách vlasteneck˘ch se lze také zaposlouchat do ver‰Û hymny,
ve které se zpívá, Ïe ropa huãí po
luãinách.
A pak je tu ov‰em je‰tû povinnost pfieãíst dûtem pfied spaním
pohádku o ropovodníkovi âesílkovi.
A pfií‰tí ráno zaãne zase v‰echno znovu.
Úplnû sly‰ím, jak nûkterá z manÏelek volá, Ïe na toaletû do‰el papír a Ïe je tfieba jej doplnit. A tak
chudák pán domu má tím pádem
celé dopoledne v trapu, protoÏe
s novou ruliãkou v podpaÏí musí
najít tu pfiíslu‰nou místnÛstku,
kter˘ch je v rezidenci 257.
Chcete vûdût víc
o na‰í spoleãnosti?
âeská rafinérská, a.s.
Rafinérie Litvínov
ZáluÏí 2
436 70 Litvínov 7
tel.: 035 / 616 11 11
fax: 035 / 616 50 86
Rafinérie Kralupy
O. Wichterleho 809
278 52 Kralupy nad
Vltavou
tel.: 0205 / 71 85 00-3
fax: 0205 / 71 86 40
e-mail: [email protected]
internet:
http://www.crc.cz

Podobné dokumenty

âESKÉ RAFINÉRSKÉ

âESKÉ RAFINÉRSKÉ ¤ídí redakãní rada pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc. vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností

Více

Untitled - Typografia

Untitled - Typografia Kodak Versamark VL 6200, Océ Jetstream a Screen Truepress Jet 520, novû pak HP T300 a Prosper 5000XL firmy Kodak. Pfiesto, Ïe umoÏÀují nejniωí ceny za stranu faktury, povaÏují zákazníci tisk faktur...

Více

číst - ARCHIV - Vedneměsíčník

číst - ARCHIV - Vedneměsíčník návrat do zamilovan˘ budovy LeÏanského paláce na nábfieÏí Vltavy, a ‰la jsem tam s nad‰ením a enthusiasmem. Myslím si, Ïe samozfiejmû mÛÏou b˘t amatéfii, ktefií jsou mnohem nadanûj‰í neÏ studenti nebo ...

Více

STOLETÍ BENZÍNU

STOLETÍ BENZÍNU Zpracovávala zpoãátku jen kavkazskou ropu, ale brzy pfie‰la také na ropu haliãskou. Haliãská ropa obsahovala 50 % petroleje a její destilace byla obtíÏnûj‰í neÏ u ropy kavkazské, coÏ vyÏadovalo reko...

Více

âESKÉ RAFINÉRSKÉ

âESKÉ RAFINÉRSKÉ 12 Kaleidoskop Kaleidoscope

Více

2010-02 zpravodaj unor

2010-02 zpravodaj unor Zápis do Matefiské ‰koly ul. Revoluãní 448, Volary se koná v pondûlí 22. bfiezna 2010 od 8.00 - 15.00 hod. Na zápis do Matefiské ‰koly Sídli‰tû Míru 117, Volary pfiijìte v úter˘ 23. bfiezna 2010 od 8.00...

Více