Stárnutí obyvatel ČR - Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického
vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru
Mezinárodní konference
4. – 5 března 2014, hotel Avanti, Brno
Stárnutí obyvatel ČR
Nejnovější projekci demografického vývoje obyvatelstva ČR
vypracoval Český statistický úřad koncem roku 2003 s
horizontem do roku 2050.
Cílem projekce bylo nastínit směr budoucího populačního vývoje
a ukázat na změny ve věkovém složení populace. Projekce byla
zpracována v tradičních třech variantách (nízká, střední, vysoká),
které odráží rozdíly v předpokládaném vývoji jednotlivých složek
populačního vývoje. Střední variantu lze považovat za
nejpravděpodobnější.
Stárnutí obyvatel ČR
Pozvolné zvyšování zastoupení seniorů v populaci lze pozorovat
již od poloviny 80. let 20.století.
V r. 2012 tvořily osoby starší 65 let 16,8 % populace, což činí 1,77
milionu osob.
Podle střední varianty projekce demograf. vývoje by měli lidé
starší 65 let
v r. 2030 tvořit 22,9 % populace
v r. 2050 tvořit 31,3 % (2, 96 milionu osob).
Stárnutí obyvatel ČR
Stárnutí obyvatel ČR
Hlavní příčiny demografického stárnutí:
- pokles porodnosti
- trvalý pokles úmrtnosti vedoucí k prodlužování naděje dožití a tím k častějšímu
dožívání se vyššího a vysokého věku.
Důsledky demografického stárnutí se dotýkají všech sfér sociálního a ekonomického
vývoje a nejčastější obavy vyvolávané změnou věkové struktury se pojí s udržitelností
financování důchodového systému, růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní
péči a nedostatkem pracovních sil na trhu práce.
Proces populačního stárnutí se nicméně promítá též do postavení seniorů ve společnosti i
do sféry soukromé, do mezigeneračních vztahů a vztahu uvnitř rodiny.
Co s tím?
Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí
- Zvyšovat informovanost nejen seniorů o zdravém životním
stylu a motivovat je k odpovědnosti za své zdraví
- Podpořit výzkum na téma podpory zdraví a zdravého stárnutí a
sledovat relevantní statistiky
- Podporovat a aktivizovat obce a regiony v rozvíjení zdravého
prostředí, které je přátelské všem generacím
- Zajistit poskytování dlouhodobé a paliativní péče s ohledem
na zajištění kontinuity a místní i časové dostupnosti
- Nastavit systém péče o osoby s demencí včetně výcvikových
programů a vzdělávání v této oblasti (tzv. Plán Alzheimer)
MZ realizovalo projekt „Nový rámec politiky pro aktivní, zdravé a důstojné stárnutí a poskytování
zdravotních služeb a služeb dlouhodobé péče„. Projekt byl realizován za podpory Evropské komise ve
spolupráci s Fakultou humanitních studií UK a European Centre for Sociel Welfare Policy and Research ve Vídni.
Cílem projektu bylo zvýšit povědomí o problematice aktivního stárnutí a účast klíčových
zainteresovaných subjektů ve vytváření politik v oblasti aktivního stárnutí.
Mezi klíčové aktivity projektu patřilo především:
1) pořádání workshopů a konferencí,
2) vytvoření strategického plánu pro aktivní, zdravé a důstojné
stárnutí,
3) vytvoření manuálu municipalit.
Výsledky projektu jsou uveřejněny na adrese www.framprojekt.eu .
Koncepce řešení problematiky Alzheimerovy choroby a
obdobných onemocnění
- Diagnostika, získání epidemiologických dat, zdravotní péče u
pacientů s ACH, výzkum, vzdělávání zdravotnických
profesionálů
- Péče o pacienty v domácím (vlastním) prostředí, v instituci
- Péče o pečující – rodinné i profesionální pečující; systém
vzdělávání profesionálních pečujících
Věková struktura a počty zaměstanců ve zdravotnicví (k
31.12.2012)
Ve zdravotnictví ČR pracovalo koncem roku 2012 celkem cca 250 tis.
pracovníků, z nich necelé ¾ v nestátních zdravotnických zařízeních.
- lékařů necelých 40 tis.,
- zubních lékařů cca 7200,
- všeobecných sester necelých 80 tis.,
- dětských sester 6700.
V lůžkových zařízeních působilo 60 % všech pracovníků ve zdravotnictví, v
samostatných zařízeních ambulantní péče 27 %.
Věková struktura a počty LÉKAŘŮ ve zdravotnicví (k
31.12.2012)
Každým rokem dochází k mírnému zvýšení průměrného věku lékařů.
V roce 2012 činil průměrný věk „aktivních“ lékařů-mužů 48,9 let, u žen 47,5 let
a v úhrnu za obě pohlaví 48,1 let.
V důsledku tohoto vývoje se zvyšuje procento lékařů starších 60 let. V roce
2012 tento podíl představoval 21,1 %, proti roku 2011 se zvýšil o 1,4 %. Podíl
věkové skupiny 50–59 let činil 26,6 % z celkového počtu „aktivních“ lékařů a
lékařek.
Vývoj průměrného věku lékařů v letech 2005 až 2012 znázorňuje následující
tabulka.
Věková struktura a počty zaměstanců ve zdravotnicví (k
31.12.2012)
Průměrný věk lékařů v letech 2005 až 2012
Věková struktura a počty ZUBNÍCH LÉKAŘŮ ve
zdravotnicví (k 31.12.2012)
Průměrný věk zubních lékařů se v roce 2012 ve srovnání s rokem 2011 mírně
zvýšil. U mužů na 49,5 let (49,4 v roce 2011), u žen na 50,3 let (50,2 let v roce
2011), v úhrnu pak na 50,0 let (49,9 let v roce 2011).
Z celkového počtu
„aktivních“ zubních lékařů v roce 2012 představovali zubní lékaři ve věku 50–
59 let 33 %. Podíl zubních lékařů ve věku 60 a více let se zvýšil z 23 % v roce
2011 na 26 % v roce 2012.
Ve srovnání s lékaři je průměrný věk zubních lékařů vyšší.
Jak se vyvíjel průměrný věk zubních lékařů v letech 2005 až 2012 ukazuje
následující tabulka.
Věková struktura a počty zaměstanců ve zdravotnicví (k
31.12.2012)
Průměrný věk zubních lékařů v letech 2005 až 2012
Věková struktura a počty NELÉKAŘŮ ve zdravotnicví
Věková struktura nelékařských zdrav.prac. není součástí sběru statistických
údajů ÚZIS, částečně lze vyjít z analýzy dat registru NLZP (Nelékařští
zdravotničtí pracovníci).
Údaje o věkové struktuře registrovaných zdravotních sester v oboru
všeobecná sestra ( k 24.10.2013 ) ukazuje následující tabulka.
Věková struktura a počty zaměstanců ve zdravotnicví zdravotní sestry
Počet registrovaných zdravotních sester v oboru všeobecná sestra dle věkových skupin
Zdroje dat
•
•
•
•
•
•
„Pracovníci ve zdravotnictví k 31.12.2012“, ÚZIS, Praha 28.8.2013
„Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti 2012“, ÚZIS, Praha 2013
„Populační prognóza ČR do r. 2050“, Český statistický úřad, Praha 2003
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
„Zelená kniha o pracovnících ve zdravotnictví v Evropě“, Komise Evropských společenství,
Brusel 2008