VVS Info - VVS Verměřovice sro

INFORMAČNÍ MAGAZÍN 1/2007
Vážení kolegové,
jak jste si jistě všimli, začali jsme doplňovat naše logo
sloganem „Na farmě ve formě“. Nejde jen o citát, jde nám
především o to, aby vaše chovy byly skutečně více a více v té
správné kondici. Vím, že je lehké chtít, je taky lehké plamenně
hovořit. Aby to tedy nebylo jen prázdné heslo, snažíme se
pomoci seč můžeme v těchto oblastech:
Navržení a dozor nad systémem krmení zvířat. Sestavení
správné výživy a její kontrola pomocí analýz krmiv a tělních
tekutin pro získání údajů o úrovni metabolismu.
Projektová činnost, která stanoví a klasifikuje kritické body
na farmě pro co nejpřesnější odhad budoucího výsledku.
Pravidelné vzdělávání. Během roku provádíme řadu tématicky zaměřených seminářů a odborných pracovních cest
za našimi zákazníky po Evropě i za moře.
Chovatelský balíček, jako ucelený soubor informací, nezbytných pro vaše správné podnikatelské rozhodování.
Vyrábíme pro vás kvalitní a cenově dostupné premixy
a doplňková krmiva. Pro doplnění krmných dávek rovněž
nabízíme ucelenou řadu krmných doplňků.
Vážení přátelé, chceme být oporou ve vašem, ne zrovna lehkém podnikání. Při troše štěstí, přízni Bruselu a Prahy se nám
musí přeci podařit dostat naše farmy do špičkové formy!
na farmě ve formě
S úctou Václav Brynda
Informační balíček pro chovatele
Počátkem letošního roku od nás naši zákazníci dostali slíbený
„chovatelský balíček“, jehož obsah a formu budeme postupně
zlepšovat tak, aby vyhovoval především jeho uživatelům. Cílem
tohoto nového projektu v rámci zlepšování služeb firmy VVS je
usnadnit chovatelům orientaci ve složité spleti legislativy, dotací a cen. V pravidelných intervalech chceme naše zákazníky
informovat o aktuálních záležitostech v oblasti regulace a trhu
v komoditě skot a mléko. Věříme, že realizací uvedeného projektu přispějeme spolu s širokou nabídkou kvalitních produktů
a odborného poradenství ve výživě k dalšímu zlepšení v chovech
a vyšší efektivnosti podnikání v této oblasti. Naším zájmem je,
aby chovy našich partnerů patřily mezi nejlepší, aby jejich farmy
byly ve formě.
Každý farmář, zootechnik či vedoucí pracovník zemědělského
podniku nebo střediska se tak může seznámit s tím, co je pro
něho aktuální a zajímavé. Komplexní a pravidelná péče o zákazníka, to je cílem a praxí firmy VVS Verměřovice.
Obsah
prvního balíčku
úvod
plnění kvóty mléka
rezerva mléčných kvót
ceny mléka v ČR
ceny mléka v SRN
ceny mléka v okolních státech EU
ceny skotu v okolních státech EU
kvalita mléka
dokončení OP zemědělství
změna financování PGRLF
prodloužení současného systému plateb
uhlíkový kredit
integrovaný registr znečišťování
právní předpisy
přeprava hospodářských zvířat
výživa
akce 2007
VVS – solidní partner do budoucna
VVS akce v roce 2007
V letošním roce čeká naše zákazníky a partnery široká škála doprovodných akcí. Zahájili jsme počátkem února sérií odborných seminářů k problematice objemných krmiv. V oblasti nových pravidel Programu rozvoje venkova čekáme na podrobnosti,
zajímá nás problematika šlechtění a zpeněžování skotu, reprodukce, zdravotní stav a samozřejmě výživa, proto pořádáme
7. března 2007 seminář ve Větrném Jeníkově. Cyklus seminářů doplníme další aktuální problematikou, která chovatele skotu
a drůbeže zajímá. Tyto vzdělávací a poradenské aktivity se budou pochopitelně realizovat i v zahraniční, u našich partnerů.
Pro naše chovatele pak připravujeme řadu poznávacích odborných zájezdů jak v Evropě, tak na americkém kontinentě a ve
Spojených Arabských Emirátech. Závěrem roku vyhodnotíme stávající zkušenosti na výroční konferenci opět v Mistrovicích
a představíme nové plány na další období.
krátké zprávy
Zlatý podzim v Moskvě
U AG Processing
– výrobce Amino Plus
Ve dnech 6. až 8. října 2006 se zúčastnili zástupci naší firmy
zemědělské výstavy v Moskvě „Zlatý podzim“. Na rozlehlém prostranství výstaviště se předvedly všechny důležité zemědělské
firmy světa a VVS nemohla chybět. Vedle jednání s návštěvníky
výstavy a místními podnikateli jsme projednali řadu záležitostí
i s ústředním ředitelem Státní veterinární správy MVDr. M. Malenou a vrchním ředitelem MZe ČR Ing. F. Sládkem. Nechyběla
ani podpora náměstkyně České exportní banky Ing. M. Hrnčířové
a obchodního rady Ing. B. Strejce.
Věříme, že ve spolupráci s ostatními partnerskými českými
podniky se nám podaří rozšířit obchody na tomto obrovském
území. Na závěr jsme si připomněli trochu historie a oprášili
i svoje znalosti ruštiny.
Na přelomu září a října minulého roku jsme navštívili firmu AG
Processing v USA, která vyrábí Amino Plus, což je by-pass protein ze sójového extrahovaného šrotu. Během naší návštěvy jsme
si kromě výrobny Amina Plus prohlédli i závod na výrobu sójového extrahovaného šrotu, závod na výrobu etanolu z kukuřice,
ředitelství firmy AGP, sklizeň sójových bobů a městečko Prague,
místo, kde doposud žijí američtí občané původem z Čech.
Se zákazníky v Anglii
V říjnu 2006 jsme s našimi zákazníky navštívili zemědělskou výstavu v Anglii. Výstava se konala v jižní části Anglie
zvané Summerset, poblíž města Teuton. Byla tam předvedena
a hodnocena různá plemena dojnic.
Měli jsme také příležitost navštívit farmu Kima Ganese, která
čítá 100 dojnic holštýnského plemene s užitkovostí 9500 kg
mléka. Hlavní bylo zjištění (spíše utvrzení se), že podmínky pro
hospodaření nejsou ve všech státech unie stejné.
Nové posily pro VVS
Ing. Jiří Burdych, MBA, nastoupil do
firmy VVS v říjnu minulého roku, aby se
věnoval marketingu, službám a novým
projektům. Má na starosti podporu prodeje, služby pro zemědělské podniky
a farmy, získávání nových zákazníků
v ČR i v zahraničí. Za tímto účelem
navrhuje a realizuje nové projekty
firmy. Ing. Burdych vystudoval obor
zootechnika na agronomické fakultě
současné České zemědělské univerzity v Praze a doplňoval si své vzdělání
dalším studiem doma i v zahraničí.
Zemědělské a odborné veřejnosti je
znám ze svého dřívějšího působení
na ministerstvu zemědělství a zemědělském svazu.
Ing. Jan Záhora, MBA, se od prosince
loňského roku stará především o obchodní činnost firmy. K jeho aktivitám
patří formulování a realizace nové
strategie obchodu. V zahraničí má na
starosti především rozvoj dceřiných
společností spolu s analýzami trhů
a nových příležitostí. Ing. Záhora
vystudoval Agronomickou fakultu
České zemědělské univerzity v Praze
a v průběhu svého dalšího působení si
rozšiřoval vzdělání u nás i v zahraničí.
Podnikatelské a odborné veřejnosti
je znám především ze svého působení
ve firmě Kemin, kde pracoval nejdříve
pro region Čech a Moravy, poté pro
celou Evropu.
2 3
Konference v Mistrovicích
Štika roku
Důraz na rentabilitu podnikání, inovace a rozvoj (i v zahraničí)
dovedl naši firmu na 29. místo z TOP 100 v celostátní soutěži
Štiky českého byznysu za rok 2006. Vzhledem k tomu, že před
dvěma roky nám v této soutěži patřilo místo 5272, rádi se nyní
podělíme o úspěch s našimi obchodními partnery.
Cesta objednávky
Počátkem listopadu minulého roku se v Mistrovicích opět
sešli chovatelé hospodářských zvířat a představitelé firem
a organizací. Hlavním tématem třinácté konference bylo to,
co je nám vlastní, tedy efektivní chov hospodářských zvířat
včetně prezentace nabídky široké palety nových produktů
a služeb, které firma VVS připravila pro letošní rok.
Vážení zákazníci,
dovolte mi, abych vám popsal cestu vaší objednávky v naší
firmě. Zavoláte-li na telefonní číslo 465 642 670 nebo 775 755
175, budete spojeni s naší ústřednou. Po zvolení předvolby čísla
„1“ získáte přímé spojení s Ing. Kateřinou Vojtěchovou, která
zaznamená vaši objednávku. Další možností zadání objednávky
je zvolit fax 465 641 069 nebo emailovou schránku vvs@vvs.
cz. Pro rychlé a bezproblémové vyřízení potřebujeme znát
několik informací: Kromě fakturační adresy, množství a druhy
výrobků je důležitý termín a přesné místo doručení, kontaktní
telefon a další nezbytné podrobnosti. Máte-li zájem o zaslání
potvrzení objednávky, nezapomeňte to uvést.
Ing. Kateřina Vojtěchová
Ing. Iveta Schnaubertová
Marcela Havlenová
Tímto je vaše objednávka přijata, poté zapsána do účetního
programu a zkontrolována vedoucím výroby Ing. Ondřejem
Faltusem. Dále následuje zařazení do výrobního programu
a plánu rozvozu Ing. Ivetou Schnaubertovou. Optimální doba
pro vyřízení a dodání vaší objednávky je do pěti pracovních
dnů. Bližší informace o dopravě je možné získat přímo u Ing.
Schnaubertové na telefonní předvolbě čísla „2“. K expedovaným výrobkům vystaví dodací listy a faktury paní Marcela
Havlenová (telefonní předvolba číslo „4“).
(of)
Těšíme se na zkvalitnění naší dosavadní spolupráce.
V úvodu konference byli přítomní chovatelé i hosté svědky
„předávání žezla“, kdy otěže řízení firmy definitivně předal zakladatel firmy a přední odborník na výživu Jiří Stejskal svému
kolegovi Václavu Bryndovi. Na oplátku se mu dostalo ocenění
nejenom v podobě grafické, ale i dlouhotrvajícího a srdečného
potlesku. Poděkování se mu dostalo i od prezidenta Agrární
komory ČR Jana Veleby, kterého na konerenci zastoupil předseda dozorčí rady komory František Zobal. Ten se posléze ve
svém vystoupení věnoval postavení českých zemědělců, ohrožení jejich konkurenceschopnosti či naopak možnostem jejich
dalšího rozvoje. Jiří Burdych rozvedl problematiku chovu skotu
v ekonomické oblasti, zatímco ke zlepšování zdravotního stavu
prasat přednesl svůj příspěvek Ota Huml z Vedilabu. Na závěr si
přítomní chovatelé vyslechli zajímavou přednášku Pavla Nováka
z veterinární fakulty v Brně o nových trendech v efektivní výživě
skotu, respektive dojených krav.
výživa skotu
Vliv minerální a vitaminové výživy
na ekonomiku chovu masného skotu
V podzimním čísle našeho magazínu jste se mohli dočíst
o hlavních faktorech, které ovlivňující ekonomiku chovu krav
bez tržní produkce mléka, dále o aspektech kolem reprodukce a významu minerálních látek ve výživě masného skotu.
Dnes přinášíme pokračování se zaměřením na význam stopových prvků a vitaminů včetně sortimentu produktů, které
chovatelům masného skotu nabízí firma VVS Verměřovice.
Měď
Biogenní prvek, který má mnohostrannou funkci. Je nezbytný
pro tvorbu elastinu, kolagenu, keratinu, ovlivňuje krvetvorbu, imunitu, skelet, nervovou soustavu a plodnost, je součástí ceruloplazminu, cytochromoxidázy a superoxid dismutázy SOD a dalších
enzymů. Ceruloplasmin je transportní forma mědi a má značný
antioxidační účinek. Spolu se SOD je likvidátorem superoxidu
a volných kyslíkových radikálů, chrání tak buňky před oxidativním
poškozením. Velký význam má také pro imunitu, při karencích je
narušena tvorba imunoglobulinů, omezena je fagocytární funkce
T lymfocytů. Na plodnosti se nedostatek mědi projevuje tichými
říjemi, jejich nepravidelností, především prodloužením říjového
cyklu a zvýšeným výskytem embryonální mortality. Měď má pozitivní vliv na snížení počtu somatických buněk a zdravotní stav
vemene. Klinicky se karence mědi v chovech skotu manifestuje
hypotrichozou a depigmentací srsti v oblasti okolo očí, vyskytují
se tzv. brýle, může způsobovat osteoporózy, zhoršenou kvalitu
rohoviny a vyšší nemocnost paznehtů. Příčinou nedostatku
Cu většinou bývá nízký obsah prvku v krmivech, v některých
případech se ale jedná o sekundární karenci z důvodů vysoké
dietetické nabídky síry, molybdenu, železa, zinku a vápníku.
Zinek
Tento prvek je koenzymem enzymů účastnících se energetického a proteinového metabolismu a koenzymem akutních
obranných reakcí organizmu při zánětech a infekcích. Je důležitý
pro fermentační procesy v bachoru, pro trávení celulózy a tvorbu
TMK. Při deficitu zinku dochází u přežvýkavců ke zhoršení kvality kůže a kožních derivátů a imunodeficienci. Karence u telat
se projevuje především změnami na kůži a narušením imunity.
Zvyšuje se incidence průjmových a respiračních onemocnění.
U býků ve výkrmu je zhoršená kvalita rohoviny paznehtů a nižší
přírůstky. U krav se zhoršují parametry reprodukce, omezena je
tvorba gonadotropních hormonů, vyskytují se tiché říje až anestrus a syndrom ovariálních cyst. Zvyšuje se incidence onemocnění paznehtů z důvodů zhoršené kvality rohoviny, onemocnění
kůže prstu dermatitis digitalis a interdigitalis a predispozice ke
vzniku endometritid, mastitid a zvýšeného počtu somatických
buněk v mléce.
Mangan
Jako součást mnoha enzymů zasahuje do metabolismu
všech živin. Je nezbytný pro funkci skeletu, podílí se na syntéze chondroitin sulfátu v kloubních chrupavkách a na přeměně
chrupavek v kostní tkáň. Mangan u krav významně zasahuje
do reprodukčních funkcí. Je třeba pro syntézu gonadotropních
hormonů, jeho nedostatek se projevuje tichými říjemi až anestrem. Často způsobuje aborty v průběhu celé gravidity, rození
mrtvých telat nebo telat se sníženou životaschopností. Rodí se
více býčků než jaloviček. Karence Mn se klinicky manifestuje
u telat flexními kontrakturami hrudních končetin. U mladého
skotu je snížen růst.
Selen a vitamin E
Mají rozhodující význam pro ochranu organizmu proti infekci.
Vitamin E chrání buněčné membrány proti oxidačnímu poškození
volnými radikály, selen je součástí enzymu glutathionperoxidázy GSH-Px, který chrání cytoplasmu buněk. Volné kyslíkové
radikály reagují s dvojnými vazbami nenasycených mastných
kyselin za vzniku lipoperoxidů. Selen významně omezuje toxické
působení kadmia, arsenu a rtuti. Významně ovlivňuje imunitu,
zlepšuje funkci neutrofilů a produkci protilátek. Ovlivňuje plodnost
4 5
mií. K sekundární hypofunkci štítné žlázy dochází při zkrmování
vysokých dávek sóji, řepky a dalších luštěnin s vysokým obsahem
strumigenních látek. Dobré výsledky vykazuje řešení poruch
plodnosti z důvodů hypofunkce štítné žlázy zkrmováním jódu
v organické formě ve vazbě na mastné kyseliny.
Výskyt karencí stopových prvků, především Cu, Se, Mn, Zn
a I je značný a vyskytuje se u všech kategorií skotu. Má negativní vliv na zdravotní stav, produkci a kvalitu mléka a plodnost.
Účinnou cestou k řešení deficiencí mikroelementů je jejich dotace
ve formě proteinátů všem kategoriím skotu.
Ve výživě skotu mají opodstatnění především vitaminy rozpustné v tucích A, D, E. Hypovitaminóza K bývá velice ojedinělá,
proto se se suplementací krmných dávek vitaminem K nepočítá.
Bachorová fermentace u dospělého skotu je dostatečným zdrojem vitaminů B komplexu.
Plemenný býk ZAA 553. Národní vítěz z Pěčína.
zlepšováním kvality spermií, má pozitivní vliv na snížení počtu
somatických buněk a zdravotní stav vemene, ovlivňuje kvalitu
kolostra významnou měrou a životaschopnost telat po narození.
S karencí selenu se setkáváme u všech kategorií skotu, především u telat, mladého skotu a masného skotu na pastvě. Důsledkem karence selenu u vysokobřezích krav je nedostatečná
kvalita kolostra, snížená koncentrace imunoglobulinů a dalších
proteinů a snížená vitalita telat, neschopnost sání telat. Nedostatek Se způsobuje často retence placenty a predisponuje tak ke
vzniku endometritid v raném puerperiu a mastitid. Protahuje se
involuce dělohy a nástup ovariálních funkcí. U jehňat, ale i u telat,
se vyskytuje nutriční svalová dystrofie. Perakutní forma probíhá
u mláďat v období mléčné výživy, v ojedinělých případech u krav
při stresových stavech, po vyhnání na pastvu, po těžkém porodu. Dochází vlivem vysokého deficitu Se a vitamiu E k dystrofii
myokardu a náhlému úhynu. Při akutní formě jsou myodystrofiemi
postiženy svaly mezižeberní, žvýkací, krční, bederní a svaly
jazyka. Telata jsou apatická, mají sníženou žravost, hubnou
a hynou v důsledku celkového vyčerpání. Při chronické formě je
tele vlivem imunodeficience postiženo sekundárně onemocněním respiračního nebo gastrointestinálního traktu. Zvířata hynou
a hlavní příčina není odhalena. Výskyt karencí Se souvisí s jeho
velmi nízkou koncentrací v půdě, selen je pak také v nízkém
množství obsažen v rostlinách, vegetativní části mají výrazně
nižší koncentraci selenu než germinativní. Pastevní porost proto
predisponuje ke vzniku nedostatku Se. Výrazný pozitivní efekt
při řešení karencí selenu je dosahován zkrmováním bioplexu
selenu ve vazbě na methionin – selenomethioninu.
Kobalt
Nedostatek tohoto prvku se může vyskytovat v souvislosti
s hypokupremii. Projevuje se anemií a špatnou tělesnou kondicí,
v reprodukci stoupá frekvence tichých říjí, délka říjového cyklu je
nepravidelná a zhoršuje se zabřezávání. Diagnóza je založena
na stanovení vitaminu B12 v játrech.
Jód
Ovlivňuje funkci štítné žlázy a tím metabolismus proteinů,
sacharidů a lipidů a v neposlední řadě působí také na fertilitu
u skotu. Karence jódu vede k hypofunkci štítné žlázy snížením
koncentrace hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Dochází ke vzniku
subestru až anestru, zvyšuje se frekvence výskytu syndromu
ovariálních cyst, tichých říjí, embryonální mortality, abortů a předčasných porodů a rození méně životaschopných telat se strumou.
U plemenných býků hypofunkce štítné žlázy významně ovlivňuje
kvalitu ejakulátu, dochází k poklesu motility a koncentrace sper-
Vitamin A
Tento vitamin lze považovat u skotu za nejdůležitější. Je nezbytný pro integritu epiteliálních buněk respiračního, gastrointestinálního i reprodukčního traktu. Hypovitaminóza A se projevuje
dystrofií sliznic a následnou vyšší vnímavostí k infekcím, vznikají
bronchopneumonie, gastroenteritidy a snižuje se fertilita, objevují
se tiché říje, ovariální cysty a embryonální mortalita, rození mrtvých telat a retence placenty. V rostlinách se vyskytuje vitamin
A ve formě provitaminu beta karotenu, ten se pak konvertuje
v enterocytech a hepatocytech na vitamin A. Beta karoten má
významnou roli v metabolismu a utváření žlutého tělíska, účastní
se procesu produkce ovariálních steroidů, je nezávislý na příjmu
vitaminu A a snižuje počet somatických buněk v mléce a výskyt
mastitid. 1mg beta karotenu je ekvivalentní 400 m.j. vitaminu
A. Účinná dávka beta karotenu je 200 – 300 mg na dojnici
a den. Obsah vitaminu A a beta karotenu se výrazně snižuje
dlouhodobou konzervací, sušením, sekundární fermentací a při
překrmování NL, P a Zn.
Vitamin D
Ergokalciferol a cholekalciferol, D2 je v rostlinách a kvasnicích,
D3 je forma živočišná, obě vznikají působení UV záření. Vitamin
D se podílí na resorpci Ca a P ze zažívacího traktu, podílí se na
stálosti hladiny těchto prvků výměnou ze skeletu a podporuje
jejich zpětnou resorpci v ledvinách. Hypovitaminóza D způsobuje
u telat rachitidu a u dospělého skotu osteoporózu a osteomalácii.
Může se podílet na vzniku porodní parézy u dojnic po otelení.
Vitamin E
Spolu se selenem působí antioxidačně. Nejúčinnější je alfatokoferol, zdrojem je zelená píce a rostlinné oleje. U telat se vyskytuje deficit vitaminu E jako nutriční svalová dystrofie, u dojnic má
nedostatek za následek imunodeficienci, vyšší incidenci mastitid,
endometritid a zhoršenou plodnost.
U telat, mladého skotu i krav ve všech fázích mezidobí je koncentrace minerálních látek a vitaminů v základní krmné dávce
nedostatečná, proto je nezbytné tyto živiny neustále suplementovat prostřednictvím minerálně-vitaminových doplňků.
Firma VVS Verměřovice nabízí chovatelům krav bez tržní
produkce mléka řešení karencí minerálních látek výrobky řady
MKP a PREMINY M. Deficity minerálních látek a vitaminů
lze řešit výrobky řady VMD, VMD STANDARD a VMD PLUS
s vyššími hladinami esenciálních živin. V přípravcích řady
PREMIN EX jsou částečně obsahy zinku a manganu saturovány bioplexy. Firma VVS Verměřovice má v nabídce také řadu
výrobků VMD EKO pro farmáře v ekologickém hospodářství.
V neposlední řadě lze také vyrobit minerálně-vitaminové doplňkové krmivo na přání chovatele dle individuálních požadavků.
MVDr. Ing. Martin Matějíček
veterinární a výživářský poradce VVS Verměřovice, s.r.o.
výživa skotu
Fenomén zvaný tepelný stres
Většina chovatelů si jistě ještě dobře pamatuje na loňský
červenec, který velmi citelně zasáhl do chovu všech hospodářských zvířat, nejen dojnic. V tomto článku bych rád
připomenul některé problémy provázející fenomén zvaný
tepelný stres.
Tepelný stres je jevem, který znepříjemňuje život vysokoprodukčních zvířat tím, že negativně ovlivňuje jejich pohodu (welfare), zdravotní stav, reprodukci, užitkovost a v souvislosti s tím
i ekonomiku celé produkce. Zvyšování průměrné roční teploty
v závislosti na globálním oteplování přispívá k tomu, že se zvyšuje
počet letních (teplota vyšší než 25 oC) a tropických (teplota vyšší
než 30 oC) dní v roce. Vezmeme-li v úvahu fakt, že tepelný stres
u vysokoprodukčních dojnic začíná již od + 21 oC je zřejmé, že
riziko jeho vzniku se zvyšuje.
Příčina vzniku tepelného stresu
Metabolismus dojnic produkuje velké množství tepla (především mikrobiální činností předžaludků) v porovnání s relativně
malým povrchem těla (cca 6 m2). Povrch těla ale zároveň přijímá
různé druhy tepla ve formě ať již přímého slunečního záření,
infračerveného záření z atmosféry, odraženého infračerveného
záření, ale i tepla působícího v důsledku špatného ustájení, řešení staveb apod. Vysoké teploty prostředí výdej tepla znesnadňují
a organizmus je nucen zapojovat jiné, tzv. aktivní termoregulační
mechanizmy, které na svou činnost spotřebovávají energii, která by byla za optimálních podmínek využita k tvorbě produktů
(mléka, přírůstku...). Díky tomu vzniká velká disproporce mezi
teplem produkovaným a teplem vydaným.
Základní metody ochrany proti tepelnému stresu
Stínění patří mezi základní fyzikální metody úpravy prostředí
vedoucích k omezení vlivu tepelného stresu. Reguluje přicházející sluneční záření, resp. radiační tepelné záření zvířat. Zároveň
se jedná o velmi jednoduchý a velmi snadný způsob úpravy
prostředí. Nejlevnějším řešením tvorby stínu samozřejmě zůstávají stromy. V mnoha případech však jejich účinek nemusí být
dostačující, proto je vhodné doplnit stínění vytvořením přístřešku. Jeho konstrukce však musí být vytvořena tak, aby tepelný
stres paradoxně neprohlubovala. Je nutné dbát na dostatečnou
kubaturu vzduchu, jeho proudění a otevřenost objektu. Je-li to
možné, je dobré přístřešek na pastvě přemisťovat. To mnohonásobně platí u zastínění venkovních kotců telat a jejich orientace.
V létě by měla čelní stěna směřovat na sever nebo severovýchod,
v zimě je orientace opačná. Čelní stěna boxů má směřovat na
jih nebo jihovýchod.
Voda
Je vynikajícím mediem pro odvod přebytečného tepla z těla
formou evaporace. Potřeba vody při tepelném stresu může vzrůst
při extrémním zatížení až třikrát. Není-li v tomto období přísun
vody dostatečný, organizmus provede její přerozdělení v těle
a část potřebnou na syntézu mléka převede do metabolických
procesů vedoucích ke snížení negativních účinků tepelného
stresu. Při nedostatku vody zároveň dochází nejen k redukci
příjmu krmiva, ale dochází k zadržování vody v těle. Tento fakt
vede k dramatickému snížení objemu moči, zvýšení absorbce
vody tlustým střevem, redukci objemu plazmy až k fázi hemokoncentrace. Je také prokázáno, že nedostatek vody vede ke
snížení tělesné hmotnosti (během tří dnů může dojít až ke 20%
úbytku živé hmotnosti).
Budeme-li podávat zvířatům vodu zchlazenou, bude docházet
k absorpci nadbytečného tepla do přijaté vody, a to bez evaporace. Voda je obecně považována za vynikající zchlazovací
médium vzhledem k vysoké jímavosti tepla.
Příjem vody u dojnice o hmotnosti 720 kg
a dojivosti 42 kg mléka:
Teplota vody 10 oC
Teplota vody 20 oC
Teplota vody 30 oC
118 – 125 litrů vody
132 – 148 litrů vody
155 – 188 litrů vody
Výhody plynoucí z podávání zchlazené vody
se dají shrnout do těchto bodů:
větší ochlazovací efekt než voda o teplotě okolního prostředí
vyšší absorpce tepelné energie
prodloužení doby příjmu krmiva
zvýšení produkce mléka
dočasné snížení rektální teploty a frekvence dýchání
Vodu můžeme použít nejen k ochlazování zvířat, ale také
k ochlazování jejich prostředí.
Při ochlazování vzduchu jsou do prostoru stáje rozptylovány částečky vody ve formě mlhy. Jejich následnou evaporací
dochází ke snížení teploty vzduchu. Zvířata po té vdechují
ochlazený vzduch, a tak dochází k odnětí přebytečného tepla z
jejich organizmu. Podle velikosti částeček vody můžeme tento
systém rozdělit na: fog – velikost částeček v intervalu od 0,015
do 0,025 mm, takto vzniká „lehká mlha“, která zůstává rozptýlena
ve vzduchu až do úplného odpaření a mist – velikost částeček
v rozmezí 0,02 až 0,05 mm, takto vytvořená mlha se částečně
odpařuje ve vzduchu a částečně dopadá na těla zvířat, kde se
6 7
aby objemné krmivo, které zajišťuje podíl vlákniny v dávce, bylo
co nejkvalitnější. To znamená, že by mělo být především zdravotně nezávadné, bez obsahu kyseliny máselné a jiných produktů
aerobního kvašení, prosté plísní bez podílu mykotoxinů.
Zároveň je nutné, aby podíl ADF (acidodetergentní vlákniny)
neklesl pod 19 % sušiny krmné dávky (Harris, 1992).
Při zvyšování podílu jadrných krmiv je nutné dbát na strukturu
krmné dávky, ale také podpořit pufrační aktivitu zařazením kyselého uhličitanu sodného nebo jiných pufrů dostupných na trhu.
Činnost bachoru, který při tepelném stresu má sníženou aktivitu, je dobré stimulovat kulturou živých kvasinek rodu Sacharomycess cerevisiae. Tento postup je osvědčený v podmínkách chovů
zemí Středního východu, kde je dobytek vystaven tepelnému
stresu více než dvě třetiny roku.
následně odpařuje. Při rozptýlení částic vody se vlhkost ve stáji
může zvýšit až o 5 %, což má pozitivní vliv na welfare zvláště
za tropických dnů, kdy relativní vlhkost ve stáji může klesnout
i pod 30 %. Zároveň se dá vzduch ochladit až o 20 %.
Při skrápění, přímém ochlazování, je voda aplikována na tělo
zvířete. Částečky vody však musejí být dostatečně velké, aby
pronikly srstí zvířat až na jejich kůži. Následnou evaporací je
nadbytečné teplo odváděno z organizmu do prostředí. V porovnání s pocením je teplo vydáváno z těla účinněji. Pro zrychlení
odparu, a tím i zvýšení účinnosti této metody, je žádoucí celý
systém doplnit o ventilátory.
Nahradíme-li zároveň část energie jadrných krmiv energií
v podobě chráněných, tzv. by-pass tuků, které jsou inertní
k bachorovému prostředí a vstřebávají se až ve slezu a tenkém
střevě, ulevíme bachoru a riziko acidóz snížíme. Dbáme však na
to, aby celkový obsah tuků nepřekročil 6 % sušiny krmné dávky.
Jones a Stallings (1999) uvádějí obsah tuků do 8 %, ale uvažují
též o zařazení bavlníkového semene.
Dalšími způsoby aplikace vody na těla zvířat jsou polévání,
postřiky, plavení. První dva způsoby jsou sice nízkonákladové,
ale náročné na spotřebu vody. Jejich využití je spíše jako první
pomoc při tepelném stresu. Plavení je sice velice efektivní, ale
tento způsob je v současné době v našich podmínkách prakticky
nepoužitelný z hlediska hygieny a pracovní náročnosti.
Větrání
Využití přirozeného větrání má smysl v tom případě, když
teplota vzduchu je nižší, než teplota těla zvířat. Nejvhodnějším
řešením stáje nebo přístřešku jsou otevřené boční stěny, kde je
svislá zídka do třetiny její výšky a místo oken jsou otvory. Zároveň je důležité, aby střecha byla v hřebenu dostatečně otevřena
dobře konstrukčně řešenou štěrbinou.
Pokud teplota stoupne nad 24 oC, přestává být přirozené větrání
účinné a nastupuje tepelný stres organizmu. V tomto případě je
nutné, aby stáj byla vybavena ventilátory. Měly by být situovány
tak, aby proud vzduchu směřoval nad boxové lože. Efektivní
rychlost proudění by měla být uprostřed mezi ventilátory asi
2,4 m/s. Maximální rychlost by v zóně zvířat nikdy neměla překročit 5 m/s. Účinnost ventilátoru lze jednoduše odvodit od jeho
průměru, každých 10 cm průměru ventilátoru se rovná jednomu
metru jeho dosahu.
Základní úpravy krmné dávky
V letním období musíme zajistit, aby snížený příjem krmiva
byl kompenzován jeho zkoncentrováním. Zároveň však platí, že
klesne-li spotřeba denní krmné dávky pod 65 % obvyklé úrovně,
začne docházet ke zvýšenému využívání tělesného tuku. Tento
fakt s sebou přináší množství metabolických problémů.
Zvýšením podílu jadrné složky a snížením vlákniny dosáhneme
zkoncentrování krmné dávky, ale zároveň tím zvýšíme nebezpečí
acidóz bachorového obsahu. Při tomto kroku musíme dbát na to,
Horké počasí zvyšuje potřebu některých minerálních látek.
Draslík by měl být zvýšen na 1,5 % sušiny, sodík na 0,45 %
a hořčík na 0,35 % (Harris, 1992).
Doporučení ohledně výživy by se dalo shrnout do několika
řádků: Zajistit čisté napaječky s dostatkem čisté a chladné vody,
změnit čas podávání krmiv na časné ráno (5. až 6. hodina)
a pozdní večer (21. až 22. hodina). Zabezpečit chutnou, strukturální, živinově dostatečnou a zdravotně nezávadnou TMR.
Vzhledem k častým výkyvům počasí a zvyšování teplotního
průměru se nám fenomén tepelného stresu může v chovech
hospodářských zvířat připomínat stále častěji, proto je prevence
v tomto směru nezbytná.
Ing. Martin Harsa, VVS Verměřovice, s.r.o.
výživa skotu
Problémy při zkrmování konzervované píce
se zvýšeným obsahem mykotoxinů
Zkrmování konzervované píce se zvýšeným obsahem
mykotoxinů u skotu způsobuje značné problémy. Zvýšený
příjem mykotoxinů vyvolává subklinické a klinické formy
onemocnění s negativním dopadem na produkci, reprodukci, kvalitu mléka a může končit až úhynem zvířat.
Mykotoxikózy se vyskytují u všech kategorií skotu a jsou důsledkem zvýšeného příjmu mykotoxinů prostřednictvím krmiv
kontaminovaných plísněmi. Nejčastějším zdrojem mykotoxinů je
kukuřičná siláž, vlhké kukuřičné zrno CCM a LKS, dále travní,
jetelotravní a vojtěškové senáže, seno a sláma. Kukuřičné siláže
jsou však nejrizikovější. Zvláště citlivé na mykotoxiny jsou telata
a dojnice s vysokou produkcí mléka a výskytem některých poruch metabolismu, jako je metabolická acidóza, steatóza jater
a ketóza.
Vliv na zdraví i produkci
V současné době je známo více jak 300 druhů mykotoxinů
produkovaných různými plísněmi. Mezi časté producenty mykotoxinů v objemné píci náleží druhy rodu Alternaria, Fusarium,
Penicilium, Rhynosporidium a Stachybotrys. Uvedené houbové
patogeny napadají rostliny v různých fázích vývoje a v závislosti na klimatických podmínkách a zdravotním stavu rostlin
produkují mykotoxiny. Akcelerace tvorby mykotoxinů nastává po
narušení pletiv rostlin, a to v důsledku sucha nebo nízkých teplot.
V poškozených pletivech se plísně rychle rozmnožují a vytvářejí
velké množství mykotoxinů. Konzervace píce silážováním omezí
nebo zastaví rozmnožování plísní, dokonce velká část plísní
odumře, ale mykotoxiny v konzervovaných krmivech přetrvávají
a kyselinami nejsou rozkládány. V průběhu sekundární fermentace siláží (aerobní fermentace) dochází k rychlému množení plísní
a intenzivní tvorbě mykotoxinů. Konzervovaná píce může obsahovat vysoké koncentrace mykotoxinů a dochází po několikadenním
zkrmování k akutním nebo chronickým mykotoxikózám. Velmi
často však vznikají subklinické chronické mykotoxikózy.
Působení mykotoxinů na organizmus zvířat je velmi rozmanité,
a to v závislosti na typu toxinu, přijatém množství, délce expozice,
stáří a aktuálním zdravotním stavu jedince. Dochází ke snížené
žravosti zvířat, k poruchám trávení v předžaludku, k zánětlivým
změnám na sliznicích trávicího ústrojí, ke snížení resorpce živin,
k poruchám funkce jater, ledvin,ovarií, mléčné žlázy, imunity
a nervové činnosti. Je tak snížena produkce, narušena plodnost
a snížena biologická hodnota a zdravotní nezávadnost mléka
a masa, neboť mykotoxiny pronikají do svaloviny zvířat a přestupují i do mléka.
Výskyt v chovech
V několika posledních letech jsou klinické a zvláště pak subklinické mykotoxikózy u skotu velmi často diagnostikovány. Pravidelně se provádí detekce některých mykotoxinů v krmivech
a směsných krmných dávkách skotu. V problémových chovech byly zjištěny vysoké koncentrace mykotoxinů T-2 toxin,
Zearalenon a Deoxynivalenol (DON, vomitoxin).
V současnosti je identifikováno více jak 100 toxinů fusarií,
z nichž za nejvýznamnější jsou považovány trichotheceny, fumonisiny a zearalenon.
Trichoteceny jsou produkované především houbami F. graminearum a F. sporotrichoides. Významnými představiteli tricho-
tecenů skupiny A jsou T-2 toxin a deoxyskripenol (DAS), které
vyvolávají zánětlivé reakce, krváceniny a nekrotické změny na
kůži a sliznicích trávicího traktu, narušují fermentační procesy
v bachoru, způsobují nechutenství a snižují produkci zvířat.
Trichoteceny mohou být částečně rozloženy v bachorovém
prostředí, ale velmi rychle se resorbují z trávicího traktu
a jsou metabolizovány v játrech, kde negativně ovlivňují činnost
hepatocytů, poškozují buněčné membrány, narušují syntézu
bílkovin a DNA. T-2 toxin narušuje tvorbu erytrocytů a leukocytů,
u zvířat vzniká leukopenie a anemie. Velmi citlivý na T-2 toxin je
parenchym mléčné žlázy. Při delší expozici dochází ke krvácení
v parenchymu mléčné žlázy a k hemolakcii. Mléko má narůžovělou až načervenalou barvu, sníženou koncentraci laktózy,
kaseinu a celkové bílkoviny. Poměrně často dochází i ke snížení
tučnosti mléka. Počet somatických buněk se zvyšuje a vzniká
predispozice pro mastitidy.
Klinické příznaky
S intoxikací T-2 toxinem jsme se setkali v několika chovech.
Koncentrace T-2 toxinu v kukuřičné siláži byla 360 až 620 ug
/kg. Hlavní klinické příznaky spočívaly: snížená žravost krav
o 15 až 20 %, snížená produkce mléka, špatná kvalita kolostra, krvácení do mléčné žlázy krav nejčastěji v prvním měsíci
laktace, častý výskyt průjmů, matná srst. Laboratorním vyšetřením byla prokázána anemie, leukopenie, hypoalbuminemia
a zvýšená katalytická koncentrace AST. U některých krav byla
zvýšena koncentrace celkového bilirubinu a ketolátek (BHB)
v krevním séru. Po snížení dávky kukuřičné siláže a po zkrmování mykoabsorbentů se zdravotní stav zlepšoval velmi pomalu
a změny ve vnitřním prostředí krav přetrvávaly po dobu 6 až 8
týdnů. Patoanatomický obraz u uhynulé krávy byl typický výskytem krvácenin na sliznicích střev a serózách, zvětšenými játry
a degenerací ledvin.
Mykotoxin ohrožující telata
Deoxynivalenol (DON, vomitoxin) je hlavním zástupcem
skupiny trichothecenů B. Dalším významným zástupcem je pak
nivalenol a kyselina fusariová. U skotu nemá DON tak agresivní
účinek jako T-2 toxin, přesto snižuje příjem potravy, vyvolává zánětlivé reakce na sliznicích trávicího traktu, omezuje resorpci živin
a narušuje funkci jater. Tento mykotoxin ovlivňuje činnost nervové soustavy – působí na dopaminergické receptory, což vede
ke zvracení. Tento příznak se vyskytuje u prasat. U skotu při
dobré úrovni fermentačních procesů v bachoru se vysoké procento tohoto mykotoxinu rozloží a jeho patologické působení se
neuplatní. Telata jsou na tento mykotoxin však citlivější. Mohou
se vyskytovat průjmy, je omezený příjem krmiva a dochází ke
zpomalení růstu. Byly diagnostikovány i poruchy tvorby protilátek
a zvýšená predispozice k onemocnění respiračního ústrojí virové
etiologie telat.
Pozor na dlouhodobé působení
Fumonisiny představují skupinu minimálně šesti odlišných
toxinů fusarií produkovaných druhy rodu F. verticilliodes (dříve
ozačovanou F. moniliforme) a F. proliferatum. Tyto toxiny poškozují
nervové buňky a vyvolávají nervové příznaky u zvířat. Poškozují
plícní parenchym a jaterní a pankreatické buňky. Skot je poměrně odolný k těmto toxinům, při dlouhodobém působení dochází
k narušení funkce jater. Citlivější než skot jsou ovce. Nejcitlivější
8 9
na fumonisiny jsou koně, u kterých velmi často vznikají nervové
příznaky onemocnění a poškození jater.
Narušení plodnosti
Zearalenon je toxickým metabolitem mnoha druhů rodu Fusarium a v našich podmínkách je velmi často zjišťován ve vysokých
koncentracích v kukuřičné siláži, ve vlhkém kukuřičném zrnu,
travní a jetelotraví senáži a senu, sklízených zejména z lokalit
kolem řek a potoků. Nadlimitní koncentrace Zearalenonu bývá
zjišťována i ve vojtěškové senáži.
Zearalenon má výrazný estrogenní účinek a značně narušuje
plodnost u skotu i prasat. Nejvyšší koncentrace jsou zjišťovány
v kukuřičné siláži. Zearalenon je lakton kyseliny resorcyklické
a je ligandem pro receptory estrogenů v různých cílových tkáních.
Metabolity tohoto mykotoxinu mají dokonce několikanásobně
vyšší estrogenní účinek, než původní Zearalenon.
Zkrmování krmiv se zvýšeným obsahem zearalenonu významně narušuje plodnost. Říje jsou velmi zřetelné a prodloužené,
vulva zduřelá, děloha zvětšená, tuhé konzistence. Děložní
a poševní hlen je u jalovic a krav zmnožený bez patologických
příznaků. Zabřezávání je však velmi nízké, zabřeznutí po
1. inseminaci se pohybuje do 25 %. Velmi vysoký je výskyt embryonální mortality. Narozená telata jsou málo životná a často trpí
průjmy již od prvního dne života. U krav i jalovic byly pozorovány
změny na mléčné žláze a v podkoží na spodině břicha. Mléčná
žláza je zduřelá, zvětšená a u mladých jalovic byly změny na
mléčné žláze tak výrazné, že připomínaly stav počátku laktace.
V současné době je zvýšený příjem zearalenonu u skotu jednou
z významných příčin neuspokojivých výsledků reprodukce.
Větší výskyt ve slámě a seně
Stachybotryotoxin je produkován plísní Stachybotrys alternans, která se vyskytuje v objemných krmivech, především slámě
a seně. Za vlhkého počasí se plíseň rychle množí a produkuje
velké množství toxinů. Zvláště vhodné podmínky pro množení
plísně Stachybotrys alternans jsou ve stohované slámě a seně.
Toxiny jsou velmi odolné a v píci přetrvávají velmi dlouhou dobu,
takže jednou napadená píce je hygienicky závadná a nelze ji
zkrmovat. Toxiny jsou velmi agresivní, poškozují cévy a vyvolávají
rozsáhlé krváceniny až hemorrhagickou diatézu. Krváceniny se
vyskytují na sliznicích trávicího traktu, na serózách, v parenchymu plic, na kůži a v podkoží. Toxiny výrazně poškozují játra
a ledviny. Dochází k poškození kostní dřeně a k narušení tvorby
krvinek. Po příjmu kontaminovaného krmiva dochází velmi rychle
k nechutenství, k hypersalivaci, objevují se průjmy, snižuje se
produkce mléka. Je zvýšená frekvence dechu a pulsu, tělesná
teplota se zvýší až na hodnoty 41 – 42 stupňů C. Postupně se
vyvíjí anemie a ikterus, játra jsou zvětšená a bolestivá. U zvířat
se vyskytuje třes svalstva, křeče a hemoglobinurie.Vnitřní prostředí je značně narušeno, zvyšuje se koncentrace bilirubinu
a jaterních enzymů, je narušena acidibazická rovnováha, vzniká
anemie a leukopenie. Často vzniká akutní pneumonie a rychlý
úhyn zvířat. Citlivé na tuto intoxikaci jsou všechny kategorie skotu,
zvláště citlivé jsou ovce.
Ochratoxin A,B a C je produktem plísní druhů Aspergillus
ochraceus, Penicillium viridicatum a Penicillium verrucosum.
Nejtoxičtější je ochratoxin A. Vyskytuje se v obilovinách a kukuřici. Relativně vysoké koncentrace jsou v obilních drtích (GPS),
méně v kukuřičné siláži a ve vojtěškové senáži. Přežvýkavci však
většinu ochratoxinu rozloží v bachoru, takže onemocnění u skotu
a ovcí je vzácné. Mnohem závažnější je působení ochratoxinu
u prasat a drůbeže.
Prevence
Mykotoxikózy u skotu jsou velmi závažným onemocněním.
Způsobují snížený příjem krmiva, sníženou produkci mléka,
zhoršují kvalitu kolostra a mléka, narušují plodnost a imunitu.
Mohou při dlouhodobém příjmu vyvolat klinický syndrom onemocnění a úhyn zvířat.
Prevence je značně složitá a nákladná. Základem je optimální systém pěstování pícnin a vhodná pesticidní ochrana
rostlin proti houbovým chorobám. Nezbytná je správná sklizeň,
konzervace píce, vyhovující uskladnění a zabránění vzniku
aerobní fermentace. Negativní dopad zkrmování narušené píce
s obsahem mykotoxinů lze snížit správným sestavením krmné
dávky, podporou bachorové fermentace a použitím vhodných
mykoabsorpčních látek.
Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc.
Klinika chorob přežvýkavců
FVL VFU Brno
O semináře k silážím byl zájem
Semináře k silážím ve dnech 6. až 8. února letošního roku navštívilo
celkem přes 140 zájemců o dané téma. Na snímku zleva Dr. Mathew
Smith, Dr. Ing. Jiří Krátký (oba z firmy Alltech), Ing. Miroslav Kozák
a MVDr. Ing. Martin Matějíček z firmy VVS.
Semináře o správných zásadách výroby objemných konzervovaných krmiv, které jsme připravili ve dnech 6. až 8. února
letošního roku v Morašicích u Litomyšle, v Červené Lhotě na
Jindřichohradecku a v Nepřivci u Sobotky, se setkaly s velkým
zájmem chovatelů. Celkem je navštívilo přes 140 účastníků.
Na programu byla témata o vlivu vegetačního stadia vojtěšky
na obsah živin, optimálním termínu sklizně trav s ohledem na
obsah vlákniny a stravitelnost, nízké nutriční hodnotě objemných
krmiv, uskladnění silážní hmoty, fermentaci, využití konzervačního přípravku Sil-All 4x4 či příklady výpočtu ztrát dusíkatých
látek. Dobře vyrobená kvalitní objemná konzervovaná krmiva
jsou hlavním předpokladem pro vyrovnanou výživu dojnic,
a tím i pro výrobu mléka. Výrobě konzervovaných krmiv se však
v mnoha zemědělských podnicích dosud nevěnuje patřičná
pozornost. Přitom živiny získané z kvalitních objemných krmiv
jsou levnější, než z krmiv nakupovaných a představují podstatnou část krmných dávek pro dojnice. Výroba siláží byla a bude
jedním z nejvhodnějších způsobů konzervace vojtěšky, jetele
a travních porostů. Při jejich výrobě je však nutné dodržovat jistá
pravidla, počínaje sklizní, přes správné uskladnění silážované
hmoty s cílem zachovat kvalitu živin v krmivu a zabránit činnosti
nežádoucích mikroorganizmů.
z chovu drůbeže
Možnosti náhrady rybí moučky
v krmných směsích pro drůbež
I když poptávka po drůbežím mase v ČR roste a zřejmě
nedospěla k úplnému vrcholu spotřeby (na jednoho obyvatele od roku 1995 vzrostla spotřeba ze 13 kg na téměř
26 kg), chovatelé brojlerů se oprávněně obávají o budoucnost a rentabilitu výkrmu drůbeže z důvodu nízké realizační
ceny. Cílem výkrmu drůbeže je dosáhnout maximální požadované užitkovosti v živé hmotnosti za co nejkratší dobu
výkrmu a s co nejnižšími náklady na 1 kg vyrobeného masa.
Možností, jak zvýšit rentabilitu výkrmu drůbeže je více.
Velké rezervy jsou například ve zpeněžování na porážkách,
v kvalitě jednodenního materiálu, v oblasti manažerských
opatření, technologie – především vzduchotechnika, topení,
ale také ve výživě (kvalita granulí) a nepochybně i tvarování
krmných směsí.
Přes vyšší cenu rybí moučky má její zařazení do krmných směsí své opodstatnění, a to především pro mladé kategorie drůbeže
(BR Start, BR1, VKCH Star, VKCH1, KR Start, KR1 – 2, BŽ1,
K1N, K1M) do prvních fází výkrmu, odchovu, pro které je vysoká
stravitelnost, dostupnost bílkovin a pestrost surovin nezbytná.
Její zařazení pozitivně ovlivňuje užitkovost nejenom vykrmované
drůbeže, ale to samé platí například i u plemenných nosnic.
Obsah proteinu v rybí moučce závisí na druhu zpracovaných
ryb, ale také na jejich původu. Proto obsah proteinu není vždy
konstantní a může se pohybovat dle dodávek v rozmezí od 60
– 73 % dusíkatých látek (průměr je mezi 64 – 65 % NL).
Rybí moučka má vysoký obsah esenciálních aminokyselin
– lysinu, methioninu, methioninu a cystinu, threoninu a argininu.
Skladba minerálních látek je velice příznivá. Vysoká stravitelnost
makroprvků, vápníku a fosforu, kde stravitelnost je více jak 87 %.
Rybí moučka má optimální poměr olejů a nezanedbatelný je také
obsah tuku. Ve srovnání s ostatními proteinovými krmivy dodává
i vysokou energetickou hodnotu a umožňuje dobrý soulad
s ostatními rostlinnými tuky, (přítomnost omega-3-mastných kyselin, které se podílejí na zmírnění infekčních, zánětlivých procesů
a nesmíme také zapomenout na výraznou chuťovou vlastnost.
Má také vysoký obsah vitaminů řady B a organického selenu.
Právě díky vysokému obsahu bílkovin může být při špatném
skladování rybí moučka znehodnocena (živná půda pro salmonelu) a stravitelnost živin může být kolísavá. Pokud je rybí moučka
vystavena při sušení vysoké teplotě i době sušení, mohlo by dojít
k Maillardově reakci. Nestálý obsah NaCl.
Rybí moučka nebyla oficiálně zakázána v EU a může se používat do krmných směsí pro monogastry. Avšak řada výrobců
krmných směsí použití rybí moučky v krmných směsích snižuje
nebo úplně vyřazuje, především z důvodu zmíněné vyšší ceny
na trhu, ale i tlaku výkrmců na nižší ceny za krmení. Z hlediska
tvorby receptur je tento problém řešitelný.
V jednom ze svých článků jsem se zmínil (Náš chov 6/2006
Lupina sladká v krmných směsích pro drůbež), že domácí produkce sóji nikdy nedokáže pokrýt naši celkovou potřebu, a že
budeme vždy odkázáni na dovoz sóji z jiných zemí. Avšak aktuální
stav je takový, že extrahovaný sójový šrot se stává hlavním, ne-li
jediným, zdrojem proteinu, a to bohužel právě i v prestartérových
a startérových směsích pro drůbež, které jsou velmi citlivé na
jakékoli pochybení z hlediska volby surovin a nestálosti obsahu
jejich živin, na obsah antinutričních látek atd. A tak nám opravdu
nic jiného nezbývá, než se poohlédnout po jiných proteinových
krmivech i rostlinného původu – viz. tabulka.
Při výběru komponentů do receptur jako náhradu za rybí moučku bychom měli zohledňovat nejenom jejich cenu, ale především,
a to zejména platí pro mladé kategorie zvířat, nutriční hodnotu.
I když jsou a vždy budou v krmných směsích pro drůbež zařazovány jako hlavní zdroj proteinu sójové šroty, tak právě pro jejich
Možné náhrady rybí moučky a ostatní rostlinná proteinová krmiva vhodná do krmných směsí pro drůbež
+ orientační zařazení komponentů do krmných směsí s ohledem na nutriční hodnotu, dietetiku a cenu.
Komponent
v g/kg
Rybí moučka 64
Kvasnice vitex Q
Kukuřičný glutén
Bramb. bílkovina
Sušená vepř. krev
Syrovátka
Sój. ex. šrot 47,5
Sója plnotučná
Hrách
Lupina sladká
Řep. 00 semeno
Řep. 00 pokrutiny
Řep. 00 ex. šrot
Slun. ex. šrot nelou.
NL
638
478
660
757
895
135
475
357
196
396
203
308
353
275
Lys.
47,7
34,2
13,5
56,1
87,5
9,2
29,6
22,3
15,7
19,3
11,4
15,3
19,2
11,1
Methio.
Met.
+ Cys.
Threo.
Arg.
His.
Lieu.
ME-MJ
Tuk
%
17,6
7,3
16,2
17,4
10,4
2,5
6,7
5,3
1,9
2,8
3,8
4,9
7,1
6,8
23,5
12,2
28,2
29,7
10,3
4,7
14,2
10,5
5,2
8,3
9,3
12,6
16,3
12,2
26,7
25,4
22,9
46,9
39,2
7,7
18,8
14,2
7,8
13,9
10,2
12,4
15,6
11,4
37,1
25,5
20.8
39,9
44,1
3,5
35,2
25,4
19,4
42,3
11,8
17,2
20,5
25,5
16,2
11,6
13,9
17,2
60,1
2,2
12,7
10,5
6,5
9,7
5,3
8,1
9,7
7,5
27,2
24,1
27,8
43,7
10,3
7,6
23,6
17,3
9,3
16,3
8,2
11,3
13,5
12,9
11,9
10,9
14,9
14,5
13,7
7,9
9,4
14,1
11,7
8,4
18,5
9,1
7,5
4,7
60
54
36
10
10
8
9
195
9
45
408
150
25
15
3%
5%
3%
3%
5%
3%
30 %
15 %
7%
10 %
10 %
8%
5%
5%
V tabulce jsou uvedeny i ostatní nepostradatelné aminokyseliny, se kterými je nutné počítat, a to především u tzv. vegetabilních
diet drůbeže, které pozitivně ovlivňují růst svaloviny.
10 11
nestálost obsahu živin dle dodávek je dobré se poohlédnout
i po jiných možných proteinových zdrojích, které se uplatní jak ve
startérových, tak v růstových a dokrmových směsích pro drůbež
a sníží se riziko variability obsahu živin v kompletní směsi.
Kvasnice sulfitové vitex Q – jedná se o vedlejší mikrobiální produkt při výrobě celulózy a papíru. Jde o velice kvalitní
bílkovinné krmivo, které v krmných směsích pro drůbež bývá
(pokud je dobrá cena) velkým přínosem, a to nejen z hlediska
nutričního, ale také z hlediska kvality a pevnosti granulí. Vysoký
obsah vitaminu řady B. Krmivo vhodné jak do startérových, tak
i výkrmových směsí.
Kukuřičný gluten – vzniká jako vedlejší produkt při výrobě
kukuřičného škrobu. Kvalitní zdroj proteinu, limitující aminokyselina je lysin. Obsahuje velké množství přírodních pigmentů,
které jsou důležité nejenom pro zabarvení žloutku, ale i kůže
brojlerů. Krmivo vhodné do startérových směsí, lze ho použít
i do výkrmu, ale dnešní cena tomu brání.
Obsah draslíku ve vybraných rostlinných
a živočišných zdrojích
Obsah K/kg
Lupina sladká
11
Sójový extrahovaný šrot
20,5
Rybí moučka
7,7
Syrovátka
13,5
Kvasnice vitex
12,5
Kukuřičný gluten
4,3
Slunečnicový extrahovaný šrot
12
Řepkový extrahovaný šrot
12,5
Bramborová bílkovina – velmi kvalitní zdroj proteinu. Získává
se při zpracování brambor z hlízové vody s použitím odpěňovacích a čistících prostředků. Vysoký obsah aminokyselin (lysinu,
argininu, threoninu, methioninu). Krmivo vhodné do startérových
směsí, lze ho použít i do výkrmu, ale dnešní cena tomu brání.
Sušená vepřová krev – vysoký obsah NL látek a aminokyselin
(lysin, arginin), methionin je k poměru obsahu ostatních aminokyselin chudší. Problémem proteinových krmiv z krve bývá její
kvalita odvislá od způsobu zachycení, konzervace a výrobního
procesu (teplota a délka sušení). Krmivo vhodné jak do startérových, tak i výkrmových směsí. Výhodná je cena.
Syrovátka – se jeví dle obsahu aminokyselin jako nejméně
zajímavé krmivo a její zařazení do krmných směsí bude záležet
na ceně produktu. Pozitivně ovlivňuje růst žádoucí střevní mikroflóru. Krmivo vhodné do startérových směsí.
Sójový extrahovaný šrot – nejdůležitější zdroj proteinu bohatý
na draslík ve srovnání s jinými rostlinnými a živočišnými zdroji. Při
obsahu sójového šrotu v receptuře nad 30 % to může být příčinou
zvýšené vlhkosti podestýlky. To může být i způsobeno obsahem
galaktozidáz (rafinóza, stachióza, verbaskóza). Další antinutriční
látky – lektiny, saponiny, inhibitory enzymů, antivitaminy, fytáty.
Krmivo vhodné jak do startérových, tak i výkrmových směsí.
Sója plnotučná – má vysoký obsah bílkovin a hlavně tuku.
Obsahuje o něco méně sirných aminokyselin. Před zkrmováním
musí být tepelně ošetřena, aby se zničily inhibitory růstu. Nižší
obsah stravitelných aminokyselin oproti extrahovanému sójovému šrotu. Zařazení do krmných směsí bude záležet na ceně
produktu sójového šrotu, ale i krmných olejů. Krmivo vhodné jak
do startérových, tak i výkrmových směsí.
Hrách – v jeho bílkovině je vysoký obsah lysinu, obsah methioninu a sirné aminokyseliny je ve značném deficitu (nutno doplnit
synteticky D, L Methioninem). Jeho zařazení do krmných směsí
bude ovlivňovat cena extrahovaného sójového šrotu na trhu,
pokud bude dobrá, lze hrachem nahradit část sóji. Antinutriční
látky jsou obdobné jako u sójového šrotu. Krmivo vhodné do
výkrmových směsí.
Lupina sladká – vysoký obsah NL látek a argininu. Nižší obsah
lysinu a methioninu. Nevýhoda – vysoký obsah vlákniny (145
g/kg). Pokud se najde laciný způsob odslupkování semen lupiny, pak jako u hrachu může se stát lupina opravdu perspektivní
plodinou a může z větší části nahradit sójový extrahovaný šrot.
Antinutriční látky jsou obdobné jako u extrahovaného sójového
šrotu. Krmivo vhodné jak do startérových (po odslupkování), tak
i výkrmových směsí.
Řepkové semeno – vhodná surovina zvyšující obsah bílkovin
i energie v krmné směsi. Řepkové semeno je vhodné promíchat s pšenicí a pak šrotovat nebo použít válcový šrotovník.
Přítomnost antinutričních látek – glukosinoláty. Krmivo vhodné
do výkrmových směsí.
Řepkové pokrutiny – výlisky řepkového semene za tepla či
za studena. Vhodná surovina zvyšující obsah bílkovin i energie.
Problematické by mohlo být zařazené do krmných směsí pro
nosnice – možnost tzv. rybího zápachu. Krmivo vhodné do
výkrmových směsí.
Řepkový extrahovaný šrot – vedlejší produkt při zpracování
řepky. Z důvodu vyššího obsahu vlákniny a nižšího zastoupení
tuku (po extrakci) se tato surovina jeví jako nejméně zajímavá
z řepkových krmiv. Krmivo vhodné do výkrmových směsí.
Slunečnicový extrahovaný šrot – vyšší obsah argininu. Jeho
použití bude záležet na obsahu vlákniny, zda bude pocházet
z částečně loupané nebo loupané slunečnice. Krmivo vhodné
do výkrmových směsí.
Závěr
O jednotlivém zařazení proteinových náhrad do krmných směsí
by neměla rozhodovat jen cena, i když je důležitá, ale zohlednit
bychom měli především kvalitu krmiva a také možnost delšího
uplatnění pro výrobu krmných směsí. Přestože se někteří chovatelé, ale i výrobci, zvyklí na používání rybí moučky obávají, že
vyřazením tohoto kvalitního proteinového krmiva dojde k poklesu
užitkovosti, pak bych je chtěl ubezpečit, že výkrm drůbeže bez
použití rybí moučky je možný, aniž by byla negativně ovlivněna
užitkovost (váha, spotřeba), že nedostatek živočišných proteinů
nevede k agresivitě drůbeže (kanibalismu) a že není ani zapotřebí nikterak upravovat složení premixů – navyšovat, podávat
vitaminy, mikroprvky přes napájecí systém, což mnozí chovatelé
dělají pod vlivem nepřesných informacích, bez ohledu na obsah
nutričních aditiv v premixu.
Rozhodujícím vlivem pro správný a úspěšný výkrm drůbeže
s omezeným či úplným vyřazením živočišných proteinových komponentů (rybí moučky) z krmné směsi, je a vždy bude dodržování
technologického postupu výkrmu drůbeže, zoochygienických
a zooveterinárních opatření včetně kvality jednodenního materiálu a tvarování krmných směsí.
Pavel Stiess, VVS Verměřovice, s.r.o.
ekonomika
Zpeněžování mléka v České republice
a predikce chovu dojených krav v EU
Úroveň zpeněžování mléka a masa je základní otázkou
podnikání v chovu skotu. Pravidelné měsíční tržby tvoří
základní položku v cash flow každého hospodářství a vývoj
těchto tržeb ovlivňuje podnikatelská rozhodování.
Vývoj cen a tržeb za mléko v ČR
Jak vyplývá z prvního grafu, v měsíci prosinci 2006 činila průměrná cena mléka 7,76 Kč/l, což je velice mírný nárůst od zlomu
v propadu cen v loňském roce, tj. od září. V celém hodnoceném
období od roku 2002 byla nejvyšší dosažená cena v březnu
roku 2005 a činila 8,44 Kč/l, zatímco nejnižší cena ve výši
7,59 Kč byla dosažena v srpnu roku 2006. V meziročním porovnání 2006/05 poklesla průměrná cena mléka realizovaná
odbytovým družstvem MLECOOP z 8,38 Kč na 7,88 Kč/l (tj. - 5,6
procenta), zatímco u mlékáren sdružených v Českomoravském
mlékárenském svazu z 8,28 Kč/l na 7,81 Kč/l (průměr republiky).
Pro srovnání s republikovým průměrem se ceny tohoto odby-
Vývoj průměrné ceny syrového kravského mléka v České republice (Kč/l)
8,50
8,40
prům. ČR
8,30
MLECOOP
ČMSM
8,20
8,10
8,42
8,27
8,00
8,17
8,09
7,90
8,02
7,80
8,13
7,76
8,03
7,90
7,65
7,70
7,60
2
n0
e
led
2
c0
č
e
en
erv
3
n0
e
led
3
c0
č
e
en
erv
7,60
4
n0
e
led
ec
en
erv
04
č
5
n0
e
led
ec
en
erv
05
č
6
6
06
n0
c0
ec
e
n
n
i
s
rve
če
pro
e
led
Pramen: MZe ČR
tového družstva pohybovaly vždy nad celostátním průměrem,
zatímco ceny mlékáren přesně kopírovaly průměr ČR. Objem
nákupu mléka zůstal u družstva MLECOOP stabilní (+ 0,02 %),
mlékárny nakoupily o 4,5 % mléka méně.
Za rok 2006 byla průměrná cena 7,81 Kč/l, což je v období
posledních šesti let druhá nejnižší průměrná roční cena. Nicméně
díky poklesu produkce byly v loňské roce zdaleka nejnižší tržby,
a to ve výši 18,2 mld. Kč (viz. druhý graf). Oproti roku 2005, tedy
období, kdy Česká republika byla prvním celým rokem členem
Evropské unie, poklesly tržby chovatelům dojeného skotu o celých 2,3 mld. Kč, tj. 11,3 %. Pokud srovnáme výsledky realizace
mléka s obdobím přípravy na členství v EU, tj. s rokem 2002,
pak poklesly tržby za prodej syrového kravského mléka o více
jak 2,37 mld. Kč (-11,5 %). Od roku 2002 tedy klesají tržby za
mléko v průměru o zhruba 400 mil. Kč ročně, tj. o 15 desetin
procenta.
Vývoj průměrných tržeb z prodeje syrového kravského
mléka v České republice v posledních pěti letech
21,0
8,40
20,5
mld. Kč
8,30
Kč/l
8,20
20,0
8,10
8,00
19,5
19,0
20,572
7,80
20,113
7,70
18,5
18,0
7,90
20,505
18,201
19,712
2002
2003
2004
2005
2006
7,60
7,50
12 13
Predikce výroby mléka a masa v EU
Výroba syrového kravského mléka v Evropské unii je daná
stanoveným objemem národního referenčního množství mléka
členských států EU, zvýšeného v letošním roce o restrukturalizační rezervu pro nové členské státy a postupným navyšováním
národních kvót dané Agendou 2000 do roku 2009.
Celková produkce mléka bude tedy v roce 2011 činit více jak
145 mil. tun. Vzhledem k průměrnému ročnímu nárůstu dojivosti
zhruba ve výši 1,5 % se předpokládá pokles stáda dojeného
skotu na 21,1 mil. kusů v roce 2012 (z úrovně 23,4 mil. kusů
v roce 2004, tj. v roce rozšíření unie o deset nových členských
států).
Poptávka po syrovém kravském mléku odpovídá mimo jiné
poptávce po mléčných produktech. Nejvyšší nárůst spotřeby
syrového mléka je jednoznačně v sýrech, kde se předpokládá
nárůst spotřeby sýrů v nových členských státech do roku 2011
až o 32,3 %. Tato komodita zajistí uplatnění mléka nejen díky
rostoucí domácí spotřebě, ale i rostoucímu exportu, kde jsou
zajímavé destinace země Asie. Roli největšího exportéra sýrů
potvrdí Oceánie, jejíž podíl na světovém trhu bude v roce 2014
představovat asi 50 % a podíl zemí EU bude činit zhruba 30 %.
Největší importér bude Japonsko, Rusko a některé státy Latinské
Ameriky (Mexiko apod.).
Jak vyplývá z tabulky, celková produkce mléka stoupne od
rozšíření Evropské unie v roce 2004 do roku 2012 o 3,2 mil. tun
(3,2 %), přičemž nejvyšší nárůst zaznamenají státy původní
EU-15 (+ 2,6 mil. tun). V celé EU se pak zvýší tržnost na úroveň 93,7 %, a to především vlivem nárůstu tržnosti v nových
členských státech. Produkce tuku se v uvedeném období zvýší
o 0,2 %, zatímco významněji poroste obsah bílkovin (+0,6 %)
daný zvyšující se poptávkou. Užitkovost se v nových členských
státech zvýší o 1035 kg mléka na kus a rok (+21,8 % za dané
období, respektive 2,7 % ročně), zatímco ve starých členských
státech o 761 kg (+12 % za dané období, respektive 1,5 %
ročně). Vliv zvyšující se užitkovosti bude mít dopad na pokles
stavu dojených krav, který v roce 2012 bude činit oproti roku
2004 v zemích EU-15 asi 1,5 mil. kusů (-8 %), zatímco v EU-10
bude tento pokles procenticky významnější (o 15,2 %, respektive
0,7 mil. kusů).
Tento rámec, vycházející z propočtů evropských a světových
organizací, znamená pro odpovědné státní instituce doporučení
vytvářet systematickým vyjednáváním s Evropskou komisí vhodné podnikatelské prostředí pro chov skotu v České republice
a pro naše podnikatele využít každé příležitosti pro zvýšení své
rentability hospodaření.
Ing. Jiří Burdych, VVS Verměřovice, s.r.o.
Výhled vybraných bilančních ukazatelů chovu dojených krav EU-25 do roku 2012
ROK
2004
2007
2009
2012
celková produkce (mil. tun)
142,3
145,5
145,6
145,5
z toho: EU-15
120,4
122,6
123
123
z toho: EU-10
22
22,8
22,7
22,6
130,6
134,6
135,9
136,4
tržnost (%)
91,8
92,5
93,3
93,7
obsah tuku (%)
4,07
4,06
4,07
4,08
obsah bílkovin (%)
3,32
3,33
3,33
3,34
užitkovost (kg/rok/ks)
6018
6474
6626
6843
z toho: EU-15
6323
6783
6911
7084
z toho: EU-10
4739
5198
5415
5774
počet dojených krav (mil. ks)
23,4
22,3
21,9
21,1
z toho: EU-15
18,8
18
17,7
17,3
z toho: EU-10
4,6
4,3
4,1
3,9
dodávky celkem (mil. tun)
Pramen: Evropská komise
zkušenosti chovatelů
Cílem je stabilní a prosperující podnik
Zemědělské družstvo Hraničář se sídlem v Loděnici patří
nejen mezi významné podniky na Opavsku, ale také v rámci
republiky. Svoji činnost zaměřuje převážně na zemědělskou
výrobu a poskytování služeb v této oblasti. Hospodaří na výměře 2800 ha zemědělské půdy, z toho 2700 ha je orná půda.
Dominantní je rostlinná výroba, přičemž mimořádnou pozornost věnují pěstování, sklizni a konzervaci objemných krmiv.
U senáží uplatňují v rozhodující první seči konzervační přípravky, což se jim osvědčilo jako prevence proti vzniku plísní,
u dalších sečí převažuje přirozený proces konzervace.
Prioritou živočišné výroby je chov holštýnského skotu. Podle
výsledků poslední kontroly užitkovosti u stáda 600 dojnic dosáhl
průměr 9511 kg mléka při bílkovině 3,15 %. Tímto výsledkem se
zdejší chovatelé umístili v kategorii C, tj. 285 až 294 kg bílkovin,
na 16. místě v rámci republiky. Dojnice jsou ustájeny na farmě
v Neplachovicích ve vzdušných otevřených stájích s volným
ustájením přistýlaných slámou. Na farmě jsou také telata do šesti
měsíců a součástí farmy jsou veškeré sklady objemných krmiv,
které představují zastřešené silážní žlaby o celkové kapacitě
15 000 tun objemných krmiv a seník na 600 tun sena. Ostatní
kategorie skotu jsou ustájeny na dalších farmách.
„Systém výživy dojnic máme nastavený tak, že využíváme
u všech skupin stejná krmiva, ale protože ekonomika u mléka se
v posledním období zhoršila vlivem nižší realizační ceny, snažíme
se ušetřit ke konci laktace tím, že dojnice nepřekrmujeme drahou
krmnou směsí. Je to jistá možnost úspor a kvótu prakticky naplňujeme, takže na prvním místě není množství mléka, ale spíše
dostat jeho kvalitu a ekonomiku výroby do co nejefektivnější
relace,“ uvedl Ing. Miroslav Kimpl, manažer živočišné výroby
v Zemědělském družstvu Hraničář v Loděnici.
Krmná dávka pro dojnice je v tomto podniku založena na
vojtěškové senáži, kdy první seč, která je v daných podmínkách
rozhodující, ošetřují konzervanty. Vojtěškovou senáž krmí od 14
do 16 kg na kus a den, podle skupin. Mačkané kukuřičné zrno
CCM v největší dávce 3,5 kg, dále vlastní krmnou směs podle
fáze laktace v množství 4,3 až 7,6 kg na kus a den. Do krmné
dávky začali koncem minulého roku přidávat bavlník, aby vyřešili
tučnost mléka. Tuk se stabilizoval na přibližně 3,9 procenta a příznivě se projevil také na zdravotním stavu. V krmné dávce nechybí
cukrovarnické řízky od 4,5 do 7 kg, kukuřičná siláž od 12 do 16
kg a v přípravě na porod dostávají dojnice více vápníku.
Ve fázi rozdojování, tj. zhruba do 60 dnů po otelení, dostávají
dojnice produkt z VVS Amino Plus v množství 0,7 kg, potom se
dávka snižuje zhruba na 0,4 kg na kus a den. Amino Plus začali
Vzdušné stáje pro dojnice na farmě v Neplachovicích.
Ing. Miroslav Kimpl, manažer živočišné výroby v Zemědělském družstvu
Hraničář se sídlem v Loděnici na Opavsku.
Specialitou družstva je vysoká kvalita objemných krmiv a jejich konzervace v krytých žlabech dobře utěsněných fólií zatíženou balíky slámy.
dojnicím v Neplachovicích podávat loni na podzim a podle Ing.
Kimpla je tento produkt cenově srovnatelný s konkurenčními
výrobky a minimálně srovnatelné se jeví i dosahované výsledky,
které se chystají po určitém období vyhodnotit.
„Otevřená je možnost spolupráce s firmou VVS co se týká využívání startéru pro telata a také produktů pro ostatní kategorie
skotu. Pro nás, jako chovatele, je zajímavý i chovatelský balíček
s aktuálními informacemi, kde si každý podnik může vybrat to,
co právě pro svoji podnikatelskou činnost potřebuje. S touto
novinkou přišla firma VVS ve své branži na trh jako první a je to
služba, která je pro praxi rozhodně přínosná. Jsem přesvědčen,
že firmy, které dnes jen prodávají své produkty, nemají šanci
uspět na trhu tak, jako firmy poskytující ještě určitou nadstavbu.
A firma z Verměřovic dává tímto chovatelským balíčkem ještě
něco navíc nad tuto nadstavbu. To se nám líbí, stejně jako jejich
přístup k cenové politice, protože hledají cesty a možnosti, jak
výrobu nákladově udržet, což oceňujeme. Budoucnost ukáže,
jak jsme schopni si vzájemně naslouchat a do jaké míry budeme
s firmou VVS spolupracovat. Chystáme se využít její poradenskou
službu a možná i nabídku komplexního řešení pro náš chov, která
je pro nás zajímavá. Dáme však prostor tomu, kdo bude lepší,“
uzavřel Ing. Miroslav Kimpl.
14 15
Základem je kvalita objemných krmiv
Akciová společnost ZEMOS Orlické Podhůří, a.s., hospodaří v nadmořské výšce kolem 450 metrů na výměře 803 ha,
z toho je 497 ha orná půda, zbytek jsou louky a pastviny.
Společnost zaměstnává 39 pracovníků a podle výše tržeb
je pro její podnikání rozhodující živočišná výroba. Většina
produkce z rostlinné výroby je proto určena pro zajištění
vlastní krmivové základny.
staralý krmný vůz bez automatické váhy, takže komponenty jsou
do krmného vozu dávkovány nepřesně.
Řízená výživa skotu i prasat
Odborníci na výživu z VVS se snaží problémy v tomto chovu
řešit. Provedli metabolické testy, pravidelně jednou měsíčně
odebírají vzorky objemných krmiv ze žlabu, ale prakticky ani
jeden rozbor neprokázal vyhovující obsah dusíkatých látek.
Pečlivě sestavenou a vyváženou krmnou dávku pro produkční
dojnice tvoří travní senáž, kukuřičná siláž, CCM, seno, krmný
vápenec, soda, močovina a vlastní krmná směs. Z VVS se přidává
chráněná bílkovina Amino Plus, premix s vyvazovačem plísní,
chráněný tuk Formafat a na žlab se první a druhé skupině dojnic
přidává ještě glycerol, jako zdroj pohotové energie.
Minerální krmné doplňky z VVS jsou přidávány do krmných
směsí pro suchostojné krávy a pro mladý skot. Telata do dvou
měsíců věku dostávají sušené mléko a granulovaný startér VVS
StartPlus s Bio-mosem na posílení imunity.
Podle vedoucí živočišné výroby Jitky Morkesové se přes nastíněné problémy přechod na produkty VVS Verměřovice osvědčil
a zřetelně se projevil v kvalitě mléka a vyšší užitkovosti. V akciové
společnosti ZEMOS využívají z VVS také doplňky premixů do
krmných směsí pro všechny kategorie chovu prasat.
Jitka Morkesová, vedoucí živočišné výroby v akciové společnosti ZEMOS,
se snaží se zookonzulentem VVS Ing. Miroslavem Kozákem najít východisko ze současné situace ohledně špatné kvality objemných krmiv.
V živočišné výrobě je nosným programem chov skotu
a produkce mléka. Stádo 300 dojnic českého strakatého skotu
dosahuje průměrnou roční užitkovost 6500 kg mléka. Dojnice
jsou soustředěny na středisku Rviště ve stáji s volným ustájením,
která prošla rekonstrukcí v roce 1999. Jalovice chovají na středisku ve Velké Skromnici, kde je vybudován i moderní teletník,
jehož rekonstrukce byla ukončena loni v listopadu. V teletníku
jsou umístěna telata od dvou měsíců, do tohoto věku jsou ve
venkovních boudách na středisku Rviště. Býčky prodávají zdejší
chovatelé v hmotnosti kolem 220 kg různým zájemcům.
Nejvýznamnější faktor vnějšího prostředí
Společnost ZEMOS disponuje míchárnou krmných směsí, kde
zpracovává vlastní obiloviny. Do krmných směsí přidává minerální
krmné přísady a další suroviny z firmy VVS Verměřovice, se
kterou začala spolupracovat v oblasti výživy loni na jaře.
Základem krmné dávky pro dojnice je jetelotravní senáž
a mačkané kukuřičné zrno CCM, které je dobré kvality. Nicméně
v tomto podniku mají v poslední době nemalé problémy s kvalitou
senáží a zatím se tuto nepříznivou situaci nedaří zlepšit. Těžiště
problému zřejmě tkví v nesouladu mezi živočišnou a rostlinnou
výrobou. Přitom kvalitní objemné konzervované krmivo je základem efektivní produkce mléka, jako nejvýznamnější faktor
vnějšího prostředí. Pokud nejsou pícniny sklízeny ve správnou
dobu, při optimální vlhkosti a rychle uskladněny do žlabu, vede
to ke vzniku plísní v objemném krmivu. Důsledkem jsou nejen
zdravotní problémy zvířat a špatné zabřezávání, ale i snížený
příjem krmiva, snížená mléčná užitkovost, kvalitativní změny ve
složení mléka a případně úhyny dojnic a telat. Ve zdejším chovu
například v lednu uhynulo devět telat. Kolísá také denní dodávka
mléka do mlékárny, a to až o 300 litrů. Dojivost v tomto případě
zřejmě nesnižuje jen zaplísněné objemné krmivo, ale také za-
Horší kvalita objemných krmiv má negativní dopad nejen na kolísání
denní dodávky mléka, ale také na zdravotní stav dojnic a úhyny telat
do věku dvou měsíců, která jsou umístěna ve venkovních boudách
v bývalém seníku na farmě Rviště (na dolním snímku).
zkušenosti chovatelů
Snažíme sa hospodáriť čo najefektívnejšie
Poľnohospodárske družstvo Trenčín – Soblahov obhospodaruje 1 780 ha poľnohospodárskej pôdy v blízkom okolí
Trenčína. Polia v každom ročnom období výrazne ovplyvňujú
vzhľad prímestských častí, kde vo veľkom rozsahu vyrastajú
obchodné centrá. Porasty repky olejnej, lucerny alebo lány
obilia ako keby sa snažili každé ročné obdobie vylepšiť pohľad na krajinu, na horizonte ktorej sa týči Trenčiansky hrad.
Niektoré informácie o poľnohospodárskom družstve ako
i postrehy a postoje k slovenskému poľnohospodárstvu nám
ochotne poskytol predseda PD Ing. Ján Hranka.
Ing. Ján Hranka, predseda PD Trenčín – Soblahov.
Rastlinná výroba je zameraná predovšetkým na výrobu obilnín,
olejnín a kvalitných krmív pre živočíšnu výrobu. V posledných
rokoch sa dostalo do popredia pestovanie repky olejnej, hlavne
v súvislosti s výrobou MERO, ktorý sa používa ako prísada do
motorovej nafty.
„Ešte v nedávnej minulosti sme profitovali aj na pestovaní
zemiakov, ktoré sme dodávali do Chio Chips,“ hovorí Ing. Ján
Hranka, „výroba lupienkov bola presťahovaná a konzumné
zemiaky pestujeme už len na malej výmere. Stále patríme k najväčším slovenským pestovateľom chmeľu a na jeho odbyt máme
uzatvorenú zmluvu s firmou Barth až do roku 2010. Situáciu
komplikuje sezónne vysoká potreba ručnej práce a menej vhodné podmienky pre brigánikov z dôvodu vyššieho odvodového
a daňového zaťaženia pri väčšom počte odpracovaných
hodín.“
Filozofia chovu hovädzieho dobytka
Najvýraznejšími zmenami počas čtvorročného pôsobenia
Ing. Hranku vo funkcii prešiel chov hovädzieho dobytka, ktorého priemerné stavy na farme sú približne 850 kusov, z čoho je
320 kusov dojníc – kríženiek slovenského strakatého plemena
s podielom krvi červenostrakatého holštýnskeho dobytka do
50 %. Filozofia chovu bola postavená v prvom rade na zabezpečení zdravia a welfare zvierat, ako i ekonomickej optimalizácii
všetkých vstupov. Ing. Hranka tvrdí, že v súčasnosti je chov dobytka rentabilný a významne zasahuje do cash flow podniku.
„Po rekonštrukcii objektov na voľné ustajnenie a zlepšení
výroby objemových krmív sme zaznamenali nárast úžitkovosti
o viac ako 40 %. Výška produkcie na uzatvorenú laktáciu je 5830
kg mlieka, najbližším cieľom je tak 6500 kg. Výšku produkcie však
nepovažujem za rozhodujúcu. Za najdôležitejšiu pokladám mieru
rentability chovu, ktorú sa nám darí zabezpečiť najmä vďaka
tomu, že si takmer všetky komponenty kŕmnej dávky vieme
zaobstarať z vlastných zdrojov. Na 50 ha pestujeme sójové bôby
a preto nepotrebujeme kupovať bielkovinové krmivá. V letnom
období praktizujeme ozdravovacie pasenie niektorých skupín
dojníc. Podarilo sa nám zvýšiť laktačný vek a prakticky nemáme
žiadne problémy s plodnosťou kráv. Dnes už dokážeme vyrobiť
kukuričnú siláž, lucernovú a lucernotrávnu senáž ako i lúčne
seno vo výbornej kvalite. Rovnako sa nám podarilo v spolupráci
s odborným konzultantom VVS Ing. Petrom Bujnom vyriešiť
výživu všetkých kategórií hovädzieho dobytka a veľký dôraz
kladieme na odchov teliat a jalovíc, čo je základný predpoklad
tvorby vyrovnaného stáda dojníc.“
Chov ošípaných
Pri debate o budúcnosti chovu ošípaných Ing. Hranka zaujal
veľmi skeptické stanovisko: „Pri uzatvorenom obrate stáda máme
v priemere 400 kusov prasníc v rozmnožovacom a šľachtiteľskom
chove. Globálna situácia na trhu s bravčovým mäsom nám už
dlhšiu dobu nepraje. Snažili sme sa hospodáriť čo najefektívnejšie, no aj tak chov ošípaných vykazuje vysokú stratu. Ak sa
situácia nezmení, ťažko nájdeme nejaký dôvod, prečo by sme
chov ošípaných mali zachovať“.
Nedá mi nespomenúť, že PD Trenčín – Soblahov prevádzkuje
aj jazdecký oddiel na hospodárskom stredisku v Nozdrkovciach,
kde je ustajnených približne 50 až 60 koní. Koniec návštevy podniku sme s Ing. Hrankom strávili vo veľmi pekne vybudovanom
jazdeckom areáli, v ktorom sa nachádza jazdecká hala, jazdiareň,
rozsiahle výbehy a pasienky. Časť ustajnenia je prenajímaná
majiteľmi privátnych jazdeckých koní. Družstvo je chovateľom
slovenského teplokrvníka a každoročne sa zúčastňuje na
výkonnostných skúškach žrebcov, ktoré sú zaraďované do plemenitby. Aj keď nie je možné hovoriť o výraznom ekonomickom
efekte chovu koní, oveľa väčší význam má jeho spoločensko
– propagačná funkcia.
Ing. Ján Hranka napriek mnohým problémom, ktoré musia
na farme denne riešiť, zostáva optimistom a verí v budúcnosť
slovenského poľnohospodárstva. Veď nie vždy plní len funkciu
produkcie potravín, ale mnohé iné, v neposlednom rade napríklad
enviromentálnu.
Ing. Roman Mokráň, VVS SK
16 17
V ZOD Lubná každý rok jedno tele
Zemědělské obchodní družstvo Lubná u Poličky na
Svitavsku chová 340 dojnic českého strakatého skotu
s průměrnou roční užitkovostí 6430 kg mléka. Spolupráce
s VVS Verměřovice, jmenovitě s Ing. Jiřím Stejskalem, CSc.,
začala již v roce 1990. Tehdy začalo družstvo z VVS nakupovat první komponenty pro dojnice a telata. Úzká spolupráce
v oblasti výživy skotu trvá dodnes.
„Některé komponenty jsme v minulosti odebírali i od jiných dodavatelů, ale postupně jsme přešli v oblasti výživy skotu výhradně
na komponenty a produkty z VVS Verměřovice. Jsme také velmi
spokojeni s odborným poradenstvím zookonzulenta Ing. Pavla
Pecháčka, který pokračuje ve výživářském servisu po Ing. Stejskalovi. V případě Verměřovic se jedná o osvědčenou a dlouhodobou
spolupráci, a to nejen v oblasti produktů, ale je to i otázka doby
splatnosti, která je pro nás, jako poměrně velkého odběratele, důležitá a firma VVS nám v tomto směru vychází vstříc,“ uvedl Jaroslav
Flídr, vedoucí živočišné výroby v ZOD Lubná, který působí
v družstvu jako zootechnik již od roku 1971.
Jaroslav Flídr, vedoucí živočišné výroby v ZOD Lubná u Poličky.
Do roku 2001 měli v ZOD dojnice ustájeny pouze ve vazných
stájích, potom byla zprovozněna rekonstruovaná stáj s volným
ustájením pro 230 dojnic. Nachází se na farmě Široký Důl a podle
vedoucího živočišné výroby je tam markantní rozdíl v užitkovosti
i v pohodě zvířat. Stáj je zisková s průměrnou dojivostí 6700 kg
mléka zatímco ve dvou zbývajících vazných stájích je užitkovost
6100 kg.
Na družstevní míchárně zpracovávají do krmných směsí pro
dojnice vlastní obilí, k němu přidávají z VVS sóju, extrahovanou
řepku a speciální minerální přísadu s kvasinkami vytvořenou na
míru pro zdejší podmínky a podle potřeby krmnou močovinu. Výživa dojnic s volným ustájením na farmě Široký Důl je postavena
na směsné krmné dávce, kde uplatňují tři produkční dávky, jednu
pro suchostojné krávy a jednu pro krávy v přípravě na porod.
První krmná dávka je sestavena pro dojivost 31 kg mléka. Doplněná je o by-pass tuk Formafat, glycerol a minerální krmnou
přísadu. Dávka krmné směsi z vlastní míchárny představuje
9,3 kg na kus a den. Druhá krmná dávka je tvořena na normu
23 kg mléka a kompletní krmná směs je podávána v množství
6 kg. Třetí krmná dávka je vytvořena na normu 13 litrů s minimálním množstvím krmné směsi a podává se před koncem laktace.
Čtvrtá krmná dávka pro suchostojné krávy je sestavena s důrazem na vysoké dávky sena a slámy v množství celkem 5 kg, je
bez jádra a s MKP v množství 0,20 až 0,25 dkg. Krmná dávka
pro dojnice v přípravě na porod je stejná jako pro suchostojné
krávy a s přídavkem 4,5 kg krmné směsi. Do krmného vozu se
ke každé krmné dávce přidává kukuřičná siláž a jetelotravní
senáž v různém poměru.
Ve vazných stájích jsou podávány dva typy krmné dávky
– jedna pro dojnice produkční a dojnice kolem porodu a druhá
pro krávy suchostojné, před zaprahnutím a pro vysokobřezí
jalovice.
Co se týká reprodukčních ukazatelů, ty mají v tomto podniku na
výborné úrovni, velmi dobrý je také zdravotní stav stáda a kvalita
paznehtů. Zabřezávání po první inseminaci je kolem 56 procent
u krav, u jalovic kolem 75 procent. Index stáda u jalovic je 1,3
a u krav 1,7. Servis perioda je 91 dní a mezidobí 368 dní. Podnik
postihlo dvakrát BSE a vzhledem k výborné reprodukci a zdravotnímu stavu bylo stádo doplněno z vlastních zdrojů. Jedná se
o chov prostý IBR. Od letošního roku také prodávají vysokobřezí
jalovice, je o ně zájem, ročně plánují prodat kolem 30 kusů.
Telata jsou umístěna ve venkovních boudách po dobu dvou
měsíců, podávají jim granulovaný startér doplněný celým zrnem
ovsa, aby byl zajištěn správný rozvoj předžaludků. Potom přecházejí do venkovního teletníku, kde jsou na rostlinné výživě.
Část telat je však vzhledem k nedostatku místa umístěna do
staré odchovny mladého dobytka.
Odchov jalovic je postaven především na travní a jetelotravní
senáži s nízkou dávkou silážní kukuřice. Jalovice do 350 kg
dostávají krmnou směs sestavenou na vyšší hladinu dusíkatých
látek, aby byl zajištěn dobrý růst kostry a svaloviny. Minerální
přísada z Verměřovic s označením VMD Lubná obsahuje stejné
komponenty, jako směs pro dojnice, ale bez kvasinek. Jalovice
v kategorii okolo hmotnosti 250 kg dostávají 1 kg této směsi,
která obsahuje 33 % NL na 1 kg.
Býčci jsou zhruba v šesti měsících věku umístěni do výkrmny, kde jsou ustájeni volně v boxech. Krmné dávky jsou
zpracovány na hmotnostní kategorie 250, 350 a 450 kg. Na
jatka odcházejí do věku 24 měsíců v průměrné porážkové
hmotnosti 642,5 kg za loňský rok. Výživu býků doporučuje
a řídí zookonzulent VVS. V krmných dávkách je nosná kukuřičná siláž, sláma a vlastní krmná směs pro hovězí žír
doplněná o minerální krmnou přísadu MKP B Lubná z VVS,
což je minerální krmivo pro skot s Bio-mosem. Krmnou směs
pro býky tvoří z 91 % vlastní obiloviny, MKP B 4 %, močovina
2,5 %, vápenec 1,5 % a krmná sůl 1 %. Dávka této krmné směsi
je podle hmotnostních kategorií od 2,5 do 4 kg na kus a den.
V Lubné se zabývají také výkrmem býků, a to s dobrými výsledky.
ze zahraničí
Posilujeme pozice v zahraničí
V druhém lednovém týdnu se uskutečnila cesta vedoucích
zástupců firmy VVS Verměřovice Ing. Bryndy a Ing. Záhory
do Polska a Litvy. Mezi hlavní cíle patřilo zhodnotit dosavadní
působení firmy na těchto trzích, hledat nové možnosti odbytu produktů a služeb VVS, rekrutovat nové zaměstnance
v dceřiných společnostech a v případě Polska také faktické
založení dceřiné firmy VVS PL z.o.o. Byl to náročný pracovní
týden plný dlouhých jednání.
Společnost VVS expanduje na zahraniční trhy a zakládá dceřiné firmy vždy společně s prověřeným lokálním partnerem, ale
se zachováním si nadpolovičního podílu. Důvody jsou prosté
– využítí znalostí a zkušeností místních představitelů, které netrápí v jednání s budoucími obchodními partnery jazyková bariéra
a také jejich motivace formou podílnictví na úspěchu podnikání.
Všechny dceřiné společnosti (také VVS SK na Slovensku) mají
stejnou nebo velice podobnou organizační strukturu. V blízké
budoucnosti budou používat sjednoceného marketingového
vzorce a během let 2007 a 2008 budou napojeny na společný
informační systém VVS. Takto bude položen základ jejich vysoké
konkurenceschopnosti v celém středoevropském prostoru.
Dceřiné firmy využívají především dlouholetých zkušeností
VVS Verměřovice v oblasti výživy dojeného skotu k penetraci
na trhy v Polsku a v baltických státech. Určitou výhodou je, že
například v Polsku již firma v minulosti působila a její výrobky
a know-how nejsou místním farmářům zcela neznámé. Konkrétně
polský trh s mlékem skýtá pro VVS značný potenciál – Polsko
má poměrně velké možnosti v přeměně kvóty přímého prodeje
na dodávkovou kvótu, užitkovost je pouze na průměrné úrovni
a výkupní ceny mléka jsou v některých oblastech o několik
desítek procent vyšší, než je středoevropský průměr (např.
ZL 1,35/L). Zkrátka ideální podmínky pro poradenství vedoucí
k zintenzivnění mléčné produkce. Relativně podobná situace je
v baltických státech.
Snímky na této straně jsou ze zemědělských podniků v Litvě, se kterými
VVS spolupracuje v oblasti výživy skotu.
Důležitým bodem všech jednání byla prodejní strategie na
nových trzích. To především znamená, které výrobky VVS podporovat jako první, které až za rok, proč, kterým podnikům, s jakými
recepturami a v jakých cenových relacích. Začátek je vždy velice
náročný, ale pokud to hospodářské výsledky dovolí, dceřiné firmy
skupiny VVS jsou připraveny investovat v blízské budoucnosti
do založení místních výroben premixů a koncentrátů, což jejich
pozici na trhu zcela jistě upevní. Jednalo se proto i o investičních záměrech v oblastech administrativního zázemí, skladů
a výrobní technologie. Nejdůležitější podmínkou pro budoucí růst
je však vysoká kvalita lidských zdrojů, stabilita obchodních týmů
a jejich vysoká motivace. Této oblasti byla přirozeně při jednáních
věnována největší pozornost. Správná volba napoprvé se zde
určitě dlouhodobě vyplatí.
(jz)
18 19
IV. ročník VVS SKI INTERKRITERIUM
Čtvrtého ročníku populárních lyžařských závodů VVS SKI
KRITERIUM v Čenkovicích ve Skiareálu Buková Hora dne 15.
února se zúčastnilo přes padesát zájemců. I přes nepříznivé
počasí se podařilo odjet všechny kategorie. Na svahu byla velmi
nízká viditelnost, po celou dobu VVS Ski pršelo. Dík proto patří
všem, kteří se i v nepříznivém počasí odhodlali závodit.
Muži soutěžili v obřím slalomu a běhu na lyžích, ženy pouze
v obřím slalomu. V obřím slalomu mužů byl nejúspěšnější Milan
Vaníček ze Zemědělské a.s. Bystřec, na druhém místě skončil
Ondřej Kudrnáč ze ZEOS Lomnice a jako třetí Martin Javorník
z ČZU Praha. V obřím slalomu žen obsadily první tři místa Jaroslava Hradecká ze ZEOS Lomnice, Martina Nováková z Milkprogressu a Pavla Tomášková z Agromu Třebnouševes. Disciplínu
v běhu na lyžích nejlépe zvládl Ladislav Dufek ze ZD Miletín,
druhé místo vybojoval Jaromír Krofta ze ZD Žichlice a jako třetí
se umístil Miloš Doležal ze ZOD Zálší. Všem blahopřejeme!
Zpestřením bylo tipování nejlepšího výsledku soutěží, kde hlavními cenami byl televizor Philips, rotoped a DVD přehrávač.
Okénko do historie
Soulad mezi užitkovostí a prostředím
Bez pevného zdraví není trvalé užitkovosti. To musí si i pěstitelé na výkonnost stále uvědomovati. Zavádění jakéhokoli
pokroku v chovu skotu musí znamenati současně snahu po
zachování zdraví, po tlumení tuberkulosy na prvém místě. Tuberkulosa ničí nám chovy a ohrožuje zdraví národa. Skot divoce
žijící neonemocní tuberkulosou přirozeně, jakmile se však jeho
odolnost ustájením oslabí, podléhá nákaze ještě snáze, než
skot domácí. Z toho jest patrno, že tuberkulosa jest nemoc
čistě kulturní a jsou tím zároveň zřejmy cesty ku obraně proti
této nákaze. Hlavní podstatou boje jest zabránění každému
zbytečnému oslabování organismu. Sílení organismu dodáváním dostatku živin jest nutné, avšak samo o sobě nepostačuje,
není-li podmínek pro umožnění přizpůsobení podávaných živin
pro účely organismu, hlavně dostatek čerstvého, kyslíkem co
možno bohatého a kysličníku uhličitého co možno prostého
vzduchu při dostatku fysiologické činnosti veškerých ústrojí
tělesných, zejména oněch k životu nevyhnutelně potřebných.
Najíti pravou hranici těchto zdravotně tak důležitých poměrů
vzhledem na požadovaný stupeň užitkovosti, jest právě největším chovatelským uměním. Musí býti soulad mezi hygienickými
ohledy a mezi užitkovými požadavky. Přílišným stupňováním
užitkovosti při nedostatku porozumění pro hygienu byly napáchány na nejlepších stavech skotu nenahraditelné škody.
Velkou důležitost při zvyšování užitkovosti dojné má na
prvém místě způsob výchovy telat hned od narození. V novější době ujímá se stále více odstav telat hned po narození.
Tento postup zachovává se buď z ohledů zdravotních, aneb
z důvodů čistě hospodářských. Výhody tohoto způsobu výživy
telat pozůstávají v tom, že se může tele, dokud ještě přirozeně
nesálo, velmi snadno naučiti sání ze struku umělého, aneb
přímo z nádoby. Takto možno teleti dávati mléko upravené
Bernsko-hanácký býček na výstavním trhu v Přerově v dubnu 1924.
a v takovém množství, jak se to právě jeví nejúčelnějším.
Míněný zde způsob odstavu provádí se v Holandsku, kde se
jedná o docílení nejvyšší dojivosti. Při tomto způsobu výživy
telat dlužno dbáti, aby se jim dostalo mléka v prvé řadě mateřského, jinak po dobu aspoň 3 týdnů mléka plného. Poté jest
možno pomýšleti na úhradu odebraného tuku mléčného tukem
jiným, nejlépe ve lněném semenu podávaným. Vzhledem na
rozměry žaludku doporučuje se savá telata napájeti s počátku
pětkrát, po 2 až 3 týdnech postupně pouze třikrát denně. Již
po prvém týdnu stáří počíná si obyčejně tele vybírat v seně.
Zdroj: Praktický chovatel z roku 1924