Florence Nightingale [Režim kompatibility]

Florence Nightingale [Režim kompatibility]

Florence Nightingale
(ENVIRONMENTÁLNÍ MODEL)
Vypracovala: Eva Halousková, Eleonora Kolmanová
Milena Šálková, Pavlína Štrbová
Obor: Všeobecná sestra (prezenční forma), Bc., 1.roč.
Olomouc 2008 (letní semestr)
Filozofie a konceptuální modely ošetřovatelství
Univerzita Palackého Olomouce – FZV
Ústav ošetřovatelství
Život Florence Nightingaleové (1820-1910)
narodila se 12.5. 1820 ve Villa
Colombaia jako mladší dcera v
úspěšné, vzdělané a vlivné anglické
rodině, která patřila do prominentní
sociální, politické a ekonomické
třídy; své jméno dostala po
Florencii, kde byla 4.7. 1820
pokřtěna
dostalo se jí vynikajícího vzdělání,
které výrazně ovlivnilo její práci;
vzdělávala se 7 let v domácí škole
pod vedením svého otce, studovala
historii, filozofii, etiku, hudbu,
umění, matematiku a náboženství a
naučila se několika světovým
jazykům (latinsky, řecky,
francouzsky, německy a italsky)
v sedmnácti letech si zapsala do deníku: „Promluvil ke mně bůh a
povolal mě do svých služeb.“ ; tehdy se rozhodla, že zůstane svodná a se
silnou vůlí šla vytrvale za svým přesvědčením
od roku 1851 podnikala časté cesty po Evropě spojené s návštěvami
nemocnic, sanatorií a zde se seznamovala s organizací prací a se způsoby
ošetřovatelské péče; pořizovala si bohaté zápisky z těchto cest
v roce 1851 pobývala v Kaiserswerthu (Německo) v Ústavu
Protestantské diakonie, kde studovala tamní péče o nemocné
1853 se stala vrchní sestrou Ústavu pro nemocné šlechtičny v Londýně
(Upper Harley St. London); v této době začala provádět revoluční změny
(výtah pro jídlo, signalizační zařízení, …)
preferovala pavilónový typ zařízení; umístění pacientů podle chorob;
oddělila duševně zdravé od psychiatricky nemocných
postupně se stala odborníkem pro nemocnice a veřejné zdravotnictví
jako první založila sběr a evidenci nemocničních dat o chorobách a
operacích, což byl první krok ke shromažďování informací o zdraví a
chorobách celé populace; to se stalo důležité pro zlepšování veřejného
zdraví
ve svých 34 letech se s 38
sestrami účastnila Krymské
války(1854-1855), ve které
bojovala Anglie s Francií proti
Rusku, kde působily ve vojenské
nemocnici ve Scutari; velmi
špatné hygienické podmínky,
šíření tyfu, cholery a průjmových
onemocnění, vysoká úmrtnost;
během prvního týdne
Nightingaleová provedla řadu
změn, hygienická opatření, vedla
denní záznamy, po celou dobu
bojovala za práva pacientů,
zavedla nemocenské dávky,
starala se jak o fyzické tak i
psychické a sociální potřeby
pacientů
v době působení sester ve Scutari
pod vedením F. Nightingale klesla
úmrtnost z počátečních 42 % na
2,2 % na konci války
ve Scutari onemocněla F.
Nightingale krymskou horečkou
(ovlivnila její zdravotní stav na celý
zbytek života)
z krymské války si odnesla svůj
symbol – „paní s lampou“; lampa z
ní udělala slavnou mezinárodní
hrdinku, ale sehrála malou roli v
jejím životě ( byl to slavný obrázek
F. N. na noční obchůzce s lampou v
ruce, který zveřejnily londýnské
noviny)
zasloužila se o vznik komisí pro reformy vojenského zdravotnictví
v roce 1858 byla požádána o pomoc při řešení hygienických a
zdravotních problému v Indii; na její doporučení zřídila královna
královskou zdravotní komisi pro Indii
F. Nightingale byla také konzultantkou pro organizaci zdravotní péče o
raněné a nemocné vojáky v Občanské válce Spojených států, ve
Francouzsko-Pruské válce, ve válce v Jižní Africe a v dalších koloniálních
zemích Anglie
z finančních odměn a darů, které obdržela od britské královny Viktorie
založila svůj fond; část peněz využila k otevření první ošetřovatelské
školy založené na nových principech ošetřovatelství
1860 otevřela Nightingaleová při nemocnici Sv. Tomáše v Londýně první
necírkevní ošetřovatelskou školu; byla totiž přesvědčená, že sestrou
může být jen vzdělaná, inteligentní, tvořivá a samostatná žena; mnoho
předmětů zde vyučovali lékaři, v jednom ročníku bylo 20 – 30 studentek,
teoretická výuka se střídala s praktickou u lůžka nemocného, v průběhu
praktické výuky nosily vždy uniformy, které F. Hightingale navrhla; školu
navštěvovalo mnoho cizinek (Dánky, Němky, Finky,…)
od roku 1862 se v ošetřovatelské škole při nemocnici Sv. Tomáše
připravovaly také porodní asistentky
podporovala vznik Britské asociace sester, na jejíž založení a organizaci
se aktivně podílela (1889)
Publikační činnost F. Nightingale
byla jednou z nejvíce publikujících žen v historii; napsala přes 200
knih, článků, zpráv a více jak 15 000 dopisů
1858 publikovala „Poznámky
Poznámky o vlivech působení na zdraví, efektivitu a
nemocniční administrativu v britské armádě“ („Notes on Matters
Affecting the Health, Efficiency, Hospital Administration of the british
Army“), kde poprvé využila statistiku, grafy a diagramy
1859 publikovala „Poznámky o ošetřovatelství“ („Notes on Nursing:
What it is and what it is not“)
1861 byly znovu publikované „Poznámky o ošetřovatelství“ doplněné
o kapitoly ošetřování dětí
1863 „Poznámky o nemocnicích“ („Notes on Hospitals“)
1871 napsala „Poznámky o šestinedělí v nemocnici“ („Notes on
Confinement in Hospital“) a „Poznámky o státním zdravotnictví v
armádě v Indii“ („Notes on the Sanitary State of the Army in India“)
1874 „Život nebo smrt v Indii“ („Life or Death in India“)
v roce 1907 byla
vyznamenána jako první
žena v historii za zásluhy
králem Edwardem VII.; v
průběhu života obdržela řadu
vyznamenání – např.
německý kříž „Za zásluhy“,
francouzský kříž „Za zranění
v boji“
pravděpodobně od roku 1857
byla F. Nightingale invalidní a
v roce 1897 definitivně ulehla
na lůžko a byla zde upoutána
do konce života, velice se jí
zhoršil zrak, posledních 10 let
jejího života byla úplně slepá
objevovala se na bankovkách
a poštovních známkách
tato výjimečná, soucitně
pečující, silně věřící a
neuvěřitelně vytrvalá žena,
která se zasloužila o vznik
moderního ošetřovatelství
zemřela 13.8. 1910 v
Londýně
na památku se den jejího
narození 12.5. slaví jako
„Mezinárodní den
ošetřovatelství“ a v Londýně
bylo založeno muzeum F. N.
Východiska
F.Nightingaleová byla ovlivněna svou dobou nejen historicky,ale
také různorodými poznatky a mimořádným potenciálem duchovní
kultury
odmítala autority a dogmata,které byly spojovány s tehdejšími
způsoby péče o nemocné
v otázkách ontologických ( koncepce člověka) vycházela z
křesťanství
nesporně ji ovlivnila sociální filozofie (problém spravedlnosti)
vycházela z pozitivismu
opírala se o filozofickou tradici rozvíjenou od antiky do konce 19.
resp. začátku 20. století
práci Nightingaleové výrazně ovlivnily také ideje osvícenství
Empirismus,racionalizmus
v centru pozornosti byl člověk jako poznávající subjekt
historické kořeny empirismu zasahují až do 13.století k
významnému mysliteli R.Bocanovi-usuzoval,že použitím metody
založené na matematice je možné dojít k přesnému poznánítěchto poznatků F.Nightingaleová ve své práci také využívá
novověký racionalizmus klade absolutní důraz na lidský rozummetoda spočívající v rozumové intuici (bezprostřední nazírání
mysli na pravdu)
Pozitivismus,sociologické přístupy
snahou bylo postavit rozum do služeb pokroku a lidského štěstí
snaha o pozdvižení člověka-prostřednictvím vzdělání a osvěty
vznik antropologie-věda zabývající se člověkem
význam vztahů mezi jednotlivcem a jeho společenským
prostředím
Konceptuální model
Teoretický přínos Nightingaelové posuzovali různí autoři a dospěli k
názoru,že zformulovala teorii,která vysvětluje všeobecné chování v
ošetřovatelství a poskytuje základ rozvoji ošetřovatelské teorie a
praxe. Teorie N. obsahuje 3 základní vztahy: prostředí pacienta
péči o pacienta
péči o prostředí
( McEwen, 2002)
F. N. vědomě nevytvářela ošetřovatelský model nebo teorii,její vize
ošetřovatelství je nadčasová a má význam i pro dnešní praxi. Je
pokládána za zakladatelku ošetřovatelství jako vědy,při odvozování
zákonitostí zdraví,nemoci a ošetřovatelství stavěla na svých
zkušenostech získaných především pozorováním a logickém
uvažování.
Své poznatky a zkušenosti publikovala v r. 1859 v knize
,,Poznámky o ošetřovatelství“. Zde popsala 5 základních elementů
zdravého prostředí:
čistý vzduch,čistá voda,čistota prostředí,světlo a funkční
kanalizace.
Jejím cílem bylo definovat ošetřovatelství jako vědu a umění a
poskytnout všeobecná pravidla pro praxi a pro rozvoj
ošetřovatelství.
Hlavní jednotky
cíl ošetřovatelství: zajistit nemocnému přežití nebo alespoň zmírnění
utrpení a ulehčení umírání
pacient/klient: potenciálně je jím každý jedinec,stává se jím v situaci,
kdy je odkázaný na pomoc sestry,je to osoba
v prostředí,ve kterém se má uzdravovat,je pasivní,
je ovlivňována sestrou a prostředím
role sestry: pomoc nemocnému dosáhnout optimální stav
zdroj potíží: prvky prostředí ( nečistota,vlhkost,chlad,tma,zápach,hluk)
ohnisko zásahu: zabezpečení 5 složek zdravého prostředí
způsob zásahu: úprava prostředí
důsledky: zlepšení prostředí a co nejlepší stav nemocného
(Modely ošetřovatelství v kostce, 2006, s. 37)
Pohled F. N. na metaparadigma
Objevila důležitost vzájemného vztahu 4 komponent ošetřovatelství:
pacient
prostředí
zdraví
ošetřovatelská péče
Pracovala s každou složkou metaparadigmatu
ošetřovatelství,hlavně se zaměřovala na pacienta a jeho
prostředí.
Osoba
vychází z křesťanské ontologie – což ji vedlo k celostnému pohledu na
člověka
zohledňovala somatické, emocionální, sociální a spirituální
aspekty
(osoba je pro ní fyzická,psychická,intelektuální a metafyzická
jednotka)
jedinec je příjemce ošetřovatelské péče,sestra se má soustředit na
potřeby pacienta,ne na jeho nemoc ( N. sice doporučovala,aby pacient
pečoval sám o sebe,přesto ho považovala za pasivního příjemce
ošetřovatelských intervencí)
její snahou bylo pozvednout člověka s cílem zlepšit zdravotní stav
jednotlivců i populace
usilovala o změnu prostředí,které zlepší kondici individua a komunity
vyzvedla potřebu zlepšení vědomostí o podmínkách zdraví u širší
populace žen
Osoba
vyzvedla nutnost uplatnění rozdílného přístupu z hlediska
věku,pohlaví,charakteru nemoci a aktuálního stavu jak v
komunikaci s nemocnými,tak ve vědecké práci při porovnávání
statistických výsledků a vyvozování závěrů z nich
( Ošetřovatelství, konceptuální modely a teorie, 2005, s.53)
každý pacient má nápravnou schopnost zotavit se z nemoci za
podmínek,že mu bude zajišťována ochrana jeho prostředí
(povinností sestry je napomáhat této přirozené nápravné
schopnosti pacienta)
Prostředí
je ohniskem působení
ošetřovatelství, prostředí odráží
momentální stav společnosti
zahrnuje vnější podmínky (zevní
prvky), které působí na život a
vývoj jedince,zahrnujíce vše od
jídla,květin na pokoji, až po
verbální a neverbální interakci s
pacientem
jedná se o působení
fyzikálních,chemických a
biologických vlivů v jednotě s
interakcí sociálního prostředí
společně s vlivy
psychologickými,které podmiňují
zdraví i proces uzdravování
zvládání zevního a vnitřního
prostředí pacienta je velmi důležité
pro jeho zdraví a zlepšování
životních podmínek podporuje jeho
přirozenou léčbu
vymezila 5 komponentů
prostředí: čerstvý vzduch,
čistá voda, sluneční
světlo,zdravá výživa,
funkční odpady
„Otevřte okna raději nahoře než dole. Nejsou-li tak zařízena, nechte je tak
upravit, čím dřív, tím líp. V zimě pak postačí pro pokoj prostřední
velikosti, když se okno na několik palců otevře. Pro dětskou ložnici bude
ovšem více třeba, zvláště když větší počet dětí v ní spí. Nejméně
prospěšné jest, pouštíme-li vzduch do světnice nízkými okny blízko u
podlahy. Tím se podlaha a spodní vrstvy vzduchu příliš ochladí, a když
pak nemocný jest s to, aby opustil lože, může velmi nebezpečně
nastydnout.“
( Kniha o ošetřování nemocných, 1874, s. 19 )
„Přetvařování, šeptání, chození po špičkách bývá nemocnému trapné a
nepříjemné. Nepřirozeně přitlumený hlas s přídechem útrpnosti, jak jej
obyčejně slýcháme u pořadatelů pohřbů, může nervy seslabené osoby
nanejvýš podráždit. Radou, aby se v ložnici zachovalo ticho, spůsobila
bych více zlého než dobrého, kdybyste jí rozuměli tak, že se musíte
před nemocným přetvařovat, naopak, pohybujte se a chovejte se u
nemocného nenuceně a přirozeně.
( Kniha o ošetřování nemocných, 1874, s. 65 )
Prostředí
chápe jako aspekty: fyzické (přírodní, tělesné) – preferuje nejvíce
emoční (psychické)
sociální
Tyto 3 aspekty jsou nazývány jako přírodní prostředí. Specificky je
nerozlišuje, patří sem teplo, strava, čistota, světlo a zvukové podněty,
rovněž verbální a neverbální komunikace.
Zdravé prostředí: čistý vzduch, čistá voda, čistota prostředí, světlo a
funkční kanalizace
Autorka složky zdravého prostředí doplnila o ticho, dietu ( složení
stravy, dobu podávání jídla,…), polohu nemocného (včetně umístění
lůžka), odstranění zápachu.
Fyzické prostředí:
- je to součást okolí zdravého i nemocného jedince, důležité je udržovat
prostředí v takovém stavu, aby se o něj mohla postarat nejen sestra,
ale i jedinec
Prostředí
Emocionální (psychologické) prostředí:
chápe vliv psychické pohody na tělesnou stránku pacienta ( škodlivé
prostředí způsobuje psychický stres, a tím negativně působí na
citové prožívání člověka)
důležité je pacientům nabízet různé aktivity pro stimulaci
psychiky,rovněž pozitivní psychologické vlivy úpravy prostředí (
světlo,barvy,květinová výzdoba,hudba,….)
zabývá se správnou a účelnou komunikací s pacientem, lékařem a
rodinou, rozpracovala pozitiva a negativa komunikace s nemocnými
( vhodné je zaujmout pacienta, zaměstnat ho a odpoutat ho od
problémů a nedávat mu falešné naděje,nezlehčovat nebezpečí a
nezveličovat šance na uzdravení)
Prostředí
kritizovala obecně rozšířenou indiferentnost ve vztahu k umírajícím,
kterým nikdo nezmírňuje utrpení, pokus se to netýká tělesného utrpení
Utrpení a nepohodu pacienta vnímala jako důsledek působení
nevhodného prostředí a nepřiměřeného chování sestry. Sestra by měla
regulovat prostředí tak,aby pacienta ochránila před fyzickým a
psychickým poškozením.
Sociální prostředí:
- souvisí s prevencí onemocnění. Zdůrazňovala význam dobrého
prostředí pro prevenci onemocnění ( pro prevenci je důležité
monitorování prostředí pomocí specifických informací a statistických
dat,souvisejících s výskytem onemocnění). Komunikace a sociální
prostředí musí být chápány ve spojitosti s konkrétním jedincem.
- makrosociální struktury ( vliv a podíl státu na reformách zdravotnictví,
sociální podpora chudých nemocných a raněných vojáků ) ve vztahu k
mikrosociálním vztahům
Zdraví
chápala nejen v protikladu s nemocí, ale jako přirozený proces
utvářející se v kombinaci s environmentálními vlivy
( Environmentální teorie je založena na předpokladech, že
nejdůležitější pro zdravotní stav pacienta je fyzické prostředí).
zdraví znamená být bez nemoci a současně mít schopnost využít svůj
potenciál,tedy stav pohody a maximálního využití vlastních schopností
a možností jedince
nemoc je příležitost získat duchovní perspektivu ( křesťanský význam
utrpení)
zdraví může být upevňováno zlepšováním hygienických a jiných
podmínek prostředí včetně zlepšení poznatků o zásadách zdraví,
kromě hygieny zdůrazňovala také zdravotní rizika jako např. inaktivitu
Zdraví
Domnívala se, že zdraví lze
uchovat a navrátit
prostřednictvím prevence
onemocnění, která vychází z
regulace a kontroly prostředí.
Toto nazývala
,, zdravým ošetřovatelstvím´´
( Tomey et al.,2002, s. 70),
které pak odlišovala od péče o
nemocného člověka. Zdraví je
důsledkem interakce mezi
sestrou ( ošetřovatelstvím) a
pacientem, mezi sestrou
( ošetřovatelstvím) a
prostředím, přičemž aktivity
zaměřené na úpravu prostředí
působí na pacienta.
F. N. popsala 3 roviny vztahů jedince:
jedinec – prostředí = zdravé
prostředí je podmínkou zdraví
jedince, nejsou-li podmínky
dodržené, vznikají nemoci a jsou
potřebné ošetřovatelské zásahy
sestra – prostředí = péče sestry
o prostředí pomáhá zlepšit zdraví
jedince
Zdraví
tím je myšleno: - udržovat čerstvý vzduch ( větrání )
- používat vždy čistou vodu
- používat světlo v místnosti, nejlépe přímé sluneční
- dbát na čistotu prostředí
- dbát o osobní čistotu, neumytý člověk je ohrožený infekcí
- funkční kanalizace
- udržovat kontinuální teplotu v místnosti ( vytápěním,
větráním, vhodným umístěním lůžka v místnosti )
- vhodné zvukové podněty, bránit hluku
- dietní omezení podle druhu onemocnění, časový
harmonogram stravování
Sestra je zodpovědná za prostředí i tehdy, když v něm není fyzicky přítomna.
„Je to věcí velmi zajímavou, vidíme-li, jak téměř každý nemocný ležící v
posteli obličej má obrácený ku světlu, právě jako rostlina, která své listy
vždy po slunci obrací.“
( Kniha o ošetřování nemocných, 1874, s. 120 )
Zdraví
sestra – nemocný = vztah je zaměřen na uspokojování
potřeb a podporu psychické a sociální oblasti prostřednictvím
komunikace, sestra má pozorovat nemocného, hodnotit reakce
a zlepšení stavu, má akceptovat to, co on sám preferuje,
rovněž se má vyhýbat negativnímu emocionálnímu působení.
Sestra má mít profesionální vztah a být v něm nositelem
morálky.
Sestra dbá o tzv. ,, management maličkostí ´´ ,který zahrnuje
ochranu nemocného před tělesným a duševním poškozením.
Ošetřovatelství a ošetřovatelské aktivity
cílem bylo definovat vědu a umění ošetřovatelství a poskytnout
všeobecná pravidla pro praxi a rozvoj ošetřovatelství
souhrn činností, které poskytují nemocnému vhodné podmínky pro
přirozenou léčbu, ošetřovatelství využívá k ovlivňování prostředí přírodní
zdroje
,,zdravé ošetřování´´ znamená činnosti zaměřené na prevenci
onemocnění a kontrolu prostředí, čímž se jedincům zajistí klidný život až
do smrti, základem bylo dodržování pravidel života a zdraví, tento pojem
musíme odlišit od ošetřování nemocného, při kterém sestra upravuje
prostředí nemocného tak, aby pro něho dosáhla prospěchu a obnovila
jeho zdraví, zabývá se problémy nemocného nebo mu pomáhá při
klidném umírání
o ošetřovatelství hovořila jako o šlechetné profesi a povolání nikoliv jen
jako o vhodném zaměstnání pro ženy, péči o jiné považovala za umění,
které se má vykonávat laskavě, upřímně a s čistotou srdce, velký důraz
kladla na pozorování pacienta sestrou
Vědecká stránka ošetřovatelství podle F. N. spočívala ve využití
vědeckých metod ( statistiky, pozorování ), cílených intervencích
( hygiena, komunikace ), v administrativě a v řízení a ve vlivu na
veřejné zdraví ( podle pravidel zdraví na základě pozorování
nemocného ).
ošetřovatelství by mělo být zaměřeno na manipulaci s prostředím klienta
a na péči o jeho psychickou pohodu
„Lidé posuzují ošetřování dvojím způsobem. Někteří mají je za obtížné,
zbytečné zlo, jemuž hledí dle možností se vyhnout, druzí považují
ošetřování za tajemství. Vidí-li totiž kdo, že dobrá ošetřovatelka dosáhne
u nemocného snadno, čeho jiná marně snažila se docílit, pohlíží na ni
jako na osobu, která užívá jistých skrytých prostředků, jimiž lze dosíci
neočekávaného úspěchu. Má-li jedna osoba na nemocným „zvláštní
moc“, kterou jiná nemá, spočívá příčina pouze v tom, že jedna bedlivě
pozoruje, co nemocného dojímá a co mu svědčí, kdežto jiná těchto věcí
příliš málo si všímá.“
( Kniha o ošetřování nemocných, 1874, s. 158,159 )
Užití environmentálního modelu v praxi
její ošetřovatelské principy jsou
platné dodnes,přestože žijeme
ve společnosti na vyšší sociální i
ekonomické úrovni
naše současné prostředí,i když v
jiném měřítku,je problémovou
součástí v pohledu na zdraví
jedince i celé společnosti
dnes je stejně tak aktuální ,aby
sestra působila v oblasti
ošetřování nemocných klientů /
pacientů, stejně tak se výrazněji
angažovala v sociálně politickém životě a více svoji
činnost zaměřila na oblast zdraví
a zdravého prostředí klienta
Stanovila všeobecná pravidla pro praxi a rozvoj ošetřovatelství :
•všeobecnost znamená vytvoření všeobecných návyků ,popsala
koncepty týkající se sester,pacientů,prostředí
•přesnost na základě zkušeností, předpokládala nutnost postavit
ošetřovatelskou praxi více na pozorování a zkušenostech než na
systematickém výzkumu
•zdůvodnitelné následky - jde o usměrněné chování sester v zájmu
pacienta i sebe, její návody byly zaměřeny na praxi,výzkum i vzdělávání
•kreativita,humanita důležitá pro schopnost růstu a změny
Souhrn
F.N. měla cíl v zajištění co
nejvhodnějších podmínek
osobám pro podporu a posílení
zdraví a pro prevenci
onemocnění
(důraz na člověka a jeho
potřeby nikoliv na chorobu a
patologii)
vymezila předmět
ošetřovatelství a identifikovala
čtyři základní pojmy-osoba,
prostředí, zdraví,
ošetřovatelská péče
prostředí považovala za nejdůležitější faktor ošetřovatelství,
preferovala více fyzické prostředí-vymezila pět základních
komponent ovlivňujících zdraví člověka ( čerstvý vzduch,čistá
voda,sluneční světlo,zdravá výživa,funkční odpady)
základní činnosti sester viděla v předvídání a plnění potřeb
nemocných
rozlišovala dva druhy ošetřovatelství:
vlastní ošetřovatelství-zabývající se problémy nemocného člověka
ošetřovatelství zaměřené na prevenci a zlepšování zdraví
založila první necírkevní ošetřovatelskou školu na nových principech
ošetřovatelství, rozvíjela systematické vzdělávání v ošetřovatelství
napsala první systematickou učebnici ošetřovatelství ( Notes
on Nursing ) zaměřenou především na prevenci onemocnění
a určenou všem pečujícím o nemocné a potřebné osoby
podporovala ošetřování nemocného v jeho přirozeném prostředí
je pokládána za zakladatelku ošetřovatelství jako vědy a její
práce významně ovlivnila moderní teoretiky ošetřovatelství
20.století
poprvé v historii vytvořila a prakticky použila statistické grafy a
diagramy pro potřebu zdravotnictví
navrhla systematickou a jednotnou evidenci nemocničních dat
jako validní podklad pro reformy a zlepšování veřejného zdraví
svými reformami vojenské a veřejné nemocniční péče významně
ovlivnila systém veřejného zdravotnictví- je pokládána za
průkopnici prvotní verze veřejného zdravotnictví založeného na
důkazech
Použitá literatura:
A. Archalousová; Přehled vybraných ošetřovatelských modelů;
NUSLEUS HK 2003; ISBN 80-8625-33-X;
str. 47-50
Florence (odborný časopis); 1/2005; str. 1
Florence Nighingale; Kniha o ošetřování nemocných; přeložila:
Paulina Králová; 1874 Praha , nakladatelství J. OTTO;
str. 19,65,12,158,159
D. Jarošová; Vybrané ošetřovatelské modely a teorie; Zdravotně
sociální fakulta v Ostravě; Ostrava 2003; ISBN 80-7042-399-0;
str. 14 - 17
S. Pavlíková; Modely ošetřovatelství v kostce; GRADA; Praha
2006; ISBN 80-247-1211-3; str. 34 - 42
K. Žiaková a kol.; Ošetrovateľské konceptuální modely , 1.
slovenské vydání; OSVETA 2007, ISBN 978–80–8063–247-2;
str. 35 - 59
K. Žiaková, D. Jarošová, J. Čáp a kol.; Ošetřovatelství –
Konceptuální modely a teorie; Zdravotně sociální fakulta Ostrava,
Ostrava 2005; ISBN 80-7368-068-8; str. 34 - 60
www.obrazky.cz ; www.osv.cz/zsf/sborník/pri.../img011jpg
DĚKUJEME ZA POZORNOST