Ostatní nemoci hříbat

Komentáře

Transkript

Ostatní nemoci hříbat
Ostatní nemoci hříbat
Kevin T. T. Corley
Úvod
Mnoho nemocí hříbat má podobnou anamnézu i klinický nález. U neonatálních hříbat jsou ve
skutečnosti pouze dvě různé anamnézy. První z nich uvádí, že hříbě je abnormální od
narození. Podle druhá bylo hříbě bezprostředně po porodu normální, ale pak začalo
progresivně slábnout.
Prematurita
Normální délka gravidity u klisen je průměrně 335 – 345 dní, ale přesto se může mezi
plemeny a různými jedinci lišit. Vzhledem k této variabilitě není vhodné rozhodovat o tom,
zda je hříbě prematurní jen podle délky gravidity. I hříbě narozené ve stejném termínu jako
prematurní hříbě může být normální. Dysmaturita je termín označující hříbě narozené
v očekávaném termínu porodu, ale vykazující znaky prematurity.
Navzdory tomu, co je napsáno výše, mohou být užitečná určitá pravidla:
> 320 dní: Prematurita/dysmaturita je vzácná. Sedm ze 174 (4 %) zdokumentovaných
referovaných případů, u kterých trvala gravidita déle než 320 dní, bylo posouzeno jako
prematurní nebo dysmaturní.
< 320 dní: Mnoho, i když ne všechna hříbata, narozená před 320. dnem gestace vyžadují
určitý stupeň veterinární intervence.
< 305 dní: Všechna tato hříbata vyžadují veterinární intervenci. Většina z nich bude
vyžadovat intenzivní péči. Hříbata narozená před 300. dnem s normální placentou mají
vysokou pravděpodobnost, že nepřežijí.
< 280 dní: Hříbata mladší než 280 dní nepřežívají.
Prognóza je mnohem lepší u hříbat předčasně narozených z vážně infikované dělohy
než u hříbat ze zjevně zdravé dělohy po indukovaném porodu nebo narozená císařským
řezem. Je to pravděpodobně způsobeno fyziologickým stresem, který na hříbě v infikovaném
prostředí dělohy působí a vyvolá zrychlení maturace hříběte.
Klinické příznaky prematurity/dysmaturity:
1. Hříbě je menší, než je typické pro plemeno,
2. krátká, hedvábná srst,
3. převislé uši a měkké pysky,
4. generalizovaná slabost,
5. zvýšená laxita šlach – spěnky jsou nízko nad zemí pokud hříbě stojí, zejména na
pánevních končetinách,
6. nekompletní osifikace malých kostí karpu a/nebo tarzu,
7. abnormálně nízká (<25) nebo vysoká dechová frekvence,
8. dechová tíseň.
Mnoho hříbat je relativně silných a aktivních během prvních 12 až 24 hodin života, což
maskuje závažnost jejich prematurity. To může být způsobeno hormonálními změnami
spojenými s porodem a naneštěstí to může způsobit odklad v poskytnutí vhodné terapie.
Některá prematurní nebo dysmaturní hříbata, zejména ta, která měla zjevně zesílenou nebo
infikovanou placentu, vykazují také příznaky perinatální asfyxie.
Existují dva hlavní limitující faktory přežití – dostatečná produkce surfaktantu v plicích a
osifikace kuboidních kostí v tarzu.
Nekompletní osifikace může vést k zaklínění malých karpálních nebo tarzálních kůstek a
omezovat tak výkonnostní potenciál. Z tohoto důvodu je velmi důležité rentgenologické
vyšetření těchto hříbat. Mnoho prematurních hříbat je utraceno, jakmile je zhotoven
rentgenogram a to také částečně vysvětluje nízký počet hříbat přežívajících na klinikách.
Kuboidní kůstky jsou klasifikovány dle stupnice Adams-Poulose:
Stupeň 1 – některé kuboidní kosti nevykazují žádné rentgenologické známky osifikace.
Stupeň 2 – všechny kuboidní kosti vykazují určitý stupeň osifikace. Proximální epifýzy
třetího matatarzu nebo třetího metakarpu jsou přítomny a jejich fýzy otevřené. Laterální
processus styloideus radiu a malleolus tibie chybí nebo jsou stěží viditelné.
Stupeň 3 – kuboidní kosti jsou malé s kulatými okraji. Kloubní prostory vypadají široké.
Laterální processus styloideus distálního radiu a malleolus na distální straně tibie jsou
zřetelné. Proximální fýzy třetího metakarpu a metatarsu jsou rentgenologicky uzavřené.
Stupeň 4 – kuboidní kosti jsou řádně osifikované a mají tvar kosti dospělého koně. Kloubní
prostory jsou přiměřené šířky.
Laboratorní příznaky prematurity/dysmaturity
1. Nízký poměr neutrofilů a lymfocytů
2. Trvale nízký počet periferních leukocytů
3. Metabolická acidóza
Za prognosticky nepříznivé znaky jsou považovány poměr neutrofilů a lymfocytů méně než 2
druhý den života nebo později, celkový počet leukocytů trvale menší než 5x109/l a
metabolická acidóza (pH < 7,3).1
Terapie
Podpůrná terapie
Výživa
Výživa je popsána v samostatné kapitole tohoto sborníku. Nezralá hříbata jsou z důvodu
nedostatečných zásob ohrožena hypoglykémii. U mnoha těchto hříbat dojde po přidání 10-30
ml 50% glukózy do infůze ke zlepšení klinického stavu. Enterální výživa může být
prematurními hříbaty špatně tolerována, zejména proto, že nezralý trávicí trakt není schopen
mléko dostatečně trávit.
Podpora nezralých končetin
Optimální podpora nekompletně osifikovaných končetin není známa. Někdy se preferuje
držet hříbě ve sternální poloze na měkké podložce tak dlouho, jak je to jen možné.
Komplikací může být tvorba dekubitů, pneumonie a zvýšení laxity šlach. Další terapeutické
možnosti jsou přiložení nízkého kastu, dlah nebo závěs. Žádný z těchto způsobů ale není
dostatečný. Mnoho hříbat postižených třetím stupněm a některá hříbata postižená stupněm
dvě mohou být úspěšně léčena klidem v boxu do doby kompletní osifikace.
Respirační podpora
Respirační podpora nezralého hříběte může být velkým problémem, zejména kvůli
nedostatečnému množství surfaktantu. Terapie pomocí náhražky surfaktantu může být u
hříbat velmi účinná, ale klinický efekt aplikace je jen velmi krátkodobý (u některých případů
jen dvě hodiny), což vyžaduje jeho opakované podávání. To bohužel činí terapii surfaktantem
neúměrně drahou. U některých hříbat je nezbytná mechanická ventilace, ale vzhledem
k špatné sportovní prognóze hříběte, jen málo majitelů s takovouto podporou souhlasí.
Podpora krevního oběhu
Podpora krevního oběhu může být u nezralých hříbat velkým problémem. U některých hříbat
ještě přetrvává fetální krevní oběh, který nepřivádí dostatečné množství krve do plic. U
těchto hříbat velké množství krve prochází přes foramen ovale a ductus arteriosus a jen málo
krve prochází do plic, což vyústí ve velmi nízký obsah kyslíku v krvi. U většiny případů je
tento druh oběhu udržován vazokonstrikcí plicních cév. U těchto hříbat dosahujeme určitého
úspěchu aplikací sildenafilu (Viagra®) v dávce 0,5-2,5 mg/kg po 4 hodinách. (Při použití
dávky blížící se horní hranici uvedeného rozmezí může dojít k systémové hypotenzi).
Klidový tlak krve u nezralého hříběte může být nižší než u zralých hříbat. Z tohoto důvodu
by podpora tlaku krve (která je často nezbytná) měla být volena nejen na základě jeho
měření, ale také na základě stavu vědomí, produkce moči a koncentrace laktátu v krvi.
Specifická terapie
Žádná specifická terapie, která by zlepšila prognózu nezralých hříbat není známa. Podle
humánní medicíny může aplikace kortikosteroidů matce během 24-48 hodin před porodem
urychlit maturaci plodu a zlepšit prognózu. Bohužel možnost použít tuto terapii máme jen
výjimečně. Vhodný druh kortikosteroidů a přesná dávka nejsou u koní známy.
Postnatální aplikace kortikosteroidů
Aplikace kortikosteroidů u nezralého novorozeného hříběte je kontroverzní. Hříbata, která
jsou narozena z infikované dělohy, mají většinou funkci nadledvinek již dostatečnou a
suprese endogenní produkce s možnou následnou imunosupresí jsou pravděpodobně
nežádoucí. U prematurních hříbat narozených z normální dělohy je lákavé aplikovat
„fyziologické“ dávky kortikosteroidů. Já jsem zkoušel u nezralých hříbat jak prednisolon
sukcinát sodný (1-3 mg/kg IV 1 x denně) tak hydrokortison sukcinát sodný (úvodní dávka
100 mg IV a pokračování 0,18 mg/kg/hod v konstantní infúzi). Moje klinická zkušenost
s touto terapii ale nebyla kladná. Tato dávka hydrokortisonu může relativně rychle zvýšit
plazmatickou koncentraci sodíku. Jedno hříbě narozené císařským řezem během operace
koliky u klisny, u kterého byl aplikován prednisolon během prvních třech dnů života, mělo
při následné pitvě ve věku 14 dní mykotickou pneumonii. Některými jinými kliniky je ale
uváděn pozitivní efekt této terapie. Názor na použití kortikosteroidů u těchto hříbat stále není
jednotný.
Adrenokortikotropní hormon (ACTH)
ACTH v dávce 0,25 u na hříbě IM q24h ve 2 - 4 dávkách. Prospěšnost této terapie také není
jasná. U hříbat, která jsou narozena z infikované dělohy, je endogenní produkce kortizolu
obvykle vysoká. U ostatních hříbat naopak nejsou nadledvinky schopné na stimulaci ACTH
odpovědět (nedostatečná odpověď na působení ACTH je ukazatelem špatné prognózy).
V literatuře je uváděn názor, že nadledvinky jsou schopné odpovědět na opakovanou aplikaci
ACTH.
L-tyroxin 200 µg IM dvakrát denně snížený po pěti dnech terapie nebo TRH 0,1 mg IV.
V současnosti není známo, zda je tato terapie prospěšná. Syndrom hypothyroidismu se
zřejmými příznaky nezralosti naznačující souvislost mezi hormony štítné žlázy a nezralostí je
dobře popsán v Severní Americe.
Infúze vápníku
Někteří klinici doporučují infúze vápníku v případech nekompletní osifikace. Zatímco
adekvátní výživa včetně vyváženého obsahu vápníku a fosforu je pro hříbě jednoznačně
prospěšná, v současnosti jsou důkazy o prospěšnosti infúze vápníku s cílem urychlení
osifikace kuboidních kostí jen mlhavé.
Prognóza
Krátkodobé přežití (tedy do ukončení hospitalizace na klinice) 37 referovaných hříbat
s jednoznačnými příznaky prematurity/dysmaturity bylo jen 38% v porovnání s celkovým
přežíváním kriticky nemocných hříbat které bylo 74,4% (celkový počet hříbat 474). U těchto
hříbat může být také ovlivněna jejich dlouhodobá sportovní výkonnost. Prematurní či
dysmaturní hříbata mají v budoucnosti horší sportovní výkonnost a získávají v dostizích také
signifikantně méně peněz a umístění.
Hříbata s délkou gestace delší než 310 dní mají obecně dobrou prognózu pokud je osifikace
stupně tři nebo vyšší. Jsou ale také publikovány případy hříbat s délkou gestace 280-285 dní a
hříbat s osifikací prvního stupně, která přežila a dosáhla dobré výkonnosti.
Neonatální izoerytrolýza
Neonatální isoerytrolýza je způsobená produkcí protilátek klisnou proti antigenům
přítomných na erytrocytech hříběte.
K tomuto stavu dochází, pokud hřebec má jinou krevní skupinu než klisna. Nejběžnější krevní
skupiny, u kterých dochází k neonatální izoerytrolýze, jsou Aa nebo Qa, kde hřebec nese tyto
antigeny a klisna nikoliv.
První hříbě klisny zdědí krevní skupinu otce. Během porodu dochází k přestupu části
erytrocytů hříběte do krve matky, kde vyvolají produkci protilátek proti těmto erytrocytům.
Tyto protilátky se ale nedostávají k hříběti a tak je typické, že první hříbě zůstává
nepostiženo. Pokud má klisna další hříbě se stejnou krevní skupinou, jsou protilátky do
hříběte přeneseny kolostrem. To může vyvolat aglutinaci nebo lýzu erytrocytů hříběte.
Klinické příznaky
Klinické příznaky se nejčastěji objevují kolem třetího dne věku, i když jsem zaznamenal
ikterická hříbata i 16 hodin stará a příležitostně se mohou objevit až u týdenních hříbat.
Nejčastějším klinickým příznakem je ikterus – žluté zbarvení sliznic. Příčinou je kumulace
bilirubinu, který je rozpadným produktem hemoglobinu. Bilirubin je potenciálně toxický pro
mozek a způsobuje stav, který se nazývá kernikterus, projevující se křečemi. Tato komplikace
je málo častá. Pokud probíhá hemolýza intravaskulárně (tam, kde se na protilátky váže
komplement), vyvine se hemoglobinurie. Ta může vést k nefropatii a renálnímu poškození,
zejména u hypovolemických hříbat. I tato komplikace je poměrně vzácná. Většina hříbat je
slabých, i když ikterus je někdy náhodně objeven u jinak zdravého hříběte při rutinním
vyšetření. U těžké neonatální izoerytrolýzy může pokles vazebné kapacity krve vést k
hypoxickému poškození tkání s klinickými příznaky podobnými syndromu perinatální
asfyxie.
Laboratorní příznaky
1. Velmi nízký hematokrit (může být až 4 %). Pokud je krev odstředěna, plazma má
často žlutý nádech.
2. Zvýšená koncentrace bilirubinu (setkal jsem se s kernikterem u hříběte s koncentrací
bilirubinu 694 µmol/l).
3. Zvýšená koncentrace laktátu.
4. Snížená tenze kyslíku ve venózní krvi a snížená saturace.
Terapie
Terapie neonatální isoerytrolýzy je založena na transfúzi kompatibilní krve. Transfúze je
indikovaná u hříbat s hematokritem nižším než 16 % nebo u hříbat vykazujících příznaky
slabosti. Jestliže je hematokrit mezi 16 až 20 % u hříběte mladšího dvou dnů, hříbě by mělo
dostat transfúzi, protože to naznačuje prudkou destrukci erytrocytů. Pro indikaci transfúze by
měly být hodnoceny také další laboratorní parametry jako je laktát a saturace venózní krve
(pokud jsou tyto laboratorní parametry dostupné). Pro transfúzi lze využít dvou zdrojů
červených krvinek, oba mají své výhody i nevýhody.
Promyté erytrocyty matky
Od matky hříběte lze dle velikosti klisny získat až šest litů krve. Krev musí být odebírána do
vaků s přídavkem antikoagulancia (obvykle citrátu). Plazma obsahuje protilátky proti
erytrocytům hříběte a tak je nutné ji odstranit buď odstředěním plné krve nebo plazmaferézou.
Erytrocyty jsou dále resuspendovány a promyty ve sterilním fyziologickém roztoku. Promytí
erytrocytů je třeba dvakrát opakovat, aby se odstranilo co největší množství plazmy. Výhodou
této techniky je, že promyté erytrocyty matky nebudou napadány protilátkami přijatými
kolostrem. Nevýhodou je časově náročná příprava erytrocytů (4 - 6 hodin), během které se
může stav hříběte i velmi vážně zhoršit a hříbě může uhynout. Někteří klinici používají u
velmi vážně postižených hříbat oxyglobin (umělá náhrada hemoglobinu) pro překlenutí
období než budou k dispozici promyté erytrocyty matky, ale to je velmi finančně náročné
řešení.
Transfúze plné krve donora
Transfúze plné krve předpokládá dostupnost donora, u kterého byla určena krevní skupina.
Krev by měla být Aa i Qa negativní. Aa a Qa jsou nejběžnější antigeny podílející se na vzniku
neonatální izoerytrolýzy, ale důležité jsou i další, zejména faktory Pa, Ua a krevní skupiny R
a S. Krev je odebírána do plastových vaků nebo skleněných lahví s obsahem antikoagulancia
(obvykle citrátu). Nemáme dost informací o skladování koňské krve, ale víme z humánní
medicíny, že lidská krev významně ztrácí kvalitu po 14 dnech skladování a stává se
nebezpečnou po 28 dnech skladování. Jakmile je krev odebrána, je okamžitě aplikována
hříběti. Výhodou této techniky je rychlá dostupnost erytrocytů. Nevýhodou je riziko
inkompatibility podaných erytrocytů, které mají krátkou životnost a mohou zhoršit ikterus.
Další terapie
Rozsah podpůrné terapie závisí na stupni postižení hříběte během období hypoxie. Většina
hříbat se po aplikaci erytrocytů rychle zotaví. Během doby přípravy transfúze by hříběti měla
být podána infúze v dávce 2-3 ml/kg/hod. Kortikosteroidy nejsou v terapii neonatální
izoerytolýzy prospěšné.
Prognóza
Prognóza záleží na rychlosti stanovení diagnózy a terapie. Pokud je diagnóza stanovena
okamžitě a terapie zahájena rychle, prognóza je vynikající.2
Prevence
Prevence neonatální izoerytrolýzy (NI) závisí na identifikaci rizikových spojení.3 Pokud
klisna měla v minulosti hříbě postižené NI, je pravděpodobné, že k NI dojde také u dalšího
hříběte, zejména pokud je znovu připuštěna stejným hřebcem. Některé laboratoře (např. Irish
Equine Center, Johnstown, Naas, Co Kildare), nabízejí určení krevních skupin a porovnání
hřebce a klisny s cílem určit zda je riziko NI pro hříbě vysoké, střední nebo nízké. Také
nabízejí stanovení protilátek proti erytrocytům v plazmě matky v období těsně před
očekávaným porodem. Hříbatům z vysoce rizikových spojení by se preventivně mělo zabránit
v příjmu kolostra po dobu 18 – 24 hodin nebo do té doby, dokud není ověřena snášenlivost
kolostra aglutinačním testem.
Tato hříbata by měla dostat směs kolostra od jiných klisen které nikdy neměly hříbě s NI nebo
by měla dostat komerční hyperimunní plazmu. Ke krmení u nich lze použít mléko jiných
klisen nebo ředěné kozí mléko do té doby, dokud není bezpečné sání přímo od matky hříběte.
Většina chovatelů dá hříběti během rizikového období náhubek a ponechá ho s jeho matkou.
Ruptura močového měchýře
Klinické příznaky
Hříbata s rupturou močového měchýře jsou obvykle předvedena k vyšetření ve věku 3 - 5 dnů
s výrazně zvětšeným objemem břišní dutiny. Tradičně se uvádí, že ruptura močového
měchýře je častější u hřebečků, ale studie z poslední doby popisují výskyt i u klisniček.4
Klisničky bývají předvedeny k vyšetření i mladší nebo starší než je výše uvedený věk. Hříbata
sice mohou vykazovat příznaky koliky, ale navzdory výrazné distenzi břišní dutiny není
kolika běžným příznakem. Hyperkalemie může vést k srdečním arytmii charakterizované
bradykardií a změnami EKG (chybějící nebo malými P-vlnami a špičatými T-vlnami).
Tato hříbata mohou mít abdominální kompartment syndrom, u kterého zvýšení
abdominálního tlaku omezuje pohyb bránice a tlačí na v. cava caudalis, čímž omezuje žilní
návrat krve do srdce.
Laboratorní příznaky
Klasickým
laboratorním
příznakem
ruptury močového
měchýře
je
hyponatremie,
hyperkalemie a hypochloremie. Tyto elektrolytové změny se však nemusí vyskytovat u všech
zvířat, zejména pokud jim už byla aplikována infúze.5
Mnoho hříbat bude mít zvýšenou koncentraci kreatininu a močoviny. Klasickým způsobem
diagnostiky ruptury močového měchýře je porovnání koncentrace kreatininu v plazmě a
v peritoneální tekutině. Za diagnostické kriterium je považována dvojnásobná koncentrace
kreatininu v peritoneální tekutině ve srovnání s plazmatickou. Toto vyšetření je ale
v současnosti prováděno zřídka, protože ve většině případů se diagnóza stanoví
ultrasonograficky.
Ultrasonografické vyšetření
Pro diagnostiku ruptury močového měchýře je ultrasonografické vyšetření břicha nesmírně
užitečné. Dostatečným vybavením je běžný přístroj používaný pro gynekologické vyšetření
klisen. Sonda je během vyšetření umístěná napříč břichem v mediální linii po obou stranách
pupku. Kraniálně před pupkem můžeme vidět velké množství volné hypoechogení tekutiny.
Kaudálně za pupkem se nachází malý močový měchýř, příležitostně může být viditelná trhlina
jeho stěny. Močový měchýř je často vidět zavěšený na dorzálním ligamentu, kterým
procházejí umbilikální arterie.
Terapie
Prioritou v léčbě je drenáž břišní dutiny a korekce elektrolytových abnormalit. Jedná se
v první řadě o interní, ne chirurgickou intervenci.
Drenáž břišní dutiny
Břišní dutina může být drénována strukovou kanylou přes břišní stěnu. Nevýhodou tohoto
postupu je jeho invazivnost a není úplnou výjimkou výhřez malé části omenta otvorem,
kterým byla zavedena kanyla. My nyní obecně preferujeme drenáž abdomenu pomocí
(sterilního) Foleyho katétru umístěného přes uretru do močového měchýře. Pro využití tohoto
způsobu drenáže je nutný dostatečně velký otvor v močovém měchýři, aby umožnil zpětný
tok moči z břišní dutiny do močového měchýře. Příležitostně je na ultrazvuku vidět, že trhlina
ve stěně je dostatečně velká, aby jí prošel balónek katétru do peritoneální dutiny. Bylo
publikováno několik případů s malou trhlinou v močovém měchýři, u kterých zavedení
Foleyho katétru na několik dní bylo pro hojení trhliny dostatečných, a stav byl řešen bez
chirurgického zákroku.
Korekce elektrolytových abnormalit
Obecně preferuji intravenózní aplikaci 1,8% roztoku NaCl k pomalému zvýšení koncentrace
sodíku a chloridů a vyhýbám se aplikaci roztoků s obsahem draslíku. Velmi hypertonické
roztoky (> 5 %) NaCl by nikdy neměly být u hříbat používány. Hříbata, jejichž koncentrace
draslíku není příliš vysoká (< 5,5 mmol/l) mohou dostat Ringer laktát neboť koncentrace
draslíku v tomto roztoku je nízká. V případě, že v terénu není možné změřit koncentraci
draslíku, je možné Ringer laktát pro stabilizaci použít.
Při výrazné hyperkalemii (> 7 mmol/l) nebo bradykardii a svalové slabosti je nutné aplikovat
vápník (kalcium glukonát nebo boroglukonát v dávce 0,5 ml/kg IV během 10 minut). Glukóza
(50% roztok) v dávce 2 ml/kg/ IV během 5 minut může být také užitečná.
Chirurgická intervence
Cílem chirurgického zákroku je uzavřít trhlinu ve stěně močového měchýře. Trhliny se
většinou nacházejí na dorzální straně měchýře, blízko krčku.
Prognóza
Do dnešní doby jsme s případy ruptury močového měchýře, které jsme léčili, měli velké
štěstí. Klíčem je nespěchat na operační sál a přistupovat k chirurgickému zákroku jako
možnosti volby až druhý den, až když jsme si jisti, že elektrolytové abnormality jsou
korigovány.
Existuje několik neoficiálních tvrzení o opakované tvorbě kamenů v močovém měchýři
spojených se suturou stěny měchýře. Jako následek chirurgického zákroku mohou také
vzniknout adheze v břišní dutině.
Syndrom dysfunkce močového měchýře
Diferenciální diagnózou ruptury močového měchýře je takzvaný syndrom dysfunkce
močového měchýře, který je jedním z příznaků perinatální asfyxie. Často nejsou další
příznaky perinatální asfyxie patrné. U tohoto onemocnění dochází k poruše vyprazdňování
močového měchýře a jeho velikost se zvětšuje až do okamžiku ruptury. Katetrizací lze získat
hodně velké množství moči (i více jak 1,5 l). Tento stav lze odlišit od ruptury močového
měchýře ultrasonografickým vyšetřením. Terapie spočívá v zavedení permanentího katétru do
močového měchýře na dobu 1-3 dnů.
Ulcerace žaludku a duodena u hříbat
U hříbat se mohou vyskytovat vředy žaludku a duodena a jejich morbidita a mortalita může
být velká. V jedné publikované studii byla u hříbat bez klinických známek onemocnění
žaludku zjištěna prevalence výskytu vředů během endoskopického vyšetření 50,6 % (z
celkového počtu 75 hříbat).6
V současnosti panuje diskuse, zda u hříbat provádět preventivní antiulcerózní terapii či ne. Ve
studii pocházející z Anglie a Irska byly vředy běžně nalézány u hříbat trpících jiným
primárním onemocněním, zejména průjmem.6 Podle jiných názorů jsou vředy u neonatálních
hříbat spíše problémem snížené perfúze žaludku než důsledkem kyselého prostředí a antacida
podle nich nejsou indikována. Můj osobní názor je, že vředy žaludku jsou u hříbat důležité a
antacida jsou v jejich prevenci indikována. Nepoužívám ale antacida během prvních 36 hodin
života, během kterých je kyselé prostředí žaludku důležitou bariérou chránící novorozence
před časnou neonatální infekcí (během tohoto období je produkce kyselin žaludkem stejně
snížena). Terapeutickou možností je omeprazol (4 mg/kg PO nebo 0,5-1,5 mg/kg/ IV jednou
denně), ranitidin (6,6 mg/kg PO 3x denně) nebo cimetidin (6,6 mg/kg IV 4x denně).
Ulcerace duodena mohou vést ke vzniku duodenálních striktur. Tato hříbata jsou nejčastěji
předvedena s mírnou, ale chronickou kolikou, vzácně je kolika akutní. Během
ultrasonografického vyšetření je nalezen velký tekutinou naplněný žaludek. Někdy je možné
zavést gastroskop až do duodena a místo vředů a striktury vizualizovat. Specifická terapie
duodenálních vředů není známa a obvykle je stejná jako terapie žaludečních vředů. Působení
antacid není pravděpodobně v alkalickém prostředí duodena efektivní. Hříbata postižená
duodenální strikturou jsou obvykle utrácena, ale bylo popsáno i chirurgické řešení v podobě
bypassu pyloru.
Rozštěp měkkého patra a dysfunkce hltanu
Rozštěp měkkého patra není u hříbat běžný. Většinou se setkáváme s jedním nebo dvěma
případy ročně. Obvyklým příznakem je výtok mléka z nozder okamžitě po napití. Hříbata také
mohou vykazovat příznaky aspirační pneumonie.
Nejdůležitější diferenciální diagnózou je faryngeální dysfunkce. Ta může být u neonatálních
hříbat jediným projevem perinatální asfyxie. Často nejsou žádné další příznaky perinatální
asfyxie patrné. U starších hříbat (a i u některých mladších hříbat léčených intenzívně
antibiotiky) se může vyskytnout faryngeální dysfunkce jako následek infekce vzdušného vaku
(bakteriální nebo mykotické). Hříbata s faryngeální dysfunkcí bývají předvedena s výtokem
mléka z nozder. Mohou také vykazovat inspirační stridor způsobený kolapsem dorzální stěny
hltanu a příznaky aspirační pneumonie.
Rozštěp měkkého patra je diagnostikován endoskopicky. Po stranách nosohltanu můžeme
vidět jako svitky dvě separované stěny měkkého patra. V závislosti na rozsahu rozštěpu, může
být rostrálně viditelné normální měkké patro. Někdy je možné zjistit rozštěp měkkého patra
při vyšetření ústní dutiny, ale bez celkové anestézie je obtížné dostatečně rozevřít čelisti
hříběte. Pokud rozštěp zasahuje jen měkké patro, je možné provést chirurgickou korekci.
Častou komplikací ale je selhání sutury po operaci.
Terapie faryngeální dysfunkce se provádí permanentní sondou zavedenou do žaludku nebo
parenterální výživou. Pokud je nalezena infekce vzdušných vaků, měla by být léčena.
Seznam literatury
1. Rossdale PD, Ousey JC, Silver M, et al: Studies on equine prematurity 6: Guidelines for
assessment of foal maturity. Equine Vet J 16:300-302, 1984
2. Boyle AG, Magdesian KG, Ruby RE: Neonatal isoerythrolysis in horse foals and a mule
foal: 18 cases (1988-2003). J Am Vet Med Assoc 227:1276-1283, 2005
3. McClure JJ: Strategies for prevention of neonatal isoerythrolysis in horses and mules.
Equine Vet Educ 9:118-122, 1997
4. Kablack KA, Embertson RM, Bernard WV, et al: Uroperitoneum in the hospitalised
equine neonate: retrospective study of 31 cases, 1988-1997. Equine Vet J 32:505-508,
2000
5. Dunkel B, Palmer JE, Olson KN, et al: Uroperitoneum in 32 foals: influence of
intravenous fluid therapy, infection, and sepsis. J Vet Intern Med 19:889-893, 2005
6. Murray MJ, Murray CM, Sweeney HJ, et al: Prevalence of gastric lesions in foals without
signs of gastric disease: an endoscopic survey. Equine Vet J 22:6-8, 1990

Podobné dokumenty

Antibiotická terapie u novorozených hříbat

Antibiotická terapie u novorozených hříbat mnoho aplikačních schémat, publikované dávkování zahrnuje 4,4 mg/kg IM po 12 hod10, 4,4 – 6 mg/kg IV po 6 – 12 hod11, 5 mg/kg IV po 6 hod, později prodloužení intervalu na 24hod jakmile to dovolí z...

Více

Felinní pediatrie: Kterak léčit maličké a nemocné*

Felinní pediatrie: Kterak léčit maličké a nemocné* novorozenců. Normální tepová frekvence může být vyšší než 200 úderů za minutu (rozpětí 220 až 260 úderů/min). Normální dechová frekvence čítá 15 až 35 vdechů za minutu. Funkční šelesty mohou u novo...

Více

Lava

Lava Při opracovávání povrchu keramické náhrady může dojít k poškození, které vede ke snížení její pevnosti. Zirkonium oxid je k defektům tohoto druhu velmi odolný, nicméně je důležité mít tento fakt na...

Více

Diferenciální diagnostika dysfunkcí předžaludku a nemocí slezu u

Diferenciální diagnostika dysfunkcí předžaludku a nemocí slezu u přísun nadměrného množství alkalizujících látek (pufry) – chyby v jejich zkrmování!!!

Více

chladová odolnost jehňat

chladová odolnost jehňat a dechu, krevního tlaku, rektální teploty, pocením atd. Při stresu dochází k mnoha změnám v organismu, které mohou být prospěšné, ale i škodlivé. Zásahy do imunitních dějů mohou vést ke snížení odo...

Více

DOPORUČENÉ POSTUPY V PERINATOLOGII

DOPORUČENÉ POSTUPY V PERINATOLOGII účelem ukončení těhotenství. Porod se indukuje v případech, kdy pokračování těhotenství zvyšuje riziko poškození matky a/nebo plodu. Indukce neřeší primární příčinu, ale včasným ukončením těhotenst...

Více

Diana Kobzanová Diana Kobzanová

Diana Kobzanová Diana Kobzanová až 30 %, ale v některých případech může být vyšší než 70 %. Po několikadenní inkubační době se u ovcí objeví horečka, inapetence, tachykardie, dušnost, odmítání pohybu, slinění a výtok z nosu. Nejv...

Více

Neodkladná péče o hříbě: resuscitace, infúzní terapie. Kdy odeslat

Neodkladná péče o hříbě: resuscitace, infúzní terapie. Kdy odeslat hříbat tak výrazné, jako u dospělých koní. U hypovolemických dospělců můžeme pozorovat tachykardii, slabý pulz, špatně se plnící jugulární žíly, tachypnoi a chladné periferie. Pokud se jeden nebo v...

Více

D000150300029D

D000150300029D Pokud je možné odeslat vzorek jen od jednoho rodiče, budeme rádi, když nás dopředu kontaktujete. **Doplňkové informace k DNA-profilu: Prosím zasílejte vzorky od obou rodičů i v případě určení pouze...

Více