Tematický plán
Transkript
Tematický plán
ČJ 1.ročník Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup /dle RVP/ Žák: plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Konkretizace výstupu, učivo, návrh realizace výstupu PT zrakové, sluchové vnímání mluveného a psaného; rozvoj slovní zásoby; OSV, VDO analýza a syntéza slova; hláskování, slabikování; znalost písmen ‐ abecedy; poslech čteného; kreslené čtení; vytváření smysluplných vět, význam slovosledu porozumí písemným nebo mluveným pokynům věta, slovo, slovosled ve větě; interpunkce; základní informace ve sdělení; OSV, VDO přiměřené složitosti tvorba sdělení a vlastní prezentace; tvorba otázek a odpovědí; šifry; popis předmětu, činnosti říkadla, jazykolamy, hrátky s hlasem a s mluvidly, rytmus řeči; tvorba OSV, VDO respektuje základní komunikační pravidla v situačního dialogu; základní pravidla společenského styku ‐ prosba, rozhovoru; pečlivě vyslovuje, opravuje svou oslovení, pozdrav; správné dýchání nesprávnou nebo nedbalou výslovnost; v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči práce s hlasem, výrazem; vhodná gestikulace; postoj mluvčího při OSV, VDO v běžných školních i mimoškolních situacích rozhovoru na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev OSV, VDO sdělení vlastních aktuálních zážitků; vystižení důležitých momentů; vyprávění a popis události dle obrázků pracovní místo pro psaní; zdravotní cviky ovlivňující správné držení těla, OSV hygienické návyky při psaní ‐ držení psacího náčiní, uvolňovací cviky; hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem; chápání linie tvary písmen na lince, čáry, obloučky, zátrhy, kličky; sklon písma; umístění OSV diakritických znamének; automatizace písmen; důležitost sebekontroly; čtení psacího písma; rozdíl mezi psacím a tiskacím písmem píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení diktát, autodiktát, opis, přepis, vlastní text, psaní názvů, adres, jmen; zápis OSV jednoduchých vlastních smysluplných vět; rozlišení zvukové a grafické podoby jazyka seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a práce s ilustrací k textu; ilustrace autorská a vlastní; komiks; pojem dějová OSV posloupnost; hrátky s textem, přeházené části příběhu vypráví podle nich jednoduchý příběh Jazyková výchova rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení hláskování; slabikování; analýza a syntéza slova; znalost písmen a abecedy; OSV slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké písmeno ‐ hláska; délka samohlásek; skládání slabik; čtení; samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného chápání významu slova, dovednost vysvětlit význam slova; skládání dvojic OSV významu a slova významem souřadná, nadřazená slov ‐ antonymum, synonymum; základní vysvětlení pojmu příbuzná slova a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná Literární výchova porovnává a třídí slova podle zobecněného hledání informací v textu ‐ odpověď na otázku Kdo? Kde? Kdy? Proč? Jak?; OSV věta, slovo významu – děj, věc, okolnost, vlastnost čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a poslech výrazného přednesu a autorského čtení; počátky výrazného čtení OSV, VDO, MkV tempu literární texty přiměřené věku poezie a prózy; vlastní výběr básně k přednesu vyjadřuje své pocity z přečteného textu chápání smyslu vyslechnutého textu, domýšlení konce příběhu OSV, VDO, MkV rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění rýmování; hry s rýmy; vymýšlení veršů; základní vysvětlení pojmů ‐ přirovnání, personifikace OSV, VDO, MkV pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů počátky tvorby osobních záznamů z poslechu a z četby, příprava OSV, VDO, učitele a podle svých schopností čtenářského deníku; tvorba otázek k textu, poslech s předvídáním; kreslený MkV záznam příběhu a jeho slovní prezentace před spolužáky ČJ 2.ročník Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup /dle RVP/ Žák: plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Konkretizace výstupu, učivo, návrh realizace výstupu PT rozvoj slovní zásoby, abeceda; pozorné a aktivní naslouchání čteného; OSV, VDO praktické čtení ‐ plynulé se správnou technikou; čtení s otázkami; zvuková stránka jazyka ‐ rytmus, melodie, intonace porozumí písemným nebo mluveným pokynům hláska ‐ písmeno, slabika, slovo, věta; slovosled ve větě; základní OSV, VDO přiměřené složitosti informace ve sdělení; tvorba sdělení a vlastní prezentace; tvorba otázek a odpovědí; dopis a odpověď na dopis; šifry; popis osoby, předmětu, činnosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru; pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost; v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním říkadla, jazykolamy, hrátky s hlasem a s mluvidly, rytmus řeči; tvorba situačního dialogu; základní pravidla společenského styku ‐ prosba, oslovení, pozdrav, pravidla diskuze; správné dýchání OSV, VDO práce s hlasem, výrazem; vhodná gestikulace; postoj mluvčího při rozhovoru; členění textu; krátké dramatizace; základy pantomimy OSV, VDO sdělení vlastních aktuálních zážitků; vystižení důležitých momentů ve OSV, VDO vyprávění; vyprávění a popis události dle obrázků; pořadí vět ve vypravování; pohádka pracovní místo pro psaní; zdravotní cviky ovlivňující správné držení těla při OSV psaní, hygienické návyky při psaní; automatizace spojení oko/ruka píše správné tvary písmen a číslic, správně automatizace písmen; upevnění techniky psaní, důležitost sebekontroly; OSV spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní čtení psacího písma; úhlednost a čitelnost písma písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení diktát, autodiktát, opis, přepis, vlastní text; důraz na formální úpravu OSV textu; žánry písemného projevu ‐ adresa, blahopřání, vzkaz, omluvenka; samostatnost v písemném projevu seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a práce s ilustrací k textu; ilustrace autorská a vlastní; komiks; pojem dějová OSV vypráví podle nich jednoduchý příběh posloupnost; hrátky s textem, přeházené části příběhu Jazyková výchova rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, hláskování; slabikování; analýza a syntéza slova; znalost písmen a OSV člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké abecedy; písmeno ‐ hláska; délka samohlásek; skládání slabik; význam samohlásky slabik pro dělení slov; diakritika; čtení; slabikotvorné r a l porovnává významy slov, zvláště slova opačného chápání významu slova, dovednost vysvětlit význam slova; skládání dvojic OSV významu a slova významem souřadná, nadřazená slov ‐ antonymum, synonymum; základní vysvětlení pojmu příbuzná slova a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru hledání informací v textu ‐ odpověď na otázku Kdo? Kde? Kdy? Proč? Jak?; OSV věta, slovo význam slov, slova mnohoznačná a homonyma; slova plnovýznamová; OSV seznámení se slovními druhy, podstatná jména a slovesa, přídavná jména, spojky a předložky, číslovky; spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými smysluplné spojování a oddělování vět; funkce spojovacích výrazů a OSV spojkami spojek; věta jednoduchá a souvětí rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího závislost slovosledu ve větě na důležitosti sdělení, druhy vět ‐ O‐T‐R‐P‐Z, OSV a jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové odlišná melodie vět prostředky odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a druhy hlásek; znělé a neznělé souhlásky, pravopis párových souhlásek; OSV měkkých souhláskách; dě‐tě‐ně‐bě‐pě‐vě mimo pravopis i/y po tvrdých a měkkých souhláskách, výslovnost dy,ty,ny/di, ti, morfologický šev; ú/ů; ni; pravopis dě‐tě‐ně‐bě‐pě‐vě‐mě, ů/ú; odůvodňuje a píše správně velká písmena na začátku věty a v typických příkladech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování Literární výchova rozlišování obecných a vlastních jmen, záklaní pravidla při psaní velkých OSV písmen /osoby, místní pojmenování ‐ města, řeky, hory, atd./ čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a poslech výrazného přednesu a autorského čtení; počátky výrazného čtení OSV, VDO, poezie a prózy; vlastní výběr básně k přednesu; práce s textem MkV tempu literární texty přiměřené věku vyjadřuje své pocity z přečteného textu chápání smyslu vyslechnutého textu, domýšlení konce příběhu, čtení s předvídáním OSV, VDO, MkV rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění rýmování; hry s rýmy; vymýšlení veršů; vysvětlení pojmů ‐ přirovnání, personifikace; vymýšlení literárních postav a nadpřirozených bytostí a jejich charakteristika OSV, VDO, MkV pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů čtenářský deník; prezentace přečtené knihy, tvorba otázek k textu, čtení s OSV, VDO, učitele a podle svých schopností předvídáním, počátky volného psaní MkV ČJ 3.ročník Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup /dle RVP/ Žák: Konkretizace výstupu, učivo, návrh realizace výstupu PT plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozvoj a třídění slovní zásoby, abeceda; pozorné a aktivní naslouchání OSV, VDO rozsahu a náročnosti čteného; praktické čtení ‐ plynulé se správnou technikou; čtení s otázkami; zvuková stránka jazyka ‐ rytmus, melodie, intonace porozumí písemným nebo mluveným pokynům základní informace ve sdělení; tvorba sdělení a vlastní prezentace; tvorba OSV, VDO přiměřené složitosti otázek a odpovědí; dopis a odpověď na dopis; šifry; popis; četba s důrazem na upevňování čtenářských návyků ‐ pozornost, paměť, následná prezentace informací respektuje základní komunikační pravidla v řešení komunikačních situací, výběr vhodných komunikačních prostředků, OSV, VDO, rozhovoru; pečlivě vyslovuje, opravuje svou zdvořilostní obraty, požádání o pomoc, podání informací; situační dialog; EV, MV nesprávnou nebo nedbalou výslovnost; v krátkých pravidla diskuze mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči postoj mluvčího, rozvoj přednesu a přiměřeně hlasitého projevu, správná OSV, VDO, v běžných školních i mimoškolních situacích volba tempa řeči, správné dýchání, základy dramatizace; pantomima EV, MV na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený sdělení vlastních zážitků; vystižení důležitých momentů ve vyprávění a OSV projev vytvoření krátké osnovy; vyprávění a popis události dle obrázků; pořadí vět ve vypravování; pohádka zvládá základní hygienické návyky spojené se pracovní místo pro psaní; zdravotní cviky ovlivňující správné držení těla při OSV psaním, píše správné tvary písmen a číslic, psaní, hygienické návyky při psaní; automatizace spojení oko/ruka, rozvoj správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje důsledné sebekontroly, odstraňování nedostatků vlastní písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení úhlednost, čitelnost a přiměřená rychlost písma; diktát, autodiktát, OSV přepis, vlastní text; důraz na formální úpravu textu; žánry písemného projevu ‐ adresa, blahopřání, vzkaz, omluvenka; samostatnost v písemném projevu seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a práce s ilustrací k textu; ilustrace autorská a vlastní; komiks; pojem dějová OSV, VDO, vypráví podle nich jednoduchý příběh posloupnost; hrátky s textem, přeházené části příběhu, obrázková osnova; EV, MV, tvorba obrázkového čtení MkV Jazyková výchova porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná rozlišuje slovní druhy v základním tvaru význam slov, jednoznačná a mnohoznačná, slova ohebná a neohebná, OSV, VDO, plnovýznamová a doplňující, pojem ‐ příbuzná slova, tvarosloví, stavba EV, MV slova ‐ kořen, část předponová, příponová, koncovka charakteristika a význam jednotlivých slovních druhů a otázky k nim, význam slovních druhů ve větě OSV, VDO, EV, MV užívá v mluveném projevu správné gramatické mluvnické kategorie podstatných jmen /rod, číslo, pád/ a sloves /osoba, OSV tvary podstatných jmen a sloves číslo, čas/ spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými skladba ‐ stavba věty jednoduché a souvětí, spojování vět, spojovací OSV spojkami a jinými spojovacími výrazy výrazy, vzorec souvětí rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých, měkkých a obojených souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě‐tě‐ně‐bě‐pě‐vě mimo morfologický šev; ú/ů; odůvodňuje a píše správně velká písmena na začátku věty a v typických příkladech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování Literární výchova čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku vyjadřuje své pocity z přečteného textu závislost slovosledu ve větě na důležitosti sdělení, druhy vět ‐ O‐T‐R‐P‐Z, OSV odlišná melodie vět pravopis párových souhlásek; pravopis i/y po tvrdých a měkkých OSV, MkV souhláskách, výslovnost dy,ty,ny/di, ti, ni; pravopis dě‐tě‐ně‐bě‐pě‐vě‐mě, ů/ú; řady vyjmenovaných slov a pravopis i/y po obojetných souhláskách rozlišování obecných a vlastních jmen, záklaní pravidla při psaní velkých OSV, MK, písmen /osoby, místní pojmenování ‐ města, řeky, hory, atd./ VDO poslech výrazného přednesu a autorského čtení; počátky vlastního OSV, VDO výrazného čtení poezie a prózy; vlastní výběr básně k přednesu; práce s textem hlavní myšlenka vyslechnutého textu, volná reprodukce přečteného nebo OSV, VDO slyšeného textu; domýšlení konce příběhu, čtení s předvídáním rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje základní literární pojmy ‐ rozpočítadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, OSV, VDO, pohádku od ostatních vyprávění bajka, povídka; spisovatel, básník, kniha, čtenář, charakteristika těchto EV, MV, pojmů MkV pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů čtenářský deník; návrhy záznamu z přečtené knihy, prezentace přečtené OSV, VDO učitele a podle svých schopností knihy, tvorba otázek k textu, čtení s předvídáním, počátky volného psaní ČJ 4.ročník Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup /dle RVP/ Žák: čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas Konkretizace výstupu, učivo, návrh realizace výstupu základní orientace v literárním a v naučném textu; rozvrstvení slovní zásoby; praktické uvědomělé čtení; práce s naučným textem metodou I.N.S.E.R.T; vystižení myšlenky přečteného textu, sestavení osnovy PT OSV, VDO rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu čtení jako zdroj informací; vyhledávání zadaných info v textu, četba s OSV, VDO vhodném pro daný věk, podstatné informace důrazem na upevňování čtenářských návyků ‐ pozornost, paměť, zaznamenává následná prezentace informací, tvorba přehledného souhrnu získaných informací; příprava otázek k textu posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého rozlišení úplných a neúplných sdělení, oprava chybných nebo doplnění OSV, VDO, sdělení chybějících informací ve sdělení, např. popletené pohádky, neúplné zprávy, EV, MV nadbytečné informace v textu; popis události, místa, pracovního postupu, osoby reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a reprodukce literárního a naučného textu; kultivované vyjadřování závislé OSV, VDO, zapamatuje si z něj podstatná fakta na typu sdělení, ústní i písemná prezentace podstatných faktů, EV, MV převyprávění literárního textu a zápis informací z naučného textu vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku pravidla naslouchání, pravidla dialogu a diskuze; stručnost, jasnost, OSV výstižnost výpovědi; tvorba modelových dialogů, tvorba krátkých sdělení ‐ přání, omluva, vzkaz; role mluvčího a posluchače, dialog na základě obrazového materiálu rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě účel reklamy, rozdíl mezi reklamou a prostým sdělením; posouzení OSV, MV věrohodnosti informací ve sdělovacích prostředcích, vlastní tvorba reklamy volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo srozumitelný hlasitý projev, kultivované vyjadřování závislé na typu OSV podle svého komunikačního záměru sdělení, verbální a neverbální dovednosti v mluveném projevu; reprodukce naučného textu, přednes vybrané poezie a prózy rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace spisovná a nespisovná čeština, hovorová čeština, hledání ekvivalentů slov OSV, VDO, ve spisovné a nespisovné podobě, práce se slovníkem, ukázka nářečí a EV, MV, krajových výrazů MkV píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry volba vhodných jazykových prostředků při vlastní tvorbě komunikačních OSV, VDO, žánrů ‐ oznámení, inzerát, reklamní slogan, dotazník, pozvánka, přihláška; EV, MV, formální úprava textu ‐ nadpis, členění textu; práce s časopisem a s MkV novinami sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě příprava osnovy prezentace přečtené knihy, osnova mluveného a OSV vytváří krátký mluvený nebo písemný projev písemného projevu; stručnost ve vyjadřování; dodržení časové s dodržením časové posloupnosti posloupnosti pomocí obrázků, uvedením času a pomocí aktivních sloves ve správném tvaru Jazyková výchova porovnává významy slov, zvláště slova stejného základní nauka o slově, jednoznačná a mnohoznačná slova, slova OSV, VDO, nebo podobného významu a slova vícevýznamová souznačná, synonyma a antonyma, plnovýznamová a doplňující slova, EV, MV příbuzná slova, citově zabarvená slova; praktické užití různé podoby slova rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku základní tvarosloví, stavba slova ‐ kořen, část předponová, příponová, OSV, VDO, koncovka; význam ohebných a neohebných slov, rozlišení předpon a EV, MV předložek, rozhraní předpony a kořene, pochopení pravopisu slov s předponou; zdvojené souhlásky určuje slovní druhy plnovýznamových slov a charakteristika a význam jednotlivých slovních druhů ve větě, otázky k OSV využívá je v gramaticky správných tvarech ve nim; druhy zájem a číslovek; mluvnické kategorie podstatných jmen /rod, svém mluveném projevu číslo, pád, vzor/ a sloves /osoba, číslo, čas/, infinitiv a slovesné tvary, předložky s,z rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary spisovná a nespisovná čeština, hovorová čeština, hledání ekvivalentů slov OSV, MkV ve spisovné a nespisovné podobě, práce se slovníkem vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně přísudek a podmět v jednoduché větě, děj ‐ přísudek, původce děje ‐ podmět; význam záklaní skladební dvojice OSV, MV skladba ‐ stavba věty jednoduché a souvětí, spojování vět, spojovací OSV, MkV změní větu jednoduchou v souvětí výrazy, práce s větným vzorcem užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby vhodná volba spojek a spojovacích výrazů ve větě, zdůvodnění použití OSV projevu je obměňuje konkrétních spojek vhodných v daném mluveném nebo písemném projevu píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách řady vyjmenovaných slov a jich příbuzných, obtížné tvary; pravopis i/y po OSV obojetných souhláskách v kořeni slova a v koncovkách podstatných jmen, správné a uvědomělé použití v písemném projevu odůvodňuje a píše správně velká písmena správné psaní specifik místních názvů, víceslovná vlastní pojmenování, OSV, MkV pojmenování příslušníků národů, rodů rozlišení řeči přímé a nepřímé, správné používání uvozovek OSV význam vzorů podstatných jmen pro psaní i/y, koncovky u sloves v OSV, MK, přítomném čase /psaní i/, shoda přísudku s podmětem, příčestí minulé u VDO sloves práce s literárním textem, vlastní záznamy z četby /co mě zaujalo, co si o OSV, VDO tom myslím/; vyjádření svých dojmů a myšlenek z četby; reprodukce zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, vedení čtenářského deníku vlastní výrazné čtení poezie a prózy; reprodukce přečteného, čtení s OSV, VDO předvídáním; dramatizace; počátky tvorby vlastních literárních textů, klíčová slova, volné psaní práce s literárním, odborným textem, prostá sdělení /dotazník, přihláška/; OSV, VDO, rozlišení osobního a formálního dopisu, blahopřání EV, MV, MkV charakteristické rysy tvorby známých literárních autorů a ilustrátorů MkV dětských knih základní literární pojmy ‐ říkanka, báseň; rčení, pranostika, přirovnání; OSV, VDO pohádka, povídka; moderní a klasická pohádka; bajka, pověst; spisovatel, básník, ilustrátor, kniha, čtenář, charakteristika těchto pojmů, práce s rýmem používá přímou řeč zvládá základní příklady syntaktického pravopisu Literární výchova vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů poznává autory a ilustrátory dětské tvorby při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy ČJ 5. ročník Komunikační a slohová výchova Očekávaný výstup /dle RVP/ Žák: čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas Konkretizace výstupu, učivo, návrh realizace výstupu PT orientace v literárním a v naučném textu; rozšiřování slovní zásoby; OSV, VDO vystižení myšlenky přečteného textu, diskuze o přečteném textu, vyjádření osobního postoje k obsahu i formě textu, pokus o jeho zhodnocení rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu, vyhledávání informací v textu, tvorba přehledného souhrnu získaných OSV, VDO podstatné informace zaznamenává, posuzuje informací; příprava otázek k textu úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení zvládá ústně i písemně výstižný popis osoby, děje a pracovního postupu reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta správné řazení informací při popisu osoby, děje, návodu; rozlišení OSV charakteristiky povahy a popisu postavy reprodukce literárního a naučného textu; ústní i písemná prezentace OSV, VDO, podstatných faktů, převyprávění literárního textu a zápis informací z EV, MV naučného textu vede správně dialog, telefonický rozhovor, pravidla naslouchání, pravidla dialogu a diskuze; stručnost, jasnost, OSV zanechá vzkaz na záznamníku výstižnost výpovědi; tvorba modelových dialogů, tvorba krátkých sdělení ‐ přání, omluva, vzkaz; role mluvčího a posluchače, dialog na základě obrazového materiálu rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě účel reklamy, rozdíl mezi reklamou a prostým sdělením; posouzení OSV, MV věrohodnosti informací ve sdělovacích prostředcích, vlastní tvorba reklamy volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo srozumitelný a plynulý slovní projev, dokončování vět, přirozená OSV podle svého komunikačního záměru intonace, správná artikulace, kultivované vyjadřování závislé na typu sdělení, verbální a neverbální dovednosti v mluveném projevu; reprodukce naučného textu, přednes vybrané poezie a prózy rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry spisovná a nespisovná čeština, hovorová čeština, hledání ekvivalentů slov ve spisovné a nespisovné podobě, práce se slovníkem, ukázka nářečí a krajových výrazů rozlišení dopisu úředního a soukromého, jeho správná grafická úprava, jazyk úřední ‐ spisovný, jazyk hovorový ‐ neformální, vhodné oslovení a ukončení dopisu; vytváření vlastního časopisu, znalost pojmů ‐ redakce, rubrika, nakladatel, tiráž, atd., vyplňování formulářů OSV, VDO, EV, MV, MkV OSV, VDO, EV, MV, MkV sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti Jazyková výchova porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu příprava osnovy, osnova mluveného a písemného projevu ‐ úvod, hlavní OSV část, závěr; stručnost ve vyjadřování; vytvoření vlastního vyprávění na základě dané osnovy základní nauka o slově, jednoznačná a mnohoznačná slova, slova OSV, VDO, souznačná, synonyma a antonyma, plnovýznamová a doplňující slova, EV, MV příbuzná slova, citově zabarvená slova; praktické užití různé podoby slova základní tvarosloví, stavba slova ‐ kořen, část předponová, příponová, koncovka; rozlišení ohebných a neohebných slov, rozlišení předpon a předložek, rozhraní předpony a kořene, pochopení pravopisu slov s předponou; zdvojené souhlásky; pochopení příbuznosti slov v rámci odlišných slovních druhů charakteristika a význam jednotlivých slovních druhů ve větě, otázky k nim; mluvnické kategorie podstatných jmen /rod, číslo, pád, vzor/ a sloves /osoba, číslo, čas, způsob/, pravopis psaní předložek s, z OSV, VDO, EV, MV OSV vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné věta holá, rozvitá; přísudek a podmět, druhy podmětu a přísudku, příčestí OSV, MV základní skladební dvojici označuje základ věty minulé, grafický záznam skladebních dvojic, rozvíjení jednotlivých větných členů užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby psaní čárek v souvětí, vzorec souvětí, určení počtu vět, rozlišení OSV projevu je obměňuje spojovacích výrazů, spojování jednoduchých vět v souvětí a naopak odůvodňuje a píše správně velká písmena správné psaní specifik místních názvů, víceslovná vlastní pojmenování, pojmenování příslušníků národů, rodů používá přímou řeč rozlišení řeči přímé a nepřímé, správné používání uvozovek, použití přímé řeči ve vlastní literární tvorbě odlišuje slova cizího původu rozšiřování slovní zásoby pronikáním cizích slov do mateřského jazyka, vývoj písemné podoby cizích slov zvládá základní příklady syntaktického pravopisu prohlubování a používání znalostí mluvnických kategorií u podstatných jmen a sloves, práce se slovesným způsobem, správná tvorba koncovek podstatných jmen dle vzorů a podvzorů, shoda přísudku s podmětem, příčestí minulé u sloves; používání Pravidel českého pravopisu OSV, MkV OSV OSV, MkV VDO OSV, MkV, VDO rozlišuje druhy zájmen, píše správně jejich tvary rozlišuje druhy číslovek, používá jejich správné tvary rozlišuje druhy příslovcí druhy zájmen, tvary zájmene já, rozlišení s sebou ‐ sebou, používání zdvořilostních obratů Ty, Vy v korespondenci druhy číslovek, správné tvary dva, oba; psaní řadových číslovek v textu s použitím číslic druhy příslovcí, psaní správných koncovek mě ‐ mně dle přídavných jmen zvládá pravopis přídavných jmen Literární výchova druhy přídavných jmen, jejich vzory, tvorba správných koncovek /ští, čtí, čcí/, stupňování přídavných jmen, závislost pravopisu přídavného jména na podstatném jménu vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je práce s literárním textem, vlastní záznamy z četby /co mě zaujalo, co si o OSV, VDO tom myslím/; vyjádření svých dojmů a myšlenek z četby; reprodukce zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, vedení čtenářského deníku připraví dramatizaci jednoduchého příběhu pojmy scénář, režisér, hlavní a vedlejší role, kostým, kulisa, atd., práce s hlasem volně reprodukuje text podle svých schopností, vlastní výrazné čtení poezie a prózy; reprodukce přečteného; dramatizace; OSV, VDO tvoří vlastní literární text na dané téma počátky tvorby vlastních literárních textů, klíčová slova, volné psaní rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů poznává autory a ilustrátory dětské tvorby při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy rozlišení typů psaného textu, prostá sdělení ‐ osobní korespondence, literatura populárně naučná, literatura umělecká, lidová slovesnost; faktografická l. ‐ kronika, lit. fantastika ‐ fantasy, lit. komika ‐ nonsens, satira; charakteristické rysy tvorby známých literárních autorů a ilustrátorů dětských knih, domácí a světoví autoři základní literární pojmy ‐ píseň, pověst, balada, bajka, hádanka, přísloví, folklor, kronika, cestopis, bibliografie, reportáž, aforismus, metafora, fantasy, horor, satira, epos, nonsens, divadelní drama, charakteristika těchto pojmů; práce s rýmem OSV, VDO, EV, MV, MkV OSV, MkV OSV, VDO