Trenér

Trenér
Trenér představuje specifickou profesi s více jak stoletou tradicí. Trenéři působí nejen ve
výkonnostním a vrcholovém volejbalu, ale i ve volejbalu školním a rekreačním. Pracují na
nejrůznějších úrovních, s různými skupinami a v různém zázemí sportovního klubu. Jejich
činnost je velmi důležitá a zodpovědná. Především činnost trenérů mládeže neboť ti se
podílejí na výchově mladé generace – budoucnosti českého volejbalu.
Trenér z velké části určuje, jakým směrem se bude kariéra jeho svěřenců ubírat. Klíčem
k úspěchu jsou samozřejmě schopnosti a dovednosti hráče, avšak trenér může z talentovaného
hráče udělat průměrného a naopak z méně nadaného vrcholového.
Chce-li být trenér dlouhodobě úspěšný (kvalitní příprava hráčů, výsledky v soutěžích) musí se
své roli systematicky učit.
Oblasti činnosti působení trenéra:
 budování a utváření družstva
 plánování
 výchova hráčů
 trénování a řízení přípravy družstva
 vedení družstva v utkáních
 v řadě případů i organizační chod družstva
Jednoduše řečeno je trenér současně i pedagogem, koučem, organizátorem a psychologem.
Z důvodu rozmanitosti a náročnosti funkcí, které z role trenéra vyplývají, jsou na jeho osobu
kladeny vysoké morální, intelektové a odborné nároky. Úspěch či neúspěch trenéra není jen
výsledkem jeho znalostí a zvládnutí volejbalu.
Trenér by měl mít mimo jiné:
 svou trenérskou filozofii
 základní znalosti z různých oborů (především z pedagogiky, psychologie, anatomie,
fyziologie)
 dobré vystupování a celkový vzhled (vhodné oblečení, vizuální kontakt se svěřenci,
pozitivní obličejový výraz i vystupování)
 dobré komunikační schopnosti
- znalost jmen svěřenců
- hovořit pomalu, jasně a zřetelně
- využít různých úrovní jazyka (odlišný jazyk pro komunikaci s dětmi a s dospělými)
- k oživení zájmu skupiny využít humoru (bez sarkasmu a ironie)
- naslouchat hráčům
- být raději pozitivní než negativní (například „zahraj míč před sebou“ než „nehraj
míč za sebou“)
 dobré využití hlasu
- shromažďování hráčů při vydávání instrukcí
- výklad sebevědomým způsobem
- různorodost hlasového projevu
- při organizaci a zdůraznění svých požadavků v tréninku využívat signálu píšťalky
 dobré organizační a vůdcovské schopnosti
Mezi velmi důležité faktory řídící činnosti trenérské práce je schopnost komunikace. Jde o
předávání a přijímání informací mezi trenérem a hráčem (družstvem), které jsou pro
fungování tréninkového procesu nezbytné. Komunikace se uplatňuje při různých situacích, ať
už jde o komunikaci s hráčem (družstvem) na tréninku, před, během i po utkání, nebo
komunikaci s funkcionáři, ostatními trenéry a rodiči. Schopnost správně komunikovat odlišuje
dobré a úspěšné trenéry od těch horších.
Nepostradatelnou součástí práce trenérů je plánování a evidence. Jejich úkolem je zvýšení
účinnosti tréninkového procesu. Trénink bez systematického plánování se stává nahodilý a
může vést k poklesu zájmu hráčů o něj. Plán umožňuje, aby kroky v přípravě na sebe logicky
navazovaly. Měl by obsahovat cíle a úkoly družstva, materiální zabezpečení činnosti a obsah
tréninkového procesu. Hráči by měli být s cíli a úkoly činnosti družstva seznámeni.
Plány se rozdělují:
 na roční plán
 na plán období
 na tréninkovou jednotku
Roční tréninkový plán není vázán na kalendářní rok – vychází z potřeb (soutěž, prázdniny
apod.). Ve volejbale to obvykle bývá období od srpna do června, které je složeno ze čtyř
tréninkových úseků, přičemž každý má jiné úkoly a obsah.
Dělení úseků:
- přípravné období
- předsoutěžní období
- soutěžní období
- přechodné období
Poznámka: U nejnižších věkových kategorií nebo družstev, která nehrají soutěž, k takovému
dělení nedochází nebo je upravené.
V přípravném období má mít trénink většinou všestranný charakter (rozvoj pohybových
schopností a dovedností s míčem i bez míče). Hlavní náplní je pak především rozvoj kondice.
V předsoutěžním období má trénink obsahovat spojení volejbalových dovedností s kondicí.
Na konci tohoto období by již měl převládat trénink volejbalových dovedností. Hrají se
přátelská utkání, jejichž cílem je ověření trénovanosti hráče, družstva.
Obsahem soutěžního období je především specializovaný (volejbalový) trénink, který je
proložen prvky všeobecného tréninku. Jeho hlavním cílem je zhodnotit předchozí přípravu a
prokázat vysokou výkonnost. Úkolem tréninku je vytváření podmínek pro udržení sportovní
formy.
Přechodné období má především za cíl eliminovat únavu plynoucí z výkonnostních
požadavků soutěže.
Plán práce na období podrobně rozpracovává celoroční tréninkové úkoly. Doba tohoto období
bývá různá (například plán na přípravné období, týdenní tréninkový cyklus, přechodné
období, období letní přípravy).
Plán tréninkové jednotky (konspekt) by měl trenér zpracovávat na každý trénink. Do něj se
zaznamenávají zvolená cvičení jejich intenzita, četnost a čas, metodické poznámky,
používaný materiál apod. Po tréninku by měl trenér do něj doplnit své zhodnocení a postřehy
(základ evidence).
Úkolem evidence je shromáždit údaje o celoroční práci. Slouží k odhalování předností a
nedostatků v přípravě družstva. Pomocí ní může trenér na základě rozboru zefektivnit své
trénování.
Prvky evidence:
- docházka na tréninky
- záznamy o utkáních (sestava, taktika, jednotlivé výkony, výsledky)
- konspekty tréninkových jednotek, včetně trenérova hodnocení a postřehů
- osobní karty hráčů (osobní údaje)
- výsledky kontrolních testování.