Didaktické materiály

Transkript

Gender Awareness
in Media Education
Genderové aspekty využívání ICT ve výuce
Didaktické materiály k použití v edukaci
CZ – Česká republika
FI – Finská republika
LT – Litevská republika
PL – Polská republika
GR – Řecká republika
DE – Spolková republika Německo
CH – Švýcarská konfederace
http://www.project-game.eu
Projekt G@ME
Gender Awareness in Media Education
Projekt je financován s podporou
Evropské komise.
Odpovědnost za obsah publikace mají
autorky a autoři. Evropská komise
neručí za další pouţívání obsaţených
údajů v materiálu.
Vydavatel Pedagogická fakulta UK v Praze
M.D.Rettigové 4, 116 39 Praha1
http://www.pedf.cuni.cz
Editorka Irena Fialová
Pedagogická fakulta UK v Praze
Autorky a autoři © CZ Irena Fialová
CZ Jiří Pavlíček
DE Dorothea Luke
DE Christina Engelhardt,
FI Kaisu Tapiovaara
CH Hansjörg Abegglen
Web projektu GR Yorgis Androulakis
Grafická úprava obálky Tom Röder
[email protected]
Tisk Copy General
http://www.copygeneral.cz
Náklad 60
ISBN 978-80-7290-414-3
2009
Obsah
Úvod
3
Diagnostické nástroje pro reflexi genderově citlivé edukace
Dotazník pro studentky a studenty, ţákyně a ţáky
5
Sebereflexní dotazník pro vyučující základních a středních škol
7
Sebereflexní dotazník pro vyučující na pedagogických fakultách univerzit
18
Genderově zaměřené pozorování vysokoškolskými učitelkami a učiteli při
hospitaci studentek a studentů pedagogických fakult v rámci jejich praxe
21
Kriteria k evaluaci tištěných a elektronických informačních zdrojů
z genderového hlediska
25
Publikace projektu G@ME
29
Informační zdroje
31
Tým projektu
34
Přílohy
CD ROM
Genderové aspekty vyuţívání ICT ve výuce.
Didaktické materiály k pouţití v edukaci.
Handreichung. Förderung von gendersensibler Medienbildung.
Didaktische Materialien zum Einsatz in europäischer Lehrerbildung.
Manual. Promotion of Gender-Sensitive Media Education.
Didactic Material for Use in European Teacher Education.
Články k tématu Genderové aspekty vyuţívání ICT ve výuce.
1
Úvod
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze s osmi
dalšími institucemi participovala na projektu Socrates
Comenius 2.1 Gender Awareness in Media Education –
G@ME v rámci inovace přípravy učitelů v souvislosti
s informačními a komunikačními technologiemi. Projekt
chtěl poukázat na jeden z mnoha problémů společných pro
země Evropské unie – na genderové stereotypy v edukaci
médií, resp. informačních a komunikačních technologií.
Pojem gender, respektive sociální pohlaví, sociální rod tvoří
sociálně budovaný komplex vlastností, chování, zájmů a
vzhledu, který je v dané společnosti spojován s obrazem
ţeny nebo muţe. Společnost předepisuje lidem normy
muţství a ţenství díky společenským normám a
zvyklostem, dané kultuře, očekáváním, předsudkům a
podobě vztahů. V průběhu socializace si pak jedinci podle
svého biologického pohlaví osvojují muţskou či ţenskou
roli, která je definována jako vhodné chování pro jedno či
druhé pohlaví.
Gender odkazuje na sociální rozdíly mezi ţenami a muţi,
které nejsou vrozené, ale naučené. Jejich determinace není
přirozeným, neměnným stavem, ale mění se s časem a liší
se jak v rámci jednotlivých kultur, tak i mezi kulturami.
Nejsou tedy přirozeným, daným rozdílem mezi muţi a
ţenami, ale dočasným vývojovým stupněm sociálních
vztahů.
Je zřejmé, ţe problém genderu v souvislosti s informačními
a komunikačními technologiemi je značně komplexní a jeho
řešení je dlouhodobé a systémové. Výsledky výzkumů
v této oblasti, jakoţto podklady pro hledání řešení, jsou
získávány analýzou dat z empirického výzkumu. Získaná
data ukazují, ţe existují vztahy mezi sloţkami biologickými,
mentálními a sociálními, tedy působí vlivy intrapersonální,
interpersonální a společenské. Zjištěné nedostatky by se
měly odrazit u vyučujících v určité změně koncepce a
uspořádaní výuky, ale především v pedagogické a obzvlášť
didaktické přípravě budoucích, ale i stávajících učitelek a
učitelů nejen oboru informační výchova, ale také všech
ostatních oborů.
Je tedy nutné respektovat specifické rozdíly ţen a muţů ve
vztahu k technice, respektive k ICT a přizpůsobit styl a
uspořádání výuky včetně návrhu změn v materiálech,
v postupech a metodách z hlediska genderu.
Vyučující by se měli zamyslet nad vlastní výukou, nad
někdy pouţívanými neuvědomělými stereotypy a pak
zjištěné nedostatky v této oblasti odstranit. Poznání a
pochopení genderových rolí umoţňuje odbourat zbytečné
návyky a předsudky, které ve svém důsledku mohou
2
negativně ovlivnit či omezit myšlenkový rozvoj a potenciál
dívek, a tak zúţit jejich uplatnění na trhu práce.
K podpoře genderově senzitivní edukace mohou stávajícím
a budoucím učitelkám a učitelům pomoci diagnostické
nástroje pro reflexi a sebereflexi:
̶
Dotazník pro studentky a studenty, ţákyně a ţáky
̶
Sebereflexní dotazník pro vyučující základních a
středních škol
̶
Sebereflexní dotazník pro vyučující na pedagogických
fakultách univerzit
̶
Genderově zaměřené pozorování vysokoškolskými
učitelkami a učiteli při hospitaci studentek a studentů
pedagogických fakult v rámci jejich praxe
K analýze a evaluaci informačních zdrojů slouţí Kriteria
k evaluaci tištěných a elektronických informačních zdrojů
z genderového hlediska.
Tyto diagnostické nástroje byly vytvořeny v rámci projektu
G@ME a byly ověřeny v roce 2007–2009 v jednotlivých
zemích projektu a v roce 2009 v rámci on-line kurzu ve
výukovém prostředí Moodle.
Závěrečný manuál projektu G@ME v anglickém a
německém jazyce je k dispozici v elektronické podobě na
přiloţeném CD ROM a je také s dalšími materiály k projektu
ke staţení na adrese projektu http://www.project-game.eu a
na edukačním serveru http://game.bildung.hessen.de.
Vyuţívání počítačů
od mateřské školky
k vysoké škole
(CZ, DE, CH, PL)
tým projektu G@ME
3
Dotazník pro studentky a pro studenty, pro ţákyně a pro ţáky
Dotazník pro studentky a pro studenty, pro žákyně a pro žáky
Informace pro vyučující
K čemu slouží tento diagnostický nástroj:
Následující dotazník je neformální diagnostický nástroj a není standardizován. Těţiště
tohoto dotazníku spočívá ve vnímání vlastního procesu získání ICT znalostí
studentkami a studenty, ţákyněmi a ţáky. Chlapci a dívky by sami, s pomocí
vyučujících, měli přemýšlet o tomto procesu; dotazník přitom není zaměřen na
zjišťování deficitů, ale na řešení jejich odstranění.
Cíle tohoto diagnostického nástroje:
Cílem je zjistit rozdíly mezi chlapci a dívkami v určité věkové skupině a určitém typu
školy, v návaznosti na rozpoznání úrovně znalostí, zvládnutí techniky, potřeb,
preferencí a výukových nabídek.
Jak je možné pracovat s tímto dotazníkem:
Dotazník je moţné pouţít v tištěné podobě nebo je k dispozici na webové stránce
projektu http://www.project-game.eu.
Existuje několik moţných variant vyuţití dotazníku:

Vyuţití pro vyučující spočívá ve zjištění ICT znalostí a dovedností chlapců a dívek.
K tomuto účelu je dotazník vyplněn anonymně a je vyhodnocen vyučujícím.
Výsledky poskytují cenné závěry jak pro vlastní výuku ICT, tak i pro počítači
podporovanou výuku, a to jak v souvislosti s obsahem, tak i s didaktikou genderově
senzitivní výuky.

Vyuţití pro žákyně a pro žáky, pro studentky a pro studenty spočívá v tom, ţe
si zodpovězením otázek sami uvědomí stav svých ICT znalostí a dovedností, a
často je pak výsledkem zvýšení motivace v jejich další práci s ICT.

Vyplněný dotazník můţe být pouţit jako evaluační list do portfolia studenta/ky,
ţáka/yně.

Výsledky dotazníku také mohou slouţit jako podnět pro přípravu ICT kurzu.
Potřebný čas:

1,5 hodiny pro organizaci a vyplnění dotazníku

1 hodina pro analýzu odpovědí
4
Dotazník pro studentky a pro studenty, pro žákyně a pro žáky
Studentky a studenti, ţákyně a ţáci,
učíte se pracovat s počítačem, pouţíváte ho v různých předmětech. Někteří z vás si
myslí, ţe jiţ mají potřebné znalosti a dovednosti, jiní jsou toho názoru, ţe počítač stále
ještě není jejich „kamarád“. Aby počítače mohly zlepšit vaši výuku, potřebujeme váš
názor, jak počítače vyuţíváte, co uţ umíte, ale také jak byste chtěli počítače ve škole
vyuţívat; proto vás prosíme, abyste vyplnili následující dotazník.
K zodpovězení 17 otázek budete potřebovat asi 20–30 minut. Kdybyste čemukoli
nerozuměli, zeptejte se své učitelky nebo svého učitele. V zájmu anonymity při
vyplňování dotazníku nikde neudávejte své jméno.
Děkujeme vám za vyplnění dotazníku.
5
Osobní údaje:
 dívka
 chlapec
věk: _____
ročník: ________
Jaký druh školy navštěvuješ (ZŠ, gymnázium)? ____________________
Použití počítače:
1. Kde nejčastěji sedíš u počítače? (zakříţkovat pouze jednu moţnost)
 doma
 u kamarádů či u kamarádek
 ve škole
 v počítačové kavárně
 jinde: ______________________
2. Jak často používáš počítač (hraní her, psaní úkolů, chatování atd.)?
(zakříţkovat pouze jednu moţnost)
 kaţdý den
 týdně, asi _________ krát v týdnu
 méně často, asi _________ krát za měsíc
3. Kolik času (v hodinách) průměrně týdně trávíš u počítače?
asi _______________ hodin
4. Co děláš na počítači nejraději? (je moţné zvolit více odpovědí)
 chatování
 psaní e-mailů
 hraní her
 surfování na internetu
 poslouchání hudby
 sledování videa
 psaní textů
 práce s výukovými programy
 vyhledávání informací na internetu v rámci přípravy domácích úkolů do školy
 jiné:________________________________________________________
5. Proč trávíš čas u počítače? (je moţné zvolit více odpovědí)
 abych ušetřil/a čas
 abych si usnadnil/a učení
 abych získával/a texty a obrázky k úkolům do školy
 abych mohl/a lépe komunikovat v:
 internetové diskuzi  chatování  psaní příspěvků do fóra  blogování
 baví mě poznávat a vyuţívat nové technologie
 hraní her je to nejlepší
6
 abych poznal/a nové lidi
 abych měl/a rychlý přístup k aktuálním informacím
 abych vyuţíval/a výukové programy
 abych si udělal/a domácí úkoly
 jiné_________________________________________
 jiné_________________________________________
Jak ses seznámil/a a naučil/a pracovat s počítačem:
6. Kolik let přibližně používáš počítač?
____ let
7. Kdo tě naučil, naučila pracovat s počítačem? (je moţné zvolit více odpovědí)
 matka
 otec
 sestra
 bratr
 kamarád, kamarádka
 učitel, učitelka v MŠ
 učitel, učitelka na ZŠ
 známý, známá
 v počítačovém kurzu
 já sám, já sama
 jinak:________________________________
7
8. Jak ty sám, sama hodnotíš své znalosti a dovednosti při práci
s počítačem:
jsem
expert/ka
umím
dobře
neumím
moc
dobře
neumím
vůbec
nevím
textový editor





tabulkový kalkulátor





tvorba prezentace
(např. v PowerPointu)





ukládání souborů (i z internetu)





instalování programů





staţení obrázků z digitálního
fotoaparátu nebo z mobilu





komprimace souborů





tisk souborů





scanování





vypalování CD nebo DVD





hraní her





poslouchání hudby





zpracování hudby





zpracování fotografií





zpracování videa/filmu (stříhání)





práce s grafickým programem





surfování/pouţití vyhledávače





chatování





telefonování (např. Skype)





nakupování přes internet





blogování/účast ve fóru





tvorba webové stránky





mailování





programování





pouţívání internetu:
další…………………………..
další…………………………..
8
9. Co by ses chtěl/a ještě naučit?
ano
ne
pracovat s textovým editorem


pracovat s tabulkovým kalkulátorem


vytvořit prezentaci (např. v PowerPointu)


uloţit soubory (i z internetu)


instalovat programy


stáhnout obrázky z digitálního fotoaparátu či mobilu


komprimovat soubory


tisknout soubory


scanovat


vypalovat CD a DVD


hrát hry


poslouchat hudbu


zpracovávat hudbu


zpracovávat fotografie


zpracovávat video/film (stříhat)


pracovat s grafickým programem


surfovat/pouţít vyhledávače


chatovat


telefonovat (např. Skype)


nakupovat přes internet


blogovat/účastnit se fóra


vytvořit si webovou stránku


poslat e-mail


programovat


další…………………………..


další…………………………..


pouţívat internet:
9
Využití počítače ve tvé škole:
10. Máte u vás ve škole nějaký volitelný počítačový (ICT) kurz?
ano
ne (při této odpovědi, prosím, přejít na otázku 12)
momentálně ne (při této odpovědi, prosím, přejít na otázku 12)
nevím (při této odpovědi, prosím, přejít na otázku 12)
11. Jak často se koná počítačový kurz a co se tam učíte? (prosím, doplnit!)
Týdně _______ hodin.
Učíme se tam: _____________________________________________
___________________________________________________________
___________________________________________________________
12. Práci s počítačem ve škole považuji pro sebe
 za příliš lehkou
 přesně vhodnou
 příliš těţkou
 nebaví mne to
13. Používáme počítač ve vyučování v následujících předmětech:
(je moţné zvolit více odpovědí)
 český jazyk
 matematika
 cizí jazyk
 přírodopis
 chemie
 fyzika
 dějepis
 občanská výchova
 praktické činnosti
 zeměpis
 rodinná výchova
 výtvarná výchova
 hudební výchova  jiný předmět _______
 jiný předmět _________
14. Pomáháš při vyučování svým spolužačkám a spolužákům při práci
s počítačem?
 ano
 ne
15. Přeji si pro používání počítače ve výuce: (je moţné zvolit více odpovědí)
 více nasazení v předmětech: _____________________________________
______________________________________________________________
______________________________________________________________
 získat více základních znalostí s důrazem na:
 hardware (tj. technické vybavení počítače např. procesor, paměť,
myš, tiskárna apod.)
 software (tj. programové vybavení tj. např. programy a data)
 více věcí, které mne baví (prosím, vypsat):

_____________________________________________________________

_____________________________________________________________
 nepřeji si ţádnou změnu
10
Bezpečnost při práci s počítačem:
16. Znáš nějaký druh nebezpečí spojené s užíváním počítače/internetu?
 ano
 ne (při této odpovědi, prosím, vynechat otázku 17)
17. Jaké nebezpečí znáš? (je moţné zvolit více odpovědí)
 viry např. v e-mailech
 podvodné zprávy o výhrách posílané přes e-mail
 závislost na počítači/internetu
 nechtěné nakupování, objednávaní věcí přes internet
 uráţky a konflikty při chatech
 výhrůţky od neznámých osob
 nevhodné nebo děsivé odkazy a obrázky
 zcizení nebo narušení osobních dat
 moje osobní data zneuţívají různé společnosti (reklamní nabídky)
 jiné: ______________________________________________________
Chceš ještě něco dodat (nápady, otázky)?
Děkujeme ti za tvou pomoc.
11
Zodpovězení otázek v následujícím sebereflexním dotazníku Vám pomůţe posoudit,
do jaké míry Vy jako vyučující ve své výuce podporujete dívky a chlapce v uţívání ICT.
ICT – informační a komunikační technologie. Gender představuje sociálně utvářený komplex
vlastností, chování, zájmů, vzhledu, které jsou v dané společnosti spojovány s obrazem ţeny
nebo muţe. Společnost díky společenským normám a zvyklostem, dané kultuře, očekáváním,
předsudkům a podobě vztahů předepisuje lidem normy muţství a ţenství. V průběhu
socializace si pak jedinci podle svého biologického pohlaví osvojují muţskou či ţenskou
genderovou roli, která je definována jako vhodné chování, zájmy, hodnoty a ţivotní styl pro
jedno či druhé pohlaví. Takové zevšeobecňující popisy ţenství a muţství tvoří základ pro
genderové stereotypy.
Sebehodnocení Vám můţe pomoci:

zabývat se poţadavky na vytvoření dobrých učebních podmínek pro zvládnutí
genderově senzitivní výuky podporované ICT

bilancovat Váš současný postoj se zřetelem na poţadavky této výuky

reflektovat rozvoj Vašich schopností genderově senzitivní výuky podporované
ICT

poznávat a uvědomovat si nezbytné změny a plánovat další kroky ke zlepšení
stávající situace
Jak je možné pracovat s dotazníkem pro sebehodnocení:
Dotazník slouţí především k sebereflexi. Měl by Vás stimulovat k bilancování a
k hodnocení vlastního „učitelského ţivotopisu“ z hlediska genderově citlivé výuky
podporované ICT.
Proto Vám doporučujeme, abyste si nejprve vyplnili dotazník sami.
Ve druhém kroku by mohlo být pro Vás uţitečné prodiskutovat své záznamy s kolegyní
či kolegou, kterým důvěřujete. Kolegyně či kolega by Vám mohli pomoci rozšířit a
prohloubit Vaše sebehodnocení svým pozorným nasloucháním, případně doplňujícími i
kritickými dotazy.
Zpětná vazba z dotazníku můţe pomoci pro Vaši učitelskou praxi
 jako nástroj zvýšení kvality školy
 v tvorbě koncepce implementace ICT do výuky
 v praktické úvaze nad přiměřenou diferenciací v různých výukových
podmínkách
Kromě toho vyplněný dotazník nabízí podněty k diskuzi mezi kolegy a kolegyněmi
navzájem.
Potřebný čas:

25 minut pro zodpovězení následujících 30 otázek

30 minut pro následující diskusi nad vyplněným dotazníkem s kolegou nebo
kolegyní

30 minut pro vypracování svých vlastních návrhů na zlepšení své práce.
12
Prosím ohodnoťte, do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky:
V mé výuce …
plně
spíše spíše vůbec
nevím
ano
ne
ne
1. pozoruji výhody výuky podporované
počítačem na rozdíl od jiných forem výuky.





2. pozoruji, ţe tato forma učení vyhovuje
individuálním potřebám ţáků a ţákyň.





3. je podpora ţáků a ţákyň při jejich učení
důleţitější neţ pouhé předávání informací.





4. se moje role učitele/ky pouţíváním ICT
změnila. Stále více se stávám
moderátorem/kou, průvodcem/kyní.





5. mají všichni ţáci a ţákyně k počítačům volný
přístup.





6. pozoruji, ţe počítače umoţňují ţákům a
ţákyním získávat různé zkušenosti z učení.





7. pozoruji, ţe počítače umoţňují vyhovět
rozdílným potřebám ţáků a ţákyň.





8. ţáci a ţákyně pracují ve skupinách podle
pohlaví a také ve smíšených skupinách
(ne pouze ve skupinách podle pohlaví).





9. během skupinové práce dávám pozor na to,
aby role nebyly rozděleny v závislosti na
pohlaví, např. aby střídavě chlapci zapisovali
poznámky a dívky prezentovaly a vedly
diskusi a naopak.





10. dbám na genderově sensitivní jazyk v testech,
psaných úkolech, pracovních listech apod.





11. dívky působí v uţívání počítačů méně jistě
neţ chlapci.





12. chlapci oproti dívkám jednají častěji jako
počítačoví experti.





13. dívky se častěji ptají, kdyţ nastane problém
při práci s počítačem.





14. při zacházení s ICT dívky preferují tvůrčí
úkoly (kreslení, úpravy obrázků, fotografií
apod.).





13
V mé výuce …
plně
nevím
ano
ne
ne
15. pouţívám virtuální výukové prostředí např.
Moodle společně se svými ţáky a ţákyněmi.





16. očekávám stejné výkony při práci s počítačem
od dívek a od chlapců.





17. chválím dívky a chlapce při práci s počítačem
za provedené činnosti a úkoly.
Moje metody odměňování jsou:





…………………………………………………….





…………………………………………………….





Používání ICT v mé výuce
plně
nevím
ano
ne
ne
18. Abych mohl/a smysluplně uţívat ICT k podpoře
výuky, potřebuji znalosti …
o moţnostech a námětech, jak ICT uţívat ve
výuce.





o výsledcích výzkumu pouţívání ICT ve výuce.





o teoriích učení a vyučování.





o kriteriích analýzy, hodnocení a výběru ICT
(hardwaru a softwaru).





Prosím, vypište další potřebné znalosti:
……………………………………………………….
……………………………………………………….
……………………………………………………….















prezentaci úkolu.





zpracování přípravy postupů a cíle hodiny
společně s ţáky a ţákyněmi.





zaznamenání cílů, metod a postupů.





řešení úkolu.





zaznamenávání výsledků výuky.





prezentaci výsledků.





motivování ţáků a ţákyň.





vizualizaci obsahu výuky.





umoţnění individuálního učení.





19. Uţívání ICT ve výuce je vhodný nástroj pro …
14
zpestření výuky.





umoţnění učení objevováním.





otevírání se školy veřejnosti.





umoţnění autonomní, nezávislé práce.





seznamování s aktuálními informacemi.





Používání ICT v mé výuce
plně
nevím
ano
ne
ne
20. ICT by měly být tématem výuky proto, aby se
dívky a chlapci naučili …
s nimi zacházet.





je vhodně pouţívat.





analyzovat je ve vztahu ke společnosti.





rozumět jejich vlivu.





rozumět ICT termínům a cíleně je pouţívat.





předcházet nebezpečí vznikajícím z uţívání
ICT.





orientovat se v nabídkách hardwaru a
softwaru.





vyuţívat ICT pro uměleckou činnost.





vyuţívat ICT k sebevzdělávání.





vyuţívat ICT pro své vlastní hobby.





vybrat ICT v závislosti na vlastních potřebách
a situaci.





Já jako učitel/učitelka …
plně
nevím
ano
ne
ne
21. vítám ve své výuce budoucí učitele a učitelky,
aby mohli získat potřebné zkušenosti.





22. v posledním roce jsem navštěvoval/a kurz
ICT.





23. sám/sama se vzdělávám dál v oblasti ICT.





24. v posledním roce jsem navštěvoval/a kurz na
téma genderu.





25. sám/sama se vzdělávám na téma genderu.





26. potřebuji při uţívání ICT dodat sebedůvěru.





15
27. si myslím, ţe umím vysvětlit např.
kolegům/yním, rodičům funkce počítačového
programu.





28. si myslím, ţe kdyţ vzniknou při práci
s počítačem problémy, jsem schopný/á je
vyřešit.





29. mám dobrý pocit ohledně svých počítačových
znalostí a dovedností.





30. jsem schopný/á na počítači přijít na nové
funkce, aniţ bych se někoho musel/a ptát.





Co bych chtěl/a dodat k problematice gender a ICT:
……………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………
………………………………………………….………………………………………………..
………………………………………………….………………………………………………..
………………………………………………….………………………………………………..
16
Sebereflexní dotazník pro vyučující na pedagogických fakultách
univerzit
Zodpovězení otázek v následujícím sebereflexním dotazníku Vám umoţní určit, do
jaké míry Vy jako vyučující ve své výuce (v prezenčním, kombinovaném bakalářském a
magisterském studiu, v programech celoţivotního vzdělávání) podporujete své
studentky a studenty tj. budoucí i stávající učitelky a učitele při nasazení ICT do výuky.
ICT – informační a komunikační technologie. Gender představuje sociálně utvářený komplex vlastností,
chování, zájmů, vzhledu, které jsou v dané společnosti spojovány s obrazem ţeny nebo muţe. Společnost
díky společenským normám a zvyklostem, dané kultuře, očekáváním, předsudkům a podobě vztahů
předepisuje lidem normy muţství a ţenství. V průběhu socializace si pak jedinci podle svého biologického
pohlaví osvojují muţskou či ţenskou genderovou roli, která je definována jako vhodné chování, zájmy,
hodnoty a ţivotní styl pro jedno či druhé pohlaví. Takové zevšeobecňující popisy ţenství a muţství tvoří
základ pro genderové stereotypy.
Sebehodnocení Vám můţe pomoci:

zabývat se poţadavky na vytvoření dobrých učebních podmínek pro zvládnutí
genderově senzitivní výuky podporované ICT

bilancovat Váš současný postoj se zřetelem na poţadavky této výuky

reflektovat rozvoj Vašich schopností genderově senzitivní výuky podporované
ICT

poznávat a uvědomovat si nezbytné změny a plánovat další kroky ke zlepšení
stávající situace
Jak je možné pracovat s dotazníkem pro sebehodnocení:
Dotazník slouţí především k sebereflexi. Měl by Vás stimulovat k bilancování a
k hodnocení vlastního „učitelského ţivotopisu“ z hlediska genderově senzitivní výuky
podporované ICT.
Proto Vám doporučujeme, abyste si nejprve vyplnili dotazník sami.
Ve druhém kroku by mohlo být pro Vás uţitečné prodiskutovat své záznamy s kolegyní
či kolegou, kterým důvěřujete. Kolegyně či kolega by Vám mohli pomoci rozšířit a
prohloubit Vaše sebehodnocení svým pozorným nasloucháním, případně doplňujícími
(i kritickými) dotazy.
Zpětná vazba z dotazníku Vám můţe pomoci pro Vaši učitelskou praxi
 jako nástroj zvýšení kvality školy
 v tvorbě koncepce implementace ICT do výuky
 v praktické úvaze nad přiměřenou diferenciací v různých výukových
podmínkách
Kromě toho vyplněný dotazník vytváří podněty jak k diskuzi, tak i nabízí podněty pro
konzultaci a rady stávajícím a budoucím učitelům a učitelkám. Ochrana dat a
anonymita je zachována.
Potřebný čas:

30 minut pro zodpovězení následujících 25 otázek

30 minut pro následující diskusi nad vyplněným dotazníkem s kolegou, kolegyní

30 minut pro vypracování svých vlastních návrhů na zlepšení své práce.
17
V mé výuce …
plně spíše spíše vůbec nevím
ano
ne
ne
1. pozoruji výhody učení podporovaného
počítačem na rozdíl od jiných forem výuky.





2. pozoruji, ţe je proces učení u studentů/ek,
díky nasazení ICT, individuálnější.





3. se, díky nasazení ICT, změnila moje role –
v popředí stojí podpora studentů/ek, při
učení, nejen zprostředkování poznatků.





4. pracují studentky a studenti cíleně v
oddělených skupinách specificky podle
pohlaví.





5. pracují studentky a studenti cíleně ve
smíšených skupinách.





6. pracuji se studentkami a studenty na
genderově sensitivní koncepci výuky a na
vhodných materiálech.





7. shromaţďuji a vyměňuji si vhodné příklady
a materiály genderově citlivé výuky.





8. vyuţívám společně se studentkami a
studenty virtuální společenství např.
Moodle.





9. se vzájemně podporují studentky a
studenti v reflexi svého vlastního jednání
ve vyučování i v oblasti genderově
senzitivní výuky.





10. fungují častěji studenti neţ studentky jako
počítačoví experti.





11. se při problémech při práci s ICT ptají
častěji studentky neţ studenti.





12. řeší studentky zadané úlohy na počítači
cílevědoměji neţ studenti.





13. při práci s ICT studentky preferují tvůrčí
úkoly např. kreslení, úpravy obrázků,
fotografií.





14. očekávám stejný výkon od studentek i od
studentů při práci s počítačem.





15. potřebuji znalosti o didaktické koncepci
nasazení ICT do výuky, abych mohl/a ve
své výuce nasadit ICT k podpoře učení.





18
Já jako vysokoškolský/á učitel/ka …
plně spíše spíše vůbec nevím
ano
ne
ne
16. mohu plně vyuţít ve svém povolání
znalosti a dovednosti pro práci s ICT.





17. mohu plně vyuţít ICT, protoţe na fakultě,
kde učím, je odpovídající technické
vybavení.





18. mohu plně vyuţít ICT, protoţe v konkrétní
posluchárně či učebně, kde učím, je
odpovídající technické vybavení.





19. mohu plně vyuţít ICT, protoţe mám
k dispozici odpovídající software.





20. pokládám za svou povinnost vyuţívat ICT
ve své výuce.





21. mám potřebné znalosti v oblasti genderu a
ICT.





22. znám principy genderově senzitivní výuky
s vyuţitím ICT.





23. umím vybrat a analyzovat ICT (hardware a
software) pro svou výuku podle edukačně
relevantních kritérií.





24. umím hodnotit ICT, specielně software,
z hlediska genderových aspektů a zvolit jej
podle způsobilosti k genderově korektní
výuce.





25. radím svým studentům a studentkám
v problémech, které se týkají
implementace ICT ve výuce.





Co bych chtěl/a ještě dodat k problematice gender a ICT:
19
Pozorování při hospitaci
Genderově zaměřené pozorování vysokoškolskými učitelkami a
učiteli při hospitaci studentek a studentů pedagogických fakult
v rámci jejich praxe
Studentky a studenti pedagogických fakult univerzit nebo jiných fakult univerzit
připravujících učitele a učitelky v rámci prezenčního, kombinovaného nebo
doplňkového studia by měli být připravování na genderově senzitivní výuku.
Diagnostický dotazník pomůţe vysokoškolským učitelům a učitelkám pedagogických
fakult zařadit genderově zaměřené pozorování při hospitaci studentek a studentů
v rámci jejich pedagogické praxe na základních a středních školách.
Jak je možné pracovat s dotazníkem:
Dotazník se skládá ze skupin určitých aspektů pozorování, které Vám umoţní posoudit
výuku studentů a studentek v rámci jejich pedagogické praxe z hlediska genderově
senzitivní výuky.
Ve druhém kroku projděte vyplněný dotazník s hodnoceným studentem či hodnocenou
studentkou a snaţte se společně najít návrhy zlepšení této výuky.
Kromě toho vyplněný dotazník můţe být i podnětem ke společné diskuzi s ostatními
studentkami a studenty samozřejmě s anonymními daty.
Aspekty při pozorování 1
Jazyk
Jazyk není neutrální; způsob komunikace mezi vyučujícím a dětmi ukáţe, zda se můţe
cítit kaţdý ţák a kaţdá ţákyně osloven. Při pozorování studentky či studenta při
hospitaci je nutné pozorně naslouchat a speciálně dávat pozor na výběr slov při
komunikaci.
Metoda výuky
Vyučovací metoda poskytuje informace o modelech a vzorech, které jsou dětem
nabízeny. Pozorování umoţňuje určit, jaká metoda je pro určité chlapce a dívky
vhodná. Například při práci na úlohách rozdělení do dvojčlenných heterogenních týmů
je nutné indikovat genderové role a stereotypy.
Vztahy, interakce mezi vyučující/m a učící/m se
Při výuce hraje svou roli, zda vyučující je studentka nebo student; způsob vedení
rozhovoru je důleţitým faktorem (např. v komunikaci působí tón hlasu, jeho zabarvení
apod.). Při pozorování je nutné zaznamenat, komu student či studentka udělají
nejčastěji slovo, zda více dívkám nebo více chlapcům, nebo oběma skupinám
rovnoměrně. Také jde o to, zda dostávají dívky a chlapci stejný čas k odpovědi, ke
svému vyjádření.
1
LAMAMRA, Nadia. Leitfaden zur Integration von Gender in den Unterricht. Der schweizerische
Bildungsserver [online]. 2008 [cit. 2008-09-02]. Dostupný z WWW:
<http://www.educa.ch/dyn/183569.asp>.
20
Vztahy, interakce mezi učícími se navzájem
Vztahy mezi dívkami a chlapci se vyvíjejí a mohou oscilovat mezi dominancí a
submisivitou. Během procesu socializace se dívky a chlapci učí nalézt v kolektivu třídy
své místo, mít hlavní slovo nebo naopak mlčet. Při pozorování výuky v rámci hospitace
například při skupinové výuce je nutné sledovat, kdo má ve skupině hlavní slovo, kdo
organizuje práci apod.
Problémy při pozorování
I pozorování studenta nebo studentky při pedagogické praxi VŠ učitelem či učitelkou
můţe být subjektivní a ne plně správné.
Jde o to, prodiskutovat navzájem případné či domnělé problémy a najít společně
podněty k genderově senzitivní výuce.
Potřebný čas:

45 minut pro hospitaci

45 minut pro následující diskusi nad vyplněným dotazníkem s hodnoceným
studentem či hodnocenou studentkou a pro vypracování společných návrhů na
zlepšení výuky studentky a studenta

45 minut pro skupinovou diskusi
21
Aspekty pozorování při hospitaci studentky či
plně
nevím
ano
ne
ne
studenta při výuce v rámci pedagogické praxe:
1. Studující vyučuje tak, ţe stejným způsobem
motivuje a oslovuje dívky a chlapce.





2. Studující se zajímá o otázky dívek a chlapců
a pobízí je k tomu, aby byli aktivní a ptali se.





3. Studující ve své výuce probírá či dotýká se
tématu genderu.





4. Studující při vyučování pouţívá genderově
korektní formulace v písemné a ústní
komunikaci se ţákyněmi a ţáky.





5. Studující vyvolává při vyučování stejně často
ţáky jako ţákyně.





6. Studující cíleně oslovuje a ptá se při
vyučování obzvlášť dívek a chlapců, kteří se
drţí při výuce zpátky, a tím je motivuje
k aktivitě.





7. Studující vyuţívá ICT vhodně a samozřejmě,
takţe se stává vzorem pro ţáky a ţákyně.





8. Studující radí ţákům a ţákyním jak
odpovědně a kriticky pouţívat ICT.





- jako pracovní prostředek.





- jako prostředek komunikace.





- inovativně.





- vhodně a přiměřeně k situaci.





- vhodně a přiměřeně k plánu výuky.





- přihlíţí k dovednostem ţáků a ţákyň.





- přihlíţí ke schopnostem ţáků a ţákyň.





- přihlíţí ke zkušenostem ţáků a ţákyň.





- přihlíţí k zájmu a postojům ţáků a ţákyň.





9. Ţáci a ţákyně mohou vyuţívat počítače
10. Studující vyuţívá počítače
11. Studující vyuţívá počítače tak, ţe
22
Aspekty pozorování při hospitaci studentky či
plně
nevím
ano
ne
ne
studenta při výuce v rámci pedagogické praxe:
12. Studující s porozuměním pomáhá ţákům a
ţákyním při jejich práci s ICT.





13. Při práci ve skupinkách dbá studující na to,
aby nebyly rozděleny role stereotypně, tj.
například chlapec bude zapisovat a dívka
měřit.





- pomoc při výtvarné realizaci.





- pomoc při tvorbě prezentace.





- pomoc při řešení problému.





15. Ţáci a ţákyně mají ve třídě, v počítačové
učebně stejný přístup k pouţívání počítačů.





16. Dívky se chovají při práci s počítačem klidněji
neţ chlapci.





17. Studující řeší genderově citlivě problémy mezi
dívkami a chlapci.





_______________________________________





_______________________________________





_______________________________________





_______________________________________





_______________________________________





14. Studující ve své výuce podporuje obzvlášť
dívky, aby pouţívaly ICT jako:
18. Něco jiného:
23
Evaluace informačních zdrojů
Kriteria k evaluaci tištěných a elektronických informačních zdrojů
z genderového hlediska
Genderové aspekty nacházejí rostoucí pozornost i v oblasti vzdělávání. Odráţí se ale
tato skutečnost i v tištěných a elektronických výukových a studijních materiálech, které
pouţívají vyučující v edukaci?
Gender představuje sociálně utvářený komplex vlastností, chování, zájmů, vzhledu, které jsou v dané
společnosti spojovány s obrazem ţeny nebo muţe. Společnost díky společenským normám a zvyklostem,
dané kultuře, očekáváním, předsudkům a podobě vztahů předepisuje lidem normy muţství a ţenství. V
průběhu socializace si pak jedinci podle svého biologického pohlaví osvojují muţskou či ţenskou
genderovou roli, která je definována jako vhodné chování, zájmy, hodnoty a ţivotní styl pro jedno či druhé
pohlaví. Takové zevšeobecňující popisy ţenství a muţství tvoří základ pro genderové stereotypy např.
humanitní předměty jsou často spojovány s dívkami, naopak technické předměty s chlapci.
Genderově senzitivní výuka zahrnuje genderově korektní curriculum, učivo, způsob
výuky, pedagogickou komunikaci, oficiální a neoficiální výukové a studijní materiály.
Následující kriteria mohou vyučujícím pomoci při genderové analýze učebnic, tištěných
a digitálních výukových a studijních materiálů, webových stránek, CD ROM a DVD,
pouţitých ve výuce nebo doporučených pro učení, a to v oblastech např. prezentace a
výběr učiva, ilustrace, příklady, sloţení autorského týmu, stereotypní rozdělení rolí
v příkladech (rovnost pohlaví), genderově korektní komunikace: oslovování,
označování osob, nepouţívání generického maskulina (muţský tvar při označování
skupin osob, například označení ţáci, ačkoliv je míněno ţáci-chlapci i ţákyně-dívky).
Informační společnost je zaloţená na informacích a znalostech, na schopnosti získat,
analyzovat a vyuţít informace. Informační proces je uzavřený cyklus, kterým informace
prochází od svého vzniku aţ ke svému uţití; na jeho začátku i konci je informační
potřeba. Budoucí i stávající učitele a učitelky tedy je nutné naučit analyzovat a
evaluovat informační zdroje vhodné do výuky a pro učení. Mezi kriteria kvality
informačního zdroje patří i jeho genderová korektnost. K analýze a hodnocení je
moţné pouţít tento diagnostický nástroj.
Jak je možné pracovat s tímto diagnostickým nástrojem:
Doporučený postup:
1. prolistovat si zvolenou učebnici, přečíst si obsah učebnice, projít zvolenou webovou
stránku, CD ROM a zaznamenat si první všeobecný dojem
2. evaluovat zvolený informační zdroj (učebnice, webová stránka) podle kriteriálního
genderového katalogu (viz dále) se zaměřením na obsah učiva (zpracování –
výběr, prezentace, příklady, jazyk), ilustrace – počet, obsah, bibliografické údaje
3. vyhodnotit výsledky evaluace:
3.1. je-li podíl pozitivních výsledků (+ nebo + –) v kriteriálním katalogu > 75%, pak
je materiál vhodný; genderové nekorektnosti je moţné opravit pracovními listy,
vysvětlením, doplněním, a to při výuce, mezi kolegy nebo na schůzce s rodiči
3.2. je-li podíl pozitivních výsledků (+ nebo + –) v kriteriálním katalogu < 75%, pak
je vhodnější pouţít jiný informační zdroj
24
4. hodnocení informačního zdroje by mělo být shrnuto do krátkého textového resumé,
týkajícího se celkové sumativní evaluace
4.1. učebnice (celkové hodnocení: přehlednost, přiměřená obtíţnost a rozsah
učiva, odborná správnost, motivační charakteristiky, řízení učení, obrazový
materiál, cena, dostupnost, shoda s kurikulárními dokumenty, ergonomické a
typografické vlastnosti, doplňkové texty a materiály, diferenciace učiva a úloh,
zpracování učiva, hodnoty a postoje; výsledky provedené genderové analýzy;
pozitiva, negativa, nasazení do výuky, doporučení apod.)
4.2. webová stránka (celkové hodnocení: pouţitelnost, uţivatelská přívětivost;
výsledky provedené genderové analýzy; pozitiva, negativa, nasazení do výuky,
doporučení apod.)
5. s uvedeným materiálem je vhodné seznámit své kolegyně a kolegy, prodiskutovat
jej s nimi a upozornit je na genderově vhodné a nevhodné informační zdroje.
Potřebný čas
2-4 hodiny
25
Kriteriální katalog
Je hodnocený informační zdroj (učebnice, webová stránka, CD ROM, DVD)
genderově korektní?
ano: +
| částečně: + –
| ne: – | ţádná odpověď není moţná: |||
+
+
– |||
–
1. Jsou vybrány informace genderově korektně a vyváţeně např.
statistické informace?
2. Je vyváţený podíl znázornění ţen/dívek a muţů/chlapců ve výukové
látce, tématu?
3. Je prezentované téma, obsah vhodné jak pro dívky, tak pro chlapce?
4. Je zvoleno téma se zřetelem k aktuální ţivotní realitě tj. jak pro dívky,
tak pro chlapce?
5. Je téma zpracováno tak, aby vzbudilo zájem jak dívek, tak chlapců tj.
obou skupin?
6. Je téma zpracováno tak, aby stejně motivovalo jak dívky, tak chlapce, tj.
obě skupiny, k další činnosti?
7. Představuje informační zdroj ţákyním a ţákům alternativní ţivotní styly
ţen a muţů, nikoliv genderové stereotypy – tedy nejen „tradiční“ spojení
ţen s domácností a péčí a muţů s veřejnou sférou a mocí?
8. Nabízí informační zdroj také jiný neţ „tradiční“ pohled na svět ţen a
muţů? Ukazuje informační zdroj konkrétní ţeny a muţe pracující
v oblastech, které nejsou běţně spojovány se ţenami, respektive s muţi
např. VŠ profesorka fyziky, ošetřovatel, inţenýrka, vychovatel?
9. Zdůrazňuje informační zdroj potřebu
společných hodnot ţen a muţů?
vstřícnosti,
spolupráce
a
10. Navazuje výuková látka na předchozí znalosti a zkušenosti ze všedního
ţivota dívek a chlapců?
11. Je v doprovodných ilustracích vyváţený počet ilustrací tj. je přibliţně
stejný počet obrázků, fotografií samotných ţen/dívek a muţů/chlapců
nebo je přibliţně stejný jejich podíl na společných obrázcích? Jsou
zobrazované ţeny/dívky i muţi/chlapci početně srovnatelně zastoupeni?
12. Mají ţeny/dívky a muţi/chlapci v ilustracích stejné kompetence? Jsou
zobrazováni ve stejných či obdobných aktivních a pasivních rolích?
13. Jsou ţeny/dívky a muţi/chlapci zobrazováni ve srovnatelných situacích
a pozicích, např. muţ i ţena vaří, přichází z práce, jezdí autem, tj.
ilustrace neodkazují ţeny výhradně do oblastí stereotypně spojovaných
se ţenami (domácnost, nákupy, móda, školství) a muţe naopak do
veřejné sféry a do pozic spojovaných s dominancí, majetkem a mocí
(řečník na shromáţdění, ředitel firmy, policista, letec)?
26
14. Jsou zvoleny příklady blízké a vhodné jak pro dívky, tak pro chlapce, tj.
blízké oběma skupinám? Jsou ţeny/dívky a muţi/chlapci popisováni ve
srovnatelných situacích a pozicích?
15. Jsou v uvedených příkladech popisováni stejným
muţi/chlapci a ţeny/dívky v aktivních a pasivních rolích?
způsobem
16. Jsou příklady a ilustrace genderově sociálně korektní např. ţeny/dívky
nejsou stylizovány do pozice citlivých a bezradných, jimţ se musí radit a
pomáhat, a naopak muţi/chlapci nejsou stylizováni do pozice racionálně
zaloţených a emoce skrývajících, kteří si vţdy musí vědět rady?
17. Je v textu pouţitý jazyk genderově korektní? Je pouţívána genderově
korektní komunikace, zaměřená cíleně na uţivatele a na uţivatelku? Je
pouţíváno oslovení v muţském i ţenském rodě tj. oslovení jak chlapců,
tak dívek tj. není pouţíváno generické maskulinum?
18. Vyhýbá se informační zdroj obsahově nesprávnému a negativně citově
zabarvenému jazyku při popisu genderově problematických témat
(uţívá například neutrální výraz sexuální obtěţování místo ironizujícího
sexuální harašení)?
19. Je text informačního zdroje genderově korektní tj. např. neuţívá se
k argumentaci úsloví, pořekadla a vtipy o muţích a ţenách, která
potvrzují „tradiční“ stereotypy?
20. Jsou v autorském týmu informačního zdroje (příprava, tvorba obsahu,
design) zastoupeni jak muţi, tak i ţeny?
21. Je obsah informačního zdroje nediskriminující podle zákona tj. je
korektní, co se týká genderu a rovnosti šancí?
27
Publikace projektu G@ME
http://www.project-game.eu/dissemination.php
2009

ABEGGLEN, Hansjörg, AUFENANGER, Stefan, ENGELHARDT, Christina,
FIALOVÁ, Irena, LUKE, Dorothea, PAVLÍČEK, Jiří, TAPIOVAARA, Kaisu.
Handreichung‚ Förderung von gendersensibler Medienbildung : Didaktische
Materialien zum Einsatz in europäischer Lehrerbildung. Luke, Dorothea, Troltenier,
Imke; Röder, Tom. 1. Auflage. Neu-Isenburg : MDD Druck, 2009. 85 s., 1 CD-ROM.
ISBN 978-3-88327-576-5.

ABEGGLEN, Hansjörg, AUFENANGER, Stefan, ENGELHARDT, Christina,
FIALOVÁ, Irena, LUKE, Dorothea, PAVLÍČEK, Jiří, TAPIOVAARA, Kaisu. Manual‚
Promotion of Gender-Sensitive Media Education : Didactic Material for Use in
European Teacher Education. Luke, Dorothea, Troltenier, Imke; Röder, Tom.
1. edition. Neu-Isenburg : MDD Druck, 2009. 83 s., 1 CD-ROM.
ISBN 978-3-88327-575-8.

PAVLÍČEK, J. E-course Management in the Virtual International Environment. In
Theoretical and Practical Aspects od Distance Learning, pp. 66-72. Collection of
Scholarly Papers. Smyrnova-Trybulska, E. (Ed.), Cieszyn : University of Silesia in
Katowice, Faculty of Ethnology and Science sof Education in Cieszyn, 2009.
ISBN 978-83-925281-4-2.

PAVLÍČEK, J. Gender Awareness in Media Education. In Research, Reflections
and Innéovations in Integrating ICT in Education. Vol 1, pp. 65-69, Vilas, A.M. et al.
(Eds), m-ICTE2009, Lisbon 20.-22. 4. 2009. Badajos (Spain) : FORMATEX, 2009.
ISBN 978-84-692-1789-4.

Project Slideshow (PPT)

Kommentierte Literatur – und Linkliste
2008

FIALOVÁ, Irena, PAVLÍČEK, Jiří. ICT a Gender ve škole. In CHRÁSKA ml.,
Miroslav. Trendy ve vzdělávání. Informační technologie a technické vzdělávání.
Monografie z mezinárodní konference. Olomouc : VOTOBIA Olomouc, 2008,
s. 299–302. ISBN 978-80-7220-311-6.

FIALOVÁ, Irena, PAVLÍČEK, Jiří. ICT a Gender ve škole. [online]. c1997-2008
[cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.cz/>.

Poster DIN A 3 with G@ME activities
Poster DIN A 3 mit G@ME Aktivitäten

Summaries of surveys and reports
Zusammenfassung von Untersuchungen und Berichte, Projektphase I
Bedarfsanalyse - Erarbeitung einer gemeinsamen Wissensbasis
28
2007

FIALOVÁ, Irena. Technické obory a gender. In Pálková,H., Krhutová,M. Sborník
Perspektivy humanitního vzdělávání studentů technických vysokých škol. Sekce Aktuální
otázky technického vzdělávání. Brno : Vysoké učení technické v Brně Fakulta
elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav jazyků – Pedagogicko-psychologická
sekce, 2007. s. 2–6.

FIALOVÁ, I. Projekt G@ME. In ČERNOCHOVÁ, Miroslava, FIALOVÁ, Irena, MANNOVÁ,
Boţena. POŠKOLE 2007. Sborník Národní konference o počítačích ve škole. Praha :
Mezinárodní organizační výbor POŠKOLE, 2007. s. 71–74. ISBN 978-80-239-9126-0.

FIALOVÁ, Irena, RAMBOUSEK Vladimír, TOCHÁČEK Daniel. Genderaspekte in der
Medienbildung. In VEDA - VZDELÁVANIE - PRAX. 2. diel. 2. sekcia: Implementácia nových
technológií a foriem do vzdelávania; 7. sekcia: prírodovedné a technické vzdelávanie ako
súčasť znalostnej spoločnosti. Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. Nitra :
UKF Nitra, 2007. s. 87–92. ISBN 978-80-8094-203-8.

Ergebnisse einer Umfrage an zwei Studienseminaren in Hessen
Media education and pedagogical thinking in pupil‘s mindset – Research report
Finland

Country reports - Information from schools and teacher education
Basisinformationen aus den beteiligten Ländern – Informationen aus Schule und
Lehrerbildung

Presentations from the Czech Republic, Poland and Switzerland
Präsentationen aus der Tschechischen Republik, Polen und der Schweiz

Projektpräsentation (PPT)
2006

Project flyer
29
Informační zdroje
– Amt für Lehrerbildung : G@ME ( Comenius 2.1) [online]. Frankfurt : Bildungsserver
Hessen, 2006 [cit. 2007-03-21]. Text v němčině a angličtině. Dostupný z WWW:
<http://afl.bildung.hessen.de/projekte/eu/game>.
–
–
–
AUFENANGER, Stefan. Medienkompetenz und Medienbildung. In : ajsInformationen, 1/2003, s. 4-8
BAACKE, Dieter. Medienkompetenz als zentrales Operationsfeld von Projekten. In
BAACKE, Dieter, THIELE, Günter, KORNBLUM, Susanne. Handbuch Medien:
Medienkompetenz. Modelle und Projekte., 1999, S. 31-35.
Benchmarking Access un Use of ICT in European Schools : Final Report from Head
Teacher and Classroom Teacher Surveys in 27 European Countries. European
Commission. Empirica GfKT mbH. 2006th edition. Bonn : TNS Emor, 2006 [cit.
2007-01-21]. 461 s. Dostupný z WWW:
http://europa.eu.int/comm/education/policies/2010/nationalreport_en.html.
–
BLICKHÄUSER, Angelika, VON BARGEN, Henning Mehr Qualität durch GenderKompetenz, Wegweiser für Training und Beratung im Gender Mainstreaming.
Königstein/Ts. 2006.
–
BLÖMEKE, Sigrid. Medienpädagogische Kompetenz. Theoretische und empirische
Fundierung eines zentralen Elements der Lehrerausbildung. München: KoPäd,
2000.
–
Gender ve škole. Příručka pro budoucí i současné učitelky a učitele. Ed.
Smetáčková, Irena. Open Society Fund, © Otevřená společnost, o. p. s., 2005.
ISBN 80-903331-5-X
–
Gender ve škole. Příručka pro vyučující předmětů občanská výchova, občanská
nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Ed.
Smetáčková, Irena, Vlková, Klára. Open Society Fund, © Otevřená společnost,
o.p.s., 2005. ISBN 80-903331-2-5
–
Genderaspekte in der Medienbildung : Basisinformationen aus den Ländern.
Informationen aus Schule und Lehrerbildung. Projekt G@ME., 2007. 70 s.
–
Genderové statistiky [online]. Praha : Český statistický úřad, c2007 , 7.2. 2007
[cit. 2007-09-17]. Dostupný z WWW:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/genderove_statistiky_lide
–
HORSTKEMPER, Marianne. Genderkompetenz entfalten und entwickeln. In Was
müssen Lehrerinnen und Lehrer können? Beiträge zur Kompetenzorientierung in
der Lehrerbildung. Plöger, Wilfried (Hrsg.) : Paderborn 2006, S.225-234.
–
KŘÍŢKOVÁ, A., VÁCLAVÍKOVÁ_HELŠOVSKÁ, L. Sociální kontext ţivota ţen
pracujících v řídících pozicích. Praha : SÚ AV ČR, 2002. 50 s. ISBN 80-7330-035-4.
–
METZ-GÖCKEL, Sigrid, ROLOFF, Christina. Genderkompetenz als
Schlüsselqualifikation. [online]. c2003 [cit. 2008-09-17]. Dostupný z WWW:
http://www.medien-bildung.net/pdf/themen_seiten/metz_goeckel_roloff.pdf
–
OAKLEY, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha : Portal. 2000.
30
–
POTUŢNÍKOVÁ, E., STRAKOVÁ, J. Rozdíly ve vědomostech a dovednostech
českých chlapců a děvčat na základě zjištění mezinárodních výzkumů.
In Sociologický časopis. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2006. Ročník 42, číslo
4. ISSN: 0038-0288
–
–
Renzetti, C.M. Ţeny, muţi a společnost. Praha : Karolinum, 2003.
–
–
–
–
SANDERS, Jo. Lessons I’ve Learned in 22 Years of Working with Teachers About
Girls in IT. Crossing Cultures, Changing Lives: Integrating Research on Girls’
Choices of IT Careers. Oxford, England. July 31 – August 3, 2005.
SKINNER, David. The Age of Female Computers. The New Atlantis. Journal of
Society & Technology. 2006. See: http://www.thenewatlantis.com/publications/theage-of-female-computers. Checked in October 2008.
SPANHEL, Dieter. Handbuch Medienpädagogik 3: Erziehung- und
Bildungsaufgaben in der Mediengesellschaft. Verlag Klett-Cotta, 2006.
Tech-Savvy. Educating Girls in the New Computer Age. By the AAUW Educational
Foundation Commission on Technology, Gender, and Teacher Education.
Washington, 2000. ISBN 1879922231
VIKIRI, Ioanna. ICT(s) and socialization: The role of the school and teachers. Paper
prepared for the OECD Expert meeting on Gender, ICT and Education, Oslo 2-3
June 2008.
31
Projekt SOKRATES G@ME Gender awareness in Media Education
http://game.bildung.hessen.de
Projekt SOKRATES G@ME Gender awareness in Media Education
http://www.ta-gita.cz
genderová informační a tisková agentura
http://www.zenyaveda.cz
Národní kontaktní centrum – ţeny a věda
http://infomat.nkc.cz
Informační portál INFOMAT – především pro studující vysokých škol a začínající vědce a vědkyně
http://www.zkusit.cz
cílem je ukázat, ţe IT je perspektivní i pro ţeny
http://genderstudies.cz/
Gender Studies – informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů muţů a ţen a jejich
postavení ve společnosti
http://www.fhs.cuni.cz/gender/
Genderová studia na fakultě humanitních studií UK v Praze
http://www.fss.muni.cz/gs
Genderová studia na fakultě sociálních studií MU
http://www.rppp.cz/
projekt Rovné příleţitosti v pedagogické praxi
http://www.gendernora.cz/
genderové informační centrum
http://www.feminismus.cz
o ţenách, muţích, feminismu a gender studies
http://www.osops.cz
Otevřená společnost
http://www.GenderIT.org
Gender a IT
http://lernarchiv.bildung.hessen.de
Bildungsserver Hessen
http://www.kompetenzz.de
Kompetenzzentrum Technik-Diversity-Chancengleichheit
http://gin.iig.uni-freiburg.de/
Kompetenzforum Genderforschung in Informatik und Naturwissenschaften
http://www.mediaculture-online.de/index.php
Medienpädagogik und Medienkultur – das Portal zur Medienbildung
32
Tým projektu
CZ – Česká republika, DE – Spolková republika Německo,
FI – Finská republika, GR – Řecká republika, CH – Švýcarská konfederace,
LT – Litevská republika, PL – Polská republika
DE
Frankfurt
Amt für Lehrerbildung
Koordinierende Einrichtung
http://www.afl.hessen.de
Dorothea Luke
CZ
Praha
Universita Karlova v Praze
Pedagogická fakulta
http://it.pedf.cuni.cz
Irena Fialová
CZ
Ostrava
Universita Ostrava
Pedagogická fakulta
http://www.osu.cz
Jiří Pavlíček
FI
Helsinki
Helsingin yliopisto
Soveltavan kasvatustieteen laitos
http://www.helsinki.fi/sokla/english/media
Heikki Kynäslahti
FI
Kouvola
Helsingin yliopisto
Koulutus- ja kehittämiskeskus Palmenia
http://www.helsinki.fi/palmenia/english
Kaisu Tapiovaara
GR
Heraklion
Ίδρσμα Τετνολογίας και Έρεσνας (ΙΤΕ)
Σχετικά με το ΙΥΜ
http://www.iacm.forth.gr
Yorgis Androulakis
CH
Bern
PH Bern – Institut für Weiterbildung
Kompetenzzentrum für die Weiterbildung
der Lehrpersonen im Kanton Bern
http://weiterbildung.phbern.ch
Hansjörg Abegglen
LT
Vilnius
Vilniaus pedagoginis universitetas
Filologijos Fakultetai
http://www.vpu.lt
Ernesta Račienė
PL
Poznań
Ośrodek Doskonalenia Nauczycieli ODN
http://www.odn.poznan.pl
Teresa Radomska
33
Genderaspekte
in der Medienbildung

Didaktické materiály

Transkript

Podobné dokumenty

Provozní řád – Dům s apartmány

Ruční zápis dat při selhání tachografu Manually data entry by

CE štítek Ytong - Ytong Multipor

zde - Předkožka penisu

Ski klub BUBLAVA a VSC Klingenthal

6 - Fribourg,Lausanne,Geneve - pouze při rezervaci/nur bei

od 18:00 hod. / ab 18:00 Uhr

Chemie