Rybářský týdeník

Transkript

Rybářský týdeník
Rybářský týdeník
2/13
číslo
14.
ledna
2. ročník
4 Elements Group s.r.o.
Pro milovníky ryb, rybaření - jediný elektronický týdeník pro rybáře v Česku, Moravě a Slezsku
V JORDÁNU UHYNULO AŽ NA 20 TUN RYB, RYBÁŘI SI NAJMOU ZNALCE
Foto: JSDH Náchod (Tábor) & JSDH Tábor
Tábor – Inspektoři životního prostředí z Českých Budějovic si šli prohlédnout
pohromu na Jordánu. Podle ředitele Vladimíra Jiráčka to však nebylo naposledy.
Škody na rybách se budou počítat ve stovkách tisíců korun.
Inspektoři si v Táboře vyžádali další podklady. „Chceme zjistit, zda byla dodržena projektová dokumentace a zda práce probíhaly tak, jak měly. Věcí se budeme
dál zabývat,“ řekl Jiráček s tím, že v této fázi je na rozhodnutí o pokutě brzy.
Podle názorů mnohých obyvatel města by náklady na odškodnění měla nést
firma, která hráz stavěla. Firma Daich se podle jednatele místního rybářského
svazu Jaromíra Procházky k zodpovědnosti hlásí. „Jednali jsme už s panem
Kubíkem a přistupují k tomu vstřícně. Už nám nabídli náhradu za práci, kterou
odvedli naši chlapi při záchraně a odlovu ryb,“ říká jednatel.
Náhrada je také předmětem jednání i mezi táborským úřadem a Jihočeským
územním svazem ČRS, kterému ryby v Jordánu patří. „Řekli jsme, že na vyčíslení škod
najmeme znalce, aby byl posudek objektivní. Pak se rozhodneme, zda budeme náhradu
požadovat po městě, nebo po dodavateli stavby,“ říká jednatel svazu Jan Štěpán. Odhaduje, že uhynout mohlo až 20 tun ryb, jejichž hodnota se bude pohybovat v řádu stovek tisíc
korun. Jaromír Procházka z místní organizace rybářů sice mluví o lavině bláta, katastrofě
a ohrožení i dalších živočichů především v potoce, ale na druhou stranu věří v sílu sebezáchovy přírody. „Nechci situaci zlehčovat, ale příroda je mocná, ona si poradí stejně, jako si
poradila po povodních. Teď je v řece dost vody, tak se vyčistí.“
Již 22. prosince bylo zřejmé, že se spodní část Jordánu zaplnila vodou natolik, že volně
odtékala štolou. Už jí ale bylo tolik, že štolu nešlo uzavřít. Za týden hráz praskla a ryby
neměly šanci na výhru. Některé sice zpočátku ještě pád do štoly přežily a dostaly se do
řeky, ovšem tragédie nastala při poklesu hladiny. Tisíce ryb uvízly v bahně a udusily se,
další tisíce pak nepřežily masakr u otvoru do šachty, který kapacitně na takové množství
těl nestačil. Dílo zkázy dokončily kusy ledu, které se v tu chvíli chovaly jako sklo.
„V uhynulých rybách, které jsme posléze sbírali od Prádla až po vodopád, byli kapři kolem osmi deseti kilo. Nebylo výjimkou, že tam byly i patnáctikilové kusy, byli tam sumci
160 centimetrů. To jsou krásné ryby, a rybář čeká třeba celý život, aby takovou trofejní rybu
chytl,“ dodal Procházka. Zdroj: Zdroj: denik.cz, Český rozhlas
CHLEBA Z KORÝŠŮ, MĚKKÝŠŮ A RYB? UF…
Praha – V síti prodejen Albert se prodává čerstvý chléb Šumava od dodavatele Mader a synové. Na tom by nebylo až zas tak nic divného,
kdyby se na etiketě o výrobku u alergologických informací neuvádělo, že chléb může obsahovat mimo jiné stopy korýšů, měkkýšů a ryb.
„Tyto informace jsou poskytovány dodavatelem a prodejce je v této formě musí uvést na etiketě výrobku,“ uvedla Judita Urbánková, mluvčí
společnosti Ahold, která maloobchodní síť prodejen Albert v Česku provozuje.
Jak dále mluvčí sdělila, dodavatelé výrobků do prodejní sítě sami na základě analýzy rizik hodnotí, zda v rámci výroby produktu může
dojít ke kontaminaci třeba jen stopovým množstvím možného alergenu. Ahold podle mluvčí nicméně očekává od výrobce pečiva detailní
vysvětlení, proč základní potravina jakou je chleba, může kromě regulátorů, emulgátorů a zhušťovadel obsahovat i části ryb, korýšů, či
měkkýšů. K výrobě chleba je přitom potřeba jen mouka, voda, sůl a případně droždí.
Zdroj: novinky.cz
TUŇÁK ZA VŠECHNY PRACHY
Tokio – První letošní aukce tuňáka obecného na trhu v Tokiu se postarala o velké překvapení. Ryba o váze 222 kilogramů se prodala za rekordních 155,4 milionu jenů (asi 34,3 milionu
Kč). To je skoro trojnásobek dosavadního rekordu, který je teprve z loňska. Za nárůstem ceny
je hlavně celosvětově vysoká poptávka po suši.
Tuňák rekordman byl uloven u severovýchodního pobřeží Japonska a prodán na vyhlášeném tokijském trhu Cukidži. Maso, které má jemnou růžovou až červenou barvu, se vedle
suši používá i k přípravě pokrmů sašimi. Nejlepší plátky tuňáka s vysokým obsahem tuku se
v luxusních suši barech v Tokiu prodávají i za 2000 jenů (asi 440 Kč) za kus. Obliba těchto pokrmů se přitom zvyšuje tak rychle, že kvůli vyššímu výlovu v mořích tuňáků ubývá. To se nelíbí
ochráncům životního prostředí. Japonci konzumují až 80 procent tuňáka, který se ve světě
vyloví. Většina ryb ulovených ve světových mořích také putuje do Japonska ke zpracování
a spotřebě. Tuňáka za rekordní cenu vydražil prezident společnosti Kiyomura Kijoši Kimura,
jehož firma provozuje síť restaurací Sushi-Zanmai. Kimura připustil, že cena za tuňáka byla
poněkud vysoká, zaplatil ji ale, protože prý chtěl Japonsko povzbudit. Předchozí rekordní
cena za vydraženého tuňáka byla 56,4 milionu jenů (asi 12,4 milionu Kč) a padla rovněž na
první aukci roku. Vítězem byl shodou okolností stejný člověk jako letos. Zdroj: agris.cz
Rybářský týdeník
A JEŠTĚ JEDNOU JORDÁN…
Tábor – Inspekce ŽP hledá odpověď na otázku o porušení zákona. Táborský odbor ŽP se ve věci prohlásil za podjatého.
„Část viny připouštíme,“ řekl jednatel firmy Daich Josef Kubík k události z 28. prosince. Příčiny protržení dělicí hráze na Jordánu již zjišťují
pracovníci České inspekce životního prostředí.
„Případ přebírá Česká inspekce životního prostředí s tím, že zahájí ve věci správní řízení. Budeme nyní zjišťovat, zda došlo k pochybení
či porušení zákona,“ potvrdila mluvčí inspekce Simona Cigánková s tím, že ukončení šetření v tuto chvíli není jednoduché odhadnout.
I město si chce nechat situaci posoudit odborníkem. Jednoznačně však starosta Jiří Fišer dementuje zprávy některých televizních společností o tom, že o víkendu došlo k druhému protržení hráze. „To, že voda přetéká přes bezpečnostní přeliv, je standardní, a dokud nebude
přítok stabilizován, tak přetékat ještě bude,“ vysvětluje starosta k situaci z uplynulého víkendu.
Bombardován dotazy je však především kvůli havárii z konce roku, kdy skutečně došlo k protržení hráze, nekontrolovatelnému úniku sedimentu a průtoku štolou, což mělo za následek smrt tisíců kusů ryb. Proč se tak stalo, má odpovědět právě inspekce životního prostředí.
„Při určitém povodňovém stavu může k masivnímu přelití hráze dojít, ale rozhodně už nemělo dojít k nekontrolovatelnému průtoku štolou,“
míní starosta Fišer. Ten uvedl, že štole Jordánu v té době chybělo provizorní hrazení, které by samovolnému průtoku zabránilo, ačkoli to
vyžaduje manipulační a povodňový plán stavby. „To je pro mne zásadní: tak to mělo být, ale nebylo. To považuji za chybu, a pokud budu
konfrontován vyšetřujícími orgány, ať již inspekcí nebo policií, budu tento názor prezentovat,“ řekl Jiří Fišer.
Protože táborský odbor životního prostředí se ve věci prohlásil za podjatého, chopila se úkolu inspekce. Do vyšetření se mohou vložit
i policisté. Starosta je ujistil, že bude k dispozici, a je připraven spolupracovat.
Zdroj: denik.cz
RYBY ŠPLHAJÍCÍ VODOPÁDY
Clemson – K endemickým druhům Havaje patří ryby, které šplhají ve vodopádech. Podle nové studie to dělají stejným způsobem, jakým přijímají potravu.
Hlaváčovitá ryba Sicyopterus stimpsoni z Havaje vyniká v umění „plavat proti proudu“.
Mláďata se líhnou ve slané vodě, odkud se později stěhují do horních, rychle tekoucích
toků řek. Přitom musí překonat i 100 metrů vysoké vodopády. Ke šplhání po jejich kluzkých vertikálních stěnách ryba využívá kombinaci dvou přísavek – jednu představují
ústa, druhá je umístěna na břišní straně těla v pánevní oblasti. Orální přísavka má ale
ještě další funkci – s její pomocí ryba seškrabuje povlaky řas rozsivek, kterými se živí.
„Šplhací“ i potravní pohyby úst jsou si velmi podobné. Biologové z americké Clemson
University proto předpokládají, že jedna funkce je odvozena od druhé. Havajské ryby Sicyopterus stimpsoni by pak byly příkladem
exaptace neboli druhotného přizpůsobení, které vzniká modifikací předchozí adaptace. Která z nich je ta původnější, se jim zatím zjistit
nepodařilo. Analýza filmových záznamů pohybů čelistí však potvrdila, že ryby při krmení používají stejné svaly jako při šplhání ve vodopádech. Možnost, že tak extrémní chování mohlo během evoluce vzniknout z mnohem základnějšího potravního chování, je podle vědců
fascinující. Zdroj: Český rozhlas
STANOVISKO SVAZU K TZV. VOLNÝM VODÁM
Praha – Český rybářský svaz prostřednictvím svého právníka vydal stanovisko
k dotazu ohledně informací, že v roce 2014 má končit platnost dekretů na rybářské revíry na tzv. volné vody (řeky a údolní nádrže), a že revíry by měly být poté
nabídnuty do pronájmu.
Stanovisko svazu přinášíme v plném rozsahu:
Podle ustanovení § 34 odst. 1 zák. č. 99/2004 Sb., o rybářství právní akty
o vyhlášení rybářských revírů, o povolení výkonu rybářského práva v příslušném
revíru nebo o prohlášení části rybářského revíru, popřípadě celého rybářského
revíru, za chráněnou rybí oblast, vydané podle dosavadních právních předpisů,
zůstávají v platnosti.
Toto citované ustanovení je rozhodující pro zodpovězení otázky, zda je platnost
rozhodnutí o vyhlášení rybářských revírů a o povolení výkonu rybářského práva,
tedy tzv. dekretů, časově omezena. Vzhledem k tomu, že dříve platný zákon
o rybářství č. 102/1963 Sb. neznal časová omezení těchto dekretů, znamená to,
že dekrety vydané před účinností zákona č. 99/2004 Sb., tedy před 1. dubnem
2004, byly vydávány ministerstvem zemědělství bez časového omezení (výjimky
nelze vyloučit, ale nesetkal jsem se s nimi). Tyto dekrety tedy platí bez časového omezení i nadále.
I podle v současné době platného zákona o rybářství č. 99/2004 Sb. je třeba rozlišovat rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru podle
§ 4 zákona a rozhodnutí o povolení výkonu rybářského práva na tomto revíru podle § 6 zákona.
Rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru vydává rybářský orgán bez časového omezení. Za podmínek uvedených v § 4 odst. 6 může
být toto rozhodnutí změněno; za podmínek uvedených v § 4 odst. 7 může být rybářský revír zrušen.
Rozhodnutí rybářského orgánu o povolení výkonu rybářského práva však časové omezení obsahuje, neboť podle § 6 odst. 2 zákona
o rybářství výkon rybářského práva povolí na dobu 10 let příslušný rybářský orgán osobě, která splňuje podmínky pro řádný výkon rybářského práva… Dále podle ust. § 10 odst. 2 zákona o rybářství výkon rybářského práva zanikne uplynutím doby, na kterou byl povolen...
Příslušný rybářský orgán může rozhodnout o povolení výkonu rybářského práva jen tam, kde je rybářský revír „právně volný“, tedy, na
němž není žádné osobě (fyzické či právnické) povolen výkon rybářského práva. Pak jeho rozhodnutí, vydané po 1. 4. 2004, obsahuje
časové omezení na dobu 10 let. Pokud však je stále v účinnosti tzv. dekret, který byl vydán podle tehdejších předpisů (podle zákona
č. 102/1963 Sb.), není výkon rybářského práva časově omezen a trvá do doby, než se splní některá z podmínek uvedených v § 10 zákona
o rybářství, tedy než příslušný rybářský orgán povolení výkonu rybářského práva svým rozhodnutím odejme, nebo toto právo zanikne
úmrtím fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, které byl výkon rybářského práva povolen, bez právního nástupce.
Informace, jak ji zmiňuje tazatel, tedy pravdivá není. JUDr. Alexander Šíma
Rybářský týdeník
NA ZÁPADĚ ČECH DOŠLO KE SMĚNĚ RYBNÍKŮ
Karlovy Vary – Město Karlovy Vary se dohodlo s Českým rybářským svazem na směně pozemků a rybníků. Hlavně jde o nádrž v rekreačním areálu Rolava, který patří rybářům. Město rybník Rolava vymění za jiné tři menší rybníky. Směna umožní městu investovat do dalších
úprav areálu, řekl primátor města Petr Kulhánek.
Město získá Rolavu výměnou za rybník Kolovák a rybníky Zátiší 1 a 2. Zatímco Rolava má asi 5,5 hektaru, všechny tři rybníky dohromady
mají asi 6,5 hektaru. Podle předsedy karlovarského Českého rybářského svazu Michala Blahuška rybáři na Rolavě chovali hlavně malé ryby,
aby nemuseli hnojit a zatěžovat tak rekreační nádrž. I tyto aktivity nyní na Rolavě omezí. O to intenzivněji pak budou moci rybáři využívat
nově získané rybníky včetně Kolováku, který bývá také cílem karlovarských rekreantů „Oplocovat ho nebudeme, ale dáme tam cedule, že
jde o chovný rybník,“ uvedl Blahušek. Směnu pozemků by mohli zastupitelé schválit na březnovém zasedání, aby úpravy na Rolavě mohly
začít co nejdříve. Několik milionů korun chce město investovat do oprav hráze a úprav břehů kolem nádrže.
Zdroj: agris.cz
V LÍHNI NA ŠUMAVĚ ODCHOVÁVAJÍ MNÍKA
Borová Lada – Mník jednovousý (Lota Lota), naše jediná treskovitá ryba, se nyní vytírá v rybí líhni na Borových Ladech. Do šumavských
řek se tak dostane další generace mníka jednovousého. Ta na podzim po přirozené selekci čítá několik tisíc kusů ryb, uvedl mluvčí NP
Šumava Pavel Pechoušek.
Jediná treskovitá ryba, která se vyskytuje v našich vodách, je u nás vážně ohrožená. Rybí líheň Správy Národního parku Šumava na
Borových Ladech, která je nejvýše položenou líhní v Česku, se odchovem mníka jednovousého jako jedna z mála zabývá.
„Jedna samička mníka obecného má až 800 tisíc jiker, které použijeme k odchovu. Momentálně máme osm milionů oplozených jiker,
u kterých začíná období inkubace. Do dospělosti se jich dožije několik tisíc,“ popisuje Josef Šperl, vedoucí rybí líhně na Borových Ladech.
Správci rybí líhně zachytí jikry do hustých sítí a potom je vloží do speciálních lahví, kterými protéká voda z potoka. „V půlce března se
vylíhne plůdek, který vysadíme do šumavských vod a potoků. Tím chceme jejich počet na Šumavě neustále navyšovat. Od doby, kdy
mníka na Šumavě vysazujeme, se jeho počet minimálně zdvojnásobil,“ říká Šperl. Do šumavských řek a říček se na jaře dostane několik
tisíc těchto ryb. „Jediná šumavská rybí líheň vyprodukuje ročně 180 tisíc kusů rybího plůdku. Většinou jde o pstruhy obecné, které vysazujeme zhruba na 50 lokalitách na přelomu dubna a května,“ řekl Pechoušek. Mník jednovousý vyhledává úseky s dobře prokysličenou
a čistou vodou. „Čím mají mníci studenější vodu, tím je to pro ně lepší. Tím jsou aktivnější,“ doplňuje Šperl. „Mník pomáhá ostatním
druhům ryb v řekách. Protože se v ní chová stejně jako liška v lese,“ uvádí Šperl. Na území Národního parku Šumava jsou čtyři rybářské
revíry – Řasnice, Teplá a Studená Vltava a Křemelná, což představuje zhruba 35 kilometrů řek, kde se dá lovit. Podle zarybňovacího plánu, který stanovilo Ministerstvo životního prostředí ČR, musí správci parku do těchto řek vypouštět pstruha potočního, lipana podhorního,
mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou ryby, které do šumavských řek patří. V řekách na území Národního parku Šumava má lov
ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají metodou „chyť a pusť“ a na háčky bez protihrotu.
„Rybáři si mohou odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruh duhový, nebo dravé ryby, jako je třeba štika, bolen
nebo okoun,“ popisuje Pechoušek. Pstruhy i lipany musí rybáři vrátit zpět do řeky.
Zdroj: Naše voda
RAK – BIOINDIKÁTOR KVALITY VODY
Praha – Raci jsou největší sladkovodní bezobratlí, kteří mohou zachytit velmi nízké koncentrace různých látek rozpuštěných ve vodě. Uvedl to při křtu publikace „Biologie a chov
raků“ proděkan Fakulty rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity Pavel Kozák.
Zmiňovaná publikace, kterou financovalo ministerstvo zemědělství, obsahuje celou řadu
dalších zajímavých údajů o racích, z nichž mnohé jsou výsledkem výzkumů uvedené fakulty, která se na existenci knihy rozhodující mírou podílela. Na knize spolupracovali ale
i další autoři z Přírodovědné fakulty Ostravské univerzity a Přírodovědné fakulty Karlovy
univerzity v Praze.
Vědci a výzkumníci z FROV prezentovali při křtu publikace systém využívající raka jako
bioindikátoru kvality vody pomocí sledování srdečního rytmu raka optickým senzorem,
který sami vyvinuli. Varovali také před klesající populací původních tuzemských raků –
raka říčního a raka kamenáče, které stále více ohrožuje račí mor. Podle autorů knihy se přitom situace může v budoucnosti ještě zhoršit,
a to díky šíření nepůdních druhů raků, jako je rak červený a rak mramorový, které jsou pro naše raky velmi nebezpečné. V tuzemských
vodách žijí ale i další nepůvodní druhy raků, a to rak signální a rak pruhovaný. Největším nebezpečím šíření nepůvodních druhů raků je
podle poznatků vědců jejich vysazování laickou veřejností.
Zdroj: Naše voda
ZÁPADOČEŠI ZARYBNÍ AŽ ODTÁHNE KORMORÁN
Plzeň – Na základě četných dotazů sděluje rybářský hospodář Západočeského územního svazu, že nové zarybnění plánuje v závislosti
na výskytu kormorána u našich revírů. Nové ryby půjdou do vody, až kormorán buď odtáhne na sever, nebo zahyne hladem – pro cca 900
ks těchto predátorů, kteří opět nocují v Zábělé u Berounky, (a následně možná i pro další hejna) rozhodně hody nechystá. Podle zkušeností z minulých let situace vhodná pro zarybnění nastane někdy koncem března. Zdroj: ZÚS Plzeň
NOVINKA
Kuličkové pelety Mivardi Rapid – Vyzutý Tonda 2900g
Kuličkové pelety jsou vyráběny ze stejných surovin, jako pelety a boilie, avšak
za zcela odlišných postupů. Díky tomu se rychleji rozpadají a mají tak rychlejší
účinek než klasické boilie nebo peleta. Jsou vhodné k nastražení v době, kdy
ryby nejeví zájem o potravu a ke vnadění kobrou na větší vzdálenosti. Další
příchutě jsou kapří guláš a játra + maso.
Rybářský týdeník
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA FAKULTĚ
České Budějovice – Dne 18. ledna od 9:00 do 15:00 hod. proběhne
na Ústavu akvakultury v Českých Budějovicích den otevřených dveří. Kromě informací o fakultě a nabízených studijních programech
budou zpřístupněny i moderní výukové prostory. Zároveň se můžete
těšit na expozici sladkovodních druhů ryb a rybích preparátů, ukázky
zpracování ryb včetně ochutnávky rybích výrobků a mnohé další zajímavosti.
ZÁPISNÍK PEPANA ŠTIKY
RECEPT
Lín na roštu s limetou
Ingredience
300 g mníka, 300 g vepřového
bůčku, 50 g cibule, 100 g rajčat,
lžíce papriky, půl lžičky pepře, sůl.
Postup přípravy
Vepřové maso umeleme, rozškvaříme, přidáme drobně nakrájené
maso mníka (bez kůže a kostí),
nakrájená rajčata, nastrouhanou
cibuli, koření, sůl a dusíme 10 minut za občasného podlití horkou
vodou. Šťáva má být na konci dušení takřka vysmahlá.
VTIP
„Pomoc, topím se!“ křičí děvče z vody.
„A souložit umíš?“ volá na ni rybář ze břehu.
„Umím, jasně že umím.“
„No vidíš, a je ti to prd platný, plavat ses měla naučit.“
-----------------------------------------------------------------------------------Potkají se dvě žížaly. A ta jedna povídá té druhé: „Kde máš manžela?“
„Ále! Vytáhli ho na ryby“ PROPLAVALO KOLEM NÁS
Ve dnech 25. 1. a 1. – 2. 2. 2013 pořádá Střední rybářská
škola Vodňany výstavu Život kolem vody. Je připraven bohatý doprovodný program, k vidění bude 40 druhů našich sladkovodních
ryb, ukázka nových metod preparace ryb, modely rybničních zařízení. Výstava myslí i na zrakově postižené a nabídne haptické
modely ryb.
Více informací na: www.srs-vodnany.cz
Zdarec přátelé,
tak dneska si to nahodíme navážno. V týdnu jsem zaskočil za svým kámošem, který
je hospodářem v jedné z našich organizací.
Zrovna seděl nad vyplněnými povolenkami,
které v těchto dnech odevzdáváme. Jářku,
ogaři, tak nešťastného člověka jsem dlouho neviděl. Co my tam
dokážeme do těch řádků vepsat za hovadiny, to byste nevěřili.
Tak třeba – v úlovkách se objevují podměrečné ryby, nebo si zapíšeme a ponecháme ryby v době hájení či ryby celoročně hájený!!
A kámoš mi říká: Pepane, víš, co je nejhorší? Že tyhle zvěrstva
klidně při kontrole podepíše rybářská stráž. Tak to jsem si grcnul
na prdel i já a čučel jsem nevěřícně jak moje stará, když jsem si
v pondělí skočil na jedno a už ve středu ráno jsem byl doma.
A to není všechno. Kurňa chlapi, my i blbě zapisujeme váhy ulovených ryb. Tak tady vám říkám, jako že se Pepan jmenuju: Škodíte sobě a hlavně vašemu revíru! Viděl jsem i povolenku, kde
měl dotyčný uloveno na jednom revíru 6 kusanců štiky od 70 do
80 cm a jejich váha byla jednotná – 2 kila. Tož to tu máme revír
štik dietářek, jinak chlapiska nevím. Přitom ty štiky by měly mít
normálně 3 – 4 kila. Při ceně 200 korun za kilo jde jen u těchto
štik o pěkné peníze. Bohužel, ty se už do revíru nevrátí. Vážíme
od boku, některé z vás bych teda u nás v konzumu za pultem
uzenin vidět nechtěl. Proč? Bo klidně napíšeme kapr 45 cm –
1,30 kila, 50 cm – 2 kila a tak bych mohl při pohledu do povolenek
pokračovat. To není nějaká buzerace hospodářů, ale pro pět ran
do bělice uvědomte si jedno: hospodář dle této statistiky spočítá,
co vodě schází či přebývá a může tak zajistit rovnováhu v rybí
osádce. Pokud ji zkreslíme, výsledek stojí za prd. A ještě jedna
věc – získáváme dotace udělené na základě redistribuce, kdy se
nám poctivě zapsané ryby do revíru vrací v rámci dotací nad rámec zarybňovací povinnosti. A tady nám utíkají peníze.
Tož to je všechno synci a děvenky, co jsem vám dnes chtěl sdělit,
a dokažme si, že v mozkovně nemáme jen boilies.
Tak Petrův zdar, Váš Pepan Štika NAPIŠTE NÁM
Chcete něco zajímavého ze své místní organizace sdělit svým kolegům rybářům? Pořádáte závody, či jste ve vašem revíru chytili kapitální
úlovek? Pochlubte se, napište nám, pošlete fotku... Budete zarybňovat nebo naopak nádrž vypouštět? Zakázali jste ve svém revíru lovit?
Řekněte nám o tom, i ostatní to bude zajímat. Pište na [email protected]
Maminčin týdeník Turistický týdeník
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.mamincintydenik.cz
Policejní týdeník
P OLICI E
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.policejnitydenik.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.turistickytydenik.cz
Vinařský týdeník
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.vinarskytydenik.cz
Zahrádkářský týdeník Hasičský týdeník
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.zahradkarskytydenik.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.hasicskytydenik.cz
4 Elements Group s.r.o. - šéfredaktor Miroslav Ztratil, kontakt [email protected]
adresa - Bořivojova 878/35,130 00 Praha 3.
www.rybarskytydenik.cz
Rybářský týdeník
4 Elements Group s.r.o.

Podobné dokumenty

Rybářský týdeník

Rybářský týdeník Rybářský týdeník

Více

Rybářský týdeník

Rybářský týdeník Mník jednovousý vyhledává úseky s dobře prokysličenou a čistou vodou. „Čím mají mníci studenější vodu, tím je to pro ně lepší. Tím jsou aktivnější,“ doplňuje Šperl. „Mník pomáhá ostatním druhům ryb...

Více

Rybářský týdeník

Rybářský týdeník však jsme cítili šanci, že se dlouho neřešené problémy podaří alespoň částečně napravit.“ uvedla k současné situaci předsedkyně SMS ČR Jana Juřenčáková. SMS ČR nedávno adresovalo ministerstvu sérii...

Více