Pentagram - Lectorium Rosicrucianum

P e nt a gr a m
Lectorium Rosicrucianum
Jde o světové Nanebevzetí,
ne o evoluční cestu utrpení
Město, zrcadlo touhy
Marta a Marie
Zem, voda, oheň, človek
Rozjímání pro mladé lidi od Catharose de Petri
Konference Fama400 v Calwu – pohled zpět
Znovuobjevení Gnose
2015
ČÍSLO
6
Šéfredaktor
Peter Huijs
Redakce
Kees Bode, Wendelijn van den Brul,
Arwen Gerrits, Hugo van Hooreweeghe,
Peter Huijs, Hans Peter Knevel, Frans
Spakman, Anneke Stokman-Griever,
Gerreke Uljée, Lex van den Brul
Design
Studio Ivar Hamelink
Sekretariát
Kees Bode, Gerreke Uljée
Adresa redakce
Pentagram
Maartensdijkseweg 1
NL-3723 MC Bilthoven
e-mail: [email protected]
Administrace
Medzinárodná škola Zlatého Ružokríža
Lectorium Rosicrucianum
Masarykova 1 2
SK-040 01 Košice
e-mail: [email protected]
Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží
Lectorium Rosicrucianum
Křesomyslova 8
CZ-1 40 00 Praha 4
e-mail: [email protected]
Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží
Lectorium Rosicrucianum
Nové sady 4
CZ-602 00 Brno
e-mail: [email protected]
www.lectoriumrosicrucianum.org
K překladu použito:
německé vydání Pentagramm 5/201 4
anglické vydání Pentagram 1 /201 5
maďarské vydání Pentagram 1 /201 5
Vydavatel
Mezinárodní škola Zlatého Kříže s Růží
Lectorium Rosicrucianum
Křesomyslova 8
CZ-1 40 00 Praha 4
e-mail: [email protected]
Autor
© Stichting Rozekruis Pers
Bakenessergracht 5
NL-2011 JS Haarlem
e-mail: [email protected]
www.rozekruispers.com
Kopie ne bez písemného souhlasu
Evidenční číslo MK ČR E 1 8833
Časopis Mezinárodní školy
Zlatého Kříže s Růží
Lectorium Rosicrucianum
Časopis Pentagram chce čtenáře upozornit na
novou dobu, která započala ve vývoji lidstva.
Pentagram byl za všech časů symbolem
znovuzrozeného člověka, Nového Člověka.
Je však také symbolem Universa a jeho
věčného bytí, v němž se projevuje Boží plán.
Symbol však obdrží smysl jen tehdy, je­li
uskutečněn v životě. Teprve tehdy, když
člověk uskutečňuje pentagram ve svém
mikrokosmu, ve svém malém světě, teprve
pak vstoupil na stezku transfigurace.
Časopis Pentagram vyzývá čtenáře,
aby tuto duchovní revoluci v sobě samých
připustili a uskutečnili.
P e nt a g r a m
Číslo 6/2015
Miesto konania akcie: oblasť okolo Tübingenu
a Calwu v Nemecku, štát Bádensko-Württembersko.
Čas konania: September 201 4.
Aktivita: slávnosť Fama400.
Obrovský impulz zo slávnosti Fama400
stále pretrváva v pracovnom poli moderného
Ružokríža v Južnom Nemecku. Výstavy, prednášky, workshopy, príťažlivé dokumenty a veľké
konferencie boli centrom ohromného záujmu.
Súčet týchto činností veľmi posilňuje spojenie
moderného Ružokríža s éterickým a energetickým poľom Christiana Ružokríža. Úvahy
jedného z 1 700 účastníkov nám umožňujú
vidieť s jasnou istotou, že Svetlo je aktuálna
a konkrétna realita tu a teraz.
A nie je to len južné Nemecko, ktoré ponúka
priestor ku koncentrovanému novému impulzu
smerom k vedomiu a oslobodeniu duše. Vlani
v auguste v São Paule v Brazílii konajúci sa
veľký dvojročný knižný veľtrh prilákal okolo
dvoch miliónov návštevníkov. Tisíce ľudí, vrátane detí, bolo nadšených zo stánku Penta­
grama Publicações, kde viac ako 4000 kníh
zmenilo majiteľa a bolo rozdaných 1 2 000
záložiek. Fotografický report v sérii Obrazy
sveta nám ukazuje viac.
Chceli by sme tiež upozorniť v tomto vydaní
na metafory ostrova, mesta, plánu a matrice.
K dispozícii je tiež univerzálne posolstvo pre
našu mládež od Catharose de Petri, písané
rovno zo srdca s hlbokým pochopením. A potom ešte jeden starobylý obraz: je to hrnčiar vytvárajúci vázu z hliny, vody a ohňa, pričom však
tento hrnčiar je majstrom vnútorného bytia.
Obálka: Orientální vyobrazení okřídlené světelné lidské
bytosti – v čistotě rovné andělům. Zdroj neznámý.
Jde o světové Nanebevzetí,
ne o evoluční cestu utrpení
Pět úvah Henryho Corbi­
na 2
Město, zrcadlo touhy 10
Obrazy světa: São Paulo 20, 21, 26, 33, 52, 53
Plán se zrcadlí v tichu 22
Marta a Marie 27
Rozjímání pro mladé lidi
od Catharose de Petri 34
Znovuobjevení Gnose 38
Zem, voda, oheň, človek 43
Architekt sveta 48
Fama400: Ohlédnutí zpět
jednoho z účastníků 50
Jde o světové Nanebevzetí,
ne o evoluční cestu utrpení
Můžeme pozorovat vzrůstající napětí mezi různými politickými stranami ve světě a stále se stupňující napětí emocí založených na náboženském přesvědčení. Tyto emoce ale nemají nic společného s božským
nebo vznešeným. Tonou v krvi, explodují v rozhořčení a zběsilosti,
a odebírají člověku klid a čistotu, ve které by mohl dospět k poznání
a tak k rozumnému řešení.
1.
Dobrodružství, které nám tento
svět nabízí, je dlouhý pokus, vy­
šplhat se ze dna jámy nahoru. Člověk
šplhá a šplhá a pokaždé dosáhne nové
úrovně v jámě, dokud nedosáhne té
nejvyšší. Pokaždé má pod svýma no­
hama úroveň, kterou právě opustil.
Každý, kdo disponuje orgánem vnitř­
ního vnímání, bude tedy vidět pod
svýma nohama uplynulý čas, stále
hustější, nejasnější a neprůhledněj­
ší, zatímco den za dnem, tak jak čas
pokračuje, se prapůvodní vůle vyja­
dřuje stále subtilněji a jasněji.
Představme si nějakou bytost, kte­
rá klesá z nebe. Dospěla do prostoru
elementárních éterických sfér a klesá
dál do oblasti minimální atmosférické
hustoty; odtud klesá hlouběji, do sféry
mraků a vod oceánů, až do nitra země.
A potom zazní: „Nyní se obrať!“ Teď
se zvedne z temnoty země, přichází
znovu do sféry vodstva, projde veš­
kerým zhuštěním a proniká znovu až
2
Pentagram 6/201 5
Slavná mešita Nasir-al-Molk v Shiraz/Írán byla postavena v 9. století knížetem Mirza Hasan Ali Nasir
al Molkem. Překrásné jsou její pětiúhelníkové klenby a zrcadlení
světla na podlaze, když slunce
svítí přes pestrobarevná olověná
skla v oknech.
PĚT ÚVAH HENRYHO CORBINA
Má velký význam, že přemýšlející člověk je od těchto sociálních otřesů
osvobozen. Tato svoboda je možná, když si díky poznání zachová potřebný vnitřní klid. Díky poznání skutečného spojení s tím Vyšším –
kritériem, které je ve všech čistých náboženstvích k dispozici. Čtenáři,
nenechte se odradit některými arabskými slovy v následujícím textu
Henryho Corbina, kterými umí vyložit nejčistší a universálně pravdivý
charakter súfijského učení v Islámu.
Jde o světové Nanebevzetí, ne o evoluční cestu utrpení
3
do nejvyšší sféry, kde jsou pouze svět­
lé obláčky. A když se dokonce vznese
i nad to, přichází do nejčistšího a ne­
dotčeného vzduchu. Její oči si prohlíží
svět kolem sebe; nadechne se z plných
plic. Pryč jsou ohraničení, která ji du­
sila. Předává se nesmírnému klidu;
konečně může svobodně dýchat.
Nuže, toto je přesně spirituální hi­
storie našeho světa. Protože náš svět,
naše vnímání byli v hloubce země, do­
kud nebylo Adamovi řečeno: „Nyní
se obrať!“ Tento návrat je nyní v plném
běhu, ale my nejsme ještě osvoboze­
ni od těžkostí a starostí; všude kolem
nás ještě existuje temnota a mlha. Ještě
dlouho nebudeme v čistém vzduchu.
Tam, kde jsme, panuje hluboká tem­
nota. A je dobré najít v této temnotě
„nějakého Pána“, nějaké náboženství,
4
Pentagram 6/201 5
nějakou školu. Udržovat určitý život­
ní postoj, vyznávat určitou víru. Ale
jednou člověk zpozoruje, že pronikl
k nejčistšímu vzduchu; zahlédne slun­
ce a „podobu přítele“, pravého duchov­
ního vůdce, Imama. Stojí před neza­
haleným světlem, kterému nezůstane
nic skryto. Už neexistují zákony, ná­
boženství není náboženstvím a všech­
ny instituce jsou velmi vzdálené.
Ze všeho nejdříve bychom se měli
pozdvihnout na takovou duchovní
úroveň, na které bude „přítel“ vidi­
telný. Imam to nemůže udělat za nás.
Kdyby se nám přítel zjevil dříve, než
bychom byli schopni ho rozpoznat,
nebyla by to pro nás žádná výhoda.
Jak se říká: „Přítel je mi blíže než já
sám sobě. Ale jak zvláštní – já, já jsem
mu na míle vzdálen.“ Kdyby se tedy
Imam ohlásil dříve, než bychom dosáh­
li oné duchovní úrovně, to znamená,
dříve než se něco v našem způsobu bytí
změní, ani jednou ho nezpozorujeme;
nebude nám to k žádnému užitku, bylo
by to dokonce v rozporu s moudrostí.
Avšak jakmile se naše duchovní vnímá­
ní otevře a my se změníme, znamená
to, že jsme se dostali na vyšší úroveň.
Protože – říkáme to už předem – mu­
síme z díry ven, abychom se mohli
dostat na místo, kde je přítel, Imam,
viditelný. A jméno tohoto místa, v ja­
zyku těch, kteří milují moudrost Boha
(ahl­e hikmat), je Hurqalya, někdy je
také nazýváno Zelený ostrov.
Francouzský filosof Henry Corbin (1 903–1 978) se celý život věno-
val studiu íránské filosofie a mystiky.
Osloven hlubokou moudrostí perského myslitele Suhrawardiho (Šelest
Gabrielových křídel) poukazoval na
to, jak starověká Gnose po rozšíření Islámu přešla ve formě súfismu
v podstatě do „ilegality“.
Jako ředitel centra pro islámská studia na Sorbonně, díky studiu
islámské filosofie, stavěl mosty mezi
Východem a Západem. Říká o sobě:
„Mé setkání se Suhrawardim určilo
cíl mé spirituální cesty tímto světem.
Učení Platóna, které se projevilo
v zoroastrické angelologii nebo učení andělů ze staré Persie osvítilo
stezku, kterou jsem hledal.“
Od momentu, kdy náš svět – což
jsme my – dosáhne úrovně Hurqalyas,
uvidí nádheru Imama. Pravda bude
zjevena. Veškerá temnota se rozply­
ne. Všechny podmínky se změní.
Člověk nebude moci uvěřit, že tato
spirituální realita by mohla být dale­
ko odtud! Už se ohlašuje; první zna­
mení úspěchu, ale také krize jsou
znatelné. Vítr ze světa Hurqalya se
nás už dotýká, a vůně z takového svě­
ta už předem dosahují duše skutečně
věrných. Ano, oni dokonce mohou
ze slov, která jsou zde napsána, vde­
chovat květinovou vůni ze světa Hur­
qalya. Ale pozor! Ti, kteří jsou slabí
nebo falešní, by mohli z této vůně
ztratit rovnováhu. Ale každý, kdo je
hoden jména člověk, se těší už z této
nádherné vůně, která se stává potra­
vou pro jeho duši. Důkaz je zde, Bůh
to chce! Hurqalya je blízko.
2.
ZELENÝ OSTROV Na vrcholu
nebo v srdci hory, která tvoří
střed Zeleného ostrova, se nachází
malý chrám ve tvaru kopule, místo,
kde je možné setkat se s vnitřním pří­
telem; protože někdy se stává, že ti
zanechá osobní poselství. Ale kromě
milovaného nesmí nikdo vystoupit
nahoru k chrámu. Tento malý chrám
stojí ve stínu stromu Tuba, a my víme,
že to je jméno stromu, který v ráji po­
skytuje stín. Chrám se nachází v blíz­
kosti pramene, který pramení na úpatí
tohoto stromu z ráje; ani tomu nemů­
že být jinak: je to pramen života. Tam
potkává poutník služebníka tohoto
chrámu, ve kterém znovu rozpozná­
váme tajemného proroka Khidra.
Tedy tam, v srdci opravdové bytosti,
ve stínu stromu z ráje a těsně u pra­
mene života, se nachází svatyně, kde
může člověk k příteli, skrytému Ima­
mu, přijít nejblíže. Tento text ukazuje
soubor obrazů, symbolů a archetypů,
které jsou snadno poznatelné.
ZELENÝ ANDĚL „Jestliže jste Khezr
(Zelený anděl), můžete také bez obtíží
vystoupat k Svaté hoře Qaf.“ (Suhra­
wardi)
Není to tak, že Khezr (dá se říci
i škola) by všechny své žáky dovedla
Jde o světové Nanebevzetí, ne o evoluční cestu utrpení
5
který naslouchá, který je vnímavý –
tedy společníkovi nebo marbub.
V tomto smyslu může být „marbub“
každá bytost!) Tak jdou společně
Rabb a marbub, Pán Lásky a jeho
věrné stvoření.
ve stejný okamžik ke stejnému úspě­
chu; že by měl každý stejné poznání
Boha, že by škola jako nějaký teolog
sdělovala nějaké dogma. Ne, ona vede
všechny na cestě k vlastnímu zjevení
Boha – o kterém budou on nebo ona
sami svědčit, protože toto bude v sou­
ladu s jejich vlastním „vnitřním ne­
bem“, s vlastní entitou, s vlastní věč­
nou individualitou (Áyn thabita).
Abu Yazid Bastami to interpretuje
jako „podíl na pravé spiritualitě, kte­
rý je přidělen každému“, a v termino­
logii Ibna Arabi to znamená, že každý
obdrží vznešené jméno, jméno, ve
kterém pozná svého Boha a ve kte­
rém Bůh zná ho nebo ji. V textu se
hovoří o splynutí Rabb a marbub,
pána Lásky s jeho věrným stvořením.
(Můžeme to pochopit jako jednotu
mezi duchovním pravzorem člověka,
osobním Bohem nebo Pánem (Rabb)
a tím, kterému je Pánem. Tedy člověku,
6
Pentagram 6/201 5
3.
„KDO ZNÁ SEBE, ZNÁ SVÉHO
PÁNA“ Tato neporušitelná
jednota je tak vzácná, že verš korá­
nu, který toto zcela zvláštní indivi­
duální vykoupení zvěstuje, to popi­
suje následovně: „Ó duše, která jsi
pronikla ke klidu, vrať se zpět ke
svému Pánovi, raduj se a rozšiřuj ra­
dost.“ (89/27)
Je to vzájemná radost, neboť Pán,
ke kterému se jí podařilo navrátit,
není nikdo jiný než vnitřní bytost, je­
jíž jméno volá, kterou znovu poznává
v obrazu, který v sobě nosí, tak jako
ona sama je skrze něho poznána.
Úkol vrátit se není zaměřen na
božské všeobecně, na Jednoho, který
je Vše, nýbrž na vlastního vnitřního
Boha, který se manifestuje v ní, v duši,
která může odpovědět: „Labbayka,
tady jsem!“ „Přijdi do mého nebe.“
(89/29) Ráj, to totiž není nic jiného
„Nyní, když přicházíš do mého ráje, vcházíš do sebe sama a nyní
poznáš sám sebe jiným vědomím než dosud.“
než ty sám. To znamená, že Božská
postava, skrytá v tvé bytosti, je pů­
vodním skrytým obrazem, který se
pomocí tebe a v tobě zjeví, což mu­
síš mít neustále na paměti, abys po­
chopil, že „ten, kdo zná sám sebe,
zná také svého Pána“.
To je nejvyšší radostí gnostického
splynutí stvořitele se stvořením, což
ovšem bývá teology a filosofy popí­
ráno mnohem více, než prostými, ale
čistými věřícími. Neboť jejich věda
není hodna Boha, protože považuje
stvořené za podmíněné a vylučuje ho
z nepominutelného bytí, ve kterém
existuje duše jen jako bytost, která
zažívá život jen pasivně, bez vyššího
záměru nebo vnitřního poznání, což
srdci v žádném případě nepřináší
uzdravení.
Autentická, mystická moudrost
(ma‘rifa) učí, že duše se může sama
poznat, jako vznešené zjevení Boha,
čistá forma plná božských vlastnos­
tí, které se v ní mohou manifestovat,
jen když je sama objeví a uskuteční.
„Nyní, když přicházíš do mého ráje,
vcházíš do sebe sama (do „duševních
vlastností“ – nafs) a nyní poznáš sám
sebe jiným vědomím než dosud. Ne­
boť poznání Pána (světlo), které jsi
učinil skrze své dřívější sebepozná­
ní, bylo jiné. Nyní ho skutečně znáš,
protože on je ten, skrze kterého se
sám poznáváš.“
Z tohoto důvodu nemůže být
žádný rozpor mezi tvou loajalitou
k tvému počátečnímu „Pánu“ (sku­
pinou, školou) a mystickým volá­
ním k splynutí s pravzorem dokona­
lého člověka. (Nanejvýš na úrovni
povrchních a mentálních představ.)
Boží příkaz zní, „navrátit se ke své­
mu Pánu“ (ne k Jednomu všeobec­
ně). Jen skrze a ve svém Pánu můžeš
dospět k Pánu Pánů, který se proje­
vuje v každém Pánu. Jen skrze a ve
svém světle můžeš proniknout ke
Světlu světel, to znamená, že to bude
možné skrze tvou absolutní věrnost
k vnitřnímu Pánovi. Je to jeho božské
jméno (síla, esence), kterému sloužíš,
a jeho přání. Tak bude možné, že bu­
deš vnímat všechna jména. Této spi­
rituální jednoty však nemůže být do­
saženo pouhým sestavením nezbyt­
ných částí nebo kombinací filosofic­
kých systémů.
Jde o světové Nanebevzetí, ne o evoluční cestu utrpení
7
4.
ALI JE PŘÍTEL (WALI) BOŽÍ
Bod první: skutečný Imam
(světlo) žije na mysteriózním místě,
neznámém těm, kteří ovládají běžný
zeměpis; naše mapy nemohou ukázat
jeho místo pobytu. Toto místo „vně
všech míst“ má přesto svou vlastní
topografii.
Bod druhý: život se nedá ohrani­
čit podmínkami našeho viditelného
materiálního světa, ani biologickými
zákony, které známe. I v životě skry­
tého Imama se dějí události; dokonce
se mluví o jeho synech, kterých je pět
a kteří vládnou v pěti mysteriózních
městech.
Třetí bod: Imam ve svém posled­
ním dopise varuje svého posledního
viditelného zástupce před klamem:
každý předstírá, že je jím povolán,
aby ho viděl nebo aby jeho jménem
hrál nějakou roli v pevně stanoveném
řádu. Ale on se nikdy neopomene ma­
nifestovat, když je někdo v materiální
nebo morální nouzi; například zblou­
dilého cestujícího nebo zoufalého vě­
řícího nevykáže ze svého světla. Ale
tyto události se konají pouze na zákla­
dě iniciativy přítele. V takovém pří­
padě se zjevuje v postavě jinocha nad­
přirozené krásy. A kdo měl tu výsadu
ho takto vnímat, teprve mnohem poz­
ději si uvědomil, co viděl. Tyto událos­
ti zahaluje přísné inkognito, extrémní
ne­vědění. To je důvod, proč tento vý­
jimečný vnitřní zážitek nemůže být
8
Pentagram 6/201 5
všeobecně platný. A ta samá skrytost
obklopuje společníky Imama, kteří tvo­
ří nejvyšší elitu, sestávající z jinochů
v jeho službě. Ti tvoří právě popsanou
esoterickou hierarchii, a generaci za
generací se vzájemně následují. Toto
mystické společenství rytířů kolem
skrytého Imama je právě tak skryté,
jako rytíři Grálu. Jen když budete
iniciativní, můžete tam být dovede­
ni. Ale kdo se s nimi spojí, je v oka­
mžiku přijat do „osmé sféry“, do pl­
nosti „nebe své duše“.
5.
TŘI MYŠLENKY K ROZJÍMÁNÍ
Za prvé: Už nemáme žádný po­
díl na tradiční kultuře; žijeme v tech­
nicko­vědeckém prostředí, které hlu­
boce zasáhlo naši fantazii. Můžeme
klidně mluvit o kultuře obrazů (viz
časopisy, kino, televizi). Ale dokáže­
me se zeptat, zda toto, jako většina
klišé, neskrývá vážnější nedorozu­
mění? Protože místo aby to viditel­
né upozorňovalo na vyšší svět, jak to
mělo dělat, místo aby splňovalo sym­
bolickou formu, která vede k vnitřní­
mu vnímání, často nás vizuální tlak
spojuje s čistě smyslovým zážitkem,
což se fakticky rovná degradaci této
funkce. Proto se můžeme ptát: není to
tak, že čím větší prostor tato kultura
obrazů získává, tím více ztrácíme fan­
tazii, imaginaci? A že to, na co sami
sebe stále více redukujeme, může být
nazýváno pouze iluzí?
Za druhé jsou všechny vnitřní obra­
zy (symboly) vyvolávány nějakým
příběhem, jako je cesta na Zelený
ostrov nebo neočekávaným setkáním
s vnitřním Imamem v neznámé oáze.
Bylo by možné, aby existovaly (vnitř­
ní obrazy) bez prapůvodních, nedě­
litelných pravzorů, pocházejících
z nevysvětlitelného a neracionální­
ho světa, který zcela nepředvídatelně
proniká naším světem, ale o kterém
zjevně a nesporně nejsou důkazy?
Za třetí, nenutí nás určité symbo­
lické figury nebo hermetické nebo
kabalistické znaky (nebo dokonce
mandaly) k domněnce, že skutečně
existuje takový svět fantazie, odkud
mají magickou schopnost vyvolávat
tak silné duchovní obrazy, že se stá­
vají objektivní skutečností? 
Jde o světové Nanebevzetí, ne o evoluční cestu utrpení
9
Město,
zrcadlo touhy
Dosáhli jste svého cíle? V současné době, když jedeme městem ke svému cíli, GPS ukazuje každou změnu směru. Starší zařízení neumožňují
globální pohled na navštívené oblasti, překážky, které stojí za zmínku.
Představme si někoho, kdo žije ve městě, které si vybral, protože jeho
přednosti považuje za větší než jeho nedostatky.
S
OUVISLOSTI URČUJÍ NAŠE AKTUÁLNÍ UMÍSTĚNÍ Tyto síly
10
Pentagram 6/201 5
mohou být viditelné při promítnutí
na mapě, kde ukazují linie, které se
protínají ve všech směrech. Každá
linka spojuje nějaké osobní přání
s druhým, které představuje odpor,
nechuť. Člověk si vybírá svou ak­
tuální polohu na zemi z této sítě.
Můžeme také říci, že tento postoj
je tedy určen součtem těchto linií.
Takové vyvážené hledisko se vzta­
huje na všechny obyvatele města.
Všechny tyto čáry na mapě vytvá­
řejí černou zónu, která představuje
město jako koncentraci lidí. Všechny
ty černé zóny vyplývají z důležitých
faktorů, jako jsou ekonomické a poli­
tické volby, sítě silnic, jazyk, možnos­
ti zaměstnání a geologická struktura
v regionu s jeho pláněmi a řekami,
půdou a klimatem. Tyto faktory pod­
le pořadí určují energetickou bilanci
obyvatel, soustředěných ve městech
a vesnicích. Pokud necháme naše
Přednosti znamenají: Chci zůstat poblíž. Nevýhody znamenají: Nechci
tady být nebo tady žít. Atraktivnost se může skládat z rodiny, přátel nebo
známých, kteří žijí v blízkosti, nakupování, kanceláře, kde budete pracovat, tvůrčí energie města nebo pohostinnosti. Naopak odpuzující faktory
mohou být chátrající areály, hluk a neustálá vřava, nedostatek prostoru, hustá městská síť, která omezuje jak světlo, tak i životní prostor.
Město, zrcadlo touhy
11
Některá města ve svém tvaru přijímají specifický vzor: pentagram
v Bruselu, hexagram v Paříži, kruh v Berlíně a Moskvě, trojúhelník
v Madridu.
myšlenky jít hlouběji, můžeme vidět,
jak každý obyvatel na zemi patří k síti,
která zahrnuje celou planetu.
SPOJENI SE SLUNEČNÍ SOUSTAVOU
Stejně jako se Země pohybuje v přes­
né rovnováze s ostatními planetami,
Sluncem, Měsícem a hvězdami, tak
i lidské bytosti se pohybují podle
jemných, ale často naléhavých vlivů
hvězd a planet. Lze předpokládat, že
také v dřívějších dobách tyto astrolo­
gické, kosmické hodiny pracovaly
stejným způsobem, aby se lidé sou­
střeďovali na určitých místech a po­
stavili město. Archeologové poměrně
často objevují města z různých obdo­
bí, jedno nad druhým, všechny na
stejném místě. Některá z nich jsou
umístěna přímo na místě předchozí­
ho, jako patra budovy, zatímco jiná
jsou oddělena a leží zapomenuta,
chráněná silnou vrstvou písku. Volba
místa pro postavení města nabízí také
možnost odstranit a recyklovat býva­
lý stavební materiál.
VÝSTAVBA MĚSTA Stavba nového
města by mohla být plánována v ná­
vaznosti na dřívější vzor. Tato kon­
strukce může být také organická, a to
zejména v případě, když individuální
12
Pentagram 6/201 5
volba určuje její tvar. Pokud budete
studovat strukturu města z atlasu nebo
pomocí map na Googlu, uvidíte, že
některá města jsou utvářena a přijíma­
jí specifický vzor: pentagram v Bruse­
lu, hexagram v Paříži, kruh v Berlíně
a Moskvě, trojúhelník v Madridu.
UTOPIA: INTERAKCE FOREM A VĚDOMÍ, ZEMĚ A VESMÍRU Ve své uto­
pické fikci nazvané Shikasta Doris
Lessingová vysvětluje, jak byla nejstar­
ší města postavena podle specifických
tvarů. Pod vedením vyššího vědomí
byla uspořádána přesně podle kosmic­
kých linií do energetické sítě tak, aby
ztělesňovala moudrost vesmíru.
Takto přitahovaná mohla moud­
rost dodávat energii prostřednictvím
těchto specifických geometrických
tvarů a ovlivňovat vědomí obyvatel –
za předpokladu, že se ukázali natolik
připraveni, aby na to mohli reagovat.
Negativní myšlení a jednání vedlo
k spontánnímu opuštění města, do
kterého se už nikdo nemohl vrátit
kvůli nepříjemným vlivům. Tolik, co
se týče Shikasty, významné utopie.
SÍŤ ŽIVOTA NA ZEMI Můžeme uva­
žovat o Zemi jako o vědomé a živé
bytosti a lidech jakožto obdařených
vyšším vědomím, které udržuje zvlášt­
ní vztah s živou Zemí. Jak lidský sys­
tém, tak i Země následují energetický
vzor nazývaný „čakry“. Mezi vdechu­
jícím severním pólem a vydechujícím
jižním pólem existuje síť linií a míst,
jimiž tyto energie cestují a jsou kon­
centrované. Tyto sítě jsou utvářeny
krajinou, vodními proudy, možnou
přítomností kovů, polarizovaných
planetou, některými krystaly, stromy
a vegetací. A samozřejmě, musíme
vzít na vědomí vliv Slunce a Měsíce.
Životní vlny lidí a zvířat se pohybují
podél této energetické zemské sítě.
Následují buď harmonický vzor – to
znamená, že s „ano“ intuitivního po­
znání – nebo problémový vzor s „ne“
v důsledku svévole.
Toto „ne“ často vede k umírání –
něčeho v jednotlivém člověku, ale
i něčeho poměrně malého v Zemi.
DIALEKTIKA OSVÍCENSTVÍ: OPUŠTĚNÍ JAZYKA DUŠE Poměrně ne­
dávnou a velmi důraznou formou
„ne“ je dědictví věku osvícenství;
odmítnutí, které vedlo k popření in­
tuice jako jazyka duše, k dominanci
racionality lidského intelektu a nako­
nec k hegemonii materialismu. To
vedlo k zapomenutí, že Země je živý
organismus, který potřebuje být v rov­
nováze s námi, spojený s námi, jejími
obyvateli. A následně toto vedlo až ke
kritériu získávání moci a surovin jako
současné podmínky ekonomických
operací.
ZNEUŽÍVÁNÍ FYZICKÉ ZEMĚ Přání
obecně racionalizovat hmotu a svět
pochází ze skutečnosti, že mnohem
dřívější vnitřní znalosti byly zapo­
menuty, což vedlo k současnému
zneužívání fyzické země. Využívání
podzemních zdrojů změnilo způsob,
jakým jsou minerály jemně rozpro­
střeny pod zemským povrchem, spo­
lu s drahými kameny, krystaly, ropou
a jinými zdroji energie.
Dalším důsledkem je umísťová­
ní lidského odpadu, a to i ve vesmí­
ru, kde je vyhazován z orbitálních
vesmírných lodí. Jak těžba, tak i její
sekundární výrobky, stejně jako roz­
voj měst, změnily harmonické ener­
getické interakce mezi obyvateli
a jejich prostředím, a tímto způso­
bem ovlivnily vědomí lidí. Takže
způsob, jakým jsou moderní města
plánována a založena, nám umožňu­
je číst kolektivní mapu duší jeho ob­
čanů, jeho městských obyvatelů a lidí
v okolí.
Město, zrcadlo touhy
13
AMBICIÓZNÍ VĚŽE UVNITŘ MĚSTA
Zdá se, že uvnitř nejmodernějších
měst se odehrává soutěž dravé glo­
bální konkurence s cílem postavit
nejvyšší a nejprestižnější věž – San
Gimignano v obrovském měřítku –
která následuje toto malé městečko
v Toskánsku, jehož občané v rene­
sanci soutěžili o to, postavit ve svém
městě nejvyšší věž. Co nás nutí stavět
výš a výš? Na první pohled by bylo
možné to vysvětlit typicky mužským
vyjádřením síly a peněz. Hlouběji
však najdeme touhu ve městě dosá­
hnout oblohy, dokonce se jí zmocnit.
Město pak může být viděno jako
zrcadlo tužeb. Možná jste slyšeli
14
Pentagram 6/201 5
o Kitěži, nebeském městu z ruské ob­
doby hledání Grálu.
VYTOUŽENÉ MĚSTO Utopie patří
k velmi specifickému typu městského
plánování. Všude tam, kde se objeví
vyšší touha, kdykoli ideální obraz
vyvěrá ze srdce, to je utopie. V zá­
vislosti na stavu srdce a čistoty naší
touhy se může město Utopie nachá­
zet někde mezi nebem a zemí. Uto­
pie může představovat ideální spo­
lečnost a následně ideální městskou
organizaci. Některé z nich byly do­
konce vytvořeny, ale většina zůstala
ve stavu pouhého popisu vizionář­
ského plánu autora. Někdy utopie
Christianopolis: Jeho tvar je čtverec, jehož strany měří sedm set stop,
dobře opevněný čtyřmi věžemi a zdí.
může dokonce vyjadřovat silnou ideu,
když představuje duši komunity, kde
mapa je hlavně symbolem. To samé
jako Doris Lessingová v Shikastě
míní také Campanella ve svém Slu­
nečním státu a možná také v Utopii
Thomas More. Zejména to platí pro
Christianopolis Valentina Andreae.
PROCHÁZKA MĚSTEM VLASTNÍ BYTOSTI Procházíme se v mandale?
Mohla by mandala být mapa, prů­
vodce pro vědomí, pro duši? Mohlo
by to, co platí pro jednotlivce sídlí­
cím ve městě, také být pravdou o měs­
tě, pokud jde o kolektivní já všech
jeho obyvatel?
MĚSTO DUCHA: MĚSTO S MAGICKÝM CENTREM Když uděláme krok
k duchovní oblasti, použité obrazy
a jazyk jsou symbolické a mýtické.
Jdeme­li dál, následují tři fragmenty:
jeden z Nového zákona, jeden z knihy
Christianopolis, a jeden s popisem
Kaaba, úžasným kamenem v centru
Mekky, svatého města islámu.
„A v Duchu mě odnesl na slav­
nou, vysokou horu a ukázal mi svaté
město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe
od Boha, mající Boží slávu, jeho zář
je jako velice vzácný klenot, jako jas­
pis, jasná jako křišťál. Mělo velkou,
vysokou zeď, s dvanácti branami,
a v branách dvanáct andělů a na bra­
nách byla vepsána jména dvanácti
pokolení synů Izraele; na východě
tři brány, na severu tři brány, na jihu
tři brány a na západě tři brány. A měst­
ská zeď měla dvanáct základů, a na
nich dvanáct jmen dvanácti apoštolů
Beránka. A ten, kdo se mnou mluvil,
měl tyč ze zlata, aby měřil město a jeho
brány a hradby. Město je čtyřhranné,
Město, zrcadlo touhy
15
Hledání je odlišné pro každého jednotlivce, protože jsme z domova
dlouhou dobu a začínáme někde úplně jinde.
jeho délka je stejná jako jeho šířka.
Změřil město svou holí, dvanáct tisíc
stadií; jeho délka a šířka a výška jsou
stejné. Také změřil jeho zeď, sto čty­
řicet čtyř loktů lidské míry, která je
andělská. (…) Ulice města byla z ry­
zího zlata, jasná jako sklo. (…) Nic
nečistého nemůže vstoupit, ani nikdo,
kdo koná ohavnost nebo lež, ale jen
ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově kni­
ze života. (…) Řeka živé vody tekla
přes město, a na obou stranách stál
strom života, s dvanácti druhy ovoce,
které dává každý měsíc; a listy toho
stromu byly pro uzdravení národů.“
CHRISTIANOPOLIS „Začnu popisem
města pro vás, a budu se snažit, abych
nechyboval! Jeho tvar je čtverec, je­
hož strany měří sedm set stop, dobře
opevněný čtyřmi věžemi a zdí. Proto
je město orientováno do čtyř světo­
vých stran Země. Osm dalších velmi
silných věží, rozptýlených ve měs­
tě, posiluje jeho sílu; je tam také šest­
náct věží menšího významu, ale ty by
16
Pentagram 6/201 5
neměly být podceňované. V jeho stře­
du je téměř nedobytná věž. Budovy
jsou umístěny ve dvou řadách, nebo,
jestliže přidáme sídlo guvernéra a skla­
dy, ve čtyřech řadách. Existuje pouze
jedna společná ulice a jen jedno tr­
žiště, ale ty jsou nanejvýš důležité.
Podél nejvnitřnější ulice, která je
dvacet stop široká a směřuje ke stře­
du, je řada domů, zahrady, univerzita
a náměstí, které jsou v tomto pořadí
široké dvacet pět, třicet, pětatřicet,
čtyřicet a pětačtyřicet stop, tedy po­
každé narůstají o pět stop, dokud ne­
dosáhne kruhového chrámu postave­
ného ve středu, jehož průměr má sto
stop. (…) Všechny budovy jsou tři
patra vysoké. Veřejná schodiště ve­
dou až na vrchol.“ (Christianopolis,
J. V. Andreae)
KAABA
Jednou za svůj život, když
ona nebo on dosáhli díky zkušenostem
určité zralosti, jdou jako poutník do
Mekky. Cílem cesty je čtvercová
stavba, třicet stop vysoká krychle,
nazývaná Kaaba, která se nachází ve
středu obrovského vnitřního náměstí
mešity. Tam, v Kaabě, je bílý kámen,
který zčernal doteky mnoha poutníků
v tradici, která sahá až do ráje. Tento
kámen je symbolem Venuše, ducha
čtvrtého dne stvoření, ducha lásky,
která je Bůh. Je to láska, které musí
lidstvo dosáhnout dokonce i dnes.
V určité vzdálenosti od této krychle
stojí nízká mramorová zeď, kolem kte­
ré poutník sedmkrát obchází Kaabu.
CHRÁM UPROSTŘED První dva vý­
ňatky představují obrazy ideálního
a utopického města; třetí popisuje
skutečnou budovu na náměstí. Ve
všech třech případech je plánem vy­
tvořit čtverec. Dvakrát je zmíněna
kostka (krychle), protože třetí rozměr
se rovná délce stran. Je tam odkaz na
třípatrové domy; čtyři světové strany
se objevují dvakrát. V těchto třech
popisech je středem vždy centrum.
Strom života je v novém Jeruzalémě,
jak bylo řečeno. Kaaba stojí uprostřed
obrovské vnitřní dvorany, uvnitř je bílý
kámen, symbolizující Venuši. Kruhový
chrám je ve středu Christianopolisu.
CENTRUM Město, ve kterém žijeme,
prezentuje mimo jiné vědomí jeho oby­
vatel. Tyto tři výše uvedené příklady
se vztahují k náboženským tradicím
a popisují symetrické plány, postave­
né kolem centra města. Tyto plány se
velmi podobají mandalám, které před­
stavují vývojové fáze duše, jeho střed
bytí samo. Protože jsme lidské bytosti,
naše centrum se nachází v srdci; je to
bod probuzení lidského boha a tento
proces začíná vývojem duše.
ZVLÁŠTNÍ PLANETÁRNÍ SÍLY V NAŠÍ
SLUNEČNÍ SOUSTAVĚ Žijeme ve
zvláštních časech, které znamenají
přechod do éry Vodnáře. Některé sil­
né proudy, řízené velmi specifický­
mi vlivy, velkou rychlostí směřují
z vesmíru k Zemi, z těch takzvaných
mysteriózních planet, patřících do
naší sluneční soustavy. Výsledkem je,
Město, zrcadlo touhy
17
že stále větší počet lidí začíná svoji
cestu. Zpočátku si kladou řadu otázek
a někdy se snaží je obejít, protože tyto
otázky jim dělají potíže. Nicméně po­
stupně setřesou svůj negativismus,
aby začali hledat nové perspektivy,
které by jim mohly zodpovědět tyto
základní otázky: Kdo jsem? Odkud
jsem přišel? Kam jdu? Hledání je od­
lišné pro každého jednotlivce, proto­
že jsme z domova už dlouhou dobu
a začínáme někde úplně jinde. Proto
je třeba pochopit, že jsme dosáhli toto
město jako vězni sítě, složené z našich
tužeb a vazeb.
CENTRUM JAKO ZDROJ PRO NÁS
SAMOTNÉ Osvobození z vazeb
změní naši vnitřní strukturu. Od té
doby už nejsme jen tmavá skvrna
v těsné změti připoutaností. Prostor
se široce otevírá, což umožňuje pro­
nikání Světla stoupajícího z centra.
Naše vnitřní struktura se stává jas­
nější, přizpůsobuje se silám ducha
vesmíru. Nové město se staví uvnitř.
CHRÁM JAKO CENTRÁLNÍ MAGICKÁ DÍLNA Co jiného je chrám než
místo setkávání, které je tak čisté, že
se lidé v něm shromáždění mohou
harmonizovat se svými myšlenkami
a pocity na základě velmi zvláštní
touhy. Tam se uvolňuje mocná ener­
gie. Znovu použijeme symbol města
a můžeme říci, že lidé shromáždění
18
Pentagram 6/201 5
ve městě jsou dotčeni a obklopeni
záplavou energie nejvyšší vibrace.
Tito lidé budou přirozeně vyzařovat
tuto záplavu energie po celém městě,
po celé zemi. Abychom to shrnuli,
stejně jako právě popsaná koncentra­
ce lidí ve městě, existuje proces, kte­
rý ovlivňuje vědomí všech shromáž­
děných lidí.
POHNUTI TOUHAMI Zvláštní pro
tuto skupinu je skutečnost, že každý
jedinec může dát barvu, kvalitu toho­
to světla do služby svých nejvnitřněj­
ších přání – nejhlubších přání, těch,
které leží v jádru duše – s cílem uvidět,
zda mu tato záplava energie umož­
ňuje pokračovat v pátrání směrem
k centrálnímu jádru já. V odpovědi
na otázku „Kam jdu?“ se zásadně
prokazuje, že odpověď je dána ve
sféře skutečnosti. Taková otázka zna­
mená cestu, hnutí, cíl, který lze do­
sáhnout, mapu, plán, který uvádí
nasměrování, přístupové body, zá­
kladní linie a centrum města.
Když je touha zaměřená na vnitřní
centrum, mapa města se stává promíta­
ným obrazem vnitřního bytí. Chrám
bude postaven ve středu a tam bude
růst strom, strom s listy, které jsou
schopné léčit každou lidskou bytost…
OSA DUCHA Mandala je obraz duše,
cesta k centru. Na kolektivní úrovni je
nové město, nový Jeruzalém, obrazem
kolektivní duše organizovaným jako
jednotné pole. Mandala má pouze
jedno centrum.
Existuje jeden střed, jen jeden
strom života. Strom určité osoby se
shoduje s kolektivním stromem. Je
to osa Ducha, průchod do všech di­
menzí. Je to příliv energie Světla,
záplava informací, které poskytují
světlo, energie Ducha. Je to energie
světla, která, s časem, bude nabývat
podoby stálé struktury světelných li­
nií v naší duši: individuální nový Je­
ruzalém, stabilní struktura, duševní
tělo. Znovuzrozená duše, která je vy­
bavena novým systémem, je svobod­
ná duše, která vibruje s Duchem. Je
jako orel, s křídly široce rozevřenými,
letící nad svými odloženými touhami,
dolů, do starého města. 
Město, zrcadlo touhy
19
O
B
R
A
Z
Y
S
V
Ě
T
A
Brazilský vydavatel Lectoria Rosicrucianum, Pentagrama Publicações, vystavoval na nejdůležitějším knižním veletrhu v Brazílii, 23. ročníku São Paulo
International Book Biennial (konaného od 28. srpna do 7. září 201 4), u příležitosti čtyř set letého výročí vzniku manifestu Fama Fraternitatis. São Paulo
International Book Biennial je desetidenní událostí, konanou každý druhý
rok, rozprostírající se na 60 000 metrech čtverečních, jež shromažďuje pod
jednou střechou všechna hlavní brazilská vydavatelství, knižní prodejce
a distributory. Nejnovější tituly jsou zde prezentovány více než 700 000
návštěvníkům. Veletrh láká různorodé a nesourodé publikum jako děti,
studenty, mladé lidi a dospělé, stejně jako novináře, obchodníky a spisovatele z celého světa.
20
Pentagram 6/201 5
F A M A 4 0 0
–
S Ã O
P A U L O
V stánku Lectoria Rosicrucianum byly prezentovány klasické a soudobé práce o Gnosi, hermetické filosofii a tradici Rosikruciánů. Čtyřsté výročí prvního vydání manifestu Fama Fraternitatis bylo rovněž poslední rok hlavním
tématem publikací Pentagramu. První manifest klasických Rosikruciánů
způsobil veliký rozruch v náboženských, akademických a politických strukturách tehdejší společnosti. Kromě Tajemství Bratrstva Rosikruciánů (se
všemi manifesty, jmenovitě Fama Fraternitatis, Confessio Fraternitatis a Al­
chymická svatba Christiana Rosenkreuze) byla rovněž představena Kniha
Mirdad od Mikhaila Naimy. Výstava také obsahovala apokryfní evangelia
jako Evangelium dvanácti svatých, Mariino evangelium a Janovo evange­
lium, stejně jako literaturu pro děti.
Obrazy světa
21
Plán se zrcadlí v tichu
Fascinující, tyhle fraktály, překrásně zbarvené digitální vzory
na obrazovce, zdánlivě vycházející odnikud v dech beroucích
variacích, které zůstávají stále harmonické. Uchvacují váš pohled, protože když je studujete, vidíte, že se řídí logikou matematického a vědeckého uspořádání.
V
těchto dnech jsou uveřejňovány
fascinující dokumenty o příro­
dě: o oceánech, tropických deštných
pralesích, polárních oblastech, oblas­
tech vysokých hor, stejně jako o mik­
roskopickém světě uvnitř lidského
těla. Takové divy nás zanechávají
v úžasu. Toto všechno je život na
naší planetě.
Od zveřejnění evoluční teorie již
není pro mnohé samozřejmé, že je
vše založeno na velkém plánu. Je ře­
čeno, že vše je pouze „náhoda a vý­
běr“, ano, dokonce „slepá náhoda“.
Nebylo by pravdivější a dokonce lid­
štější uznat náš úžas, že každá buňka,
každý atom následuje svůj vlastní in­
dividuální plán?
Sledujeme­li, jak atomy formují
velmi organizovaným způsobem buň­
ky a jak buňky formují rozmanité or­
gány, stává se velmi zřejmým, jak vše
sleduje plán a jak nesmírně komplex­
ní tento plán pro lidskou bytost je.
Můžeme z celého srdce souhlasit se
slovy Herma Trismegista: „Člověk je
velký zázrak, ó Asklépie.“
22
Pentagram 6/201 5
Povšimněte si, že se zázrak celého
lidství zrodil v průběhu času prostřed­
nictvím kultury, umění a hudby, stej­
ně jako slovy moudrosti, která se po­
kouší pohánět vývoj našeho vědomí
„podle plánu“.
Příkladem je Bhagavadgíta, po­
svátná kniha z raných dnů lidstva.
„Já jsem Duch, který žije v hlou­
bi duše každé bytosti. Jsem počátek,
střed a konec všech věcí, jejich původ,
jejich život a jejich úpadek. Jsem ak­
tivní prvek v říši sil, moudrost a svět­
lo v očích moudrých, Stvořitel a Udr­
žovatel univerza, původ univerza a také
jeho smrt, konec všech věcí. Jsem ti­
cho, ve kterém spočívá božské tajem­
ství. Jsem sémě v každém stvoření.
V každé síle jsem prvotní silou všech
sil. Jsem původ existence ve všem, co
existuje, protože jsem vše, beze mě
neexistuje nic. Jsem vlastní já ve
všech stvořeních, přesto ze mě vy­
chází celé univerzum jako projevení
mě samého.“
Při pohroužení do plánu jsme za­
necháni v obdivu a úžasu. Klasičtí
Rosikruciáni to říkali takto: „Ó Pane,
všechno požehnání a všechna milost
září z Tvé bytosti. Svým prstem jsi
napsal znamení přírody a nikdo je ne­
dokáže číst, kdo se to nenaučí v Tvé
škole.“
Existuje vznešený plán a my lidé
jsme jeho částí. Je v nás naléhání vy­
tvořit a uskutečnit svůj potenciál. Mů­
žeme toto naléhání rozpoznat také
v říši rostlin a v říši zvířat. I řeku
zjevuje stejné naléhání k projevení.
Začíná na horách, nalézá svou někdy
se klikatící cestu ke svému cíli, stává
se částí moře, jen aby posléze zmize­
la ve slunečním teple a padala dolů
jako požehnaný déšť na vše, co roste.
Toto naléhání ke tvoření je opravdu
velký zázrak. Je částí každého atomu
v našem světě a v naší bytosti. Je zá­
kladem každého zrození, každého
klíčení semene a každého růstu.
Pozorujeme­li náš hmotný svět,
vidíme tento plán jako vznik, rozkvět
a zánik.
Atomy, ze kterých jsme my lidské
bytosti vytvořeny, sloužily od nepa­
měti k tomu, aby vytvářely živé by­
tosti! Vše existuje uvnitř všeho ostat­
ního a prostřednictvím všeho ostatního.
Vše se utváří a opět rozpadá, aby vy­
tvořilo něco nového. To je koloběh
hmoty. Tento průběh považujeme
za samozřejmý. Člověk se narodí,
roste a žije život a v daném okamži­
ku umírá. Toto je plán. Je to zákon
tohoto světa. Představte si, že by
člověk nepřestával růst!
Plán se zrcadlí v tichu
23
Začíná to hledáním ticha. Pouze v tichu, v čisté atmosféře, se
mohou v naší duši vyjadřovat
obrazy plánu.
Přesto my lidé životní koloběh
opravdu rozpoznat nechceme. Jako
příklad si vezměte předpoklad, že by
mohl hospodářský růst pokračovat do
nekonečna. Ekonom by připustil, že
máme sice dočasnou zápornou míru
růstu, ale že bude následována dalším
vzestupným vývojem. Nikdy by se
nedomníval, že by růst mohl skončit,
i přes zákon vzniku, rozkvětu a zániku,
který je v našem světě tak zřejmý.
Důvodem pro tuto myšlenku trva­
lého růstu je náš sklon přidržovat se
toho, co vlastníme a víme. Je pro nás
obtížné něco opouštět. Hmotný svět
je tím, čeho se držíme jako opory.
Zřítí­li se vysoká věž, okamžitě ji
postavíme znovu, vždy vyšší, vždy
24
Pentagram 6/201 5
extravagantnější. Jen se podívejte na
Šanghaj a Dubaj.
Od dávných dob lidé vždy usilo­
vali o to, aby postavili vysoké, ma­
jestátní a monumentální budovy,
které by odolaly změnám času. Ale
gigantické, starověké ruiny všude ve
světě dokazují, že se vše plynutím
času rozpadne.
Často to není hmota, ale duchov­
ní, kulturní dědictví, které přetrvá
změny času, Bhagavadgíta a dílo
Herma Trismegista jsou toho dů­
kazem.
Co je tedy potom plánem? Co je
záměrem skrytým za vším? Čeho
musíme dosáhnout? Existuje jen
hmotný koloběh, vznik, rozkvět a zá­
nik? Nebo existuje také duchovní růst
bez konce?
I když všichni cítíme intenzivní
touhu po naplnění, uzdravení, trva­
lém štěstí a vnitřním míru a harmonii,
stále musíme ve svých životech za­
žívat pokračující rozpad, uvadání
a rozklad.
Vše má dvě strany! Hermes na­
psal: „Ze všech stvoření na zemi je
jen člověk dvojnásobný, smrtelný
podle svého hmotného těla a nesmr­
telný podle své duše.“
Bible, západní kniha moudrosti,
v tomto ohledu uvádí: „Žádný vývoj
této přírody nemá vůbec žádný vý­
znam, ale jen to, zdali jste se stali
novým stvořením.“
Je tohle tajemstvím plánu? Jde
o duchovní obnovu, transformaci?
V našem hmotném světě? Jak je to
možné? Zdá se to být nemožné. Což
není naše pozornost neustále určová­
na hmotným světem?
Ano, samozřejmě, pokud nejsme
pozorní! Ale je zde také naše vědomí.
A může nám „svitnout“, že náš hmot­
ný svět je zamýšlen jako učební pole,
ne jako samotný cíl života!
Můžeme si uvědomit, že se roz­
léhá velké volání, jako tichý hlas
Ducha. Platón ho popisoval jako
pravzpomínku všeho, v duši. Ta zde
vždy byla a stále je (podvědomě), ale
je často příliš snadno přehlušena kaž­
dodenním životem. Nicméně tiché
vnitřní centrum pozvolna získává
větší vliv. Přijímá rozmanitou inspi­
raci, která živí touhu duše. Je zde
spojitost mezi kvalitou tohoto vnitř­
ního poznání a tím, jak ho ovlivňuje
touha duše.
Nejprve je zde touha po tichu. Často
ho hledáme v našem okolí a také vnitř­
ně. Pouze v tichu, v čisté atmosféře,
se mohou v naší duši vyjadřovat obra­
zy plánu. To vyžaduje naši péči a za­
měření! Duchovní růst je proto zále­
žitostí nového vědomí založeného na
nové touze. Je to touha uniknout to­
muto světu? V minulosti byli gnosti­
kové, manichejci a jiní čistí hledající
často obviňováni z pokusu uniknout
ze světa.
Duchovní volání dosahuje daleko za
hmotný svět. Právě jako má vliv touha
duše po uzdravení a stávání se „úplnou“
na svět a celé lidstvo, může mít také
„nové stvoření“, nová duše v hledají­
cím člověku význam pro spolubližní.
Hermes říká: „Co je dole, je stejné
jako to, co je nahoře. Co je nahoře
je stejné jako to, co je dole, aby se
tajemství Jednoho naplnila.“ 
Plán se zrcadlí v tichu
25
O
B
R
A
F A M A 4 0 0
Z
Y
–
S
S Ã O
V
Ě
T
A
P A U L O
Naší ideou bylo prezentovat každou knihu v našem stánku jako ozdobu, jako
klenot, a samotný stánek jako vlídné útočiště. Nadaní žáci včetně architektů
a designérů z mnoha pracovních polí se sešli, aby navrhli a připravili stánek
a aby vše bylo vytvářeno harmonickou spoluprací. Bylo to právě tak, jak to
vyjádřil člen spirituálního vedení: „Jsme zde, v tomto zvláštním koutu země
a sdílíme s celým lidstvem otevřeně a s velkou radostí poklad, který vnitřně
poznáváme.“
26
Pentagram 6/201 5
Marta a Marie
„Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam
jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla
sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala
jeho slovo. Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila.
Přišla k němu a řekla: Pane, nezáleží ti na tom, že mne má
sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi po­
může! Pán jí odpověděl: Marto, Marto, děláš si starosti a trá­
píš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila
dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“
Lukáš 1 0: 41 –42
O
soby zobrazované v mýtech
a biblických příbězích často re­
prezentují různé aspekty a síly v člově­
ku. Vyprávění o ptáku Ohniváku nás
například odkazuje na Nového člově­
ka, který se v nás může opět probudit.
V Bibli je to Tomáš, který si uvě­
domuje vnitřní rozštěpenost, která
kolísá sem a tam, mezi dvěma myš­
lenkami. Nebo Filip, který uvízl ve
svých ideálech, a Jan, síla uvnitř nás,
která narovnává vnitřní stezku pro
vědomí, které přijde až po něm.
Tak to je také v Lukášově evange­
liu, v příběhu o Ježíšovi, který je na
návštěvě u sester, Marie a Marty. Ma­
rie sedí u Ježíšových nohou a pozorně
naslouchá Jeho slovům. Marta se na­
proti tomu věnuje domácí práci; při­
pravuje pokrm a obsluhuje vzácné­
ho hosta. A vadí jí, že musí udělat
veškerou práci sama, zatímco Marie
zůstává sedět. Ježíš si toho všimne
a osloví ji.
Pozorujeme­li tyto dva způsoby
chování, vypadají zpočátku zcela roz­
dílně: jedna je plná aktivity, druhá je
obrácena k učiteli a sleduje, co říká.
Marie a Marta zastupují symbo­
licky různé aspekty žákovství, kde se
vše točí kolem středu, kolem vzácné­
ho hosta, toho Druhého v nás: Ježíše.
Marie, Marta a Kristus jsou všich­
ni tři v nás – ale v jakém jsou vzá­
jemném vztahu? Marie je pozorující
aspekt vnímání, zaměřený na atom jis­
kry Ducha, princip Krista, od kterého
k nám přichází veškerá moudrost.
Ale kdybychom se v této fázi za­
stavili, z hlediska transformace by se
v nás už nic dalšího nestalo.
To doplňuje Marta činem – pra­
cující, sloužící princip v nás, toto
realizuje. Čin, který můžeme rozlišit:
Marta a Marie
27
Kristus v domě Marty a Marie. Rytina od Johanna Sadelera ve stylu Bassana, 1 598, Rotterdam,
Museum Boimans Van Beuningen.
zaprvé ve vnitřní činorodosti a za dru­
hé ve vnějším účinku. To znamená, to
co děláme v každodenním životě a ve
škole, úkol osvobozovat duchovní sílu
pro ostatní.
Po Marii, po zkoumání svého nitra,
pak musíme přejít k činu, a to je, že
ten druhý, Kristus, se v nás stává ak­
tivní silou – že pochopíme, kam si
nás Světlo přeje vést, jak Světlo za­
plavuje naše myšlení, naše cítění a naši
ochotu a tak umožňuje život na vyšší
úrovni. Neboť co vidíme uvnitř, musí
28
Pentagram 6/201 5
být následováno volním rozhodnutím,
které se projevuje v našem vnějším
jednání.
To vše je Marta.
Když jde vše dobře, pracuje Marta
z tohoto vnitřního spojení.
V biblickém příběhu Ježíš poté
osloví Martu. Marie, pozorující prin­
cip, se projeví v našem vnějším životě.
Vyzařujeme ho, vzniká nové životní
jednání, a můžeme tak spolupracovat
na velkém Díle.
Přitom se pravidelně setkáváme
s jedním dilematem: Mohu udělat
něco pro osvobození, nebo bych radě­
ji neměl dělat nic a měl bych čekat?
Toto dilema nemůže být vyřešeno
rozhodnutím pro to či ono, neboť oba
aspekty, Marie i Marta, jsou zaměře­
ny na Krista, jsou sestry, které mají
sloužit v harmonii. A zatímco se učí­
me alchymickému umění harmonizo­
vání a rozlišování, zažíváme mnoho
poučných okamžiků ve svém každo­
denním životě, v rodině, v práci a při
velkém Díle, které společně vykoná­
váme.
Každodenní život je nenahradi­
telný, na zkušenosti bohatý faktor na
vnitřní cestě. Stezka začíná v srdci,
začíná dovnitř nasměrovaným živo­
tem.
Atom jiskry Ducha, Kristus v nás,
nám ukazuje možnosti, jak se naučit
poznat a znovu rozeznat cíl našeho
života. Je to Marie, která se zaměřuje
na Krista a naslouchá mu. Tento úhel
pohledu vytváří prostor a nové vědomí.
Mnoho lidí hledá tuto vnitřní ob­
novu, a to je velmi radostné, neboť
vážné následování touhy po oprav­
dové obnově vede vždy k znovuob­
novení spojení s Božím Duchem.
Jan van Rijckenborgh to vysvětlu­
je v Bratrstvu Šambaly následovně:
„Bez dotyku Svatého Ducha ne­
jsme nic a nedokážeme nic. Bez do­
tyku Univerzálního bratrstva není
možné žádné individuální osvoboze­
ní a nelze rozvíjet žádné osvobozující
dílo pro lidstvo.“ Aby bylo umožněno
působení síly Ducha v nás, musí pro
to být v nás vytvořen prostor. A to
vyžaduje po „pozorování“ vnitřní
skutek; tady musí Marta přispěchat
na pomoc Marii. Vzniká vzájemné
působení mezi Marií a Martou, mezi
principem pozorujícím a sloužícím,
působícím.
Vztah mezi těmito dvěma principy
není pevný, ale klikatí se v neustále
se měnící a doplňující účinnosti; prá­
ce, která může být plna radosti, ale
obsahuje také mnoho poučných a ne­
čekaných momentů.
Avšak viděno pozitivně: Vzájem­
né střety a setkávání při práci jsou
zkušenosti, které mohou být nesmírně
povzbuzující. Je absolutně nezbytné
stát oběma nohama v realitě našeho
života, našeho světa. Neboť ideál je
přirozeně jasný, čistý, ale realita je ješ­
tě jasnější, protože v ní samotné se
testuje, co je v nás skutečně pravdivé.
Na druhou stranu – když se spojíme
s realitou a budeme pracovat, přímo
se setkáme s nečistotou: kolem nás,
v nás, ve světě, v našich bližních.
A jak by tomu mohlo být jinak, když
tento svět obklopený svými obyvateli
není ideální a nikdy také nebude.
Světlo a jeho vyslanci si byli vždy
vědomi nečistoty tohoto světa, a z toho
vycházeli. A tak bude naše žákovství
čisté a pravdivé. Jen když idealita spo­
lupracuje s realitou, může se z toho
Marta a Marie
29
osvobodit vitalita a síla. Kromě toho
můžeme mít tendenci vidět podráždě­
ní a odpor vně nás, ale de facto jsou
to síly v nás, které nás mohou ovlá­
dat už velkou část našich životů nebo
i přes mnoho životů působením myš­
lenek nebo zažitými vzorci pocitů.
A nyní jde o to, nepromítat tyto
síly mimo nás, ale podívat se na ně
v nás samotných: to je aspekt Marie.
Postavili jsme tyto síly do světla ato­
mu jiskry Ducha a Kristovy síly, kte­
rá v naší osobnosti proudí přes toto
jádro. Z tohoto pohledu vznikají nové
postřehy, postřehy, které jsme ze za­
čátku původně uplatnili sami v sobě,
a pak s obnovenými silami – a to mys­
líme doslovně, – abychom mohli ko­
nat velkou práci ve světě, a to je Marta.
Vidíme, jak Marie, pozorující,
a Marta, vnitřní a vnější skutek, do
nás vstupují a v nás konají plodnou
společnou práci. Velký význam má
i to, abychom s novými postřehy my
sami neodsuzovali naše staré chová­
ní. Nové postřehy dokonce chtějí jen
zprostředkovat příležitost ke změně
a oživení. Odhoďte všechny viny, do­
přejte druhému jeho vlastní zkušenos­
ti, a ulehčí se vám a vašim bližním.
30
Pentagram 6/201 5
Jednoduše udělejte to, co je nutné.
Naučte se přijmout, že nejste vždy
a všude nezbytní; a když to jednou
jde jinak, než jste si mysleli, je to
možná mnohdy prostě lepší. Přidejte
svůj kamínek k celku zaměřenému na
jeden cíl: osvobodit Kristovu sílu.
Potom přijmeme skutečnost, že
realita má vždy nedostatky – ale to
vnitřní, vlastní podstata Ducha, ideál
zůstává čistý. Tak budeme spolupraco­
vat, aby se čistota Ducha rozšiřovala
v naší realitě, v tomto světě, a srdcem
a duší stát plně ve velkém Díle. Usku­
tečňovat čistě aspekty Marie a Marty
nasměrováni na Kristovu sílu a pra­
covat s ní.
V knihách Bratrstvo Šambaly
a Univerzální stezka říká Jan van
Rijckenborgh: „Svatý Duch je ten
Mocný, který předává Boží vůli svě­
tu a lidstvu. To, co nazýváme „povo­
láním“ a „mandátem (pověřením)“, je
dotek Svatého Ducha. Pokud v člově­
ku hoří ještě jeho vlastní vůle, pak má
jakákoli práce dialektickou ambici,
a vždy vzniknou potíže. Vůle usilují­
cího musí být zapálena v Bohu. A pak
nastane v našem vědomí zázrak a ne­
pochopitelný skutek lásky. Světlo vás
Marie, pozorující, a Marta, vnitřní a vnější skutek, do nás vstupují
a v nás konají plodnou společnou práci.
nemůže svým zářením nechat v klidu,
nakonec vaše vědomí osvítí, a jak pro­
niká dovnitř, napadá vaši nečistotu.
Takto se vyvine ve vaší bytosti osob­
ní dotek, abyste v jeho síle mohli svou
slabost překonat.“
Vzájemným působením Marie
a Marty v zaměření na Krista se
v naší vlastní bytosti stane zřejmé, co
máme dělat a co máme opustit. A lec­
jaké osobní překážky přitom mohou
zmizet. Protože existuje jen jeden
člověk, jehož pohnutky můžeme roz­
poznat, člověk, kterým můžeme nebo
také nemůžeme pohnout: a to jsme
my sami. Jen my sami můžeme ve vší
poctivosti vědět, kdy je čas pro Marii
a kdy pro Martu. A při tomto má sku­
pina, škola neocenitelnou hodnotu.
Již dávno bylo popisováno, že
gnostická skupina je jako oáza, ve
které je spojená síla Gnose k dispo­
zici pro každého. Je to velký poten­
ciál Světla napájený Duchem Božím.
Ale skupina odráží také aspekty nás
samotných, které bychom nejraději
hluboko schovali. A také tyto aspekty
mohou, ba dokonce musí, vyjít na
povrch, než se budeme moci od nich
odpoutat. Také k tomu se navzájem
potřebujeme.
Pravděpodobně máme nějaké své
bližní, se kterými to máme velmi těž­
ké; pro náš rozvoj je to však nezbyt­
né, a jednou přijde okamžik, kdy jim
za to budeme vděčni! Po životě plném
činností může před námi nastat život­
ní fáze, ve které se zklidníme. Bude­
me v důchodu a tělo bude fungovat
pomaleji, sem tam s nějakými nedo­
statky. To je fáze života, ve které se
stále více stahujeme z vnějšího živo­
ta. Stáří nebo nemoc nás vedou k ži­
votu a k žákovství, kde nás gnostická
práce vrací stále více dovnitř, a my
prostřednictvím vnitřní služebnosti
osvobozujeme sílu.
Když tato fáze začne, můžeme jen
objevit, že zatímco jsme jako Marie
nasměrováni na vnitřního Krista, jako
Marta z toho vyvozujeme konečné
závěry, podle toho v jaké životní si­
tuaci se nacházíme. Hledejte a nalez­
něte vyváženost, skutečnou rovnováhu.
Marta a Marie
31
Hledejte a nalezněte vyváženost,
skutečnou rovnováhu.
Snažte se zůstat v tichosti jako Marie
před světlem Krista; neboť bez toho­
to nasměrování je veškerá práce zby­
tečná.
A v tomto tichu můžeme slyšet to,
co můžeme dělat a čeho bychom měli
32
Pentagram 6/201 5
zanechat pro toto velké Dílo, co musí
být v nás a v tomto světě vykonáno
a pro co tu nikdy nebude dost pra­
covníků.
Vytváříme tak v sobě prostor pro
sílu, která nakonec daleko přesahuje
naše veškeré pozemské možnosti; pro
Božího Ducha, který se může v tomto
světě osvobodit; jako nejvyšší čin, nej­
větší pomoc pro bezpočet lidí. 
O
B
R
A
F A M A 4 0 0
Z
Y
–
S
S Ã O
V
Ě
T
A
P A U L O
Jak vděčné byly reakce mezi těmi, kdo si koupili nebo dostali knihu. A jak
radostné bylo vidět nesčetné děti, jak se cítí jako doma, jak pastelkami malují jako dárek pro krále pěkné kresby (inspirované dětskou knihou Srdce
pro krále, která byla při této příležitosti v Portugalsku publikována).
„Byl to neuvěřitelný zážitek! Některé reakce byly tak zvláštní! Třeba když malý,
asi dvouletý chlapec doslova vlekl do stánku svou matku a tři další lidi, kteří
byli s ní. Nebo když pár stojící před stánkem stále opakoval: Je tu Světlo, tak
mnoho SvětlaS“ A ta radost, s jakou děti i dospělí přijímají knihu Srdce pro
krále, stejně jako dojemné poselství náhrdelníku z origami vyrobeného skupinou mladých Rosikruciánů během jednoho pracovního týdne v Brazílii.“
Obrazy světa
33
Rozjímání pro mladé lidi
Ve své knize Labyrint světa a Ráj srdce přirovnává Jan Amos Komenský
svět k velkému městu. Hledající pravdy je doprovázen třemi průvodci:
„Všezvědem (přezdívaným Všudybud), „Předsudkem“ a „Mámením“.
Všude na své cestě potkává lži, podvod a samolibou, zkorumpovanou
společnost. Vidí ve městě prázdnotu, kterou jsou lidé zaujati. Neadekvátnost sociálních systémů, povrchnost náboženského života a neupřímnost v politice a v lidských vztazích jsou jasně viditelné. Je konfrontován
s krutostí, násilím a chaosem. Je to labyrint, který hrozí zadušením
34
Pentagram 6/201 5
od Catharose de Petri
hledajícího, který touží po světle. Také si uvědomuje, že tomuto labyrintu se ten, kdo hledá pravdu, nemůže vyhnout. Pouze pomocí
tohoto labyrintu se bude schopen jednoho dne obrátit do své vnitřní
bytosti. „Vrať se, odkud jsi přišel, do domu svého srdce a zamkni za
sebou dveře.“ V rozhodujícím okamžiku svého života uslyší hledající
tato slova hlasu „zpoza něho“, ačkoliv je hlas uvnitř něho a tak vstupuje do Ráje srdce.
LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE
Rozjímání pro mladé lidi od Catharose de Petri
35
J
akmile náš intelekt porozumí růz­
nému odstupňování ve třídách,
profesích a cílech společnosti, a stane
se několikrát obětí tohoto systému,
může v nás povstat touha (ať už jsme
mladí nebo staří) být součástí jedné
nebo druhé skupiny, doufaje, že zís­
káme nějaké výhody v našem vlast­
ním životě: méně náročný život, méně
starostí, větší vnitřní mír a trvalou ra­
dost.
Zpočátku pečlivě zkoumáme si­
tuaci. Jsme stále trošku plaší, nejistí,
nedůvěřiví a opatrní. Obáváme se
uvést sami sebe do rozpaků jakým­
koliv způsobem.
Nechceme udělat špatný dojem,
obzvláště když jsme ještě mladí.
Když už jsme tímto způsobem
bojovali dost dlouho, dojdeme k po­
znání, že se nejprve musíme posta­
rat o naše vlastní záležitosti. Jakmile
jsme plně spokojeni s našimi záleži­
tostmi, můžeme zvednout hlavu a říct:
„Už mnou nic tak jednoduše neotřese
a nevyvede z rovnováhy. Teď budu
zkoumat svět.“
Mnoho mladých lidí takto hovoří.
Se svou já osobností pevně na svém
místě, přesvědčeni, že dobře pocho­
pili životní realitu, opouštějí své pří­
střeší domova, aby sbírali zkušenosti.
Průvodci „Všudybud“ a „Předsu­
dek“ jdou s nimi. A tak člověkem
smýkají různé proudy života, až mož­
ná přijde do kontaktu s Lectoriem
36
Pentagram 6/201 5
Rosicrucianum a jeho filosofií. Ale
jestliže je ego velmi silné a domi­
nantní, bude schopen přijmout jen ty
části filosofie, se kterými souhlasí.
Nebude uvažovat nad tím, co jeho
analytické vědomí není schopné ucho­
pit; mohl by to dokonce popírat.
Jedna nezbytná věc, jedna všudy­
přítomná realita ho míjí.
Jaká hořká tragédie pro každou
osvobozující práci!
„Člověče, poznej sám sebe“ – kéž
se tato moudrá slova mohou stát jed­
noho dne realitou.
Ale všechny předsudky a strašné
sebevědomí osobnosti zajišťují, že se
duše nezúčastní na osvobozující práci
v řetězci Univerzálního Bratrstva.
Mozek je pod tlakem, aby „to“
uchopil, protože člověk chce zažít
a poznat vše do posledního detailu.
Proto srdce zůstává uzavřené pro
všechny osvobozující síly. Žádný
z osvobozujících proudů sil nemůže
proudit do srdce.
Právě jako Mojžíš na poušti života ne­
chal tryskat vodu přímo ze skály pro­
střednictvím síly své magické hole,
stejně tak může lidská bytost rozlomit
svůj tvrdý krunýř předsudků a nechat
novou vyzařující životní sílu proudit.
To je síla, která září z osvobozují­
cí filosofie Zlatého Kříže s Růží, kte­
rá umožňuje lidské bytosti takto činit,
i když ji teprve začíná chápat.
V tomto kontextu pár slov o pádu
lidské bytosti.
Když jsme jako mikrokosmy byli
vyhnáni z ráje, naše nesmrtelná šňůra
života, která nás spojovala s božskou
říší, byla přetržena. Zpočátku si toho
mikrokosmy, kterých se to týkalo, ne­
všimly, protože nová situace byla pří­
liš vzrušující. Mikrokosmy se nořily
hlouběji a hlouběji. Ale teď, kdy se
základy našeho světa rozpadají, hle­
dáme pomoc k pochopení. Pokud to
tak cítíte – a my doufáme, že se to týká
mnoha mladých lidí – pak bychom
vám chtěli dát nějakou radu.
Pokud jste si opravdu vědomi toho,
že váš pád je bezmezně hluboký, pak
se nenatahujte po zábradlí jako při pádu
ze schodů.
Místo toho sáhněte hluboko dovnitř
vaší hrudi a otevřete svá srdce pro svět­
lo Gnose. Gnose vám pomůže najít
ztracenou nesmrtelnou šňůru života,
takže může dojít k opětovnému sjed­
nocení Ducha a duše.
Přílivem těchto nových astrálních
sil bude vaše srdce znovu přijímat
vznešenou božskou moudrost, pomo­
cí níž se objeví poznání, které nemů­
že být srovnáváno se „zkušenostmi“
tohoto světa.
Jestli skutečně chcete být světlem
v tomto temném světě, pak zanechte
svých předsudků a omezujícího sebe­
vědomí.
Jakmile se stane nový způsob ži­
vota vaší součástí, probudí se ve vás
vyšší moudrost a povede vás tam, kde
již není úpadku.
Škola Zlatého Kříže s Růží slouží
všem, kteří opravdu hledají spojení,
předkládá jim Boží plán pro svět
a lidstvo, akční plán, který přináší
osvobození.
Je předurčeno, že trojnásobné zje­
vení Boha (Duch, duše, osobnost)
dosáhne v lidské bytosti harmonic­
kého rozvoje.
To je možné pouze skrze nejčist­
ší otevřenost srdce a hlavy a skrze
pravou touhu po neviditelné síle
Otcova ohně, který se odhaluje,
očištěn ve světle a lásce Kristo­
vě, v projevující se síle Svatého
Ducha. 
Rozjímání pro mladé lidi od Catharose de Petri
37
GEORGE STOWE MEAD, PRVNÍ MODERNÍ GNOSTIK
38
Pentagram 6/201 5
Znovuobjevení Gnose
6. listopadu 201 3, u příležitosti vydání knihy Ozvěny Gnose, přednesl
odborník zabývající se Jungem, Hugo van Hooreweghe přednášku
s názvem: Proč může být George R. S. Mead nazýván prvním moder­
ním gnostikem. Je to důsledek osobního vývoje vědomí a zároveň
historie toho, jak Gnose přečkala celá staletí, vždy se navracející k lidskému vědomí. Přednáška, kterou představíme v několika pokračováních, byla přednesena v knihkupectví Pentagram v Haarlemu, Holandsko.
A
utor tohoto článku nenáleží
k žádnému kruhu specialistů,
považuje sám sebe za amatéra, totiž
obdivovatele díla G. R. S. Meada.
Proto se cítí povinen ponořit se krát­
ce do své vlastní minulosti. Kdysi
ho těšilo teologické vzdělání, i když
slovo „těšit“ nebude to správné. Stu­
doval v době, kdy teologie „Bůh je
mrtvý“ byla normou. V té době ja­
kákoliv zmínka o „jiném“ světě byla
logickými pozitivisty a jazykovými
analytiky považována za úplný ne­
smysl. V každém případě to nebyly
nejlepší okolnosti pro zjištění čeho­
koli o „jiném světě“ Gnose, natož
o světě G. R. S. Meada, který konec­
konců byl „jen teosofem“.
Navíc v „historii církve“ bylo
o gnosticích pojednáno poněkud
urychleně. Jako by trpěli nakažlivou
nemocí, proti které církevní otcové se
svými nekompromisními názory našli
správnou vakcínu. Jediným kladem
těchto heretiků nebo jinověrců bylo,
že výsledkem jejich odchylky od pra­
vé víry bylo utvoření a rozvíjení or­
todoxního kréda – skálopevné víry
vítězů. Ale moje osobní sympatie
okamžitě směřovaly k trpělivým
„poražencům“ v debatě, výrazu,
který použil Gilles Quispel v jed­
nom stejnojmenném dokumentu.
Proto mě vysvětlení, které jsem
dostal ve školní lavici, vůbec neu­
spokojilo a musel jsem najít svou
cestu ke Gnosi oklikou.
Pro mladého studenta tato cesta
oklikou spočívala v tom, že se jed­
noho listopadového večera spolu
s malou partou ocitl v pokoji jedné
dívky. Víc než ta dívka ho ale zau­
jala jedna kniha s názvem Demian.
Autora – Hermanna Hesse – znal
tehdy především z nesmírně popu­
lární knihy Siddhártha. Ale tento
nový titul ho zaujal ještě víc a ihned
požádal o půjčení knihy. Hesse ji na­
psal po první světové válce pod pseu­
donymem jako příběh dospívání –
Znovuobjevení Gnose
39
příběh mladého muže, který vyrůstá
pod stínem hrozící světové války
a hledá svou vlastní cestu v životě.
Ve škole během přednášek o antic­
ké historii se dozvídá o Abraxasovi,
demiurgickém bohu, který byl také
znám i mezi gnostiky a byl zobra­
zován na amuletech s hlavou kohou­
ta a tělem draka. Toto jméno zasáhne
hlavního hrdiny jako blesk a on se
snaží ze všech sil se dozvědět více
o „gnosi“. Jeho hlad bude ukojen
samotářským varhaníkem Pistoriem
a později jeho o rok starším spolu­
žákem Demianem.
Odkud vzal Hesse tyto nápady?
Předtím byl především romantickým
spisovatelem; uměl výborně popsat
idylické krajiny a vnitřní život uměl­
ců a snílků. Ale v daném okamžiku
se tento muž ocitl v krizi středního
věku a podstoupil terapii u žáka Car­
la Junga, Josefa Bernarda Langa.
Lang sdílel s Jungem velký zájem
o gnosticismus a dávné mystické
moudrosti. Hesse zřejmě navštívil
několikrát i samotného Junga v Küs­
nachtu. Skrze Langa obdržel větší
přehled o gnosticích. Později jeho
zájmy zamířily více do východních
40
Pentagram 6/201 5
náboženství, obzvlášť k buddhismu
a taoismu. Student již dále Hesseho
hlouběji nezkoumal, i když mu bylo
mezitím jasné, že jeho pozdější romá­
ny byly konstruovány podle struktur­
ních čar procesu individuace, ústřed­
ním procesem v učení Junga. Našel
elegantní východisko, jak díky tomu­
to tématu zakončit své studium i přes
svou narůstající nechuť ke vzdělání.
Zároveň se pocítil povinen ponořit se
do díla samotného Junga. Do rukou
se mu dostala Jungova knížka se
zvláštním názvem: Sedm promluv
k zemřelým (Septem Sermones ad
Mortuos).
Tento text dlouho koloval jen
mezi skupinou známých a teprve
v poslední době našel své místo ve
slavné Červené knize. Podle formy
může být nazýván gnostickým trak­
tátem, ve kterém jsou myšlenky vlo­
ženy do úst předchůdce Valentina –
Basilida. Předpokládá se, že výběr
jména souvisí se zvukovou asociací
s městem Basilej, nacházejícím se
v blízkosti Jungova rodiště. Jung na­
psal tento podivný rukopis jako něja­
ký způsob zaříkávání strašidelných
zvuků, které byly slyšet v jeho domě
a jeho dětem naháněly strach. Text
začíná prohlášením „mrtvých“, že
se vrací z Jeruzaléma, kde marně
hledali pravdu. Proto požádali, aby
byli zasvěceni do moudrosti Alexan­
drie. Když byl rukopis hotov, podiv­
né klepání v Jungově domě přestalo,
alespoň to sám tvrdil, i když určité
mystifikace mu nebyly cizí. To co
jsem tehdy nevěděl je, že se v té době
Jung obrátil kvůli svému studiu gnos­
tiků k našemu G. R. S. Meadovi.
Když Jung tvrdí, že mezi 1912
a 1916 – v době, kterou on nazývá
sestupem do pekla, svou vlastní kon­
frontací s nevědomím – byli gnosti­
kové jeho jediní přátelé, to znamená,
že se s nimi důvěrně seznámil pro­
střednictvím Meada. Podrobné čtení
Červené knihy, která vyšla nedávno,
ale pochází z tohoto období, ukazuje
nápadné stylové podobnosti s dílem
Meada. Navíc v knihovně Junga
existuje osmnáct titulů od Meada.
Jung mu zřejmě v Londýně osobně
děkoval za jeho přínos ke studiu Gno­
se a Mead ho zase navštívil doma.
Jung mu gratuloval za „jeho vynika­
jící použití anglického jazyka“ – Jung
mluvil anglicky velice slušně, ale
samozřejmě to nebyl jeho mateřský
jazyk, takže to na něj muselo hodně
zapůsobit.
No a jak je to s autorem tohoto
článku? Musí přiznat, že kvůli velko­
lepému titulu Fragmenty zapomenuté
víry (Fragments of a Faith Forgotten)
si kdysi koupil dotisk této knihy, kte­
rá ale donedávna zůstávala nedotče­
na na polici s knihami. Nemohl se ani
Znovuobjevení Gnose
41
donutit v ní listovat, v tlusté knize
s více než šesti sty stránkami, obsa­
hující skoro všechno, co se o této
„zapomenuté víře“ v té době dalo
říct. Mezitím se seznámil, jako mno­
zí z nás v sedmdesátých letech, s ob­
sáhlou sbírkou z Nag Hammádí,
nejdříve v překladu Jamese M. Ro­
binsona. Ta obsahovala mezi jiným
autentické gnostické svědectví a do­
konce celá evangelia. Mead ale měl
k dispozici převážně roztroušené
fragmenty, které byly v oběhu, na­
příklad doktorem Askewem naleze­
ný Codex Askewianus (zahrnující
Pistis Sofii), Codex Brucianis, nale­
zený Brucem (s Knihami Jeu a Dvěmi
stvořeními) a Berlínský Kodex Papy­
rus Berolinensis (s Evangeliem podle
Marie a Tajnou knihou Janovou).
Dodatečně měl dostupné úryvky
od církevních otců, tj. z úst nepřátel.
Proto rozděluje svou knihu na jednu
část, kterou nazývá „Gnose podle je­
jích nepřátel“ a druhou „Gnose podle
jejích přátel“. A u toho skoro prorocky
naříká: „Jaká ztráta, že samotné ruko­
pisy jsou zničeny nebo ztraceny, moh­
ly bezpochyby vrhnout mnohem více
světla nejen na křesťanskou teologii,
ale i na temné počátky jejího původu.“
42
Pentagram 6/201 5
Zároveň právě zmíněným objevem
z Nag Hammádí koncem roku 1945
zůstalo dílo Meada poněkud zapome­
nuté a nedostalo se mu pozornosti,
které si zaslouží. A zcela neoprávně­
ně, jelikož je toto dílo vše jen ne za­
staralé; toto tvrzení musí být tady
a teď řádně doloženo. Omezený
zdroj materiálu, ke kterému měl
přístup mu ani tehdy nezabránil,
aby utvořil rozsáhlý a přesný obraz
gnostiků, a co víc – „poutavým pe­
rem“. Používá jazyk, který je potě­
šením číst, tak výstižný, tak bohatý
a čistý, s názory, které i dnes po sko­
ro staletém zkoumání Gnose nejsou
dosud zastaralé. Některé tyto názory
byly navíc teprve nedávno vědci při­
jaty. Jeho zásluhou také je, že jako
první přenesl tento výzkum ven ze
zatuchlé atmosféry akademického
světa. Také to pozoroval ze zcela
odlišné perspektivy než tradiční
církevní a nepřátelští vědci, což pro
mnohé zůstalo dlouho nepovšimnuté.
Série Ozvěny Gnose je takovým oje­
dinělým projevem úcty k práci, kte­
rou Mead vykonal a která udělala
přístupnějším toto mimořádné dílo. 
Pokračování příště
Zem, voda, oheň, človek
„Nikto nemôže protirečiť tomu, že svätyňa srdca sa miesi z ,hliny‘,
z látky prírody. Môže byť len na úžitok žiaka, ak vypĺňa prázdny
priestor vo váze neviditeľným obsahom Gnózy, ak vyplní vázu
živou vodou z ohnivého kolesa spásy. A k tomu zase môže dôjsť
len v prípade, ak srdce bolo očistené.“
Od: J. van Rijckenborgh, Čínska Gnóza
V
šetko, čo je vo vesmíre, je pod­
riadené rotačným pohybom:
Mliečna dráha, galaxie, Slnko i pla­
néty. Malý životný systém pominu­
teľného človeka je spojený s týmto
veľkým životným systémom. Pohy­
bujeme sa v kruhu existencií, v rytme
dní, ročných období a rokov, ktoré
nám boli dané. Každá ľudská bytosť
musí najprv svoj život urýchliť, zhro­
mažďovaním skúseností sa stáva
„plnou“ života – rovnako ako hrnčiar
roztáča nohami hnacie koleso hrnčiar­
skeho kruhu. Až potom je schopný
poskytnúť tvar kúsku hliny, až potom
sa stáva inšpirovaným k tvorbe z nej.
VODA
HRNČIARSKA HLINA
Napokon váza stojí vďaka pretrváva­
júcej pozornosti hrnčiara k nepominu­
teľnému centru. Vidíme len vonkajšok,
mysliac si nevedomky, že tento tvar
má byť dosiahnutý z vonkajšej strany,
ale váza môže byť vytvorená iba zo
strany vnútornej. Centrum ľudského
srdca bolo prebudené k životu a po­
skytuje všetku silu, ktorá je potrebná.
Začína sa sústredením sa na nemen­
né centrum v našom srdci, prispôso­
bením celého nášho života tomuto
centru. Naučenie sa zasväteniu seba
samého tomuto nepominuteľnému
centru stojí ľudskú bytosť mnoho,
mnoho životov a vyžaduje nepretrži­
tú pozornosť.
A predstavte si, aké množstvo vody je
potrebné, aby bolo možné tvarovať íl!
Vnútorná práca je možná len vďaka
nepretržitému toku živej vody v správ­
nom množstve.
Základ tejto časti práce musí byť
solídny, tkvejúci v skutočnosti, reali­
te, pričom hrnčiar si je zároveň vedo­
mý toho, že je súčasťou „vyššieho“
procesu. Vytiahne vázu, ale nemal by
byť v pokušení pracovať príliš tvrdo,
aby dosiahol cieľ prirýchlo, pretože
chce byť oslobodený. Ak sa stane
obeťou hrdosti a nafúknutého ega,
váza sa zborí.
Zem, voda, oheň, človek
43
OHEŇ
Potom je tu ešte oheň, ktorý urobí
vázu tvrdou. Príliš veľa alebo príliš
málo ohňa poškodzuje alchymistický
proces. Hrnčiar je schopný správne
prispieť k tomuto procesu, ak si je
vedomý, aký veľkolepý vývoj pod­
poruje. To je možné len vtedy, keď
chápe svoju úlohu: na jednej strane
44
Pentagram 6/201 5
robí, čo musí urobiť; a na druhej
strane sa musí stiahnuť v pravom
momente, odovzdať sa sile ohňa.
ČLOVEK
Keď je pec konečne otvorená, výsle­
dok úžasného procesu sa prejavuje:
voda, zem, oheň a vzduch pominu­
teľnej prírody boli pretvorené do
novej zeme pomocou duchovnej
vody, vzduchu a ohňa. Mäkký íl sa
pretvoril do pevnej vázy. Hrnčiar
môže zanechať svoju prácu a naliať
nadčasový život do vnútra vázy. Je
chránený, odetý a znovu uskutoč­
nený – a bezčasová večnosť napĺňa
veľký voľný priestor v srdci ľudskej
bytosti. To je práca hrnčiara.
PRÁCA HRNČIARA
Hrnčiar si sadá za svoj hrnčiarsky kruh.
Nohami roztáča spodné koleso. Toto
koleso je pripojené k malému kruhu
hore, ktorý sa točí dookola spoločne
s veľkým.
Hrnčiar kladie guľu z hliny na
horný kruh; použitím o trošku viac
ílu si myslí, že bude schopný vyrobiť
väčšiu vázu.
Hrnčiar, nedotýkajúc sa hliny, roztá­
ča dolné koleso hrnčiarskeho kruhu,
pokiaľ nedosiahne správne otáčky.
Potom položí svoje chodidlá na naj­
nižšie koleso, pričom dáva pozor, či
sedí správne v strede a zameriava sa
na prácu, ktorú robí. Jednu ruku po­
loží okolo hrudy hliny pri zachovaní
zvyšku svojho tela v pokoji. Teraz za­
čína najdôležitejšia časť celého pro­
cesu: musí vmanévrovať hlinu presne
do stredu otočného taniera; nazýva sa
to centrovanie. Centrovanie je najťaž­
šia úloha.
Hrnčiar sa musí plne venovať to­
muto jedinému aktu: centrovaniu.
Potrebuje veľa hodín, dní, áno, veľa
rokov, kým zvládne tento akt. Ak vo
svojom nadšení použije príliš veľa
vody, hrnčiarska hlina sa stane kašo­
vitou a váza sa zdeformuje a zrúti.
Avšak pri použití príliš málo vody íl
zostáva tuhý a nedá sa s ním nič ro­
biť. Hrnčiar sa odovzdáva procesu,
ktorý sa deje pred ním na hrnčiar­
skom kruhu. Potrebuje na to celé
svoje telo, používa striedavo svoje
ruky i nohy. Sústreďuje sa na to, čo
si vyžaduje váza v každej fáze výro­
by, a takto vykonáva obe role, ako
aktívnu, tak i slúžiacu.
Ruka na vnútornej strane tvaruje
formu hliny do vonka.
Ruka na vonkajšej strane posky­
tuje práve taký odpor, aby bol zacho­
vaný správny tvar.
Vnútorné tvaruje vonkajšie! Niet
inej cesty!
Hrnčiar dáva celé svoje telo službe
procesu: nohy sa starajú o udržanie
správnej rýchlosti kruhu a jeho ruky
tvoria steny vázy ako z vnútornej, tak
Zem, voda, oheň, človek
45
Bezčasová večnosť napĺňa veľký voľný priestor v srdci ľudskej
bytosti. To je práca hrnčiara.
i z vonkajšej strany. Vzhľadom k tomu,
že sa nachádza priamo v centre, íl zo­
stane v strede. Voda udržuje íl v pod­
dajnom stave.
Tendencia ohňa v peci tiež vyža­
duje starostlivosť, vyžaduje starost­
livé riadenie procesu ohrevu. V prí­
pade, že hrnčiar rozdúchava oheň
príliš rýchlo, hrniec praskne. Keby
rozdúchaval oheň príliš pomaly, po­
tom používa viac energie, než je nut­
né. Ak udržiava oheň stále príliš malý,
váza krehne a je nepoužiteľná. Ak
udržiavaný oheň je príliš veľký, po­
tom sa váza deformuje na sklovitú,
beztvarú substanciu.
Akonáhle váza dosiahne správnu
teplotu, potom môže pokojne vychlad­
núť. Počas procesu chladenia oblasť
okolo pece s vázou vo vnútri je vyku­
rovaná veľmi mierne všadeprítomným
46
Pentagram 6/201 5
teplom. Toto
teplo je najviac
podobné teplu zo Slnka
v sebe samom. V každej se­
kunde vášho života sa zaoberáte
tým, aby ste boli, aby ste sa prejavili.
Čo prejavíte a ukážete, bude určite
z nehmotnej sféry neviditeľného
priestoru, z ktorej žijete. Akonáhle
vaša pozornosť je nasmerovaná na
váš skutočný životný výsledok, po­
znáte, ktoré ohnivé koleso z dvoch,
ktoré sa točia okolo vás, je riadiacim
faktorom vo vašom živote. Moderná
duchovná škola je poľom, v ktorom
sa učíte a je vám pomáhané postaviť
vázu srdca, Grál, z ktorého všetko
musí povstať, nápomocné bude po­
nechané a dom obnovený. 
Zem, voda, oheň, človek
47
Architekt sveta
Len vtedy, keď človek seba opomína,
vtedy ozajstné oči svoje roztvára
a zvie, čo ozaj skutočné je,
Kto život nesie, život rozdúchava.
A Kto všetky svety preklenie,
tichou silou dych svoj plní,
k Nemu sa uberáš a v Ňom zotrvávaš,
o tebe, ó človeče, obraz On vytvára.
A On začiatok je a koniec svetov,
On Kráľ je radostných duchov,
On podáva tebe, ó človeče, ruku svätú,
On večný je Architekt, formu dáva svetu.
Len Jemu venujem túto pieseň,
verš Jeho dychu a veľkosti,
pretože On samého ma nenecháva,
jak ja som Ho raz opustil.
Ó človeče, len v Ňom voľný spočinieš,
On zamení všetko vôkol v blaho
a ukáže, že tvojím Bratom je,
v Kristovom svitaní ruže červenej.
Hra farieb tisícov lúčov,
ich prúdy z krajov slnečného ticha.
Raz hlboko si do smútku upadol,
však žiaru si rozpoznal Svätého Ducha.
Mraky červené pred Ružou Zlatou sa stiahli
a srdce zeme ticho v pokoji stráži
Nového Človeka, povznášajúceho sa pôvabne,
hovoriac akoby: „Dokonané je!“
Júl 201 4, báseň Johna Wolfganga Buscha,
Norinberg, Nemecko
48
Pentagram 6/201 5
Der Weltbaumeister
Nur wenn der Mensch sich selbst vergisst,
öffnen die Augen sich der Welt
und er sieht was da wirklich ist,
und wer das Leben trägt und hält.
Und wer die Welten all durchmisst,
mit seines Atems stiller Kraft,
auf dem du gehst, in dem du bist,
der dich, o Mensch, zum Bild sich schafft.
Er ist der Welt Beginn und Ende,
er ist der König froher Geister,
er reicht dir, Mensch, die sel’gen Hände,
er ist der ew’ge Weltbaumeister!
Ihm widme ich nun dieses Lied,
nach seines Atems Vers und Maß,
weil er mir nur und sonst nichts blieb,
als ich mich selber einst vergaß.
O Mensch, in ihm nur wirst du frei,
wenn er im Andern voller Wonne
dir zeigt, dass er dein Bruder sei
in Christi morgenroter Sonne.
Und tausendfaches Farbenspiel
entströmt der Erde, still besonnt,
die einst so tief in Trauer fiel,
erkennt des Geistes Horizont.
Und Wolkenrot wird Rosengold
im Erdenherzen, still bewacht –
ein neuer Mensch erhebt sich hold
und spricht wie er: “Es ist vollbracht!”
Architekt sveta
49
Ohlédnutí zpět
jednoho z účastníků
Malebný Tübingen v jižním Německu, kde v prvním desetiletí 1 7. století vznikla Fama Fraternitatis
O
d našeho Bratrstva vyšlo volání.
Toto volání pro mě dostalo for­
mu a obsah během konference v Reno­
vě, kde byli žáci vyzváni zúčastnit se
zvláštní konference v Calwu. Neboť
tuto konferenci měli naši velmistři Jan
van Rijckenborgh a Catharose de Petri
stále před očima: Obnovení ve stopách
Bratrstva „velmi váženého Řádu Kří­
že s Růží“, které nechalo zaznít své
volání silně magickou formulí a ještě
stále slyšet nechává. Nejprve přede
50
Pentagram 6/201 5
mnou vyvstaly všechny možné pře­
kážky, které však rychle ustoupily po
obdržení emailu naší kontaktní osoby.
Poté co jsem se přihlásil, opakovaně
ve mně znělo: „Jedu do Calwu!“
S podporou poslané brožurky
Ad Fontes – zpátky k původu – jsem
si více uvědomil význam tohoto Bra­
trstva kolem Famy a Christiana Ro­
senkreuze – symbolu vyvolaného Bo­
žím Duchem, následovníka Krista,
duchovně­duševního člověka.
KONFERENCE 201 4 FAMA400 V CALWU
Nejprve byl sice ve mně jen slabý
hlas, přesto to bylo semínko, které
padlo na půdu připravenou zkuše­
nostmi a pochopením. A když se mě
teď někdo zeptá: „Co ti konference
přinesla?“ Odpovím: „Všechno!“
Říká se „na dobrém základě se může
stavět“; nyní se zdá, že byl ve mně po­
ložen nový základ, přes to staré, zá­
klad, který vyžaduje náhled přijmout
správnou volbu, pro uspořádání, budo­
vání, rozšiřování a založení nádherné
Růžové zahrady ve vnitřním dvoře.
Při pohledu zpět vidím, že jsem
předtím v sobě stále ještě nosil otaz­
ník, touhu. Nyní – více než kdy jindy –
vím, že je to touha po Duchu a po lás­
ce k Duchu. Rozhodnutí, s důvěrou
a jasným náhledem nadále stavět Dům
Sancti Spiritus – duchovní domov pro
každého – to bylo volání, které na této
zvláštní konferenci zaznělo.
Nejdříve tento Dům nabyl podoby
u přátel Tübingenského kruhu kolem
Tobiase Hesse a Johanna Valentina
Andreaeho.
Zatímco jsem stál na nádvoří sta­
rého Tübingenského kláštera a pozo­
roval okna, za kterými se tehdy mladí
bratři vzájemně inspirovali, pochopil
jsem, jací velcí myslitelé byli, když si
u tak mnoha vědních disciplín jako
astronomie, matematika, medicína,
teologie, přírodověda a magie sdě­
lovali navzájem své postřehy a dále
stavěli na již dříve položených zákla­
dech. Hluboce se mě tyto myšlenky
dotkly. Chtěl jsem vše do sebe vstře­
bat. Jaký div! Fama Fraternitatis Kří­
že s Růží ožila mezi námi. Regene­
race, obnova původního, zkušenosti
a pochopení a očista srdce jdou nyní
ruku v ruce s reformací, s duchovním
čtyřúhelníkem stavby; neboť „nejen
samotným srdcem, nýbrž také vaším
rozumem máte sloužit Pánu (Světlu)!“
Nyní můžeme pokračovat, s bo­
dem v kruhu, s ohnivým trojúhelní­
kem a čtvercem, které dohromady
tvoří číslo devět, plnost Živého těla,
dva trojúhelníky, které se navzájem
dotýkají a zasunují do sebe: látka
a Duch. Magii poznání máme sami
ve svých rukou, to je mi jasnější než
kdykoliv předtím. Já sám, nikdo jiný,
se musím tyto věci naučit a rozpo­
znat. Člověk sám musí utvářet svůj
vnitřní život, jeho rozumné pojetí
uskutečnit a dále šířit ve svém okolí,
ve své společnosti, ke které patří.
Jsme přece mladé gnostické Bra­
trstvo dneška! 
Ohlédnutí zpět jednoho z účastníků
51
O
B
R
A
Z
Y
S
V
Ě
T
A
Bylo prodáno nebo darováno 4 000 knih, mezi kterými byly prakticky všechny tituly, které kdy škola vydala. Stejně tak bylo osobně předáno 1 2 000
záložek do knih. Toto byl výsledek velkého úsilí průkopníků, kteří tyto knihy
začali v Brazílii překládat, ale také současné skupiny, která tuto činnost
koná dnes. Tak jako Bratrstvo Kříže s Růží před 400 lety rozdalo rosikruciánský manifest intelektuálům a učencům své doby v Evropě, zkusili jsme
učinit totéž: předat současnému lidstvu poselství transformace a osvobození co možná nejvíce otevřeným a pozitivním způsobem.
52
Pentagram 6/201 5
F A M A 4 0 0
–
S Ã O
PENTAGRAMA PUBLICAÇÕES
P A U L O
São Paulo International Book Biennial 201 4