Zpravodaj SPZ Holešov 2008/2

Zpravodaj
SPZ Holešov
1
informace o Strategické průmyslové zóně Holešov
2009
OBSAH
 strana 2
Letiště má kvůli výstavbě infrastruktury zóny jiné parametry.
 strana 3
Výstavbu v zóně zajišťuje sdružení firem v čele se společností SSŽ.
 strana 7
Fotografie z výstavby základní
infrastruktury v zóně.
 strana 8
Nezaměstnanost v kraji i na
Kroměřížsku mírně vzrostla.
V zóně se již naplno staví
Již zhruba tři měsíce budují stavbaři v prostorách budoucí
Strategické průmyslové zóny v Holešově základní dopravní
a technickou infrastrukturu. Práce na výstavbě komunikací, vodovodů, kanalizací a dalších nezbytných sítí zakončí
v závěru letošního roku. Celkový objem prací byl vyčíslen
na zhruba 700 milionů korun. Po dokončení těchto prací tak
bude zóna připravena na vstup investorů.
Celá stavba je rozdělena do několika dílčích částí. Zahrnuje nejen zasíťování celého areálu, přívod pitné vody nebo
řešení odpadních a dešťových vod, ale také přípravu silničních a železničních komunikací. Zóna bude disponovat moderním přístupem na vnější dopravní infrastrukturu. V kombinaci s plánovaným obchvatem Holešova to znamená, že
činnost investorů v zóně se neprojeví zvýšením dopravní
zátěže města.
Na trať Kojetín – Valašské Meziříčí bude napojena železniční
vlečkou o délce 770 metrů. Na jihovýchodním okraji Holešova pak vznikne pětiramenná okružní křižovatka o průměru
40 metrů. Bude optimálním řešením dopravní situace z hlediska bezpečnosti, rozčlenění dopravních proudů a zklidnění dopravy. Jedno z ramen této okružní křižovatky vytvoří
napojení na rychlostní komunikaci R49.
„Veškeré stavební práce jsou prováděny tak, abychom co
nejvíce eliminovali případné vlivy na okolí. Stavbaři navíc
již zahájili práce na výstavbě protihlukového valu na okraji
zóny směrem k Holešovu,“ poznamenal výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK Jakub Černoch. Tato Zlínským
krajem stoprocentně vlastněná společnost má na starosti
přípravu a následný provoz zóny.
 strana 4
V rozhovoru s pověřenou generální ředitelkou
agentury CzechInvest Alexandrou Rudyšarovou najdete informace například
o tom, jak vypadá jednání
s investory.
 strana 5
Představujeme technologický park v regionu
Castilla y León. Tento španělský rozvojový projekt
je v mnoha ohledech podobný Strategické průmyslové zóně Holešov.
 strana 6
V zóně kromě stavbařů
intenzivně pracují rovněž
archeologové.
Podařilo
se jim již objevit například sídliště ze starší doby
bronzové.
zpravodajství
krátce...
 Internetová prezentace Strategické průmyslové zóny Holešov je vyhledávaným
zdrojem informací. Počet přístupů vytrvale roste, čemuž nahrává pravidelná aktualizace a několik jazykových verzí. Stránky
jsou kompletně v češtině a angličtině, na
webu je umístěn i souhrn nejdůležitějších
informací v čínštině. Na stránkách www.
zonaholesov.cz tak nejsou výjimkou návštěvníci ze Spojených států, celé západní Evropy, Skandinávie a východní Asie.
„Kvalitně zpracované, pravidelně aktualizované a v několika mutacích vytvořené
internetové stránky považujeme mimo
jiné za základ pro poskytování vstupních
informací případným zájemcům o umístění investice,“ poznamenal výkonný ředitel
Industry Servis ZK Jakub Černoch.
 Přestože případný odchod investora
z nově připravené průmyslové zóny nelze
nikdy zcela vyloučit, v případě Strategické
průmyslové zóny Holešov je toto riziko malé.
„Ze společností získaných agenturou CzechInvest od roku 1993 z České republiky
odešly pouze dvě. Česká republika je vyhledávaná investiční lokalita a Holešov
má vynikající polohu v podstatě přímo
uprostřed zemí Visegrádské čtyřky, kterou zanedlouho podpoří nová dálnice. Je
běžné, pokud se v horizontu třeba dvaceti
let některý z investorů vymění. Speciálně
v Holešově ovšem pro umístění do zóny
navíc platí pravidla, která při případné
výměně jednoho podniku za další zkracují
období nutné pro obměnu výroby na minimum. Už současný zájem o Holešov nás
přesvědčuje o tom, že zóna bude úspěšná,“
uvedla pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest Alexandra Rudyšarová.
 Součástí výstavby technické a dopravní infrastruktury Strategické průmyslové
zóny Holešov je i okružní křižovatka na
jihovýchodním okraji Holešova. Jde o optimální řešení dopravní situace z hlediska
bezpečného převedení a rozčlenění dopravních proudů i z hlediska jejich zklidnění. Křižovatka o průměru 40 metrů bude
mít pět ramen. S jedním se počítá pro
výhledové napojení jihovýchodního obchvatu města, druhé je pro současnou silnici II/490 ve směru na Martinice a dále na
Zlín, třetí poslouží pro přivaděč rychlostní
komunikace R49, další bude pro vlastní
napojení zóny a poslední pro silnici II/490
ve směru na Holešov.
 Strategická průmyslová zóna Holešov
po zahájení činnosti všech investorů bude
mít podle předních českých ekonomů vliv
i na kurz koruny, konkrétně na její posílení. Jde o dva silné faktory. Prvním z nich
je převod značné sumy peněz, spojený
s výstavbou realizovanou investory, ze zahraničních měn do české koruny. Dopad
tohoto faktoru lze očekávat zejména ve
fázi stavebních realizací projektů. Druhý
důvod k posílení koruny vidí ekonomové
ve vlastní činnosti investorů. V tomto případě je ale důležité, kam bude vyvážena
produkce z holešovské zóny.
Stavbaři v zóně pracují
na protihlukovém valu
V místech, kde se areál budoucí Strategické
průmyslové zóny Holešov přibližuje zástavbě
Holešova, vznikne protihlukový val. Stavbaři
již práce na něm zahájili tak, aby mohl svému účelu sloužit již během přípravných prací
– tedy při budování základní technické a dopravní infrastruktury. Před příchodem investorů a zahájením jejich staveb tak bude tato
rozsáhlá stavba dokončena.
Výška zemního valu na severním okraji strategické zóny bude činit až pět metrů. „K jeho
vybudování poslouží výhradně zemina z výkopových prací, v první etapě jde o zeminu ze
stavby kanálu dešťových vod a suchého poldru. Orná půda bude použita pouze na svrchní
vrstvu,“ poznamenal výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK Jakub Černoch.
Stavbaři na konci loňského roku odebrali ornici
a podorniční vrstvu v místech, kde bude zemní
val stát. Tato úrodná půda bude posléze použita k zúrodnění polí zemědělců v okolí zóny.
Samotná navážka zeminy pak bude zahájena
v souvislosti s výkopovými pracemi na stavbě
suchého poldru a následně kanálu dešťových
vod. „Parametry zemního valu byly navrženy
za základě akustické studie externí odborné
společnosti. Nejsou však v žádném případě konečné. Budou operativně aktualizovány podle
struktury investorů tak, aby případný hluk neobtěžoval obyvatele Holešova,“ vysvětlil Jakub
Černoch. Odborná společnost tak bude ještě
svůj výpočtový model zpřesňovat. Ochrana obvyvatel Holešova a okolních obcí bude zohledněna i při umisťování investorů uvnitř zóny. Například na severním okraji budou soustředěny
spíše služby či lehká výroba.
Holešovské letiště má pozměněné parametry
V souvislosti s postupující výstavbou technické a dopravní infrastruktury Strategické průmyslové zóny Holešov přistoupil provozovatel
letiště, Zlínským krajem vlastněná společnost
Industry Servis ZK, k zmenšení jeho rozměrů.
„V souvislosti s postupující výstavbou byla
jedna vzletová a přistávací dráha zcela zrušena, druhá pak zkrácena. Provoz letiště v tomto
omezeném režimu zůstane zachován do konce března, poté bude zcela zrušeno,“ uvedl
předseda představenstva společnosti Industry Servis ZK Jiří Němec.
Parametry veřejného vnitrostátního letiště
v Holešově byly dimenzovány na provoz do-
pravních letadel tehdejších Československých aerolinií. Od počátku 80. let minulého
století ale zdejší vzletovou a přistávací dráhu
využívají převážně piloti aeroklubu. Pro ně je
letiště dostatečné i po úpravách.
Provoz letiště skončí definitivně nejpozději
v březnu. Subjekty, jejichž činnost je spojena
s letištěm, obdrží od Zlínského kraje kompenzace. Krajští zastupitelé již loni schválili 26,9
milionu korun pro občanské sdružení Aeroklub Holešov a dalších sedm milionů korun
pro společnost Air-Tech, která zajišťuje letecký
servis. Holešovu nejbližší letiště jsou v Kroměříži, Bochoři u Přerova či v Kunovicích.
zpravodajství
Infrastrukturu buduje sdružení čtyř firem
Na začátku října naplno odstartovala stavební činnost v budoucí Strategické průmyslové
zóně Holešov. Po nezbytných přípravných
krocích se zde totiž začala realizovat stavba
základní technické a dopravní infrastruktury.
Není proto bez zajímavosti podívat se na to,
kdo vlastně stavební přípravu jednoho z nejvýznamnějších rozvojových projektů ve Zlínském kraji realizuje.
Za vybudování komunikací, zasíťování objektu a další práce, které k této fázi výstavby patří,
zodpovídá Sdružení průmyslová zóna Holešov,
které zvítězilo v řádné veřejné soutěži vypsané
v loňském roce Zlínským krajem. Vedoucím
členem sdružení je společnost Stavby silnic a
železnic, a.s., závod Zlín. K dalším členům pak
patří společnosti Rovina a.s., VHS Javorník – CZ
a KKS, spol. s r.o.
Firma Stavby silnic a železnic má v regionu
zastoupení již řadu let. Za tu dobu v místě vybudovala například severovýchodní obchvat
Otrokovic, obchvat v Uherském Hradišti nebo
rekonstruovala vozovky v úseku Staré Hutě
– Rasová (ve všech případech jde o silnici I/55).
Prováděla také rekonstrukci důležité zlínské
tepny, silnice I/49 v úseku Louky – Malenovice.
Mezi zajímavosti můžeme zařadit i rekonstrukce travnatých ploch fotbalových stadionů ve
Zlíně či Uherském Hradišti.
Současný stav na stavbě
Práce jsou rozděleny do devíti dílčích fází. Zahájeno již bylo odstraňování stávajících budov
a podzemních vedení. Proběhla také skrývka
ornice, kdy se odebere vrstva svrchní zeminy
k dalšímu využití na polích v okolí zóny. V listopadu se uskutečnil archeologický průzkum
oblasti a nyní již na řadu přicházejí výkopové
práce pro uložení jednotlivých rozvodů inženýrských sítí (hlavně kanalizace) a základy nových objektů, například vodojemu.
Na místě stavby se v současné době pohybuje 13 techniků a 44 dělníků. Jejich úkolem je
příprava silničních a železničních komunikací,
zasíťování celého objektu, přívod pitné vody
a řešení odpadních a dešťových vod, a to na
celkové ploše 360 hektarů. Součástí je také
projekt nové meteorologické stanice, který
obnáší přesun oploceného pozemku velikosti
20 krát 20 metrů. Přesunutí na okraj budoucí
zóny je nezbytným předpokladem k tomu,
aby stanice mohla bez problému fungovat i
po příchodu investorů.
Stavební práce byly zahájeny na začátku října a měly by být hotovy do konce roku 2009.
Ihned poté pak mohou v zóně začít budovat
svá zařízení jednotliví investoři.
„Vzhledem k velkému rozsahu prací se jedná o
krátký termín. Máme ale zkušené zaměstnance, takže věřím, že vše zvládneme v té nejvyšší
kvalitě a včas,“ sdělil hlavní stavbyvedoucí ze
zlínského závodu Stavby silnic a železnic, Miroslav Blaťák.
Kdo jsou Stavby silnic a železnic, a.s.
 jednička v dopravním stavitelství v ČR
 na trhu působí více jak 55 let
 na jejich práci narazíte v každém regionu
ČR, ale také na Slovensku
Stavbaři vytýčili hranice
staveniště zóny, kam je
vstup zakázán
Stavbaři pracující na výstavbě dopravní
a technické infrastruktury budoucí Strategické průmyslové zóny Holešov vytýčili hranice celého staveniště. Vstup do
ohraničených prostor je přitom přísně
zakázán, vzhledem k pohybu těžké mechanizace a množství výkopových prací
tam totiž hrozí velké nebezpečí úrazu.
Stavbaři ostatně nyní působí především
v areálu letiště, kam platil zákaz vstupu i
v minulosti. Ne vždy ho ale lidé respektovali, důvodem bylo zřejmě i to, že prostor nebyl v terénu vyznačen. Celé staveniště je ale nyní ohraničeno zelenými
dřevěnými sloupky, v nejvíce exponovaných místech jsou pak rovněž instalovány cedule s nápisem Zákaz vstupu na
staveniště.
„Žádáme proto, aby všichni ve vlastním
zájmu tento zákaz respektovali. Riziko
úrazu opravdu není malé,“ řekl předseda představenstva společnosti Industry
Servis ZK Jiří Němec. Oplocení celého
staveniště není možné kvůli vysokým
finančním nákladům.
Stavební práce na výstavbě infrastruktury byly zahájeny na začátku října loňského roku, nyní se již na staveništi pohybují desítky těžkých mechanismů. Stavební
práce skončí v závěru roku.
 člen francouzské skupiny Eurovia, která
je částí největší stavební skupiny na světě
VINCI
Použitá mechanizace pro Strategickou průmyslovou zónu Holešov:
Rypadla. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 ks
Dozery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 ks
Nakladače. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 ks
Bourací kladivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 ks
Drtička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 ks
Nákladní automobily. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 ks
Zóna se bude prezentovat
na dvou veletrzích
Odborníci se shodují na tom, že Strategická průmyslová zóna Holešov se
může stát hnacím motorem ekonomiky
Zlínského kraje i širšího regionu střední
Moravy. Aby se tak stalo, je nutné nejenom zónu dobře připravit po technické
stránce, ale především nalézt vhodné
investory. Na vyhledávání investorů se
tak společně podílejí agentura CzechInvest, zřízená ministerstvem průmyslu
a obchodu, a Zlínský kraj. CzechInvest
přitom uvádí, že pokud by se vyhovělo
všem současným zájemcům o vstup do
zóny, byla by již nyní obsazena dvakrát.
To ale není v žádném případě cílem.
„Musíme k obsazování zóny přistupovat
s maximální pečlivostí, zvažovat všechna
pro a proti. Kromě naprosto samozřejmých požadavků na šetrnost k životnímu
prostředí k tomu přistupují další aspekty.
Například to, aby investoři nevytvářeli
nepřiměřenou konkurenci současným
výrobcům v regionu, aby přinášeli nezbytnou míru inovací a pracovních příležitostí,“ vysvětlil výkonný ředitel Industry
Servis ZK Jakub Černoch. I proto se zóna
pravidelně prezentuje na prestižních
veletrzích investičních příležitostí. Letos
bude Industry Servis ZK mít prezentaci
na brněnském veletrhu Urbis, který se
uskuteční v dubnu. V říjnu pak zamíří do
Mnichova na celosvětový Expo Real.
rozhovor
CzechInvest: O Holešov mají investoři zájem
Strategická průmyslová zóna Holešov představuje velkou příležitost nejen pro region, je významná i z pohledu ekonomiky celé země. Tomu odpovídá i pozornost, kterou jí centrální instituce věnují. Většinu agendy kolem holešovské zóny mají na starosti Zlínský kraj, jím vlastněná společnost Industry Servis ZK a agentura CzechInvest
zřizovaná ministerstvem průmyslu a obchodu. Jak vnímá holešovskou zónu právě agentura CzechInvest popisuje její pověřená generální ředitelka Alexandra Rudyšarová.
Holešovská zóna je strategická. Co to znamená například z pohledu financování či pozornosti státu?
Znamená to, že Holešov považujeme za velmi
významný pro další rozvoj ekonomiky České
republiky a zvlášť Zlínského kraje. Zóna v Holešově je v tuto chvíli v měřítku České republiky nejen svou velikostí, ale především kvalitou
zcela výjimečná a jedinečná, a náležitě k tomu
jí také věnujeme maximální péči. Z pohledu financování pak mají strategické zóny tu výhodu,
že vznikají přímo rozhodnutím vlády a peníze
na ně jdou ze speciálního účtu ministerstva financí. To znamená, že finance na jejich rozvoj
už jsou přesně dané, vyčleněné a připravené
k použití.
Hlavní roli v lákání investorů do České republiky plní právě agentura CzechInvest. Jak takové jednání o případném umístění investice
do konkrétní zóny probíhá?
CzechInvest se snaží vyhledávat pro Českou
republiku ty nejzajímavější a nejlepší investory.
Máme tu specialisty, kteří pečlivě sledují vývoj
v určité oblasti podnikání – od nanotechnologií
až třeba po letectví. Jakmile víme, že některá
společnost uvažuje o expanzi, oslovíme ji a nabídneme Českou republiku jako to nejlepší místo pro podnikání. Mimo jiné pak na míru požadavkům investora sestavíme seznam zón, které
přesně odpovídají jeho potřebám. Mezi nimi
může být i Holešov. Speciálně pro Holešov navíc pracuje zvláštní projektový tým. Vedle péče
o investory zajišťuje i to, aby plány nových investorů perfektně zapadly do podnikatelského
i sociálního prostředí v regionu. Proto jsou jeho
členy i představitelé Zlínského kraje.
Jaký je mezi investory zájem o umístění investice právě v zóně v Holešově? Proč nelze jména zájemců zveřejňovat?
Popravdě, pokud by vyšly plány všech investorů, kteří mají o zónu v Holešově zájem, naplnili
bychom ji dvakrát. Samozřejmě, ne všichni se
nakonec rozhodnou investici uskutečnit a ne
všichni nakonec zakotví přímo v Holešově, ale
třeba jinde v České republice. O Holešov je velký zájem. Nevětší je mezi leteckými nebo plastikářskými firmami a obdobnými obory. Tedy
těmi, které mají v regionu nejdelší tradici a nejvíc zkušených lidí. V CzechInvestu v tuto chvíli
víme nejméně o dvaceti potenciálních investorech. Zveřejňovat konkrétní jména před tím,
než se rozhodnou investovat, nemůžeme. Vůči
partnerům ČR musíme být korektní.
Jaké budou podle Vás hlavní přínosy zóny
po jejím plném obsazení pro region potažmo celou Českou republiku? Lze stručně
charakterizovat její silné a slabé stránky?
Holešov je jediným místem v České republice, kde může začít podnikat skutečně velký
investor. Zóna je opravdu jedinou lokalitou,
která v současné době nabízí víc jak sto hektarů volné, připravené a především souvislé
plochy. Tím je pro Českou republiku nesmírně cenná. Jakmile tu začnou fungovat první
podniky, klesne nezaměstnanost, stoupne
ekonomická aktivita kraje. Zlínský kraj stál
dosud poněkud stranou zájmu investorů.
Jsou pro to dva hlavní důvody – zaprvé neexistující dálnice a za druhé neexistující připravené průmyslové zóny. Holešov a R49,
projektovaná na rok 2011, tohle radikálně
mění. Stačí se podívat sto kilometrů na sever. Kvalitní dopravní spojení, i když zatím
stále ve výstavbě, spolu s průmyslovými
zónami udělaly z Moravskoslezského kraje
nejvyhledávanější region České republiky
pro nové investice. Jakmile bude zóna plně
obsazená, mohlo by tu vzniknout až osm
tisíc pracovních míst, další pak u dodavatelů a ve službách. Je ale potřeba zdůraznit,
že sem chceme nové firmy přivádět citlivě.
Tak, aby investoři dokázali kvalifikované
zaměstnance rychle najít, ale zároveň aby
se místní podnikatelé nemuseli bát přetahování zaměstnanců. Ostatně právě to
je jedním z hlavních úkolů zmiňovaného
projektového týmu; právě proto jsou v něm
rovněž zástupci kraje.
Alexandra Rudyšarová
 absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze
 v CzechInvestu působí od dubna 2007,
kdy nastoupila jako ředitelka divize investic a aplikovaného výzkumu
 od listopadu 2007 je pověřena řízením
agentury CzechInvest
zkušenosti odjinud
Castilla y León
 Region Kastilie a León (španělsky Castilla y León) je největším z celkem 17 autonomních společenství Španělska. Nachází se v severní polovině španělského
vnitrozemí. Region vznikl spojením dvou
historických oblastí: Leónu s většinou
území Staré Kastilie. Metropolí regionu
a zároveň největším městem je Valladolid,
v němž žije asi 320.000 lidí. Administrativně se společenství člení na devět provincií:
Ávila, Burgos, León, Palencia, Salamanca,
Segovia, Soria, Valladolid a Zamora.
 Rozloha 94.223 km2
 Obyvatelstvo 2,5 milionu
 Hlavními průmyslovými odvětvími jsou
strojírenství, chemická výroba a potravinářství. Na tvorbě hrubého domácího
produktu se 52 procenty podílejí služby, 29
procenty průmysl, osmi stavebnictví a 11
procenty zemědělství.
Španělský region Kastilie a León vsadil na
podporu inovací, založil technologické parky
Projekt nazvaný Technologické parky Castilla
y León je Evropskou komisí často dáván za
vzornou ukázku toho, jak lze prostřednictvím
inovací efektivně podporovat konkurenceschopnost a tím i ekonomický a sociální rozvoj oblasti. Načerpat zkušenosti přímo od třetího největšího regionu Evropy se v minulosti,
mimo jiné v souvislosti s přípravou Strategické průmyslové zóny Holešov, vydali i zástupci
Zlínského kraje.
Technologické parky Castilla y León jsou organizací zřízenou samosprávou regionu, v němž
žije asi 2,5 milionu obyvatel. Jednotlivé parky
se nacházejí v provinciích Burgos, León a Valladolid. V souhrnu to představuje plochu 300
hektarů pozemků, což znamená více než dva
miliony čtverečních metrů pro investory s inovativním investičním záměrem.
Pro koho jsou parky určeny
Investoři jsou pečlivě vybíráni podle množství kritérií, které lze shrnout do tří základních
okruhů. Musí být technologicky zaměřené,
šetrné k životnímu prostředí a ctít urbanistický a architektonický ráz okolí. Tato kritéria
odrážejí skutečnost, že parky byly navrženy
pro inovativní investory s výzkumnými aktivitami a zaměstnávajícími kvalifikovaný personál. Parky se momentálně zaměřují na letecké
a automobilové technologie, potravinářství,
biotechnologii, chemicko-farmaceutický průmysl a informační technologie.
Parky nabízejí hned několik možností pro
vstup investorů. Možné je zakoupení pozemku či jeho pronájem, vyloučen ale není ani ná-
kup pozemku a jeho následný pronájem třetí
osobě. Samozřejmostí je dostupnost všech
inženýrských sítí.
Kromě základních služeb nabízí Technologické parky Castilla y León i zajímavou přidanou
hodnotu v podobě přístupu k informacím
ohledně poptávky a nabídky v oblasti technologií na evropském trhu.
Celý projekt má výraznou podporu regionální samosprávy. Cílem je technologický rozvoj
společností v regionu, funguje tam také systém investičních pobídek. Nyní v technologických parcích působí více než sto společností,
počet přímých pracovních míst pak činí asi
4.500. Další jsou u subdodavatelů a ve službách v okolí.
Spolupráce vědců a podnikatelů
V případě technologických parků v Kastilii
a Leónu se spojila vědecká komunita s podnikatelským sektorem s jediným cílem: pomoci
firmám, aby se staly konkurenceschopnými na
mezinárodním trhu. Vzniklo tak hned několik
subjektů: CIDUAT (nadace zabývající se výzkumem v oblasti dopravy a využití energetických zdrojů), CARTIF (technologické centrum
zaměřené na automatizaci, robotizaci, výrobu
a informační technologie), CEDETEL (centrum
pro rozvoj telekomunikací), INBIOTEC (biotechnologický institut), ITCL (technologický
institut regionu) a CTM (technologické centrum Miranda de Ebro).
Region Kastilie a León má přitom pro tyto
instituce i technologicky zaměřené investory
dostatek kvalifikovaných pracovníků. V oblas-
 Tamní výrobci exportují především do
zemí Evropské unie. V roce 2005 činil celkový objem vývozu 8,98 miliardy eur. Šlo
převážně o vozidla, stroje a přístroje, pneumatiky a automobilové komponenty.
Dovoz ve stejném roce dosáhl výše 9,16
miliardy eur. Tamní firmy poptávaly především transportní zařízení, metalurgické
výrobky a chemické výrobky (především
kaučuk na výrobu pneumatik).
Zdroj: Ministerstvo zahraničí ČR
ti se totiž nachází osm univerzit, které mimo
jiné poskytují přístup do svých databází.
Na podporu výzkumu a inovací pamatuje nemalými sumami i rozpočet regionu. Do této
oblasti směřuje více než 2,5 procenta celkových rozpočtových výdajů.
Zkušenost pro Zlínský kraj
Cesta zástupců Zlínského kraje do partnerského regionu Kastilie a León ve Španělsku byla
vykonána za účelem získání praktických informací o způsobech implementace regionální
inovační strategie v tomto regionu, který má
dlouholeté zkušenosti s realizací proinovačních politik a tvorbou nástrojů na podporu
inovačního podnikání. Příkladem toho je velmi dobře fungující spolupráce veřejného sektoru, univerzit, podpůrných inovačních institucí (technologické parky, rozvojové agentury
a další) a několika podnikatelských subjektů
v regionu.
V rámci pracovní cesty měli zástupci kraje
možnost navštívit společnost Technologické
parky Castilla y León, seznámit se způsobem
řešení podpory rozvoje inovačních firem
v rámci sítě podpůrných inovačních institucí
ADE a diskutovat otázky inovační strategie se
zástupci regionální vlády Castilla y León. Pro
Zlínský kraj z pozice zpracovatele regionální
inovační strategie bylo nejdůležitějším aspektem cesty získání podnětů pro definování
konkrétních aktivit na podporu inovačního
podnikání ve Zlínském kraji, které by mohly
být začleněny do Akčního plánu regionální
inovační strategie Zlínského kraje.
zajímavost
Půda u Holešova
odkrývá nové
skutečnosti o životě
našich předků na
tomto území
Lokalita na okraji Holešova, kde nyní vzniká
Strategická průmyslová zóna Holešov, není archeologům neznámá. Už při výzkumech v 50.
a především v 60. letech minulého století zde
postupně odkryli v trati Zdražilovsko rozsáhlé
pohřebiště. Celkem se na ploše o rozloze přibližně půl hektaru podařilo tehdy prozkoumat
430 hrobů, z toho dva žárové a ostatní kostrové. Datovány jsou do závěru eneolitu a starší
doby bronzové.
Nového archeologického průzkumu se lokalitě budoucí průmyslové zóny dostává i nyní
v souvislosti s její začínající výstavbou. Archeologové z Ústavu archeologické památkové
péče Brno zamířili do Holešova na konci roku
2007, kdy v tomto prostoru začaly přípravné
práce. V říjnu 2008 byla zahájena výstavba
technické a dopravní infrastruktury, což s sebou přineslo i daleko intenzivnější výkopové
práce a rozsáhlou skrývku orné půdy. Právě
rozsah stavebních prací archeologům nahrává. Do konce roku 2009 tým archeologů prozkoumá trasy všech budovaných inženýrských
sítí a plochu, kde vznikne suchý poldr.
Co se našlo před padesáti lety
Výsledky starších archeologických výzkumů
v blízkosti Holešova shrnul ve své práci Tradice kultury zvoncovitých pohárů na pohřebišti
v Holešově z roku 2001 pedagog z katedry
archeologie Západočeské univerzity v Plzni
Ladislav Šmejda.
Rozsáhlé pravěké pohřebiště v katastru Holešova bylo poprvé zkoumáno v roce 1950.
Terénní práce, prováděné jihozápadně od
města v trati „Zdražilovsko“, narušily asi 35
hrobů. Tehdejší správce Městského muzea
v Holešově B. Struhala zde v trase odvodňovacích kanálů provedl dokumentaci zachycených hrobů a hned následujícího roku svá
zjištění publikoval. Pohřby datoval v souladu
s tehdejším klasifikačním systémem do starší
doby bronzové. Ačkoliv byly původně přiřa-
zeny k únětické kultuře, některé nálezy jasně
ukazovaly na souvislost s pozdními skupinami kultury se šňůrovou keramikou. V odborné
terminologii později převládal pojem nitranská kultura.
Terénní výzkum holešovského pohřebiště
pokračoval počínaje rokem 1964 pod vedením J. Ondráčka. Ten v následujících sedmi
sezonách odkryl další část pohřebiště. Cílem
tohoto výzkumu bylo získat empirický materiál k doposud málo známé etapě kulturního
vývoje moravského pravěku. Celkem se na
ploše o rozloze kolem půl hektaru podařilo
prozkoumat 430 hrobů (z toho dva žárové,
ostatní kostrové), datovaných do závěru eneolitu a starší doby bronzové.
Chronologie
Nejstarší nalezené hroby patřily kultuře zvoncovitých pohárů, dále bylo možno identifikovat několik typických nádob kultury Chłopice-Veselé. Naprostá většina pohřbů nebyla
vybavena keramikou a na základě ostatních
nálezů se řadí do dalšího vývoje tzv. epišňůrového kulturního okruhu. Oproti vlastní nitranské kultuře, známé ze slovenských lokalit, se
však pohřební výbavy v určitých rysech lišily.
S nejmladší fází pohřbívání byly spojovány
hroby obsahující keramiku již únětického charakteru.
Pohřební areál byl podle skutečností zjištěných terénním výzkumem založen v době kultury zvoncovitých pohárů. Tuto komponentu
tvořilo deset hrobů, jasně identifikovatelných
především podle pohřební výbavy, ale v případě kostrových pohřbů rovněž podle typické
severojižní orientace a polohy koster rozlišené
podle pohlaví.
Prozkoumané hroby obsahovaly velmi špatně
dochované kosterní pozůstatky, které neumožnily žádné antropologické určení. Hroby
obsahovaly jen malý počet přídavků - nevýraznou štípanou industrii (úštěpy a odštěpky)
a předměty ze zvířecí kosti. V menší míře tam
byly také šperky vyrobené z mědi a fajánsové
korálky.
Nové objevy
Archeologové pracující v současnosti na záchranném výzkumu na staveništi průmyslové
zóny objevili sídliště ze starší doby bronzové.
Nález učinili v místech, kde stavbaři kvůli budování kruhové křižovatky uvnitř zóny provádějí skrývku ornice. Archeologové budou
v odkrývání sídliště pokračovat. Musí mimo
jiné zjistit, v jakém vztahu jsou nové nálezy
k dříve objevenému pohřebišti z přelomu
pozdní doby kamenné a počátku doby bronzové. Pokud se podaří spojitost mezi pohřebištěm a sídlištěm prokázat, půjde o vůbec
první odkryté sídliště nitranské kultury na
území Moravy.
„Zatím jsme prozkoumali asi 25 objektů, většinu z nich tvoří zásobní jámy, sila, sklípky či
kulové jamky,“ poznamenal archeolog Miroslav Šmíd z Ústavu archeologické památkové
péče Brno. Při stavbě kruhové křižovatky se
nyní podařilo odkrýt také ojedinělou regulérní hrobovou jámu s kosterními ostatky
z období asi 1800 před našim letopočtem.
„Podle tvaru lebky lze usuzovat na ženu, poslední slovo ale bude mít pochopitelně antropolog,“ uvedl Šmíd.
Archeologové budou sledovat skrývku zeminy v trase komunikace, která povede ze
zmíněné kruhové křižovatky směrem k jihu.
„Domníváme se, že někdejší sídliště, jehož
severní hranici jsme na kruhovém objezdu
zachytili, bylo položeno na pravém břehu
potoka Mojeny, tedy jižním či jihovýchodním směrem od právě prozkoumané plochy.
Dá se tak předpokládat, že hustota osídlení
právě tímto směrem poroste. Budeme-li mít
alespoň trochu příslovečného štěstí, stojíme
na prahu velmi důležitého objevu,“ konstatoval Šmíd.
fotoreportáž
Některé stavby jsou již dobře patrné, v tomto
případě jedna z budoucích obslužných komunikací uvnitř zóny. Tato silnice bude napojena
na areálovou okružní křižovatku.
•
Před každou stavbou, včetně těch liniových,
stavbaři důsledně odstraňují ornici i podorniční vrstvu. Veškerá úrodná půda je uskladněna
v mezideponiích a postupně bude navážena
na pole zemědělců z okolí zóny.
˜
V holešovské zóně
se staví naplno
Prostor bývalé vrátnice letiště se změnil k nepoznání. Stavbaři zde pracují intenzivně i kvůli urychlení výstavby nové budovy a měrného
pozemku pro meteorologickou stanici. Na
tomto místě bude stanice moci fungovat i po
příchodu investorů.
˜
Stavbaři již mají na staveništi Strategické průmyslové zóny Holešov připraveno množství
stavebního materiálu, například drť či potrubí
pro výstavbu kanalizace a vodovodů. Materiál
je uskladněn na zpevněných plochách v okolí
velkého hangáru.
–˜
region
Besedy s občany
Strategická průmyslová zóna Holešov je
projektem, který společně realizuje Zlínský kraj a stát. Je proto samozřejmostí, že
o výstavbě a dalších aspektech budování
a následného provozu zóny informuje
veřejnost. Velmi důležitá je přitom komunikace s obyvateli sídel v nejbližším okolí
zóny. K tomu slouží mimo jiné besedy.
První kolo se uskutečnilo v loňském roce.
V letošním roce tomu nebude jinak. V lednu se tak v Holešově a těch obcích, které
projevily zájem, uskuteční besedy znovu.
„Chceme občany informovat o aktuálním
vývoji jak přímo v zóně, tak i o postupu
mnoha jednání se zónou souvisejících.
Zároveň si můžeme vyslechnout jejich
názory a v případě, že jsou opodstatněné,
je adekvátním způsobem reflektovat,“ poznamenal předseda představenstva Industry Servis ZK Jiří Němec.
Série besed odstartuje 12. ledna v Holešově, poté budou následovat obdobné akce
v dalších čtyřech obcích: Přílepech, Zahnašovicích, Martinicích a Bořenovicích. V dalších obcích se besedy uskuteční v únoru.
„Pokud bude zájem, jsme připraveni besedy
opakovat i v druhé polovině roku, kdy již
budou stavbaři s výstavbou základní technické a dopravní infrastruktury finišovat,“
uvedl Němec.
Nezaměstnanost ve Zlínském kraji vzrostla
V listopadu ve Zlínském kraji mírně vzrostla
nezaměstnanost na 5,4 procenta, což je mírně nad republikovým průměrem. Celkem
bylo v evidenci úřadů práce v celém kraji přes
18.000 lidí. Podle Miriam Majdyšové ze zlínského úřadu práce je listopadový mírný nárůst
počtu lidí bez práce způsoben rovněž prvními
dopady finanční krize. Řada firem tak například
neprodlužuje pracovní poměry sjednané na
dobu určitou, některé jsou ale již nuceny propouštět v desítkách. Zároveň se snížila poptávka zaměstnavatelů po nových pracovnících. Na
konci listopadu tak úřady práce v kraji nabízely
5.862 volných míst, proti předchozímu měsíci
to představuje pokles o 900.
Mezi jednotlivými okresy Zlínského kraje jsou
ale tradičně značné rozdíly. Na Zlínsku se míra
nezaměstnanosti drží dlouhodbě hluboko pod
průměrem země, příznivá je situace i na Uherskohradišťsku. Naproti tomu na Vsetínsku činila míra nezaměstnanosti 6,5 procenta a na Kroměřížsku 6,1 procenta. Jen v okrese Kroměříž si
tak v listopadu hledalo práci 3.757 lidí.
Podle odhadů odborníků by přitom Strategická průmyslová zóna Holešov, po plném obsazení investory, mohla generovat v celém regionu až 12.000 pracovních míst. Jde přitom jak
o místa vytvořená přímo investory v zóně, tak
i u jejich subdodavatelů v širším okolí. Zvýšená poptávka po službách pak přispěje i k růstu zaměstnanosti v tomto sektoru. Výhledově
lze kvůli zvýšené konkurenci mezi zaměstnavateli očekávat i růst průměrných mezd na
Kroměřížsku i v celém Zlínském kraji.
Rozpis besed:
Holešov
12. 1. v 17:00 (kino)
Přílepy
15.1. v 17:00 (obecní úřad)
Zahnašovice
19.1. v 17:00 (obecní úřad)
Martinice
20.1. v 17:00 (obecní úřad)
Bořenovice
22.1. v 18:00 (obecní úřad)
Industry Servis ZK, a.s.
Strategická průmyslová zóna Holešov
Tovární 1268
tel.: 573 396 741
Zhotovitel:
HEXXA komunikační agentura, s.r.o.
Pekárenská 42
760 01 Zlín
tel.: 577 011 538
e-mail: [email protected]
www.hexxa.cz
Jaroslav Janečka – editor
David Cícha – grafická úprava, zlom
Ivo Hercík - fotograf
Vychází v nákladu 7.000 kusů.
Distribuce:
Holešov, Třebětice, Přílepy, Zahnašovice,
Ludslavice, Martinice, Rymice,
Bořenovice, Jankovice
NEPRODEJNÉ.
Elektronická verze publikace je
k dispozici na www.zonaholesov.cz.
Průmyslová zóna bude potřebovat odborníky
Novou éru pro střední odborné školství v regionu bude znamenat otevření strategické průmyslové zóny Holešov. Je zřejmé, že uplatnění
zde nalezne v nových výrobách řada absolventů středních odborných škol a učilišť. A je předpoklad, že nové provozy si časem vyžádají také
další rozvoj středních odborných škol.
Řada středních odborných škol v Holešově
a v jeho okolí funguje a připravuje budoucí odborníky pro specializované technické profese
už dnes. Například Střední odborná škola Holešov má v současnosti 180 žáků. Studuje se zde
obor obchodně podnikatelská činnost. V Holešově působí také soukromá Střední odborná
škola – PaedDr. Stratil, s. r. o., ve které studuje
deset žáků obor ekonomika a podnikání. Čtrnáct žáků studuje na této škole obor management v automobilové dopravě a 44 žáků management obchodu. Na této škole lze absolvovat
také nástavbové studium v oboru podnikání.
Střední vzdělání s výučním listem nabízí v oborech šití oděvů, kuchařské práce a prodavačské
práce OU a Základní škola praktická Holešov.
Poměrně blízko Holešova leží město Bystřice
pod Hostýnem, ve kterém má své sídlo Střední škola nábytkářská a obchodní. Střední
vzdělání zde momentálně získává téměř šest
stovek žáků v oborech oděvnictví, nábytkářská a dřevařská výroba, obchodník, uměleckořemeslné zpracování dřeva, truhlář, umělecký truhlář, truhlářské práce a dřevařská
a nábytkářská výroba.
Své uplatnění budou moci najít v nově otvíraných provozech v průmyslové zóně u Holešova i mnozí absolventi středních škol
z Kroměříže. V průmyslové zóně bude zcela
jistě poptávka po absolventech Střední školy
– Centra odborné přípravy technické. V této
škole dnes studuje asi 730 žáků v těchto oborech: slaboproudá elektrotechnika, mechanik
seřizovač – mechatronik, autotronik, zámečník, klempíř, obráběč kovů, automechanik,
mechanik opravář motorových vozidel, elektrikář, autoelektrikář, instalatér, opravář zemědělských strojů, provozní elektrotechnika,
provozní technika.