zpříjemní exotické plody

JÍDLO
Jak poznat kvalitu
Pomelo nedovážejí jen z Číny,
což přes zimu nabízí většina obchodů, ale během léta mají dodávky i z Vietnamu.
„Vietnamské pomelo je hodně
šťavnaté, podobně jako naše grepy z Jihoafrické republiky.
V Česku však hlavně díky
ceně pořád vítězí grapefruity ze Španělska
a Turecka. Když ale
jejich sezóna skončí,
nastupujeme my s produkcí z Jižní Afriky,“ říká ředitel Titbitu a hned
dodává několik tipů, jak
poznat, že jsou plody
v nejlepší kondici.
„Základ je
u pomela
i grepů neuspěchat
nákup. Na
začátku
sezóny
zpříjemní
exotické
plody
jsou méně šťavnaté, leckdy i kyselejší než na jejím konci, což je
třeba u pomela teď v lednu a únoru. Plody musí být sice šťavnaté, ale ne příliš měkké. U některých exotických druhů, například
u tmavého avokáda, najdete občas nápis zralé nebo ready to eat,
připraveno k jídlu. Nemusíte tak
řešit, jestli čekat, až vybraný kousek uzraje do ideálního stavu.“
Většina plodů, které k nám putují z velké dálky, je totiž podle
Havránka takzvaně podtržena –
sklízejí se nezralé a dozrávají až
během cesty k zákazníkovi na
druhém konci světa. Aby se daly
jíst, dávají se i do speciálních hal
dozrát.
„Letos jsme přivezli také mango, jež nám dozrávalo přímo na
stromě. Jede sem z Izraele několik dní a do obchodu přijde už
zralé. Jeho kvalita je o úroveň výš
než toho, které uzrálo uměle.
Špičkové mango Nam Doc Mai
vozíme i letecky, ale to je potom
drahé a objemy jsou malé. Letecky dopravujeme i pitahayu,
zůstane jí tak svěží melounová chuť. Ta, co se musí
ploužit lodí po moři přes
Holandsko, žádnou chuť
nemá.“
Specialisté
na speciality
Exotickou zeleninu dodává Vojtěch
Havránek i do obchodu Delmart.
16
Titbit dováží i méně známé
druhy zeleniny, jako jsou masitá
rajčata, zvaná bůvolí srdce, exotický čajot či zelenou papáju.
„Nově spolupracujeme s producenty z Keni, odkud bereme
čerstvé řezané bylinky, fazolky,
ploché hrášky či baby kukuřičky
nebo speciální malou bimi brokolici. Na většinu našich produktů
musíme mít mezinárodní certifikát kvality Global Gap, takže není třeba se bát, že bychom nabízeli něco špatného. Přesto se nás
jedna paní ptala, jestli nemůže
z bylinek z Keni dostat ebolu,“
prozrazuje Vojtěch Havránek,
který se chce orientovat i na tuzemské speciality.
Vedle českého česneku by tak
brzy mohla jeho firma do obchodů a restaurací dodávat i v našich
sklenících vypěstované chilli, tradiční tuřín, na nějž se na mnoho
Připraveno
k jídlu
Zákazníci se nebáli
zkoušet nové chutě, ani za ně utrácet peníze. Pak ale
přišla celosvětová
hospodářská krize
a zájem upadl
let zapomnělo a stal se tak vlastně
exotickou plodinou, nebo třeba
černý kořen, který lze u nás pěstovat, ale dnes je především z dovozu.
„Hodně se toho zlepšilo, ale doufám, že se u nás trh s jídlem bude
dále vyvíjet. Když přijdete do Německa nebo Rakouska do jakéhokoliv supermarketu, najdete tam
pestřejší a kvalitnější sortiment
ovoce a zeleniny. Nebo u vstupu
vidíte velkou lednici, kde je třicet
čtyřicet
druhů
pochutin
lahůdkovo-salátového charakteru.
U nás najdete několik salátů, leckdy nevalné kvality. Tady vidím určitý potenciál do budoucnosti.“
Nejlépe se prodává salát Caesar, pikantní kuře a těstovinový
salát s čerstvou bazalkou. Pečené
kachně se švestkovo-pomerančovou zálivkou ani Česká chuťovka
nepomohla. Český zákazník pořád dává přednost ceně před kvalitou a zřejmě i méně experimentuje. Kupuje to, co zná, a řetězec
nemá zájem mít zboží, které se
neprodává. Na druhou stranu
u ovoce a zeleniny chce řetězec
mít především plody krásně vypadající na pohled. Jestli jsou
chutné nebo ne, je až na druhém
místě,“ uzavírá Havránek.
www.titbit.cz
Mangové lassí
Ingredience: 2 kelímky jogurtu, 500 ml plnotučného mléka, 2 větší zralá manga, 2–3 lžíce cukru nebo med
podle chuti,
1 vanilkový
cukr, 1 lžíce
mleté skořice,
špetka strouhaného muškátového oříšku
Příprava:
Mango oloupeme, vyjmeme pecku. Nakrájíme na
kousky a v mixéru
společně s jogurtem
a cukrem rozmi-
xujeme. Na ozdobu si necháme
4 tenké plátky manga. Přidáme
mléko a ještě jednou promícháme. Je-li nápoj
příliš hustý, doplníme ho trochou studené
vody. Necháme vychladit a před po
dáváním prošleháme.
Rozdělíme do
čtyř sklenic, poprášíme skořicí,
nastrouháme špetku muškátového
oříšku a ozdobíme
plátkem manga.
Divočina se šípkovou
z Jeseníku
Před třemi lety se Šárka Vybíralová rozhodla,
že si sama vyrobí
šípkové víno.
Vyrazila proto
s přítelem na
sběr do kopců
kolem svého
bydliště, lázeňského města Jeseník. Ruce si
rozedrala do
krve, jen aby
získala co nejvíce přemrzlého
šípku.
„Ten má
totiž nejvyšší cukernatost,“ říká.
Po dvou le-
tech zkoušení prý dosáhla optimální podoby svých produktů.
Dnes kromě vína nabízí
i šípkový sirup, džem a omáčku. „V šípku je hodně vitamínů, kromě céčka i áčko, B1
i B2. Nechybí v něm vápník nebo rutin, látka prospívající našim cévám,“ upozorňuje Šárka
na přednosti pochutin z šípků,
při jejichž výrobě hrají pořád
největší roli lidské ruce.
Víno z Jeseníku je nefiltrované,
prochází dvou nebo třístupňovým
kvašením a používá se na něj
dvojnásobné množství plodů šípku, než je běžné. Pije se jako aperitiv nebo naopak na závěr jídla
jako dezertní víno.
Šípkový sirup s dužinou se zase má užívat jako prevence před
nachlazením nebo v chladných
dnech podávat jako horký nápoj.
Stačí ho zalít vroucí vodou a přidat třeba na
kostky nakrájené jablko. A z filmu Slavnosti
sněženek
proslavená
šípková omáčka se hodí
jak k divočině, tak např.
k hovězímu. Při výrobě
se mimo jiné používá
i modrý portugal, odrůda
vína, která se k nám dostala až na konci 19. století.
(jan)
Foto www.sipkovevino.cz (2)
„Začínali jsme před patnácti lety s bylinami v květináči, které
tady nikdo nedělal, pak jsme vozili třeba chilli. Tehdy byl na trhu
jeden druh, často ani nepálil,“ říká muž, jenž studoval na vysoké
škole zemědělské tropické zemědělství a přivydělával si i jako stevard v letadlech směřujících do
dalekých krajin.
„Později jsme díky vášni pro
zajímavé chutě a daleké cestování
začali s partnerkou dovážet také
exotické plody.“
Před osmi lety tak zaplavilo
pulty hypermarketů ovoce s prapodivnými názvy; salak s povrchem připomínajícím
hadí kůži, sapodila,
chutnající po hruškách a karamelu,
nebo durian, který
má po světě stamilióny milovníků, ale neznalého
často odpudí výrazným zápachem.
Zákazníci se nebáli zkoušet nové chutě, ani za ně utrácet peníze.
Pak ale přišla celosvětová hospodářská krize a zájem upadl.
„Na druhou stranu, i když přestali lidé houfně chodit do restaurací, domů si koupili něco extra.
Přesto krize náš sortiment omezila na polovinu,“ přiznává Havránek s tím, že v jejich nabídce se
tak objevilo i pomelo či grepy.
Masitá rajčata
bůvolí srdce
Firma Titbit si už sama vyzkoušela, jak to zatím se zájmem
lidí o tuto produkci je.
„Pustili jsme se do salátů sami,
za tři jsme dostali i Českou chuťovku označující chutný tuzemský potravinářský výrobek. Naší
přidanou hodnotou proti konkurenci je čerstvě pečené maso
a dresink, který není prefabrikovaný, ale vyrábíme ho z čerstvých
ingrediencí, proto vydrží jen deset dní.
Foto
A_Le
in – F
otolia
.com
Jana Hanušková
Zimní čas
Foto Miroslav Sova (4)
Granátové jablko, kaki, pomelo, avokádo
a mango patří v Česku mezi nejoblíbenější
exotické plody. „Zákazníci je už dobře znají,
vědí, jakou mají chuť i jak je použít. My na
náš trh dovážíme speciality, těch pro nás
neznámých je pořád dost,“ říká Vojtěch Havránek, zakladatel firmy Titbit, jež se specializuje na čerstvou exotickou zeleninu,
ovoce, bylinky a koření.
www.sipkovevino.cz
17