Pragmatické pojetí v¥deckého vysv¥tlení (teze k SDZK)

Transkript

Pragmatické pojetí v¥deckého vysv¥tlení (teze k SDZK)
Pragmatické pojetí v¥deckého vysv¥tlení (teze k SDZK)
V moderní losoi v¥dy bylo formulováno n¥kolik univerzálních pojetí v¥deckého vysv¥tlení
(VV). Cílem p°ítomné teze je
tický.
obhájit proti t¥mto pojetím VV jako pojem pragma-
Neexistuje univerzální struktura spole£ná v²em v¥deckým vysv¥tlením, VV
je vysv¥tlením vºdy v ur£itém kontextu, totiº vzhledem k ur£itému adresátu, k jeho
znalostem, p°esv¥d£ením a otázkám. Je p°evedením mén¥ známého na znám¥j²í,
aniº je v²ak univerzáln¥ dáno, co je oním znám¥j²ím.
Jednou z hlavních £inností v¥dy je vysv¥tlování skute£ností, s nimiº se ve sv¥t¥ setkáváme. Tato
premisa je nesporn¥ výrokem b¥ºného jazyka. Význam slova vysv¥tlování v ní tedy nem·ºe být
nezávislý na b¥ºném uºití tohoto slova: v¥decké vysv¥tlování není £inností z podstaty odli²nou od
na²eho kaºdodenního vysv¥tlování v¥cí. Normování souvisejícího metodologického slovníku (srov.
erklären
verstehen
u Diltheye; nakládání s
erklären, aufklären, Erläuterung
u Lenka, 1972) je
zpravidla arbitrární, v b¥ºném uºívání nezaloºené (srov. von Wright, 2013, 38n.).
B¥ºná uºití slova
vysv¥tlit
m·ºeme zhruba t°ídit do dvou rodin. V jednom smyslu je vysv¥tlení
£ímsi hlub²ím oproti pouhému popisu.
M·ºeme nap°.
popsat zkracování a prodluºování dne
b¥hem roku, aniº jsme schopni proces vysv¥tlit. V druhém smyslu se kontrast vysv¥tlení a popisu
neklade: m·ºeme n¥komu vysv¥tlit sv·j názor, asociativitu s£ítání nebo £asování slabých sloves
v n¥m£in¥, aniº to znamená n¥co jiného neº d·kladný popis p°íslu²né záleºitosti.
Úvahu zde omezme na vysv¥tlování v prvním smyslu:
ve v¥d¥ b¥ºn¥ pracuje.
1
s kontrastem popisu a vysv¥tlení se
Jak vymezit vysv¥tlení, které není jen popisem? Chceme-li se vyhnout
objasnit, erklären, aufhellen,
parafrázím vyuºívajícím v²udyp°ítomnou vizuální metaforu (srov.
illuminate, clarify
na znám¥j²í.
atd.), m·ºeme VV charakterizovat aristotelským p°evád¥ním mén¥ známého
Toto vymezení chci ov²em proti univerzálním pojetím hájit v jeho
pragmatické
podob¥, jeº na rozdíl od Aristotela nep°edpokládá ono znám¥j²í jako jednou provºdy dané.
Univerzální pojetí VV rozvíjená ve 20. st. spojuje to, ºe navrhují kritérium skute£ného VV,
jeº by m¥lo platit nap°í£ v¥dami i kontexty. Pat°í mezi n¥ mj. tato:
•
2
pojetí deduktivn¥-nomologické (DN) a induktivn¥-statistické (IS): vysv¥tlení je argument,
v n¥mº je
explanandum
deduktivn¥ £i pravd¥podobnostn¥ vyvozeno z premis popisujících
jednak obecné zákony nebo statistické generalizace, jednak skute£nost výchozí
•
pojetí statisticko-relevan£ní (SR): vysv¥tlením, pro£ má objekt
x
z populace
A vlastnost B, je
C, jejíº p°ítomnost u objekt· z populace A zvy²uje pravd¥podobnost,
vyzna£ovat i vlastností B
uvedení jeho vlastnosti
ºe se budou
•
pojetí kauzáln¥-mechanické (KM): vysv¥tlit skute£nost znamená popsat kauzální procesy,
které k ní vedly nebo ji tvo°í
1 Srov. nap°. rozli²ení deskriptivní vs. explanatorní adekvátnosti u N. Chomského (1965), ale také dialektiku
popisu/rozum¥ní a vysv¥tlení u von Wrighta (2013, p. 174176).
2 Pro detailn¥j²í p°ehled viz Kitcher, 1998; Woodward, 2014.
1
Proti univerzálním pojetím a ve prosp¥ch pojetí pragmatického:
1. ƒást univerzálních pojetí chápe vysv¥tlení skute£nosti jako jazykové odvození, jehoº záv¥r
danou skute£nost popisuje.
A£koli se v nich termínem
je t°eba trvat na tom, ºe nám jde o vysv¥tlení p°íslu²né
explanandum ozna£uje sám záv¥r,
skute£nosti. Vysv¥tlení skute£nosti
skrze odvození záv¥ru p°edpokládá p°ímo£arý logicko-pozitivistický vztah mezi v¥tami jazyka
a fakty sv¥ta. Tato p°edstava je v²ak po kritice Quinea a dal²ích t¥ºko udrºitelná.
2. Pro v¥t²inu univerzálních pojetí je vysv¥tlení ur£itým uspo°ádáním
explicitních
jazykových
vyjád°ení. Lze ve wittgensteinovském duchu argumentovat, ºe kterékoli takové uspo°ádání
není vysv¥tlením absolutn¥, nýbrº jedin¥ v kontextu interpreta£ních praktik, jejichº ú£astníci
mu mohou jakoºto jazykovému objektu porozum¥t.
3. Nejen jazykov¥, ale i v¥cn¥ vzato je náleºité vysv¥tlení vºdy vysv¥tlením n¥komu, kdo mu
rozumí. Inherentní vztah vysv¥tlení k adresátovi obná²í i relativitu k jeho znalostem, otázkám
a nejasnostem, vzhledem k nimº jedin¥ lze p°evád¥t mén¥ známé na znám¥j²í. Zastánci univerzálních pojetí tyto momenty pojímají jako pouhou pragmatiku vysv¥tlení:
navzdory
ní je podle nich skute£né vysv¥tlení v¥ci jejím vysv¥tlením jednou provºdy a pro kohokoli.
V pragmatickém pojetí povaºujeme naopak tyto faktory za konstitutivní pro £innost v¥deckého vysv¥tlování. Rozdíl mezi kaºdodenním a v¥deckým vysv¥tlováním chápeme jako rozdíl
v sociáln¥ p°iznávané povolanosti vyjad°ovat se k ur£itým záleºitostem. Nejde o fundamentální rozdíl v p°ístupu k realit¥ (srov. Rorty, 1991a,b).
4. V¥decké vysv¥tlování kterékoli skute£nosti mívá v praxi sv·j konec, ºádné jednotlivé vysv¥tlení v²ak tímto koncem být nemusí, nakolik jsme ochotni jeho
dostate£n¥ známé.
3
explanans
pojímat stále jako ne-
Tento postoj m·ºeme zaujmout na kterékoli úrovni vysv¥tlování, nevyjí-
maje nap°. úrove¬ sou£asných poznatk· £ásticové fyziky. Adekvátní vysv¥tlení skute£ností
se rozr·stají do ²í°ky relevantních faktor· i do kauzální hloubky v p°ímé souvislosti s na²í
neochotou uznat p°edchozí verzi za dostate£n¥ objas¬ující. Dosaºení kterékoli z úrovní není
nutnou a posta£ující podmínkou vysv¥tlení obecn¥; postup na kteroukoli z nich odpovídá
v²ak n¥£emu, co m·ºe být v n¥které v¥d¥ uznáno za náleºité vysv¥tlení skute£nosti.
4
5. Kaºdé ze zmín¥ných univerzálních pojetí nabízí zp·sob, jak n¥které skute£nosti £init srozumitelnými jakoºto projevy n¥£eho nám znám¥j²ího. šádné naproti tomu není p°ijatelné jako
obecné paradigma v¥dy. A´ bychom totiº zvolili kterékoli, v¥t²ina vysv¥tlení, jeº se dnes ve
v¥dách uznávají za adekvátní, by pod n¥ nespadala. Mnohá v¥dní disciplína by navíc dnes
ani v budoucnu nem¥la ²anci adekvátn¥ vysv¥tlit kteroukoli skute£nost ze svého oboru (jako
nap°.
historie nedovede popsat d¥jinnou událost v termínech £ásticových pohyb·).
Toto
chápání by bylo zcela odtrºené od praxe v¥dy jakoºto spole£enské aktivity. Kterákoli z existujících v¥d si podle nás m·ºe nárokovat vysv¥tlení r·zných skute£ností. N¥která z t¥chto
vysv¥tlení (nosnost k°íºové klenby, p·sobení viru HIV, propuknutí 1.
správná mimo jakoukoli laickou pochybnost.
sv.
války...)
jsou
O jiná se lze p°ít, má to v²ak smysl jen s
ohledem na standardy p°íslu²né disciplíny, nikoli s apriorním nárokem nap°. fyzikalistickým.
3 Rozdíl oproti Wittgeinsteinovu konci zd·vod¬ování,
Filosocká zkoumání
O jistot¥ Ÿ204, £i vy£erpání d·vod· a tvrdému podloºí,
Ÿ217, tkví v tom, ºe Wittgensteinovi obvykle jde o vysv¥tlení významu, které se neklade proti
pouhému popisu, a jehoº koncem £i dnem tudíº m·ºe být nevím pro£, zkrátka tak jednám.
4 Zatímco £ást náleºitých vysv¥tlení (nap°. v historické v¥d¥) nesporn¥ vyºaduje odkaz k
d·vod·m jednání
(spí²e
neº k p°í£inám d¥ní), otev°enou otázkou z·stává, zda je t°eba kauzální °ád d¥ní a d·vodový °ád jednání chápat
(v duchu Sellarse, von Wrighta nebo Davidsona) jako rozdílné a potenciáln¥ koniktní perspektivy
2
téºe
skute£nosti.
Literatura
N. Chomsky.
Aspects of the Theory of Syntax.
F. Kambartel and P. Stekeler-Weithofer.
MIT Press, Cambridge, Massachusetts, USA, 1965.
Sprachphilosophie: Probleme und Methoden,
chapter
Darstellungen und Erklärungen, pages 6399. Reclam, 2005.
P. Kitcher. Explanation. In E. Craig, editor,
Routledge Encyclopedia of Philosophy, Vol. 2.
Rout-
ledge, 1998.
H. Lenk.
Erklären, Erklärung.
In
Historisches Wlörterbuch der Philosophie, Band 2.
Schwabe,
Basel, 1972.
W. V. O. Quine. Two dogmas of empiricism.
R. Rorty. Science as solidarity. In
The Philosophical Review,
pages 2043, 1951.
Objectivity, relativism, and truth: philosophical papers,
pages
3545. Cambridge University Press, 1991a.
R. Rorty. Is natural science a natural kind?
papers,
In
Objectivity, relativism, and truth: philosophical
pages 4662. Cambridge University Press, 1991b.
G. H. von Wright.
L. Wittgenstein.
L. Wittgenstein.
suchungen.
Vysv¥tlování a rozum¥ní.
Über Gewissheit.
Filosoa, Praha, 2013. Orig. 1971.
Suhrkamp, 1971.
Tractatus logico-philosophicus, Tagebücher 19141916, Philosophische Unter-
Suhrkamp, 1999.
J. Woodward. Scientic explanation. In Edward N. Zalta, editor,
Philosophy.
Winter 2014 edition, 2014.
3
The Stanford Encyclopedia of

Podobné dokumenty

TOTAL QUARTZ INEO LONG LIFE 5W-30 1l VW 504

TOTAL QUARTZ INEO LONG LIFE 5W-30 1l VW 504 Popis produktu TOTAL QUARTZ INEO LONG LIFE 5W-30 je výkonný motorový olej na bázi syntetické technologie TOTAL a nejnov?jší generace aditiv „LOW SAPS“. Doporu?ený pro motory spl?ující emisní normy ...

Více

Kódování

Kódování vektory, pirozen rozme denici podmnn entropie nsledovn X H (UjV) = H (UjV = vj )P (V = vj )

Více

Logika před rokem 1879

Logika před rokem 1879 (lingua characteristica universalis), který by reprezentoval pojmy jednak tak, aby bylo zřejmé, z jakých pojmů a jak jsou složeny, jednak tak, aby mu čtenáři rozuměli bez ohledu na svůj rodný jazyk...

Více

Downloaded via the EU tax law app / web ROZSUDEK SOUDNÍHO

Downloaded via the EU tax law app / web ROZSUDEK SOUDNÍHO Po zm?n? uvedeného zákona nejsou od 3. listopadu 2009 poštovní p?evody sou?ástí všeobecné poštovní služby. „EasyPay“ AD a „Finance Engineering“ AD jsou podniky, kterým bulharská Rada pro regulaci t...

Více

Filosof?? A to se nemůžete živit nějak poctivě?

Filosof?? A to se nemůžete živit nějak poctivě? kroužku5 se například doslova říká, že neexistuje žádné jiné než empirické poznání. Wittgenstein byl jen o něco málo méně radikální; prohlásil, že veškeré pravdivé smysluplné věty jsou nutně empir...

Více

Trapped in Void

Trapped in Void vrátit vzduch do zasažených sekcí, protože v nich se nachází další systémy, které ekají na opravu. Michael Argent na ídil vysílat nouzové volání na všech frekvencích. Je totiž pravd podobné, že oko...

Více