Edukační brožura

1. díl brožury pojednává o stavbě a funkci srdce,
rizikových faktorech, diagnostice, první pomoci a
léčbě u anginy pectoris a srdečního infarktu.
Obsah
1 Úvod – malá motivace ke vzdělávání......................................................... 4
2 Jak vypadá a funguje srdce a krevní oběh? ................................................. 5
3 Co je ateroskleróza („kornatění“ tepen)? .................................................... 8
3. 1 Může sklerotický plát v tepně vymizet nebo se aspoň zmenšit? ....... 11
4 Co je ischemická choroba srdeční (ICHS)? .............................................. 11
5 Co jsou to rizikové faktory ICHS? ........................................................... 12
5. 1 Jak je to s cholesterolem?................................................................ 13
5. 1. 1 Jak se připravit na odběr krve k vyšetření cholesterolu?........... 14
6 Co je a jak se projevuje angina pectoris?.................................................. 14
6. 1 Jak se zachovat při angině pectoris?................................................. 16
6. 2 Jak lékař zjistí, zda skutečně trpíte anginou pectoris?....................... 16
6. 3 Jak se připravit na plánovanou koronarografii? ................................ 21
6. 4 Co se bude dít během koronarografie? ............................................. 22
6. 5 Co se mnou bude a co budu muset dodržovat po koronarografii?...... 25
7 Může dojít při angině pectoris k nevratnému poškození srdce? ................. 26
8 Nejčastější léky, které Vám může lékař předepsat při ischemické chorobě
srdeční ........................................................................................................ 27
8. 1 Nitráty a jak je správně užívat?........................................................ 27
8. 2 Co, když dostanu bolesti na hrudi a nemám k dispozici nitrát? ......... 28
8. 3 K čemu je dobrý Acylpyrin?............................................................ 28
8. 4 Něco o betablokátorech ................................................................... 29
8. 5 Inhibitory ACE ............................................................................... 29
9 Co dělat, když dostanu srdeční infarkt?.................................................... 30
9. 1 Úvodem o srdečním infarktu ........................................................... 30
9. 1. 1 Srdeční infarkt s netypickými příznaky – velice zrádný! .......... 32
9. 2 Před příchodem lékařské pomoci ..................................................... 32
9. 2. 1 Co dělat, pokud postižený upadne do bezvědomí..................... 32
9. 2. 2 Zdůvodnění nutnosti rychlého zásahu...................................... 36
9. 3 Jak na infarkt svépomocí – případ, který by se mohl stát každému ... 36
9. 4 Možnosti záchranné služby ............................................................. 38
9. 5 Důležité: ......................................................................................... 38
9. 6 Přijetí do nemocnice........................................................................ 38
9. 6. 1 Proč nejsem převezen(a) do kardiocentra ihned, když invazivní
léčba je rychlejší a účinnější? ............................................................. 39
9. 7 Co je PTCA (nebo nověji PCI)? ...................................................... 39
9. 8 Pobyt na koronární jednotce ............................................................ 41
9. 9 Propuštění z koronární jednotky ...................................................... 42
10 Operace srdce pro ischemickou chorobu srdeční ................................... 43
10. 1 Předoperační příprava na plánovanou operaci srdce ....................... 44
10. 2 Co se děje při operaci srdce? ......................................................... 45
2
10. 3 Co se mnou bude po operaci srdce? ............................................... 46
10. 4 Některé další pokyny..................................................................... 46
11 Může mít bolest na hrudi i jinou příčinu, než je ischemická choroba
srdeční? ...................................................................................................... 47
11. 1 Bolesti „od páteře“ ........................................................................ 47
11. 2 Co se skrývá pod pojmem plicní embolie? ..................................... 48
11. 3 Bolesti žlučníku, žaludku a „zaražené větry“ ................................. 48
11. 4 Onemocnění jícnu ......................................................................... 49
11. 5 Pneumotorax – známý neznámý pojem .......................................... 49
11. 6 Závěrem o bolestech na hrudi ........................................................ 49
12 Co najdete ve 2. a 3. dílu této brožury .................................................... 50
13 Použité zdroje........................................................................................ 51
13. 1 Knihy, brožury a časopisy ............................................................ 51
13. 2 Internetové a elektronické zdroje textů.......................................... 52
13. 3 Internetové a elektronické zdroje obrázků..................................... 52
14 Seznam obrázků .................................................................................... 53
15 Seznam tabulek ..................................................................................... 54
3
1 Úvod – malá motivace ke vzdělávání
Tato brožura je určena pro pacienty, kterým lékař oznámil, že
trpí anginou pectoris nebo prodělali srdeční infarkt, a také pro
jejich blízké.
Ve 20. století v ČR a také v celé Evropě velmi vzrost počet
onemocnění a úmrtí na choroby srdce a cév (kardiovaskulární
onemocnění). Někomu se to zdá až děsivé, ale podle statistických údajů
tvoří úmrtí na onemocnění oběhové soustavy 46 % ze všech úmrtí u
mužů a 56,8 % u žen.
Ve 20. století a zvláště v jeho 2. polovině se progresivně a velmi
úspěšně rozvíjela diagnostika, léčba a do jisté míry i prevence chorob
srdce a krevního oběhu a tento trend dále postupuje i ve 21. století (s
větším důrazem na prevenci). Bez nadsázky můžeme říci, že stejně
progresivně v minulém století narůstal také výskyt srdečně-cévních
onemocnění, tudíž v současné době je úmrtnost na tyto choroby daleko
vyšší než před sto lety, a to i přes vyspělou léčebnou a preventivní péči.
Po celou dobu existence zdravotnictví bylo úkolem lékařů, ale také
sester a rehabilitačních pracovníků, kromě péče o pacienta, také jisté
poučování, vzdělávání a výchova (odborně edukace) nemocných i
zdravých občanů o chorobách, zdravém způsobu života a prevenci. Jistě
mnozí namítnete, že problematice edukace pacientů se zdravotníci
věnují velmi okrajově a neorganizovaně. Většinou máte pravdu.
V posledních letech můžeme i u nás pozorovat jisté zlepšení. To klade
nároky také na pacienty, aby předkládané informace a rady přijímali,
ptali se na vše, čemu nerozumí a aby se podle toho řídili. Tím se
pacient spolupodílí na řízení léčby, prevence a životního stylu. Bylo
prokázáno, že takovýto vztah zdravotníků a pacientů vede k lepší
spokojenosti i lepšímu zdravotnímu stavu pacienta (uživatele zdravotní
péče), než kdyby pouze pasivně přijímal rady zdravotníků a nevěděl
pořádně, jakou chorobou trpí a proč má něco dodržovat.
V současné době každý jistě chápe, že např. člověk s cukrovkou
musí dobře znát dietu, umět si píchat inzulin, měřit hladinu cukru
v krvi, rozpoznat komplikace své choroby a mnohé další. Podobně
aktivně by se měl ke své chorobě postavit také nemocný
s kardiovaskulárními chorobami.
4
Diagnóza anginy pectoris a stavu po srdečním infarktu je dost
velkým zásahem do života téměř každého člověka a vyžaduje určité
změny, kterými se nemocný musí řídit po zbytek svého života. Je tedy
nezbytně důležité, aby všichni nemocní (je vhodné, aby také jejich
nejbližší příbuzní a přátele) věděli, jaké změny ve svém životě a
životním stylu musí učinit a dodržovat. Právě k tomu by Vám měla
posloužit celá brožura.
2 Jak vypadá a funguje srdce a krevní oběh?
Srdce (viz obrázky 1 a 2) je dutá svalová pumpa, která svými
rytmickými a pravidelnými stahy neustále přečerpává krev do celého
těla a tím umožňuje její obíhání v cévách. Skládá se ze dvou síní
(správněji předsíní) a dvou komor: levá a pravá síň, levá a pravá
komora.
Aby se srdeční sval stahoval koordinovaně a rytmicky, obsahuje
systém uzlů a vodivých vláken, které zabezpečují vznik a převod
elektrických podnětů (stimulů). Na základě těchto stimulů se stahují
nejdřív srdeční síně, (krev proudí do komor) a následně srdeční komory
(krev putuje do celého těla). Z výše uvedeného lze odvodit, že srdce
pracuje automaticky. U dospělého člověka se stahuje v klidu kolem 70
tepů za minutu. Nervový systém pouze zrychluje a zpomaluje frekvenci
(rychlost) a sílu srdečních stahů podle aktuální potřeby organismu. Při
fyzické a psychické zátěži srdce zvýší rychlost a sílu stahů a tím se až
několikanásobně zvýší množství krve přečerpané krevním oběhem.
Srdeční sval potřebuje pro svou náročnou práci rovněž bohaté
krevní zásobení. To je zajištěno dvěma věnčitými (koronárními)
tepnami, které vycházejí z aorty – hlavní tepny srdce. Věnčité tepny se
větví v srdečním svalu a dodávají mu tolik potřebný kyslík a živiny.
Intenzivní práce kosterních svalů (např. při těžké práci nebo při běhu),
ale i psychické zatížení (např. rozrušení, strach) zvyšují nároky
organismu na dodávku krve. Zdravé srdce na to pružně reaguje
zrychlením a zesílením srdečních stahů. To vyžaduje rovněž zvýšení
průtoku ve věnčitých tepnách, což u většiny lidí nečiní žádný problém.
Ze srdce vystupují a do srdce vstupují velké krevní cévy, které se
v celém těle větví a vytvářejí krevní oběh. Krevní oběh (viz obrázek 3)
5
je v těle životně důležitý mimo jiné pro dodávku kyslíku a živin tkáním
a pro odvod odpadových látek a oxidu uhličitého.
Obrázek 1 – pohled na srdce zepředu, jsou viditelné věnčité
(koronární) tepny a velké cévy (Haviar, 1989, s. 16)
6
Obrázek 2 – průřez srdcem, jsou viditelné srdeční předsíně,
komory, chlopně a velké cévy
(Burnie, 1996, s. 86)
7
Obrázek 3 – krevní oběh skládající se z tepen a žil
(Haviar, 1989, s. 15)
3 Co je ateroskleróza („kornatění“ tepen)?
Aby krev mohla tepnami volně a bez obtíží protékat, musí být
volně průchodné a hladké. Ve stěnách tepen téměř všech lidí se
s postupujícím věkem ukládají tukové látky v čele s LDL
cholesterolem a triglyceridy, které tepny zužují a tím omezují průtok
krve. Dále se ve stěně tepen zmnožují svalové buňky a přicházejí zde
bílé krvinky a v pokročilých stadiích celé ložisko zvápenatí. Tento
chorobný proces se odborně nazývá ateroskleróza (kornatění tepen). Při
8
ateroskleróze se tepny ucpávají tzv. aterosklerotickými (zkráceně
sklerotickými) pláty tvořenými výše uvedenými látkami a buňkami.
Průchod tepnou se dále zužuje, pokud se na aterosklerotickém plátu
začnou shlukovat krevní destičky a vznikat krevní sraženina.
Následkem aterosklerózy je nedokrevnost (ischemie) orgánů, které
dané tepny zásobují krví. Nejčastěji jsou aterosklerózou a následnou
ischemií postiženy věnčité tepny (angina pectoris a srdeční infarkt –
podrobněji viz dále), mozkové tepny (mozková mrtvice) a tepny
dolních končetin (to se projevuje bolestmi v lýtkách a stehnech při
chůzi a nutí člověka zastavit se). Ischemická choroba srdeční má tedy
téměř vždy podklad v ateroskleróze věnčitých tepen.
Ateroskleróza zprvu probíhá dlouhá léta skrytě, bez jakýchkoliv
příznaků. U mužů se vyskytuje průměrně o 10 let dříve než u žen. U
řady lidí, kteří zemřeli z jiné příčiny než choroby srdce a cév, je při
pitvě také zjištěno kornatění tepen, přestože nemuseli za života trpět
jejími příznaky. Obrázky 4 a 5 zachycují postupné ucpávání průchodu
tepnou rostoucím aterosklerotickým plátem. Na obrázku 6 a)–c) vidíme
vytlačení tukových hmot ze srdečnice (aorty) 32letého člověka.
Obrázek 4 – příčný průřez tepnou
(postupný růst aterosklerotického plátu zužuje průchod tepnou)
(http://www.aterotromboza.cz/priciny-lecba.htm#np1#np1)
Obrázek 5 – podélný průřez tepnou (postupný růst aterosklerotického
plátu zužuje průchod tepnou) (Pfizer b, s. 8–9)
9
Obr. a)
Obr. b)
Obr. c)
Obrázky 6 a)–c) – vytlačení ateromatózních hmot z aorty (srdečnice) při
pitvě 32letého člověka (screenshot z filmu „Artery“,
http://www.kurakovaplice.cz/index.php?strana=videa, 2007)
10
3. 1 Může sklerotický plát v tepně vymizet
nebo se aspoň zmenšit?
Až do nedávných dob to znělo jako utopie. Kdo byl svědkem pitvy
skleroticky změněných tepen, pamatuje si dobře, jak tepny na řezu
připomínají husí brko, dokonce skřípají při proříznutí a při mechanické
deformaci tepny praskají jako sklo. Avšak celý sklerotický děj začíná
hromaděním tukových látek ve stěně tepny. Zvápenatění je poslední,
bohužel už nezvratná fáze. Bylo prokázáno, že hodně náhlých cévních
příhod (srdeční infarkty, mozkové mrtvice) způsobuje uzávěr tepen,
které ještě nejsou plně zvápenatělé. Sklerotický plát tvoří bohaté tukové
jádro. V této fázi je možné odstranění tuku, na kterém se podílí
„hodný“ HDL cholesterol, o němž bude pojednáno v kapitole o
rizikových faktorech.
V posledních letech pokračují intenzivní výzkumy tzv.
hypolipidemik, léků, které účinně snižují cholesterol v krvi a zpomalují
sklerotický proces. Mnohé z nich likvidují dokonce usazeniny
cholesterol i jinde v těle, například v kůži.
Hypolipidemika jsou běžně předepisována každému, kdo má
vysokou hladinu cholesterolu v krvi a na jejíž snížení nestačí dieta,
kromě toho musí mít vysoké riziko srdečně-cévních chorob.
4 Co je ischemická choroba srdeční (ICHS)?
Pod označením ischemická choroba srdeční (ICHS) se skrývá
několik onemocnění, které vznikají na podkladě omezení nebo
zastavení přítoku krve věnčitými tepnami do srdečního svalu.
Nejdůležitějšími chorobami ze skupiny ischemické choroby
srdeční jsou:
– stabilní (námahová) angina pectoris (v běžném hovoru pouze
„angina pectoris“) – na tu se zaměřuje největší část našeho
výkladu
– infarkt myokardu (srdeční infarkt)
– mezi oběma stavy stojí nestabilní (klidová) angina pectoris,
jejíž příznaky, diagnostika a často i léčba jsou stejné jako u
srdečního infarktu.
11
5 Co jsou to rizikové faktory ICHS?
Mnoho nemocí má své rizikové faktory. Jak lze odvodit z názvu
„rizikový faktor“, jde o činitel, v jehož přítomnosti je člověk
náchylnější k onemocnění ischemickou chorobou srdeční.
Rizikové faktory můžeme rozdělit na neovlivnitelné a
ovlivnitelné. První z nich nemůžeme ovlivnit; patří mezi ně věk (muži
nad 45 let, ženy nad 55 let), mužské pohlaví a rodinná (genetická)
zátěž. Rodinná zátěž vyjadřuje, že pokrevní příbuzní nemocných
s ICHS mají větší riziko onemocnění. Mezi ovlivnitelné rizikové
faktory patří vysoká hladina LDL cholesterolu v krvi, kouření,
vysoký krevní tlak, cukrovka (diabetes mellitus), obezita, malá
tělesná aktivita a nedostatek pohybu, dlouhodobý psychický stres a
jiné (rizikové faktory jsou přehledně vyjmenovány v tabulce 1).
Skutečnost, že rizikové faktory jsou takto vyjmenovány po sobě, vůbec
neznamená, že ty v řadě na posledních místech jsou méně nebezpečné
než ty na předních pozicích. Nejdůležitější 3 rizikové faktory jsou
kouření tabáku, vysoký krevní tlak (hypertenze) a zvýšená hladina
tuků v krvi (porucha lipidového metabolismu). O cholesterolu viz
následující kapitola.
Tabulka 1 – rizikové faktory ICHS
[Ambulance preventivní kardiologie FN Olomouc. Rizikové faktory vzniku
ischemické choroby srdeční (ICHS), 2003. s. 3]
RIZIKOVÉ FAKTORY
OVLIVNITELNÉ
Hypertenze
Hyperlipidémie
(zvýšené hladiny
(zvýšený krevní tlak)
krevních tuků)
Kouření cigaret
Diabetes mellitus
(cukrovka)
Obezita
Nedostatek
fyzické aktivity
Stres
Jiné
NEOVLIVNITELNÉ
Věk
Muž nad 45 let
Žena nad 55 let
Mužské pohlaví
Genetické faktory
(rodinná zátěž)
Osobní anamnéza
Pokud trpíte ischemickou chorobou srdeční, můžete si to vysvětlit
tím, že ve Vaší rodině je toto onemocnění časté – uplatňuje se genetická
zátěž. Ale zamyslete se také nad tím, zda společně s pokrevními
12
příbuznými nekonzumujete mnoho tučných potravin nebo jestli třeba
nepobýváte v jejich přítomnosti, když oni kouří – to nemá s genetickou
zátěží nic společného, to patří do ovlivnitelných rizikových faktorů.
Záludnost spočívá v tom, že při výskytu dvou a více rizikových
faktorů současně se riziko (srdečního infarktu, náhlé srdeční smrti…)
nesčítá, ale násobí geometrickou řadou: na druhou, na třetí atd. Za
takového předpokladu je pochopitelné, že člověk, který je obézní, málo
se hýbe, má cukrovku a ještě k tomu kouří, se chová jako sebevrah,
neboť jeho riziko více než desetinásobně převyšuje riziko lidí bez
rizikových faktorů.
5. 1 Jak je to s cholesterolem?
V krvi zdravých i nemocných lidí se vyskytuje cholesterol, což je
určitá forma kombinace tuku s bílkovinou (lipoprotein). U onemocnění
srdce a cév je potřeba vědět, že cholesterol se dělí na několik typů
(frakcí). K nejdůležitějším patří LDL cholesterol (cholesterol o nízké
hustotě) – laicky „zlý“ cholesterol a HDL cholesterol (cholesterol o
vysoké hustotě) – lidově „hodný“ cholesterol. První jmenovaný působí
na organismus škodlivě, neboť se ukládá ve stěnách cév a způsobuje
aterosklerózu (kornatění tepen), která je podkladem ischemické
choroby srdeční. Jeho hladinu v krvi je vhodné udržovat na nízké
hodnotě (viz tabulka č. 2). HDL cholesterol působí naopak příznivě,
protože zabraňuje ateroskleróze. Jeho hodnota v krvi by proto měla
být udržována na co nejvyšších hodnotách. Laboratoř Vám dále určí
tzv. celkový cholesterol v krvi, což je součet všech frakcí.
Kromě cholesterolu působí škodlivě triglyceridy (triacylglyceroly, TAG).
Hyperlipidemie, neboli zvýšená hladina tuků v krvi, je výrazným
rizikovým faktorem ischemické choroby srdeční (ICHS) a
aterosklerózy vůbec.
Každý by měl hladinu cholesterolu ve své krvi znát, alespoň 1× za
2 roky si ji nechat znovu změřit.
Existují lidé (2 až 3 osoby z tisíce), kteří mají vrozeně hladinu
cholesterolu vyšší a ani přísnou dietou se ji nedaří příliš snížit, natož
pak normalizovat. Tito lidé jsou zvýšeně ohroženi vznikem
sklerotických onemocnění už v mladším věku (mohou dostat srdeční
infarkt dokonce už před 20. rokem života!).
13
Tabulka 2 – doporučené hodnoty lipidů (tuků) v krvi
(Schneiderka, 2004, s. 62–63, 92).
Lipidy
cholesterol celkový (TCH)
cholesterol HDL v séru
cholesterol LDL v séru
triacylglyceroly, triglyceridy (TG) v
séru
Normální hladiny v krvi
muži
ženy
0–5,0 mmol/1
1,0–1,6
1,2–1,6
mmol/1
mmol/1
do 3,0 mmol/1
0–1,7 mmol/1
Poznámka: hodnoty uvedené v tabulce mohou být v jiných
zdravotnických zařízeních poněkud odlišné, neboť laboratoře v ČR
mají odlišné normy.
Máte-li vysokou hladinu LDL cholesterolu a triglyceridů a nízkou
hladinu HLD cholesterolu, může Vám být doporučena dieta s nízkým
obsahem cholesterolu (viz 2. díl brožury). V případě, že dieta nestačí,
lékař Vám předepíše léky na snížení hladiny cholesterolu – tzv.
hypolipidemika (fibráty, statiny, pryskyřice).
Hladinu HDL a LDL cholesterolu příznivě ovlivňuje pravidelná
tělesná námaha, rostlinné oleje neobsahující cholesterol a malé
množství alkoholu. Jistou roli zde hraje také dědičnost.
5. 1. 1
JAK SE PŘIPRAVIT NA ODBĚR KRVE K VYŠETŘENÍ
CHOLESTEROLU?
K vyšetření je nutný odběr krve ze žíly. Odběr se prování nalačno
(asi 12 hod. před odběrem nic nejezte), pít můžete normálně.
6 Co je a jak se projevuje angina pectoris?
Angina pectoris, přesněji stabilní (námahová) angina pectoris
vzniká na podkladě nedostatečného prokrvení srdečního svalu
věnčitými tepnami. Lidé s námahovou anginou pectoris nemají v klidu
žádné obtíže, protože v klidových podmínkách (bez tělesné a
psychické zátěže) postačují i zúžené věnčité tepny dodávat srdečnímu
svalu dostatek krve. Při zátěži (např. chůze do schodů, do kopce, běh,
přechod do chladného prostředí, rozčílení a jiné) potřebuje náš
14
organismus několikanásobně více krve, tudíž srdeční sval je více
zatěžován jejím přečerpáváním a sám potřebuje větší prokrvení. To již
nejsou schopny zúžené věnčité tepny zajistit a nedokrvení srdečního
svalu se projeví bolestí. Bolest je tlaková, za hrudní kostí, je
provokována výše popsanou fyzickou nebo psychickou zátěží. Pacienti
bolest líčí jako „tlak, svírání, pálení“ na hrudi. Maximum bolesti bývá
za hrudní kostí a odtud může vyzařovat do krku, čelistí, do levého
ramene, paže, anebo do zad mezi lopatky (lokalizace bolesti viz
obrázky 7 a 8). U některých nemocných je spojena s pocitem dušnosti
nebo se zpocením. Nebývají však příznaky typu zvracení, mdloby nebo
silná dušnost. Bolest pravidelně ustává v klidu (po přerušení námahy)
do 3–10 minut a po užití nitrátů (např. nitroglycerinu v tabletách pod
jazyk nebo ve spreji) ještě dříve (do 1–5 min). Lidé s anginou pectoris
např. nemohou bez zastavení vyjít velký kopec nebo třeba deset pater
schodů. Čím je zúžení věnčitých tepen závažnější, tím menší zátěž
člověk toleruje (snáší) bez příznaků bolesti na hrudi. Důležité je si
uvědomit, že nedokrvený srdeční sval při angině pectoris je po
obnovení prokrvení zcela nepoškozený a funkční
Obrázek 7 – šíření (vyzařování) bolesti při angině pectoris a srdečním
infarktu (Pacovský, Staňková, 2000, s. 10)
15
Obrázek 8 – jiný obrázek ukazující lokalizaci (umístění) a šíření
(vyzařování) bolesti u anginy pectoris a srdečního infarktu
(Fejfar, 1997, s. 231)
6. 1 Jak se zachovat při angině pectoris?
Trpíte-li Vy nebo někdo z Vašich blízký zmíněnými obtížemi, je
vhodné navštívit lékaře, který provede příslušná vyšetření, která
stanoví závažnost postižení věnčitých tepen a poskytnou podklad pro
léčbu.
6. 2 Jak lékař zjistí, zda skutečně trpíte anginou pectoris?
Rozhodnutí o přesné diagnóze onemocnění srdce náleží
specialistovi na srdeční choroby – kardiologovi nebo internistovi.
Příslušný lékař Vás nejdřív požádá, abyste přesně popsal(a) ČAS
VÝSKYTU, CHARAKTER BOLESTI NA HRUDI, popř.
VYVOLÁVAJÍCÍ PŘÍČINY A FAKTORY, PO KTERÝCH
BOLEST ODEZNÍVÁ. Na základě toho je již lékař schopen s velkou
pravděpodobností určit diagnózu.
Běžným vyšetřením nejen u onemocnění srdce a cév je MĚŘENÍ
KREVNÍHO TLAKU.
16
Poté bude následovat POSLECH VAŠEHO SRDCE A PLIC
FONENDOSKOPEM.
Jako při většině jiných onemocnění Vám lékař naordinuje
ODBĚR KRVE na řadu běžných vyšetření.
Běžnou součástí vyšetření srdce je natočení EKG, přesněji
KLIDOVÉHO EKG, neboť se provádí v tělesném a duševním klidu
vleže na lehátku (obrázek 9). EKG (elektrokardiografie) je přístrojová
vyšetřovací metoda, která umožňuje grafický zápis elektrických
proudů, vznikajících při srdeční činnosti; může ji použít i praktický
lékař. Je nepostradatelným pomocníkem při vyšetření všech srdečních
chorob. Před zavedením specializovaných vyšetření to byla jedna
z mála diagnostických metod používaných v diagnostice srdečních
chorob. Účelem klidového EKG není samotné potvrzení, nebo
vyloučení klidové anginy pectoris, neboť (jak vypovídá název) klidová
angina pectoris se v klidu nijak neprojevuje, a proto nemůže být
znatelná ani na EKG. Úkolem klidového EKG je odhalit případné
poškození srdce, např. vysokým krevním tlakem nebo nepravidelnosti
srdečního rytmu (arytmie, dysrytmie) a jiné choroby srdce.
Obrázek 9 – pacient při klidovém EKG
(http://www.heartsite.com/assets/images/EKG.jpg)
V některých případech Vás může lékař objednat na vyšetření
zvané ZÁTĚŽOVÉ EKG (ERGOMETRIE) (obrázek 10). Toto
vyšetření spočívá v registraci EKG křivky při šlapání na kole a určitou
dobu po této zátěži. Během vyšetření je Vám také měřen krevní tlak a
jste pod stálým dohledem lékaře, kterému hlásíte případné bolesti na
hrudi (projev námahové anginy pectoris), dušnost, bušení srdce,
17
závratě, bolesti dolních končetin či jiné obtíže. Na základě EKG křivky
při zátěži a Vámi udávaných obtíží může lékař lépe rozhodnout, jakým
onemocněním srdce a krevního oběhu trpíte. V případě jakýchkoliv
závažnějších obtíží je vyšetření přerušeno a je Vám ihned poskytnuta
lékařská pomoc.
Vyšetření zátěžového EKG se může provádět z více důvodů, a
proto by Vám lékař a sestra měli podrobně vysvětlit, jak se na vyšetření
připravit. Základní příprava však obnáší:
– od půlnoci nekouřit a nepít kávu
– na vyšetření je vhodné přijít nalačno nebo pouze po lehkém jídle
a
– mít na sobě volné sportovní oblečení.
Obrázek 10 – pacient při zátěžovém EKG (ergometrii)
(Sovová, 2006, s. 19)
18
V některých případech Vám může lékař – kardiolog provést
moderní ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ SRDCE (ECHOKARDIOGRAFIE). Tímto nezatěžujícím a nebolestivým vyšetřením
se dobře zobrazí srdce s mnoha cennými detaily. Pokud se ultrazvukové
vyšetření provádí přes hrudník (obrázek 11), příprava není žádná.
Jinou možností je provedení ultrazvuku srdce z jícnu (obrázek 12) –
jako přípravu alespoň 6 hodin před vyšetřením nejezte a nepijte.
Zajímavostí je, že jste-li hospitalizováni v nemocnici, může Vám být
proveden ultrazvuk srdce kdykoliv (v rámci hospitalizace).
Obrázek 11 – ultrazvukové vyšetření srdce přes hrudník
(Sovová, 2006, s. 27)
19
Obrázek 12 – ultrazvukové vyšetření srdce přes jícen
(Sovová, 2006, s. 28)
V současné době je „zlatým standardem“ vyšetřením věnčitých
tepen tzv. KORONAROGRAFIE. Jde o rentgenové vyšetření srdce
a věnčitých tepen po nástřiku rentgenově kontrastní látky do
věnčitých tepen. Vyšetření se provádí na specializovaném pracovišti
pod rentgenovou kontrolou. Spočívá v zavedení speciálních „drátků“
a „hadiček“ přes tepnu v třísle až do srdce a věnčitých tepen. Do
věnčitých tepen lékař vstřikne kontrastní látku, která pod rentgenem
vykreslí věnčité tepny a ukáže jejich případná zúžená nebo uzavřená
místa. Velkou výhodou tohoto vyšetření je možnost vzápětí provést
léčebný výkon na zúžené nebo uzavřené věnčité tepně. Postižené
místo lékař rozšíří nafouknutím speciálního balonku. Poté do
rozšířeného místa může zavést stent (pružina, výztuž podobná pletivu),
který zabrání dalšímu zúžení věnčité tepny (to se nazývá PTCA nebo
nověji PCI). Koronarografii je možno provést buď plánovaně – po
objednání lékařem, nebo neplánovaně – při bolestech na hrudi
s podezřením na srdeční infarkt (viz dále). Koronarografie je
v současné době nepřetržitě dostupná ve všech fakultních a krajských
20
nemocnicích, ale v posledních letech se rozšiřuje i do řady nefakultních
nemocnic.
6. 3 Jak se připravit na plánovanou koronarografii?
Přesnou přípravu Vám ochotně vysvětlí lékař, který Vás na
vyšetření objednal. Lékař Vás také musí seznámit s důvodem,
významem a očekávaným přínosem vyšetření.
Přesná příprava také závisí na nemocnici, ve které je vyšetření
prováděno. Do nemocnice většinou přijdete (jste dopraveni) ráno v den
vyšetření.
Přicházíte-li na koronarografii z domu a máte-li to do příslušné
nemocnice daleko, musíte mít ujasněno, jak se na vyšetření dostanete.
Můžete cestovat veřejnými dopravními prostředky nebo se nechat
zavézt blízkou osobou, dále můžete být převezeni z domu sanitním
vozem nebo můžete docestovat do nejbližší nemocnice a odtud být
převezeni sanitkou.
– večer v den před vyšetřením proveďte celkovou tělesnou očistu
– od půlnoci nic nejezte a nekuřte
– 2 hodiny před vyšetřením nic nepijte
– ráno v den výkonu Vám bude odebrán vzorek krve
– ráno v den výkonu Vám budou vyholena obě třísla sestrou nebo
ošetřovatelem (neboť nástroje se zavádějí přes tepnu v třísle, a
pokud by se výkon nepodařil na jedné straně, bude napíchnuta
tepna na opačné straně)
– krátce před výkonem Vám bude zajištěn přístup do žíly na horní
končetině speciální hadičkou (pro případné podání léků do žíly)
– můžete, ale nemusíte dostat lék na uklidnění
– pokud pravidelně užíváte léky na „ředění krve“ (např. Warfarin,
Lawarin, Fraxiparin) lékař většinou rozhodne o jejich vysazení
několik dní před plánovaným vyšetřením
– jestliže ráno pravidelně užíváte nějaké léky, lékař Vám musí
sdělit, zda je můžete, nebo nemůžete užít
– máte-li cukrovku (diabetes mellitus) na inzulinu, příprava je
poněkud složitější.
Pokud máte podstoupit koronarografii a jste hospitalizovaní
v nemocnici, kde se toto vyšetření neprovádí, budete převezeni na
příslušné pracoviště sanitkou. Všechnu výše uvedenou přípravu v tomto
případě zajišťuje nemocnice, ve které jste hospitalizováni.
21
Ráno před výkonem Vám bude předložen jednoduchý formulář
s několika otázkami, např. na alergie, sklony ke zvýšenému krvácení a
jiné náležitosti. V této době máte stále možnost zeptat se lékaře nebo
zdravotní sestry na vše, co Vám není jasné. Porozumění a Váš
souhlas s výkonem stvrdíte podpisem příslušného formuláře.
Formulář také podepíše lékař, který s Vámi provádí informační
pohovor. Váš informovaný souhlas s výkonem je nutný jako právní
podklad pro zdravotníky.
6. 4 Co se bude dít během koronarografie?
– Vyšetření se provádí na specializovaném katetrizačním sále
(laboratoři) vybaveném rentgenovým přístrojem (obrázek 13).
Na vyšetřovnu budete převezeni na lůžku, pokud nemáte závažné
zdravotní problémy, můžete jít pěšky v doprovodu sestry.
– Na sále se budete muset kompletně svléknout, personál Vás uloží
na rentgenový stůl, přiloží Vám na hrudník elektrody ke snímání
EKG a zakryje speciálními rouškami tak, že bude obnažena
pouze oblast třísel, hlava, krk a horní končetina, na které máte
zavedenou kanylu do žíly. Může se stát, že žíla Vám bude
napíchnuta až na sále. Na horní končetinu, kde nemáte
zavedenou kanylu, Vám bude nasazena manžeta na měření
krevního tlaku.
– Před začátkem výkonu Vám lékař do oblasti třísla píchne injekci
k místnímu umrtvení.
– Samotný výkon spočívá v tom, že Vám lékař přes tepnu v třísle
pod kontrolou rentgenu zavede do srdce drátek a hadičku, přes
kterou do věnčitých tepen vstřikne kontrastní látku, která
vykreslí věnčité tepny. Celé vyšetření můžete spolu s lékařem
sledovat na monitoru. V případě zúžení nebo uzavření některého
místa (míst) věnčitých tepen následuje rozšíření příslušného
místa balonkem a případně vyztužení pružinkou (viz výše) (viz
obrázky 14, 15, 16).
– Během celého výkonu s Vámi budou zdravotníci komunikovat a
dotazovat se na Vaše případné obtíže.
22
Obrázek 13 – katetrizační laboratoř pro koronarografické vyšetření
(Špinar, Vítovec a kol., 2003, s. 118)
Obrázek 14 – zavedení nástrojů přes tepnu v třísle do srdce a věnčitých
tepen (Koronární angioplastika. PTCA)
23
Obrázek 15 – zavádění katetrů do srdce při koronarografii nebo jiných
zákrocích (Ciklová, 2002, s. 30)
Obrázek 16 – zobrazení věnčitých tepen při koronarografii
(Dylevský, Druga, Mrázková, 2000, s. 431)
24
6. 5 Co se mnou bude a co budu muset dodržovat po
koronarografii?
– Po koronarografii budete převezeni na lůžku na oddělení, kde
bude probíhat další ošetřovatelská a léčebná péče.
– Ihned při příjezdu na oddělení Vám sestra změří krevní tlak,
natočí EKG a zeptá se na Vaše případné obtíže.
– Krevní tlak je Vám měřen v pravidelných intervalech.
– Může Vám být také odebírána krev ze žíly.
– V tepně v třísle Vám krátkou dobu zůstane hadička (sheath),
přes kterou byl proveden výkon. Lékař rozhodne, za jak dlouho
bude vytažena.
– Po určené době Vám lékař vytáhne hadičku za asistence sestry a
tříslo několik minut silně stlačuje tamponem, aby nedošlo ke
krvácení. Poté na místo vpichu přiloží speciální tlakový obvaz na
dobu cca 30 min.
– Po odstranění tlakového obvazu je Vám na místo vpichu přiložen
tampon a sáček s pískem cca na 6 hodin.
– Velice důležité je, abyste během celé doby pobytu na lůžku
měli na dosah zvonek, kterým v případě obtíží můžete ihned
přivolat sestru. K nejobávanější komplikaci patří silné krvácení
z místa vpichu, při kterém je nutný okamžitý zdravotnický
zásah. Z jiných komplikací se mohou objevit bolesti na hrudi,
mdloby nebo bušení srdce.
– Ležíte-li na standardním oddělení (ne na jednotce intenzivní
péče) můžete mít na hrudníku elektrody a malou krabičku
(telemetr). Pomocí telemetru je na centrálním monitoru
(většinou v pracovně sester) neustále sledována Vaše EKG
křivka.
– Důležité je, že po koronarografii musíte většinou alespoň 12
zachovat klid na lůžku a dolní končetinu, na jejíž straně byl
proveden vpich do tepny, nesmíte ohýbat ani při pohybu na
lůžku, např. při zvedání na podložní mísu.
– Po koronarografii dostatečně pijte, aby se vyloučila kontrastní
látka, kterou bylo vyšetřeno Vaše srdce.
– Na některých pracovištích Vás při nekomplikovaném vyšetření a
průběhu po něm mohou propustit odpoledne v den výkonu. Ve
většině nemocnic si Vás nechají na pozorování do dalšího dne.
25
S tak brzkým propuštěním samozřejmě nemůžete počítat, jestliže
byl při koronarografii řešen srdeční infarkt (viz dále).
– Pokud jste byli před koronarografií hospitalizovaní v jiné
nemocnici, po rozhodnutí lékaře jste převezeni zpět. V opačném
případě můžete cestovat domů, ale v žádném případě ne
veřejnými dopravními prostředky – buď sanitkou, nebo Vás
musí někdo odvézt autem.
Samozřejmě existují také některá další speciální vyšetření srdce.
V případě, že budete muset podstoupit vyšetření, o kterém v naší
brožuře nebyla řeč, všechny informace se dozvíte od lékaře, který Vám
toto vyšetření naordinoval. Cenné informace o přípravě na vyšetření a o
tom, jak se chovat po vyšetřeních, Vám poskytnou také zdravotní
sestry.
7 Může dojít při angině pectoris k nevratnému
poškození srdce?
Při námahové (stabilní) angině pectoris nedochází k poškození
srdce. Po obnovení dostatečného přítoku krve věnčitými tepnami je
srdeční sval opět plně funkční. Záchvaty anginy pectoris při zátěži
jsou varovným znamením, že v srdci není něco v pořádku. Proto je
na místě lékařské vyšetření.
Daleko závažnější je záchvat klidové (nestabilní) anginy
pectoris, kdy se bolest objevuje i v klidu. Příznaky často nelze odlišit
od srdečního infarktu, a proto je nutno k tomuto stavu přistupovat
stejně jako k infarktu – neprodleně vyhledat lékařskou pomoc,
nejlépe přivolat záchrannou službu. Nestabilní angina pectoris často
skutečně předchází srdeční infarkt.
Nemocní s nestabilní anginou pectoris udávají, že záchvaty jsou
častější, silnější, trvají déle, že bolest po námaze ustupuje v klidu
pomaleji než dříve, nebo že k záchvatu dochází bez fyzické a psychické
zátěže i v klidu na lůžku. Někteří nemocní si stěžují na klidovou bolest,
která se vlnovitě zvětšuje a zmenšuje po několik hodin. K potlačení
bolesti spotřebují větší dávku nitroglycerinu, anebo nitroglycerin je
zcela neúčinný. Někteří nemocní pozorují, že bolest na hrudi je spojena
26
s pocitem těžšího dechu nebo i s výraznou dušností, popř. s pocitem
bušení srdce.
8 Nejčastější léky, které Vám může lékař předepsat
při ischemické chorobě srdeční
8. 1 Nitráty a jak je správně užívat?
Nitráty jsou léky, které se užívají k léčbě anginy pectoris, při
záchvatu bolesti na hrudi a také po srdečním infarktu.
Nitráty působící rychle a krátkou dobu jsou užívány podle
potřeby při bolestech na hrudi (záchvatu anginy pectoris), také jako
první pomoc při podezření na srdeční infarkt před převozem do
nemocnice. Jsou dostupné ve formě tablet k podání pod jazyk a ve
formě spreje. Na začátku záchvatu anginy pectoris anebo krátce před
plánovanou namáhavou činností (ranní toaleta, jídlo, chůze do práce,
nošení břemen, těžší tělesná práce, přechod do chladu apod.) nechejte
1/2–1 tabletu rozpustit v ústech. Tableta se může také rozkousat, ale
nepolyká se. Po odeznění bolesti můžete zbytek tablety vyplivnout.
Pokud nedojde k přerušení anginózního záchvatu, může se dávka
za 10 minut zopakovat.
Použití spreje:
● Před prvním použitím spreje je třeba několikrát lehce zmáčknout
píst – zapumpovat, dokud se nevytvoří stejnoměrná mlha.
● Poté je sprej připraven pro použití. Roztok se vstřikuje do dutiny
ústní. Vstřikovaná látka se nesmí vdechnout!
● Nádobku se sprejem přidržte těsně u úst a dávkovací pumpou
vstřikujte roztok následujícím způsobem:
– zhluboka se nadechněte
– zadržte dech
– vstříkněte roztok do úst nejlépe pod jazyk (může se objevit
lehké pálení na jazyku)
– na zhruba 30 sekund zavřete ústa a dýchejte nosem.
● Pokud byl sprej použit před více než jedním dnem, je potřeba
vystříknout první dávku do vzduchu. Při použití držte tlakovou
nádobku kolmo, vstřikovací hlavicí směrem vzhůru. Nevstřikujte
sprej do očí!
27
Jestliže ani po 20 minutách od podání léku a ukončení fyzické
zátěže nedojde k odeznění bolesti na hrudi, musíte neprodleně
vyhledat lékařskou pomoc, nejlépe zavolat záchrannou službu!
Nitráty působící delší dobu se užívají pravidelně jednou až
několikrát denně – podle předpisu lékaře. Tablety se polykají celé,
nerozkousané, spolu s dostatečným množstvím tekutiny.
Příklady rychle a krátkodobě působících nitrátů: Nitroglycerin
tablety, Isoket spray.
Příklady dlouhodobě působících nitrátů: Sorbimon tablety.
8. 2 Co, když dostanu bolesti na hrudi a nemám k dispozici
nitrát?
Někdy se může stát, že nás zastihne záchvat anginy pectoris náhle,
když nemáme po ruce nitráty.
Co dělat? Je možno použít ještě jednoho léku (známého již před
nitroglycerinem), který též rozšiřuje cévy. Je to alkohol. Jistě si řeknete:
„Ale to přece není lék!“ Určitě je, ale jen v malých dávkách. Ale pozor!
To,
co
s našimi
věnčitými
tepnami
dokáže sklenka
koncentrovaného alkoholu, nedokáže pohár vína ani půl litru piva.
Pravda, alkohol nemůže nahradit nitroglycerin, může jen vypomoci
v případě potřeby. Ale jen vypomoci! Srdci a cévám prospívají pouze
malé dávky alkoholu (viz kapitola o dietě).
8. 3 K čemu je dobrý Acylpyrin?
Acylpyrin (kyselina acetylsalicylová) je již přes sto let známým
lékem a využívá se běžně při prevenci ischemické choroby srdeční.
Zabraňuje totiž shlukování („slepování“) krevních destiček a jejich
přilnavosti („přilepování“) na stěnu cévy, čímž zabraňuje vzniku
krevní sraženiny (trombu). Jako dlouhodobá prevence ICHS
postačuje mnohem nižší dávka, než je nutná proti bolesti, horečce a
zánětu. Přesné dávkování Vám sdělí lékař. Váš lékař také rozhodne, zda
je vůbec ve Vašem případě vhodné Acylpyrin dlouhodobě užívat.
Acylpyrin je nevhodný např. při vředové chorobě žaludku a
dvanácterníku, průduškovém astmatu a při alergii na tento lék.
Acylpyrin je pravděpodobně jediný volně prodejný lék vhodný
k prevenci při ICHS, přesto byste jej neměli užívat bez porady
s lékařem.
28
8. 4 Něco o betablokátorech
Betablokátory jsou léky, které se s dobrým efektem používají u
ischemické choroby srdeční i vysokého krevního tlaku (hypertenze).
Kromě snížení krevního tlaku zpomalují srdeční frekvenci (rychlost
srdečních stahů), snižují spotřebu kyslíku v srdečním svalu (srdeční
sval tak lehce nepodlehne nedokrevnosti) snižují toxický účinek
katecholaminů1 na srdeční sval. Betablokátory snižují četnost záchvatů
anginy pectoris, snižují riziko srdečního infarktu a poruch srdečního
rytmu (arytmií), zabraňují srdečnímu selhání a po infarktu zabraňují
komplikacím.
Nejčastějším nežádoucím účinkem většiny betablokátorů je
zpomalení srdečního tepu.
Příklady betablokátorů: Trimepranol, Tenormin, Atenolol,
Vasocardin, Betaloc, Lokren, Concor, Sectral.
8. 5 Inhibitory ACE
Inhibitory ACE (angiotenzin konvertujícího enzymu) jsou
předepisovány především pacientům s vysokým krevním tlakem, po
srdečním infarktu a při srdečním selhání. Zavedení těchto moderních
léků do praxe výrazně zlepšilo předpověď i kvalitu života pacientů
s chorobami srdce a cév.
Nejčastějším nežádoucím účinkem ACE inhibitorů je suchý
dráždivý kašel, který se vyskytuje pouze u malého procenta léčených
pacientů a v případě jeho výskytu lze ACE inhibitor nahradit jinými,
modernějšími léky (tzv. sartany), které kašel nevyvolávají.
Příklady inhibitorů ACE: Captopril, Capoten, Enalapril,
Lisinopril.
Při ischemické chorobě Vám může lékař samozřejmě předepsat
některé další léky, např. léky snižující hladinu cholesterolu v krvi
(hypolipidemika) a jiné.
1
katecholaminy se v těle tvoří např. při stresu, ale také při běžné tělesné a
psychické zátěži
29
9 Co dělat, když dostanu srdeční infarkt?
9. 1 Úvodem o srdečním infarktu
Daleko závažnější než námahová (stabilní) angina pectoris je
srdeční infarkt. Při tomto život ohrožujícím stavu se krevní
sraženinou úplně uzavře (ucpe) některá z větví věnčitých tepen,
která je již zúžena aterosklerotickým plátem. Aby k tomu došlo,
sklerotický plát většinou musí prasknout a tuto „ránu“ se snaží ucpat
krevní destičky stejným způsobem jako třeba ránu na kůži (obrázek 17).
Krevní sraženina rychle uzavře zbylý průchod věnčitou tepnou.
Výsledkem je odumření části srdečního svalu, která je touto tepennou
větví prokrvována (obrázek 18).
Bolest při srdečním infarktu má stejnou nebo podobnou
lokalizaci (umístění) jako bolest při záchvatu anginy pectoris, avšak
je daleko silnější a stav je provázen strachem ze smrti, dušností,
pocením (studený pot), tep je rychlý, na zápěstí špatně hmatný
(může být pravidelný nebo nepravidelný) a může se vyskytovat
zvracení. Typické je, že obtíže vznikají, na rozdíl od anginy pectoris,
často bez předchozí tělesné nebo psychické zátěže a bolest neustává
v klidu ani po užití nitrátů. Bolest při srdečním infarktu trvá dlouhé
hodiny. Obecně bolest typu anginy pectoris trvající nad 20 minut i
přes tělesný klid a nitráty je alarmujícím znamením a nutí myslet
na srdeční infarkt. Srdečnímu infarktu mohou, ale nemusejí,
předcházet léta nebo měsíce trvající záchvaty anginy pectoris.
30
Obrázek 17 – trombus (krevní sraženina) nasedá na prasklý sklerotický
plát a uzavírá věnčitou tepnu
(Pfizer a, s. 5)
Obrázek 18 – ložisko srdečního infarktu
(Haviar, 1989, s. 84)
31
9. 1. 1 SRDEČNÍ INFARKT S NETYPICKÝMI PŘÍZNAKY – VELICE
ZRÁDNÝ!
Příznaky srdečního infarktu (především bolest), které jsme dříve
popsali, nemusí být zdaleka natolik jasné. Obecně lze předpokládat,
že srdeční infarkt u starších lidí má často méně výrazné příznaky než u
lidí mladších a ve středním věku, avšak to v žádném případě
nevypovídá o jeho závažnosti ani předpovědi vývoje. Některé srdeční
infarkty se mohou projevit prudkými bolestmi břicha a zvracením, což
laiky a někdy i lékaře odvede od správné diagnózy. U lidí trpících
mnoho let cukrovkou (diabetes mellitus) jsou poškozená nervová
vlákna vedoucí bolestivé informace z hrudních orgánů, proto se i
relativně závažný srdeční infarkt nemusí projevit bolestí a v lepším
případě může být zjištěn i za roky při náhodném EKG vyšetření.
V závažnějších případech se může proběhlý infarkt projevit špatnou
tolerancí (snášením) tělesné zátěže, dušností, tvorbu otoků, nadměrným
močením v noci a nepravidelností srdečního rytmu, což jsou známky
závažného stavu srdečního selhání. Jde v podstatě o tzv. němý infarkt.
I u jinak zdravých lidí se může v malém procentu případů objevit němý
infarkt.
U některých jedinců se srdeční infarkt může projevit pouze bolestí
levého ramene, která nastává po fyzické zátěži (např. po odhazování
sněhu) – postižený se mylně domnívá, že si namohl rameno a
nevyhledá lékaře nebo jej vyhledá pozdě.
9. 2 Před příchodem lékařské pomoci
Domníváte-li se, že jste se stali svědky srdečního infarktu, ihned
zavolejte postiženému záchrannou službu. Jako první pomoc je
vhodné uložit nemocného do polosedu v dobře větrané místnosti.
Jedině v případě ztráty vědomí jej uložíme do lehu. Z léků je vhodné
podat nitrát (pokud jej máte k dispozici) a také Acylpyrin, který
částečně zabraňuje rozšiřování krevní sraženiny uzavírající věnčitou
tepnu.
9. 2. 1 CO DĚLAT, POKUD POSTIŽENÝ UPADNE DO BEZVĚDOMÍ
Okamžitě jej položit na podlahu a zjistit, zda dýchá. Dýchání
posoudíme pohledem (vidíme, zda se zvedá hrudník), poslechem nad
ústy a přiložením dlaně před ústa (slyšíme a cítíme proud
vydechovaného vzduchu).
32
Pokud dýchání je normální, uložte postiženého do stabilizované
polohy (obrázek 19).
Pokud dýchání není normální nebo nemocný nedýchá vůbec,
pak začněte se srdeční masáží. Měla by být zahájena silným úderem
pěstí do hrudní kosti2 a pak by měly být prováděny komprese
hrudníku nataženými dlaněmi položenými na sebe v pravidelných
intervalech asi 100 kompresí za minutu. Místo kompresí se nachází v
oblasti hrudní kosti přibližně na středu spojnice mezi prsními
bradavkami. Není žádoucí ztrácet čas přesným vyhledáváním místa
kompresí! Je nutná dostatečná síla, aby došlo ke snížení hrudní kosti o
5–6 cm. Po 30 stlačeních hrudníku můžete (ale nemusíte) zařadit dva
umělé vdechy z úst do úst. Umělé dýchání je nezbytné při resuscitaci
trvající déle než cca. 5 minut (záchranná služba na některá místa tak
rychle nedorazí). Poměr kompresí na hrudníku k vdechům je 30:2.
Nepřímá srdeční masáž a dýchání z úst do úst jsou znázorněny na
obrázcích 20, 21 a 22.
Pokračujte v resuscitaci až do: 1. objevení se normálního dýchání
nebo 2. příjezdu odborné pomoci či 3. vlastního vyčerpání.
Jestliže není na dosah nikdo, kdo by zavolal lékařskou pomoc,
telefonujte ihned po zhodnocení stavu – ještě před zahájením
resuscitace.
Důležité: laikům se nedoporučuje vyhmatávat puls. Poruchu
krevního oběhu relativně dobře odvodíte podle předcházejících
příznaků srdečního infarktu a „nenormálního“ dýchání.
Obrázek 19 – postižený ve stabilizované poloze
(Klementa, 2006, s. 11)
2
Silný úder do hrudní kosti může zrušit rychlou a chaotickou srdeční akci
(fibrilaci komor), která je častou příčinou zástavy krevního oběhu při srdečním
infarktu.
33
Obrázek 20 – umístění rukou při masáži srdce do středu hrudníku oběti
(Klementa, 2006, s. 10)
34
Obr. a)
Lze užít jak jednu tak i dvě ruce
Obr. b)
Obrázek 21 a), b) – správná pozice zachránce při masáži srdce
(Klementa, 2006, s. 21)
35
Obrázek 22 – umělé dýchání z úst do úst
(Klementa, 2006, s. 20)
9. 2. 2 ZDŮVODNĚNÍ NUTNOSTI RYCHLÉHO ZÁSAHU
Rychlé přivolání lékařské pomoci při podezření na srdeční infarkt
je velmi důležité, neboť při neléčeném infarktu odumře část srdečního
svalu a tato část se později hojí vazivovou jizvou, která omezuje funkci
srdce. Na rozdíl od anginy pectoris jde o trvalé poškození srdečního
svalu. V nemocničních podmínkách je možné uzavřenou větev
věnčité tepny rychle zprůchodnit (otevřít) a tím minimalizovat
rozsah poškození srdečního svalu. Ideální je otevření věnčité tepny do
dvou hodin od vzniku obtíží, ale můžeme říci, že léčebný zásah do 6
hodin je velmi přínosný. Mnoho nemocných se však dostává do
nemocnice až po více než šesti hodinách od začátku obtíží a v této době
již nemusí být léčba příliš účinná. Navíc je nepříznivou skutečností,
že část lidí se srdečním infarktem umírá v prvních několika
hodinách a včasná lékařská pomoc je může zachránit.
9. 3 Jak na infarkt svépomocí – případ, který by se mohl stát
každému
→ Řekněme, že je 18:15 a právě jedete domů (samozřejmě
sami) po neobyčejně náročném dni v práci. Jste opravdu velmi
unavení a znechucení….
→ Jste opravdu vystresovaní a rozčílení…
→ Náhle začnete cítit bolest ve Vaší hrudi, která začíná
vystřelovat to Vaší ruky a čelisti. Jste jenom 5 km daleko od
36
nemocnice blízko Vašeho domova. Bohužel nevíte, jestli zvládnete
dojet tak daleko.
→ CO DĚLAT???
→ Měli jste školení o první pomoci, ale ten chlapík, co vedl ten
kurz, zapomněl říct, jak pomoct sám sobě.
→ JAK PŘEŽÍT INFARKT, KDYŽ JE ČLOVĚK SÁM?
Spousta lidí je sama bez pomoci, když dostanou infarkt.
Osobě, jejíž srdce bije nepravidelně, a která začíná omdlévat,
zbývá pouze 10 vteřin, než ztratí vědomí.
→ CO DĚLAT???
→ ODPOVĚĎ:
Nepanikařte, ale začněte opakovaně kašlat, a to velmi
energicky.
Hluboce se nadechněte před každým zakašláním. Kašlat
musíte zhluboka a dlouho, musí se Vám tvořit hlen hluboko v
hrudi.
Nádech a kašel musí být opakovány každé dvě vteřiny bez
přestávky, dokud nedorazí pomoc nebo dokud nezačne srdce bít
opět normálně.
Hluboký nádech dostane kyslík do Vašich plic a pohyby při
kašlání zmáčknou srdce a umožňují cirkulaci krve. Tento tlak na
srdce umožňuje jeho návrat do normálního rytmu. Tímto
způsobem se mohou oběti infarktu dostat do nemocnice.
→ Nikdy si nemyslete, že Vás se to netýká, pokud je Vám míň
než 25 nebo 30. V dnešní době díky změnám životního stylu se
infarkt vyskytuje u lidí všech věkových skupin.
37
9. 4 Možnosti záchranné služby
Podle zákona je záchranná
služba povinna přijet k pacientovi
do 15 minut od zavolání. Zatímco
ve městech dorazí za podstatně
kratší dobu, v horských oblastech a
na okrajích některých okresů tento
interval často nelze splnit.
Při bolestech na hrudi k Vám
přijede sanitka s lékařem. Současné
špičkové vybavení vozu záchranné
služby umožňuje provedení EKG a diagnostiku srdečního infarktu
s vysokou pravděpodobností. Ihned dostanete kyslík a je Vám zajištěna
žíla pro podání léků. Záchranná služba má k dispozici potřebné léky ke
stabilizaci Vašich životních funkcí, může řešit také pomalou srdeční
akci a srdeční selhání. V případě velmi rychlé srdeční akce, která bez
léčby může vést k náhlé srdeční smrti, je možné na místě zrušení rychlé
akce elektrickým výbojem (defibrilací).
9. 5 Důležité:
Vzhledem k tomu, že srdeční infarkt je velice závažné onemocnění
a mohou jej provázet životu nebezpečné komplikace, je nejvhodnější
nechat se do nemocnice převést záchrannou službou, která může na
případné komplikace reagovat. Samozřejmě se můžete nechat někým
zavést autem (zvláště pokud to máte do nemocnice blízko), ale
v případě zhoršení stavu při převozu Vám nikdo nepomůže.
9. 6 Přijetí do nemocnice
Podle zhodnocení Vašeho zdravotního stavu Vás záchranná služba
transportuje pokud možno do nemocnice, ve které nepřetržitě funguje
kardiocentrum. V těchto větších nemocnicích je nepřetržitě dostupná
koronarografie a PCI (viz příslušná kapitola). Není-li specializovaná
nemocnice v dosahu, jste převezeni na interní oddělení nejbližší
nemocnice. Do kardiocentra můžete být pak neprodleně převezeni po
rozhodnutí tamních lékařů.
Ve všech nemocnicích je snaha, aby pacienti se srdečním
infarktem byli bez čekání přijímáni na katetrizační sál k provedení
PCI nebo na koronární jednotku, kde Vám je poskytnuta kompletní
38
léčebná a ošetřovatelská péče. V nemocnicích, které nedisponují
koronární jednotkou, jste přijati na jednotku intenzivní péče interního
oddělení, kde Vám je rovněž poskytnuta péče na vysoké úrovni, a
v případě nutnosti jste převezeni k PCI do jiné nemocnice.
Mnoho pacientů se srdečním infarktem je ihned indikováno
k provedení koronarografie a PCI. Tato metoda s velkou úspěšností
zprůchodní uzavřenou věnčitou tepnu, což pocítíte jako výrazný ústup
obtíží. V nemocnicích, kde není PCI dostupná, mají lékaři dvě možnosti
volby. První možností je převézt Vás do kardiocentra – samozřejmě po
dokonalé stabilizaci stavu. Druhou možností, která je v poslední době
využívána stále méně, je podání léku v infuzi, který rozpouští krevní
sraženinu ve věnčité tepně, i když pomaleji a s o něco menší úspěšností,
než je tomu při PCI. Tato léčebná metoda se odborně nazývá
trombolýza (rozpuštění krevní sraženiny). V případě, že je
trombolýza neúčinná nebo u Vás z nějakého důvodu nemůže být
provedena, jste převezeni k PCI.
9. 6. 1 PROČ NEJSEM PŘEVEZEN(A) DO KARDIOCENTRA IHNED,
KDYŽ INVAZIVNÍ LÉČBA JE RYCHLEJŠÍ A ÚČINNĚJŠÍ?
V mnoha případech samozřejmě je možný ihned převoz na
specializované pracoviště, ale musíme si uvědomit, že velmi dlouhý
převoz k PCI (v některých oblastech ČR až 2 hodiny!) Vás může
ohrozit na životě daleko více než méně úspěšná trombolýza v nejbližší
nemocnici.
9. 7 Co je PTCA (nebo nověji PCI)?
PTCA (perkutánní3 transluminální4 koronární5 angioplastika 6),
nověji PCI (perkutánní koronární intervence7) je invazivní léčebný
výkon na věnčitých tepnách. Těsně navazuje na koronarografické
vyšetření (viz kapitola 6. 2 a následující), při kterém se zjistí zúžení
nebo uzavření některého úseku věnčitých tepen. Jak bylo uvedeno
již v kapitole o koronarografii, kardiolog při tomto zákroku rozšíří
zúžené místo nafouknutím speciálního balonku (obrázek 23) a
3
perkutánní = jdoucí skrz kůži
transluminální = procházející přes cévu
5
koronární = týkající se věnčitých (koronárních) tepen
6
angioplastika = plastika (v tomto případě rozšíření) věnčité tepny
7
intervence = zákrok, výkon
4
39
k zabránění dalšímu zúžení věnčité tepny může vložit do příslušného
úseku stent (podobný pletivu nebo pružince), který tepnu roztahuje
(obrázek 24).
V případě bolestí na hrudi můžete ve vybavených nemocnicích
(všechny fakultní a krajské nemocnice, ale v posledních letech také
některé nefakultní nemocnice) 24 hodin denně podstoupit
koronarografii a PCI. Jestliže Vás záchranná služba ihned transportuje
do nemocnice, kde je tato metoda dostupná a uběhla-li krátká doba od
vzniku příznaků, rozsah odumřelého srdečního svalu bude
minimální. Pokud se PCI neprovádí v nemocnici, kde jste
hospitalizováni, lékaři Vám poskytnou maximální péči ke stabilizaci
stavu a samozřejmě rozpoznají, zda potřebujete tuto léčebnou metodu a
okamžitě zajistí Váš transport na příslušné pracoviště.
Můžeme říci, že ve většině oblastí ČR nečiní největší problém
dostupnost PCI, ale skutečnost, že většina lidí se srdečním infarktem
přivolá záchrannou službu příliš pozdě a pak ani léčba na
špičkovém pracovišti nenapraví škody vzniklé dlouhodobým
nedokrvením srdečního svalu.
Obrázek 23 – postupné otevření a rozšíření uzavřeného úseku věnčité
tepny pomocí balonku (Pro srdce Hané. Koronární angioplastika. PTCA)
40
Obrázek 24 – stent zavedený do rozšířené věnčité tepny zabraňuje jejímu
opětovnému zúžení
(Pro srdce Hané. Koronární angioplastika. PTCA)
9. 8 Pobyt na koronární jednotce
V akutním stadiu srdečního infarktu jste většinou přijati na
koronární jednotku (obrázek 25), která je kompletně vybavená k léčbě a
ošetřování srdečních chorob a jejich komplikací. Není-li toto pracoviště
v dané nemocnici, budete ležet na jednotce intenzivní péče interního
oddělení, která má rovněž k dispozici kvalitní vybavení a v případě
potřeby budete převezeni do jiné nemocnice.
Na jednotce intenzivní péče budete připojeni na monitor, pomocí
kterého budou zdravotníci sledovat Vaše EKG a další ukazatele a
v pravidelných intervalech Vám bude měřen krevní tlak. Léky budete
dostávat do žíly, která se většinou zajišťuje na horní končetině. Pacienti
obvykle dostávají kyslík.
Většina pacientů je již druhý den po infarktu schopna základní
sebeobsluhy a procvičování končetin na lůžku. Včasná rehabilitace
pod vedením rehabilitačních pracovníků a zdravotních sester je velmi
důležitou součástí léčby.
41
Obrázek 25 – koronární jednotka intenzivní péče
(Pencová, Dolejšová, 2003, s. 21)
9. 9 Propuštění z koronární jednotky
Jakmile se Váš zdravotní stav stabilizuje a již nehrozí nebezpečné
komplikace, jste přeloženi na tzv. intermediální jednotku, což je sice
standardní lůžkové oddělení, ale stále jste elektrodami napojeni na malý
přístroj, který snímá Vaše EKG a záznam se promítá na centrálním
monitoru oddělení. Uvedenému přístroji se říká telemetr, neboť přenáší
EKG signál na dálku. V případě zhoršení zdravotního stavu jste
samozřejmě ihned přeloženi zpět na jednotku intenzivní péče.
Na oddělení probíhá intenzivní rehabilitace pod odborným
vedením. Od vstávání z lůžka a chození po pokoji postupně zvládáte
chůzi po chodbě, na WC, do sprchy a nakonec chůzi nejméně do
jednoho patra schodů. Během rehabilitace jste napojeni na telemetru,
před zátěží a po zátěži Vám sestra měří krevní tlak. Je nutné, abyste
hlásili všechny obtíže, které se při rehabilitaci vyskytnou (bolesti na
hrudi, bušení srdce, závratě, mdloby, dušnost apod.). Po zvládnutí
42
všech stupňů náročnosti rehabilitace můžete být propuštěni do
domácího ošetření.
Je pochopitelné, že pacienti po srdečním infarktu, kteří již před
jeho vznikem měli poruchy hybnosti a byli závislí na pomoci jiných
lidí, nemohou takto aktivně rehabilitovat.
10 Operace srdce
pro ischemickou chorobu srdeční
Tato operace spočívá v našití aorto-koronárních bypassů
(zkráceně bypass), což je „přemostění“, „obejití“ uzavřeného úseku
věnčité tepny (obrázek 26). Jak jsme se dozvěděli v kapitole o stavbě a
činnosti srdce, věnčité tepny vycházejí z aorty – hlavní tepny srdce. Při
zúžení nebo uzavření věnčitých tepen může situaci často vyřešit PCI,
ovšem někdy se při koronarografii zjistí natolik špatný stav věnčitých
tepen, který lze řešit pouze operací. O tom, která léčebná metoda je pro
Vás nejlepší, rozhoduje kardiolog provádějící koronarografii ve
spolupráci s kardiochirurgem, který provádí operace srdce. V některých
případech může být provedena PCI jako určité částečné řešení či první
pomoc a dále může být plánováno našití bypassu. Tato operace je
většinou prováděna plánovaně – po dokonalé předoperační
přípravě, v akutních a komplikovaných případech srdečního
infarktu může být provedena urgentně – většinou po koronarografii,
která prokáže její nevyhnutelnost.
Jistě Vás napadá otázka, čím kardiochirurgové překlenou místo
od aorty za uzávěr věnčité tepny? Nejčastěji se k tomu používají žíly
z Vašich dolních končetin. Jde o tzv. povrchový žilní systém, který na
dolních končetinách můžete zcela postrádat. Jeden konec žíly se
našije na aortu, druhý konec na věnčitou tepnu za jejím uzávěrem. Je-li
potřeba, lze našít i několikanásobný (až pětinásobný) bypass. Říká se:
„Vy, kteří nemáte křečové žíly, važte si toho, protože křečové žíly
nelze použít na bypass“. Jinou možností než použití žil, jsou tepny
probíhající po stranách hrudní kosti.
43
Obrázek 26 zachycuje dva žilní a jeden tepenný bypass
[Pro srdce Hané. Neinvazivní postupy léčby ischemické choroby srdeční
(konzervativní postup). Informace pro pacienty]
10. 1 Předoperační příprava na plánovanou operaci srdce
V rámci předoperační přípravy před našitím bypassu musíte
podstoupit podrobné kardiologické vyšetření (včetně koronarografie), o kterém je pojednáno v kapitole o vyšetření anginy pectoris.
Nepostradatelné je kompletní vyšetření krve a moče pro odhalení
případných chorob, které by mohly komplikovat pooperační průběh.
Pokud trpíte vysokým krevním tlakem, poruchami krevního srážení,
užíváte antikoagulancia (léky na „ředění krve“), máte cukrovku, je
nutné dokonalé zvládnutí (kompenzace) těchto chronických stavů.
44
Předoperační přípravu řídí kardiolog ve spolupráci s ostatními
odbornými lékaři.
Probíhá-li příprava ambulantně, hospitalizace začíná několik dní
před plánovaným termínem operace. V této době jsou provedena
nezbytná předoperační vyšetření, pacient se seznamuje s ošetřujícím
personálem. Setkáte se s kardiochirurgem, který bude výkon provádět, s
anesteziologem, který bude mít na starosti celkové umrtvení
(„narkózu“) a většinou i s rehabilitačním pracovníkem. Rehabilitační
pracovníci s Vámi před operací nacvičí pohybové dovednosti a dechová
cvičení, které využijete po operaci, kdy budete mít velkou operační
ránu na hrudníku.
Večer v den před operací provedete celkovou tělesnou očistu. Od
půlnoci již nic nejezte ani nepijte, stejně důrazně to platí o kouření.
Ráno v den operace je u mužů provedeno vyholení hrudníku.
V některých případech je Váš stav natolik vážný, že celá
předoperační příprava musí být vedena za hospitalizace, většinou na
interním oddělení nebo interní klinice.
10. 2 Co se děje při operaci srdce?
Operace, při které Vám je našit bypass, je rozsáhlá a náročná
operace, kterou však v současné době kardiochirurgové bravurně
ovládají.
Jste přivezeni nebo dovedeni na operační sál, kde Vás uloží na
operační stůl, zakryjí rouškami a uvedou do celkové anestézie
(„narkózy“). Poté je prováděna náročnější příprava jako zajištění
přístupu do krevního oběhu (většinou do velké žíly pod klíční kostí
nebo na krku), zavedení cévky do močového měchýře, intubace
(zavedení dýchací trubice do hrtanu) a napojení na dýchací přístroj.
Operační řez je veden středem hrudní kosti; po operaci je hrudní
kost opět spojena drátěnými stehy. Operace bypassu se provádí na
zastaveném srdci za použití mimotělního krevního oběhu, což je
přístroj, který po dobu operace zajišťuje krevní oběh i okysličování
krve. Napojí se na srdce systémem trubic. Po operaci je srdce opět
uvedeno do chodu.
Délka celé operace se pohybuje mezi 3–5 hodinami.
45
10. 3 Co se mnou bude po operaci srdce?
Po operaci srdce budete potřebnou dobu ležet na jednotce
intenzivní péče kardiochirurgického pracoviště, kde budete pečlivě
sledováni zkušenými sestrami a lékaři a Vaše životní funkce budou
monitorovány pomocí přístrojové techniky. Na jednotce intenzivní péče
strávíte zpravidla jeden až tři dny, v případě potřeby déle. Než odezní
anestézie a účinek léků proti bolesti, bude za Vás dýchat přístroj.
Protože přitom budete mít zavedenou trubici v hrtanu, nebudete moci
mluvit. Jakmile to Váš stav dovolí, bude umělé dýchání ukončeno, v
převážné většině do 24 hod.
V následující fázi bude velmi důležitá Vaše aktivní spolupráce s
ošetřujícím personálem, zejména při dechové rehabilitaci a
odkašlávání. Odkašlávání je důležité pro dobrou funkci plic, slouží k
odstraňování neustále se tvořícího hlenu v dýchacích cestách. Případné
nahromadění hlenu vede k infekčním komplikacím a ke zhoršení
dechových funkcí, což velmi negativně ovlivňuje i funkci srdce.
Pacienti se obvykle při odkašlávání obávají bolesti v operační ráně.
Bolest bude tlumena dostatkem prostředků tišících bolest, kdykoliv to
bude zapotřebí. Rovněž pomáhá přitisknout si na hruď polštář nebo
ruku.
Pobyt na jednotce intenzivní péče mohou někteří lidé po určité
době vnímat rušivě zejména pro neustálou přítomnost ošetřujícího
personálu, zvuky monitorů, osvětlení atd. Na druhé straně Vás bude
posilovat vědomí rychle přibývající pohyblivosti na lůžku spolu s tím,
jak budou odstraňovány operační drény a již nepotřebné žilní kanyly.
Jakmile to Váš zdravotní stav dovolí, budete přeloženi na oddělení
intermediální péče, kde ještě budete napojeni na monitor (telemetr),
ale kde je celkové prostředí již mnohem klidnější. Nakonec se vrátíte na
normální lůžkový pokoj. Většina nemocných je propouštěna domů
po operaci věnčitých tepen (bypassech) 7.–10. den. Na některých
kardiochirurgických pracovištích je zvykem, že k doléčení (bude-li
potřeba) budete přeloženi na interní oddělení Vaší nejbližší nemocnice.
10. 4 Některé další pokyny
Sdělte ošetřujícím lékařům jakékoliv zdravotní problémy,
pokud se v průběhu hospitalizace vyskytnou. Informujte zejména o
bolesti na hrudi, zvlášť pokud připomíná Vaše původní potíže při
angině pectoris.
46
Dodržujte pokyny rehabilitačního pracovníka při dávkování
tělesné zátěže. Na místě není ani přílišná opatrnost ani neúměrné
zatěžování. Vyvarujte se silových pohybů pažemi (přitahování k
hrazdičce), které může nepříznivě ovlivnit hojení hrudní kosti. Při
vstávání z postele se doporučuje přidržovat si polštář na hrudi, nejdřív
se otočte na bok, spusťte dolní končetiny z lůžka a teprve pak si pomalu
sedejte bez zapojení dolních končetin – aby se nenamáhalo hrudní
svalstvo, které je operací poškozeno. Plné zhojení hrudní kosti nastává
zhruba za 2 až 3 měsíce.
Téměř pravidelně se objevuje mírný otok na té dolní končetině,
ze které byla odebrána žíla pro bypassy. Prospěšná je zvýšená poloha
končetiny v klidu či mírné přecházení, vyvarujte se delšího sezení se
svěšenýma nohama.
Je obvyklé, že v průběhu rekonvalescence se střídají „dobré“ a
„špatné“ dny, někdy se objevují poruchy spánku a noční poty.
Současně však dochází k nárůstu fyzické výkonnosti. Počítejte s tím, že
celková doba rekonvalescence trvá 2–4 měsíce.
11 Může mít bolest na hrudi i jinou příčinu,
než je ischemická choroba srdeční?
V životě se někdy můžete setkat i s jinými stavy, které se projevují
bolestí na hrudi, ale nejde o ischemickou chorobu srdeční. Některé
z nich mohou být rovněž dosti závažné.
11. 1 Bolesti „od páteře“
Mnoho lidí trpí bolestmi na hrudi, které vycházejí z onemocnění
krční nebo hrudní páteře. Tento typ bolesti většinou vzniká v oblasti
hrudní páteře a šíří se („vystřeluje“) na přední stěnu hrudníku. Bolest je
často (na rozdíl od bolesti při nedokrvení srdečního svalu) závislá na
pohybech a poloze trupu, může se zhoršovat při hlubokém dýchání a je
spíše ostrá, píchavá. Nemocný ukáže na hrudi bolestivé místo. Při
bolesti na podkladě nedokrvení srdečního svalu (viz obrázek 27)
nemocný většinou ukáže na bolestivé místo na hrudi zaťatou pěstí nebo
plochou celé dlaně, zatímco při bolestech vycházejících z hrudní páteře
ukáže na místo jedním nebo více nataženými prsty a může mít tendenci
si bolestivé místo masírovat.
47
Obrázek 27 – pacient ukazuje zaťatou pěstí bolest na hrudi, která má
příčinu v ICHS (Sovová, 2006, s. 13)
11. 2 Co se skrývá pod pojmem plicní embolie?
U některých osob se za určitých okolností může vytvořit krevní
sraženina v žilách. Existuje velmi závažný stav, kdy se velká krevní
sraženina v žíle uvolní a cévním systémem se dostane do plicní tepny,
která vede krev z pravé komory srdeční do plic. Krevní sraženinou se
ucpou některé větve této tepny (plicní embolie). To se projevuje náhle
vzniklou prudkou bolestí na hrudi, bolest však nevyzařuje do míst jako
při angině pectoris a stav je doprovázen těžkou dušností, postižený
rychle dýchá, má rychlý (někdy nepravidelný) puls, je opocený a má
strach ze smrti. Může se také objevit vykašlávání krvavého hlenu.
Tento stav vyžaduje stejně jako srdeční infarkt neprodlený převoz do
nemocnice.
11. 3 Bolesti žlučníku, žaludku a „zaražené větry“
Bolesti při „žlučníkovém záchvatu“, podráždění žaludku nebo
neodcházejících střevních plynech („zaražených větrech“) se mohou
rovněž šířit na hrudník, ale nemají stejnou lokalizaci a šíření jako při
angině pectoris. Většinou nereagují na nitráty a může zde dominovat
zvracení nebo zástava odchodu plynů a stolice.
48
11. 4 Onemocnění jícnu
Několik dnů i týdnů trvající palčivá bolest za hrudní kostí, která je
spojena s pocitem vracení žaludečního obsahu do jícnu a často se
zhoršuje vleže a při polykání a zlepšuje po jídle, je projevem zánětu
jícnu. Tento stav pacienta bezprostředně neohrožuje, ale je namístě
lékařské vyšetření a příslušná léčba.
11. 5 Pneumotorax – známý neznámý pojem
Ještě se zmíníme o jednom závažném stavu, který se projevuje
bolestí na hrudi. Při některých chorobách může zjednodušeně řečeno
prasknout jedna z plic. Jde o neúrazový pneumotorax. Protože
v hrudní dutině je normálně nižší tlak než tlak vzduchu v atmosféře,
uniká vzduch z prasklé plíce do hrudníku, postižená plíce kolabuje a
přestává dýchat. Máme sice ještě druhou plíci, ale vzduch vnikající do
hrudní dutiny může utlačovat srdce a velké cévy a vést k selhání
krevního oběhu. Tento stav, který je většinou méně závažný než srdeční
infarkt, se projevuje náhle vzniklou ostrou bolestí na straně postižené
plíce, postižený je dušný a jedna strana hrudníku se při nádechu zvedá
jen omezeně oproti druhé straně nebo se nezvedá vůbec. V některých
případech je nutno v nemocnici odsát vzduch z hrudní dutiny, aby se
plíce opět rozepjala nebo i ošetřit prasklinu v plíci speciální operací.
Neúrazový pneumotorax se objevuje u starších lidí s tzv.
rozedmou plic (emfyzém), ale může vzniknout i u mladého člověka, u
kterého není známo žádné plicní onemocnění.
11. 6 Závěrem o bolestech na hrudi
Popsali jsme nejčastější, ale zdaleka ne všechny příčiny bolestí na
hrudi. Jak vidíme, příčiny bolestí na hrudi jsou skutečně rozmanité, od
málo závažných až po život ohrožující. Úkolem laika není určit příčinu
bolesti, ale odhadnout riziko a podle toho jednat. K tomu Vám
předkládáme toto sdělení. Vždy je přínosné, pokud postižený nebo jeho
blízký už měli podobné zkušenosti s danými obtížemi. Jestliže jsou
obtíže jiného nebo závažnějšího charakteru než ty, na které jsou
nemocný a jeho blízcí zvyklí, je vhodné lékařské vyšetření podle jejich
závažností.
Stále se objevuje velký počet lidí, kteří podcení bolesti na hrudi a
pozdě vyhledají lékařskou pomoc; existují i případy, kdy laici přecení
málo závažné obtíže. V nejasných případech může dělat zjištění příčiny
49
bolestí na hrudi problém i lékaři, který má k dispozici řadu
specializovaných vyšetření.
Pro zajímavost: v malém počtu se staly a stále se stávají případy,
kdy lékař specializovaný na srdeční choroby sám u sebe nepoznal
srdeční infarkt!
12 Co najdete ve 2. a 3. dílu této brožury
– 2. díl obsahuje informace o indexu tělesné hmotnosti (BMI),
dietě, pohybovém režimu a vlivu cukrovky na choroby srdce a
cév.
– 3. díl Vás informuje o stresu a ochraně před stresem, pojednává o
kouření a nastiňuje návod k odvykání kouření, na závěr uvádíme
desatero pro ohrožené muže i ženy.
50
13 Použité zdroje
13. 1 Knihy, brožury a časopisy
CIKLOVÁ, H. Intraaortální balónková kontrapulzace (IABK). Sestra,
2002, roč. XII, č. 2, s. 30. ISSN 1210-0404.
DYLEVSKÝ, I., DRUGA, R. MRÁZKOVÁ, O. Funkční anatomie
člověka. Praha: Grada, 2000. 664 s. ISBN 80-7169-681-1.
FEJFAR, Z. Srdce a bolest. Eurorehab, 2000, roč. X, č. 3, s. 144–147.
ISSN 1210-0366.
FEJFAR, Z. Srdce v labyrintu světa. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha:
Makropulos, 1997. 359 s.
HAVIAR, V. Srdce tě varuje. 7. vyd. Praha: Avicenum, 1989. 116 s.
KOLÁŘ, J. a kolektiv. Kardiologie pro sestry intenzivní péče a
studenty medicíny: I. a II. díl. Aktualizované a rozšířené 3. vydání.
Praha: Akcenta, 2003. 416 s. ISBN 80-86232-06-9.
NEČAS, E. et. al. Patologická fyziologie orgánových systémů. Část I.
Praha: Karolinum, 2003. 379 s. ISBN 80-246-0615-1.
PACOVSKÝ, V., STAŇKOVÁ, M. Vnitřní lékařství pro 3. ročník
středních zdravotnických škol: 1. díl. 1. vyd. Praha: Scientia Medica,
2000. 96 s. ISBN 80-85526-55-7.
PENCOVÁ, D., DOLEJŠOVÁ, D. Nová tvář kardiologické jednotky
intenzivní péče. Sestra, 2003, roč. XIII, č. 7–8, s. 19–21. ISSN 12100404.
PFIZER spol. s.r.o. a. Víte, co je to ateroskleróza? Praha. 16 s.
PFIZER spol. s.r.o. b. Víte, co je to cholesterol? Praha. 16 s.
PRO SRDCE HANÉ (nadační fond). Koronární angioplastika: PTCA:
pacientův průvodce vyšetřením.
SCHNEIDERKA, P. Laboratorní manuál pro uživatele služeb Oddělení
klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc. Olomouc: Fakultní
nemocnice, 2004. 134 s. ISBN 80-239-4009-0.
Jak na infarkt svépomocí. Article published on N.º 240 OF Journal of
General hospital Rochester.
51
13. 2 Internetové a elektronické zdroje textů
AMBULANCE PREVENTIVNÍ KARDIOLOGIE FN OLOMOUC.
Rizikové faktory vzniku ischemické choroby srdeční (ICHS). [online].
[Cit. 2007-02-01]. Dostupný z:
<http://www.srdcehane.cz/download/04.pdf >
KLEMENTA, B. BLS dle ERC guidelines 2005. Interní materiál
Kliniky anesteziologie a resuscitace FN Olomouc.
PRO SRDCE HANÉ (nadační fond). Informace pro pacienty s
ischemickou chorobou srdeční nebo se srdeční chlopenní vadou.
[online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z:
<http://www.srdcehane.cz/informace.html>
http://www.aterotromboza.cz. Srdeční infarkt. [online]. [Cit. 2007-0201]. Dostupný z: <http://www.aterotromboza.cz/srdecni-infarkt.htm>
http://www.lekarna.cz. Isoket spray 1X12.7GM Sprej pod jazyk
[online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z:
<http://www.lekarna.cz/p/leky-na-predpis/isoket-spray-1x12-7gmsprej-pod-jazyk-1>
http://www.lekarna.cz. Nitroglycerin-Slovakofarma 20X0.5MG Tablety
rozp. pod jazykem [online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z:
<http://www.lekarna.cz/p/leky-na-predpis/nitroglycerin-slovakofarma20x0-5mg-tablety-rozp-pod-jazykem>
http://www.zdravcentra.cz. Pacienti z řad starých lidí. [online]. [Cit.
2007-02-01]. Dostupný z:
<https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_2210.html>
13. 3 Internetové a elektronické zdroje obrázků
KLEMENTA, B. Umístění rukou při masáži srdce do středu hrudníku
oběti, s. 10; Stabilizovaná poloha, s. 11; Správná pozice zachránce při
masáži srdce, s. 21; Umělé dýchání z úst do úst, s. 20. In BLS dle ERC
guidelines 2005. Interní materiál Kliniky anesteziologie a resuscitace
FN Olomouc (PowerPointová prezentace). 2006. 55 s.
PRO SRDCE HANÉ (nadační fond). Dva žilní a jeden tepenný bypass.
In Neinvazivní postupy léčby ischemické choroby srdeční (konzervativní
postup): informace pro pacienty. [online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný
z: <http://www.srdcehane.cz/download/03.pdf>
SOVOVÁ, E. Pacient ukazuje zaťatou pěstí bolest na hrudi, která má
příčinu v ICHS, s. 13. In Ischemická choroba srdeční. Interní materiál
I. interní kliniky FN Olomouc (PowerPointová prezentace). 2006. 44 s.
52
http://www.aterotromboza.cz. příčný průřez tepnou
(postupný růst aterosklerotického plátu zužuje průchod tepnou).
[online]. [Cit. 2007-02-01]. Dostupný z:
<http://www.aterotromboza.cz/priciny-lecba.htm#np1#np1>
Heartsite.com. Pacient při klidovém EKG. [online]. [Cit. 2007-02-01].
Dostupný z: <http://www.heartsite.com/assets/images/EKG.jpg>
14 Seznam obrázků
Obrázek 1 – pohled na srdce zepředu............................................................. 6
Obrázek 2 – průřez srdcem ............................................................................ 7
Obrázek 3 – krevní oběh skládající se z tepen a žil......................................... 8
Obrázek 4 – příčný průřez tepnou (postupný růst aterosklerotického plátu
zužuje průchod tepnou) ................................................................................. 9
Obrázek 5 – podélný průřez tepnou (postupný růst aterosklerotického plátu
zužuje průchod tepnou) ................................................................................. 9
Obrázky 6 a)–c) – vytlačení ateromatózních hmot z aorty (srdečnice) při pitvě
32letého člověka ......................................................................................... 10
Obrázek 7 – šíření (vyzařování) bolesti při angině pectoris a srdečním infarktu
................................................................................................................... 15
Obrázek 8 – jiný obrázek ukazující lokalizaci (umístění) a šíření (vyzařování)
bolesti u anginy pectoris a srdečního infarktu............................................... 16
Obrázek 9 – pacient při klidovém EKG ....................................................... 17
Obrázek 10 – pacient při zátěžovém EKG (ergometrii) ................................ 18
Obrázek 11 – ultrazvukové vyšetření srdce přes hrudník .............................. 19
Obrázek 12 – ultrazvukové vyšetření srdce přes jícen................................... 20
Obrázek 13 – katetrizační laboratoř pro koronarografické vyšetření.............. 23
Obrázek 14 – zavedení nástrojů přes tepnu v třísle do srdce a věnčitých tepen
................................................................................................................... 23
Obrázek 15 – zavádění katetrů do srdce při koronarografii nebo jiných
zákrocích .................................................................................................... 24
Obrázek 16 – zobrazení věnčitých tepen při koronarografii .......................... 24
Obrázek 17 – trombus (krevní sraženina) nasedá na prasklý sklerotický plát a
uzavírá věnčitou tepnu................................................................................. 31
Obrázek 18 – ložisko srdečního infarktu ...................................................... 31
Obrázek 19 – postižený ve stabilizované poloze........................................... 33
Obrázek 20 – umístění rukou při masáži srdce do středu hrudníku oběti........ 34
Obrázek 21 a), b) – správná pozice zachránce při masáži srdce..................... 35
Obrázek 22 – umělé dýchání z úst do úst ..................................................... 36
53
Obrázek 23 – postupné otevření a rozšíření uzavřeného úseku věnčité tepny
pomocí balonku .......................................................................................... 40
Obrázek 24 – stent zavedený do rozšířené věnčité tepny zabraňuje jejímu
opětovnému zúžení ..................................................................................... 41
Obrázek 25 – koronární jednotka intenzivní péče ......................................... 42
Obrázek 26 zachycuje dva žilní a jeden tepenný bypass ............................... 44
Obrázek 27 – pacient ukazuje zaťatou pěstí bolest na hrudi, která má příčinu
v ICHS........................................................................................................ 48
15 Seznam tabulek
Tabulka 1 – rizikové faktory ICHS .............................................................. 12
Tabulka 2 – správné hodnoty lipidů (tuků) v krvi ......................................... 14
54
Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Název:
Rady pro nemocné a jejich blízké s anginou
pectoris a po srdečním infarktu
Autor:
Pavel Bělunek
Studijní program:
Ošetřovatelství
Studijní obor:
Všeobecná sestra
Forma studia:
prezenční, 3. ročník
Odborný konzultant z oblasti ošetřovatelské péče:
Mgr. Bc. Pavla Kudlová, odb. as.,
Ústav ošetřovatelství a porodní asistence
Lékařská fakulta UP Olomouc
Odborný konzultant z oblasti kardiologie:
Doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA
I. interní klinika
FN Olomouc
Datum vypracování: duben 2007
Tato edukační brožura je součástí bakalářské práce pod názvem
Zmapování edukovanosti pacientů s anginou pectoris z pohledu
všeobecného ošetřovatele.
55
56