Senzibilizace k alergenovým složkám arašídů a její význam

Komentáře

Transkript

Senzibilizace k alergenovým složkám arašídů a její význam
původní práce
Senzibilizace k alergenovým složkám
arašídů a její význam v klinické praxi
Senzitization to peanut allergen components
and its use in clinical practice
PETRA VÍTOVCOVÁ, PETR PANZNER, IVANA MALKUSOVÁ, TOMÁŠ VLAS
Ústav imunologie a alergologie, Fakultní nemocnice Plzeň
SOUHRN
Alergie na arašídy je jednou z nejčastějších potravinových alergií, způsobuje často vážné reakce. Kožní testy a specifické IgE proti extraktu
alergenu nejsou schopny spolehlivě odlišit symptomatické a asymptomatické pacienty. Reaktivita k jednotlivým alergenovým složkám může
umožnit předpovědět potencionální riziko vážné reakce.
Metodika: Analyzovali jsme skupinu 294 pacientů senzibilizovaných k alespoň jedné z vyšetřovaných alergenových složek: Ara h 1, Ara h 2,
Ara h 3 a Ara h 8. Pacienti byli následně rozděleni do 8 skupin dle odpovídající klinické reaktivity a byla hodnocena četnost senzibilizace
k jednotlivým složkám.
Výsledky: Asymptomatičtí pacienti a pacienti s orálním alergickým syndromem byli většinou dospělí a převládala u nich senzibilizace k Ara
h 8. Přes 90 % těchto pacientů bylo současně senzibilizováno k pylu břízy. Závažnější reakce byly pozorovány hlavně u dětí, tyto reakce byly
více spjaty s polysenzibilizací a senzibilizací k zásobním proteinům semene.
Závěr: Potvrdili jsme, že alergie k zásobním proteinům semene, zejména Ara h 2, je často zodpovědná za závažnější projevy alergie. Naproti
tomu senzibilizace k Ara h 8 je většinou spjata s asymptomatickým průběhem či mírnými projevy.
Klíčová slova: alergie na arašídy, alergenové složky, Ara h, senzibilizace
SUMMARY
Peanut allergy is one of the most common food allergies and may cause severe reactions. Skin prick tests and specific IgE antibodies to peanut
extract are not able to distinguish between symptomatic and asymptomatic patients. Reactivity todistinct peanut allergen components may draw
attention to the potencial risk of more severe reactions.
Method: We analyzed the group of 294 patients sensitized to peanut allergens: Ara h1, Ara h 2, Ara h 3 or Ara h 8. Patients were divided into 8
groups according to their dominant clinical symptoms and frequency of sensitization to individual allergen components in each group was assessed.
Results: Asymptomatic patients and patients with oral allergy syndrome were mostly adults and sensitized to Ara h 8. More than 90% of these
patients were sensitized to birch pollen. More severe reaction were observed mostly in children, these kinds of reactions were related to polysensitization and sensitization to seed storage proteins.
Conclusion: We confirmed, that allergy to seed storage proteins, especially Ara h 2, is frequently responsible for the more severe allergy symptoms. Sensitization to Ara h 8 is frequently associated with mild or no symptoms.
Key words: peanut allergy, allergen components, Ara h, sensitization
Úvod
Alergie na arašídy se řadí na přední místa v žebříčku
potravinových alergií po celém světě. Její výskyt se
v posledních letech významně zvýšil a v současnosti
je odhadován na 0,5 % až 1,5 % (1). Prevalence potravinové alergie je odhadována na 6−8 %. Situace je o to
vážnější, že arašídy jsou potravinou, která nejčastěji
způsobuje velmi závažné reakce (1). Často jsou tyto
reakce navíc spjaty s první známou expozicí tomuto
alergenu (kolem 80 %) (6,8). Zhruba 18 % pacientů
Alergie 3/2014
reaguje na požití méně než 65 mg oříšků (1). Dalším
významným hlediskem závažnosti alergie na arašídy
je také fakt, že na rozdíl od jiných potravin, je alergie
na arašídy typicky ve většině případů trvalá. Pacienti
z ní tedy tzv. „nevyrostou“ a břímě nutné diety si nesou
až do dospělosti, často celý život (10). Tato perzistence
se odhaduje až na 80 % (3). Z tohoto důvodu je potřeba
u pacientů jejich alergii v pozdějším věku přehodnotit
a případně upravit léčbu – zrušit eliminační dietu apod.
Pacientům by tedy měl být při poklesu specifického
IgE proveden expoziční test k ověření získání tolerance
1
původní práce
či přetrvávání alergie (3). Na druhou stranu ale mnoho
pacientů senzibilizovaných k alergenům arašídů je celý
život toleruje nebo vykazuje pouze mírné symptomy,
jako např. orální alergický syndrom, jejich prevalence
se odhaduje na 80 % (12).
Zlatým standardem v diagnostice potravinových
alergií je v současnosti dvojitě zaslepený, placebem
kontrolovaný expoziční test (double blind placebo
controlled food challenge − DBPCFC) (12). Provedení je ovšem časově i finančně náročné a v neposlední
řadě s sebou nese riziko vystavení pacienta vážnější
reakci (12). Diagnóza alergie na arašídy je tedy většinou vyřčena na základě přesvědčivé anamnézy podpořené pozitivitou kožních testů a/nebo specifických IgE
(9,10). V menšině je tato diagnóza ještě potvrzována
DBPCFC (2).
Současné běžně používané diagnostické postupy –
kožní testy (SPT) a specifické IgE – nejsou schopny
spolehlivě odlišit pacienty asymptomatické a symptomatické, ani jakoukoliv mírou předpovědět riziko vážné
reakce. Řada lékařů pak u dětských potravinových alergiků senzibilizovaných na arašídy doporučuje dodržovat
bezarašídovou dietu ze strachu z možné vážné reakce.
Je tedy žádoucí mít k dispozici všeobecně využitelnou
přesnou diagnostiku tohoto onemocnění, abychom neomezovali zbytečně asymptomatické pacienty, ale zároveň správně a včasně léčili symptomatické pacienty.
K tomuto účelu byly literárně stanoveny hraniční hladiny specifického IgE a rozměru pupenu při SPT, pro které
platí 90−95% pozitivní prediktivní hodnota (PPV). Pro
spec. IgE je tato hranice stanovena na 15 kU/l (ImmunoCAP, ThermoFisher Scientific, Uppsala, Švédsko)
a pro SPT na více než 8 mm. Tyto hodnoty předpovídají
95% pravděpodobnost pozitivního výsledku orálního
provokačního testu (5,7). Řada pacientů však k těmto
mezím vůbec nedosáhne a bylo by tedy vhodné u nich
ověřit diagnózu provokačním testem, který, jak už bylo
řečeno, má své neopominutelné nevýhody. Hladina
specifických IgE ani velikost pupenu při SPT navíc
nekoreluje se závažností alergické reakce (1,12).
Léčba alergie je založena především na eliminaci
alergenu, dále farmakoterapii a příp. imunoterapii,
která je ale v případě potravinových alergií zatím
na úrovni výzkumů. Kromě eliminační diety je nutná
také správná edukace pacienta a jeho rodiny a poučení
o možných důsledcích nedodržení léčby a zvládnutí
případné anafylaktické reakce.
Vzhledem k závažnosti reakcí a snížení kvality života při nesprávné dietě je velmi žádoucí včasná a přesná diagnostika. Z těchto důvodů se snahy alergologů
na celém světě soustřeďují na výzkum nových diagnostických a prediktivních možností. V posledních letech
se do popředí zájmu dostala molekulární diagnostika
alergie.
Molekulární diagnostika je založená na detekci
specifických IgE proti jednotlivým alergenovým složkám. Většina diagnostických testů (SPT, specifické
IgE) alergií je založena na použití extraktů přírodních
materiálů, které obsahují látky alergenní i nealergenní povahy (9,10). Složení extraktů závisí na procesu
2
extrakce, purifikace a též na skladování (9). To vede
k velké rozmanitosti a obtížnostem při standardizaci. Výsledek testu tak může být ovlivněn přítomnými
látkami a jejich případnou zkříženou reaktivitou (1).
Komerčně vyráběné alergenové složky, ať už v přirozené či rekombinantní formě, vykazují vysokou
čistotu (jsou biochemicky definované) a stálou kvalitu, na rozdíl od doposud používaných extraktů (4).
Jejich využíváním se zvýšila senzitivita a reprodukovatelnost stanovení specifických IgE a také stabilita
alergenů.
Alergenové složky arašídů
V současné době je známo celkem 11 alergenových
složek obsažených v extraktu burských oříšků. Jejich
označení je v souladu s mezinárodní nomenklaturou –
tedy zkratka latinského názvu Arachis hypogea – Ara h,
následuje číslo dle pořadí objevení dané molekuly.
Mezi hlavní alergenové komponenty patří Ara h 1,
2 a 3, které patří k tzv. zásobním proteinům semene –
konkrétně jde o vicilin, konglutin a glycinin. Ara h 2
má schopnost inhibice trypsinu, čímž chrání sám sebe
před natrávením (2). Ara h 4 je členem rodiny glycininů a je považován za stejný alergen jako Ara h 3.
Ara h 5 náleží do rodiny profilinů a je zodpovědný
za zkříženou reaktivitu s Phl p 12 a Bet v 2. Ara h 6
a 7 patří mezi konglutiny a jejich molekuly jsou velice
podobné Ara h 2. Ara h 8 je Bet v 1 homolog zkříženě
reagující v rámci skupiny PR-10 proteinů s hlavním
alergenem břízy. Ara h 9 je ze skupiny lipid transfer
proteinu (LTP) a tato molekula je považována za důležitý alergen zejména u pacientů z oblasti Středozemí.
Posledními jsou oleosiny Ara h 10 a 11, jejich klinická
úloha zatím není zcela jasná. Řada studií se zabývá
analýzou vztahu typu senzibilizace k závažnosti alergické reakce.
Metodika
Pro účely naší práce jsme retrospektivně hodnotili
celkem 294 pacientů (138 mužů a 156 žen, 92 dětí
do věku 18 let, z toho 51 dětí ve věku do 8 let včetně),
u kterých bylo v posledních třech letech provedeno vyšetření ImmunoCAP ISAC (ThermoFisher Scientific,
Uppsala, Švédsko) a u kterých byla tímto vyšetřením
detekována pozitivita alespoň jedné ze čtyř námi vyšetřovaných alergenových složek Ara h 1, Ara h 2, Ara
h 3 a Ara h 8. 110 pacientů mělo navíc vyšetřeno i Ara
h 6 a Ara h 9. Pacienti pak byli přiřazeni k jedné z osmi
skupin dle odpovídající klinické reaktivity. Mezi našimi pacienty se vyskytlo celé spektrum tíže symptomů,
od asymptomatické senzibilizace až po anafylaktickou
reakci (viz výsledky). Poněkud vybočující skupinou
jsou pacienti, kteří arašídy nekonzumují, většinou jde
o malé děti do dvou let věku. V každé skupině byla
sledována četnost senzibilizace k jednotlivým alergenovým složkám a hodnocena vzhledem k riziku závažnosti alergické reakce.
Alergie 3/2014
původní práce
vĢk
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Graf 1: Průměrný věk pacientů v jednotlivých skupinách klinické reaktivity
Výsledky
Do první skupiny byli zařazeni pacienti, kteří arašídy
nekonzumují. Důvodem je v naprosté většině případů
velmi nízký věk pacientů, většinou jde o děti do dvou
let věku (graf 1). Tato skupina tvoří 5,4 % (16 pacientů)
z celkového počtu vyšetřovaných (graf 2). 19 % z nich
bylo senzibilizovaných k Ara h 1, 19 % k Ara h 2 a 31 %
k Ara h 8, 31 % pacientů bylo polysenzibilizovaných
na více než 1 molekulu (graf 3).
Do druhé skupiny byli zařazeni asymptomatičtí pacienti, kterých byla většina, celkem 73,8 % (217 pacientů). Tito pacienti byli v naprosté většině z řad dospělých
a markantně zde převládala Ara h 8 monosenzibilizace
(96 % pacientů z této skupiny) (graf 4). 99 % z těchto
pacientů vykazovalo současně Bet v 1 pozitivitu.
Ve třetí skupině jsou pacienti popisující po konzumaci arašídů tzv. orální alergický syndrom, kterých bylo
6,1 % (18 pacientů). I zde převažovala Ara h 8 senzibilizace (89 % pacientů z této skupiny) a většina pacientů
byla dospělých, nejmladšímu bylo 11 let. Pouze 1 pacient byl Ara h 1 pozitivní a 1 polysenzibilizovaný.
Do čtvrté skupiny jsme zařadili pacienty se zhoršením projevů ekzému v souvislosti s konzumaci arašídů,
ti představovali 5,1 % (15 pacientů), 60 % z nich bylo
senzibilizovaných pouze k Ara h 8. Dalších 33 % bylo
polysenzibilizovaných a 7 % bylo senzibilizovaných
k Ara h 1.
Pátou skupinu představují pacienti, kteří popisovali
zhoršené dýchání až astmatický záchvat v návaznosti
na požití arašídů. Jednalo se o pouhých 0,7 % (2 pacienti), z nichž 1 byl Ara h 8 pozitivní a 1 polysenzibilizovaný.
Alergie 3/2014
Šestou skupinou jsou pacienti s anamnézou zažívacích potíží po požití arašídů, kterých bylo 1,4 % (4 pacienti), z toho 3 byli senzibilizovaní pouze k Ara h 8
a jeden pouze k Ara h 2.
Předposlední skupinou jsou pak polysymptomatičtí pacienti, kteří popisují více než jeden z uvedených
příznaků současně, takových bylo 4,8 % (14 pacientů),
z těchto pacientů bylo 8 % senzibilizovaných k Ara h 1,
23 % k Ara h 2, 23 % k Ara h 8 a 46 % bylo polysenzibilizovaných.
Poslední skupinu představují pacienti s nejzávažnější, tedy anafylaktickou reakcí po požití burských oříšků,
kterých bylo 2,7 % (8 pacientů), z této skupiny bylo
37 % senzibilizovaných k Ara h 2 a 63 % bylo polysenzibilizovaných k zásobním proteinům semene. V této
skupině nebyla detekována ani jedna senzibilizace
k Ara h 8, a to ani v rámci polysenzibilizace.
Diskuze
Většina našich pacientů vykazovala asymptomatickou
senzibilizaci nebo udávala pouze mírné příznaky jako
OAS. Až na výjimky byli tito pacienti senzibilizováni
na Ara h 8 a šlo většinou o pacienty dospělé či ...náctileté.
99 % asymptomatických pacientů navíc vykazovalo současně pozitivitu spec. IgE proti Bet v 1. Pravděpodobnou
příčinou senzibilizace u těchto pacientů je tedy zkřížená
reaktivita v rámci skupiny PR-10 proteinů.
Mezi senzibilizovanými pacienty se vyskytovala také
řada dětí, které se dle anamnézy s arašídy doposud nesetkaly. Zhruba v polovině případů se jednalo o děti do dvou
let věku, u kterých informaci, že běžně nekonzumují arašídy, můžeme zcela jistě věřit. U většiny těchto pacientů
3
původní práce
(63 % z uvedené skupiny) byla detekována Ara h 8 pozitivita. Lze tedy předpokládat, že i způsob senzibilizace
je dán již výše popsanou zkříženou reaktivitou přes Bet
v 1 homologa. U některých ale byla zaznamenána senzibilizace na zásobní proteiny semene, které považujeme
za druhově specifické. Vyvstává tedy otázka, jakým způsobem došlo k jejich senzibilizaci. Zkřížená reaktivita
by mohla vysvětlit i ostatní senzibilizace (Ara h 9 – LTP,
Ara h 6 – konglutin, stejně jako Ara h 2). Dle dostupné
1,4
0,7
4,8
literatury se nabízí ještě několik dalších možností skryté senzibilizace jako intrauterinní senzibilizace či senzibilizace mateřským mlékem (6). Ve studii provedené
Vadasem a spol. byly proteiny sekretovány do mateřského mléka přibližně u poloviny vyšetřovaných žen (13).
Maximum sekrece je 1−3 hodiny po konzumaci arašídů
matkou. Proteiny jako Ara h 1 a Ara h 2 jsou sekretovány
v nezměněné podobě (13). Dále samozřejmě nemůžeme
opominout možnost další tzv. skryté senzibilizace, tedy
2,7 5,4
nekonzumují
5,1
asymptoŵĂƟēơ
6,1
orální alergický syndrom
ekzém
astma
trávicí poơǎe
polysymptoŵĂƟēơ
73,8
anafylaxe
Graf 2: Procentuální zastoupení pacientů v jednotlivých skupinách odpovídající klinické reaktivity
%
100,0
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0
Ara h 1
Ara h 2
Ara h 3
Ara h 8
polysenzibilizace
Graf 3: Procentuální zastoupení monosenzibilizací nebo polysenzibilizace v jednotlivých skupinách odpovídající klinické reaktivity
− procentuální vyjádření pozitivity specifických IgE proti alergenovým složkám arašídů s rozdělením, zda jde o monosenzibilizaci
příslušnou alergenovou složkou či polysenzibilizaci dvěma až čtyřmi alergenovými složkami
4
Alergie 3/2014
původní práce
%
100,0
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0
Ara h1
Ara h2
Ara h3
Ara h8
Graf 4: Procentuální zastoupení vyšetřovaných alergenových složek v jednotlivých skupinách odpovídající klinické reaktivity – procentuální vyjádření pozitivity specifických IgE proti alergenovým složkám arašídů bez ohledu na monosenzibilizaci či polysenzibilizaci
přes potravinové výrobky obsahující arašídy či alespoň
jejich stopy. Již méně častá, ale také v literatuře zmiňovaná, je možnost senzibilizace kontaktem (např. polibkem)
či výpary při zpracovávání potravin (6).
Jak již bylo řečeno, u našich pacientů převažuje senzibilizace na Ara h 8, která s největší pravděpodobností
souvisí s pylovou senzibilizací. Z toho důvodu se některé
studie zabývaly možnými geografickými rozdíly. Vereda a kol. (14) porovnávali data ze Španělska, Spojených
států a Švédska. Z jejich práce vyplývá rozdílná regionální distribuce senzibilizačního profilu na arašídy, kdy
ve Spojených státech převládá senzibilizace na složky zásobních proteinů semene. Tito pacienti také častěji trpěli
vážnými příznaky a alergie byla běžná i u dětí do dvou
let věku. Naproti tomu ve Španělsku byla senzibilizace na Ara h 1, 2 a 3 méně častá, ale byla zde podstatně
vyšší míra senzibilizace na Ara h 9 (LTP). Ve Švédsku
byla situace podobná té naší, tj. maximum senzibilizací
na Ara h 8. V obou posledních případech se alergie projevovala až u dětí po druhém roce života. Senzibilizace
na Ara h 9 je pravděpodobně též dána zkříženou reaktivitou, konkrétně přes skupinu lipid transfer protinů, které
jsou obsažené např. v pylu pelyňku, ambrosie, cypřišovitých, olivovníkovitých, platanu, dále např. v citrusech,
jahodách, slunečnicových semenech, meruňkách, luštěninách, broskvích, granátových jablcích, kukuřici. Tyto
geografické rozdíly tedy mohou souviset s rozdílnou flórou daných oblastí a s různými stravovacími návyky (9).
Otázkou ovšem zůstává, proč u amerických dětí převládá
senzibilizace na druhově specifické složky spojené s vyšší mírou alergických reakcí. Ara h 1, 2 a 3 jsou známy
svou termostabilitou. Při jejich tepelné úpravě tedy nedojde ke snížení jejich alergizujícího potenciálu, jako tomu
je např. u Bet v 1 homolog. Bylo zjištěno, že některými
Alergie 3/2014
procesy lze tento potenciál naopak zvýšit (9). Vysoké teploty používané při pražení vedou k Maillardově reakci
neboli neenzymatické glykosylaci aminoskupin, což má
za následek vytvoření stabilních glykosylovaných konečných produktů a zvýšené vazbě IgE (3,11). Vařením
či smažením k tomuto procesu nedochází. Geografické
rozdíly v symptomatologii a senzibilizačním profilu jsou
tedy zřejmě dány nejen rozdílným pylovým prostředím,
ale též různými kulinářskými návyky. Také právě zvýšená
konzumace takto upravených arašídů v posledních letech
by mohla být vysvětlením pro zvyšující se prevalenci
alergie na arašídy.
Možnosti využití molekulární diagnostiky u alergie
na arašídy se zdají být poměrně slibné, autoři se všeobecně shodují na tom, že senzibilizace k zásobním proteinům
semene, zejména Ara h 2, by mohla být významným markerem klinicky závažné alergie, což koreluje i s našimi
výsledky. Někteří autoři se tedy zaměřili na tyto alergenové složky a zkoumali míru vazby jejich epitopů na pro
ně specifické IgE v souvislosti se závažností alergické
reakce. Bayer a kol. (2) vyšetřovali séra od 31 pacientů
(15 symptomatických, 16 asymptomatických) a zjistili,
že u symptomatických pacientů je signifikantně vyšší
vazba protilátek na tři epitopy Ara h 2. Celková intenzita
vazby na epitopy byla signifikantně nižší u pacientů, kteří
ze své alergie vyrostli. Největší rozdíl byl zaznamenán
pro tři imunodominantní epitopy na Ara h2. Tyto epitopy
jsou proteáza-rezistentní a tedy odolné vůči degradaci při
trávicím procesu. Ara h 2 navíc sám o sobě působí jako
inhibitor trypsinu, a tak chrání sám sebe před natrávením,
pražení navíc tuto funkci ještě potencuje (2).
Spojení vyšetřování SPT a specifických IgE k alergenovým složkám a jejich epitopům tedy může být slibnou
metodou jak omezit nutnost provádění orální provokace
5
původní práce
Ve vztahu k věku převažuje u dětí senzibilizace na potravinové alergeny, u dospělých pacientů převládá senzibilizace na aeroalergeny. V našem souboru byly nejzávažnější projevy alergie na arašídy zaznamenány u dětí
(průměrný věk: anafylaxe 9 let, zažívací symptomatologie 18 let, astma 10 let, ekzém 15 let). Asymptomatičtí pacienti byli většinou dospělí (průměrný věk 30 let)
a 99 % ze skupiny asymptomatických pacientů mělo prokázanou pozitivitu na hlavní alergen pylu břízy Bet v 1.
Senzibilizace k Ara h 8 u nich byla přítomna na podkladě zkřížené reaktivity s Bet v 1 (PR-10 protein).
Ve vztahu k závažným klinickým symptomům je nejvýznamnější senzibilizace k Ara h 2, který se zdá být nejdůležitějším prediktorem těžké alergické reakce na burské oříšky. Nejzávažnějším průběhem alergické reakce
jsou ohroženi pacienti polysenzibilizovaní (s pozitivitou
Ara h1, Ara h 2 i Ara h 3).
3. Burks AW. Peanut allergy. Lancet. 2008 May 3;371(9623):
1538-46.
4. Dang TD, Tang M, Choo S, Licciardi PV, Koplin JJ, Martin PE
et al. Increasing the accuracy of peanut allergy diagnosis by
using ara h 2. J Allergy Clin Immunol. 2012 Apr;129(4):105663.
5. Eller E, Bindslev-Jensen C. Clinical value of component-resolved diagnostics in peanut-allergic patients. Allergy. 2013
Feb;68(2):190-4.
6. Fox AT, Sasieni P, du Toit G, Syed H, Lack G. Household peanut consumption as a risk factor for the development of peanut
allergy. J Allergy Clin Immunol. 2009 Feb;123(2):417-23.
7. Lin J, Bruni FM, Fu Z, Maloney J, Bardina L, Boner AL et al.
A bioinformatics approach to identify patients with symptomatic peanut allergy using peptide microarray immunoassay.
J Allergy Clin Immunol. 2012 May;129(5):1321,1328.e5.
8. Lopez-Exposito I, Song Y, Jarvinen KM, Srivastava K, Li XM.
Maternal peanut exposure during pregnancy and lactation reduces peanut allergy risk in offspring. J Allergy Clin Immunol.
2009 Nov;124(5):1039-46.
9. Nicolaou N, Custovic A. Molecular diagnosis of peanut
and legume allergy. Curr Opin Allergy Clin Immunol. 2011
Jun;11(3):222-8.
10. Nicolaou N, Poorafshar M, Murray C, Simpson A, Winell H,
Kerry G et al. Allergy or tolerance in children sensitized to peanut: Prevalence and differentiation using component-resolved
diagnostics. J Allergy Clin Immunol. 2010 Jan;125(1):191,7.
e1-13.
11. Pansare M, Kamat D. Peanut allergy. Curr Opin Pediatr. 2010
Oct;22(5):642-6.
12. Sicherer SH, Wood RA. Advances in diagnosing peanut allergy.
J Allergy Clin Immunol Pract. 2013 Jan;1(1):1,13; quiz 14.
13. Vadas P, Wai Y, Burks W, Perelman B. Detection of peanut
allergens in breast milk of lactating women. JAMA. 2001 Apr
4;285(13):1746-8.
14. Vereda A, van Hage M, Ahlstedt S, Ibanez MD, Cuesta-Herranz
J, van Odijk J et al. Peanut allergy: Clinical and immunologic
differences among patients from 3 different geographic regions.
J Allergy Clin Immunol. 2011 Mar;127(3):603-7.
LITERATURA
1. Astier C, Morisset M, Roitel O, Codreanu F, Jacquenet S,
Franck P et al. Predictive value of skin prick tests using recombinant allergens for diagnosis of peanut allergy. J Allergy
Clin Immunol. 2006 Jul;118(1):250-6.
2. Beyer K, Ellman-Grunther L, Jarvinen KM, Wood RA, Hourihane J, Sampson HA. Measurement of peptide-specific IgE as
an additional tool in identifying patients with clinical reactivity
to peanuts. J Allergy Clin Immunol. 2003 Jul;112(1):202-7.
MUDr. Petra Vítovcová
Ústav imunologie a alergologie,
Fakultní nemocnice Plzeň – areál Lochotín
Alej Svobody 80
323 00 Plzeň
e-mail: [email protected]
v rámci diagnostiky alergie na arašídy. Je ale ještě zapotřebí srovnávacích studií, které porovnají vazbu IgE
epitopů před a po dosažení tolerance nebo mezi pacienty
s různou reaktivitou.
Alergie na arašídy a dieta s tím spojená může být
v řadě případů dosti limitující, neboť řada potravin obsahuje alespoň stopy těchto alergenů. V posledních letech
je tedy zkoušena možnost kauzální léčby, jako je orální
imunoterapie nebo čínská přírodní medicína. V několika studiích byl prokázán efekt orální imunoterapie jak
na klinické projevy, tak změny v regulaci imunitní odpovědi (11). V jednotlivých studiích se ovšem liší názory
na potřebné množství alergenu. Na myších modelech byla
vyzkoušena též směs devíti bylin, kdy došlo k zablokování anafylaktické reakce (11). Pro stávající léčbu však
zůstává nadále důležité vyvarovat se potravin s arašídy a správná edukace pacienta a jeho rodiny a poučení
o možných důsledcích nedodržení léčby a zvládnutí případné anafylaktické reakce.
Závěr
6
Alergie 3/2014

Podobné dokumenty

LOKALIZACE METABOLICKÝCH DRAH

LOKALIZACE METABOLICKÝCH DRAH do jejich správného prostorového uspořádání. • V ER je BiP (binding protein) – stabilizace proteinu • Proteindisulfidizomerasa – nastavení rovnováhy mezi spárovanými a nespárovanými cysteinovými zb...

Více

10. celostátní konference dětské pneumologie

10. celostátní konference dětské pneumologie ve věku 12–23 měsíců: dvě 0,5 ml dávky s intervalem nejméně 2 měsíce mezi dávkami. Potřeba posilovací dávky po tomto očkovacím schématu nebyla stanovena. Děti narozené mezi 27.–36. týdnem těhotenst...

Více

Sublingvální alergenová imunoterapie u dětských

Sublingvální alergenová imunoterapie u dětských naděje na pozměnění přirozeného průběhu alergického onemocnění. Tento přirozený průběh charakterizují dva související jevy: postup od alergické rinitidy k astmatu (sedminásobně vyšší riziko u dětí ...

Více

Popis sakrálních objektů v regionu chrasteckém

Popis sakrálních objektů v regionu chrasteckém Kdo dal sochU sv, Jana postavit a kdy, nenl známo, K přemístění sochy doš'o Ví. 1829 při stavbě silnice na Skuteč, (V té době byly zbourány městské brány). S och a bV la resta urována V roce ] 996 ...

Více

Otevřít článek - Registr DAFALL

Otevřít článek - Registr DAFALL Nejvíce pacientů trpělo alergií pouze na 1 potravinu (152; 55,3 %). Na 2 potraviny reagovalo 56 pacientů (20,4 %), na 3 potraviny 33 pacientů (12 %). U 34 pacientů (12,4 %) byla zaznamenána reakce ...

Více

Absoluto 100 M Rescue Medley Female 1

Absoluto 100 M Rescue Medley Female 1 CAMENZIND, KARIN MAGNUSEN, ELLEN CHARZEWSKA, OLGA WALSH, AIMEE WARDMAN, MESHA BOUCQUAERT, ANNE-LAURE PEDERSEN, INA KRISTINE TIAGA, AGNIESZKA HYKRDOVA, IVANA KUTILKOVA, KATERINA MCGRATH, SIOBHAN WIN...

Více

Anafylaxe sborník - XXI. den astmatu a alergií

Anafylaxe sborník - XXI. den astmatu a alergií vyšetření. V rámci pátrání po příčině anafylaxe využíváme stanovení specifických IgE protilátek (široce dostupné pro penicilinová antibiotika) a test aktivace bazofilů (komerčně vyráběné alergeny ...

Více

prof.Špičák - Lékárnické dny

prof.Špičák - Lékárnické dny bez problémů ve škole a zaměstnání bez přítomnosti obtěžujících příznaků

Více

Synlabianer 2013/03

Synlabianer 2013/03 alergenních komponent na pevné fázi s IgE protilátkami ve vzorku pacienta. Pro detekci IgE protilátek metoda využívá fluorescenčně značené anti-lidské IgE protilátky. Měření fluorescence je provádě...

Více