Spiknutí centrálních bank (Proč centrální banky regulují elektronické

Transkript

Spiknutí centrálních bank (Proč centrální banky regulují elektronické
byznys
on-line
analýza
technologie
exit
SPIKNUTÍ CENTRÁLNÍCH BANK
PROČ CENTRÁLNÍ BANKY REGULUJÍ ELEKTRONICKÉ PENÍZE?
Důvody, proč se elektronické peníze dosud příliš nerozšířily, jsou dva: malé výhody, které prozatím
svým uživatelům přinášejí, a vládní regulace. Proč vlády a centrální banky vůbec chtějí elektronické pe−
níze regulovat? A proč s regulací začaly dřív, než se elektronické peníze stačily významněji rozšířit?
[fast_facts]
■ Centrální banky nedokážou přesně řídit ceno-
vou hladinu, protože neznají ani přesnou poptávku po penězích, ani jejich aktuální nabídku.
■ Emisní banky mohou přizpůsobovat nabídku
peněz poptávce po nich lépe než centrální banky, protože získávají informace z odlivu a přílivu
peněžní báze.
■ Centrální banky regulují elektronické peníze
jednak z neznalosti, jednak proto, aby nepřišly
o svůj vliv a mohly dále umožňovat vládám zneužívání peněz pro politické cíle.
entrální banky tvrdí, že rozšíření
elektronických peněz by mohlo snížit jejich schopnost udržovat stabilní
cenovou hladinu. V tomto článku ukážu, že to není pravda. Centrální banky
chtějí elektronické peníze regulovat,
protože svobodná emise peněz ohrožuje jejich moc a potažmo i moc vlád.
C
PRODUCENTI PENĚZ
Nejdříve musíme porozumět jednání firem, které produkují elektronické peníze. Všechny tyto instituce – komerční
banky, které poskytují šekovatelné účty,
firmy prodávající elektronické peněženky a další – se chovají obdobně. Budu
je proto souhrnně nazývat emisními
bankami.
Emisní banky vyjadřují své peníze
v měnách, které jsou v dané zemi široce
přijímány (jiné by nikdo nechtěl). Banka své peníze emituje tak, že přijme od
pana A hotovost a vyplatí mu elektronické peníze, např. na šekovatelném
účtu nebo v elektronické peněžence.
S těmito elektronickými penězi může
pak pan A platit.
Takto získanou hotovost drží banka
jako rezervy. Pan A totiž může kdykoli
požádat o vrácení neutraceného zbytku
svých elektronických peněz v hotovosti.
O totéž může požádat i pan B, kterému
pan A zaplatil svými elektronickými penězi. Pokud pan B převede peníze, které získal od pana A, do jiné emisní banky (jejích peněz), musí banka pana
A převést odpovídající částku v hotovosti do banky pana B.
Jak velké rezervy musí emisní banka
držet, záleží jednak na objemu peněz,
které emitovala, jednak na pravděpodobnosti, se kterou je bude muset někomu vyplatit v hotovosti. Čím je tato
pravděpodobnost menší, tím menší může držet rezervy. Protože lidé chtějí
provádět svoje platby opakovaně, udržují v průměru na svých účtech kladné
zůstatky, takže bance stačí menší než
100% rezervy.
Co banka udělá s hotovostí, kterou
nepotřebuje držet jako rezervy? Může
poskytnout úvěr např. panu C, a tak
zvýšit svůj zisk (pan C jí za úvěr zaplatí
úrok). Řekněme, že banka potřebuje
držet 50% rezervy. Když pan A přinese
do banky 1 000 Kč v hotovosti, banka
mu vyplatí 1 000 Kč v elektronických
penězích. Dalších 1 000 Kč poskytne
panu C jako úvěr. Celkově tedy drží
1 000 Kč rezerv a vydala 2 000 Kč elektronických peněz, takže její rezervy jsou
právě 50%. Celkový objem peněz
v ekonomice se však zvýšil o 1 000 Kč.
Tyto peníze banka vytvořila z ničeho!
Banka samozřejmě nemůže vytvářet
peníze do nekonečna. V našem případě
s 50% rezervami mohou banky vytvořit
peníze nanejvýš v objemu dvojnásobku
peněžní báze, kterou tvoří bankovky
centrální banky a vklady komerčních
bank na účtech centrální banky. Když
[???]
■ emisní banka: jakákoli instituce, která emitu-
je bankovky, ať už elektronické nebo papírové
■ peněžní báze: dnes všechny bankovky centrální banky v držení veřejnosti, komerčních
bank a vlády plus zůstatky na účtech komerčních bank držených u centrální banky
■ zlatý standard: systém, ve kterém jsou peníze těsně svázány se zlatem tak, že kupní síla
peněz je určena kupní silou přesně určeného
množství zlata
označíme objem peněžní báze jako
B, pak celkové množství peněz v oběhu
M je dáno vztahem M=mB, kde m se
nazývá peněžní multiplikátor. Jeho
hodnota je dána jednak rezervními poměry všech bank, jednak poměrem
elektronických peněz a bankovek centrální banky v oběhu. Protože m je určeno potřebou držet rezervy, komerční
banky nemohou vytvářet peníze do
nekonečna, a tak způsobit inflaci. To
může udělat jen centrální banka, která
emituje peněžní bázi B.
Tvorba peněz přináší bance zisk.
Zisk z vytvoření 1 000 Kč však není
1 000 Kč. Mezi bankami existuje tuhá
konkurence, která je nutí vyplatit část
příjmu z tvorby peněz držitelům těchto
peněz: buD ve formě úroku, nebo ve
formě dodatečných služeb „zdarma“.
Konkurence způsobí, že emise elektronických peněz je stejně výnosná jako
kterékoli jiné neregulované podnikání.
ELEKTRONICKÉ PENÍZE A CENTRÁLNÍ
BANKA
Zhoršují elektronické peníze možnost
centrálních bank řídit cenovou hladi-
Chceme-li užívat výhod elektronických peněz, musíme
začít ve volebních místnostech.
32
e - b i z
>
ú n o r
2 0 0 2
byznys
|
f o t o :
G a b r i e l a
Č a p k o v á
|
nu? (Způsob určení cenové hladiny
tiskneme vedle textu.)
Pokud jsou emisní banky regulovány
stejným způsobem jako ostatní banky,
je centrální banka ve stejné situaci, jako
kdyby žádné elektronické peníze neexistovaly. Její peněžní řízení je stejné.
Pokud naproti tomu emisní banky
regulovány nejsou, je peněžní řízení paradoxně mnohem jednodušší. Tytéž faktory, které v Cambridgeské rovnici
ovlivňují konstantu k, totiž ovlivňují
i rezervní poměr bank, a tedy i peněžní
multiplikátor m. Řekněme, že veřejnost
chce držet větší množství peněz relativně k HDP, tj. že konstanta k se zvýší.
Zároveň se však (pokud banky nejsou
regulovány) zvýší i peněžní multiplikátor m. Poptávka po peněžní bázi B je
tedy stabilnější a centrální banka může
využít k řízení inflace přímo ji.
Jak je to možné? Když chce veřejnost držet větší množství peněz oproti
HDP, neprovádí s nimi tak často transakce ani je tak často nevybírá v hotovosti. Pravděpodobnost výběru elektronických peněz v hotovosti je tedy nižší
a banky mohou držet menší rezervy. To
znamená, že mohou při stejných rezervách vytvořit více peněz. Že to mohou
udělat, zjistí na rozdíl od centrální banky mnohem rychleji: v mezibankovním
styku a na jejich přepážkách začne odtékat méně rezerv. (Centrální banka
naproti tomu zjistí změnu v koeficientu
k až ve chvíli, kdy začne docházet k inflaci nebo deflaci, což může trvat i několik let.)
Jak dokázal George Selgin (1994),
pokud jsou banky zcela neregulované
a v oběhu cirkulují pouze peníze vytvo-
on-line
analýza
řené soukromými bankami (např. elektronické peníze), pak se koeficient k
a peněžní multiplikátor m vyvíjejí přibližně stejně, takže centrální banka se
může zaměřit pouze na změny v HDP
ve stálých cenách (Y). Dokonce centrální banka nemusí ani existovat a může
být nahrazena automatem, který emituje peněžní bázi B podle současné výše
Y, případně zlatým standardem.
PROČ REGULACE?
Pokud neregulované bankovnictví zjednodušuje práci centrálních bank, proč
většina centrálních bank elektronické
peníze a bankovnictví reguluje? Důvodů je několik.
Za prvé, centrální bankéři a ekonomové vůbec žijí v prostředí s regulovanými bankami tak dlouho, že si nic jiného neumí představit. Teorii svobodného
bankovnictví většinou vůbec neznají.
Za druhé, viděli jsme, že vytvoření
peněz umožňuje zvláštní zisk. Zisk komerčních bank není velký, protože je
konkurence donutí vyplatit ho zákazníkům. Centrální banka, která má monopol na emisi peněžní báze, však žádnou
konkurenci nemá. Z každé nově vytištěné pětitisícové bankovky má zisk téměř 5 000 Kč. Tento zisk má částečně
k dispozici sama, větší část ho však nakonec dostane vláda. Rozvoj elektronických peněz vytlačuje bankovky centrální banky z trhu. Tím snižuje zisk vlády a centrální banky.
Za třetí, jak jsem ukázal v minulém
článku, rozvoj elektronických peněz
může také zvětšit konkurenci mezi
centrálními bankami, a tak snížit možnost vládní manipulace penězi. Stabilita
cenové hladiny není jediným cílem vlády a centrální banky – vlády usilují spíše o znovuzvolení a k tomu často peníze zneužívají (např. k vytvoření umělého hospodářského cyklu). Tomu však
mohou elektronické peníze zabránit.
Za čtvrté, centrální banky jsou dnes
bohaté a mocné instituce, které zaměstnávají tisíce analytiků. Pokud by se proces tvorby peněz zjednodušil, centrální
banka by přišla o svoji prestiž a většina
jejích zaměstnanců o práci.
technologie
exit
URČENÍ CENOVÉ HLADINY
Nejjednodušší představu o určení cenové hladiny (průměrné úrovně cen), si uděláme z tzv.
Cambridgeské rovnice směny M = kPY. V této
rovnici M = mB představuje objem peněz, P je
cenová hladina, Y je HDP ve stálých cenách
a k tzv. Cambridgeská „konstanta“, která vyjadřuje relativní poptávku po penězích vzhledem k HDP v běžných cenách (PY). Koeficient
není v čase konstantní, ale závisí na mnoha
faktorech, jako je roční období, očekávaná inflace, očekávaná rizika apod.
Rovnice určuje rovnovážnou cenovou hladinu
P, která odpovídá aktuální výši ostatních veličin. Sama o sobě však neumožňuje centrální
bance řízení cenové hladiny, protože hodnoty
k a Y nejsou známy a centrální banka je může
pouze odhadovat. Prakticky proto používá jiné, méně průhledné způsoby řízení cenové
hladiny.
Za páté, lidé mají přirozenou nedůvěru ke svobodě, technickému pokroku
a fungování nikým neřízeného trhu.
Je vidět, že regulaci si vynucují spíš
politické a zájmové tlaky než ekonomické důvody. To ovšem znamená, že pokud chceme užívat výhod elektronických peněz, musíme začít ve volebních
místnostech––
MICHAL
KVASNIČKA
Zdroje
James A. Dorn (ed.): The Future of Money in
the Information Age. The Cato Institute, 1994,
ISBN 1-882577-52-3.
Milton Friedman: Monetary Policy (Theory
and Practice), Journal of Money, Credit and
Banking, 1982, 1/14, str. 98–118.
Michal Kvasnička: Konec centrálních bank?
(Způsobí elektronické peníze převrat ve vydávání peněz?), e-biz, 2001, prosinec, str. 36–37.
George A. Selgin: Free Banking and Monetary Control, The Economic Journal, 1994,
427/104, str. 1449–1459.
George A. Selgin – Lawerence H. White: How
Would the Invisible Hand Handle Money,
Journal of Economic Literature, 1994, str.
1718–1749.
Lawrence H. White: The Theory of Monetary
Institutions. Blackwell Publishers, 1999, ISBN
0–631-21214-0.
Pokud emisní banky nejsou regulovány, je peněžní řízení paradoxně mnohem jednodušší.
w w w. e b i z - m a g . c z
33

Podobné dokumenty

zde - ELI – extreme light infrastructure

zde - ELI – extreme light infrastructure Slunci a většině hvězd ve vesmíru a jsou zdrojem jejich energie. Teplota dosažená během několika miliardtin vteřiny pomocí velevýkonných laserů vytvořila energii přesahující asi 500krát všechnu pod...

Více

Pokud máte zájem přečíst si celý článek

Pokud máte zájem přečíst si celý článek ší spektrální oblasti je potřeba konstruovat vícenásobné vrstvy z různých materiálů. 4. Polarizační filtry, na rozdíl od všech před‑ chozích typů, nemění spektrální složení, nýbrž polarizační stav ...

Více

stabilita a efektivnost amerického „svobodného bankovnictví“

stabilita a efektivnost amerického „svobodného bankovnictví“ nechávala jeho regulaci a charterování bank výhradně na jednotlivých státech Unie. Jacksoniáni zároveň odmítali (zprofanované) právo zákonodárného sněmu charterovat banky – podle nich se jednalo o ...

Více

Clophill Archery Club FITA Four 2014

Clophill Archery Club FITA Four 2014 Mr Clive Ridgway. 28 Verne Drive, Ampthill, Beds. MK45 2PS. Tel: 07826 787296 Email [email protected] Future Events FITA Fest/ AGBNS stages 3/4 12th/13th July 2014 Saturday; FITA...

Více

Beetle - TUkas as

Beetle - TUkas as 4Motion - pohon všech kol. BMT - motor se sníženou spotřebou. Ceny všech modelů jsou v Kč včetně 21% DPH.

Více

5EN411 EKONOMIE II.

5EN411 EKONOMIE II. Směna. Hranice PPF a výhody ze směny. H: 259/1, 259/2, 260/4. 5. Nedokonalá konkurence. Monopol a cenová diskriminace. H: 329/1,2 M: 100/1, 2, 101/3, 103/6, 104/9, 105/10 Monopolistická konkurence ...

Více

PENÍZE A KAPITÁL Josef Menšík - Ekonomicko

PENÍZE A KAPITÁL Josef Menšík - Ekonomicko V ekonomické vědě je v současnosti již široce uznávaným faktem, že procesy v monetární sféře dokáží ovlivnit reálné ekonomické děje. Peníze tedy nejsou neutrální, ale naopak jsou aktivní, jsou čini...

Více