Plochy bydlení - Stráž nad Nežárkou

Transkript

Návrh
Územní plán Stráž nad Nežárkou
pro veřejné projednání
Záznam o účinnosti
číslo nabytí účinnosti:
vydávající správní orgán:
Zastupitelstvo města Stráž nad Nežárkou
oprávněná úřední osoba pořizovatele
otisk úředního razítka pořizovatele
jméno a příjmení: Ing. Vlastimil Smítka
Městský úřad Stráž nad Nežárkou
funkce: pracovník společnosti UPLAN,
s. r. o., která vykonává územně plánovací
činnost
podpis:
za Městský úřad Stráž nad Nežárkou
jméno a příjmení: Věra Tomšová
funkce: starostka obce
podpis:
Zpracovatel:
razítko projektant
Vlastiboř 21, 392 01 Soběslav
datum vyhotovení: červenec 2013
vypracoval:
Ing. Vlastimil Smítka
odpovědný projektant:
Ing. arch. Jaroslav Poláček
číslo paré:
1
2
Město Stráž nad Nežárkou
Zastupitelstvo města Stráž nad Nežárkou, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále
též jen „stavební zákon“), za použití § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně
plánovací činnosti (dále též jen „vyhláška 500“) formou opatření obecné povahy
vydává
územní plán
Stráž nad Nežárkou
3
4
I. Obsah územního plánu
1) Textová část územního plánu obsahuje:
a)
vymezení zastavěného území ........................................................................................................................ 8
b)
základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot .................................................. 8
c)
d)
e)
f)
b) 1.
základní koncepce rozvoje území obce .................................................................................................... 8
b) 2.
koncepce ochrany a rozvoje hodnot území ............................................................................................ 11
urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně
....................................................................................................................................................................... 14
c) 1.
urbanistická koncepce ........................................................................................................................... 14
c) 2.
vymezení zastavitelných ploch............................................................................................................... 17
c) 3.
vymezení ploch přestavby...................................................................................................................... 24
c) 4.
vymezení systému sídelní zeleně ............................................................................................................ 26
koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování ............................................... 27
d) 1.
koncepce dopravní infrastruktury ......................................................................................................... 27
d) 2.
koncepce technické infrastruktury ......................................................................................................... 27
d) 3.
koncepce občanského vybavení (veřejná infrastruktura) ...................................................................... 29
d) 4.
koncepce veřejných prostranství ........................................................................................................... 30
koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich
využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před
povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. .......................................................................................... 31
e) 1.
koncepce uspořádání krajiny ................................................................................................................ 31
e) 2.
územní systém ekologické stability ........................................................................................................ 32
e) 3.
prostupnost krajiny ............................................................................................................................... 43
e) 4.
protierozní opatření a ochrana před povodněmi .................................................................................. 44
e) 5.
rekreace................................................................................................................................................. 44
e) 6.
těžba nerostů a jiných surovin............................................................................................................... 44
e) 7.
další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny ...................................................... 44
stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu
využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití,
popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového
uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ...................................................... 45
Plochy bydlení - městské rodinné – Br ............................................................................................................. 45
Plochy bydlení - městské bytové – Bb............................................................................................................... 47
Plochy bydlení - venkovské – Bv ...................................................................................................................... 49
Plochy smíšené obytné – SO ............................................................................................................................. 51
Plochy bydlení - smíšené – Bs .......................................................................................................................... 53
5
Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura - OV ............................................................................ 55
Plochy občanského vybavení - komerční - OVk ............................................................................................... 57
Plochy občanského vybavení – zámek - OVz .................................................................................................... 58
Plochy občanského vybavení – hřbitov, kostel - OVh....................................................................................... 60
Plochy občanského vybavení - sport - OVs ...................................................................................................... 61
Plochy rekreace – RE ....................................................................................................................................... 62
Plochy veřejných prostranství - VP .................................................................................................................. 63
Plochy veřejné zeleně - VZ .................................................................................................................................... 64
Plochy zeleně - soukromé a vyhrazené - Zsv .................................................................................................... 65
Plochy zeleně – zámek – Zz .............................................................................................................................. 66
Plochy zeleně – přírodního charakteru - Zp ..................................................................................................... 67
Plochy výroby a skladování – lehký průmysl- VSl ................................................................................................. 69
Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba - VSz .................................................................................. 71
Plochy dopravní infrastruktury - DI ................................................................................................................. 73
Plochy technické infrastruktury - TI ................................................................................................................. 74
Plochy multimodálního koridoru - DI-TI ......................................................................................................... 75
Ploch technické infrastruktury – skládka – TIs ................................................................................................ 76
Plocha technické infrastruktury – kompostárna - TIk ...................................................................................... 77
Plochy těžby – TE ............................................................................................................................................. 77
Plochy vodní a vodohospodářské - VV ............................................................................................................. 78
Plochy zemědělské - ZE .................................................................................................................................... 80
Plochy lesní - LE .............................................................................................................................................. 82
Plochy přírodní – PŘ........................................................................................................................................ 84
Plochy smíšené nezastavěného území – SNÚ ................................................................................................... 86
Plochy sluneční elektrárny - SluE .................................................................................................................... 88
g)
h)
vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování
obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit
....................................................................................................................................................................... 89
g) 1.
veřejně prospěšné stavby....................................................................................................................... 89
g) 2.
veřejně prospěšné opatření ................................................................................................................... 90
g) 3.
stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu .................................................................. 90
g) 4.
plochy pro asanaci ................................................................................................................................ 90
vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní
právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu
katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona ....................... 90
h) 1.
veřejně prospěšné stavby....................................................................................................................... 90
h) 2.
veřejné prostranství............................................................................................................................... 92
6
i)
stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona ............................................. 92
j)
vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně
podmínek pro jeho prověření ..................................................................................................................... 92
k)
vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci .... 92
l)
vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním
územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii
do evidence územně plánovací činnosti ..................................................................................................... 93
m) stanovení pořadí změn v území .................................................................................................................. 93
n)
údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ......................... 94
2) Grafická část územního plánu, která je nedílnou součástí územního plánu, obsahuje:
a) výkres základního členění území v měřítku 1 : 5 000,
b) hlavní výkres v měřítku 1 : 5 000,
c) výkres veřejně prospěšných staveb, opatřeni a asanací v měřítku 1 : 5 000,
d) výkres pořadí změn v území v měřítku 1 : 10 000.
7
a) vymezení zastavěného území
Zastavěné území je vymezeno ke dni 1. ledna 2012. Všechna zastavěná území jsou
vymezena zejména ve výkrese základního členění území a hlavním výkrese.
b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany
a rozvoje jeho hodnot
b) 1. základní koncepce rozvoje území obce
Zásady celkové koncepce rozvoje obce
- dosáhnout takového vývoje, který by přinesl „rozumný“ rozvoj v mezích možností
území, odpovídající velikosti a významu jednotlivých sídel ve struktuře osídlení a
orientovaný na zachování hodnot území zejména klidného prostředí, pohody bydlení a
kulturní, ale přesto z hlediska přírodního prostředí dobře fungující krajiny
- nepřipustit nekoordinovaný rozvoj, který by narušil přednosti a hodnoty území
- v sídlech Dolní Lhota a Dvorce musí všechny stavby, zařízení a terénní úpravy
respektovat život a styl života na venkově, nesmí zejména zhoršovat kvalitu prostředí,
hodnoty území a narušovat pohodu bydlení
Zásady rozvoje jsou:
- vycházet z postavení jednotlivých sídel ve struktuře osídlení:
o Stráž nad Nežárkou – správní centrum místního významu, atraktivní
lokalita pro bydlení nedaleko okresního města Jindřichův Hradec a města
Třeboň, rozvoj služeb, klidné životní prostředí, hlavní rozvoj města
zejména bydlení, možností zaměstnání, občanského vybavení, rekreace
o Dolní Lhota – menší sídlo jako velmi atraktivní lokalita pro bydlení
u hlavního dopravního tahu – silnice I. třídy - plánovaná přeložka silnice I.
třídy, hlavní rozvoj obce bydlení
o Dvorce – velmi malé sídlo jako atraktivní lokalita pro bydlení v blízkosti
hlavního tahu – silnice I. třídy, klidné životní prostředí, hlavní rozvoj obce
bydlení
- zachovat klidný městský charakter území odpovídající hodnotám území v sídle Stáž
nad Nežárkou
- zachovat venkovský charakter území odpovídající hodnotám území v sídlech Dolní
Lhota a Dvorce
- zachování urbanistických a stavebních forem charakteristických pro tuto oblast
- do realizace přeložky omezit rozvojové plochy pro bydlení v sídle Dolní Lhota
v blízkosti stávající silnice I/34 zejména pak na jih od stávající silnice
- vytvořit podmínky pro nárůst počtu trvale bydlících obyvatel
- vytvořit předpoklady k rozvoji zaměstnanosti v sídle
- zlepšit prostupnost území:
8
-
-
-
-
-
o zlepšit bezpečnost pěšího a cyklistického napojení v území zejména mezi
jednotlivými sídly ve správním území obce zejména zachovat přímé
napojení Dvorce – Dolní Lhota, vytvořit možnost bezpečného spojení
Dolní Lhota – Stráž nad Nežárkou hlavně pro pěší a cyklisty,
o podporovat propojení na okolní sídla zejména pak směrem na Jindřichův
Hradec, Třeboň, Plavsko, Pístinu, Příbraz a Vydří
zachovávat a dále rozvíjet hodnoty území zejména přívětivé a klidné životní
prostředí - spojit klidné bydlení v zachovalé klidné krajině s dobrou (alespoň základní)
nabídkou služeb a dalším zázemím v obci samé a dobrou dostupností služeb ve větších
centrech osídlení – Jindřichův Hradec, Třeboň
zachovat a respektovat stávající hodnoty území zejména výrazné hodnoty přírodní,
architektonické a urbanistické, včetně struktury (novou zástavbu uvnitř zastavěného
území a zastavitelných ploch povolovat velmi citlivě s ohledem na hodnoty území) a
hmotového řešení staveb, klidné venkovské i městské prostředí a pohodu bydlení
pokračovat v celkovém koncepčním rozvoji jak městského, tak venkovského
prostředí zejména navázat na kvalitní stránky vývoje dané historií a vyvinout
maximální snahu o zachování všech předností a příležitostí života ve městě i na
venkově, nadále je rozvíjet a pečovat o ně
neumisťovat skládky (mimo navrhovanou kompostárnu a stávající skládku včetně
jejího navrhovaného rozšíření), spalovny, třídírny odpadů apod. ani jiná zařízení na
odstraňování zejména odpadů a nebezpečných látek
podporovat cestovní ruch vycházející z hodnot území
respektovat limity využití území vyplývající z řešení územního plánu – výstupní
limity
VL1 územní systém ekologické stability - je limitující skutečností, kterou je
nutno respektovat při využití konkrétní plochy
VL2
maximální hranice negativních vlivů - jsou stanoveny zejména pro plochy
výroby a skladování – lehký průmysl, výroby a skladování – zemědělská
výroba, technické infrastruktury – negativní vlivy z těchto ploch nesmí tuto
hranici překročit, a stejně tak žádné v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo
týkající se negativních vlivů na okolí
VL3
ochrana chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního
prostoru staveb
umístění staveb a zařízení, které mají charakter chráněného venkovního
prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb - části ploch (např.
bydlení, občanské vybavení), které budou zasaženy negativními vlivy
např. nadlimitním hlukem či zápachem (např. z trafostanic, staveb pro
zemědělství) nesmí mít charakter chráněného venkovního prostoru ani
chráněného venkovního prostoru staveb
umístění staveb a zařízení, která mohou být zdrojem negativních vlivů
– tyto stavby a zařízení, která mohou být zdrojem negativních vlivů,
např. hluku či zápachu (např. trafostanice, stavby pro zemědělství),
nesmí být umisťovány tak, aby do chráněných venkovních prostorů
staveb a chráněných venkovních prostorů zasáhly nadlimitní hodnoty
negativních vlivů z těchto staveb a zařízení
9
VL4
ochrana melioračních zařízení – v případě dotčení a možnosti narušení
meliorovaných ploch, je nutno před zahájením záměru provést úpravu
drenážního sytému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo
ovlivnění zamokřením navazujících ploch
VL5
ochrana staveb před pádem stromů - neumisťovat nadzemní stavby a
zařízení, které by ohrožoval pád stromů (např. stavby pro bydlení), blíže než
30 m od hranic pozemků určených pro plnění funkcí lesa
VL6
negativní vliv hluku z dopravy
prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb - v plochách
v blízkosti silnic mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby pro
občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a
pro zdravotní, sociální účely a pro sport a funkčně obdobné stavby a
plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor)
až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení
předpokládané hlukové zátěže
umístění nových silnic – tyto stavby a zařízení mohou být umístěny
v blízkosti staveb pro bydlení, staveb pro občanské vybavení typu
staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální
účely a funkčně obdobných staveb a ploch vyžadujících ochranu před
hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů
z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže
VL7
negativní vliv hluku z ploch sportu
prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb - v blízkosti
stávajících i navrhovaných sportovišť mohou být stavby pro bydlení,
stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní
výchovy a pro zdravotní, sociální účely a funkčně obdobné stavby a
plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až
po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení
předpokládané hlukové zátěže
umístění nových ploch pro sport – tyto plochy mohou být umístěny v
blízkosti staveb pro bydlení, staveb pro občanské vybavení typu staveb
pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a
funkčně obdobných staveb a ploch vyžadujících ochranu před hlukem
(chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů
z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže
Hlavní cíle rozvoje
- zachovat hodnotné stavby či soubory staveb např. v podobě zemědělské usedlostí
- zachovat hodnotné urbanistické prostoty zejména historickou zástavbu odpovídající
10
-
-
-
-
sídlu zobrazenému na mapách stabilního katastru zejména kolem náměstí Emy
Destinnové, Malého náměstí, kostela sv. Petra a Pavla a areálu zámku s parkem;
historickou zástavbu ve Vaňkovské a Pístinské ulici ve Stráži nad Nežárkou,
urbanisticky hodnotnou zástavbu podél hlavní silnice I/34 v Dolní Lhotě, lokalitu Na
Cihelně, Myslivnu u Markyty (nazývanou též Lesovna v Dubovici), urbanisticky
cenný centrální prostor sídla Dvorce s předzahradami,
vytvořit centrální prostor v sídle Dvorce v kombinaci soukromého prostoru v podobě
zahrad a veřejně přístupného zejména na pozemcích ve vlastnictví města
nenarušit hodnoty území
pro zachování zejména urbanistických hodnot (zejména charakteristického rázu sídel
Dolní Lhoty a Dvorců) umožnit dostatečně široké možnosti využití rozsáhlých budov
zemědělských usedlostí zejména hospodářských částí, které umožní jejich uživatelům
reálné využití (při respektování bydlení jako převažujícího účelu využití) a tím jejich
údržbu a zachování,
vytvářet v rozvojových plochách veřejné prostory, které podpoří pohodu bydlení
zachovávat stabilní části přírody (i mimo územní systém ekologické stability) a
doplňovat zejména chybějící části důležité pro funkčnost celku, chránit volnou krajinu
před neopodstatněným zastavováním
zachovat stávající způsob využití veřejných prostranství a hlavně přístupnost
veřejnosti, která je základní podmínkou pro účel centrálních prostorů sídel. Všechny
další změny těchto veřejných prostorů by se měly orientovat na zlepšování kvality,
uchovávání a rozvoj hodnot, zejména sídelní zeleně s upřednostněním původních
druhů. Základním účelem těchto prostorů je umožnit setkávání lidí, cílem pak návrat
života do nich
nabídnut dostatek příležitostí k nové výstavbě pro trvalé bydlení
podporovat oblast cestovního ruchu odpovídající velikosti sídel a respektující hodnoty
území a související činnosti např. komunikace pro pěší a cyklisty
zachovat přímé propojení Dvorců, Dolní Lhoty a Stráže nad Nežárkou zejména pro
pěší a cyklisty zcela mimo silnici I. třídy
b) 2. koncepce ochrany a rozvoje hodnot území
- respektovat níže uvedené hodnoty území a utvořit podmínky pro jejich ochranu
v podrobnějších dokumentacích a navazujících řízeních
H1
architektonické hodnoty
významné hodnoty území včetně staveb, statků a chalup, které svou hmotou a tvarem
zapadají do obrazu sídel
o Stráž nad Nežárkou
- kostel sv. Petra a Pavla,
- zámek čp. 1
- radnice s věží na náměstí Emy Destinnové
- kostelík na hřbitově
- silniční most směr Plavsko,
- venkovské usedlosti čp. 32, čp. 35, čp. 36 na Malém náměstí
- čp. 124, 94
11
o Dolní Lhota
- čp. 7, 33, 16, 12, 54, 38, 51, 10, 46, 11, 4, 41, 8, 43, budova obecní školy,
Šimkův mlýn
o Dvorce - čp. 12, 13, 2, 5, 3, 14, 6, 7, 9, 8
ochrana hodnot
- architektonické hodnoty (výše uvedené stavby, statky a chalupy) musí být zohledněny
(úměrně intenzitě vztahu mezi hodnotou a novou, popř. rekonstruovanou stavbou) jak při
nové výstavbě v zastavěném území a zastavitelných plochách, tak při stavebních
úpravách a přístavbách stávajících budov, tj. neporušit hlavní zásady a rysy, prostorové
uspořádání a dispozice staveb, orientaci jednotlivých objektů, tvarosloví atd.
- úpravy doprovodné zeleně směřovat k původním druhům vegetace,
- nástavby se nedoporučují, případné podkroví se snažit zbudovat pouze s využitím
stávajících půdních prostor a velmi citlivě zvažovat budování vikýřů (nedoporučují se
sdružené vikýře),
- zdůraznit ochranu klidného venkovského prostředí, která má být jedním z hlavních
lákadel pro nové potencionální zájemce o bydlení
H2
urbanistické hodnoty – urbanisticky hodnotné prostory
o Stráž nad Nežárkou – historická zástavba odpovídající sídlu zobrazenému na mapách
stabilního katastru zejména kolem náměstí Emy Destinnové, Malého náměstí, kostela
sv. Petra a Pavla a areálu zámku s parkem; historická zástavba ve Vaňkovské a
Pístinské ulici
o Dolní Lhota - urbanisticky hodnotná zástavba podél hlavní silnice I/34 při výjezdu na
Stráž nad Nežárkou čp. 52 až čp. 66 (orientovaná okapem do ulice), lokalita Na
Cihelně – dochovaná zástavba domků v izolované poloze, myslivna u Markyty
(nazývaná též Lesovna V Dubovici) s pozůstatky dvou poutních pozdně gotických
kostelíků přebudovaných na hájovnu
o Dvorce - urbanisticky cenná část sídla kolem čp. 3, 14, 6, 7, 9, 8
ochrana hodnot
- úpravy veřejných prostranství a stavební úpravy a přístavby budov zejména na
náměstích ve Stráži nad Nežárkou, návesních budov v Dolní Lhotě a Dvorcích (zejména
viditelných z veřejných prostorů) musí plně respektovat hlavní zásady a rysy, prostorové
uspořádání a dispozice staveb, stávající stavební čáru, orientaci jednotlivých objektů,
tvarosloví atd. (viz také podmínky výše H1) včetně vztahu k prostoru jako celku,
- úpravy zeleně směřovat k původním druhům vegetace,
H3
menší sakrální stavby a ostatní drobné významné stavby a hodnoty – např.
o Stráž nad Nežárkou
- socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí Emy Destinnové,
- kašna na Malém náměstí,
- kašna I. na náměstí Emy Destinnové,
12
-
kašna II. na náměstí Emy Destinnové před čp. 54,
socha sv. Jana Nepomuckého na silničním mostě směrem na Plavsko,
pomník obětem I. světové války před zámeckým areálem,
pomník Emy Destinnové,
mohylník Na Pískách, archeologické stopy,
křížky podél silnic,
o Dolní Lhota
- milník na křižovatce silnic I/34 JH – ČB
- mohylník, archeologické stopy
- pomník padlým v první světové válce u budovy obecní školy
o
Dvorce
-
o
křížek v zahradě u čp. 3
drobné sakrální stavby včetně doprovodné zeleně - jedná se zejména o kříže,
výklenkové kapličky a boží muka u polí a historických cest, drobné sakrální
stavby v nezastavěném území včetně rozsáhlých lesů,
ochrana hodnot
- podpořit jejich údržbu včetně přiléhající zeleně
- zachovat dostatečný odstup případných rušivých prvků
- vhodně upravovat jejich okolí.
H4
prvky zeleně v území
liniové prvky zeleně – mezi nejvýznamnější patří např. dubová alej v Dolní Lhotě,
bohatá doprovodná a břehová zeleň podél řeky Nežárky, doprovodná zeleň kolem cesty
z Dvorců na západ spolu s křížkem a za elektrickým vedením mohutným dubem, prvky
vzrostlé zeleně uprostřed luk na sever od Dvorců, zeleň doprovázející spojnici mezi
Dvorci a Dolní Lhotou, izolační zeleň u areálu výroby a skladování na jih od Stráže nad
Nežárkou, která přispívá i ke zmírnění negativního vnímání staveb výroby a skladování,
pruhy zeleně na Pasece před rekreačním areálem východně od Stráže nad Nežárkou,
cesty doprovázené zelení, meze a rozhraní, např. mezi lesem a ornou půdou a další
prvky přírodní zeleně.
plošné prvky zeleně – mezi nejvýznamnější je možno zařadit např. zámecký park,
prostory před statky v Dolní Lhotě a Dvorcích, zejména prostorné zahrady umožňující
množství průhledů a pohledů, za stodolami sady, louky, navazující humna, kde sídlo
postupně přecházející do volné krajiny, nad ostatní vyniká prostor zemědělské usedlosti
čp. 3 ve Dvorcích, kde se uprostřed udržované zahrady leskne rybníček. Krásný dřevěný
plot je lemován vzrostlými javory, kaštany, duby a uzavírá celý prostor. V rohu zahrady
najdete křížek; všechny rybníky v sídlech s doprovodnou a břehovou zelení a dále je
možno obecně zařadit např. rozsáhlé lesní porosty a vodní plochy zejména:
rozsáhlý lesní porost v celé jihovýchodní části správního území
soustavu rybníčků na jih od Stráže nad Nežárkou s jejich bohatou
břehovou a doprovodnou zelení
13
kaskádu rybníčků ve Dvorcích s doprovodnou a břehovou zelení
všechny lesy s množstvím dalších přírodních prvků
Postupné přechody mezi krajinou a zastavěným územím jsou zmíněny v hodnotách
zastavěného území.
bodové prvky zeleně – mezi nejvýznamnější je možno zařadit např. významné stromy
zejména dub na západ od Dvorců při cestě na Ovčín
ochrana hodnot
- zachovat tyto prvky při stávajícím využití i při úpravách a případných změnách využití,
- zachovat tyto prvky a posílit jejich funkčnost v územním systému ekologické stability,
- doplňovat další liniové prvky zeleně zejména podél struh a polních cest. Jejich ochranu
zajišťují vymezené podmínky využití jednotlivých ploch
c) urbanistická
koncepce
včetně
vymezení
zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému
sídelní zeleně
c) 1. urbanistická koncepce
- zachovat převažující obytnou funkci sídla
- posílit centrum sídla
- respektovat zámek s parkem
- respektovat hlavní osu sídla (námětí Emy Destinové – část ulice Třeboňská) a podpořit
její prodloužení (ulice Vaňkovská – průchod zastavitelnou plochou na západě sídla)
- hlavní směry rozvoje bydlení:
o západ sídla – za hřbitovem
o východ sídla – severně od původní hlavní komunikace
- zohlednit stávající plochy výroby a skladování – lehký průmysl uvnitř sídla a
minimalizovat negativní vlivy z těchto ploch na plochy, kde je hlavním využitím bydlení
- respektovat veřejná prostranství zejména náměstí Emy Destinové a Malé náměstí včetně
významné veřejné zeleně
- zachovat a rozvíjet občanské vybavení:
o respektovat budovu radnice, hasičskou zbrojnici, mateřskou školku, základní
školu, zdravotnické zařízení včetně lékárny, poštu, nákupní a rekreační středisko,
sportovní areál, restaurace a ubytovací zařízení
o respektovat budovu kostela, plochu hřbitova
14
o respektovat sportoviště jižně od sídla, navázat na stávající zeleň
o podpora dalších sportovišť a dětských hřišť uvnitř ploch s jiným způsobem
využití
- v severní části sídla respektovat navrhovanou umístění čistírny odpadních vod včetně
nivy vodního toku vedoucího k řece,
- respektovat stávající sportoviště a rekreace včetně jejího rozšíření,
- nerozšiřovat další bydlení jižně od realizované přeložky silnice I/34 (mimo již
navržených),
- rozvíjet průmyslovou výrobu zejména formou ploch výroby a skladování jižně od
realizované přeložky silnice I/34 v návaznosti na stávající plochy
- kompostárna - ukládání „zeleného odpadu“ rozvíjet v návaznosti na stávající silážní
jámu jižně od sídla
- zohlednit rozvoj těžby štěrkopísků západně od sídla – doprava řešena mimo správní
území obce včetně napojení na silnici I. třídy
Dolní Lhota
- zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve
stávajících plochách bydlení – venkovské
- rozvoj sídla nesměřovat za řeku Nežárku (severně od sídla)
- zohlednit hlavní směry rozvoje bydlení:
o sever sídla – jižně od bývalého vepřína
o západ sídla – proluky v zastavěném území
o východ sídla – přestavba staveb pro zemědělství
- respektovat koridor pro umístění přeložky silnice I/34,
- nenavrhovat jakékoli plochy rozvoje za tento koridor, tj. jižně od plánované přeložky
- do realizace přeložky omezit rozvojové plochy (zejména pro bydlení) v blízkosti
stávající silnice I/34 zejména pak na jih od stávající silnice
- respektovat rezervu pro severozápadní obchvat Lásenice (silnice I/34)
- respektovat stávající strojírenský provoz v bývalém vepříně - minimalizovat negativní
vlivy z této plochy na okolí
- respektovat a rozvíjet veřejná prostranství
- respektovat rekreační využití na severozápadě sídla
- respektovat umístění čistírny odpadních vod na severozápadě sídla
- respektovat multimodální koridor přes řeku Nežárku pro umístění nového mostu a
vedení technické infrastruktury směrem na Dvorce (zejména vodovod, kanalizace),
- zohlednit záměr (podmíněný vybudováním přeložky silnice I/34) na vybudování staveb
pro motoristy a další využití pro rekreaci na východ od sídla
15
Dvorce
- zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve
stávajících plochách bydlení – venkovské s důrazem na kvalitu výstavby a respektování
hodnot
- respektovat a navázat na zachovalou strukturu sídla a hodnotné stavby
- podpořit vytvoření centrálního prostoru sídla - kombinace soukromých pozemků a
stávajícího veřejného prostranství - s navazující zástavbou na severozápadě a severu
sídla, která tento prostor dotvoří
- zohlednit hlavní směry rozvoje bydlení:
o sever sídla – kolem komunikace do Vydří
o severozápad sídla
o jihozápad sídla
- respektovat a rozvíjet veřejná prostranství
- jižně od sídla podél komunikace do Dolní Lhoty respektovat koridor technické
infrastruktury (vodovod, kanalizace), který se před Dolní Lhotou napojuje na
multimodální koridor přes řeku Nežárku
- respektovat návaznost koridoru pro umístění technické infrastruktury vedoucí do Dolní
Lhoty na multimodální koridor
Ostatní solitérní lokality
- zachovat urbanistickou koncepci a výraz solitérních lokalit
- navázat na stávající hodnotnou výstavbu
- podporovat rozvoj v rámci stávajících ploch
16
c) 2. vymezení zastavitelných ploch
označení
zastavitelné
plochy
umístění
způsobu
využití
plochy
podmínky pro využití plochy
prověření
změn využití
plochy DP,
ÚS či RP *)
etapizace
bydlení –
městské
rodinné,
veřejné
prostranství
- navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky
ochrany hodnoty H1 a H2
- zohlednit ochranné pásmo elektrického vedení
- dopravní napojení řešit ze stávající ulice Vaňkovské a
napojením na silnici Třeboňskou
- respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f)
výrokové části) zejména VL3, VL4, pro plochu Br-1 VL6
ANO
1. etapa
(Br-1,VP-1)
(plochy dle
způsobu
využití)
Z1
Stráž nad
(Br-1, VP-1, Nežárkou Br-14, VP-3, západ sídla
Br-15, Br-16)
ÚS, DP
2. etapa (Br-14,
VP-3
3. etapa
Br-15,
Br-16)
Z2
(Br-2)
Z3
(Br-3)
Z4
(Br-4)
Z5
(Br-5)
Z6
(Br-6)
Stráž nad
Nežárkou
–
jihozápad
sídla
bydlení –
městské
rodinné
Stráž nad
Nežárkou
–
jihozápad
sídla
bydlení –
městské
rodinné
Stráž nad
Nežárkou západ sídla
bydlení –
městské
rodinné
Stráž nad
Nežárkou severozápa
d sídla
bydlení –
městské
rodinné
Stráž nad
d sídla
bydlení –
městské
rodinné
ochrany hodnoty H1
- dopravní napojení řešit ze stávající komunikace – ulice
Třeboňská
výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6
ochrany hodnoty H1
- dopravní napojení řešit ze stávajících komunikací – ulice
Třeboňská a místní komunikace
respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f)
ochrany hodnoty H1
- dopravní napojení řešit ze stávající ulice Třeboňská
ochrany hodnoty H1
- dopravní napojení řešit ze stávající ulice Vaňkovské popř.
novým napojením na ní
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
Z7
(Br-7)
Z8
(Br-8)
Stráž nad
d sídla
Stráž nad
Nežárkou
– jih sídla
Z9
Stráž nad
Nežárkou
(Br-9, VZ-2)
– jižně od
sídla
za
přeložkou
Z10
(Br-10)
Z11
(Br-11)
Z12
bydlení –
městské
rodinné
bydlení –
městské
ochrany hodnoty H1
rodinné
- dopravní napojení řešit ze stávající ulice Pístinská
výrokové části) zejména VL3,
bydlení –
- navázat na stávající zástavbu
městské
- dopravní napojení řešit ze stávajících místních a
rodinné,
účelových komunikací
veřejná zeleň - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f)
výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5,VL6
Stráž nad
Nežárkou
– západ
sídla
bydlení –
městské
rodinné
Stráž nad
Nežárkou
– západ
sídla
bydlení –
městské
rodinné
Stráž nad
Nežárkou
bydlení –
městské
- dopravní napojení řešit ze stávající ulice 9. května
výrokové části) zejména VL3, VL4
ochrany hodnoty H1
výrokové části) zejména VL3,
ochrany hodnoty H1
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
(Br-12)
Z13
(Bv-1)
Z14
(Bv-2)
Z15
(Bv-3)
Z16
(Bv-4)
Z17
– západ
sídla
rodinné
Dvorce –
severozápa
d sídla
bydlení –
venkovské
Dvorce –
sever sídla
bydlení –
venkovské
Dvorce –
sever sídla
bydlení –
venkovské
Dvorce –
západ sídla
bydlení –
venkovské
Dvorce –
jih sídla
bydlení –
venkovské
- navázat na stávající hodnotnou zástavbu zejména
zohlednit podmínky ochrany hodnot H1 a H2
- dopravní napojení řešit napojením na stávající místní a
účelové komunikace
- dopravní napojení řešit ze stávající komunikace, či
napojením na ni
napojením na ni
napojením na ni
ANO
NE
ÚS
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
(Bv-5)
Z18
(Bv-6)
Z19
(Bv-7)
Z20
(Bv-8)
Z21
(Bv-10)
Z22
- dopravní napojení řešit ze stávající komunikace na Dolní
Lhotu
Dvorce –
bydlení –
jih sídla
venkovské
- dopravní napojení řešit ze stávající komunikace na Dolní
Lhotu
Dolní
bydlení –
- zohlednit podmínky ochrany hodnot
Lhota –
venkovské - dopravní napojení řešit ze stávající místní či účelové
severně od
komunikace popř. vyřešení nového možného napojení na
sídla
sídlo
výrokové části) zejména VL3, VL4,
Dolní
bydlení –
Lhota –
venkovské
zohlednit podmínky ochrany hodnot H1
severozápa
- dopravní napojení řešit ze stávající místní či účelové
d sídla
komunikace
výrokové části) zejména VL3
Dolní
bydlení –
Lhota –
venkovské
zohlednit podmínky ochrany hodnot H1
západ sídla
- dopravní napojení řešit ze stávající komunikace
Stráž nad
technická
- dopravní napojení řešit ze stávající komunikace (ulice
Nežárkou, infrastruktura
Třeboňská)
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
(TI-čov1)
sever sídla
Z23
Stráž nad
Nežárkou
–jih sídla
občanské
vybavení
Stráž nad
Nežárkou
– jižně od
sídla, za
přeložkou
rekreace
Stráž nad
Nežárkou,
jižně od
sídla, za
přeložkou
výroba a
skladování –
zemědělská
výroba
(OV-1)
Z24
(RE-2)
Z25
(VSz-1)
Z26
(TIk-1,
VZ-3)
Z27
(TI-čov2)
Stráž nad
Nežárkou,
jižně od
sídla, za
přeložkou
Dolní
Lhota,
severně od
- minimalizovat vnímání jako negativní pohledové
dominanty včetně odclonění zelení
- zohlednit podmínky ochrany hodnot H3
- dopravní napojení řešit ze stávající komunikace napojující
se na ulici Chlumeckou
- navázat na stávající rekreační zástavbu
- dopravní napojení řešit ze stávajících přilehlých
komunikací
výrokové části) zejména VL3, VL4,
NE
NE
NE
NE
- navázat na stávající zemědělské areály
- minimalizovat vnímání jako negativní pohledové
technická
infrastruktura - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f)
- kompostárna výrokové části) zejména VL4
NE
NE
NE
1. etapa
technická
- vybudovat dopravní napojení podél řeky Nežárky
infrastruktura - minimalizovat vnímání jako negativní pohledové
NE
NE
sídla
Z28
(OVk-1)
Z29
(Bv-12)
Z30
(TIk-2,
VZ-4)
Dolní
Lhota –
východně
od sídla
Dolní
Lhota –
východě
od sídla
Stráž nad
Nežárkou,
jižně od
sídla, za
přeložkou
občanské
- každé využití plochy podmíněné vybudováním přeložky
vybavení
silnice I/34
- dopravní napojení řešit ze stávající silnice I/34 po
vybudování přeložky
bydlení
- navázat na stávající zástavbu
venkovské - dopravní napojení řešit ze stávajícího napojení na silnici
I/34
technická
infrastruktura - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f)
- kompostárna výrokové části) zejména VL4, VL5
*) DP – dohodou o parcelaci, ÚS - územní studií či RP - regulačním plánem
NE
NE
NE
NE
NE
2. etapa
c) 3. vymezení ploch přestavby
označení
plochy
přestavby
umístění
způsobu
využití
plochy
Stráž nad
Nežárkou –
západně od
sídla
rekreace
(plochy dle
způsobu
využití)
P1
- zohlednit podmínky ochrany hodnot H4
- respektovat návrh rekreace přičemž budova lihovaru není
(RE-1)
do přestavby zahrnuta
- zachovat přístup k okolním pozemkům, zejména
k nemovitosti na pozemku parc. č. st. 297
- dopravní napojení řešit ze stávající místní komunikace k
lokalitě Šimanov
- zohlednit ochranné pásmo elektrického vedení
výrokové části) zejména VL1, VL3, VL5, VL6
P2
Stráž nad
bydlení –
Nežárkou –
městské
ochrany hodnoty H1
(Br-13, VPvýchod
rodinné,
- dopravní napojení řešit z místních komunikací zejména ze
2)
sídla
veřejné
stávající ulice Hradecká
prostranství - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f)
P3
Stráž nad
technická
Nežárkou
–
infrastruktura
respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f)
(TIk-1)
jižně od
- kompostárna výrokové části) zejména VL4
sídla, za
prověření
změn využití
plochy ÚS či
RP *)
etapizace
NE
NE
ANO
NE
ÚS, DP
NE
ANO
1. etapa
označení
plochy
přestavby
umístění
způsobu
využití
plochy
(plochy dle
způsobu
využití)
prověření
změn využití
plochy ÚS či
RP *)
etapizace
NE
NE
přeložkou
P4
Dolní
Lhota –
východ
sídla
bydlení –
venkovské
ochrany hodnoty H1
(Bv-11)
- dopravní napojení řešit ze stávajících komunikací
- respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové
části) zejména VL3, VL4
*) DP – dohodou o parcelaci, ÚS - územní studií či RP - regulačním plánem
c) 4. vymezení systému sídelní zeleně
- součást systému sídelní zeleně jsou rozsáhlé zahrady a humna (jednak součást ploch
bydlení - venkovské a jednak plochy zeleně soukromé a vyhrazené)
- upřednostňovat původní druhy odpovídající přírodním podmínkám
- doplnit ochrannou a izolační zeleň zejména v plochách výroby a skladování a technické
infrastruktury
- doplnit doprovodnou zeleň zejména kolem pozemních komunikací a drobných vodních
toků
- kostra systému
• linie veřejných prostranství se zelení: památník Emy Destinové s okolní zelení náměstí Emy Destinové - Malé náměstí
• hřbitov s okolní zelení
• zámecký park
• linie veřejné zeleně podél bezejmenné vodoteče: rozlehlé veřejné prostranství
včetně rybníka Konopný u stávajícího fotbalového hřiště – veřejná zeleň včetně
dětského hřiště u rybníků Trávný, Budka – doprovodná příbřežní zeleň pokračující
pod silnicí I/34 skrz sídlo až k řece Nežárce (zpřístupnit veřejnosti pozemky podél
bezejmenné vodoteče skrz sídlo)
- doplnění systému – zelené klíny v podobě doprovodné zeleně zejména podél komunikací,
řeka Nežárka s příbřežními porosty (regionální biokoridor)
- doplnit ochrannou a izolační zeleň zejména podél stávající přeložky silnice I/34 a rušivých
provozů zejména v plochách výroby a skladování
- doplnit zeleň v navrhovaných plochách zejména na západě sídla
Dolní Lhota
- kostra systému - okolí řeky Nežárky (regionální biokoridor), prostranství kolem vodní
plochy uprostřed sídla, je veřejné prostranství jižně za budovou okresního archivu, kde je
navrženo i jeho rozšíření
- doplnění systému – převážně soukromá zeleň v podobě zahrad, zeleň zejména podél
komunikací
Dvorce
- kostra systému - prostor nepravidelné návsi, která je tvořena jednak plochami veřejného
prostranství zahrnujícími po pravé straně při příjezdu od Dolní Lhoty louky, po levě straně
pak kaskádu rybníků včetně doprovodné zeleně, tento centrální prostor je dotvořen
rozlehlou oplocenou soukromou zahradou s rybníkem před čp. 9
- doplnění systému - soukromé zahrady – svou kvalitou vyniká zahrada u zemědělské
usedlosti čp. 3 a dále svou velikostí zeleň východně od čp. 9, zeleň zejména podél
komunikací, vzrostlé stromy lemující celé sídlo
- pro další rozvoj a zkvalitnění sídla je nutno zpřístupnit některé pozemky anebo alespoň
jejich části v centrálním prostoru sídla a vytvořit kvalitní veřejné prostranství
26
solitérní lokality
- samy o sobě jsou zařazeny do volné krajiny a zahrady související s obytnou funkcí
postupně přechází do okolní přírody – významnými prvky jsou především řeka Nežárka a
rozsáhlé lesní porosty
d) koncepce
veřejné
infrastruktury,
podmínek pro její umisťování
včetně
d) 1. koncepce dopravní infrastruktury
silniční doprava
- kostra - silnice I/34 a na ní navazující silnice II/153, III/1537, III/1532 a III/1489, a silnice
III/14812 propojující Dvorce s Vydřím – tuto kostru doplňují místní a účelové komunikace
- mimo silnice I/34 zůstávají ostatní komunikace z hlediska koncepce nezměněny – je
možno je dle potřeby rozšiřovat a upravovat, zastavitelné plochy možno připojit ze
stávajících komunikací
- respektovat a podpořit výstavbu přeložky silnice I/34
- respektovat rezervu pro severozápadní obchvat Lásenice
- zachovat přímé propojení Dolní Lhota – Dvorce včetně přemostění Nežárky (výstavba
nového, popř. rekonstrukce stávajícího mostu)
- realizovat kapacitní propojení sídla Stráž nad Nežárkou a Dolní Lhota pro pěší a cyklisty
mimo silnici I/34
- minimalizovat počet napojení na silnici I/34 - neumožnit přímé napojení nově
navrhovaných lokalit na přeložku silnice I/34 (zejména navrhované využití pro občanské
vybavení v ploše OVk-1 podmíněno realizací a zprovozněním přeložky silnice I/34)
- umožnit v některých plochách (viz kapitola f) stanovení podmínek pro využití ploch
s rozdílným způsobem využití) v souladu s podmínkami pro využití ploch realizaci nových
komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku
komunikace
- drážní doprava, letecká doprava, vodní doprava ani logistická centra se správního území
obce nedotýkají
d) 2. koncepce technické infrastruktury
- technickou infrastrukturu řešit v maximální míře v pozemcích dopravní infrastruktury
popř. v souběhu s nimi, v pozemcích veřejných prostranství apod.,
zásobování pitnou vodou
- Stráž nad Nežárkou - koncepce stabilizována a vyhovující - skupinový vodovod
Jindřichův Hradec – Hamr. Zdrojem požární vody jsou rybníky a řeka Nežárka.
- Dolní Lhota – koncepce stabilizována a vyhovující - skupinový vodovod Jindřichův
Hradec – Hamr. Zdrojem požární vody je požární nádrž, návesní rybníky a řeka Nežárka.
- Dvorce – zásobení z vlastních zdrojů pro další rozvoj problematické, navrženo prodloužení
27
vodovodního řadu směrem od Dolní Lhoty v souběhu s komunikací. Zdrojem požární vody
jsou návesní rybníky.
- zásobování vodou ze skupinového vodovodního řadu vyhovující i pro nárůst spotřeby,
např. v důsledku výstavby v zastavitelných plochách – možno řešit napojením na stávající
řady
- solitérní lokality – respektovat a zachovat současný stav
likvidace odpadních vod
- Stráž nad Nežárkou - vybudování centrální čistírny odpadních vod, v současné době má
město vybudovanou jednotnou kanalizaci odvádějící splaškové i povrchové vody, do
budoucna preferovat oddílnou kanalizaci
- Dolní Lhota – vybudování čistírny odpadních vod, podél řeky vedení hlavního
kanalizačního sběrače. Jednotlivé kanalizační řady je nutno řešit v podrobnější
dokumentaci. Do doby realizace centrální čistírny odpadních vod je možno odpadní vody
likvidovat v souladu s právními předpisy např. formou jímek na vyvážení nebo domovními
čistírnami
- Dvorce – zohlednit stav - vzhledem k velikosti sídla možná likvidace odpadních vod
individuálně v souladu s právními předpisy, v budoucnu možné napojení na centrální
čistírnu odpadních vod v Dolní Lhotě
- solitérní lokality - respektovat individuální čištění, nepředpokládá se ani ve výhledu
napojení na centrální čistírny odpadních vod, ale není ani vyloučeno
zásobování elektrickou energií
- nepředpokládají se žádné zásadní změny - vyhovující i pro případný nárůst spotřeby, např.
v důsledku výstavby a konkrétní spotřeby v zastavitelných plochách
- v případě potřeby možno umístit novou trafostanici v plochách jiného způsobu využití,
např. v plochách bydlení - venkovské, bydlení - městské, výroby a skladování, technické
infrastruktury
zásobování plynem
- sídla Stráž nad Nežárkou a Dolní Lhota - v současné době připojeny na plynovod,
nepředpokládají se žádné zásadní změny
- Dvorce - nejsou napojeny na plynovod, zásobení plynem se nepředpokládá, ale ani
nevylučuje, jednotlivá zařízení a vedení je možno realizovat v rámci podmínek pro využití
ploch
- solitérní lokality – nejsou napojeny na plynovod, zásobení plynem se nepředpokládá, ale
ani nevylučuje, jednotlivá zařízení a vedení je možno realizovat v rámci podmínek pro
využití ploch
nakládání s odpady
- koncepce nakládání s odpady vychází ze současného stavu a nepředpokládá žádné zásadní
změny,
- svoz pevného domovního odpadu bude i nadále zajišťován svozem mimo řešené území,
nebezpečný a velkoobjemový odpad bude likvidován minimálně dvakrát ročně formou svozu,
- umístění sběrného dvora umožněno jako přípustné v plochách výroby a skladování – lehký
28
průmysl, výroby a skladování – zemědělská výroba, technické infrastruktury – skládka,
technické infrastruktury - kompostárna
- respektovat stávající skládku severozápadně od Stráže nad Nežárkou včetně možnosti
rozšíření – důsledně dodržovat skládkování dle povoleného seznamu
- podpořit záměr vybudování kompostárny jako přestavbu na pozemcích stávající silážní jámy
včetně souvisejících zařízení a dalších přiléhajících pozemků jižně od Stráže nad Nežárkou
- v podrobnějších dokumentacích řešících detailněji jednotlivé plochy (např. územní studie,
regulační plán) je nutno se zabývat mimo jiných řešením umístění shromažďovacího místa
pro separovaný komunální odpad (např. plasty, papír, sklo).
d) 3. koncepce občanského vybavení (veřejná infrastruktura)
- zohlednit stávající umístění jednotlivých druhů občanského vybavení
Stráž nad nežárkou - zejména budova městského úřadu, škola s jídelnou, školka, zdravotní
středisko, kino, divadlo, kostel, hřbitov, hasičská zbrojnice
- respektovat navrhovanou plochu občanského vybavení na jihu sídla pod bývalým areálem Jasu
- respektovat další plochy občanského vybavení patřícího do veřejné infrastruktury mimo
sídlo Stráž nad Nežárkou:
- sportoviště jižně od Stráže nad Nežárkou
- hasičská zbrojnice v Dolní Lhotě
- terénní stanice správy CHKO a biosférické rezervace Třeboňsko „Hajnice“
- navrhovaná stavba občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a
péči o rodinu v místě bývalého vojenského objektu v jižní části katastrálního území
Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou
- ostatní možnosti občanského vybavení prolínat s ostatním využitím území - umožněno v
plochách jiného způsobu využití jako přípustné anebo podmíněně přípustné využití (viz
kapitola f)).
Koncepce ochrany obyvatelstva
Návrh ploch pro požadované potřeby:
a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní - V řešeném
území se neočekává průchod průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní.
b) zóna havarijního plánování - Správní území města Stráž nad Nežárkou se nenachází
v zóně havarijního plánování. Dle dostupných informací žádná firma svou produkcí a
skladováním nebezpečných látek neohrožuje území řešené tímto územním plánem.
c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události – Nebyl vznesen žádný požadavek na
vymezení samostatných ploch pro ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události a
proto nejsou tyto plochy samostatně vymezeny. Toto využití je možno řešit v rámci
podrobnějších dokumentací a navazujících řízeních např. jako součást podzemních,
suterénních a jiných částí obytných domů a provozních a výrobních objektů.
Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje příslušný obecní či městský úřad (městský úřad Stráž
nad Nežárkou) pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve
vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a
v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty.
V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku mimořádné události
29
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
v době míru zajišťuje městský úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými
látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla)
především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech
obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně
prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek.
evakuace obyvatelstva a jeho ubytování - Zajištění evakuace organizuje městský úřad.
Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je možný v těchto stávajících objektech.
skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci - Toto opatření bude dle
potřeby zajišťováno v době po vzniku mimořádné události. K tomu budou využity
vhodné prostory v rámci města, případně blízkého okolí. Skladování prostředků
individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob bude prozatímně řešeno
v centrálních skladech mimo správní území města.
vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelné
plochy - Na území města se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby
bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi.
záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých
účinků kontaminace - jako místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci
kolových vozidel je možno využít plochy na vstupech do zastavěných částí sídel na
pozemních komunikacích zejména silnicích I., II. a III. třídy, případně další zpevněné
plochy v obci. Záhraboviště není v řešeném území vymezeno. Nakažená zvířata budou
likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem
veterinární správy a hygieny.
ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území – V řešeném území není
přípusné (ani podmíněně přípustné) skladovat nebezpečné látky. Pokud je taková
skutečnost nutná, např. skladování nebezpečných látek jako nezbytná součást nějaké
výroby, resp. přípustného anebo podmíněně přípustného využití, pak je tuto skutečnost
nutno řešit individuálně. Proto nejsou vymezeny samostatné plochy pro ochranu před
vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V řešeném území je možno využít
ochranných vlastností budov, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminantů
(uzavření a utěsnění otvorů, oken a dveří, větracích zařízení a dočasně ukrývané osoby
chránit improvizovaným způsobem (ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla).
nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií - Nouzové zásobování
obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit město a jeho orgány ve spolupráci
s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace.
zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení - Tato oblast bude v případě
města zajištěna spuštěním sirén a předáním varovných informací občanům cestou
městského úřadu za využití rozhlasů, pojízdných rozhlasových zařízení, předání
telefonických informací a dalších náhradních prvků varování.
d) 4. koncepce veřejných prostranství
-
navázat na systém sídelní zeleně
zachovat stávající veřejná prostranství a orientovat se na jejich další zkvalitňování
respektovat stávající menší prostranství zejména uvnitř či v návaznosti na zastavěné území
doplnit systém zejména v zastavitelných plochách
zpřístupnit břehové partie Nežárky
30
- respektovat, zachovat a vycházet ze základních prvků:
• linie památník Emy Destinové s okolní zelení - náměstí Emy Destinové - Malé
náměstí
• pokračování předchozí linie z náměstí Třeboňskou ulicí - hřbitov s okolní zelení –
veřejné prostranství v rozsáhlé zastavitelné ploše na západě sídla
• linie veřejné zeleně podél bezejmenné vodoteče: rozlehlé veřejné prostranství
včetně rybníka Konopný u stávajícího fotbalového hřiště – veřejná zeleň včetně
dětského hřiště u rybníků Trávný, Budka – doprovodná příbřežní zeleň pokračující
pod silnicí I/34 skrz sídlo až k řece Nežárce (zpřístupnit veřejnosti pozemky podél
bezejmenné vodoteče skrz sídlo)
- vytvořit nová veřejná prostranství zejména v rozvojové lokalitě na západě a východě sídla
– obě v návaznosti na rozvoj bydlení - umožnění nejen střetávání obyvatel, ale také
aktivního odpočinku zejména pro mladší generace
Dolní Lhota
• uprostřed sídla kolem vodní plochy a před budovou hasičské zbrojnice
• jižně za budovou okresního archivu, možnost do jeho rozšíření
Dvorce
• uprostřed sídla včetně příbřežních porostů kolem vodních ploch
- nová veřejná prostrantví umisťovat v ostatních plochách v jiném způsobu využití zejména
plochách bydlení – městské rodinné, bydlení – městské bytové, bydlení – venkovské,
smíšené obytné, bydlení - smíšené – význam bude odpovídat velikosti a potřebám
konkrétního umístění
e) koncepce uspořádání krajiny ,
včetně vymezení ploch a
stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém
ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření,
ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod.
e) 1. koncepce uspořádání krajiny
- vycházet a navázat na historické uspořádání krajiny
- respektovat a podporovat jihovýchodní část správního území obce jako nejstabilnější část
správního území obce, dále respektovat a podporovat soustavu rybníků a lesní komplex
jihozápadně od města, nivu Nežárky, územní systém ekologické stability, který by měl
zajistit základní prostupnost a funkčnost území
- zachovat a podporovat předěly krajiny v podobě liniových prvků zeleně, remízků, lesíků,
alejí kolem cest
- zajistit ochranu ekologicky stabilních částí krajiny, popř. obnovu těch částí, které svou
kvalitu a stabilitu ztratili (např. intenzivní zemědělskou činností), ale jsou důležité pro
zlepšení a funkčnost ekologické stability celku
- podporovat protipovodňová a protierozní opatření v krajině
- umožnit změny druhů pozemků např. zatravňování, zalesňování, vytváření vodních ploch,
31
-
-
ale vždy za splnění k tomu uvedených podmínek (viz následující kapitola)
za dodržení zákonných podmínek umožnit umístění polních hnojišť a komunitní
kompostování
v nezastavěném území neumisťovat stavby a zařízení pro výrobu energie, např. větrné
elektrárny, sluneční elektrárny (kromě stávající sluneční elektrárny) apod.
v nezastavěném území neumisťovat zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse,
mobilheim, mobilhome apod.)
v nezastavěném území neumožňovat odstavování či parkování mobilních zařízení
v podobě maringotek apod.
neumožňovat trvalé zaplocování pozemků a jiné zamezování přístupnosti nezastavěného
území, přípustné jsou pouze dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasné hrazení
pozemků pro pastvu dobytka (např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého
dřevěného ohrazení)
neumožňovat farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo stávající
zachovat a podporovat tradiční plynulý přechod do volné krajiny a vazbu sídla na krajinu
(zejména tradičními humny), znovu vysazovat liniovou zeleň a obnovovat další přírodní
prvky jako jsou potoky, strouhy, rybníky, louky, solitérní stromy, které často doprovázeli
určité stavební prvky nejen v zastavěném území, ale také ve volné krajině, apod.
Vymezení ploch změn v krajině
označení plochy
(plochy dle způsobu
využití)
umístění
způsobu
využití
plochy
K1
Stráž nad
Nežárkou –
severozápadně
od sídla
skládka
- při využití plochy vycházet důsledně
z aktuálního seznamu povolených
odpadů
těžba
- při využití plochy vycházet z podmínek
stanovených v povolení k těžbě
- dopravní obslužnost řešit přes stávající
dobývací prostor v k. ú. Pístina včetně
stávajícího napojení na silnici I/34
- návrat do okolního přírodního prostředí
(TIs-1)
K2
(TE-1)
R1
(SNÚ-3)
Stráž nad
Nežárkou –
západně od
sídla
Dolní Lhota jihovýchod
bývalý
vojenský
objekt
e) 2. územní systém ekologické stability
- kostra – zachovat ekologicky významné segmenty, které mají stabilizační funkci pro
krajinu zejména všechny prvky územního systému ekologické stability a další plochy
mimo tyto prvky, hlavně které jsou zařazeny do ploch smíšených nezastavěného území
(např. předěly v polích, rybníky, vodoteče, lesy) zejména předělující plochy zemědělské,
dále do ploch zeleně - přírodního charakteru apod.
32
- zajistit prostupnost biokoridorů
- prvky územního systému ekologické stability v řešeném území územního plánu Stráž nad
Nežárkou:
Číslo a název prvku územního systému ekologické stability
LBC 1
Planinky
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
11,98 ha
3B3, 4BC4-5
Orná půda, ostatní plochy, vodní plocha, les
Charakteristika
Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru, hranice byla v k.ú. Plavsko oproti ZUR
upravena podle skutečné hranice kultur v terénu. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a
částí říční nivy.
Charakter
LBC 2
Nežárka - Písky
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Lokální
4,115 ha
3AB-B3,
Ostatní plocha, les, vodní tok
4BC4-5
Charakteristika
Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a
LBC 3
Nežárka I
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
5,2702 ha
3AB-B3,
Vodní tok, les
4BC4-5
Charakteristika
Charakter
Význam
Biocentrum
Lokální
Charakteristika
Velikost
Převažující STG
5,6471 ha 3B3, 3B4-5, 4C3
LBC 4
Nežárka II
Využití
Les, vodní tok, TTP
33
LBC 5
Nežárka III
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
7,2846 ha
3A-AB3,
Les, ostatní plochy, TTP
4BC 4-5
Charakteristika
LBC 6
Vaňkův mlýn
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
11,1359
ha
3AB3, 4B4,
Les, vodní tok, TTP, ostatní plocha
Charakteristika
4BC4-5
LBC 7
V Zadních březinách
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
8,9856 ha
4A-AB3, 4AB4
Les, TTP, vodní plocha, ostatní plocha
Charakteristika
Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru z důvodu dodržení metodiky pro navrhování
ÚSES ohledně maximální délky regionálního biokoridoru. Zahrnuje litorál rybníka Velký
Dvorecký s břehovými porosty, podmáčené louky s rozptýlenou zelení.
Čáchovna
LBC 8
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
4,6039 ha
4A6, 4AB4
Les
Charakteristika
Lokální biocentrum v lesním komplexu na hranici území. Je tvořen různověkými lesními porosty.
LBC 9
Zadní loviště
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
5,2973 ha
4A AB 2b
vodní plocha, les
Charakteristika
Biocentrum je tvořeno rybníky Zadní loviště a Trávný a přilehlými porosty dřevin na hrázích a
břehových partiích.
34
LBC 10
Voneš
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
6,5588 ha
4A6, 4B4-5
Vodní plocha, les
Charakteristika
Lokální biocentrum zahrnuje menší rybník a přilehlé dřevinné porosty, louky a mokřady. Louky
pravidelně sečené.
LBC 11
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
5,7623 ha
3AB-B4
Les, ostatní plocha
4A-AB5
Charakteristika
Lokální biocentrum v lesním komplexu. Je tvořeno různověkými lesními porosty.
Charakter
Význam
Biocentrum
Regionální
Charakteristika
Velikost
LBC 12
Převažující STG
8,5267 ha 14B(BC) (BD)5b
Rymešů
Využití
Vodní plocha, les, ostatní plocha
Biocentrum je tvořeno menším rybníkem a přilehlými porosty dřevin na hrázích a břehových
partiích.
LBC 13
Lásenice malá a velká
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
18,1594
ha
4A4, 4AB3,
Charakteristika
4BC4-5
Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru, zahrnuje rybník Lásenice malá, břehové partie
rybníka Lásenice velká, dále louky a lesní porosty.
LBC 14
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
8,1179 ha
4AB3, 4A3
Les
Charakteristika
Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru v lesním komplexu, je tvořeno různověkými
lesními porosty.
35
LBC 15
Pomník jednoty
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
14,1274
ha
4A3, 4BC3,
4AB-B4, 4A6
Les
Charakteristika
lesními porosty.
LBC 16
Dubovice
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
41,977 ha
4A-AB3
Les
Charakteristika
lesními porosty.
LBC 17
U Skalníků
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
3,622 ha
3B3, 3B4-5, 4C3
Charakteristika
Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a
částí říční nivy. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými
porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň a drobné mokřadní plochy. Do
biocentra zasahují lesní porosty.
LBC 18
Zboje
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
12,613 ha
4A3, 4AB-B3
Les
Charakteristika
Biocentrum v lesním komplexu je tvořeno různověkými lesními porosty.
LBK 1
Zavadil
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
3,5203 ha
4B-BC4-5
Vodní plocha, ostatní plocha, TTP, les
Charakteristika
Biokoridor spojuje LBC 7 se sousedním územím, prochází po břehu Velkého dvoreckého rybníka,
dále zahrnuje drobnou vodoteč, rybník Zavadil a přilehlé louky.
36
LBK 2
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
3,8179 ha
4A2, 4A6
Les
Charakteristika
Lokální biokoridor v lesním komplexu. Spojuje LBC8 se sousedním územím.
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Biokoridor
Lokální
1,374 ha
4B 3-4, 4BC4-5
Charakteristika
LBK 3
Využití
TTP, ostatní plocha, les
Biokoridor spojuje LBC 8 a LBC 9, prochází podél vodoteče.
LBK 4
Hlinice
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
1,8808 ha
4A6
Les
Charakteristika
Lokální biokoridor v lesním komplexu. Spojuje LBC9 s LBC 11.
LBK 5
Obecný
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
6,7025 ha
4B-BC4-5, 4A6
Charakteristika
Biokoridor odbočuje z LBK 4, spojuje LBC 10 a LBC 11. Prochází mokřadními porosty po
březích rybníků Závistivý, Heřmánků, Čekal a Nesvorný.
LBK 6
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
7,9258 ha
4AB-B 4,
Vodní plocha, TTP, ostatní plocha
4B-BC4-5
Charakteristika
Biokoridor spojuje LBC 11 a LBC 12, prochází po březích rybníků Petrášů malý a velký, dále
podél drobných vodotečí lučními porosty.
LBK 7
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
6,3157 ha
4B-BC4-5
Orná půda, vodní plocha, ostatní plocha, TTP
Charakteristika
Biokoridor spojuje LBC 12 a LBC 5, prochází podél drobného levostranného přítoku Nežárky a
po březích rybníků.
37
Charakter
Biocentrum
Význam
NBC 56
Velikost Převažující STG
Vojířov
Využití
Nadregionální 1307 ha 4AB3, 4B3,
Les, TTP
5A4, 4 B-BC 4,
4AB4
Charakteristika
Nadregionální biocentrum v lesním komplexu při jižní hranici území tvořené různověkými
lesními porosty.
Charakter
Význam
Biokoridor
Nadregionální
Charakteristika
10,789
ha
Vojířov - Stará řeka
NBK 166
Využití
4A6, 5AB5
Les
Nadregionální biokoridor v lesním komplexu na jihozápadní hranici území.
RBC 676
U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Regionální
33,9544
ha
2 BC 4-5, 4BC 4
Les, vodní tok, orná půda, TTP
Charakteristika
Regionální biocentrum zahrnuje nivu Nežárky na soutoku s Novou řekou, s meandrujícím tokem
a přilehlým lesním komplexem, v řešeném území 6,5 ha.
RBC 559
Příbrazské rašeliniště
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Regionální
289,0255
ha
4A6, 5AB5-6
Les
Charakteristika
Regionální biocentrum v lesním rašeliništním komplexu při jihozápadní hranici území, v řešeném
území pouze 12,8 ha, tvořené různověkými lesními porosty.
Charakter
Význam
Biokoridor
Regionální
Charakteristika
Velikost
Převažující STG
6,4549 ha 2BC4-5, 4B4-5
U Lapiců - Stará řeka
RBK 495
Využití
Regionální biokoridor zahrnuje tok Nové řeky, s meandrujícím tokem a částí přilehlého lesního
komplexu, pokračuje do sousedního území.
38
RBK 491a
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
10,6651
ha
4B3, 3BC4-5
Vodní tok, ostatní plocha, orná půda, TTP
Charakteristika
Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje
RBC 1 s LBC 1.
RBK 491b
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
6,7401 ha
3BC4-5, 4B3,
4A2
Vodní tok, ostatní plocha, TTP
Charakteristika
LBC 1 s LBC 2.
RBK 491c
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
3,6701 ha
3BC4-5, 3B3,
3C3
TTP, vodní tok, les, ostatní plochy
Charakteristika
LBC 2 s LBC 3.
RBK 491d
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
8,6551 ha
3BC4-5, 3B3,
4AB3,
Les, vodní tok
Charakteristika
LBC 3 s LBC 4.
Charakter
Význam
Velikost
Biokoridor
Regionální
7,5 ha
Převažující STG
3-4C 3, 4AB3,
RBK 491e1
U lip – U Lapiců
Využití
vodní tok, les, ostatní plochy
3A3, 3BC4-5
Charakteristika
LBC 4 s LBC 17.
39
Charakter
Význam
Velikost
Biokoridor
Regionální
2,9 ha
RBK 491e2
Převažující STG
3-4C 3, 4AB3,
U lip – U Lapiců
Využití
3A3, 3BC4-5
Charakteristika
LBC 5 s LBC 17.
RBK 491f
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
3,8814 ha
3AB-B3,
3BC4-5
Charakteristika
LBC 5 s LBC 6.
RBK 491g
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
6,6905 ha
3A-AB3,
3BC4-5
Charakteristika
LBC 6 se sousedním územím.
RBK 494a
Žabov - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
6,4023 ha
4A-AB3, 4A4,
5AB-B5
Les, TTP
Charakteristika
Regionální biokoridor převážně v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty.
RBK 494b
Žabov - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
4,6452 ha
4A-AB3
Les
Charakteristika
Regionální biokoridor v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty.
40
RBK 496
U lip - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
2,8726 ha
4A4, 4A6, 5A6,
4B-BC5
Vodní plocha, les
Charakteristika
Regionální biokoridor spojuje LBC 13 s NRBC 56, prochází břehovými partiemi rybníka Velká
Lásenice, dále podél napřímené drobné vodoteče pastvinami.
RBK 494c
Žabov - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
1,04 ha
4B-BC4-5
TTP, les
4A4
Charakteristika
Regionální biokoridor prochází lesem, který je tvořen různověkými lesními porosty.
RBK 494d
Žabov - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
2,7327 ha
5AB-B4-5
Ostatní plocha, les
Charakteristika
RBK 494e
Žabov - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
1,8383 ha
4 AB- B3
Les, TTP
Charakteristika
Regionální biokoridor spojuje NRBC 56 se sousedním územím, prochází lesem, který je tvořen
různověkými lesními porosty.
RBK 497
Vojířov – Příbrazské
rašeliniště
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
15,8983
ha
5AB -B4-5
Ostatní plocha, TTP, les
Charakteristika
RBK 71a
Vojířov-Maršovina
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
5,7599 ha
4A-AB3
Les
Charakteristika
41
RBK 71b
Vojířov - Maršovina
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
14,7142
ha
4AB-B3
Les
Charakteristika
RBK 71c
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
13,8147
ha
4A-AB3
Les
Charakteristika
IP 1
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční prvek
Lokální
0,22 ha
4AB3
Ostatní plocha, komunikace
Cesta v bloku orné půdy západně od Stráže nad Nežárkou.
Charakteristika
IP 2
Charakter
Velikost
Převažující STG
Způsob využití
Interakční prvek
0,37 ha
4AB3
Charakteristika
Cesta v bloku orné půdy západně od Stráže nad Nežárkou.
IP 3
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
11,2789
ha
4B-BC4-5,
4AB3
TTP, les, orná půda, ostatní plocha
Charakteristika
Interakční prvek tvoří pramenná oblast drobné vodoteče a její koryto.
IP 4
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
0,3348 ha
4AB-B3
Orná půda, ostatní plocha
Charakteristika
Cesta v bloku orné půdy západně od Dvorců.
42
IP 5
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
0,6602 ha
4AB-B3
Ostatní plocha (jiná plocha, komunikace), orná
půda, ostatní plocha
Charakteristika
Cesta v bloku orné půdy na severním okraji Dvorců.
IP 6
Malý dvorecký rybník
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
3,2331 ha
4B-BC 4-5
Rybník, les
Charakteristika
Soustava dvou menších rybníků v lesním porostu.
IP 7
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
0,1841 ha
4AB - B 3
TTP, ostatní plocha
Charakteristika
Cesta v rozsáhlém bloku zemědělské půdy jižně od Dolní Lhoty.
IP 8
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
1,9471 ha
Nemá BPEJ
Ostatní plocha
Charakteristika
Cesta v bloku zemědělské půdy jihovýchodně od Dolní Lhoty směrem k samotám Na cihelně.
e) 3. prostupnost krajiny
- respektovat a podporovat možnost přístupu do všech částí krajiny - zejména nerozšiřovat
oplocené a jinak nepřístupné části krajiny (obory, parky apod.)
- všechny cesty, pěšiny, účelové a místní komunikace je nutno udržovat a zlepšovat s
ohledem na jejich význam
- zachovat a podporovat doprovodnou zeleň, popř. doplnit a respektovat možnosti jejich
úprav (např. rozšíření) a dalšího využití v souladu s rozvojem obce
- zachovávat stávající pěšiny a cesty a respektovat tato propojení při využití území,
- zachovat záhumení cesty a přístupy na zemědělské a lesní pozemky
- nevytvářet nové bariéry v krajině, popř. minimalizovat jejich dopad na prostupnost krajiny
– zejména při výstavbě dopravních liniových staveb dbát na zachování prostupnosti území
nejen pro člověka (prostupnost minimálně ve směru Dolní Lhota – Příbraz a lokality Na
Cihelně), ale také pro volně žijící živočichy
43
- zachovat a podpořit propojení místního významu
- umožnit umísťování nových komunikací pro pěší a cyklisty zejména realizovat propojení
pro pěší a cyklisty v úseku Stráž nad Nežárkou – Dolní Lhota
e) 4. protierozní opatření a ochrana před povodněmi
- podporovat drobná protierozní opatření a ochranu před povodněmi v podobě mezí, remízku,
vodních ploch apod. (viz následující kapitola přípustné, popř. podmíněně přípustné využití)
- podporovat zdržení vody v krajině a omezit rychlý odtok dešťových vod
- podporovat opatření pro předcházení povodní a protipovodňová opatření zejména týkající
se ochrany zastavěného území sídla a zastavitelných ploch např. hrázovým systémem v
kombinaci s nádržemi a poldry (suchými nádržemi)
- konkrétní ochranu území řešit komplexním protipovodňovým systémem
- preferovat pasivní protipovodňová opatření (zvýšení retenční schopnosti krajiny
zvyšováním podílů zalesněných ploch)
e) 5. rekreace
- zohlednit stávající rekreační funkci prolínající se s funkcemi krajiny zejména lesa,
v nezastavěném území potírat další výstavbu staveb pro rodinnou rekreaci, u stávajících
dokončených staveb povolovat změny pouze na vlastním pozemku, celkový nárůst
nepřekročí 50 m2 celkové plochy stavby, kde již stavby tuto výměru překročili, nelze je
dále plošně rozšiřovat
- nepřipustit nekoordinované využívání nezastavěného území k dlouhodobějšímu pobytu
formou rekreace (stavby pro rodinnou rekreaci – např. chaty, dále rekreační louky, stanové
tábory apod.)
- respektovat návrh rekreace západně od sídla Stráž nad Nežárkou mezi dětským rekreačním
táborem a původním lihovarem (přičemž budova lihovaru není do přestavby zahrnuta).
V ploše navržené pro rekreaci je nutné zachovat přístup k okolním pozemkům, zejména
k nemovitosti na pozemku p. č. st. 297
- respektovat návrh rekreace jižně mezi stávajícím fotbalovým hřištěm a stávající rekreací
- rekreační využití krajiny orientovat na komunikace pro pěší a cyklisty a další zejména
místní a účelové komunikace,
- nepřípustné v nezastavěném území jsou např. veřejná tábořiště, rekreační louky a plochy
jiných rekreačních aktivit
e) 6. těžba nerostů a jiných surovin
- respektovat návrh plochy těžby štěrkopísků v k. ú. Stráž nad Nežárkou, západně od sídla
- respektovat stávající plochu těžby rašeliny, která je vymezena v k. ú. Dolní Lhota u Stráže
nad Nežárkou v západní části rozsáhlého lesního komplexu
e) 7. další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability
krajiny
- zachovat a podporovat všechny stabilní části krajiny, které jsou mimo územní systém
ekologické stability, ale pro její funkčnost jsou nezbytné
- doporučujeme odkrýt a revitalizovat zatrubněné úseky vodních toků s vytvořením
dřevitých břehových porostů odpovídající druhové skladby
44
f) stanovení
podmínek
pro
s rozdílným způsobem využití
využití
ploch
s určením převažujícího
účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit,
přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně
přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového
uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu
Plochy bydlení - městské rodinné – Br
Charakteristika ploch
Jedná se o stávající zástavbu v sídle Stráž nad Nežárkou, na níž navazují zastavitelné
plochy, ve kterých je záměrem umožnit umístění pouze bydlení, včetně výstavby nových
rodinných domů, a nerušících obslužných funkcí místního významu – viz níže. Další způsoby
využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení.
Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet bydlení v kvalitním prostředí,
umožňující nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel. Jedná se o
bydlení převážně v rodinných domech v klidném a čistém prostředí využívající, ale také
respektující hodnoty území.
Hlavní využití (převažující účel využití)
•
bydlení
Přípustné využití
•
•
•
•
bydlení – umisťování staveb rodinných domů respektující hodnoty území, s možností
odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného
domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu – samozásobitelství (např. drůbež,
králíci),
o dále je možno umisťovat stavby nebo zařízení (a provádět s nimi související
terénní úpravy) bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro
vlastní potřebu a nesnižující kvalitu prostředí pro bydlení (např. dílny, stavby
pro hospodářská zvířata pro samozásobitelský chov drobného domácího
zvířectva, bazény, skleníky, pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení)
vytváří nezbytné zázemí pro příměstské bydlení;
o přípustné jsou jen takové stavby a zařízení (resp. využití), pro které není nutné
vyhlásit ochranné pásmo, tzn. toto využití svými negativními vlivy nesmí
překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí
pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo stává se toto využití
nepřípustným,
veřejná prostranství
zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační
shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve)
pouze pro místní účely
45
•
•
•
•
občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s
bydlením a to nejen patřící do veřejné infrastruktury, ale také komerčního charakteru,
např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o
rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např.
občanské vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní
úpravy pro tělovýchovu a sport místního významu bez vlastního zázemí (např. dětská
hřiště), stavby a zařízení pro obchodní prodej místního (významu v rámci obce) významu
do velikosti 200 m2 prodejní plochy, hostinská činnost, ubytování a stravování místního
významu,
stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře)
dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř.
podmíněně přípustným využitím, zejména bydlením (zejména ta, která je pro bydlení
potřebná a nezbytná – např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody,
kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod (do doby vybudování
veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice, energetická
vedení, komunikační vedení),
garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně
přípustným způsobem využití, jejichž umístění musí být vždy řešeno jako součást stavby,
popř. umístěných na pozemku stavby
Podmíněně přípustné využití
•
•
•
podnikatelská činnost formy. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej
potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi), toto
využití (resp. stavby a zařízení) doplňuje bydlení, a to pouze za podmínek:
o prokázání splnění limitů zejména v oblasti ochrany veřejného zdraví a bez
možnosti vyhlášení ochranného pásma (jen takové využití, pro které není nutné
vyhlásit ochranné pásmo, tzn. využití svými negativními vlivy nesmí
pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití
nepřípustným),
o prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat
kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení),
penzion a to pouze pod podmínkou prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj.
bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení), a
zejména splněním výše uvedených požadavků na garáže, odstavná a parkovací stání,
pouze stávající provozy v plochách bydlení – městské rodinné (formou drobných
provozoven) např. autoopravny, truhlárny a to pouze za podmínky, že toto využití
(zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní
prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude
nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem,
otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným
znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a
nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území.
46
Nepřípustné využití
•
•
•
každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo
narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi,
hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a
půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení
vyvolávat, zejména:
o stavby pro rodinnou rekreaci,
o stavby pro obchod, které překročí místní význam zejména obsahující
celkovou prodejní plochu větší než 200 m2 (například velkoprodejny, nákupní
střediska, obchodní domy),
o stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství, mimo uvedených
jako přípustné, popř. podmíněně přípustné,
dále např. autoopravny, autoservisy, pneuservisy, truhlárny, tesárny, klempířství, čerpací
stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže a odstavná a parkovací stání pro
nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím
prostoremstavby se shromažďovacím prostorem
stavby ubytovacích zařízení mimo penzióny.
Podmínky prostorového uspořádání
Je nutno zohlednit hodnoty území zejména H1, H2, H3.
Nové stavby musí být umístěny v souladu s hodnotami území, musí respektovat výškovou
hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území,
doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území.
Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví popř. 2 nadzemní podlaží
bez podkroví. Při rekonstrukci stávajících vícepatrových budov tato podmínka neplatí.
Plochy bydlení - městské bytové – Bb
Jedná se o stávající zástavbu zejména bytových domů, ve které je umožněno pouze
bydlení s možností doplnění nerušících obslužných funkcí místního významu. Další způsoby
Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet bydlení.
•
bydlení
•
•
bydlení – umisťování a rekonstrukce bytových domů s možností odpovídajícího zázemí
v podobě zejména sídelní zeleně
47
•
•
•
•
•
•
stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) uvnitř bytových domů
kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, trafostanice, energetická
vedení, komunikační vedení),
odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně
popř. umístěných na pozemku stavby,
v ploše u přeložky jsou přípustné stávající garáže a jejich rekonstrukce, případně
doplnění garáží mezi přeložkou a stávajícími bytovými domy,
•
podnikatelská činnost formy nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej
potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví), toto využití (resp. stavby a zařízení)
doplňuje bydlení, a to pouze za podmínek:
o prokázání splnění hygienických limitů a bez možnosti vyhlášení ochranného
pásma (jen takové využití, pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn.
využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené
zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci;
pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným)
kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení)
•
o rodinný dům
o stavby ubytovacích zařízení
střediska, obchodní domy)
o stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství,
o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny,
klempířství, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, zámečnictví,
kovářství, diskotéky, garáže a odstavná a parkovací stání pro nákladní
automobily, hromadné a řadové garáže (mimo přípustných), autobazary, stavby
se shromažďovacím prostorem.
48
Stavby mohou mít nejvýše tři nadzemní podlaží a podkroví.
Plochy bydlení - venkovské – Bv
Jedná se zejména (ale nejen) o historickou zástavbu pro bydlení včetně solitérních lokalit,
ve kterých je záměrem umožnit širší způsob využití, včetně výstavby nových rodinných
domů. Na tuto zástavbu mohou navazovat zastavitelné plochy. Širší způsob využití uvnitř
těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jedná se o
plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet bydlení.
•
bydlení
•
•
•
•
•
bydlení - umisťování staveb rodinných domů respektující hodnoty území, s možností
umístění odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov
drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu - samozásobitelství (např.
drůbež, králíci),
terénní úpravy), bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro
pro hospodářská zvířata pro samozásobitelský chov, bazény, skleníky,
pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro
typické venkovské bydlení a souvisí s životem a stylem života na venkově
pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo stává se toto využití
nepřípustným
rekonstrukce stávajících staveb pro bydlení
bydlením a to nejen patřící do veřejné infrastruktury, ale také komerčního charakteru, např.
stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu,
zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské
vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro
tělovýchovu a sport místního významu bez vlastního zázemí (např. dětská hřiště), stavby a
zařízení pro obchodní prodej místního (významu v rámci obce) významu do velikosti 500 m2
prodejní plochy, hostinská činnost, ubytování a stravování místního významu,
49
•
•
•
•
zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. veřejná, izolační, zahrady, sady,
dopravní a technická infrastruktura související s přípustným nebo podmíněně
přípustným využitím zejména bydlením (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace,
vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod (do doby
vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice,
energetická vedení, komunikační vedení)
•
•
•
•
o prokázání splnění limitů zejména v oblasti ochrany veřejného zdraví a bez
možnosti vyhlášení ochranného pásma (jen takové využití, pro které není nutné
vyhlásit ochranné pásmo, tzn. využití svými negativními vlivy nesmí
nepřípustným),
další podnikatelská činnost, u které je nutno zhodnotit případ od případu její přípustnost
např. truhlárny, tesárny, klempířství, pneuservis a to pouze za podmínky, že toto využití
nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území
chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím
související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva,
dále též skladování a posklizňová úprava produktů rostlinné výroby apod., a to pouze za
podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho
důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a
zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými
exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním
ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto
negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území
penzion a to pouze pod podmínkou prokázání souladu s hlavním využitím plochy tj.
zejména splnění uvedených požadavků na garáže, odstavná a parkovací stání
50
•
o stavby pro rodinnou rekreaci
o stavby ubytovacích zařízení mimo penzióny
o stavby pro výrobu a skladování a stavby zemědělských staveb (zejména
pojatých ve velkém objemu, které by přinesly do území nadměrné zatížení
negativními vlivy včetně související dopravy), mimo uvedených jako
přípustné, popř. podmíněně přípustné
o dále např. autoservisy, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky,
garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby
se shromažďovacím prostorem
Nové stavby musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou
pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako
hodnoty území a nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné detaily. Při nové výstavbě i
rekonstrukci stávajících objektů doporučujeme použít sedlové střechy.
Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Při rekonstrukci
stávajících vícepatrových budov tato podmínka neplatí.
Plochy smíšené obytné – SO
Jedná se o plochy, ve kterých není účelné oddělovat bydlení a občanské vybavení a je
nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše. Širší
způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj.
bydlení.
•
bydlení
•
bydlení – umisťování staveb pro bydlení respektující hodnoty území, a rekonstrukce
stávajících staveb pro bydlení,
51
•
•
•
•
•
•
•
•
zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační,
pouze pro místní účely,
bydlením a to nejen patřící do veřejné infrastruktury, ale také komerčního charakteru
např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu (např. školky, školy), sociální
služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu (např. obecní úřad,
knihovna), ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení zejména stavby, zařízení
a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport, stavby a zařízení pro obchodní prodej do
velikosti 2 000 m2 plochy, hostinská činnost, ubytování a stravování
kanalizace, trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení)
garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným způsobem využití
potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, spravování obuvi, ubytovací služby),
penzion, hotel
•
•
pouze stávající provozy v plochách smíšených obytných (formou drobných
provozoven) např. autoopravny, truhlárny a to pouze za podmínky, že toto využití
nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území
o stavby pro obchod, které zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší
než 2000 m2 (po překročení limitní hodnoty například velkoprodejny, nákupní
o stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství,
o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny, čerpací
stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, záměčnictví, kovářství,
diskotéky, garáže a odstavná a parkovací stání pro nákladní automobily,
hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem
(mimo podmíněně přípustných)
52
Nové stavby musí zohlednit hodnoty území zejména H1, H2 a H3, doporučujeme
přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území zejména v blízkosti těchto
ploch. Stavby mohou mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví, popř. tři nadzemní
podlaží bez podkroví.
Plochy bydlení - smíšené – Bs
Jedná se o plochy, kde se prolíná bydlení s podnikatelskou činností nerušícího charakteru
zejména formou řemeslné výroby. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně
ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení.
•
bydlení
•
•
•
•
•
•
bydlení - umisťování staveb rodinných domů respektující hodnoty území, s možností
umístění odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov
drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu - samozásobitelství (např.
drůbež, králíci)
terénní úpravy), bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro
pro hospodářská zvířata pro samozásobitelský chov, bazény, skleníky,
pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro
typické bydlení v této lokalitě;
překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranici
nepřípustným
rekonstrukce stávajících staveb pro bydlení
občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením
a to nejen patřící do veřejné infrastruktury, ale také komerčního charakteru, např. stavby, zařízení
a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu,
veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení zejména stavby, zařízení a
terénní úpravy pro tělovýchovu a sport, stavby pro obchod do velikosti 2 000 m2 prodejní plochy,
hostinská činnost, ubytování a stravování
zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. veřejná, izolační, zahrady, sady
53
•
•
•
dopravní a technická infrastruktura související s přípustným nebo podmíněně
přípustným využitím zejména bydlením (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace,
vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, trafostanice,
energetická vedení, komunikační vedení)
•
•
•
•
o prokázání splnění limitů zejména v oblasti ochrany veřejného zdraví a bez možnosti
vyhlášení ochranného pásma (jen takové využití, pro které není nutné vyhlásit
ochranné pásmo, tzn. využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní
hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k
jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným)
další podnikatelská činnost, u které je nutno zhodnotit případ od případu její přípustnost
např. truhlárna, tesárna, klempířství, pneuservis, autoservis, autoopravna a to pouze za
podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho
důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a
zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými
exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním
ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto
negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území,
pouze v lokalitě Šimanov chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata,
drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a
skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úprava produktů rostlinné
výroby apod., a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a
technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své
okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo
ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem,
zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména
oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu
prostředí souvisejícího území
penzion, a to pouze za podmínky prokázání souladu s hlavním využitím plochy tj.
zejména splnění výše uvedených požadavků na garáže, odstavná a parkovací stání
•
54
o stavby pro rodinnou rekreaci
o stavby pro obchod s celkovou prodejní plochu větší než 2000 m2 (po
překročení limitní hodnoty například velkoprodejny, nákupní střediska,
obchodní domy)
o stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství (zejména které by
přinesly do území nadměrné zatížení negativními vlivy včetně související
dopravy), mimo uvedených jako přípustné, popř. podmíněně přípustné
o dále např. čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro
nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se
shromažďovacím prostorem
• chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím
související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a
steliva, dále též skladování a posklizňová úprava produktů rostlinné výroby apod.
mimo podmíněně přípustného využití (mimo podmíněně přípustné)
Nové stavby musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet
výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov
zařazených jako hodnoty území a nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné
detaily.
Stavby mohou mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví. Při rekonstrukci stávajících
budov tato podmínka neplatí - je možno zachovat stávající počet podlaží.
Plochy občanského vybavení – veřejná
infrastruktura - OV
Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje občanské vybavení patřící do veřejné
infrastruktury sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny,
zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu či ochranu obyvatelstva.
•
občanské vybavení spadající do veřejné infrastruktury
•
občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu okolních ploch, kde je
hlavním využitím bydlení, jedná se zejména o:
55
•
•
•
•
•
•
o občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu a
děti, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva,
o tělovýchovu a sport, dětská hřiště
o pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej (do 200 m2), ubytování,
stravování a služby (např. stavby se shromažďovacím prostorem, stavby
ubytovacích zařízení)
podmíněně přípustným využitím, zejména občanským vybavením (zejména ta, která je
pro občanské vybavení potřebná a nezbytná – např. chodníky, zpevněné pozemní
komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod
(do doby vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod),
trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení)
přípustným způsobem využití
•
je možno ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech v těchto plochách připustit
bydlení (např. byt správce, školníka) bezprostředně související s přípustným využitím
pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci narušení hlavního využití plochy
(tzn. pouze při prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. občanským vybavením a
splnění hlukových limitů v chráněném vnitřním prostoru staveb).
•
•
•
•
•
•
stavby pro bydlení
stavby pro rodinnou rekreaci
stavby pro zemědělství
stavby pro výrobu a skladování
využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho
důsledky:
o narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo
o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat
nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy,
vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným
znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo
umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro
přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití
sloužící)
56
Stavby mohou mít nejvýše tři nadzemní podlaží a podkroví. Při rekonstrukci stávajících
budov tato podmínka neplatí - je možno zachovat stávající počet podlaží. Stavby v centru
sídla musí respektovat zejména hodnotu H1, H2 a H3.
Plochy občanského vybavení - komerční OVk
Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje občanské vybavení komerčního
charakteru (tj. mimo veřejnou infrastrukturu) sloužící například pro administrativu, obchodní
prodej, ubytování, stravování, služby.
•
občanské vybavení komerčního charakteru
veškeré využití plochy OVk-1 je možno realizovat pouze po vybudování a zprovoznění
přeložky silnice I/34
•
•
•
•
•
•
•
hlavním využitím bydlení, jedná se zejména o:
o pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej (do 2000 m2), ubytování,
stravování a služby (např. stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím
prostorem, stavby ubytovacích zařízení)
o tělovýchovu a sport, dětská hřiště
o občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu a
děti, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva
pouze pro přípustné a podmíněně přípustné využití
podmíněně přípustným využitím, zejména občanským vybavením (zejména ta, která je
pro občanské vybavení potřebná a nezbytná – např. chodníky, zpevněné pozemní
komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod
(do doby vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod),
trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení)
57
•
•
•
pouze v ploše OVk-1 chov zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci, popř.
další zvířat) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a
skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úprava produktů rostlinné
výroby apod., a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a
technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své
okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo
ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem,
zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména
oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu
prostředí souvisejícího území
penzion, hotel, a to pouze za podmínky splnění výše uvedených požadavků na garáže,
odstavná a parkovací stání
bydlení (např. byt správce) bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně
přípustným využitím pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci narušení
hlavního využití plochy (tzn. pouze při prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj.
občanským vybavením a splnění hlukových limitů v chráněném vnitřním prostoru staveb)
•
•
•
stavby pro bydlení
důsledky:
umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné
popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící)
Stavby mohou mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví.
Plochy občanského vybavení – zámek - OVz
Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje stávající využití zámku a jeho nejbližšího okolí.
58
•
užívání zámku
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
dopravní a technická infrastruktura související s hlavním využitím plochy
bydlení uvnitř stávajících budov (např. byt majitele, správce, personálu) bezprostředně
související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím pod podmínkou
respektování hodnot území
občanské vybavení uvnitř stávajících budov pod podmínkou, že nebude snižovat
kvalitu prostředí a pohodu okolních ploch, kde je hlavním využitím bydlení, a nenaruší
hodnoty území, jedná se zejména o občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu,
sociální služby, péči o rodinu a děti, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, a dále
např. využití pro obchod, hostinská činnost, ubytování a stravování
stavby, zařízení a terénní úpravy související se stávajícím účelem zámku a
zámeckého parku (např. ohradní zdi, altány) pod podmínkou respektování hodnot
území
bydlení - zejména umisťování nových staveb pro bydlení,
důsledky:
o narušit hlavní využití a kvalitu těchto míst nebo,
o životní prostředí a veřejné zdraví nebo,
znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo,
o umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných
pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro
toto využití sloužící).
Je nutno respektovat hodnoty území zejména H1, H2 a H3.
59
Plochy občanského vybavení – hřbitov, kostel
- OVh
Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje stávající využití (jako např. hřbitov, kostel).
•
užívání církevních staveb a hřbitova v souladu s jejich prvotním účelem
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
stavby, zařízení a terénní úpravy související se stávajícím účelem kostela a hřbitova
– např. ohradní zdi
dopravní a technická infrastruktura související s hlavním využitím plochy
bydlení - včetně umisťování nových staveb pro bydlení
stavby pro zemědělství
důsledky:
o narušit hlavní využití a pietnost těchto míst nebo,
o životní prostředí a veřejné zdraví nebo,
o umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných
pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro
toto využití sloužící).
Je nutno respektovat hodnoty území zejména H1, H2 a H3.
60
Plochy občanského vybavení - sport OVs
Jedná se o plochu, na které zásadně převažuje funkční využití pro tělovýchovu, sport a
dětské hřiště včetně s ní bezprostředně souvisejících staveb, činností a služeb.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
zajistit aktivní trávení volného času (zejména se zaměřením na sport)
stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport a související s tímto
využitím – např. kabiny, umývárny, toalety, tribuny, tréninková hřiště, stavby a zařízení
zajišťující občerstvení, tělocvičny
dětská hřiště
další plochy pro sport – např. víceúčelová hřiště, tenisové kurty
shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, PET lahve)
podmíněně přípustným využitím, zejména sportem (zejména ta, která je pro sport, resp.
jeho provozování potřebná – např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody,
kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod (do doby vybudování
veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice, energetická
vedení, komunikační vedení)
přípustným způsobem využití
hlavním využitím bydlení či rekreace pod podmínkou prokázání účelnosti a
minimalizaci narušení hlavního využití plochy (tzn. pouze při prokázání souladu s hlavní
využitím plochy tj. sportem) zejména:
o stavby a zařízení pro ubytování, stravování a služby (např. stavby ubytovacích
zařízení),
o občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu,
zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva
bydlení (např. byt správce) bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně
přípustným využitím pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci narušení
hlavního využití plochy (tzn. pouze při prokázání souladu s hlavní využitím plochy, tj.
sportem, a splnění hlukových limitů v chráněném vnitřním prostoru staveb)
61
•
•
•
bydlení (mimo podmíněně přípustného využití) - zejména umisťování nových staveb pro
bydlení
důsledky narušit životní prostředí a veřejné zdraví
Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví anebo dvě nadzemní podlaží.
Využití plochy nesmí zasáhnout nadlimitním hlukem plochy vyžadující ochranu před
hlukem zejména s charakterem chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního
prostoru staveb.
Plochy rekreace – RE
Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje využití pro rekreaci. Jejich účelem je
zkvalitňovat a rozvíjet využití pro rekreaci.
•
rekreace
•
•
•
•
stávající využití splňující požadavky na rodinnou rekreaci včetně rekonstrukcí
stávajících staveb pro rodinnou rekreaci s možností odpovídajícího zázemí zejména
formou zahrádek – celková plochy stavby či zařízení nepřekročí 50 m2, kde již stavby či
zařízení tuto výměru překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat
umisťování nových staveb pro rodinnou rekreaci maximálně do velikosti 50 m2
s možností odpovídajícího zázemí zejména formou zahrádek
shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve)
sloužící pouze pro hlavní využití plochy
hřiště, která nesnižují kvalitu prostředí, jsou slučitelná s letní rekreací v přírodě a slouží
pouze účelům hlavního využití této plochy bez možnosti vlastního zázemí a terénních
úprav a s respektováním hodnot území
•
dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným nebo
podmíněně přípustným využitím (např. zpevněné pozemní komunikace, parkovací stání,
vodovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická vedení,
komunikační vedení) pod podmínkou, že bude sloužit pouze využitím této plochy
62
•
•
•
bydlení, obchod, zemědělství, výroba a skladování, zejména stavby pro bydlení,
stavby pro obchod, stavby pro zemědělství, stavby pro výrobu a skladování, stavby
ubytovacích zařízení, stavby se shromažďovacím prostorem
změny dokončené stavby či zařízení zejména staveb pro rodinnou rekreaci, kdy celková
plocha stavby či zařízení překročí 50 m2, kde již stavby či zařízení tuto výměru
překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat
každé využití, které by mohlo narušit hlavní využití (zejména kvalitní prostředí pro
rekreaci) nebo by mohlo narušit pohodu rekreace a kvalitní prostředí pro rekreaci
(např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem,
znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním,
zastíněním) anebo toto narušení vyvolává, zejména:
o autoservisy, autoopravny, autobazary, pneuservisy, tesařské dílny, truhlárny,
klempířství, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže a
odstavná a parkovací stání včetně hromadných a řadových garáží mimo
podmíněně přípustné
o podnikatelská činnost - ani formy nerušící výroby, ani služby charakteru
drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví,
zahradnictví, spravování obuvi)
o chov drobného domácího zvířectva – samozásobitelství (např. drůbež,
králíci)
o chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci)
a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování
krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné
výroby apod.
Stavby mohou mít (a to i stávající při rekonstrukci) nejvýše jedno nadzemní podlaží a
podkroví a jedno podzemní podlaží.
Plochy veřejných prostranství - VP
Plochy veřejných prostranství jsou charakteristické zejména svou veřejnou přístupností,
ve kterých se může prolínat jednak veřejná přístupnost, která převažuje, a jednak soukromé
nepřístupné pozemky zejména v podobě předzahrádek.
zachování nebo vytvoření veřejného prostoru přístupného veřejnosti umožňující
setkávání obyvatel obce, průchodnost některých částí sídel apod.
63
•
•
•
•
drobná architektura (drobné vodní plochy a toky, sochy, kašny, lavičky, informační
zařízení a vybavení apod.)
zastávky a čekárny pro veřejnou hromadnou dopravu
zeleň s upřednostněním původních druhů rostlin zejména soukromá, veřejná, rekreační,
izolační
vodní plochy a toky
•
•
dětská hřiště za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití
dopravní a technická infrastruktura (např. místní a obslužné komunikace, chodníky,
parkovací stání) a technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, energetická vedení,
komunikační vedení) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití
•
•
takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy,
zejména umisťování staveb a zařízení mimo stavby a zařízení přípustné nebo podmíněně
přípustné, např. stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci a s nimi provozně související
stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), stavby pro výrobu a skladování, stavby pro
obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro zemědělství
změny staveb, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice
Přípustné nebo podmíněně přípustné využití nesmí svým charakterem, vzhledem ani
hmotou narušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání center sídel,
vytvářet dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny.
Plochy veřejné zeleně - VZ
Plochy veřejné zeleně charakterizuje převaha veřejně přístupné zeleně, která by měla
umožnit setkávání a relaxaci obyvatel.
•
zachování nebo vytvoření veřejného prostoru s převahou zeleně přístupné veřejnosti
umožňující setkávání obyvatel obce, průchodnost některých částí sídel apod.
•
drobná architektura (drobné vodní plochy, sochy, lavičky, informační zařízení a
vybavení apod.)
64
•
•
•
•
•
•
•
•
•
zastávky a čekárny pro veřejnou hromadnou dopravu,
zeleň s upřednostněním původních druhů rostlin zejména soukromá, veřejná, rekreační,
izolační
dětská hřiště,
stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport a související s tímto
využitím – např. hřiště pro různé sporty, tréninková hřiště, skateparky
dopravní a technická infrastruktura (např. místní a obslužné komunikace, chodníky) a
technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, energetická vedení, komunikační
vedení) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití
parkovací stání pouze související s tělovýchovným a sportovním využití plochy za
podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití
přípustné, např. stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci a s nimi provozně související
obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro zemědělství,
stavby a zařízení, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice, zpevňování
ploch zejména pro parkování vozidel mimo podmíněně přípustné
Přípustné nebo podmíněně přípustné využití nesmí svým charakterem, vzhledem ani
hmotou narušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání sídla, vytvářet
dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny.
Plochy zeleně - soukromé a vyhrazené - Zsv
Ve většině případů se jedná o plochy soukromé zeleně v sídlech zejména zahrad, které
jsou natolik významné, že je vhodné je vymezit jako samostatné plochy. Charakteristickým
znakem je jejich veřejná nepřístupnost často zdůrazněná oplocením.
•
•
zachování nebo vytvoření “zelených” ploch (typickým rysem nemusí být jejich veřejná
přístupnost)
drobná architektura (drobné vodní plochy a toky, sochy, lavičky, informační zařízení a
vybavení apod.)
65
•
•
•
•
•
•
•
•
zastávky a čekárny pro veřejnou hromadnou dopravu
zeleň zejména veřejná, soukromá a rekreační
dětská hřiště a víceúčelová hřiště za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní
hlavní využití
dopravní a technická infrastruktura (např. místní a účelové komunikace, chodníky a
technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, energetická a komunikační vedení)
za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití
za podmínky, že nenaruší hodnoty území je možno umisťovat stavby a zařízení
související s využitím zahrad pro samozásobitelské využití jako jsou skleníky,
pařeniště, bazény apod.
změny staveb, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice
Přípustné nebo podmíněně přípustné vyžití nesmí svým charakterem, vzhledem ani
hmotou nenarušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání sídla,
vytvářet dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny.
Plochy zeleně – zámek – Zz
Plochu zeleně - zámek zastupuje zeleň zámeckého parku, jejíž charakteristikou nemusí být
vždy veřejná přístupnost.
•
•
•
•
zachování zámeckého parku s převahou zeleně, která může, ale nemusí být přístupná
veřejnosti
drobná architektura (drobné vodní plochy a toky, sochy, lavičky, altány, voliéry pro
ptactvo, skleníky, informační zařízení a vybavení apod.)
zeleň zejména soukromá, veřejná, rekreační,
•
dopravní a technická infrastruktura (např. místní a obslužné komunikace, chodníky a
66
technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, energetická a komunikační vedení)
za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití
•
•
stavby a zařízení, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice, zpevňování
ploch zejména pro parkování vozidel
Je nutno zohlednit hodnoty území zejména H1, H2, H4. Přípustné nebo podmíněně
přípustné využití nesmí svým charakterem, vzhledem ani hmotou narušit hodnoty území,
architektonické, pohledové a estetické vnímání sídla, vytvářet dominantu, která by rušila
pohledy na sídlo a opačně také do krajiny.
Plochy zeleně – přírodního charakteru - Zp
Jedná se zejména o plochy v zastavěném území cenné z hlediska ekologické stability a
návazností na krajinu jako celek, a plochy biokoridorů územního systému ekologické
stability. Plochy zeleně přírodního charakteru jsou vymezeny za účelem podpory ekologické
stability. Tyto plochy neumožňují rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci,
avšak umožňují jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť a plní
další stabilizující funkce v krajině.
•
plnění stabilizujících funkcí v území, zprostředkování stabilizujících vlivů na okolní
intenzivněji využívané plochy a podpora migrace organismů mezi biocentry
•
•
využití území, které zajistí splnění převažujícího účelu využití plochy zejména
vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při
běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty,
extensivní sady, lesy, vodní plochy apod.)
opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména
rybníků (např. opravy hrází, odbahnění) a plnění nejen jejich funkce
vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující
ekologickou stabilitu území
67
•
•
za podmínek, že nenaruší hlavní využití plochy zejména stabilizující funkce a funkce
biokoridoru:
o stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury (včetně staveb a
zařízení bezpodmínečně nutných pro tyto liniové stavby) a dále pod
podmínkou, že se jedná o stavby a zařízení místního významu, nelze
nalézt jinou variantu řešení s žádnými nebo alespoň s menšími dopady na
hlavní využití plochy (zejména na ekologickou stabilitu krajiny a
biodiverzitu), např. liniové stavby budou umístěny v co nejmenším zásahu,
nejkratším směru nejlépe kolmo na biokoridor
o opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení
vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před
povodněmi
o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese
a ochranu přírody (vždy bez pobytových místností)
o opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch
zejména rybníků (např. opravy hrází)
o změny druhu pozemků na vodní plochy
o včelíny bez pobytových místností do 25 m2 bez přípojek technické
infrastruktury
využití území (např. změna druhu pozemku s nižším stupněm ekologické stability na
druh s vyšším stupněm ekologické stability (např. z orná na trvalý travní porost, z orná
půda na les)), které splní podmínky:
o bude zvyšovat funkčnost územního systému ekologické stability
o bude zvyšovat ekologickou stabilitu území a přírodní hodnotu plochy
o nedojde ke znemožnění hlavního způsobu využití
•
•
změny v území (zejména změny využití území), které by mohly ohrozit hlavní využití
(např. změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším
stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu, rušivé činnosti jako je
umisťování staveb a zařízení, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, mimo
činností, staveb a zařízení podmíněně přípustných)
změny v území (zejména změny využití území), které by znemožnily nebo ohrozily
funkčnost biokoridorů nebo územní ochranu ploch vymezených k založení chybějících
biokoridorů či jejich částí (např. umisťování staveb a zařízení, těžba nerostných surovin,
ekologicky nepříznivé změny druhů pozemků viz nepřípustné využití výše).
Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je
nutno minimalizovat:
o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem
je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně),
o narušení pohledového a estetického vnímání obce,
o negativní vliv na okolí.
68
Plochy výroby a skladování – lehký průmyslVSl
Jedná se o výrobní areály uprostřed zástavby, kde je cílem, aby negativní vlivy nad
přípustnou mez nepřekročily hranice plochy. Doporučeným a žádoucím prvkem v těchto
plochách je zeleň zejména izolační a ochranná.
•
umožnit výrobu, skladování a umístění staveb pro lehký průmysl
•
•
•
•
•
•
•
•
výroba a skladování:
o zejména umisťování staveb a zařízení pro výrobu a skladování, např. strojní
výroba, kovovýroba, prodej stavebnin, servisy, opravny, sklady (mimo
uvedených jako nepřípustné), truhlárny, tesárny, pila, čerpací stanice
pohonných hmot, myčky, klempířství, záměčnictví, kovářství, autobazary
občanské vybavení zejména takové, které není vhodné (popř. ani přípustné) umisťovat
zejména v plochách pro bydlení – např. stavby a zařízení sloužící jako zázemí pro
činnosti související se správou obce (např. dílny, garáže, odstavná a parkovací stání pro
obecní techniku, sběrný dvůr), ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice, sklady
civilní ochrany)
obslužná zařízení a stavby pro ně bezprostředně související s přípustným anebo
podmíněně přípustným využitím (např. bufet, kantina, prodejní stánek, závodní jídelna)
podmíněně přípustným využitím:
o např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace (hlavně účelové),
o garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo
podmíněně přípustným způsobem využití; umístění garáží, odstavných a
parkovacích stání pro požadovaný způsob využití musí být vždy vymezeno a
řešeno na vlastních plochách výroby a skladování
o např. vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních
vod, energetická a komunikační vedení a zařízení, trafostanice, plynovody,
regulační stanice
zeleň (s upřednostněním původních druhů) zejména izolační a ochranná
shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve) pro
místní účely (tj. pro účely plochy) a pouze místního významu, popř. bezprostředně
související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím
pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci negativních vlivů (nesmí překročit
přípustné limity) je možno ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech v těchto
plochách připustit:
69
•
o ubytování - ojediněle za podmínky, že bude zajištěna ochrana před
negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném
vnitřním prostoru staveb
o bydlení (např. byt správce) bezprostředně související s přípustným anebo
podmíněně přípustným využitím ojediněle za podmínky, že bude zajištěna
ochrana před negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku
v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb
pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci negativních vlivů (nesmí překročit
přípustné limity) občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu okolních
ploch, kde je hlavním využitím bydlení, jedná se zejména o pozemky staveb a zařízení
pro obchodní prodej, ubytování, stravování a služby (např. stavby pro obchod, stavby se
shromažďovacím prostorem, stavby ubytovacích zařízení).
•
•
•
•
•
zemědělská výroba:
o např. chov hospodářských zvířat a s tím související skladování produktů
živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva; skladování a
posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby; pěstování rostlin (např.
žampiónů, hlívy ústřičné)
o zejména umisťování zemědělských staveb a staveb pro zemědělství
bydlení
důsledky:
o narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo,
o jinak snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území (nejen pro bydlení),
např. narušit pohodu bydlení, kvalitní prostředí pro bydlení, životní prostředí,
využití souvisejícího území a hodnoty území
např. hutnictví, těžké strojírenství, chemie a chemická výroba, stavby a zařízení pro
nakládání s odpady (zejména ostatní odpady a nebezpečné) a chemickými látkami a
přípravky, dále činnosti v oblasti nakládání odpadů a skladování odpadů, používání
ekologicky nevhodných paliv a spalování všech druhů odpadů (např. z chemické
výroby), významné potencionální zdroje znečištění ovzduší, činnosti, při nichž by
docházelo k emitování nebezpečných tuhých a plynných látek, těkavých organických
látek a pachových látek, významné potencionální zdroje znečištění povrchových a
podzemních vod, skladování odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných
látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod.
sloužící)
70
Nové stavby nesmí svým umístěním a proporcemi narušit hodnoty území. Je nutno
respektovat výstupní limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti veřejného zdraví
VL2, VL3, VL6, VL7.
Plochy výroby a skladování – zemědělská
výroba - VSz
Jedná se zejména o plochy bývalých zemědělských areálů a možnosti jejich plošného
rozvoje. Doporučeným a žádoucím doplňujícím prvkem v těchto plochách je zeleň zejména
ochranná a izolační.
•
umístění staveb pro zemědělství
•
•
•
•
zemědělská výroba:
o např. chov hospodářských zvířat a s tím související skladování produktů
živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva; skladování a
posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby; pěstování rostlin
o zejména umisťování zemědělských staveb a staveb pro zemědělství
výroba a skladování:
o zejména umisťování staveb a zařízení pro výrobu a skladování, např. strojní
výroba, kovovýroba, prodej stavebnin, servisy, opravny, sklady (mimo
uvedených jako nepřípustné), truhlárny, tesárny, pila, čerpací stanice
pohonných hmot, myčky, klempířství, záměčnictví, kovářství, autobazary
občanské vybavení zejména takové, které není vhodné (popř. ani přípustné) umisťovat
zejména v plochách smíšených obytných – např. stavby a zařízení sloužící jako zázemí pro
činnosti související se správou obce (např. dílny, garáže, odstavná a parkovací stání pro obecní
techniku, sběrný dvůr), ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice, sklady civilní ochrany)
podmíněně přípustným využitím;
o např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace (hlavně účelové)
o garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo
podmíněně přípustným způsobem využití; (umístění garáží, odstavných a
parkovacích stání pro požadovaný způsob využití musí být vždy vymezeno a
řešeno v samotných plochách výroby a skladování)
o např. vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních
vod, energetická a komunikační vedení a zařízení, trafostanice
71
•
•
•
zeleň (s upřednostněním původních druhů) zejména ochranné a izolační
shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve) pro
místní účely (tj. pro účely plochy) a pouze místního významu, popř. bezprostředně
související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím
•
•
obslužná zařízení a stavby pro ně bezprostředně související s přípustným anebo
podmíněně přípustným využitím (např. bufet, kantina, prodejní stánek, závodní jídelna)
pod podmínkou, že budou sloužit téměř výhradně pro využití v ploše výroby a
skladování – zemědělská výroba
po prokázání účelnosti a minimalizaci negativních vlivů (nesmí překročit přípustné
limity) je možno ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech v těchto plochách
připustit:
o ubytování - ojediněle za podmínky, že bude zajištěna ochrana před
negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném
vnitřním prostoru staveb
o bydlení (např. byt správce) bezprostředně související s přípustným anebo
podmíněně přípustným využitím ojediněle za podmínky, že bude zajištěna
ochrana před negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku
v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb
•
•
•
•
bydlení
stavby se shromažďovacím prostorem
důsledky:
o jinak snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území (nejen pro bydlení),
např. narušit pohodu bydlení, kvalitní prostředí pro bydlení, životní prostředí,
využití souvisejícího území a hodnoty území
např. hutnictví, těžké strojírenství, chemie a chemická výroba, stavby a zařízení pro
nakládání s odpady (zejména ostatní odpady a nebezpečné) a chemickými látkami a
přípravky, dále činnosti v oblasti nakládání odpadů a skladování odpadů, používání
ekologicky nevhodných paliv a spalování všech druhů odpadů (např. z chemické
výroby), významné potencionální zdroje znečištění ovzduší, činnosti, při nichž by
docházelo k emitování nebezpečných tuhých a plynných látek, těkavých organických
látek a pachových látek, významné potencionální zdroje znečištění povrchových a
72
podzemních vod, skladování odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných
látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod.
•
sloužící)
Je nutno respektovat výstupní limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti
veřejného zdraví VL2, VL3, VL6, VL7.
Plochy dopravní infrastruktury - DI
Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky silnic I., II. a III. třídy, významné místní
a účelové komunikace propojující sídlo se zástavbou mimo hlavní sídlo či sídlo s jinými sídly
mimo správní území obce, a zahrnují i související stavby a zařízení. Plochou dopravní
infrastruktury jsou také koridory pro umístění nových dopravních staveb. Ostatní dopravní
infrastruktura zejména další místní a účelové komunikace jsou začleněny do ploch jiného
způsobu využití.
•
umístění staveb a zařízení dopravní infrastruktury
•
•
•
•
•
pro plochu DI-g je přípustné pouze stávající využití, tj. garáže
dopravní stavby (silniční), tzn. zejména stavby a zařízení pozemních komunikací a drah
a s nimi provozně související:
o zařízení technického vybavení
o technická infrastruktura
o součásti komunikací, např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, tunely,
křižovatky, navazující přeložky pozemních komunikací
jiná související dopravní infrastruktura jako např. obslužné komunikace, chodníky
zeleň – zejména ochranná, izolační a doprovodná
stavby a zařízení protihlukových opatření
•
•
stavby a zařízení technické infrastruktury (např. vodovody, kanalizace, energetická a
komunikační vedení) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití
mimo plochu DI-I/34 jsou podmíněně přípustné zastávky, nástupiště a čekárny,
odstavná a parkovací stání za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní
využití
73
•
takové využití, které by znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, jedná se
zejména o umisťování staveb a zařízení (např. stavby pro bydlení, stavby pro rodinnou
rekreaci, stavby pro obchod, stavby pro výrobu)
Pro samotné dopravní stavby a zařízení, ale i pro ostatní přípustné nebo podmíněně
přípustné využití platí, že je nutno minimalizovat:
Případná opatření proti negativním vlivům z dopravy je nutno řešit velmi citlivě a s
ohledem na minimalizaci negativních vlivů na hodnoty území. Je nutno respektovat výstupní
limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti veřejného zdraví zejména VL6.
Plochy technické infrastruktury - TI
Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména takové stavby a zařízení technické
infrastruktury, které nelze zahrnout do ploch s jiným způsobem využití. Ostatní technická
infrastruktura je začleněna do ploch jiného způsobu využití.
•
umístění staveb a zařízení technické infrastruktury
•
•
•
•
•
•
•
pouze pro plochy označené TI-čov jsou přípustné čistírny odpadních vod, vedení
kanalizace a s nimi provozně související zařízení technického vybavení
vodovody, vodojemy a další stavby a zařízení související s provozováním vodovodu a
s nimi provozně související stavby a zařízení technického vybavení
kanalizace a s ní provozně související stavby a zařízení technického vybavení
vedení plynovodu a s nimi provozně související zařízení technického vybavení včetně
regulační stanice
související dopravní a technická infrastruktura
v nezbytných a obvyklých případech oplocení pozemků, např. kolem čistírny
odpadních vod, vodojemu, úpravny vody
•
takové využití, které by znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy např. stavby a
74
zařízení, které zamezí vedení sítí technické infrastruktury či umístění staveb a zařízení
technické infrastruktury
Pro samotné stavby čistíren odpadních vod, ale i pro ostatní stavby a zařízení, které jsou
přípustné nebo podmíněně přípustné platí, že je nutno minimalizovat:
Plochy multimodálního koridoru - DI-TI
Plochy dopravní a technické infrastruktury, kde nelze odlišit stavby dopravní a technické
infrastruktury. Je vymezen jeden koridor pro umístění rekonstrukce, resp. nové výstavby
mostu přes Nežárku, a vedení technické infrastruktury (vodovodu, kanalizace).
•
umístění dopravních staveb, zajištění dopravní přístupnosti ostatních ploch, staveb
technické infrastruktury
•
•
•
•
•
•
•
•
dopravní stavby (silniční), tzn. zejména stavby a zařízení pozemních komunikací a
drah a s nimi provozně související:
o zařízení technického vybavení
o technická infrastruktura
o součásti komunikací, např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, tunely,
křižovatky, navazující přeložky pozemních komunikací
jiná související dopravní infrastruktura jako např. obslužné komunikace, chodníky
stavby a zařízení protihlukových opatření
vodovody, vodojemy a další stavby a zařízení související s provozováním vodovodu a
s nimi provozně související stavby a zařízení technického vybavení
kanalizace a s ní provozně související stavby a zařízení technického vybavení
vedení plynovodu a s nimi provozně související zařízení technického vybavení včetně
regulační stanice
související dopravní a technická infrastruktura
•
75
rekreaci, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro obchod, staveb pro výroby a
skladování, staveb pro zemědělství)
Pro samotné dopravní stavby a zařízení ale i pro ostatní přípustné nebo podmíněně
přípustné využití platí, že je nutno minimalizovat:
Případná opatření proti negativním vlivům z dopravy je nutno řešit velmi citlivě a s
ohledem na minimalizaci negativních vlivů na hodnoty území.
Ploch technické infrastruktury – skládka –
TIs
Plocha technické infrastruktury - skládka je speciální plochou umožňující skládkování.
Účelem plochy je zachovat a rozvíjet stávající využití a umožnit následnou rekultivaci.
Doporučeným a žádoucím prvkem je ochranná a izolační zeleň.
•
•
•
•
•
•
umístění skládky odpadů dle platného povolení
skládkování v souladu s platným povolením – viz seznam povolených odpadů
bezprostředně související stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury a
dále také související stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře)
další činnosti schválené v plánu rekultivace
veškeré stavby, zařízení a činnosti nesouvisející s hlavním nebo přípustným
využitím
Pro tuto plochu, ale i pro ostatní stavby a zařízení, které jsou přípustné dále platí, že je
o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině - cílem
je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně)
o negativní vliv na okolí
76
Plocha technické infrastruktury –
kompostárna - TIk
Plocha technické infrastruktury - kompostárna je speciální plochou umožňující zejména
kompostování zeleného odpadu. Účelem plochy je zachovat a rozvíjet možné využití pro
kompostárnu. Doporučeným a žádoucím prvkem je ochranná a izolační zeleň.
•
umístění kompostárny
•
•
stavby a zařízení kompostárny
bezprostředně související stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury a
dále také související stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře)
umístění sběrného dvora, popř. separačního dvora, včetně souvisejících staveb a zařízení
•
veškeré stavby, zařízení a činnosti nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím.
•
•
Pro tuto plochu, ale i pro ostatní stavby a zařízení, které jsou přípustné dále platí, že je
Plochy těžby – TE
Plochy těžby jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro těžbu.
•
•
•
•
•
těžba
těžba a s ní provozně související dopravní a technická infrastruktura
zeleň zejména ochranná, izolační a doprovodná
činnosti související s těžbou jako jsou ukládání dočasně nevyužívaných nerostů či
jiných surovin, skrývky zeminy apod.
další činnosti schválené v plánu rekultivace
77
•
rekreaci, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro obchod, stavby pro výroby a
skladování, stavby pro zemědělství)
Plochy vodní a vodohospodářské - VV
V plochách vodních a vodohospodářských převažují a jsou upřednostněny významným
způsobem vodohospodářské funkce.
•
vodohospodářské využití
•
•
•
•
•
•
vodohospodářské využití
chov ryb
nezbytně nutné objekty a zařízení sloužící pro vodohospodářské využití např. sila na
krmení ryb
opatření ke zlepšení stavu vodních ploch a vodních toků a plnění jeho funkce
vodohospodářského díla
prvky územního systému ekologické stability a další zeleň
dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasná ohrazení pozemků pro pastvu
dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení
•
za podmínek, že nenaruší životní prostředí a jeho funkce, neohrozí stabilitu okolních
pozemků, nezvýší ani nezpůsobí nebezpečí erozí, nepoškodí půdu, nenaruší vodní režim
v území, ani krajinu a její funkce, nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska
ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability), nebude hrozit
degradace půdy je možno připustit v těchto plochách:
78
o
o
o
o
o
povodněmi
stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi
technická a dopravní infrastruktura bezprostředně související s hlavním
využitím ploch
technická infrastruktura místního významu a pouze v nezbytném rozsahu
pro obsluhu území, např. vedení NN, VN k samotám, trafostanice, plynovodní,
vodovodní a kanalizační řady místního významu včetně dalších souvisejících
staveb a zařízení místního významu, komunikační vedení
pozemní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro
obsluhu území
pozemní komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího
území např. komunikace pro pěší a cyklisty, naučné stezky na stávajících
účelových anebo místních komunikacích, popř. v odůvodněných případech v
trase historické komunikace (tzn. obnova této historické komunikace)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
výrobny energie např. větrné a fotovoltaické elektrárny
takové využití, které by narušilo anebo znemožnilo vodohospodářské využití, zejména pak
poškodilo nebo narušilo vodní režim a negativně ovlivnilo kvalitu vody a čistotu vody a
vodního režimu, ohrozilo ekologickou stabilitu okolních pozemků, znemožnilo realizaci prvků
územního systému ekologické stability, popř. poškodilo ty stávající
takové využití, které by zvýšilo či způsobilo nebezpečí eroze, poškodilo půdu či
narušilo vodní režim v území a narušilo využití okolních pozemků
takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy
změny využití, které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu
zemní práce a změny terénu, které by mohly narušit hlavní využití těchto ploch
(zejména pak vodní režim), nebo které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v
rozporu
takové využití, které by narušovalo organizaci ploch, hydrologické a odtokové
poměry v území
stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí
včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů –
mimo přípustných a podmíněně přípustných
ohrazování, oplocování, znepřístupňování části krajiny apod. – mimo přípustného a
podmíněně přípustného
neumisťovat zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim,
mobilhome apod.)
neumožňovat odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod.
neumožňovat farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti
mimo již povolené
79
Plochy zemědělské - ZE
V územním plánu jsou vymezeny plochy zemědělské zejména na zemědělském půdním
fondu tvořeném v řešeném území zejména pozemky zemědělsky obhospodařovanými.
•
zajištění podmínek pro zemědělské hospodaření
•
•
•
•
•
•
zemědělské hospodaření:
o pěstování zemědělských plodin
o obhospodařování trvalých travních porostů, a to jak sečení či sušení tak trvalé
spásání
o dočasné zatravňování (víceleté pícniny na orné půdě)
změny druhu pozemků na:
o trvalý travní porost
o ovocný sad bez oplocení a bez možnosti umisťování staveb a zařízení (ani těch
bezprostředně souvisejících se sadem) a bez provádění zemních prací a změn
terénu
realizace prvků územního systému ekologické stability a jejich podpora
opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků
(např. opravy hrází a odbahnění) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla,
ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území
vedení liniových staveb technické infrastruktury uvnitř vymezených ploch a
koridorů pro tyto stavby, včetně staveb a zařízení souvisejících
•
•
změny druhu pozemků z trvalý travní porost na orná půda jen za podmínek, že:
o nezvýší erozní ohrožení území,
o nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a
krajiny (např. územního systému ekologické stability),
o nebude hrozit degradace půdy,
za podmínky, že nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského
půdního fondu a neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu, je přípustné využití:
80
polní cesty a zemědělské účelové komunikace,
včelíny bez pobytových místností
přístřešky pro dobytek a zařízení pro napájení dobytka
polní hnojiště
myslivecká zařízení a to:
- slaniska, napajedla a zařízení pro přikrmování (např. krmelce, seníky),
- pozorování a lov zvěře (např. posedy, kazatelny),
- další myslivecká zařízení (např. pro chov – voliéry pro bažanty,
koroptve, kotce)
o stavby, zařízení a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro
zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na
ochranu před povodněmi
o stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi, např. vybudování nových či
obnova stávajících mezí a průlehů
o zeleň zejména doprovodná, liniová, izolační
o drobná architektura (sochy, lavičky, informační cedule a tabule apod.)
o dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s hlavním
využitím ploch, např. sezónní zavlažovací zařízení
o technická infrastruktura místního významu a pouze v nezbytném rozsahu
pro obsluhu území, např. vrty, studny, vodojemy, zařízení pro úpravu vody,
staveb a zařízení místního významu, energetická a komunikační vedení
místního významu (např. vedení NN, VN k samotám, trafostanice)
o pozemní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro
obsluhu území (např. samot)
o pozemní komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího
účelových anebo místních komunikacích, popř. v odůvodněných případech v
trase historické komunikace (tzn. obnova této historické komunikace)
o stavby a zařízení protihlukových opatření a to pouze s minimalizací
narušení krajinného rázu
změny druhu pozemků na lesní pozemek jen za podmínek, že:
o nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského
půdního fondu, síť zemědělských účelových komunikací a neztíží
obhospodařování zemědělského půdního fondu
krajiny (např. ptačí oblasti, územního systému ekologické stability)
o nemělo by se jednat o pozemky I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy, o
pozemky těchto tříd ochrany se může jednat pouze v případě, že navrhované
zalesnění je nezbytně nutné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu
anebo ochrany životního prostředí
o nebude hrozit degradace půdy
změny druhu pozemků na vodní plochy jen za podmínek, že:
o nezvýší erozní ohrožení území
o nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského
půdního fondu, síť zemědělských účelových komunikací a neztíží
obhospodařování zemědělského půdního fondu
o
o
o
o
o
•
•
81
krajiny (např. zvláště chráněných území, územního systému ekologické
stability)
o nemělo by se jednat o pozemky I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy, o
pozemky těchto tříd ochrany se může jednat pouze v případě, že navrhovaná
změna je nezbytně nutná k zajištění ochrany nebo zkvalitňování (zlepšení
půdní úrodnosti) zemědělského půdního fondu anebo ochrany životního
prostředí,
•
•
•
•
•
•
•
takové využití (např. stavby pro bydlení, pro výrobu a skladování, rodinnou rekreaci a
sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny
takové stavby a zařízení, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob), které by
narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy
mobilhome apod.)
neumožňovat odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek
apod.
mimo již povolené
Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení platí, že je nutno
minimalizovat:
Plochy lesní - LE
V plochách lesních převažují a jsou upřednostněny významným způsobem funkce lesa.
V územním plánu jsou vymezeny plochy lesní zejména na pozemcích lesa.
82
•
•
•
•
•
zajištění podmínek využití pozemků pro les a zajištění plnění jeho funkcí
funkce lesa
realizace prvků územního systému ekologické stability a jejich podpora
opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků
(např. opravy hrází, odbahnění) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale
také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území
•
•
za podmínek, že nepoškodí les, nenaruší prostředí lesa a jeho funkce, neohrozí stabilitu
lesa (zejména lesních porostů větrem a vodní erozí), nezvýší ani nezpůsobí nebezpečí
erozí, nepoškodí půdu, nenaruší vodní režim v území, nenaruší hospodaření v lese ani síť
lesní dopravní sítě, ani krajinu a její funkce, nezhorší a nenaruší stav ploch významných z
hlediska ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability) je
možno připustit v těchto plochách:
o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a
ochranu přírody - vše bez pobytových místností
o včelíny bez pobytových místností
o myslivecká zařízení a to:
- napajedla a zařízení pro přikrmování (např. zásypy, krmelce, seníky,
seníky s krmelcem, seníky pro vysokou)
- pozorování a lov zvěře (např. posedy, kazatelny)
- další myslivecká zařízení (např. pro chov – voliéry pro bažanty,
koroptve, kotce)
o stavby, zařízení a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro
zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na
ochranu před povodněmi
o stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi
o dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s hlavním
využitím ploch
o technická infrastruktura místního významu a pouze v nezbytném rozsahu
pro obsluhu území, např. vrty, studny, vodojemy, zařízení pro úpravu vody,
staveb a zařízení místního významu, energetická a komunikační vedení
místního významu (např. vedení NN, VN k samotám, trafostanice)
o pozemní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro
obsluhu území
o pozemní komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího
účelových anebo místních komunikacích
změny dokončené stavby na vlastním pozemku pod podmínkou, že celkový nárůst
plochy nepřekročí 20% prvotně zkolaudované plochy stavby
83
•
změny druhu pozemků na vodní plochy dále jen za podmínek, že:
o bude se jednat o extenzivně využívané vodní plochy do 2 ha
o nezvýší erozní ohrožení území
o nenaruší hlavní využití ploch lesních, síť účelových komunikací a neztíží
obhospodařování lesa
•
•
•
•
•
•
•
•
takové využití, které by narušilo anebo znemožnilo plnění funkcí lesa, zejména pak
poškodilo les, narušilo prostředí lesa a jeho funkce, ohrozilo stabilitu lesa (zejména
lesních porostů vůči větru a vodní erozi), zvýšilo či způsobilo nebezpečí eroze, poškodilo
půdu či narušilo vodní režim v území a narušilo hospodaření v lese, lesní dopravní síť či
krajinu a její funkce
takové využití (např. stavby pro bydlení, pro výrobu a skladování, pro rodinnou rekreaci
a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a
všechny takové stavby a zařízení, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob)
mobilhome apod.)
mimo již povolené
o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině – cílem
Plochy přírodní – PŘ
Jedná se o cenné plochy v nezastavěném území z hlediska ochrany přírody a krajiny –
v převážné většině biocenter územního systému ekologické stability. Plochy přírodní jsou
vymezeny za účelem uchování biodiverzity a podpory ekologické stability.
84
•
umožnit (zejména stavem a velikostí biotopů) trvalou existenci přirozeného či
pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému
•
•
•
•
využití území, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající
trvalým stanovištním podmínkám
za podmínek, že nenaruší hlavní využití plochy zejména funkce biocentra:
o stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury apod. (včetně staveb
a zařízení bezpodmínečně nutných pro tyto stavby a zařízení) a dále pod
podmínkou, že se jedná o stavby a zařízení místního významu a nelze nalézt
jinou variantu řešení s žádnými nebo alespoň s menšími dopady na hlavní
využití plochy (zejména na ekologickou stabilitu krajiny a biodiverzitu)
povodněmi
ochranu přírody (vždy bez pobytových místností)
zejména rybníků (např. opravy hrází)
o změny druhu pozemků na vodní plochy, lesní pozemky
o včelíny do 25 m2 bez pobytových místností bez přípojek technické
infrastruktury
o bude zvyšovat funkčnost územního systému ekologické stability,
o bude zvyšovat ekologickou stabilitu území a přírodní hodnotu plochy,
o nedojde ke znemožnění hlavního způsobu využití.
•
•
činnosti a změny v území (zejména změny využití území), které by mohly ohrozit
hlavní využití zejména ohrozit nebo snížit druhovou rozmanitost a ekologickou stabilitu
společenstev jej tvořících (např. umisťování staveb a zařízení mimo přípustné a
podmíněně přípustné, pobytová rekreace, intensivní hospodaření, pronikání invazivních
druhů, změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším
stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu)
změny v území (zejména změny využití), které by znemožnily nebo ohrozily
funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch vymezených k založení chybějících
biocenter či jejich částí (např. umisťování staveb, těžba nerostných surovin, ekologicky
nepříznivé změny druhu pozemku, odvodňování pozemků viz nepřípustné využití výše)
85
•
•
•
•
•
mobilhome apod.)
mimo již povolené
je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně)
o narušení pohledového a estetického vnímání obce
o negativní vliv na okolí
Plochy smíšené nezastavěného území – SNÚ
Jedná se o plochy zejména mimo zastavěné území cenné z hlediska krajiny jako celku a
plochy biokoridorů územního systému ekologické stability. Plochy smíšené nezastavěného
území jsou vymezeny za účelem podpory ekologické stability. V případě územního systému
ekologické stability tyto plochy nemusí umožňovat rozhodující části organismů trvalou
dlouhodobou existenci, avšak umožňují jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z
oddělených biocenter síť a plní další stabilizující funkce v krajině.
•
•
•
•
plnění stabilizujících funkcí v území, zprostředkování stabilizujících vlivů na okolní
intenzivněji využívané plochy a podpora migrace organismů mezi biocentry
využití území, které zajistí splnění hlavního využití plochy zejména vysoké
zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném
extensivním vodohospodářském, zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní
porosty, extensivní sady, lesy, vodní plochy, vodní toky apod.),
za podmínek, že nenaruší hlavní využití plochy zejména stabilizující funkce a funkce
biokoridoru:
86
•
o stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury (včetně staveb a
zařízení bezpodmínečně nutných pro tyto liniové stavby) a dále pod
podmínkou, že se jedná o stavby a zařízení místního významu, nelze nalézt
jinou variantu řešení s žádnými nebo alespoň s menšími dopady na hlavní
využití plochy (zejména na ekologickou stabilitu krajiny a biodiverzitu), např.
liniové stavby budou umístěny v co nejmenším zásahu, nejkratším směru
nejlépe kolmo na biokoridor,
povodněmi,
ochranu přírody (vždy bez pobytových místností),
zejména rybníků (např. opravy hrází),
o změny druhu pozemků na vodní plochy, lesní pozemky
o včelíny bez pobytových místností do 25 m2 bez přípojek technické
infrastruktury,
o bude zvyšovat funkčnost územního systému ekologické stability,
o bude zvyšovat ekologickou stabilitu území a přírodní hodnotu plochy,
o nedojde ke znemožnění hlavního způsobu využití.
•
•
•
•
•
•
•
•
změny v území (zejména změny využití území), které by mohly ohrozit hlavní využití
(např. změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším
stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu, rušivé činnosti jako je
umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, mimo činností
podmíněně přípustných)
změny v území (zejména změny využití území), které by znemožnily nebo ohrozily
funkčnost biokoridorů nebo územní ochranu ploch vymezených k založení
chybějících biokoridorů či jejich částí (např. umisťování staveb a zařízení, těžba
nerostných surovin, ekologicky nepříznivé změny druhů pozemků, odvodňování
pozemků viz nepřípustné využití výše)
mobilhome apod.)
mimo již povolené
87
o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině – cílem
Plochy sluneční elektrárny - SluE
Jedná se o plochu pouze pro umístění sluneční elektrárny.
•
umístnění sluneční elektrárny
•
•
sluneční elektrárna (zejména fotovoltaické panely) využívající sluneční energii
včetně bezprostředně provozně souvisejících staveb a zařízení sloužících pro potřeby
provozu sluneční elektrárny (zejména dopravní a technická infrastruktura např.
trafostanice, přípojky, energetická vedení, přístupová komunikace pro možnost obsluhy a
servisu, dále také např. oplocení, stavby a zařízení pro ostrahu a servis sluneční
elektrárny),
zeleň (s upřednostněním původních druhů) – zejména izolační,
•
zemědělské stavby charakteru drobné jako např. přístřešek pro dobytek, který by se
využíval pro spásání trávy na ploše sluneční elektrárny a uskladnění sena, pod
podmínkou, že nenaruší hlavní využití plochy a bude pouze jeho doplněním,
•
každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy anebo toto narušení
o stavby pro bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby ubytovacích
zařízení,
o stavby a zařízení občanského vybavení,
o stavby pro obchod,
o stavby pro výrobu a skladování,,
o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny, čerpací
stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, zámečnictví, kovářství, garáže
pro nákladní automobily, autobazary.
88
Pro případné stavby a zařízení, které jsou přípustné nebo podmíněně přípustné platí, že je
o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně minimalizace její dominantnosti v
krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně),
g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně
prospěšných opatření, staveb a opatření
k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch
pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a
stavbám vyvlastnit
g) 1. veřejně prospěšné stavby
dopravní infrastruktura
označení plochy
či ploch, ve
kterých je stavba
navržena
DI-D12/4, DI-1,
DI-2, DI-3
veřejně prospěšná
stavba
dotčené katastrální území (k.
ú.)
přeložka silnice I/34
včetně souvisejících
staveb a zařízení
Dolní Lhota u Stráže nad
Nežárkou, Stráž nad Nežárkou
DI-TI
most přes řeku
Nežárku
Nežárkou, Dvorce u Stráže nad
Nežárkou
DI-4
komunikace pro pěší
a cyklisty
Stráž nad Nežárkou, Dolní Lhota
u Stráže nad Nežárkou
technická infrastruktura
označení plochy
či ploch, ve
kterých je stavba
navržena
TI-čov1
veřejně prospěšná
stavba
čistírna odpadních
vod Stráž nad
dotčené katastrální území
89
Nežárkou
TI-čov2
čistírna odpadních
vod Dolní Lhota
TI-sběrač, TIčov2, DI-TI
hlavní kanalizační
sběrač Dolní Lhota
Dolní Lhota
Nežárkou
TI-V24 DI-TI
vodovod Dvorce –
Dolní Lhota
Nežárkou
TI-V24, DI-TI,
TI-sběrač, TIčov2
hlavní kanalizační
sběrač Dvorce –
Dolní Lhota
Nežárkou
TIs-1
skládka
TIk-1
kompostárna
Tik-2
kompostárna
Nežárkou
u
Stráže
nad
g) 2. veřejně prospěšné opatření
Veřejně prospěšná opatření nejsou v řešeném území vymezena.
g) 3. stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu
Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nejsou vymezeny.
g) 4. plochy pro asanaci
Plochy pro asanaci nejsou vymezeny.
h) vymezení
veřejně
prospěšných
staveb
a
veřejných prostranství, pro které lze uplatnit
předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je
předkupní právo zřizováno, parcelních čísel
pozemků, názvu katastrálního území a případně
dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního
zákona
h) 1. veřejně prospěšné stavby
90
označení
plochy či
ploch, ve
kterých je
stavba
navržena
DI-4
veřejně
prospěšná
stavba
komunikace pro
pěší a cyklisty
dotčené
katastrální
území (k. ú.)
dotčené pozemky
Stráž
nad k. ú. Stráž nad Nežárkou:
Nežárkou, Dolní KN p. č. 1415/1, 1415/2,
Lhota u Stráže 1415/3, 866, 876, 1419/7,
nad Nežárkou
1419/6, 929/2, 929/1,
929/3, 933, 937, 934,
936/1, 936/2
PK p. č. 882, 878, 881,
884, 883, 892/3, 892/4,
892/5, 892/2, 892/1,
888/1, 890/2, 902/2,
902/1, 903, 1420, 917,
927, 946, 944/1, 939
předkupní
právo
pro
město Stráž
nad
Nežárkou
k. ú. Dolní Lhota u
Stráže nad Nežárkou:
KN p. č. 5/1, 5/3, 7/3,
10/1, 10/2, 13/1, 17, 18,
7/9, 7/17, 19/3, 19/8, 21,
28, 29
technická infrastruktura
označení
plochy či
ploch, ve
veřejně
kterých je prospěšná stavba
stavba
navržena
dotčené
katastrální
území
dotčené pozemky
předkupní
právo
pro
TIk-1
kompostárna
Stráž
Nežárkou
nad
PK p. č. 1297, 1298,
1311, 1312, 1313, 1435,
1433
město Stráž
nad
Nežárkou
Tik-2
kompostárna
Stráž
Nežárkou
nad
PK p. č. 1309, 1310,
1433
město Stráž
nad
Nežárkou
91
h) 2. veřejné prostranství
Není vymezeno veřejné prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo.
i) stanovení kompenzačních opatření podle § 50
odst. 6 stavebního zákona
Kompenzační opatření nejsou stanovena.
j) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a
stanovení možného budoucího využití, včetně
podmínek pro jeho prověření
V územním plánu je východně od Dolní Lhoty vymezena plocha územní rezervy. Tato
plocha je navržena pro severozápadní obchvat Lásenice – přeložku silnice I/34. V této ploše
bude po prověření změnou územního plánu možno umístit stavbu přeložky silnice I/34. Se
žádnými dalšími plochami ani koridory územních rezerv není počítáno.
k) vymezení ploch, ve kterých je rozhodování
o
změnách
v území
podmíněno
dohodou
o parcelaci
Respektovat podmínku zpracování dohody o parcelaci pro využití zastavitelné plochy Z1
a plochy přestavby P2. Dohoda o parcelaci bude řešit zejména souhlas vlastníků s daným
záměrem a s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s realizací záměru.
92
l) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je
rozhodování o změnách v území podmíněno
zpracováním územní studie, stanovení podmínek
pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat
o této studii do evidence územně plánovací činnosti
Podmínka zpracování územní studie pro využití plochy je stanovena pro zastavitelné plochy:
• Z1 (tato plocha se dle způsobu využití skládá z plochy bydlení – městské rodinné –
Br-1, Br-14, Br-15, Br-16, a veřejného prostranství – VP-1, VP-3)
Dvorce
• Z13 (tato plocha se dle způsobu využití skládá z plochy bydlení venkovské – Bv-1)
Podmínka zpracování územní studie pro využití plochy je stanovena také pro plochu
přestavby:
• P2 (tato plocha se dle způsobu využití skládá z plochy bydlení venkovské – Br-13 a
veřejného prostranství – VP-2)
Územní studie by měly řešit zejména dopravní a technickou infrastrukturu včetně
dopravního napojení lokality, veřejná prostranství, parcelaci a v případě potřeby též umístění
staveb na pozemku, stavební a uliční čáru, tvar staveb zejména stavby hlavní a vstupy na
jednotlivé pozemky. Lhůta pro pořízení územní studie a její vložení do evidence územně
plánovací činnosti je stanovena do šesti let od nabytí účinnosti územního plánu.
m) stanovení pořadí změn v území
- je stanovena etapizace pro zastavitelnou plochu Z1 (skládající se z ploch Br-1, Br-14, Br-15,
Br-16, VP-1, VP-3):
• I. etapa: využití ploch Br-1 a VP-1 v sídle Stráž nad Nežárkou
• II. etapa: po využití zejména vydání stavebního povolení pro 80 % výměry plochy
Br-1 je možno využít k zastavění plochy Br-14, Br-15, VP-3
• III. etapa: po využití zejména vydání stavebního povolení pro 80 % výměry ploch
Br-14, Br-15 je možno využít k zastavění plochu Br-16
- je stanovena etapizace pro plochu přestavby P3 (skládající se z plochy Tik-1) a zastavitelné
plochy Z26 (skládající se z ploch Tik-1 a VZ-3) a Z30 (skládající se z ploch Tik-2 a VZ4):
• I. etapa: využití ploch TIk-1 a VZ-3
• II. etapa: po využití zejména vydání stavebního povolení a využití 80 % výměry ploch
TIk-1 a VZ-3 je možno využít plochy TIk-2 a VZ-4
93
n) údaje o počtu listů územního plánu a počtu
výkresů k němu připojené grafické části
Počet listů (stránek) územního plánu
47 (94)
Počet výkresů k němu připojené grafické části
٠
٠
٠
٠
výkres základního členění území v měřítku
hlavní výkres v měřítku
výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací v měřítku
výkres pořadí změn v území
94
4
1 : 5 000,
1 : 5 000,
1 : 5 000
1 : 10 000
odůvodnění územního plánu Stráž
nad Nežárkou
II. Obsah odůvodnění územního plánu
1) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje:
a)
postup při pořízení a zpracování územního plánu ................................................................................... 97
b)
vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou
krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ......................... 97
b) 1.
vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 ............................................................... 97
b) 2.
územně plánovací dokumentace vydaná krajem.................................................................................... 98
b) 3.
koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na sousední správní
území ................................................................................................................................................... 100
c)
vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území
..................................................................................................................................................................... 101
d)
vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ......... 103
e)
vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů
podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů....................................... 103
f)
zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích
tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí...................................... 104
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ................................................................................................ 104
g)
stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona ....................................................... 106
h)
sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud
některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ......................................................................... 106
i)
vyhodnocení splnění požadavků zadání .................................................................................................. 106
j)
komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty ........................................................ 113
k)
j) 1.
odůvodnění uspořádání sídel .............................................................................................................. 116
j) 2.
odůvodnění ploch dle způsobu využití ................................................................................................. 121
j) 3.
odůvodnění upořádání krajiny ............................................................................................................ 134
j) 4.
Používané pojmy pro účely územního plánu ....................................................................................... 162
vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných
ploch ........................................................................................................................................................... 164
95
l)
výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst. 1
stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení............................................................... 164
m) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky
určené pro plnění funkcí lesa ................................................................................................................... 164
m) 1. údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová
zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení ......................................................................... 167
m) 2. údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich
předpokládaném porušení ................................................................................................................... 168
m) 3. zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska
ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů ................. 168
m) 4. předpokládaný zábor PUPFL ............................................................................................................. 170
n)
rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění ................................................................................. 171
o)
vypořádání připomínek ............................................................................................................................ 171
p)
údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části .. 171
2) Grafická část odůvodnění územního plánu, která je nedílnou součástí odůvodnění
územního plánu, obsahuje:
a) koordinační výkres v měřítku
1 : 5 000,
b) výkres širších vztahů v měřítku
1 : 25 000,
c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku
1 : 5 000,
d) výřezy z koordinačního výkresu –
sídel Stráž nad Nežárkou, Dolní Lhota, Dvorce v měřítku
96
1 : 2 880.
a) postup při pořízení a zpracování územního plánu
Na svém zasedání 10. 9. 2009 rozhodlo Zastupitelstvo města Stráž nad Nežárkou o
pořízení územního plánu Stráž nad Nežárkou (dále též jen „územní plán“). Dále zastupitelstvo
určilo starostku obce Věru Tomšovou jako zastupitele, který bude spolupracovat
s pořizovatelem v oblasti územního plánování (např. § 47 odst. 1 a odst. 4, § 49 odst. 1, § 53
odst. 1 stavebního zákona).
Poté byl zpracován návrh zadání, který byl vystaven na úřední desce a rozeslán dotčeným
orgánům. Po veřejném projednávání byl návrh zadání schválen Zastupitelstvem obce Stráž
nad Nežárkou. Společné jednání o návrhu proběhlo 26. 4. 2013 na Městském úřadu Stráž nad
Nežárkou. Ve svém stanovisku kraje dle § 51 stavebního zákona vytýkal nenávaznosti na
území sousedních obcí. Tyto návaznosti byly opraveny. Vzhledem k logice vedení lokálního
biokoridoru po hranici s obcí Příbraz, byla s touto obcí uzavřena dohoda, že vedení lokálního
biokoridoru bude v řešení územního plánu Stráž nad Nežárkou ponecháno a toto řešení bude
převzato do územního plánu Příbraz. Následně krajský úřad vydal potvrzení o odstranění
nedostatků. Zpracovatelem návrhu je společnost UPLAN, s. r. o.
b) vyhodnocení souladu s politikou územního
rozvoje a územně plánovací dokumentací
vydanou
krajem,
vyhodnocení
koordinace
využívání území z hlediska širších vztahů
v území
b) 1. vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008
V Politice územního rozvoje ČR 2008 není zahrnuto správní území obce Stráž nad
Nežárkou, resp. obec s rozšířenou působností Jindřichův Hradec, do žádné vymezené
rozvojové osy ani rozvojové oblasti. Dle dostupných informací a po prostudování Politiky
územního rozvoje ČR 2008 není předpoklad, že řešené území bude zasaženo plochami nebo
koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu, popř.
těmi, které svým významem přesahují území jednoho kraje, vymezenými v Politice územního
rozvoje ČR 2008.
V územním plánu je navržena ochrana kulturních, přírodních a civilizačních hodnot
území, včetně urbanistického a architektonického dědictví, čímž je snaha podpořit a zachovat
ráz jedinečné urbanistické struktury území a osídlení a kulturní krajiny (podrobněji viz
kapitola c) výrokové části). Stanovené podmínky pro využití ploch, které se nachází
v zastavěném území, umožňují jeho hospodárné využívání (viz kapitola c) 3. výrokové části).
Jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro formy cestovního
ruchu (např. je umožněna realizace komunikací pro cyklisty a pěší). Při řešení ochrany hodnot
území jsou zohledněny také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského
rozvoje území. Při stanovení způsobu využití území je přistupováno v návaznosti na zásady
územního rozvoje ke komplexnímu řešení celého území, jehož využití vychází ze současného
97
stavu a reaguje na záměry v území. Stanovené podmínky pro využití ploch, které se nachází
v zastavěném území, umožňují jeho hospodárné využívání (viz kapitola c) 3. výrokové části).
V územním plánu je respektován územní systém ekologické stability, jsou podporovány
ekologické funkce krajiny a dále je snahou udržovat rozmanitost venkovské krajiny s ohledem
na typ krajiny. Jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro formy
cestovního ruchu (např. je umožněna realizace komunikací pro cyklisty a pěší). Nové
rozvojové plochy výrazně nezvýší nároky na dopravní infrastrukturu a veřejnou dopravu.
Územní plán vytváří podmínky pro preventivní ochranu území před potencionálními riziky a
přírodními katastrofami v území s cílem minimalizace rozsahu případných škod – umožňuje
zatravňování, zalesňování, budování vodních ploch a další. Zastavitelné plochy vhodné pro
rozvoj území jsou důsledně umisťovány zcela mimo záplavová území. Navrhované řešení
územního plánu dbá na zachování prostupnosti krajiny a minimalizuje rozsah fragmentace
krajiny. Rozvojové plochy jsou navrhovány v návaznosti na ty stávající. Při stanovování
urbanistické koncepce byla posuzována kvalita stávajícího bytového fondu se zaměřením
na obnovu stávajících objektů, avšak bez dalších zastavitelných ploch by byl rozvoj sídla
velmi problematický. Rozvoj v území je navrhován s ohledem na širší souvislosti a
dlouhodobý horizont plánování. Byla zhodnocena koncepce technické a dopravní
infrastruktury, tyto koncepce byly zohledňovány při vymezování rozvojových ploch a
koridorů s ohledem na tvorbu kvalitního životního prostředí.
Navržené řešení územního plánu Stráž nad Nežárkou není v rozporu s Politikou územního
rozvoje 2008.
b) 2. územně plánovací dokumentace vydaná krajem
Řešené území územního plánu Stráž nad Nežárkou je součástí řešeného území zásad
územního rozvoje Jihočeského kraje. Ty vymezují:
- nadmístní rozvojová osa Severovýchodní – Jindřichohradecká N-OS7 –
respektována
- nadmístní specifická oblast Třeboňsko – Novohradsko N-SOB2 – respektována
- koridor dopravy republikového významu D12 – obchvaty a homogenizace
silnice I/34, úsek D12/4 Stráž nad Nežárkou (východní okraj) – Jindřichův
Hradec, koridor pro novou silnici a homogenizace průtahu v obci Lásenice,
jižní obchvat Dolní Lhoty, navazuje průtah obcí Lásenice, dále nová silnice, vč.
východního obchvatu sídla Horní Žďár až na jižní okraj Jindřichova Hradce,
šíře koridoru 200m, na průtahu Lásenice zúženo na 50m – koridor je
respektován a upřesněn s ohledem na detailnější měřítko dokumentace a
podmínky v území
- plocha nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – V31
ČOV Stráž nad Nežárkou - záměr vybudování nové ČOV umístěné severně od
zastavěného území obce – je respektováno a vymezeno
- koridor nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu v oblasti
zásobování vodou – V24 Vodovod Dvorce – Dolní Lhota - velice drobný záměr
vodovodu napojujícího sídlo Dvorce, koridor je veden podél místní komunikace
a silnice III/14812, šíře koridoru 100m - koridor je respektován a upřesněn
s ohledem na detailnější měřítko dokumentace a podmínky v území
98
- nadregionální biocentrum 56 – Vojířov – je respektováno a vymezeno
- nadregionální biokoridor 166 – Vojířov – Stará řeka – je respektován a vymezen
- regionální biocentrum 559 – Příbrazské rašeliniště – je respektováno a
vymezeno
- regionální biocentrum 676 - U Lapiců – je respektováno a vymezeno
- regionální biokoridor 71 – Vojířov – Maršovina – je respektován a vymezen
- regionální biokoridor 491 – U lip - U Lapiců – je respektován a vymmezen
- regionální biokoridor 494 – Žabov – Vojířov – je respektován a vymezen
- regionální biokoridor 495 – U Lapiců – Stará řeka – je respektován a vymezen
- regionální biokoridor 496 – U lip – Vojířov – je respektován a vymezen
- regionální biokoridor 497 – Vojířov – Příbrazské Rašeliniště – je respektován
a vymezen
- územní rezerva pro dopravní stavbu – D/B Severozápadní obchvat Lásenice koridor územní rezervy pro budoucí přeložku silnice I/34 severně od obce,
vymezen v šíři 200m. – je respektována a vymezena
Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území je
v územním plánu respektováno zajištěním a vyváženým řešením priorit v rámci jednotlivých
pilířů udržitelného rozvoje (viz kapitoly níže). Správní území obce neleží uvnitř žádné
republikové rozvojové oblasti či osy ani uvnitř republikové specifické oblasti. Část právní
území obce (k. ú. Stráž nad Nežárkou a severozápad k. ú. Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou)
leží v rozvojové ose nadmístního významu N-OS7 a část (větší část k. ú. Dolní Lhota u Stráže
nad Nežárkou) leží uvnitř specifické oblasti nadmístního významu N-SOB2. Tomu odpovídá
také navržené řešení územního plánu. Do centra Stráže nad Nežárkou jsou situovány hlavní
směry socioekonomického a hospodářského rozvoje. Stanovené regulativy pro rozvoj
zohledňují podmínky využití území stanovené v rámci ochrany přírody a krajiny včetně
Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko se snahou o citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti
s ohledem na únosné zatížení krajiny. Dále jsou vytvořeny podmínky pro zkvalitnění veřejné
infrastruktury včetně zlepšení možností cestovního ruchu, zkvalitnění dopravní obslužnosti,
zlepšení prostupnosti území. K území je přistupováno koncepčně s ohledem na zachování
nezastavěného území včetně minimalizace zatížení břehových partií a litorálních porostů
rekreačními aktivitami. Jsou respektována ložiska nerostných surovin pro budoucí možnou
těžbu. Snahou zpracovatele je také vytvoření podmínek pro stabilizaci trvale bydlících
obyvatel včetně podpory vzniku nových pracovních příležitostí. Při řešení územního plánu
jsou řešeny územní souvislosti ve vazbě na sousední obce včetně výše uvedených prvků
nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability a navazujících prvků
lokálních. V územním plánu je v rámci veřejných prostranství možno dostatečně dimenzovat
plochy pro dopravu v klidu a všechny zastavitelné plochy jsou v možnostech v území
napojeny na veřejnou technickou infrastrukturu. Při řešení územního plánu jsou respektovány
přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a
archeologického dědictví (blíže zejména kapitoly g) odůvodnění územního plánu a kapitola b)
výrokové části územního plánu). Řešené území leží v oblastech krajinného rázu ObKR 16 –
Třeboňsko (CHKO) jihozápadní a severozápadní část správního území obce, v ObKR 30 –
99
Novobystřicko – jihovýchodní část správního území obce, v ObKR 17 – Kardašovořečicko –
Strážsko – střed a sever správního území obce. Jižní a východní část správního území obce se
nachází v krajině lesní. Navržené řešení podporuje: posílení původní druhové skladby lesních
porostů, nepodporuje intenzivní formy zemědělství a pastevectví. Navržené řešení územního
plánu neumožňuje budování velkých a v krajině osamocených středisek pro rekreaci a
cestovní ruch bez vazby na původní sídelní strukturu. Naopak řešení územního plánu
upřednostňuje posilování stability lesních porostů a obnovu původní kulturní zemědělské
krajiny pomocí extenzivních forem zemědělství a šetrným působením člověka. Zejména s
ohledem na hodnoty je podporováno nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a
urbanizační prvky. Celé k. ú. Stáž nad Nežárkou a k. ú. Dvorce u Stráže nad Nežárkou a
severozápadní část k. ú. Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou se nachází v krajině rybniční.
Navržené řešení dbá na zachování jedinečnosti rybniční krajiny včetně její vysoké ekologické
hodnoty a typický způsob osídlení, se snahou o zabránění nadměrné eutrofizaci vod ve formě
splachů z okolních zemědělských pozemků. Navržené řešení upřednostňuje a podporuje
vegetační prvky volné krajiny zejména aleje, větrolamy, porosty na hrázích a doprovodnou a
břehovou zeleň vodotečí. Navržené řešení územního plánu nedoporučuje zvyšovat
intenzifikaci chovu ryb na úkor ekologické únosnosti krajiny, nepodporuje intenzivní formy
zemědělství a pastevectví zvláště v okolí potočních a říčních niv a v okolí rybníků. V souladu
s cíli a úkoly pro územní plánování jsou respektovány a rozvíjeny hodnoty území (blíže
zejména kapitoly g) odůvodnění územního plánu a kapitola b) výrokové části územního
plánu). Navržené řešení územního plánu Stráž nad Nežárkou není s touto územně plánovací
dokumentací v rozporu.
b) 3. koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území
zejména návaznosti na sousední správní území
Všechny návaznosti na využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména
návaznosti na správní území sousedních obcí jsou zobrazeny ve výkrese širších vztahů.
Z hlediska širších vztahů je respektována návaznost na územní systém ekologické
stability, koridor dopravy republikového významu D12 resp. úsek D12/4 Stráž nad Nežárkou
(východní okraj) – Jindřichův Hradec, územní rezervu pro dopravní stavbu – D/B
Severozápadní obchvat Lásenice. V územním plánu Přibraz je řešen koridor pro umístění
plynovodu směrem na Dolní Lhotu. Tento plynovod již však není v nadřazené územně
plánovací dokumentaci zahrnut, neboť nabytím účinnosti zásad územního rozvoje
Jihočeského kraje pozbyl platnosti územní plán velkého územního celku Jindřichohradecko,
ve kterém byl koridor vymezen. Proto územní plán Stráže nad Nežárkou na tuto skutečnost již
nereagoval a nevymezil koridor pro umístění plynovodu. Navíc do samotné Dolní Lhoty
plynovod právě z Příbraze je doveden. Stejně tak při vymezení koridoru pro přeložku silnice
I/34 vycházel zpracovatel z vydaných zásad územního rozvoje a podrobnější dokumentace
pro územní rozhodnutí.
Územní plán nekoliduje z hlediska širších územních vztahů s územně plánovací
dokumentací sousedních obcí. S obcí Příbraz byla uzavřena dohoda týkající se řešení
návaznosti lokální biokoridoru vedeného po hranici správních území. Vzhledem k logice
řešení bylo zachováno řešení v územním plánu Stráž nad Nežárkou a toto řešení bude
respektováno v územním plánu Příbraz. Na základě řešení navrhovaného v územní studii
Třeboňsko – Novohradsko byla doplněna trasa cyklostezky vedoucí směrem od Mláky do
Stráže nad Nežákou souběžně se silnicí I/34.
100
c) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního
plánování, zejména s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot
v území a požadavky na ochranu nezastavěného
území
Územní plán vytváří podmínky pro výstavbu (navržení zastavitelných ploch zejména
ploch bydlení – městské rodinné, bydlení - venkovské, popř. možnost výstavby uvnitř
stávajících ploch tam, kde to bude vhodné např. vzhledem k hodnotám území, ke konfiguraci
terénu) a pro udržitelný rozvoj území tj. vyvážený hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a
kvalitní životní podmínky. Svým řešením vytváří předpoklady pro „rozumný“ rozvoj
odpovídající významu a velikosti sídla, pro kvalitní bydlení a pro zachování nezastavěného
území včetně jeho kvalitativního rozvoje. Územní plán řeší účelně využití území a
prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a
soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský
potenciál rozvoje. Blíže ostatní kapitoly odůvodnění.
Územní plán ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území,
včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. V doplňujících průzkumech a
rozborech a následně ve schváleném zadání územního plánu byl zjišťován a posuzován stav území
včetně jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, které byly následně promítnuty do řešení
územního plánu. Zejména podkapitola „koncepce ochrany a rozvoje hodnot území“ v kapitole
„koncepce rozvoje území obce“ výrokové části územního plánu vyzdvihuje některé hodnoty a
stanovuje podmínky pro jejich ochranu zejména v souladu s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území. Na to navazuje také navržené řešení územního
plánu (viz kapitola g) textové části odůvodnění „Komplexní odůvodnění přijatého řešení“).
Stanovená koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a
podmínky území, stanovuje základní rysy navrženého řešení.
Součástí hodnot blíže specifikovaných v kapitole b)2 výrokové části a zakreslených v grafické
části byly i tři nemovité kulturní památky. Jedná se o kostel sv. Petra a Pavla, sochu sv. Jana
Nepomuckého na náměstí Emy Destinnové, kašnu na Malém náměstí, dvě kašny na náměstí Emy
Destinnové, silniční most směr Plavsko, mohylník Na Pískách, archeologické stopy, venkovskou
usedlost čp. 35 na Malém náměstí, venkovskou usedlost čp. 36 na Malém náměstí, zámek čp. 1 ve
Stráži nad Nežárkou; milník na křižovatce silnic I/34 JH – ČB (při reidentifikaci kulturních
památek nebyl nalezen), mohylník, archeologické stopy, zemědělský dvůr čp. 7 (s omezením: bez
bývalé stodoly čp. 26) v Dolní Lhotě. V Dolní Lhotě se dále nachází registrovaný významný
krajinný prvek v podobě dubové aleje v centru sídla.
Podmínky pro využití ploch pro plochy v nezastavěném území dostatečně chrání krajinu
jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Urbanistická
koncepce spolu s podmínkami pro využití ploch uvnitř zastavěného území určují podmínky
pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťují ochranu nezastavěného území a
nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál
rozvoje území a míru využití zastavěného území. V nich se také odráží potřeba změn v území
(jak zastavitelné plochy pro bydlení, rekreaci, veřejné prostranství, občanské vybavení, tak
101
zastavitelné plochy pro umístění čistíren odpadních vod a stanovení koncepcí veřejné
infrastruktury zejména koncepce zásobování pitnou vodou, koncepce likvidace odpadních
vod, koncepce likvidace odpadů, koncepce občanského vybavení, koncepce veřejných
prostranství). Dle možností a podrobnosti územního plánu jsou stanoveny urbanistické,
architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a
požadavky na změny v území, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb zejména
v kapitole b) podkapitole „Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území” a v kapitole f) bodech
“podmínky prostorového uspořádání” zejména ale nejen pro plochy bydlení – městské
v rodinných domech a plochy bydlení - venkovské, které reagují právě na stanovené hodnoty
území. Tím jsou také stanoveny podmínky pro provedení změn v území, hlavně pro umístění
a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a spolu s kapitolou c)
textové části územního plánu „urbanistické koncepce“ jsou stanoveny podmínky pro obnovu a
rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení.
Pořadí provádění změn v území (etapizaci) nebylo nutno vzhledem k velikosti sídla a
celého řešeného území a vzhledem k navrhovanému řešení územního plánu stanovovat. Stejně
tak nebylo nutno konkrétně řešit nebezpečí ekologických a přírodních katastrof včetně
nutnosti odstraňování jejich důsledků. Řešení územního plánu vytváří předpoklady
udržitelného („rozumného“) využívání celého správního území obce, čímž vytváří v území
podmínky, které by měly napomoci řešení důsledků náhlých hospodářských změn a které
umožní pružně reagovat na změny v hospodářské situaci státu i jednotlivce. Navrženým
řešením jsou také v území vytvořeny podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z
veřejných rozpočtů na změny v území. Kapitola d) textové části územního plánu vytváří
podmínky pro zajištění civilní ochrany v možnostech a podrobnosti územního plánu a v
rozsahu předaných podkladů. Při řešení územního plánu nevyvstala potřeba vymezení
monofunkčních ploch, které se vyžadují (zejména pozemky staveb a zařízení) pro obranu a
bezpečnost státu, civilní ochranu, sklady nebezpečných látek apod. S ohledem na podrobnost
územního plánu se územní plán zabýval určením asanačních, rekonstrukčních a rekultivačních
zásahů do území, v tomto případě nebyla potřeba těchto zásahů stanovena. To neznamená, že
v území není nutno určité stavby či části území rekonstruovat či ozdravit, avšak instituty
předkupního práva či vyvlastnění nejsou v těchto případech zcela nutné. Proto bylo
přistoupeno k vymezení ploch přestavby. Jedná se o přestavbu části bývalého lihovaru na
rekreaci, uspořádání navrhovaného území pro bydlení na východě Stráže nad Nežárkou,
veřejný záměr přestavby silážní jámy jižně od Stráže nad Nežárkou na kompostárnu (využití
institutu vyvlastnění i předkupního práva), přestavba nevyužívaného zemědělského areálu na
východě Dolní Lhoty na bydlení a záměr přestavby bývalého vojenského objektu na veřejně
prospěšné občanské vybavení (využití institutu předkupního práva). Řešení územního plánu
vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními
vlivy záměrů na území. Vzhledem k navrhovanému řešení není nutno navrhovat kompenzační
opatření. Řešení územního plánu respektuje požadavky plynoucí z oborových koncepcí.
Územní plán vymezuje plochy těžby. Na jihu správního území obce probíhá těžba rašeliny a
západně od Stráže nad Nežárkou je nově navržena plocha těžby v podobě štěrkopísků.
Dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku u Stráže nad Nežárkou byl stanoven rozhodnutím o
stanovení dobývacího prostoru vydaném Ministerstvem výstavby a stavebnictví ČSR
dne 19. 2. 1990. Předpokládaná doba těžby je cca 24 let.
Při řešení územního plánu byly uplatňovány poznatky zejména z oborů architektury,
urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.
102
d) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního
zákona a jeho prováděcích právních předpisů
Územní plán je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) a vyhláškou
č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009
Sb. (dále též jen “vyhláška 501“) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
(dále též jen „vyhláška 500“). Jednotlivé plochy jsou členěny dle § 4 až 19 vyhlášky 501. V
souladu s možností danou § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501 jsou v územním plánu plochy vymezené
dle způsobu využití dále podrobněji členěny a to na plochy bydlení – městské rodinné, plochy
bydlení - městské bytové, plochy bydlení - venkovské, plochy bydlení – smíšené, plochy
občanského vybavení – zámek, plochy občanského vybavení – hřbitov, kostel, plochy
občanského vybavení – sport, plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura, plochy
občanského vybavení – komerční, plochy výroby a skladování – lehký průmysl, plochy
výroby a skladování – zemědělská výroba, plochy technické infrastruktury – skládka, plochy
technické infrastruktury - kompostárna. Dále bylo též využito možnosti stanovení ploch
s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19 vyhlášky č. 501 – plochy zeleně soukromé a vyhrazené, plochy zeleně – zámek, plochy veřejné zeleně, plochy zeleně –
přírodního charakteru, plochy multimodálního koridoru, plochy těžby, plochu sluneční
elektrárny. K vymezení těchto „speciálních“ ploch bylo přistoupeno s ohledem na specifické
podmínky v území, se snahou o jednoznačnější identifikaci a možnosti využití území.
Územní plán je zpracován pro celé území obce Stráž nad Nežárkou tj. pro katastrální
území Stráž nad Nežárkou, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Dvorce u Stráže nad
Nežárkou. Územní plán je pořizován úředníkem splňujícím kvalifikační předpoklady pro
územně plánovací činnost a zpracován osobou oprávněnou k vybrané činnosti ve výstavbě.
Grafická část celého územního plánu je vydávána v měřítku 1: 5000. Pouze výkres širších
vztahů je zpracován a vydán v měřítku 1 : 25 000, výřezy z koordinačního výkresu sídel
v měřítku 1 : 2 880 a výkres pořadí změn v území v měřítku 1 : 10 000.
e) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních
právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů,
popřípadě s výsledkem řešení rozporů
K návrhu územního plánu Stráž nad Nežárkou byla uplatněna pouze bezrozporná
stanoviska dotčených orgánů. Do návrhu územního plánu byly zapracovány zejména
požadavky Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko týkající se etapizace zástavby na
západě sídla Stráž nad Nežárkou, etapizace v lokalitě jižně od Stráže nad Nežárkou, kde je
navrhována kompostárna a vypuštění návrhu občanské vybavenosti v areálu bývalé roty
Pohraniční stráže v lesním komplexu na jihu správního území měst. Tento areál by měl být
ozdravěn a začleněn do okolního přírodního prostředí.
103
f) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území
obsahující
základní
informace
o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků
vyhodnocení vlivů na životní prostředí
Jelikož dotčený orgán z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny ve svém stanovisku k
návrhu zadání stanovil, že územní plán nebude mít významný vliv na evropsky významnou
lokalitu nebo ptačí oblast, dotčený orgán z hlediska zákona o posuzování vlivů nepožadoval
zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí, pořizovatel ani samosprávný orgán ani
ostatní účastníci procesu pořizování o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nepožádali,
nebyl tento požadavek uveden ve schváleném zadání územního plánu a tudíž vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj nebylo požadováno.
Řešení územního plánu respektuje důležité prvky z hlediska životního prostředí. V návrhu
územního plánu nebyly zpracovány varianty řešení. Koncepce zásadně neovlivňuje jiné
koncepce ani koncepce nemá zásadní vliv na udržitelný rozvoj dotčeného území, zejména
vytváří podklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém
vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval
podmínky života generací budoucích. Dále návrh koordinuje veřejné i soukromé záměry
změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu
veřejných zájmů. Návrh zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a
komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení
obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území (blíže viz
kapitola „komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty“ odůvodnění
územního plánu). Koncepce neřeší závažné problémy životního prostředí a veřejného zdraví,
nemá přeshraniční povahu, z provedení koncepce nevyplývají žádná rizika pro životní
prostředí a veřejné zdraví (např. při přírodních katastrofách, při haváriích). Přírodní
charakteristika ani kulturní dědictví nejsou významně zasaženy koncepcí, ve veřejném zájmu
jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně
urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a přitom je chráněna krajina
jako podstatná složka prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Nedochází
k překročení žádných norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot.
Je respektována kvalita půdy a intenzita jejího využívání (blíže viz kapitola „vyhodnocení
předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené
pro plnění funkcí lesa“ odůvodnění územního plánu). Koncepce nemá dopad na oblasti nebo
krajiny s uznávaným statusem ochrany národní, komunitární nebo mezinárodní úrovni.
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
Environmentální závady:
Regulativy pro záplavové území – Záplavové území přestavuje závazný limit
v území, který je zapracován jak to textové části územního plánu Stráže nad
Nežárkou, tak je součástí grafické části v koordinačním výkrese.
Ochrana hodnot – Ochrana hodnot je zajištěna hned na několika místech
územního plánu zejména pak v kapitole b) textové části „koncepce rozvoje území
104
obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot“ podkapitole b) 2 „koncepce ochrany a
rozvoje hodnot území“, kde jsou hodnoty vyjmenovány a stanoveny podmínky
jejich ochrany. Hodnoty jsou dále zobrazeny v grafické části – v hlavním a
koordinačním výkrese.
Důsledná ochrana ZPF II. třídy – II. třída ochrany ZPF je zasažena zejména
záměrem rozvoje bydlení městské rodinné (Br-15, Br-16 a Br-13), které
představují pro město Stráž nad Nežárkou zásadní směry rozvoje. Město je
omezeno dvěma neopomenutelnými bariérami, kterými jsou řeka Nežárka
znemožňující rozvoj města severním směrem (řeka zároveň ukončuje správní
území obce) a obchvat Stráže nad Nežárkou (silnice I/34), který je překážkou
v rozvoji jižním směrem. Jedinými logickými směry pro rozvoj města jsou tedy na
západ (lokalita Z1 a na východ (plocha přestavby P2) od sídla. K většímu záboru
II. třídy ochrany ZPF dochází u plochy nadmístního záměru vybudování přeložky.
Je nutno připomenout, že se jedná o vyčíslení celé plochy koridoru, ale fakticky
dojde k záboru mnohem menšímu. Další významnější plochou záboru II. třídy
ochrany ZPF je návrh těžby. Dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku u Stráže nad
Nežárkou byl stanoven rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru vydaném
Ministerstvem výstavby a stavebnictví ČSR již v roce 1990. Po skončení těžby je
navržen souhrnný plán sanace a rekultivace, ve kterém bylo přihlédnuto mimo jiné
také k současným požadavkům na ochranu přírody a krajiny. Zrekultivované
plochy by měly plnit funkci zejména půdoochrannou, krajinotvornou a ekologicky
stabilizující.
Dopravní a technická infrastruktura:
Záměry ZUR v oblasti dopravní infrastruktury D/K, D12 – územní plán respektuje
dopravní záměry ze Zásad územního rozvoje jihočeského kraje a navrhuje pro ně
samostatné koridory. V případě koridoru republikového významu D12 se jedná o
koridor dopravní infrastruktury nazvaný DI-D12, záměr územní rezervy pro
budoucí Severozápadní obchvat Lásenice D/B kopíruje ve správním území obce
Stráž nad Nežárkou koridor DI-D12 a je zobrazen formou rezervy.
Sociodemografický a ekonomický pilíř:
Navržení ploch pro výstavbu rodinných domků a k podnikání – Územní plán vytváří
podmínky pro výstavbu městského i venkovského bydlení a pro udržitelný rozvoj území tj.
vyvážený hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a kvalitní životní podmínky. Svým řešením
vytváří předpoklady pro „rozumný“ rozvoj odpovídající významu a velikosti sídel, pro
kvalitní bydlení a pro zachování nezastavěného území včetně jeho kvalitativního rozvoje. V
návrhu územního plánu je umožněno podnikání jednak v rámci přípustného či podmíněně
přípustného využití ploch s rozdílným způsobem využití zejména ploch pro bydlení (bydlení smíšené, bydlení - městské rodinné, bydlení - městské bytové, bydlení - venkovské, smíšené
obytné), a dále jsou přímo vymezeny monofunkční plochy výroby a skladování (zemědělská
výroba, lehký průmysl). V ÚP je podpořen sociální pilíř návrhem zastavitelných ploch pro
bydlení.
105
g) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5
stavebního zákona
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se nezpracovávalo – viz kapitola f) odůvodnění.
h) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5
zohledněno, s uvedením závažných důvodů,
pokud některé požadavky nebo podmínky
zohledněny nebyly
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se nezpracovávalo – viz kapitola f) odůvodnění.
i) vyhodnocení splnění požadavků zadání
Požadavky plynoucí ze schváleného zadání byly splněny.
Byly splněny požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008, územně
plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů
(konkrétně viz kapitola b) odůvodnění).
Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů byly splněny. Byly navrženy
plochy pro rozvoj bydlení, veřejných prostranství, občanského vybavení, rekreace, výroby a
skladování, technické a dopravní infrastruktury a těžby. V podmínkách pro využití ploch je
umožněn v přípustném nebo podmíněně přípustném využití další rozvoj. V kapitole b) 2.
výrokové části jsou zobrazeny hodnoty zastavěného i nezastavěného území a stanovena jejich
ochrana. Ve správním území obce se nachází aktivní zóna záplavového území a záplavové
území, jež však téměř nezasahuje do navrhovaných ploch zejména do ploch určených pro
bydlení. Minimálním zásahem je postihnuta pouze navrhovaná čistírna odpadních vod v Dolní
Lhotě a multimodální koridor, který je mimo technickou infrastrukturu vymezen pro
vybudování nového mostu. Nejvýznamnější plochy pro bydlení (Br-16, Br-13) jsou navrženy
z velké části na II. třídě ochrany zemědělského půdního fondu. Důvodem je nemožnost města
se rozvíjet severně či jižně od sídla, kde sever je uzavřen řekou Nežárkou a jih silnicí I/34.
Tyto logické směry rozvoje jsou částečně navrženy v zastavěném území a navazují také na
stávající platnou územně plánovací dokumentaci.
Jak bylo požadováno v kapitole zadání “požadavky na rozvoj území obce” bylo k sídlům
přistupováno se zohledněním jejich rozvojového potenciálu a jejich významu ve struktuře
osídlení. Cílem samosprávy a územního plánu je dosáhnout takového vývoje, který by přinesl
„rozumný“ rozvoj v mezích možností území, orientovaný na zachování jeho hodnot zejména
klidného venkovského prostředí a pohody bydlení. Dobrá dopravní (silniční) dostupnost sídla
vytváří zejména ze sídel Stráž nad Nežárkou a Dolní Lhota atraktivní místo pro rozvoj
bydlení, podpořený zejména přírodními hodnotami.
106
Rozvoj obce je zaměřen na stabilizaci počtu obyvatel a umožňuje rozvoj směřující ke
zlepšování kvality s navýšením počtu zejména trvale bydlících obyvatel. V navrhovaném řešení
jsou zohledněny všechny hodnoty území včetně kulturních, urbanistických a architektonických
zejména při vymezení zastavitelných ploch a podmínkách pro realizaci nové výstavby, popř.
rekonstrukci stávajících budov. Vymezované plochy a podmínky jejich využití se orientují na
bydlení v klidném a čistém prostředí, umožňují rozvoj cestovního ruchu spojený s hodnotami území
zejména přírodními, urbanistickými a architektonickými, a respektují je.
Návrh musel reagovat na limitující skutečnosti dané jednoduše řešeno stavem, tj. stav sídla,
uspořádání a rozloha ploch dle jednotlivých způsobů využití a v neposlední řadě také požadavky
dotčených orgánů. Urbanistická koncepce je orientována na zachování stávajících hodnot území
s důrazem na urbanistické a architektonické hodnoty sídel a zachování jejich atraktivity z hlediska
cestovního ruchu. Cílem návrhu územního plánu bylo navržení ploch zejména pro rozvoj bydlení,
veřejných prostranství, veřejné zeleně, rekreace, občanského vybavení, výroby a skladování,
technické infrastruktury (zejména pro navrhované čistírny odpadních vod, vodovod, kanalizační
sběrač, skládku, kompostárnu), dopravní infrastruktury (zejména pro přeložku silnice I/34, rezervu
pro severozápadní obchvat Lásenice, umístění nového mostu přes řeku Nežárku u Dolní Lhoty)
(viz. také kapitola b) odůvodnění) a těžbu nerostů. Jiný rozvoj ploch je nutno prověřit dle
konkrétního záměru ve změnách územního plánu, v návaznosti na tyto stávající plochy, stále však
s důrazem na skutečnost upřednostnění požadavky bydlení a ochrany hodnot území.
Jsou stanoveny takové podmínky využití jednotlivých ploch, které vytváří dostatečně
široké možnosti při využití území zejména stávajících staveb včetně přilehlých hospodářských
budov, čímž vytváří předpoklady reálného a pro vlastníky nemovitostí přijatelného využití
stávajících staveb a zejména přilehlých hospodářských stavení.
Rozvoj bydlení navazuje na zastavěné území a je respektuje možnosti na zarovnání a
doplnění zástavby v území a podél stávajících komunikací. Největší plochy jsou vymezeny ve
Stráži nad Nežárkou na východě sídla v ulici Hradecká a na západě sídla za hřbitovem. Menší
rozvoj sídla je zastoupen doplněním zástavby v ulici 9. května, v Pístinské ulici za bytovým
domem. Další menší rozvoj je navržen u lokality rybníka Konopný vedle plochy pro rekreaci.
V sídle Dolní Lhota se rozvoj bydlení orientuje zejména na západ, severovýchod a východ od
centra. V sídle Dvorce je rozvoj bydlení navržen podél komunikace na jih a sever sídla a
uzavření návesního prostoru na severozápadě sídla. Zastavěné území je stabilizováno. Řešení
územního plánu umožňuje účelně chránit vymezené hodnoty území. Další směry rozvoje byly
prověřeny a případně zohledněny v řešení, avšak hlavní zůstaly nezměněny. V návrhu jsou
zohledněny hodnoty území. Tabulka se zastavitelnými plochami je zobrazena v kapitole
výrokové části c)2 vymezení zastavitelných ploch.
Plochy bydlení přesahující rozlohu 2 ha jsou doplněny návrhy veřejných prostranství.
Návrhy veřejné zeleně se snaží nejen vytvořit klidovou zónu v blízkosti Stráže nad
Nežárkou v návaznosti na stávající sportovní areál, ale i umožnit bezpečný a z centra
dostupný přístup do ní.
Rozvoj výroby a skladování – lehký průmysl je orientován do stávajících areálů, které
jsou zastoupeny areálem firmy Jas a menším areálem západně od Jasu. Rozvoj výroby a
skladování – zemědělská výroba se orientuje nejen do stávajících fungujících areálů ležících
severovýchodně od Dolní Lhoty, jižně od Dolní Lhoty do Terezského dvora a do dvou areálů
jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou, ale dále je navrženo i rozšíření a propojení těchto dvou
107
areálů za přeložkou Stráže nad Nežárkou. Na východě Dolní Lhoty je navržena přestavba
nevyužívaného zemědělského areálu na bydlení.
V územním plánu Stráže nad Nežárkou dochází i k rozvoji dopravní infrastruktury
v podobě přeložky silnice I/34, nového mostu přes řeku Nežárku a rezervu pro severozápadní
obchvat Lásenice a rozvoji technické infrastruktury v podobě čistíren odpadních vod ve Stráži
nad Nežárkou a Dolní Lhotě, kanalizačního sběrače v Dolní Lhotě, kanalizace Dvorce – Dolní
Lhota, vodovodu Dvorce – Dolní Lhota, skládky či kompostárny.
Plochy „čistého“ občanského vybavení jsou zastoupeny městským úřadem, základní
školou, školkou, jídelnou, kinem, divadlem, zdravotním střediskem, zámkem, benzinovou
stanicí, terénní stanicí správy CHKO a biosférickou rezervací Třeboňsko „Hajnice“. Na jihu
Stráže nad Nežárkou u přeložky je vymezena návrhová plocha občanského vybavení,
východně od Dolní Lhoty u silnice I/34 návrhová plocha občanského vybavení komerčního
charakteru pro motorest s autokempem. Další občanské vybavení je zastoupeno v plochách
smíšených obytných. Občanské vybavení – zámek reprezentuje areál zámku s přední částí
zámecké zahrady. Občanské vybavení - hřbitov, kostel je zastoupeno kostelem sv. Petra a
Pavla a hřbitovem na západě sídla Stráž nad Nežárkou. Občanské vybavení pro sportovní
vyžití je zastoupeno jedním stávajícím hřištěm jižně od Stráže nad Nežárkou. Rozvoj
občanského vybavení je umožněn v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch
s rozdílným způsobem využití.
Rekreace je představována dětským táborem a rodinnou rekreací za areálem bývalého
lihovaru, dvěma plochami jižně od Stráže nad Nežárkou, autokempem U Skalníků, několika
rekreačními objekty na severozápadě Dolní Lhoty a roztroušenými objekty pro rodinnou
rekreaci po pravém břehu řeky Nežárky ve východní části správního území obce Stráž nad
Nežárkou. Návrh rekreace je situován mezi dvě stávající plochy rekreace u rybníka Konopný
a formou přestavby do části bývalého areálu lihovaru.
Rozvoj cestovního ruchu je zaměřen spíše na možnost krátkodobé rekreace v podobě
komunikací pro pěší a cyklisty přípustných či podmíněně přípustných v podmínkách využití ploch.
Koncepce a uspořádání krajiny zachovává stávající hodnotnou volnou krajinu a vytváří
dobré předpoklady pro její další zkvalitňování, rozvoj a ochranu, podmínky a zázemí pro
obyvatele a návštěvníky obce s důrazem na zlepšování kvality vzhledem k současnému stavu
a hodnotám území. V jihovýchodní části k. ú. Dolní Lhota byla vymezena plocha pro
rekonstrukční a revitalizační zásahy R1. Jedná se o bývalý vojenský objekt, který je určen
k odstranění a území určeno k návratu do volné krajiny - plochy SNÚ. Ochrana hodnot je
řešena v podkapitole b) 2. výrokové části územního plánu a to jejich vymezením, označením a
následným stanovením ochrany hodnot.
Prvky územního systému ekologické stability jsou vymezeny v návaznosti na regionální
prvky na podkladě aktualizovaného podkladu krajského generelu územního systému
ekologické stability zahrnutého též do zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Je určena
kostra ekologické stability a stanoveny vhodné podmínky pro využití ploch pro plochy, které
pokrývají jednotlivé prvky územního systému ekologické stability. Prvky územního systému
ekologické stability jsou nejčastěji vymezeny jako plochy přírodní (nejčastěji biocentra) a
plochy smíšené nezastavěného území (nejčastěji biokoridory, popř. interakční prvky).
108
Koncepce veřejné infrastruktury vychází ze současného stavu a je v mnoha případech
vyhovující.
• Koncepce dopravní infrastruktury respektuje současný stav a navrhuje:
•
-
přeložku komunikace I/34 jižně od Dolní Lhoty – blíže viz kapitola g)
odůvodnění.
-
most přes řeku Nežárku mezi obcemi Dolní Lhota a Dvorce,
-
rezervu pro severozápadní obchvat Lásenice
Koncepce technické infrastruktury
V koncepci zásobování pitnou vodou se navrhuje vybudování vodovodu Dvorce – Dolní
Lhota, který by měl zajistit dostatečné stabilní zdroje pro Dvorce. V současné době jsou
obyvatelé zásobování pitnou vodou z domovních studní.
Koncepce likvidace odpadních vod je založena na vybudování centrálních čistíren
odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou (v severní části sídla) a v Dolní Lhotě (na
severozápadě sídla), kde jsou pro ně vymezeny samostatné plochy technické
infrastruktury. V dolní Lhotě je dále vymezen koridor pro kanalizační sběrač směřující od
navrhované plochy pro čistírnu odpadních vod podél řeky k mostu a dále pokračující
multimodálním koridorem k centru sídla. Mezi sídly Dvorce a Dolní Lhota je navržen
koridor pro vedení kanalizace. Samotné kanalizační řady je možno umisťovat v souladu
s podmínkami využití jednotlivých ploch.
Koncepce zásobování elektrickou energií zachovává současný stav a bude dostačující i
pro další uvažovaný rozvoj obce. V případě potřeby je možno v plochách s různým
způsobem využití umisťovat potřebná elektrická vedení a trafostanice.
Koncepce zásobování plynem zachovává současný stav, kdy jsou plynem zásobena sídla
Stráž nad Nežárkou a Dolní Lhota. Další rozvody po sídlech i rozvody do dalších lokalit
jsou umožněny v rámci podmínek pro využití ploch.
Koncepce nakládání s odpady vychází ze současného stavu a nepředpokládá žádné
zásadní změny. Svoz pevného domovního odpadu je zajišťován svozem mimo řešené
území. Nebezpečný a velkoobjemový odpad bude likvidován minimálně dvakrát ročně
formou svozu. Umístění sběrného dvora je umožněno jako přípustné v plochách výroby a
skladování – lehký průmysl a plochách výroby a skladování – zemědělská výroba. V
řešeném území je vymezena plocha pro nakládání s odpady. Jedná se plochu technické
infrastruktury – skládka, která je situována do západní části správního území obce.
V řešeném území nejsou vymezeny další plochy pro nakládání s odpady jako např.
spalovny, kompostárny, třídírny odpadů, či jiná obdobná zneškodňovací zařízení ani není
možné umístění těchto staveb či zařízení. V podrobnějších dokumentacích řešících
detailněji jednotlivé plochy (např. územní studie, regulační plán) je nutno se zabývat
mimo jiných řešením umístěním shromažďovacího místa pro separovaný komunální
odpad (např. plasty, papír, sklo).
•
Koncepce občanského vybavení patřícího do veřejné infrastruktury respektuje současný
stav. Obecně rozvoj občanského vybavení je umožněn díky podmínkám pro využití ploch
s rozdílným způsobem využití.
109
•
Koncepce veřejných prostranství vychází ze současného stavu. Nově navržené plochy
veřejných prostranství se nachází na východě a na západě Stráže nad Nežárkou. Obě tyto
plochy byly navrženy v návaznosti a závislosti na rozvojových plochách zejména pro
bydlení.
Ochrana hodnot je zajištěna hned na několika místech územního plánu zejména pak
v kapitole b) textové části „koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot“,
kde jsou hodnoty vyjmenovány a stanoveny podmínky jejich ochrany.
Jako veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny stavby přeložka silnice I/34, most přes řeku
Nežárku v Dolní Lhotě, čistírny odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou a Dolní Lhotě, hlavní
kanalizační sběrač v Dolní Lhotě, vodovod a kanalizace Dvorce a Dolní Lhota, skládka
severozápadně od Stráže nad Nežárkou, kompostárna jižně od Stráže nad Nežárkou. Jiné
veřejně prospěšné stavby, opatření či asanace nejsou vymezeny a to ani prvky územního
systému ekologické stability k založení. Důvodem je skutečnost, že cíle těchto ploch je možno
splnit pomocí podmínek pro využití ploch dle stanoveného způsobu využití bez nutnosti
uplatnění institutů vyvlastnění či předkupního práva.
Ochrana veřejného zdraví je zajištěna jednak vlastním návrhem územního plánu, resp.
vymezením ploch dle způsobu využití, ve kterých jsou stanoveny takové podmínky využití,
které se vzájemně doplňují, podmiňují a zejména nekolidují. Dále je využito institutu
výstupních limitů, kde jsou stanoveny obecné podmínky pro využití území zejména VL2,
VL3, VL6, VL7. Blíže viz odůvodnění závěr kapitoly g) 2.
Téměř u všech ploch výroby a skladování (zemědělský výroba, lehký průmysl) a
některých ploch technické infrastruktury byla navržena maximální hranice negativních vlivů
VL2, která je pro budoucí vyhlašované pásmo nepřekročitelná. V případě čistírny odpadních
vod ve Stráži nad Nežárkou bylo vydáno územní rozhodnutí v roce 2009, dále je vydáno
stavení povolení a čistírna je v současné době ve výstavbě. Taktéž čistírna odpadních vod
v Dolní Lhotě se nachází ve fázi stavebního povolení. Těmito dokumenty došlo k stanovení
ochranných pásem. Ta jsou v územním plánu kopírována maximální hranicí negativních
vlivů.
Výstupní limit VL3, VL6 a VL7 zajišťuje ochranu pozemků, staveb a zařízení před
nadlimitním hlukem.
Trafostanice nejsou vymezovány jako samostatné plochy, ale jsou součástí podmínek
využití ploch jako přípustné či podmíněně přípustné využití s důrazem na respektování
výstupního limitu zejména VL3.
Při využití ploch zejména bydlení – venkovské doporučujeme zohlednit ochranná pásma
silnic. Byl vytvořen speciální limit VL6, který chrání plochy, které vyžadují ochranu před
hlukem či prachem z dopravy zejména před předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží u
silnic II. a III. tříd. V případě, že by byly tyto limity překročeny, musí být přistoupeno k
realizaci příslušných opatření (která budou stanovena v navazujících řízeních) zajišťujících
dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru či chráněném
venkovním prostoru staveb.
Návrh územního plánu řešil dle možností a podrobnosti požadavky civilní obrany
v souladu s písm. a) - i) vyhlášky č. 380/2002 Sb. blíže viz kapitola d) 3. výrokové části. V
řešeném území se nenacházejí plochy a objekty vojenského zájmu.
110
Do řešeného území zasahuje chráněné ložiskové území – Stráž nad Nežárkou, dobývací
prostory – Pístina a Stráž nad Nežárkou, ložisko nerostných surovin nevýhradních – PlavskoNa planinkách (štěrkopísek), ložisko nerostných surovin výhradních – Stráž nad Nežárkou
(psamity, štěrk), poddolované území (rudy). Tyto skutečnosti jsou v územním plánu
respektovány. Západně od Stráže nad Nežárkou je vymezena těžba – štěrkopísků. Sesuvná ani
poddolovaná území se ve správním území obce nevyskytují.
V souladu s podrobností územního plánu bylo umožněno v rámci podmínek využití ploch
realizovat vhodná krajinná revitalizační opatření, opatření ke zvýšení záchytu vody v krajině,
realizovat možnou revitalizaci vodních toků či melioračních stok a vodních příkopu např.
změny druhů pozemků, tj. za splnění podmínek lze zatravňovat, zalesňovat atd. Konkrétní
opatření (např. převedení přívalových vod do místních vodotečí) a jejich umístění (např. na
svažitých plochách ohrožených erozí) je však nutno řešit v podrobnějších dokumentacích
zejména při komplexních pozemkových úpravách.
Předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky
určené pro plnění funkcí lesa jsou řešeny v samostatné kapitole j) odůvodnění. Každá
zastavitelná plocha byla zanesena do záboru zemědělského půdního fondu a byla
vyhodnocena (viz. Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na
zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa v kapitole odůvodnění k)
vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a
pozemky určené pro plnění funkcí lesa). Dále byla zvážena možnost etapizace výstavby, která
byla vyhodnocena pro řešení územního plánu jako nadbytečná.
Snahou zpracovatele bylo umístění navržených ploch na zemědělské půdy s nižšími
třídami ochrany (tzn. III., IV. a V.). Tam, kde nebylo možné vyhnout se zemědělské půdě s
třídou ochrany I. a II., bylo snahou minimalizovat zábor na těchto půdách.
V územním plánu Stráž nad Nežárkou nedojde k žádnému záboru zemědělského půdního
fondu I. třídy. Zábory zemědělského půdního fondu II. třídy ochrany nastanou zejména
v plochách bydlení – městské rodinné Br-2, Br-3, Br-13, Br-14, Br-15, Br-16, plochách
bydlení – venkovské Bv-1, Bv-4, Bv-5, Bv-8, Bv-10, ploše veřejného prostranství VP-1, VP3, ploše výroby a skladování – zemědělská výroba VSz-1, ploše technické infrastruktury TIčov1 a v plochách dopravní infrastruktury DI-D12/4, DI-2 a DI-3. K největšímu záboru půdy
II. třídy ochrany dochází v ploše Br-16, která vznikla z plochy pro bydlení převzaté ze změny
č. 2 územního plánu sídelního útvaru Stráž nad Nežárkou, v ploše Br-13, která se nachází
v ploše přestavby P2 a v ploše DI-D12/4, jež představuje záměr převzatý ze Zásad územního
rozvoje Jihočeského kraje a týká se vybudování jižního obchvatu Dolní Lhoty. Zbývající
plochy pro bydlení jsou přirozeným doplněním nebo navázáním na stávající zástavbu popř.
převzaté z původního územního plánu a jeho změn. VP-1 a VP-3 představuje veřejné
prostranství související a vyvolané zejména původní plochou pro bydlení ze změny č. 2 (
která je převzata ze změny č. 2 stávajícího územního plánu sídelního útvaru. Dalším větším
záměrem (nad 1 ha) zasahujícím do ploch II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu je
veřejný záměr vybudování kompostárny, který by mohl obsluhovat nejenom samotná sídla
spadající pod Stráž nad Nežárkou, ale i okolní sídla.
Ostatní navrhované plochy se nacházejí na méně kvalitních zemědělských půdách se třídami
ochrany III., IV. a V.
111
K záboru pozemků určených pro plnění funkcí lesa dochází v ploše občanského vybavení
Ovk-1, plochách technické infrastruktury TI-čov2 a TI-V24, ploše technické infrastruktury skládka TIs-1, plochách dopravní infrastruktury DI-D12/4 a DI-4 a ploše těžby TE-1.
Zastavitelné plochy Br-5, Br-6, Br-7, Br-9, Br-16, Bv-7, Bv-8, RE-2, TIk-1, TI-čov2 a OVk1, plochy přestavby RE-1, Br-13, VP-2 , plochy změn v krajině TIs-1 a TE-1 a plochy TIV24, DI-TI, DI-D12/4 jsou zasaženy vzdáleností 50 m od okraje lesa. Do výstupních limitů je
zařazen také limit VL5, který zamezuje umisťování nadzemních staveb blíže než 30 m od
hranic pozemků určených pro plnění funkcí lesa.
Investice do půdy jsou zobrazeny ve výkrese předpokládaných záborů půdního fondu,
jako výstupní limit (VL4) v kapitole výroku f) stanovení podmínek pro využití ploch s
rozdílným způsobem využití a v kapitole odůvodnění k)1. údaje o uskutečněných investicích
do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich
předpokládaném porušení.
Stejně tak byly v rámci možností a podrobnosti územního plánu řešeny problémy a střety.
Jsou stanoveny podmínky pro rozvoj využití území, které by měly zajistit zachování a
respektování hodnot území. V sídle Dolní Lhota je řešen problém vedení silnice I. třídy skrz
zastavěné území návrhem přeložky silnice I/34. Je stanovena koncepce zásobování pitnou
vodou a likvidace odpadních vod včetně vymezení ploch pro umístění čistíren odpadních vod,
hlavního kanalizačního sběrače a vodovodu Dvorce - Dolní Lhota. Problém chátrajících objektů
a dalších nevyužívaných a zanedbaných nemovitostí není možno přímo v územně plánovací
dokumentaci vyřešit, ale územní plán umožňuje majitelům nemovitostí dostatečnou šíři
přípustného, popř. podmíněně přípustného využití, které má nabídnout možnosti využití
zejména rozsáhlých zemědělských usedlostí. Obdobně problémy hlavních stavebních závad
nelze v územním plánu přímo vyřešit, ale územní plán nejen umožňuje široké využití pozemků
a staveb, ale také vytváří rámec pro hodnotná řešení s inspirací ve stávajících hodnotných
řešeních zobrazených zejména v hodnotách území. U ploch, které jsou významné, popř. určitým
způsobem nejednoznačné či složité vzhledem k jejich podrobnějšímu řešení včetně uspořádání
uvnitř plochy, byla stanovena územní studie jako podmínka jejich využití. Podmínka
regulačního plánu nebyla stanovena pro využití žádné plochy.
Návaznost územního systému ekologické stability územního plánu Stráž nad Nežárkou na
navazující území je zobrazena formou přesahů ve výkrese širších vztahů.
V řešeném území se nachází ptačí oblast (Třeboňsko) a evropsky významné lokality
(Lužnice a Nežárka a Fabián-Homolka), významný krajinný prvek registrovaný (Dubová alej
v Dolní Lhotě u rybníka), přírodní rezervace (Fabián, Losí Blato u Mirochova), chráněná
krajinná oblast (Třeboňsko), biosférická rezervace UNESCO (Třeboňsko), ochranné pásmo
přírodního parku (Homolka – Vojířov). Tyto skutečnosti jsou v územním plánu respektovány.
Veřejná prostranství a veřejná zeleň jsou řešeny v kapitole výrokové části j)1 vymezení
systému sídelní zeleně a jejich kvalitativní zlepšování formou zeleně je umožněno stanovením
podmínek pro využití ploch v přípustném využití.
Zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou shrnuty v tabulce v kapitole c)3 výrokové
části a dále jsou zobrazeny v grafické části samostatnou značkou s příslušným kódem
zastavitelné plochy, resp. plochy přestavby. V této tabulce jsou stanoveny podmínky pro
jejich využití. Každá plocha přestavby má své jedinečné označení, u ploch přestavby původní
a navrhovaný způsob využití plochy, stanovené podmínky pro využití plochy, ve kterých je
112
řešen zejména přístup k ploše, ochrana hodnot a vztah k výstupním limitům, podmínku
prověření změn využití plochy územní studií či regulačním plánem.
Zastavitelné plochy jsou v souladu s grafickou částí uvedenou v kapitole c) textové části.
Každá zastavitelná plocha má své jedinečné označení, stanovené podmínky pro využití
plochy, ve kterých je řešen zejména přístup k ploše, ochrana hodnot a výstupní limity,
prověření změn využití plochy územní studií či regulačním plánem.
Etapizace byla stanovena pro plochy Z1, Z26 a Z30. Etapizace v plochách byla stanovena
na základě požadavku dotčeného orgánu, zejména z důvodu velké velikosti rozvojových
ploch.
Veřejně prospěšné stavby byly vymezeny v textové části výroku v kapitole g). U ploch,
kde bylo uplatněno předkupní právo, byl vypsán výčet parcelních čísel, kterých se předkupní
právo týká. Veřejně prospěšné stavby jsou dále zobrazeny v grafické části (hlavní výkres,
koordinační výkres, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací). Veřejně
prospěšná opatření nebyla vymezena.
Jednotlivé plochy jsou členěny dle § 4 až 19 vyhlášky 501. V souladu s možností danou §
3 odst. 4 vyhlášky č. 501 jsou v územním plánu plochy vymezené dle způsobu využití dále
podrobněji členěny.
Dále bylo též využito možnosti stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je
stanoveno v § 4 až 19 vyhlášky č. 501. K vymezení těchto „speciálních“ ploch bylo
přistoupeno s ohledem na specifické podmínky v území.
V grafické části byly pro lepší orientaci doplněny sousední katastrální území
s minimálním přesahem označení jejich katastrálních území. Pro lepší čitelnost v grafické
části byla zvolena odpovídající velikost číslic jednotlivých parcelních čísel.
Byly splněny požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání
obsahu jeho odůvodnění.
j) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně
vybrané varianty
Hlavní cíle územního plánu, a to kam by měl směřovat, jsou vyjádřeny v koncepci rozvoje
území obce, urbanistické koncepci a koncepci uspořádání krajiny. Na to detailněji navazuje
vymezení jednotlivých ploch a stanovení hlavního využití, přípustného, podmíněně
přípustného, nepřípustného využití a podmínek prostorového uspořádání.
Možnosti využití jednotlivých ploch jsou dostatečně široké a je nutno je využít vždy s
přihlédnutím ke konkrétním podmínkám. Hranici, kdy ještě záměr akceptovat jako přijatelný
a kdy již nikoli, musí najít příslušné dotčené orgány a povolující orgán (většinou stavební
úřad). Jedním z vodítek při tomto rozhodování jsou podmínky pro využití ploch, které v
mnoha případech obsahují příkladné možnosti využití, popř. nepřípustného využití. Pokud se
objeví záměr, který není vyjmenován v těchto případech ani není možno ho přiřadit k
žádnému využití, musí se zohlednit, ke kterému využití má nejblíže a zda je v souladu či
rozporu s hlavním využitím.
113
Zastavěné území je vymezeno ke dni 1. ledna 2012 v souladu s § 58 stavebního zákona.
Všechna zastavěná území jsou vymezena ve výkrese základního členění území a hlavním
výkrese. Ve správním území obce je vymezeno šedesát osm zastavěných území. V několika
případech zasahuje do zastavěného území plocha zemědělská. Dle § 58, odst. 2 není možné
tyto pozemky uvnitř intravilánu vypustit ze zastavěného území z důvodu jejich nenavrácení
do orné půdy, popř. jejich nepřiléhání k hranici intravilánu. Tyto pozemky zahrnuté do ploch
zemědělských jsou převážně intenzivně využívané, např. jako trvalý travní porost.
Výstupní limity
Výstupní limity jsou obecnými limitujícími skutečnostmi, které je nutno respektovat při
využití ploch, kterých se dotýkají.
Jedním z hlavních limitů je územní systém ekologické stability. Jeho odůvodnění je v
následující podkapitole j)2. odůvodnění uspořádání krajiny.
Maximální hranice negativních vlivů má zajistit ochranu okolních pozemků před
negativní vlivy z využití ploch. Negativní vlivy (nad zákonné limity) nesmí tuto hranici
překročit, a stejně tak žádné v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo týkající se negativních
vlivů.
Další výstupní limit (VL3) zajišťují ochranu pozemků, staveb a zařízení před negativními
vlivy zejména nadlimitním hlukem. První část zajišťuje, aby části ploch, které budou
zasaženy negativními vlivy, neměly charakter chráněného venkovního prostoru ani
chráněného venkovního prostoru staveb. Tzn. pokud by v území byl dříve negativní vliv
(např. ze stávající trafostanice, ale také z nové trafostanice, která bude umístěna dřív než
ostatní využití) musí následné využití respektovat tyto negativní vlivy. Např. v zastavitelné
ploše bude umístěna první trafostanice, pak musí následné umístění rodinného domu být tak,
aby nebylo zasaženo negativními vlivy (nad právními předpisy stanovené limity). Druhá část
je opakem, tzn. v území je dříve využití, které je chráněno právními předpisy a následné
využití, které s sebou přináší negativní vlivy, nesmí toto chráněné využití zasáhnout nad
právními předpisy stanovené limity. Např. je v území již umístěn rodinný dům, nesmí
následně umisťovaná trafostanice tento dům zasáhnout svými negativními vlivy nad právními
předpisy stanovené limity.
Ochrana melioračních zařízení VL4 má zajistit jejich ochranu v případě dotčení a
možnosti narušení jejich funkčnosti a tím znehodnocování zemědělské půdy.
Jedním z výstupních limitů je ochrana, převážně staveb pro bydlení, před pádem stromů
z pozemků lesa VL5. Navržená vzdálenost staveb od hranice ploch pozemků určených pro plnění
funkcí lesa je stanovena na 30 m. Upozorňujeme, aby tento výstupní limit, kterým stanovuje
podmínky územní plán, nebyl zaměňován se vstupním limitem vzdálenost 50 m od okraje
lesa, kde stanovuje podmínky využití v tomto území zákon o lesích. Výstupní limit 30 m od
pozemků určených pro plnění funkcí lesa je stanoven na základě úvahy zpracovatele, který
vychází z logického předpokladu a praktické znalosti problematiky ochránit stavby (např. a
zejména stavby pro bydlení) před pádem stromů, které v našich zeměpisných výškách
dosahují cca právě požadovaných 30 m. Tento výstupní limit se naopak nevztahuje na stavby,
které nejsou pádem stromů ohroženy, např. vodovody.
114
Dalším z limitů je ochrana před negativním vlivem hluku z dopravy VL6. Tento limit
chrání plochy, které vyžadují ochranu před hlukem či prachem z dopravy zejména před
předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží u silnic II. a III. tříd. V případě, že by byly tyto
limity překročeny, musí být přistoupeno k realizaci příslušných opatření (která budou
stanovena v navazujících řízeních) zajišťujících dodržení hygienických limitů hluku v
chráněném venkovním prostoru či chráněném venkovním prostoru staveb.
Posledním z limitů je ochrana před negativním vlivem hluku z ploch sportu VL7. Tento
limit chrání plochy, které vyžadují ochranu před hlukem ze sportovišť zejména před
předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží u nově vznikajících. V případě, že by byly tyto
limity překročeny, musí být přistoupeno k realizaci příslušných opatření (která budou
stanovena v navazujících řízeních) zajišťujících dodržení hygienických limitů hluku v
chráněném venkovním prostoru či chráněném venkovním prostoru staveb.
Jedná se o sídlo na důležitém dopravním tahu (silnice I/34) propojujícím města Jindřichův
Hradec a Třeboň. Proto lze jeho rozvojový potenciál považovat za velmi dobrý a to i s
ohledem na jeho občanskou vybavenost zejména základní škola, školka, jídelna, hasičská
zbrojnice, zdravotnické zařízení, pošta, nákupní a rekreační středisko, sportovní areál,
restaurace a ubytovací zařízení, kostel, hřbitov, zámek. Rozvoj sídla je vymezen v takové šíři,
aby odpovídal stávající velikosti a přiměřenému růstu předpokládanému v dlouhodobějším
časovém horizontu.
Základními rozvojovými směry jsou východ sídla severně od bývalé hlavní komunikace a
západ v rozvíjející se lokalitě za hřbitovem.
Dolní Lhota
Dolní Lhota leží na důležitém dopravním tahu (silnice I/34) v blízkosti Stráže nad
Nežárkou. Tato silnice představuje nejen dobrou dopravní dostupnost, ale i zátěž pro samotné
sídlo, proto je navržen jižní obchvat Dolní Lhoty. Jižně od koridoru pro přeložku silnice by
neměl probíhat, a to ani v budoucnu, žádný rozvoj, zejména ne bydlení. Do doby vybudování
přeložky by neměl probíhat žádný rozvoj ani jižně od stávající silnice I/34. Po jejím přeložení
by se mělo následně jednat o výstavbu v blízkosti stávající silnice I/34 (její obestavění).
Nedoporučujeme sídlo dále rozvíjet více na jih a tím znovu přibližovat negativním vlivům
z provozu na přeložce. Obdobným omezením na severu je řeka Nežárka.
Rozvojovým směrem jsou západ (stavební proluky) a severovýchod sídla. Kravín na
východě sídla je dle dostupných informací prázdný a současný majitel má záměr jej využít
pro bydlení a další související činnosti. Tento bývalý zemědělský areál je vymezen jako
plocha přestavby bydlení - venkovské.
Rozvojový potenciál tohoto sídla lze tedy považovat za velmi dobrý a to z hlediska
blízkosti jak samotné Stráže nad Nežárkou, tak dobré dopravní dostupnosti do blízkého
Jindřichova Hradce a Třeboně. Atraktivitě sídla přidává i klidné prostředí pro život na
venkově.
Dvorce
Dvorce leží sice nedaleko dopravního tahu I/34, ale přesto stranou. Jedná se o sídlo
v klidném životním prostředí s minimální občanskou vybaveností. Snahou územního plánu je
115
zachovat centrální prostor sídla nezastavěný a to přes skutečnost, že větší část ploch je
soukromých vlastníků. Centrální prostor se tak skládá z ploch veřejných prostranství,
soukromé zeleně v podobě ploch soukromé a vyhrazené zeleně doplněných stávající
zástavbou. Pro uzavření centrálního prostoru jsou navrhovány zastavitelné plochy pro bydlení
na severu a severozápadě sídla. Další rozvojové možnosti jsou navrženy na jihozápadě sídla
včetně již stojícího rodinného domu a související oplocené zahrady.
Snahou zpracovatele bylo zachovat kompaktnost sídel, a v maximální míře využít
zastavěného území.
Řešené území je protkáno řadou hodnot. Uvedené hodnoty území požadujeme
v maximální míře respektovat a utvořit podmínky pro jejich ochranu a respektování
v podrobnějších dokumentacích a navazujících řízeních. Je nutno zajistit ochranu zejména
urbanistické struktury jako celku, ale též jednotlivých budov a dalších prostorů. To zajišťují
mimo jiných také např. stanovené podmínky pro využití ploch a podmínky využití území.
V návaznosti na doplňující průzkumy a rozbory a zadání jsou potvrzeny hodnoty území a
stanovena jejich ochrana (viz podkapitoly výrokové části hodnoty zastavěného území a
hodnoty nezastavěného území). Současně se zpracovatel spolu se zástupci samosprávy
domnívá, že návrh územního plánu dostatečně zohledňuje hodnoty území.
U ploch, které jsou významné, popř. určitým způsobem nejednoznačné či složité
vzhledem k jejich podrobnějšímu řešení včetně uspořádání uvnitř plochy, byla stanovena
územní studie jako podmínka jejich využití. Ve dvou případech zastavitelných ploch (Z1,
Z13) a jednom případě ploch přestavby (P2) je podmínkou využití zpracování územní studie,
která by měla řešit zejména dopravní a technickou infrastrukturu, parcelaci a v případě
potřeby též umístění staveb na pozemku, stavební a uliční čáru, tvar staveb zejména stavby
hlavní, vstupy na jednotlivé pozemky a střety a problémy, které jsou pro tu kterou lokalitu
rozhodující. Lhůta pro pořízení územních studií je stanovena do roku 2040.
Jedním z úkolů územního plánu bylo shrnutí a revize stávajícího stavu územně plánovací
dokumentace. Bylo nutno na sídlo nahlížet jako na celek, dokázat skloubit jednotlivé zájmy a
zamyslet se nad fungováním celku. Jednotlivé plochy jsou vymezeny s maximálním
zohledněním všech zájmů v území. Všechny plochy navazují anebo jsou v kontaktu s již
realizovanou zástavbou, dotváří organismus sídla, zachovávají jeho kompaktnost a umožňují
jeho koncepční dlouhodobý růst.
Pro rozvoj bydlení jsou vymezeny zejména zastavitelné plochy bydlení – městské rodinné
a plochy bydlení - venkovské. Další rozvoj bydlení není vyloučený, ale vzhledem ke stávající
a předpokládané poptávce po bydlení, je navrhovaný rozvoj dle názoru zpracovatele
dostatečný.
j) 1. odůvodnění uspořádání sídel
Návrh musel reagovat na limitující skutečnosti dané jednoduše řešeno stavem, tj. stavy
sídla, uspořádání a rozloha ploch dle jednotlivých způsobů využití a v neposlední řadě také
požadavky dotčených orgánů. Z historického hlediska se charakter jednotlivých sídel příliš
nezměnil. Stráž nad Nežárkou se od mapování z roku 1827 (mapy stabilního katastru)
postupně rozšiřovala od centrálního náměstí téměř všemi směry. Řeka tvořila přirozenou
bariéru, za kterou se město dále nerozvíjelo. Od vybudování přeložky silnice I/34 jižně od
sídla se další bariérou, tentokráte z jihu stala právě tato přeložka. Z tohoto důvodu má sídlo
116
možnost rozvoje pouze na východ a západ a tím postupně získává podlouhlý charakter. Dolní
Lhota i Dvorce se v průběhu doby příliš nezměnily. Došlo pouze k doplnění zástavby či
mírnému rozšíření. Urbanistická koncepce je orientována na zachování stávajících hodnot
území s důrazem na urbanistické a architektonické hodnoty sídel a zachování jejich atraktivity
z hlediska cestovního ruchu.
Urbanistická koncepce vychází ze stávajícího uspořádání území. Uspořádání sídla je
vymezeno celkem jasně s ohledem na historický vývoj a přírodní podmínky. Na hodnotné
podélné náměstí (plochy veřejných prostranství) navazuje historická zástavba v jeho těsné
blízkosti. Rozvoj zástavby svou formou směřoval k rodinnému bydlení městského typu.
Značná část zastavěného území je vymezena jako plochy bydlení – městské rodinné, kde
hlavním využitím je bydlení, které je doplňováno více či méně vhodným jiným využitím.
Byly vyhodnoceny směry rozvoje z původního územního plánu sídelního útvaru a jeho změn
a z většiny byly převzaty, z menší části byl tento plán včetně změn pozměněn. Rozvoj bydlení
je směřován formou ploch bydlení – městské rodinné na východ a západ sídla. K drobnějšímu
doplnění bydlení dochází na jihovýchodě v ulici 9. května a v ulici Pístinské. Jižně od
přeložky u stávající rekreace byl převzat ze změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru
drobný návrh pro bydlení.
Důvody pro tyto směry rozvoje je možno hledat v navázání na již započaté historické
rozčleňování a uspořádání sídla.
Západní směr rozvoje (reprezentovaný zejména plochami Br-1, Br-14, Br-15, Br-16)
navazuje na rozšiřování sídla posledních letech, kdy bylo využíváno klidové polohy vůči
hlavní silnici I. třídy a dobrého napojení na veřejnou infrastrukturu. Spolu s výhodnou
konfigurací terénu se jedná o nejvhodnější směr rozvoje v sídle a to i z hlediska případného
dalšího rozvoje.
Další vhodný směr rozvoje zastupuje východní cíp severně od bývalé hlavní komunikace.
Tento návrh je logickým rozvojem částečně v zastavěném území. Br-10, Br-11 a Br-12 (ul. 9.
května) reprezentují využití proluk v území.
Plocha Br-8, již navržená ve změně č. 2 územního plánu sídelního útvaru, navazuje na
rekreační chatovou lokalitu naproti rybníku Trávný. Tato lokalita je dobře dostupná díky
silnici III/1532 vedoucí na Pístinu.
Na výše uvedené zastavitelné plochy navazuje vymezení ploch veřejných prostranství, ve
kterých by se měla skloubit, jak klidová možnost rekreace a odpočinku obyvatel obce, tak
možnost aktivního sportovního využití v podobě víceúčelových a dětských hřišť.
Návrh územního plánu zachovává umístění stávajícího občanského vybavení a to jednak
monofunkčními plochami občanského vybavení (budova obecního úřadu, škola s jídelnou,
školka, zdravotní středisko, kino, divadlo, benzinová stanice) resp. občanského vybavení –
zámek, občanského vybavení - hřbitov, kostel, občanského vybavení – sport a jednak
umožněním umístění občanského vybavení v plochách jiného způsobu využití.
Rekreace v sídle je zastoupena několika stavbami pro rodinnou rekreaci na jihovýchodním
konci sídla a dvěma plochami jižně od Stráže nad Nežárkou u fotbalového hřiště. Návrh
rekreace je situován mezi dvě stávající plochy rekreace u rybníka Konopný.
117
Na severu sídla Stráž nad Nežárkou je vymezena zastavitelná plocha technické
infrastruktury pro umístění čistírna odpadních vod. Při využití této plochy je nutno klást důraz
na minimální zasažení okolních staveb pro bydlení, minimalizovat vnímání jako negativní
pohledové dominanty včetně odclonění zelení.
Plochy, jejichž využití přináší do území negativní vlivy (zejména vymezené jako plochy
výroby a skladování – lehký průmysl a plochy výroby a skladování – zemědělská výroba),
navazují na stávající uspořádání. Plochy výroby a skladování - lehký průmysl jsou vymezeny
jižně od centra sídla a plochy výroby a skladování – zemědělská výroba jihovýchodně od
sídla.
Jihovýchodně od sídla je vymezena plocha sluneční elektrárny. Po skončení životnosti
stavby bude sluneční elektrárna demontována a využití plochy vráceno zpět do původního
stavu. Při samotné realizaci sluneční elektrárny bude důležité její zakomponování do krajiny
včetně návaznosti na sídlo.
Dolní Lhota
Urbanistická koncepce vychází ze stávajícího uspořádání území. Uspořádání sídla je
vymezeno celkem jasně s ohledem na historický vývoj. Jedním z hlavních činitelů byla
samotná příroda, převážně v podobě řeky Nežárky, která představovala bariéru rozvoje
severním směrem. Z map stabilního katastru mapovaných v roku 1828 už je patrná podoba
sídla, která zůstala, až na několik drobností nezměněná. Rozhodující část sídla je zastavěna
zejména stavbami pro bydlení vymezenými převážně jako plochy bydlení – venkovské, kde
hlavním využitím je bydlení, které je doplňováno více či méně vhodným jiným využitím. Je
umožněno doplnit bydlení výstavbou na zahradách v rámci podmínek pro využití ploch
bydlení – venkovské. Rozvoj bydlení je umožněn severně od sídla u plochy výroby a
skladování, na východě sídla v podobě proluk a jako přestavba plochy výroby a skladování na
východě sídla. V centru sídla je vymezeno veřejné prostranství v podobě vodní nádrže
s doprovodnou zelení. Další veřejné prostranství je představováno rybníčkem se vzrostlou
doprovodnou zelení na jihu sídla za budovou okresního archivu.
Plochy zeleně soukromé a vyhrazené zpravidla představující natolik významné plochy
zeleně, že nebyly zařazeny do bydlení, ale ponechány těmto plochám využití v podobě
zahrad. Tyto plochy byly vymezeny na východě sídla.
Východně od sídla v těsné blízkosti komunikace I/34 je navrženo občanské vybavení
v podobě motorestu a autokempem.
Na severozápadě sídla je několik chat představujících rekreaci v sídle.
Severozápadně od sídla Stráž nad Nežárkou je vymezena zastavitelná plocha technické
infrastruktury pro umístění čistírna odpadních vod. Při využití této plochy je nutno klást důraz
na minimální zasažení okolních staveb pro bydlení, minimalizovat vnímání jako negativní
pohledové dominanty včetně odclonění zelení. Od čistírny odpadních vod je navržen hlavní
kanalizační sběrač vedoucí podél řeky směrem k místní komunikaci. Dále je navržen vodovod
spojující Dvorce a Dolní Lhotu.
Návrh dopravní infrastruktury je představován vybudováním nového mostu přes řeku
Nežárku. Pro sídlo Dolní Lhota je vzhledem k provozu na komunikaci I/34 navržena jižně od
sídla přeložka této komunikace. Východně od sídla v návaznosti na navrhovanou přeložku
navazuje rezerva pro dopravní infrastrukturu v podobě severozápadního obchvatu Lásenice.
118
Vzhledem k nutnosti spojení technické a dopravní infrastruktury (vodovod, kanalizační
sběrač, nový most) byl vymezen v tomto místě multimodální koridor.
Plochy, jejichž využití přináší do území negativní vlivy (zejména vymezené jako plochy
výroby a skladování – zemědělská výroba), navazují na stávající uspořádání. Plochy výroby a
skladování – zemědělská je zastoupena menším areálem severně od sídla. Nevyužívaný areál
na východě sídla byl navržen k přestavbě na bydlení.
Dvorce
Koncepce uspořádání sídla vychází z historického osídlení. Poloha obce nad řekou
Nežárkou umožňuje další rozvoj ploch určených k bydlení venkovského typu na severu,
severozápadě a jihozápadě sídla. Centrum obce tvoří veřejná prostranství s rybníky a
doprovodnou zelení a rozsáhlé soukromé zahrady. Na tyto plochy navazují hodnotné
zemědělské usedlosti.
Jižně od sídla podél místní komunikace propojující Dvorce s Dolní Lhotou je navržen
koridor technické infrastruktury pro umístění vodovodu.
Zastavitelné plochy
Jsou vymezeny na místech, kde zpracovatel dospěl k závěru, že je možno rozvíjet některý ze
způsobů využití území zejména změnou charakteru nezastavěného, popř. i zastavěného území.
Tyto plochy jsou souhrnně popsány v tabulce v kapitole c) 2. výrokové části. V prvním sloupci
tabulky je označení zastavitelné plochy a v závorce vyjmenované plochy dle způsobu využití,
ze kterých se zastavitelná plocha skládá. Ne vždy musí být součástí jedné zastavitelné plochy
pouze jedna plocha dle způsobu využití. Typickým příkladem jsou plochy pro bydlení umístěné
v symbióze s plochami veřejných prostranství. Druhý odstavec obsahuje umístění plochy. Ve
třetím je navrhovaný způsob využití. V dalším odstavci jsou základní podmínky pro využití
plochy. V posledním sloupci je určeno, zda je pro plochu stanovena podmínka pro využití
plochy v podobě územní studie či regulačního plánu.
Menší zastavitelné plochy doplňují často stávající zástavbu či přímo vyplňují stavební
proluky, např. Z6 a Z7 severně od hřbitova, Z2 a Z3 na západním okraji ulice Třeboňská, Z10,
Z11 a Z12 v ulici 9. května ve Stráži nad Nežárkou, Z20 a Z21 v Dolní Lhotě. Uspořádání
jednotlivých sídel pak ovlivňují větší a rozsáhlejší zastavitelné plochy. Těmi jsou zejména
jedna plocha (Z1) ve Stráži nad Nežárkou a jedna plocha ve Dvorcích (Z13). U ploch, které
jsou významné, popř. určitým způsobem nejednoznačné či složité vzhledem k jejich
podrobnějšímu řešení včetně uspořádání uvnitř plochy, byla stanovena územní studie jako
podmínka jejich využití. Mezi ně patří i již výše uvedené dvě plochy. Snahou zpracovatele
bylo vymezit rozvojové plochy tak, aby byly napojitelné na navazující dopravní skelet, sítě
technické infrastruktury a aby navazovaly na zastavěné území.
Plochy přestavby
Jsou vymezeny na místech, kde zpracovatel dospěl k závěru, že stávající využití je
nevyhovující a bylo by vhodné ho změnit na jiný způsob využití. Tyto plochy jsou souhrnně
popsány v tabulce v kapitole c) 3. výrokové části. V prvním sloupci tabulky je označení
plochy přestavby a v závorce vyjmenované plochy dle způsobu využití, ze kterých se plocha
přestavby skládá. V druhém odstavci je stručný popis jejího umístění, ve třetím původní, resp.
stávající způsob využití plochy a nový, navrhovaný způsob využití. V dalším odstavci jsou
základní podmínky pro využití plochy. V posledním sloupci je určeno, zda je pro plochu
119
stanovena podmínka pro využití plochy v podobě územní studie či regulačního plánu.
Ve správním území Stáž nad Nežárkou je vymezeno pět ploch přestavby:
- P1 (RE-1) – část areálu bývalého lihovaru, v současné době nevyužívaného je navržen
jako přestavba na funkční využití rekreace a měl by se stát atraktivní lokalitou pro odpočinek
- P2 (Br-13, VP2) – lokalita na východě Stráže nad Nežárkou u bývalé hlavní komunikace je
v současné době částečně využívaná pro rekreaci, částečně nevyužívaná, proto byla navržena
přestavba, aby v této lokalitě došlo k určitému uspořádání a lepšímu využití území zejména formou
bydlení, vzhledem k zaslepení bývalé hlavní komunikace se jedná o velmi atraktivní a klidnou
lokalitu k bydlení, v této ploše přestavby byla stanovena podmínka území studie
- P3 (TIk-1) – přestavba stávající silážní jámy v další návaznosti na okolní pozemky
představuje ideální variantu pro obecní záměr vybudování kompostárny
- P4 (Bv-11) - areál na východě Dolní Lhoty je již dlouhodobě nevyužívaný a proto byl
navržen jako přestavba na funkční využití bydlení a měl by se tak stát atraktivní lokalitou pro
nové obyvatele obce.
Vymezení systému sídelní zeleně
V sídle Stráž nad Nežárkou můžeme najít několik základních os systému sídelní zeleně.
První a v tuto dobu nejvýraznější je osa „prostor u památníku Emy Destinové – náměstí Emy
Destinové (včetně prostoru před zámkem) – Malé náměstí“. Tato linie pokračuje východně
jednak zámeckým parkem a přechází do nezastavěného území do údolí řeky Nežárky, a
jednak nově se tvořící větví z náměstí Emy Destinové ke hřbitovu a dále pokračující
západním směrem skrz rozlehlou zastavitelnou plochu. Další důležitý prvek představuje linie
veřejné zeleně podél bezejmenné vodoteče (od Konopného rybníka až k řece Nežárce), jejíž
začátek zastupuje rozlehlé veřejné prostranství (navrhované) včetně rybníka Konopný u
stávajícího fotbalového hřiště, dále pak pokračuje veřejnou zelení včetně dětského hřiště u
rybníků Trávný a Budka, doprovodná příbřežní zeleň dále postupuje pod silnicí I/34 skrz sídlo
až k řece Nežárce. Vzhledem k navrhovanému rozvoji sídla by bylo vhodné zpřístupnit
veřejnosti pozemky podél této bezejmenné vodoteče zejména skrz sídlo a umožnit jí tak
bezpečný průchod z centra sídla až do klidové zóny.
Dalším důležitým prvkem sídelní zeleně jsou niva řeky Nežárky s doprovodnou zelení
obepínající sídlo ze severu. Doplňujícím prvkem sídelní zeleně jsou většinou soukromé
zahrady téměř po celém sídle.
Pojetí zeleně je závislé na způsobu využití plochy, avšak základním rysem je
upřednostnění původních druhů odpovídajícím přírodním podmínkám.
Do systému sídelní zeleně budou postupně začleňovány navržené plochy veřejných
prostranství. Doprovodná zeleň se bude uplatňovat zejména kolem pozemních komunikací a
drobných vodních toků. Vymezené zastavitelné plochy bydlení venkovské, které by mohly
být zasaženy negativními vlivy zejména z ploch technické a dopravní (zejména přeložka
silnice I/34) infrastruktury doporučujeme doplnit a odclonit zelení, která u těchto ploch také
může přispět ke zmírnění negativního vnímání jejich staveb.
120
Dolní Lhota a Dvorce
Kostru systému sídelní zeleně tvoří v obou sídlech zejména soukromá zeleň v podobě
rozsáhlých zahrad a humen tvořících postupný přechod do volné krajiny. Upřednostňovány by
měly být především původní domácí druhy rostlin.
Pojetí zeleně je závislé na způsobu využití plochy, avšak základním rysem je
upřednostnění původních druhů odpovídajícím přírodním podmínkám. Zeleň s izolační funkcí
se bude uplatňovat především v plochách výroby a skladování, technické infrastruktury
(ČOV) a dopravní infrastruktury. Doprovodná zeleň pak zejména kolem pozemních
komunikací a drobných vodních toků.
Dolní Lhota
Základním a nejvýznamnějším prvkem sídelní zeleně je okolí řeky Nežárky vymezené
jako plochy smíšené nezastavěného území. Jeho ochrana je umocněna jeho zařazením do
regionálního biokoridoru. Jediným významnějším stávajícím veřejně přístupným prostorem
zeleně uvnitř sídla je prostranství kolem vodní plochy uprostřed sídla (v grafické části
vymezena jako veřejné prostranství). Druhým prostorem s potenciálem případného rozšíření a
zkvalitnění je veřejné prostranství jižně za budovou okresního archivu. Ostatní sídelní zeleň je
tvořena převážně soukromou zelení v podobě zahrad.
Dvorce
Základem sídelní zeleně je prostor nepravidelné návsi, která je tvořena jednak plochami
veřejného prostranství zahrnujícími po pravé straně při příjezdu od Dolní Lhoty louky, po
levě straně pak kaskádu rybníků včetně doprovodné zeleně. Příbřežní části těchto vodních
ploch jsou však na mnoha místech znepřístupněny veřejnosti. Tento centrální prostor je
dotvořen rozlehlou oplocenou soukromou zahradou s rybníkem před čp. 9. Ostatní části
systému sídelní zeleně tvoří zejména soukromé zahrady. Z nich vyniká svou kvalitou zahrada
u zemědělské usedlosti čp. 3 a dále svou velikostí zeleň východně od čp. 9.
Pro další rozvoj sídla je nutno zpřístupnit některé pozemky anebo alespoň jejich části v
centrálním prostoru sídla a vytvořit kvalitní veřejné prostranství.
Nezaměnitelnou hodnotou jsou zejména vzrostlé stromy lemující celé sídlo.
j) 2. odůvodnění ploch dle způsobu využití
Plochy bydlení
Plochy bydlení – městské rodinné (Br)
Plochy uvnitř zastavěného území v sídle Stráž nad Nežárkou jsou vymezeny převážně jako
bydlení – městské rodinné. Jejich regulativy se soustředí na využití stávajících budov ke klidnému
bydlení, včetně výstavby nových rodinných domů, umožňují umístění pouze bydlení nerušících
obslužných funkcí místního významu a obsahují doporučení k zachování hodnot území. Snahou
územního plánu je nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v
žádném případě zapomínat na hlavní využití, kterým je bydlení. V jednotlivých případech bude
záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s
ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území.
121
Mimo umisťování rodinných domů, které je možno doplnit zahradami je umožněn, jak již
je výše uvedeno, širší způsob využití, zejména v podobě omezeného počtu chovu drobného
domácího zvířectva (např. králíci, slepice) pro samozásobitelství, případně další podnikatelská
činnost formy nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného
zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby), která
doplňuje městské bydlení. Současně regulativy ploch nezapomínají ani na stávající využití pro
podnikání.
Tato využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní
podmínky v území. Důvodem této šíře je snaha skloubit představy o příměstském stylu života
(spojení s přírodou, chov drobného zvířectva, drobné podnikání) a požadavky na bydlení
v kvalitním prostředí bez rušivých elementů v podobě sousedova dobytka a tím částečným
příklonem k městskému stylu života. Míšení a prolínání jednotlivých využití by se mělo promítnout
také v navazujících plochách zejména zastavitelných. Nesmí se však v žádném případě zapomínat
na hlavní využití ploch, kterým je bydlení. To nevylučuje jejich využití pouze pro bydlení. Při
využití pozemků uvnitř sídla je nutno zohlednit zejména ochranu hodnot.
Bydlení v městském sídle v dnešní době představuje mnoho možností realizace
jednotlivých staveb. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani
základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba
hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby
kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými
neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. thuje. Tyto stavby a následné úpravy působí
velmi rušivě zejména ve vztahu kdřívější okolní zástavbě. Proč se tedy neinspirovat v tradiční
zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít z ní to hodnotné. Podívejme se
na např. na hodnotná stavení, na která by měla výstavba navazovat. Tato stavení jsou typickou
ukázkou, jak osvědčeně fungují a splňují všechny požadavky, byť datum jejich realizace
nemusí být zrovna nejstarší. Stavby ve tvaru písmene U nebo L zajišťují pro obyvatele
dostatek soukromí (uzavřený dvůr), nabízí možnost umístění garáže a dílny pod jednou
střechou, čímž dociluje souladu s hodnotami území. Jeho dispozice na pozemku pomáhá
zapomenout na případné negativní vlivy okolí. Obecně je nutné klást důraz na průčelí budov
včetně případných předzahrádek.
Nové stavby, i v zastavitelných plochách, doporučujeme umístit v souladu s hodnotami
území, respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nevytvářet výraznou pohledovou
dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty
území a bez rušení základního členění průčelí a jeho významných detailů. Hlavní stavbu
(rodinný dům) a ostatní stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (např. garáže,
dílny a hospodářské stavby, které tvoří zázemí pro hlavní využití bydlení), doporučujeme v
souladu s hodnotami území navrhnout tak, aby stavebně a architektonicky tvořily jeden
ucelený soubor (samozřejmě nejlépe ve tvatu půdorysu L nebo U, avšak jsme si současně
vědomi, že se jedná o pouhé doporučení), kdy hlavní část bude mít obdélníkový půdorys
orientovaný kolmo nebo vodorovně vzhledem k ulici.
Architektonické řešení a umístění stavby na pozemku (včetně předzahrádky a stavební a
uliční čáry) by mělo najít inspiraci ve stávajících hodnotných stavbách na území sídla.
V historické zástavbě nedoporučujeme nástavby, stejně tak sdružené vikýře. Jednotlivé
vikýře jsou přípustné.
Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví.
122
Samozásobitelstvím je myšlena běžná spotřeba rodiny. Za samozásobitelství nelze
považovat chovy o několika stovkách kusů drůbeže, králíků či dalších domácích zvířat.
Za městský charakter území je možno pro účely tohoto územního plánu považovat
charakter území s vyšší hustotou zástavby, bez hospodářských (zemědělsky orientovaných)
funkcí, s pestrou skladbou funkcí a vybaveností místního i nadmístního významu (zejména
veřejné infrastruktury) uspokojující potřeby nejen trvalých obyvatel, ale také obyvatel sídel ve
spádovém území, ostatního denního obyvatelstva, ale i návštěvníků a turistů.
Plochy bydlení – městské bytové (Bb)
Plochy bydlení – městské v bytových domech jsou vymezeny pouze v sídle Stráž nad
Nežárkou. Nové plochy nejsou v územním plánu navrženy. Regulativy se snaží umožnit
v těchto plochách klidné bydlení s možností doplnění nerušících obslužných funkcí místního
významu a bez rušících funkcí, které by zatěžovaly své okolí a negativně ovlivňovaly hlavní
využití těchto ploch, tj. bydlení. Jak naznačuje charakteristika ploch a jejich hlavní využití, kterým
je bydlení v kvalitním prostředí, umožňující nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a
relaxaci obyvatel, orientují se tyto plochy na tzv. čisté bydlení městského charakteru, které se
zcela odklání od chovu zvířat a podobných činností. Jedná se o bydlení v bytových domech
v klidném a čistém prostředí využívající ale také respektující hodnoty území. V jednotlivých
případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda přípustné využití nepřekročí únosnou
hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území.
V plochách je umožněno využití pro podnikatelskou činnost např. nerušící výroba a služby
charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví), který může
doplňovat tento způsob bydlení. Naopak se nepočítá ani se samozásobitelským chovem domácích
zvířat. Kanceláře a související garáže jsou přípustné, neboť se u nich výrazné negativní ovlivnění
bydlení neočekává. Toto využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na
konkrétní podmínky v území.
Naopak se neočekává a ani nepřipouští občanské vybavení a to ani v jiných plochách
slučitelné s bydlením, např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby
a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např.
občanské vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní úpravy
pro tělovýchovu a sport, stavby a zařízení pro obchodní prodej, hostinská činnost, ubytování a
stravování místního významu.
Stavby mohou mít nejvýše tři nadzemní podlaží a podkroví.
Plochy bydlení – venkovské (Bv)
Plochy bydlení – venkovské zastupují většinu ploch uvnitř zastavěného území a také
většinu zastavitelných ploch v sídlech Dolní Lhota a Dvorce. Jejich podmínky pro využití
ploch se soustředí na využití stávajících budov a nádvoří a zejména zachování hodnot území.
Aby mohly velké zemědělské usedlosti a další stavby přežít, je snahou územního plánu
nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě
zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je v převážné většině bydlení. V jednotlivých
případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí
únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území.
123
Mimo umisťování rodinných domů, které je možno doplnit zahradami, je umožněn, jak již
je výše uvedeno širší způsob využití, zejména v podobě omezeného počtu chovu
hospodářských zvířat jako jsou koně, krávy, kozy, ovce apod. pro samozásobitelství, případně
další podnikatelská činnost formy nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej
potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací
služby). Jak již je výše uvedeno podmínky pro využit ploch bydlení venkovské nabízejí širší
možnosti využití (truhlárny, tesárny, klempířství, pneuservis atd., omezený chov
hospodářských zvířat jako jsou koně, krávy, kozy, ovce apod.).
Toto využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní
podmínky v území. Důvodem této šíře je snaha skloubit představy o místy dosud tradičním
venkovském stylu života (spojení s přírodou, chov zvířat, pěstování rostlin) a požadavky na
bydlení v kvalitním prostředí bez rušivých elementů v podobě sousedova dobytka a tím
částečným příklonem k městskému stylu života. Druhým důvodem je nabídnout možnosti
využití pro větší stavební celky v podobě zemědělských usedlostí, jejichž prvotní účel byl
postupem doby výrazně potlačen, resp. zcela pominul. Míšení a prolínání jednotlivých využití
by se mělo promítnout také v navazujících plochách zejména zastavitelných. Nesmí se však v
žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je bydlení. To nevylučuje jejich
využití pouze pro bydlení. Při využití pozemků uvnitř sídla je nutno zohlednit zejména
ochranu hodnot.
Bydlení v dnešní době představuje mnoho možností realizace jednotlivých staveb. Také v
plochách bydlení - venkovské je nutno dbát na určitou kvalitu. Nová zástavba však bohužel
ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani základní požadavky a představy budoucích
uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé
(často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí
se pak ohrazují pozemky vysokými neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. thuje.
Tyto stavby a následné úpravy působí velmi rušivě zejména ve vztahu k okolní zástavbě. Proč
se tedy neinspirovat v tradiční zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít
z ní to hodnotné. Podívejme se na např. na hodnotná stavení, na která by měla výstavba
navazovat. Tato stavení jsou typickou ukázkou, jak osvědčeně fungují a splňují všechny
požadavky, byť datum jejich realizace nemusí být zrovna nejstarší. Stavby ve tvaru písmene
U nebo L zajišťují pro obyvatele dostatek soukromí (uzavřený dvůr), nabízí možnost umístění
garáže, dílny a hospodářských částí pod jednou střechou, čímž dociluje souladu s
charakteristickým rázem vesnice a hodnotami území. Jeho dispozice na pozemku pomáhá
Tomu odpovídají také hodnoty území a jejich stanovená ochrana, která se promítá také do
řešení územního plánu včetně požadavku na zohlednění (v méně exponovaných plochách
vzhledem k hodnotám území), resp. respektování (ve více exponovaných plochách vzhledem
k hodnotám území). Nové stavby, i v zastavitelných plochách, doporučujeme umístit v
souladu s hodnotami území, respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nevytvářet
výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov
zařazených jako hodnoty území a bez rušení základního členění průčelí a jeho významných
detailů. Hlavní stavbu (rodinný dům) a ostatní stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě
hlavní (např. garáže, dílny a hospodářské stavby, které tvoří zázemí pro hlavní využití
bydlení), doporučujeme v souladu s hodnotami území navrhnout tak, aby stavebně a
124
architektonicky tvořily jeden ucelený soubor (samozřejmě nejlépe ve tvaru půdorysu L nebo
U, avšak jsme si současně vědomi, že se jedná o pouhé doporučení), kdy hlavní část bude mít
obdélníkový půdorys orientovaný kolmo nebo vodorovně vzhledem k ulici.
uliční čáry) by mělo najít inspiraci ve stávajících hodnotných stavbách na území sídel.
V historické zástavbě reprezentované zejména zemědělskými usedlostmi nedoporučujeme
nástavby, stejně tak sdružené vikýře. Jednotlivé vikýře jsou přípustné.
Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví.
Za venkovský charakter území je možno pro účely tohoto územního plánu považovat
takový charakter území, ve kterém je zřetelné přímé spojení obyvatel se sídlem, krajinou a
přírodou.
Stavby by měly respektovat svým architektonickým a urbanistickým pojetím hodnoty
území, měly by navazovat na své bezprostřední okolí a být citlivě zasazené do organismu
venkovského sídla. Je třeba též zohlednit stanovenou výškovou hladinu zástavby a nevytvářet
nepřirozené výškové nebo objemové dominanty.
Venkovský charakter nové zástavby rodinných domů lze vytvořit v podobě samostatně
stojících rodinných domů či dvojdomů, zasazených do soukromé zeleně, která přirozeně
přejde do zeleně veřejných venkovských prostranství.
Nejedná se v žádném případě o zástavbu tvořenou řadovými domy šířky pozemků do 12
m či vícepodlažními objekty. Takový způsob zástavby je možno realizovat pouze výjimečně v
souladu s podmínkami využití území.
Plochy bydlení – smíšené (Bs)
Plochy bydlení – smíšené jsou vymezeny v sídle Stráž nad Nežárkou a v lokalitě Šimanov.
Snahou územního plánu je nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však
v žádném případě zapomínat na hlavní využití, kterým je bydlení. V jednotlivých případech bude
ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území.
Mimo umisťování rodinných domů, které je možno doplnit zahradami je umožněn, jak již
je výše uvedeno širší způsob využití, zejména v podobě podnikatelské činnost např. nerušící
výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství,
kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby), a za stanovených podmínek i
podnikání obdobných forem a významu jako jsou stávající provozy v plochách městských
(formou drobných provozoven) např. autoopravny, truhlárny. Toto podmíněně přípustné
využití reaguje na stávající využívání některých nemovitostí včetně snahy o umožnění jejich
rozšíření, ale pouze při splnění stanovených podmínek. V lokalitě Šimanov je navíc
podmíněně povolen chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, králíci,
slepice).
Tato využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní
podmínky v území. Je umožněno míšení a prolínání jednotlivých využití, nesmí se však v
žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je bydlení. To nevylučuje jejich
125
využití pouze pro bydlení. Při využití pozemků uvnitř sídla je nutno zohlednit zejména
ochranu hodnot.
Bydlení v příměstském sídle v dnešní době představuje mnoho možností realizace
jednotlivých staveb. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani
základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba
hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby
kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými
neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. thuje. Tyto stavby a následné úpravy působí
velmi rušivě zejména ve vztahu kdřívější okolní zástavbě. Proč se tedy neinspirovat v tradiční
zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít z ní to hodnotné. Podívejme se
na např. na hodnotná stavení, na která by měla výstavba navazovat. Tato stavení jsou typickou
ukázkou, jak osvědčeně fungují a splňují všechny požadavky, byť datum jejich realizace
nemusí být zrovna nejstarší. Stavby ve tvaru písmene U nebo L zajišťují pro obyvatele
dostatek soukromí (uzavřený dvůr), nabízí možnost umístění garáže a dílny pod jednou
střechou, čímž dociluje souladu s hodnotami území. Jeho dispozice na pozemku pomáhá
Nové stavby, i v zastavitelných plochách, doporučujeme umístit v souladu s hodnotami
území, respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nevytvářet výraznou pohledovou
dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty
území a bez rušení základního členění průčelí a jeho významných detailů. Hlavní stavbu
(rodinný dům) a ostatní stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (např. garáže,
dílny a hospodářské stavby, které tvoří zázemí pro hlavní využití bydlení), doporučujeme v
souladu s hodnotami území navrhnout tak, aby stavebně a architektonicky tvořily jeden
ucelený soubor (samozřejmě nejlépe ve tvatu půdorysu L nebo U, avšak jsme si současně
vědomi, že se jedná o pouhé doporučení), kdy hlavní část bude mít obdélníkový půdorys
orientovaný kolmo nebo vodorovně vzhledem k ulici.
uliční čáry) by mělo najít inspiraci ve stávajících hodnotných stavbách na území sídla.
V historické zástavbě nedoporučujeme nástavby, stejně tak sdružené vikýře. Jednotlivé
vikýře jsou přípustné.
Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Počet podzemních podlaží
není omezen.
Plochy smíšené obytné (SO)
Plocha smíšená obytná je vymezena stejně jako plochy bydlení – městské v rodinných a
bytových domech pouze v sídle Stráž nad Nežárkou. Tato plocha se vymezuje v případech,
kdy není účelné a často ani možné oddělovat bydlení a občanské vybavení a je nezbytné
vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše. Širší způsob
Přes to, že tato využití nelze jednoznačně oddělit je stanoveno jako hlavní využití bydlení v
kvalitním prostředí, umožňující nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci
obyvatel. Plochy smíšené obytné jsou vymezeny v centrální části Stráže nad Nežárkou
převážně kolem náměstí Emy Destinové.
Regulativy se soustředí na využití stávající budovy nejen ke klidnému bydlení, ale také
umožnují doplnit toto bydlení občanskou vybaveností, umožňují umístění pouze bydlení
126
nerušících obslužných funkcí a obsahují doporučení k zachování hodnot území. Snahou
územního plánu je nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v
žádném případě zapomínat na hlavní využití, kterým je bydlení. V jednotlivých případech bude
ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Důležité je zohlednit právě významnost této
budovy při budoucím využití a respektovat tuto stavbu jako historickou a architektonickou
hodnotu výraznou dominantu hlavního veřejného prostoru v sídle.
Je kladen důraz na umožnění již několikrát uvedeného míšení funkcí, takže v přípustném
využití najdete také občanské vybavení, podnikatelskou činnost a doplňující funkce. Penzion
je pak zástupcem formy ubytovacího zařízení, které odpovídá velikosti a předpokládaným
požadavkům na využití centra sídla.
Nové stavby musí zohlednit hodnoty území, doporučujeme přizpůsobení architektuře
budov zařazených jako hodnoty území zejména v blízkosti těchto ploch. Jelikož se jedná o
stávající vícepatrové domy v centrální části sídla Stráž nad Nežárkou je omezena jejich
podlažnost na dvě nadzemní podlaží a podkroví.
Plochy občanského vybavení
Hlavním využitím těchto ploch je občanské využití, ale regulativy ploch nabízejí další
možnosti využití, které se snaží reagovat na předpokládané požadavky majitelů, tj. je např.
možno za určitých podmínek připustit i bydlení, takže např. v patře pohostinství může být byt
nájemce. Dále je umožněna celá škála staveb a zařízení, které jsou občanským vybavením –
od staveb pro obchod přes dětská hřiště až ke stavbám pro tělovýchovu a sport, popř. veřejnou
zeleň. Naopak zásadně jsou nepřípustné samostatné stavby pro bydlení, rodinnou rekreaci či
stavby a zařízení, které by byly v příkrém rozporu s hlavním využitím a přinášely by do území
nepřiměřené negativní vlivy. Tuto nepřiměřenost je nutno posoudit v konkrétních případech.
U ploch občanského vybavení je využito možnosti dané § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006
Sb., ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., plochy lze dále podrobněji členit.
Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV)
Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje občanské vybavení patřící do veřejné
infrastruktury sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny,
zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu či ochranu obyvatelstva.
Plochy občanského vybavení – komerční (OVk)
Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje občanské vybavení komerčního
charakteru (tj. mimo veřejnou infrastrukturu) sloužící například pro administrativu, obchodní
prodej, ubytování, stravování, služby.
Plochy občanského vybavení – zámek (OVz)
Jedná se o plochu, ve které zásadně převažuje funkční využití pro zámek a jeho nejbližší
okolí. Hlavním využitím této plochy je zajištění podmínek pro přiměřené užívání zámku a
zámeckého parku včetně souvisejících a okolních ploch v souladu s jejich účelem. Ostatní
možnosti využití pro občanské vybavení zejména pro vzdělávání a výchovu, sociální služby,
péči o rodinu a děti, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, umožňuje územní plán jako
podmíněně přípustné. Naopak nepřipadají v úvahu stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci.
127
Plochy občanského vybavení – sport (OVs)
Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje funkční využití pro tělovýchovu, sport a
dětské hřiště, včetně s nimi bezprostředně souvisejících staveb, zařízení, činností a služeb.
Hlavním využitím těchto ploch je zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a
využívání staveb a zařízení za účelem zajištění aktivního trávení volného času především
obyvatel obce (zejména se zaměřením na sport) a zajištění podmínek pro jejich užívání v
souladu s jejich účelem. Vymezením těchto ploch je vyzdvižen jejich význam. Ostatní
možnosti využití pro občanské vybavení umožňuje územní plán jako přípustné anebo
podmíněně přípustné v plochách jiného způsobu využití (zejména plochách bydlení) a to jak
veřejné občanské vybavení, tak další komerční občanské vybavení. Nepřipadají v úvahu
stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci.
Plochy občanského vybavení – hřbitov, kostel (OVh)
Ve třetím případě se jedná o plochu, která jasně charakterizuje její využití a částečně také
předurčuje její regulativy. Přípustné jsou vlastně logická využití související se stávajícím
pietním, klidovým a liturgickým využitím. Jedná se o plochu, na které zcela zásadně
převažuje stávající využití hřbitova, kostela. Hlavním využitím této plochy je zajištění
podmínek pro přiměřené užívání hřbitova a církevních staveb včetně souvisejících a okolních
ploch v souladu s jejich účelem. Nepřipadají v úvahu např. stavby pro bydlení a pro rodinnou
rekreaci.
Plochy rekreace (RE)
Jedná se o dětský tábor a rodinnou rekreaci za areálem bývalého lihovaru, rodinnou
rekreaci na jihovýchodním konci Stráže nad Nežárkou, dvě plochy jižně od Stráže nad
Nežárkou, autokemp U Skalníků, několik rekreačních objektů na severozápadě Dolní Lhoty a
roztroušené objekty pro rodinnou rekreaci po pravém břehu řeky Nežárky ve východní části
správního území obce Stráž nad Nežárkou a návrh rekreace mezi dvěma stávajícími plochami
rekreace u rybníka Konopný, na kterých zásadně převažuje využití pro rekreaci. Jejich účelem
je zkvalitňovat a rozvíjet využití pro rekreaci. Hlavním využitím těchto ploch je zajištění
podmínek pro rekreaci v kvalitním, klidném a čistém prostředí respektujícím plně hodnoty
území s možností kvalitativních zlepšení. Jedná se o stávající plochy, resp. pozemky, na
kterých jsou umístěny typické stavby pro rodinnou rekreaci a které jsou využívány pro letní
víkendové pobyty.
Cílem je zachovat tyto plochy včetně jejich klidového umístění. Regulativy umožňují
rekonstrukci stávajících staveb pro rodinnou rekreaci a staveb a zařízení souvisejících
s rekreací např. shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad či možnosti sportovního
využití, ale vždy úměrně ploše rekreace a pouze pro vyžití samotných rekreantů. Není tím
zamýšleno samostatné sportoviště, kam se budou sjíždět zákazníci ze širokého okolí.
Krajina v řešeném území není uzpůsobena k dlouhodobějšímu pobytu. Celé území je však
atraktivní pro aktivní způsoby rekreace, jako je pěší turistika a cykloturistika. Rekreační
využívání krajiny je vhodné orientovat na turistické stezky, cyklostezky a další pozemní
komunikace zejména účelové.
128
Plochy veřejných prostranství (VP)
Ve všech sídlech jsou vymezeny monofunkční plochy veřejných prostranství.
Další pozemky veřejných prostranství jsou v sídle obsaženy také v plochách s jiným
využitím. Plochy veřejných prostranství musí zůstat bezpodmínečně veřejně přístupné (mimo
soukromých zahrad a předzahrádek) a sloužit především svému hlavnímu využití. Teprve pak
mohou být realizovány ostatní možnosti využití. Není vhodné tyto plochy prostorově dělit.
V případě dopravní infrastruktury se jedná o nezbytné stavby a zařízení, které umožňují
zejména hlavní využití např. také okolních ploch. V žádném případě se nejedná o zpevněné
parkovací plochy pro soukromé využití dalších ploch. Ty si musí každý zajistit na vlastním
pozemku např. uvnitř stávajících zemědělských usedlostí. Pokud se týká technické
infrastruktury, pak se znovu jedná především o vedení, která by měla (pokud je možno) být
umisťována pod zem. Pokud je možno, měly by se všechny nové stavby a zařízení zejména
technické infrastruktury umístit buď pod zem anebo umístit uvnitř zemědělské usedlosti.
Podmínky pro využití ploch mimo jiných umožňují dětská hřiště a stavby, zařízení a
terénní úpravy pro tělovýchovu a sport a související s tímto využitím – např. hřiště pro různé
sporty, tréninková hřiště, skateparky. Nelze umístit v této ploše např. trafostanici. V územním
plánu jsou vymezeny stávající plochy veřejných prostranství.
Všechny navrhované plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v návaznosti na
významné navrhované plochy pro bydlení.
Plochy zeleně
Plochy zeleně - soukromé a vyhrazené (Zsv)
Jedná se o pozemky většinou soukromé zeleně zejména zahrad, které jsou natolik
významné, že je vhodné je vymezit jako samostatné plochy a tím zdůraznit jejich významnost
a současně také nezastavitelnost. Charakteristickým znakem je skutečnost, že nemusí být
veřejně přístupné, což je často zdůrazněno oplocením. Hlavním využitím těchto ploch je
zachování nebo vytvoření “zelených” ploch. Typickým rysem nemusí být jejich veřejná
přístupnost. Tyto plochy ve většině případů sousedí přímo s plochami pro bydlení.
V podmínkách využití ploch najdete využití typická pro soukromé zaplocené zahrady a
možnost umístění tomu odpovídajících staveb a zařízení související s využitím zahrad pro
samozásobitelské využití jako jsou např. skleníky, bazény, pařeniště, stavby pro nářadí.
Zásadně se nesmí jednat o obytné místnosti a to ani druhotně či doprovodně. Zde bude na
povolujícím orgánu a příslušných dotčených orgánech, najít hranici, kdy záměr bude ještě
přípustný a kdy již svým významem překročí naznačenou míru.
Plochy veřejné zeleně (VZ)
Téměř z centra Stráže nad Nežárkou pokračující jižně až k rybníku Konopný jsou
navrženy plochy veřejné zeleně.
Další pozemky veřejné zeleně jsou v sídle obsaženy také v plochách s jiným využitím.
Plochy veřejné zeleně musí zůstat bezpodmínečně veřejně přístupné a sloužit především
svému hlavnímu využití. Teprve pak mohou být realizovány ostatní možnosti využití. Není
vhodné tyto plochy prostorově dělit. V případě dopravní infrastruktury se jedná o nezbytné
stavby a zařízení, které umožňují zejména hlavní využití např. také okolních ploch. V žádném
129
případě se nejedná o zpevněné parkovací plochy pro soukromé využití dalších ploch. Ty si
musí každý zajistit na vlastním pozemku např. uvnitř stávajících zemědělských usedlostí.
Pokud se týká technické infrastruktury, pak se znovu jedná především o vedení, která by měla
(pokud je možno) být umisťována pod zem. Pokud je možno, měly by se všechny nové stavby
a zařízení zejména technické infrastruktury umístit pod zem.
Podmínky pro využití ploch mimo jiných umožňují dětská hřiště a stavby, zařízení a
terénní úpravy pro tělovýchovu a sport a související s tímto využitím – např. hřiště pro různé
sporty, tréninková hřiště, skateparky. Nelze umístit v této ploše např. trafostanici. V územním
plánu je vymezena jedna stávající plocha veřejné zeleně a dvě plochy pro toto využití jsou
navrhovány.
Plochy zeleně – zámek (Zz)
V blízkosti centra Stráže nad Nežárkou se nachází zámek s rozsáhlým hodnotným
zámeckým parkem.
Plochy zeleně v zámeckém parku mohou být veřejně přístupné a měl by sloužit především
svému hlavnímu využití. Tyto plochy se nesmí prostorově dělit. V případě dopravní
infrastruktury se jedná o nezbytné stavby a zařízení, které umožňují zejména hlavní využití
např. také okolních ploch. V žádném případě se nejedná o zpevněné parkovací plochy pro
soukromé využití dalších ploch. Ty si musí každý zajistit na vlastním pozemku. Pokud se týká
technické infrastruktury, pak se znovu jedná především o vedení, která by měla být
umisťována pod zem. Pokud je možno, měly by se všechny nové stavby a zařízení zejména
technické infrastruktury umístit pod zem.
Nelze umístit v této ploše např. trafostanici. Je bezpodmínečně nezbytné ochraňovat
hodnoty, zejména urbanisticky hodnotný prostor (H2), hodnotnou zeleň parku (H4) a blízkost
nemovité kulturní památky v podobě zámku (H1).
Plochy zeleně – přírodního charakteru (Zp)
Plochy zeleně – přírodního charakteru zastupují nevyužívané pozemky uvnitř zastavěného
území zejména v nivách potoků, na březích vodních ploch s přírodě blízkým porostem. U
těchto ploch se nepředpokládá zásadní změna ve způsobu využití. Proto jsou také úzce spjaty
s prvky územního systému ekologické stability hlavně biokoridory. Proto se také podmínky
pro využití ploch podobají plochám smíšeným nezastavěného území.
Výroba a skladování – lehký průmysl (VSl), zemědělská výroba (VSz)
Plochy výroby a skladování jsou rozděleny na zemědělkou výrobu a lehký průmysl.
Plocha výroby a skladování – zemědělská výroba je vymezena stávajícími zemědělskými
areály téměř na celém správním území obce. Plochy výroby a skladování – lehký průmysl
jsou zastoupeny areály v blízkosti centra Stráže nad Nežárkou. Využití těchto ploch by mělo
odpovídat zachování hodnot území. Případný výrazný nárůst dopravy je nutno řešit s ohledem
na průchod dopravy plochami, kde hlavním využitím je bydlení. Pro obě plochy je stanovena
maximální hranice negativních vlivů, která má zajistit ochranu okolních ploch zejména těch,
ve kterých je hlavním využitím bydlení, před negativními vlivy z využití ploch výroby a
skladování.
130
U plochy výroby a skladování – lehký průmysl (v bývalém areálu JAS) se nepředpokládá,
ale ani nevylučuje její návrat k výrobě dřevěných hraček. Pravděpodobnější variantou však
bude snaha o jeho ozdravění. Územní plán nabízí možnosti využití směrem k menší výrobě,
popř. občanské vybavení. Důležitým faktorem pro posuzování vhodnosti záměru budou vlivy
na využití sousední pozemků zejména využívaných pro bydlení.
Plocha výroby a skladování – zemědělská výroba je orientována na zemědělskou
prvovýrobu v podobě chovu hospodářských zvířat, s tím související skladování produktů
živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, skladování a posklizňovou úpravu
produktů rostlinné výroby. Další možnosti využití by se měly pohybovat v mantinelech
drobného podnikání, které bude respektovat rozvoj sídla.
Podmíněně přípustné využití “obslužná zařízení a stavby pro ně” znamená, že např. může
se zřídit v této ploše závodní jídelna pro zaměstnance a do ní si mohou pro obědy chodit
místní obyvatelé, ale v žádném případě se nesmí jednat o restauraci, která bude mít reklamu u
silnice, a nabízet možnosti stravování široké veřejnosti.
Nepřípustným využitím “skladováním odpadů (včetně nebezpečných odpadů),
nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod.“ je myšleno
pro účely tohoto územního plánu, že je nepřípustné tyto látky skladovat jako hlavní činnost
podnikání anebo jako jednu z důležitých složek tohoto podnikání. Toto ustanovení se
nevztahuje na skladování těchto látek jako nutné součásti přípustného, popř. podmíněně
přípustného využití, tzn. je přípustné skladovat nebezpečné látky např. v rámci provozu
autoservisu, kde se bez manipulace a uskladnění těchto látek pro jeho provoz neobejdete, ale
účelem autoservisu jistě není naplnit halu (provozovnu) těmito látkami.
Pro plochy výroby a skladování je doporučeným a žádoucím doplňujícím prvkem zeleň
zejména izolační, která by měla nejen zmírňovat negativní vlivy, ale také pohledově
zpříjemnit danou lokalitu.
Plochy dopravní infrastruktury (DI)
Plochy dopravní infrastruktury zahrnují ve správním území obce zejména pozemky silnic I.,
II. a III. třídy a významné místní a účelové komunikace propojující sídla ve správním území obce
navzájem či sídla s jinými sídly mimo správní území obce, a zahrnují i související stavby a
zařízení. Ostatní dopravní infrastruktura zejména další méně významné z hlediska územního
plánu místní a účelové komunikace jsou začleněny do ploch jiného způsobu využití, např. plochy
zemědělské, bydlení městské. Jak již je výše řešeno jedná se hlavně o silnice I/34, II/153,
III/1537, III/1532 a III/1489, silnice III/14812. Ve správním území obce je navržen koridor
dopravní infrastruktury – obchvat silnice I/34 (Dolní Lhota) a na něj navazující rezerva týkající se
obchvatu Lásenice. Dále je navržen koridor pro nový most přes řeku Nežárku na severu Dolní
Lhoty. Podmínky pro využití těchto ploch mají zajistit hlavně umístění dopravních staveb včetně
staveb a zařízení souvisejících a zajistit tím prostupnost území. Současně však musí být dbáno,
aby tyto stavby nepřiměřeně sami nebránily prostupnosti v území a to jak z hlediska ochrany
přírody a krajiny, tak z hlediska lidských činností, např. zemědělství.
131
Plochy technické infrastruktury – (TI), plochy technické infrastruktury – skládka
(TIs), plochy technické infrastruktury – kompostárna (TIk)
Stávající plochy technické infrastruktury jsou zastoupeny zejména navrhovanými
čistírnami odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou a Dolní Lhotě, hlavním kanalizačním
sběračem v Dolní Lhotě, vodovodem Dvorce – Dolní Lhota. Podmínky pro využití těchto ploch
mají zajistit hlavně umístění staveb technické infrastruktury včetně staveb a zařízení souvisejících.
Samostatnou plochou s vlastními regulativy je pak plocha technická infrastruktury –
skládka, která zahrnuje stávající skládku na severozápadě správního území obce s umožněním
jejího rozšíření.
Další specifickou plochou je plocha technické infrastruktury – kompostárna, která je
navrhována jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou (přestavba silážní jámy a další navazující
pozemky)
U těchto dvou specifických ploch je využito možnosti dané § 3 odst. 4 vyhlášky
č. 501/2006 Sb., kdy lze plochy dále podrobněji členit.
V této ploše je respektováno stávající využití s možností rozvoje (uvnitř této plochy)
v intencích a intenzitě stávajícího využití zejména skládka komunálního odpadu včetně
možnosti jejího plánovaného rozšíření, ploše kompostárny pak samotná kompostárna
využívající zelený odpad s možností doplnění např. sběrným dvorem.
Plochy multimodálního koridoru (DI-TI)
Plocha multimodálního koridoru navržená v Dolní Lhotě zahrnuje plochy jak dopravní,
tak technické infrastruktury. Konkrétně se jedná o záměr vybudování nového mostu přes řeku
Nežárku na severu Dolní Lhoty, vodovod Dvorce – Dolní Lhota a hlavní kanalizační sběrač.
Plochy těžby – (TE)
Plochy těžby jsou vymezeny formou návrhu západně od Stráže nad Nežárkou na volném
prostranství mezi bývalým lihovarem, benzinovou stanicí a lesem. Tento návrh je vymezen
jako plocha změn v krajině (K2). Plochy těžby jiných surovin nejsou v územním plánu
vymezeny. V jižní části katastrálního území Dolní Lhot u Stráže nad Nežárkou se nachází
stávající plocha těžby rašeliny.
Plochy smíšené nezastavěného území (SNÚ) a plochy přírodní (PŘ) zastupují cenné
plochy z hlediska ekologické stability území, ochrany přírody a krajiny a fungování krajiny
jako celku.
U ploch přírodních se jedná v převážné většině o biocentra územního systému ekologické
stability. Tyto plochy jsou vymezeny za účelem uchování biodiverzity a podpory ekologické
stability a tomu také odpovídají stanovené podmínky pro využití ploch včetně hlavního
využití, kterým je umožnit (zejména stavem a velikostí biotopů) trvalou existenci přirozeného
či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. To je konkretizováno dle jednotlivých
biocenter (resp. typu stanoviště), včetně cíle dosažení relativně přirozené druhové skladby
bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám. Snahou je zajistit toto hlavní využití, ale
132
současně za splnění podmínek umožnit nezbytně nutné stavby a zařízení, které je přes tyto
plochy nutno vést např. s ohledem na okolní podmínky, kde není jiná trasa. Současně ale musí
být vzato v úvahu možné poškození plochy a v případě, že není jiná možnost, pokusit se
minimalizovat negativní dopady na hlavní využití.
V případě ploch smíšených nezastavěného území se jedná zejména o plochy cenné z
hlediska krajiny jako celku a plochy biokoridorů územního systému ekologické stability.
Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny za účelem podpory ekologické stability.
Tyto plochy neumožňují rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak
umožňují jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť a plní další
stabilizující funkce v krajině. Tomu znovu odpovídají stanovené podmínky pro využití ploch
a hlavní účel využití, kterým je podpora migrace organismů mezi biocentry a
zprostředkovávat stabilizující vlivy na okolní intenzivněji využívané plochy.
V částech krajiny, která je relativně ekologicky stabilní byly stanoveny funkční (stávající)
prvky územního systému ekologické stability. V částech krajiny, která je většinou intenzivně
zemědělsky využívaná a představuje často rozlehlou souvislou plochu, ve které je migrace
druhů omezena, zásadně ztížena či zcela znemožněna, jsou prvky územního systému
ekologické stability vymezeny jako nefunkční (navržené). Jejich využití by mělo směřovat
k jejich funkčnosti, aby napomohly stabilizaci krajiny a migraci mezi jednotlivými stabilními
částmi území. Návrhy, resp. nefunkční prvky systému jsou převážně stanoveny jižně od Dolní
Lhoty v blízkosti Terezského dvora.
Nepřípustné je umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví,
vodní hospodářství a těžbu nerostů, které nejsou povoleny v přípustném nebo podmíněně
přípustném využití. Toto ustanovení reaguje na novelu stavebního zákona účinnou od 1. 1.
2013, která do § 18 odst. 5 doplňuje poslední větu, která umožňuje územně plánovací
dokumentaci výslovně vyloučit v nezastavěném území umisťování staveb, zařízení a jiných
opatření uvedených v tomto odstavci. Zpracovatel této možnosti využil a vzhledem
k hodnotám území a samotnému řešení územního plánu vyloučil uvedené záměry. Samotné
řešení územního plánu umožňuje umístění těchto staveb v jiných plochách dle způsobu
využití, které odpovídají uspořádání a kontinuálnímu využití území v souladu s cíli a úkoly
územního plánování. Mimo to některé z těchto záměrů je možno povolit s odkazem na
přípustné a podmíněně přípustné využití také v plochách nacházejících se v nezastavěném
území.
Plochy zemědělské (ZE)
Plochy zemědělské jsou v územním plánu vymezeny zejména na zemědělském půdním
fondu tvořeném v řešeném území zejména pozemky zemědělsky obhospodařovanými.
Neznamená to, že součástí těchto ploch nejsou další prvky v krajině např. menší a
nevýznamné vodní plochy, vodní toky, či remízky, účelové pozemní komunikace. Znamená
to, že v těchto plochách převládá zemědělské využití, ale současně není ani zpochybněna
nutnost respektování a podpora ekologické stability území, či jeho využití pro vedení
liniových staveb či umisťování dalších staveb a zařízení, ale vždy s přihlédnutím k hlavnímu
využití a určité míře „selského rozumu“. Proto jsou také za určitých podmínek přípustná či
podmíněně přípustná různá využití, která nesouvisí přímo se samotným zemědělstvím, ale
nepřímo vlastně zajišťují jeho dlouhodobou udržitelnost. A to ať již se jedná o stabilizující
prvky v krajině (vodní plochy a toky, předěly mezi jednotlivými lány), tak protierozní
133
opatření, zalesňování, komunikace. Všechna využití ploch zemědělských se musí orientovat
na jeho hlavní využití (tj. podmínek pro zemědělství) a zvyšování ekologické stability krajiny.
Změny druhů pozemků musí probíhat na logických místech, tzn. není-li nutno zalesňovat
uprostřed pole (např. z důvodu zvýšení ekologické stability či půdní eroze), nemělo by toto
zalesnění uprostřed zemědělské půdy být povoleno. Stejně tak přípustné a podmíněně
přípustné stavby a zařízení mohou být povolovány jen v souladu s hlavním využitím, tzn.
včelíny musí být včelíny a nikoli pobytové místnosti, stejně tak myslivecká zařízení. To že
součástí ploch zemědělských jsou také např. vodní plochy či toky neznamená, že jsou tyto
prvky popřeny, či dokonce znemožněno jejich využívání, udržování a rekonstrukce.
Plochy zemědělské jsou vymezeny v nezastavěném, ale také v zastavěném území. Důvodem
je skutečnost, že intenzivně zemědělsky využívané pozemky jsou uvnitř intravilánu, avšak
nesplňují podmínky § 58 stavebního zákona pro zahrnutí do nezastavěného území, tj. nebyly
navráceny do orné půdy. Proto stanovené podmínky pro využití ploch zemědělských platí pro
tento způsob využití jak v nezastavěném území, tak v zastavěném území.
Nepřípustné je umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví,
vodní hospodářství a těžbu nerostů, které nejsou povoleny v přípustném nebo podmíněně
přípustném využití. Toto ustanovení reaguje na novelu stavebního zákona účinnou od 1. 1.
2013, která do § 18 odst. 5 doplňuje poslední větu, která umožňuje územně plánovací
dokumentaci výslovně vyloučit v nezastavěném území umisťování staveb, zařízení a jiných
opatření uvedených v tomto odstavci. Zpracovatel této možnosti využil a vzhledem
k hodnotám území a samotnému řešení územního plánu vyloučil uvedené záměry. Samotné
řešení územního plánu umožňuje umístění těchto staveb v jiných plochách dle způsobu
využití, které odpovídají uspořádání a kontinuálnímu využití území v souladu s cíli a úkoly
územního plánování. Mimo to některé z těchto záměrů je možno povolit s odkazem na
přípustné a podmíněně přípustné využití také v plochách nacházejících se v nezastavěném
území.
Plochy lesní (LE) a plochy vodní a vodohospodářské (VV)
Obdobné podmínky také platí pro plochy lesní a plochy vodní a vodohospodářské.
Plocha sluneční elektrárny (SluE)
Jedná se o jedinou plochu uvnitř správního území obce jihovýchodně od Stráže nad
Nežárkou. Hlavním využitím je přímé získávání elektřiny ze sluneční energie. Jedná se o
plochu dočasnou, která by se po skončení životnosti elektrárny měla navrátit k původnímu
využití. Tomu odpovídají také podmínky pro využití ploch, které umožňují pouze tolik, co se
týká stávajícího provozu elektrárny.
j) 3. odůvodnění upořádání krajiny
Uspořádání krajiny
Koncepce uspořádání krajiny je orientována na zachování stávajícího stavu a jeho
postupné zlepšování. Uspořádání krajiny vychází z historického uspořádání území, kdy svou
roli sehrává umístění samotného sídla, na které logicky navazují méně přírodě blízké
ekosystémy a tím méně přírodně stabilní plochy, které jsou zemědělsky intenzivně využívané.
134
Nejstabilnější části krajiny jsou jižní část správního území v podobě rozsáhlého lesního
komplexu, jihozápadní část správního území reprezentovaná lesními komplexy s vodními
plochami a niva řeky Nežárky s příbřežními porosty. Další stabilní prvky se nacházejí severně
a východně od Dvorců ve formě lesních porostů a vodních ploch, mezi Dolní Lhotou a
Terezským dvorem v podobě přírodě blízkých ekosystémů a v severovýchodní části správního
území reprezentovaných převážně lesními porosty představujícími rekultivaci dobývacího
prostoru. Hodnotné jsou též předěly zemědělsky využívaných ploch východně od Stráže nad
Nežárkou, ale i veškeré remízky, menší lesíky a ekologicky významné plochy po celém
správním území obce.
Pro zvýšení ekologické stability je v řešeném území navržena soustava prvků územního
systému ekologické stability, které by měli zajistit alespoň základní prostupnost a funkčnost území.
Koncepce uspořádání krajiny je orientována na zlepšení přírodní kvality správního území
obce zejména ochranu ekologicky stabilních částí a obnovu těch částí, které svou kvalitu a
stabilitu ztratili (např. intenzivní zemědělskou činností), ale jsou důležité pro zlepšení a
funkčnost ekologické stability celku. Tomu odpovídají také stanovené podmínky pro využití
jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití.
Ve volné krajině jsou umožněny změny druhů pozemků např. zatravňování, zalesňování,
vytváření vodních ploch, ale vždy za splnění k tomu uvedených podmínek. Rovněž je
umožněno za dodržení zákonných podmínek umístění polních hnojišť a komunitní
kompostování.
Neméně důležité bude v budoucnu zachovávat a dodržovat tradiční plynulý přechod a
vazbu sídla na krajinu (zejména tradičními humny), znovu vysazovat liniovou zeleň a
obnovovat další přírodní prvky jako jsou potoky, strouhy, rybníky, louky, solitérní stromy,
které často doprovázeli určité stavební prvky nejen v zastavěném území, ale také ve volné
krajině, apod.
Krajina v řešeném území je hodnocena jako poměrně kvalitní. Celé území je také
atraktivní pro aktivní způsoby rekreace, jako je pěší turistika a cykloturistika.
Další rekreační využívání krajiny je proto vhodné orientovat zejména na turistické stezky,
cyklostezky a další využití pozemních komunikací.
V řešeném území se nachází intenzivní zemědělské využití krajiny, které činí krajinu méně
ekologicky stabilní. Tyto méně stabilní části krajiny se nachází převážně jihovýchodně a
jihozápadně od Stráže nad Nežárkou, severně od Dvorců, jižně od Dolní Lhoty a kolem Terezského
dvora. V těchto plochách bylo navržení jejich předělení formou návrhu lokálních biokoridorů a
interakční prvků, které by měly umožnit lepší ekologickou stabilitu a migraci živočichů.
Navrhované řešení nadále předpokládá a zachovává zemědělské využití krajiny.
V řešeném území ani v jeho těsné blízkosti se nenachází žádné území, které by vyžadovalo
okamžité a bezpodmínečné řešení zásadně nevyhovujícího stavu. Samozřejmě, že v území je co
vylepšovat, ale jedná se zejména o nedostatky v důsledku velkého zcelování zemědělských
pozemků. Napravení tohoto stavu je nejdůležitější a prvořadý úkol při využití krajiny alespoň ve
formě realizace prvků územního systému ekologické stability. Celek je možno hodnotit jako
uspokojivý. Vzhledem k hodnotě území je zakázáno v území umisťovat větrné elektrárny,
sluneční elektrárny (sluneční mimo stávající plochu) apod. Ve volné krajině jsou umožněny
změny druhů pozemků např. zalesňování, vytváření vodních ploch, ale vždy za splnění k tomu
135
uvedených podmínek. Rovněž je umožněno za dodržení zákonných podmínek umístění polních
hnojišť a komunitní kompostování. Komunitní kompostování definuje § 10a odst. 1 zákona č.
185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Komunitním kompostováním se rozumí systém
sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich
úprava a následné zpracování na zelený kompost. Zeleným kompostem se rozumí substrát
vzniklý kompostováním rostlinných zbytků. V žádném případě se nejedná o skládky zejména
domovního odpadu, ale ani ničeho jiného.
V územním plánu byly vymezeny tři plochy změn v krajině. Ve dvou případech se jedná o
návrh plochy pro rozšíření skládky a o plochu stanovenou pro těžbu štěrkopísků. Tyto plochy
jsou souhrnně popsány v tabulce v kapitole e) 1. výrokové části. V prvním sloupci tabulky je
označení plochy a v závorce vyjmenované plochy dle způsobu využití, ze kterých se
zastavitelná plocha skládá. Druhý odstavec obsahuje umístění plochy. Ve třetím je navrhovaný
způsob využití. V posledním odstavci jsou základní podmínky pro využití plochy. V třetím
případě se jedná o plochu rekonstrukce, revitalizace, která je navržena v místě bývalého
vojenského objektu, který je určen k odstranění a území je určeno k začlenění zpět do krajiny.
Územní systém ekologické stability
Jedním z hlavních výstupních limitů je územní systém ekologické stability. Nejedná se
o samostatnou plochu (překryvné plochy či překryvné využití), ale o limitující skutečnost, která
nepopírá využití jednotlivých ploch, ale omezuje ho směrem k zohlednění jednotlivých prvků
územního systému ekologické stability. To znamená, že pokud jde např. lokální biokoridor přes
plochy bydlení, neznamená to, že by plochy bydlení nebyly. Jen při jejich využití (tam, kde
vede biokoridor) musí být zohledněna skutečnost, že tam biokoridor je. Tomu musí odpovídat
uvažované činnosti, např. u biokoridoru nesmí ohrozit jeho účel (prostupnost území), tj. musí
umožnit migraci mezi biocentry. V praxi tato skutečnost znamená, že na tuto část území, kde se
střetává biokoridor s bydlením, bude pohlíženo přísněji z hlediska ochrany přírody a krajiny a
že při každém záměru v tomto území bude příslušný dotčený orgán chránit prvky územního
systému ekologické stability a jejich funkci v něm. V žádném případě neplatí, že se na těchto
pozemcích nic nesmí a musí zůstat napospas svému osudu. Samozřejmě se zde může odehrávat
stávající využití (bydlení, kosení luk, orání a sklízení na polích, hospodaření v lesích), které je
v souladu s právními předpisy a dalšími dokumenty, ale každá uvažovaná změna musí již
respektovat zvýšené požadavky na tyto pozemky či jejich části. Tyto prvky spolu s plochami
přírodními a smíšenými nezastavěného území vymezenými mimo prvky územního systému
ekologické stability tvoří kostru ekologické stability.
Řešení jednotlivých prvků územního systému ekologické stability navazuje na požadavky
nové legislativy. Biocentra jsou vymezena zejména jako plochy přírodní, biokoridory jako
plochy smíšené nezastavěného území. Do ploch smíšených nezastavěného území jsou též
zařazeny stabilní části krajiny. Vymezené interakční prvky jsou důležité z hlediska správného
fungování krajiny jako celku, a proto je vhodné je ochránit před jejich zničením.
Územní systém ekologické stability se skládá v řešeném území z jednoho nadregionálního
biocentra, dvou regionálních biocenter, osmnácti lokálních biocenter, jednoho
nadregionálního biokoridoru, šestnácti regionálních biokoridorů a devíti lokálních
biokoridorů. Interakčních prvků je v území vymezeno celkem osm.
V průběhu zpracování územního plánu byl původní podklad podroben revizi, ze které
vyplynuly částečné úpravy prostorového řešení prvků ÚSES. Do těchto úprav se promítlo
136
především zapracování prvků Regionálního ÚSES Jihočeského kraje a z něj vyplývajících
návazností a dále zajištění návaznosti na lokální ÚSES v sousedních územích.
Kostru ekologické stability tvoří ekologický významné segmenty, které mají stabilizační
funkci pro krajinu. Do nich patří všechny prvky územního systému ekologické stability a další
plochy mimo tyto prvky, zejména které jsou zařazeny do ploch smíšených nezastavěného
území (např. předěly v polích, rybníky, vodoteče) zejména předělující plochy zemědělské.
Další odůvodnění prvků systému je možno najít výše v odůvodnění ploch přírodních a ploch
smíšených nezastavěného území.
Při rozdělení prvků územní ekologické stability (dále jen „ÚSES“) na funkční a nefunkční
byla použita oficiální metodika Ministerstva pro místní rozvoj, která ve vzorovém příkladu
rozděluje ÚSES na stav (funkční prvky) a návrh (nefunkční prvky). Vytváření ÚSES je
veřejným zájmem, plán ÚSES je podkladem pro územní plán. Nefunkční prvky a jejich
realizaci je třeba považovat za veřejně prospěšné opatření (tj. pro funkčnost ÚSES je tyto
prvky nutné nově založit ve vymezených plochách) na rozdíl od prvků funkčních, kde
k ochraně postačují dostatečně přesně vymezené podmínky pro využití ploch s rozdílným
způsobem využití (tj. zachování stavu). Z hlediska intenzivní zemědělské činnosti, byla
postupem času menší pole zcelena do velkých lánů, byly zaorány předěly mezi poli a byla
porušena ekologická stabilita území. Je tedy třeba vytvořit minimální územní podmínky pro
přežití škály organismů a jejich společenstev přirozeně se vyskytujících v daném území.
V územním plánu je proto navržena obnova této stability území formou navržených
biokoridorů a biocenter, která mají, doplněním již funkčních (existujících) prvků, zajistit
chybějící prostupnost území a tím funkčnost územního systému ekologické stability.
V případě prvků navržených k založení je chráněna územní rezerva pro jejich budoucí
realizaci. Nelze připustit takovou změnu ve využití území, která budoucí realizaci znemožní
nebo výrazně ztíží.
Prvky územního systému ekologické stability v řešeném území územního plánu Stráž nad
Nežárkou:
LBC 1
Planinky
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
11,98 ha
3B3, 4BC4-5
Orná půda, ostatní plochy, vodní plocha, les
Charakteristika
Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru, hranice byla v k.ú. Plavsko oproti ZUR
upravena podle skutečné hranice kultur v terénu. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a
porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy a
zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Do biocentra zasahují lesní porosty, převažující SLT
0K – kyselý dubobukový bor na pískovcích. Lesní porosty s převahou smrku a borovice,
v příměsi dub, buk, bříza, modřín. Většinu plochy biocentra tvoří rekultivovaná plocha bývalé
pískovny se společenstvy diferencovanými vlhkostním režimem, v ploše se nacházejí různé vodní
plochy a porosty dřevin.
Doporučení
V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy
zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu, jilmu a jasanu), obnovní
způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená
dřevinná skladba: 0K – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1. Břehové porosty pouze se
137
zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše,
střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Pískovna se
zásahy podle projektu revitalizace. V územním plánu Plavsko opravit hranici biocentra.
Katastrální území
Plavsko, Stráž nad Nežárkou
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. –vodní plocha, les, CHKO Třeboňsko
Charakter
LBC 2
Nežárka - Písky
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Lokální
4,115 ha
3AB-B3,
Ostatní plocha, les, vodní tok
4BC4-5
Charakteristika
zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Do biocentra zasahují lesní porosty na svazích
údolnice, převažující SLT 3C – vysýchavá dubová bučina, 3J – lipová javořina. Lesní porosty
s převahou smrku a borovice, místy dubu, v příměsi buk, bříza, modřín.
Doporučení
dřevinná skladba: 3C – jd +-2, bo 0-1, db +-3, bk 5-8, hb +, jv 0-+, js +, lp 2, 3J – jd +-2, db +-2,
bk 1-5, hb +-2, jv 1-4, js +-1, jl +-1, lp 1-4, tis 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy,
v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub).
Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum.
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní tok, les
LBC 3
Nežárka I
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
5,2702 ha
3AB-B3,
Vodní tok, les
4BC4-5
Charakteristika
údolnice, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina, 3J – lipová javořina. Lesní porosty
s převahou smrku a borovice, místy dubu, v příměsi buk, bříza, modřín.
Doporučení
dřevinná skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3J – jd +-2, db
+-2, bk 1-5, hb +-2, jv 1-4, js +-1, jl +-1, lp 1-4, tis 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními
zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha,
dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum.
138
Stráž nad Nežárkou, Plavsko
Charakter
Význam
Biocentrum
Lokální
Velikost
LBC 4
Převažující STG
5,6471 ha 3B3, 3B4-5, 4C3
Nežárka II
Využití
Charakteristika
údolnice, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina, 3F – svahová dubová bučina a 3L – jasanová
olšina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, místy dubu, v příměsi buk, bříza, modřín,
v nivě řeky převaha olše (3L).
Doporučení
zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu, buku, jasanu a olše), obnovní
dřevinná skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3F – jd 1-2, db
+-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3L – sm 0-3, js 1-3, oll 4-8, (javory, os, vr a ols)
+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně
vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo
biocentrum.
LBC 5
Nežárka III
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
7,2846 ha
3A-AB3,
Les, ostatní plochy, TTP
4BC 4-5
Charakteristika
údolnice, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice,
v příměsi dub, buk, bříza, modřín.
Doporučení
zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu a buku), obnovní způsoby
navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená dřevinná
skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+. Břehové porosty pouze
se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan,
olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum.
Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou
139
LBC 6
Vaňkův mlýn
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
11,1359
ha
3AB3, 4B4,
Les, vodní tok, TTP, ostatní plocha
4BC4-5
Charakteristika
údolnice, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina, 3K – kyselá dubová bučina. Lesní porosty
s převahou smrku a borovice, v příměsi dub, buk, bříza, modřín.
Doporučení
skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3K – jd +-2, bo 0-+, db
+-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby
dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x
ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum.
Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Lásenice, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou
LBC 7
V Zadních březinách
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
8,9856 ha
4A-AB3, 4AB4
Les, TTP, vodní plocha, ostatní plocha
Charakteristika
Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru z důvodu dodržení metodiky pro navrhování
ÚSES ohledně maximální délky regionálního biokoridoru. Zahrnuje litorál rybníka Velký
Dvorecký s břehovými porosty, podmáčené louky s rozptýlenou zelení. Do biocentra zasahují
také lesní porosty, převažující SLT 4K – kyselá bučina, 4O – svěží dubová jedlina. Lesní porosty
s převahou smrku a borovice, v příměsi dub, buk, bříza, modřín.
Doporučení
skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4O – jd 3-5, db 3-5, bk 1-3, lp
+-1, (bo, os, sm) 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do
mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně,
hmotu odstranit mimo biocentrum.
Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Vydří
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní plocha, les
Čáchovna
LBC 8
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
4,6039 ha
4A6, 4AB4
Les
140
Charakteristika
Lokální biocentrum v lesním komplexu na hranici území. Je tvořen různověkými lesními porosty.
V porostech převažuje smrk, v příměsi borovice, buk, modřín. Z lesních typů převažuje 0G –
podmáčený smrkový bor, a 0M – kyselý dubový bor na písku.
Doporučení
V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%).
Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat
jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní
dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba:
0M – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1, 0G – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+.
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les
LBC 9
Zadní loviště
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
5,2973 ha
4A AB 2b
vodní plocha, les
Charakteristika
Biocentrum je tvořeno rybníky Zadní loviště a Trávný a přilehlými porosty dřevin na hrázích a
břehových partiích. Rybníky mají vyvinuté litorální pásmo, především Trávný silně zarůstá.
Součástí jsou také přilehlé lesní porosty, převažující SLT 0K – Kyselý dubobukový bor na
pískovcích. Porosty s převahou smrku, dubu a olše.
Doporučení
0K – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými
výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment
odstranit mimo biocentrum.
LBC 10
Voneš
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
6,5588 ha
4A6, 4B4-5
Vodní plocha, les
Charakteristika
Lokální biocentrum zahrnuje menší rybník a přilehlé dřevinné porosty, louky a mokřady. Louky
pravidelně sečené. Na vlhčích stanovištích ve výtopě a pod hrází rybníka se vyvíjí dřevinné
nárosty (olše, vrby), místy společenstva rákosin a vysokých ostřic. Rybník má vyvinuté litorální
pásmo.
Doporučení
Louky kosit alespoň 1x za 3-4 roky, hmotu odstranit. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými
odstranit mimo biocentrum.
Stráž nad Nežárkou, Pístina
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní plocha, les, CHKO Třeboňsko
141
LBC 11
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
5,7623 ha
3AB-B4
4A-AB5
Charakteristika
Lokální biocentrum v lesním komplexu. Je tvořeno různověkými lesními porosty. V porostech
převažuje olše, v příměsi dub, smrk, borovice, jasan, bříza. Z lesních typů převažuje 1G – vrbová
olšina a 4G – Podmáčená dubová jedlina. Součástí jsou i dřevinné nárosty mimo lesní půdu,
druhovou skladbou se blížící olšině.
Doporučení
Porosty mimo les převést do lesní půdy. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin
přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně
původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného
zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený,
douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 1G – js +-1, ol 6-9, tp +-2, vr +-4, 4G –
sm +-1, jd 3-7, bo +-1, db 3-7, lp +, bř +, oll +-1.
Charakter
Význam
Biocentrum
Regionální
Velikost
LBC 12
Převažující STG
8,5267 ha 14B(BC) (BD)5b
Rymešů
Využití
Charakteristika
Biocentrum je tvořeno menším rybníkem a přilehlými porosty dřevin na hrázích a břehových
partiích. Rybník má vyvinuté úzké litorální pásmo. Součástí jsou také přilehlé lesní porosty,
převažující SLT 5G – podmáčená jedlina. Porosty převážně nově založené zalesněním - dub,
olše, borovice, smrk.
Doporučení
V lesních porostech při výchovných zásazích zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné
skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin,
obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše
biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.).
Přirozená dřevinná skladba: 5G – sm 2-6, jd 3-7, bo +-2, bk +, bř +, oll +-1, kl 0-+. Dřevinné
nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké
břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum.
Stráž nad Nežárkou, Příbraz
LBC 13
Lásenice malá a velká
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
18,1594
ha
4A4, 4AB3,
Charakteristika
4BC4-5
Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru, zahrnuje rybník Lásenice malá, břehové partie
rybníka Lásenice velká, dále louky a lesní porosty. Rybníky mají vyvinuté litorální pásmo
s porosty rákosin a vysokých ostřic. Louky polokulturní pravidelně sečené. Lesní porosty
142
různověké, s převahou smrku a borovice, místy dubu, v příměsi bříza, osika, olše. Převažující
SLT 4S – svěží bučina a 4O – svěží dubová jedlina.
Doporučení
Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat
mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. V lesních porostech při
výchovných zásazích zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%).
4S – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4O – jd 3-5, db 3-5, bk 1-3, lp +-1, (bo,
os, sm) 0-+.
Lásenice, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou
LBC 14
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
8,1179 ha
4AB3, 4A3
Les
Charakteristika
lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza.
Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina, 0G –podmáčený smrkový bor a 0K – kyselý
dubobukový bor.
Doporučení
Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle),
Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 0G – sm +4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+, 0K – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1.
LBC 15
Pomník jednoty
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
14,1274
ha
4A3, 4BC3,
4AB-B4, 4A6
Les
Charakteristika
lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza.
Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina a 4N – kamenitá bučina.
Doporučení
Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4N – jd 12, bo 0-+, db 1-3, bk 6-7, lp +-1, (bř,jv) 0-+.
143
LBC 16
Dubovice
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
41,977 ha
4A-AB3
Les
Charakteristika
lesními porosty. V porostech převažuje dub, smrk a borovice, v příměsi buk, modřín, bříza.
Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina, 4B – bohatá bučina, 4A – lipová bučina kamenitá,
4O – svěží dubová jedlina a 0G – podmáčený smrkový bor.
Doporučení
V lesních porostech udržet, případně zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby
(minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin
(především dubu, buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat
přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub
červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk
5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4B, 4A – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 4O –
jd 3-5, db 3-5, bk 1-3, lp +-1, (bo, os, sm) 0-+, 0G – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+.
LBC 17
U Skalníků
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
3,622 ha
3B3, 3B4-5, 4C3
Charakteristika
porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň a drobné mokřadní plochy. Do
biocentra zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina,
3F – svahová dubová bučina a 3L – jasanová olšina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice,
místy dubu, v příměsi buk, bříza, modřín, v nivě řeky převaha olše (3L).
Doporučení
zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu, buku, jasanu a olše), obnovní
dřevinná skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3F – jd 1-2, db
+-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3L – sm 0-3, js 1-3, oll 4-8, (javory, os, vr a ols)
+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně
vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo
biocentrum.
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. –vodní tok, les
144
LBC 18
Zboje
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Lokální
12,6133 ha
4A3, 4AB-B3
Les
Charakteristika
Biocentrum v lesním komplexu, je tvořeno různověkými lesními porosty. V porostech převažuje
smrk a borovice, místy mladší bukové kotlíky, v příměsi dub, modřín, bříza. Z lesních typů
převažuje 4K – kyselá bučina a 4N – kamenitá bučina.
Doporučení
Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4N – jd 12, bo 0-+, db 1-3, bk 6-7, lp +-1, (bř,jv) 0-+.
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. –les
LBK 1
Zavadil
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
3,5203 ha
4B-BC4-5
Vodní plocha, ostatní plocha, TTP, les
Charakteristika
Biokoridor spojuje LBC 7 se sousedním územím, prochází po břehu Velkého dvoreckého rybníka,
dále zahrnuje drobnou vodoteč, rybník Zavadil a přilehlé louky. Na březích rybníků vyvinuty
břehové porosty s převahou olše, vlhké louky pravidelně sečené.
Doporučení
Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými
odstranit mimo biokoridor.
Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Plavsko
LBK 2
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
3,8179 ha
4A2, 4A6
Les
Charakteristika
Lokální biokoridor v lesním komplexu. Spojuje LBC8 se sousedním územím. Je tvořen
různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, modřín,
bříza. Z lesních typů převažuje 0T – chudý březový bor a 0M – kyselý dubový bor na písku.
Doporučení
jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat
nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná
skladba: 0T – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+, 0M – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1.
Pístina, Stráž nad Nežárkou
145
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Biokoridor
Lokální
1,374 ha
4B 3-4, 4BC4-5
LBK 3
Využití
Charakteristika
Biokoridor spojuje LBC 8 a LBC 9, prochází podél vodoteče. Vodoteč má částečně vyvinuté
břehové porosty, převažuje dub a olše. Při průchodu ornou půdou nedostatečná šíře biokoridoru.
Doporučení
Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. V dolním úseku zatravnit po
levém břehu pruh v šíři min.10m, podél vodoteče doplnit výsadby břehových porostů tak, aby
byla umožněna údržba toku, vhodné druhy: dub letní, olše lepkavá, jasan ztepilý, střemcha
hroznovitá.
LBK 4
Hlinice
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
1,8808 ha
4A6
Les
Charakteristika
Lokální biokoridor v lesním komplexu. Spojuje LBC9 s LBC 11. Je tvořen různověkými lesními
porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, modřín, bříza. Z lesních typů
převažuje 0G – podmáčený smrkový bor.
Doporučení
skladba: 0G – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+.
LBK 5
Obecný
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
6,7025 ha
4B-BC4-5, 4A6
Charakteristika
Biokoridor odbočuje z LBK 4, spojuje LBC 10 a LBC 11. Prochází mokřadními porosty po
březích rybníků Závistivý, Heřmánků, Čekal a Nesvorný. Zahrnuje různorodá společenstva od
porostů rákosin a vysokých ostřic přes vrbové křoviny k olšinám. Součástí jsou i lesní porosty,
převažující SLT je 0G – podmáčený smrkový bor.
Doporučení
Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat
mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. V lesních porostech zajistit
zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit
na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno
využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle
146
obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 0G – sm +-4, bo
6-8, bř 1-2, db 0-+.
LBK 6
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
7,9258 ha
4AB-B 4,
Vodní plocha, TTP, ostatní plocha
4B-BC4-5
Charakteristika
Biokoridor spojuje LBC 11 a LBC 12, prochází po březích rybníků Petrášů malý a velký, dále
podél drobných vodotečí lučními porosty. Vodoteče mají místy vyvinuté břehové porosty,
převažuje olše, dále vrby, dub, osika. Polokulturní vlhké louky pravidelně sečené.
Doporučení
Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými
odstranit mimo biokoridor.
Stráž nad Nežárkou, Pístina, Příbraz
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní plocha
LBK 7
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Lokální
6,3157 ha
4B-BC4-5
Orná půda, vodní plocha, ostatní plocha, TTP
Charakteristika
Biokoridor spojuje LBC 12 a LBC 5, prochází podél drobného levostranného přítoku Nežárky a
po březích rybníků. Zahrnuje luční porosty, dřevinné porosty podél toku, v nichž převažují vrby a
olše, dále dub, osika, bříza. Polokulturní vlhké louky pravidelně sečené. Pod rybníkem Pikolom
niva s ladními porosty, částečně ruderalizovanými. Biokoridor vymezen částečně také
v sousedním k.ú. Příbraz na pozemcích k tomu vhodných (vyšší ekologickou stabilitou, hydrická
a trofická řada) v souladu s metodikou vymezování ÚSES.
Doporučení
Břehové porosty pouze s nutnými výchovnými zásahy. V případě potřeby doplnit břehové porosty
výsadbami, vhodné druhy: olše lepkavá, jasan ztepilý, střemcha hroznovitá. Louky kosit alespoň
1x ročně, hmotu odstranit. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy.
Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo
biokoridor. Plochy biokoridoru v k.ú. Příbraz zahrnout do územního plánu obce Příbraz.
Stráž nad Nežárkou, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Příbraz
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní plocha
147
LBK 8
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
2,677 ha
4A-AB3
Les
Charakteristika
Lokální biokoridor v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech
převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K –
kyselá bučina a 4N – kamenitá bučina.
Doporučení
biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá
apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4N
– jd 1-2, bo 0-+, db 1-3, bk 6-7, lp +-1, (bř,jv) 0-+.
LBK 9
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
7,668 ha
4A-AB3
Les
Charakteristika
Lokální biokoridor v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech
převažuje smrk a borovice, místy mladší bukové kotlíky, jednotlivě v příměsi dub, buk, modřín,
bříza. Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina a 4N – kamenitá bučina.
Doporučení
– jd 1-2, bo 0-+, db 1-3, bk 6-7, lp +-1, (bř,jv) 0-+.
Charakter
Biocentrum
Význam
Nadregionální 1307 ha 4AB3, 4B3,
NBC 56
Vojířov
Využití
Les, TTP
5A4, 4 B-BC 4,
4AB4
Charakteristika
Nadregionální biocentrum v lesním komplexu při jižní hranici území.tvořené různověkými
lesními porosty. Součástí je také přírodní rezervace Fabián, zřízená k ochraně přírodě blízkých
porostů acidofilních a květnatých bučin a na ně vázaných významných druhů rostlin a živočichů.
Většinu plochy tvoří hospodářské porosty, v lesních porostech převažuje smrk a borovice,
v příměsi buk, dub, modřín, na vlhčích stanovištích olše a jasan. Převažující SLT 4K – kyselá
bučina, 4S – svěží bučina, 4A – lipová bučina kamenitá, 0G – podmáčený smrkový bor, 0P –
148
kyselý jedlodubový bor na písčitých sedimentech. Menší část plochy tvoří extenzivní travní
porosty.
Přirozená dřevinná skladba: 4K, 4S – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4A – jd
1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 0G – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+, 0P –
sm 0-1, jd +-1, bo 7-8, db +-2, bř +-1. V přírodní rezervaci zásahy podle schváleného plánu péče.
Doporučení
Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Sedlo u Číměře, Nový Vojířov
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les, CHKO Třeboňsko, PR Fabián
Charakter
Význam
Biokoridor
Nadregionální
10,789
ha
Vojířov - Stará řeka
NBK 166
Využití
4A6, 5AB5
Les
Charakteristika
Nadregionální biokoridor v lesním komplexu na jihozápadní hranici území. Je tvořen
různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk, v příměsi borovice, buk, modřín.
Z lesních typů převažuje 4R – svěží rašelinná smrčina.
Doporučení
skladba: 4R – sm 6-10, jd 0-+, bo +-4, bř +-1, oll +-1.
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les, CHKO Třeboňsko
RBC 676
U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Regionální
33,9544
ha
2 BC 4-5, 4BC 4
Les, vodní tok, orná půda, TTP
Charakteristika
Regionální biocentrum zahrnuje nivu Nežárky na soutoku s Novou řekou, s meandrujícím tokem
a přilehlým lesním komplexem, v řešeném území 6,5 ha. V lesních porostech převažuje borovice,
maloplošně dub, v příměsi bříza, modřín, na vlhčích stanovištích olše. Z lesních typů převažuje
1L – jilmový luh. Mimo les protéká biocentrem Nežárka a Nová řeka s meandrujícím tokem a
vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, slepá
ramena, odstavené tůně a drobné mokřadní plochy.
Doporučení
dřevinná skladba: 1L – dbl 3-7, hb 0-2, javory +-2, js 1-3, jl 1-3, lp +-2, oll +-1, tp +-1, vr +-1,
ostatní listnáče +-1. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do
hmotu odstranit mimo biocentrum. Vodní plochy v nivě (slepá ramena, tůně) podle potřeby
149
odbahnit, hmotu odstranit na deponii mimo biocentrum. Ornou půdu zatravnit stanovištně
vhodnou směsí.
Stráž nad Nežárkou, Hatín, Novosedly nad Nežárkou
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les, vodní tok, CHKO Třeboňsko
RBC 559
Příbrazské rašeliniště
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biocentrum
Regionální
289,0255
ha
4A6, 5AB5-6
Les
Charakteristika
Regionální biocentrum v lesním rašeliništním komplexu při jihozápadní hranici území, v řešeném
území pouze 12,8 ha, tvořené různověkými lesními porosty. Většinu plochy tvoří přírodní
rezervace Losí blato a její ochranné pásmo, nejcennější část tvoří geneticky původní a věkově,
druhově a prostorově značně diferencované lesní porosty s převahou borovice blatky, borovice
lesní a smrku ztepilého. Další část území je tvořena vypíchanými borkovišti v různém stupni
zazemnění, starým systémem odvodňovacích kanálů a četnými prameništi, vytvářejícími živá
slatiniště a rašeliniště, která se společně s okolními lesními porosty na rašelinných půdách stala
útočištěm unikátní ohrožené rašeliništní flóry a fauny. SLT 0R – rašelinný bor, 4R – svěží
rašelinná smrčina
Zásahy provádět podle schváleného plánu péče.
Doporučení
Mirochov, Příbraz, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les, CHKO Třeboňsko, PR losí blato
Charakter
Význam
Biokoridor
Regionální
Velikost
Převažující STG
6,4549 ha 2BC4-5, 4B4-5
U Lapiců - Stará řeka
RBK 495
Využití
Charakteristika
Regionální biokoridor zahrnuje tok Nové řeky, s meandrujícím tokem a částí přilehlého lesního
komplexu, pokračuje do sousedního území. V lesních porostech převažuje dub, v příměsi bříza,
modřín, na vlhčích stanovištích olše. Z lesních typů převažuje 1L – jilmový luh. Mimo les
protéká Nová řeka přirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční
porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy.
Doporučení
dřevinná skladba: 1L – dbl 3-7, hb 0-2, javory +-2, js 1-3, jl 1-3, lp +-2, oll +-1, tp +-1, vr +-1,
ostatní listnáče +-1. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do
hmotu odstranit mimo biokoridor.
Novosedly nad Nežárkou, Stráž nad Nežárkou
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – Les, vodní tok, CHKO Třeboňsko
150
RBK 491a
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
10,6651
ha
4B3, 3BC4-5
Vodní tok, ostatní plocha, orná půda, TTP
Charakteristika
RBC 1 s LBC 1. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými
zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Okrajově do biokoridoru zasahují lesní porosty,
převažující SLT 3S – svěží dubová bučina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, v příměsi
dub, buk, bříza, modřín.
Doporučení
navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba:
3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+. Břehové porosty pouze se
střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor.
Stráž nad Nežárkou, Hatín, Plavsko
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní tok
RBK 491b
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
6,7401 ha
3BC4-5, 4B3,
4A2
Vodní tok, ostatní plocha, TTP
Charakteristika
LBC 1 s LBC 2. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými
zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Okrajově do biokoridoru zasahují lesní porosty,
převažující SLT 0M – kyselý dubový bor na písku. Lesní porosty s převahou borovice, v příměsi
dub, bříza, osika.
Doporučení
zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (dub), obnovní způsoby navrhovat jemnější,
pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba: 0M – sm 0-+, bo 8-9,
db +-2, bk 0-1, bř +-1. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit
do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně,
hmotu odstranit mimo biokoridor.
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní tok
151
RBK 491c
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
3,6701 ha
3BC4-5, 3B3,
3C3
TTP, vodní tok, les, ostatní plochy
Charakteristika
porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Do
biokoridoru zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3C – vysýchavá dubová
bučina, 3J – lipová javořina. Lesní porosty s převahou borovice, místy převaha javoru, dubu a
lípy, v příměsi bříza, osika.
Doporučení
zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (dub, buk, javory, jasan), obnovní způsoby
3C – jd +-2, bo 0-1, db +-3, bk 5-8, hb +, jv 0-+, js +, lp 2, 3J – jd +-2, db +-2, bk 1-5, hb +-2, jv
1-4, js +-1, jl +-1, lp 1-4, tis 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby
ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor.
RBK 491d
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
8,6551 ha
3BC4-5, 3B3,
4AB3,
Les, vodní tok
Charakteristika
bučina. Lesní porosty s převahou borovice, místy smrku, javoru, dubu a lípy, v příměsi bříza,
osika. V k.ú. Plavsko vymezena v územním plánu obce plocha včetně obytné zástavby.
Doporučení
3C – jd +-2, bo 0-1, db +-3, bk 5-8, hb +, jv 0-+, js +, lp 2. Břehové porosty pouze se zdravotními
dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor. V k.ú. Plavsko upravit
vymezení biokoridoru s vypuštěním stávajících zastavěných ploch.
152
Charakter
Význam
Velikost
Biokoridor
Regionální
7,5 ha
RBK 491e1
Převažující STG
3-4C 3, 4AB3,
U lip – U Lapiců
Využití
3A3, 3BC4-5
Charakteristika
bučina, 3J – lipová javořina. Lesní porosty s převahou borovice a smrku, maloplošně místy
převaha javoru, dubu a lípy, v příměsi bříza, osika.
Doporučení
RBK 491e2
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
2,9 ha
3-4C 3, 4AB3,
3A3, 3BC4-5
Charakteristika
bučina, 3J – lipová javořina. Lesní porosty s převahou borovice a smrku, maloplošně místy
převaha javoru, dubu a lípy, v příměsi bříza, osika.
Doporučení
Stráž nad Nežárkou, Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou
153
RBK 491f
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
3,8814 ha
3AB-B3,
3BC4-5
Charakteristika
bučina. Lesní porosty s převahou borovice, místy smrku, javoru, dubu a lípy, v příměsi bříza,
osika.
Doporučení
3C – jd +-2, bo 0-1, db +-3, bk 5-8, hb +, jv 0-+, js +, lp 2. Břehové porosty pouze se zdravotními
dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor.
Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou
RBK 491g
U lip – U Lapiců
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
6,6905 ha
3A-AB3,
3BC4-5
Charakteristika
LBC 6 se sousedním územím. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými
břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní
plochy. Do biokoridoru zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3S – svěží
dubová bučina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, v příměsi dub, buk, bříza, modřín.
Doporučení
3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+. Břehové porosty pouze se
střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor.
Lásenice, Dvorce u Stráže nad Nežárkou
154
RBK 494a
Žabov - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
6,4023 ha
4A-AB3, 4A4,
5AB-B5
Les, TTP
Charakteristika
Regionální biokoridor převážně v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty.
V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů
převažuje 4K –kyselá bučina, 4P – kyselá dubová jedlina, 5G – podmáčená jedlina. Menší část
plochy biokoridoru. Představují polokulturní vlhké louky, pravidelně sečené, s nižší druhovou
diverzitou.
Doporučení
apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4P
– sm 0-1, jd 3-4, bo 0-3, db 3-4, bk 1-2, (bř,os) +, 5G – sm 2-6, jd 3-7, bo +-2, bk +, bř +, oll +-1,
kl 0-+. Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit mimo plochu biokoridoru.
Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Vydří, Lásenice
RBK 494b
Žabov - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
4,6452 ha
4A-AB3
Les
Charakteristika
Regionální biokoridor v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech
převažuje smrk, v příměsi borovice, dále dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K –
kyselá bučina.
Doporučení
apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+.
RBK 496
U lip - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
2,8726 ha
4A4, 4A6, 5A6,
4B-BC5
Vodní plocha, les
Charakteristika
Regionální biokoridor spojuje LBC 13 s NRBC 1, prochází břehovými partiemi rybníka Velká
Lásenice, dále podél napřímené drobné vodoteče pastvinami. V litorálu rybníky vyvinutá
mokřadní společenstva rákosin a vysokých ostřic, místy vrbové křoviny a olšové porosty.
Nevyhovující úsek prochází intenzivními pastvinami podél koryta napřímené a zahloubené
vodoteče.
155
Břehové partie rybníka při čištění nevyhrnovat, ponechat přirozenému vývoji. Nevyhovující úsek
zalesnit stanovištně původními dřevinami, k realizaci zpracovat projekt ÚSES.
Doporučení
RBK 494c
Žabov - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
1,04 ha
4B-BC4-5
TTP, les
4A4
Charakteristika
Regionální biokoridor prochází lesem, který je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech
převažuje smrk, v příměsi borovice, dále dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K –
kyselá bučina, 4O – svěží dubová jedlina. Nevyhovující úsek bez dřevin prochází intenzivními
pastvinami.
Doporučení
apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4O
– jd 3-5, db 3-5, bk 1-3, lp +-1, (bo, os, sm) 0-+. Nevyhovující úsek zalesnit stanovištně
původními dřevinami, k realizaci zpracovat projekt ÚSES.
RBK 494d
Žabov - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
2,7327 ha
5AB-B4-5
Ostatní plocha, les
Charakteristika
Regionální biokoridor prochází lesem, který je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech
převažuje smrk, v příměsi borovice, v příměsi buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 5G –
podmáčená jedlina. Část biokoridoru prochází mokřadními plochami ve výtopě rybníka Velká
Lásenice.
Doporučení
Travinobylinné porosty pravidelně kosit, hmotu odstranit mimo plochu biokoridoru. V lesních
porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné
zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především jedle), obnovní způsoby
navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru
nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.).
Přirozená dřevinná skladba: 5G – sm 2-6, jd 3-7, bo +-2, bk +, bř +, oll +-1, kl 0-+.
156
RBK 494e
Žabov - Vojířov
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
1,8383 ha
4 AB- B3
Les, TTP
Charakteristika
Regionální biokoridor spojuje NRBC 1 se sousedním územím, prochází lesem, který je tvořen
různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk, v příměsi borovice, dále dub, buk,
modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4S – svěží bučina. Nevyhovující úsek bez dřevin
prochází intenzivními pastvinami.
Doporučení
apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4S – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+.
Nevyhovující úsek zalesnit stanovištně původními dřevinami, k realizaci zpracovat projekt ÚSES.
RBK 71a
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
5,7599 ha
4A-AB3
Les
Charakteristika
převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 0G –
podmáčený smrkový bor a 0K – kyselý dubobukový bor.
Doporučení
apod.). Přirozená dřevinná skladba: 0G – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+, 0K – sm 0-+, bo 8-9,
db +-2, bk 0-1, bř +-1.
157
RBK 71b
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
14,7142
ha
4AB-B3
Les
Charakteristika
kyselá bučina a 4N – kamenitá bučina.
Doporučení
– jd 1-2, bo 0-+, db 1-3, bk 6-7, lp +-1, (bř,jv) 0-+.
RBK 71c
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Biokoridor
Regionální
13,8147
ha
4A-AB3
Les
Charakteristika
kyselá bučina, 4N – kamenitá bučina a 0K – kyselý dubobukový bor.
Doporučení
– jd 1-2, bo 0-+, db 1-3, bk 6-7, lp +-1, (bř,jv) 0-+, 0K – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1.
IP 1
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční prvek
Lokální
0,22 ha
4AB3
Charakteristika
Doporučení
Cesta v bloku orné půdy západně od Stráže nad Nežárkou. Podél cesty úzký pruh ruderalizované
travinobylinné vegetace, dřeviny pouze ojediněle.
V úsecích bez dřevin výsadba, vhodné druhy dřevin – dub, lípa, jasan, javor mléč, jeřáb.
Kategorie ochrany CHKO Třeboňsko
158
IP 2
Charakter
Velikost
Převažující STG
Způsob využití
Interakční prvek
0,37 ha
4AB3
Cesta v bloku orné půdy západně od Stráže nad Nežárkou. Podél cesty úzký pruh ruderalizované
travinobylinné vegetace bez dřevin.
Charakteristika
Výsadba stromořadí, vhodné druhy dřevin – dub, lípa, jasan, javor mléč, jeřáb.
Doporučení
Kategorie ochrany
CHKO Třeboňsko
IP 3
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
11,2789
ha
4B-BC4-5,
4AB3
TTP, les, orná půda, ostatní plocha
Charakteristika
Interakční prvek tvoří pramenná oblast drobné vodoteče a její koryto. Louky jsou polopřirozené,
s vyšší druhovou diverzitou, místy podmáčené pravidelně sečené. Koryto je směrově upravené a
zahloubené, téměř bez doprovodné zeleně. V nevyhovujícím úseku částečně zatrubněný úsek a
roná půda. Dolní úsek v lese s břehovými porosty s převahou olše.
Doporučení
Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit mimo plochu IP. Koryto toku revitalizovat, vysadit
břehové porosty (jasan, olše, dub, střemcha). Alternativně v údolnici založit (obnovit) drobné
vodní nádrže.
Kategorie ochrany -
IP 4
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
0,3348 ha
4AB-B3
Orná půda, ostatní plocha
Charakteristika
Cesta v bloku orné půdy západně od Dvorců. Podél cesty úzký pruh ruderalizované
travinobylinné vegetace, dřeviny v úseku u obce.
Doporučení
Porosty pouze se zdravotní probírkou, jinak bez zásahů. V úsecích bez dřevin výsadba, vhodné
druhy dřevin – ub, lípa, jasan, javor mléč, jeřáb, případně ovocné dřeviny.
Dvorce u Stráže nad Nežárkou
Kategorie ochrany -
159
IP 5
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
0,6602 ha
4AB-B3
Ostatní plocha (jiná plocha, komunikace), orná
půda, ostatní plocha
Charakteristika
Cesta v bloku orné půdy na severním okraji Dvorců. Podél cesty zapojené i mezernaté porosty
dřevin.
Doporučení
druhy dřevin – dub, lípa, jasan, javor mléč, jeřáb, případně ovocné dřeviny.
Kategorie ochrany -
IP 6
Malý dvorecký rybník
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
3,2331 ha
4B-BC 4-5
Rybník, les
Charakteristika
Doporučení
Soustava dvou menších rybníků v lesním porostu. Široké litorály se společenstvy sv.PhragmitiMagnocaricetea. Po obvodu rybníků a na hrázích dřevinné nárosty (olše, vrby, dub, střemcha).
Při čištění zachovat mělké litorální pásmo, sediment uložit mimo plochu IP.
Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les, rybník
IP 7
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
0,1841 ha
4AB - B 3
TTP, ostatní plocha
Charakteristika
Cesta v rozsáhlém bloku zemědělské půdy jižně od Dolní Lhoty. Podél cesty úzký pruh
ruderalizované travinobylinné vegetace, dřeviny pouze v úseku u obce (duby).
Doporučení
Kategorie ochrany -
160
IP 8
Charakter
Význam
Velikost
Převažující STG
Využití
Interakční
prvek
Lokální
1,9471 ha
Nemá BPEJ
Ostatní plocha
Charakteristika
Cesta v bloku zemědělské půdy jihovýchodně od Dolní Lhoty směrem k samotám Na cihelně.
Podél cesty vzrostlé dřeviny, porost místy mezernatý.
Doporučení
Kategorie ochrany
Prostupnost krajiny
Systém komunikací zejména účelových, které navazují na hlavní cestní síť v území je z
hlediska prostupnosti krajiny vyhovující. Je nutno podporovat zachování doprovodné zeleně,
popř. doplnění a respektování možnosti jejich úprav (např. rozšíření) a dalšího využití v
souladu s rozvojem obce.
Je nutno zachovávat stávající pěšiny a cesty zejména uvnitř zastavěného nebo
nezastavěného území a respektovat tato propojení v zastavitelných plochách. Důležité je také
zachování záhumeních cest a přístupů na zemědělské a lesní pozemky.
Všechny cesty, pěšiny, účelové a místní komunikace je nutno udržovat a zlepšovat s
ohledem na jejich význam.
Správním územím obce prochází jeden komunikační koridor (silnice I/34). Jsou také
navrhovány jeho úpravy, které by mohly vytvořit neprostupnou bariéru v krajině. Pro tuto
stavbu platí podmínky pro její realizaci z hlediska zachování prostupnosti, jak z hlediska
volně žijících živočichů (prostupnost minimálně po trase lokálního biokoridoru LBK7), tak
lidské populace (prostupnost minimálně ve směru Dolní Lhota - Příbraz).
Protierozní opatření a ochrana před povodněmi
Jelikož se jedná o území relativně stabilní z hlediska erozní a povodní, nejsou v návrhu
územního plánu vymezovány monofunkční plochy pro protierozní opatření a ochranu před
povodněmi. Tato problematika v území je příliš detailního charakteru, a proto je ponechána
jako možnost v podmínkách pro využití jednotlivých ploch. Tím je zajištěna možnost jejich
umístění a realizace v území např. v podobě mezí, remízku, vodních ploch apod., které by
měly podpořit zdržení vody v krajině a omezit rychlý odtok dešťových vod. Proto ochranu
před povodněmi je možno řešit v rámci ploch s jiným způsobem využití.
Z hlediska ochrany obce před přívalovými dešti erozní činností vody doporučujeme
upravit způsob hospodaření na zorněných1 a svažitých pozemcích v blízkosti zastavěného
území ve smyslu ust. § 27 vodního zákona s důrazem na správné umísťování vhodných
kultur, vhodný způsob obdělávání a snížení podílu erozně náchylných plodin v rizikových
lokalitách. Zdůrazňujeme také důležitost zatravnění břehových pásů vodních toků.
Rekreace
Krajina v řešeném území je využívána k dlouhodobějšímu pobytu formou rekreace (chaty,
161
rekreační louky, stanové tábory apod.), a proto bylo vymezeno několik ploch tohoto způsobu
využití. Jedná se jak o stávající objekty, tak o dvě nově navržené plochy. Celé území je však
atraktivní pro aktivní způsoby rekreace, jako je pěší turistika a cykloturistika. Celé správní
území je protkáno řadou komunikací jak pro pěší, tak pro cyklisty, proto je vhodné další
rekreační využívání krajiny orientovat na turistické stezky, cyklostezky.
Dobývání nerostů
Územní plán vymezuje jednu návrhovou plochu těžby – štěrkopísky východně od sídla
Stráž nad Nežárkou, čímž byl zohledněn požadavek na využití tohoto ložiska, a jednu
stávající plochu pro těžbu rašeliny na jihu správního území města v lesním komplexu.
Další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny
Další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny jsou již součástí předchozích
kapitol. Důležité pro krajinu bude zachování a podpora všech jejích stabilních části včetně těch,
které jsou mimo územní systém ekologické stability, ale pro její funkčnost jsou nezbytné.
j) 4. Používané pojmy pro účely územního plánu
Za venkovský charakter území je možno pro účely tohoto územního plánu považovat
takový charakter území, ve kterém je zřetelné přímé spojení obyvatel se sídlem, krajinou a
přírodou. Stavby by měly respektovat svým architektonickým a urbanistickým pojetím
hodnoty území, měly by navazovat na své bezprostřední okolí a být citlivě zasazené
do organismu venkovského sídla. Je třeba též zohlednit stanovenou výškovou hladinu
zástavby a nevytvářet nepřirozené výškové nebo objemové dominanty. Venkovský charakter
nové zástavby rodinných domů lze vytvořit v podobě samostatně stojících rodinných domů či
dvojdomů, zasazených do soukromé zeleně, která přirozeně přejde do zeleně veřejných
venkovských prostranství. Nejedná se v žádném případě o zástavbu tvořenou řadovými domy
šířky pozemků do 12 m či vícepodlažními objekty.
Pojem venkovský životní styl a prostředí nelze jednoznačně nadefinovat, jako ostatně
mnoho sousloví, které politika územního rozvoje či územně plánovací dokumentace včetně
zásad územního rozvoje často používají. Tyto obecně používané pojmy vychází z různých
aspektů, které jsou dovoditelné ze samotného řešení územního plánu, a souhrnně naznačují,
co si lze, např. pod pojmem venkovský život v dané oblasti či další sousloví, představit.
Stejně jako zásady územního rozvoje stanovují obecné zásady pro rozhodování o změnách
využití území, např. chránit venkovský ráz sídel, bez dalšího upřesnění či zdůvodnění a
územní plán či podrobnější dokumentace si s tímto úkolem musí poradit a zdůvodnit, tak
stejně územní plán stanovuje, např. respektovat venkovský životní styl a prostředí, a znovu si
musí příslušný orgán provést vlastní správní uvážení. Je potom na úvaze příslušného
správního úřadu, co vše si dokáže dovodit a na základě řešení územního plánu představit a
také odůvodnit jako venkovský životní styl. Je zcela na jeho správní úvaze, zda daný záměr
bude ještě považovat za souladný s tímto pojmem či nikoli. Stejně jako je problematické
apriory odmítnout určitý záměr výstavby, aniž jsou známi souvislosti a území, do kterého je
záměr zasazen. Nelze prostě v koncepčním dokumentu nalajnovat a vystihnout všechny
záměry, které do území mohou přijít. A pak je právě na odbornosti příslušného úřadu, jak se
162
k danému problému postaví a k jakému náležitě odůvodněnému závěru dospěje. Mezi hlavní
vodítka patří zejména urbanistická koncepce, vymezení hodnot území včetně jejich ochrany a
podmínky využití jednotlivých ploch.
Vyjmenovanými hodnotami je naznačen např. typ staveb a architektonický směr, který je
podporován, chráněn a vyzdvižen, či s životem na venkově neodmyslitelně související krajina
a její ochrana. Proto je stanovena koncepce ochrany krajiny, která má zachovat určitý
ráz dané oblasti a úzce navazuje na urbanistickou strukturu sídla.
Území s archeologickými nálezy je prostor, kde byly identifikovány jakékoliv
archeologické nálezy movité či nemovité povahy a rovněž prostor, kde je možné vzhledem
k přírodním podmínkám či dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou
pravděpodobností očekávat. Území s archeologickými nálezy rozlišuje v území čtyři
kategorie:
I. kategorie – území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů
(zpravidla sem spadají intravilány historických sídel),
II. kategorie – území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických
nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují,
III. kategorie – území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt
archeologických pramenů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné
území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a existuje
pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů,
IV. kategorie – území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů.
Přístřešek pro dobytek – otevřené zařízení chránící dobytek před povětrnostními vlivy
zejména před průvanem, deštěm, sněhem a sluncem. Tyto přístřešky musí splňovat požadavky
první věty a v žádném případě nesmí plnit jinou funkci zejména obsahovat pobytové
místnosti, hygienická zařízení, vytápění, neslouží k ustájení zvířat.
Stejně tak je možno v textu najít v některých případech "doporučení". V tuto chvíli
vzhledem k neznalosti konkrétních záměrů na změny v území a k podrobnosti územního
plánu nelze jednoznačně paušalizovat a posoudit přípustnost či nepřípustnost podoby
konkrétního záměru. Jelikož bude důležité umístění a podoba konkrétního záměru, je zvolena
forma doporučení. Doporučením je vyjádřen jasný názor zpracovatele územního plánu, že
např. takovéto využití či stavební úpravy jsou či nejsou vhodné, avšak je zde ponechán
prostor pro správní uvážení příslušného orgánu. Proto pokud bude posuzován záměr
nedoporučený územním plánem, může jej stavební úřad při svém správním uvážení posoudit a
na základě svého správního uvážení povolit, ale musí mít pro tento svůj krok jasné argumenty
a toto své správní uvážení bezpodmínečně řádně zdůvodnit včetně skutečností, které ho
k tomuto závěru vedly, a to zejména s ohledem na skutečnost, proč se domnívá, že záměr není
v rozporu s hodnotami území, s hlavním využitím plochy apod.
Limity využití území vyplývající z řešení územního plánu = výstupní limity
163
k) vyhodnocení účelného využití zastavěného území
a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných
ploch
Lze konstatovat, že zastavěné území je účelně využíváno. Nově vymezené zastavitelné
plochy v mnoha případech navazují na stávající zastavěné území nebo jsou vymezeny uvnitř
zastavěného území na volných plochách. Snahou návrhu územního plánu je maximalizovat
využití zastavěného území, ale bez dalších navrhovaných ploch se rozvoj sídla neobejde.
Zastavitelné plochy odpovídají svou velikostí předpokládanému vývoji obyvatel a potřebám
obce. Zastavitelné plochy lze dobře napojit na dopravní a technickou infrastrukturu. Bližší
zdůvodnění je uvedeno v ostatních kapitolách odůvodnění.
l) výčet záležitostí nadmístního významu, které
nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje
(§43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním
potřeby jejich vymezení
V územním plánu je řešena trasa cyklostezky, která je řešena v zásadách územního
rozvoje pouze v úseku Třeboň – Mláka. Územní studie Třeboňsko – Novohradsko tuto
cyklostezky prodlužovalo až do Stráže nad Nežárkou. Toto řešení také přebírá územní plán
Stráž nad Nežárkou a vede tuto trasu ve správním území města v souběhu se silnicí I/34. Dále
na základě požadavku investora byla vymezena navrhovaná plocha těžby, která jde až na
hranici správního území města a pokračuje dále do správního území obce Pístina.
m) vyhodnocení
předpokládaných
důsledků
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a
pozemky určené pro plnění funkcí lesa
Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský
půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa (všechny výměry jsou uvedeny v ha).
164
zábor
v
celkový zábor ZPF
zastavěné
ZPF
m území
druh pozemku dle katastru
označení výměra
plochy
plochy
orná p.
TTP
zahrada
ovocný
sad
I.
PUPFL
Br-1
4,9297
4,9297
4,9297
Br-2
Br-3
Br-4
Br-5
Br-6
Br-7
Br-9
Br-10
Br-11
Br-12
Br-13 *)
0,1257
0,6227
0,6281
1,5964
0,6355
0,3719
1,1088
0,5257
0,0982
0,1887
2,5508
0,1257
0,4857
0,6281
1,4721
0,6084
0,0838
0,1257
0,4857
0,6281
1,4721
0,6355
0,3684
0,7982
0,5257
0,0982
0,1887
2,5434
Br-14
1,6992
1,6992
1,6992
Br-15
Br-16
Bv-1
Bv-2
Bv-3
Bv-4
Bv-5
Bv-6
Bv-7
Bv-8
Bv-10
Bv-12
OV-1
OVk-1
RE-2
VP-1
VP-3
VZ-1
1,1525
3,6877
0,9414
0,1329
0,2512
0,1691
0,3226
0,3467
0,5540
0,3152
0,6495
0,1783
0,5461
1,3621
0,7364
0,2565
0,8855
0,5040
0,9198
3,6877
0,7877
0,3587
0,9198
3,6877
0,9314
0,1329
0,2512
0,1691
0,3226
0,3467
0,4888
0,3151
0,6495
0,1651
0,4810
0,0000
0,6974
0,2317
0,8778
0,3745
VZ-2
2,4748
2,1946
2,1946
VZ-3
VZ-4
VSz-1
TI-čov1
TI-čov2
TIs-1
TIk-1
TIk-2
0,5803
0,1522
1,1492
0,0678
0,0770
0,5358
0,5537
1,2078
DI-D12/4
DI-1
DI-2
44,5522
0,7821
0,7068
0,5257
0,0982
0,1887
0,8847
0,1691
0,3226
0,3467
0,4888
0,2631
0,1316
0,4810
0,2707
0,4356
0,7065
0,0271
0,0139
0,3626
0,9522
0,1437
0,1329
0,2512
0,0520
0,6495
0,0335
0,9932
0,6974
0,2317
0,8778
0,0158
0,5223
0,1522
0,9045
0,0679
0,0330
0,5358
0,1928
1,2078
34,5402
0,4201
0,1695
3,4728
0,1949
0,4681
0,1559
0,3799
DI-3
0,7447
0,4311
0,2175
DI-4
TE-1
CELKEM
4,2150
8,5485
94,4210
0,5004
6,5972
65,1870
0,0377
10,3972
0,5223
0,1522
0,9045
0,0679
0,0000
0,0000
0,1928
1,2078
0,3540
0,1686
0,6355
0,3719
0,0982
0,3442
IV.
V.
I.
II.
0,3829
0,3746
0,1257
0,4857
III.
IV.
0,0165
0,0556
2,5434
0,1035
0,5119
0,6930
2,5145
0,2691
73214
73214
73214
1,4556
0,6355
0,3684
0,7982
0,5257
0,0982
0,1331
1,0462
ANO - 1,6992
ANO - 0,4407
NE
NE
ANO - 0,1261
ANO - 0,0554
NE
ANO - 0,3233
ANO - 0,2561
ANO - 0,3309
NE
NE
NE
ANO - 0,1096
NE
NE
ANO - 0,1495
ANO - 0,8775
ANO - 0,0312
0,3106
0,3467
0,3151
0,6495
0,1651
0,4810
0,6974
76701
0,3745
72212
76401
72212
72212
73211 72212
73211
72212
72212
72210 72212
75201
73211
76401
76401
72210 75201
75201
72210
72212
73211
72212
3,3515
0,0376
0,4888
73211
73211
0,2317
0,7663
73214
76701
76701
0,0140
0,0622
73214
72213 73214
76701
75211
76811
75211 73214
72213
0,0047
72112 73715
0,0571
3,7165
9,3029
0,0255
0,0000
23,4006
0,0197
0,0918
0,3745
0,2605
1,8572
0,5223
0,1522
0,8905
0,0769
0,0057
0,1928
1,2078
0,0921
8,7019
0,1172
0,2312
0,1957
0,5175
0,1056
6,5972
28,7090
4,9818
1,8214
0,2845
0,3490
ANO - 0,1070
ANO - 0,4278
ANO - 0,5274
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
0,2268
1,1732
0,6623
0,1329
0,2512
0,0024
0,1667
0,0120
73716
73716
zasažení staveb a
zařízení
uskutečněných za
účelem zlepšení
půdní úrodnosti
(ANO/NE)
ANO - 4,4787
0,6281
73214
73214
73214
76701
72212
72212
73211 72212
73211
72210
76401
73211
73211
73211
73211
75211
75211
75211
73211
75211
73211
73211
73211 76401
0,0678
V.
4,1722
72213
0,6486
1,2560 1,0600
III.
72210
76401
73211
72210
72210
76401
73211
72210
38,2079
0,5381
6,5972
77,9002
II.
třída ochrany/výměra
73411
0,3007
0,6361
0,5760
0,5494
3,1470
0,5394
5,7165
třída ochrany
8,7207
0,0780
0,6754
0,0603
ANO - 0,1291
ANO - 0,1715
ANO - 0,1191
ANO - 0,7275
NE
NE
NE
NE
ANO - 0,8720
ANO - 22,2259
NE
ANO - 0,0365
ANO - 0,5601
0,4204
0,0606
9,0710
16,7196
NE
NE
*) do vyhodnocení zemědělského půdního fondu byly započítány pouze pozemky či jejich
části v ploše přestavby mimo zastavěné území
Celkem zábory dle druhu pozemku:
-
orná půda
trvalý travní porost
zahrada
ovocný sad
65,1870 ha
10,3972ha
1,2560ha
1,0600 ha
Celkem zábor půdního fondu je 94,4210ha.
Celkem zábor zemědělského půdního fondu je 77,9002 ha.
Využití plochy
bydlení městské - rodinné
bydlení - venkovské
občanké vybavení
rekreace
veřejná zeleň
výroba a skladování
technická infrastruktura - čistírna odpadních vod
technická infrastruktura - skládka
technická infrastruktura - kompostárna
těžba (nerostů a ostatních surovin)
Celkem
Výměra plochy
19,9216
3,8609
1,9082
0,7364
1,1420
3,7113
1,1492
0,1448
0,5358
1,7615
51,0008
8,5485
94,4210
Celkový zábor ZPF
19,1061
3,7724
0,4810
0,6974
1,1095
3,2436
0,9045
0,0679
0,0000
1,4006
40,5200
6,5972
77,9002
Je nutno připomenout, že se jedná často o vyčíslení celé plochy, ale fakticky dojde
k záboru minimálnímu (např. plochy pro umístění dopravní infrastruktury). V případě
koridorů dopravní infrastruktury se jedná o vyčíslení celého koridoru. Vzhledem k tomu, že
doposud není zpracována detailní a konečná dokumentace, která bude konkretizovat záměry
komunikací, byl ponechán koridor, který ochrání dostatečný prostor pro umístění staveb a
zařízení v území a umožní tímto územím průchod. Dle nově vydaného metodického
doporučení Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí „Vyhodnocení
předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“
se sice zobrazuje v grafické části celý koridor, ale v textové části se zdůrazní, že výpočet
záboru je nutno provést s ohledem na předpokládanou průměrnou šířku komunikace (včetně
zářezů a náspů) a délkou osy komunikace.
koridor DI-1
Jelikož je předpokládá, že se bude jednat o silnici III. třídy s předpokládanou průměrnou
šířkou cca 20 m (vzhledem k zářezům a náspům) a délkou osy 162 m, je předpokládaný zábor
zemědělské půdy pro tuto silnici kolem cca 0,324 ha. Zdůrazňujeme, že v tabulce záborů je
však započítána hodnota celého koridoru, tj. půdní fond 0,7821 ha z toho zemědělské půdy
0,576 ha.
166
koridor DI-2
Jelikož je předpokládá, že se bude jednat o silnici III. třídy s předpokládanou průměrnou
0,5494 ha.
koridor DI-3
Jelikož je předpokládá, že se bude jednat o silnici II. třídy s předpokládanou průměrnou
0,6486ha.
koridor DI-D12/4
Jelikož je předpokládá, že se bude jednat o silnici I. třídy s předpokládanou průměrnou
šířkou cca 30 m (vzhledem k zářezům a náspům) a délkou osy 2743 m, je předpokládaný
zábor zemědělské půdy pro tuto silnici kolem cca 8,229 ha. Zdůrazňujeme, že v tabulce
záborů je však započítána hodnota celého koridoru, tj. půdní fond 44,5522 ha z toho
zemědělské půdy 38,2079 ha.
koridor DI-4
Jelikož je předpokládá, že se bude jednat o pozemní komunikaci pro pěší a cyklisty s
předpokládanou průměrnou šířkou cca 2 m a délkou osy 2759 m, je předpokládaný zábor
zemědělské půdy pro tuto pozemní komunikaci kolem cca 0,5518 ha. Zdůrazňujeme, že
v tabulce záborů je však započítána hodnota celého koridoru, tj. půdní fond 4,2150 ha z toho
zemědělské půdy 0,5381 ha.
Po těchto propočtech by zábor zemědělské půdy v důsledku dopravních staveb ve
správním území obce Stráž nad Nežárkou neměl překročit cca 9,8018 ha, což je pouhá pětina
výměry, která je uváděna v tabulkách výše.
m) 1. údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení
půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a
o jejich předpokládaném porušení
V řešeném území jsou uskutečněny investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
v podobě melioračních zařízení. Jejich rozsah je zobrazen ve výkresu předpokládaných
záborů půdního fondu. Meliorační zařízení jsou zasažena vymezenými zastavitelnými
plochami a to plochami bydlení – městské rodinné Br-1, Br-2, Br-3 a Br-4, Br-14, Br-15
plochami bydlení – venkovské Bv-2, Bv-3, Bv-5, Bv-6 a Bv-7, plochou občanského vybavení
OV-1, plochou veřejného prostranství VP-1, VP-3 plochami veřejné zeleně VZ-1 a VZ-2,
plochou výroby a skladování – zemědělské VSz-1, plochou technické infrastruktury –
kompostárna TIk-1, plochami dopravní infrastruktury DI-D12/4, DI-2 a DI-3. V navazujících
řízeních je nutno zasažení melioračních zařízení zohlednit. V souladu s výstupními limity v
případě dotčení a možnosti narušení meliorovaných ploch, je nutno před zahájením záměru
provést úpravu drenážního sytému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo
ovlivnění zamokřením navazujících ploch.
167
m) 2. údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a
zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení
V severozápadní části správního území obce v lokalitě Šimanov je zemědělská stavba
sloužící pro skladování.
Západně od sídla Stráž nad Nežárkou se nachází areál bývalého lihovaru, který je
v současné době nevyužívaný. Jeho západní část je navržena jako přestavba s novým využitím
pro rekreaci.
Dva rozsáhlejší využívané zemědělské areály se nacházejí jihovýchodně od Stráže nad
Nežárkou za stávající přeložkou silnice I/34. Mezi těmito areály je navrženo jejich možné
rozšíření.
Severovýchodně od Dolní Lhoty stojí pár zemědělských staveb, které jsou v současné
době využívané pro strojírenskou výrobu.
Lokalita Terezský dvůr na jihovýchodě správního území obce představuje další zastoupení
zemědělských staveb, které jsou intenzivně využívané pro zemědělskou činnost.
Na východě Dolní Lhoty je vymezena přestavba nevyužívaného zemědělského areálu na
funkční využití bydlení.
m) 3. zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným
možným
řešením
nejvýhodnější
z
hlediska
ochrany
zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných
obecných zájmů
Při vymezování ploch byla zohledněna skutečnost, že se obec řadí velikostně mezi středně
veliké obce a vzhledem k této skutečnosti byly také navrženy odpovídající plochy pro rozvoj
obce. Navrhované řešení kladlo důraz na zachování klidného městského i venkovského
prostředí v kulturní krajině s dobrou dopravní obslužností díky silnici první třídy I/34, která
zajišťuje propojení obce s nedalekými městy Jindřichův Hradec a Třeboň. Realizovaná
přeložka Stráže nad Nežárkou a plánovaný obchvat Dolní Lhoty uleví stávajícímu
dopravnímu vytížení skrz sídla a zatraktivní je jak pro stávající obyvatele, tak pro ty
potencionální. Snahou zpracovatele bylo vymezit dostatečné prostory pro rozvoj jednotlivých
způsobů využití v území odpovídající úměrné velikosti a významu obce ve struktuře osídlení
a současně zejména u ploch, kde hlavním využitím je bydlení a s nimi souvisejících, zachovat
kompaktnost jednotlivých sídel.
bydlení - Všechny vymezené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území a logicky
reagují na vhodné směry rozvoje a vývoj sídel v posledních desetiletích. Sídla jsou těmito
plochami uzavřeny do jednotlivých celků. Většina návrhů byla převzata z původního
územního plánu sídelního útvaru včetně jeho změn. Do záboru zemědělského půdního fondu
pro bydlení je zahrnuta i část přestavby (P2), kde dochází k záboru mimo zastavěné území.
občanské vybavení – Jedná se o navrhovanou plochu ve Stráži nad Nežárkou určenou pro
občanské vybavení spadající do veřejné infrastruktury či komerčního občanského vybavení.
Plocha navazuje na zastavěné území, vyplňuje nevyužitý prostor mezi výrobním areálem a
přeložkou silnice I/34. Nachází se nedaleko centra, ale v dostatečné vzdálenosti od ploch
bydlení, takže je vhodná i pro občanské vybavení určené pro shromažďování většího počtu
168
obyvatel. Další plocha východně od Dolní Lhoty představuje záměr motorestu s přilehlým
autokempem podmíněný vybudováním obchvatu Dolní Lhoty. Plánované umístění motorestu
je dle druhu pozemku dle katastru nemovitostí na ostatních plochách.
rekreace – Západně od Stráže nad Nežárkou v západní části bývalého lihovaru je navržena
přestavba na rekreační využití, která by měla alespoň částečně oživit tuto lokalitu. Další návrh
rekreace jižně od Stráže nad Nežárkou u rybníka Konopný navazuje na již stávající plochy
rekreace a sportovní areál a vyplňuje tím proluku mezi těmito plochami.
veřejná prostranství –veřejná prostranství úzce souvisejí s nově navrhovanou zástavbou,
pro které by měly vytvořit potřebné klidové zázemí.
veřejná zeleň – Realizací těchto navržených ploch by mělo dojít k vytvoření ploch pro
aktivní odpočinek i relaxaci obyvatel. Tyto plochy částečně doplňují veřejnou zeleň v sídle.
První z nich je situována na jihu sídla Stráž nad Nežárkou podél bezejmenné vodoteče
směrem k přeložce silnice I/34 a druhá představuje zejména zeleň kolem rybníka Konopného,
do kterého tato bezejmenná vodoteč ústí. Z výše uvedeného je zřejmé, že tyto navržené
plochy veřejné zeleně do intenzivně využívaných zemědělských ploch příliš nezasahují.
výroba a skladování - Tato plocha se nachází jihovýchodně od sídla Stráž nad Nežárkou a
umožňuje rozvoj zemědělské výroby v návaznosti a vyplňující proluku mezi stávajícími
intenzivně využívanými zemědělskými areály.
koridory dopravní infrastruktury - Navržené dopravní řešení, jak plánovaná přeložka
silnice I/34 u Dolní Lhoty – úsek D12/4 Stráž nad Nežárkou (východní okraj) – Jindřichův
Hradec, tak územní rezerva D/B pro budoucí přeložku silnice I/34 Severozápadní obchvat
Lásenice, je převzato z územně plánovacích dokumentací kraje. Z plánované přeložky D12/4
jsou v blízkosti Dolní Lhoty navrženy tři sjezdy. Koridor DI-1 se napojuje z přeložky na
silnici III. třídy vedoucí směrem na Příbraz, koridor DI-2 povede směrem na Dolní Lhotu (na
budoucí silnici III. třídy popř. místní komunikaci) a koridor DI-3 se napojuje na silnici II.
třídy vedoucí směrem na Příbraz. Severně od Dolní Lhoty je navržen multimodální koridor
pro umístění nového mostu přes řeku Nežárku a vedení technické infrastruktury (kanalizace,
vodovod popř. plyn). Koridory pro tyto dopravní stavby jsou navrženy v dostatečné šíří pro
lepší uchopitelnost případných změn v projektech staveb. Mezi sídly Stráž nad Nežárkou a
Dolní Lhotou je navržena pozemní komunikace pro pěší a cyklisty, která umožňuje propojení
mezi těmito dvěma sídly mimo hlavní komunikaci (silnice I. třídy). Ostatní dopravní
infrastruktura využívá stávající komunikace a umožňuje jejich zkvalitňování včetně navržení
propojení pro pěší, cyklisty a místní dopravu a to i zemědělského charakteru.
umístění čistíren odpadních vod – V severní části Stráže nad Nežárkou a severozápadně
od Dolní Lhoty jsou navrženy čistírny odpadních vod. Obě tyto čistírny mají již vydané
stavební povolení a u čistírny odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou se předpokládá její
dokončení v roce 2012. Čistírna odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou byla navržena
v územně plánovací dokumentaci kraje.
technická infrastruktura – Mezi sídly Dolní Lhota a Dvorce podél stávající komunikace je
navržen koridor pro umístění technické infrastruktury zejména vodovodu, kanalizace, popř.
plynu. Koridor pro vodovod byl převzat z územně plánovací dokumentace kraje. Z plochy pro
čistírnu odpadních vod v Dolní Lhotě je navržen kanalizační sběrač, pro který je veden
koridor podél řeky Nežárky k samotnému sídlu.
169
technická infrastruktura – skládka – Rozšíření skládky je plánované na severozápadě
správního území obce v návaznosti na již stávající skládku v bývalém těžebním prostoru.
technická infrastruktura – kompostárna – Pro stále se rozšiřující a rozvíjející se město
Stráž nad Nežárkou s požadavky na úměrné doplnění zeleně vzhledem k navrhovaným
plochám se jeví záměr vybudování kompostárny „zeleného odpadu“ téměř jako
nepostradatelný. Tento záměr se snaží využít stávající silážní jámu jižně od sídla Stráž nad
Nežárkou a v návaznosti na ní jsou uvažovány i některé sousední pozemky.
multimodální koridor – Tento koridor představuje již výše zmíněné záměry dopravní a
technické infrastruktury – vybudování nového mostu přes řeku Nežárku, kanalizaci a vodovod
mezi Dvorci a Dolní Lhotou.
těžba - Plocha těžby je vymezena formou návrhu západně od Stráže nad Nežárkou na
volném prostranství mezi bývalým lihovarem, benzinovou stanicí a lesem. Dobývací prostor
pro těžbu štěrkopísku u Stráže nad Nežárkou byl stanoven rozhodnutím o stanovení
dobývacího prostoru vydaném Ministerstvem výstavby a stavebnictví ČSR již v roce 1990. Po
skončení těžby je navržen souhrnný plán sanace a rekultivace, ve kterém bylo přihlédnuto
mimo jiné také k současným požadavkům na ochranu přírody a krajiny. Zrekultivované
plochy by měly plnit funkci zejména půdoochrannou, krajinotvornou a ekologicky
stabilizující.
V územním plánu Stráž nad Nežárkou nedojde k žádnému záboru zemědělského půdního
fondu I. třídy. Zábory zemědělského půdního fondu II. třídy ochrany nastanou zejména
v plochách bydlení – městské rodinné Br-2, Br-3, Br-13, Br-14, Br-15, Br-16 plochách
bydlení – venkovské Bv-1, Bv-4, Bv-5, Bv-8, Bv-10, ploše veřejného prostranství VP-1, VP-3
ploše výroby a skladování – zemědělská výroba VSz-1, ploše technické infrastruktury TIčov1 a v plochách dopravní infrastruktury DI-D12/4, DI-2, a DI-3 a DI-4.
Ostatní navrhované plochy se nacházejí na méně kvalitních zemědělských půdách se
třídami ochrany III., IV. a V.
m) 4. předpokládaný zábor PUPFL
Navrhovaným řešením dojde k záboru pozemků určených pro plnění funkcí lesa
v plochách OVk-1, TI-čov2, TIs-1, DI-D12/4, DI-4 a TE-1. V případě ploch TI-čov2, TIs-1 a
DI-D12/14 se jedná o veřejně prospěšné stavby. Konkrétní zábory jsou vyčísleny v tabulkách
výše. Ve výstupních limitech je řešena skutečnost neumisťovat bez souhlasu příslušného
orgánu stavby blíže než 30 m od hranic ploch pozemků určených pro plnění funkcí lesa, tj. v
takové vzdálenosti, do které mohou dopadnout padající stromy.
Upozorňujeme, aby tento výstupní limit, kterým stanovuje podmínky územní plán, nebyl
zaměňován se vstupním limitem vzdálenost 50 m od okraje lesa, kde stanovuje podmínky využití
v tomto území zákon o lesích. Výstupní limit 30 m od pozemků určených pro plnění funkcí lesa je
stanoven na základě úvahy zpracovatele, který vychází z logického předpokladu a praktické
znalosti problematiky ochránit stavby (zejména stavby pro bydlení) před pádem stromů, které
v našich zeměpisných výškách dosahují cca právě požadovaných 30 m. Tento výstupní limit se
naopak nevztahuje na stavby, které nejsou pádem stromů ohroženy, např. vodovody.
170
n) rozhodnutí
odůvodnění
o
námitkách
včetně
jejich
Tato kapitola bude doplněna na základě výsledků veřejného projednání.
o) vypořádání připomínek
Tato kapitola bude doplněna na základě výsledků veřejného projednání.
p) údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a
počtu výkresů k němu připojené grafické části
Počet listů (stránek) odůvodnění územního plánu
39 (77)
Počet výkresů k němu připojené grafické části
5
٠
٠
٠
٠
koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000,
výkres širších vztahů v měřítku 1 : 25 000,
výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000,
výřezy z koordinačního výkresu – sídel Stráž nad Nežárkou, Dolní Lhota, Dvorce
v měřítku 1 : 2 880
Poučení :
Proti územnímu plánu Stráž nad Nežárkou vydanému formou opatření obecné povahy nelze
podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů).
Přílohy:
1. grafická část územního plánu
2. grafická část odůvodnění územního plánu
Ing. Josef Ernest
Věra Tomšová
místostarosta města
starostka města
171

Plochy bydlení - Stráž nad Nežárkou

Transkript

Podobné dokumenty

1 a - Městys Radomyšl

Textová část - Obec Hlavatce

ÚP Jihlava - upravený návrh

Historie obce Mníšek Rok 1961 Slavnostní otevření kulturního domu

Chov kachny divoké a dalších druhů vodní pernaté zvěře

opatření obecné povahy

Diverzita a ekologické zemědělství

UP Dolní Pěna - VP 07_2015