TYPOGRAFIA 1217/10/10

Transkript

TYPOGRAFIA 1217/10/10
TYPOGRAFIA
1217/10/10
EDITORIAL
Personalizace, personifikace, individualizace… Téma, které přineslo velmi vzrušivý vývoj v médiích
a přineslo nové možnosti a obchodní šance i tisku, nejstaršímu z moderních médií. Přímé oslovení
člověka člověkem, institucí, obchodním partnerem či spotřebitelem bylo dlouho snem, ale dnes
je pro velké množství tiskáren a nejrůznějších firem a dodavatelů zcela běžným prostředkem
komunikace.
V Typografii jsme zachytili vývoj personalizace díky úspěšně realizované technologii digitálního
tisku velmi záhy nejen v publikování nových informací, ale také ve vlastní praxi. Byli jsme dokonce
prvním českým časopisem (č. 6/1997), který byl kompletně vytištěn na produkčním digitálním stroji
Xeikon v domovské tiskárně Tercie s.r.o., ale i prvním, kdo textem i barevným obrazem, originální
grafikou obálky Michala Cihláře v sedmi barevných kombinacích a originálně vyvedenou
individuální adresou (č. 6/1999) provokoval nejen své abonenty, ale i tiskařskou a vydavatelskou
veřejnost k novému směru v přemýšlení o budoucím vývoji tištěné komunikace. Cílem bylo zčásti
experimentovat, zčásti informovat, byla to však i hra a zábava, upozorňující na nové podnikatelské
šance a nesporné trendy. V agentuře Digirama jsme v té době realizovali řadu do té doby
neobvyklých tiskovin, knížek a propagačních tisků a tiskárna Tercie dokonce zvítězila s publikací
SČUG Hollar o Ex libris v mezinárodní soutěži „Der goldene Pixel“ o nejlepší digitální výrobek a ve
Vídni převzala sošku, jakéhosi digitálního Oscara. V té době jsme popularizovali barevný digitální
tisk včetně personalizací a mutací na pěti výstavách „Digirama“ při každoročních veletrzích
Reklama-Polygraf na holešovickém Výstavišti v Praze.
Tehdy se nám otevírala nová okna do blízké budoucnosti, dnes je to již zcela běžná a stovkami
podniků, praktikovaná a zavedená rutinní nabídka. I my si ji dnes ve spolupráci se společností Xerox
CR a Logik, s.r.o. znovu zopakujeme se zařazením dalších prvků na obálce tohoto čísla 10/2010, které
posunují vývoj dál a ukazují současné cesty vývoje.
V tomto čísle si připomínáme výročí 100 let od narození významného českého písmaře a typografa.
Stanislav Maršo se narodil v Praze 23. 9. 1910, vyučil se sazečem, pamatujeme ho jako vlídného
přátelského člověka s vizí dokonalé typografie a dokonalého typografického písma, jehož tvorbě
věnoval desítky let života. Tvořil a pracoval střídavě doma a v modřanské písmolijně národního
podniku Grafotechna v Praze. Měl vlastnosti, potřebné pro náročnou písmolijeckou práci: přesnost,
smysl pro detail, pravidla typografické sazby, která tehdy existovala jen v původní „metalurgické“
formě pro kovovou ruční sazbu z jednotlivých liter a pro strojovou sazbu na řádkových
a písmenových sázecích a odlévacích strojích typu linotype a monotype. Byla to náročná doba, která
předcházela novému revolučnímu období fotosazby, její automatizace a rozvoje elektronické, posléze
digitalizované sazby.
Typografia spolu s agenturou M.I.P. Group a.s. vyhlašují další ročník soutěže „Kalendář roku 2011“
o nejlepší kalendáře roku 2011 v sedmi kategoriích hodnocení podle obsahového zaměření
a profesionální a kvalitativní úrovně. V osvědčené spolupráci časopisů Typografia, Marketing
a Media a Sign budou rozeslány přihlášky se soutěžními podmínkami na tisíce adres a my žádáme
také naše čtenáře a příznivce dobré typografie a tisku, aby informovali další vydavatele kalendářů,
tvůrce nových titulů a nápadů, aby povzbudili další účastníky k soutěžení, které ve světě i u nás
zapustilo kořeny a mnoha návštěvníkům každoroční výstavy zaslaných kalendářů činí nejen
potěšení, ale dávají podněty k vlastní tvorbě a práci. Vážíme si nejen spolupráce s partnery, ale také
sponzorské posily, zejména od společnosti Michael Huber CZ. Již řada odborníků a publicistů ocenila
vysokou úroveň kalendářové tvorby a dosahované reprodukční i tiskařské kvality. Mnohé tituly
snesou náročná světová měřítka hodnocení. Počátkem roku se opět sejde hodnotitelská porota, jejíž
práce je spolu se zvyšování úrovně soutěžících vydavatelů a jejich kalendářů stále náročnější. Těm
z vás, kteří se soutěže zúčastníte, přejeme dobré umístění a úspěch u všech, kdo váš kalendář obdrží
a těch, kdo na jarní výstavě volí diváckou cenu pro nejlepší kalendář 2011.
Vladislav Najbrt
11
Obálka říjnové Typografie je reprintem práce
Stanislava Marša
Na říjnové obálce otiskujeme autorskou práci
písmaře a typografa Stanislava Marša z roku
1976 u příležitosti 100 let od jeho narození.
Tento motiv byl použit na obálce časopisu
Typografia č. 2/1976.
1 Obsah
Contents
1 KdyÏ se digitální tisk sejde s ofsetem
When digital printing meet offset
5 Dal‰í instalace „tisícovky“ od Xeroxu
Next install „thousands“ from Xerox
7 Online dokonãování aneb „Tiskárnou to nekonãí ani nezaãíná
Online finishing or “printer does not begin or end it”
8 Anketa Novinky pro dokonãovací zpracování tiskovin
Questionnaire News for bookbinding and finishing of prints
9 Anketa Novinky pro dokonãování digitálního tisku
Questionnaire News for finishing of digital prints
10 Anketa Kvalita dokonãovacího zpracování digitálního tisku
Questionnaire Quality of finishing of digital print
12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami
One sentence, three sentences
13 Veletrh Svût reklamy potfietí v Praze
Fair World of advertising, the third time in Prague
14 Jitka Böhmová
Xeikon Digital day 2010
Xeikon Digital day 2010
15 ¤e‰ení pro propagaci a direct-mailing
Solutions for promotion and direct-mailing
16 Vladislav Najbrt
Stanislav Mar‰o – 100 let od narození
Stanislav Mar‰o – 100 years since birth
18 Ocenûná fie‰ení v soutûÏi Obal roku 2010
The award-winning solutions for the competition
Package of year 2010
20 Marta Sylvestrová
Divnost a grafick˘ design
Uncanny and graphic design
22 Milan Lelek
Nápadité tiskoviny
Eye catching prints
23 Aktuality z domova a ze zahraniãí
Actualities from printing industry
28 První instalace stroje Xerox XC1000 v tiskárnû Logik, s.r.o.
The first instalation of the Xerox XC1000 in the printing
house Logic, Ltd.
29 Vyhla‰ujeme soutûÏ Kalendáfi roku 2011
Announcing the competition Calendar of the year 2011
30 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny
Kolegium Typografie introduces its members
32 Regulace barvy v kotouãovém tisku
Regulation of colourfulness in web printing
Typografia 10/2010/1217/roãník 113
Odborn˘ ãasopis ãesk˘ch polygrafÛ a typografÛ
Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00
Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00
www.typografiacz.cz
Fax 220 961 441
ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar‰ová, 776 664 427
[email protected]
·éfredaktor Vladislav Najbrt
Redakce Jitka Böhmová, 776 613 647
[email protected]
Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o
Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Jan Král, Milan Malovan˘,
Milan Mar‰o, ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal,
Jan Sehnal, Alan Záruba, Jan âinãera, Jifií Zápotock˘
Zahraniãní partner Thomas Helbig, Kurt K. Wolf
Obálka: Motiv Stanislava Mar‰a z r. 1976 upravil Milan Mar‰o
Koncepce úpravy vnitfiních stran Boris Melu‰
Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o.
Tisk Tercie Praha spol. s r.o.
Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00
Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã
Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100
Komerãní banka, pob. Praha 6
ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âR 7504
Podávání zásilek povolila âeská po‰ta pod ã.j. nov. 6084/96
Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk˘ch ãlánkÛ.
Toto ãíslo je ti‰tûno barvami dodan˘mi firmou Michael Huber CZ
Vnitfiní listy tohoto ãísla jsou vyti‰tûny na papífie
Hello Silk 115 g/m2, kter˘ sponzorsky dodala spoleãnost
OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111,
Fax: 272 704 725, e-mail: [email protected], www.ospap.cz
Obálka a strany 5 – 6 a 27 – 28 jsou vytvofiené ve spolupráci
se spoleãností Xerox CR, spoleãností Copy General
a aplikace XMPie Personal Effect, jsou vyti‰tûny
na barevném digitálním stroji Xerox XC1000 v tiskárnû
Logik, s.r.o. na papífie Hello Gloss 250 g/m2 (obálka)
a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní dvoulist), dodavatel OSPAP a.s.
KdyÏ se digitální tisk sejde
s ofsetem
Digitální nebo ofsetov˘ tisk? Z otázky
„buì-anebo“, se kterou experti polygrafického
prÛmyslu je‰tû na zaãátku tisíciletí odhadovali
budoucí ‰ance konvenãních a digitálních
tiskov˘ch technologií, se mezitím stala vûta
„jak to, tak i to“ – jak potvrdilo sympozium
Fogra „Digitální tisk se schází s ofsetem“
v Mnichovû. Hosty bylo více neÏ 150 úãastníkÛ
z celého Nûmecka a ·v˘carska.
Nûkdy vzniká dojem, Ïe z toho, co dfiíve
bylo„ãern˘m umûním“, zÛstalo jiÏ jen ãerné
malífiství. PfiipusÈme, Ïe se polygrafick˘ prÛmysl
nachází ve fázi pfiemûny: Hledá si své místo
v nové mediální smûsi mezi internetem
a mobilními medii.
Îe se v‰ak tiskafii vÛbec nemusejí skr˘vat nebo
dokonce resignovat, vyjasnil Dr. Eduard
Neufeld, jednatel spoleãnosti Fogra
Forschungsgesellschaft, hned na zaãátku
dvoudenního sympozia „Digitální tisk se schází
s ofsetem“ v Mnichovû. „Trh s tiskem bude
záviset na tom, jak sexy budeme tisk
prezentovat.“ A jak otevfienû se budou tiskafii
projevovat vÛãi nov˘m postupÛm
a technologiím a integrovat je do své produkce.
Neufeld odvodil analogie s ropnou krizí
v 70. letech, kdy byl pfiedpovídán konec
automobilového prÛmyslu. V˘robci tehdy
reagovali tak, Ïe nestrãili hlavu do písku, n˘brÏ
koncentrovali se na komfort a individualizaci.
Vnitfiní obloÏení podle vlastního v˘bûru, stejnû
jako u potahÛ sedadel: Tato zmûna paradigmatu
ukázala, Ïe peníze je moÏno vydûlávat
pfiedev‰ím na doplÀcích. „Tisk má podobn˘
potenciál“, vyvodil Neufeld optimisticky
a podloÏil toto konstatování souãasnû
pfiíkladem. Jako otec tfií dûtí, kter˘ bydlí
v Bavorsku a je jiÏ zákazníkem jedné tamûj‰í
cestovní kanceláfie, dostává kaÏdoroãnû katalog
s nabídkami. Z nich pro nûj ov‰em pfiipadá
v úvahu pouze zlomek, protoÏe a je odkázán
na prázdninové období Bavorska a b) hledá
destinaci s péãí o dûti. Na základû dat,
uloÏen˘ch u organizátora cest, by bylo moÏno
pfiedkládat otci rodiny nabídky na cestování,
pfiizpÛsobené speciálnû jeho potfiebám.
Základem pro takové individuální oslovení
zákazníka je digitální tisk, kter˘ má zcela jiné
vlastnosti, silné a slabé stránky neÏ konvenãní
tiskové technologie. Pfii sympoziu bylo
vysvûtleno, kde pfiesnû spoãívají rozdíly,
na co je tfieba dbát pfii pofiizování digitálních
tiskov˘ch strojÛ a které oblasti ãinností
je moÏno otevfiít pomocí nové tiskové
technologie. Více neÏ 150 hostÛ z Nûmecka,
„Trh s tiskem bude záviset na tom,
jak sexy jej budeme prezentovat.“
Dr. Eduard Neufeld,
jednatel spoleãnosti
Fogra Forschungsgesellschaft
Rakouska a ·v˘carska vyuÏilo této pfiíleÏitosti
k v˘mûnû poznatkÛ a zku‰eností. Na konci této
akce to bylo – zcela v duchu mistrovství svûta
v kopané: 1:1 – nerozhodnû ve stfietnutí
digitálního tisku proti ofsetu. V budoucnosti
nakonec zÛstanou obû tyto tiskové technologie
rovnoprávnû vedle sebe nebo ve vzájemné
kombinaci.
Základy Pro pochopení potíÏí pfii integraci
digitálních tiskov˘ch strojÛ do prostfiedí ofsetu,
pfiinesl Dr. Andreas Paul od firmy Océ pfiehled
vlastností jednotliv˘ch technologií digitálního
tisku. Zde se zásadnû rozli‰uje mezi
elektrofotografií s kapaln˘m nebo such˘m
tonerem a technologií inkoustového tisku,
kter˘ se zase dále dûlí na technologie
Drop-on-Demand (termické nebo
piezoelektrické) a Continuous-Inkjet.
Tak se ukazuje, Ïe ve srovnání s ofsetov˘m
tiskem jsou tlou‰Èky vrstev pfii pouÏití suchého
toneru u elektrofotografické technologie pfii
naná‰ení tfií vrstev barvy pfiibliÏnû tfiikrát tak
vysoké neÏ u konvenãního tisku. Zatímco
u kapalného toneru je tlou‰Èka vrstvy
po procesu su‰ení pfiibliÏnû stejná,
je u inkoustového tisku na bázi vody je‰tû pod
hodnotami ofsetu. Kromû toho je barva,
pfiípadnû toner u rÛzn˘ch technologií pfiijímána
papírem rozdílnou silou, coÏ se odráÏí v kvalitû
tiskového v˘robku. JiÏ jen tyto vlastnosti mají
také velk˘ vliv na dal‰í pouÏitelnost.
Klíãové parametry pro v˘robního tiskafie
rozdûlil Paul dále do bodÛ náklady tisku, kvalita
tisku, odolnost tiskového obrazu, produktivita,
sortiment potiskovan˘ch substrátÛ
a kompatibilita HSE (Health Save Envinronment
– zdraví, bezpeãnost, Ïivotní prostfiedí) vãetnû
moÏností deinkingu. Na tomto základû vypadá
obraz dne‰ka takto: Zatímco paleta substrátÛ
v ofsetovém tisku stejnû jako kvalita tisku
a odolnost je velmi vysoká, dociluje
i konformita HSE dobré hodnoty a produktivita
i náklady tisku jsou pfii vysok˘ch nákladech
v dobrém vzájemném pomûru, jsou
u elektrofotografie náklady tisku daleko vy‰‰í
a ani produktivita nemÛÏe drÏet krok
s ofsetovou technologií.
V tomto bodû v‰ak silnû dotahuje inkoustov˘
tisk, i náklady tisku jsou hospodárnûj‰í neÏ
u elektrofotografie. HÛfie se v‰ak u inkoustového
tisku hodnotí kvalita tisku, odolnost, konformita
HSE a – jako nejvût‰í slab˘ bod – rozmanitost
substrátÛ.
Dostáváme následující silné stránky: Ofsetov˘
tisk záfií svojí produktivitou pfii tisku, nízk˘mi
náklady tisku, vysokou kvalitou pfii
odpovídajících substrátech a mnohostrannou
pouÏitelností z hlediska gramáÏí, typÛ
potiskovan˘ch materiálÛ nebo druhÛ v˘robkÛ.
Digitální tisk boduje naproti tomu s nízk˘mi
pfiípravn˘mi ãasy, protoÏe nejsou potfiebné
Ïádné desky, realizovatelností libovoln˘ch
délek odfiezu a poãtÛ stran, nízkou
makulaturou a moÏností variabilního tisku dat.
Pohled na v˘voj produktivity systémÛ
digitálního tisku v minul˘ch letech ukázal,
Ïe jen v období 2004 aÏ 2008 zaznamenal
obzvlá‰tû inkoustov˘ tisk enormní zv˘‰ení.
Podobn˘ byl v˘voj z hlediska poãtu tiskov˘ch
trysek: zatímco jich v roce 1990 bylo je‰tû
necel˘ch 500 na tiskárnu, nabízí se v roce 2010
u nûkter˘ch tiskov˘ch systémÛ více neÏ jeden
milion trysek. „A vidíme, Ïe tento trend
pokraãuje“, fiíká Paul.
Tak sice bude podle Caslonovy studie z roku
2008 celosvûtov˘ objem tisku mírnû klesat,
digitální tisk v‰ak bude stále více pronikat
na trh ofsetového tisku. Dal‰ími v˘vojov˘mi
kroky, které musejí v˘robci digitálních
tiskov˘ch strojÛ podle Dr. Andrease Paula
v pfií‰tích letech uãinit, jsou proto zvy‰ování
produktivity a sniÏování nákladÛ
u elektrofotografick˘ch technologií a zvy‰ování
odolnosti tisku, kvality a palety substrátÛ
u inkoustového tisku. Tak se budou oblasti
pouÏívání digitálního tisku dále roz‰ifiovat.
Nová technologie v‰ak – a tím je si Paul jist –
ofset nevypudí, n˘brÏ doplní.
Pfiíklady toho, jak digitální tisk jiÏ dnes proniká
do oblastí ãinnosti, které byly po celá desetiletí
vyhrazeny konvenãním technologiím,
prezentují mimo jiné Timo Bruder, kter˘
je u firmy Robos GmbH (Kornwestheim)
v podniku Schönbrunn-Schwanheim
zodpovûdn˘ za úsek digitálního tisku a tím
i za produkci etiket v digitálním tisku. Frank
Wipperfürth ze Svazu tisku a medií
(Verband Druck und Medien) v Severním
Por˘ní-Westfálsku naproti tomu ukázal, jak
mÛÏe z nové technologie profitovat kniÏní trh
a nechat si knihy hospodárnû produkovat
v pfiedbûÏném nákladu. Díky produkci,
odpovídající potfiebû, a moÏnosti provádûní
aktualizace i krátkodobû, se sniÏují náklady
na skladování a tím vázan˘ kapitál.
Integrace Jak je moÏno ztvárnit umístûní
digitálních v˘robních strojÛ pro digitální tisk
v podniku, ukázal Michael Buschky, Sales
Support Manager pro region DACH u firmy
Kodak. Technologie rychl˘ch RIPÛ vytváfií
základnu pro v‰echny bûÏné formáty PDF.
PouÏívá se k tomu u vût‰iny dne‰ních systémÛ
PDF-Engine 2.0. Pfii napojování na workflow
by mûl b˘t integrován také inteligentní
Color management s profily ICC a mechanismy
Job-Ticket a vyfiazování. Integrace do systémÛ
workflow MIS pomocí JDF a JMF kromû toho
Ofsetov˘ tisk, tisk na bázi tonerÛ a inkoustov˘ tisk mají rozdílné poÏadavky na vlastnosti daného papíru.
Aby bylo moÏno úspû‰nû navzájem kombinovat digitální a konvenãní tiskové technologie, mûlo by se dbát
na vlastnosti z hlediska poréznosti, povrchového napûtí, drsnosti a vlhkosti papíru.
Digitální tisk – z technického hlediska
Vlastnosti papíru
Poréznost
Ofset
Toner
Inkoust
Rychlé pfiijímání filmuvody
Rychlé pfiijímání oleje
Mikroporéznost pro vodu
Ultrarychlé pfiijímání
kapiãek vody
Odpafiování bûhem
spl˘vání toneru
Povrchové napûtí
Afinita k olejÛm
Afinita k polymerrÛm
Afinita k vodû
Drsnost
Odpuzování velk˘ch
barevn˘ch pigmentÛ
na plo‰e
Mechanická fixace ãástic
toneru
Fixace inkoustu
v blízkosti povrchu
(barviva nebo
nanoskopické pigmenty)
Vlhkost papíru
Minimální pro rychlé
nasákání vody
Minimální pro vodivost
a rozmûrovou stabilitu
Podle dokonãujícího
zpracování
poskytuje moÏnost pro následnou kalkulaci
zakázek. Provozují-li se v jednom podniku jak
ofsetové, tak i digitální tiskové stroje,
doporuãuje se pfiirozenû vybudování spoleãného
workflow pro CtP, ofset a digitální tisk
s automatizaãními pravidly.
Provádí-li se skuteãnû hybridní v˘roba,
tj. Ïe se provádí pfiedtisk ofsetem a vtiskování
digitálnû, mají b˘t podle Buschkyho provedena
následující opatfiení: U ofsetu se smí pouÏívat
jiÏ jen barvy, které odolávají i teplotám a tisku
v digitálních tiskov˘ch systémech. Buschky
doporuãuje oxidativní nebo UV barvy, vhodné
pro laserovou technologii. Ve vlastním procesu
tisku je dÛleÏitá kontrola hodnot pH a vodivosti
vody, aby odpovídaly chemickému chování
substrátu. Doba su‰ení archÛ, pfiedti‰tûn˘ch
oxidativními barvami, vhodn˘mi pro laser,
má b˘t nejménû 72 hodin pfii kontrolovan˘ch
podmínkách okolí. U pfiedtiskÛ, balen˘ch
do zatavené fólie, se doba klidu mÛÏe
protáhnout aÏ na sedm dní. U UV barev,
vhodn˘ch pro laser, se doba su‰ení naproti tomu
znaãnû zkracuje.
Aby nevznikaly problémy pfii digitálním
vtiskování, mûlo by se pfii pfiedfiazeném
ofsetovém tisku pracovat pokud moÏno
s nízk˘m dávkováním prá‰ku. Pfii nedodrÏení
tohoto upozornûní mÛÏe v systému digitálního
tisku docházet ke zneãistûní zobrazovací
jednotky a tím ke ztrátám kvality v digitálním
tisku. Logicky by se nemûlo vtiskovat na jiÏ
ofsetem poti‰tûné plochy, protoÏe na tûchto
místech je napfiíklad pfiilnavost toneru omezena,
coÏ se odráÏí ve ‰patné kvalitû.
Buschky koneãnû doporuãuje pouÏívat pouze
papír, schválen˘ jak pro ofset, tak i pro
elektrofotografick˘ tisk. Hodnota pH papíru
by mûla b˘t v neutrální nebo alkalické oblasti.
Také substrát a tiskové barvy musejí nutnû
navzájem ladit. Zde jiÏ pomÛÏe, kdyÏ si zcela
pragmaticky opatfiíme informace u v˘robce.
Know-how pracovníkÛ I od pracovníkÛ se pfii
práci s digitálními tiskov˘mi stroji vyÏaduje
více, neÏ se bûÏnû ãeká. Personál obsluhy musí
umût samostatnû vymûÀovat takzvané ORC,
musí b˘t technicky zainteresovan˘ a pfiiná‰et
vysokou míru flexibility a organizaãního
talentu. I znalosti v pfiedtiskové pfiípravû musejí
b˘t charakterizovány velk˘m pochopením pro
management barev a znalostmi bûÏn˘ch
aplikaãních programÛ a workflow.
Pfii integraci systémÛ digitálního tisku se kromû
toho musí pfiedem vyjasnit potfiebn˘ prostor.
Je tfieba zakalkulovat boãní vzdálenost
od tiskového stroje pro obsluhu nebo
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail: [email protected], www.ospap.cz
Typografia 10 2010
2 3
pracovníky servisu stejnû jako moÏnost umístûní
doplÀkov˘ch agregátÛ. Mají tyto b˘t umístûny
v blízkosti nebo mimo? Také by se mûlo
vypoãítat plo‰né a bodové zatíÏení, protoÏe pro
digitální tisk není vhodná jakákoliv podlaha,
pfiedev‰ím kdyÏ se zafiízení nachází
v nadzemním podlaÏí.
Poskytovatelé tiskov˘ch sluÏeb, ktefií chtûjí
v jedné firmû nabízet jak ofsetov˘, tak digitální
tisk vãetnû dokonãujícího zpracování, by mûli
v ideálním pfiípadû zfiídit dva oddûlené v˘robní
prostory pro tisk a dokonãující zpracování.
Mikrojemn˘ prach z dokonãujícího zpracování
by se mohl koneãnû usazovat v digitálních
tiskov˘ch strojích a vést stejnû jako pudr
ke zneãisÈování. Na seznamu potfiebn˘ch bodÛ,
které je tfieba vyjasnit pfiedem, musí b˘t
i kontrola klimatizace.
Dokonãující zpracování Razantní v˘voj
digitálního tisku je ve stejné mífie v˘zvou pro
v˘robce tisku i strojÛ dokonãujícího zpracování
a papíru. Právû pfii digitálním tisku, kter˘
nezfiídka vyÏaduje náklad jedna, je podle Petera
Bergera, jednatele firmy Horizon, dokonãující
zpracování ãasto podceÀováno; naproti tomu
se vyÏaduje nulová makulatura a jednoduchá
obsluha a vysoká disponibilita stroje.
Z ãasového hlediska kritick˘ a na potfiebu
orientovan˘ tisk a cílenû pfiesnûj‰í náklady dnes
témûfi neumoÏÀuje prostorové oddûlení tiskárny
a knihárny. „Z tiskafiÛ se stávají knihafii
a z knihafiÛ tiskafii,“ vyvodil Berger. Technické
v˘zvy spoãívají podle jeho konstatování
obzvlá‰tû v suchém papíru, kter˘ v rámci
procesu tisku ãasto ztrácí aÏ 90 procent své
vlhkosti, ve ‰patné rovinné poloze,
v elektrostatickém náboji, v povrchu toneru
nebo v nesprávném smûru chodu papíru.
Pfiístupy k fie‰ení, umoÏÀující pfiesto
zpracovávání tûchto problematick˘ch archÛ, jiÏ
existují: Napfiíklad technologie PUR fie‰í
problémy se slepováním a je dnes jiÏ
Místo experimentÛ
volte experty!
vበdodavatel strojÛ
pro dokonãující
zpracování
realizovatelná i pro malé náklady, stejnû jako
Hardcover nebo jednoduché tfiístranné fiezaãky.
Pfii v˘robû broÏur jsou moÏné rozsahy
aÏ do 200 stran a praskání ohybu je moÏno
zabránit správn˘m dráÏkováním, napfiíklad
pomocí rotaãního dráÏkování Trilux. Proti
problémÛm pfii skládání, které jsou ãasto
zpÛsobovány elektrostatick˘m nábojem papíru
nebo nesprávn˘m smûrem chodu papíru,
existují – bohuÏel velmi drahé – ionizaãní
jednotky a dnes jiÏ také stroje, které se podle
Petera Bergera nauãily knihafiské know-how.
K faktorÛm, které hrají dÛleÏitou roli pfii
laminování digitálních tiskÛ, patfií mimo jiné
kvalita fólie, teplo, které je normálnû v rozmezí
110 aÏ 120 °C, rychlost, která by mûla b˘t
pfiednostnû pomalá, a tlak, kter˘m se laminaãní
fólie naná‰í.
I na stranû v˘robcÛ papíru se pracuje na v˘voji
papírÛ, vhodn˘ch pro digitální tisk, jak
vysvûtlila Anne-Sophie Gombart od firmy Sappi.
Ofset a digitální tisk na bázi toneru a inkoustov˘
digitální tisk kladou na základû rozdíln˘ch
tiskov˘ch procesÛ rozdílné poÏadavky na papír
z hlediska poréznosti, povrchového napûtí,
drsnosti a vlhkosti (viz tabulku). Momentálnû
existují papíry pro inkoustov˘ tisk, které ov‰em
jsou z hlediska nákladÛ je‰tû silnû nev˘hodné.
Alternativnû je ãasto moÏno pouÏít konvenãní
papír v kombinaci s primerem. Volba papíru
podle toho závisí na úrovni nákladÛ a kvality
zákazníka.
Web-to-print Kromû technologie tisku,
integrace a dokonãujícího zpracování digitálních
tiskÛ byly pfii sympoziu Fogra v centru
pozornosti také obchodní modely a nové
Kde jsou v˘hody digitálního a ofsetového tisku? Pavuãinov˘ diagram porovnává silné a slabé
stránky tiskov˘ch technologií.
Ukazuje se, Ïe technologie inkoustového tisku by mûla pracovat obzvlá‰tû na paletû substrátÛ,
elektrografická technologie naproti tomu na produktivitû a na nákladech tisku.
Ofset
Náklad 5000
Elektrofotogr.
Náklady tisku
HSE
kompatibilita
Inkjet
Produktivita
Paleta
substrátÛ
Odolnost
Kvalita tisku
PlzeÀská 2561/164
150 00 Praha 5
Tel.: 257 224 475
Fax: 257 210 565
e-mail: [email protected]
www.sigloch-kolbus.cz
odbytové modely. Frank Siegel, jednatel firmy
Printdata GmbH z Eggensteinu, pfiedstavil
moÏnosti zpracování zakázek pfies internet.
Zatímco se známé systémy E-Commerce mimo
jiné skládají z volby produktu, systému
objednávek, hledání ceny, databanky zákazníkÛ,
log-in, procesÛ uvolÀování, obchodních
dokladÛ, napojení na zásilkové sluÏby
a udrÏování skladu, musí grafická aplikace
poskytovat a mít pfiipraveny i moÏnosti
k editování a správû pfiedloh, informací
o pravidlech CI, kalkulaci a uploadingu dat,
generování a managementu PDF, Flight-Check,
Remote-Proofing a funkcí Color managementu.
Dvû moÏnosti toho, jak mÛÏe b˘t digitální tisk
realizován pfies aplikaci Web-to-Print, jsou Open
Shops a Closed Shops. Obojí jsou internetové
shopy, které jsou buì pfiístupné pro kaÏdého
zákazníka na internetu a poskytují nabídky
layoutu k editování, jednodu‰e konfigurovatelné
standardní tiskové produkty, jednoduch˘
v˘poãet ceny, merchandisingové produkty,
obrazov˘ archiv a moÏnost opûtného objednání.
Closed Shops naproti tomu jsou dávány
k dispozici kmenov˘m zákazníkÛm podniku,
ktefií se pfies log-in navolí do systému a skonãí
pak na individuálnû pfiizpÛsobené stranû.
UÏivatel zde nalezne jím odsouhlasené
tiskové pfiedlohy, konfigurace produktÛ
a individuální ceny a workflow. Dodavatelem
je pfiipraven management konfigurací a procesÛ
a také aktiva. Zatímco se Open Shops nacházejí
pfies internet, virální marketing, optimalizaci
vyhledávacích zafiízení nebo podobnû, roz‰ifiuje
se Closed Shop pfiedev‰ím pfies klasick˘
marketing a odbyt.
Aplikace Web-to-Print spojuje funkce jako
je Warehouse (obchodní dÛm – v‰echno
ke skladovému zboÏí a k udrÏování skladÛ),
Submission (podfiízení), to znamená v‰echno
kolem konfigurace, kalkulace a uploadu,
s funkcemi k editování a ke spolupráci. Pfii
budování takové koncepce práce je dÛleÏité
plánování: Jak˘ cíl má b˘t dosaÏen k jakému
okamÏiku? Pak následují úvahy o koncepci
a prostfiedcích k jeho realizaci. Musí se rovnûÏ
rozhodnout o platformû, zda má b˘t vyuÏíván
vlastní server nebo poskytovatel sluÏeb
Hostingu. V kaÏdém pfiípadû je podle
Franka Siegela dÛleÏité naplánování nákladÛ
nejen na fie‰ení, n˘brÏ i pro marketing,
koneãnû musejí b˘t zákazníci o nov˘ch
moÏnostech informováni. Poskytovatelé
sluÏeb si rovnûÏ musejí b˘t vûdomi toho,
Ïe aplikace Web-to-Print není nikdy hotová
a podléhá procesu neustálého zlep‰ování.
Úãastníci sympozia Fogra neposlouchali jen hudbu budoucnosti, n˘brÏ mohli si vzít pod lupu i první prototypy a jiÏ
realizované projekty v oblasti ti‰tûné elektroniky.
Hudba budoucnosti Sympozium Fogra navíc
nabídlo v˘hled do blízké budoucnosti:
Dr. Gerald Schobesberger a Mathias Holder
z firmy Manroland prezentovali, s jak˘m dal‰ím
v˘vojem v ofsetovém tisku je tfieba poãítat.
Heslem byla integrace procesÛ, dal‰í zkracování
pfiípravn˘ch ãasÛ a ekologické zacházení
se zdroji. Uzavfiená v˘roba (Closed Loop
Production) pfiitom pfiedstavuje cílov˘ scénáfi.
Holder a Schobesberger hovofiili o „plnû
automatizované tiskárnû“, která nabídne je‰tû
vy‰‰í automatizaci a lep‰í napojení
na pfiedfiazené a následné procesy.
Dal‰í trendy tiskov˘ch medií ukázal Dr. Martin
Schmitt-Lewen, vedoucí úseku „Technologies
for Future Business“ spoleãnosti Heidelberger
Druckmaschinen AG. Podle jeho konstatování
má b˘t motivací, skrytou za cel˘m v˘vojem,
udrÏení tisku atraktivním pomocí nov˘ch
pfiístupÛ. Témata, kter˘mi by se mûli také
zab˘vat v˘robci strojÛ a také poskytovatelé
tiskov˘ch sluÏeb, je v˘voj v oblasti E-Papers,
E-Books a Display, trend k ti‰tûné elektronice,
Smart Packaging, Auto-identifikace (RFID),
ãárové kódy a konvergence medií, bezpeãnostní
prvky a nové metody zu‰lechÈování.
Na ãem se na druhé stranû pracuje ze strany
Fogra, jsou normy ISO pro digitální tisk. Jak
informoval Dr. Uwe Bertholdt z Fogry, bude
bûhem nûkolika let – pfiesná doba se je‰tû nedá
odhadnout – existovat norma ISO 15311, která
bude pod momentálním pracovním názvem
„Tisková technika – poÏadavky na tisky,
vyrábûné prÛmyslovû pomocí digitálního
procesu tisku“ zpracována pracovními
skupinami z rÛzn˘ch zemí. Tato norma má b˘t
v budoucnu zafiazena na stejnou v˘‰i jako PSO
pod rovnûÏ ve stádiu vzniku se nacházející
normou ISO 15339 ke generování tiskov˘ch
produktÛ nezávisle na procesu.
Bernd Zaper se rovnûÏ odváÏil pohledu
do kfii‰Èálové koule a zakonãil akci plnou hrstí
tezí: Digitální a ofsetov˘ tisk bude za deset let
stejnû rentabilní. Kromû toho se internet
a mobilní zafiízení vyvinou v garanta úspûchu
a multiplikátora obratu. Teze ãíslo tfii
pfiedpovídá rÛÏovou budoucnost ti‰tûné
elektronice a teze ãíslo ãtyfii zní jednodu‰e:
„Tisk bude opût cennûj‰í“. V ãem to spoãívá
pfies razantní v˘voj internetu, iPadu a spol? Tyto
pfiístroje bûhem ãasu ztratí svoji fascinaci, která
dnes je‰tû tisíce lidí naplÀuje nad‰ením a stanou
se v dÛsledku toho „instantními produkty“.
To opût nabízí ‰anci polygrafickému prÛmyslu.
Dal‰í referenti akce byli Eugen Wachinger
z tiskárny G. Peschke Druckerei, Alexander
Haßinger z firmy ODD GmbH &Co. KG Print +
Medien, Ronny Zenk z firmy Laserline, Johanes
Kemnitzer z agentury Martin et Karczinski,
Norbert Frenzel z firmy Infowerk AG a Claas
Bickeböller z Fogry, kter˘ se zab˘val zpracováním
dat v hybridních pracovních postupech. Klaas
van der Hoeven z firmy Esko-Artwork hovofiil
o automatizaci pfii variabilním tisku dat a Jürgen
Gemeinhardt ukázal strategii pro kontrolu kvality
v kaÏdodenní praxi. ×
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail: [email protected], www.ospap.cz
Typografia 10 2010
Veškeré technické parametry prezentovaného zařízení odpovídají skutečnosti. Rozhovor byl vytvořen jako fiktivní a byl automaticky generován softwarem XMPie společnosti Xerox jako ukázka některých možností personalizace, které tento software nabízí.
Další instalace “tisícovky”
od Xeroxu, nyní v tiskárně
Digirama
Dne 20. 10. 2010 byl v tiskárně Digirama
instalován nový barevný stroj Xerox XC 1000.
Časopis Typografia vám o instalaci tohoto
jedinečného stroje nyní přináší rozhovor.
Co vás vedlo k této investici v době, kdy ostatní
spíše šetří?
Právě v této době je nutno vyhledávat nové
příležitosti a jednou z nich je orientace na
malonákladový tisk. Pomocí nové tiskové
technologie budeme moci vyjít vstříc jak svým
stávajícím klientům, tak nabídnout i mnohem
dynamičtější prostor těm novým.
Co nového si slibujete právě od stroje Xerox
XC1000?
Nová tiskárna má kromě klasického CMYK
barevného prostoru ještě možnost páté
transparentní barvy. My vidíme právě v této páté
barvě velkou přidanou hodnotu. S ní je možné
vytvářet tiskoviny, které budou mít zvýrazněné
předem vybrané plochy (obdoba parciálního
lakování u ofsetu) nebo se dá použít pro nanesení
na celou tiskovou stranu a tím zvýšit odolnost
proti otěru.
Dalším neméně důležitým parametrem je i
velikost potisknutelné plochy strojem XC1000.
Např. tento časopis by bylo možno tisknout na
našem stroji, ovšem maximální formát je 330x488
mm. Také hmotnost papíru, který je
potisknutelný, hraje v našich plánech velkou roli.
XC1000 tiskne na papíry od 55 do 350 gm2 – a to
vše v duplexu nebo, chcete-li, oboustranně! Je to
podle mého názoru jediný stroj, který podobný
rozsah na českém trhu nabízí. Také barevná
stálost při tisku je vynikající.
Kombinací výše uvedených parametrů dostáváte
do rukou nástroj, se kterým můžete tisknout jak
marketing, tak variabilní tisk nebo třeba podobné
časopisy, jakým je Typografia.
Jak jste vyřešili napojení tiskového stroje do
vašeho stávajícího toku zakázek?
Na tom stále ještě pracujeme, neboť samotná
instalace proběhla před několik dny. Avšak ještě
před samotným uzavřením smlouvy jsme vše
potřebné diskutovali se zástupci firmy Xerox a na
základě našich informací máme navržené
workflow tak říkajíc na míru. Firma Xerox nabízí
k tomuto stroji hned tři typy RIPů – právě z
důvodu jednodušší implementace do
zákaznického systému. I když jsme mohli mít RIP
od firmy Creo nebo EFI, vybrali jsme si nakonec
RIP od samotného výrobce, tj. FreeFlow
PrintServer.
To muselo mít nějaký pádný důvod. Povězte
našim čtenářům jaký?
Naše tiskárna používá pro příjem dat zavedené
postupy, jako je kontrola příchozích dat, nátisky
na inkoustové náhledové tiskárně pro zákazníky,
kteří si to přejí nebo to vyžaduje způsob výroby,
ale i automatizované postupy, abychom dokázali
udržet stabilitu výroby v čase. FreeFlow
PrintServer dokáže vytvářet tiskové fronty
nastavené přesně podle parametrů našeho
workflow. Chci tím říci, že do RIPu tiskárny
posíláme již hotová, vyřazená data a od RIPu
očekáváme jejich rychlé a bezchybné zpracování.
Ve světle toho, co jsem řekl v úvodu o využívání
stroje i pro tisk variabilních tiskovin je to přesně
to, co potřebujeme. FreeFlow PrintServer dokáže
zpracovávat variabilní data ve formátu VIPP
(Xerox) i PPML a to je pro nás dostatečné. Také
barevná správa je na vysoké úrovni. Pomocí
simulačních profilů se dokážeme “přizpůsobit”
jakékoli technologii. Myslíme i na budoucnost,
neboť RIP, který aktuálně vlastníme, je již vybaven
technologií AdobePrint Engine a tak dokážeme
zpracovávat jak klasický PostScript, tak i
modernější PDF formáty, které jsou mnohdy
ostatní tiskárny nuceny převádět na nižší verze a
řešit kompatibilitu dat.
Vraťme se k samotnému stroji. Jak je obvyklé,
nebudete mít patrně problémy se zpracováním
menších zakázek, ale co ty opravdu velké?
Xerox XC1000 má maximální měsíční zatížení
udávané výrobcem více než 400 tisíc
oboustranných A3 (přesněji 1.75 mil A4).
Opravdu bychom si přáli se dostat do limitních
hodnot.
Jaký hodinový výkon tedy tiskárna poskytuje?
3 000 formátu SRA3. Pokud budeme tisknout
marketingové materiály, které se většinou
zpracovávají na menší formáty jako např. A4,
potom tiskne 6 000 stran za hodinu. Důležité je,
že s přibývající hmotností papíru nesnižuje svoji
rychlost. Naše „tisícovka“ (XC1000) může
tisknout i na materiály o hmotnosti 350 gm2,
oboustranně, bez snižování rychlosti tisku a proto
si můžeme dovolit nabídnout naše služby i v
oblasti obalového průmyslu.
Jakým způsobem zpracováváte papír na výstupu
z tiskárny?
XC1000 je vybavena v základní konfiguraci
univerzálním zařízením, které papír naskládá na
sebe. Pomocí vozíku ho potom transportujeme k
dalšímu zpracování. Protože začínáme, máme
stacker (tak se vysokokapacitní zásobník nazývá)
pouze jeden. Do budoucna, až se výroba rozjede
naplno, uvažujeme o koupi dalšího.
Co servisní zabezpečení od dodavatele?
Dodavatelem našeho stroje byl Xerox CR. Tato
firma působí na našem trhu již dlouhou dobu a
tak nebyl problém s důvěryhodností. Navíc tato
firma poskytuje ke svým tiskovým technologiím
paušální servisní zabezpečení. I když to může
mnohým připadat jako nevýhoda, my jsme zvolili
tuto variantu hlavně z důvodu předvídatelných
nákladů. Nezajímají nás tedy náklady na servis
samotného stroje ani náklady na spotřebovanou
barvu (toner). Model plateb lze měnit po dohodě.
pokračování na straně 33...
Novinky pro dokonãovací
zpracování tiskovin
se vylouãí chyby lidského faktoru
pfii manipulaci se sloÏkami
i kniÏním blokem.
Ing. Petr Hájek
Sigloch-Kolbus Praha s.r.o.
1 Vzhledem ke stále rostoucímu
trendu v˘roby digitálnû ti‰tûn˘ch
knih – fotoknihy, ale i ostatní
zakázky v nákladu od 1 ks –
pfiichází Kolbus s koncepty tzv.
„chytr˘ch strojÛ“. V první fiadû jde
o rychlost a komfort pfiestavení
na novou zakázku. Pro tento
segment v˘roby má Kolbus novû
zavû‰ovací stroje pro tuhou vazbu
V8 pro rychlosti 30 a 60 taktÛ/min.
s typov˘m oznaãením EMP 511
a EMP 597. Stroje jsou urãeny pro
ruãní nakládání a vykládání bez
moÏnosti kulatit kniÏní blok.
2 Zákazník u‰etfií ãas pfii pfiípravû
i provedení zakázky. Stroj mÛÏe
slouÏit jako doplÀková technologie
ke klasické knihafiské lince. Tím
je dosaÏeno vût‰í flexibility,
roz‰ífiení moÏností pfiíjmu rÛzn˘ch
druhÛ zakázek a nav˘‰ení
ziskovosti.
3 Vedle jiÏ v˘‰e zmínûn˘ch
je to hlavnû speciální níto‰icí
automat italské firmy Mecanotecnica
s typov˘m oznaãením Kristec.
Tento stroj, o kterém vበãasopis
obsáhle informoval, je urãen pro ‰ití
ploch˘ch archÛ nití do klasického
kniÏního bloku.
4 Kromû toho, Ïe je to jedin˘ stroj
svého druhu na trhu, spoãívá jeho
nesporná v˘hoda v tom,
Ïe odstraÀuje pfii v˘robû kniÏního
bloku operace skládání a sná‰ení
sloÏek, ãímÏ ‰etfií ãas a náklady. Pfii
zapojení stroje Kristec pfiímo
do linky za digitální tiskov˘ stroj
dochází vedle úspory nûkolika
pracovníkÛ i ke zv˘‰ení
produktivity a i kvality, neboÈ
Frézka Ribler Junior 420 pro lepení
Stroj pro parciální UV lakování Spotmatic
Digitální zafiízení pro potisk fólií Foil
Zafiízení na kalendáfiovou vazbu Renz
zastudena, G+P Technik, s.r.o.
ink-jetovou technikou, Komfi, s.r.o.
Xpress, Complet, spol. s r.o.
Mobi 500, Formica CZ, s.r.o.
Níto‰icí automat Mecanotecnica Kristec,
Laminovací stroj Komfi Amiga 36 pro
Vázací systém firemních dokumentÛ
Laminovací stroj Foliant 400 Compressor,
Sigloch-Kolbus Praha s.r.o.
tiskoviny do formátu B3, Komfi, s.r.o.
Unibind XU-138, Complet, spol. s r.o.
Formica CZ, s.r.o.
Tentokrát jsme se v anketû zeptali
dodavatelÛ na nová zafiízení, která
nabízejí pro oblast dokonãovacího
zpracování. Nezapomnûli jsme ani
na speciální zafiízení pro dokonãování
digitálnû vyti‰tûn˘ch tiskovin.
1 Jaká nová zafiízení nabízíte pro
oblast dokonãovacího zpracování
tiskovin?
2 Co zásadního pfiinese jeho koupû
zákazníkovi?
3 Jaké stroje nabízíte pro oblast
dokonãovacího zpracování
digitálního tisku?
4 V ãem je jejich konkurenãní v˘hoda?
Ing. Vítûzslav Siegfried Bytomski,
G+P Technik, s.r.o.
1 V oblasti dokonãovacího
zpracování tiskovin nabízíme jako
revoluãní novinku zafiízení
na ‰upinové lámání/falcování sloÏek.
2 Lovaghy zafiízení na dal‰í lom
dává tiskárnám moÏnost nabízet
sv˘m zákazníkÛm na trhu nov˘
produkt (poloviãní formát)! Zrovna
tak i separátory Mark I a II umoÏÀují
zv˘‰ení produktivity tiskového
stroje. Toto zafiízení je mobilní
a díky tomu pouÏitelné u více
tiskov˘ch strojÛ. Zafiízení mÛÏe
pracovat offline nebo online.
3 Pro digitálnû vyti‰tûné broÏury
nabízíme technologii „Lepení
zastudena pomocí dokonale
obnaÏeného vlákna“ od nûmecké
spoleãnosti Ribler GmbH. Dodáváme
dvû zafiízení Ribler, která jsou pro
tuto technologii zkonstruována.
Jedná se o frézku, která dokáÏe
z kniÏního bloku v místû hfibetu, kde
se bude lepit, vyfrézovat a „vyãesat“
dokonale obnaÏené vlákno papíru
a druh˘m zafiízením je lepiãka, ve
které se takto pfiipraven˘ kniÏní blok
slepí zastudena speciálním lepidlem
pfiipraven˘m právû pro tuto
technologii.
4 Cena, levn˘ provoz, flexibilita
a pfiedev‰ím vysoká kvalita
a pevnost lepeného bloku, kter˘ lze
zcela rozevfiít, aniÏ by do‰lo
k rozlomení vazby.
Jana Slováková, Komfi, s.r.o.
1 Spotmatic stroj pro parciální
lakování. Spotmatic je stroj pro
parciální UV lakování tiskovin
ink-jetovou metodou. Technologie
naná‰ení kapiãek laku pfiímo
z digitálních dat umoÏÀuje rychlé
a jednoduché zpracování zakázky
s minimální dobou nutnou
na pfiípravu. V‰e, co potfiebujete,
jsou data v PDF nebo TIFF
s vybran˘mi oblastmi urãen˘mi
k lakování. Softwarové rozhraní
Vám umoÏÀuje posun ti‰tûného
obrazu v rÛzn˘ch smûrech, zmûnu
velikosti nebo úpravu ãásti obrazu,
pokud pfiedloha nesouhlasí s daty.
Obsluha stroje je velmi jednoduchá
– staãí nahrát data a stisknout
tlaãítko tisku.
2 Kompaktní fie‰ení pro parciální
lakování archÛ do formátu B2
s mal˘m pÛdorysem.
Snadná obsluha stroje
s minimálními poÏadavky
na pfiípravu zakázky (Ïádná pfiíprava
síta nebo formy, tiskne/lakuje
se pfiímo z digitálních dat jako
u ink-jetového tisku).
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail: [email protected], www.ospap.cz
Anketa
Novinky pro
dokonãování
digitálního tisku
Anketa
Nesrovnatelnû niωí pfiípravné ãasy
ve srovnání s ostatními metodami
parciálního lakování.
Vysoká flexibilita zpracování
i kusov˘ch zakázek.
Rychlé a efektivní zu‰lechÈování
tiskoviny s minimálními ztrátami
ve spotfiebním materiálu (spotfieba
laku, „najíÏdûcí“ archy).
3 Laminovací stroj Amiga 36 pro
zpracování zakázek do formátu B3.
Kompaktní fie‰ení vycházející
z osvûdãené koncepce stroje Komfi
Amiga je dostupné ve dvou
variantách nakládání a v provedení
pro oboustrannou laminaci.
Vhodná pro v˘stupy digitálních
tiskáren. Základní provedení
zahrnuje spodní nakládání archÛ
s moÏností prÛbûÏného doplÀování
stohu, konstantní pfiesah archÛ
tvofien˘ sacím kolem, laminovací
válec vytápûn˘ IR záfiiãem, gumov˘
pfiítlaãn˘ válec, automatická
separace archÛ s pouÏitím
perforátoru, pevn˘ vykládací stÛl.
V opãním provedení lze stroj
dovybavit následujícími
komponenty: nakládací hlava
Komfi s fiízením pfiesahu (pfies
dotykovou obrazovku), verze pro
oboustrannou laminaci – Double
(pouze se spodním nakládáním),
ofiez fólie, pfiídavn˘ perforátor,
rovnací válec (místo rovnací li‰ty),
preventivní balíãek náhradních
dílÛ.
4 Malé kompaktní fie‰ení vhodné
i pro kanceláfiské vyuÏití, pfiitom
technické fie‰ení stroje vycházející
z tradiãní robustní konstrukce strojÛ
Komfi zaruãující vysokou kvalitu
v˘stupu.
Vhodné pro zpracování
men‰ích/digitálních zakázek
ve formátu B3. Snadné sefiízení
stroje s minimálním poãtem
archÛ potfiebn˘ch k „najetí“
zakázky. U varianty se spodním
vakuov˘m podáváním
moÏnost doplÀování stohu/archÛ
i za chodu stroje. Koncept stroje
pfiizpÛsoben˘ zpracování materiálÛ
pouÏívan˘ch pro digitální tisk
(typy papíru/nakládání, typy
fólií/separátor).
Jifií Bejãek, Formica CZ, s.r.o.
1 Nabízená zafiízení pro oblast
dokonãovacího zpracování tiskovin:
■ Laminovací stroj Foliant 400
Compressor
■ Stroje na vazbu V8 Schmedt
■ Zafiízení na kalendáfiovou vazbu
od firmy Renz Mobi 500
■ V˘konn˘ trojfiez Eurocutter
2 Ve v‰ech pfiípadech mÛÏe
zákazník zefektivnit kompletní
proces v˘roby a zároveÀ je schopn˘
plnit zakázky od mal˘ch nákladÛ
aÏ po velké objemy.
3 Nabízíme kompletní sortiment
pro oblast dokonãování. Jsme
schopni nabídnout klientovi fie‰ení
podle potfieb zakázek.
4 Konkurenãní v˘hoda spoãívá
v tom, Ïe si mÛÏete vybrat
technologii dle va‰ich potfieb. Jejich
v˘hoda je pfiedev‰ím v kvalitû, ale
nejvíce je docenûn systém
modulárnosti, kdy podle potfieb
zakázek mÛÏete roz‰ifiovat zafiízení
o dal‰í moduly.
Katefiina S˘korová
Complet, spol. s r.o., autorizovan˘
distributor Olivetti a Unibind
1 Unibind XU-138 vázací systém
firemních dokumentÛ.
2 Dokonal˘ vzhled a design
ve firemních barvách s moÏnosti
personalizace logem nebo názvem
firmy.
3 Foil Xpress – originální digitální
zafiízení, které dokáÏe potisknout
‰iroké spektrum materiálÛ. Vhodné
zejména pro personalizaci ve‰ker˘ch
desek Unibind.
4 V‰echny na‰e vázací systémy
umoÏÀují v˘mûnu listÛ v jiÏ
svázaném dokumentu. ×
Na typy finisherÛ a dal‰ích
zafiízení, která lze zapojit
za digitální tiskové stroje
a dokonãovat tak tiskoviny online,
jsme se ptali dodavatelÛ
digitálních tiskov˘ch strojÛ.
Zajímalo nás také, jestli mají
od uÏivatelÛ zpûtnou vazbu –
ãili jak jsou tiskárny s kvalitou
vazeb spokojeni.
1 Jaké stroje nabízíte pro oblast
dokonãovacího zpracování
digitálního tisku?
2 Co zásadního pfiinese jeho koupû
zákazníkovi?
3 Jsou zákazníci spokojeni
s kvalitou vazeb z va‰ich
finisherÛ?
Jakub Eremiá‰, Impromat CZ –
distributor strojÛ Ricoh
1 V oblasti dokonãování nabízí
Ricoh moÏnost stohování, tfiídûní,
sná‰ení a se‰ívání. Dal‰í velmi
dÛleÏitou moÏností je nabídka
vazeb a to ‰ité vazby V1, lepené
vazby V2, ale také krouÏkové
vazby. Zásadní v˘znam
má u vazby V1 a V2 také
trojstrann˘ ofiez. V‰echny
jmenované technologické kroky
nabízí Ricoh in-line, tedy v pfiímé
návaznosti na samotn˘ tisk.
2 Pofiízením on-line
dokonãovacího zafiízení získá
zákazník pfiedev‰ím zv˘‰ení
efektivity své práce s dokumentem.
Pfii v˘robû ti‰tûného materiálu
na zafiízení Ricoh se lidská ruka,
napfiíklad broÏurky V2, dotkne
aÏ na závûr celého procesu, pfii
vyjmutí publikace z odkládací
pfiihrádky.
3 Myslím, Ïe ano, podle m˘ch
informací mají s na‰imi vazbami
zákazníci jen ty nejlep‰í
zku‰enosti, dá se tedy fiíci, Ïe jsou
spokojeni.
Petr Jetel, Canon CZ a SK
1 Stále ãastûji se na‰i zákazníci
rozhodují pfii zakoupení
digitálního tiskového stroje
pro investici do in-line
dokonãovacího zafiízení. V na‰í
nabídce jsou jednoduché fini‰ery
se ‰itím sponkou a stále více
oblíbené sedlové fini‰ery s vazbou
V1. Novû jsme instalovali i in-line
linky V1 vãetnû ãelního ofiezu.
Dále je v na‰í nabídce robustní
zafiízení pro dûrování s fiadou
v˘mûnn˘ch dûrovacích li‰t, vazba
V2 s integrovan˘m trojfiezem,
skládání ãi vkládání pfiedti‰tûn˘ch
archÛ.
2 Pfiedev‰ím umoÏní tiskárnû
vyuÏít jednu ze základních
v˘hod digitálního tisku
a to je rychlost. V rámci jednoho
technologického kroku je tiskov˘
produkt nejen vyti‰tûn, ale je díky
in-line dokonãovacím zafiízením
okamÏitû pfiipraven k distribuci.
Dal‰ím v˘znamn˘m faktorem
automatizovaného v˘robního
procesu je niωí chybovost,
ke které je v˘roba rozdûlená
do více technologick˘ch ãástí
náchylnûj‰í.
3 Zákazníci si vÏdy musí
správnû definovat, jakou vazbu
potfiebují. Z na‰í nabídky bych
vyzdvihl pfiedev‰ím vazby pro
manuály a broÏury, které zákazníci
oceÀují pro jejich ‰piãkovou
kvalitu. ×
Konfigurace ãernobílého produkãního tiskového stroje Canon imagePRESS 1135 je v tomto pofiadí (zprava): tfii nakladaãe, tiskov˘ stroj,
vkládací jednotka pfiedti‰tûn˘ch archÛ, profesionální dûrovací jednotka, dva velkokapacitní vykladaãe, jednotka pro v˘robu lepené vazby
vãetnû trojfiezu, skládací jednotka, sedlov˘ fini‰er s ãelním a boãním ofiezem.
Kvalita dokonãovacího
zpracování digitálního tisku
Ing. Pavel MaÀásek
Tigris spol. s r.o.
1 On-line fini‰ery prakticky vÛbec
nepouÏíváme, právû kvÛli jejich
nedostateãné pfiesnosti.
Produkujeme vysoce kvalitní
tiskoviny srovnatelné s klasickou
ofsetovou v˘robou, takÏe nám
kvalita tûchto fini‰erÛ, konstrukãnû
vycházejících z potfieb officeprostfiedí, nedostaãuje.
2 Nejvût‰ím problémem je praskání
barvy pfii skládání. Zejména více
obsazené plochy musíme bigovat
a to i tenãí gramáÏe. Na ofsetu
se tento problém vyskytuje taktéÏ,
ale u digitálních tiskÛ je v˘raznûj‰í.
Dal‰í problémy mÛÏe zpÛsobovat
konstrukce tiskov˘ch enginÛ, kde
chybí doraz tiskového archu.
Nepfiesnost tisku pak knihafiina
znásobuje.
3 Laminace není Ïádn˘ problém.
Od ãeho jsme ale úplnû ustoupili,
je lakování. Ofsetové laky
na barvách z digitálního tisku nedrÏí
a vytváfií nehezké „mapy“. Navíc
elektrografick˘ tisk nepotfiebuje
ochranu lakem proti rozmáznutí,
barva je zapeãena. UV lak chemicky
reaguje s barvou, proto ho také
nepouÏíváme. Slepotisk
a termoraÏbu lze provádût bez
problémÛ.
Rostislav ·oukal
Systemprint Drescher, spol. s r.o.
1 Neprovádíme finishing
na digitálních tiskov˘ch
technologiích, ale vyuÏíváme
dokonãující zafiízení, které máme
jiÏ navázáno na na‰i ofsetovou
tiskovou produkci. Je to navíc
i o mezioperaãní kontrole celého
procesu.
2 Pokud budu hodnotit na‰i
produkci, coÏ jsou v drtivé vût‰inû
directmailingové kampanû, tedy
Zdenûk Janovec
Michael Kretek, Tiskárna Grafico
1 Na tuto otázku nejsem schopen
kvalifikovanû odpovûdût. Pokud tisk
zakázky realizujeme na digitálních
tiskov˘ch strojích, pak vazby vÏdy
realizujeme na standardních
knihafisk˘ch strojích pro zpracování
archÛ z plochého ofsetu.
2 Nedokonal˘ „duplex“ archÛ
vyti‰tûn˘ch digitálnû.
3 Doposud jsme digitálnû ti‰tûné
archy nijak nezu‰lechÈovali, nemohu
tedy poskytnout stanovisko.
Michael Kretek
1 Jak jste spokojeni s kvalitou
vazeb z finisherÛ digitálních
tiskov˘ch strojÛ?
2 Co vnímáte jako nejvût‰í problém
pfii dokonãovacím zpracování
digitálnû vyti‰tûn˘ch tiskovin
of-line?
3 Jsou stále problémy
se zu‰lechÈováním digitálního
tisku napfi. laminací, lakováním,
slepotiskem, apod. jako
v minulosti?
dipl.-ing. Jifií Zápotock˘, xPrint s.r.o.
1 Kvalita vazeb bûÏn˘ch online
finisherÛ nedosahuje úrovnû
akceptovatelné nakladateli, popfi.
reklamními agenturami. V˘jimku
tvofií technicky velmi nároãné
a drahé finishovací systémy
za digitální tiskové systémy, které
jsou konstruovány renomovan˘mi
v˘robci konvenãních knihafisk˘ch
linek.
2 Nejvût‰í problém pfii dokonãení
je zfiejmû v˘stupní formát
archov˘ch digitálních strojÛ.
Z ofsetového stroje B2 nebo B1
se vût‰ina publikací pfiece jen dûlá
snadnûji.
3 V˘stup digitálního tisku lze bez
problémÛ jakkoliv zu‰lechÈovat.
V nûkter˘ch pfiípadech je v‰ak
technologie sloÏitûj‰í a je nutné
dodrÏovat pfiísné zásady. V tomto
ohledu je zu‰lechtûní tiskovin
sloÏitûj‰í neÏ u ofsetu, ale
ne nemoÏné.
Jifií Zápotock˘
V souãasné dobû je ãast˘m
tématem odborn˘ch diskuzí kvalita
dokonãovacího zpracování
digitálního tisku, nûkdo
je s vazbami z finisherÛ spokojen,
jin˘ ne. Dal‰í otázkou
je dokonãování digitálních tiskovin
v konvenãních knihafisk˘ch
strojích, pfiípadnû jejich
zu‰lechÈování laminací, lakováním
apod. Zeptali jsme se tiskáren, jak
tyto vûci vidí.
personalizované tiskoviny, pak
je zajisté nejvût‰í problém udrÏet
stále jednotnou ãíselnou fiadu, tzn.
fie‰it dotisky „ãísel“ které nám
na dal‰ích operacích vypadnou.
3 Nezab˘váme se klasick˘m
malonákladov˘m digitálním tiskem,
ale na‰e technologie si poradí napfi.
i s personalizací na UV lak,
ãi speciální fólie.
Zdenûk Janovec, PowerPrint s.r.o.
1 On-line finishery pro vazbu
u digitálních tiskov˘ch strojÛ
nevyuÏíváme. Máme plnû
vybavenou knihárnu moderními
technologiemi, které umoÏÀuji
zpracovat atypické formáty a velké
objemy zakázek.
2 Nemáme pocit, Ïe by zde byl
nûjak˘ zásadní problém. Postupy
jsme pfiizpÛsobili digitální produkci
a jejím specifikÛm pfii v˘robû.
Nev˘hodou je „kroucení“ papíru
po prÛchodu digitálním strojem, ale
pfii dodrÏení správn˘ch v˘robních
postupÛ je i tento problém
eliminován.
3 Problémy vnímáme pouze
u laminace tmav˘ch obálek, kdy
mÛÏe dojít k „odfouknutí“ lamina
pfii bigování obálky.
Lakování ani slepotisk u digitálního
tisku nerealizujeme.
Linda Sádlová
Ateliér Spektrum, s.r.o.
1 Nejsem, není nic kreativního
a není dodavatel, kter˘
by za rozumné peníze postavil nûco
individuálního, coÏ je pro digitální
tisk Ïádoucí.
2 Mastnotu povrchu a nepfiilnavost
barvy k papíru.
3 Jako v minulosti asi uÏ tolik ne,
ale stále jsou. Dodavatelé v âeské
republice jsou navíc kostnatí
a nepfiizpÛsobiví k tomu, co trh
Ïádá. Napfiíklad ãesk˘ zástupce
zahraniãního dodavatele vám fiekne,
Ïe to nejde a pfiím˘ dodavatel
Ïe samozfiejmû Ïe ano… Tak
spolupracujeme více se
zahraniãními dodavateli, i kdyÏ
bychom radûji podporovali trh
ãesk˘… ×
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail: [email protected], www.ospap.cz
Anketa
Stanislav Mar‰o, písmafi a typograf – 100 let
Pfied 100 lety, v záfií roku 1910 se narodil
v˘znamn˘ ãesk˘ typograf a písmafi Stanislav
Mar‰o. Pro nበãasopis je poctou, Ïe byl v tûÏkém
pfiedváleãném období a na poãátku nûmecké
okupace do roku 1941 v˘znamn˘m ‰éfredaktorem
tehdy „teprve padesátiletého“ ãasopisu Typografia
(zaloÏen 1988). Na‰e ‰ir‰í odborná vefiejnost
ho znala pfiedev‰ím jako písmafie, tvÛrce fiady
typografick˘ch písem pro ruãní a strojovou
kovovou sazbu.
Písmo Mar‰Ûv grotesk, pro ruãní a strojní sazbu z roku 1957
písem a grafického názoru, pfiesto usiloval
s nûkter˘mi v˘znamn˘mi ãesk˘mi a slovensk˘mi
typografy, písmafii a odborníky o tvorbu a v˘robu
moderních fiezÛ, navazujících na v˘znamnou
písmolijeckou tradici zejména z období mezi
svûtov˘mi válkami, kdy i kniÏní a nakladatelská
v˘roba dosahovala mezi evropské ‰piãky kniÏní
kultury a umûní typografie. Z té doby a krátkého
období po osvobození byly pfievzaty nûkteré abecedy
Oldfiicha Menharta a minima ze star˘ch fondÛ.
Mar‰o navázal ve spolupráci s Kalábem,
Vichnarem, Rambouskem, Linzbothem a dal‰ími
Písmafi a typograf Stanislav Mar‰o
Zvlá‰tû v období po znárodnûní tvofiil Mar‰o
písmové soubory v písmolijnû národního podniku
Grafotechna v Praze, kter˘ byl centrálním
dodavatelem typografického písma pro v‰echny
ãeské i slovenské tiskárny. Písmo pro
typografickou sazbu, na níÏ byla závislá tehdy
dominantní technologie knihtisku, tisku z v˘‰ky,
se brzy po roce 1948 stalo jedním z klíãov˘ch
problémÛ v˘roby, striktnû zbavené moÏnosti
nákupÛ ruãních písem a matric v zahraniãních
písmolijnách. Tiskárnám byly uzavfieny v‰echny
moÏnosti získání devizov˘ch prostfiedkÛ a tím
i dovozu jak písem a matric pro sázecí stroje, tak
i licencí pro centralizovanou v˘robu. Staré stavy
zásob velmi rychle chátraly otlaãováním pfii tisku,
coÏ se projevovalo v stále niωí kvalitû tiskov˘ch
v˘robkÛ. Situace v tiskárnách byla kritická.
V té dobû se projevila Mar‰ova schopnost
navrhovat a v písmolijnû realizovat originální
písmové soubory a Grafotechna mohla postupnû
vybavovat ãeské a slovenské sazárny nov˘mi
písmy a matricemi.
Stanislav Mar‰o mûl velmi ztíÏené moÏnosti
sledovat zahraniãní v˘voj typografick˘ch
mu otvírala cestu k lidem v mnoha tiskárnách
a zejména k mlad˘m lidem. Mar‰o jako
odchovanec tradic ãasopisu Typografia stále
zdÛrazÀoval nutnost pofiádání odborn˘ch kurzÛ
pro mladé a zaãínající sazeãe, redaktory
a typografy, neúnavnû za nimi cestoval
do venkovsk˘ch podnikÛ a uãil je moderní
typografii.
K charakteristick˘m znakÛm jeho písmové tvorby
patfií vysoká ãitelnost znakÛ, opro‰tûná od pfiíkras.
Proto se ani v dobû nejhor‰í izolace vÛãi
západnímu svûtu ani pfiíli‰ nevzdálil
od tehdej‰ích trendÛ typografie knih a tiskovin.
Ke vzdûlávání kolegÛ pfiispûl i jako autor knihy
o konstrukci tiskopisu, která ve své dobû
shrnovala pokrokové názory na ãeskou
a slovenskou grafickou úpravu. I bez pfiístupu
k zahraniãní literatufie správnû vycítil svûtové
trendy v kniÏní, akcidenãní a pozdûji
i k novinové úpravû. UmoÏnila mu to jeho bohatá
praxe sazeãe a úpravce, i jeho úzká spolupráce
s Typografií pfii organizování vzdûlávací ãinnosti.
Stanislav Mar‰o jiÏ v mládí získal nezmûrnou
lásku k fiemeslu, poctivû usiloval o dokonalost
tiskovin. Mûl pfiirozen˘ smysl pro detail a jemné
poÏadavky na dokonalost typografie, slouÏící
ãtenáfii a dokonalé ãitelnosti. Navazoval tím
Egyptienka, titulkové a plakátové písmo z roku 1959
Písmo Vega, pro ruãní a strojní sazbu z roku 1957
znalci na tyto tradice a v rámci technologick˘ch
moÏností písmolijny vytvofiil nová písma, která
se postupnû pouÏívala ve v‰ech tiskárnách.
Nestaãilo to samozfiejmû skuteãn˘m potfiebám
redukovaného poãtu závodÛ, sortiment
neodpovídal poÏadavkÛm nakladatelÛ, vydavatelÛ
a grafikÛ, ale v porovnání s vût‰inou zemí
sovûtského bloku jsme patfiili spolu s v˘chodními
Nûmci mezi nejlep‰í.
Pamûtníci a publicisté zdÛrazÀují Mar‰ovu
otevfienou a upfiímnou pfiátelskou povahu, která
Písmo Public, pro novinovou sazbu z roku 1955
na své pfiedchÛdce, jak˘mi byli Rudolf Hála,
Oldfiich Poskoãil, Franti‰ek Marek a mnozí
typografové, Sutnar, Dyrynk, Preissig, Svolinsk˘,
Kaláb, Menhart, Wagner a dal‰í osobnosti, ktefií
se vût‰inou soustfieìovali kolem Typografie.
Mar‰o neúnavnû pracoval i v nejtûωích dobách
hospodáfiské krize, stávek, nezamûstnanosti,
mzdov˘ch bojÛ a války a okupace. Pro‰el
i obdobím pováleãné obnovy a posléze
znárodnûní a nastávající postupné degradace
tiskafiského fiemesla. VÏdy mu v‰ak nechybûl
pfiátelsk˘ úsmûv a vstfiícnost k lidem, usilujícím
o smûfiování k dokonalosti fiemesla a typografie.
Stanislav Mar‰o zemfiel v roce 1976 (Typografia
ã. 2/1976). ZÛstává nadále vzorem pracovitého,
poctivého a kreativního typografa, písmafie
a dobrého ãlovûka i pro souãasné a pfií‰tí
generace. Také v mé osobní vzpomínce zÛstal jeho
obraz vÏdy pfiátelského star‰ího kolegy,
pfiipraveného vÏdy poradit a pomoci, vût‰inou
naklonûného nad nûjak˘m písmem nebo
akcidenãním tiskem ãi stránkami Typografie,
jejímÏ byl pfiítelem a aÏ do svého odchodu
aktivním ãlenem redakãní rady. ×
Vladislav Najbrt
(Fotografie a ukázky jsou z rodinného archivu)
Ukázky bezpatkového Publicu, originální kresba z roku 1960
PraÏské kamenné, titulkové písmo
pro ruãní a strojní sazbu z roku 1959
Písmo Pegas z roku 1967
Písmo Orion z roku 1962
Aktuality z domova a ze zahraniãí
Papír Colorplan za nové
pfiíznivé ceny
S platností od 1. 7. 2010 spoleãnost
Special Paper s.r.o. upravila ceny
papíru Colorplan, kde u vût‰iny
formátÛ a gramáÏí do‰lo k jejich
sníÏení. Papír Colorplan
je nejrozsáhlej‰í fiada papírÛ
a kartonÛ na evropském trhu, která
obsahuje 56 barev, 25 druhÛ raÏeb.
Papír Colorplan je k dispozici
v gramáÏích: 100, 120, 135, 175,
270, 350, 540, 700, 1080, 1400 g/m2.
V gramáÏích 540, 700, 1080, 1400
se jedná o duplexy, které mohou b˘t
dvou a vícebarevné s moÏností
raÏby. Novû také nabízíme
dvoubarevné duplexy jiÏ
od 350 g/m2 ideální pro vazbu V2,
v˘robu obalÛ a dal‰ích aplikací.
Colorplan je k dispozici
ve 3 formátech: 640 x 482 mm,
520 x 780 mm, 640 x 970 mm.
K dispozici jsou novû formáty pro
digitální tisk 460 x 320 mm
a 450 x 320 mm. Minimální
mnoÏství od v‰ech formátÛ je pouze
25 archÛ. Colorplan je certifikován
FSC.
Takto rozsáhlá fiada papírÛ
umoÏÀuje zákazníkovi vytvofiit
témûfi vlastní design papíru. Je tedy
moÏné jakkoli zkombinovat
nabízené barvy s v˘bûrem raÏby.
Novû nabízíme barevné kartony
270 g/m2 a metalické papíry 120
a 300 g/m2. Ihned k dispozici
skladem. Dal‰í novinkou je papír
Touché 301 a 626 g/m2 skladem
v Praze. Pro více informací ãi Ïádost
o vzorky prosím kontaktujte Special
Paper s.r.o., www.specialpaper.cz. ×
Müller Martini na veletrhu
IFRA Expo v Hamburku
VyuÏitím stávajících zdrojÛ zv˘‰it
tvorbu hodnoty v expediãní
místnosti. S mottem „Grow with
Efficiency.“ ukazuje Müller Martini
na veletrhu IFRA Expo 2010
v Hamburku (4. – 6. fiíjna), jak
mohou v˘robci novin vyuÏívat je‰tû
lépe expediãní místnost jako
centrum tvorby hodnoty.
Zlep‰ení vytíÏení stávajících
kapacit, tvorba dal‰ích hodnot
prostfiednictvím inovací,
podnikatelské my‰lení, prvotfiídní
údrÏba v˘robních systémÛ –
efektivita v expediãní místnosti
zahrnuje rÛzné dimenze. Jednak lze
expediãní místnost slibn˘mi
investicemi cílevûdomûji vyuÏít jako
centrum tvorby hodnot. Dále je tfieba
optimalizovat stávající v˘robní
zdroje.
Integrace dráto‰iãky do expediãní
místnosti
Roz‰ífien˘ modulární koncept
expediãní místnosti od Müller
Martini nabízí ohlednû
semikomerãních tiskov˘ch produktÛ
nové moÏnosti. Se svou vysokou
kompetencí v nejrÛznûj‰ích
oblastech dal‰ího zpracování sází
Müller Martini jako svûtová jedniãka
v oblasti systémov˘ch fie‰ení na
zesílenou integraci sná‰ecích
dráto‰iãek – od „zaãáteãnick˘ch“
modelÛ po vysokov˘konnostní linky
– v logistice v˘roby novin. KdyÏ
se pfiílohy novin vytisknuté
na vlastní rotaãce vyrábûjí
v expediãní místnosti na sná‰ecích
dráto‰iãkách, umoÏÀuje to je‰tû
vy‰‰í flexibilitu – jak ohlednû
formátÛ, tak ohlednû konfekce.
Tak lze vyuÏít nejen potenciál
nevyuÏité tiskafiské kapacity, n˘brÏ
navíc vyuÏít i stávající systémy
dal‰ího zpracování jako
navíjeãe/odvíjeãe rolí, streamfeedery
nebo kfiíÏové pokladaãe. Zv˘‰ené
vytíÏení pfiiná‰í producentÛm vy‰‰í
investiãní bezpeãnost. Experti
na expediãní místnosti od Müller
Martini odpovídají na veletrÏním
stánku v osobním rozhovoru –
Sná‰ecí dráto‰iãky od Müller Martini zaji‰Èují vy‰‰í tvorbu hodnot v expediãní místnosti.
i v nenuceném rámci veãerní Blue
Hour – na aktuální v˘zvy
a poÏadavky prÛmyslu v˘roby novin.
Müller Martini ukázal na veletrhu
IfraExpo i fie‰ení pro zpracovatele
direct Mailu a v˘robce inzertních
novin. Tam lze pomocí plánovacího
nástroje, kter˘ Müller Martini nabízí
spoleãnû se ‰v˘carskou firmou
Direct Mail Company, pomocí
zlep‰ení v˘robní logistiky
optimalizovat pfiípravné doby
a zmûnu pfiíloh. Ve spojení
se systémov˘m fie‰ením ProLiner lze
optimálnû pokr˘t poÏadavky
zákazníkÛ v tomto segmentu.
Pod nov˘m oznaãením Label
MMServices standardizovala
spoleãnost Müller Martini svou
celosvûtovou servisní nabídku.
RÛzné prvky nové nabídky sluÏeb
podporují zákazníky ohlednû
produktivity, bezpeãnosti v˘roby
a udrÏení hodnot. Na veletrhu
IfraExpo se v˘robci novin dozvûdûli
podrobnosti o pfiednostech
a speciálních nabídkách rÛzn˘ch
servisních modulÛ. ×
Dvû svûtové premiéry
Feragu na IFRA Expo 2010
Na veletrhu IFRA Expo 2010, kter˘
probûhl 4. – 6. fiíjna 2010
v Hamburku, Ferag pfiichystal dvû
svûtové premiéry. Na systém
StreamFold, kter˘ byl pfiedveden
pfied rokem, navazuje systém „fold
n‘ stitch“, kde jsou komponenty pro
tfietí lom doplnûné o integrované
‰ití. A s nov˘m fiízením pro
dokonãovací zpracování „Navigator“
pfiedstavil Ferag i zcela novou
epochu fiízení.
Systémem „fold n‘ stitch“ Ferag
dÛslednû a plynule navazuje na
pfiímou cestu k dal‰ímu vyuÏití pfii
koneãném zpracování produktÛ.
Díky roz‰ífiení linky pro tfietí lom
o ‰ití „fold n‘ stitch“ získávají
novinové tiskárny je‰tû více svobody
pfii vyuÏití sv˘ch tiskov˘ch kapacit,
které dalece pfievy‰ující klasickou
novinovou produkci. „fold n‘ stitch“
pfiekvapí vynikajícím pomûrem ceny
a v˘konu pro velmi kvalitní
semikomerãní produkci.
ZároveÀ pfiipravil Ferag nové
mûfiítko pro fiízení expedice nov˘m
systémem Navigátor. Formou
a funkcí od základu novû vyvinutá
uÏivatelská plocha systému pfiiná‰í
dosud neb˘valé zjednodu‰ení
pfiípravy a kontroly procesu dal‰ího
zpracování. Základ této revoluãní
fiídící koncepce tvofií technologie
Flying Frame s intuitivní obsluhou
pomocí Multi Touch Screenu.
Uspofiádání menu na obrazovce
vede uÏivatele aktivnû a rychle
k poÏadovanému nastavení
a funkcím fiízení.
Na veletrhu IFRA Expo 2010
vystavovali i partnefii Feragu:
Eletrra Srl.
pfiední svûtov˘ v˘robce
integrovan˘ch automatick˘ch
mycích systémÛ pro polygrafick˘
prÛmysl
■ systém FASTWASH
■ systém COMBIWASH
Grafikontrol spa
Zafiízení pro automatické sefiízení
soutisku barev a kontrolu barevn˘ch
a obvodov˘ch rejstfiíkÛ na
kotouãov˘ch rotaãních strojích.
(Mikroznaãky), automatická kontrola
a fiízení vybarvení tisku, kontrola
kvality potiskovaného kotouãového
papíru
■ CR25FO: nov˘ systém
na automatické regulování zmûny
‰ífiky dráhy (Fan-Out)
■ COLORSCAN: nové bezchybné
zafiízení na kontrolu hustoty barvy
dle spektrofotometrické anal˘zy
pro rotaãní tiskové stroje
Technotrans AG – pfiední dodavatel
systému pro: barevné hospodáfiství
pro rotaãní a archové tiskové stroje
s více neÏ 30 zku‰eností,
automatické doplÀování barevníkÛ
ze zásobníkÛ barev, pfiíprava
a cirkulace vlhãení, vysoce efektivní
filtraãní a recyklaãní zafiízení pro
vlhãení a mycí prostfiedky
■ nové pumpy pro UV Coldset –
barevné hospodáfiství z 200 kg
sudÛ
Tolerans je svûtovou jedniãkou
v oblasti in-line ‰icích systémÛ pro
noviny a komerãní tisk. ·ití
usnadÀuje navigaci v novinách
a komerãních tiskov˘ch produktech
a dûlá z nich trvanlivé produkty.
RovnûÏ zlep‰í moÏnost vkládání
vkladÛ do novin a vytváfií pfiidanou
hodnotu pro ãtenáfie a inzerenty.
■ ‰icí systém Speedliner
■ double motorized tab slitter –
dvojit˘ fiezací nÛÏ
■ skip slitter – fiezací noÏe ×
Oãekává se také, Ïe pokles cen,
k nûmuÏ do‰lo v krizovém období
(v prÛmûru o pfiibliÏnû 8 %), bude
nezbytné nejen vykompenzovat, ale,
jak jiÏ bylo avizováno, i pfiimûfienû
zv˘‰it. Pokud se prognóz rozvoje
prÛmyslu ve 2. pololetí leto‰ního
roku t˘ká, v souãasné dobû
dosahované tempo poleví. ×
Milan Souãek
V˘sledky nûmeckého
papírenského prÛmyslu
v 1. pololetí 2010
Prodej
f. Sigloch-Maschinenbau
GmbH+Co.KG
DosaÏené v˘sledky uvedené
v tabulce prokazují, Ïe v˘konnost
tohoto prÛmyslu se soustavnû
zvy‰uje tempem, které opravÀuje
k vytvofiení závûru, Ïe recese jiÏ byla
pfiekonána. Z hlediska
kvantitativního bylo dosaÏeno
hodnot vy‰‰ích neÏ v r. 2008.
V˘roba i odbyt jsou ve vykazovaném
období ve srovnání s rokem
pfiedchozím vy‰‰í o cca 14 %, a byla
prokázána schopnost papírenského
prÛmyslu SRN docilovat
oãekávan˘ch v˘nosÛ. Nepfiíznivû
v‰ak na podniky pÛsobí vysoké ceny
základních surovin a energií.
S urãit˘mi obavami se také oãekává
v˘sledek realizace zámûru spolkové
vlády dále zv˘‰it ceny elektrické
energie a míru jejího zdanûní.
Po 13 letech úspû‰né úzké
spolupráce mezi spoleãnostmi
Kolbus a Sigloch získala nyní
Kolbus GmbH+Co.KG od p. prof.
h.c. Helmuta Siglocha 100% podíl
v Sigloch Maschinenbau
GmbH+Co.KG. Pfievzetí bylo
stvrzeno 23. záfií 2010 a platí zpûtnû
od 1. ãervence 2010.
Prodej podílÛ je dal‰ím
ze stavebních kamenÛ budoucího
fie‰ení rozvoje skupiny Sigloch.
Kolbus povede dále Sigloch
Maschinenbau GmbH+Co.KG jako
samostatnou spoleãnost a i v˘roba
strojÛ bude zachována nedaleko
od souãasného pÛsobi‰tû. Za tímto
úãelem byla dlouhodobû pronajata
v˘robní hala v Gerabronnu. 24. záfií
Nûmeck˘ papírensk˘ prÛmyslu v 1. pololetí 2010
Papír, lepenka a vlákniny (údaje v 1000 t)
leden-záfií 2010
leden-záfií 2009
V˘roba celkem
domácí odbyt
zahraniãní odbyt
15 389
8 444
6 881
13 574
7 817
5 786
13,4
8,0
18,9
Tiskové papíry
v˘roba
domácí odbyt
zahraniãní odbyt
6 679
3 331
3 282
5 910
3 056
2 764
13,0
9,0
18,7
Obalové papíry a lepenky
v˘roba
domácí odbyt
zahraniãní odbyt
6 782
3 551
3 217
5 942
3 343
2 687
14,1
6,2
19,7
Hygienické papíry
v˘roba
domácí odbyt
zahraniãní odbyt
942
940
30
892
856
47
5,6
9,8
– 37,5
Technické papíry
v˘roba
domácí odbyt
zahraniãní odbyt
985
624
352
830
562
288
18,8
11,0
22,4
1 014
971
4,4
803
685
17,3
10 796
9 708
11,2
V˘roba papírenské buniãiny
V˘roba mechanick˘ch vláknin
Spotfieba sbûrového papíru
zmûna (%)
informovali spoleãnû pánové
Helmut Sigloch a Kai Büntemeyer,
jednající spoleãníci skupiny Kolbus,
zamûstnance firmy Sigloch
Maschinenbau GmbH+Co.KG.
Pan Büntemeyer podûkoval pfii této
pfiíleÏitosti panu Siglochovi
za dlouholetou úspû‰nou
a pfiátelskou spolupráci. Oba
vyjádfiili spokojenost nad tím,
Ïe bylo umoÏnûno pokraãování
v˘roby v nedalekém mûstû a pro
mnoho dlouholet˘ch pracovníkÛ tím
byla zachována pracovní místa. ×
Pfiichází nov˘ model FORIS
FS2331
Nov˘ multimediální Full-HD monitor
FS2331 z video fiady FORIS pro
pfiirozen˘ obrazov˘ a zvukov˘
záÏitek se jiÏ v fiíjnu objeví na ãeském
a slovenském trhu. Monitory fiady
FORIS jsou sv˘m stylov˘m
provedením, bohatou v˘bavou,
snadn˘m ovládáním a ‰piãkovou
kvalitou obrazu i zvuku urãené jak
pro pokroãilé zpracování videa, tak
pro oblast domácí zábavy a her.
23“ FORIS FS2331 s kvalitním
panelem S-PVA a ‰irok˘m gamutem
AdobeRGB uspokojí nároãné uÏivatele
poÏadující rychl˘ monitor s rozsáhlou
podporou digitálních formátÛ pro
video a hry. K monitoru je moÏné
snadno pfiipojit prakticky jakékoliv
externí zafiízení, protoÏe disponuje
rozsáhlou ‰kálou klasick˘ch
analogov˘ch i digitálních vstupÛ. ×
O budoucnosti novin
v Hamburgu
KaÏdoroãnû realizovan˘ svûtov˘
kongres IFRA-Expo novû
konstituované svûtové novináfiské
organizace WAN-IFRA letos pro‰el
dramatickou pfiípravou. Svûtové
fórum se pÛvodnû mûlo konat
v kolébce písma a gramotné
civilizace, v Bejrútu, hlavním mûstû
Libanonu, bylo v‰ak jen nûkolik
mûsícÛ pfied konáním odvoláno
a pfiemístûno do nûmeckého
Hamburgu. Novináfii z celého svûta
se tedy pfiemístili z mûsta, v nûmÏ
organizátofii a hostitelé nemohli
zaruãit bezpeãn˘ prÛbûh a obvyklou
atmosféru, do stabilnûj‰í severní
Evropy.
Na kongres IFRA-Expo v pfiístavním
mûstû Hamburgu bylo jiÏ 3 t˘dny
pfied zahájením pfiihlá‰eno pfies 400
vedoucích zástupcÛ novin
a redakãních pracovníkÛ z hlavních
listÛ a vydavatelství v 77 zemích.
Akce tak byla zachránûna a probûhla
v tradiãním termínu, od 8.
do 16. fiíjna. Leto‰ní hlavní téma
„Innovations in Newspapers“
pfiilákalo i pfies netradiãní zmûnu
dûji‰tû kongresu a veletrhu
novináfiské techniky pfiedstavitele
svûtového periodického tisku
a hlavních médií.
Stfiedem zájmu a s nejvût‰ím
napûtím oãekávan˘m tématem
se stalo „Innovations in Newspapers
World Report“. Prezentace
konzultaãní skupiny International
Media Consulting Group
se soustfiedila na tfii hlavní tûÏi‰tû:
■ Tablety – druh˘ Ïivot novin?
Otázka, kterou si dnes klade
kaÏd˘, zní: jak mohou noviny svou
znaãku novû úspû‰nû vystavût,
a zachovat dosah, relevantnost
a pfiíjmy na tabletov˘ch
pfiístrojích? Stfiedem prezentací
se staly pfiíklady z praxe,
doporuãení a dosavadní praktické
zku‰enosti.
■ Novû vytvofiené informaãní balíãky
– nové nedûlní noviny. Na mnoha
trzích je nedûle pro noviny dnem,
slibujícím úspûch a nejvût‰í odbyt.
Redakãní formulka spokojenosti
se v‰ak u pfiíli‰ zamûstnan˘ch
ãtenáfiÛ promûÀuje, protoÏe velk˘
balík s mnoha ãástmi novin jiÏ
neodpovídá jejich pfiáním
a pfiedstavám. Jaké tedy mají b˘t
nové úspû‰né nedûlní koncepty
a jak fungují?
■ Nové kvalitní tabloidní noviny.
V rÛzn˘ch zemích se utváfií nov˘
druh novin: kvalitní tabloid –
atraktivní kompaktní noviny
masového trhu, oslovující poãetné
stfiední vrstvy spoleãnosti zvlá‰tû
v mnohamilionov˘ch mûstech,
kupfi. v Indii, Brazílii a Rusku.
Noviny tvofií smûsici zábavn˘ch
témat a kritick˘ch zpráv
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail: [email protected], www.ospap.cz
Typografia 10 2010
24 25
ke spoleãensk˘m otázkám. âemu
se mÛÏe tzv. rozvinut˘ svût nauãit
od této nové generace kvalitních
tabloidÛ pro své vlastní trhy?
Multimediální prezentaci moderoval
Juan SeÀor, partner IMC skupiny.
Na podiu se podíleli zástupci tisku
a medií z Nûmecka, Brazílie,
·panûlska a pfiedstavitelé Investiãní
skupiny. Úãastníci obdrÏeli
mezinárodní zprávu „Innovations
in Newspapers 2010“, vytvofienou
pro svûtov˘ svaz novin a médií
WAN-IFRA. ·éfredaktofii
a vydavatelé získali pfiehled
o trendech v branÏi, informace
o nov˘ch obchodních modelech
a praktické poznatky, které mohou
ihned uplatnit ve sv˘ch redakcích.
SoubûÏnû se konal tradiãní veletrh
novin a médií IFRA Expo, fiada
konferencí, semináfiÛ a setkání
manaÏerÛ. Tisk nezÛstává stát,
vytváfií a uplatÀuje kreativní
úspû‰né projekty, jimiÏ je zaji‰tûna
jeho úspû‰ná budoucnost. ×
Vladislav Najbrt
Odborn˘ semináfi
Zv˘‰ení ziskovosti
Spoleãnost tisku spolu se Svazem
polygrafick˘ch podnikatelÛ pofiádají
dne 10. listopadu 2010 v Klubu Lávka
odborn˘ semináfi „Zv˘‰ení ziskovosti“.
Motto semináfie zní „Systémové fiízení
kvality spolehlivû a efektivnû“
a je urãen pro majitele tiskáren
a vedoucí pracovníky. Program:
P-Servis ZIKA, pan Filip RÛÏiãka
Kvalitativní parametry ofsetov˘ch
tiskov˘ch strojÛ
Jmenuje a ohodnocuje základní
kvalitativní parametry sefiízení
ofsetov˘ch tiskov˘ch strojÛ jako
v˘chozí podmínky pro fiízení kvality
v ofsetovém tisku.
manroland czech s.r.o.,
Ing. Miroslav Zoubek
¤ízení barevnosti pfiímo
v kotouãov˘ch ofsetov˘ch strojích
Vysvûtluje moÏnosti mûfiení
a regulace barevnosti v kotouãov˘ch
ofsetov˘ch strojích jako nástroje pro
kontrolu kvality a sefiizování
vybarvení. Jmenuje tak alternativy
pro plnûní poÏadavkÛ kladen˘ch
normami ISO 12647 a stanovuje
meze pro fiízení kvality tisku
a tiskového procesu pfii mûfiení
a regulaci barevnosti pfiímo
v kotouãov˘ch strojích.
KBA Grafitec s.r.o.,
Ing. Ludûk Buchta
¤ízení barevnosti pfiímo
v archov˘ch ofsetov˘ch strojích
Pojednává o moÏnostech mûfiení
a regulace barevnosti v archov˘ch
ofsetov˘ch strojích jako nástrojích
pro kontrolu kvality a sefiizování
vybarvení. Jmenuje tak alternativy
pro plnûní poÏadavkÛ kladen˘ch
normami ISO 12647 a stanovuje
meze pro fiízení kvality tisku
a tiskového procesu pfii mûfiení
a regulaci barevnosti pfiímo
v archov˘ch strojích.
Heidelberg Praha spol. s r.o.,
Ing. Martin Prouza
Pfienosové kfiivky tiskového stroje
podle ISO 12647
Podíl kvality pfienosov˘ch kfiivek
tiskového stroje na standardizaci
kvality a fiízení v˘robního procesu
ofsetového tisku.
X-Rite, Ing. Stanislav ·ulla
Barvy pod kontrolou
Mûfiení barevnosti offsetového tisku
externími zafiízeními.
Color Management, Prepress and
DTP Consulting, pan Viktor Navrátil
Základní parametry tiskov˘ch dat
ve formátu PDF
Shrnuje problematiku základních
vlastností tiskov˘ch dat
a základních problémÛ spojen˘ch
s dodávkami tiskov˘ch dat do tisku.
Ing. Zdenûk Paseka
Standardizovan˘ systém fiízení
kvality
Doplnûní dal‰ích základních
podmínek a principÛ pro fiízení
kvality tisku a v˘robního procesu
v ofsetovém tisku, vycházející
ze základních podmínek
stanoven˘ch kvalitou tiskov˘ch dat
a parametrÛ sefiízení ofsetov˘ch
tiskov˘ch strojÛ.
UGRA, Edwin Widmer, jednatel
Pfiínosy standardizovaného systému
fiízení kvality (podle PSO)
Vysvûtluje pfiínosy a v˘hody
systematického fiízení kvality tisku
a v˘robního procesu v ofsetovém
tisku. Uvádí praktické pfiíklady
pfiínosÛ ze zaveden˘ch systémÛ
fiízení kvality podle PSO.
Grant Help s.r.o., Ing. Marie Kva‰ná
Financování projektÛ
Vyhodnocuje moÏnosti financování
projektÛ souvisejících s inovacemi,
specializací, standardizací
a lidsk˘mi zdroji v souvislosti
se zavádûním systému fiízení kvality
tisku a v˘robního procesu
z dotaãních zdrojÛ.
Dal‰í informace o semináfii
a objednávku úãasti poskytuje
paní Ludmila Belicová,
tajemník Spoleãnosti tisku,
e-mail: [email protected],
tel.: 777 313 897. ×
Canon se stal evropsk˘m
lídrem trhu grafického tisku
s 44” velkoformátov˘mi
tiskárnami
Canon Europe, svûtov˘ lídr v oblasti
zobrazovacích fie‰ení, zv˘‰il svÛj
podíl o 5,5 % na evropském trhu
grafického tisku s 44”
velkoformátov˘mi tiskárnami
ve srovnání první poloviny rokÛ
2010 a 2009. Podle prÛzkumu
spoleãnosti InfoSource ãiní podíl
spoleãnosti Canon v oblasti
grafického tisku 32,1 % a to z nûj
dûlá lídra trhu.
Canon také zv˘‰il svÛj podíl
na evropském trhu grafického tisku
s 24” velkoformátov˘mi tiskárnami
o 3,4 % na 18,2 %.
„Jsme samozfiejmû velmi rádi,
Ïe zákazníci ocenili mimofiádné
v˘hody, které nabízí na‰e
velkoformátové tiskárny. ZaslouÏen˘
úspûch sklízí pfiedev‰ím letos
uvedené modely Canon
imagePROGRAF – 44”
imagePROGRAF iPF8300 ocenûn˘
asociací TIPA a 24” imagePROGRAF
iPF6350 a imagePROGRAF
iPF6300,“ fiíká Shane Burchett,
European Marketing Professional
pro velkoformátová fie‰ení, Canon
Europe.
Nové modely Canon
imagePROGRAF vyuÏívají 12-ti
barevn˘ pigmentov˘ inkoust LUCIA
EX, kter˘ ve srovnání s pfiedchozí
fiadou nabízí aÏ o 20 % ‰ir‰í barevn˘
prostor a vy‰‰í odolnost vÛãi
po‰krábání a blednutí barev.
Tiskárny byly vyrobeny s ohledem
na vysoké nároky profesionálních
uÏivatelÛ a nabízí pfiesnûj‰í tisk
a vysokou kvalitu v˘sledn˘ch
dokumentÛ. ×
Zemfiel pan Ferdinand
Rüesch-Ebneter, zakladatel
firmy Gallus Ferd. Rüesch AG
S lítostí si dovolujeme oznámit,
Ïe 9. záfií 2010 zemfiel ve ‰v˘carském
St. Gallenu pan Ferdinand RüeschEbneter, zakladatel firmy Gallus
Ferd. Rüesch AG.
Pan Ferdinand Rüesch se narodil
v roce 1924 do podnikatelské
rodiny. Po studiích zaãal pracovat
v obchodním oddûlení ve firmû
svého otce. V roce 1953 pfievzal
vedení firmy a postupnû
ji pfieorientoval na produkci
rotaãních strojÛ a zafiízení pro
v˘robu samolepicích etiket. V roce
1957 tak spatfiil svûtlo svûta
prototyp stroje, kter˘ pozdûji nesl
jméno Q 33 (resp. Gallus T 180).
Zde zaãala slavná historie strojÛ
Pan Ferdinand Rüesch-Ebneter, zakladatel
firmy Gallus Ferd. Rüesch AG.

Podobné dokumenty

Sestava 1 - Časopis Gastro a Hotel

Sestava 1 - Časopis Gastro a Hotel Podle mého názoru jsou mûsíce kvûten a ãerven nejkrásnûj‰í mûsíce z celého roku. Zaãne se oteplovat, v‰echno se zelená, kvetou stromy a svût se náhle zaplní barvami. Také se blíÏí ãas prázdnin, dov...

Více

TYPOGRAFIA

TYPOGRAFIA ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock˘ Zahraniãní partnefii Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: Vladislav Najbrt a Ondfiej Cejnar Pfiedtisková pfiípra...

Více

Typografia digitální 7–8 | 2012 26_3

Typografia digitální 7–8 | 2012 26_3 Pfiíloha ãasopisu Typografia 7-8/2012/ã. 1237/roãník 115 Odborn˘ ãasopis ãesk˘ch polygrafÛ a typografÛ Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, 164 00 Praha 6 Adresa redakce Tuchomûfiická 343, 16...

Více

Untitled - Typografia

Untitled - Typografia Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100 Komerãní banka...

Více

Untitled - Typografia

Untitled - Typografia 28 Aktuality z domova a zahraniãí Actualities from printing industry 32 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia 1/2010/1209/roãník 113 Odborn...

Více

Untitled - Typografia

Untitled - Typografia Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100 Komerãní banka...

Více

ColorMunki Display: ovládněme barvy

ColorMunki Display: ovládněme barvy čtenáři a  z  vašich diskuzí jednoznačně vyplývá, že máte o tyto typy článků zájem a následně z  nich můžete čerpat pro váš další obchodní růst. V průběhu několika uplynulých let bylo na  našem úze...

Více

Katalog v pdf ke stažení

Katalog v pdf ke stažení âtyfii druhy alkalick˘ch baterií, které mají del‰í Ïivotnost neÏ bûÏné uhlíkové baterie pfii vy‰‰ím pfiíkonu. Jsou vhodné pro nej‰ir‰í vyuÏití, napfiíklad do hraãek, svítilen, elektronick˘ch pfiístrojÛ,...

Více