Komedie plná omylů - pracovní list - kuželková

kontrola Ferencová: pozor Syrakusy jsou s y , mnohokrát jsem opravila, ale asi ne všude. Jinak super.
Komedie plná omylů – (The Comedy of Errors) 1593 - William Shakespeare
UMĚLECKÝ TEXT
Angelo: Slyšíte, kterak usiluje: řetěz –
Antifolus Efesan: Ten dejte paní, ať vám zaplatí.
Angelo: Však víte, že jsem vám jej právě dal.
Pošlete řetěz, neb mne s důkazem.
Antifolus Efesan: Fuj! Humor váš utíká přes čáru.
Kam dal jste řetěz? Ukažte mi jej.
Kupec: Má píle nesnese těch žertů déle.
Řekněte, pane, chcete zaplatit?
Sic vydám jej soudnímu sluhovi.
Antifolus Efesan: Vám zaplatit? Co vám mám zaplatit?
Angelo: Peníze, které za řetěz jste dlužen.
Antifolus Syrakusan: Nic nejsem dlužen, až dostanu řetěz.
Angelo: Vždyť před půl hodinou jsem vám jej dal.
Antifolus Efesan: Nic jste mi nedal: vy mne urážíte.
Angelo: A vy mne ještě víc, že zapíráte:
považte, že se o můj úvěr jedná.
Kupec: Tedy jej zatkněte k mé žádosti.
Soudní sluha: To učiním, ve jménu knížete mne poslechnete.
NEUMĚLECKÝ TEXT
Příjemně odlehčená a nenáročná adaptace jedné ze Shakespearových nejkratších her. Komedie
omylů možná není ukázkou toho nejlepšího, co kdy Shakespeare napsal, ale jako lehká letní fraška
může fungovat dobře, pokud dostane dostatečný náboj a spád. Režie Jamese Cellana Jonese uspěla
jenom částečně (začátek má sice dobré tempo, ale postupně ho Jones spíše ztrácí, než aby ho
gradoval, v závěru se naštěstí zase vzchopí) a film tak táhnou spíše dobří herci, kteří si tenhle
středomořský úlet docela užívají. Michael Kitchen v roli obou Antifolů je příjemně ironický a
rezervovaný, Roger Daltrey mu se svým širokým křivým úsměvem zdatně sekunduje jako pár
bezelstných, na facky a pohlavky uvyklých Dromiů a Suzanne Bertish je solidní, uměřeně saňovitá
Adriana; největšími hvězdami jsou tu ovšem herci starší generace: Charles Gray jako autoritativní
Vévoda a Cyril Cusack jako ztrápený otec Egeon s přehledem drží nebezpečně dlouhou první scénu
hry a v závěru je navíc doplní grandiózní, nekompromisní abatyše Wendy Hiller. Pozornosti rozhodně
neunikne ani Sam Dastor jako zženštilý zlatník Angelo, jehož každé zdrobnělé gesto je samo o sobě
malý šperk. Jones ale bohužel nevydoloval ani zdaleka všechen komický potenciál téhle hry a některé
scény a postavy nedosahují takového účinku, na který obvykle mají. Díky své lehkosti a fraškovitosti
Komedie omylů přímo vybízí režiséry k různým příběhovým ozdobám a dramatickým přívěškům –
Jones se rozhodl obohatit svou produkci o skupinku kočovných mimů, kteří měli dokrášlovat celou
hru svými výstupy, ale ti ve výsledku nejsou tak zajímaví, natož vtipní, jak nejspíš bylo zamýšleno.
Finále, které v textu působí trochu nedovařeně, tu má překvapivou energii a správnou gradaci...
Teprve nedávno vyšel na DVD záznam slavného muzikálového zpracování od Trevora Nunna (1978) a
to je jako adaptace Komedie omylů bezkonkurenční.
(16.4.2009, anonym)
1. umělecký text
- interpretace textu, zařazení ukázky do díla a jeho anotace –
- v ukázce se hádá Angelo (zlatník) s Antifolem efezským, že mu má zaplatit za zlatý řetěz, který měl
pro manželku, ale dal ho špatnému Antifolovi, tento Antifolus tedy tvrdí, že žádný řetěz nedostal,
tudíž ani nemá za co platit, scéna vrcholí zatčením…
- ukázka se nachází v jednání čtvrtém v prvním výjevu někde v půlce (kniha má 5 jednání), to je
přibližně na začátku druhé poloviny díla, scéně předchází začátek prvního výjevu, kdy se Angelo
(zlatník) baví s kupcem o sumě, kterou mu prý zlatník dluží, jde o zlatý řetěz, který si Antifolus efezský
objednal pro svou ženu, zlatník ho udělal, ale předal ho druhému Antifolu, který se o to dále nestaral,
zlatník tedy teď čeká na peníze od Antifola, ale vymáhá je již od toho pravého Antifola, efezského,
tedy zároveň špatného, aby mohl vrátit peníze kupci, tedy nastává problém… po ukázce má nastat
Antifolovo zatčení, vchází na scénu Dromio syrakůzský, tedy sluha našeho Antifola s řetězem,
Antifolus ho pošle ihned ke své ženě, Dromio už u ní byl, nevěděl přesně, proč se k nim ženy chovaly,
tak jak se chovaly, ale už mu to začíná všechno docházet…
-postavy:
Solinus – vévoda z Efezu , známý Antifola z Efezu, na začátku hry Egeona zatýká pro jeho prohřešky
Egeon – kupec ze Sirakuz, otec obou Antifolů, Antifolus syrakuzký u něho vyrůstal a řekl svému synovi
o jeho ztraceném bratrovi
Antifolus efezský – syn Egeona a Emílie, v bouři o otce a bratra přijde, z matkou doplují do Efezu, zde
se stane místním pánem se svou ženou, všichni ho znají jako věrného, přátelského, pravdomluvného,
spravedlivého, jako člověka, který má svůj humor, který jedná hned, svého sluhu ale bije…
Antifolus syrakuzký – syn Egeona a Emílie, v bouři přišel o svou matku a bratra a doplul s otcem do
Syrakuz, o svém druhém bratrovi věděl, tak se ho vydal hledat, když mu dá někdo peníze, nechá si je,
neptá se po jejich původu, využije dané věci… v průběhu hry se zamiluje do Luciany
Dromio efezský – sluha Antifola efezského, věrně svému pánovi slouží, je sebelítostný jako jeho
dvojče bratr, má svůj humor, zpestřuje svými výstupy vtipnost hry
Dromio sirakuzký – stejná charakteristika jako u bratra
Baltazar - kupec
Angelo – zlatník, přítel Antifola efezského
Dva kupcové
Skřipec – školmistr, zaklínač
Emílie – abatyše, žena Egeona, byla oddělena od obou synů
Adriana – žena Antifola efezského
Luciana – její sestra
Lucka – služka Adriany
….
- děj:
- celý příběh se odehrává v jednom dni a to v Efezu, ději předchází příběh, kdy je Syrakuský kupec
Egeon odsouzen k smrti efezským vévodou a hned nato mu vypovídá svůj příběh, který ho k porušení
malicherného zákona vedl, vypráví o bouři, která jeho rodinu potkala na moři a která ho odloučila s
jedním synem a jeho sluhou od manželky a druhého syna s jeho sluhou, tím vzbudí ve vévodovi lítost
a proto dává kupci jeden den na to, aby se z trestu vykoupil, po rozdělení na moři krutou bouří Egeon
se synem a sluhou doplují do Syrakůz a matka Emílie z druhými chlapci do Efezu, kde ji od syna
odloučí, tak odejde do kláštera, jeden z bratrů – Antifolus Syrakuský o svém druhém bratrovi ví, tak
se ho vydá hledat i se svým společníkem Dromiem, doplují do Efezu i když neví, že jejich bratři žijí
zrovna zde, další scéna se pak odehrává na efezském tržišti, kde si je všichni pletou, včetně efezského
Antifola ženy a služky, hned od příjezdu přichází jeden omyl za druhým, jsou si totiž k nerozeznání
podobni a to i jmény a dokonce i některými povahami – mají i skoro stejné sluhy, scéna v podsatě
vrcholí domněnkou, že se pan Antifolus efezský zbláznil, na samém konci díla, kdy již vedou Egeona
na popravu, abatyše Emilie vše zachrání, řekne, že je jeho žena a matka obou Antifolů a všem vše
objasní, na konečném výstupu jsou viděny všechny role celé hry.
-jazykové prostředky
-jde o rané období autorovy tvorby, ve hře zdvojnásobuje dvojici dvojčat a tím i počet omylů a záměn
osob, hra je psaná i nespisovným jazykem, jsou použity hrátky se slovy, složené do vtipných souvětí
(zejména u obou Dromiů) -
Dromio
Nejdřív mi dvě vrazil, a pak mě vyrazil,
čímž mě urazil, ale nedorazil, madam.
…
Dromio
Tak dlouho mi ho vtloukal do hlavy,
že jsem z toho celej tumpachovej.
- hra splňuje předpoklady pro frašku – jednoduchost, účinnou zápletku založenou na komické situaci,
energii, prudkost, rychlé tempo…, ve hře (spíše na začátku) se prolíná Egeonovo osudové vyprávění
s řečí zákona a moci, celá hra je také vlastně celá složená z paradoxů a protikladů, střet vnitřních
životů a pocitů postav, do českého jazyka přeložili - Josef Václav Sládek, František Vrba, Martin Hilský
-zařazení do autorovy tvorby- Shakespearova tvorba se dá rozdělit do tří období: do 1. období z let
1591 – 1600 se řadí především komedie a dramata, v 2. období z let 1601 – 1608 autor píše z větší
části pesimistická díla a to tragédie a sonety a do 3. období od roku 1609 patří romantické hry.
- dílo: Historické hry – např. Richard II. a III., Jindřich IV., V., VI., a VIII.(Henry …), dále komedie – tedy
Komedie omylů (1593, The Comedy of Errors), Zkrocení zlé ženy (1594, The Taming of the Shrew) –
jde o velmi žádanou ženu, která si volí mezi snoubenci, jde i o sázku, dále např. Sen noci svatojánské
(1596, A Midsummer-night's Dream) – antické postavy, mladá bezhlavá láska dvou párů, je zde
zápletka s lesními vílami a skřítky… další známější komedií je Kupec benátský (1597, The Merchant of
Venice) atd… Mezi známější tragédie patří - Romeo a Julie (1595, Romeo and Juliet) – nešťastná láska
mladičkého páru, kteří se něžně milují, jsou však každý z jiné společenské vrstvy a sňatek tak
nepřipadá v úvahu, příběh končí nespravedlivě tragicky dvojí sebevraždou… další s názvem, Julius
Caesar (1599), Hamlet (1604) – Hamlet je stateční syn dánského krále, který je otráven Hamletovým
strýcem, Hamlet chce svého otce pomstít a předstírá šílenství, všichni umírají, ať nešťastnou
náhodou, nebo z vlastního rozhodnutí, Hamlet na konci před svou smrtí stihne zabít zlého strýce
Klaudia a tím pomstít svého otce, Othello (1605) – příběh je o plánované lsti Othellova praporečníka
na svého pána, chce se dostat na jeho místo, na to jde přes strašlivé vraždy včetně své manželky a
chce prchnout, Othello se probodne, ztratil i svou ženu, praporečník je mučen a nucen k přiznání…,
Macbeth (1606), Král Lear (1606, King Lear) a další… jako pohádkovou hru neboli romanci napsal
Shakespeare např. dílo Bouře (1612, The Tempest) – renesanční poetické drama s trochou mýtu, jde i
o kouzelnou magii, a rozepři mezi třemi bratry, dále psal básně….
-autorovi současníci (i dřívější, ale většinou se přiřazují do skupiny s Williamem):
Anglie – Geoffrey Chauser – Canterburské povídky – cesta na pohřeb, příběhy, povídky…
Francie – Francois Villon – Malý testament – odkaz, satira, melancholie, zoufalství, Velký testament –
závěť, provokativní narážky, smrt…
Španělsko – Miguel de Cervantes Saavedra – Důmyslný rytíř Don Quijote dela Mancha – bláznovství
Itálie – Dante Alighieri – Božská komedie – les, peklo, očistec…, Giovanni Boccacio – Dekameron –
příběhy, lidé…
-život autora:
William Shakespeare, je považován za největšího dramatika světové literatury, neví se přesné datum
narození, odhaduje se 23.4.1564, protože pokřtěn byl jistě 26.4.1564, narodil se v Anglii ve Stratfordu
nad Avonou, jeho otec pracoval zřejmě jako rukavičkář a jeho matka Mary pocházela ze staré
zemanské rodiny, ve svém rodném městě ( Stratford nad Avonou) vystudoval, v 18 letech se oženil se
starší ženou Annou Hathawayovou (v té době 26let), která již tou dobou čekala dítě- Sussana se
narodila půl roku po svatbě, později měli ještě dvojčata Judithu a Hamneta, ten však v 11 letech
zemřel, což jistě poznamenalo Shakespearovu tvorbu (Hamlet..?), po narození dvojčat byl
Shakespeare spatřen naposledy na křtu dětí pak na 7 let zmizel, před rokem 1592 se Shakespeare
připojil ke kočovným divadelníkům, poté přišel do Londýna, kde hrál v různých divadelních
společnostech, stal se také spolumajitelem divadla, ale v letech 1593 až 1594 byla londýnská divadla
zavřena kvůli epidemii moru, po této epidemii se stal členem nové divadelní společnosti Služebníci
lorda komořího, kde působil jako herec a dramatik, poté se přemístili do divadla Globe a Shakespeare
se stal vlastníkem jedné jeho desetiny, byl dobře zajištěn, roku 1613 divadlo vyhořelo, společnost se
opět přesunula, pro Shakespeara tak končí dramatická tvorba a vrací se za manželkou a dcerami do
svého rodiště, kde zůstane až do své smrti, umírá 23.4.1616, na své narozeniny, bylo mu připsáno 37
děl, vynikal jedinečnou představivostí, do úst svých hrdinů vkládal úvahy o běžné životní skutečnosti i
hluboké zamyšlení nad smyslem lidské existence
-jeho díla byla i vícekrát filmově zpracována i divadelně – např. Romeo a Julie (1996)-s herci
Leonardo DiCaprio a Claire Danes v hlavních rolích, konkrétně toto dílo bylo sehráno asi nejvíce, dále
např. Hamlet (2009) – Japonsko – pod režií Gregory Doran s herci - David Tennant, Patrick Stewart,
Penny Downie, Oliver Ford Davies a Mariah Gale, ale byly natočeny filmy i o příběhu samotného
Shakespeara, jako je např. (i můj oblíbený) Zamilovaný Shakespeare – (1998) v hlavní roli s Gwyneth
Paltrow a Geoffrey Rush atd…
2. neumělecký text
- interpretace ukázky-autor poukazuje na filmové zpracování a dále pod svým subjektivním pohledem o hře jako takové,
komentuje herecké a zpracovávací výkony, představuje jména herců jednotlivých rolí, také autor
mluví o tom, že režisér nevyužil všech možností, k vtipnějšímu uchopení filmu, které sama hra nabízí,
dále, že si režisér přidal postavy mimy, kteří by měli obohacovat scénu…
- stanovit slohový útvar a styl- publicistický styl, recenze na filmové zpracování
- typické jazykové prostředky- ukázka je psaná v hezkém spisovném jazyce autora, který tuto hru velmi dobře zná, názory mají
hlavu a patu…
- souvislosti mezi texty - NT je recenzí na filmové zpracování komediálního dramatu „Komedie plná omylů“ psána velkým
dramatickým mistrem, autor recenze poukazuje na režisérovo upravení rolí i přidání rolí mimů
- autorův názor- autor hodnotí film ne moc kladně, píše sice o dobrém výkonu herců, kteří se ale tak snaží zastínit ne
úplně dobré zpracování režiséra, dotýká se lehce i samotného Shakespeara, když říká, že nejde o hru,
která by byla někde mezi těmi lepšími, že je to pouhá fraška, ani na vsazení mimů se autor netváří
zrovna nadšeně, že prý úplně nesplnili účel, ale velice chválí muzikálové zpracování od Trevora Nunna
(1978)