Výkonnost zařízení je rozhodující

36 ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA
Zemědělec 12/2015
TÉMA TÝDNE 13
Zemědělec 12/2015
inzerce
Mléko, bioplyn a kukuřice
TECHNOLOGIE
PRO ŽIVOČIŠNOU VÝROBU
Koncem měsíce února proběhlo v Pohořelicích mezinárodní sympozium, jehož přednášky byly
zaměřeny na hodnocení kukuřičných hybridů vhodných pro produkci bioplynu a mléka. Kromě
českých odborníků se prezentovali také přednášející ze Slovenska, Polska, Maďarska a Německa.
Alena Ježková
Úvodní přednášky se ujal
Ing. Marek Povolný, vedoucí oddělení metodik Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu ze-
Dr. Ing. Jiří Třináctý z firmy
AgroDigest, s. r. o., přednášel
o ukazatelích kvality hybridů
kukuřice z pohledu produkce
mléka a bioplynu
Foto Alena Ježková
mědělského, a popsal, jak se
hodnotí kukuřičné hybridy.
Hodnocení substrátů pro produkci bioplynu se věnoval Ing.
David Andert, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v. v. i, Praha.
Rozdíly v nárocích na siláže pro
produkci bioplynu a mléka hodnotil ve své přednášce Ing. Radko Loučka, CSc., z Výzkumného
ústavu živočišné výroby, v. v. i.,
v Praze-Uhříněvsi.
Ing. Adam Moravec (CZ Biom)
se v úvodu přednášky o energetickém využití biomasy věnoval
historii vzniku bioplynových stanic, dále současnosti využívání
biomasy a legislativě, která by
měla podpořit rozvoj oboru.
Dnes je v České republice asi
460 zemědělských bioplynových
stanic a pro produkci biomasy je
třeba asi 100 000 ha, to je asi
čtvrtina osevní plochy u nás.
Hodnocení kvality hybridů
Dr. Ing. Jiří Třináctý ze společnosti AgroDigest, s. r. o., Pohoře-
lice, přednášel o ukazatelích kvality hybridů kukuřice pro produkci bioplynu a mléka, zaměřil
se na systém Milk 2006 a popisoval výsledky experimentů.
Kukuřičná siláž obsahuje zhruba 8 % dusíkatých látek, 3 % tuku,
v průměru asi 30 % škrobu podle
podílu palic kukuřice. Největší
podíl však tvoří vláknina ve formě NDF, a to 40–50 %. Podíl
vlákniny je velmi důležitý z hlediska funkce bachoru a slouží
také jako zdroj energie.
V úvodu Ing. Třináctý řekl, že
jedním z nástrojů pro hodnocení
kukuřičné siláže je americký systém Milk 2006, jehož autory jsou
pracovníci z Univerzity Wisconsin. Podle přednášejícího jde
o objektivní systém hodnocení
kukuřičné siláže s jednoduše interpretovatelnými ukazateli.
Výstupem tohoto systému hodnocení je stanovení indexů vyjadřujících kvalitu na výnos hybridů
silážních kukuřicí, a to produkce
mléka na jednotku sušiny siláže
a také na jednotku výměry. Hodnotí se odděleně stravitelnost
škrobu a stravitelnost NDF (neutrálně detergentní vlákniny).
Princip spočívá v tom, že pokud
se zvýší stravitelnost NDF, nejen
se zvýší obsah energie kukuřičné siláže, ale navíc se ještě zvýší
příjem takové siláže dojnicemi,
a tedy také vzroste produkce
mléka. Jestliže stoupne stravitelnost NDF (NDFD), zvýší se i obsah a využitelnost energie siláže.
Variabilita ve stravitelnosti NDF
se pohybuje v rozmezí 45–65 %.
Přednášející uvedl příklady zpracování výsledků na konkrétních
silážích vyrobených ze sledovaných hybridů. Bylo testováno 75
vzorků a vypočetlo se, jaký je jejich potenciál pro výrobu mléka
z tuny sušiny.
Dalšími informacemi, se kterými se pracuje, je obsah škrobu v silážované hmotě. Podíl
škrobu a NDF se v rostlině doplňuje, součet energie NDF
a škrobu tvoří asi 70 % a zbytek
ISO 9001
ISO 14001
OHSAS 18001

 Klíčové informace
 Pořadateli mezinárodního sympozia o hodnocení kukuřičných
siláží pro produkci bioplynu a mléka byly Česká akademie
zemědělských věd, Výzkumný ústav živočišné výroby,
v. v. i., v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
AgroDigest s. r. o., Pohořelice, Mendelova univerzita v Brně,
Politechnikia Opolska a Zemědělský výzkum, spol. s r. o.,
Troubsko a hlavním partnerem Monsanto ČR s. r. o.
 Přednášky se týkaly hodnocení vhodnosti hybridů kukuřice
a jejich nároků na silážování pro produkci bioplynu i mléka,
a také činnosti bioplynových stanic u nás i v zahraničí.
Nároky na výrobu siláže pro produkci bioplynu a mléka se liší
Foto Alena Ježková
energie tvoří cukry, proteiny
a tuk. Pokud množství škrobu
v rostlině vzrůstá, klesá podíl
NDF. Hybridy kukuřice, testované v roce 2013 (asi 90 vzorků), měly průměrný obsah 32 %
škrobu a 42 % NDF.
Z výsledků metody Milk 2006
vyplynulo, že jestliže zrno bude
rozdrceno, jeho stravitelnost bude vyšší než v případě silážování
celého zrna. Bylo vypočteno, že
tím, že se nepoužije drtič, dochází ke ztrátám mléka, a to 50 kg
Agrico s. r. o.
Rybářská 671, CZ – 379 01 Třeboň II.
tel.: +420 384 704 111, [email protected]
www.agrico.cz
mléka na tunu při 40% stravitelnosti, ale už 160 kg/t při stravitelnosti 42 %.
Pro metodu se vzorky kultivují
in vitro s inkubací v bachorové
tekutině, takže je poměrně pracná. V laboratoři postupují
následovně. Bachorová tekutina
se přes bachorovou píštěl odebírá ve stáji do termosek i s trochou obsahu natráveného krmiva. Obsah se rozmělní a přeleje
se do nádob – inkubačních baněk, ve kterých jsou krmiva inkubována. Hmotnost vzorku krmiva je 0,5 g. Délka inkubace je
standardně doporučována 48
hodin. Snaha zkrátit délku inkubace na 24 nebo 30 hodin vedla
ke snížení přesnosti. Bylo zjištěno, že optimální doba inkubace je
mezi 30 a 48 hodinami. Nakonec
se vypočte obsah NDF i škrobu
pomocí softwaru Milk 2006. Systém se stále aktualizuje a dokončuje se poslední verze pro porovnání užitné hodnoty hybridů kukuřice.
Ing. Třináctý ve své přednášce
také popsal metodu, jakou v laboratoři zjišťují produkci bioplynu
z jednotlivých hybridů kukuřice.
Jaký je stav
na Slovensku a v Polsku
V laboratorních podmínkách se vzorky krmiva inkubují v baňkách
Foto Alena Ježková
standardně po dobu 48 hodin
Prof. Ing. Ján Gaduš, Ph.D.,
(Slovenská pol´nohospodárska
univerzita v Nitre) seznámil posluchače s výrobou bioplynu na
Slovensku. Pracuje tam v současnosti asi 107 bioplynových
stanic (BPS) a na výrobě energie
se podílí pouze 1,2 %. Cílem přitom je, aby se obnovitelné zdroje
energie podílely na produkci
energie do roku 2020 ze 14 %.
Celková slovenská spotřeba
energie je 800 PJ, celková spotřeba energie v zemědělství je 15
PJ, teoretický energetický potenciál vyprodukované biomasy
je přitom 120 PJ a podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie je asi 11 %,
biomasa z toho tvoří asi polovinu, tedy 6 %.
Přednášející uvedl, že by se
měla změnit legislativa tak, aby
více podporovala zemědělské
bioplynové stanice.
Z Polska přijela prof. dr. hab.
inż. Katarzyna Szwedzia (Politechnika Opolska) a hovořila
o situaci polských BPS a inovativním řešení navrhování bioplynových stanic. Pro BPS se používají siláže kukuřice a čiroku. Tyto plodiny jsou také často přidávány ke kejdě v zemědělských
bioplynových stanicích, kdy je
vyprodukovaná energie využívána ve vlastním hospodářství.
Další hosté ze zahraničí
Po ní se slova ujal Dr. Zoltán
Bagi, Ph.D., (Szegedi Tudományegyetem), který přednášel
o potenciálu produkce bioplynu
u kukuřičných hybridů, které
byly ve studiích University Szegedi hodnoceny laboratorně
v kolonách a také v kontinuálních fermentorech. O množství
vyprodukovaného bioplynu podle výsledků nerozhoduje pouze hybrid, ale celková produkce
sušiny.
Eckhard Holzhausen (Monsanto Agrar Deutschland, Düsseldorf) představil systém šlechtění kukuřičných hybridů pro
produkci bioplynu a mléka.
Firma vytváří a zavádí do provozu kukuřičné hybridy s genetikou, která je schopna se
přizpůsobit místním podmínkám a využít vysoký výnosový

potenciál.
Sklizeň a doprava sklizených pícnin
Pícniny jsou rostlinné druhy pěstované primárně ke krmným účelům. Rrozdělujeme je na víceleté a jednoleté, případně podle obsahu
převažujících chemických látek na sacharidové a bílkovinné. Víceleté pícniny představují jeteloviny, některé trávy, případně jejich směsky
– jetelovinotrávy. Jednoleté pícniny (luskoviny, obilniny a jejich směsky) rozšiřují škálu využitelných pícnin. Společně s víceletými
pícninami zajišťují plynulou zásobu čerstvé píce během celého vegetačního období.
Výkonnost zařízení je rozhodující
Objemná krmiva jsou základní a nezastupitelnou částí krmných dávek hospodářských zvířat v letním i zimním období, přičemž jejich hlavními zdroji jsou pícniny ať již
v čerstvém nebo konzervovaném stavu. Sklizeň probíhá téměř po celé vegetační období, přičemž lze každým rokem zaznamenat určité rozdíly. Ty lze nalézt především
ve výnosech, potom v období, kdy začínají první senoseče, resp. sklizně silážních plodin a také v dispozičním času na vykonání pracovních operací, včetně dopravy
produktů z pozemku k využití, do polního skladu, vaku, stohu, sila nebo na speciální složiště.
Ing. Ivo Celjak, CSc.,
je odborným asistentem na katedře zemědělské,
dopravní a manipulační techniky Zemědělské
fakulty Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích.
Volně ložené pícniny mají nízkou objemovou hmotnost, čemuž je přizpůsobena konstrukce
dopravních zařízení. Jejich měrný ložný objem je zpravidla 1,6 až
6 m3 na 1000 kg užitečné hmotnosti (nosnosti). Přičemž pro
čerstvé pícniny je to 1,6 až 2,5 m3
na 1000 kg a pro zavadlé pícniny
2,6 až 6 m3 na 1000 kg.
V případě dopravy čerstvé pícniny je výše uvedený požadavek
řešen nástavci bočnic koreb vozidel a pro zavadlé pícniny je řešen tzv. velkoobjemovými nástavbami přívěsů, resp. návěsů.
Návěsy v zemědělství
V zemědělské praxi se používá
název „velkoobjemový návěs“.
Návěs je charakterizován tím,
že část hmotnosti nákladu v přípojném vozidle spočívá na tahači, po odpojení tahače spočívá
přední část návěsu na jedné nebo dvou vysouvatelných podpěrách.
Návěsy se připojují za motorová vozidla několika způsoby.
Může to být tažnou ojí s okem
zařízení a ložného prostoru
skladů.
Objemová hmotnost pícnin
v lisovaných balících se pohybuje v rozsahu 210 až 480 kg/m3.
Hmotnosti balíků závisí na rozměrech balíků a budou uvedeny v následujícím textu. Navíc
se u zavadlých pícnin lisováním
zajišťuje optimální průběh konzervačního procesu.
Pro volbu dopravních zařízení
při dopravě lisovaných pícnin
jsou rozhodující tvary a hmotnosti balíků, charakter a délka
dopravní trasy a způsob skladování.
V zemědělství jsou na výkonnost velmi často kladeny požadavky. Například kolik vozidel
s určitým objemem korby musí
být k dispozici, aby byla zabezpečena výkonnost při dopravě,
resp. aby byla zajištěna plynulost materiálového toku vzhledem k použitým technologiím
pracovní činnosti.
Například při silážování je důležité, aby byl přísun hmoty k silážovému žlabu takový, aby

 Klíčové informace
 V zemědělství se více než v jiných oborech sleduje výkonnost
strojních zařízení. To vyplývá z nutnosti zabezpečit sklizňové
a dopravní operace v přísně vymezeném čase.
 Výkonnost zařízení pro dopravu pícnin lze sledovat jako plošnou,
hmotnostní nebo objemovou.
 Znamená to, jak velká plocha v m2 bude sklizena za hodinu, jaký
objem v m3 bude zpracován (naložen, odvezen) za hodinu, resp.
jaká to bude hmotnost v kilogramech nebo tunách.
okamžitého ideálního stavu plodiny (například ideální stav kukuřice je při obsahu 33 % sušiny
celé rostliny), ideálních povětrnostních podmínek, které mohou být časově omezené (například předpověď počasí říká, že
v noci začne pršet a bude pršet
delší dobu) na jedné straně.
Na druhé straně je nutné respektovat skutečnost, že počet
dopravních zařízení je omezen
vzhledem k nutnosti vytvořit
čas pro rozhrnování a dusání siláže. Vzhledem k požadavku,
aby dopravní zařízení nezajíždělo do silážních prostor (aby nedocházelo k zanášení nečistot
a bakterií do konzervované
hmoty), je náklad řezanky vysypán na kraji žlabu, odkud je rozhrnován. Tento prostor je uvolněn až po určitém čase.
Ve prospěch urychlení dusání
ve velkých silážních žlabech
(v rozsahu 12 000 až 25 000 m3)
pracuje při rozhrnování a dusání několik strojů, které jsou buď
jednoúčelové (válce s tampingovým běhounem), nebo jsou
to nakladače a traktory s čelní
radlicí a zadním pěchovacím zařízením.
O nutnosti vytvoření zásoby
siláže pro chod bioplynové stanice lze uvést následující údaje:
Z 1 tuny trávní siláže lze vyrobit
150 m3 bioplynu, z 1 tuny kukuřičné siláže lze vyrobit 200 m3
bioplynu za hodinu; z 1 m3 bioplynu lze získat 6 kWh.
Z uvedeného vyplývá, že je
nutné počítat s výkonností dopravy.
Skutečná výkonnost je obecně
závislá na průměrné rychlosti
jízdy, které lze dosáhnout při
pracovní činnosti, na možnosti
dosáhnout optimálního technologického postupu, na časových
Jak v úvodu podotkl jednatel
firmy Schaumann Dr. Ing. Jiří
Kuník, společnost zaznamenává
úspěchy na poli konzervace pícnin nejen pro přežvýkavce, ale
také s přípravky pro objemná
krmiva určená do bioplynových
stanic.
Přednášející MVDr. Tomáš
Mitrík, Ph.D., ze společnosti
FeedLab, s. r. o., seznámil přítomné s receptem, jak nakrmit
krávy v období kolem porodu.
„Kráva, která dojí 40 litrů denně,
je v zátěži maratónského běžce,
proto bychom se k ní měli patřičným způsobem chovat,“ sdělil
a odpověděl na otázky, jak efektivně energeticky podpořit krávy
po porodu nebo co může způso-
Ing. Dušan Kořínek, Ph.D.,
představil novinky, které nabízí
aplikace Mooml
Foto Pavel Bydžovský
Následně navázal přednáškou
o nejčastějších chybách při konzervování objemné píce. „Ne-
bojte se konzervovat mladé porosty, sice dají nižší výnos, ale
starý porost s velkým množství
neutrálně detergentní vlákniny
(NDF) neboli buněčných stěn
rostlin zabírá pouze v bachoru
místo, ale nepřináší živiny.“
Ing. Dušan Kořínek, Ph.D.,
z firmy Schaumann představil
nové možnosti programu Mooml, do kterého byla nedávno
implementována funkce sledování nákladů spojených s reprodukcí a léčbou mastitid.
Mooml je webová aplikace, která je po souhlasu uživatele propojena s daty kontroly užitkovosti. Pracuje nezávisle na dojírně, všechna data pořízená
softwarem dojírny jsou kopírována do systému Mooml. Systém nezasahuje do řízení dojír-
ny, převzatá i pořízená data přímo zpracovává ve své databázi
a poskytuje uživateli okamžité
výstupy, analýzy, přehled a podobně. Aplikace je přístupná
a lze ji ovládat pomocí tabletů
a chytrých telefonů.
Ve druhé přednášce představil
Dušan Kořínek nabídku osiv
trav, vojtěšky a jetelů Greenstar.
Jako pícninářsky zajímavou trávu představil jemnolistou kostřavu rákosovitou.
Velice podrobnou přednášku
k reprodukci skotu měl také
soukromý veterinární lékař
MVDr. Jiří Davídek, který především představil synchronizační programy používané v České
republice a vysvětlil jejich fyziologickou podstatu. Pojmy OvSynch, PreSynch, CIDR Synch
a další se tak chovatelům více
přiblížily.
MVDr. Davídek v závěru shrnul management reprodukce do
několika bodů:
 inseminujte krávy ve správný
čas vzhledem k říji nebo ovulaci,
 zlepšete efektivitu inseminace,
 po uplynutí doby dobrovolného vyčkání inseminujte krávy
rychle,
 striktně dodržujte postupy
inseminačních programů (nebo
zapomeňte na možnost jejich využití),
 zjistěte brzy, které krávy jsou
po inseminaci jalové,
 znovu agresivně inseminujte
jalové krávy,
 přijměte a přizpůsobte si no
vé technologie.
ztrátách vyplývajících ze specifiky technologického postupu,
na dovednosti, resp. dispozicích
obsluhy provádět pracovní činnost, na čase potřebném na vykládku (sklápění, vyhrnování),
na technologii uskladnění.
Senážní lisy, tzv. baličky vkládají siláž do vaků-tunelů (tunely
jsou v rozměrech 2 x 1,5 m, x
1,95, x 2,4, x 2,7 a 3 metry, délka je variabilní, ale nejčastěji se
používají délky 50 až 80 metrů).
Baličky pracují s výkonností
40 až 120 tun za hodinu (silážní
lis Budissa Bagger RT-9000 disponuje výkonností až 200 t/h).
Vykládka na hromadu v silážním žlabu představuje čas na vykládku v rozsahu 1 až 3 minut.
Výkonnost také závisí na dalších vlivech prostředí, které se
projeví v časových ztrátách (například čekání u vykládky a nakládky).
(Pokračování na str. 14)
www.agrozet.cz
Společnost Schaumann ve spolupráci ze Zemědělským svazem ČR, Agrární komorou ČR a firmou CRV uspořádala v únoru cyklus jarních seminářů, které
měly jako ústřední téma mléko, jeho úspěšnou výrobu, jejímž hlavním předpokladem jsou kvalitní objemná krmiva. Jarní semináře se konají na několika
místech republiky. Jedno z míst tradičních setkání jsou i jihočeské Chabrovice.
bit i malá změna v krmení. „Není
jednoduché dodat kravám dostatek energie, abychom nezpůsobovali acidózu. Začněme na
žlabu: Víme skutečně, co krávy
sežraly? Od toho je třeba začít
naše úvahy, neboť rozhoduje
pouze to, co vstoupilo do trávicího traktu, a nikoli to, co spočítal
výživářský poradce. Jak blízko
může být k acidóze, o dojivosti
rozhodují detaily. Například
dlouhé míchání úplné směsné
krmné dávky (TMR) rozbije její
strukturu a bachor přestane
dobře fungovat. Nebo se stává,
že kráva se z nějakých důvodů
nedostane ke žlabu, pak se přežere, a tři dny jí trvá, než se ke
žlabu opět vrátí, ubere na mléku
osm litrů,“ vysvětlil MVDr. Tomáš Mitrík.
Foto archiv autora
inzerce
Výroba mléka z kvalitních objemů
Lukáš Rytina
Dopravu píce občas komplikuje nízká únosnost podloží
Píce je dopravovaná v několika variantách, buď volně ložená, nebo
v balících
Foto archiv autora
(pevnou nebo odpruženou,
resp. výškově stavitelnou), dále
to může být sedlovým připojovacím zařízením umístěným na
tažném vozidle (točnice na automobilu nebo na speciálním podvozku, který se připojuje za
traktor) a také to může být tažnou ojí s kulovou miskou.
Lisované pícniny mají vyšší
objemovou hmotnost než volně
ložené, čímž se zlepšuje využití
užitečné hmotnosti dopravních
technologie rozhrnování a dusání byla ideální. To znamená, aby
probíhalo rozhrnování a dusání
řezanky kontinuálně. Stroj, který provádí rozhrnování a dusání, musí mít čas na dokončení
své práce (rozhrnování vykonává několika jízdami, dusání také,
minimálně 3x v jedné stopě).
Při navrhování počtu dopravních zařízení a objemu jejich ložné plochy musí být vyřešen
kompromis mezi nutností využít
stroje pro sklizeň pícnin