MANIFEST - IT Fitness

Transkript

MANIFEST
e-DOVEDNOSTÍ
2015
S příspěvky vedoucích činitelů z ministerstev, vzdělávání, tvorby politik,
výzkumu a průmyslu.
Tento manifest vytvořily organizace European Schoolnet a platforma DIGITALEUROPE v rámci
kampaně e-Skills for Jobs 2015.
Kampaň e-Skills for Jobs 2015 je iniciativou Evropské komise, která je financována z programu EU
pro Výkonnou agenturu pro malé a střední podniky (EASME).
Kontaktní osobou za Evropskou komisi je André Richier, hlavní administrátor odboru „Klíčové
podpůrné technologie a digitální ekonomika a interoperabilita“ Generálního ředitelství pro vnitřní
trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky.
Vydavatel:
European Schoolnet
(EUN Partnership AISBL)
Rue de Trèves 61, 1040 Brusel
Belgie
Design a tisk: Hofi Studio, Česká republika
Vydáno: v prosinci 2015
ISBN:
Na vydání této publikace se vztahují podmínky licence
„Attribution 3.0 Unported Creative Commons“
(http://creativecommons.org/licenses/by/3.0).
OBSAH
Předmluva 5
Kapitola 1 Digitální transformace ekonomiky
7
Kapitola 2 Všechno změní internet věcí
13
Kapitola 3 Rozšiřování a podpora e-leadershipu v Evropě
21
Kapitola 4 Digitální dovednosti: nabídka a poptávka
v Evropě v letech 2016–2020
34
Kapitola 5 Digitální dovednosti ve
Spojených státech amerických
49
Kapitola 6 Digitální dovednosti v Japonsku
56
Kapitola 7 Digitální dovednosti ve veřejném sektoru:
zkušenosti z Estonska
63
Kapitola 8 Vzdělávací priority v propojeném světě
68
Kapitola 9 Digitální začlenění a posílení postavení občanů: řešení nerovnováhy
73
Doporučení
80
Profily přispěvatelů
86
Recenzenti
90
Bibliografie
91
3
4
Manifest e-dovedností
PŘEDMLUVA
O nedostatku digitálních dovedností a o tom, zda Evropa v honbě za digitálním
talentem zaostává, toho již bylo napsáno mnoho.
V reakci na významný pokles zájemců o studium informačních a komunikačních
technologií (dále jen ICT) a absolventů těchto oborů v prvních letech nového
milénia vypracovala Evropská komise s cílem eliminovat tento znepokojivý
trend dlouhodobou strategii týkající se digitálních dovedností.
Od roku 2010 počet studentů ICT opět narůstá. Dobrou zprávou je, že dnes již
máme signály o vyšším nárůstu tohoto tempa, než se očekávalo.
Jsem přesvědčen, že máme-li takovou hybnou sílu udržet v chodu, musíme
vyvíjet dlouhodobé úsilí.
A právě proto se strategie Evropské komise s názvem Digital Single Market
( Jednotný digitální trh) soustřeďuje především na rozvoj digitálních dovedností. Lepší učební osnovy, dobře vyškolení učitelé, nové pedagogické přístupy,
pružné výukové a vzdělávací přístupy, to všechno je nutné k tomu, abychom
v době, kdy řešíme nejzávažnější překážky na cestě k vytvoření Jednotného digitálního trhu, mohli co nejlépe využívat digitální zdroje.
Mezi zeměmi a institucemi poskytující vyšší vzdělání sílí konkurence při
získávání studentů a vědců. Je potřeba, aby si Evropa udržela pozici centra
vynikajícího vzdělání, vědeckého výzkumu a inovací. Ačkoli jde o zodpovědnosti
jednotlivých zemí EU, Evropská komise je podpoří v jejich úsilí a pomůže jim
posílit prestiž digitálních dovedností a přispěje ke zvýšení evropské úrovně
profesionality v oblasti ICT.
A právě tento poslední bod má zcela zásadní význam. V dnešní ekonomice jsou
digitální technologie důležitým motorem růstu, který pohánějí myšlenky vysoce kvalifikovaných ICT profesionálů a obchodních manažerů - neboli e-lídrů.
Vzhledem k tomu, že poptávka po digitálním talentu je celosvětová, získat
potřebné množství takto schopných lidí se stává výzvou. Odhaduje se, že
do roku 2020 dosáhne počet potenciálních volných míst pro ICT profesionály
přibližně 800 000 a nových e-lídrů bude zapotřebí 200 000. Faktorem, který
k tomuto stavu přispívá, je relativní nevyzrálost ICT profesí, jež se odráží
v tom, že veřejnost vnímá požadavky na digitální profese a dovednosti poněkud
omezeně, význam odborného školení a certifikace v ICT průmyslu zůstává
nedoceněn a vzniká znepokojivě mnoho chybných projektů v oblasti ICT. Budeli tohle pokračovat, je zde riziko, že nedostatky v ICT dovednostech dosáhnou
PŘEDMLUVA
5
nepřijatelné úrovně. S tím je třeba něco udělat. Abychom zajistili, že se ICT
produkty a služby budou vypracovávat s patřičným ohledem na soukromí,
bezpečnost a etické jednání, je nezbytné, aby jednotlivé státy uznaly význam
vysoké kvality standardů platných pro ICT profesionály.
Strategie Jednotného digitálního trhu zdůrazňuje nutnost růstu digitálních
dovedností u třetiny pracovní síly, která je z tohoto hlediska ve výsledku
prakticky negramotná. Ačkoli je situace v Evropě velice různorodá, v některých
zemích EU existuje značné množství lidí, kteří internet buď nikdy nepoužili,
anebo ovládají jen omezený počet základních funkcí, jako je např. práce
s e-mailem. Jelikož se společnost stále více digitalizuje, hrozí těmto lidem
nebezpečí ekonomického a sociálního vyloučení. Evropská komise si tento
problém velmi intenzivně uvědomuje, a proto v roce 2016 představí plán
integrace digitálních dovedností v Evropě.
V současné době pracujeme na zefektivnění digitálních dovedností ve všech
našich politikách, souvisejících s modernizací a digitální transformací evropské
ekonomiky. Naším cílem je co nejlépe využít všechny dostupné nástroje
financování na úrovni EU a jednotlivých států tak, abychom rozvoj digitálních
dovedností podpořili. To bude vyžadovat intenzivní snahu o spolupráci všech
zainteresovaných stran, tedy vlád, průmyslu, vzdělávacího sektoru a občanské
společnosti.
K plnění tohoto náročného úkolu, který hraje tak zásadní roli v digitální
budoucnosti Evropy, bych rád přizval všechny, kdo se účastní kampaně e-Skills
for Jobs a čtou tento Manifest e-dovedností.
6
Andrus Ansip
místopředseda pro Jednotný digitální trh,
Evropská komise
KAPITOLA 1
Digitální transformace ekonomiky
Úvod: Fórum strategické politiky
V únoru 2014 ustavila Evropská komise expertní skupinu nazvanou Fórum
strategické politiky pro digitální podnikání (dále jen Fórum), jejímiž členy
jsou vedoucí činitelé ze sféry obchodu, akademické obce, mezinárodních
organizací, občanské společnosti a veřejného sektoru. Práci Fóra podporují
úředníci Rady členských států, kteří na národní a místní úrovni řídí programy
a politiky digitální transformace. Fórum se zaměřuje na urychlování digitální
transformace stávajícího evropského průmyslu a podniků napříč všemi sektory
ekonomiky. Jeho cílem je vytvořit v Evropě nové obchodní příležitosti. Nabízí
rovněž prostor pro trvalý informovaný dialog o této transformaci.
Zaměření na digitální transformaci stávajícího evropského průmyslu a podniků
byla stanovena jakožto přednostní ze dvou hlavních důvodů. Především proto,
že právě zde se Evropě naskýtají největší příležitosti. Ve skutečnosti mají tři
čtvrtiny hodnoty digitální ekonomiky Evropy potenciál zvýšit produktivitu
a konkurenceschopnost, a tudíž i možnost vytvářet pracovní místa v již
existujícím evropském průmyslu a podnicích. Druhým důvodem je fakt, že
Evropu začíná ovlivňovat hlubší a ještě výraznější vlna digitálních technologií,
a je podstatné, abychom byli připraveni ji plně využít v tak důležitých veřejných
službách, jako je zdravotnictví a školství.
Digitální transformace: druhá vlna digitálních
technologií
Evropa potřebuje více pracovních míst, a to zejména pro mladé lidi. Ačkoli
příležitosti ke změně, jež druhá vlna vyspělých digitálních technologií
představuje, nejsou zázračným lékem na tuto situaci, mohou výrazně přispět
k jejímu řešení. Využívání možností druhé vlny vyspělých digitálních technologií
může pomoci evropským podnikům – velkým i malým, aby se staly vysoce
produktivními a v globálním měřítku konkurenceschopnými a mohly vytvářet
špičková pracovní místa. Kromě toho může podporovat tvorbu opravdových
společenských hodnot a vést větší množství občanů Evropy k výraznějším
úspěchům a využívání lepších veřejných služeb. Průlomové inovace, které tyto
digitální technologie přinesou, budou mít ve výsledku masivní transformační
sílu a stanou se zásadními nástroji podporujícími EU při dosahování cílů, jež
byly vytyčeny ve strategii Evropa 2020 zaměřené na vytvoření chytré, trvale
udržitelné a inkluzivní ekonomiky.
KAPITOLA 1 DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE EKONOMIKY
7
K těmto vyspělým digitálním technologiím náleží mobilní komunikace,
sociální média, cloud computing, analýza velkých objemů dat, chytré přístroje,
vzájemně propojené objekty a senzory, které od základu mění způsob, jak lidé
žijí, pracují, komunikují a hrají si. Stručně jsou popsány níže:
• mobilita a mobilní aplikace: technologie, které za pohybu umožňují hlasové
a datové spojení mezi lidmi a stále častěji i mezi objekty. Aplikace, jež tohoto
principu využívají a v některých případech pracují i s lokalizačními údaji;
• sociální média: firemní sociální média popisují, jak firmy používají tento
nástroj k obchodním účelům. K těmto nástrojům náleží sociální sítě (např.
Facebook, LinkedIn atd.), mikroblogging (např. Twitter), blogy, interní wiki
a/nebo jiný firemní kolaborativní software;
•cloud computing: práce s cloudy je model umožňující pohodlný síťový
přístup/přístup na vyžádání ke sdílení fondu nastavitelných výpočetních
zdrojů (např. k sítím, serverům, úložišti, softwaru, aplikacím a službám), jež
mohou být rychle poskytnuty a uvolněny s minimálními nároky na řízení či
interakci s poskytovatelem služeb;
•analýza velkých objemů dat: odkazuje na proces sběru, uspořádání
a analyzování velkých objemů dat („big data“) z celého spektra různých
zdrojů, jehož cílem je objevit a odvodit hodnotu ze vzorců a jiných užitečných
informací;
•internet věcí: popisuje síť fyzických objektů, jež zobrazuje IP adresy
za účelem propojitelnosti přes internet a komunikaci, k níž mezi těmito
objekty a dalšími internetovými zařízeními a systémy dochází.
Analýza velkých objemů dat: přínos pro Evropu
Dopad druhé vlny vyspělých digitálních technologií na každého, kdo se
v dnešním světě věnuje obchodu, je nanejvýš výrazný. Jak vypozoroval
profesor Clayton Christensen z Harvardu, „digitální pokrok v některých
případech zlepšuje účinnost a vytváří přírůstkové výnosy v objemu, zatímco
v jiných dramaticky snižuje náklady a zvyšuje přístup firem a uživatelů
k trhům; a v dalších případech aktivně narušuje tradiční průmyslová odvětví“
(Christensen, C., 1997). Organizace, jež tyto technologie využívají, se
nepředstavitelně rozšiřují a odvádějí desetkrát lepší výkony než konkurence.
Jedná se o největší transformaci obchodu, jakou svět zažil za celé století (Coutu,
S., 2014). Nevyužitý potenciál je obrovský a může přinášet také společenské
hodnoty i lepší demokratickou součinnost.
Zvláštní přezkoumání si zaslouží přínosy, jež vznikají na základě schopnosti shromažďovat a analyzovat velké množství dat, která jsou dnes k dispozici; tato disciplína se často označuje jako big data či analýza velkých objemů dat. Big data
8
a silně propojená prostředí, vyplývající z internetu věcí, se spojují za účelem posílení managementu založeného na datech, reorganizace postupů a vytvoření ještě
významnějších přínosů, například nositelných senzorů, které monitorují vaše
zdraví, chytrých měřidel sledujících, jak hospodaříte s energií, či automobilů, jež
automaticky přepočítávají trasu, aby se vyhnuly dopravní zácpě a snížily emise
CO2. Už existuje řada nových sociálních příležitostí, od snížení zločinnosti přes
zlepšení zdravotní péče po lepší ochranu životního prostředí, nové obchodní modely a samozřejmě celá nová obchodní odvětví, jež na této nové způsobilosti závisí. Tato data se získávají mj. ze sociálních médií, internetových zařízení, jako jsou
chytré telefony a tablety, přístroje a senzory, nahrávání audia a videa. Odhaduje
se, že produktivita firem, jejichž rozhodovací procesy se zakládají na znalostech
získaných z dat, se zvýší o 5 - 6 % (Evropská komise, 2014).
Digitální transformace: úkoly pro evropské malé
a střední podniky
I přes zjevné výhody se malé evropské firmy netransformují dost rychle.
Inovace a transformace nejsou nic jednoduchého. Přijmout digitální technologie znamená přizpůsobovat postupy, organizační struktury a pracovní síly digitálnímu světu – a opustit „obchod takový, jaký vždycky býval“, znamená to také
přijmout rizika a rychle implementovat nové nástroje. Těchto náročných úkolů
se ne všechny firmy dokáží s úspěchem zhostit, zejména pak ty nejmenší. Ale jak
vysvětluje Maxence Cupper, výkonný ředitel společnosti idweaver, „v obchodě
není nejsilnější ten, kdo přežije, ale ten, kdo řídí změnu“. Je tudíž nutné firmy
přesvědčit, že výhody, jež s sebou změna přináší, bohatě vyvažují dané riziko.
Více než 41% firem v EU dosud nepřijalo žádné vyspělé technologie (mobilní
zařízení, sociální média, cloud computing a big data), přičemž plně je využívá
pouze 1,7 % (IDC, 2013). Následující graf zachycuje značnou různorodost,
která v EU panuje. Zatímco ve Velké Británii tyto čtyři technologie zatím
nepřijalo 26,8 % podniků, v Itálii je jejich počet znepokojivě vysoký, a to 52,3 %.
Řešení vedoucí ke zlepšení obchodních postupů založených na tzv. big datech
přijalo méně než 7 % evropských malých a středních podniků, a pokud jde
o užívání dalších technologií, situace je jen o málo lepší. Jak vidíte níže, z firem
v EU, které mají 10 až 250 zaměstnanců, využívá sociální média 28,5 % a cloud
computing pouze 25,7 %, přestože právě cloudové služby představují pro malé
a střední podniky ideální způsob, jak mít přístup k digitálním technologiím
bez kapitálových výdajů. I když pak tyto služby využívají, často se omezují jen
na základní řešení, jako je např. e-mail a prostor pro ukládání dat (IDC, 2013).
9
Obrázek 1: Míra digitální adaptace podle velikosti podniku, 2012
> 250 employees
Fully Digital
Digital Mature
Digital Followers
Digital Beginners
Non Digital
10–249 employees
0 %
20 %
40 %
60 %
80 %
100 %
Zdroj: IDC European vertical markets survey 2012
Digitální transformace: dopad na pracovní místa
a dovednosti
Přijetí vyspělých digitálních dovedností má zásadní dopad na tvorbu i likvidaci
pracovních míst, a následně i na potřebu nových dovedností. Podrobný rozbor
francouzské ekonomiky ukazuje, že ačkoli v posledních 15 letech internet zlikvidoval 500 000 pracovních míst, tak zároveň vytvořil 1,2 milionu nových,
což znamená 2,4 pracovního místa na jedno ztracené (McKinsey, 2011). Růst
s sebou přináší zaměstnanost – navrhuje se, že jen v samotném Německu by
malé a střední podniky mohly pomocí účinného využívání technologií vytvořit 670 000 nových pracovních pozic (The Boston Consulting Group, 2013).
Digitální transformace sice vytvoří tato nová specializovaná místa, nicméně
povede rovněž ke ztrátám zaměstnání. V průměru může technický pokrok v následujících desetiletích ohrozit 54 % našich pracovních sil ve všech členských
státech EU, přičemž podle odhadů budou severní státy EU zasaženy méně než
jejich sousedé (Bruegel, 2014). Tam k potenciálním ztrátám pracovních míst
(a k vlivu na ekonomiku obecně) přibudou i krachující podniky, které neudrží
tempo se změnami.
Nově vytvářené pracovní pozice vyžadují soubory dovedností, jež se velice liší
od těch, které se vážou k zaniklým pracovním místům. Digitální technologie
mění od základu pracovní trh i dovednosti, které lidé potřebují, aby svou práci
vykonávali dobře. Klíčovým úkolem je stále přizpůsobit pracovní sílu nutnosti
vypořádat se s riziky a příležitostmi, které z nových technologií vyplývají. V organizacích stále panuje nedostatek lidí vybavených dovednostmi pro digitální
řízení a kompetencemi potřebnými pro vedoucí pozice. Současně se ocitá na kritické úrovni i potřeba nových, vysoce specializovaných dovedností např. k analýze velkých objemů dat, kyberbezpečnosti a cloud computingu. Řada členských
států EU se silně soustřeďuje na to, aby vybavila pracovníky dovednostmi, které
budou potřebovat, mají-li se stát pracovní silou digitálně transformované ekonomiky a společnosti. Takové iniciativy je nutno rozšiřovat a prohlubovat.
10
Identifikace oblastí, kde je třeba zlepšovat: lepší
dovednosti a podpora
Nelze popřít, že se obchodní společnosti v EU musí transformovat, aby byly
konkurenceschopné a aby mohly růst a vytvářet pracovní místa. Nicméně jak
již bylo zmíněno, je zároveň jasné, že evropské malé podniky v tomto směru
zaostávají. Fórum zkoumalo možné důvody tohoto problému, a zatímco
prozkoumávalo různé varianty napříč obchodními sektory a členskými státy
EU, identifikovalo obtíže v následujících oblastech: vedení, důvěra, dovednosti
a podpora, politika a opatření. Pro tento manifest je obzvláště důležitá potřeba
zlepšení dovedností a podpory.
Nedostatek finanční a praktické podpory, kterou digitální transformaci
poskytují veřejné a jiné autority, ovlivňuje pokrok v Evropě dvěma výraznými
způsoby. Zaprvé to z praktického hlediska ztěžuje digitální transformaci
manažerům podniků. Zadruhé tento fakt vysílá silný signál společnosti, že
digitální transformace není důležitá a není pro Evropu prioritou.
Pokud se navzdory tomu i mnoha dalším překážkám dají další podnikatelé
povzbudit ke změně, poptávka po digitálních dovednostech nutných pro
vedoucí pracovníky poroste ještě víc. Navíc bude vznikat poptávka po nových
profesích, jako jsou analytici velkých objemů dat a odborníci na kybernetickou
bezpečnost.
Docílení dalších a lepších dovedností a podpory:
doporučení
Jak prohlásila Ann Rosenbergová, vedoucí programu SAP Global University
Alliances, „Evropa bude vytvářet globální vedoucí pozice v digitální ekonomice
pouze tehdy, když vychová další generaci špičkových IT talentů a podnikatelů.
Avšak Evropa patrně řeší rozsáhlou mezeru v kádru zběhlých IT specialistů
a obchodních ekonomů, kteří dovedou využívat možnosti tzv. big dat, cloud
computingu a dalších digitálních technologií. Klíčovou oblastí pro Evropu
by tudíž měla být podpora začínajících IT firem a absolventů informatiky”.
V těchto souvislostech lze vyslovit čtyři hlavní doporučení, jak lepší podporou
a dovednostmi posílit digitální transformaci:
•přesměrovat fondy a programy směrem k lepší podpoře digitální
transformace. Ačkoli už existuje mnoho fondů a nástrojů napomáhajících
rozvoji začínajících firem, skoro žádné nejsou konkrétně zaměřeny
na zavedené podniky, které by se potřebovaly digitálně transformovat. Ideální
by bylo zpřístupnit více fondů určených k digitální transformaci, nicméně
v krátkodobém horizontu by se dalo udělat víc v oblasti rozšíření kritérií,
jež se používají u již existujících fondů a programů. Digitální transformace
jakožto klíčový cíl financovaných projektů by měla být zahrnuta konkrétně
11
do aplikace a kritérií způsobilosti finančních nástrojů a programů, které nabízí
COSME (Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé
a střední podniky), Evropská investiční banka, Evropský investiční fond či
Horizont 2020. Díky tomu by se digitální transformace stala součástí všech
projektů v klíčových investičních oblastech, jako je doprava/infrastruktura,
energetika, školství, inovace/věda a technický rozvoj, trvalá udržitelnost
životního prostředí atd. Členské státy EU by měly rovněž zefektivnit stávající
programy a vycházet z nich, aby se lidé vybavení digitálními dovednostmi
mohli spojit s malými podniky, které tyto dovednosti potřebují. Jedním
z příkladů je systém Záruka pro mladé (Youth Guarantee), jehož cílem je
zajišťovat lidem mladším 25 let kvalitní nabídku zaměstnání, odborného
učení nebo stáže;
•podporovat důležitost digitálního leadershipu: ustanovit „výkonné
digitální ředitele“. Digitální transformace ovlivňuje všechny části podniku,
takže organizace budou stále více potřebovat lidi, kteří dokážou vypracovávat
a realizovat integrovanou digitální strategii pro celou firmu. Digitální
transformace potřebuje kombinaci digitálních a obchodních dovedností,
tj. jsou zapotřebí šéfové podniků, kteří výborně rozumí nejen organizaci,
ale zároveň i užívání digitálních technologií, čímž umožní firmě dosahovat
obchodních cílů a transformovat organizaci;
•začlenit digitální transformaci do hlavního vzdělávacího proudu. Je
nutné, aby naše školicí a vzdělávací instituce produkovaly lidi vybavené
správnými dovednostmi a postoji k digitálnímu leadershipu a podnikání
– zejména proto, že poptávka po digitálních lídrech převáží nad nabídkou,
jelikož digitální transformace obchodu je již v plném proudu. Vzdělání
a odborná příprava pro oblast obecného managementu musí tudíž obsahovat
více digitálního know-how a digitálních řídicích dovedností. Za tímto
účelem by měl vzniknout dialog se zástupci školicích institucí zaměřených
na profesionální rozvoj, aby všichni společně uvážili, jak by se tohoto cíle dalo
nejsnáze dosáhnout;
• zvýšit nabídku nových, vysoce specializovaných dovedností. V
zhledem
ke stoupající poptávce po specializovaných digitálních dovednostech, jaké
mají například analytici big dat, specialisté na kyberbezpečnost a tvůrci
kódů/programátoři, by se Evropská komise měla urychleně soustředit
na opatření, jak mezery v digitálních dovednostech vyplnit. Abychom zajistili,
že na digitální ekonomiku souvisle a účinně přejdou všechny průmyslové
sektory (zejména tradiční obory), nelze se obejít bez specializovaného
přístupu k různým odvětvím.
12
KAPITOLA 2
Všechno změní internet věcí
Úvod
Internet věcí je zřejmě jednou z nejvíce medializovaných a zároveň nejpodceňovanějších technických revolucí, jaké kdy uvidíme.
Příliš medializovaný je z hlediska úspor, které dle předpovědí vzniknou díky
propojeným přístrojům a ekonomickým výhodám, a také z hlediska obecně rozšířeného očekávání nedaleké budoucnosti, kde je všechno propojeno a „zkrátka
funguje“. Podstatnější však je, že bývá podceňován v souvislosti se základním
vlivem, který bude mít propojení všech těchto „věcí“ (plus dalších virtuálních
zdrojů dat) na náš každodenní život a fungování naší společnosti.
V této kapitole se pokusíme rozebrat, co vlastně internet věcí je, jak bude
pracovat a jaké dovednosti budou tudíž zapotřebí a kdy.
Evoluce v internetu věcí
Za účelem rozboru internetu věcí razí organizace Machina Research termín
„subnety věcí“, jež jsou definovány jako ostrov vzájemně propojených zařízení, která jsou řízena buď z jediného řídicího bodu, jediného bodu agregace dat,
nebo případně společnou příčinou či technickým standardem. Jak si probereme v následujícím odstavci, subnety věcí jsou v rámci plánovaného zapojení
do našeho budoucího propojeného světa podstatně důležitějším pojmem než
internet věcí.
Evoluce v internetu věcí: subnety věcí jsou
přirozenou vývojovou fází
První, čeho je třeba si všimnout ohledně internetu věcí, je fakt, že se jedná
o pojem, který se velmi liší od systémů Machine to Machine (M2M), tedy
komunikace mezi dvěma přístroji, a od integrace „tradičních“ systémů. Internet
věcí nelze prostě považovat za shluk propojených zařízení a dalších informačních
zdrojů. Vývojová cesta vedoucí k internetu věcí je dlouhá a složitá a je přirozené,
že svým způsobem bude dokončena po menších krůčcích.
Máme-li terminologii rozpracovat ještě víc, mnohá dnešní řešení založená
na propojených přístrojích lze považovat téměř za „intranety věcí“, uzavřená
prostředí s nízkou propojitelností mimo prostor zařízení nebo konkrétní řešení. Dalším přirozeným krokem při integraci těchto řešení do „vnějšího světa“
KAPITOLA 2 VŠECHNO ZMĚNÍ INTERNET VĚCÍ
13
spočívá v tom, že zvážíme integraci takových „intranetů věcí“ do toho, co lze
považovat za „vedlejší“ produkty, služby a pochopitelně intranety věcí.
Je pravděpodobné, že tuto fázi vývoje bude pohánět společné vlastnictví zdrojů
dat či příčina společná pro vlastníky dat. Příkladem by mohla být utilita, jež buduje spojení mezi chytrým měřením a silovým polem. Dotyčná utilita tohle umí
provést, protože má chytré měřiče, vlastnosti silového pole, aplikace, které tyto
vlastnosti podporují, a data, generovaná těmito aplikacemi. Zkrátka a dobře, napojené zařízení a IT prostředí v dotyčné utilitě a samozřejmě v každém podniku
lze považovat za potenciální subnety věcí.
Klíčovým momentem při rozpoznávání těchto subnetů věcí je ta jedinečná
vlastnost, že jim potenciální ochota a technická proveditelnost sdílení dat mezi
aplikacemi umožňuje rozvíjet se daleko rychleji než kompletní internet věcí.
Dalším logickým krokem je rozšířit tento pojem na datové komunity, které lze
definovat jakožto komunity přístrojů, zdrojů dat a vlastníků dat, jež mohou
případně přerůst v subnety věcí. Jako příklad si můžeme uvést skupinu
poskytovatelů inteligentních budov, která užívá platformu SeeControl, nebo
skupinu firem využívajících platformu ThingWorx.
Subnety věcí jsou zjevně důležitým, zásadním krokem na cestě k budoucímu internetu věcí. Jednoduše řečeno, ačkoli bude relativně snadné přesvědčit vymezenou
skupinu podobně motivovaných lidí, aby se za účelem vytvoření internetu věcí
dostatečně „standardizovala“, daleko obtížnější bude přesvědčit ke standardizaci
všechny lidi v IT průmyslu (a souvisejících odvětvích), aby subnety věcí přestaly
být omezené (tj. staly se internetem věcí). Tento pokrok je znázorněn na obrázku 1.
Obrázek 1: Vývoj internetu věcí
Zdroj: Machina Research, 2015
14
„Struktura“ vznikajícího internetu věcí je znázorněna níže pomocí schématu 2.
Na tomto diagramu je zachycen rozsah subnetů věcí včetně:
• podnikových subnetů věcí (General Electric, Samsung);
• konkrétních vertikálních subnetů věcí (zdravotnictví, chytrá města,
inteligentní budovy);
• subnetů věcí průmyslu (stavby);
• subnetů věcí datových komunit (SeeControl).
„Tloušťka“ červených čar spojujících znázorněné subnety věcí naznačuje
pravděpodobnou intenzitu komunikace mezi příslušnými subnety věcí. Je
zjevné, že celkové prostředí rodících se subnetů věcí bude mnohem složitější,
než je zde zachyceno, ale tento diagram slouží ke znázornění důležitých pojmů.
Obrázek 2: Struktura internetu věcí
Zdroj: Machina Research, 2014
I v hypotetické budoucnosti, kdy je veškerá komunikace v rámci internetu
věcí standardizovaná a všechny příspěvky mohou být teoreticky v interakci
s ostatními, bude internet věcí fungovat „ve shlucích“. Například úroveň
sdílení v rámci např. General Electric bude větší než vně této organizace.
To by byly subnety věcí definovány na základě přístupních práv (což není
teoreticky možné). Pro ilustraci tohoto účinku si uveďme příklad: v plně
rozvinutém prostředí internetu věcí může být možné propojit tomograf
užívaný v lékařství (CAT) s tryskovým motorem, ale není pravděpodobné,
že by k tomu někdy byl dobrý důvod!
15
Ve skutečnosti jsou pojmy omezování potenciálu interakce mezi datovými
zdroji v budoucím prostředí internetu věcí a zlepšování potenciálu interakce
mezi datovými zdroji v prostředí subnetů věcí ve výsledku jedno a totéž.
Oba tyto pojmy mají ten výsledek, že subnety věcí budou nejvhodnějšími
čočkami, skrze něž budeme hledět na naši vzájemně propojenou budoucnost.
Stručně řečeno, naše propojená budoucnost bude spíše sítí subnetů věcí než
jediným homogenním internetem věcí. Jasný precedens nám poskytuje dnešní
internet, kde firmy nesdílejí se svými zákazníky tolik informací, kolik jich sdílejí
v rámci organizací samotných a formátové standardy dat, které používají různé
společnosti v interním systému, se mezi sebou často naprosto liší.
Evoluce v internetu věcí: podnikový internet
věcí je zvláštní případ
Zvláštním případem je pak podniková internet věcí: protože podnik lze
považovat za potenciální „subnet“ internetu věcí, tyto dva pojmy splývají
z hlediska prostředí podniku v jedno. Každý podnik si prostě dopřává ten
luxus, že má jednoho vlastníka/řídicí bod (či alespoň limitovaný počet
vlastníků/bodů podobně motivovaných), který se může usnést, že se mezi
různými datovými zdroji vytvoří spojení nezbytná k podpoře aplikací
internetu věcí, třebaže vznik internetu věcí povahu podniku od základu
změní. Fakt, že firmu plně vlastní jeden subjekt, je výhodou pro vývoj všech
systémů, tj. výnosy a náklady jdou na týž účet zisků a ztrát. Je zjevné, že
jeden podnik (či skupina podniků) může být při přesunu k řešením na bázi
internetu věcí relativně hbitý, zejména v porovnání s celkovým vývojem,
který je nutný k vytvoření plnohodnotného internetu věcí.
Kromě toho mají podniky obecně silnou motivaci, aby řešení ve stylu internetu věcí přijaly, což je dáno potenciálem těchto řešení měnit obchodní modely,
zvyšovat výkonnost a zlepšovat návrhy koncového uživatele. Ba co víc: motivací
zde pro ně není jen snaha odlišit vlastní produkty a služby od jiných – k přijetí
takových řešení je pohání i nutnost držet krok s moderněji smýšlející konkurencí. Z hlediska podniku se zde naskýtá volba, jež je pro novou technickou revoluci běžná: buď přijmout novou technologii, anebo podlehnout konkurenci
a ztratit podíl na trhu. Proto lze očekávat, že uvidíme řadu pokrokově smýšlejících podniků, jak nastupují cestu řešení na bázi internetu věcí.
Stručně řečeno, podniky mají před vznikem skutečného internetu věcí
možnost i motivaci, aby si uvědomily, kolik výhod jim tento systém skýtá.
A v důsledku toho můžeme očekávat, že než vznikne plnohodnotný internet
věcí, v souvislosti se subnety věcí se zvýší nároky na dovednosti.
Právě teď nastává čas začít pracovat na dovednostech, jež jsou pro internet
věcí nutné.
16
Důsledky pro dovednosti
Nové, výše popsané prostředí má významný dopad na dovednosti,
kterými budou muset být pracovníci vybaveni, aby se mohli plně zapojit
do rozvíjejícího se komerčního prostředí a toto prostředí podporovat.
Internet věcí (a subnety věcí) zjevně zavedou zcela nový způsob práce, při
němž se boří tradiční hranice firmy a klíčovým bodem se stává „spolupráce“
uvnitř subnetu věcí a napříč ním. Avšak mezi hlavní konkrétní oblasti, které
vznik internetu věcí ovlivní, patří:
• analýza dat;
• management podniku;
• tvorba hardwaru a systémů;
•bezpečnost.
Všechny tyto oblasti budou podrobněji probrány v následujících odstavcích.
Důsledky pro dovednosti: analýza dat pro
internet věcí
Jednou z klíčových nových rolí, které internet věcí zavede, je role „datového
vědce“. Tato pracovní role už na dnešním trhu pochopitelně existuje, ale
se vznikem internetu věcí se radikálně zvýší množství a pestrost dat, které
mají organizace k dispozici, což tyto organizace přiměje, aby na analýzu
dat reagovaly tak, že se budou rozhodovat rychleji a agilněji. Pro mnoho
firem se stane správa dat internetu věcí klíčovou kompetencí, rozlišovacím
momentem pak bude schopnost operovat s daty za běhu, streaming dat
a analýza velkých objemů dat.
Taková analýza by mohla firmám umožnit optimalizovat např. výrobní
postupy v krátkém reálném čase, rychleji zpozorovat příležitost ke křížovému
prodeji, zlepšovat vztahy se zákazníky či zajistit určitou operační účinnost.
Stejná konkurenční dynamičnost, která podporuje přijetí řešení ve stylu
internetu věcí, je ve hře i zde: v konkurenci budou zvýhodněny ty společnosti,
které umí nejlépe převést prvotní data na vykonatelný obchodní záměr.
Stručně řečeno, vznik internetu věcí dodá úloze „datového vědce“ na významu
z hlediska pokračujících operací v mnoha podnicích. Záběr této role se musí
rozšířit i na schopnosti analýzy, porozumění softwaru a obchodu, jež se
kombinují s komunikačními dovednostmi. Zásadní jsou proto dovednosti
týkající se analýzy dat a architektury analýzy, jichž je nedostatek i dnes.
Měli bychom si povšimnout, že druhy datové analýzy, jež jsme si zde popsali, mají obecně spíše vertikální než horizontální charakter. Bude tedy
nutné, aby byli „datoví vědci“ dobře ukotveni ve svém průmyslovém odvětví
17
(i v konkrétní firmě) a měli podporu celé škály sofistikovaných (horizontálnějších) analytických nástrojů.
Důsledky pro dovednosti:
management podniku v rámci internetu věcí
Internet věcí se v minulosti soustřeďoval na technologie, ale je zjevné, že
si toto pojetí rychle razí cestu do každodenního managementu podniku.
Nejvíc a nejrychleji budou z této změny těžit organizace, které ji nejúčinněji
zvládnou. Obchodní dovednosti provázané s internetem věcí jsou potřeba
k tomu, aby pracovníci rozuměli technologii a dokázali vyčíslit obchodní
přínosy, jež mohou z inovativního užívání nových technik vyplynout.
Kupříkladu každý návrhář produktů, který je vystaven vylepšeným informacím
o užívání produktu (poskytovaným případně i samotným napojeným produktem - třeba pračkou), bude schopen lépe a rychleji rozhodovat o návrhu, což
může ovlivnit budoucí výrobu. Ale aby mohla firma, jež daný produkt vyrábí,
najet na tento scénář, bude muset přijmout rozhodnutí, na jehož základě bude
napojený produkt moci poskytovat informace potřebné k podpoře analýzy,
kterou provede návrhář. Na zásadnější úrovni bude muset společnost překonat
přirozené napětí mezi „hardwaristy“, kteří samozřejmě zastávají názor, že nový
produkt nelze dát na trh, dokud není přísně přezkoušen, a „softwaristy“, kteří se
lépe cítí ve světě výrobků, jež se testují nepřetržitě.
Na jiných úrovních v rámci firmy začne být management ekosystémů vztahů
mezi partnerem a dodavatelem (a zákazníkem) výrazně složitější a snad i více
centralizovaný, poněvadž každá společnost, jež je součástí ekosystému, bude
chtít mít přístup k probíhajícím a vylepšovaným informacím o produktech
a službách, aby je mohla dále zdokonalovat a optimalizovat. V případě výše
zmíněné pračky by všechny změny, které udělá náš návrhář produktů, patrně
dále ovlivnily výrobce vybavení k pračkám a ti by se chtěli tyto informace
dozvědět.
Nové dovednosti budou rovněž nutné k ustavení a řízení klíčových ukazatelů
výkonnosti, jež budou potřeba v různých subnetech věcí a nakonec i v internetu
věcí, protože řešení ve stylu internetu věcí začnou mít pro obchod zásadní
význam.
Důsledky pro dovednosti: tvorba hardwaru
a systémů pro internet věcí
V zájmu optimalizace schopností a nákladů bude třeba klást výrazně větší
důraz na návrh hardwaru, který je s internetem věcí spojen.
18
Na jednu stranu je velmi snadné vytvořit zařízení způsobilé pro budoucnost
a dálkově připojené na systém tak, že se do něj vloží mnohem víc inteligence,
než se dnes pokládá za nutné, a vybaví se i sofistikovanými komunikačními
schopnostmi a schopností upgradovat software. Takový přístup však zvyšuje
cenu dálkového zařízení, zvyšuje spotřebu energie (což může být zásadní
tam, kde přístroj není zapojen přímo do zásuvky), stupňuje složitost konečné
podoby systémů i bezpečnostní rizika.
Avšak zavádění dálkových zařízení s „minimální specifikací“ může významně
ovlivnit schopnost pružně podporovat budoucí aplikace internetu věcí,
které potenciálně ještě nevznikly. Jako příklad si můžeme uvést chytrý
plynoměr, který je propojen prostřednictvím spojení Low-Power WideArea (LPWA). Takové spojení je vhodné pro komunikaci s tím, kdo odečítá
stavy na měřidlech, ale pravděpodobně nebude umět podporovat pravidelné
aktualizace softwaru měřidel.
Promýšlení těchto překážek může vést k masivním souběžným analýzám.
V dnešním světě existuje relativně málo scénářů, ve kterých je nutné plánovat
rozmístění zařízení s omezeným hardwarem do prostředí, jež vykazuje
vlastně stejný stupeň nejistoty jako internet věcí.
Důsledky pro dovednosti:
bezpečnost internetu věcí
Organizace Intel Security popsala internet věcí jako „bilion zranitelných
bodů”. Přestože by se dalo diskutovat o počtu nul, jež se v tomto tvrzení
objevují, je jasné, že úkol týkající se bezpečnosti internetu věcí bude:
• jiný než dosud;
• velmi významný z hlediska potenciálního rozsahu rizika;
•všudypřítomný.
Nelze pochybovat o tom, že budoucí oblast bezpečnosti internetu věcí
vyvolá potřebu dovedností velmi specifického druhu.
Už dnes patří dovednosti týkající se bezpečnosti internetu věcí k těm, jichž
se nejvíc nedostává, a hrozí nebezpečí, že pokud se tento nedostatek neřeší,
ovlivní to plnou obchodní hodnotu, kterou by mohl internet věcí přinést;
a pokud se bezpečnostními riziky „hrozí“ hned u zrodu internetu věcí, může
to od řešení v tomto stylu odradit. Navíc je pravděpodobné, že omezené
prostředí znovu posílí a rozšíří očekávanou fázi subnetů věcí coby předvoje
internetu věcí, některé subnety se budou rozvíjet rychleji a vývoj některých
těchto systémů budou potenciálně brzdit konkrétní bezpečnostní události.
19
Jak žít a pracovat ve světě internetu věcí
Svět internetu věcí lze obecně charakterizovat tak, že spíš než na hloubku
znalostí se budeme spoléhat na šíři pochopení. Týmy budou menší a agilnější
a možnosti a úkoly (i problémy), jež budou nuceny řešit, potenciálně složitější
i rozmanitější. Do řešení budou patrně častěji zasahovat třetí zúčastněné
strany a potenciální prvky, jež leží mimo oblast, na kterou se dotyčný tým
soustřeďuje. Stručně řečeno, klíčem k práci v prostředí internetu věcí je spíš
zvládnout umění fungovat skutečně pružně a ve spolupráci s ostatními než
zastávat tradičnější přístup, jehož jádrem je pěstování „odbornosti“. V mnoha
ohledech je tohle paralela s tím, jak nás dnes ovlivňuje internet. Větší důraz
než na skutečnou znalost faktů se klade na to, abychom věděli, jak informace
najít a zpracovat.
Protože se průmyslová odvětví rozvíjejí, aby se mohla zapojit do nového
prostředí internetu věcí, klíčová bude rovněž změna managementu.
Odborné školení a rozvoj v oblasti internetu věcí pak budou potřebovat
i jednotliví pracovníci, aby se mohli sžít s novou dynamičností, jež bude
patrně průvodním rysem budoucí ekonomiky.
20
KAPITOLA 3
Rozšiřování a podpora
e-leadershipu v Evropě
Úvod
Má-li být Evropa konkurenceschopná, růst a vytvářet pracovní místa, musí vyřešit
současný akutní nedostatek talentovaných lidí schopných stát v čele inovací, jež
jsou potřebné k zúročení pokroku, který představují nové digitální technologie.
Ekonomický růst, z něhož vyplývá tvorba pracovních míst, vyžaduje, aby
byly příležitosti k inovacím rozpoznány a využity, což zase vyžaduje kvalitní
dovednosti z oblasti e-leadershipu. Takové dovednosti zaměstnancům umožní
navrhovat obchodní modely, využívat příležitostí k inovacím, co nejlépe užívat
digitální technologie a dodávat organizacím hodnoty.
Aby šéfové podniků zítřka tyto úkoly zvládli, potřebují nové soubory dovedností.
Otázka zní, zda jsou evropské instituce poskytující vzdělání, odbornou přípravu
a výukové programy ve své současné podobě uzpůsobeny tomu, aby jim je
vštípily. Některé z nich už na tyto úkoly zareagovaly, jiné však mají co dělat,
aby s tímto rychle se měnícím světem udržely krok. V této kapitole si shrneme
některé výsledky iniciativy Evropský e-leadership, kterou spustila Evropská
komise. Tato iniciativa zkoumá, jak vyšší a výkonné instituce z oblasti vzdělání
a odborné přípravy a konkrétní programy a kurzy určené pro malé a střední
podniky pracují s instrukcemi ohledně vývoje nových učebních osnov.
Úkol
Dovednosti pro e-leadership jsou ty, které potřebuje jednotlivec v moderní
ekonomice, aby inicioval a vytvářel inovace jako např.:
• digitální důvtip: schopnost představit si a nastartovat změnu nutnou pro
výkon firmy, využít trend v digitálních technologiích jakožto příležitosti
k inovacím;
• obchodní důvtip: schopnost inovovat obchodní a operační modely, odvádět
hodnoty svým organizacím;
• strategické vedení: schopnost vést mezidisciplinární tým a ovlivňovat
partnery napříč hranicemi (funkčními, geografickými).
Prognóza pro e-leadership
Podle organizací IDC a empirica bude do roku 2020 poptávka po ICT
zaměstnancích vybavených špičkovými dovednostmi ročně stoupat v průměru
o 4,6 % (Hüsing, T., Korte, W. B., Dashja, E., 2015).
KAPITOLA 3 ROZŠIŘOVÁNÍ A PODPORA E-LEADERSHIPU V EVROPĚ
21
Lze předpokládat silnou souvztažnost mezi poptávkou po e-leadershipu
a po špičkových ICT pracovnících, která v roce 2014 vyústila v poptávku
po 568 000 e-lídrech.
Odhaduje se, že v roce 2015 je jich potřeba asi 620 000. Při stejném tempu
růstu to v roce 2020 bude až 776 000. Použijeme-li tyto odhady a přidáme-li
poptávku po nahrazení, Evropa bude do roku 2020 potřebovat alespoň 200 000
dalších e-lídrů. Tohle je veliký úkol pro současný vzdělávací ekosystém, který ho
těžko řádně vyřeší, pokud nebudou podniknuty další kroky na úrovni národní
politiky.
Obrázek 1: Vyčíslení potenciálních pozic e-lídrů v Evropě v roce 2015
eLeadership positions in Europe 2015
7 0 0 ,0 0 0
620,000
6 0 0 ,0 0 0
5 0 0 ,0 0 0
4 0 0 ,0 0 0
158,000
153,000
3 0 0 ,0 0 0
118,000
2 0 0 ,0 0 0
1 0 0 ,0 0 0
0
Almost 60 % come from business lines
Enterprise size
250+
50-249
2 0 - 49
1 0 -19
B usiness
59 %
IT dept.
41 %
192,000
eLeaders
Zdroj: empirica, Survey NL, UK, DE 2013. Data týkající se EU, shrnutá pomocí strukturálních statistik podnikání (Eurostat)
Nedostatečné zásobení vzdělávacími a školicími
programy
Zjistilo se, že pouze 21 programů poskytuje v Evropě výuku e-leadershipu tak,
jak ji definovaly zainteresované strany – tedy jako způsobilost vést zkušené
výkonné pracovníky v rámci obchodní transformace.
Výsledky zkoumání nabízených vzdělávacích programů pro e-leadership
z roku 2013 dokládají, že Evropa sice prodělala rozmach mezidisciplinárních
programů na úrovni magisterského studia – kombinace obchodu a IT, ale ty
jsou určeny především těm, kteří stojí na počátku kariéry. E-leadership se ovšem
v programech vyššího a odborného vzdělávání objevuje pouze velmi zřídka.
22
Politické iniciativy
Poskytování dovedností pro e-leadership malým a středním podnikům
a podnikatelům je stále chápáno spíš jako sekundární politický cíl ve srovnání
s lépe zavedenými cíli primárními, jako je zavádění digitálních technologií
a základní uživatelské digitální dovednosti. Plán Evropské komise z roku 2007
týkající se e-dovedností a následující iniciativy zaměřené na dovednosti pro
e-leadership nicméně podnítily některé členské státy EU, aby rozvířily veřejnou
debatu a pomohly vypracovat příslušné reakce.
Ve srovnání s ostatními segmenty sféry digitálních dovedností, jako je digitální
gramotnost a praktické užívání ICT, není mnohostranné partnerství v oblasti
e-leadershipu dosud tak rozvinuté. Je nutné, aby se klíčoví partneři dohodli
na účinné akci, pomohli rozvíjet povědomost o dovednostech pro e-leadership
a realizovali opatření podporující nabídku příslušné odborné přípravy a účasti
na ní.
Nástroje zajišťující vzdělání a odbornou
přípravu v oblasti e-leadershipu
Jako součást iniciativy Evropské komise zacílené na e-leadership byly
vypracovány instrukce ohledně výukových plánů jak zavádět e-leadership
do podniků. Tento přístup podporuje charakterizaci dovedností potřebných
pro uplatnění e-leadershipu při rozhodovacím procesu v podnicích a definování
vzdělávacích výsledků odpovídajících klíčovým rolím až po úroveň C. Vznikají
kurikulární profily, které definují cílový obsah a studijní zkušenosti, jež mají být
zahrnuty do výukových osnov pro e-leadership a jež jsou nabízeny institucemi
pro vyšší a odborné vzdělávání.
Implementace těchto instrukcí zajišťuje transparentnost, kterou ocení podniky
usilující o e-leadership, a profesionálové, kteří si přejí dále se vzdělávat, protože
chtějí nést větší zodpovědnost za transformaci podniku a více se podílet na jeho
úspěchu.
Evropský rámec e-kompetencí
Zainteresované strany dalekosáhle podporují koncepci vícedovednostního
e-leadershipu a jeho významu pro budoucí ekonomický a sociální rozvoj
evropského hospodářství.
Kurikulární profily reagují na naléhání zúčastněných stran, že by instrukce
týkající se kurikula měly využívat lepší tržní transparentnost vazeb na Evropský
rámec e-kompetencí (dále e-CF). Každý kurikulární profil je zmapován podle
e-CF a jasně stanoví, které kompetence podle e-CF lze ve kterém programu
zdokonalit.
23
Kurikulární profil pro e-leadership
Kurikulární profily pro e-leadership, jež jsou klíčové pro instrukce týkající se
vývoje nových výukových osnov, vypracovává tým vědců a zástupců průmyslu
za podpory pedagogických odborníků. Profily nabízí možnost porovnávat
jednotlivé programy – vnášejí tedy do ekosystému digitálních dovedností
transparentnost. Popisují a zdůrazňují poptávku po souborech dovedností
potřebných pro e-leadership a napomáhají tomu, aby kurikula držela krok
s měnícím se prostředím.
Profily mají jednoduchou strukturu a k jejich údržbě a užívání je třeba nevelkých
zdrojů – v souladu s ekonomickým klimatem. Řešení pro dnešní dobu musí být
elegantní!
Obrázek 2: Složky kurikulárního profilu pro e-leadership
24
Obrázek 3: Příklad kurikulárního profilu pro e-leadership: Architektura obchodního
podniku
#
" ! !!"
(!"&! $!!!! (!$!
%!& ! ! (!!!!
* " !#! !" !!" *
" -! !!"""" ! ! !!&% !$!&
! !!&(!!"(#"*" !
# !#" *
! !&&"!! $&#
!%" *
"
&" ! !!" " !!&%"!($!! !!+!"! )
,!!&-! !!"
,! !!""!
,!! !!"
!
,!& !"! $!!!"#$ !! !&
!$!'!!%!
,
#!"!& !"!!" % ! !"""
!$#!
! !!
" !!
,!!!" !!#!" !
,%!!! !#!!!!"
,# #!!"" ,"!!" ! "
,"!!"!&!+ & !
#" */" !!&!
*3!!" *5&!
*6#!
*5" !
2
3
2
2
2
#
*1" #!
*4& ! *1##&
*0
!
!!
*1 !
*6#
Každý kurikulární profil obsahuje jméno a zdůvodnění zařazení do portfolia,
seznam rolí, k nimž dotyčného kvalifikuje, a shrnutí dovedností. Základ každého profilu sumarizuje, jaké vzdělávací výsledky absolvent získá: znalosti, dovednosti a kompetence, jež by mu měl program poskytnout, aby si mohl vypěstovat
dovednosti potřebné pro e-leadership.
25
Všechny profily vypracované v první fázi iniciativy dodávají základní kompetence pro e-leadership ve velkých firmách.
Vzdělávací výsledky plně odpovídají e-CF ve smyslu maximální transparentnosti
a využití existujícího sebehodnocení a plánování lidských zdrojů.
Programy propojené s kurikulárními profily urychlí tok dovedností, jelikož
vycházejí vstříc požadavkům zúčastněných stran. Přijetí instrukcí a dodávka
vyhovujících programů:
• ovlivní odbornou přípravu výkonných pracovníků a rozhodnutí, zda uchazeč
bude přijat;
• zajistí transparentnost pro cílevědomé e-lídry a poradí jim při volbě dalšího
vzdělávání.
Tento přístup se plně přizpůsobuje různým souborům dovedností pro
e-leadership v různých rolích.
Použití a implementace kurikulárních instrukcí
týkajících se vyššího a praktického vzdělávání
V různých obchodních školách a univerzitách v Evropě se uskutečnilo několik
demonstrací těchto instrukcí. V praxi se předvedlo, jak mohou kurikulární profily
v kombinaci s kritérii kvality pomoci vyhodnotit programy, které nabízí vyšší
vzdělávací instituce a obchodní školy. Obchodní školy a univerzity ve dvanácti
zemích provedly vyhodnocení kurikulárních profilů pro e-leadership.
Vytvořený přístup a dosažené výsledky byly přijaty pozitivně a několik partnerů
nyní vytváří nové programy vyhovující kritériím e-leadershipu, jež nahradí
starší formáty a obsah.
Zpětná vazba od obchodních škol
Přednostní péče byla věnována rozvoji a zlepšování vzdělávacích nabídek,
které mohou zvýšit přísun zkušených a vysoce kvalifikovaných řídicích
pracovníků zabývajících se inovacemi na bázi ICT do soukromého
a veřejného sektoru. Silvia Leal, akademická ředitelka IE Business School
v Madridu, je hrdá na to, že její škola patří mezi první v Evropě, jež při
koncipování svých kurzů vyššího vzdělávání uplatňují instrukce týkající se
e-leadershipu. Jejími slovy: „Důrazně doporučujeme, aby přístup založený
na kurikulárních profilech pro e-leadership využívaly i ostatní univerzity
a obchodní školy.“
Profesor dr. John Board, děkan Henley Business School, prohlásil, že „Henley,
které má silnou vědeckou a vzdělávací tradici, přímo přispělo k iniciativě
26
zaměřené na e-leadership, když přizpůsobilo své klíčové programy požadavkům
stanoveným v kurikulárních profilech pro e-leadership“.
Zpětná vazba od průmyslu
Stejně pozitivní ohlas přišel i z ICT průmyslu. Freddy Van den Wyngaert,
místopředseda a ředitel informatiky ve firmě AGFA ICS, který zde realizoval
významnou a velmi úspěšnou transformaci, prohlásil, že je „odhodlán v tomto
úspěchu pokračovat tak, aby si výkonní pracovníci osvojili ty nejlepší dovednosti
potřebné pro e-leadership“.
Cristina Alvarez, ředitelka informatiky firmy Telefonica Spain, se vyjádřila
ve stejném duchu, když prohlásila: „Iniciativa Evropské komise zacílená na přísun
kompetencí potřebných pro e-leadership nás velice zajímá. Očekáváme, že
programy, které tyto kompetence nabízejí, intenzivně využijeme.“
I zástupci významných evropských odborových svazů jako Laurent Zibell,
politický poradce firmy IndustriALL Europe, a Karl-Heinz Hageni, IG Metall,
prohlásili, že jejich organizace „podporují veškeré počiny, které oživují růst
a špičková pracovní místa v Evropě, a v důsledku toho i evropskou iniciativu
zaměřenou na e-leadership, jež se ubírá správným směrem“.
Vzdělání a odborná příprava zacílené
na e-leadership pro malé a střední podniky
Pokud se v současné době zaměstnanec malého či středního podniku učí
digitálním dovednostem a dovednostem souvisejícím s e-leadershipem,
většinou se učí sám. Ze 118 malých a středních podniků, které byly dotázány,
jich 114 ohlásilo alespoň „jeden důležitý zdroj vzdělávání“. Každý z nich
vyjmenoval v průměru šest zdrojů, ale vyšlo najevo, že nejdůležitějším
vzdělávacím formátem je učení za běhu.
V odpovědích byly též hojně zastoupeny (56 % a 55 %) zdroje jako průmysl či
profesionální akademie a „učení prostřednictvím konzultantů“. Za poskytovatele
odborného školení jsou považovány i instituce zaměřené na vyšší vzdělávání, ale
většinou jen jednotlivé nabízené výukové kurzy (49 %), méně pak celé výukové
programy (23 %).
V Evropě bylo prozkoumáno téměř 600 potenciálních programů vyššího vzdělávání, ale ukázalo se, že pouze šest z nich se soustřeďuje na e-leadership a je nabízeno ve formátu, který vyžadují malé a střední podniky. Máme tedy co dělat!
Odborná příprava ve sféře digitálních dovedností a dovedností souvisejících
s e-leadershipem, nabízená malým a středním podnikům, musí být pružná, krátkodobá, praktická, dobře zacílená a cenově dostupná.
27
Navíc je nutné řešit různé způsoby školení, protože tyto podniky v rozdílných
stadiích svého rozvoje nevyžadují pouze pestrou škálu školení a podpory, ale
také různé úrovně informovanosti a obeznamování se s tématem.
Cesta e-leadershipu
Jelikož se dovednosti související s e-leadershipem rozvíjejí a vyvíjejí, podniky –
zejména pak ty malé a střední – budou v tomto směru obvykle potřebovat buď
udělat další krok na žebříčku e-leadershipu, anebo na téže úrovni diverzifikovat
a doplňovat dovednosti již existující.
Cesta e-leadershipu může vycházet ze zvědavosti a povědomí o konkrétních opatřeních, jež dotyčnému otevřou oči, aby si vypracoval vizi digitální transformace
a potenciál pro inovace. Vizi je nutné převést v plán, jehož součástí je stanovení
priorit a určení směru implementace. Prostřednictvím informačních akcí a volných
přednášek, jako jsou např. masově přístupné online kurzy, by se mohl s tématem
obeznamovat větší počet jednotlivců z cílových skupin, kteří tak budou moci rozpracovávat své vize. V dalších, konkrétněji zacílených, či dokonce na míru upravených akcích lze pak provést vyhodnocení individuálních potřeb podniku na základě
dovednostního portfolia. K dalším stadiím na této cestě by mohlo náležet konkrétní
školení v určitých dovednostech a kompetencích zaměřených na e-leadership, jež
by mohlo probíhat prostřednictvím rozmanitého spektra možností, včetně tradičních vzdělávacích programů, konkrétních odborných kurzů a (pro malé a střední
podniky snad nejpoužitelnějšího) koučování, poradenství a spolutvorby znalostí.
Obrázek 4: Cesta e-leadershipu jakožto rámec poptávky podniků po e-leadershipu
a nabídek vzdělávání a odborné přípravy
+
Cloud
technology
Tech strand
e-Leadership:
Digital
Innovation,
Innovation
Technology & strategic view
Information
for SMEs
Management
e-Leadership
Skills: New Planning
for
Technology
and Business growth
Architecture
Management
of Digital
Innovation and
IT Governance
Business
and IT
alignment
Social
Media
Strategy
Business strand
TSP
Exec
Strategy
Leading
a Dev
Team
Exec Masters
IT Governance &
Enterprise
IT Architecture
MOOC
Method
Winning
at Customer
Dev‘ment
Sales
Partner
management
IT Marketing
Blended
learning
Business
Analytics
Video
& F2F
F2F
+
<< Training and education intensity >>
Strategy
Dev‘mt for
ICT intens.
Org
Cyber
Security&
Resilient
Business
Duration
Phases of the e-leadership journey:
Co-creation
1-4 weeks
Education
Needs assessment & Strategy
consulting
Awareness
Eye opening &
Familiarisation
Vision,
prioritisation &
strategy
Training &
How-To‘s
Disruption & new
challenges
Enterprise e-Leadership Maturity >>
28
2-5 days
Education
Application
and Practise
of Skills &
Competences
1-5 months
> 0.5 years
0.5 - 1
day
Příležitosti pro školitele, kouče a konzultanty
Poskytovatelé různých druhů vzdělávání a odborné přípravy by měli mít dost
příležitostí k tomu, aby vypracovali a nabídli školicí programy a kurzy vhodné
pro různá stadia na cestě e-leadershipu. Mohli by k nim patřit profesionálové,
lidé z průmyslových akademií, školitelé z obchodních komor, zaměstnanci
koučingových a poradenských organizací, univerzit a obchodních škol
i publicisté a další poskytovatelé obsahu. Poskytovatelé vyššího vzdělání
a komerční odborné přípravy mají výbornou pozici pro nabízení celé řady
kurzů a programů online či offline. Existují také poskytovatelé nekomerční
či polokomerční, kteří nabízejí kurzy a vzdělávací materiály. Asi nejvhodnější
formou na míru šitých kurzů, jež by vyhovovaly konkrétním potřebám firmy
a jež by mohly rovněž nabízet komerční podniky v rámci mnohostranných
partnerství, představují poradenství a koučování.
Přehled možných aktérů a metod poskytování dovedností potřebných pro
e-leadership je nastíněn v tabulce níže. Uvádí hodnocení metod a aktérů
vhodných k danému účelu s ohledem na malé a střední podniky a podnikatelské
subjekty.
29
Malé a střední podniky/poradenské
firmy pro začínající
firmy
Mnohostranná
partnerství
včetně inkubátorů,
urychlovačů, tech.
klastrů, schémat
kvality aj.
X
X
X
Poskytovatelé
školení
Průmysl, sdružení
a profesionální
akademie
X
X
X
X
Prozatímní poskytnutí
dovedností externě
X
X
X
X
X
X
X
Poskytovatelé
obsahu / vydavatelé
X
Prodejci
X
X
X
Riskantní kapitál,
investoři
30
Koučování,
poradenství
a spolutvorba znalostí
X
Vzdělávání
(dlouhodobé)
X
Školení (krátkodobá)
Vyhodnocení potřebných kompetencí
Vyšší a odborné
vzdělávání profesionálů / celoživotní
učení
Zvýšení informovanosti a obeznámení
s tématem
Obrázek 5: Aktéři a metody poskytování dovedností pro e-leadership
Mají-li vzdělávací a školicí systémy ve všech členských státech EU operativně
reagovat na silnou poptávku po pracovnících ovládajících e-leadership, je nutné,
aby se rychle aktivizovaly.
Zdá se, že dobrou směsici různých druhů poskytování dovedností pro
e-leadership lze přiměřeně zajišťovat prostředky, jako jsou masové přístupné
online kurzy nabízející maximální rozšiřitelnost, protože dokážou oslovit velké
množství jednotlivců současně, i když na úkor nižší úrovně souladu s tématem
e-leadershipu.
Na vyšší úrovni souladu s e-leadershipem jsou krátké kurzy v institucích
vyššího a odborného školství, jež mají za cíl výslovně řešit otázky e-leadershipu,
ale ty mohou naráz oslovit jen určitý počet jedinců. Velmi vysoko na úrovni
způsobilosti pro e-leadership jsou i specializované koučingové a poradenské
služby, jež však mohou být nákladné.
Vývoj a poskytování učebních materiálů, které podporují strukturované
sebevzdělávání, by měl být rovněž považován za přínosný, neboť sebevzdělávání
pokládáme za nejpraktičtější způsob vzdělávání v rámci malých, středních
a začínajících podniků.
Za cennou možnost lze rovněž považovat vypracovávání a poskytování
vzdělávacích materiálů, které podporují strukturované samostudium, jelikož
právě samostudium je pro malé a střední podniky a začínající firmy zdaleka
nejpraktičtějším způsobem učení. V následující tabulce je uveden přehled
způsobilosti různých prostředků poskytujících dovednosti pro e-leadership,
jejich vhodnost pro e-leadership, potenciál rozšiřitelnosti, vhodnost pro malé
a střední podniky atd.
31
32
Interaktivní, kontrolovaný e-learning se zpětnou vazbou,
výměnou mezi žáky, hodnocením a zkouškami
E-learningové kurzy, masové online
vzdělávání
Zainteresování externího (provizorního) managementu/
poradců
Praktické programy e-leadershipu na nejvyšších
kompetenčních úrovních, zacílené na malé a střední
podniky či začínající firmy
Rizikový kapitál, investorské
interference
Kompletní programy e-leadershipu - vyšší
a odborné vzdělávání
Např. od poskytovatelů služeb (z oblasti kontaktu se
zákazníky, plánování zdrojů) či softwaru
Semináře, webináře, školení pro
prodejce konkrétních produktů
Prodejci
●
●
Web / pozorování
Podpora /umožnění ad hoc samostudia při práci („zjistit,
jak to funguje“)
Podpora neformálního učení, učení při
zaměstnání
●●
●●
●●●●●
●●●●
●●
Univerzity
Školitelé
Univerzity a obchodní školy
Virtuální firmy, investoři
●●
●●●
Poskytovatelé obsahu / publicisté
●●●
Líhně, klastrové iniciativy, vynikající
programy; firmy na přenosy techn.,
podpora odštěpných podniků,
poskytovatelé manažerských služeb
●●●●
●●●●
Dovedností
vhodné pro
e-leadership
Univerzity, platformy online a další
poskytovatelé e-learningu
Malé a střední podniky/Poradenské
firmy pro začínající firmy
Univerzity a obchodní školy
Zdroj
Odborné kurzy o tématech souvisejících
nabízí průmysl. a profesionál. akademie nebo komerční Průmyslové asociace a profesionální
s e-leadershipem, zacílené na malé
školitelé, např. profesionál. sdružení IT, obchodní komory sdružení, školitelé
a střední podniky či začínající firmy
Začlenění podnikatelské odborné přípravy
Výuka podnikatelství a e-leadershipu v rámci vysokého
do základů vyššího vzdělávání
školství
Certifikované profesionální/manažerské
(např. ITIL, PRINCE2 atd.)
kurzy
Samostudium, při němž se používají specializované
soubory vzdělávacích materiálů (online či offline)
Vzdělávací materiály podporující
strukturované samostudium
Mnohostranná partnerství atd. zacílená na podporu
dovedností pro e-leadership
Externí poradenství orientované na problém, prováděné
malým či středním podnikem / odborníkem na začínající
firmy
Koučování a poradenství
Podpora vyššího vzdělávání, veřejnosti
či podnikatelské sféry
Kurzy e-leadershipu zacílené na malé a střední podniky
a začínající firmy
Popis
Vyšší a odborné vzdělávání - krátké
kurzy
Druh
Obrázek 6: Způsoby poskytování dovedností pro e-leadership
●●●
●●●●●
●●●●
●●●
●●●●
●
●
●●●●●
●●
●●●●●
●●●
●●●
Potenciál
rozšiřitelnosti
●●●●●
●●●●
●●●
●●●●
●
●●
●●●●●
●●●
●●●●●
●●●
●●●
●●●
●●●●●
●●●
●●●
●●●
●●
●●
●
●●●●
●●
●●●
●●●
●●●●
Vhodné Vhodné
pro
pro další
začínají- budování
cí firmy
●●●●●
●●●
●●●
●●●
●●
●●●
●
●●●●
●
●●●
●●●
●●●●
Vhodné
pro malé
a střední
podniky
Zkušenosti z prvních kurzů, zpětná vazba
účastníků
Ve snaze řešit nedostatek vzdělávání v e-leadershipu a školení vhodného
pro rychle rostoucí malé a střední podniky a podnikatele se pět univerzit
a obchodních škol spojilo s několika rychle rostoucími firmami a menšími
podniky, aby společně prodiskutovaly jejich školicí a vzdělávací potřeby
a vypracovaly vzdělávací programy. Tyto diskuse se uskutečnily v průběhu
roku 2015 na New Bulgarian University v Sofii, IE Business School v Madridu,
Henley Business School, Antwerp School of Management a Aarhus University
s více než 500 účastníky z oblasti průmyslu.
Kurzy řeší řadu výše uvedených požadavků malých a středních podniků a vyučují
se v různých formátech, co se týče doby trvání a intenzity školení a koučování.
Jsou určeny pro kurzisty v různých stadiích cesty k e-leadershipu. Některé jsou
zaměřeny spíš na zvýšení informovanosti, zatímco jiné se soustřeďují na rozvoj
vizí a strategií. Některé kurzy se zaměřují na velmi konkrétní ICT dovednosti.
Existují i plnohodnotné vysokoškolské programy.
Odezva účastníků je pozitivní. Celkem 75 % až 88 % účastníků chce kurzy
e-leadershipu, které navštěvovali, doporučit svým kolegům.
Směry pro budoucnost: řízení iniciativy týkající
se e-leadershipu
Vzhledem k pozitivní odezvě lze ukázkové aktivity považovat za úspěch,
zmíněné univerzity a obchodní školy se jim hodlají věnovat i v budoucnosti.
Tento nový přístup k podpoře dovedností pro e-leadership, který spustila
Evropská komise, se nyní rozbíhá. Zájem stát se členy správní rady této
iniciativy vyjádřily významné evropské asociace informatiky včetně EuroCIO
(též se podílí na kurikulárních profilech pro e-leadership) a CIONET, společně
s DIGITALEUROPE (evropskou asociací reprezentující ICT průmysl
v Evropě) a PIN-SME (zástupce malých a středních podniků v ICT sektoru).
Totéž se týká organizací EXIN, APMG International, ASIIN a Evropské sítě
pro zajištění kvality výuky informatiky (EQANIE), což jsou poskytovatelé
služeb, kteří podporují údržbu kurikulárních profilů pro e-leadership a tvorbu
dalších učebních osnov a dohlížejí na kvalitu nabízených programů. Jsou
podporovány skupinou partnerů z akademického prostředí, kteří se rovněž
podílejí na různých kurikulárních profilech.
33
KAPITOLA 4
Digitální dovednosti:
nabídka a poptávka v Evropě v letech
2016–2020
Úvod
Má-li ekonomika zůstat inovativní a konkurenceschopná, potřebuje
dostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by drželi krok s poptávkou.
Digitální transformaci a reorganizaci obchodu pohánějí nové technologie,
což má zase vliv na to, jak rychle lze digitální dovednosti a kompetence
získat. Řešení tohoto nepoměru mezi dostupnými dovednostmi a těmi,
jež vyžaduje digitální transformace ekonomiky, dělá velké starosti tvůrcům
politik.
Měnící se potřeby stran dovedností a požadavky, jimž čelí zaměstnavatelé
a ICT pracovní síla, ovlivnily statistiku týkající se trhu práce, která bude
nastíněna v této kapitole. Tato kapitola popisuje vývoj v Evropě, včetně
základní a širší definice ICT pracovních míst. Zkoumá změny v počtu
studentů a absolventů informatiky, kteří jsou významným zdrojem talentů
zapojujících se do pracovního procesu, a rozpracovává trendy v oblasti
digitálních dovedností z hlediska nabídky a poptávky, aby bylo možné
vypracovat prognózu do roku 2020.
ICT je patrně tím nejdynamičtějším pracovním trhem v Evropě i na celém
světě jak z hlediska počtu digitálních pracovníků, tak v souvislosti s úkoly
a požadavky na tato pracovní místa. Kromě dovedností z oboru ICT, jež
tvoří tradiční oblast odbornosti praktických uživatelů ICT, roste potřeba
dovedností dalších, včetně těch transverzálních jako např. sociální
a organizační dovednosti a porozumění obchodu.
34
ICT pracovní síla
Podle naší definice tvořilo v roce 2014 ICT pracovní sílu v Evropě 7,5 milionu
pracovníků čili 3,5 % evropské pracovní síly1.
Obrázek 1: Pracovní síla ICT profesionálů v Evropě v roce 2014 podle dovednostní
klasifikace ISCO-08
EU 28 - 2014 - Total 7,535,000
Management, architecture
and analysis
1,823,000
Other ICT practitioners associate/technician level
1,095,000 C ore IC T practitioners associate/technician level
1,293,000
Other IC T practitioners professional level
615,000
C ore IC T practitioners professional level
2,710,000
Zdroj: Empirica. Vychází z dat Průzkumu pracovní síly EU (Eurostat).
1
Pracovní síla v oboru ICT se zde definuje podle kategorií zaměstnání z ISCO-08 (Mezinárodní
standardní klasifikace zaměstnání) a vyčísluje se pomocí dat z Průzkumů pracovní síly členských
států EU, která poskytuje Eurostat. Dalším rozšířením definice o „modré límečky“, tj. ICT mechaniky a manuální pracovníky (podle ISCO skupiny 7 a 8), by k evropské pracovní síle ICT pracovníků
přibylo dalších 1,4 milionu a celkový počet by tak byl 8,9 milionu.
KAPITOLA 4 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI: NABÍDKA A POPTÁVKA V EVROPĚ ...
35
Obrázek 2: Pracovní síla praktických uživatelů ICT v Evropě v roce 2014
Kód ISCO-08
Pracovníků celkem
(EU 28)
Pracovní síla – praktičtí uživatelé ICT
7,535,000
Management, architektura a analýza
1,823,000
1330
416,000
Řízení služeb z oblasti informačních
a komunikačních technologií
Analýza managementu a organizace
2421*
661,000
Systémoví analytici
2511
746,000
2,710,000
Uživatelé základního ICT – profesionální úroveň
Vývojáři softwaru
2512
821,000
Vývojáři webu a multimédií
2513
151,000
Programátoři aplikací
2514
785,000
Vývojáři a analytici softwaru a aplikací
(blíže neklasifikováno)
2519
342,000
Návrháři a administrátoři databází
2521
85,000
Systémoví administrátoři
2522
380,000
Profesionálové z oblasti počítačových sítí
2523
105,000
Profesionálové z oblasti databází a práce
se sítí (blíže neklasifikováno)
2529
42,000
Další uživatelé ICT – profesionální úroveň
615,000
2152
238,000
Elektroinženýři
Telekomunikační inženýři
2153
235,000
Školitelé v oboru IT
2356
25,000
Profesionálové z oblasti prodeje ICT
2434
117,000
Uživatelé základního ICT – pomocná/technická
úroveň
1,293,000
Operační technici pro ICT
3511
396,000
Technici zajišťující uživatelskou podporu
pro ICT
3512
658,000
Technici počítačových sítí a systémů
3513
181,000
Technici webu
3514
57,000
36
Kód ISCO-08
Pracovníků celkem
(EU 28)
Jiní uživatelé ICT - pomocná/technická úroveň
1,095,000
3114
208,000
Technici z oboru elektroinženýrství
Kontrolní technici (blíže neklasifikováno)
3139
208,000
Elektrotechnici zajišťující bezpečnost
letového provozu
3155
7,000
Technici pro zobrazování v medicíně
a léčebných přístrojů
3211
242,000
Technici pro lékařské záznamy a zdravotní 3252
informace
18,000
Technici pro rozhlasové a audiovizuální
zařízení
3521
212,000
Technici z oboru telekomunikačního
inženýrství
3522
200,000
Zdroj: Empirica. Vychází z dat Průzkumu pracovní síly EU (Eurostat). Uplatňují se i některé
další odhady. * Skupina ISCO 2421 byla ponížena o 50 %, aby zahrnovala pouze poradenství
související s ICT.
Praktiční uživatelé ICT pracují skoro ve všech průmyslových odvětvích ekonomiky – nejen v sektoru ICT průmyslu. Tři země pokrývají polovinu dnešních
ICT pracovních míst: Velká Británie, Německo a Francie. Přidáme-li k nim
Itálii, Španělsko, Polsko a Nizozemsko, tato skupina sedmi zemí pokrývá až tři
čtvrtiny evropské pracovní síly z oblasti ICT profesionálů.
Obrázek 3: Pracovní síla z oblasti ICT profesionálů v Evropě v ICT sektoru a sektorech jiných
(2013) a pracovní síla z oblasti ICT profesionálů v členských státech EU (2014)
Figure 3: ICT professional workforce in Europe by ICT and non-ICT industry
Pracovníand
sílaICT
z oblasti
ICT profesionálů
v Evropě
Pracovnístate
síla z oblasti
(2013)
professional
workforce
by EU member
(2014) ICT profesionálů
v ICT sektoru a sektorech jiných (2013)
Trade & Logictics
8%
Finance
6%
Public
Administration
9%
UK
22 %
SE
3%
PL
5%
ICT
sector
48 %
Zdroj: Empirica
Media
5%
Hi Tec
Manufacturing
4%
Low Tec
Manufacturing
4%
Other
8%
Professional and
Business Services
9%
v členských státech EU (2014)
DE
16 %
NL
6%
ES
7%
IT
9%
FR
12 %
Source: empirica
37
Podíl ICT profesionálů na celkové pracovní síle je v Evropě 3,4 % a v jednotlivých
evropských zemích se výrazně liší. V Nizozemsku, Velké Británii, Švédsku,
Finsku a Lucembursku je tento podíl vyšší než 5 %. Šestnáct členských států
EU je pod průměrem 3,4 %, přičemž podíl v případě Řecka, Litvy, Rumunska
a Kypru je nižší než 2,5 %.
Obrázek 4: Struktura ICT pracovní síly v evropských zemích v roce 2014
Management, analysis
Core professionals
Other professionals
Core practitioners
Other practitioners
Zdroj: empirica, based on Eurostat LFS data 2014
Zdroj: Empirica
Ve struktuře pracovní síly jsou v jednotlivých zemích výrazné rozdíly. Země
s rozsáhlejší ICT pracovní silou zpravidla mívají i větší podíl špičkových
dovedností u těchto pracovníků. Největší podíl pracovních míst z oblasti
managementu, architektury a analýzy je v Nizozemsku (40 %), následuje Belgie
(38 %), Německo (35 %), Finsko (34 %), Švédsko (33 %), Lucembursko (31 %)
a Lotyšsko (30 %). Země, kde je podíl těchto pracovních míst pod hranicí 15 %,
jsou (ve vzestupném pořadí) Maďarsko, Slovensko, Česká republika, Itálie
a Chorvatsko.
38
Vývoj
Vývoj ICT pracovní síly v Evropě v letech 2000–2014 byl velice dynamický.
Množství ICT pracovní síly přirozeně závisí na tom, jak je definována. Podle
minimální definice, jež do této kategorie zahrnuje pouze základní počet
praktických uživatelů ICT, byl v letech 2000–2010 průměrný nárůst o 4,3 %
a v letech 2011–2014 o 3,2 % (s přerušením v období 2010–2011). Podle širší
definice čítá dnešní ICT pracovní síla v Evropě 7,5 milionu pracovníků a její
nárůst činil mezi lety 2011 a 2014 v průměru 1,2 % (pro širší definici nejsou
data z období před rokem 2011 dostupná).
million
Obrázek 5: Vývoj ICT zaměstnanosti a průměrného ročního nárůstu v Evropě
v letech 2000–2014
8
7.3
7.4
7.3
7.5
7
6
5
4
3.2
3.2
3.2
3.3
3
3.5
3.7
3.8
4.0
4.1
8 .5 % 5 .0 %
2
1
0.3%
0
3.9
2001
2002
1 .4 % 1 .0 %
2003
2004
2005
2006
2 .4 %
3 .2 % 2 .7 %
2 .6 %
2007
2008
B road definition (E U 28, 2011 -2013)
2009
2010
4.3
4.5
4 .5 % 4 .0 %
2011
2012
4.6
4.7
2 .7 % 2 .9 %
2013
2014
* 2010-2011
Core definition (E U 27) break in series
Zdroj: Eurostat, Průzkum pracovní síly. Úzká definice: 2000–2010 ISCO-88,
skupiny 213, 312: „Počítačoví profesionálové“ a „Pomocní počítačoví
profesionálové“, Přestávka v roce 2011: ISCO-08, skupiny 25 „ICT
profesionálové“, 35 „Technici pro informační a komunikační technologie“.
Široká definice: jinde v této kapitole.
Je důležité podotknout, že mezi lety 2008 a 2010, kdy většinu ostatních
pracovních trhů zasáhla finanční krize, vzrostla zaměstnanost ve sféře ICT
v průměru o 2,65 % ročně. Od roku 2011, kdy statistické instituce začaly
používat novou taxonomii, je možné produkovat širší statistiku ohledně ICT
pracovní síly, kam spadá mnoho dalších ICT míst, jak popisuje „široká definice“.
V širší definici je za čtyři roky měření, jež jsou k dispozici, větší odchylka a menší
růst. Z podrobnějších dat lze vysledovat, že právě nyní dochází k masivním
39
změnám ve struktuře pracovní síly. Dochází k nárůstu na manažerských a plánovacích pozicích: management a správa, architektura a analýza informačních
systémů. V této kategorii Evropa za pouhé tři roky vytvořila 459 000 nových
pracovních míst.
Obrázek 6: Růst pracovní síly ICT profesionálů mezi lety 2011 a 2014 (celkem
3,5 %)
34 %
9 %
-21 %
7 %
-23 %
3.5 %
40
Velká poptávka je po „základních ICT profesích“, jako jsou vývojáři softwaru
a aplikací, weboví a multimediální odborníci, návrháři a administrátoři
databází, systémoví administrátoři a praktičtí uživatelé sítí a operací.
Zároveň lze zaznamenat pokles v počtu jiných profesí, např. u okrajových,
podpůrných a servisních. Zde spadají telekomunikační technici
a elektroinženýři, profesionálové v oboru prodej a odborná příprava, zvláštní
technický servis a operační technici.
Management,
architektura a analýza
ICT manažeři
Analýza managementu a organizace (částečně)
Systémoví analytici
Uživatelé základního
ICT – profesionální
úroveň
Vývojáři softwaru
Vývojáři webu a multimédií
Programátoři aplikací
Jiní vývojáři a analytici softwaru a aplikací
Návrháři a administrátoři databází
Systémoví administrátoři
Profesionálové z oblasti počítačových sítí
Jiní profesionálové z oblasti databází a sítí
Jiní praktiční
uživatelé ICT –
profesionální úroveň
Elektroinženýři
Telekomunikační inženýři
Školitelé z oblasti IT
Profesionálové z oblasti prodeje ICT
Uživatelé základního
ICT – pomocná/
technická úroveň
ICT operační technici
Servisní technici pro uživatele ICT
Technici počítačových sítí a systémů
Technici webu
Jiní praktiční
uživatelé ICT pomocná / technická
úroveň
Technici z oboru elektroinženýrství
Kontrolní technici (blíže neklasifikováno)
Elektrotechnici zajišťující bezpečnost letového provozu
Technici pro zobrazování v medicíně a léčebných přístrojů
Technici pro lékařské záznamy a zdravotní informace
Technici pro rozhlasové a audiovizuální zařízení
Technici z oboru telekomunikačního inženýrství
Zdroj: Empirica
41
Poptávka po digitálních dovednostech a jejich
nedostatek
Jako téměř ve všech předchozích letech (kromě těch, jež byla ovlivněna dozvuky prasknutí internetové bubliny) převažuje i dnes poptávka po ICT pracovnících nad nabídkou. Pro možný odhad počtu volných míst pro ICT profesionály
byla analyzována online data o volných místech ( Jobfeed.com). Na základě
těchto výsledků se odhaduje, že v současné době je v Evropě 373 000 volných
míst pro ICT profesionály.
Z nich 16 % (58 000) tvoří místa pro vysoce kvalifikované pracovníky v ICT
managementu, architektuře a analýze a 84 % (315 000) představují volná místa
pro další ICT profesionály. Vzhledem k dynamice počtu vysoce kvalifikovaných
pozic jde o dost překvapivé zjištění, které si v budoucnu zaslouží dále přezkoumat. Ve srovnání s předchozím odhadem, založeným na dotazníkovém šetření
z roku 2013 mezi manažery pro informatiku a HR manažery došlo k nárůstu.
Z výsledků reprezentativního průzkumu u těchto manažerů, který roku 2012
provedla Empirica v osmi evropských zemích, vyplývá, že poptávka po digitálních dovednostech byla v roce 2012 na výši přibližně 274 000.
Zatímco počet volných míst mezi lety 2012 a 2015 vzrostl podle odhadů
o 99 000, počet ICT pracovních míst se ve stejném období navýšil o 272 000
na celkových 7 674 000.
Data o volných místech, jež jsou pro několik různých zemí k dispozici z různých
zdrojů, ukazují nadměrnou poptávku po ICT profesích klasifikovaných
v kategorii „Uživatelé základního ICT“. Největší zájem o IT zaměstnance je dnes
ve sféře vývoje softwaru a návrhů a administrace databází. Po těchto pracovních
pozicích je značná poptávka, přičemž řada míst zůstává neobsazena.
Prognóza vývoje pracovní síly ve sféře ICT
profesionálů
Podle „Hlavního prognostického scénáře“, který vypracovaly organizace Empirica
a IDC, vzroste ICT pracovní síla v Evropě ze 7,5 milionu v roce 2014 na 8,2 milionu
v roce 2020, z čehož bude 6,1 milionu praktických uživatelů ICT a 2,1 milionu
zaměstnanců na úrovni ICT managementu a analýzy.
Tento odhad vychází ze scénáře ekonomického růstu, který na období 2015–2020
předpovídá pozvolné oživení a mírný růst investicí do IT, tj. po roce 2015 asi
3 % ročně. Ve sféře vzdělávání byl vymodelován mírný nárůst počtu absolventů
informatiky (1 %) a pracovní mobility v rámci zemí EU ze zemí s nízkou poptávkou do zemí s nadměrnou poptávkou.
42
Navzdory skromným ekonomickým podmínkám poptávka roste. V roce 2015 je to
přes osm milionů a v roce 2020 to bude dle odhadu až 8,9 milionů. Nadměrná poptávka čili nedostatek činí v roce 2015 (počítáno jako počet volných míst) 365 000
a do roku 2020 se má toto číslo vyšplhat na 756 000. Tuto cifru lze nejlépe popsat
jako „potenciál poptávky“ nebo „potenciál pracovních míst“ pro oblast ICT profesí.
Měli bychom ji chápat jako teoretickou cifru, která popisuje potenciál poptávky
po nových ICT místech, jež by vzhledem k výše uvedeným předpokladům
mohla být v Evropě vytvořena díky poptávce po digitálních dovednostech, která
pravděpodobně vznikne zejména v letech těsně před rokem 2020.
756,000
722,000
668,000
576,000
373,000
365,000
472,000
530,000
504,000
465,000
396,000
315,000
307,000
Praktičtí
uživatelé ICT
329,000
226,000
218,000
203,000
180,000
143,000
58,000
57,000
ICT
management
8,964,000
8,812,000
8,641,000
8,444,000
8,049,000
7,900,000
8,239,000
6,589,000
6,529,000
6,452,000
6,352,000
6,152,000
6,020,000
Praktičtí
uživatelé ICT
6,244,000
2,375,000
2,284,000
2,189,000
2,092,000
1,994,000
1,898,000
1,880,000
ICT
management
8,209,000
8,090,000
7,973,000
7,868,000
7,676,000
7,535,000
7,767,000
6,060,000
6,025,000
5,987,000
5,956,000
5,836,000
5,712,000
Praktičtí
uživatelé ICT
5,915,000
2,149,000
2,065,000
1,986,000
1,912,000
1,852,000
1,840,000
1,823,000
ICT
management
2015
2014
EU 28
(miliony)
2016
2017
2018
2019
2020
Obrázek 7: Pracovní místa vyžadující digitální dovednosti – „Hlavní prognostický
scénář“: vývoj pracovních míst pro ICT profesionály vyžadujících digitální dovednosti v Evropě, 2014–2020.
POPTÁVKA
Zdroj: Empirica and IDC Europe model forecast.
43
Obrázek 8: „Hlavní prognostický scénář“: Pracovní místa pro ICT profesionály
a poptávka v Evropě (EU 27) 2014–2020
E U 28 - M ain F orecast Scenario
Jobs and demand potential
9,500,000
D emand P otential T otal
J obs T otal
8,964,000
9,000,000
8,812,000
8,641,000
756,000
8,444,000
8,500,000
8,239,000
7,900,000
8,000,000
365,000
7,500,000
7,000,000
8,049,000
373,000
7,676,000
722,000
668,000
8,209,000
576,000
472,000
7,767,000
jobs potential
7,868,000
7,973,000
8,090,000
674,000
jobs added
7,535,000
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Zdroj: Empirica
V současné době existuje relativní většina volných míst v Německu a poměrně
nižší počet absolventů nižšího vzdělávání ve Velké Británii a v Itálii napovídá, že
se v těchto zemích problém s chybějícími dovednostmi vážně zhorší. Zatímco
v absolutních číslech byl zaznamenán nárůst ze 73 000 (2015) na 150 000,
podíl volných míst v Německu na celoevropském stavu zůstane na 20 %.
44
Obrázek 9: „Hlavní prognostický scénář“: odhad volných míst vyžadujících digitální
dovednosti 2015–2020
Odhad digitálních dovedností 2015–2020: „Hlavní prognostický
scénář“ – Rozdělení volných míst podle zemí (v tisících)
Zdroj: Empirica
Počet volných míst ve Velké Británii pravděpodobně výrazně vzroste z 50 000
na 161 000 (ze 13 % na 21 %), zatímco v Itálii se očekává nárůst volných míst
ze 33 000 na 135 000 (z 9 % na 18 %). Tyto cifry samozřejmě silně závisejí mj.
na přeshraniční mobilitě IT pracovníků do zemí s nejvyšší poptávkou.
„Hlavní prognostický scénář“ zachycuje skromný, leč trvalý růst pracovních
míst, který činí v průměru 112 000 ICT pracovníků za rok, což je cifra omezená
nabídkou. Budou-li k dispozici patřičné dovednosti, mohlo by vzniknout více
než 750 000 nových pracovních míst. Největší nesnáze jsou ve Velké Británii
a v Německu, ale také v Itálii. Tyto tři země ponesou zodpovědnost za skoro
60 % všech volných míst v Evropě.
45
Vyhlídky
Poptávka po ICT dovednostech roste obrovským tempem. Trend týkající
se základních pracovních míst v IT dosáhl 4% nárůstu ročně, zatímco růst
manažerských pracovních míst dosáhl 8 % ročně. Snižuje se ovšem poptávka
po pomocných/technických profesích na střední dovednostní úrovni. Celkově
v Evropě navzdory finanční krizi stále vznikají nová pracovní místa. Je tudíž
nutné, aby se trvale zvyšovala kvalita a důležitost digitálních dovedností.
Přestože počty absolventů jsou podle všeho stabilizované, univerzity je zřejmě
nestíhají dodávat.
Největší nárůst pracovních míst se týká vysoce kvalifikovaných profesí,
např. v oblasti managementu, architektury a analýzy, dále ve vývoji softwaru
a specializaci na aplikace, včetně databází. Tempo změn se v ICT profesích stále
zvyšuje a vznikají nové profesní profily, které dosud nelze zařadit do statistické
klasifikace, např. místa odborníků na big data a cloud computing. Řadu nových
pracovních pozic ani nelze označit čistě jako práci s ICT, jelikož se v nich budou
snoubit digitální dovednosti s funkčními, např. finančními, obchodními či
poradenskými. Ve všech průmyslových sektorech se tedy naskýtají ohromné
možnosti, překračující rámec tradičních studií ICT. Je však nutno ICT včlenit
do jiných, nových vzdělávacích cest.
ICT bylo tradičně oblastí, kde počáteční formální vzdělávání neurčuje profesní
nasměrování. Poslední dobou se nicméně v průmyslu vyvíjí snaha o dosažení
vyšší úrovně profesionalizace, která se stále více zabývá formálním vzděláváním
a požadavky na certifikaci. Dnes se naskýtá úžasná příležitost pro nové
vzdělávací přístupy, způsoby sdělování, tvorbu učebních osnov a vzdělávacích
výsledků.
46
Core ICT
practitioners
- professional
level
Other ICT
practitioners professional level
Core ICT
apractitioners
- associate/
technician level
Other ICT
practitioners
- associate/
technician level
TOTAL
Share of
workforce
UK
Management,
architecture and
analysis
Obrázek 10: Pracovní síla v Evropě v roce 2014
417,000
751,000
131,000
192,000
146,000
1,638,000
5.4%
DE
421,000
422,000
82,000
153,000
118,000
1,197,000
3.0%
FR
175,000
329,000
65,000
97,000
217,000
882,000
3.4%
IT
84,000
125,000
37,900
256,000
143,000
646,000
2.9%
ES
76,000
118,000
53,000
161,000
91,000
499,000
2.9%
NL
167,000
159,000
17,000
36,100
41,000
420,000
5.1%
PL
63,000
197,000
30,000
44,900
76,000
412,000
2.6%
SE
86,000
75,000
21,100
44,600
36,200
262,000
5.5%
BE
67,000
59,000
12,500
21,500
17,600
177,000
3.9%
CZ
19,000
56,000
11,200
52,000
33,200
172,000
3.5%
FI
49,000
37,300
27,100
17,600
12,800
144,000
5.9%
AT
31,100
56,000
7,800
22,200
22,400
139,000
3.4%
RO
24,900
28,000
32,700
28,100
21,800
136,000
1.6%
DK
28,200
51,000
5,600
25,300
19,200
130,000
4.8%
HU
9,400
43,100
30,200
31,500
13,600
128,000
3.1%
PT
21,000
38,300
12,800
28,400
20,900
121,000
2.7%
BG
16,100
23,400
7,200
14,000
14,200
75,000
2.5%
IE
14,400
35,700
4,500
14,300
4,700
74,000
3.9%
SK
5,700
26,600
3,700
14,300
13,900
64,000
2.7%
GR
10,500
11,500
11,100
9,600
9,300
52,000
1.5%
HR
5,300
13,800
1,700
13,400
5,000
39,100
2.5%
SI
5,700
11,300
3,200
3,500
3,900
27,500
3.0%
LT
6,000
10,300
2,300
600
5,500
24,800
1.9%
EE
6,100
10,800
1,900
3,400
2,200
24,400
3.9%
LV
7,100
9,300
400
4,000
2,600
23,400
2.7%
LU
4,900
7,400
1,000
1,500
1,300
16,200
6.6%
CY
1,600
3,100
900
1,100
1,000
7,700
2.1%
MT
1,100
2,100
300
1,100
1,600
6,300
3.4%
1,823,000
2,710,000
615,000
1,293,000
1,095,000
7,535,000
3.5%
EU28
Zdroj: Empirica na základě dat z Průzkumu pracovní síly EU (Eurostat)
47
Obrázek 11: Absolventi ICT (první stupeň v ISCED 5A a první kvalifikace 5B)
v Evropě 2012
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
EU 28
109,000
121,000
128,000
130,000
125,000
122,000
115,000
115,000
114,000
111,000
Francie
16,100
18,100
20,000
19,700
18,400
17,600
19,100
20,000
20,700
20,000
Velká Británie
31,000
27,700
29,600
28,200
25,200
23,800
19,200
19,200
19,500
19,900
Německo
8,400
11,100
12,800
14,200
16,100
16,500
17,200
16,800
16,500
16,800
Španělsko
19,300
19,700
18,600
17,300
15,800
14,600
15,100
15,100
14,800
11,900
Polsko
5,900
10,700
13,100
14,800
14,200
13,000
12,400
12,500
12,300
10,900
Nizozemsko
1,770
3,600
4,000
4,700
4,500
4,100
4,000
3,900
3,700
4,000
Česká republika
1,220
1,500
1,640
2,100
2,400
2,900
3,000
2,900
2,800
2,900
Řecko
1,210
1,330
2,900
2,000
1,100
2,200
2,200
2,300
2,300
2,700
Itálie
2,800
3,200
3,500
3,500
3,400
2,900
2,900
2,800
2,400
2,200
Maďarsko
640
1,290
1,330
2,900
3,000
2,600
2,200
2,200
1,970
1,670
Švédsko
2,200
2,200
2,100
2,000
1,630
1,430
1,360
1,400
1,620
1,660
Rumunsko
3,800
4,400
4,400
4,500
4,400
4,600
2,800
2,100
2,000
1,600
Dánsko
1,390
1,520
1,220
1,000
840
870
900
1,240
1,430
1,540
Rakousko
560
1,080
1,500
1,970
2,000
1,820
2,000
1,630
1,560
1,520
Chorvatsko
460
360
450
470
630
1,150
1,250
740
1,120
1,500
Belgie
2,700
2,800
2,700
2,500
2,600
1,840
1,140
1,340
1,370
1,380
Slovensko
960
1,100
1,060
1,090
1,370
1,480
1,580
1,500
1,380
1,270
Irsko
4,000
3,400
1,080
1,160
1,240
1,330
1,410
1,630
870
1,250
Bulharsko
640
730
710
760
750
760
800
980
1,100
1,240
Finsko
1,610
1,780
1,810
1,720
1,750
3,000
1,060
1,230
1,120
1,110
Litva
610
780
910
1,200
1,160
970
910
970
820
840
Portugalsko
890
1,030
1,100
910
1,180
1,240
1,010
770
780
700
Slovinsko
120
140
180
200
270
290
340
430
540
690
Lotyšsko
520
540
560
610
610
600
580
580
620
610
Estonsko
300
360
540
500
560
380
380
400
410
410
Malta
40
50
50
130
90
150
150
150
230
210
Kypr
190
210
210
180
230
220
190
180
300
210
Lucembursko
60
110
110
140
70
30
30
30
30
30
Zdroj: založen na Eurostatu, někde odhady
48
KAPITOLA 5
Digitální dovednosti ve Spojených
státech amerických
Úvod
Budoucnost Spojených států amerických jakožto země s rozvinutou ekonomikou,
udávající tempo v mnoha technických oblastech, stojí a padá s pracovní silou vybavenou všeobecnými rozsáhlými e-kompetencemi a dovednostmi z oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky (dále jen STEM) a rovněž s vyškolenými jednotlivci, kteří dosáhli vyššího vzdělání v oborech jako informatika
a inženýrství. Vzhledem k univerzitám světové úrovně, průmyslu a výzkumným
laboratořím, které přitahují ty nejlepší a nejchytřejší mozky z celého světa, má
americká digitální pracovní síla pevné postavení na špičce vývoje. Avšak množství
pracovníků s digitálními dovednostmi nedostačuje poptávce trhu. Tento nedostatek je způsoben neschopností poskytnout vzdělání v oblasti informatiky a další
e-přípravu většímu počtu studentů základních a středních škol, restriktivním imigračním systémem, který odmítá řadu kvalifikovaných cizinců (včetně absolventů amerických prestižních univerzit), a pomalým přizpůsobováním vysokoškolského systému nutnosti přijmout a vyškolit více studentů informatiky.
Digitální dovednosti na trhu
Digitální dovednosti jsou stále důležitější ve všech sektorech ekonomiky a samozřejmě působí revoluci v průmyslu – od marketingu po výrobu. IT pracovní místa
se v USA rozrůstají daleko rychleji než jiné profese. Během posledního desetiletí přidala americká ekonomika více než 1,1 milionu nových IT míst (Bureau of
Labor Statistics), což znamená nárůst o 36 % v porovnání s pouhými 3 % na americkém trhu práce obecně. Valná většina těchto zaměstnání není vlastně v samotném IT průmyslu, nýbrž v průmyslových odvětvích, kde se IT používá. Ačkoli
během recese v roce 2008 utrpěla zaměstnanost jak v oblasti IT, tak v ostatních
oborech, sféra IT se rychle vzpamatovala a již v příštím roce začala opět růst, takže
v roce 2011 překonala úroveň z roku 2008 (Bureau of Labor Statistics). Zatímco
počet nezaměstnaných v americké ekonomice dosáhl v roce 2010 úrovně 9,4 %,
nezaměstnanost absolventů vysokoškolského studia STEM se držela kolem
4 %, přičemž na každého z nich připadala během velké krize dvě pracovní místa
v oboru STEM (Change the Equation).
Dnes po špičkově vyškolených čerstvých absolventech inženýrství a informatiky
trh práce rychle sáhne. Mnozí z nich uplatní své dovednosti z oboru STEM v zaměstnání, jež přesahuje hranice tradičních technických průmyslových odvětví,
včetně finančnictví (Lindenburger, M., 2014). Pracovníky s těmito dovednostmi nehledá jen tradiční průmysl založený na technice, ale všechny hospodářské
KAPITOLA 5 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH
49
sektory (Nager, A., 2014). V případě absolventů STEM 81 % pracuje v zaměstnání,
jež úzce souvisí s jejich specializací, zatímco u ostatních absolventů je to 72,5 %.
Střední nástupní plat absolventů informatiky a inženýrství se pohybuje mezi 67 300
a 64 400 dolary ročně, respektive je o 80 % vyšší než nástupní plat u humanitních
a uměleckých oborů (National Association of Colleges and Employers, 2014).
Vysoké platy a zaměstnanost digitálně kvalifikovaných pracovníků se odvíjejí od vysoké poptávky po nich. Spojené státy americké ve skutečnosti čelí akutnímu nedostatku kvalifikovaných pracovníků STEM, přičemž neobsazeno zůstává až půl milionu pracovních míst, kde je potřeba příslušně vybavený zaměstnanec (Lapowsky, I.,
2015). Většina výkonných ředitelů se nechává slyšet, že mají potíže najít pracovníky
s vyšším IT školením. Zápolení o talenty vedlo ke zvýšení platů a přinutilo mnoho
průmyslových odvětví zříci se výhod, jež jim propůjčuje přijetí IT. Vzhledem k projektovanému nárůstu pracovních míst a k současnému počtu absolventů se nedostatek v oboru STEM ve Spojených státech amerických patrně ještě prohloubí.
Digitální dovednosti v amerických základních
a středních školách
Navzdory výrazné poptávce po digitálních dovednostech u pracovní síly se
americkým základním a středním školám většinou nedaří přizpůsobovat ani vyučovat požadované počítačové pojmy. Přestože je současný pokrok povzbudivý,
faktem zůstává, že většina amerických studentů nedostane příležitost absolvovat řádný kurz informatiky dřív než na vysoké škole.
Technologie mohou sehrát ve vzdělávání alespoň tři důležité role: zaprvé jako prostředek, jak se lépe dostat k vynikajícím učitelům a jiným vzdělávacím příležitostem; zadruhé jako nástroj, který usnadňuje učení; a zatřetí jako prostředek, který
pomáhá studentům pěstovat si ICT dovednosti potřebné ve znalostní ekonomice
(UNESCO Institute for Statistics, 2006). Vzhledem k tomu, že na jeden počítač připadají tři studenti, je zjevné, že Spojené státy americké provedly výraznou
investici do užívání ICT, aby dosáhly zmíněného prvního cíle (National Center
for Education Statistics). Počítače se nicméně na amerických školách používají
k výuce techniky, jež se zpravidla nezaměřuje na počítačové pojmy, ale na základní
dovednosti, mj. psaní na stroji, zastaralé textové a tabulkové editory a software.
Pouze 37 % států USA má standardy, jejichž součástí jsou počítačové pojmy, a ne
pouze dovednosti a kompetence (Computer Science Teachers Association).
Pokud jde o vzdělávání ve sféře STEM, kladou americké střední školy důraz
na biologii, chemii a fyziku (v tomto pořadí), přičemž informatika je na takových
školách, na kterých se tento předmět vůbec učí, pouhým dodatkem. Inženýrství
je zastoupeno zřídka. Podle 51 % škol nabízejících informatiku jsou bohužel studenti, kteří mají o obor i potřebné schopnosti zájem, z takových kurzů „vytěsněni“,
jelikož tradiční kurzy přírodních věd jsou považovány za důležitější (Computer
Science Teachers Association).
50
Některé školské obvody se však snaží získávat studenty od ranějšího věku.
Za deset let budou výuku informatiky poskytovat všechny veřejné školy
ve městě New York (Turkel, D., 2015). Počátkem roku 2015 přijal stát Arkansas
právní předpis, podle kterého se informatika bude vyučovat na všech veřejných
a akreditovaných středních školách (Lapowsky, I., 2015).
Protože standardy (či nedostatky) jednotlivých států ve výuce informatiky
a digitálních dovedností tvoří nekoherentní bludiště, celonárodním měřítkem, podle něhož lze určit pokrok v této oblasti vzdělávání, je de facto zkouška
Advanced Placement (AP). Neuspokojivé je, že testy AP jsou pouze v nepatrné
míře zahrnuty do testů z informatiky a že se tento podíl během posledního desetiletí snížil (ačkoli od roku 2010 došlo k mírnému zlepšení). Obzvlášť problematické je to proto, že u studentů, kteří dělají zkoušku AP z informatiky, je
osmkrát vyšší pravděpodobnost, že budou tento obor studovat na vysoké škole
(Mattern, K., Shaw, E. a Ewing, M., 2015).
Obrázek 1: Studenti, kteří dělají test AP z informatiky
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Studenti, kteří dělají test
z informatiky
Procento z celkového počtu
zkoušek AP
Zdroj: College Board, AP Program Participation and Performance Data 2015
Určitá obtíž spočívá v tom, že zkouška AP z informatiky není na většině
škol k dispozici, což je zčásti důkazem nedostatečného zaměření na výuku
informatiky na středních školách. Ve skutečnosti jen 18 % škol poskytujících
zkoušky AP nabízí tuto zkoušku i z informatiky (College Board, 2013-2014).
Mezi těmi, kdo zkoušku AP z informatiky dělají, jsou navíc nadměrně zastoupeni
muži (běloši a Asiati) – ženy tvoří pouze 20 %, což je největší genderová
odchylka u zkoušek AP vůbec. Tento poměr bohužel přímo přispívá k šíření
51
genderové nerovnosti na trhu práce. V současné době tvoří 76 % amerických
pracovníků v informatice muži (Bureau of Labor Statistics). Málo zastoupeni
jsou zde i studenti hispánského a černošského původu a v průměru si u zkoušek
vedou výrazně hůř.
Třebaže se do AP kurzů informatiky hlásí celkem málo zájemců, od roku 2010
se tento počet zvýšil o 85 % poté, co v předchozích zhruba dvaceti letech
stagnoval (College Board, 2015). Tento nárůst patrně zčásti podnítil fakt, že 25
států přijalo reformy umožňující zahrnout informatiku do výuky matematiky
či přírodních věd, zatímco dříve byla všude považována za volitelný předmět.
Ve státech, kde je studium informatiky volitelné, je průměrná velikost třídy
pouhých 6,2 studentů v porovnání s 9,5 ve státech, kde se tento předmět chápe
jako plnohodnotný, splňující požadavky na absolventa (Code.org a Computing
in the Core).
V USA kromě toho sílí snaha vytvořit soukromé či veřejné akreditované školy,
jež by se soustředily na technické vzdělávání. Netradiční vzdělávací příležitosti
zaměřené na výuku STEM nabízí studentům, kteří se chtějí hlouběji technicky
vzdělat ještě před nástupem na vysokou školu, mimo jiné např. High-Tech High
School San Diego, Pathways in Technology Early High School financovaná
firmou IBM a School of the Future firmy Microsoft ve Filadelfii (Kolderie, T.
a McDonald, T., 2009).
Digitální dovednosti na amerických univerzitách
Ačkoli z hlediska uznání významu digitálních dovedností americké základní
a střední školy zaostávají, na úrovni terciárního vzdělávání se Spojené státy
honosí katedrami informatiky světové třídy. Z 50 celosvětově nejlepších je
19 amerických, v čele s Massachusetts Institute of Technology, Harvardskou
a Stanfordskou univerzitou (U.S News Education).
V roce 2013 vyšlo z amerických univerzit 50 962 počítačových vědců
s bakalářským diplomem – což je nejvyšší stav za poslední léta, který odráží
snad dočasný vrchol zájmu o informatiku – a 24 603 počítačových vědců
s vyšším vzděláním (National Center for Educational Statistics, 2014). Jen
asi 5 % bakalářů z oboru informatiky je cizího původu, toto číslo se ovšem
zvyšuje na 49 % u studentů vyššího než bakalářského stupně (National Science
Foundation, 2012).
52
Obrázek 2: Bakalářské tituly z informatiky, 1971–2013
Zdroj: National Center for Educational Statistics
Ženy
Muži
Obrázek 3: Bakalářský titul z informatiky u mužů a žen jakožto procento z celkového počtu, 1997–2013
1997 19981999200020012002 20032004200520062007200820092010 201120122013
Muži
Ženy
Celkem
Zdroj: National Center for Educational Statistics
Ačkoli v poslední době titulů z informatiky přibývá, univerzity evidentně
nerozšiřují nábor nových studentů natolik, aby vyhověly sílící poptávce. Nabízet
další kurzy je pro ně nákladné, zejména jedná-li se o státem podporované
univerzity s omezeným rozpočtem; výuka informatiky je dražší než výuka
53
většiny jiných oborů než přírodovědných. Univerzity, veřejné i soukromé,
navíc řeší problém, jak přizpůsobit počet fakult rostoucí či slábnoucí poptávce
po konkrétních oborech, především v případech, kdy mají členové fakulty
doživotní smlouvy. Místo aby se univerzity k těmto obtížím stavěly čelem, řada
z nich podniká kroky za účelem omezení počtu studentů v kurzech informatiky,
např. zvyšují školné či zařazují předměty, na nichž studenti vyhoří. Jiné snižují
kvalitu výuky tím, že se uchylují k rozsáhlým přednáškám či online kurzům
(Lazowska, E., Roberts, E. a Kurose, J., 2014).
Netradiční iniciativy
Ačkoli americký školský systém plně nereaguje na sílící význam informatiky
a digitálních znalostí, výhody studia informatiky uznává stále více
zaměstnavatelů, rodičů, či dokonce studentů. Odezvou na tento názor je vznik
nové generace neziskových organizací a zájmových uskupení, vzdělávacích
programů a kurzů. Neziskové organizace jako Code.org, Code Academy,
CS10k, Computer Science First, Black Girls Code, CompuGirls a Girls who
Code se snaží demokratizovat přístup k výuce informatiky napříč genderovými
a socioekonomickými hranicemi, představovat informatiku mladším
studentům, vyškolit další učitele a zavést informatiku do dalších škol.
Jako neziskové organizace jsou tyto iniciativy financovány povětšinou
z grantů soukromých nadací, darů od jednotlivců a dobročinnosti firem.
Zejména dobročinnost firem hraje při financování těchto snah významnou
roli. Odhodlání zajistit prostředky k tomu, aby studenti mohli být v kontaktu
s kvalitními vzdělávacími programy zaměřenými na informatiku a STEM,
prokázal například Google svým partnerstvím s Klubem amerických chlapců
a dívek, nabízejícím mládeži příležitosti ve sféře informatiky, firma Microsoft
darem ve výši 75 milionů dolarů na financování neziskových vzdělávacích
počinů v informatice a několik dalších velkých firem.
Stále populárnější jsou i programy výuky informatiky pro dospělé. Mnoho
Američanů si uvědomuje, že další vzdělávací kurzy mohou doplnit jejich
stávající soubor dovedností a zvýšit tak jejich profesní vyhlídky. Iniciativa
TechHire, kterou Obamova administrativa odstartovala v březnu 2015, investuje
100 milionů dolarů do školení a rekvalifikace profesionálů ve sféře digitálních
dovedností (Lapowsky, I., 2015). Pokračující výuku informatiky, jež lidem
umožňuje tyto dovednosti znovu objevit, nabízejí soukromé iniciativy jako
Recurse Center a další. Protože přibývá výhod „prohloubených“ dovedností či
další odbornosti (v oblasti digitální plus v dalším oboru), mnoho pracovníků se
patrně shání po základních kurzech, aby si doplnili dovednosti, které potřebují
k úspěchu (Moschella, D., 2015).
54
Pracovní sílu se špičkovými dovednostmi
posiluje ve Spojených státech imigrace
Vysoce kvalifikovaní přistěhovalci představují světlou stránku věci, když pomáhají Spojeným státům americkým zmírňovat nedostatek dovedností ve sféře
STEM. Spojené státy americké platily dlouho za atraktivní destinaci. Avšak
vzhledem k tomu, že se zdejší debata o imigraci stále zabývá nekvalifikovanými
přistěhovalci z Latinské Ameriky, američtí zákonodárci nebyli schopni zlepšit
dostupnost zelených karet a další víz, jež by umožnily přemístit do Spojených
států amerických globalizovaný talent. Počet víz H-1B pro hostující pracovníky
je omezen na 85 000 ročně, přestože na fiskální rok 2016 obdržely Spojené státy
americké 235 000 žádostí. Většina hostujících pracovníků H-1B je zaměstnána
v oblasti IT či v inženýrských profesích. Kvóty pro udílení trvalých pobytů nepostačují poptávce po přírodovědných pracovnících. Dokonce i cizí studenti,
kteří absolvovali americké univerzity, shledávají, že ohledně setrvání a práce
ve Spojených státech amerických mají dost omezené možnosti.
Závěr
Co do úsilí vybavit pracovní sílu digitálními dovednostmi stojí Spojené státy
americké na křižovatce. Ačkoli z univerzit na světové úrovni vycházejí špičkoví
absolventi informatiky, americký školský systém z velké části selhává, pokud
jde o produkci takového množství kvalifikovaných pracovníků, jež by domácí
poptávku uspokojilo. Americký imigrační systém navíc není schopen přijmout
dostatek cizích pracovníků, kteří by tuto mezeru zaplnili. Poskytovat digitální
dovednosti studentům a profesionálům nicméně v poslední době začaly veřejné
a soukromé iniciativy stojící mimo školský systém.
55
KAPITOLA 6
Digitální dovednosti v Japonsku
Úvod: Stav ekonomiky a průmyslu informačních
technologií
Japonský hrubý domácí produkt je v současné době třetí největší na světě
(po USA a Číně) s rychlostí růstu asi 2 %. Jedním z hlavních faktorů, jež
malou rychlost růstu ovlivňují, je úbytek obyvatelstva. Růst IT sektoru zůstává
v roce 2015 na stabilní, leč nízké úrovni. Kvůli přípravám olympijských
a paralympijských her v Tokiu pro rok 2016 bude posílen rozpočet na IT
ve vládních kancelářích a veřejném sektoru, z čehož budou mít prospěch
komunikace a sociální infrastruktura průmyslových odvětví jako média a služby
typu přenos.
Očekává se vysoká rychlost růstu v oblastech cloud computingu, big data,
mobility, sociálních médií a nových obchodních oblastí jako internet věcí
(na rozdíl od konvenčnějších oblastí). V důsledku toho mění domácí IT trh
obchodní struktury. V minulosti se IT používalo ke zlepšování produktivity
a zvýšení výkonnosti, poněvadž se soustřeďovalo hlavně na integraci systému,
ale poslední dobou ho podniky užívají k novému obchodnímu rozvoji a tvorbě
nového trhu. Zásadním úkolem je však informační bezpečnost, a pokud tento
problém nebude obchodní a akademická sféra společně s vládou řádně řešit,
bude mít vážný dopad na společnost.
Různé aktivity IT průmyslu pod záštitou japonského Ministerstva ekonomiky,
obchodu a průmyslu (dále jen METI) podporuje Agentura pro prosazování
informačních technologií (dále jen IPA). Jejím hlavním posláním je rozvinout
informační bezpečnost, zvýšit spolehlivost softwaru a zajistit rozvoj lidských
zdrojů v oblasti IT.
Problém s rozvíjením lidských zdrojů v IT
Po finanční krizi v letech 2007–2008 představovaly v Japonsku vážný problém
objem a kvalita práce ve sféře informačních a komunikačních technologií.
Japonsko se proto snaží zvýšit digitální dovednosti u pracovní síly tak, že rozvíjí
lidské zdroje v rámci podniků i napříč základnou nově najímaných pracovníků,
zaměstnává ženy a využívá outsourcingu z ciziny. Avšak desetitisíce pracovníků
nejsou vybaveny soubory dovedností, jež by odpovídaly profilům konkrétních
zaměstnání, např. datový vědec či odborník na informační bezpečnost,
v důsledku čehož Japonsko přichází o obchodní příležitosti. Přeškolovací
podnikové iniciativy nestačí k pokrytí poptávky po pracovních profilech
v nových, celosvětově žádaných obchodních oblastech. Na druhou stranu se
56
však v Japonsku očekává obchodní růst kombinovaný s posunem tradičních
obchodních modelů směrem k modelům novým. Tento posun by měli vést
a urychlovat mladí podnikatelé a začínající firmy.
Obrázek 1: Chronologie nedostatku ICT pracovní síly
FY Survey 2014 FY Survey 2013 FY Survey 2012 FY Survey 2011 FY Survey 2010 FY Survey 2009 FY Survey 2008 FY Survey 2007 0% 10% 20% 30% 40% 50% Výrazný
nedostatek
Signiﬁcant shortage Poněkud málo
Somewhat short Trochu
mocabundant (požaduje se
Somewhat snížení či změna zaměstnání)
Žádná
odpověď
No response 60% 70% 80% 90% 100% Ani
málo,
aninmoc
Neither short or abundant Zdroj: IPA, 2015
Aktivity týkající se rozvíjení
lidských zdrojů v IT
S cílem vyřešit výše popsané obtíže podniká IPA různé kroky.
1) Rozvíjení lidských zdrojů
K vyřešení problému s rozvíjením lidských zdrojů v IT je nutno pochopit,
jaký je současný stav digitálních dovedností v Japonsku. Od roku 2007
vydává IPA každoročně Bílou knihu o lidských zdrojích v IT, která
vychází z průzkumu IT průmyslu, IT v jiných průmyslových odvětvích
a akademických institucích. Odezvy pomáhají lépe chápat současný stav
a trendy v této oblasti. Závěry se používají k tvorbě strategie rozvoje
lidských zdrojů a vypracování osnov výuky, což provádějí personální
oddělení, vzdělávací instituce a akademická obec. Dnes se tato data
využívají pouze v Japonsku, ale IPA by si je ráda vyměňovala s jinými
zeměmi, aby bylo možné závěry porovnávat v globálním měřítku.
KAPITOLA 6 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI V JAPONSKU
57
2) Kvalifikace v IT
Od roku 2004 dohlíží IPA na certifikační systém v oboru IT, který
vypracovala japonská vláda, konkrétně METI. Tento systém je uspořádán
do dovednostních úrovní (1-3), opírajících se o zkoušky, které dělají lidé
z průmyslového sektoru. Jak vyplývá z níže uvedeného schématu, nejvyšší
úroveň (4) je určena pro pokročilé profesionály. Asi 400 členů zkušebních
komisí vypracovává zkušební otázky z oblasti průmyslu a vědy, zkoušky se
konají dvakrát ročně.
Každý rok je skládá 460 000 pracovníků a studentů. Některé firmy si
cení dovedností poskytovaných v tomto systému natolik, že je u nich
složení zkoušky podmínkou pro povýšení či zvýšení platu. Tento systém
se rovněž používá v asijských zemích, např. úroveň 1-3 byla vypracována
v Bangladéši, Malajsii, Mongolsku, Barmě, na Filipínách, v Thajsku
a Vietnamu.
Obrázek 2: Národní přezkoušení / certifikace v IT v Japonsku
Zdroj: IPA, 2015
3) Rámec digitálních dovedností
58
Za účelem vyhodnocování schopností a digitálních dovedností v průmyslu
a na akademické půdě byl v roce 2002 vypracován dovednostní rámec,
který byl později dále revidován. „Rámec obecných kariérních dovedností“,
vytvořený v roce 2008, byl nahrazen „Slovníkem i-kompetencí“ (dále jen
iCD), publikovaným v roce 2014. iCD podstatně rozšiřuje dovednostní
rámec, aby bylo možné zachytit diverzifikaci obchodu a měnící se náhled
na lidské zdroje (posun od jejich konvenční role k úloze, kterou hrají
v rozvoji podniku). Definování úkolů a nezbytných dovedností nastíněné
v iCD je pro organizace důležité jakožto podpora při náboru pracovníků a při
organizačních změnách. Obsah iCD se proto prezentuje jako organizační
„úkol“, který je třeba splnit, a zároveň jako „dovednosti“, jež jsou k jeho
splnění nutné.
Rámec iCD pomohl zlepšit rozvoj lidských zdrojů a komunikaci v rámci
společností. Byl prosazován v součinnosti se všemi průmyslovými
sektory, agenturami a vzdělávacími institucemi prostřednictvím seminářů
a workshopů a přijala ho celá řada firem. Mezinárodně se používá
ve Vietnamu, na Filipínách a v Thajsku a propaguje se na seminářích
a workshopech v oblasti Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).
4) Projekt „MITOH“ (japonský výraz pro „neprošlapaný“)
Projekt MITOH podporuje objevování mladých talentů ovládajících
inovace v nových technických oblastech a schopných uplatnit své nápady
praktickým způsobem. Tento projekt, jenž se zaměřuje na mladé lidi do 25
let, byl zahájen v roce 2000. Původně byl vypracován pro průmysl vyvíjející
IT software, ale jeho pravomoc se v posledních letech rozšířila i na hardware
a audiovizuální techniku.
V projektu MITOH učí mladé lidi projektový manažer se spoustou
zkušeností v oblasti IT. Ten má za úkol podrobně vyhodnotit originalitu
nápadů, které mu předkládají jeho svěřenci. Projektový manažer přezkoumá
obsah projektu dotyčného a téma, které si zvolil pro rozvoj, poskytne mu
rady, instruuje ho stran postupu inovací, sleduje, jak projekt pokračuje,
a zhodnotí konečný výsledek. Na níže uvedeném diagramu je zachyceno, jak
MITOH funguje.
59
Obrázek 3: Nástin programu MITOH
‘Exploratory IT Human Resources Project’.
MITOH(未踏） means an area where anyone has not stepped in.
Discovering and training outstanding and creative young human resources
capable of realizing innovations and creating new markets in the IT field.
Since FY2000
IPA has thrown up over 1,500 outstanding persons
Advice by
Super Project Manager
etc.
The Super Creators
Participation
Selected Young
Persons
(Younger than
25 years old）
Source:
Zdroj:
IPA, 2015IPA,
Outstanding (Technical Rock Star)
Persons
Advisory members
Industrial
and
academic
area
Certificated the persons
have exceptional talent
as ‘The Super Creators’
2015
far, bylo
about
1600asi ‘creators’
have
discovered
and
SoZatím
objeveno
1600 „tvůrců“
a po been
ukončení
školicího
mentoring
programme
270
people
have
become
‘super
creato
a mentorského programu se 270 lidí stalo „supertvůrci“. „Supertvůrci“
objevení a vyškolení
v rámci through
projektu MITOH
nynínow
aktivně
discovered
and trained
MITOHjsouare
actively em
zaměstnáni v různých oblastech IT: vyučují např. ve školách, pracují
fields. For example, they teach students at schools, or work
v univerzitních vědeckých institutech, zkoumají nové inovativní
institutes,
or they are
technologie a vypracovávají
nové investigating
obchodní cesty v ITfurther
sektoru či new
dalších innovati
nových trzích.new businesses avenues in the IT sector or other n
developing
Information
security v informační
human resources
and security cam
5) 5)
Lidské
zdroje vyškolené
bezpečnosti
a kemp pro bezpečnost
Cyber attacks and information security crime is becoming incr
Kyberútoky a zločiny narušující informační bezpečnost jsou stále
ingenious,
and its impact
onjejich
the dopadu
IT sector
increasingly
složitější a vynalézavější
a negativa
na IT issektor
se
growing
the
number
of
people
skilled
in
information
soustavně stupňují. V důsledku toho je nutnou částí rozvoje digitálníchsecurity
dovedností
počtu lidí kvalifikovaných
sféře informační
digital
skillsi zvýšení
development.
‘The bill forve basic
cyber security
bezpečnosti.
Japonská
strategiestrategy.
na posíleníInkyberbezpečnosti
vychází the IPA
Japan’s
cyber
security
this environment,
z „účtu za základní kyberbezpečnost“. V tomto prostředí IPA rozpracovala
index
corresponding
to information
securitybezpečnosti“
reinforcement’
„rejstřík
dovedností odpovídajících
posílení informační
activity
to
enterprises.
a propaguje tuto aktivitu u podniků.
The
also
holdspořádá
a national
information
security
camp in Jap
IPAIPA
rovněž
v Japonsku
národní kemp
pro informační
bezpečnost,
určený pro mladé
studenty,
kteří se o kyberbezpečnost
zajímají. offers
Tuto akcipractical
interested
in cyber
security.
This event, which
poskytující praktický výcvik spolupořádá „rada pro implementaci bezpečwith
the IPA’s ‘security camp implementation council’. The dia
nostního kempu“ IPA. Níže uvedený diagram zachycuje organizaci kempu.
how the camp is organised.
60 Figure
5: Outline of national information security camp
Obrázek 4: Náčrt národního kempu pro informační bezpečnost
!&###!'
!%#
#$$ (
"
#
###!
Zdroj: IPA, 2015
IPA prosazuje rozvoj a přijetí systému přezkušování v oboru IT a rámce IT
dovedností v řadě asijských zemí. Zástupci IPA rovněž navštívili evropské
země, Spojené státy americké i asijské země za účelem výměny informací a dat
o rozvíjení lidských zdrojů v IT.
Součástí této interakce s EU se stala výměna informací o IT sektoru, pracovní
síle, rozvíjení lidských zdrojů a dovednostních rámcích (zejména o rozvoji
společného souboru poznatků) a došlo i k určité spolupráci. Nakonec IPA
pozvala zástupce EU, aby se prezentovali na celosvětovém sympoziu v Tokiu,
které proběhlo loni na podzim. Situace ve sféře lidských zdrojů v IT je v EU
obdobná jako v Japonsku, takže vzájemné sdílení informací a osvědčených
postupů má cenu pro IT průmysl obou zúčastněných stran.
61
Doporučení
Další výměna informací a dat o digitálních dovednostech mezi Japonskem,
EU a USA pomůže celosvětově zlepšit IT talent, podpořit růst průmyslu a šířit
dosah technických zdokonalení v celém Japonsku, Asii, EU a USA.
Bylo by užitečné jednou ročně, případně jednou za půl roku zveřejňovat pro
srovnání data o ICT pracovní síle a s ohledem na rozmanitost kultur, ekonomik,
jazyků a historie států celé EU dokončit evropský rámec pro dovednostní
potřeby. K lepšímu pochopení problematiky by přispěly i globální workshopy
s účastí zemí mimo EU.
A konečně se doporučuje, aby se vzhledem k rozmanitosti prostředí zemí EU
vytvořil pevný a objektivní rejstřík, na jehož základě by se dovednosti daly
přezkušovat a certifikovat.
62
KAPITOLA 7
Digitální dovednosti ve veřejném
sektoru: zkušenosti z Estonska
Úvod
Doba, kdy dovednosti ze sféry informačních a komunikačních technologií
znamenaly prostě schopnost používat Excel a Word, je pryč. Dnes se ICT
postupy stávají nedílnou součástí každodenního života ve všech průmyslových
odvětvích. Mají-li programy zacílené na digitální dovednosti zlepšit tvorbu
hodnot, musí se specializovat a diverzifikovat podle témat i cílových skupin.
Vzhledem k tomu, že Estonsko je relativně mladý stát a průměrný věk zaměstnance ve veřejném sektoru je poměrně nízký, základní IT dovednosti (kancelářské programy, řešení teamové práce přes internet) jsou ve veřejném sektoru
vcelku dobré a jejich rozvoj už nevyžaduje soustředěné úsilí. Estonsko sklidilo
všechny původní výhody digitalizace, zdejší veřejná administrativa a občané
dnes fungují na zcela digitální bázi. Dokumenty s digitálním podpisem jsou výchozí formou komunikace už přes deset let, takže se elektronicky provádí např.
99 % daňových přiznání a 100 % bankovních operací. Estonci mají k dispozici
jednotný elektronický identifikační systém a jednotnou technickou a administrativní platformu pro služby veřejného sektoru založené na ICT.
Nicméně Estonsko nebude žádný unikát – řada dalších evropských vlád už se
propracovává do stavu, kdy digitální znamená standard.
Estonsko se musí nyní vypořádat s otázkou, co dál. Jak využívat technologií
k tomu, aby změnilo základní činnost státní správy? Dobrým základem je
vysoká úroveň digitálních dovedností absolventů škol i vrozená touha Estonců
zlepšovat si život pomocí technologií.
Pro budoucnost však mají zvláštní význam tři oblasti rozvoje digitálních
dovedností:
• zvyšování kvality strategického plánování a přípravy ICT projektů;
• analýza dat;
• kybernetická bezpečnost.
Tyto priority nejsou typické výhradně pro Estonsko - představují důležitý úkol
pro většinu veřejných správních systémů v takových evropských zemích, kde
bylo dosaženo určitého bodu rozvoje.
KAPITOLA 7 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI VE VEŘEJNÉM SEKTORU ...
63
Strategické plánování a příprava ICT projektů
Aby bylo možné vytěžit z veřejných investic do ICT maximum, estonské
Ministerstvo ekonomických záležitostí, jež odpovídá za ICT politiku v Estonsku,
cíleně rozhodlo, že plánování ICT projektů a manažerské dovednosti zasadí
do samotného centra priorit národní politiky ICT. Ministerstvo jakožto úřad odpovídající za rozhodování ohledně toku peněz do ICT projektů financovaných ze
strukturálních fondů EU může tuto prioritu zároveň samo realizovat.
Státní instituce zpravidla chápou technologie jako nástroj postupujícího pokroku,
nikoli jako prostředek, který umožňuje od základu změnit způsob fungování veřejného sektoru. V důsledku toho veřejné subjekty často utrácejí velké částky na zbytečný rozvoj ICT, a přitom neumí těžit ze skutečných výhod, které digitalizace nabízí. Vyskytly se případy, kdy byla pro veřejné služby s hrstkou uživatelů vytvořena
grandiózní (a nákladná) ICT řešení, ačkoli by bohatě stačila dobře zvládnutá tabulka v Excelu. Veřejný sektor nemusí nutně mít finanční a konkurenční motivaci,
která pohání sektor soukromý, a nesnaží se tudíž hledat trvalá zlepšení. Přestože
má technická i obchodní složka ty nejlepší úmysly, ne vždy hovoří stejnou řečí.
Za účelem překonání těchto nedostatků byl zaveden přístup k managementu
investicí do ICT založený na obchodních motivacích. Každou potenciální investici do ICT je nutné předložit spolu s hodnocením ekonomického dopadu,
který by měla na veřejný úřad poskytující danou službu i na její uživatele. Každý
projekt se navíc musí do pěti let prostřednictvím úspor ve veřejném sektoru
zaplatit. Výjimku lze udělat, pokud by projekt mohl mít zásadní význam pro
občany a obchod, což zdůvodňuje investici, i když náklady realizátorů zůstávají
stejné, či dokonce narůstají.
Klíčová zásada v případě rozsáhlé investice zní, že veřejné instituce musí připravit
celofiremní ICT strategii, jež vychází z obchodních cílů úřadu a sleduje, jak jich
pomocí ICT mohou dosáhnout. Tato ICT strategie by měla obsahovat jednak
nové projekty, vytvářející skok v kvalitativních inovacích, a další doplňkové
iniciativy „zdola nahoru“. Jednou ročně představují všechny vládní oblasti svou
ICT strategii a investiční potřeby.
Výsledky zavedení tohoto přístupu založeného na obchodních motivacích už
jsou patrné, veřejné úřady začínají analyzovat své obchodní postupy a spolupracovat s různými úřady kvůli zvýšení účinnosti. Například státní daňová správa
navrhla nový registr zaměstnanců, čímž se vyřešil problém s tím, že zaměstnavatelé dosud museli předávat informace o nových zaměstnancích několika úřadům. Pomocí tohoto nového systému je nyní možné, aby zaměstnavatel zaregistroval nového zaměstnance do jednoho systému, a informace se automaticky
předávají dalším úřadům. Hlavní cílem tohoto nového systému bylo zmenšit
daňové úniky způsobené tím, že se zaměstnancům platilo „načerno“, avšak chytrá implementace tohoto přístupu také ulehčila podnikům od zátěže administrativy a usnadnila komunikaci s vládou.
64
Nejdůležitější je nastínit kritéria úspěšnosti projektu a měřitelné metriky.
U každého projektu musí být jasné, kdy a kde bude možné změřit jeho
úspěšnost. Ve výše uvedeném příkladu s registrem zaměstnanců si třeba úřad
stanovil za cíl zvýšit během prvního roku daňové příjmy, to se ovšem podařilo
za pouhých devět měsíců!
Tyto úspěchy byly podepřeny sérií iniciativ týkajících se sdílení osvědčených
postupů a pěstování dovedností pro strategické plánování – zde byl uplatněn
přístup založený na obchodních motivacích a byla použita hodnoticí.
Když se tento přístup v roce 2014 zaváděl, byl najat konzultant, aby připravil
obchodní motivace pro první projekty a pomohl úřadům navrhnout strategie.
Ty byly zase předloženy IT manažerům dalších institucí.
V zájmu zlepšení výměny informací se každý měsíc pořádaly schůze IT manažerů veřejného sektoru. Na pololetních seminářích pak nejúspěšnější organizace
prezentovaly své strategie, obchodní motivace a postupy. Kromě toho se vypracovávaly materiály obsahující jednoduché instrukce a konkrétní tipy.
Rovněž bylo důležité, aby se souběžně se školením IT manažerů zvyšovala
úroveň ICT dovedností na obchodní straně, tj. u manažerů odpovídajících
za vývoj různých oblastí politiky, jako je zdravotní péče, školství atd. V roce 2015
byla zahájena série seminářů s názvem „IT manažer + 3“. Cílem této série je
propojit vlastníky obchodních procesů s IT manažery a zlepšit jejich spolupráci
na plánování ICT projektů. Vybere se IT manažer veřejného úřadu. Ten pak
naplánuje schůzi a rozhodne, kteří tři lidé z jeho úřadu vytěží nejvíc z hlubší
spolupráce. Jsou připraveny workshopy založené na konkrétních případových
studiích a ke stanovení určitých oblastí zájmu se používá externí konzultant.
Základní složkou workshopu je informace, jak navrhovat služby a připravovat
obchodní případy pro plánování ICT projektů.
A konečně ICT řešení a nové přístupy nelze úspěšně přijímat bez podpory
nejvyššího managementu. Tohle by měly řešit každoroční „Kurzy pro
informační společnost na vysoké úrovni“, které umožňují šéfům agentur, aby se
na několik dnů sešli a získali přehled témat týkajících se informační společnosti,
jež mají význam pro zlepšování veřejné administrativy. Oblasti jako řízení ICT
projektů, analýza dat, kyberbezpečnost a technické průlomy potřebují ze strany
managementu podporu a informovanost.
Analýza dat
Veřejný sektor se přímo topí v datech. Jde o data z jeho vlastních veřejných
registrů, ze širšího světa internetu věcí a o tzv. big data. Kombinace a rozbor
všech těchto dat umožňují zlepšovat kvalitu služeb a rozhodnutí ve veřejném
a soukromém sektoru. Přeměně dat v rozhodnutí však bohužel brání nedostatek
dovedností.
65
Estonská vláda naplánovala sérii akcí zacílených na rozvoj a šíření dovedností
potřebných pro datovou analýzu, od pouhého zvyšování informovanosti
po podporu projektů, kde se tyto dovednosti zužitkují.
V roce 2014 byly zavedeny semináře určené šéfům úřadů a oblastním
manažerům zaměřené na zvýšení informovanosti ohledně analýzy dat. Dokud
lidé nepochopí nutnost využívat datovou analýzu účinněji ani příležitosti, jež
poskytuje z hlediska účinného řízení organizace, jsou i ti nejobětavější analytici
se svými nástroji zbyteční. Semináře byly navrženy tak, aby se jich účastnili
zástupci obou stran, tj. strany poptávající (veřejného sektoru) a dodávající
(poskytovatelé řešení spojených s analýzou dat). Účastníkům jsou představeny
nejúspěšnější příklady datové analýzy ve veřejném i soukromém sektoru, čímž
se ilustruje pozitivní dopad jejího efektivnějšího využití.
Dalším krokem jsou naplánovaná školení, kde se spojují teoretické a praktické
úkoly přidělené oblastním manažerům. Praktické workshopy navíc dají
dohromady šéfy úřadů a jejich analytiky s podnikateli, kteří k odbourání
konkrétních obchodních problémů nabízejí analytická řešení.
Je povzbudivé, že zástupci soukromého sektoru demonstrují touhu a připravenost vytvořit za účelem dalšího rozpracování tohoto tématu pracovní skupinu
věnující se rozboru dat, která bude společná pro veřejný i soukromý sektor.
Vznikne během roku 2015 s cílem vytvořit síť spolupracovníků, pomocí níž
veřejné úřady obdrží instrukce, jak lépe využívat vlastní data, jak by měla vypadat architektura podporující datovou analýzu, jaké softwarové nástroje jsou
nejvhodnější pro datovou analýzu v konkrétních případech a které kompetence
jsou nutné ke zlepšování schopnosti úřadu analyzovat data.
Tento integrovaný přístup k rozvíjení datové analýzy ve veřejném sektoru
počítá s propagováním informovanosti a dovedností a je financován z projektů na rozvoj datové analýzy.
Kybernetická bezpečnost
Dnes je na technologiích až neuvěřitelně závislý celý náš život, včetně fungování
veřejného sektoru. Protože se vyvíjejí další služby, je důležité, aby se souběžně
rozvíjely i dovednosti, jež zajistí jejich bezpečnost. Zásadní význam má
povědomí o hrozbách souvisejících s kyberbezpečností i dovednosti, které jim
zabrání a vypořádají se s jejich následky.
Od roku 2006 se estonské veřejné úřady musí řídit vládními standardy ICT
bezpečnosti a od roku 2011 podléhají vládnímu dozoru stran dodržování
těchto pravidel. Od roku 2012 se vyžaduje, aby každý estonský úřad
veřejného sektoru měl ředitele informační bezpečnosti (dále jen CISO).
Ale CISO a zavedená opatření nejsou příliš k užitku, pokud nejvyšší
manažeři nechápou základní pravidla kybernetické bezpečnosti. Ti musí
66
být schopni pochopit, jaký smysl má funkce CISO, i fakt, že kyberhrozby
mají rozhodující význam.
Neméně důležité je šířit obecně uznávaná pravidla práce s riziky ve veřejném
sektoru, kde je zapotřebí manažery nejen lépe informovat o nebezpečích
souvisejících s kyberbezpečností, ale také jim umožnit lépe se rozhodovat
a zvyšovat stupeň bezpečnosti služeb.
Nedílnou součástí každoročních „Kurzů pro informační společnost na vysoké
úrovni“ je i přezkušování znalostí šéfů veřejných úřadů o bezpečnosti. Znalosti
manažerů o kyberhrozbách jsou podrobovány nečekaným zkouškám, po nichž
následuje rozbor a společná diskuze o jejich chování a o poučení, jež by si měli
z těchto cvičení vzít.
Nejúčinnější součást programu na zvyšování povědomí o kyberbezpečnosti
vznikla na základě řady cvičení v této sféře, která se každý rok organizují.
Kupříkladu v roce 2015 se pořádaly série teoretických cvičení, při nichž se sešli
šéfové a odborníci z různých úřadů, aby propracovali rozmanité scénáře, jak
mohou být na základě kyberútoku přerušeny služby. Každá sekce se soustředila
na konkrétní oblast. Cílem tohoto cvičení bylo najít mezery ve znalostech,
modely kooperace a regulace. Taková praktická cvičení umožnila řešit různé
komplikace a obtíže s kontinuitou služeb (např. elektřina, propojitelnost dat).
Díky nim si zástupci vrcholového managementu rovněž uvědomili vzájemnou
závislost jednotlivých složek a začalo se aktivně pracovat na tom, aby se
podmínky zlepšily dřív, než se tyto scénáře přihodí v reálném životě.
A konečně Estonsko nastartovalo nadnárodní iniciativu pro rozvoj a implementaci instrukcí pro lidské chování v rámci kyberhygieny. Cílem je vypracovat a přijmout standard kyberhygieny pro koncové uživatele a pro ty, kdo činí
strategická rozhodnutí. Tento standard bude realizován prostřednicím e-learningové platformy. Do počátečního zavedení se zapojí veřejné úřady ze šesti
zemí: Estonska, Rakouska, Finska, Lotyšska, Litvy a Nizozemska; zúčastní se
ho také Služba pro vnější činnost EU a vojenský personál. Zmíněný standard
bude zpočátku platit pro ministerstva obrany, ale diskutuje se o tom, že by se
tento systém aplikoval v širším veřejném prostoru.
Závěr
Tyto tři oblasti priorit dokládají, že digitální dovednosti ve veřejném prostoru
jsou v Estonsku (a pravděpodobně i jinde) vzájemně provázány s rozvíjejícím
se managementem obecných strategií. Už nemá smysl hovořit o oddělených
digitálních dovednostech. Místo toho začíná být předpokladem úspěšné správy
nutnost pochopit, jak ICT mění správní mechanismy.
67
KAPITOLA 8
Vzdělávací priority v propojeném
světě
Úvod: digitální dovednosti, každodenní život
a formální vzdělávání
Naši existenci formují technologie. Jejich přítomnost v našem běžném životě
kolísá mezi nadšením a každodenností, mezi nezbytností a zábavou. Žijeme
ve světě, který je velmi silně propojen. V roce 2014 se při poměru rozšíření 96 %
(ITU, 2014) počet registrovaných mobilních telefonů blížil počtu obyvatel Země.
V roce 2014 mělo 81% domácností 28 členských států Evropské unie (EU 28)
přístup k internetu (Eurostat, 2015) a 95 % 16-24letých obyvatel EU bylo
pravidelnými uživateli internetu (dle Velké koalice pro digitální pracovní místa).
Při stále větším rozšíření internetu na světě je čím dál důležitější, aby všichni občané byli schopni technologie používat. Jsou-li technologie součástí našeho každodenního života, každý, a to včetně mladých lidí, musí být vybaven dovednostmi
potřebnými k jejich používání. Již děti surfují po internetu od nejútlejšího věku,
ať už dovednosti mají, či ne. Ofcom (2013) hlásí, že ve Velké Británii používalo
internet v roce 2013 93 % všech 5-15letých a 82 % všech 5-7 letých.
A přece se ve školství objevuje i další obrázek, který zdůrazňuje rozdíl mezi
špičkově vybavenými a propojenými školami na jedné straně a školami
v odlehlých regionech na straně druhé, kde jsou nemoderní přístroje, opuštěné
počítačové učebny, přetížené nástroje, spousta žáků na jeden počítač a nízká
úroveň digitálních dovedností. Ačkoli se jistě najdou enklávy inovací, lze říci,
že pestré digitální panorama, s nímž se setkáváme v každodenním životě, se
v běžných zkušenostech ze škol neodráží. Jen necelá polovina dětí v EU se učí
ve školách se špičkovým digitálním vybavením (European Schoolnet, 2013).
Zdá se, že školy dál pokulhávají za realitou, přestože se po nich žádá, aby
předvídaly budoucí potřeby a připravovaly mladší generace i na nepředvídatelné
požadavky.
Mladí lidé a digitální dovednosti
Rozpor mezi užíváním technologií v každodenním životě a jejich zaváděním
do škol zdůrazňuje jeden z paradoxů, s nimiž se setkáváme při debatách
o technologiích, digitálních dovednostech a formálním vzdělávání. Tento
rozpor se řadí k mnoha dilematům a tenzím, které rozostřují problém, jak i přes
nedávné zapojení vlád a školských systémů zlepšovat digitální dovednosti
mládeže a řešit výzvu nazývanou digitální propast.
68
Obtíže s mezerou v digitálních dovednostech krystalizují kolem dvou bodů:
zaprvé je to poptávka po vysoce kvalifikované pracovní síle ve sféře ICT
a zadruhé potřeba zvýšit základní úroveň digitálních dovedností. Velká koalice
pro digitální pracovní místa předpovídá, že do roku 2020 bude 825 000 míst
pro ICT profesionály nezaplněných, a připouští, že tou dobou bude 90 %
zaměstnání vyžadovat určitou úroveň digitálních dovedností.
Oba tyto problémy tvoří základ evropské agendy a při jejich řešení musí sehrát
angažovanou roli vzdělávání. Třebaže by se měly rozlišovat a řešit různými
způsoby, zároveň by se o nich mělo uvažovat jako o oblastech úzce provázaných,
protože jedna strana se neobejde bez druhé. Bylo by nemyslitelné disponovat
kohortou špičkových ICT profesionálů, a přitom neprovádět rozsáhlé investice
do rozvoje digitálních dovedností základny.
„Digitální Evropa potřebuje digitální
dovednosti“
Třebaže je nutné najít pro současný a nastávající nedostatek ICT profesionálů
krátkodobá řešení, je nezbytné také zvládnout problém s obecnou zdatností
ve sféře digitálních dovedností. Prioritou formálních vzdělávacích systémů je
řešit potřebu zvýšení úrovně digitálních dovedností všech žáků a ve výchozím
nastavení i všech učitelů. Vyšší hranice digitálních dovedností umožní snáze
zlepšovat stav; díky ní bude více mladých lidí schopno přeskočit ze skupiny
obecných uživatelů mezi ICT profesionály.
V několika zemích už lidé mladší 24 let přečíslili celkový počet uživatelů
internetu (Dawkins a kol., 2014). Děti sice vyrůstají obklopeny technologiemi,
ale jak potvrzuje několik mezinárodních studií, jejich obeznámenost a zběhlost
se nemusí vždy opírat o nezbytné digitální dovednosti. Pouze 8 % patnáctiletých,
kteří se zúčastnili průzkumu PISA z roku 2009 (OECD, 2014), prokázalo
schopnost užívat internet účinným způsobem a vyhodnocovat spolehlivost
a užitečnost informací. Podle novější zprávy agentury ICILS (2014) nedosáhlo
17 % studentů ani nejnižší úrovně informační a komunikační gramotnosti.
Z téže studie vyplývá, že nízkou úroveň počítačové a informační gramotnosti
prokázalo 25 % studentů v sedmi z devíti zemí EU, jež se do průzkumu zapojily.
Průzkum ICT ve školách (European Schoolnet, 2013) ukazuje, že mladí lidé
– přinejmenším v Evropě – jsou spíše sebevědomými než kompetentními
uživateli technologií. Jejich obeznámenost a zběhlost s užíváním technických
zařízení nemusí být nutně podepřena důkazy o solidním výkonu. Studenti, kteří
přístroje často používají ve škole i doma, mají pozitivnější názory na dopad ICT
na vlastní učení nežli studenti, kteří reportují špatný přístup a užívání ve škole,
ale dobrý přístup a užívání doma.
KAPITOLA 8 VZDĚLÁVACÍ PRIORITY V PROPOJENÉM SVĚTĚ
69
Digitální dovednosti v osnovách
Bylo by nepřesné tvrdit, že formální vzdělávání otázku digitálních dovedností
neřeší. V roce 2012 všechny země Evropy zavedly národní či regionální strategie,
které řeší rozvoj digitálních dovedností v jejich učebních osnovách (Eurydice
Network, 2013). Zjevně existují dva hlavní politické přístupy, z nichž první se
zaměřuje na obecné dovednosti nutné k užívání technických zařízení, zatímco
druhý spočívá ve výuce kódování jakožto možné alternativy k modernizaci
toho, co dnes školy v souvislosti s digitálními dovednostmi nabízí. Tyto dva
přístupy se vzájemně nevylučují.
Podle průzkumu, který v roce 2015 provedl European Schoolnet s ministerstvy
školství, 16 z 21 dotazovaných zemí nyní začleňuje kódování do osnov
na celostátní, regionální či místní úrovni a Finsko ho do svého základního
kurikula zahrne v roce 2016. Zavést kódování do formálního vzdělávání bylo
prioritou, jež rychle vystoupila do popředí. Anglie šla příkladem, když jako
jedna z prvních evropských zemí zavedla od září 2014 počítačové programování
jako povinný předmět na základních a středních školách (European Schoolnet,
2014). I přes rychlé a relativně rozsáhlé přijetí skoro všechny země, jež se zapojily
do průzkumu z roku 2015, prohlašují, že kódování je pouze jednou z priorit,
které přijímají v zájmu rozvoje digitálních dovedností. K těmto prioritám
země počítají nutnost rozvíjet dovednosti uživatelů ICT. Ačkoli se setkáváme
s tendencí chápat technické aspekty digitálních dovedností jako klíčové, dnes
se na věc obecně nahlíží tak, že dobrá obeznámenost s technologiemi vyžaduje
dospět dál než ke schopnostem technickým a provozním a do online světa se
zapojit kriticky (Erstad, O., 2010). Jako nedostatečné jsou zde ovšem vnímány
pokyny ohledně kompetencí, které by si měli pěstovat učitelé.
Digitální dovednosti je třeba chápat v určité šíři a souvislostech. Je důležité,
abychom vedle technických a provozních dovedností, kódování a programování
i schopnosti chápat, jak jsou programy vystavěny a jak fungují, naučili mladé
lidi také „myslet digitálně“ (Rissola, G., 2015) nejen v kontextu uvažování
o výpočetní technice, ale z hlediska rozvíjení přesného povědomí o tom, co
nám technologie poskytují. Pokud si člověk osvojí digitální postoj, začne se
zajímat o problém, jak řešit schopnosti digitálními prostředky, i o možnost
stát se z uživatele tvůrcem. Tvůrci technických produktů bývají často mladí
lidé. Budou-li tedy vybaveni správným postojem k technologiím a vyšší úrovní
dovedností, jistě jim to usnadní posun od obecných digitálních dovedností
ke specializované ICT profesionalizaci.
Jestliže vzdělávací politiky nabízí prostor pro rozvíjení a aktualizaci digitálních
dovedností, další problém, který je nutno řešit, je školení učitelů, jež bohužel
probíhá na bázi dobrovolnosti jednotlivců v jejich volném čase. Znalosti
technologií, jež učitelé mají, jsou často na základní úrovni (Morris, A., 2010),
což nestačí k tomu, aby mohli připravovat studenty na nové společenské výzvy.
Nelze nastartovat inovace ani účinné zavádění ICT, když se nabízí pouze školení
70
na provozní úrovni. Ačkoli učitelé považují přípravu v oblasti ICT za prioritu
a naléhavou potřebu (OECD, 2013), sami se ICT školení účastní jen málokdy
povinně – jen asi 25–30 % studentů v Evropě učí učitelé, kteří mají tuto
odbornou přípravu povinnou.
Trucano (2005) je přesvědčen, že mají-li se investice do ICT maximálně
zúročit, jejich zásadní složkou je školení učitelů, a vymezuje několik způsobů,
jak optimalizovat přípravu učitelů ohledně užívání ICT, mj. tvrdí, že:
• profesní rozvoj učitelů by měl být plánován jako soustavný proces, ne jako
ojedinělá událost;
• při přípravě učitelů na to, aby měli z užívání ICT prospěch, jde o víc než
o pouhé technické dovednosti.
A navíc: technické a provozní dovednosti, které potřebují všichni žáci, aby se
mohli stát skutečně výkonnými uživateli technologií, a které jim umožní sehrát
v naší digitalizované společnosti aktivní roli, jsou v současném panoramatu
digitálních dovedností sotva zmíněny.
Profesní rozvoj učitelů v oblasti digitálních dovedností je rozhodně zcela
zásadní. Vzhledem ke změně v dovednostních požadavcích a ke specifikaci
kurikula učitelé nutně musí podstoupit školení, jak u žáků rozvíjet digitální
dovednosti (od výuky kódování přejít k upozorňování na problémy
s bezpečností na internetu). Navzdory obecnému přesvědčení, že základní
prioritou je soustavný profesní rozvoj, další oblastí, která vyžaduje sbližování
politických počinů, je příprava budoucích učitelů.
Dvě třetiny evropských učitelů jsou starší čtyřiceti let (Eurydice, 2015). Ze
stárnutí učitelské populace vyplývá, že během příštího desetiletí bude nutné
značný počet učitelů nahradit, a tudíž rekvalifikovat. Je současná počáteční
odborná příprava pedagogů ke splnění úkolu ohledně digitálních dovedností
dostačující? Jak pedagogové vnímají digitální dovednosti v rámci své počáteční
odborné přípravy?
Priority ve vzdělávání
Školství má pravomoc připravit celou generaci na propojenou budoucnost
– nemusí děti nutně připravit na zaměstnání, ale na životní výzvy. Pokud se
ke studiu informatiky a inženýrství hlásí málo zájemců, už je pozdě. Diskuze
o zlepšování digitálních dovedností měly začít daleko dříve, aby mladí lidé
získali povědomost zaprvé o tom, že technika je součástí našeho života, a proto
ji musíme umět používat účinným způsobem, a zadruhé, že zaměstnání ve sféře
ICT je pro každého a nabízí pestrou škálu zajímavých profesí.
KAPITOLA 8 VZDĚLÁVACÍ PRIORITY V PROPOJENÉM SVĚTĚ
71
Hlavním bodem je nutnost rozvíjet správný přístup k technologiím, zvyšovat
informovanost ohledně případného budoucího povolání a osvojovat si správné
dovednosti. Nelze reálně předpokládat, že bychom dnes mohli připravit
„počítačové vědce“ a ICT profesionály zítřka (od úrovně základní školy).
Avšak tato diskuze nijak nesnižuje základní roli, kterou musí sehrát formální
vzdělávání. Pokud školy nedokáží předvídat budoucí potřeby a zavádění
techniky ani vybavit žáky kompletním souborem dovedností a znalostí
potřebných pro profesionální dráhu v oblasti ICT, mohou u žáků rozhodně
zlepšovat zběhlost v užívání technologií, probouzet v nich nadšení a ukazovat
jim, že jim technologie mohou otvírat spoustu možností dnes i v budoucnosti.
Školy mohou a měly by do centra vzdělávací zkušenosti mladých lidí postavit
moderní technická zařízení.
Agenda pro rozvíjení digitálních dovedností
ve školství: doporučení
•Má-li se dnes člověk plně zapojit do společnosti, vyžaduje to od něj
schopnost používat technologie. Digitální dovednosti by měly být vnímány
jako „dovednosti životní“ a měli bychom jim přikládat stejnou váhu jako
gramotnosti literární a matematické.
• Formální vzdělávání má pravomoc připravit žáky na životní výzvy, jimž budou
čelit, a vybavit je tudíž základními dovednostmi potřebnými k bezpečnému
a účinnému používání technologií.
• Školské systémy by měly zajistit, aby všechny strany účastnící se vzdělávacího
procesu společně chápaly digitální dovednosti v celé šíři a souvislostech.
•Školy a učitelé by měli u žáků probouzet nadšení ohledně možného
zaměstnání v oblasti technologií. Připravenost studentů na technická
povolání by měli zajišťovat nejen tím, že je vybaví základními dovednostmi,
ale zároveň i tak, že u nich budou rozvíjet správný postoj k technologiím
a řešit obecné předsudky ohledně zaměstnání ve sféře ICT.
72
KAPITOLA 9
Digitální začlenění a posílení
postavení občanů: řešení nerovnováhy
Úvod
Při prosazování růstu a pracovních míst v Evropské unii připisuje strategie
Evropa 2020 klíčovou roli informačním a komunikačním technologiím
a digitálním dovednostem. Iniciativy jako Digitální agenda pro Evropu (nyní
nahrazena strategií Jednotný digitální trh), Agenda pro nové dovednosti
a pracovní místa, Mládež v pohybu, Evropská platforma pro boj proti
chudobě a sociálnímu vyloučení prosazují používání ICT v zájmu sociálního
a ekonomického začlenění.
Od mladých lidí, kteří využívají ICT ke zvýšení životních příležitostí, přes
zlepšování dovedností a pracovních podmínek pracovníků až po tvorbu
systémů na podporu rodin pečujících o starší občany a budování průmyslu
schopného řešit výzvy způsobené zdravotnictvím a demografickým vývojem,
zde všude se ukazuje, že pro plnohodnotnou a aktivní účast v dnešní společnosti
je schopnost využívat technologie nezbytná. Digitální kompetence se dnes
považuje za „životní dovednost“.
Avšak 18 % populace EU ve věku 16-74 let nikdy nepoužilo internet a 47 %
populace má nedostatečné digitální dovednosti (Eurostat, 2015). To znamená,
že velké skupině občanů hrozí, že ztratí zaměstnání, nezíská potřebné vzdělání
a bude vyloučena ze služeb, jako je e-zdravotnictví, e-participace a e-správa.
K dosažení cílů v oblasti sociálního začlenění, které si EU stanovila, je digitální
začlenění a posílení postavení všech občanů zcela zásadní (včetně usnadnění
přístupu k internetu a e-službám, digitálním dovednostem a využívání
digitálních nástrojů).
KAPITOLA 9 DIGITÁLNÍ ZAČLENĚNÍ A POSÍLENÍ POSTAVENÍ OBČANŮ...
73
Obrázek 1: Základní dovednosti a jejich užívání
Aggregate score
0.75
0.5
0.25
0
Iceland
Norway
Luxembourg
Sweeden
Finland
Denmark
Netherlands
United Kingdom
Germany
Estonia
Belgium
France
Austria
Slovakia
European Union ...
Czech Republic
Ireland
Hungary
Spain
Latvia
Lithuania
Malta
Slovenia
Cyprus
Portugal
Poland
Croatia
Italy
Greece
Bulgaria
Romania
score (0 to 1)
1
European Commission, Digital Agenda Scoreboard
Zdroj: Evropská komise
Digitální aspekty rozdělují nejen v různé zranitelné skupiny, ale i 28 zemí
EU. Některé z nich jsou tradičně chápány jako digitální lídři, mezi nimi jsou
skandinávské země, Nizozemsko, Velká Británie a Německo. Oproti tomu
země jako Itálie, Řecko, Kypr, Portugalsko i několik nových členských států
(Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko) na úrovni e-dovedností a dalších
indikátorů informační společnosti výrazně zaostávají.
V plánu digitálního začlenění, jenž má za cíl řešit konkrétní potřeby málo
kvalifikovaných lidí, stárnoucí populace, nezaměstnané mládeže a dalších
zranitelných skupin, existují tyto klíčové úkoly:
• Jak mohou digitální začlenění, digitální kompetence, sociální zásahy zprostředkované ICT a sociální inovace podpořit skupiny ohrožené socioekonomickým
vyloučením?
• Jak mohou EU a politika členských států tyto procesy a jejich aktéry podpořit?
Existuje řada politických iniciativ EU a členských států a značné množství
partnerů na panevropské či národní úrovni, kteří pracují na tom, aby zajistili
digitální příležitosti všem Evropanům. Dala by se však předpokládat lepší
koordinace a více zacílených počinů.
74
Digitální propast a zranitelné skupiny: zaměření
na stárnoucí populaci a nezaměstnanou mládež
Digitální rozdíly přímo souvisí s rozdíly sociálními a ekonomickými a mají
rozmanité účinky. K tradičním zranitelným skupinám, jichž by se měly týkat
politiky e-začlenění, patří:
• senioři a starší lidé;
• nezaměstnaní (se zvláštním důrazem na nezaměstnanou mládež);
• lidé s nízkými příjmy a vzděláním;
• migranti a etnické menšiny.
Digitální dovednosti a posílení postavení seniorů
V důsledku stárnutí evropské populace a omezeným možnostem poskytovat
zdravotní a další služby offline jsou digitální dovednosti a posílení postavení
seniorů stále důležitější.
Základní digitální dovednosti jim zprostředkovává řada vlád, nevládních
neziskových organizací a podpůrných programů založených na soukromém
dárcovství. Například v Lotyšsku je rozvoj digitálních dovedností seniorů
podporován převážně projektem v duchu sociální odpovědnosti podniků
(CSR) firmou Lattelecom, největší lotyšskou ICT společností, která roku
2011 zahájila kampaň „Connect Latvia“. Od té doby získalo více než 31 000
seniorů základní i pokročilejší digitální dovednosti. Dalším hráčem v Lotyšsku
je síť knihoven sestávající z více než 860 veřejných knihoven, které fungují jako
místní centra digitálního školení a poradenství pro seniory.
Kromě základních digitálních dovedností, cíleného digitálního školení
a podpory pro starší lidi by se mělo zajistit, aby dokázali řádně čerpat výhody
e-zdravotnictví, e-správy, sociálních služeb a e-participace. Normálně se školení
tohoto druhu týká obou stran, tedy starší osoby, která je příjemcem služby,
a poskytovatele dané služby, tj. sociálního či jiného pracovníka, pečovatele
aj. Například v rámci projektu Carer+ jsou pečovatelé vyškoleni, aby digitální
technologie uplatňovali při práci se seniory a později u nich sami zafungovali
jako školitelé. Ze zkušeností s tímto projektem by mohli těžit mnozí sociální
pracovníci a pečovatelé z celé Evropy.
Nakonec bychom měli být schopni poskytovat seniorům digitální dovednosti,
které je povzbudí, aby začali podnikat, otevřeli si malou živnost, pustili se
do sociální aktivity či dobrovolnické práce.
V posledních několika letech se vyskytla řada zajímavých ukázek aktivit pro
seniory zacílených na digitální začlenění, které jim nabídli mladí lidé. Tyto
mezigenerační vzdělávací programy umožňují obousměrné učení. Mladí lidé
75
fungují u seniorů jako školitelé v ICT dovednostech, zatímco senioři je zase učí
dovednostem životním a pracovním. Tento přístup má hodnotu navíc pro obě
cílové skupiny. Senioři nejen přijímají digitální dovednosti, ale více se zapojují
i po stránce sociální a ekonomické. Mladí lidé v roli e-zprostředkovatelů zase
získají první pracovní zkušenost a budou mít prospěch z podpory mentora.
Tento mezigenerační přístup učení-výuka by bylo dobré prozkoumat zevrubněji.
Dalším úspěšným příkladem je projekt e-skauti (saite), který byl vyzkoušen
a realizován v osmi zemích (Bulharsko, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko,
Lotyšsko, Litva a Chorvatsko). Tento projekt pomáhá usnadňovat sociodigitální začlenění starším lidem a mladým lidem a zlepšuje život místní
komunity pomocí mezigeneračního dialogu a vzájemné podpory. V tomto
kruhu učení podporují mladí lidé seniory při využívání ICT a oni jim na oplátku
radí ohledně přístupu k trhu práce a učí je vyrovnávat se s problémy života
dospělých. Kruh učení se tedy uzavírá radostnou vzájemnou výměnou.
Posledním příkladem je švédská iniciativa IT guide, kde mladí přistěhovalci
pomáhají starším občanům s přístupem na internet a vysvětlují jim, co je třeba
vědět o počítačích a mobilních telefonech, zatímco senioři zase pomáhají
přistěhovalcům začlenit se do švédské společnosti tak, že jim poskytují asistenci
ohledně jazyka, kultury a legislativy a radí jim i v dalších oblastech.
Nezaměstnaní občané
(zejména nezaměstnaná mládež)
Nezaměstnaní, a to zejména mladí lidé bez práce, jsou další sociální skupinou,
která nemůže uspět bez řádně aktualizovaných digitálních dovedností.
Bohužel se prokazuje, že narodit se v digitální éře není automaticky dostačující
podmínkou digitální kompetentnosti. Ačkoli jsou digitální kompetence pro
zaměstnanost zcela nezbytné, velká část dnešní mládeže postrádá schopnost
používat je kreativně a kriticky. Podle tabulky Digitální agenda pro Evropu z roku
2014 má 39 % ekonomicky aktivní pracovní síly EU nedostatečné digitální
dovednosti a 14 % nemá vůbec žádné. Skoro polovina evropské pracovní síly
(47 %) si není jista, zda jsou její počítačové a internetové dovednosti pro dnešní
pracovní trh postačující (Evropská komise).
Mladým lidem bez řádných digitálních dovednosti hrozí sociální vyloučení,
proto musí být prvořadým cílem sociálních a e-začleňovacích politik EU.
V roce 2014 bylo na území EU 28 asi pět milionů mladých lidí (pod 25 let)
nezaměstnaných, z toho více než 3,2 milionu v eurozóně. To představuje
21,4 % nezaměstnaných v EU (23 % v eurozóně). Více než jeden z pěti mladých
Evropanů na trhu práce nemůže najít zaměstnání. Pět milionů mladých
Evropanů ve věku od 15 do 24 let není zaměstnáno ani se neúčastní vzdělání či
odborné přípravy (NEETs, Evropská komise).
76
Problémy s nedostatečnými digitálními dovednostmi a nezaměstnaností
mládeže má řešit několik nově představených iniciativ:
•Velká koalice pro digitální pracovní místa, která byla ustavena, aby
mobilizovala úsilí a řešila nerovnováhu mezi 900 000 volnými digitálními
místy a vysokým procentem mladých nezaměstnaných v Evropě;
•vytvoření Fondu záruky pro mládež, který pomáhá lidem mladším 25 let
do čtyř měsíců po ukončení školy či ztráty zaměstnání buď nalézt kvalitní
místo odpovídající jejich vzdělání, dovednostem a zkušenostem, anebo
prostřednictvím učení, školení či dalšího vzdělávání získat vzdělání, dovednosti
a zkušenosti, které budou v budoucnu potřebovat při hledání práce;
•kampaň Europe Code Week, což je iniciativa základní úrovně zaměřená
na to, aby zábavnou a zajímavou formou představila široké veřejnosti
kódování a digitální gramotnost a poučila mladé lidi a děti o kódování a ICT
dovednostech.
Úloha zprostředkovatelů e-začlenění
Zapojit zranitelné skupiny do školení o digitálních dovednostech a užívání
e-služeb je nejsnazší na základní úrovni. V této souvislosti hrají zásadní roli
aktéři digitálního a sociálního začlenění, jako jsou telecentra, místa s veřejným
přístupem k internetu, veřejné knihovny, obecní centra celoživotního učení,
organizace terciárního sektoru včetně organizací nevládních neziskových
organizací coby zprostředkovatelé e-začlenění.
Podle průzkumu aktérů e-začlenění v EU 27, který provedly JRC a DG
CONNECT v rámci projektu MIREIA (Měření vlivu aktérů e-začlenění
na cíle Digitální agendy pro Evropu v oblasti digitální gramotnosti, dovedností
a začlenění), se odhaduje, že v EU 27 (do průzkumu není zahrnuto Chorvatsko)
je asi 250 000 zprostředkovatelů e-začlenění.
V průzkumu se podotýká: „Co se týče zprostředkovatelů e-začlenění, existuje
celá řada aktérů a rolí. Většina těchto aktérů náleží k veřejnému sektoru
(58 %) a jedná se hlavně o veřejné knihovny, obecní/místní vládní organizace
a vládou řízená telecentra. Téměř 40 % celosvětových sdružení, dobročinných
organizací a nadací kombinovaných s nevládními neziskovými organizacemi
tvoří organizace terciárního sektoru. Soukromý sektor (6 %) zastupují většinou
soukromé školicí organizace.“ (Evropská komise, 2013).
77
Zprostředkovatelé e-začlenění nabízí občanům
tyto hlavní služby:
• přístup k internetu a školení v základních dovednostech;
• úvod do různých e-služeb, poradenství;
• konzultace ohledně digitálních nástrojů a zařízení;
• školení v ICT dovednostech zacílené na zaměstnanost, podnikání a sociální
inovace;
• přístup k e-learningovým platformám;
• podpora zapojení do společnosti a rozvoje komunity;
• mnoho těchto organizací též pořádá a podporuje aktivity týkající se kódování.
Organizace zprostředkující e-začlenění ve většině členských států EU vytvářejí
národní či regionální sítě. Na evropské úrovni tyto sítě reprezentuje Telecentre
Europe, evropská nezisková organizace, která sdružuje 56 členů z 27 zemí
a představuje síť více než 20 000 telecenter po celé Evropě.
Klíčovými aktéry při poskytování digitálních kompetencí občanům obecně
a zejména zranitelným skupinám jsou e-facilitátoři čili zprostředkovatelé
digitálních kompetencí, kteří pracují v telecentrech. Na území EU pracuje
v současné době v této sféře odhadem 250 000–375 000 lidí. Tento personál se
musí neustále doškolovat a doplňovat si znalosti.
Zaměstnanci organizací v sektoru školství, zaměstnanosti, zdravotnictví,
přistěhovalectví a sociálních služeb, kteří mají přímý přístup k rozsáhlým sítím
koncových uživatelů, navíc čelí nutnosti fungovat jako propagátoři digitálních
služeb a měli by zprostředkovávat klientům digitální dovednosti. Schopnost
propagovat a zprostředkovávat obecné a konkrétní digitální dovednosti se
tudíž stává součástí profesionálního profilu povolání, jako je kariérní poradce
mládeže, zaměstnanec úřadu práce, sociální pracovník, pečovatel aj.
Strategická doporučení
•Stávajícím zprostředkovatelům e-začlenění či telecentrům se musí dostat
veřejné podpory, aby měli širší záběr, a stávající infrastruktury (veřejné
knihovny, občanská centra, školy) by měly být vybaveny jako telecentra,
aby pokryly oblasti, kde nejsou služby dostatečně dostupné. Tito aktéři
digitálního začlenění by mohli fungovat účinněji a pomáhat digitálně
vyloučeným občanům v rámci spolupráce s organizacemi pracujícími
s „digitálně odpojenými“ a se zranitelnými skupinami. K těmto organizacím
náleží úřady práce, imigrační úřady, obecní sociální služby a subjekty sociální
péče. Spolupráci by mohly aktivně podporovat národní a regionální politiky.
78
•Vliv telecenter by se dal zvýšit podporováním profesionalizace těchto
organizací. Přijímané politiky by měly podporovat a iniciovat rozvoj a šíření
výukového materiálu (mezi koncové uživatele) a metodiky (mezi personál
telecenter), nástrojů k trvalému školení a hodnocení, prostředků ke zvyšování
informovanosti a rovněž k řízení, udržování a rozšiřování telecenter.
•Klíčovou složkou přístupu ke zranitelným cílovým skupinám je profil
e-facilitátora. Tento profil by mohl být podpořen profesionalizací personálu
na základě formálního a společenského uznání. Jelikož neexistuje žádný
evropský proces uznávání platný ve všech zemích, je třeba, aby byly politicky
podpořeny procedury uznání takového profilu na národní či dokonce
regionální úrovni. Národní či regionální školské autority by měly jeho
uznání podporovat a budovat spojitosti se stávajícími profily a možnostmi
zaměstnání.
• Významnou roli při zapojování a přesvědčování digitálně vyloučených občanů
hrají panevropské, národní a regionální kampaně zaměřené na zvyšování
informovanosti a důvěry. Tyto kampaně musí zkoordinovat své úsilí, měly
by je vést národní či místní koalice a digitální šampioni, kteří spolupracují
s aktéry z daného sektoru. Dopad těchto kampaní by měl být měřen a nejlepší
postupy prezentovány a opakovány v dalších členských státech.
• Je nutno prozkoumat a zavést metodiky a přístupy, jejichž cílem je zmenšit
sociální a ekonomické vyloučení a zvýšit úroveň digitálních dovedností
u cílových skupin, např. mezigenerační vzdělávací experimenty, společenské
iniciativy seniorů a mládeže aj.
•K podpoře aktivit a projektů napomáhajících snížení digitálních rozdílů
by měly být využity sociální a jiné fondy EU. Aktivity financované z fondů
EU by se měly zaměřit na šíření inovativních projektů a kampaní, u nichž se
potvrdilo, že mají skutečný a měřitelný dopad, a jež jsou často navrhovány
a zaváděny organizacemi terciárního sektoru.
79
DOPORUČENÍ
Digitální svět se vyvíjí rychleji, než kdy dřív, a Evropa riskuje, že zůstane pozadu.
Internet věcí, analýza velkých objemů dat a digitální inovace už zde zůstanou
a Evropa v současné době postrádá příslušnou strukturu, aby se mohla chopit
příležitostí, jež v důsledku tohoto rychlého vývoje vznikají.
Pokud Evropa dokáže těchto výhod využít a zavést nezbytnou infrastrukturu,
zejména podle návrhů strategie Evropské komise Jednotný digitální
trh, neobyčejně jí to prospěje. Stručně řečeno bude produktivnější
a konkurenceschopnější.
Má však před sebou ještě dlouhou cestu. Jedním z nejnaléhavějších problémů
je akutní nedostatek dovedností. Bez talentů schopných řídit tuto změnu
a využívat současného vývoje nemůže Evropa v budoucnu uspět, růst ani
soutěžit.
Některé důležité kroky správným směrem sice již byly podniknuty, např.
strategie EU týkající se e-dovedností z roku 2007 a Velká koalice pro digitální
pracovní místa z roku 2013, nicméně tato výzva má mnoho aspektů a je třeba ji
řešit na více frontách.
Tento manifest shrnul poptávku a nabídku digitálních dovedností v Evropě,
prozkoumal několik oblastí, kde je nezbytné přikročit k reformám, a vyslovil
doporučení, jak Evropu připravit na přijetí další digitální transformace.
Obsahuje rovněž příspěvky ze Spojených států amerických a Japonska, které
nabízí cenné poznatky ohledně práce, která se v této oblasti provádí jinde,
a osvědčené postupy, jež by se daly sdílet.
1. U
znat, že poptávka po ICT dovednostech je
obrovská
Poptávka po pracovnících vybavených ICT dovednostmi roste alarmujícím
tempem. Podle předpovědí z kapitoly 4 („Digitální dovednosti: nabídka
a poptávka v Evropě v letech 2016–2020“) bude do roku 2020 v evropském
ICT sektoru více než 750 000 volných pracovních míst. Obzvlášť akutní bude
tento problém v Německu, Itálii a Velké Británii.
Tato volná místa se netýkají jen „základních IT povolání“, ale přibývá jich
v sektorech s vysoce kvalifikovanými pozicemi, jako je management, architektura
a analýza. Poptávka po e-kvalifikovaných pracovnících navíc panuje ve všech
průmyslových odvětvích.
80
Protože už nyní převažuje nad nabídkou, vzniká naléhavá potřeba řešit stranu
„nabídky“ zvyšováním kvality a významu digitálních dovedností u pracovní síly.
2. Přesně a rychle identifikovat dovednostní
propast
V současném světě rychlých digitálních změn platí tvrdá realita, že trh půjde
tam, kde je kvalifikovaná pracovní síla. Není-li tato síla v Evropě, najde se
na jiném konci světa.
Klíčovým úkolem je vybavit evropskou pracovní sílu správnými dovednostmi,
aby se dokázala vypořádat s příležitostmi vyplývajícími z nových technologií
a uspokojit poptávku po pracovnících kvalifikovaných z hlediska ICT.
Proto se musí dovednosti přizpůsobit poptávce. Již vznikl Evropský rámec
e-kompetencí mapující soubory dovedností potřebné pro ICT profese a řešící
dovednostní propast v Evropě, tuto důležitou práci je však nutno urychlit.
3. Zajistit správný vzdělávací ekosystém
a dodávat kvalifikované, zaměstnatelné
pracovníky, kteří plně využijí internet věcí
Jak jsme poznamenali v kapitole 2 („Všechno změní internet věcí“), čas,
abychom začali pracovat na dovednostech, jež jsou pro internet věcí nutné,
nastává právě teď.
Avšak jediný způsob, jak vyškolit a rekvalifikovat pracovní sílu, spočívá v tom, že
správné vzdělávací instituce nabídnou nezbytné kurzy a školení. Tyto kurzy musí
být ušity na míru potřebám partnerů, tj. dovednostem, jež si žádá současný trh.
Má-li být Evropa na špici v zajišťování digitálních talentů, musí být vysoce
kvalitní přísun talentů do terciárního vzdělávání. Jak je uvedeno v kapitole
8 („Vzdělávací priority v propojeném světě“), znamená to, že je nutné
transformovat sebedůvěru žáků v oblasti ICT do jejich kompetencí.
Ačkoli se jistě najdou enklávy inovací, lze říci, že se pestré digitální panorama,
s nímž se setkáváme v každodenním životě, neodráží v běžných zkušenostech ze
škol. Více evropských škol by mělo do hledáčku mladých lidí, přímo do centra
jejich vzdělávací zkušenosti, umístit moderní technická zařízení. To bude
vyžadovat rozvoj obecného evropského standardu digitálních dovedností
u učitelů a menší spoléhání se na jejich individuální motivaci, že budou digitální
technologie využívat na projektové bázi.
DOPORUČENÍ
81
Podobným obtížím čelí i americký školský systém a primární závěr kapitoly
5 („Digitální dovednosti ve Spojených státech amerických“) zní, že digitální
dovednosti a transformace by se měly vyučovat po celou dobu vzdělávání –
od základní školy po univerzity, v rámci zácviku na pracovišti a dále.
Spojené státy americké už na tom pracují, Obamova administrativa nedávno
investovala 100 milionů dolarů do školení a rekvalifikace profesionálů ve sféře
digitálních dovedností.
4. Zlepšit kvalitu e-leadershipu
Nedostatek dovedností se rozšiřuje i na obchodní manažery. Aby se vypořádali
s úkoly vyplývajícími z nových digitálních technologií, potřebují soubory
nových dovedností. Do roku 2020 bude Evropa každý rok vyžadovat odhadem
40 000 nových e-lídrů (Empirica, 2010).
Kapitola 3 zkoumá práci, která už byla vykonána na účelem zlepšení digitálních
dovednostní a e-leadershipu, a to především na obchodních školách. Výuku
těchto dovednostní je nutno posílit a rozšířit, aby se dalo zajistit, že vhodné
školicí programy bude mít k dispozici každý (zejména malé a střední podniky)
ve všech stadiích své „cesty e-leadershipu“. V případové studii týkající se
Estonska (kapitola 7, „Digitální dovednosti ve veřejném sektoru: zkušenosti
z Estonska“) zazní poučení ohledně rozvoje dovedností pro e-leadership
ve veřejném sektoru, včetně otázky povědomí o kyberbezpečnosti.
Jelikož jsou sektory stále provázanější, a to i mezi sebou navzájem, je třeba
zdokonalovat dovednosti obchodního managementu. Vysoce hodnocena bude
změna v odbornosti managementu, týmy budou menší a agilnější (kapitola 2),
a protože bude větší spolehnutí na ekosystémy třetích stran, ústřední silnou
stránkou se stanou kolaborativní dovednosti.
5. V rámci rekvalifikace všem zpřístupnit
sebevzdělávací kurzy a školicí programy
Má-li proběhnout skutečná digitální transformace, každému to musí „technicky
myslet“. Důležitým a praktickým nástrojem pro zvýšení úrovně digitálních
dovedností v malých a středních podnicích je samostudium. Tento přístup je
nutno podporovat u jedinců všech věkových kategorií, mužů a žen, kteří si chtějí
digitální dovednosti zlepšovat, protože online svět se neustále vyvíjí.
Pro EU by mělo být klíčovým počinem rozvíjení a poskytování široce
dostupných, specializovaných, flexibilních a cenově dostupných online kurzů.
82
Hodnocení amerického přísunu digitálních dovedností v kapitole 5 odhaluje,
že i když z tamějších univerzit vycházejí špičkoví absolventi informatiky, školský
systém selhává, pokud jde o produkci takového množství kvalifikovaných
pracovníků, jež by uspokojilo domácí poptávku. Avšak neziskové organizace
a advokátní skupiny rozjely iniciativy ve snaze umožnit lidem zlepšovat si
digitální dovednosti, a tudíž zaplnit dovednostní mezeru.
6. Prozkoumat inovativní přístupy za účelem
překlenutí digitálního předělu
Alarmující procento populace EU nikdy nepoužilo internet a 47 % populace
má nedostatečné digitální dovednosti (Eurostat, 2015). Obzvlášť akutní je to
u starších lidí a mladších nezaměstnaných, jak osvětluje kapitola 9 („Digitální
začlenění a posílení postavení občanů: řešení nerovnováhy“).
U stárnoucí populace je nutné koordinovat úsilí v celé EU, aby si tito vyloučení
občané digitální dovednosti zlepšili. Kapitola 9 uvádí několik příkladů
inovativních mezigeneračních vzdělávacích programů, pořádaných v EU, které
umožňují „obousměrné učení“. Mladí lidé fungují jako školitelé seniorů v ICT
dovednostech, zatímco senioři je zase učí dovednostem životním. Tento přístup
skutečně zafungoval a měl by se zavést po celé EU.
7. Posílit průmysl, aby plně využíval nových
digitálních a pokročilých technologií
k budování konkurenceschopnosti
a pracovních míst
Je znepokojivým faktem, že v současné době více než 41 % firem v EU
dosud nepřijalo žádné vyspělé technologie (mobilní zařízení, sociální média,
cloud computing a big data), přičemž plně je využívá pouze 1,7 % (kapitola
1: „Digitální transformace ekonomiky“). Aby velké a malé podniky mohly
růst, soutěžit a vytvářet pracovní místa, musejí tuto novou vlnu digitálních
technologií plně využít, a to zejména v klíčových oblastech jako zdravotnictví
a školství.
Nejde však jen o průmysl. Digitální transformaci musí přijmout i veřejný sektor
(jak se uvádí v kapitole 7, jež upozorňuje na pokrok, který udělalo estonské
ministerstvo ekonomických záležitostí). Ani zde nelze promeškat příležitosti,
jež mohou tyto nové technologie nabízet.
DOPORUČENÍ
83
8. Podporovat podniky, aby chápaly správu dat
jako klíčovou dovednost
Analýza velkých objemů dat a ještě provázanější prostředí, vytvořené internetem
věcí, znamená, že klíčovou dovedností, kterou vyžadují všechny podniky, je
správa dat. Jak se říká v kapitole 2, „rozlišovacím momentem bude schopnost
řešit data za běhu, streaming dat a analýza velkých objemů dat“.
V důsledku toho se mění úloha „datových vědců“, kteří už nejsou ve firmě „navíc“,
ale měli by tvořit samotné jádro podniku a řízení rozhodovacího procesu. Pojmy
z internetu věcí si rychle razí cestu do každodenního řízení podniku“ – tak zní
klíčové poselství kapitoly 2. Též se zde píše: „Nejvíc a nejrychleji budou z této
změny těžit organizace, které ji nejúčinněji zvládnou.“
9. Rozpoznat, jaký význam má bezpečnost
a dovednosti, které ji řeší
Jak sílí závislost Evropy na technologiích, na důležitosti nabývá potřeba
uchovávat data v bezpečí. Ještě zásadnější význam má informovanost o tomto
problému na všech stupních podniku a širšího regulačního světa i dovednosti
potřebné k řešení kyberútoků. Jedna z největších dovednostních propastí se již
rozevírá v případě bezpečnosti internetu věcí.
V Japonsku (kapitola 6: „Digitální dovednosti v Japonsku“) a v Estonsku
(kapitola 7) zavedly vlády nová opatření, organizované semináře a cvičení
ohledně kyberbezpečnosti s cílem zvýšit informovanosti zaměstnanců
i veřejnosti. Příklady nejosvědčenějších postupů by se měly zavést i v ostatních
členských státech EU.
10. Společně pracovat na financování a podpoře
digitální transformace
Jednotlivé členské státy nemohou digitální transformace využívat. Je nutné, aby
jednala celá EU. Jak se podotýká v kapitole 1, důležitými faktory jsou v tomto
procesu strategie EU Jednotný digitální trh a Strategické politické fórum
o digitálním podnikání. EU však musí zvýšit podporu na nejvyšší úrovni.
84
11. Sdílet nejosvědčenější postupy
Dvě kapitoly tohoto manifestu se zabývají kroky, které podniklo Japonsko a Spojené
státy americké při řešení úkolu, jak zlepšovat digitální dovednosti a využívat výhod
nových digitálních technologií. Nalezneme zde cenné postřehy, a jak se píše v kapitole o Japonsku, především vzhledem ke globální povaze IT by měla fungovat užší
spolupráce a sdílení dat o poptávce a nabídce i o nejosvědčenějších postupech.
12. Sladit existující a nová opatření na území celé
EU
Současné regulační prostředí EU podnikům využívání možností, které
představuje digitalizace, nijak neusnadňuje. Mají-li inovace a podnikání
rozkvétat tempem, jež zaručuje konkurenceschopnost, musí Evropa určit, kde
jsou v opatřeních mezery, a sladit se v oblastech, kde je to nutné, např. co se týče
patentů.
DOPORUČENÍ
85
PROFILY PŘISPĚVATELŮ
Dr. Robert D. Atkinson
Předseda Nadace pro informační technologie a inovace (ITIF)
Dr. Robert D. Atkinson patří k předním americkým myslitelům, věnujícím
se ekonomii inovací. Má obsáhlé znalosti politiky technologie a vedl
průkopnické výzkumné projekty zabývající se technologiemi a inovacemi. Je
uznávaným poradcem tvůrců státních a celonárodních politik a populárním
řečníkem přednášejícím o politice inovací na národní a mezinárodní úrovni.
Před založením nadace ITIF byl R. Atkinson místopředsedou Institutu
pro progresivní politiku a ředitelem zdejšího projektu Technologie & nová
ekonomika. Na Oregonské univerzitě vystudoval obor městské a regionální
plánování (titul M.A.) a roku 2014 byl jmenován vynikajícím absolventem.
Titul Ph.D. v témže oboru získal na Severokarolinské univerzitě v Chapel Hill
roku 1989.
Eriona Dashja
Konzultantka pro výzkum, Empirica
Eriona Dashja se podílí na různých studiích pro Evropskou komisi z oboru
digitálních dovedností a dovedností pro e-leadership. Mezi její poslední aktivity
spadá mimo jiné práce na vývoji srovnávací tabulky a indexu pro e-leadership,
analýza oblasti vyššího a praktického vzdělávání a odborné přípravy v tomto
oboru a návrh a příprava národních zpráv. V současné době je součástí
základního týmu, který pracuje na rozsáhlém programu (2016–2020) pro
e-leadership v rámci studie Evropské komise o prosazování dovedností pro
e-leadership v Evropě.
Marc Durando
Výkonný ředitel European Schoolnet
86
Marc Durando má více než 20 let zkušeností ve sféře vzdělávání a odborné
přípravy, a to jak na evropské, tak na národní úrovni. V této sféře pracoval
od roku 1983 a po pěti letech, kdy se zabýval soustavným vzděláváním pro
podniky, si osvojil konkrétní odborné znalosti o evropské spolupráci v oblasti
vzdělávání a odborné přípravy. Úspěšně zastával místa ředitele úřadu pro
technickou asistenci COMETT a SOCRATES&YOUTH. Koncem roku
1998 nastoupil na Pôle Universitaire Européen de Lorraine, kde vedl evropské
projekty v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a poskytoval poradenské
služby ohledně evropské spolupráce v této sféře (v letech 2005–2006 řídil
skupinu pro matematické vědy a techniku). V září 2006 nastoupil Marc
Durando do organizace European Schoolnet jako výkonný ředitel.
Dr. Anusca Ferrari
Projektová manažerka digitálních dovedností, European Schoolnet
Dr. Anusca Ferrari řídí kampaň e-Skills for Jobs 2015-2016, projekt I-LINC
a přispívá k dalším aktivitám v oblasti digitálního občanství. Anusca, která
má více než 13 let praxe v oboru vzdělávání a odborné přípravy, pracovala
jako poradkyně, výzkumná pracovnice, projektová manažerka a učitelka. Její
hlavní odborností jsou digitální kompetence a digitální dovednosti. Je autorkou
několika článků, listin, zpráv o technologiích vhodných pro učení a kreativitu.
John Higgins, CBE
generální ředitel DIGITALEUROPE
Profesionální kariéru v oblasti IT zahájil jako systémový analytik, pak pracoval
jako konzultant u firmy Ernst & Young, načež se stal generálním ředitelem
kalifornské internetové společnosti dot.com, Rocket Networks. V roce 2011 byl
jmenován generálním ředitelem DIGITALEUROPE, přičemž stejné pozice
zastával i ve Velké Británii. Je členem řídicího orgánu univerzity ve Warwicku,
byl předsedou výborů Konfederace britského průmyslu a Světové asociace pro
IT služby. John Higgins je členem Královské společnosti umění a v roce 2005
byl za služby prokázané odvětví IT ve Velké Británii jmenován komandérem
Řádu britského impéria.
Tobias Hüsing
Starší konzultant pro výzkum, Empirica
Jeho práce se týká výzkumu a konzultací ohledně politik a trhu práce
v souvislosti s e-leadershipem a digitálními dovednostmi a také politik
přesunů ve sféře výzkumu, inovací a znalostí. V současné době koordinuje
pro Evropskou komisi studii týkající se dovedností pro e-leadership malých
a středních podniků. Tobias Hüsing vede ve firmě Empirica prognostický
tým, který řeší nabídku a poptávku ve sféře digitálních dovedností, analyzuje
postřehy průmyslu a trhu práce a též systém vzdělání a odborné přípravy
v oblasti digitálních dovedností a e-leadershipu.
Dr. Māra Jakobsone
Místopředsedkyně organizace LIKTA, předsedkyně rady Telecentre Europe
Dr. Māra Jākobsone je místopředsedkyní a projektovou manažerkou z oblasti
ICT a e-dovedností Lotyšské asociace pro informační a komunikační technologie
(LIKTA). Pod její pravomoc spadá vývoj, koordinace a implementace
souvisejících politik, iniciativ a projektů, jež se týkají informační společnosti
a e-dovedností. Māra je koordinátorkou lotyšského národního partnerství
pro e-dovednosti. V říjnu 2012 byla zvolena za předsedkyni rady Telecentre
Europe. Rovněž má více než dvacetiletou zkušenost výzkumné pracovnice
a docentky na fakultě obchodní administrace Lotyšské univerzity.
PROFILY PŘISPĚVATELŮ
87
Akira Kataoka
Generální ředitel Centra pro inovativní lidské zdroje, agentura IPA, Japonsko
IPA je veřejná agentura, jež je pod dohledem japonského Ministerstva
ekonomiky, obchodu a průmyslu. Akira Kataoka má na starosti výchovu
vynikajících mladých studentů informatiky, kteří umí tvořit nové inovace
pomocí uplatňování IT v různých průmyslových sektorech, užívají vyspělé
technologie a aplikují dovednosti ze sféry kyberbezpečnosti. Zodpovídá
také za Bílou knihu pro lidské zdroje v Japonsku a zastával přední místo
při srovnávání informací a dat týkajících se IT lidských zdrojů v Japonsku,
Evropské unii a Spojených státech amerických.
Werner B. Korte
Ředitel firmy Empirica
Werner zodpovídá za řízení řady největších výzkumných a vývojových projektů
týkajících se digitálních dovedností, dovedností pro e-leadership, digitálního
podnikatelství a hodnocení politik, nových forem práce, informační společnosti,
statistických indikátorů pro srovnávání e-dovedností a dalších oblastí. Byl a je
projektovým manažerem rozsáhlých mezinárodních projektů firmy Empirica
z tohoto oboru, jež veřejnosti a soukromým zákazníkům poskytují posudky
a hodnocení politik. V současné době koordinuje pro Evropskou komisi studii
týkající se prosazování dovedností pro e-leadership v Evropě.
Adams Nager
Analytik ekonomické politiky, Nadace pro technologii a inovace
Adams je analytikem ekonomické politiky v Nadaci pro technologii a inovace.
Bádá a píše o ekonomice inovací, výrobní politice, významu vzdělávání v oboru
přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky a o vysoce kvalifikované
imigraci. Adams má titul M.A. z politické ekonomie a veřejné politiky a titul
Bc. z ekonomie, jež získal na Washingtonské univerzitě v St. Louis.
Jim Morrish
Zakladatel a ředitel pro výzkum, Machina Research
88
Jim je uznávaným duchovním vůdcem v oblasti internetu věcí, má přes
20 let praxe v oboru strategického poradenství, řízení operací a výzkumu
telekomunikací. Je spoluautorem aktivity Ignite, manažerského rámce pro
projekty internetu věcí, a související knihy s názvem „Internet věcí jako firma“;
je zkušeným konferenčním řečníkem, předsedou a poradcem při panelových
diskusích. Zasloužil se o přidání pojmů „networking Low Power Wide Area“
(LPWA) a „subnet věcí“ (SoT) do lexikonu o internetu věcí, získal titul M.A.
z matematiky na Oxfordské univerzitě.
Aet Rahe
Vedoucí odboru ICT politiky (odbor státních informačních systémů)
Ministerstva ekonomických záležitostí a komunikace, Estonsko
V rámci své práce na Ministerstvu ekonomických záležitostí a komunikace
v pozici vedoucího odboru státních informačních systémů Aet zodpovídá
za tvorbu IT politiky a investičního managementu estonské vlády. Její tým
má na starosti skladbu a koordinování implementace dvou hlavních strategií
pro vládní IT: Plánu rozvoje informační společnosti 2020 a Strategie
kyberbezpečnosti 2017. Tento tým navíc zodpovídá za zvyšování povědomí
o IT ve společnosti a rozvoj vyšších IT dovedností za účelem zlepšení
konkurenceschopnosti lidí. Pro estonskou vládu Aet pracuje od roku 2013.
Než nastoupila do veřejného sektoru, pracovala pro Nortal, největší lokální
firmu pro vývoj softwaru, jako projektová manažerka, vedoucí týmu
a ředitelka obchodního odboru. Od roku 2011 je aktivní členkou dobrovolné
pracovní ICT skupiny v Estonsku a od roku 2014 byla předsedkyní dozorčí
rady Nadace estonského internetu.
Karin Rits
Zástupkyně ředitele odboru státních informačních systémů Ministerstva
ekonomických záležitostí a komunikace, Estonsko
Otázkami informační společnosti se Karin zabývá na Ministerstvu ekonomických záležitostí a komunikace od roku 2003. Jakožto pracovnice odboru státních informačních systémů, který zodpovídá za koordinaci ICT v Estonsku, se
několikrát zapojila do vypracování estonské politiky týkající se ICT. Byla rovněž jedním z hlavních koordinátorů nejnovější formulace této politiky z roku
2013. Co se týče dalších témat a projektů, Karin Rits se v současné době věnuje
zvyšování povědomí o informační společnosti a dále projektu e-Estonia, který
posiluje potenciál analyzování dat ve veřejném sektoru a prosazování e-exportu mezi estonskými podnikateli.
BIBLIOGRAFIE
89
RECENZENTI
• Emma Bluck, zakladatelka a ředitelka firmy Gold Spark Consulting
• Stefania Bocconi, výzkumná pracovnice ITD
(Istituto per le Tecnologie Didattiche - součást Italské národní rady
pro výzkum)
• Doris Põld, manažerka estonského ICT klastru
• André Richier, hlavní administrátor odboru „Klíčové podpůrné technologie
a digitální ekonomika a interoperabilita“, Generální ředitelství pro vnitřní
trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky.
• Masayoshi Tsuru, odborný poradce, agentura IPA, Japonsko
• Rob van Kranenburg, zakladatel rady, theinternetofthings.eu
• Claus von Zastrow, operační ředitel a ředitel pro výzkum, organizace
Change the Equation
90
BIBLIOGRAFIE
Bruegel (2014): “Chart of the Week – 54% of EU jobs at risk of
computerisation”. http://www.bruegel.org/nc/blog/detail/article/1399-chart-ofthe-week-54-percent-of-eu-jobs-at-riskof- computerisation/#republishing
Bureau of Labor Statistics (2014): “Labor Force Statistics from the Current
Population Survey (median weekly earnings of full-time wage and salary
workers by detailed occupation and sex, 2014)”.
http://www.bls.gov/cps/cpsaat39.htm
Bureau of Labor Statistics (2015): “Current Population Survey (median weekly
earnings of full-time wage and salary workers by detailed occupation and sex,
household data annual averages)”. http://www.bls.gov/cps/cpsaat39.htm
Change the Equation: “Vital Signs”. http://changetheequation.org/stemdemand.
http://www.innovationfiles.org/debunking-the-myth-of-a-stem-surplus/
Christensen, C. (1997): “The Innovator’s Dilemma”. Harvard Business Review
Press
Code.org and Computing in the Core (2015). “Make CS in K-12 Count!”
http://csedweek.org/files/Code_CinC_state_one_pager.pdf
College Board: “AP Program Participation and Performance Data 2015
(AP Exam Volume Change, 2003-2013)”.
http://research.collegeboard.org/programs/ap/data/participation/ap-2015
College Board: “AP Course Audit (Computer Science and Calculus, 20132014, US”. https://apcourseaudit.epiconline.org/ledger/search.php
Coutu, S. (2014): “The Scale-up Report on UK Economic Growth”.
http://www.scaleupreport.org/scaleup-report.pdf
CS Teachers Association ((2013): CSTA National Secondary School
CS Survey. http://csta.acm.org/Research/sub/Projects/ResearchFiles/
CSTASurvey13Results.pdfpage 3
CS Teachers Association ((2013): “Running On Empty: The Failure to Teach
K–12 CS in the Digital Age (State-by-State Results, Concepts Adoption
Rates)”. http://runningonempty.acm.org/roemap.html
BIBLIOGRAFIE
91
Dawkins a kol. (2014): “Children’s Rights in the Digital Age”. Cooperative
Research Centre
empirica (2015): “eLeadership – Digital Skills for SMES and Start-Ups”
Erstad, O. ((2010): “Conceptions of Technology Literacy and Fluency”. In P.
Penelope, B. Eva & M. Barry (red.): International Encyclopedia of Education
(pp. 34-41). Oxford: Elsevier
Evropská komise (2014): “European Commission and Data Industry Launch
€2.5 billion Partnership to Master Big Data”
Evropská komise (2014): “Scoreboard 2014 – Digital Inclusion and
Skills in the EU 2014”. http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/
scoreboard-2014-digital-inclusion-and-skills-eu-2014
Evropská komise (2015): “Youth Guarantee Memo 2015 – Questions and
Answers”. http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-4102_en.htm
Evropská komise - Rissola, G. & Garrido, M. ((2013): “Survey on eInclusion
Actors in the EU27”. http://ipts.jrc.ec.europa.eu/publications/pub.cfm?id=6720
European Schoolnet (2013): “Survey of Schools: ICT in Education”.
http://www.eun.org/observatory/surveyofschools
European Schoolnet: http://www.eun.org/c/document_library/
get_file?uuid=d5f47be2-6d3b-4d8a-82d1-5f37ed9c7366&groupId=43887
European Schoolnet (2014): “Computing our future Computer
programming and coding - Priorities, school curricula and
initiatives across Europe”. http://www.eun.org/c/document_library/
get_file?uuid=521cb928-6ec4-4a86-b522-9d8fd5cf60ce&groupId=43887
Eurostat (2015): “Individuals who Have Never Used
the Internet”. http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.
do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00093&plugin=1
Eurostat (2015): “Individuals who Have Never Used
the Internet”. http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.
do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00093&plugin=1
Eurydice ((2013) “Developing Key Competences”
https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/Publications
Eurydice ((2013): “The Teaching Profession in Europe”
92
Hüsing, T., Korte, W, B,, Dashja, E. (2015): “E-skills and e-leadership
Skills 2020. Trends and Forecasts for the European ICT Professional and
Digital Leadership Labour Market”. Empirica Working Paper, Bonn. http://
eskills-guide.eu/fileadmin/LEAD/Working_Paper_-_Supply_demand_
forecast_2015_a.pdf
ICILS (2014): “Preparing for Life in a Digital Age. The IEA International
Computer and Information Literacy Study. International Report”
IDC (2013): Analysis carried out for the Digital Entrepreneurship Monitor
Infoplease (2010): “US Unemployment Rate”.
http://www.infoplease.com/ipa/A0104719.html.
Intel Security. http://www.securingtomorrow.com/blog/
knowledge/3-key-security-challenges-internet-things/
ITU (2014): ICT Statistics. https://www.itu.int/en/ITU-D/Statistics/
Documents/facts/ICTFactsFigures2014-e.pdf
Kolderie,T., McDonald, T. (2009): “How Information Technology Can Enable
21st Century Schools”. Information Technology and Innovation Foundation.
http://www.itif.org/files/Education_ITIF.pdf
Kocak, Usluel Y., Kuskaya, Mumcu F., Demiraslan, Y. (2007): “ICT in the
Learning – Integration and Obstacles”
Lazowska, E., Roberts, E. a Kurose, J. (2014): “Tsunami or Sea Change?
Responding to the Explosion of Student Interest in CS”. Prezentace na
summitu NCWIT. http://lazowska.cs.washington.edu/NCWIT.pdf
Lapowsky, I., (2015): “Obama Has a $100M Plan to Fill the Tech Talent
Shortage”. Wired Magazine. http://www.wired.com/2015/03/techhire-initiative/
Lapowsky, I., (2015): “So, Arkansas Is Leading the Learn to Code Movement”.
Wired Magazine. http://www.wired.com/2015/03/arkansas-computer-science/
Lindenberger, Michael (2014): “Exxon Mobil CEO: Schools are failing as too
few workers have STEM skills”. The Dallas Morning News. http://bizbeatblog.
dallasnews.com/2014/12/exxon-mobil-ceo-schools-are-failing-as-too-few-workershave-stem-skills.html/
Mattern, K., Shaw, E. a Ewing, M. (2015): “Is AP Exam Participation and
Performance Related to Choice of College Major?” College Board:
https://research.collegeboard.org/publications/content/2012/05/info-gosummary-ap-exam-participation-and-performance-related-choice “Is AP Exam
BIBLIOGRAFIE
93
Participation and Performance Related to Choice of College Major?”41“
McKinsey (2011): “Internet Matters: The Net’s Sweeping Impact on Growth,
Jobs, and Prosperity”
Morris, A. (2010): “Are Teachers Technophobes? Investigating Professional
Competency in the Use of ICT to Support Teaching and Learning”. Procedia
Social and Behavioural Sciences 2
Moschella, D. (2015): “The Emerging Double-Deep Economy”.
Leading Edge Forum. https://leadingedgeforum.com/publication/
the-emerging-double-deep-economy-2318/
Nager, A. (2014): “Everybody Needs STEM Talent”. Innovation Files.
http://www.innovationfiles.org/everybody-needs-stem-talent/
National Association of Colleges and Employers (2014).
“Salary Survey: Top-Paid Majors for the Class of 2014”.
http://naceweb.org/s04162014/top-paid-majors-class-of-2014.aspx
National Association of Colleges and Employers (2015).
“First-Destination Survey: Overall Starting Salary for Class of 2014”.
https://www.naceweb.org/salary-resources/starting-salary-class-2014.aspx
National Center for Education Statistics (2014): “Digest of Education
Statistics -number and internet access of instructional computers and rooms in
public schools, by selected school characteristics. Selected years, 1995 through
2008, 2008.” http://nces.ed.gov/programs/digest/d10/tables/dt10_108.asp
National Center for Educational Statistics (2014): “Digest of Education
Statistics -bachelor’s, master’s, and doctor’s degrees conferred by
postsecondary institutions, by field of study. Selected years, 1970-71 through
2012-13”. http://nces.ed.gov/datalab/tableslibrary/viewtable.aspx?tableid=8856
National Center for Educational Statistics (2014): “Digest of Educational
Statistics -degrees in computer and information sciences conferred by
postsecondary institutions, by level of degree and sex of student.
Selected years,1970-71 through 2012-13”. Table 325.35.
http://nces.ed.gov/programs/digest/2014menu_tables.asp
National Center for Educational Statistics (2014): “Digest of Educational
Statistics -bachelor’s degrees conferred by postsecondary institutions, by race/
ethnicity and sex of student. Selected years, 1976-77 through 2012-13.”
http://nces.ed.gov/programs/digest/d14/tables/dt14_322.20.asp
94
National Science Foundation (2012): “Science and Engineering Indicators
2012, Higher Education in Science and Engineering (Appendix Table 2-19).
http://www.nsf.gov/statistics/seind12/c2/c2s2.htm
OECD ((2010): “PISA 2009 Assessment Framework: Key Competencies in
Reading, Mathematics and Science”. OECD Publishing
OECD (2013): “TALIS 2013 Results: An International Perspective on
Teaching and Learning”
Ofcom (2013): “Children and Parents: Media Use and Attitudes Report”
Rissola, G. (2015): “Interview with Telecentre Europe Managing Director,
Gabriel Rissola”. Microsoft.com
http://news.microsoft.com/europe/2015/10/21/in-europe-digital-skills-matteran-interview-with-telecentre-europe-managing-director-gabriel-rissola/
The Boston Consulting Group (2013): “Ahead of the Curve: Lessons on
Technology and Growth from Small Business Leaders”.
http://www.bcg.com.cn/en/files/publications/reports_pdf/BCG_Ahead_of_the_
Curve_Oct_2013.pdf
Trucano, M. (2005): “Knowledge Maps: ICT in Education”.
Washington, DC: infoDev / World Bank
Turkel, D. (2015): “New York City’s Mayor will Require all of the City’s
Public Schools to Teach CS”. Business Insider. http://www.businessinsider.com/
mayor-de-blasio-will-require-nyc-schools-to-teach-computer-science-2015-9
UNESCO Institute for Statistics (2006): “ICTs and Education Indicators”.
Communication Statistics Unit.
University of Maryland (2015): “Proposal for Affordable Flagship Excellence,
Access, and State Economic Growth: Differential Pricing of Degrees in
Business, Engineering, and CS at UMCP”. http://www.umd.edu/Flagship2020/
pdf/Differential%20pricing,%20UMCP%20proposal,%205-1-15.pdf
US News Education: “Best Global Universities for CS”.
http://www.usnews.com/education/best-global-universities/computer-science
95
© Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME), 2015. Reprodukce
je povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Informace a názory obsažené v této
publikaci nemusejí nutně odrážet oficiální názor EASME, Evropské komise ani
jiných evropských institucí, jež tedy nenesou zodpovědnost ani za užití těchto
informací, ani za osoby jednající jejich jménem.
MANIFEST
e-DOVEDNOSTÍ
Průmyslová ekonomika a řada institucí začíná selhávat
nejen v Evropě, ale po celém světě. Zároveň se pozvolna
rýsují obrysy nových podniků, průmyslových odvětví
a nové civilizace. A tohle je důvod, proč se Evropa ocitá
v kritické fázi a je nucena čelit rozšiřující se mezeře
v digitální způsobilosti, jež se rozevírá mezi požadavky
na digitální transformaci na jedné straně a dovednostmi,
know-how a kompetencemi pracovní síly na straně druhé.
Aby mohla Evropa využít potenciálu digitální revoluce
a udržet krok s celosvětovou konkurencí, urychleně si
musí vybudovat pracovní sílu vybavenou e-dovednostmi.
Budou-li spolupracovat průmysl, školství a vláda, je v jejich
silách zajistit dlouhodobou činnost a úspěch, jež přinesou
pracovní místa, konkurenceschopnost a růst.
Plánem, jak toho docílit, je tento manifest, který je založen
na širokém průřezu hledisek a měl by se stát povinnou
četbou pro ty, kdo mají zájem na získávání, výchově a udržování digitálního talentu ve 21. století.
97

MANIFEST - IT Fitness

Transkript

Podobné dokumenty

e-Leadership - LEAD - e

04 Specifikace zadání - Vysoká škola polytechnická Jihlava

příručce - Gender a věda

TCP/IP - adresy, masky, subnety a výpočty SAMURAJ

MANIFESTO

Nasazení a využití měřících bodů ve VI CESNET

Mikrotik RouterOS: Základní zabezpečení RouterOS