Renesance
Transkript
Renesance
Renesance 5. lekce Tento DUM zpracovala Mgr. Sylva Mokrošová 3. 6. 2014, Havířov Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1. Renesance znovuobrození antiky novověk 14. – 16. st., vrcholná renesance 15. – 16. st. rozvíjel se obchod, řemesla, vědní obory – lékařství, filozofie, historie, filologie, matematika, fyzika, astrologie, alchymie, …, mořeplavba → nové objevy humanismus všestrannost = ideál v hudbě – rozvoj vícehlasu – polyfonie, často komponovaná pro sbor (někdy i více sborů) osamostatnění nástrojových skladeb (do této doby pouze doprovod), na konci 16. st. vznikají první nástrojové skupiny skladatelé – všestranní umělci (skládali, hráli, dirigovali, vedli sbory,…) kánon – oblíbená hudební forma – zrcadlový, račí, vícenásobný,… 2. Nizozemská polyfonie 2. pol. 15. st. oblast Belgie a Holandska „škola nizozemská“ vícehlasá polyfonie – tříhlas už nestačí, psaly se skladby pro 6, 12, dokonce 36 hlasů objevili novou polohu - bas z hudebních forem dominovaly – mše, moteto, chanson převažovala vokální polyfonie a zpěv a cappella Orlando Lasso – vrcholný představitel Vlámský hudebník, jeho tvorba výrazně ovlivnila hudební život v Německu. 3. Italská polyfonie Itálie = centrum vrcholného renesančního umění Giovanni Pierluigi da Palestrina – varhaník a sbormistr Působil hlavně v Římě → římská škola Psal zejména vokální polyfonii a cappella, kterou dovedl k dokonalosti (zpěvnost, umírněnost, přehlednost). Jeho hudba se stala vzorem pro církevní hudbu pozdějších století. Andrea a Giovanni Gabrielové – Benátky → benátská škola Rozvoj instrumentální polyfonie, nové formy varhanní i orchestrální. Citace: Vítek, Bohuslav. Přehled dějin hudby. Pardubice: agentura Luděk Šorm, 1994, ISBN 80-901702-0-X Charalambidis, Alexandros, Císař, Zbyněk, Hurník, Lukáš. Hudební výchova pro gymnázia I. Praha: SPN, 2003, ISBN 80-7235-211-3 Autorem materiálu a všech jeho částí, není- li uvedeno jinak, je Mgr. Sylva Mokrošová.