otevřené informační zdroje - Teorie informační bezpečnosti

O TEVŘENÉ INFORMAČNÍ ZDROJE
I NFORMAČNÍ SPOLEČNOST A INTERNET
JUDr. Štěpán Kalamár, Ph.D., JUDr. Jan Noga
Foto: Ilustrační, Zdroj:1
Anotace:
Příspěvek „Otevřené informační zdroje – Informační společnost a internet“ je
úvodním
článkem
připravovaného
seriálu
příspěvků,
který
bude
věnován
problematice vytěžování dat z otevřených informačních zdrojů, tzv. „otevřená data“.
Otevřená data jsou data veřejného a soukromého sektoru, která jsou volně
k dispozici na internetu ve strukturované a strojově čitelné podobě.2 Následující
příspěvky budou věnovány názorným ukázkám, jak mohou policejní orgány využívat
otevřená data při odhalování a objasňování počítačové kriminality.
Klíčová slova:
Informační společnost, internet, IP adresa, internetový katalog, internetový
vyhledávač, sociální sítě.
1
http://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/komentare/otevrena-data-nedoceneny-zdroj-informaci-azisku/detail
2
Newton media: Otevřená data - nedoceněný zdroj informací [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z:
http://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/komentare/otevrena-data-nedoceneny-zdroj-informacia-zisku/detail
Charakteristickým rysem konce 20. století byly prognózy a plány pro přechod do
třetího tisíciletí, jejichž dominantou byla především vize informační společnosti, jako
dalšího stupně vývoje lidstva. Vypracovávaly se mnohé koncepce informatizace
společnosti.3
Informační technologie, zvláště internet a mobilní telekomunikace, umožnily
rozvoj informační společnosti.
Budování informační společnosti se v různých podobách objevuje jako důležitá
součást vládních programů všech rozvinutých zemí celého světa. Toto téma se stalo
významným prvkem veřejné politiky zejména po setkání zemí G7 v únoru 1995,
které úlohu budování "Globální informační společnosti" povýšilo na mezinárodní úkol
prvořadé důležitosti.4
Pojem informační společnosti se poprvé objevil v Norově-Mincově zprávě
francouzské vlády v roce 19755, která rozšířila tradiční chápání telekomunikací
i na otázky národní technologické suverenity a vytýčila vládní iniciativy včetně
"elektronického občanství".
V srpnu 1983 japonské MITI formuluje "Plán Teletopie", který má podporovat
šíření nových médií po celé zemi a zajistit komunikační a informační služby vysoké
úrovně japonským regionálním městům. Města si vybírají až pět z několika typů
služeb, které tento plán nabízí. Nejpopulárnější je služba posilující "městskou
komunitu", která obsahuje zlepšení komunitních informací, zlepšení veřejných služeb
a větší vzdělávací a společenské aktivity, dále pak "distribuční" služba, která posiluje
šíření komerčních informací, "hi-tech průmyslová" služba zavádějící nejnovější
technologie do místních firem a "cestovní a rekreační" služba, která propaguje
turistiku a sport.6
V říjnu
1988
zveřejňuje
americká
Národní telekomunikační a informační
administrativa (NTIA) zprávu Telecom 2000 - Charting the Course for a New Century
(US GPO 223-864/90272),
ve které
se
dochází
k závěru,
že
komunikační
a informační služby se stávají určujícím faktorem udržujícím americkou i světovou
3
Např. Koncepce budování informačních systémů veřejné správy, Státní informační politika e-Česko
2006
4
J. Zlatuška. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1998, roč. VIII,
č. 4, s. 1-6.
5
Wiki knihovna.cz: Informační společnost [online]. [cit. 2015-06-15]. Dostupné z:
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost
6
J. Zlatuška. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1998, roč. VIII, č. 4, s. 1-6.
2
ekonomiku a podporujícím rozvoj americké společnosti. V prosinci téhož roku
americký vicepresident A. Gore poprvé používá termín informační superdálnice, který
se stal populárním v médiích a pomohl vzbudit obecný veřejný i politický zájem.
V polovině devadesátých let se začalo s budováním informačních dálnic s cílem
v příštím desetiletí vybudovat globální informační infrastrukturu, která umožní
masové propojení informačních zdrojů a prostředků zpracování informací do globální
sítě.
Informační společnost je „Společnost založená na integraci informačních a
komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že
zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a
komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními
informačními a komunikačními technologiemi.“7
Nejvýznačnějším rysem informační společnosti je posun od závislosti na
interních informačních systémech k systémům využívajících externí komunikace.
Internet je konkrétním příkladem (prototypem) informační dálnice a důležitým
nástrojem pro rozšíření nových služeb.
V průběhu příštích deseti let lze očekávat postupný nástup nové éry informační
společnosti, jejímž základním rysem bude vytvoření globální sítě umožňující nejen
vzájemnou komunikaci, ale především poskytující velké množství dat. Povýšení
infrastruktury z komunikační na informační úroveň bude dalším důležitým krokem
směrem k informační společnosti.
Informační společnost je charakterizována podstatným využíváním digitálního
zpracovávání, uchovávání a přenosu informací. Informace v digitalizovaném tvaru je
univerzálně použitelná, duplikovatelná a transformovatelná.
Informační zdroje se na Internetu vyskytují přímo, nebo se k těmto zdrojům lze
dostat prostřednictvím Internetu tak, že použijeme této sítě sítí pouze jako
telekomunikační cestu. Internet není jednolitou sítí, jedná se o celosvětový systém
navzájem propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače
7
Informační společnost. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2001- [cit. 2015-06-15]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost
3
komunikují
pomocí rodiny
protokolů
TCP/IP.
Společným
cílem
všech
lidí
využívajících internet je bezproblémová komunikace (výměna dat).
Nejznámější službou poskytovanou v rámci internetu je WWW (kombinace textu,
grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy)
a e-mail
(elektronická
pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších. Laici někdy spojují pojmy WWW a
internet, i když WWW je jen jednou z mnoha služeb, které je na internetu možné
nalézt.8
Každý počítač připojený k internetu má v rámci rodiny protokolů TCP/IP svojí
IP adresu. Pro snadnější orientaci se místo IP adres používají tzv. doménová jména
např.: www.wikipedia.rog.
Většina informací je na internetu soustředěna do WWW (webové stránky)
stránek. Pro snadnější orientaci ve stránkách vznikly specializované služby, které
systematicky pracují s odkazy odkazující na hledané informace, jedná se o:

Internetový
katalog
(např.
volny.cz,
centrum.cz,
yahoo.com),
jedná
se o seznam logicky utříděných odkazů, pracující s vyhledávačem, viz obr.
č. 1, 2, 3.
Obr. č. 1 – internetový katalog: www.volny.cz
Obr. č. 2 – internetový katalog: www.centrum.cz
Obr. č. 3 – internetový katalog: www.yahoo.com
8
Internet. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2015-06-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
4

Internetový vyhledávač (např. Google.cz, Seznam.cz, Bing.com, DiDi.cz,
DuckDuckGo.com) – automatizovaný systém, ve kterém uživatel zadává
do rozhraní
vyhledávače
klíčová slova
(KeyWords),
která
charakterizují
hledanou informaci, a vyhledávač obratem na základě své databáze vypisuje
seznam odkazů na stránky, které hledané informace obsahují (text, obrázky
nebo jiné typy multimediálních informací). Databáze je udržována převážně
automaticky na rozdíl od internetových katalogů, které jsou udržovány převážně
ručně, viz obr. 4 - 8.
Obr. č. 4 – internetový vyhledávač: www.google.cz
Obr. č. 5 – internetový vyhledávač: www.seznam.cz
Obr. č. 6 – internetový vyhledávač: www.bing.com
5
Obr. č. 7 – internetový vyhledávač: http://didi.cz/
Obr. č. 8 – internetový vyhledávač: www.DuckDuckGo.com
Celosvětový seznam používaných internetových vyhledávačů s možností volby
jazyka nalezneme na internetové adrese www.searchenginesindex.com, viz obr. č. 8
Obr. č. 8 – internetové vyhledávače ve všech zemích na světě:
www.searchenginesindex.com [s volbou jazyka]
6
Internet nabízí uživatelům mnoho služeb. Služby jsou zajišťovány počítačovými
programy, které mezi sebou navzájem komunikují pomocí protokolů, které jsou
obvykle definovány v dokumentech RFC (Request For Comments – žádost
o komentáře). Jak sám název napovídá, jedná se spíše o doporučení, než normy
(standardy) jako např. ČSN (česká technická norma; dříve známá pod označením
československá
státní
norma)
nebo
ISO
(International
Organization
for
Standardization). Veškerá komunikace na internetu je založena na principu: „dodržuj
doporučení, nebudeš mít problémy“.
Mezi základní služby internetu patří:

WWW – systém webových stránek (zobrazují webové prohlížeče)

E-mail – elektronická pošta

Instsant messaging – online (přímá, živá) komunikace mezi uživateli

VoIP – telefonování pomocí internetu

FTP – přenos souborů

DNS – domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování)

Sdílení souborů (AFP – Apple File Protocol, NFS - Network File Service,
FTP (File Transfer Protocol, GFS - Global File System)

Připojení ke vzdálenému počítači

Služební protokoly

A další služby a protokoly (online hry …)9
Sociální sítě
Sociální sítě se stávají novým komunikačním kanálem. Pomocí sociálních sítí
se prostřednictvím internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat.
V současné době (počátek 21. století) prožívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je
urychlován nově vznikajícími technologiemi (Web 2.0, blog a podobně). O popularitě
sociálních sítí svědčí i fakt, že se do nich připojuje stále více uživatelů. Účel
sociálních sítí se různí, některé slouží ke sdílení informací a k zábavě, jiné pomáhají
9
Internet: Základní služby internetu. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
7
hledat práci, případně sdružují etnika nebo umělce. Známé sociální sítě jsou
například:
Facebook - je rozsáhlý společenský webový systém sloužící hlavně k

tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat,
udržování vztahů a zábavě. Se svojí 1,5 miliardy aktivních uživatelů (únor
2015) je jednou z největších společenských sítí na světě. Je plně přeložen do
osmdesáti
čtyř
jazyků.[3] Jméno
serveru
vzniklo
z
papírových
letáků
zvaných Facebooks, které se rozdávají prvákům na amerických univerzitách.
Tyto letáky slouží k bližšímu seznámení studentů mezi sebou.10
Google+ (také Google

Plus nebo
zkr. G+)
je
internetová sociální
síť provozovaná společností Google. Provoz sítě byl zahájen 28. června 2011.
Google+ je po nepříliš úspěšném Orkutu další pokus Googlu proniknout na pole
sociálních sítí a je dosud asi největší přímou konkurencí Facebooku a v mnoha
ohledech i Twitteru. Google+ zahrnuje stávající sociální služby jako Google
Profiles, a +1, přidává k nim navíc některé nové prvky, např. Kruhy, Témata či
Setkání.11
Twitter je poskytovatel sociální sítě a mikroblogu, který umožňuje uživatelům

posílat a číst příspěvky zaslané jinými uživateli, známé jako tweety. Tweet je
textový příspěvek dlouhý maximálně 140 znaků, který se zobrazuje na
uživatelově profilové stránce a na stránkách jeho odběratelů (followers).
Přispěvatelé mohou omezit doručování příspěvků pouze na okruh určitých účtů
nebo povolit přístup k příspěvkům komukoliv (výchozí nastavení). Uživatelé
zasílají nebo dostávají tweety přes stránku Twitteru, pomocí krátkých textových
zpráv (SMS) nebo externích aplikací.12
Lidé.cz

je
internetová seznamka a chat provozovaná
firmou Seznam.cz.
Uživatelům umožňuje vytvořit profil, hledat v profilech ostatních (dle orientace,
10
Facebook. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001- [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
Google+. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
11
2001- [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
Twitter. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-
12
[cit. 2015-06-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
8
věku a lokality), psát do diskuzí a možnost vytvářet páry k soukromému zasílání
zpráv.13

LinkedIn je největší profesní sítí na světě, poněvadž má více než 300 milionů
členů. V profilu uživatele se nachází jeho životopis obsahující položky kariéra,
pracovní místa a vzdělání. Prostřednictvím kontaktů je uživatel zapojen i do
kontaktů svých kontaktů, čímž vzniká provázaná síť uživatelů. LinkedIn nabízí
také nejrůznější skupiny a aplikace. Je možné vyhledat bývalé i současné kolegy,
spolužáky z univerzit, nebo najít nové obchodní partnery díky možnosti
uveřejnění podrobností spolupráce.14

Myspace (dříve MySpace) je komunitní server, založený v roce 2003 v USA.
Většinovým vlastníkem je společnost Specific Media. Myspace je jeden
z největších komunitních serverů na světě. Jeho sloganem je "A place for friends"
(Místo pro přátele). Kromě klasických profilů se na Myspace nacházejí i
profily hudebníků, filmařů nebo herců z celého světa. Kvůli ochraně dětí je server
přístupný pouze lidem starším 14 let. Další funkce serveru: chat, diskusní
skupiny, sdílení videí, seznamka, blogy.15
13
Lidé.cz. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001- [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
14
LinkedIn: Největší profesionální síť na světě. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-18].
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
15
Myspace. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001- [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
9
Literatura:
1. PAPÍK, Richard. Open Source Intelligences Analysis: A Methodological
Approach. 1. vydání. Praha: Velryba s.r.o., 2011. Podnikání a management.
ISBN 978-80-85860-22-1.
2. PAPÍK. Richard. Competitive Intelligencem informační služby, Internet a
informační profese. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 4 [cit. 2009–04–27].
Dostupné z www: http://www.ikaros.cz/node/739.
3. PLANKOVÁ, Jindra. Zdroje informací s otevřeným přístupem. Ikaros
Elektronický Časopis o Informační společnosti / Ústav Informačních Studií a
Knihovnictví Praha [online]. 2008, roč. 12, č. 3 [cit. 2012-04-19]. ISSN 12125075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/4609
4. TEKIR, Selma. Open Source Intelligences Analysis: A Methodological
Approach. Saarbrücken, Deutschland: Verlag: VDM Velag Dr. Müller, 2009.
ISBN 978-3-639-14036-1.
5. SUNARDI Teddy, KALAMÁR Štěpán. Sociální sítě. In : Právo-BezpečnostInformace [online]. s. 7, č. 1/2015 [cit. 2015-06-24]. ISSN 2336-3657. Dostupné z:
http://www.teorieib.cz/pbi/files/12105_Sunardi,%20Kalam%C3%A1r_Soci%C3%A1ln%C3%AD%20s%C3%ADt%C4%
9B.pdf
Použité internetové odkazy:
1. Facebook. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001[cit.
2015-06-18].
Dostupné
z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
2. Google+. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001[cit.
2015-06-18].
Dostupné
z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
3. Twitter. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001[cit.
2015-06-18].
Dostupné
z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
4. Koncepce budování informačních systémů veřejné správy, Státní informační
politika e-Česko 2006
5. Lidé.cz. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001[cit.
2015-06-18].
Dostupné
z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
10
1. LinkedIn: Největší profesionální síť na světě. Wikipedia: the free encyclopedia
[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-18].
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
6. Myspace. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001[cit.
2015-06-18].
Dostupné
z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
7. Newton media: Otevřená data - nedoceněný zdroj informací [online]. [cit.
2015-06-22].
Dostupné
z:
http://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfocz/komentare/otevrena-data-nedoceneny-zdroj-informaci-a-zisku/detail
8. Informační společnost. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-15]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnos
t
9. Internet: Základní služby internetu. Wikipedia: the free encyclopedia [online].
San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-18]. Dostupné
z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
10. Internet. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001[cit.
2015-06-17].
Dostupné
z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet
11. Wiki knihovna.cz: Informační společnost [online]. [cit. 2015-06-15]. Dostupné
z:
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8D
nost
11