5 / 2013 Společenství

5 / 2013
Společenství
Společenství
5/13
Dušičkové
„Vložíme-li se Bohu zcela do rukou, můžeme důvěřovat, že z nás něco udělá.“
sv. Edita Steinová
OBSAH:
OPRAVA KOSTELA SV. ANNY………………………………………………….3
DUCHOVNÍ OBNOVY VE FARNOSTI………………………………………….3
ROZHOVOR S P. OLDŘICHEM MACÍKEM…………………………………..5
POZVÁNÍ NA KONCERT DUCHOVNÍ HUDBY………………….…………..13
WEB FARNOSTI S AKTUÁLNÍMI ZPRÁVAMI: WWW.FARNOSTHAVIROV.CZ
Email: [email protected]
-1-
5 / 2013
Úvodní slovo: Dušičky 2013
Společenství
V těchto dnech častěji zapalujeme na hřbitovech svíce. Mnohá během roku temná
a opuštěná místa jsou prozařována plamínky svící. Nedopusťme, aby se to pro nás stalo
prázdným gestem.
„…A světlo věčné ať jim svítí,“ modlíváme se. Pouze světlo svíčky nebo Světlo? Pán
Ježíš řekl: „JÁ JSEM SVĚTLO SVĚTA.“ A pokračoval: „Kdo mě následuje, nebude chodit
ve tmě, ale bude mít světlo života.“ (J 8,12) Následovat Světlo, přibližovat se ke Světlu. Ba
co více, stávat se světlem – „Vy jste světlo světa,“ řekl Pán (Mt 5,14). „Tak ať svítí vaše
světlo před lidmi…“ (Mt 5,16) Jistě není potřeba čekat na to, až tito lidé zemřou (a navíc tak
ušetříme za hřbitovní svíčky).
Náročné poslání… Kde k němu brát sílu? Ještě stále prožíváme Rok víry. Že by nějaká
souvislost? Snad již brzy vyjde český překlad encykliky papeže Františka, kterou začal psát
už jeho předchůdce. Je to list o víře, který je adresován všem křesťanům, nese název Lumen
fidei (Světlo víry). Krásnou „náhodu“ můžeme vidět v tom, že tato zatím poslední encyklika
byla zveřejněna 5. července tohoto roku, tedy v den, kdy v našem kalendáři máme slavnost
našich VĚROzvěstů. „Bože, cos ráčil před tisíci roky rozžati otcům SVĚTLO VÍRY
blahé…“ (Kancionál, č. 828) Že by opět nějaká souvislost?
Kéž se ve světle víry přibližujeme pravému Světlu a my sami se v Jeho síle stáváme
světlem. „…A Světlo věčné ať jim svítí…“ V okamžicích, kdy čteme tyto řádky, jsme to
právě my, kdo jsme nositeli světla víry…
Kéž se tak stane! To vám i sobě vyprošují o. Marcel, o. Karel a jáhen Pavel
Výjimka pro plnomocné odpustky zemřelým v ČR (aneb jak to tedy je)
Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici a vzpomínka na mrtvé je součástí
každé mše. V období od 2. do 8. listopadu mohou každoročně věřící pro duše v očistci
získat za splnění stanovených podmínek tzv. plnomocné odpustky - tedy prominutí časných
trestů za odpuštěné hříchy a uzdravení jejich následků.
Apoštolská penitenciárie (jeden ze tří tribunálů římské kurie, do jehož agendy patří
odpustky) udělila českým a moravským diecézím výjimku na žádost místních biskupů a
věřící v České republice mohou tedy od letoška pro duše v očistci odpustky získat už
v týdnu před Památkou věrných zemřelých, v případě, že v obvyklé době od 2. do 8.
listopadu nemohou z vážných důvodů navštívit hřbitovy.
Čerstvě udělená výjimka platí v následujících sedmi letech (2012-2019).
K obvyklým podmínkám získání plnomocných odpustků v dušičkovém týdnu (svatá
zpověď, přijetí eucharistie, modlitba na úmysl Svatého otce a návštěva hřbitova) přibývá
pro toto prodloužené období (od 25- října do 2. listopadu) podmínka nová: vážný důvod,
pro který věřící nemůže získat odpustky v obvyklé době.
Staženo ze stránky: http://www.apha.cz/archiv-clanku/letos-mohou-verici-v-cr-ziskatplnomocne-odpustky-pro-duse-v-ocistci-jiz-od-25-rijna/?date=2013-12-1
Hana Svobodová
-2-
5 / 2013
Oprava kostela sv. Anny
Společenství
Drazí farníci.
Chtěl bych vás zase krátce informovat o tom, jak pokračují opravy na našem farním
kostele. Vlastně to můžete sledovat při každé nedělní bohoslužbě, že se něco posunulo.
V posledních týdnech to poznali především ti, kteří chodí v sobotu uklízet. Doslova na
„vlastní ruce“ poznali na zaprášených lavicích, že se musela sklepat omítka na stropě
obou bočních lodí, protože stropní desky pod tím nebyly důkladně ukotveny a hrozilo,
že by zateplení stropu spolu s akustickým podhledem spadlo. Tyto a další neočekávané
komplikace jsou důvodem, že zřejmě nebudou stavební práce dokončeny koncem října,
jak jsem psal v minulém čísle. Je mi to líto, ale jak praví klasik: „trpělivost růže přináší“.
Těším se, že do plné krásy vykvete náš kostel o letošních vánocích, tak nás všechny čeká
hezký dárek. :-) Do té doby se ještě musí (a momentálně se tak děje) dokončit zateplení
přístavby, položit podlahy nahoře, udělat tam kuchyňské linky, dokončit obklady všech
sociálek a nainstalovat tepelné čerpadlo, nové topení, ozvučení a osvětlení. Tyto a
ostatní práce mohou pokračovat i díky vašim darům a půjčkám. Přiznám se, že někdy
jsem úplně „naměkko“ z toho, že lidé dokáží věnovat na kostel i značné částky (např.
celé ozvučení kostela zaplatil jeden dobrodinec!). Naplňuje mě to vděčností Bohu za to,
že se opravdu stará!
Děkuji také vám, kdo chodíte v sobotu uklízet, zvláště v posledních týdnech to byla
velmi náročná, ale o to potřebnější služba. Říkám si: „Kéž by s takovou obětavostí
někdo vykonával i kostelnickou službu!“ Stále nikoho nemáme...
Přeji vám poklidné prožití „dušičkových dní“ a žehnám do dalších.
o. Marcel
-3-
5 / 2013
Plánované akce v naší farnosti
Společenství
8. – 10. listopadu (pá-ne) – víkend dětí z nejmladšího společenství (7.-8. třída) na faře.
16. listopadu (so) – duchovní obnova pro muže. Začátek v 9 hod. a konec v 16,30 hod. na
faře.
23. – 24. listopadu (so-ne) – ministranti na faře
24. listopadu (ne) – v 15 hod ekumenická bohoslužba v kostele sv. Markéty, následovat
bude malé pohoštění a sdílení na faře. Jste všichni zváni. Prosím, byl by někdo ochotný
s pomocí pohoštění? Kontaktujte Hanku Svobodovou. Děkuji.
24. listopadu (ne) – Slavnost Krista Krále – zakončení roku víry
30. listopadu (so) – duchovní obnova pro ženy. Začátek v 9 hod a konec v 17 hod na faře viz informace dále.
30. listopadu (so) – církevní silvestr mládeže od 17,30 hod v Těrlicku
1. prosince (ne) – při všech mších svatých žehnání adventních věnců;
– v 10 hod. u sv. Anny dětská mše sv., po ní opět slůvko pro rodiče dětí,
které se připravují k 1. sv. přijímání
6. – 7. prosince (pá-so) – duchovní obnova pro ministranty ve středisku na Šumbarku
8. prosince (ne) - po mši sv. v 11 hod u sv. Anny dojde za dětmi sv. Mikuláš
14. prosince (so) – od 8 hod velký úklid kostela sv. Anny před vánocemi
16. prosince (po) – návštěvy nemocných před vánocemi (mimo prvopáteční návštěvy)
17. prosince (út) – od 18 hod koncert ZUŠ B. Martinů v kostele sv. Anny
19. prosince (čt) – zpovědní den od 8 – 12 hod a od 13 – 18 hod v kostele sv. Anny
21. prosince (so) – od 8,30 hod velký úklid kostela sv. Markéty – provede mládež
23. prosince (po) – stavění stromků a betlémů v kostele sv. Anny i sv. Markéty
Potřebujeme zajistit vánoční stromky do našich kostelů
Prosím, kdo můžete darovat jehličnatý stromek ze své zahrady nebo z lesa pro vánoční
výzdobu kostela sv. Anny nebo sv. Markéty, kontaktujte do neděle 24. listopadu jáhna
o. Pavla Marka - farní mobil: 737 564 398. Moc děkuji.
-4-
5 / 2013
Rozhovor s P. Oldřichem Macíkem
Společenství
Od 1. září začal ve farnosti sv. Jana Boska v Havířově – Šumbarku působit salesián
P. Oldřich Macík. Redakce Společenství mu položila několik otázek:
Otče Oldřichu, mohl byte nám stručně říci svůj životopis?
Teď, když jsem na Moravě, začínám tím, že říkám – narodil jsem se v Brně. Ale
nebydlel jsem tam. Od školních let jsem vyrůstal ve Zlíně. Jsem nejstarší ze čtyř
sourozenců a rodiče dosud žijí v Kašavě u Zlína. Po ukončení základní školy jsem
pokračoval na Střední průmyslové škole ve Zlíně, obor elektro. Pak následovaly dva
roky vojny a z ní jsem se hlásil do semináře v Litoměřicích. Na kněze jsem byl vysvěcen
v Olomouci v roce 1989.
Jak jste se dostal k salesiánům?
O salesiánech jsem věděl už jako kluk. Ministroval jsem ve farním kostele ve Zlíně,
a tam se často střídali různí kaplani. V dospívání mě ovlivnili dva z nich. Nejprve to byl
P. Stanislav Palásek, který mě posílal na akce salesiánů a na chaloupky. Hned po něm
nastoupil P. Jan Jiříček, který se o nás staral. A ještě abych nezapomněl na P. Tinku,
kterému jsem dlouhá léta ministroval.
K salesiánům jsem měl dobrý vztah, ale že bych se jím chtěl stát, to ne. Spíš ve mně
zrálo povolání ke kněžství, pro které jsem se definitivně rozhodl na vojně. Jestli se mám
stát salesiánem, to jsem si rozmýšlel až v semináři.
Kde všude jste působil jako kněz?
Vysvěcen jsem byl ještě za totality, a tak jsem šel jako kaplan do farnosti Kravaře
u Opavy. Po sametové revoluci jsem se stěhoval do své první komunity v Jeseníku a po
dalším roce do Mělníka. Tam jsem pobyl něco přes rok, kdy tam naše působení skončilo.
Posílil jsem komunitu v Rumburku – Filipově. Tam jsem byl nejdéle – 10 let. Pak jsem byl
ještě 6 let v Plzni a v roce 2008 jsem se stěhoval do Brna-Líšně. A nečekaně - po odchodu
P. Miloše Kabrdy - jsem byl od podzimu roku 2010 tři roky v Újezdě u Brna. Letos v létě
mě náš provinciál poslal jako faráře do Havířova-Šumbarku. Tak jsem teď tady.
Jaké máte koníčky a záliby?
Na nějaké koníčky jsem neměl nikdy moc času. Spíš jsem se pustil do práce, která byla
třeba. A tak mě život naučil vařit, prát, žehlit, opravit, co bylo třeba. Když jsem byl mladší,
tak mě bavilo chodit po horách a do přírody. To dělám dodnes podle možností. A kdybych
si měl vybrat dovolenou snů, tak by to byl pobyt v nějakých vysokých horách.
Můžete se s námi podělit o to, kdo je Vaším oblíbeným světcem?
Mým oblíbeným světem je sv. František Saleský, a samozřejmě Jan Bosko. A taky
křestní a biřmovací patroni – sv. Oldřich a sv. Pavel.
Všimli jsme si, že pěkně zpíváte – chodil jste do nějakého sboru? Hrajete na
nějaký hudební nástroj?
A jak je to s mým zpěvem? Začalo to tím, že jsem jako ministrant zpíval z plných plic
Otčenáš u oltáře, ale falešně. Takže Standa Palásek s tím začal, abych nezpíval tak hrozně.
Ale do žádného sboru jsem nikdy nechodil, noty neznám a na nic nehraju. Abych nelhal,
naučil jsem se pár akordů na kytaru, abych mohl doprovodit písničku, ale nic víc.
Majka Sv.
Za rozhovor děkujeme.
-5-
5 / 2013
Školáci na faře
Společenství
Milí rodiče
Na začátku října to bylo poprvé za dobu mého působení v Havířově, kdy jsem měl
možnost strávit víkendové setkání s vašimi ratolestmi, dětmi 1. – 3. třídy náboženství.
Víkend se odehrával ve znamení putování s našimi praotci, těmi, kteří stojí na počátku dějin
naší i židovské víry, tedy s velikány Abrahámem, Izákem, Jákobem a dalšími. Děti měly po
příjezdu možnost se pomocí seznamovací hry lépe poznat mezi sebou navzájem a také
s námi vedoucími. Jakmile jsme úvodní hrou setřásli známky prvotního ostychu, vydali
jsme se na jedno odlehlé místo kdesi na jihovýchod od nás, do pouští a vyprahlých stepí,
kde jsme se poprvé seznámili s první osobou našeho vyprávění, kterou byl Abrahám.
S pomocí výkladového materiálu v podobě ručně vyrobených figurek a dalších pomůcek
jsme mohli velmi dobře nahlédnout do zázemí našeho praotce ve víře a spolu s ním se vydat
na nelehkou, ale velmi zajímavou cestu důvěry Bohu. Tak jako byl pastevcem Abrahám,
měly děti také možnost si svou odpovědnost za svěřené stádo v podobě lístečků vyzkoušet
ve hře, která následovala ihned po příběhu. Po hře jsme se posilnili svačinkou a do oběda
jsme se ještě zvládli seznámit s Abrahámovým synem Izákem a zakusili jsme velmi těžkou
a bolestivou zkoušku, kterou po Abrahámovi žádal Bůh. Dostali jsme se tedy až na vrchol
hory Moria, kde nakonec Hospodinův anděl zastavil Abraháma před smrtícím úderem, jež
měl zasadit svému synu, a přijali jsme spolu s ním Hospodinovo zaslíbení, které za svou
důvěru obdržel. Děti si pak v praktické hře mohly zkusit z kamenů postavit oltář, na němž
jsme pak jako poděkování Bohu zapálili kadidlo. Krátkou chvíli, která nás pak dělila od
oběda, jsme vyplnili výrobou a pouštěním lodiček na potoce.
Po výtečném obědě, který celé dopoledne připravovala naše paní kuchařka Anička, jsme
pokračovali ve starozákonním příběhu vyprávěním o Jákobovi a Ezauovi, v němž se za
pomoci lsti stal z mladšího bratra Jákoba prvorozený. Děti pak měly za úkol vžít se do role
tatínka těchto bratrů, Izáka, který byl už ve svém věku slepý, a vše kolem sebe, tedy i své
syny, nemohl poznat jinak než po hmatu. A právě tak měly i děti za úkol rozpoznat se
zavázanýma očima vybrané předměty pouze s pomocí hmatu. Ovocnou svačinkou jsme se
pak přehoupli do posledního příběhu, v němž jsme se dozvěděli, jak si Jákob těžce vysloužil
svou manželku, a jak se nakonec vrátil do své rodné země, z níž před rozzlobeným bratrem
Ezauem uprchl, aby se s ním znovu setkal a následně i usmířil.
Celý program vyplňovaly další hry, které nás pobavily a při nichž jsme se navzájem ještě
více sblížili. A po klidné noci, která začala četbou příběhů z dětské Bible, jsme se probudili
do krásného nedělního rána, kdy nás čekala výborná snídaně v podobě veky s Nutelou,
následně jsme sbalili všechny své věci a vyrazili pěšky na mši svatou do kostela sv. Anny,
kde celý náš víkend vyvrcholil společnou mší svatou, zaměřenou především pro děti.
Takto probíhal náš první společný víkend na zrekonstruované faře a můj první víkend
s dětmi v Havířově. Nevím, jak děti, ale já už se rozhodně těším, až se s těmi nejmenšími
zase setkáme, abychom znovu mohli putovat spolu s Izraelským národem vstříc novým
zážitkům.
Za celý přípravný tým – o. Pavel
-6-
5 / 2013
Vzpomínka na pouť do Medžugorje
Společenství
Poutě jsou už víceméně součástí mého života a letos jsem se vydala dokonce na poutě dvě.
Na jednu z nich mně pozvala Matka Boží - Královna Míru do Medžugorje. I když od té
doby uběhlo již pár měsíců, vzpomínky jsou stále živé. Na pouť jsme odjeli poslední týden
v květnu s cestovkou MIKLAS tour a dalšími poutníky z Čech, Moravy a Slovenska. Celou
poutí nás provázela velmi příjemná a milá paní Janka s manželem. Ubytováni jsme byli
v soukromém penzionu blízko baziliky. Všechny z pěti zde prožitých dní byly pro nás
požehnáním. Každý den jsme slavili společnou mši svatou v kapli Svaté Rodiny poblíž
baziliky sv. Jakuba. Společně jsme vystoupili na místa prvních zjevení Podbrdo, kde jsme se
modlili 3 růžencová tajemství. Při výstupu na kopec Križevac jsme se společně modlili
křížovou cestu. Také jsme navštívili komunitu Cenacolo, kde se léčí mladí lidé z drogové
závislosti, a to modlitbou a prací. Na místě jsme si vyslechli jejich úžasné svědectví. Setkali
jsme se také s vizionářem Ivanem, který dával svědectví o přítomnosti Matky Boží a jejích
poselstvích. Rovněž jsme navštívili zámeček Nancy. Je to komplex budov z kamene, který
postavil a ještě pořád staví jeden americký miliardář jako poděkování za obrácení členů
rodiny, o čemž nám podala svědectví jeho žena. Tento zámeček má být v budoucnu
domovem pro kněze a řeholní sestry. Každý den jsme se také účastnili hlavního večerního
duchovního programu v bazilice - mše svaté, modlitby růžence, modlitby za uzdravení,
chval a adorací. Oslavili jsme zde také slavnost Těla a Krve Páně a zapojili se do
eucharistického průvodu ulicemi města. U sochy zmrtvýchvstalého Krista jsme se modlili
korunku k Božímu milosrdenství. Poslední den jsme se ještě zúčastnili přednášky frátera
Danka v aule J.Pavla II.
Medžugorje v Bosně a Hercegovině - místo zjevení Panny Marie šesti dětem 24. června
1981 - zjevení trvají dodnes. Církev se k těmto zjevením staví zdrženlivě, zatím je ani
nepotvrdila, ale ani nezakázala. Tak se Medžugorje do dnešních dnů stalo především
místem modlitby a mnoha vnitřních obrácení k Bohu. Čas zde strávený je požehnaným
časem a přítomnost Matky Boží je přímo hmatatelná. Ve svých poselstvích zdůrazňuje na
prvním místě mír, mír, mír mezi Bohem a lidmi, odpuštění a neochabování v modlitbě.
Oslovuje nás vždy ve všech poselstvích „Drahé děti,... modlete se, modlete se“. Kéž každý
z nás slyší její výzvu a zpřítomňuje ji ve svém životě.
Za havířovské poutnice Aničku, Želmíru a 2 Marušky poutnice Jana
Moje pěší pouť k Matce Boží Čenstochovské
Každým rokem již tradičně putuji k Božímu milosrdenství do Slavkovic na Vysočině.
Letos jsem poněkud změnila směr a rozhodla jsem se putovat za Matkou Boží
Čenstochovskou v Polsku. Byla to opět požehnaná pouť. Začínala v kostele Nejsvětějšího
Srdce Ježíšova v Českém Těšíně, kde jsme slavili mši svatou, obdrželi posvěcený bílý šátek
s logem pěší poutě a požehnání na cestu. Duchovním průvodcem naší pouti byl o. Piotr
Oskwarek (bývalý jáhen v Havířově v r. 2004) a také o. Efraim - františkán z Cieszyna.
Patronem pouti, která měla název „XXIII Piesza pielgrzymka Zaolzie - Jasna Góra“, byl sv.
Melichar Grodziecki a putovali jsme v jednom velkém společenství - Poláci i Češi. Bylo nás
cca 220 ve věkovém složení od 2-75 let. Tuto pouť již po 23. organizovali manželé
Frankovi z Českého Těšína. Každý náš poutnický den začínal modlitbou a pak byl vyplněn
radostným zpěvem za doprovodu kytar a foukací harmoniky. Také byl čas na modlitbu
růžence a korunky k Božímu milosrdenství. Zajímavé byly i přednášky na různá duchovní
témata. Také byl prostor na vzájemné poznávání, sdílení, svědectví a na ztišení. Procházeli
-7-
5 / 2013
Společenství
jsme vesnicemi a městy, se zastávkou a odpočinkem v kostele, kde jsme byli vždy vřele
vítáni a přijímáni místními faráři. Také bylo pro nás vždy připraveno občerstvení. Každý
den ráno nebo během dne jsme slavili mši svatou. Na nocleh nás přijímali místní farníci, a
to opět velmi vřele a s láskou. V jedné farnosti jsme se setkali s členy komunity Cenacolo
(léčba drogově závislých), kteří nás svým svědectvím seznámili s posláním komunity.
Hostem na naší jedné zastávce byl kněz misionář o. Bogdan Cofalik, který působí
v Austrálii (Papua - Nová Guinea). Na sklonku dne probíhal tzv. pohodový večer ve formě
zábavy a různých her. V kostele jsme pak při večerní modlitbě vzývali Ducha Svatého,
děkovali a chválili Pána a účastnili se modlitby za uzdravení. Velmi důležitá byla na naší
pouti rovněž pořádková služba, která dbala na bezpečnost, zvláště na silnicích. Do
Čenstochové jsme připutovali 6. den a setkali jsme se s poutníky, kteří jeli na kolech a
motocyklech. Přivítal nás místní farář a také někteří poutníci, kteří přijeli autobusem. Těžko
bylo ubránit se slzám dojetí, radosti a vděčnosti. Společně jsme pak slavili mši svatou
v kapli před zázračným obrazem Matky Boží Čenstochovské. Večer jsme se pak účastnili
nočního bdění před obrazem. Příští den nás autobusy rozvezly do našich domovů.
Pěší pouť je prostě úžasná věc a náš život je vlastně jedna velká pouť do naší nebeské
vlasti. A i když se během cesty objeví určité potíže - bolest, únava, otlaky, puchýře, tak
jsme šťastni, že to všechno můžeme obětovat na úmysly, s kterými na pouť jdeme. Kéž nám
Matka Boží Čenstochovská - Královna Polska - vyprošuje u svého Syna Ježíše zdraví, síly
a požehnání pro další poutě. Pojďte napřesrok putovat s námi.
Za havířovské poutníky Marušku, Aničku a Marka poutnice Jana
*****************************
Manželská setkání Velké Karlovice 2013
Milí, rádi bychom se s vámi podělili o naše zážitky a zkušenosti z letošních manželských
setkání ve Velkých Karlovicích. K našemu rozhodnutí zúčastnit se vedla opravdu dlouhá
cesta, ale po několikaletém přemlouvání našimi přáteli jsme se tedy rozhodli, že pojedeme.
Cítili jsme totiž potřebu na našem vztahu zapracovat. Centrem manželských setkání byl
areál hotelu Galík. Místo se nachází uprostřed krásných hor a lesů.
Děti byly rozděleny do skupinek podle věku a měly dopoledne i odpoledne svůj vlastní
program. Starali se o ně „pečouni“ a musím říci, že skvěle, protože děti byly nadšené,
zapálené do hry. Moc se jim v Karlovicích líbilo, i když před setkáním měly velké obavy.
Teď už se ptají, zda pojedeme i příští rok.
Pro rodiče byl připraven velmi bohatý program. Letošní témata přednášek byla:
vyjadřování pocitů, naplňování potřeb, rozdíly mezi ženou a mužem, zdravé sebevědomí,
odpuštění, komunikace, priority, pozornosti, sexualita. Přednášky probíhaly formou
svědectví vždy jednoho manželského páru. Další částí programu byla práce ve skupinkách,
ve kterých jsme dané téma mohli probírat, sdílet. Tyto skupinky byly sestaveny již předem
podle daných kritérii a po celou dobu se neměnily.
Protože jsem introvert a nerada o sobě mluvím před ostatními, měla jsem ze skupinek
velké obavy. Musím ale uznat, že atmosféra byla velmi důvěrná a přátelská; prostě to
fungovalo a byla šance osobně dané téma s manželem probrat. Ostatní byli diskrétní
a citliví, jejich rady byly vzácné a dobré.
Po duchovní stránce o nás pečovali otcové Jan Svoboda a Pavel Kuchař. Denně byly
slouženy mše svaté, možnost svátosti smíření, společné večerní modlitby, dokonce
probíhaly i modlitby za uzdravení, při níž kněz vkládal na manželský pár ruce.
-8-
5 / 2013
Společenství
Během týdne nechyběl ani společenský večer s tancem, soutěžemi, tombolou, dále jsme
měli možnost navštívit termální bazén. Na závěr byla slavnostní mše sv. s obnovou
manželských slibů. Celý kurz byl navíc provázen sportem, humorem, scénkami, zpěvem,
takže jsme se už dlouho tak dobře a srdečně nezasmáli.
Jsme moc rádi, že jsme se mohli Manželských setkání zúčastnit. Celý týden byl pro nás
požehnáním a milostí. Začali jsme znovu a lépe.
Jitka a Marek Moldříkovi
více informací na www.prorodiny.cz
*****************************
SÍLA MODLITBY
Jsem už nějakou dobu zapojená v modlitbách matek. Podstatou jsou modlitby za naše děti,
manžely, přátelé, kněze, lidi, které máme na srdci. Naše setkání probíhá 1x týdně. Modlíme
se modlitby z brožurky k tomu určené a pak odevzdáváme tyto všechny naše drahé napsané
na lístečku do košíčku v soukromé modlitbě. Je to symbol odevzdávání lidí, které milujeme,
Ježíšovi do rukou. Nikdy jsem si tak podstatně neuvědomovala sílu takovéhoto
odevzdávání. Bůh mi ale dopřál vidět sílu takovéto modlitby…..
Na svůj lísteček jsem na setkání maminek napsala také mně velmi blízkého člověka, za
kterého se takto 1x týdně modlím. On ví, že na něj takto pravidelně 1x týdně pamatuji. Loni
v listopadu proběhlo jedno obyčejné úterní ranní setkání maminek a já jsem toho člověka
takto odevzdávala do košíčku Ježíšovi do rukou jako každé úterý. Jenomže pro tohoto
člověka to ten den nebylo jen tak obyčejné úterý. Napsal mi krátce nato mail, ve kterém
popisoval, jak se ono úterý večer vyhnul dopravní nehodě. Zněl takto:
„V úterý večer jsem se vracel zpátky domů a předjížděl jsem jedno auto. Když jsme byli
přesně vedle sebe, tak z příkopy před námi vylezla srna a šinula si to jen tak, co noha nohu
mine. Považuji za zázrak, že když jsme oba skočili na brzdy, ani jeden jsme tu srnu nesrazili,
nedostali smyk, neťukli se a oba zůstali na cestě. Bůh mě tu fakt ještě chce mít, došlo mi
před usnutím.“….
Za sebe jsem se jen pousmála, vzpomněla si na úterní ranní modlitby ve společenství
matek a odepsala mu: „Za mě jste byl ten den ráno v Ježíšových rukouh.“ J
Renáta Moldříková
RŮŽE
Stalo se Vám někdy, že jste v nějakém těžkém období svého života najednou potkali
člověka, kterého jste potkat měli? Já jsem tenkrát v jednom takovém období potkala po
letech znovu svého zpovědníka. Dlouho, spíš několik let jsem ho neviděla, ale to setkání mi
přišlo právě vhod. Zemřel mi otec… Setkání s tím knězem bylo jako vláha. Vždyť právě
proto mi byl vždy dobrým zpovědníkem. Jeho slovo bylo vždy jako balzám pro duši a plné
milosrdenství. Pamatuji si živě, že já jsem tenkrát po tomto setkání s tímto knězem
projevovala svou vděčnost Bohu ve své večerní modlitbě. Děkovala jsem za tohoto kněze a
pěla Bohu samé chvály, jakýže to má Bůh skvělý personál. Mimo jiné jsem Bohu tenkrát
taky lichotila, že za takového kněze bych Ježíši přinesla k nohám každý den jednu růži. Ve
chvíli, kdy jsem tuto lichotku Bohu přednesla a libovala si, jak je ten člověk, co mi právě
pomohl, úžasný, tak mým nitrem okamžitě projela Boží odpověď: „ALE TO NEBYL on,
TO JSEM BYL JÁ!“ J
-9-
5 / 2013
Společenství
Pak Ti, Pane, děkuji za každého člověka, který se Ti odevzdá natolik, že já se s Tebou
mohu setkat v něm právě ve chvíli, kdy potřebuji zakusit lásku a milosrdenství.
Stalo se vám někdy, že jste v nějakém období svého života museli vycházet s člověkem,
který vás válcoval, byl negativní, a vy jste měli pocit, že to vedle něj půjde dost ztěžka?
Třeba takhle v práci váš nadřízený nebo soused nebo člen rodiny nebo někdo jiný? Hledali
jste v té chvíli cestu, pravdu a život? Já se na jedné duchovní obnově setkala se spoustou
lidí, kteří právě tam na duchovní obnově cestu z něčeho negativního hledali. A když na té
duchovní obnově přednášející kněz pronášel k nám hledajícím svá moudrá slova: „Na této
duchovní obnově se nacházíte právě proto, protože Vás každého sem zavolal sám Ježíš“,
mně v tu chvíli docvaklo, že i díky negativnímu člověku se setkávám s Kristem. Možná
bych za takové setkání nikdy nepoložila Ježíši růži k nohám, ale zcela jistě vím, že i takoví
lidé mě přivádějí k Bohu, právě když potřebuji změnu svých postojů.
Pak Ti, Pane, děkuji i za negativního člověka ve svém životě, protože mě učí, že nejprve se
musím změnit sama a pak se teprve může změnit něco kolem mě.
Renáta Moldříková
*****************************
Vnitřní život v modlitbě
Katolický publicista Robert Moynihan píše o papeži Františkovi:
Celý Františkův život je charakterizován závazkem a celoživotním bojem o to, aby se stále
více podobal Kristu.
Byl jsem svědkem části papežova života. Bydlel jsem totiž také v Domě svaté Marty, kde
bydlí i on od svého zvolení.
Každý den po mši, před odchodem na snídani, sedí sám v kostelní lavici před Nejsv.
Svátostí 20 a někdy až 30 minut. Strávil jsem tam také dlouhé minuty absolutního ticha.
A k večeru po ukončení každodenní práce, od doby před sedmou hodinou až do odchodu
na večeři v osm hodin sedí v tiché adoraci. Tak „skládá účet“ o své denní práci v tichém
sezení před Pánem.
František žije v souladu se svými slovy. Žije prostě, mluví bez obalu, poctivě a od srdce.
Miluje Krista a chce, aby jej milovali všichni, protože on nás miloval dříve než my jej
a jeho dobrota, krása a svatost si naší lásku zaslouží.
Takový duchovní život znamená, že papež nebude nikdy kritizovat nikoho, kdo pracuje pro
dobrou věc, zvláště když jde o tak dobrou věc, jako je ochrana nevinného lidského života.
Současně to však také znamená, že papež chce ukázat jistou osobu skrytou za každou
„akcí“, kterou má každý poznat, kterou má milovat a které má sloužit, osobu Ježíše Krista,
v němž žijeme, hýbeme se a jsme, protože On vyplňuje onen Pascalův „Bohem stvořený
prostor v srdci každého člověka, který nelze naplnit žádnou stvořenou věcí, ale pouze
Bohem“.
Duchovní život Jorge Maria Bergoglia je klíčem k vysvětlení proč ve svých rozhovorech
s novináři říká to, co říká. *)
Bohuslav Šolc
*) Pozn. překladatele: Lze dodat, že novináři velmi často tuto oblast papežova života vůbec
nechápou. Moynihan věnuje právě této otázce svůj poslední zářijový Lettre (dopis) včetně zde
přeložené poznámky
- 10 -
5 / 2013
PŘEČETLI JSME…
Společenství
„Mariánské modlitby“ – ed. Vojtěch Kodet, vydalo Karmelitánské nakladatelství 2006.
Karmelitán Vojtěch Kodet sestavil knížku modliteb, jež jsou věnovány Panně Marii.
Sborník přináší modlitby k Matce Boží, jak se dochovaly v prvotní církvi od 3. století, jiné
pocházejí ze středověku (9., 11., 12., 13. st. ) Pod ochranu Tvou, Zdrávas Královno, Anděl
Páně, Stála Matka, uvádí i latinské verze. Následují modlitby k různým příležitostem,
modlitby zasvěcení - Za domov, rodiny, za děti, za nemocné, za šťastnou smrt, za kněze aj.
Knížka obsahuje také modlitby růžence (Radostný, Světla, Bolestný, Slavný, Růženec
františkánský), litanie (Loretánské, Bavorské, Litanie k Panně Marii Pomocnici křesťanů,
k Neposkvrněnému početí Panny Marie, k Panně Marii Bolestné) a pobožnosti k Sedmi
radostem a Sedmi bolestem P. Marie. Další důležitou kapitolou jsou osobní modlitby světců –
sv. Markéty Marie Alacoque, sv. Pia z Pietrelciny, sv. Maxmiliána Kolbeho, sv. Jana Boska, sv.
Alfonse z Liguori, sv. Ludvíka Marie Grigniona, bl. Terezy z Kalkaty a bl. Jana Pavla II.
Na závěr jsou ukázky modliteb a hymnů křesťanského východu (řecká a koptská liturgie).
Tento titul je příhodným dárkem pro mariánské ctitele a všechny věřící, jež se rádi obracejí
k Matce Boží jako Prostřednici všech milostí a naši Přímluvkyni u Boha Stvořitele.
„Růženec naší paní“ - Romano Guardini, vydalo Karmelitánské nakladatelství 2001.
Romano Guardini je autorem řady spisů pojednávajících o duchovním životě. V této knize
uvažuje nad modlitbou růžence a myšlenky k tomuto tématu zpracovával po delší čas. Roku
1940 vyšlo první německé vydání. V úvodu rozebírá způsob i smysl modlitby růžence,
prastaré pobožnosti, kterou se křesťané modlí již po šest století. Růženec je drahý především
věřícím lidem a patří k jejich životu jako práce, kterou konají, a chléb, který jedí. Tato
modlitba je každodenní potřebou a dává možnost zastavit se, vnitřně se usebrat a posilnit.
Jakmile se však člověk dostane do myšlenkového neklidu a shonu moderního života,
zpravidla k ní ztratí vztah.
Autor přibližuje význam modlitby růžence a schéma opakovaných modliteb. Připomíná, čím
je duchovní slovo pro lidské srdce, vyzdvihuje podstatu základních modliteb „Otčenáš“,
„Zdrávas“ a „Sláva Otci“. Další kapitoly přinášejí krátký výklad jednotlivých tajemství
růžence - Radostného, Bolestného a Slavného. Titul se může stát obohacením i pro
křesťany, kteří se jej modlí rádi, a poslouží jim jako nová inspirace k rozjímání a meditaci.
„Až do krajnosti“ - Guy Gilbert, vydalo nakladatelství Portál 1994.
Známý francouzský kněz Guy Gilbert působí již mnoho let na periferii Paříže mezi mladými
lidmi, kteří se ocitli na okraji společnosti. Tato jeho kniha přináší velmi sugestivní
autentické vyprávění o hledání a nalézání dobra v současném rozpolceném životním stylu
společnosti světové metropole.
Autor knihy vypovídá o svém snažení, jak lze otevírat srdce mladých delikventů, kteří trpí
nedostatkem lásky i porozumění a nosí v sobě zranění, jež jim způsobili jejich vlastní rodiče
i blízcí. Mladí narkomani, zloději aut a sprejeři se učí pracovat na statku, starají se o domácí
zvířata a celý provoz farmy. Otec Gilbert se svými spolupracovníky jim pomáhá nalézat
pravý smysl života, pocit vlastní důstojnosti a sebedůvěry. Předává jim také schopnost věřit
v lidské dobro i Boží lásku. V závěru knihy je zmínka o společném putování do Santiaga de
Compostella a Čenstochové a také jeho osobní modlitba - Křížová cesta, kterou se modlí za
své svěřence.
Z. K.
- 11 -
5 / 2013
ZPRÁVY A OZNÁMENÍ
Společenství
- Encyklika „Lumen Fidei“ - Encykliku „Světlo víry“ podepsal papež František na svátek
apoštolů Petra a Pavla a tato byla 5. července 2013 slavnostně vyhlášena. Jak Sv. otec
poznamenal, byla napsána „čtyřručně“, z velké části ji připravil emeritní papež Benedikt
XVI. a poté dokončil papež František. V říjnu byl dokončen český překlad a zahájena
distribuce.
- Loučení s farností - V kostele sv. Jana Boska se v neděli 25. srpna s poděkováním a
mnoha kyticemi farníci loučili s P. Karlem Jaškem, který odchází na odpočinek do svého
rodiště u Olomouce. I za naše „Společenství“ mu přejeme zdraví a radostné chvíle v kruhu
svých blízkých.
- Přivítání pana faráře - 1. září při nedělní mši sv. přivítali věřící P. Oldřicha Macíka,
nového duchovního správce šumbarské farnosti. Přejeme mu hodně radosti i zdraví v jeho
novém působišti v Havířově.
- Farní poutě - Havířovští věřící navštívili 8. června sv. Hostýn a zúčastnili se každoroční
salesiánské pouti. Řada farníků se v srpnu vydala na pěší pouť do Frýdku při Slavnosti
Nanebevzetí Panny Marie a 14. září ve svátek Povýšení svatého kříže se konala farní pouť
do mariánské baziliky na Velehradě. Obzvláště v tomto Roce víry jsou věřící duchovními
autoritami vyzýváni k setkání s Bohem i lidmi na místech, kde si naši předkové po řadu
staletí vyprošovali Boží milosti a činili pokání.
I my mnozí (ať staršího věku, nemocní nebo ti, kdo denně pečují o blízkou osobu), kdo
bychom se rádi vydali s ostatními farníky, máme možnost se alespoň duchovně připojit
(v myšlenkách a modlitbě), a tak na dálku se přiblížit k oněm posvátným Božím místům
posvěcení a modlitby, když není dopřáno přijít osobně.
- Gratulace - Hojnost Božího požehnání přejeme novomanželům Barboře a Tomáši
Greplovým, kteří v kostele sv. Jana Boska v poslední prázdninovou sobotu přijali svátost
manželství.
Z. K.
*****************************
APOŠTOLÁT MODLITBY
LISTOPAD
Všeobecný úmysl: Za kněze prožívající těžkosti, aby na své cestě věrnosti nacházeli posilu,
ve svých pochybnostech povzbuzení a ve svém utrpení útěchu.
Misijní úmysl: Za církve v Latinské Americe, jež jsou plodem misií z Evropy, aby vysílaly
misionáře ostatním církvím.
Národní úmysl: Aby křesťané upřímně hledali cestu k jednotě a usilovali o její dosažení.
PROSINEC
Všeobecný úmysl: Za opuštěné děti a za dětské oběti jakékoli formy násilí, aby nacházely
potřebnou lásku a ochranu.
Misijní úmysl: Za všechny křesťany, aby osvíceni světlem vtěleného Slova připravovali
lidstvo na příchod Spasitele.
Národní úmysl: Aby ti, kdo pro svou věrnost Božímu slovu trpí příkoří, hledali a nacházeli
pomoc v modlitbě a setkávání s Kristem ve svátostech.
/www.jezuit.cz/
- 12 -
5 / 2013
Pomalu se blížíme se k začátku nového liturgického roku…
Společenství
Na adventním věnci hořely tiše čtyři ČTYŘI SVÍČKY. Bylo slyšet, jak si mezi sebou
šeptají. První svíčka vzdychla a řekla: „Jmenuji se POKOJ. Ráda bych přebývala mezi
lidmi, ale jim na mně nezáleží. Moje světlo sice svítí, ale lidé žádný mír nedodržují!“ Její
světélko bylo čím dál menší, až docela zhaslo…
Světlo druhé svíčky zakmitalo a svíčka řekla: „Jmenuji se VÍRA, toužím svítit lidem na cestu
životem, ale oni mnou pohrdají, jsem prý nemoderní a zbytečná. Lidstvo nechce o Bohu nic
vědět, nemá tedy cenu, abych svítila!“ Průvan zavál místností a druhá svíčka zhasla…
Smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka: „Jmenuji se LÁSKA. Toužím být v lidském
srdci, ale lidé si mě nevšímají, nechtějí mě. Vidí jenom sami sebe, tvrdí že volné vztahy jsou
lepší, že je třeba si užívat. Už nemám sílu, abych hořela.“ Její světlo se zachvělo a zhaslo…
V té chvíli vešlo do místnosti dítě. Podívalo se na svíčky a řeklo: „Proč nesvítíte, kdo vás
zhasl?“ A rozplakalo se…
V tom se ozvala čtvrtá svíčka a zašeptala: „Neboj se! Dokud já svítím, nic není ztraceno!
Mé jméno je NADĚJE! S mojí pomocí se dají i ostatní svíčky znovu zapálit.“ Od ní pak dítě
znovu zapálilo i všechny ostatní.
Plamen NADĚJE by v našem životě neměl nikdy zhasnout. Každý z nás by měl plameny
POKOJE, VÍRY, LÁSKY a NADĚJE stále udržovat.
/BTM/
*****************************
ZVEME VÁS NA KONCERT DUCHOVNÍ HUDBY
Jako každoročně v předvečer Slavnosti Ježíše Krista Krále pořádá pěvecký soubor
Canticorum s dirigentem Vítězslavem Soukupem a svými hosty koncert duchovní hudby.
Tuto pěknou tradici udržujeme v naší farnosti od jubilejního roku 2000 a je dobře, že se
nepřeruší ani letos, kdy je kostel sv. Anny v rekonstrukci. Po úvahách, zda vůbec a kde, se
nakonec organizátoři rozhodli uspořádat tento koncert v evangelickém kostele v Bludovicích. Jednak je tento kostel havířovské veřejnosti známý, protože se v něm koná mnoho
kulturních akcí, je dostatečně velký a také je to možná živý příklad toho, že to se
vzájemným ekumenickým sbližováním křesťanských církví v Havířově myslíme opravdově.
Věřím, že i v novém prostředí to bude krásný zážitek nejen po té hudební stránce, ale že
duchovní hudba a atmosféra koncertu pohladí i naše duše. A jaký bude letos program?
Kromě ženského pěveckého sboru Canticorum vystoupí i Ostravský smíšený sbor
s dirigentem Janem Spisarem (dříve Pěvecký sbor Slezská Ostrava). Tento sbor působí
v Ostravě od roku 1989 a koncertoval již v mnoha zemích Evropy, Ameriky i Asie, takže
jsme rádi, že se podařilo získat na náš koncert opět velice kvalitní pěvecký sbor. Varhanní
skladbu letos do programu zařadit nemůžeme, protože varhany zn. Rieger z roku 1939,
jediné v Havířově, na kterých lze interpretovat rozličné druhy varhanní hudby, jsou od srpna
tohoto roku do června příštího roku v 1. fázi oprav. Ale vystačíme si i s elektrickými
varhanami a klavírem a uslyšíme skladbu pro klavír a trubku v podání Jiřího Soukupa a
Kateřiny Ondrušíkové. Slovem vás budu provázet já a věřím, že program bude pěkný a bude
se vám líbit. Tak snad si najdete čas a přijdete, i když to nebude u sv. Anny (kam se ale
příští rok určitě vrátíme J).
Těšíme se na vás
v sobotu 23. listopadu v 16.30 hodin v evang. kostele v Bludovicích.
Vstupné je jako vždy dobrovolné. Jménem organizátorů vás srdečně zve Alena Nečasová.
- 13 -
5 / 2013
Společenství
Dny důvěry Taizé v Praze
15. – 17. listopadu 2013 pořádají mladí křesťané z různých církví ve spolupráci s komunitou
Taizé víkendové setkání mladých s názvem Dny důvěry. Na tento víkend se sjedou mladí
křesťané a hledající z celé České republiky. Ubytováni budou v domovech pražských rodin
nebo jednotlivců.
Program zahájí v pátek v 19.30 h modlitba s meditativními zpěvy z Taizé, čtením z Písma
a chvílí ticha. Bude se konat v chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech a je přístupná
všem. V sobotu se mladí lidé zúčastní biblických zamyšlení s následnou diskusí ve skupinkách.
Odpoledne si mohou vybrat z mnoha workshopů s duchovními a sociálními tématy.
V sobotu v devět hodin ráno, v poledne a večer v osm se opět konají modlitby se zpěvy,
které jsou také otevřeny široké veřejnosti. Součástí sobotní večerní modlitby je tzv. slavnost
světla, při které si účastníci navzájem zapálí svíce jako připomenutí světla, kterým je
vzkříšený Kristus. V neděli pak účastníci setkání navštíví bohoslužby se svými hostiteli
a v poledne se v chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně rozloučí.
Přihlášky do 31. října na www.dnyduvery.cz
****************************
SBÍRKY
Datum
11.8.
18.8.
25.8.
1.9.
8.9.
15.9.
22.9.
29.9.
6.10.
13.10.
17.10.
Havířov-sv. Anna Havířov-Bludovice Špluchov
účel
11 569,3 017,927,39 785,4 917,1 681,- Na potřeby kostela
10 982,3 287,860,10 963,2 849,936,12 274,3 133,1 274,40 001,6 840,2 460,- Na potřeby kostela
12 168,3 048,980,Na církevní školy
10 872,3 076,639,12 587,2 776,1 170,13 402,3 199,1 161,36651,8939,3927,- Na misie
SRPEN – ŘÍJEN 2013 v našich farnostech
Pohřby u svaté Markéty
Edeltruda Grigelová roz. Stankuszová
Marie Juračková roz. Juřičková
Alois Springer
Anna Karkošková roz. Heinrichová
Pavol Minarčík
Josef Marenčák
Kamil Pleskot
Břetislav Pokluda
Křty u sv. Markéty
Petr Milan Hlaváč
Ingrid Marie Sikorová
Nora Anna Sikorová
Pohřby u sv. Jana Boska
Emílie Oborná
Karel Kniezek
Marie Žárská
Vladimír Strouhal
Maximilián Čapla ....
- 14 -
85
76
80
46
94
5 / 2013
Společenství
Dopisy do záhrobí
Učedníci, kteří volili
V městě Šumbarku, v prvním roce vlády zemana Potácivého
Píši vám v čase voleb, který v mé zemi nastává stále častěji, protože zvolení neumějí či
nechtějí dostát svým závazkům a nadějím svých voličů. Jako mnoho jiných jsem i já
znechucen a otráven, ne snad prostým faktem, že opět musím k volbám, nýbrž vším, co je
s tímto úkonem nevyhnutelně spojeno: nesmyslné sliby, pomluvy a lži, slabomyslné
reklamní kampaně, nevybíravé útoky a v neposlední řadě zbytečné finanční náklady. Beru
do ruky Písmo a ve Skutcích si pozorněji pročítám, jak jste se s aktem voleb vypořádali vy.
S překvapením zjišťuji, že si ony „notoricky známé“ události pamatuji chybně. Domníval
jsem se, že k volbám přistupovalo pouze dvanáct apoštolů. Není tomu tak, i kvůli doplnění
apoštolského sboru za Jidáše, který neobstál ve své službě (a místo finančního odškodnění
za zkrácený mandát si vybral dobrovolnou smrt provazem) se vás sešlo desetkrát tolik.
Evidentně jste tomuto úkonu přikládali tolik vážnosti, že jste ho nemohli ponechat na
osvícené libovůli tuctu nejvýše postavených. Samotný akt volby probíhal tak, že jste se nad
kandidáty modlili a pak rozhodli losem. Když jste po čase volili prvních sedm jáhnů, již jste
se obešli bez losování, nikoli však bez modlitby. Před vyvolením Barnabáše a Šavla pro
misijní dílo jste k modlitbě přidali i půst.
Jsem přesvědčen, že tato metoda by i dnes přinesla podstatně lepší výsledky než aktuální
komplikovaný a předražený volební systém. Úroveň našich kandidátů je bohužel taková, že
by postačovalo pouhé losování, protože na žádné volební programy, hesla a sliby se
nakonec stejně žádný ohled nebere. Náhodně zvolený sbor poslanců by s velkou
pravděpodobností uspěl lépe než straničtí koryfejové. Dokazuje to známý pokus, kdy
cvičená opice zvolila náhodným výběrem výhodnější investiční strategii než renomování
makléři na akciové burze.
Jako křesťané máme ovšem ještě další možnosti než výše zmíněný cynický kalkul. Můžeme
– a musíme – dělat totéž co vy. Setrvávat na modlitbách, vzývat Ducha svatého a postit se.
To vůbec není málo; vzpomeňme jen, jaké zázraky vám Bůh po těchto úkonech prokazoval.
Nejen že jste vybrali ty nejvhodnější kandidáty, modlitba s postem dokázala vyhánět zlé
duchy a uzdravovat nemoci ducha i těla. Neexistuje lepší volební program! Což není naše
společnost nemocná ve všech ohledech? Což není plná zlého ducha, špatnou náladou
počínaje a špatnými zákony konče?
Váš recept je stále platný. Převzali jste ho od Ježíše, který vše začínal modlitbou a postem.
Dělali jste to co on, včetně těch zázraků. Ano, bylo to tak dávno, svět se změnil a my jsme
vás zapomněli napodobovat. Nejprve jsme rezignovali na zázraky, posléze na půst
a nakonec i na modlitbu. Ve skutečnosti se svět nezměnil, ten bude vždy využívat –
a zneužívat – světské prostředky. To my jsme se změnili, rezignovali na své kompetence a
možnosti. Jedinou cestou, jak ze všeho toho marasmu ven, je rozpomenout se na ně.
Věřím na zázraky. Jsem však přesvědčen, že je Bůh koná jen naším prostřednictvím, když
mu k tomu poskytneme dostatečný prostor. Pokud v modlitbě poctivě promýšlíme svou
životní cestu, své skutečné priority a potřeby, pokud se postem oprostíme od balastu
mediálních masáží a přičmoudliny volebních gulášů, pak v sobě nalezneme sílu a schopnost
volit dobře… a volit dobro.
P.S. V čase, kdy tento dopis vyjde tiskem, již budou výsledky voleb známy. Pokud se nestane
zázrak, zvítězí nezodpovědní slibovači lepších zítřků a plných hrnců ve stínu pyramid,
zvoleni valnou většinou mých souvěrců. Já však věřím na zázraky…
-ok- 15 -
5 / 2013
Společenství
HÁDANKY A MALÉ HŘÍČKY PRO KLUKY A PRO
HOLČIČKY
Milé děti, milí dospěláci,
zdá se vám podzim smutný? Když zaleze sluníčko, může svět vypadat trošku méně vesele, ale
nezoufejte J! Máme tady pro vás několik veselých hádanek pro chytré hlavičky, které vás
určitě potěší. Tak do toho!
Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje.
Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí.
Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš,
v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí,
beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky.
Kdo jsem?
Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les?
Ve dne malá jako myš, v noci všechno přerostu, když mě vidíš, nevidíš.
Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže.
Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku,
Hovím si v mechu v lesíčku.
Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity?
(mlha, vítr, podzim, tma, dub a žaludy, hříbek, déšť)
A teď něco pro starší nebo dospěláky:
Máte dva džbány, pětilitrový a třílitrový, a neomezený zdroj vody. Dokážete odměřit čtyři
litry?
(Nápověda: Důležitý je rozdíl v objemu nádob.)
Přeji všem úspěšné hádání a veselý podzim plný sluníčka!
Marťa
Časopis Společenství je zapsán do evidence periodického tisku pod evidencním císlem MK CR E
15005. Vychází v Havířově,nepravidelně 6x rocně. Vydavatelem je Římskokatolická farnost
Havířov, IČO: 45215618, 736 01 Havířov, Farská 2. Neprodejné. Příspěvky lze odevzdat ve farní
knihovně, zaslat na adresu Společenství, Farní úrad, Farská 2, 73601 Havířov, nebo n a
mail:[email protected].
Uzávěrka dalšího císla: 8.12.2013 Tisk: Tiskárna Kleinwächter, Cs.armády 2233, Frýdek-Místek
- 16 -