Co zásadního se stalo u NP Šumava v roce 2006

Co zásadního se stalo u NP Šumava v roce 2006
Celý rok 2006 provázely snahy MŽP a správy NP o rozšíření bezzásahovosti do dalších
území. Hovořilo se o rozšíření na 30, ale i 40 % území NP. To by znamenalo
bezzásahový režim na rozloze 21–28 tis. hektarů.
Srovnání s NP Bavorský les
Pro srovnání je potřebné uvést rozsah bezzásahového území v Národním parku Bavorský
les (NPBL), který je některými ekologickými aktivisty, ale i vedením správy NP dáván za
příklad. NPBL byl vyhlášen v roce 1970 na rozloze 13 300 ha . V r. 1983 bylo 5 500 ha
deklarováno jako bezzásahové území, na kterém bylo upuštěno od jakýchkoliv aktivit včetně
ochrany proti kůrovci. V r. 1997 došlo k jeho rozšíření severozápadním směrem na 24 250
ha, přičemž přísně chráněná I. zóna zůstala téměř nezměněna. Na základě zkušeností
s šířením kůrovce v původní části NPBL bylo rozhodnuto o zásadně odlišném managementu
na přechodnou dobu 20 let (v současnosti se mluví o prodloužení na 30 let), kdy budou
uplatňována zejména opatření posilující ekologickou stabilitu lesních porostů a jejich
autoregulačního potenciálu včetně důsledných opatření při tlumení gradace kůrovce. Pokud
tedy někdo dnes hovoří, že v NPBL je 75 % bezzásahového území, je to tvrzení účelové a
nepravdivé a může se vztahovat maximálně k části NPBL, vyhlášené v r. 1970 na území
13 300 ha – to by znamenalo, že v NPBL je dnes asi. 10 tis. ha vyhlášeno jako bezzásahové
území.
Jaro 2006: pokus zbavit se povinnosti zasahovat proti kůrovci
Snaha orgánů ochrany přírody o rozšíření bezzásahovosti na výše uvedené procento plochy
však narazila na velký odpor, zejména u obcí NP Šumava. „Vymezení a změny zón ochrany
přírody stanoví ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými
obcemi,“ říká v § 17 zákon o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.). Bylo zřejmé, že tudy
cesta k rozšíření bezzásahových území nevede. Proto v březnu zahájilo MŽP z moci úřední
správní řízení o změně rozhodnutí, která stanovují povinnost zasahovat proti kůrovci mimo
stávající bezzásahová území stejně jako v ostatních lesích na území ČR. I tento způsob
rozšíření bezzásahovosti narazil na velký odpor v šumavském regionu, a proto zřejmě
nebylo ani po ¾ roce v této věci rozhodnuto.
Tetřev jako záminka pro další snahy
Správa NP přišla tedy s dalším způsobem, jak rozšiřovat kůrovce po území NP Šumava.
Použila k tomu ustanovení § 66 zákona 114/92 Sb., který umožňuje orgánům ochrany
přírody zakázat či omezit činnosti, které by mohly způsobit nedovolenou změnu zvláště
chráněných částí přírody. Jako důvod je na prvním místě uváděna ochrana populace tetřeva,
a dále pak některých dalších vzácných druhů živočichů a rostlin. Marně upozorňujeme na
fakt, že ponecháním těchto částí přírody napospas kůrovci dojde k poškození i zničení
biotopu tetřeva i ostatních živočichů a rostlin vázaných na tento biotop. Rušení tetřeva při
asanaci kůrovcového dříví hodnotí odpovědné státní orgány jako větší zlo než zničení jeho
biotopu kůrovcem na mnoho desítek až stovek let. Krátkodobou ochranu jednotlivých druhů
živočichů a rostlin však nepovažujeme za hlavní cíl ochrany životního prostřední, zejména
v národních parcích. Ostatně i plán péče o NP Šumava upřednostňuje ochranu celých
ekosystémů před ochranou jednotlivých druhů rostlin a živočichů. Cituji z odůvodnění
rozhodnutí o vyloučení zásahů proti kůrovci: „Ochrana dochovaného genofondu původních
rostlinných druhů v území cestou ochrany ekosystémů a uchování vhodných stanovišť,
stejně jako zajištění ochrany společenstev živočichů primárních ekosystémů ochranou těchto
stanovišť či vhodným managementem v případě jejich ohrožení či narušení v minulosti, jsou
hlavní cíle péče o fyto a zoogenofond uvedené v Plánu péče Národního parku Šumava,
kapitola 4.3. (strana 74 a 78). O to méně pochopitelné jsou kroky, které správa NP svými
správními rozhodnutími činí.
Šumava 21: Nelze upřednostňovat jednu složku ekosystému
Názor našeho sdružení na ochranu ekosystémů v NP Šumava by se dal shrnout do několika
následujících vět:
Občanské sdružení Šumava 21 upřednostňuje a prosazuje v ochraně přírody holistický
přístup. Domníváme se, že takovýto přístup je v současných podmínkách ochrany přírody,
zejména ve velkoplošných chráněných územích, jediný možný a je zahrnut i ve všech
právních normách zajišťujících ochranu velkoplošných chráněných území, národní parky
nevyjímaje. Proto je nepřípustné upřednostňovat ochranu jedné složky ekosystému na úkor
ostatních.
Území NP Šumava oplývá mnoha vzácnými rostlinnými a živočišnými druhy. Oplývá jimi
proto, že v tomto ekosystému našly své místo a optimální podmínky pro svoji existenci.
Pokud tedy máme chránit tyto vzácné složky ekosystému, musíme chránit celý ekosystém,
neboť jen takovýto ekosystém skýtá možnosti jejich další koexistence v něm. Ponecháním
mnoha lokalit napospas kůrovci dojde k podstatným změnám v ekosystému a v biotopu
jednotlivých druhů vzácných rostlin a živočichů.
Vyloučení zásahů proti kůrovci je protiprávní, správa porušuje lesní zákon
Z hlediska právního pak hodnotíme rozhodnutí správy NP Šumava o vyloučení asanačních
opatření proti kůrovci jako „protiprávní“. Dle našeho názoru nelze správním rozhodnutím
zakázat činnost povolenou (nařízenou) jiným správním rozhodnutím vydaným týmž správním
orgánem.
Správních rozhodnutí dle § 66 zákona bylo od jara zahájeno šest. Současně s nimi byla ve
všech případech vydána i předběžná opatření, zakazující asanaci kůrovcového dříví, a to i
odkorňováním aktivních kůrovcových stromů nastojato. Ve všech případech již bylo vydáno
rozhodnutí ve smyslu výše uvedeného a ve všech případech jsme podali odvolání. Odvolací
orgán zatím ani v jediném případě nerozhodl. Pominu zde skutečnost, že k datu vydání
předběžného opatření a zahájení správního řízení porušila správa NP zákonná ustanovení
dle § 32 lesního zákona (povinnost zasahovat proti škůdcům) ve všech šesti případech.
Lži o „mezinárodní prestiži“ parku i o závěrech mise IUCN
Dále bych chtěl návštěvníka našeho webu informovat o některých skutečnostech, které jsou
v tisku velmi často nepravdivě, účelově i lživě interpretovány. Jejími autory jsou především
mluvčí správy NP Šumava Radovan Holub, ředitel správy NP Šumava Alois Pavlíčko, ředitel
správy CHKO Šumava Pavel Hubený, vedoucí sekce lesy Hnutí DUHA Jaromír Bláha,
divadelní historik Vladimír Just a mnozí redaktoři celostátních i regionálních periodik.
Velice často se u těchto autorů objevuje zmínka o nebezpečí „vyškrtnutí“ NP Šumava
z prestižní kategorie IUCN. Skutečnost, že žádná prestižní kategorie národních parků IUCN
neexistuje, buď neznají nebo úmyslně pomíjí.
Často v tisku bývá dezinterpretováno doporučení mise IUCN z r. 2003 o vytvoření velké
bezzásahové zóny s hrozbou, že pokud ji nevytvoříme, bude NP Šumava vyškrtnut... Toto
doporučení sice existuje, ale existuje i doporučení jiné. Cituji ze zprávy mise IUCN: „NP
Šumava by si měl podržet svůj status národního parku v České republice, ale jeho
kategorizace dle systému IUCN by měla být pečlivě zvážena. Přesun do jiné kategorie
dle vnitrostátního práva by znamenal reálné oslabení jeho ochrany a otevřel dveře
všem možným zásahům. Na druhou stranu začlenění do kategorie IUCN IV nebo V by
mnohem lépe odpovídalo realitě a nezměnilo by významně hodnotu oblasti.“ Toto
doporučení je však účelově opomíjeno.
Opomíjeno bývá i další konstatování této mise. Cituji: „Problém s kůrovcem existoval i v
minulosti, avšak možnost kalamity byla vědci i ochránci přírody při zakládání NP
Šumava zcela přehlížena. Někteří z přítomných vědců to uznali a jsou připraveni
přehodnotit některá svá předchozí doporučení pro národní park, např. bezzásahovou
politiku, vzhledem k rozsahu problému a hrozbě pro okolní zóny (přímý dopad na
komerční lesy, změna mezoklimatu, vodního režimu atd.). Tento obrat v postojích
považují nevládní neziskové organizace za zradu.“ (nevládní neziskové organizace
zastupovalo Hnutí DUHA).
Za nového vedení NP stoupla těžba kůrovcového dříví, správa tvrdí opak
Závěrem bych pak chtěl upozornit na nepravdivé výroky o tom, jak se za nového vedení
parku snížila těžba kůrovcového dříví a došlo k zastavení kůrovcové kalamity a jak způsoby
prosazované lesníky jsou neúčinné na rozdíl od přístupu „ekologů“.
Z následujícího přehledu těžeb je totiž zřejmé, že za 3 roky vlády nového vedení se vytěžilo
více kůrovcového dříví než za poslední 3 roky vlády starého vedení. K roku 2006 by pro
objektivní srovnání bylo potřebné ještě započítat kůrovcové dříví, které správa těžit měla, ale
v důsledku předběžných opatření (viz výše) netěží.
rok
těžba celkem
kvůli větru
kvůli kůrovci
2000
261 670
188 472
55 774
2001
120 756
22 654
23 597
2002
197 128
148 406
8 758
2003
225 570
211 839
13 390
2004
131 536
15 106
44 524
2005
139 376
18 475
38 343
31 118
17 015
2006
70 234
(Rok 2006 je započítán do 15. 9)
Jiří Štich – o.s. Šumava 21, leden 2007