Problematika úhynu úhořů na VD Rozkoš

ÚHYN ÚHOŘŮ NA VD ROZKOŠ – SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ
Od 15.7.2010 dochází k intenzivnímu úhynu úhořů říčních na VD Rozkoš. Údaje o množství
uhynulých úhořů se různí a jejich celkový počet nebyl doposud přesně kvantifikován.
K upřesnění příčiny úhynu úhořů byli v pondělí 26. července 2010 předáni čerstvě odlovení
hynoucí jedinci na specializované vyšetření do Státního veterinárního ústavu v Jihlavě.
Výsledky parazitologického a bakteriologického vyšetření byly známy v úterý 3. srpna 2010.
U všech předaných kusů (10 ryb, délka těla 300-780 mm) bylo provedeno parazitární a
bakteriologické vyšetření s pozitivním nálezem u všech ryb. Byla nalezena hlístice
Anguillicola crassus (živé exempláře v počtu 2-20 ks v plynovém měchýři ryb). Tato
skutečnost by však s největší pravděpodobností nestačila k úhynu ryb. Ve všech orgánech
vyšetřených ryb však byla při bakteriologickém vyšetření detekována Aeromonas hydrophila.
Kombinace obou onemocnění přibližuje úhoře ke stavu neslučitelném se životem. Právě
nakažlivá onemocnění, kterými jsou mimo jiné bakteriózy (Peňáz, Prášil 1987 – Úhoř říční)
působí závažnější hospodářské ztráty na populaci úhoře. Tato teorie byla konzultována
s oddělením patologie Státního veterinárního ústavu Jihlava (MVDr. Kostka).
Součástí komplexního posouzení příčiny úhynu je i posouzení ukazatelů jakosti vody
v akumulaci nádrže Rozkoš a jejich interpretace vůči postiženému druhu. Vyšší teploty vody,
zjištěné při našem šetření, jsou pro úhoře spíše výhodou (Baruš a kol. 1995 – Mihulovci a
ryby II). Úhoř říční je chován běžně v akvakultuře s oteplenou vodou, kde dosahuje
významných přírůstků. Situace s teplotním rozvrstvením akumulace jižní nádrže s tímto
požadavkem koresponduje.
Na základě provozního monitoringu jakosti vody na VD Rozkoš prováděného od roku 1996
lze uvést, že kyslíkové poměry jsou obdobné jako v předchozích letech. Horní vrstvy
(hladina – cca 6 m) jsou dostatečně zásobeny kyslíkem (8-9 mg/l). Ve spodních horizontech
(cca 7 m – dno) se jako obvykle vytvořila vrstva velmi chudá na kyslík (tzv. anoxie).
Stanoviště úhoře v nádrži Rozkoš se nacházejí právě do hloubek 6 m, kde je pozvolně
klesající dno nádrže s dostatkem úkrytů a kde byly zjištěny příznivé kyslíkové poměry. Dle
literárních pramenů (Tesch 1983 – Der Aal) se úhoři vyskytují ve větších hloubkách pouze
tehdy, je-li zde dostatek kyslíku. V hlubších vrstvách nádrže Rozkoš žijí ryby mnohem
choulostivější na koncentraci kyslíku rozpuštěného ve vodě, jakými jsou například candáti
obecní. Tyto ryby by případný „nedostatek kyslíku“ postihl jako první.
Závěr:
Jediným činitelem prokazujícím úhyn úhořů je kombinace infekčního a invazního
onemocnění. Z měření jakosti vody naopak vyplývá, že situace nevybočila ze standardu
předchozích let, kdy žádný úhyn úhořů nenastal. Z těchto důvodů je interpretace
manipulace s vodou jako příčiny masivního úhynu úhořů nesprávná.
Povodí Labe, státní podnik - 5. srpna 2010