3. číslo časopisu Elvis

školní časopis Základní školy Morkovice
leden 2007, školní rok 2006–2007, číslo 3
Internet: www.zsmorkovice.cz/casopis
e-mail: casopis @ zsmorkovice.cz
Slovo šéfredaktora
Milé čtenářky, milí čtenáři,
je tu první číslo našeho školního časopisu v roce 2007. Tentokrát si připomeneme několik významných akcí, které proběhly na naší škole v předvánočním čase. Byly to různé besídky, soutěže, koncerty, a dokonce k nám přijeli i letečtí modeláři. Proběhl i tradiční Vánoční jarmark. Martin Kruták
vyzpovídal některé naše učitele z toho, jaké taháky používali, když chodili do školy oni. V našem časopise tentokrát
otiskneme i nejlepší slohovou práci žáků šestých tříd s názvem
Pepička a Evžen. Lukáš Kameník nás ve svém článku seznámí
se způsobem vytápení naší školy. Kromě těchto článků najdete v tomto čísle i mnoho dalších, takže Vám přeji příjemné
čtení!
šéfredaktor Bronislav Dřímal
Obsah
Předvánoční školní akce . . . . . . . . . . .
Přebory v šachu . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Mikroregion Morkovsko . . . . . . . . . . .
Pepička a Evžen . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Čarování s barvičkami 2 . . . . . . . . . . .
2
6
8
9
12
Učitelé a jejich taháky . . . . . . . . . . . .
Kotelna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zápis do prvních tříd . . . . . . . . . . . . .
Tuning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1
5
7
8
11
Předvánoční týden byl v naší škole ve znamení mnoha akcí. Připomeňte si společně s našimi
redaktory některé z nich.
Vánoční besídky
V poslední předvánoční školní den si žáci ve svých třídách uspořádali vánoční besídky. Zpívali koledy, rozdávali si drobné dárečky a společně se těšili na nejkrásnější svátky v roce.
V první třídě si děti uspořádaly besídku u vánočního stromku, který zářil stříbrnými ozdobami. Čtvrťáci se společně se svou paní učitelkou vypravili do pohádky. I v dalších třídách
svítily vánoční stromky, všude vonělo vánoční cukroví, zněly koledy, zpívalo se a tančilo.
Vystoupení leteckých modelářů
Pro děti z mateřských škol a pro naše děti z prvního stupně vystoupili ve sportovní hale
modeláři se svými létajícími modely letadel a vrtulníků. Někteří z nich k nám přijeli až
z Brna. Byl to pan Filipi, pan Sokolovský – mistr Evropy v létání s modely letadel a pan
Petela se synem. Ve sportovní hale jsme také mohli potkat pana Jaška, který se rozhodl,
že na naší škole od února povede modelářský kroužek.
2
Soutěž v luštění SuDoku
Stejně jako vloni i letos se v předvánočním čase konala soutěž v luštění SuDoku. Úkolem
soutěžících bylo vyluštit dvě SuDoku během jedné hodiny. Nejlepší luštitelkou kategorie 5. až 7. tříd byla Jana Doleželová ze 6.B. Nejlepší luštitelkou druhé kategorie, tedy
8. a 9. tříd, byla Denisa Nelešovská ze třídy 8.C.
Koncert ZUŠ Morkovice
Předvánoční období je spojeno s mnoha koncerty. Pro naše žáky vystoupili v předvánočním
týdnu muzikanti ze Základní umělecké školy v Morkovicích se svým vánočním koncertem.
Milým svátečním slovem nás provázela paní učitelka Stýskalíková. Děkujeme za krásný
zážitek.
3
Turnaje ve florbalu
Florbal – tato hra se stala na naší škole velmi oblíbenou. Možná hlavně proto, že pro ni
máme skvělé podmínky – novou sportovní halu. Před vánočními svátky proběhly hned
dva turnaje ve florbalu – chlapecký a dívčí. Oba turnaje proběhly v příjemné sváteční
atmosféře.
Vánoční jarmark
Na naší škole se stal Vánoční jarmark již tradiční akcí. Spolu se svými žáky jej opět pečlivě
připravila paní učitelka Krčálová. I tentokrát jste si mohli vybrat z velmi pestré nabídky
vánočních ozdob, doplňků a dárečků. A aby byla nabídka úplná, nechyběly ani výrobky
z keramické pece.
4
Zeptal jsem se několika učitelů naší školy, do kterého předmětu si vyráběli taháky a kde
je ukrývali před svými učiteli. Vybral jsem nejlepší odpovědi, které vám nyní představím.
A ještě na úvod: všechny odpovědi jsou anonymní.
Někteří učitelé říkají, že si nedělali nikdy žádné taháky. Prý to bylo v jejich době přísně
trestané, což se o moderní době říci nedá. Jiní učitelé říkají, že si na to ani nepamatují,
protože už mají nějaká ta léta, což všichni určitě chápeme.
Konečně jsem narazil na učitele, který si na všechno pamatuje a řekl mi, že si taháky
dělal. Bylo to do ruštiny a do chemie. A kam si je dával? Na židli, normálně na židli.
Další učitel mi řekl, že si dělal taháky jenom málo. A to jednou jedinkrát – ze zeměpisu.
Byla to prý počáteční písmena názvů exotických měst. To, jestli to bylo jenom jednou, to
je ale ve hvězdách.
A je tu náš další učitel, který neví, jestli si taháky vůbec psal. Přesto si ale myslí, že
ne a že by to nikdy neudělal.
Náš další dotazovaný učitel říká, že se radši naučil, než aby si psal taháky, a proto
si žádné nedělal. Říká však, že jiní si je psali po nohou a po oblečení. No, to je opravdu
zajímavé.
Jiný pedagog mi řekl: „Taháky jsem si nedělal, neboť se to ihned trestalo známkou 5.ÿ
Tak v té době žít, to by nebylo dobré.
Další dotazovaný řekl, že si taháky psal jen na střední škole a to jenom když věděl, že
je nějaký dost těžký test.
No a toto byl poslední dotazovaný pedagog. Věřím, že jste si každý z vás našel svůj
tahák, který budete používat. Přeji vám hodně úspěchů v používání taháků! V příštím čísle
se zaměříme na znamení zvěrokruhu, v nichž jsou naši učitelé narozeni.
Redaktor Martin Kruták
5
Okresní přebor škol v šachu
Okresní přebor škol v šachu proběhl 5. listopadu 2006 v kroměřížské Sokolovně. Turnaj
byl rozdělen na tři kategorie: 1. stupeň, 2. stupeň a střední školy. Účastníků bylo mnoho.
Naše škola měla zástupce jen ve2. kategorii, které se zúčastnilo 12 čtyřčlenných družstev.
Naši šachisté unikli třetímu místu jen 0,5 bodu, tudíž skončili na krásné druhé příčce
za neporazitelným Gymnáziem Kroměříž, se kterým postupují do krajského kola. Školu
reprezentovali: Martin Kruták, Filip Úlehla, František Pavlík a Jaroslav Kejnar.
Školní šachový turnaj
Turnaj se konal 18. prosince 2006 v učebně angličtiny. Také byl rozdělen na tři kategorie:
1. stupeň, 2. stupeň a elita (hráči, kteří hrají šachy závodně).
První kategorie se zúčastnilo devět mladých šachistů. Na prvním místě skončil Miroslav
Šamánek, za ním byl Kuba Tran a na třetím místě skončil Adam Balšánek. V kategorii
6. až 9. tříd bylo 10 hráčů. První místo obsadil Svatek Krejčí před druhým Petrem Štolfou
a třetím Honzou Pavlíkem. Skupiny elita se zúčastnili jen tři šachisté. Zkušení borci hráli
na čas s digitálními hodinami. Průběh těchto partií byl velmi dramatický. Zvláště když
Franta Pavlík vyhrál na čas v duelu s Jardou Kejnarem jen o jednu sekundu. A konečné
pořadí vypadá takto: 1. František Pavlík, 2. Filip Úlehla, 3. Jaroslav Kejnar.
Redaktor František Pavlík
6
Do lednového čísla našeho školního časopisu jsem si připravil článek o kotelně a o způsobu vytápění naší školy.
Naše kotelna má sedm kotlů o celkovém výkonu 690 kW. V kotelně se topí ušlechtilým
palivem – zemním plynem.
Na fotografiích vidíme ventily a detail ventilu Duomix se servopohonem.
Aniž si to uvědomujeme, máme ve škole několik topenářských větví. Těchto větví je na
naší škole celkem pět. Do každé větve se pouští voda o jiné teplotě, například do větve na
novou budovu se pouští voda o teplotě 52 ◦ C, do chodby a školního bytu se pouští voda
o teplotě pouze 35 ◦ C, což je znatelný rozdíl. Proč ten rozdíl? Protože na staré budově jsou
plastová okna a zateplené zdivo. Nedochází tam k tak výrazným tepelným ztrátám.
Pohled do kotelny a do otevřeného kotle.
Redaktor Lukáš Kameník
7
Pačlavice
Jako další vesnici mikroregionu Morkovsko, kterou Vám představím, jsem jsi vybrala Pačlavice. Tato obec zaujímá rozlohu 15,47 km2 . K Pačlavicím patří ještě Lhota a Pornice,
kde jsme byli minule.
Pačlavice mají 443 obyvatel. Novým starostou Pačlavic se na
podzim loňského roku stal pan Pavel Čech. Znak Pačlavic pochází
z roku 1538 a je tvořen dvěma plužními krojidly v červeném poli.
V Pačlavicích najdeme kulturní dům, poštu, ústav sociální péče,
který se nachází v areálu místního zámečku (bývalého kláštera).
V jeho sousedství se nachází kostel sv. Martina. Pačlavice mají svůj
sbor dobrovolných hasičů, myslivecké sdružení a Sokol. V loňském
roce probíhala rekonstrukce místního fotbalového hřiště. Mnoho
dalších informací se o Pačlavicích dozvíte na internetové stránce
www.paclavice.cz.
Redaktorka Kristýna Šebestíková
1. února na naší škole proběhne zápis žáků do prvních tříd. Tématem
letošního zápisu bude Afrika. Proč? Téma navrhly paní učitelky Krčálová
a Tesařová, protože si oblíbily knihu Paví očko od Bohumily Sílové. Kniha
vypráví o malém černouškovi, kterého zajala opice. Obyvatelé vesnice se
chtěli zvířátkům pomstít. Zvířátka pachatele včas našla a černouška vrátila
jeho osadě. Po celý leden připravuje paní učitelka Krčálová se svými žáky
výzdobu školy. A tak jsme svědky toho, jak se postupně naše chodby na
staré budově plní slony, lvy, opicemi, palmami a dalšími symboly černého
kontinentu. Budoucím prváčkům se u nás určitě bude líbit.
Redaktor Jan Pavlík
8
Nejlepší slohová práce žáků šestých tříd
Bylo jednou jedno zvířecí království, kde žila zvířátka jako jedna velká rodina. Vládl
tam král kohout Ludvík XVI. Měl krásnou ženu, která měla peří jako bílý sníh. Jmenovala
se Elizabet. Měli dceru slepičku Pepičku. Žili tam i dvořané, např.: služebná koza Božena,
kočí osel Franta, strážný pes Alík, který hlídal království jako oko vhlavě.
Jednou král řekl Pepičce: „Vybral jsem ti ženicha, vepříka Benedikta, za kterého se
provdáš.ÿ Pepinku tato zpráva zaskočila a řekla tatínkovi: „Já se vdávat nechci!ÿ A utekla
do svého pokoje. Král se zeptal královny: „Co se děje? Co jsem řekl?ÿ Královna odpověděla:
„Nesmíš na ni tak rychle.ÿ
Královna šla uklidnit Pepičku, ale pokoj byl prázdný. Začalo pátrání. Po celém kraji ji
hledali vojáci a dvořané. Pepička utekla do hlubokého lesa, protože si nechtěla vzít ženicha,
kterého jí tatínek vybral. Dlouho chodila sem a tam. Chtěla se vrátit protože se už začalo
stmívat, ale najednou nevěděla kudy kam. Bála se o svůj život. Schoulila se pod strom a
třásla se strachy. Po chvíli uslyšela nějaké zvuky, které přicházely blíž a blíž. Strachy ani
nedýchala. Spadl jí kámen ze srdce, když poznala Alíkův hlas.
Vrátila se s Alíkem zpátky do království, kde na ni čekali rodiče. Byli rádi, že se jim
vrátila. Vdávala se, až si sama našla ženicha. Našla si krásného mladého prince ježka
Evžena. Měli hezkou svatbu. Uběhlo několik měsíců a narodil se jim malý ježek Alexandr.
Rostl jako z vody a za pár roků z něho vyrostl pořádný ježek.
Jednou na procházce uviděl u pařezu krásnou ježčí slečnu. Vykřikl na celý les: „Ježkovy
oči, ty jsi tak úžasně zbarvená jak to podzimní listí.ÿ Přišel k ní blíž a všiml si, že je to
jehelnička. Byl smutný, protože myslel, že našel pravou lásku.
Sedl si vedle jehelničky, bručel a přemýšlel a přemýšlel, až usnul. Zdál se mu sen,
že jehelníčka ožila. Prožívali hezké chvilky. Hráli na honěnou, schovávanou. Dělali různé
blbosti. Jehelnička ježka naučila chodit na rukách a metat přemety. On ji zase naučil, jak
se schovat do klubíčka. V polovině snu ho někdo zašimral po nosíku.
Ježek řekl: „Kdo mě to ruší ze spaní a krásného snění?ÿ Otevřel oči, ale myslel si, že
je stále ve snu. Stála před ním jehelnička. Zeptala se ho na jméno. Alexandr se představil
a také se zeptal na jméno. Dozvěděl se, že jí říkají Tonička. Najednou se Alexandr zarazil
9
a vyhrkl: „Ten sen se mi doopravdy splnil. Jak to, že jsi živá?ÿ Tonička mu odpověděla:
„Když se stmívá, oživnu, když vychází slunce, tak už mezi živé nepatřím. Byla jsem sobecká
a zlá. Proto jsem byla zakletá. Mohou mě vysvobodit jen nejlepší kamarádi, protože jsem
se už změnila.ÿ Stali se z nich opravdu nejlepší kamarádi. Prožívali všechno to, co bylo ve
snu.
Jednoho večera se honili, až se unavili. Sedli na velký pařez a dívali se na oblohu. Vtom
uviděli, jak někdo jezdí na svítícím banáně. Seděl tam malý skřítek, který na ně volal:
„Pojďte, přátelé, na můj vůz.ÿ Skřítek je posadil do křesel a řekl: „Připoutejte se, prosím.ÿ
Obletěli celý les, cestou si povídali, zpívali. Když přiletěli zpátky na místo, vystoupili a
Alexander skřítkovi poděkoval. Skřítek na to: „Není zač, jsem rád, že mám nové kamarády.
Zas někdy příště ahoj.ÿ A odletěl.
Začalo vycházet slunce. Tonička čekala, ale nic se s ní nestalo, protože našla nejlepší
kamarády Alexandra a skřítka Snopiho. Kletba byla zrušena, ale kamarádství jí zůstalo
navěky.
napsala: Eliška Brablíková, 6.B
ilustrovala: Kateřina Soukeníková, 6.B
Časopis Elvis na Internetu
www.zsmorkovice.cz/casopis
10
Rubrika Tuning je v našem časopise od minulého roku a stále se udržuje v zájmu přízně
čtenářů. Doufám, že tomu tak bude ještě dlouho.
Nárázníkové spoilery můžeme rozdělit podle velikosti na doplňující a plně nahrazující
původní nárazníky. Úkolem spoilerů je zlepšit proudění vzduchu okolo vozu a také vůz
opticky snížit, respektivě rozšířit a dodat mu agresivnější vzhled. Otvory v předním spoileru
by měly být plně funkční. Středový otvor by měl umožňovat přístup chladného vzduchu
z chladiče motoru a boční otvory by měly usměrňovat proud vzduchu k chladiči motoru.
Boční otvory by měly usměrňovat proud vzduchu k brzdovým kotoučům. Předejde se tak
zbytečnému přehřívání těchto prvků.
Typy spoilerů se od sebe liší designovým provedením, popřípadě velikostí, která může
změnit světlou výšku vozu. To berte na vědomí! Pokud podle vzoru okruhových speciálů
dáte spoiler takřka na zem, je jasné že vám dlouho nevydrží. Silnice v českých krajích
mají totiž s okruhy pramálo společného. Radím vám volit spoilery podle silnic, po kterých
jezdíte. Ceny nárazníků se pohybují mezi 1100 až 4000 Kč a v některých případech i více.
Příště si povíme něco o prahových nástavcích.
Redaktor Ondřej Janečka
Dotazy do rubriky Tuning zasílejte na adresu
OndrejJanecka @ seznam.cz
11
ZELENÁ – barva přírody
Když tuhle barvu miluješ, není ti cizí soucit, nejraději by ses pro druhé rozdal(a). Na rovinu
ostatním říkáš, co si myslíš, na nic si nehraješ. Hurá pro zelenou: Jakmile s tebou šijou
všichni čerti a doma nemáš stání, vyraz načerpat klid do přírody. Objímej stromy nebo
se válej po louce. Tvé nálady se střídají rychlostí blesku, a kuješ plány, jak se kdekomu
pomstít!
MODRÁ – barva oblohy moře
Když tuhle barvu miluješ, jsi vyrovnaný a přemýšlivý typ. Dá se ti důvěřovat, co ti člověk
svěří, je u tebe v bezpečí. Co na srdci to na jazyku, ale nepříjemné věci umíš sdělit s taktem.
Pozor, na někoho můžeš působit jako studený psí čumák. Někdy máš taky tendence ovládat
druhé! Hurá pro modrou: Když ti vhlavě buší permoníci nebo máš problémy s vysokým
krevním tlakem. Bojíš se konfliktu a nikomu nedůvěřuješ.
HNĚDÁ – barva půdy
Když tuhle barvu miluješ, uvažuješ rozumně, nebojíš se odpovědnosti. Tvou silnou stránkou
je praktičnost a nebojíš se tvrdě pracovat, ale cokoliv dalšího ti nahání hrůzu. Dalo by se
říct, že jsi rozený strašpytel. Před ostatními se tváříš, že nic není problém. Když ti o něco
jde, dokážeš vydržet, dokud toho nedosáhneš! Hurá pro hnědou: Jakmile cítíš, že potřebuješ
ochrannou náruč.
ČERNÁ – barva smutku a smrti
Když tuhle barvu miluješ, není jednoduché tě prohlédnout, vždycky najdeš způsob, jak
na sebe upozornit. Snažíš se mít vše pod kontrolou, všechno důkladně promýšlíš. Je velmi
těžké se ti přiblížit, k tělu si jen tak někoho nepustíš. Máš sklon trpět depkama. Hurá pro
černou: Pokud se chceš cítit silnější.
BÍLÁ – barva čistoty a nevinnosti
Když tuhle barvu miluješ, na okolí působíš nevýrazně, možná až nudně. Nenecháš si nic
líbit a jakmile má někdo k tobě poznámky, vrátíš mu to i s úroky! Holku, co jde kolem,
sjedeš od hlavy až k patě a kritickými komentáři nešetříš! Hurá pro bílou: Zajímáš se o
duchovno a čarování. Chceš si libovat vpocitu, že tě nikdo nemá rád!
Redaktorka Renáta Lechnerová
12