Proton News 11/15 - PROTON THERAPY CENTER

Pravidelné novinky z oblasti protonové léčby
PROTON
news
11/2015
PROSTATY
LISTOPAD JE MĚSÍC PREVENCE RAKOVINY PROSTATY
JEDNOU ROČNĚ MU NĚKDO ŘÍKÁ MOVEMBER
V PTC MÁME PROTONVEMBER NONSTOP
KAŽDÝ DEN, KAŽDÝ MĚSÍC, KAŽDÝ ROK
PROTON
PROTONVEMBER STORY
news
JAK ZVÍTĚZIT NAD RAKOVINOU PROSTATY ANEB ZA VŠÍM HLEDEJ ŽENU
Marie seděla v čekárně mamografické vyšetřovny a trochu
se nudila. Přemýšlela, co všechno musí ještě zařídit. V sobotu bude ten velký den - Pepan slaví šedesátku. Proviant
je objednán, s vařením pomůžou dcery, Boženka, věrná
kamarádka z dětství napeče, o pití se postarají zeťáci,
jen pořád neví, co by Pepanovi měla dát. Když se zeptá,
odpovědí je jen zavrčení a mávnutí rukou, obligátní montérky nebo nářadí se nehodí, zájezd, to by byl spíš dárek pro
ní. Očima bloudí po stěnách čekárny, plakáty s informacemi
o rakovině jí náladu zrovna nezvednou. Ale lepší nechat se
vyšetřit než pak zjistit, že člověk něco zanedbal. Mezi plakáty o ženské prevenci ji přece jen jeden zaujme – na fotce
je chlap a navíc připomíná Pepana. Informace je o rakovině
prostaty. V Marii hrkne, popsané příznaky zná z domova,
vstávání od televize, buzení v noci a šátrání po tmavé chodbě
na záchod, zastavování při dlouhé cestě autem za vnoučaty.
Čísla na plakátu jsou alarmující, ročně 9.000 nových případů
rakoviny prostaty. A pro některé smrt. Ale nemuselo by to
tak být, včasná diagnóza a správná léčba, můžou každého
chlapa vrátit do života, jen je třeba se hlídat. Od padesátky,
by každý rok měl jít mužský k urologovi. A Marie si je jistá,
že Pepan tam nebyl ani jednou, na všechno má svou hlavu
a prevence je prý pro měkkoty.
Jak si tak prohlíží další plakáty, padne jí zrak na brožuru
o moderní ozařovací klinice, Protonové centrum v Praze
kromě úspěšné léčby nabízí i prevenci. V přívětivém
prostředí nejmodernější kliniky je skvěle vybavená urologická ambulance. Brožura popisuje i metody léčby. Marie
si vybavuje, že Vašek od vedle musel po operaci nosit pleny
a s jeho potencí zmizel i smysl pro humor.
Protonová terapie ale taková rizika minimalizuje, léčivý
paprsek dopadne jen tam kam má a tam odvede svou
práci.
S vlastním vyšetřením je Marie hotová, ale Pepanovy problémy jí vrtají v hlavě, tak změní plány a když už je v Praze,
vydá se rovnou do Protonového centra. Usměvavá
recepční ji vyslechne a sestřička okamžitě nabídne pro
manžela termín urologického vyšetření. Vychází to na
týden po rodinné oslavě. Marie už má plán hotový, preventivní prohlídku dá Pepanovi k narozeninám, to se nebude
moct vztekat a aby jí udělal radost, určitě se nechá vyšetřit,
a k tomu si ještě Prahu užijí, zajdou na večeři možná do
kina...
Plán vyšel a o týden později už Pepan sedí v recepci plné
objednaných pacientů a poslouchá příběhy mužů s rakovinou prostaty. O pár minut později je jasné, že do té
skupiny patří i on. Doktor mu sice sdělil diagnózu, kterou
slyšet nechtěl, ale zároveň ho ujistil, že díky Marii se na
to přišlo včas. Léčba v Protonovém centru tak bude trvat
pouhých 5 dní a proběhne ambulantně, a Pepan se zase
vrátí k úplně normálnímu životu se vším všudy. :)
Počáteční šok vystřídala úleva, Pepanovi došlo, že dárek,
za který Marii skoro vynadal, byl nakonec ten nejvzácnější
- včasná diagnóza a protonová léčba mu totiž zachránily
život.
Díky Maruško.
PROTON
news
Představujeme vám:
Mirka Čejková
„Protonová terapie je pro pacienta šetrnější“
říká Mirka Čejková
Nadační fond pro protonovou terapii si klade za cíl
informovat veřejnost o možnostech protonové léčby. Jeho
ředitelka Mirka Čejková popsala jeho činnost, z nichž posledním úspěchem bylo vydání knihy Harolda Dawleyho
Protonoví bojovníci.
Čím konkrétně se váš nadační fond zabývá?
Hlavním cílem Nadačního fondu pro protonovou terapii - Proproton - je osvěta. Chceme, aby
veřejnost měla informace o existenci a výhodách
protonové terapie, o diagnózách, pro které je
vhodná, i o výsledcích, které umožňuje. Jsem
novinář, jsem matka postižené dcery a vím, jak
rozhodující význam mohou mít pro naše životy
právě nezkreslené a pravdivé informace. Jsem
ráda, že nás podporuje celá řada pacientů, kteří se
neváhají podělit o své příběhy i o svou zkušenost.
Těší mne i zpětná vazba od těch pacientů, kteří se
do Protonového centra dostali právě díky našim
informačním kampaním a dokazují, že se nám náš
záměr daří naplňovat.
Jaký je hlavní rozdíl mezi protonovou
léčbou a léčbou pro laiky tzv. normální?
Mluvíme o ozařovacích metodách používaných pro
onkologické pacienty. Doposud se používala tzv.
standardní fotonová radioterapie. Protonová terapie je nejmodernější metoda, která snižuje rizika
obvyklá při fotonovém ozařování. A to vyplývá
z fyzikální podstaty obou záření. Zatímco protonový paprsek dokáže zacílit přesně do místa
požadovaného ozáření a energii předat pouze
do nádoru, fotonová radiace ozařuje kromě cílového objemu
i zdravé tkáně a orgány v jeho okolí. Fotony mají nežádoucí
vedlejší efekt a to poškození zdravých tkání. Navíc energie fotonu
se předává celou dobu a to i před nádorem i v prostoru za ním.
Proton naopak šetří zdravé tkáně, a umožňuje požadovanou
dávku záření uvolnit právě v požadovaném místě a za nádorem
už tkáně nejsou ozařovány vůbec.
Jaká je historie protonové léčby?
Léčebný účinek pomocí svazku protonů je známý od 50. let minulého století, pro klinické účely se používá od roku 1992. Na
světě je dnes přes 50 fungujících protonových center a zhruba
stejný počet je ve výstavbě.
Co je v současné době největším problémem,
který brání v léčbě všem potřebným onkologickým
pacientům?
Je zajímavé, že když se před lety začalo mluvit o výstavbě
pražského centra, vítala to odborná veřejnost i odpovědní vládní úředníci, poslanci a senátoři. Když mělo centrum přijmout
první pacienty, začali někteří protonovou terapii zpochybňovat.
Dnes je tato léčba zakotvená v zákoně, je standardní léčebnou
metodou i podle chystané úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, takže by měla být dostupná všem. V cestě využívání
protonové léčby stojí buď špatná informovanost lékařů
a úředníků, jak o výhodách léčby, tak o jejím hrazení, nebo neschopnost akceptovat vývoj technologií a neochota jejich širšího
využívání. Někdy i osobní antipatie a sobecké zájmy určitých
lidí, které ale v důsledku bohužel zaplatí pacient svým zdravím.
V krátkosti se dá říct, že jde vlastně o generační střet odborníků
a technologie.
Pokračování na další straně
Jak se této metodě léčby některých nádorů staví
běžní lékaři? Doporučují lidem tuto metodu?
I díky seminářům, které ve spolupráci s PTC pořádáme,
je stále víc lékařů, kteří se mohou o podstatě a výhodách
této metody přesvědčit přímo v Protonovém centru.
Je i celá řada mladých specialistů, kteří by protonovou
terapii rádi svým pacientům doporučili, ale setkávají se
s negativním přístupem svých nadřízených. Obecně lze
ale říct, že díky konkrétním výsledkům a zkušenostem
jednotlivých pacientů se jejich ošetřující lékaři setkávají
s pravdou a je to spíš otázka osobní odvahy nebo ochoty
vyjít ze své komfortní zóny a za pacienta a protonovou
léčbu trošku zabojovat.
dána zákonem, jediná pojišťovna, která zatím smlouvu
neuzavřela, je VZP. V praxi to znamená, že některým
pacientům léčbu sice umožní, ale za ceny, které by
v případě smlouvy byly mnohem nižší. Plýtvání VZP
svěřenými prostředky je nepochopitelné. PTC nabízí
VZP výhodné ceny již několik let, zatím bez výsledku.
Neekonomický přístup by ale měli vyhodnotit především
odpovědní politici, kteří sedí v její správní radě.
Jak jsme na tom v Česku s protonovou léčbou ve
srovnání se zahraničím?
Tak v České republice máme nejmodernější kliniku
v Evropě, vybavenou nejmodernější technologií tzv.
tužkovým skenováním nádorů. Lékaři a fyzici PTC
školí týmy specialistů v nově budovaných centrech po
světě. PTC je vedoucím pracovištěm i co se týká tvorby
standardů léčby, ty přebírají ostatní centra. Spolupráce
mezi protonovými centry v Česku, Polsku, Rakousku
a Švédsku vedla ke vzniku pracovní skupiny PACS, která
zavádí společnou databázi pacientů, společné normy
tvorby a vyhodnocování ozařovacích plánů tak, aby
výsledky sloužily i společným vědeckým záměrům a statistickým sledováním.
Pro které onkologické pacienty je tato léčba
nejvhodnější?
De facto pro všechny ohraničené nádory. Existuje
seznam vhodných diagnóz, který se ale neustále
zpřesňuje a rozšiřuje. Protonem se léčí nádory hlavy
a krku, mozku a CNS, nádory u dětí, lymfomy, slinivka,
nádory prostaty a nově je v Protonovém centru v Praze
spuštěn i program léčby plic a rakoviny prsu. Obecně
můžeme říct, že protonová terapie, by měla být zvažována
všude tam, kde je možné chránit zdravou tkáň nebo
orgán před nežádoucím ozářením a tím před vznikem
sekundárních nádorů. Protony slouží pacientům tam, kde
potřebujeme zacílení paprsku s milimetrovou přesností,
tam kde se chceme vyhnout zbytečnému poškození pacienta, kde můžeme snížit dávku záření. Prostě pokud je
zřejmé, že bude třeba pacienta ozářit, je třeba se ptát, zda
a nakolik bude protonová terapie šetrnější a efektivnější
než standardní ozařování.
Jaká je v současnosti situace se spory se zdravotními pojišťovnami?
Tak nemyslím, že by se vedly spory s pojišťovnami,
všechny české zaměstnanecké pojišťovny mají uzavřeny
smlouvy s Protonovým centrem v Praze. Protonová
léčba a její úhrada z veřejného zdravotního pojištění je
Nedávno v češtině vyšla kniha Protonoví bojovníci. Doporučila byste ji potenciálním
pacientům a jejich rodinám?
Tato knížka vyšla v České republice právě díky Nadačnímu
fondu. Získali jsme práva na její vydání od autora pana
Harolda Dawleyho, který je sám lékař a zároveň pacient s rakovinou prostaty a který popisuje svou cestu
k protonové terapii. Srovnává ji s ostatními metodami,
odhaluje byznys kolem rakoviny prostaty a zájmy různých
skupin a svým příběhem inspiruje pacienty k tomu, aby
se svého práva na šetrnou léčbu nevzdávali. Na pozvání Fondu navštívil v létě Prahu, Protonové centrum
a setkal se s našimi pacienty i s novináři. Knížku určitě
doporučuji, pro všechny zájemce je zdarma ke stažení na
www.protonman.cz nebo ji v tištěné tradiční “papírové”
formě ráda osobně zašlu.
Velké dobrodružství malého pacienta
s uzdravující protonovou léčbou
PROTON
news
PROTONOVÝ PŘÍBĚH MALÉHO BOJOVNÍKA DIASE Z KAZACHSTÁNU
Léčbu v pražském protonovém centru ukončil
5-letý Dias Muratov z Kazachstánu. Příběh
statečného malého pacienta si ničím nezadá
s příběhem britského pacienta Ashyi Kinga.
I cesta malého Diase k léčbě v pražském
protonovém centru byla totiž dobrodružná
a jeho rodiče po třiceti ozařovacích dnech
doufají, že stejně jako Kingovi, i oni budou
mít důvod se za rok do pražského centra
vrátit na oslavu výsledků léčby.
Ale vraťme se na začátek:
Když se rodině Muratových narodil druhý syn, byli
šťastní. Byli i pyšní, protože chlapec se vyvíjel dobře,
v roce mluvil, chodil, byl živý a o všechno jevil zájem.
Nic nenasvědčovalo blížícím se problémům. Ve třech
letech najednou jeho chůze znejistěla, začal ztrácet
rovnováhu a ráno zvracel. Magnetická rezonance potvrdila velký nádor 7x6x5 cm uložený v mozku. Diagnóza
kraniopharyngeom je velmi vzácná a objeví se u 2 dětí
z milionu. Rodiče po počátečním šoku začali okamžitě
zjišťovat možnosti léčby, obrátili se na řadu specialistů po
celém světě, ale cesta do vzdálených míst nepřicházela
kvůli objevujícím se komplikacím s vodnatostí hlavy v úvahu. Na prestižní moskevské klinice, kam byli nakonec
schopni se dopravit, prodělal chlapec další vyšetření
a k překvapení rodičů zněl verdikt lékařů: neoperovat.
Operaci považovali za riskantní a obávali se, že by na tom
byl Dias hůř než v současném stavu. Místo toho odebrali
tekutinu, která se hromadila kolem nádoru, a pak se rozhodli čekat. I když maminka chtěla odpovědi na spoustu
otázek, přicházela jediná: „Jeďte domů, zůstaneme ve
spojení, situace teď k operaci není.“
V té době už chlapec přestal chodit a rodiče opět vzali
zdravotní dokumentaci a rozeslali po celém světě. Snímky a lékařské zprávy putovaly na prestižní pracoviště
v Německu, Koreji, Izraeli a Turecku. Rodiče hledali neurochirurga, který by mohl jejich syna operovat. Nakonec
ze 40 oslovených, zůstali 4 a Muratovi se rozhodli pro
profesora Shlomi Constantini, prezidenta mezinárodní
federace neuroendoscopie, člena výborů světových
a evropských neurochirurgických společností a vydali se
za ním do Izraele. Profesor Constantini bohužel potvrdil
názory moskevských kolegů, že operace je v současné
situaci vyloučena. Mezitím se však opět prostor v hlavě
začal plnit tekutinou, kterou bylo třeba odsát. Po nezbytném zákroku rodina cestovala zpátky domů s tím,
že každé tři měsíce bude chlapcův nádor kontrolován na
magnetické rezonanci a výsledky konzultovány s lékaři
v Izraeli. Vše probíhalo uspokojivě až do okamžiku, kdy
se začala zvětšovat jedna z cyst v okolí nádoru a tlačit
na zrakový nerv. Snímky zaslané do Izraele přesvědčily
lékaře, že je třeba situaci řešit. Profesor a jeho tým se
rozhodli odoperovat cystu a během operace zvážit, zda
odeberou i kus nádoru. K tomu nakonec také došlo
a v té době už také bylo jisté, že další krokem po operaci
bude ozařování.
Radioterapie byla poprvé zmíněna lékaři v Moskvě a už
v té době začal pan Muratov sbírat všechny dostupné
informace. V tuto chvíli byl tedy připraven, věděl
o gammanoži, o fotonové i protonové terapii a znal
i jejich vzájemné srovnání i výhody protonu. Jenže
v Izraeli protonové centrum nemají. I z toho důvodu
profesor Constantini navrhoval jako ozařovací metodu,
standardní fotonovou terapii, chtěl mít chlapce pod
dohledem. Rodiče ale preferovali proton a ptali se, zda
by byl problém, když by našli možnost této léčby v jiné
zemi. Právě z důvodu, že by doktor neměl malého
Diase pod přímým dohledem, řekl rodičům, že není
úplně rád, ale že samozřejmě zná výhody protonové
terapie a spolupracuje s americkými protonovými
centry. Ale Amerika byla daleko a cesta přes oceán pro
malého pacienta nebezpečná. A tak přišel na řadu internet a heslo „protonová terapie“ nabídlo Prahu. „Když se
to objevilo na monitoru počítače a já viděla první obrázky z léčby dětí v pražském protonovém centru a četla
jejich příběhy, věděla jsem, že chci do Prahy“ vypráví
maminka Diase. „Viděli jsme i korejské centrum protonové terapie, ale to nemělo tak moderní technologii jako Praha, tady taky měli zkušenost s dětmi a bylo
to pro nás i blíž“ vzpomíná. I po dohodě s profesorem
Constantinim bylo jasné, že Dias bude léčen protonem
a to ideálně v Praze. „Sem jsme taky hned zavolali,
zaslali zprávy a do několika hodin dostali zpětné
potvrzení, že diagnóza našeho syna je pro proton
vhodná a že ho přijmou k léčbě. Z pražského protonového centra se nám dostalo obrovské podpory v úředních
jednáních, vybavili přijetí i do Motolské nemocnice, ale
původně plánovaný termín v srpnu se musel posunout“
vypráví maminka. U Diase se totiž projevily komplikace
a musel podstoupit ještě jednu operaci, lékaři chlapce
sledovali a pak konečně nastal den, kdy bylo rozhodnuto, že může nastat transport do Prahy.
Na první okamžiky v protonovém centru vzpomínají
rodiče jako na zázrak.
„Nikdy nezapomeneme, jak jsme vstoupili na recepci
centra a všechno se rozzářilo, ujaly se nás usměvavé
recepční, které mluvily perfektně anglicky i rusky,
sestra nás odvedla na konzultační místnost, kde nám
pan doktor vysvětlil všechno, co nás čeká, pak kluky zavedli do herny, kde Diasovi na malých figurkách vysvětlili,
co se bude dít. První den se ještě trochu bál, ale ty další
už utíkal k výtahu a těšil se na sestry a hlavně až bude
po ozařování a on se zase probudí a bude si hrát.“ Dias
absolvoval 30 ozařovacích frakcí, třicet narkóz, a jak
rodiče přiznali, nejdřív měli strach, ale teď v poslední
den léčby jsou šťastní, protože malý hrdina celou léčbu
prošel bez problémů. Poslední den léčby se už tradičně
malí pacienti loučí s protonovým centrem, s lékaři
a sestřičkami malou oslavou a na cestu do nového života
si zabubnují - a na to se Dias těšil celou dobu. S nezdolnou energií bubnoval, zpíval a cpal se svou oblíbenou pizzou a rodiče si zatím převzali závěrečnou
zprávu. Na tu už čekají lékaři v Izraeli, kteří chlapce zase
převezmou do léčby a jak jim řekl profesor Constantini,
sám je zvědavý, jak bude tak ojedinělý nádor reagovat
na proton a když bude léčba úspěšná, bude s radostí posílat své pacienty do špičkového centra v Evropě.
Lékařská zpráva z Prahy míří i na Ministerstvo zdravotnictví Kazachstánu, které léčbu chlapce zaplatilo. A se
zprávou tam míří i poděkování rodičů. Jak vysvětluje
tatínek, Ministerstvo má program, kdy léčbu, kterou
svým občanům nemůže Kazachstán zařídit ve vlastní zemi, uhradí v zahraničí. A to byl i případ malého
Kazacha Diase Muratova.
S Prahou se Muratovi loučili se slzami v očích, kdyby nebylo diagnózy jejich syna, ani by si prý neuvědomovali,
že jsou na klinice. I podpora a zájem všech lidí, které tu
potkali, přispěly k tomu, že jejich syn léčbu v Praze
úspěšně zvládl. A v PTC zase všichni věří, že Diasovi léčba
pomůže a za rok se do Prahy vrátí oslavit svůj pokrok.
Do té doby mu všichni drží palce.
Vybíráme z tisku (zdroj ČTK)
PROTON
news
SPRAVEDLNOST NA STRANĚ PACIENTA
Soud dne 2.11. zprostil někdejšího nuceného správce Všeobecné zdravotní pojišťovny
(VZP) a bývalého náměstka ministra zdravotnictví Antonína Pečenku obžaloby z pokusu o zneužití pravomoci při uzavření smlouvy mezi VZP a protonovým centrem. Jednání
MUDr. Pečenky nebylo trestným činem. Současná praxe potvrzuje, že smlouva uzavřená
v roce 2006 byla nastavena správně a byla výhodná především pro klienty VZP. Správně
byl jak předpokládaný počet pacientů, tak i cena za léčbu. Po celém světě se ukazuje,
že léčba je účinná a šetrná podle původních předpokladů a i počet vhodných diagnóz
se stále rozšiřuje. Zároveň je nesmysl tvrzení, že VZP měla platit 1 miliardu ročně bez
ohledu na počet pacientů. Podle smlouvy by VZP hradila jen počet uskutečněných frakcí.
Vyšlo v Parlamentních listech dne 6.11.2015
JAKUB NOVÁK : TRAPNÝ POCIT Z JEDNÁNÍ VZP
Soud minulý týden zprostil viny nuceného správce
VZP MUDr. Pečenku. Média tuto zprávu zaregistrovala a uveřejnila, ale stále s pachutí „Je to zločinec,
ale nedokázali mu to“. Dle pozorovatelů však nevina
doktora Pečenky byla zcela nesporná a jeho obvinění
zcela vykonstruované a účelové. Lze usuzovat, že jeho
obvinění byla tak trochu pomsta jeho předchůdců ve
VZP za nucenou zprávu, která je odstřihla od do té doby
„neomezených zdrojů“. Ti se nyní znovu dostali přímo
nebo nepřímo znovu k moci. A neváhali MUDr. Pečenku
vyválet v bahně.
Na rozsudek bezpochyby čekala i VZP. Jak jinak si
vysvětlit způsob vyjednávání pana Kabátka o nové
smlouvě s protonovým centrem. Jakmile došlo při jed-
nání ke shodě, tedy PTC souhlasilo s podmínkami
navrženými VZP, Kabátek o několik dní později vzal svůj
souhlas zpět s odůvodněním, že správní rada VZP nesouhlasí. Tedy, že správní rada nesouhlasí s jeho návrhy!
Ačkoli při jejich projednávání tvrdil, že jsou ve VZP projednány. Snažil se jen odsunovat termín skutečného
uzavření smlouvy s PTC, aby získal pro vyjednávání
lepší pozici a nevadilo mu, že VZP platí vyšší cenu než
ostatní zdravotní pojišťovny. A mnohem vyšší než byla
v původní smlouvě.
Tato taktika se však VZP opakovaně nevyplácí a největší
pojišťovna se dostává do stále horší pozice pro
vyjednávání. Tato napohled trapná situace však
zástupcům VZP zřejmě vyhovuje. Před rokem VZP
PROTON
news
radostně tvrdila, že arbitráž rozhodla o neplatnosti
smlouvy a dala VZP za pravdu. Už tehdy toto tvrzení
nebyla pravda a navíc nyní jiný soud rozhodl, že MUDr.
Pečenka smlouvu uzavřel oprávněně. Tedy další nevýhoda pro VZP. Proč tedy VZP pokračuje v tomto trapném způsobu chování? Odpověď bude v tom, že to co
není výhodné pro VZP, může být výhodné pro nějaké
zájmové skupiny, které mají na současné vedení vliv.
A ačkoliv je jasné, že pravda je na straně PTC, je pro
tyto skupiny výhodné alespoň výše popsaná zdržovací
taktika. Ta mimo jiné zahrnuje i zpochybňování protonové léčby nebo uvádění zavádějících závěrů
z dostupných vědeckých výzkumů. Nejkomičtější je
tvrzení, že protonová léčba produkuje „mrak neutronů“
a související riziko přídavného ozáření vzniklými neutrony. Ve skutečnosti je příspěvek sekundárních neutronů
u protonového skenovaného svazku cca 100x nižší než
při použití fotonového svazku o energii 18 MV.
Na straně odpůrců protonu vystupují stále stejní
odborníci, kteří jsou podepsáni pod slavným výzkumem
Masarykovy univerzity, který „prokázal“, že protony jsou
vhodné asi pro 28 pacientů ročně. Ti se snaží pozdržet
nástup protonové terapie pravděpodobně z důvodu
nákupu nových fotonových přístrojů. Jaká je nákupní
strategie těchto zcela jistě užitečných a potřebných
přístrojů, víme již z kauzy CyberKnife ministra Němečka. A za poslední dva roky se jich nakoupilo mnohem více
než v předchozích letech. Pokud jsou provize prodejců
podobné jako u CyberKnifu, tak se trocha špíny na
protony jistě hodí.
Skutečný stav věcí
způsobený jednáním VZP
• veřejná dehonestace MUDr. Pečenky vykonstruovaným obviněním
• zpochybnění protonové terapie
a zbytečné odsunutí jejího plného
využití pro české pacienty
• původní smlouva byla dle soudu výhodná pro VZP jak z hlediska ceny tak z hlediska počtu
pacientů
• neprokázalo se jakékoliv neoprávněné obohacení PTC související s dojednanými cenami
• neprokázalo se jakékoliv neoprávněné obohacení PTC v souvislosti s domnělou garancí počtu
pacientů
• konečným důsledkem neuzavření
původní smlouvy je i vyšší cena
léčby pro všechny pojišťovny
• médii stále zdůrazňované označení „soukromá klinika“ se ukázalo jako podmínka ze strany
státu, tedy aby výstavba PTC
nebyla financována z veřejných
prostředků
PŘEČTĚTE SI ČLÁNEK ZDE
PROTON
news
Milí čtenáři,
Protonové centrum každý měsíc léčí více a více pacientů, dětí a dospělých. To však není
zdaleka vše. Lékaři, fyzici i ostatní personál čeká příští rok nejvýznamnější událost v oboru
částicové terapie - PTCOG 55 aneb světový kongres částicové terapie, ke které patří i ta
protonová. Protonová terapie a její úspěchy se rychle šíří - roste počet center, roste počet léčených
nemocných, stoupá množství zkušeností i povědomí veřejnosti. Jsme přesvědčeni, že právě
PTCOG 55 přinese řadu nových, zejména klinických výsledků, které budou přelomem
v oboru a ještě zrychlí vývoj a akceptování částicové radioterapie v radiační onkologii.
Data lze dnes samozřejmě sdílet kdykoliv a s kýmkoliv na světě . Z osobních kontaktů
a diskuse však vzniká inspirace pro další myšlenky a projekty mnohem snadněji. Odborníci
z celého světa, a bude jich přes 1.000, se velmi těší na plodné diskuse o prezentovaných
výsledcích, perspektivách vývoje i směrech spolupráce.
Částicová terapie je mimořádně komplexním oborem, který stojí na znalostech a úsilí
minulých generací vědců, zejména lékařů a fyziků. Praha společně s Protonovým centrem
je nanejvýše vhodným místem pro setkání i z tohoto hlediska. Místní universitu založil
Karel IV, císař Svaté říše římské již roku 1348 a jehož 700. výročí narození si příští
rok připomeneme, v minulosti zde působilo i mnoho významných postav historie fyziky
i medicíny. Za fyziku zmiňme například Tycha De Brahe nebo Alberta Einsteina, za lékaře
například Jana Evangelistu Purkyně.
Praha, která byla založena před více než 1000 lety a po většinu tohoto období byla
centrem evropské vzdělanosti, tak bude moci celému nejen “onkologickému” světu sdělit, že
i v tomto smyslu je hrdou metropolí - může všem nabídnout to nejmodernější - protonovou
léčbu.
Ten, kdo někdy něco organizoval, třeba i rodinnou oslavu ví, že příprava stojí mnoho sil
a někdy dokonce i nervů :-). Popřejme tedy organizátorům obého v dostatečné míře.
Romana Nechybová, editorka Proton News