slovní hříčka, písmeno g ve slově globálně je nahra

Transkript

2012/2013
www.energieag-wasser.at
water
pages
Water
Pages
Předmluva
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Zamyšlení k regulaci vodohospodářského sektoru s důrazem na Českou republiku.
Investice do vodárenské infrastruktury - role Energie AG Wasser
Efektivita využívání energií - potenciály a možnosti ve skupině ENERGIE AG BOHEMIA
Modernizace malé vodní elektrárny na úpravně vody Slatiňany-Monaco
Srovnání užívání nelegálních drog v devatenácti evropských městech pomocí rozborů odpadních vod
„GEORG“ a Denk KLObal - dva inovativní projekty z Rakouska
Vodní kapky pomáhají nyní i v České republice
Technické ukazatele
3
5-6
11-13
17-18
21-22
25-26
30-33
35-36
39-45
Obsah
inhalt
Vorwort
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Gedanken zur Regulierung der Wasserwirtschaft mit dem Schwerpunkt Tschechien
Energie AG unterstützt Gemeinden bei der Investition in die Infrastruktur
Energieeffizienz - Potentiale und Optionen in Tschechien
Modernisierung des Trinkwasserkraftwerkes in der Aufbereitungsanlage Slatiňany - Monaco
Illegale Drogen im Abwasser - ein Vergleich von 19 europäischen Kläranlagen
„GEORG“ und Denk‘ KLObal - zwei innovative Projekte aus Österreich
WASSERTROPFEN helfen jetzt auch in Tschechien
Technische Kennzahlen
2
7-9
15
19
23
27
29-32
36-37
39-45
water pages
|
1
Waterpages
im Gespräch
mit den Geschäftsführern DI Christian Hasenleithner und Mag. Thomas Kriegner
Die Wirtschaftskrise ist mit der Verschuldungsdiskussion auch
an Ihrer Branche nicht spurlos vorüber gegangen - wo sehen Sie
in diesem Zusammenhang die geänderten Herausforderungen
an die Wasserwirtschaft?
Hasenleithner: Die Wasserwirtschaft ist sowohl in Österreich, wie
auch in Tschechien an einem entscheidenden Punkt angelangt. Seit
den letzten Jahrzehnten werden die Gemeinden und Städte durch die
Europäische Union und die Nationalstaaten massiv mit Förderungen unterstützt, um die Wasser- und Abwasserinfrastruktur aufzubauen und
damit Versorgungs- und Umweltstandards auf hohem Niveau sicherzustellen. Heute stellt sich die Frage: wie kann diese Infrastruktur ohne,
oder mit reduzierten Förderungen, zu sozial verträglichen Gebühren auf
dem gewohnten Qualitätsniveau gehalten werden? Diese Frage wird
aufgrund der unterschiedlichen Strukturen in jedem Staat unterschiedlich zu beantworten sein. Eines ist sicher, der Ruf nach breit angelegten
öffentlichen Förderungen wird aufgrund der budgetären Lage auf Dauer nicht möglich sein.
Aber ist das ohne eine massive Anhebung der Gebühren
möglich?
Kriegner: Hier wird es wohl mehrere Stellschrauben geben müssen.
In so genannten Ungunstlagen, also Gebieten mit wenigen Haushalten
je Kilometer Leitungsnetz, wird weiter die Eigeninitiative und -verantwortung eine wesentliche Rolle spielen. Solche Streulagen werden auch
nicht ohne Förderungen auskommen. In allen anderen Bereichen wird
man überlegen müssen, wie man die Leistungen effizienter erbringt,
denn ohne eigene Anstrengungen der gesamten Branche werden die
Bürger weitere Gebührensteigerungen immer weniger akzeptieren.
Auch die Regionalisierung kann hier einen Beitrag leisten, aber dazu
braucht es natürlich auch die regionale Solidarität zwischen Städten und
dem ländlichen Raum. Unser Beispiel dafür ist die tschechische Aquaservis in Rychnov, wo ein Regionalpreis für 40 Gemeinden gilt. Dass
hier die Kleinen profitieren ist klar. Und in unserer VAK Beroun zeigen
wir auf regionaler Ebene, dass wir in der Lage sind im Spannungsfeld
Qualität - sozial verträgliche Preise - Infrastrukturerneuerung ohne Förderungen auszukommen.
Der tschechische und der österreichische Wassermarkt sind
ja sehr unterschiedlich organisiert - was erwarten sie in
Tschechien?
Hasenleithner: Die Diskussion über die Organisation und Regulierung
des Sektors wird uns weiter beschäftigen. Dass wir uns hier auch mit
dem nötigen theoretischen Wissen einbringen, zeigt der Artikel zum
Thema Regulierung in diesem Heft. Im Tagesgeschäft erwarten unsere
kommunalen Vertragspartner natürlich auch, dass wir uns mit Investitionen z.B. bei Erneuerungen oder Erweiterungen engagieren. Und das
haben wir bisher bereits mit fast 50 Mio. EUR getan. Dazu gehört es
auch, die von uns betriebenen Anlagen zu optimieren - Energieeffizienz
ist hier das Schlagwort, unter dem wir in den nächsten Jahren Projekte
wie das, in diesem Heft beschriebene, Trinkwasserkraftwerk Monaco
umsetzen werden. Und natürlich hält uns der Wettbewerb um Betreiberverträge fit. Einerseits müssen wir uns jedes Jahr um die Verlängerung von rund 50 Betreiberverträgen bei Ausschreibungen bemühen,
2
|
vorwort
andererseits gibt es natürlich auch außerhalb unserer Betriebsgebiete
Ausschreibungen, um die wir uns oft auch im Wettbewerb mit kommunalen Unternehmen bemühen.
In Österreich gibt es ja zum wiederholten Male eine emotionale
Privatisierungsdiskussion rund ums Thema Wasser - was halten
Sie davon und wo sehen sie hier die WDL?
Kriegner: Auslöser für die aktuelle, sehr emotional geführte Diskussion ist die EU-Konzessionsrichtline, die neben dem öffentlichen Verkehr
unter anderem auch für Wasserver- und Abwasserentsorgung Spielregeln für den Fall einer Konzessionsvergabe definiert. Wichtig dabei ist,
dass die Richtlinie das „Wie“ und nicht das „Ob“ regelt. Die alleinige
Entscheidung, ob eine Gemeinde eine Leistung an einen öffentlichen
oder privaten Partner auslagert, bleibt genauso kommunal, wie die Infrastruktur und die Letztentscheidung über die Gebühren. Auch wenn
es in den Medien und von manchen Politikern so dargestellt wird, um
eine Privatisierung geht es dabei sicher nicht. Bei der WDL wählen die
Gemeinden aus einem Menü jene Leistungen, die sie beziehen wollen
und für die WDL spricht sicher auch, dass wir als mehrheitlich öffentliches Unternehmen ein hohes Vertrauen beim, in Österreich so sensiblen, Thema Trinkwasser genießen. Ich sehe uns also insgesamt gut
aufgestellt für die Herausforderungen in Österreich und Tschechien.
Rozhovor
Waterpages
s jednateli DI Christianem Hasenleithnerem und Mag. Thomasem Kriegnerem
ochotni akceptovat další navyšování cen bez toho, aby všechny subjekty
ve vodárenství využily všech svých možností. Určitým přínosem může
být tvorba regionálních cen, která však vyžaduje regionální solidaritu
mezi městy a venkovskými oblastmi. Takový příklad máme u nás ve skupině ve společnosti AQUA SERVIS Rychnov nad Kněžnou, kde platí regionální cena pro 41 obcí. Je zřejmé, že z takového systému profitují ti
malí. Také v naší společnosti VAK Beroun demonstrujeme na regionální
úrovni, že jsme schopni zajistit nároky na kvalitu, udržení sociálně únosných cen a obnovu infrastruktury bez dotací.
Český a rakouský trh jsou organizovány odlišně - co očekáváte
v České republice?
Hasenleithner: Diskuze o organizaci a regulaci vodohospodářského
sektoru nás nadále bude zaměstnávat. Skutečnost, že do diskuze vnášíme i potřebné teoretické znalosti, dokládá článek k tématu regulace
v této brožuře. V každodenním provozování od nás samozřejmě naši
smluvní partneři očekávají, že se zapojíme investicemi do obnovy nebo rozvoje infrastruktury. To jsme dosud také částkou ve výši téměř 50
mil. EUR učinili. Patří sem také další optimalizace námi provozovaných
zařízení - hlavním heslem je snižování energetické náročnosti, pro jejíž
dosažení budeme v příštích letech realizovat podobné projekty, jako je
v této brožuře uvedený projekt malé vodní elektrárny Monaco. Kondici si samozřejmě musíme udržovat také proto, abychom obstáli v konkurenci ostatních provozovatelů. Na jedné straně to znamená, že letos
usilujeme o obhájení cca 50 provozovatelských smluv ve výběrových řízeních, na druhé straně se soutěže konají také mimo námi provozované
oblasti, kde si často konkurujeme i s komunálními podniky.
Hospodářská krize se spolu s diskuzí o zadlužení nevyhnula ani
Vašemu oboru - kde v této souvislosti vidíte změny ve výzvách,
před kterými vodárenství stojí?
Hasenleithner: Vodárenství se v Rakousku i v České republice dostalo
na křižovatku: v posledních desetiletích byly obce a města při výstavbě vodárenské infrastruktury za účelem zajištění vysoké kvality dodávek a standardů ochrany životního prostředí velmi silně subvencovány
z Evropské unie i státy samotnými. Nyní se stala aktuálním tématem
otázka, jak udržet vodárenskou infrastrukturu bez dotací, nebo za jejich
sníženého objemu, na dosavadní úrovni, a to při sociálně únosných cenách. Odpovědi na ni jsou v každé zemi z důvodu odlišné struktury jiné.
Je však jisté, že kvůli rozpočtové situaci nebude možné volat po široké
dotační podpoře věčně.
Je to vůbec možné bez výrazného nárůstu cen za vodné
a stočné?
Kriegner: Řešení pravděpodobně bude muset mít vícero částí. V oblastech s velkým rozptylem odběratelů, tedy v oblastech s malým počtem
domácností na kilometr vodovodní a kanalizační sítě, bude i nadále hrát
velkou roli vlastní iniciativa a odpovědnost. Tyto oblasti se bez dotací neobejdou. Ve všech ostatních oblastech se bude třeba zamyslet nad tím,
jak poskytovat služby efektivněji, protože občané budou stále méně
V Rakousku se opakovaně vrací velmi emocionální debata
o privatizaci ve vodárenství - co si o ní myslíte a jakou pozici
zde podle Vás má WDL?
Kriegner: Spouštěčem současné velmi emocionálně vedené debaty je
návrh směrnice Evropské unie o koncesích, která definuje pravidla pro
zadávání koncesí nejen ve veřejné dopravě, ale mimo jiné také při zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod. Je třeba zdůraznit, že
směrnice upravuje způsob, to znamená „jak“, ale nikoli „zda“, provádět
koncesní řízení. Výhradní rozhodnutí, zda obec zadá službu subjektu
z veřejného sektoru nebo soukromému podniku, zůstává v kompetenci
obce, což platí stejně tak o infrastruktuře jako o cenách vodného a stočného. I když to média a někteří politici tak prezentují, nejde zde zcela
jistě o privatizaci. V případě společnosti WDL si obce vyberou z nabídky
služeb ty služby, kterých chtějí využít. Pro WDL hovoří zcela jistě také
to, že coby podnik majoritně vlastněný spolkovou zemí požívá v otázce
zásobování vodou, která je v Rakousku velmi citlivým bodem, velké důvěry. Domnívám se také, že jsme dobře připraveni pro zvládání výzev jak
v Rakousku, tak v České republice.
předmluva
|
3
01
Kapitola
Kapitel
Zamyšlení k regulaci
vodohospodářského
sektoru s důrazem
na Českou republiku
Pokud bychom měli na základě mediální odezvy usuzovat na nejpalčivější problém
vodohospodářského oboru v České republice, zvítězilo by téma údajně nedostatečné regulace
odvětví. Konkrétním opatřením, které by tento nedostatek mělo odstranit, pak má být zřízení
nezávislého oborového regulátora. Toto opatření je podepřeno více či méně explicitním
požadavkem Evropské komise. Cílem tohoto příspěvku je poukázat na podstatné nedostatky
dosavadní debaty a nabídnout argumenty a zdůvodněné návrhy pro řešení diskuze, která se
dostala do slepé uličky.
Ing. Jiří Heřman,
generální ředitel ČEVAK a.s.
Jakých cílů má dosáhnout nezávislý regulátor?
Politickou motivací pro vznik regulátora samozřejmě
může být získání co nejvíce prostředků z dotací EU
do operačního programu Životní prostředí. Toho by
se dosáhlo podřízením se požadavkům EK nezávisle
na tom, zda jsou smysluplné či nikoliv. To, zda jsou
skutečné smysluplné, však závisí na ceně, která je za to
požadována. A cena není známa, s výjimkou toho, že
města, která získala dotace z EU, mají ceny vodného
a stočného patřící k nejvyšším v České republice - což
je paradox sám o sobě, protože smyslem dotací právě
bylo snížit zatížení občanů. Dalším legitimním cílem by
bylo případné dosažení souladu s právně relevantními
požadavky EU na základě národní legislativy kompatibilní s právem EU. Zde je ale nutno konstatovat, že
neexistuje žádná zákonná úprava Evropské unie, která
by vznik nezávislého regulátora požadovala. Bylo by
možné smířit se i s menším, avšak přesto rozumným
cílem: dosáhnout zlepšení něčeho? Avšak čeho vlastně? V případech, které obdržely dotace EU, byly cíle
ochrany životního prostředí dosaženy i bez regulátora.
Jaké nedostatky by tedy měly být odstraněny zřízením
nového nákladného úřadu? Nebylo by lepší nejdříve
znát cíl a teprve pak hledat, jakými cestami k němu
nejlépe dojdeme?
Jaký je kontext, ve kterém by regulátor
působil?
Odstátnění vodního hospodářství České republiky
na začátku devadesátých let bylo politickým rozhodnutím. Obce dostaly v širokých mezích svobodu určit
organizaci a provoz dříve státního vodohospodářského majetku na svých územích, přičemž za to nesou
plnou politickou zodpovědnost vůči svým občanům.
Lze jistě najít případy, kdy zastupitelstva nerozhodla
optimálně, avšak oprávnění ke kritice v tomto směru by neměl mít nikdo jiný než občané dané obce.
Stávající způsob regulace vodohospodářského odvětví bez subjektu regulátora je z velké části důsledkem uvedeného politického rozhodnutí, a chceme-li
ho změnit, musíme se ptát, zda je pro to potřebné
vytvořit jiné politické předpoklady a zda jsme k tomu
ochotni.
Pokud by skutečně byl zřízen nezávislý regulátor, tedy
státní úřad, co se stane s kompetencemi samosprávy?
Jistě, odpověď závisí na tom, jaké kompetence by měl
regulátor, čelíme tedy námitce, že se pouštíme na tenký led spekulací. Protože se však EU tak často odvolává na OFWAT, lze vyvodit následující:
• O ceně vodného a stočného přestanou rozhodovat volení zástupci občanů a začne ji stanovovat
regulátor.
• Rozsah a kvalita služeb, kterých se má občanům
dostat, bude také v rukou regulátora, a budou je
všichni mít stejné, malé obce stejně jako statutární
města.
• A právě na příkladu OFWAT je zřetelné, že regulační úřad zasahuje do investic, příp. míry investic,
čímž obce ztrácí autonomii rozhodovat o rozvoji
infrastruktury.
Obce již přes dvě desetiletí mají každá svou politiku,
svou míru investic, svou strategii rozvoje. Má najednou dojít k tomu, že začneme sjednocovat a budeme
zase část obecní politiky rovnat do jedné škatulky?
V každém případě by došlo k významnému přesunu
kompetencí zpět od samosprávy ke státu. Příklady
Energetického regulačního úřadu ČR nebo OFWAT
to jasně dokazují. Na tyto důležité otázky je nutno
odpovědět PŘED a ne až po rozhodnutí, a to v rámci
normálního politického postupu. Nikoli tím, že vyhovíme přání úředníka DG REGIO, který nakonec není
odpovědný za nic.
water pages
|
5
Jaký by měl být odborný rámec regulace?
Jakkoli panují mezi ekonomy poměrně pestré názory na užitečnost nebo
naopak škodlivost regulace obecně, existuje mezi nimi poměrně široká
shoda v tom, že regulace může (více či méně) fungovat tam, kde nefunguje trh, že však působí (opět více či méně) škodlivě tam, kde naopak
soutěž panuje nebo je možná.
Uvažování o regulaci nejprve vychází z poznání, jak dané odvětví funguje. Sem patří analýza vztahů mezi strukturou odvětví, chováním jeho
aktérů a jejich ekonomickou výkonností. Rámec tomuto uvažování dává
ekonomická subdisciplína nazývaná u nás organizace trhů a odvětví (industrial organization). V jejím rámci nabývají konkrétních obsahů pojmy
jako je selhání trhu, monopol (speciálně pak přirozený monopol), monopolistická soutěž, oligopol, cenová diskriminace apod. Analýza chování odvětví oddělí ty prvky, v nichž soutěž mezi účastníky trhu působí,
od těch, kde selhává. Ty první podléhají politice hospodářské soutěže
(antitrust), ty druhé spadají pod regulaci (regulation). Jde vždy o rozhodnutí „antitrust vs. regulation“, míchat obojí je jako míchat víno se slivovicí - nakonec nemáme požitek ani z jednoho, ač jsme za obojí zaplatili.
Postup rozhodování uvedeného antagonismu ukázal v roce 1989 Ronald Braeutigam ve druhém svazku Handbook of Industrial Organization (kapitola 23 - Optimal Policies for Natural Monopolies). Schematicky
a zjednodušeně je shrnuje tato posloupnost otázek:
• Jde o přirozený monopol?
-- jestliže ne, nech působit trh,
-- jestliže ano, ptej se dál:
• Je ztráta efektivity oproti tržnímu výsledku tolerovatelná?
-- jestliže ano, ztrátu efektivity přijmi,
-- jestliže ne, ptej se dál:
• Může kromě „klasického“ trhu působit jiná forma (soutěž o trh,
potenciální soutěž, monopolistická soutěž)?
-- jestliže ano, nech hospodářskou soutěž působit,
-- jestliže ne, reguluj. Je jasně zřejmé, v čem je nedostatek návrhů EK:
• Kupuje-li zákazník vodu od vlastníka a provozovatele vodovodní sítě
(smíšené společnosti), má co do činění s přirozeným monopolem;
• Kupuje-li si vlastník vodovodní sítě službu provozování vodovodní
sítě od provozovatele v rámci výběrového řízení, jde o hospodářskou
soutěž s jinými provozovateli. Skutečnost, že za službu vlastník platí
nikoli penězi, ale postoupením práva si tyto peníze vybrat od zákazníků, na zásadní odlišnosti obou případů nic nemění.
• Jak lze potom odůvodnit, že regulační model, vhodný pro přirozený
monopol, má být uplatněn tam, kde vládně hospodářská soutěž, ale
vůbec nemá být uplatněn pro případ, pro který byl vypracován?
Další otázkou je, jaký charakter a jakou sílu má v úvahu přicházející
soutěž, i hledání cest, jak ji kultivovat či intenzifikovat (např. zákony
o zadávání veřejných zakázek). Z dosavadního vývoje debaty o regulaci je zřetelná snaha Evropské komise o potlačení oddílného modelu.
Je vcelku lhostejné, zda bude vodárenství změněno tak, aby ho bylo
možno „svěřit“ nezávislému regulátorovi, nebo zda neadekvátní regulace účastníky trhu vyžene a odvětví se stane přirozeným monopolem.
Odpověď na otázku, proč právě v této době tedy EK přichází s novu koncesní směrnicí, která má obcím umožnit, aby vytěžily více z hospodářské
soutěže, pravděpodobně patří k tajemstvím byrokratického aparátu EU.
Pohled do Německa ukazuje, že za úspěchy německého hospodářství
z velké části stojí tamní tradice ordoliberálního myšlení. Regulace je zde
definována jako výjimka z tržního řádu, jejíž použití a rozsah je nutné co
možná nejvíce minimalizovat. Procesem tzv. disagregace se hledá prvek
odvětví, který má charakter přirozeného monopolu, ten se adekvátně
6
|
water pages
reguluje, vše ostatní se však od něj oddělí a svěří trhu. Liberalizační kroky EU v energetice a telekomunikacích sledují formou unbundlingu tuto
koncepci, které se jinde říká bottleneck regulation. Podstata oddílného
modelu provozování vodohospodářské infrastruktury je s tímto konceptem přímo srovnatelná. Úzkým místem, které nelze zbavit rysů přirozeného monopolu, je samotná infrastruktura. K její regulaci je zvolena ta
nejpřímočařejší forma, totiž veřejné vlastnictví, a vše ostatní je svěřeno
firmám v rámci hospodářské soutěže. Jde o efektivní uplatnění tržního
principu. V našem případě je však právě toto a navíc bez jakéhokoliv
zdůvodnění denunciováno.
Dále je zarážející, že kromě zmínky o OFWATu jako o žádoucím předobrazu, se dosud nikdo nesnažil definovat, co to vlastně ten nezávislý
regulátor je a co by měl dělat. Především ex-ante stanovuje ceny. To
dává dobrý smysl tam, kde je předmětem regulace soukromý přirozený
monopol. Soukromé přirozené monopoly jsou však v našem vodárenství absolutní výjimkou, protože se většinou jedná o přirozený monopol
ve veřejných rukách. V našem pestrém světě vodárenství založeném převážně na komunálním vlastnictví a suverenitě samosprávy je uplatnění
takové regulace zbytečné.
Tam, kde zasahuje vliv trhu, uplatnění regulace dokonce přímo škodí
tím, že soutěž potlačuje. Daleko vhodnější je stávající způsob regulace
prostřednictvím dohledu ex-post nad dodržováním povšechných pravidel (technických a hospodářských). Je levnější, efektivnější a nebrání
soutěži v odvětví.
Nakonec je dobré zmínit i způsob regulace. • V případě přirozeného monopolu je smysluplné regulovat zisk
na základě úročení vložených investic, protože právě tyto investice
jsou zdrojem monopolního postavení. Regulace v tomto případě
souzní s principy projektového financování - reguluje se návratnost
aktiv, která někdo vložil do jasně vymezeného prostředí a která lze
od okolního světa jasně izolovat.
• Provozovatel v oddílném modelu však funguje jinak. Svá aktiva vkládá do činnosti, kterou nabízí na celém trhu a nelze je tedy přidělit
konkrétní službě v konkrétní obci. Právě to je však faktorem zakládajícím efektivitu takového systému.
Závěr
Následuje pokus o výčet hlavních důvodů, proč by se Česká republika
neměla podvolovat doporučením Evropské komise týkajícím se regulace
ve vodárenství:
• dosud se diskutovalo pouze o způsobu regulace, ale ne o jejich
cílech;
• regulace léčí neexistující problémy a oproti tomu existující problémy
neléčí;
• regulace je uplatňována tam, kde panuje hospodářská soutěž (a tím
jí brání), zatímco není uplatňována tam, kde přirozený monopol
existuje.
Tento článek nemá za cíl vzbudit dojem, že je v českém vodohospodářském sektoru všechno v nejlepším pořádku a že není co zlepšovat. Jasně
však ukazuje, že cesta směrem k regulaci nepodloženě promyšleným
konceptem s velkou pravděpodobností ke zlepšením nepovede. Cílem
textu je pozitivně volat po nápravě situace. K tomu postačí připustit, že
zavedení nezávislého regulátora je legislativní změna jako jakákoli jiná
a jako taková má být připravována adekvátními postupy a ne dle motta
„hlavně více peněz z Bruselu“.
Máme-li prostředky na tvorbu nepoužitelných vzorových smluv a nedomyšlených metodik, měly by se najít i na odborné zabezpečení standardních postupů a zákonů.
Gedanken zur
Regulierung der
Wasserwirtschaft
mit dem Schwerpunkt
Tschechien
Wenn man die Medienberichte verfolgt ist die, angeblich nicht ausreichende, Regulierung
das vordringlichste Problem der tschechischen Wasserwirtschaft. Die Lösung dafür soll ein
unabhängiger Regulator sein. Dies wird auch durch eine mehr oder minder klare Forderung
der Europäischen Kommission (EK) unterstützt. Dieser Beitrag soll auf wesentliche Mängel der
bisherigen Diskussion hinweisen und bietet Argumente und begründete Vorschläge zur Lösung
der verfahrenen Diskussion.
Ing. Jiří Heřman,
Generaldirektor ČEVAK a.s.
Welche Ziele soll ein unabhängiger Regulator
erreichen?
Eine politische Motivation für einen Regulatur kann
natürlich sein, im größtmöglichen Umfang EU-Förderungen für das Operationsprogramm Umwelt zu
generieren. Das würde jedenfalls dann erreicht werden, wenn man den Forderungen der EK, unabhängig davon, ob sinnvoll oder nicht, folgen würde. Ob
das klug ist, hängt jedoch davon ab, welchen Preis
dies fordert. Das einzige was man dazu bisher sagen
kann ist, dass in den Städten, die EU-Förderungen bekommen haben, die Wasser- und Abwasserpreise zu
den höchsten der Tschechischen Republik gehören ein Paradoxon an sich, sollten doch Förderungen die
Bürger entlasten. Ein weiteres legitimes Ziel wäre, die
Einhaltung der relevanten EU-rechtlichen Vorschriften
auf der Basis von EU-kompatiblen, nationalen gesetzlichen Regelungen. Dabei ist aber festzustellen, dass
es keine (EU-)gesetzliche Regelung gibt, die einen
unabhängigen Regulator fordert. Es wäre möglich,
sich mit dem kleinen, trotzdem vernünftigen Ziel abzufinden, „etwas“ zu verbessern. Aber was soll genau
verbessert werden? Wo die EU Förderungen geleistet
hat, wurden die Umweltziele bereits ohne Regulator
erreicht. Welche Mängel sollten also mit einer neuen, kostspieligen Behörde beseitigt werden? Wäre es
nicht besser, zuerst die Ziele zu kennen und erst dann
den Weg zum Ziel festzulegen?
Wie sieht der Kontext aus in dem sich ein
Regulator bewegen würde?
Die Entstaatlichung der tschechischen Wasserwirtschaft nach der Wende war eine politische Entscheidung: Die Gemeinden konnten entscheiden, wie die
früher staatliche Wasserinfrastruktur in ihrem Bereich
organisiert und betrieben wird, wobei sie dafür die
volle politische Verantwortung gegenüber ihren Bürgern tragen. Es gibt sicher Fälle, in denen die Gemeinden nicht optimal entschieden haben. Dazu Kritik zu
äußern ist jedoch ausschließlich Sache der Gemeindebürger. Die bereits heute, ohne eigenen Regulator,
bestehende Regulierung der Wasserwirtschaft ist
Folge der damaligen politischen Entscheidung. Wenn
diese geändert werden soll, ist zu hinterfragen, ob die
politischen Voraussetzungen geändert werden müssen und ob man dazu bereit ist.
Welche Auswirkung hat ein unabhängige Regulator,
also eine staatliche Behörde, auf die kommunalen
Selbstverwaltungen? Die zugegeben teilweise spekulative Antwort hängt davon ab, über welche Befugnisse der Regulator verfügen würde. Nachdem jedoch
der britische Regulator OFWAT so häufig durch die
EK zitiert wurde, lässt sich daraus Folgendes ableiten:
• Der Wasser- und Abwasserpreis wird nicht mehr
durch gewählte Vertreter der Bürger entschieden,
sondern muss durch den Regulator festgelegt
werden.
• Der Umfang und die Qualität der Dienstleistungen
wird ebenfalls durch den Regulator für alle einheitlich festgelegt, für kleine Gemeinden genauso wie
für Statutarstädte.
• Gerade am Beispiel OFWAT sieht man, dass die Regulierungsbehörde auch in die Investitionen bzw.
den Investitionsgrad eingreift - die Gemeindeautonomie über diesen Bereich geht also ebenfalls
verloren.
Die Gemeinden hatten in den letzten 20 Jahren ihre eigene Politik bei Investitionen und
water pages
|
7
Entwicklungsstrategien. Soll jetzt nach unten nivelliert oder nach oben angeglichen werden? Jedenfalls
werden die Kompetenzen also wieder von der Selbstverwaltung in Richtung Staat wandern. Die Beispiele
der tschechischen Energieregulierungsbehörde oder
von OFWAT zeigen dies klar. Diese wichtigen Fragen
müssen VOR und nicht nach einer Entscheidung beantwortet werden und zwar in einem politischen Prozess und nicht durch die Umsetzung der Forderung eines Beamten der DG Regio, der keine Verantwortung
für die Folgen trägt.
Wie sollte der fachliche Rahmen der
Regulierung aussehen?
Obwohl unter Ökonomen unterschiedliche Ansichten
über Sinnhaftigkeit oder Unsinnigkeit der Regulierung
herrschen, besteht ein breiter Konsens darüber, dass
die Regulierung (mehr oder weniger) dort funktioniert, wo der Markt nicht funktioniert, dass sie jedoch
(mehr oder weniger) dort schadet, wo Wettbewerb
besteht oder möglich ist.
Die Ausgestaltung der Regulierung setzt also zuerst
die Kenntnis des Wirtschaftszweiges voraus. Dazu
gehört die Analyse dessen Struktur, des Verhaltens
seiner Akteure und von deren wirtschaftlicher Leistungsfähigkeit. Den Rahmen dafür bietet die Marktwirtschaft (industrial organization). In ihrem Rahmen erhalten Begriffe wie Marktversagen, Monopol
(speziell das natürliche Monopol), monopolistischer
Wettbewerb, Oligopol, Preisdiskriminierung etc. ihre
konkreten Inhalte. Im jeweiligen Wirtschaftszweig
sind die Elemente, in denen der Wettbewerb funktioniert, von jenen zu trennen, in denen dieser versagt.
Erstere unterliegen den Kartellbehörden (antitrust),
zweitere werden reguliert (Regulierung). Es geht also
immer um die Entscheidung zwischen Antitrust und
Regulierung, beides gemeinsam wäre eine Mischung
von Wein mit Schnaps - am Ende ohne Genuss zum
Preis von Beiden. Den Ablauf bei der Entscheidung
über Antitrust oder Regulierung zeigt 1989 Ronald
Braeutigam im zweiten Band seines Werkes „Handbook of Industrial Organization“ (Kapitel 23 - Optimal Policies for Natural Monopolies). Sie wird schematisch und vereinfacht in den folgenden Fragen
zusammengefasst:
• Handelt es sich um ein natürliches Monopol?
-- Wenn nein, lasse den Markt wirken,
-- wenn ja, frage weiter:
• Ist der Effizienzverlust im natürlichen Monopol gegenüber dem Resultat des Marktes
tolerierbar?
-- Wenn ja, akzeptiere die Effizienzverluste,
-- wenn nein, frage weiter:
• Gibt es eine Alternative zum „klassischen“
Markt (Wettbwerb um den Markt, potentieller Wettbewerb, monopolistischer
Wettbewerb)?
-- Wenn ja, lasse den Wettbewerb stattfinden,
-- wenn nein, reguliere.
Es ist klar ersichtlich, wo die Regulierungsforderung
der EK scheitert:
8
|
water pages
• Wenn der Endkunde Wasser vom Eigentümer und
Betreiber des Wassernetzes kauft, tut er dies im
Rahmen des natürlichen Monopols;
• Kauft jedoch der Eigentümer des Wassernetzes die
Betriebsdienstleistung vom Betreiber im Rahmen
einer Ausschreibung, tut er dies im Wettbewerb
zwischen Betreibern. Dass der Eigentümer des
Wassernetztes für diese Dienstleistung nicht direkt
bezahlt, sondern dem Betreiber das Recht abtritt,
dieses Geld von den Endkunden zu vereinnahmen,
ändert nichts am grundsätzlichen Unterschied
beider Fälle.
• Wie kann aber daraus argumentiert werden, dass
die Regulierung, die für das natürliche Monopol
geeignet ist, dort eingesetzt werden soll, wo
Wettbewerb herrscht, aber nicht für den Fall für
den sie entwickelt wurde?
Eine weitere wesentliche Frage ist jene nach der
Art und Kompetivität des Wettbewerbs, so wie die
Frage, wie dieser kultiviert oder intensiviert werden
kann (z.B. Vergabegesetze). Aus der bisherigen Entwicklung der Regulierungsdiskussion ist das klare Bemühen der EK ersichtlich, das getrennte Modell „Infrastruktur = kommunal“ und „Betrieb = privat“ zu
erschweren. Es ist als gesamtes gesehen gleichgültig,
ob man die Wasserwirtschaft so verändert, dass diese einem Regulator „anvertraut“ werden kann, oder
ob eine inadäquate Regulierung die Marktteilnehmer
vertreibt und der Sektor so zum natürlichen Monopol
wird. Warum die EK dann gerade zu diesem Zeitpunkt
die neue EU-Konzessionsrichtlinie herausbringt, um
den Kommunen die Möglichkeit zu geben, von mehr
Wettbewerb zu profitieren, gehört wahrscheinlich zu
den Geheimnissen der EU-Bürokratie.
Ein Blick nach Deutschland zeigt, dass die dort gepflegte Tradition des Ordoliberalismus einen nicht
unwesentlichen Teil des Erfolgs der deutschen Wirtschaft ausmacht. Dabei wird die Regulierung als Ausnahme zur Marktordnung definiert, deren Einsatz
und Umfang soweit möglich zu minimieren ist (Disaggregation): Dabei wird jenes Element des Wirtschaftszweiges, das den Charakter des natürlichen
Monopols trägt, adäquat reguliert, alles andere von
ihm getrennt und dem Markt anvertraut. Die Liberalisierungsschritte der EU im Bereich der Energie- oder
Telekommunikationswirtschaft folgen mit dem Unbundling diesem Konzept der „bottleneck regulation“. Das Wesen des getrennten Modells („Infrastruktur = kommunal, „Betrieb = privat“) ist damit direkt
vergleichbar: Der Engpass, das natürliche Monopol,
ist die Infrastruktur selbst. Zu ihrer Regulierung wird
hier die klarste Form gewählt, nämlich das öffentliche
Eigentum, während alles andere zeitlich begrenzt im
Wettbewerb an Dritte vergeben wird. Die effizienteste Umsetzung des marktwirtschaftlichen Prinzips. In
unserem Falle wird aber genau das und noch dazu
ohne jede sachliche Begründung denunziert.
Es ist weiters verblüffend, dass außer der Erwähnung
von OFWAT als Vorbild bisher niemand definiert hat,
was eigentlich der unabhängige Regulator ist und was
er tun sollte. Vor allem legt er ex-ante die Preise fest,
was dann Sinn macht, wo ein privates natürliches Monopol reguliert wird. Private natürliche Monopole sind
jedoch in der Wasserwirtschaft eine absolute Ausnahme, denn meist handelt es sich um ein natürliches
Monopol in öffentlicher Hand. In der bunten Welt der
Wasserwirtschaft mit überwiegend kommunalem Eigentum und der Souverenität der Selbstverwaltung,
ist eine solche Regulierung überflüssig. Dort, wo
Wettbewerb herrscht, schadet sie sogar unmittelbar
dadurch, dass sie diesen beschränkt. Wesentlich besser geeignet ist die bestehende Regulierung mit der
ex-post Aufsicht über die Einhaltung der pauschalen
Regeln (technisch und wirtschaftlich). Sie ist billiger,
effizienter und behindert den Wettbewerb im Sektor
nicht. Abschließend soll noch die Art der Regulierung
behandelt werden.
• Beim natürlichen Monopol, ist es sinnvoll, dass der
Gewinn auf Basis der Verzinsung des eingesetzten
Kapitals reguliert wird, da diese Investitionen die
Grundlage der Monopolstellung sind. Die Regulierung folgt hier den Prinzipien der Projektfinanzierung - es wird der Rückfluss der Aktiva reguliert,
die vom Investor in einem klar definierten Umfeld
investiert werden und klar abgegrenzt sind.
• Der Betreiber im getrennten Modell (Infrastruktur
= Kommunal, Betrieb = privat) funktioniert jedoch
grundlegend anders. Seine Aktiva (die zum Betrieb
notwendige Ausstattung) werden am gesamten
Markt angeboten, können also einer konkreten
Dienstleistung in einer konkreten Gemeinde
eben nicht zugeordnet werden. Gerade das ist
aber jener Faktor, der die Effizienz dieses Systems
begründet.
Resümee
Nachstehend der Versuch einer Zusammenfassung,
warum sich die Tschechische Republik nicht den Forderungen der EK zur Regulierung der Wasserwirtschaft unterwerfen sollte:
-- Bisher wurde nur über die Art der Regulierung
diskutiert, nicht über deren Ziele;
-- Die Regulierung löst nicht existierende Probleme, löst aber die in der Praxis existierenden
Probleme in keiner Weise;
-- Die Regulierung wird dort eingesetzt, wo
Wettbewerb herrscht (und behindert diesen
damit), wird aber nicht dort eingesetzt, wo ein
natürliches Monopol besteht.
Mit dem vorliegenden Artikel soll nicht der Eindruck
erweckt werden, dass in der tschechischen Wasserwirtschaft keine Verbesserungsmöglichkeiten bestehen würden. Er zeigt aber klar auf, dass der Weg
zur konzeptlosen Regulierung mit hoher Wahrscheinlichkeit zu keinen Verbesserungen führt. Ziel ist es,
mit diesem Text einen positiven Ruf nach Korrektur
auszusenden. Dazu würde es reichen, die Einführung eines unabhängigen Regulators als gesetzliche
Änderung wie jede andere auch zu betrachten und
mit den dafür vorgesehenen adäquaten Verfahren
und nicht nach dem Motto „mehr Geld aus Brüssel“
vorzugehen. Wenn einerseits genügend Mittel für die
Erarbeitung nicht brauchbarer Musterverträge und
nicht durchdachter Methoden zur Verfügung stehen,
sollten auch solche für die sachkundige Entwicklung
standardgemäßer Verfahren und Gesetze vorhanden
sein.
Bild / Foto
1
1 Wasserversorgung Burghausen
Vodovod Burghausen
water pages
|
9
02
Kapitola
Kapitel
Investice do vodárenské
infrastruktury
- role Energie AG Wasser
Potřeba masivních investic do vodárenské infrastruktury v období rozpočtové krize veřejného
sektoru je evergreenem oboru posledních let. V Rakousku zčásti dožívající vodárenská
infrastruktura a striktní limity pro zadlužení měst a obcí vytvářejí rostoucí tlak na zefektivňování
provozu a nové modely, jak ve spolupráci s provozovateli zajistit její obnovu a výstavbu. Platí
to ale také pro Českou republiku, kde nekompromisní mezinárodní závazky přijaté po vstupu
do Evropské unie a celkové potřeby vodárenské infrastruktury nutí hledat další finanční zdroje pro
realizaci investic.
Vzhledem k problematické rentabilitě investic do vodárenské infrastruktury byly jako základní pilíř řešení
této situace považovány dotace, jak národní, tak evropské. Je již zřejmé, že tyto dotační zdroje nemohou
finanční potřebu pokrýt, neboť jejich objem a podmínky pro přidělování zdaleka neuspokojí potřeby
potenciálních příjemců.
Ing. Pavel Linzer, MBA,
jednatel
ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o.
Zatímco národní dotace se obecně potýkají se zásadním nedostatkem finančních zdrojů vyplývajícím
z restriktivní fiskální politiky národních vlád v době
finanční krize, evropské dotace jsou spojeny s řadou
podmínek. Na jedné straně přinášejí mnoho právních
i finančních rizik, na straně druhé zatěžují žadatele
velkou administrativou. Dodržování podmínek pro získání evropských dotačních titulů představuje dlouhodobá omezení v nakládání s dotovanou vodárenskou
infrastrukturou, ve způsobu zajišťování jejího provozu
a nese s sebou také rizika plynoucí z nejasných a nejistých pravidel kontroly plnění podmínek přidělené
dotace.
Z výše uvedeného je zřejmé, že je zde celá řada komunálních vlastníků vodohospodářské infrastruktury,
kteří vzhledem k nedostupnosti dotačních prostředků
či nepřijatelným podmínkám jejich přidělování hledají
řešení investic do budování a obnovy infrastruktury
ve spolupráci s provozovatelem.
Energie AG Wasser se v průběhu několika málo
let stala partnerem pro více než 1 000 měst a obcí
ve střední Evropě. Je odpovědná za 8.287 km vodovodních sítí, 156 úpraven vody, 3.876 km kanalizací
a 264 čistíren odpadních vod. Nejen sdělovací prostředky občas mluví o tom, že provozovatelské společnosti se na investicích do vodárenské infrastruktury
nepodílejí a pouze profitují ze své činnosti. Kvalitní
a efektivní provozování je základní přidanou hodnotou pro města a obce. Pro společnosti skupiny Energie AG je však spolupráce a spoluúčast na investicích
do provozované infrastruktury dlouhodobě běžnou
součástí spolupráce se smluvními partnery.
Celkový objem finančních prostředků poskytnutých
od roku 2005 společnostmi skupiny Energie AG
Wasser pro přímé investice do vodárenské infrastruktury nebo na financování investičních projektů smluvních partnerů dosáhl 1,3 miliardy korun.
Tato částka představuje celou řadou projektů a záměrů nejrůznějších velikostí. Konkrétní způsob realizace bývá odlišný v závislosti na konkrétních potřebách vlastníka infrastruktury. Lišit se může zejména
v otázkách majetkového vztahu k realizované investici, režimu jejího splácení či návratnosti a časového
rámce, ve kterém se realizuje. V každém případě je
nutné vždy zohlednit převládající motivaci pro realizaci projektu, která určuje způsob řešení disproporce mezi disponibilním cash flow smluvního partnera
a objemem naléhavých projektů využitím kapitálové
síly provozovatele dlouhodobě zainteresovaného
na provozování dané lokality. Pro všechny formy je
typickým rysem dlouhodobý smluvní vztah mezi provozovatelem a vlastníkem vodárenské infrastruktury,
který umožňuje provozovateli investovat vlastní kapitál s rozumnou perspektivou působení v dané lokalitě.
Pro všechny případy zůstává však společný fakt, že
rozhodování o výši ceny pro vodné a stočné a rozhodující slovo v určení směřování investic zůstává v rukou
měst a obcí.
V praxi skupiny Energie AG Wasser lze způsoby spolufinancování investic do vodárenské infrastruktury
rozdělit do několika modelů, které se liší primárně
v otázce, kdo realizuje investici, a jakým způsobem je
realizována návratnost vložených prostředků:
• Investice do vlastní vodárenské infrastruktury
• Přímé investice pro smluvní partnery
• Zvýhodněné financování investičních projektů
(předfinancování nájemného a zvýhodněné půjčky)
water pages
|
11
• Komplexní modely financování (sale and lease
back, leasing) Investice do vlastní vodárenské infrastruktury jsou
v České republice spojeny se specifickým modelem
privátní účasti ve vodárenství, s případy, kdy jsou tzv.
smíšené vodárenské společnosti vlastněné také zčásti, či zcela privátním strategickým partnerem. Tímto
případem v rámci Energie AG Wasser je společnost
Vodovody a kanalizace Beroun, v níž je Energie AG
Wasser majoritním vlastníkem a po dohodě s komunálními akcionáři realizuje ve společnosti dlouhodobý
plán investic. Rozhodování o objemu a druhu investic a jejich vazba na vývoj cen vodného a stočného
je na základě dlouhodobých akcionářských dohod
realizováno společně s městy a obcemi regionu. VAK
Beroun také v odůvodněných případech realizuje odkup existující či nově zřízené vodárenské infrastruktury od některých měst a obcí v provozované oblasti,
což umožňuje konsolidovat vlastnictví vodárenské infrastruktury a zároveň uvolnit investované prostředky
ve prospěch původního zřizovatele této infrastruktury.
Příklad VAK Beroun dokládá, že i v rámci české vodárenské legislativy může být privátním vlastníkem
v úzké koordinaci s regionálními komunálními partnery vlastněna, náležitě obnovována a rozvíjena vodárenská infrastruktura, aniž by to znamenalo riziko pro
strategické zájmy měst a obcí.
Přímé investice pro smluvní partnery
Energie AG Wasser, resp. její dceřiné společnosti,
zřizují na vlastní účet na základě konkrétních potřeb
smluvních partnerů novou vodárenskou infrastrukturu. Tu společně se související vodárenskou infrastrukturou provozují a udržují prostřednictvím dlouhodobých smluv o dodávce služby, tj. zásobování pitnou
vodou a odvádění a čištění odpadních vod.
V posledních deseti letech skupina Energie AG Wasser tímto způsobem investovala přes 658 miliónů Kč.
Tento model se zpravidla používá v případech, když
se smluvní partner, tj. svazek obcí, město nebo obec,
nechce či nemůže k pokrytí svých investičních potřeb
zatěžovat dlouhodobými finančními závazky, preferuje dlouhodobého odborného partnera pro provozování a údržbu své vodárenské infrastruktury a dočasné
vlastnictví části infrastruktury provozovatelem pro něj
Foto / Bild
1 Studna Weyer
Brunnen Weyer
2 Vodárenská věž v Třeboni
Der historische Wasserturm
in Třeboň
3 Vodárenská věž v Kolíně
Wasserturm in Kolín
12
|
water pages
1
nepředstavuje problém. Provozovatel takto realizovanou investici po dohodě odepisuje do ceny pro vodného a stočného.
Tento model investování do vodárenské infrastruktury
je realizován ve dvou základních variantách, které se
primárně odlišují vlastnickým majetkovým vztahem
k nové infrastruktuře:
• Zřízení nové infrastruktury provozovatelem, její
odepisování do ceny vodného a stočného a přesun
této infrastruktury zpět komunálnímu partnerovi
po předem definované době (například 10 či 20
let) za dohodnutých podmínek, typicky za zůstatkovou hodnotu. Výhodou je tedy možnost rozvíjet
místní vodárenskou infrastrukturu bez potřeby
investovat finanční prostředky komunálního partnera, jakkoliv je pro smysluplnou realizaci nutné
založit spolupráci s provozovatelem dlouhodobě,
aby obdobná investice měla oboustranný ekonomický smysl.
• Doplnění stávající vodárenské infrastruktury vlastněné komunálním partnerem o nové či obnovené
části, typicky nové úseky, technologii nebo již
funkčně nevyhovující prvky. Pro takový případ se
užívá termín technické zhodnocení majetku. Vodárenská infrastruktura je tedy rozšířena či je zlepšena její funkčnost. Vlastnictví však zůstává v rukou
vlastníka původní infrastruktury a provozovatelinvestor odepisuje tuto investici do ceny vodného
a stočného. Pro tuto variantu pak platí obdobná
logika jako pro předchozí variantu. V rámci skupiny
Energie AG Wasser je tento model častý, zejména
v případech obnovy či vylepšení technologického vybavení a technického stavu provozovaných
vodárenských objektů.
Tento model financování se nejvíce blíží svou povahou
propagovaným PPP modelům jako je BOT (Build Operate Transfer), jakkoliv investovaná část infrastruktury
tvoří jen omezenou část infrastrukturního celku.
Zvýhodněné financování investic do vodárenské
infrastruktury provozovatelem
Zvýhodněné financování investic komunálního partnera provozovatelem vychází z přirozených předpokladů na straně obou partnerů - provozovatele
a vlastníka vodárenské infrastruktury. Velcí regionální
provozovatelé disponují díky objemu svých provozovatelských aktivit značným objemem likvidního kapitálu, a pokud jsou součástí širší strategické skupiny,
těží i z její celkové kapitálové síly. Tato skutečnost
umožňuje komunálním partnerům, kteří preferují
dlouhodobou stabilitu provozování své infrastruktury
profesionálním provozovatelem, těžit z jeho kapitálového zázemí jako by bylo jejich. Obecným principem
zvýhodněného financování je ochota provozovatele
poskytnout kapitálové zdroje za podmínek, které se
vymykají podmínkám, za kterých finanční trhy, tedy
banky, poskytují financování podobných projektů. Výhodou na straně zvýhodněného financování provozovatelem bývá zejména delší časový horizont financování korelující s délkou provozovatelského smluvního
vztahu. Provozovatel je pružnější v otázce přiměřeného zajištění rizika takového financování. Často velmi
striktní pravidla bank podléhající, zvláště v současnosti, nervóznímu vývoji na finančních trzích, jsou ve srovnání s postavením provozovatele platícího nájemné
komunálnímu vlastníkovi vodárenské infrastruktury,
velkou překážkou. Provozovatel je zpravidla schopen,
vzhledem ke svému dlouhodobému obchodnímu zájmu, nabídnout finanční podmínky pod úrovní požadované finančními trhy.
Nejběžnější formou zvýhodněného financování investic do vodárenské infrastruktury je tzv. předplacené
nájemné a zvýhodněné půjčky.
Předplacené nájemné se zpravidla používá u koncesních (provozních) modelů, a to tehdy, když aktuální
investiční potřeby smluvního partnera, tj. svazu obcí, města nebo obce, výrazně převyšují příjmy obce
ve formě ročního nájemného obsaženého v cenách
za vodné a stočné. Předplacené nájemné tedy umožňuje vlastníkovi infrastruktury čerpat budoucí výnosy z pronájmu vodárenské infrastruktury v předstihu
a tak realizovat naléhavé investiční projekty, které by
na kumulaci investičního prostředků z nájemného
musely čekat několik let. Základním principem je, že
roční objem realizovaného nájemného po zohlednění jiných investičních priorit a ostatních výdajů placených z nájemného je dostatečný pro pokrytí nároků
financování. Jedná se tedy o okamžité poskytnutí
finančních prostředků provozovatelem kryté budoucími platbami nájemného. Předplacené nájemné tak
neovlivňuje zadlužení obcí a měst. V posledních sedmi
letech poskytla skupina Energie AG Wasser komunálním partnerům předplacené nájemné v celkové výši
přes 339 miliónů Kč.
Zvýhodněné půjčky jsou v rámci skupiny Energie AG
Wasser méně obvyklou metodou financování ze strany
provozovatele. Jedná se o standardní půjčky za podmínek výhodnějších, než jsou podmínky tržní, jsou
tedy podobné bankovním úvěrům. Výhoda pro vlastníka infrastruktury spočívá v tom, že vyžaduje nižší
rozsah nutného zajištění finančního závazku a přináší
nižší náklady na financování. Finanční prostředky jsou
v tomto případě poskytnuty v situaci, kdy cash flow
komunálního partnera z nájemného za pronajatou
infrastrukturu nedostačuje na krytí nároků spojených
s obsluhou splátek poskytnutého financování a pro
jejich krytí se předjímá také využití jiných finančních
zdrojů, tedy nejčastěji z rozpočtu města či obce. Typickou situací je financování projektů, které jsou pro
běžné financující instituce neobvyklé, či za podmínek
pro komunálního partnera nepřijatelných. Toto klasické dluhové financování znamená zvýšení zadlužení
města či obce. Provozovatel a vlastník infrastruktury
uzavírají smlouvu o půjčce. Od roku 2005 činí výše poskytnutých půjček skupinou Energie AG Wasser přes
91 miliónů Kč.
Alternativní modely financování
U těchto modelů se jedná zpravidla o modely leasingové, případně o modely typu sale and lease back,
kdy dochází k prodeji infrastruktury a jejímu zpětnému pronájmu. Tyto komplexní modely financování
a investování našly své uplatnění na rakouském trhu,
pro který jsou typické striktní limity zadlužení měst
a obcí a tedy nutnost hledat nové cesty realizace investic do infrastruktury.
Energie AG Wasser, případně její dceřiné společnosti,
v těchto případech zřizují na vlastní účet po dohodě
se smluvním partnerem vodárenskou infrastrukturu,
případně ji přebírají do svého vlastnictví. V tomto případě provozovatel koupí vodárenskou infrastrukturu
od komunálního partnera (sale) a následně ji zpátky
komunálnímu partnerovi pronajme (lease back). Tyto modely jsou konstruovány na míru pro konkrétní
případ a používají se většinou tehdy, když komunální
partner zamýšlí neodkladné pořízení či stavbu nového
zařízení, případně jeho rekonstrukci, pro kterou nemá
finanční krytí. Model sale and lease back tak obcím
umožňuje, aby byly likvidní bez dalšího zadlužení či
aby realizovaly záměry, které by jinak nebylo možné
financovat. Na konci doby trvání smlouvy přechází
zařízení znovu do vlastnictví obce, nebo se prodlouží
doba trvání leasingového modelu. Od roku 2005 bylo
touto formou realizováno téměř 25 miliónů EUR.
2
Pohled do budoucna
Jakkoliv jsou nyní investice do vodárenské infrastruktury ze strany provozovatelů v kontextu celkové výše potřebných prostředků pro obnovu a rozvoj vodárenské infrastruktury spíše doplňkovým zdrojem,
jejich objem do budoucna poroste. Příčinou není
pouze pokračující konsolidace veřejných rozpočtů
a tím omezené dotační zdroje, ale také snaha hledat v dlouhodobém vztahu mezi provozovatelem
a vlastníkem vodohospodářské infrastruktury další
přidanou hodnotu. Kromě profesionálního provozování a udržování vodárenské infrastruktury, které jsou
samozřejmě s působením provozovatele spojeny, je to
kapitálová síla a stabilita společností skupiny Energie
AG Wasser, která v kombinaci s jejím dlouhodobým
horizontem působení ve vodárenství umožňuje participovat i na dlouhodobých projektech, které přinášejí
velmi dlouhý časový horizont realizace a návratnosti.
Společnosti skupiny průběžně sledují situaci jednotlivých partnerů a s předstihem s nimi jednají o přípravě společných investičních projektů do vodárenské
infrastruktury.
water pages
|
13
3
14
|
water pages
Energie AG unterstützt
Gemeinden bei der
Investition in die
infrastruktur
Der große Investitionsbedarf in die Wasserinfrastruktur ist gerade in Zeiten knapper Finanzen
der öffentlichen Hand eine immense Herausforderung. Dies gilt auch für Österreich, wo die
alternde Wasserinfrastruktur in Kombination mit sinkenden Förderungen einen wachsenden
Druck auf die Erhöhung der Effizienz der Betriebsführung und die Suche nach neuen
Modellen für die Sanierung und Erweiterung der Infrastruktur erzeugen. Gleiches gilt mit
etwas anderen Vorzeichen auch für die Tschechische Republik. Hier zwingen die strengen
internationalen Verpflichtungen, die beim EU-Beitritt eingegangen wurden und die überalterte
Wasserinfrastruktur dazu, zusätzliche Finanzmittel aufzubringen und neue Wege für den Aufund Ausbau der Infrastruktur und für die Eigenfinanzierung der Wasserwirtschaft einzuschlagen.
Ing. Pavel Linzer, MBA,
Geschäftsführer
Förderungen der EU aber auch der Mitgliedsstaaten
waren und sind als Anschubfinanzierung seit je her
die Basis für den erstmaligen Ausbau der Infrastruktur. Gleichzeitig können jedoch Förderungen, gerade
in Zeiten knapper öffentlicher Budgets den gegebenen Finanzierungsbedarf nicht decken. Dazu kommt,
dass nationale, aber gerade auch EU-Förderungen
mit einer Vielzahl von Bedingungen, administrativen
Hürden, rechtlichen und finanziellen Risiken für die
Gemeinden verbunden sind. Nicht von ungefähr zählen die Wasser- und Abwasserpreise in Gemeinden
mit EU-Förderung zu den höchsten der Tschechischen
Republik. Dies ist der Grund dafür, dass mittlerweile
immer mehr Gemeinden auf Förderungen verzichten,
die Infrastruktur gemeinsam mit einem Partner bzw.
Betreiber entwickeln und damit sogar kostengünstiger investieren, als dies bei geförderten Projekten der
Fall wäre.
Die Energie AG Wasser hat sich innerhalb weniger
Jahre zum Partner von mehr als 1.000 Städten und
Gemeinden in Österreich und Tschechien entwickelt. Sie betreibt 156 Wassergewinnungsanlagen,
8.287 km Wasserleitungen, 3.876 km Kanalisationen
und 264 Abwasserreinigungsanlagen. In diesem Zusammenhang ist die Gruppe auch an der Investitionsfinanzierung beteiligt, ein langfristiges Element der
Zusammenarbeit zwischen kommunalem und privatem Partner.
Insgesamt hat die Energie AG Wasser Gruppe in den
letzten 10 Jahren 49,8 Mio. Euro direkt in die Wasserinfrastruktur ihrer kommunalen Partner investiert
bzw. Investitionen teilweise mitgetragen. Sowohl
Projektgrößen wie auch die konkreten Umsetzungsformen sind völlig unterschiedlich und orientieren sich
an den Bedürfnissen der Gemeinden, wie z.B. Eigentumsverhältnisse, Zeitdruck, Finanzierungslaufzeit.
Grundlage aller möglichen Modelle und Lösungen ist
die langfristige vertragliche Beziehung zwischen Betreiber und Gemeinde. Sie gestattet es dem Betreiber,
das eigene Kapital zu vernünftigen und für die Gemeinde marktgerechten Bedingungen zu investieren.
In der Praxis der Energie AG Wasser Gruppe wurden
bisher die folgenden Modelle eingesetzt. Sie unterscheiden sich primär darin, wer das Investitionsvorhaben realisiert und wie der Rückfluss der investierten
Mittel sichergestellt wird:
-- Investitionen in die eigene Wasserinfrastruktur
-- Direkte Investitionen in die Wasserinfrastruktur
von Gemeinden und Städten
-- Vollständige oder teilweise Finanzierung von
Investitionsprojekten durch den Betreiber (z.B.
mit Mietvorauszahlung)
-- Komplexe Finanzierungsmodelle (Sale and
Lease Back, Leasing)
Zwei Grundprinzipien sind allen Modellen der Energie
AG Wasser Gruppe zu eigen:
• Die Entscheidung über die Gebühren liegt bei den
Gemeinden
• Die Entscheidung über Infrastrukturinvestitionen
liegt ebenfalls bei der Gemeinde, das heißt, die
Gemeinde alleine entscheidet was, wann und wo
investiert wird und welche Leitungen errichtet
bzw. welche Kunden angeschlossen werden. Die
Energie AG Wasser kann und will dazu nur Empfehlungen aus fachlicher Sicht abgeben.
water pages
|
15
03
Kapitola
Kapitel
Efektivita využívání
energií - potenciály
a možnosti ve skupině
ENERGIE AG BOHEMIA
Vodohospodářská infrastruktura provozovaná skupinou ENERGIE AG BOHEMIA (EAGB) zahrnuje
stovky areálů, ve kterých jsou umístěny tisíce zařízení s nároky na spotřebu energií. Mezi zařízení
ovšem patří i ta, která energii vyrábějí. V celkové bilanci je však vodohospodářská infrastruktura
energeticky velmi náročná a spotřeba výrazně převyšuje výrobu, a proto se jedná o rozsáhlý
potenciál pro hledání efektivních cest ke snižování energetické náročnosti. Dokladem mohou
být například soudobé ideje zveřejňované v odborných publikacích, které hovoří o energeticky
soběstačných čistírnách odpadních vod, a to v ne příliš vzdálené budoucnosti. Provozované
vodohospodářské objekty jsou však často jedinečnými technickými originály, v nichž lze obecné
náměty na energetické úspory aplikovat jen do určité, omezené míry. Hlavní těžiště při řešení
úlohy energetických úspor proto vždy leží v detailní znalosti konkrétního objektu a podmínek
jeho provozu.
Mgr. Petr Kavalír PhD.,
technický ředitel
VS Chrudim, a.s.
Ing. Jiří Lipold,
technický ředitel ČEVAK a.s.
Z celoskupinového porovnání vybraných úpraven vody
je v základním parametru jednotkové spotřeby kWh
na metr krychlový vyráběné vody zřetelný značný rozptyl, který jen částečně souvisí s kapacitní, či technologickou kategorií daného objektu. Technický ředitel
společnosti Vodovody a kanalizace Beroun, Mgr. Jiří
Paul provedl v roce 2012 pro oblast úpraven a datech
celé skupiny EAGB detailní porovnání, které zmíněný
rozptyl velmi dobře dokumentuje (viz tabulka 1).
čistíren prověřovat možnost jejich přeřazení vodoprávním úřadem do kategorie s nižšími limity a tedy
i s nižšími nákladovými nároky. Samotné přeřazení je
v některých případech spojené s investicemi do redukce čistírny. Sem patří i změny na čistírnách, které v reakci na snížení nátoku mění a redukují svůj provozní
režim. Aplikace tohoto postupu na čistírně v Kaplici
přinesla v roce 2012 významnou redukci spotřeby
elektrické energie.
Obdobné porovnání jednotkové spotřeby kWh vztažené na ekvivalentního obyvatele u čištěných odpadních vod u ČOV skupiny EAGB zpracoval technický
ředitel Vodárenské společnosti Chrudim, Mgr. Petr
Kavalír, Ph.D. (viz graf 1). I z tohoto dokumentu je patrný velký rozdíl mezi jednotkovými hodnotami danými místními podmínkami, různorodou technologickou
skladbou a zejména u menších ČOV jen okrajově související s jejich kapacitou.
Téma - optimalizace řízení procesů
Dalším obecně účinným způsobem snižování nároků
na spotřebu energií je aplikace a modernizace řídicích
systémů jak ve vodárenství, tak na čistírnách odpadních vod. Tematicky sem spadá měření, regulace, řízení aerace, míchání a cirkulace. Prakticky každý rok
je nutno tyto systémy instalovat, měnit a obnovovat
v řadě provozovaných lokalit. Pokud jsou ovšem tyto
modernizace investované majiteli čistíren spojené zároveň s intenzifikacemi technologií čištění odpadních
vod s cílem vyhovět přísnějším limitům v ochraně životního prostředí, může dojít po dokončení naopak
ke zvýšení energetické náročnosti. Obdobným způsobem se může navyšovat energetická náročnost i v případě modernizací úpraven spojených s naplněním
stále přísnějších limitů pro kvalitu pitné vody.
Identifikace potenciálu úspor energií byla v hospodářském roce 2011/2012 předmětem řady dílčích projektů
uskutečňovaných jednotlivými společnostmi skupiny.
Z dosavadních zkušeností lze vymezit okruhy témat,
která jsou efektivní ve vztahu ke snižování energetické náročnosti vodohospodářské infrastruktury a která
zároveň představují potenciál pro skupinu EAGB:
Téma - legislativní podmínky
V souvislosti s obecným a dlouhodobým trendem klesající produkce odpadních vod je účelné u dotčených
Téma - optimalizace účinnosti soustrojí
a agregátů
V rámci nastavení režimu pravidelné diagnostiky strojů a zařízení, za použití měření vibrací a další speciální
water pages
|
17
techniky jsou standardně vytvářeny podklady pro plánování provozních oprav a obnovy. Společnost ČEVAK
v rámci realizace smluvní investice pro Vodárenskou
společnost Táborsko nyní pořizuje technický informační systém, jehož součástí je i systém preventivní
údržby. Systematický přístup k preventivní údržbě
se v dlouhodobém horizontu projeví vyšší účinností
soustrojí a agregátů. Do tohoto tematického okruhu
rovněž patří seřízení hydraulické funkce odlehčovacích komor, neboť jejich nesprávné nastavení může
vést ke zbytečně vysokým objemům přečerpávané
a čištěné odpadní vody. Vedlejším efektem realizace
tohoto projektu v Českých Velenicích v roce 2012 bylo odhalení původce nedovoleného vypouštění velmi
významného objemu odpadních vod. V tomto ohledu
se jeví jako velice perspektivní ověřování provozu kanalizačních sítí matematickým modelem připravované
v rámci skupiny.
jednotek. Ty lze využít zejména v lokalitách, kde je
produkce zejména potravinářských odpadních vod
dlouhodobě stabilní a kde je množství přitékajícího
znečištění dostatečné. Příkladem je připravovaná instalace, resp. modernizace kogeneračních jednotek
v Jindřichově Hradci, Písku, Hlinsku a v Chrudimi. Fotovoltaika zůstává i přes specifické legislativní turbulence posledních let možnou energetickou alternativou na střechách objektů úpraven a čistíren. Poměrně
časté je i užití fotovoltaiky v rámci ostrovních režimů
v šachtách, vodojemech a čerpacích stanicích. Větrné
elektrárny zatím zůstávají výhledovou alternativou zatíženou řadou podmiňujících omezení.
Téma - změna strojního odvodňování kalů
V posledních letech byly v několika provozovaných
lokalitách instalovány šnekové lisy pro odvodňování
kalů (Líně, Beroun), připravuje se instalace v Táboře
a dalších místech. Šnekové lisy mají oproti používaným odstředivkám či pásovým kalolisům podstatně
nižší spotřebu elektrické energie.
Téma - obnovitelné zdroje
Do této skupiny patří malé vodní elektrárny na vodovodní síti. Možnosti jsou ovšem omezeny jen na několik vhodných lokalit. Příkladem instalace malé vodní
elektrárny je úpravna vody Slatiňany-Monaco (Vodárenská společnost Chrudim). Další potenciální místa
pro malé vodní elektrárny lze ve vybraných lokalitách
nalézt na potrubí před vodojemy. Technické řešení
a efektivitu prověřuje VAK Beroun ve dvou lokalitách.
V oblasti energetické optimalizace vodohospodářské
infrastruktury Technický tým EAGB intenzivně spolupracuje s vysokými školami (VŠCHT Praha a VUT Brno)
a odbornou firmou (ASIO Brno) na třech společných
projektech.
V rámci působení Technického týmu EAGB jsou uvedená témata, s ohledem na jejich význam pro působení jednotlivých společností na provozovatelském trhu
v České republice, předmětem trvalé pozornosti.
Zmínit je možno i výhledové technologie šnekových
turbín a vodních kol na odtoku z čistíren. Mezi obnovitelné zdroje patří také instalace kogeneračních
Tabulka / Tabelle
1 Úpravny vody - měrná náročnost
spotřeby el. energie na m3 vyrobené
vody
CZ
Wasseraufbereitungsanlagen
Spezifischer Stromverbrauch pro m3
Wasserproduktion
DE
Parametr
úpravny vody - kategorie dle výrobní kapacity (l/s)
do 0,2
0,2 - 1
1-5
5 - 10
10 - 50
50 - 100
3
min. hodnota / Mindestwert (kWh/m )
1,23
0,00
0,00
0,19
0,35
0,05
max. hodnota / Höchstwert (kWh/m3)
6,02
2,06
2,82
1,38
0,77
0,44
průměr / Durchschnitt (kWh/m3)
3,14
1,11
0,98
0,69
0,58
0,26
medián / Median (kWh/m3)
3,16
1,14
0,97
0,65
0,58
0,30
bis 0,2
0,2 - 1
1-5
5 - 10
10 - 50
50 - 100
Parameter
WAA - Kapazitätskategorien (l/s)
Graf / Grafik
1 ČOV - měrná spotřeba el. energie
na ekvivalentního obyvatele (EO)
Velikost ČOV dle počtu EO kWh/EO
CZ
ARA
Spezifischer Stromverbrauch pro EW
500
250
0
1
DE
18
|
water pages
10
100
1 000
Kläranlagen kWh/EW
10 000
100 000
1 000 000
Energieeffizienz
- Potentiale und Optionen
in Tschechien
Die durch die Energie AG Wasser betreute Infrastruktur umfasst hunderte energieintensive
Maschinen, wobei in vielen Fällen Energie zurückgewonnen werden kann. In der Gesamtbilanz
übersteigt jedoch der Energieverbrauch deutlich die Energieproduktion. Die Wasseraufbereitungsund Kläranlagen sind überwiegend maßgeschneidert, sodass Standardlösungen zur Optimierung
der Energieeffizienz nur eingeschränkt möglich sind.
technischer Direktor
VS Chrudim, a.s.
Ing. Jiří Lipold,
ČEVAK a.s.
Bereits in den letzten Jahren wurden immer wieder
Projekte zur energetischen Optimierung durchgeführt. Aufgrund der dabei gewonnen Erfahrungen
wird aktuell ein Programm für die zukünftigen Maßnahmen entwickelt, das auf folgende Eckpunkte
aufbaut.
Maßnahmen im Zusammenhang mit
gesetzlichen Bestimmungen
Durch den langfristigen Rückgang des Abwasseranfalls ist es bei den davon betroffenen Kläranlagen
sinnvoll, diese in Abstimmung mit den Bewilligungsbehörden neu zu klassifizieren. Dabei kann es zu einer Anpassung der Grenzwerte kommen, was wiederum einen kostengünstigeren Betrieb ermöglicht.
Dies kann jedoch auch Investitionen zur Anpassung
der Kläranlage auslösen, deren Wirtschaftlichkeit zu
prüfen ist. Erste positive Erfahrungen mit dieser ReKlassifikation wurden bereits in der Praxis umgesetzt,
wobei der Stromverbrauch deutlich reduziert wurde
(Bsp. Kläranlage Kaplice, 2012).
Optimierung der Prozesssteuerung
Eine weitere Maßnahme ist die Modernisierung der
Prozesssteuerung bei Trinkwasserver- und Abwasserentsorgung (Messung, Regelung und Steuerung
von Belüftung, Rührwerken, etc.). Diese Maschinen
müssen häufig erneuert werden, wobei jeweils die
energieeffizienteste Technologie zum Einsatz kommt.
Gegenläufig wirken allerdings strengere Auflagen bei
den Grenzwerten.
Optimierung des Maschinen-Wirkungsgrades
Durch die regelmäßige und vorbeugende Überwachung von Maschinen durch Vibrationsmessung
und Spezialüberwachungen werden die Grundlagen
dafür geschaffen, die Instandsetzung und Erneuerung zu optimieren. Bei der ČEVAK wird aktuell für
den Betreibervertrag mit der Vodárenská společnost
Táborsko (Tabor) ein neues technisches Informationssystem (TIS) entwickelt, das für die Steuerung der
vorbeugenden Wartung und Instandhaltung eingesetzt wird. Hier ist zu erwarten, dass sich dies positiv
auf die Wirkungsgrade auswirken wird. Ebenfalls Teil
dieses Themenfeldes ist die laufende Überwachung
und Feineinstellung der hydraulischen Funktion von
Entlastungsanlagen im Kanalnetz. Gerade durch eine
fehlerhafte Einstellung müssen unnötig hohe Abwasservolumina gepumpt und gereinigt werden. In diesem Zusammenhang wird auch die Überprüfung der
Kanalnetze mittels mathematischer Modelle im Rahmen der Gruppe verstärkt eingesetzt.
Erneuerbare Energien
Ein Anwendungsbereich sind kleine Trinkwasserkraftwerke. Darauf wird in einem weiteren Bericht der WATERPAGES eingegangen (Slatiňany-Monaco). Weitere
potentielle Standorte werden derzeit analysiert. Weiters anzuführen sind Schneckenturbinen und Wasserräder beim Kläranlagenablauf. Auch der Einsatz
von Kraft-Wärme-Kopplungen ist dort zielführend
wo insbesondere der Abwasseranfall aus der Lebensmittelindustrie langfristig gesichert ist. Beispiel dafür
ist die, sich in Vorbereitung befindliche, Modernisierung der Kraft-Wärme-Kopplungen in den Städten
Jindřichův Hradec, Písek, Hlinsko und Chrudim. Der
Einsatz von Photovoltaik bleibt trotz der rahmenrechtlichen Unsicherheiten der letzten Jahre eine mögliche
energiewirtschaftliche Alternative, die auf Dächern
und Flächen der betriebenen Anlagen zum Einsatz
kommen kann. Verstärkt soll diese Technologie für
den Inselbetrieb bei Schächten, Wasserhochbehältern
und Pumpwerken eingesetzt werden.
Das Technikteam der Energie AG Wasser Gruppe
arbeitet bei der Optimierung der Energieeffizienz
aktuell mit Hochschulen und Universitäten (VŠCHT
Praha und VUT Brno) und einer Fachfirma (ASIO
Brno) an mehreren Projekten intensiv zusammen.
Über die dabei erzielten Fortschritte werden wir weiter berichten.
water pages
|
19
04
Kapitola
Kapitel
Modernizace
malé vodní elektrárny
na úpravně vody
Slatiňany-Monaco
Vodárenská společnost Chrudim, a.s. v roce 2012 modernizovala malou vodní elektrárnu
na úpravně vody Slatiňany-Monaco. Dvě Bánkiho turbíny byly nahrazeny třemi čerpadly
v turbínovém provozu s asynchronními generátory včetně nových trubních rozvodů,
uzávěrů a systému řízení. Tím se zvýšila účinnost využití hydroenergetického potenciálu
sedmdesátimetrového vodního sloupce z 30 na 70 procent. Vyrobená elektrická energie se
z jedné třetiny využívá pro napájení pracích agregátů přímo na úpravně a zbylé dvě třetiny se
prodávají do veřejné sítě s tzv. zeleným bonusem.
Na úpravnu vody je surová voda přiváděna gravitačně z vodárenské nádrže Křižanovice (obr. 1) vzdálené od úpravny vody Slatiňany-Monaco (obr. 2) cca
11 km. Voda pro úpravnu je odebírána potrubím DN
600 v délce téměř 4 000 m přímo z elektrárenského
přivaděče DN 2400 elektrárny Práčov I v majetku ČEZ
Obnovitelné zdroje s.r.o.
technický ředitel
VS Chrudim, a.s.
Původní malá vodní elektrárna (dále jen MVE) byla
na úpravně vody umístěna na potrubí surové vody
za statorovými mísiči nad rozdělovači nátoku vody
na jednotlivé pískové filtry. Technologie MVE byla
v provozu od roku 1994 a tvořily ji dvě Bánkiho turbíny B30/10 I (ČKD Turbo Technics ČR), o výkonu 2 x
55 kW. V posledních letech byla s ohledem na špatný
technický stav provozuschopná pouze jedna turbína.
Přibližně 50 % vyrobené elektrické energie se spotřebovalo přímo na úpravně vody, zbytek byl předáván
do veřejné sítě přes vlastní transformátor 0,4/35 kV 1000 kVA. Výsledky měření z května 2010 prokázaly,
že provozované soustrojí vykazuje velmi nízkou účinnost využití daného hydro-energetického potenciálu
systému. Při hltnosti 124 l.s-1 poskytovalo soustrojí
elektrický výkon 24 kW, což odpovídalo pouze 28 %
vypočteného energetického potenciálu při daném
průtoku.
Příčinou nízké účinnosti byl špatný technický stav zařízení a také ne zcela optimálně zvolené parametry
původních turbín. Provoz MVE byl ekonomicky výhodný pouze při okamžité výrobě pitné vody v rozsahu
100 -160 l.s-1. Pro výrobu elektrické energie tak nebyl
využit celý rozsah průtoků surové vody na úpravnu.
Původní roční výroba elektrické energie kolísala mezi
140 - 190 MWh v závislosti na produkci pitné vody.
MVE byla navíc v majetku vlastníka úpravny vody,
společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim, a.s.,
a vlastník již nechtěl do MVE investovat další finanční
prostředky.
Cílem rekonstrukce MVE bylo dosáhnout vyššího využití hydroenergetického potenciálu přivaděče surové vody a zajistit dlouhodobou technickou životnost
MVE. Projekt se začal připravovat v roce 2010, kdy byl
zpracován energetický audit a studie proveditelnosti.
Projektovou dokumentaci v roce 2011 vypracovala firma VODEKO s.r.o. Háj ve Slezsku-Smolkov. Vítězem
výběrového řízení na zhotovitele se stala firma ELZACO, spol. s r.o. Šumperk. Investorem byl současný
provozovatel úpravny vody, Vodárenská společnost
Chrudim, a.s.
Nová MVE (obr. 3) je koncepčně řešena provozní
kombinací tří soustrojí ve složení čerpadlová turbína
a asynchronní generátor. Technické charakteristiky
jsou uvedeny v tabulce 1. Počítá se s těmito provozními kombinacemi soustrojí (dle č. soustrojí): 2; 2+3; 1;
1+3; 1+2. Navíc je možné dispečersky nastavit provoz
MVE na konstantní průtok surové vody na úpravnu při
současném škrcení nátoku na MVE s vědomím určitých energetických ztrát.
Celkový instalovaný výkon MVE se zvýšil na 142 kW,
činný výkon zůstal na 110 kW s tím, že pro výrobu
elektrické energie bude využit víceméně celý rozsah
průtoku surové vody od 70 do 200 l.s-1. Tento provoz
by měl umožnit výrobu elektrické energie v množství
až 510 kWh/rok. Účinnost nové technologie MVE se
blíží 70 procentům. Před každým soustrojím je klapka
s hydraulickým pohonem ovládaným tlakovou vodou
z přivaděče surové vody. Za každým soustrojím je vložena klapka s elektropohonem. Na obtoku MVE reguluje průtok plunžrový ventil DN 300. Aktuální průtok
MVE je měřen indukčním průtokoměrem DN 300.
water pages
|
21
Soustrojí a připojené armatury jsou řízeny novým systémem, který zajišťuje provozní ovládání bez vzniku
tlakových rázů v potrubí, bezpečné havarijní odstavení
soustrojí a umožňuje dálkovou správu MVE a přenos
dat do nadřazeného řídicího systému.
Nárůst výnosů úpravny vody je předpokládán ve výši
900 tis. Kč/rok (36 tis. EUR/rok). Projekt bude ukončen na jaře 2013 vyhodnocením zkušebního provozu
MVE, administrativním ukončením projektu a přidělením dotace. Modernizace malé vodní elektrárny přispěla k růstu podílu výroby elektřiny z obnovitelných
zdrojů a k omezení/snížení spotřeby primárních energetických zdrojů při úpravě vody.
Projekt je spolufinancován z dotačního titulu EKO-Energie III vypisovaného Ministerstvem průmyslu
a obchodu ČR přes agenturu Czech Invest. Předpokládaná výše dotace je stanovena na 40 procent z celkových uznatelných nákladů, které činily 6 500 tis. Kč
(260 tis. EUR).
Očekávané zmenšení tzv. uhlíkové stopy vodárenské
výroby lze kvantifikovat nepřímým poklesem emisí
CO2 o 398 t ročně.
Tabulka / Tabelle
1 Technické charakteristiky
soustrojí MVE
Technische Parameter
CZ
1
2
3
DE
Skladba soustrojí
Hltnost [l/s]
El. výkon [kW]
120-130
75
70-80
45
35-40
22
Wasseraufnahme [l/s]
Leistung [kW]
Čerpadlová turbína + asynchronní generátor
Pumpenturbine + Asynchrongenerator
Maschinensatz
Foto / Bild
1 Vodárenská nádrž Křižanovice
Talsperrbecken Křižanovice
2 Úpravna vody Slatiňany - Monaco
Wasseraufbereitungsanlage
Slatiňany - Monaco
3 Malá vodní elektrárna
Kleines Wasserkraftwerk
1
3
2
22
|
water pages
Modernisierung
des TRINKWasserkraftwerkes
in der aufbereitungsanlage
Slatiňany-Monaco
Das Trinkwasserkraftwerk in der Wasseraufbereitungsanlage Slatiňany-Monaco steht im Eigentum
der kommunalen VAK Chrudim a.s. Die private Betreibergesellschaft VS Chrudim a.s. hat dieses
Kraftwerk auf eigene Kosten modernisiert. Dadurch konnte der Wirkungsgrad von ursprünglich
30 % auf über 70 % gesteigert werden. Der erzeugte Strom wird zu einem Drittel direkt in der
Wasseraufbereitungsanlage genutzt, zwei Drittel werden in das öffentliche Stromnetz geliefert.
VS Chrudim, a.s.
Das Wasser fließt von der Talsperre Křižanovice
(Bild 1) über rund 11 km durch die Rohrleitung DN600
zur Wasseraufbereitungsanlage Slatiňany-Monaco
(Bild 2). Das alte Kleinkraftwerk war seit 1994 in
Betrieb und bestand aus zwei Maschinensätzen mit
2 x 55 kW Leistung.
Die im Mai 2010 vorgenommenen Messungen zeigten die geringe Effizienz der gesamten Anlage. Bei
einer Wassermenge von 124 l/s betrug die Leistung
24 kW, was einem Wirkungsgrad von nur 28 % entsprach. Die Ursache dafür war der schlechte technische Zustand der Anlage, sowie die nicht optimale
Auslegung der alten Turbinen. Auch konnte nicht die
gesamte zur Verfügung stehende Wassermenge genutzt werden. Die jährliche Stromproduktion betrug
zwischen 140 und 190 MWh.
Die VAK Chrudim, Eigentümer der Infrastruktur, wollte keine Investitionen zur Verbesserung der Situation tätigen. In Hinblick auf die Zielsetzung verstärkt
erneuerbare Energie zu nutzen, wurde durch die
VS Chrudim - Teil des Energie AG Konzerns und Betreiber der Anlage - 2009 ein Energieaudit und eine
Machbarkeitsstudie erstellt. Ziel war es, eine deutlich
bessere Nutzung des Potentials zu erreichen und die
langfristige Nutzungsdauer sicherzustellen. Das Umsetzungsprojekt inkl. Förderansuchen und Genehmigungsverfahren wurde ab 2010 vorbereitet.
generatoren (Bild 3). Die technischen Parameter sind
in der Tabelle 1 angeführt. Die installierte Gesamtleistung beträgt 142 kW, die Wirkleistung 110 kW, wobei
nunmehr die gesamte Wassermenge in einer Bandbreite zwischen 70 und 200 l/s genutzt wird. Damit ist
eine Stromproduktion von bis zu 510 MWh/a möglich.
Die Turbinen und Armaturen werden durch ein neues
Regelsystem gesteuert, das Druckstöße in der Rohrleitung, eine sichere Außerbetriebsetzung im Schadensfall, sowie die Datenübertragung in die Leitstelle und
die Fernsteuerung ermöglicht.
Das Projekt wurde durch die VS Chrudim als Anlage
auf fremden Grund errichtet und aus dem Förderungsprogramm EKO-Energie III des Ministeriums für
Industrie und Handel der Tschechischen Republik über
die Agentur Czech Invest finanziert. Der Fördersatz
beträgt 40 % der Gesamtkosten von rund 260.000
EUR. Das Kraftwerk nimmt im Frühjahr 2013 den
Betrieb auf. Das, wenngleich kleine, Kraftwerk steigert den Anteil an erneuerbarer Energie und erhöht
die Energieautarkie der eigenen Betriebsanlage. Mit
der Wasserkrafterzeugung können ohne Eingriffe in
die Natur, jedes Jahr fast 400 Tonnen CO2 eingespart
werden.
Das Trinkwasserkraftwerk verfügt nach der Modernisierung über drei Pumpenturbinen mit Asynchron-
water pages
|
23
05
Kapitola
Kapitel
Srovnání užívání
nelegálních drog
v devatenácti
evropských městech
pomocí rozborů
odpadních vod
V roce 2011 provedli odborníci z několika evropských výzkumných pracovišť paralelní srovnání
přítomnosti vybraných nelegálních drog v odpadních vodách. Celkem v 19 městech jedenácti
států Evropy byly po dobu jednoho týdne (9. - 15. 3. 2011) pravidelně odebírány po dobu 24
hodin směsné vzorky vody na vstupu do městských čistíren odpadních vod.
Ing. Jiří Lipold,
technický ředitel
ČEVAK a.s.
Cílem studie, která byla koordinována Research Council of Norway a European Centre for Drugs and Drug
Addiction, bylo zjistit, do jaké míry mohou rezidua
drog posloužit jako tzv. splaškové bioindikátory pro
odhad konzumace zakázaných látek jak v lokálním,
tak i v mezinárodním měřítku. Ze získaných výsledků
bylo možné zpřesnit odhady množství a typů užívaných drog a vypracovat doplňkovou (podpůrnou) metodiku k běžným způsobům sledování jejich konzumace ve společnosti. Díky precizně formulovaným dotazníkům, rozeslaným provozovatelům kanalizací ve sledovaných městech, bylo možné naměřené hodnoty
sledovaných látek vyhodnotit. Výhodou této metody
je fakt, že je zjišťován potenciální „přínos“ všech obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci. Výsledky byly
publikovány v předním odborném časopisu „Science
of the Total Environment“ (viz obr. 1).
Jedním z pracovišť, které se do srovnávací studie zapojilo, byla Laboratoř environmentální chemie a biochemie při Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské
univerzity. Předmětem sledování se staly odpadní vody z největší jihočeské aglomerace, které jsou likvidovány na čistírně odpadních vod (ČOV) v Českých
Budějovicích. Provozovatel ČOV - společnost ČEVAK
a.s. - poskytla v rámci společného projektu vzorkovací
techniku a potřebné údaje, díky kterým bylo možné
odhadnout scénář dopravy močí vyloučených reziduí
drog kanalizačním systémem a zjistit možnosti jejich
záchytu v procesu mechanicko-biologického čištění
odpadní vody.
Výzkum se soustředil na sledování přítomnosti následujících vybraných drog či jejich metabolitů:
metamfetamin (pervitin), amfetamin, kokain a jeho
metabolit benzoylecognin (BE), THC-COOH (metabolit THC z marihuany), MDMA (extáze). Jednotýdenním
nepřetržitým vzorkováním odpadních vod byly zjištěny časové průběhy výskytu jednotlivých drog a odvozeny dny s jejich největší spotřebou. Obdobným způsobem byl monitorován obsah drog ve vyčištěné vodě
na výstupu z ČOV.
Aby bylo možné výsledky dosažené v jednotlivých
městech mezi sebou porovnávat, bylo potřeba bilanční údaje o nalezených drogách vztáhnout na předem
definovaný základ. Ten byl pro každou sledovanou
látku stanoven v jednotce: mg/1 000 obyvatel/den.
Získaná data pak byla extrapolována i do celoevropského měřítka a tak například u kokainu by odpovídala
spotřeba v Evropě v daném testovacím období množství 356 kg/den!
V případě Českých Budějovic byly zaznamenány měřitelné hodnoty u všech typů drog, výsledky pro jednotlivé typy se však vzájemně významně lišily. Například
kokain byl zachycen v úrovni pouze několika jednotek. To bylo prakticky o tři řády méně než v největších městech, kde byly nalezeny průměrné hodnoty
od 500 do 2 000 jednotek (př. Amsterodam, Barcelona, Londýn, aj.). Obdobný výsledek byl zaznamenán
u metabolitu extáze, navzdory statisticky ověřené
skutečnosti, která řadí Českou republiku (společně
s Velkou Británií) na první místo v Evropě. Je pravděpodobné, že výsledek byl zkreslen tím, že v relativně
malých Českých Budějovicích není tento typ drogy
zdaleka užíván tak jako například v hlavním městě
České republiky.
water pages
|
25
Marihuana byla testována pouze v 11 městech, včetně Českých Budějovic. Nalezeným množstvím rezidua
THC-COOH se jihočeská metropole zařadila do druhé poloviny žebříčku s tím, že odhadnutá konzumace na 1 000 obyvatel byla zhruba v relaci 25-45 %
ve srovnání s nejvíce „zatíženými“ lokalitami v Nizozemsku (Amsterodam, Eindhoven a Utrecht).
Jednoznačně nejvyšší hodnoty byly v Českých Budějovicích zjištěny u metamfetaminu (pervitinu). S přepočtem 175 mg/1 000 ob/den patří Českým Budějovicím čtvrté místo mezi testovanými lokalitami, hned
za severskými městy Helsinky, Turku a Oslo. Výsledek
potvrzuje, že tento typ drogy je v České republice poměrně běžný. Je zajímavé, že u všech zmíněných měst
je zvýšené užívání pervitinu v nepřímé úměře k užívání kokainu, který je v těchto regionech Evropy relativně málo rozšířen. Jedním z důvodů může být vyšší
cena kokainu a jeho náhrada levnějším pervitinem.
Faktem je, že státy jako Finsko, Norsko a Česká republika reprezentují pouze malou část evropské populace.
Přítomnost amfetaminu byla v Českých Budějovicích
poměrně nízká.
Vzhledem k cílenému sledování kvality odpadních
vod v každém dni jednoho celého týdne bylo možné
zjistit koncentraci bioindikátorů v jednotlivých dnech
a usoudit tak na chování konzumentů. Prakticky
ve všech případech se potvrdilo, že výskyt metabolitů
kokainu a extáze je nejvyšší o víkendu, což pravděpodobně souvisí s jejich rekreačním užíváním na tanečních a hudebních akcích. V tomto smyslu se České
Budějovice nelišily od ostatních sledovaných měst.
U dalších drog (amfetaminu, metamfetaminu a marihuany) podobný trend zjištěn nebyl.
Zcela relevantní otázkou je, zda jsou čistírny odpadních vod schopny se vypořádat s přísunem metabolitů
zakázaných látek (případně jiných látek farmakologické povahy) v odpadních vodách. Detailní rozbor
vzorků odebraných na odtoku z ČOV České Budějovice (27. 1. - 2. 2. 2011) prokázal, že ne všechny drogy
či jejich metabolity jsou konvenčním způsobem mechanicko-biologického čištění účinně odstranitelné.
Ukázalo se, že dochází k odstranění metabolitů marihuany a amfetaminu. Metamfetamin, kokain a jeho
metabolit jsou však relativně stabilní a v odtoku byly
nalezeny. Působením kultivovaných bakterií v aktivovaném kalu lze efektivně odbourat složité organické
látky (obecně BSK5 či CHSK) a významně redukovat
obsah forem dusíku a fosforu.
Specifické látky typu drog a farmak však již vyžadují následné postupy známé spíše z aplikací v oblasti
úpravy pitné vody. Například adsorpce na aktivním
uhlí či membránové techniky jsou účinné, vyžadují
však nemalé investice, které jsou momentálně mimo
možnosti vlastníků vodohospodářské infrastruktury.
Obrázek / Abbildung
1 Evropská města, která se podílela
na projektu, s údaji o počtech obyvatel
napojených na dotčené kanalizace
a čistírny v letech 2010 a 2011.
1
Angaben über die in der Studie
untersuchten Städte
Zdroj/Quelle: Thomas Kevin V., et al,
Comparing illicit drug use in 19 European cities through sewage analysis.
Sci Total Environ (2012)
2 Průměrné odhady spotřeby
vybraných drog získané analýzou jejich
metabolitů v odpadních vodách 19
evropských měst v březnu 2011.
Durchschnitt der Drogenkonzentration im Abwasser von 19
europäischen Städten im März 2011.
3/4 ČOV České Budějovice
ARA Budweis
2
26
|
water pages
3
Illegale Drogen
im Abwasser
- ein Vergleich
von 19 europäischen
Kläranlagen
In einem europaweiten Forschungsprojekt wurde in 19 Städten aus 11 europäischen Ländern die
Konzentration illegaler Drogen im Abwasser untersucht. Die Studie wurde durch das Research
Council of Norway - European Centre for Drugs and Drug Addiction koordiniert. Die Ergebnisse
lassen einen Rückschluss auf Mengen und Art der konsumierten Drogen zu. Es handelt sich
dabei um einen ganz neuen Ansatz zur Verfolgung des Drogenverbrauchs. Die Ergebnisse der
Untersuchung wurden in der Fachzeitschrift „Science of the Total Environment“ veröffentlicht.
Ing. Jiří Lipold,
technischer Direktor ČEVAK a.s.
Projektpartner in Südböhmen waren das Labor für
Umwelt- und Biochemie der Fakultät für Fischerei
und Gewässerschutz der Südböhmischen Universität
und die ČEVAK a.s., Betreiber der Kläranlage Budweis. Untersucht wurden die folgenden Stoffe und
ihre Metaboliten: Metamphetamin (Crystal), Amphetamin, Kokain und dessen Metabolit Benzoylecognin
(BE), THC-COOH (THC Metabolit von Cannabis) und
MDMA (Ecstasy/XTC). Durch den einwöchigen Probenahmezyklus kann auf den zeitlichen Verlauf des Drogenkonsums geschlossen werden. Umgerechnet auf
Gesamteuropa zeigen die Daten einen Kokainkonsum
von rund 356 kg/Tag!
Die Ergebnisse sind je Stadt bei einzelnen Drogen sehr
unterschiedlich. Bei Kokain betrug die Konzentration
in Budweis nur ein Viertel von jener in den größten
Städten (Amsterdam, Barcelona, London). Ähnliche
Werte wurden bei XTC verzeichnet. Cannabis wurde
in 11 Städten, einschließlich Budweis getestet. THCCOOH liegt in Budweis bei rund 25-45 % jener Werte
die z.B. in den Niederlanden (Amsterdam, Eindhoven
und Utrecht) gemessen wurden. Die eindeutig höchsten Werte wurden in Budweis beim Metamphetamin
(Crystal) gemessen. Mit 175 mg/1.000 Einwohner und
Tag liegt Budweis gleich hinter den skandinavischen
Städten Helsinki, Turku und Oslo an vierter Stelle. Dies
zeigt, dass dieser Drogentyp in Tschechien relativ häufig verwendet wird. Interessant ist, dass in den vier
angeführten Städten Kokain wiederum relativ wenig
verwendet wird. Ein Grund dafür könnte der höhere
Kokainpreis sein, weswegen es durch das billigere Metamphetamin substituiert wird. Durch die kontinuierliche Beprobung konnte sogar auf den Wochengang
4
des Drogenkonsums geschlossen werden. Nicht unerwartet zeigte sich, dass die Metabolitkonzentration
von Kokain und XTC am Wochenende zunahm.
Eine wesentliche Frage war, ob und wie Kläranlagen
die Drogenrückstände im Abwasser verarbeiten und
abbauen können. Daher wurden auch im Ablauf der
Kläranlage Proben gezogen. Dabei zeigte sich, dass
nicht alle Drogen oder deren Metaboliten in der
mechanisch-biologischen Klärung wirksam abgebaut
werden. Während dies bei den Metaboliten von Cannabis und Amphetamin gelingt, sind Metamphetamin, Kokain und dessen Metaboliten relativ stabil und
wurden auch im Ablauf festgestellt.
water pages
|
27
06
Kapitola
Kapitel
„GEORG“
ein Vorzeigeprojekt
für regionale
Zusammenarbeit
Im Herbst 2011 wurde im süd-östlichen Niederösterreich das Regionalprojekt „GEORG“ zur
Erstellung eines gemeindeübergreifenden, digitalen Leitungskatasters gestartet. Die dafür
notwendigen Kanal- und Wasserservices werden von der WDL GmbH erbracht.
Florian Schediwy,
Projektkoordinator
Im süd-östlichen Niederösterreich, im Land der
„1.000 Hügel“, wurden in den letzten Jahrzehnten
rund 200 Millionen EUR in die Wasser- und Abwasserinfrastruktur investiert. Der Werterhalt und die
Wartung dieses enormen Vermögens stehen daher
für die 32 Gemeinden in der Region „Bucklige Welt
- Wechselland“ an oberster Stelle. Dazu wurde von
einem Firmenkonsortium, bestehend aus WDL, EVN
Geoinfo, dem regionalen Planungsbüro DI Kornfeld
sowie Vermessungstechniker Prof. Guggenberger das
Gemeinschaftsprojekt „GEORG“ zur Erstellung eines
gemeindeübergreifenden digitalen Leitungskatasters
initiiert.
Damit können in Zukunft Betrieb und Instandhaltung
von Wasserleitungen und Kanälen vorausschauend
geplant und dokumentiert werden. Ein wesentlicher
Vorteil ist, dass nicht jeder Ort einen eigenen Kataster
für sein Gemeindegebiet erstellen muss, sondern dass
sämtliche Leitungsinformationen - unabhängig von
der Gemeindegrenze - regional zur Verfügung stehen.
„Als Spezialist für Wasserdienstleistungen ist die WDL
von Anfang an mit an Bord und deckt im Konsortium alle Kanalservices, insbesondere die Kanal- und
Bauwerksinspektion und im Bereich Wasserservices
schwerpunktmäßig die Bereiche Wasserverlustanalyse, Leitungsortungen und Hydrantenservices ab. Gerade dabei ist es wichtig, auf die Ausgangssituation
in jeder Gemeinde unterschiedlich zu reagieren, was
für uns dank der guten Geräteausstattung und dem
gut geschulten und motivierten Personal zur Routine gehört“, erklärt WDL-Projektkoordinator Florian
Schediwy.
Wir erhalten Ihre regionalen
Werte.
water pages
|
29
„GEORG“
ukázkový projekt
regionální spolupráce
Na podzim roku 2011 byl v jihovýchodní části Dolního Rakouska zahájen regionální projekt
„GEORG“ zaměřený na vytvoření digitálního katastru sítí zúčastněných obcí. Vodárenské služby
pro tento projekt zajišťuje společnost WDL GmbH.
1
Foto / Bild
1 Team GEORG
zleva doprava / vLnR
Florian Schediwy,
WDL GmbH
V jihovýchodní části Dolního Rakouska, v „Zemi tisíce
pahorků“ Bucklige Welt, bylo v posledních desetiletích do vodárenské infrastruktury investováno cca 200
miliónů EUR. Pro 32 obcí regionu je jednou z hlavních
priorit udržení hodnoty a údržba tohoto obrovského
majetku. Proto iniciovalo konsorcium firem sdružující WDL, EVN Geoinfo, místní projekční kancelář DI
Kornfeld a stavebního inženýra Prof. Guggenbergra
společný projekt „GEORG“ s cílem připravit digitální
katastr sítí.
DI Michael Sob,
EVN Geoinfo
Ziv.-Ing. Christian Kornfeld
Prof. DI Walter Guggenberger
„
30
|
water pages
„V oblasti zásobování vodou provádíme analýzu ztrát
vody, vytyčování sítí a servis hydrantů. Právě tehdy je
důležité rychle reagovat na rozdílné počáteční podmínky obcí, což se pro nás díky dobrému vybavení
a motivovaným zaměstnancům stalo rutinou,“ vysvětluje koordinátor projektu za WDL Florian Schediwy.
Digitální katastr má do budoucna sloužit jako základ
pro plánování a dokumentaci provozu a údržby vodovodních a kanalizačních sítí. Jeho významnou výhodou
je, že zúčastněné obce nemusí vytvářet vlastní katastry, protože veškeré síťové údaje jsou regionálně k dispozici bez ohledu na hranice obcí. Společnost WDL,
specialista na vodárenské služby, zajišťuje od začátku
projektu všechny kanalizační služby, především pak
prohlídky kanalizačních stok a šachet a staveb.
“
Denk´ KLObal
das WC ist kein
Mülleimer
Die oberösterreichischen Kanäle und Kläranlagen müssen viel aushalten: 6.000 Tonnen
Rechengut und 4.500 Tonnen Kanalräumgut müssen jedes Jahr entsorgt werden - rund
1.000 LKW-Ladungen, die zusätzlich über weite Strecken zur nächsten Entsorgungsstelle
transportiert werden. Eine verzichtbare und teure Umweltbelastung - und das nur, weil wir
die Toilette quasi als „Mülleimer“ für alles missbrauchen. Die WDL beteiligt sich seit 2012 an
der oberösterreichweiten Initiative „Denk´ KLObal“. Deren Ziel ist es, den Kunden bewusst zu
machen, dass sie es mit ihrem Verhalten beeinflussen können, ob die Kanalgebühren noch stärker
steigen müssen.
DI Christian Hasenleithner,
Geschäftsführer
Energie AG Wasser
Von Speiseresten und Altöl über Hygieneartikel und
Bekleidungsstücke, bis hin zu ganzen Tierkadavern
landet so ziemlich alles - verbotenerweise - in der
Kanalisation. Das kostet in Oberösterreich jedes Jahr
rund sieben Millionen EUR. Damit soll jetzt Schluss
sein.
Durch intensive Information der Bevölkerung soll das
Bewusstsein dafür geschärft werden, dass nur das in
den Kanal kommt, was dort hingehört, und dass damit sogar gespart werden kann. Die Kosten sind aber
nur einer von mehreren Faktoren: Oft werden auch
die üblen Gerüche aus dem Kanal durch „Fehlwürfe“ hervorgerufen. Rattenplagen, Kanalverstopfungen und Kellerüberschwemmungen sind die Folge.
Ihre Beseitigung und die Behebung der entstandenen
Schäden verursachen neuerlich unvermeidbare Kosten für Bürger und Gemeinden. Leider werden diese
unterirdischen Leitungen und Anlagen von der Bevölkerung nur wahrgenommen, wenn sie nicht funktionieren, oder Geruchsprobleme hervorrufen. Als
Kanal- und Kläranlagenbetreiber will die WDL GmbH
gemeinsam mit der Linz AG und dem Land Oberösterreich mit der Initiative „Denk´ KLObal, schütz den
Kanal!“ über die enorme Bedeutung der Kanalisation
aufklären und zum richtigen Verhalten anleiten. Jedem Bürger und jeder Bürgerin soll bewusst werden,
dass sie selbst Einfluss auf die Kanalgebühren nehmen
können, indem sie alles vermeiden, was zu Störungen
und damit zu zusätzlichen Kosten führt.
Bild / Foto
1 vLnR / zleva doprava
1
DI Gerhard Fenzl,
Abt.-Leiter
Oberflächengewässerwirtschaft,
Amt der OÖ Landesregierung
Geschäftsführer,
Energie AG Wasser
Dr. Peter Schweighofer,
Abt.-Leiter Abwasser,
Linz AG
water pages
|
31
NICHTSCHWIMMER!
sc
hü
n k K LO b a l
tz’
al
De
a
den K
n
Diese Stoffe gehören nicht ins WC:
Hygieneartikel:
• Binden/Tampons/Windeln
• Wattestäbchen
• Slipeinlagen
• Präservative
• Pflaster
Kosmetikartikel:
• Kosmetik-, Feuchttücher
Textilien
• Strumpfhosen
• Unterwäsche
• Schuhe etc.
Stör- und Zehrstoffe:
• Farben/Lacke
• Zement/Mörtel/Bauschutt
• Mineralöle
• Säuren und Laugen
• Chemikalien
• Akkus/Batterien
• Lösungsmittel
• Wasch- & Reinigungsmittel
Speisereste:
• Essensreste
• Speiseöle, Frittierfett
• Verdorbene Lebensmittel
Giftstoffe:
• Medikamente
• Pflanzenschutzmittel
• Pestizide
• Desinfektionsmittel
• Abflussreiniger
Sonstiges:
• Katzenstreu
• Zigarettenkippen
• Flaschenverschlüsse
• Kleintiermist
• Tierkadaver
Scharfe Gegenstände:
• Rasierklingen
• Spritzen
lInz ag
Infos auf www.klobal.at
INSERAT_09-12.indd 1
32
|
water pages
Eine Initiative des Umweltressorts des Landes Oberösterreich
ein unternehmen
und
in Zusammenarbeit
mitder stadt linz
Sehr geehrte Leserin,
sehr geehrter Leser!
Rückblick
und Ausblick
24.09.12 14:43
Denk KLObal*
WC není
odpadkový koš
Hornorakouské kanalizační stoky a čistírny odpadních vod musí vydržet hodně. Každoročně
je nutno zlikvidovat 6 000 tun shrabků a 4 500 tun materiálu vytěženého z kanalizací. Pro
představu, je to zhruba 1 000 nákladních vozů, které musí tyto odpady přepravit často velmi
daleko na místo jejich konečné likvidace. Tuto nákladnou zátěž životního prostředí lze vlastně
jednoduše odstranit, a to tak, že nebudeme používat toaletu jako jakýsi odpadkový koš
na všechno. Společnost WDL se od roku 2012 účastní hornorakouské iniciativy Denk KLObal,
jejímž cílem je zvýšit povědomí zákazníků o tom, že svým chováním mohou ovlivnit výši ceny
stočného.
jednatel
Energie AG Wasser
Počínaje zbytky potravin, použitým olejem, přes hygienické potřeby a části oděvů, až po celé zvířecí mršiny,
končí v kanalizaci - navzdory zákazu - téměř všechno.
V Rakousku ročně stojí odstraňování následků nevhodného odpadu z kanalizací kolem sedmi milionů
EUR. Nyní tomu má být učiněna přítrž.
Cílem intenzivní informační kampaně je upozornit
obyvatele na to, co do kanálu patří a co ne. Dokonce
i na to, že se takto dají ušetřit peníze. Zápach z kanalizace často vzniká právě kvůli tomu, že je v ní něco,
co do ní nepatří. Důsledkem je přemnožení hlodavců,
ucpané stoky a zatopené sklepy. Na boj proti hlodavcům a odstraňování vzniklých škod přitom občané
a obce vynakládají nemalé finanční prostředky, které
by mohly smysluplně využít jinde.
Obyvatelstvo však bohužel podzemní stoky a čistírny
odpadních vod bere na vědomí až tehdy, když zařízení nefungují nebo silně zapáchají. Cílem společnosti
WDL GmbH, coby provozovatele kanalizačních sítí
a čistíren odpadních vod, je prostřednictvím iniciativy
„Mysli KLObálně, chraň kanály!“ informovat o obrovském významu kanalizací a správném chování při
jejich využívání.
{
slovní hříčka, písmeno g ve slově globálně je nahra*
zeno písmenem k, přičemž slovo Klo znamená v němčině hovorově záchod, tedy ve smyslu „Mysli na to, co
házíš do záchodu.“
}
water pages
|
33
07
Kapitola
Kapitel
Vodní kapky pomáhají
nyní i v české republice
Vodohospodářské společnosti skupiny ENERGIE AG působící v Rakousku a České republice ctí
vysokou odpovědnost za zásobování pitnou vodou, jako nezbytnou podmínkou života, a za stav
životního prostředí v oblasti likvidace odpadních vod. Proto byl v roce 2009 iniciován humanitární
projekt VODNÍ KAPKY, který podporuje ty, kteří dostatek vody nemají.
Ing. Ivan Kafka, MBA,
vedoucí oddělení
marketingu a komunikace
V České republice jsou VODNÍ KAPKY společným humanitárním projektem společnosti ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. a Diecézní charity České Budějovice. Již
čtvrtým rokem se snaží pomáhat obyvatelům oblasti
Kilwa-Kasenga v africkém Kongu v přístupu k pitné
vodě.
ENERGIE AG BOHEMIA, do níž v České republice patří společnosti ČEVAK, VAK Beroun, VODOS Kolín,
VS Chrudim, VHOS Moravská Třebová a Aqua Servis
Rychnov nad Kněžnou, přispívá pravidelně na tento
projekt jedním haléřem ze svého zisku za každý prodaný m3 vody.
Vodní kapky pomáhají i v České republice
Od roku 2012 jsou VODNÍ KAPKY „opravdu doma“
i v České republice, kde se zaměřují na pomoc především handicapovaným lidem.
Za rok 2012 činila tato částka 347 520 korun, což je
v historii projektu zatím nejvíce peněz, které byly věnovány na prospěšné účely. Na obnovu studní a opravy čerpadel v Kongu odešlo 240 520 korun. Dalších
147 000 korun bylo použito na podporu a pomoc
v České republice.
Doznívající finanční a dluhová krize se totiž v Česku
projevila také snížením podpory mnoha charitativních
projektů. Proto bylo rozhodnuto, že se VODNÍ KAPKY
otevřou i domácím projektům. V roce 2012 tak byla
podpořena vybraná zařízení pro zdravotně postižené
a handicapované v oblastech působení skupiny ENERGIE AG BOHEMIA.
Také při předání šeku od společnosti WDL v Linci
v hodnotě 8.418,36 EUR zdůraznili ředitel Caritas Linz
Mathias Mühlberger a jeho následovník Franz Kehrer
význam a symboliku tohoto projektu.
Foto / Bild
1 Předání šeku v ČR
Übergabe des Spendeschecks 2012 in Budweis
vLnR / zleva doprava
Mgr. Ivana Stráská, náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje / Landeshauptmannstellvertreterin Kreis Südböhmen Ing. Ivan Kafka, MBA, ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. Mgr. Michaela Čermáková, ředitelka Diecézní charity České Budějovice / Direktorin Caritas Budweis
1
„
„Jsem ráda, že mohu podpořit myšlenku Vodních kapek, které pomáhají tam, kde je to skutečně zapotřebí. Těší mě, že letos byly podpořeny také neziskové
organizace z jižních Čech,“ říká náměstkyně hejtmana
Jihočeského kraje Mgr. Ivana Stráská, která převzala
záštitu již na začátku projektu Vodní kapky.
“
water pages
|
35
2
1
3
4
5
Foto / Bild
1-4 Pomoc Kongu
Hilfe im Kongo
5 Pomoc dětem se zdravotním postižením v ČR, Arpida o. s.
Hilfe für behinderte Kinder in
Tschechien, Arpida o.s.
Graf / Abbildung
Pomoc ČR
*Odhad
600
24
400
16
200
8
0
0
2009
DE
36
|
water pages
2010
Spende Kongo
2011
2012
Spende Tschechien
2013*
*Plan
Taus. EUR
Pomoc Kongo
CZ
tis. CZK
Celková pomoc Vodní kapky
Gesamtspenden Wassertropfen
WASSERTROPFEN helfen
jetzt auch in Tschechien
Die ENERGIE AG Wasser Gruppe trägt eine große Verantwortung für die Versorgung mit dem
wichtigsten Lebensmittel Wasser und eine intakte Umwelt. Um dieser Verantwortung auch
dort gerecht zu werden, wo Wassermangel herrscht, wurde 2009 das Projekt WASSERTROPFEN
initiiert.
Ing. Ivan Kafka, MBA,
Leiter Marketing und Kommunikation
Bisher stand dabei ein Projekt von Caritas Linz und
Caritas Budweis in der Demokratischen Republik
Kongo im Mittelpunkt. In der Region Kilwa-Kasenga
wurden bisher durch WASSERTROPFEN 170 Brunnen
saniert und haben 314.000 Menschen wieder Zugang
zu sauberem Trinkwasser. Gleichzeitig werden sie geschult, damit sie sich zukünftig selbst um Ihre Brunnen
kümmern können. Seit 2012 hilft die WASSERTROPFEN-Initiative auch in der Tschechischen Republik.
WASSERTROPFEN helfen jetzt auch in der
Tschechischen Republik
Die österreichische WDL spendet 1 EUR für je 1.000 m3
(an ihre Kunden) geliefertes Trinkwasser. In Tschechien spenden die Beteiligungen ČEVAK, VAK Beroun,
Vodos Kolín, VS Chrudim, VHOS Moravská Třebová
und Aqua Servis Rychnov nad Kněžnou 1 Heller für
jeden Kubikmeter Trinkwasser. 2012 wurden in Österreich und in Tschechien 25.470 EUR gespendet. Davon wurde jedoch erstmals mit 6.000 EUR bei Hilfsprojekten in Tschechien geholfen.
wurde WASSERTROPFEN auch für tschechische Projekte geöffnet. So wurden 2012 erstmals ausgewählte Einrichtungen für behinderte Menschen in den
Betriebsregionen der Energie AG Wasser Gruppe mit
Finanzmitteln aus WASSERTROPFEN unterstützt.
Die Schirmherrschaft über WASSERTROPFEN hat seit
Projektbeginn die Vizehauptfrau des Südböhmischen
Kreises Ivana Stráská, die im Dezember 2012 bei der
Übergabe der Spende an die Caritas in Budweis feststellte: „Ich freue mich, dass ich den Gedanken von
Wassertropfen unterstützen kann. Die helfen dort,
wo sie tatsächlich gebraucht werden und ich freue
mich besonders, dass heuer auch die NGOs aus Südböhmen unterstützt wurden.“
Auch bei der Übergabe des WDL-Spendenschecks in
Linz betonten der scheidende Caritasdirektor Mathias
Mühlberger und sein Nachfolger Franz Kehrer die Bedeutung und Symbolkraft dieses Projektes.
Gerade in Tschechien wurden viele karitative Initiativen durch die sinkenden Spenden im Nachklang der
Wirtschaftskrise hart getroffen. Aus diesem Grund
Foto / Bild
6 Předání šeku v Linci
Übergabe des Spendeschecks 2012
in Linz
6
water pages
|
37
Technische
Kennzahlen
Technické
ukazatele
08
Kapitola
Kapitel
8.1. Wasser und Abwasser - Quantität
8.1. Množství pitné a odpadní vody
Absatzentwicklung
Die Rückgänge bei Wasserabsatz (08/09) und fakturiertem Abwasser
(08/09 und 09/10) trotz organischem und akquisitorischem Wachstum
sind mit krisen- und witterungsbedingten Einflüssen verbunden. Seit
2010/11 ist ein geringer Rückgang bei den fakturierten Mengen von
rund 1 % pro Jahr feststellbar, obwohl die versorgten Einwohner minimal zunehmen. Die Daten zeigen allerdings regional starke Unterschiede, die von Regionen mit Wachstum, über stagnierende Regionen, bis
zu deutlichen Rückgängen reichen.
Vývoj odbytu
Pokles odbytu pitné (08/09) a fakturované odpadní vody (08/09
a 09/10) je přes přirozený a akviziční růst způsoben hospodářskou krizí
a vývojem počasí. Od roku 2010/11 byl zaznamenán mírný úbytek fakturovaného množství o cca 1% ročně, a to i přes minimální nárůst počtu
zásobovaných obyvatel. Odbyt pitné a odpadní vody se však regionálně
silně liší, od regionů zaznamenávajících růst přes stagnující regiony až
po lokality s významnými úbytky.
Versorgte Einwohner
Wasser (in Tsd.)
Fakturierte Wassermenge
(in Tsd. m3)
Versorgte Einwohner
Abwasser (in Tsd.)
Fakturierte Abwassermenge
(in Tsd. m3)
1.200.000
60
900.000
45
600.000
30
300.000
15
0
0
07/08
08/09
09/10
10/11
11/12
E/O
T m3
Počet zásob. obyvatel
- pitná voda (v tis.)
Fakturovaná voda pitná
(v tis. m3)
Počet zásob. obyvatel
- odpadní voda (v tis.)
Aufbringungsstruktur Wasser
Die Wasserversorgungsanlagen der Gruppe weisen im Vergleich zum
Konsens eine geringe, sogar sinkende Auslastung und damit einen hohen Reservegrad auf. Der Eigenbedarf liegt stabil unter 3 %. Die leicht
steigende Tendenz beim Anteil der fakturierten an der produzierten
Wassermenge (aktuell 81 %) ist der Beleg dafür, dass die Anstrengungen bei der Verlustreduktion erfolgreich sind.
Auslastungsgrad
Wassergewinnungsanlagen
Fakturovaná voda odpadní
(v tis. m3)
Zdroje a výroba pitné vody
Využití kapacity zdrojů a úpraven vod ve skupině je nízké nebo dokonce
klesající a vykazuje tedy značné kapacitní rezervy. Vlastní spotřeba činí
méně než 3 %. Mírně stoupající podíl fakturované vody pitné na celkovém vyrobeném množství (aktuálně 81%) je důkazem úspěšnosti úsilí
o snižování ztrát vody.
Anteil
Eigenbedarf
Wirkungsgrad
Wasserproduktion
100
75
50
25
0
07/08
08/09
09/10
10/11
11/12
%
Využití kapacity zdrojů
a ÚV
Podíl vlastní
spotřeby
Účinnost výroby
vody
water pages
|
39
Kapazität und Auslastung Abwasser
Die Kläranlagen der Gruppe weisen im Vergleich zur Kapazität eine geringe Auslastung und damit einen hohen Reservegrad von rund 40 %
auf. Der Anteil der fakturierten Abwassermenge liegt im Mittel der letzten Jahre bei ca. 60 %. Der Anteil des nicht fakturierten Abwassers ist in
den letzten beiden Jahren wieder auf den langfristigen Durchschnittswert von rund 40 % gesunken.
Auslastungsgrad
Abwasserreinigungsanlagen
Kapacita a vytížení ČOV
Čistírny odpadních vod provozované a vlastněné ve skupině vykazují při
srovnání s projektovanou kapacitou nízké vytížení a tím i značné kapacitní rezervy ve výši cca 40 %. Podíl fakturované odpadní vody v průměru posledních let činí trvale necelých 60 %. Podíl nefakturované odpadní
vody tak klesl během posledních dvou let znovu na dlouhodobou průměrnou hodnotu kolem 40 %.
Anteil fakturiertes
Abwasser
Anteil nicht fakturiertes
Abwasser (z.B. Regen-, Fremdwasser…)
100
75
50
25
0
07/08
08/09
09/10
10/11
11/12
%
Podíl fakturované
odpadní vody
Využití kapacity ČOV
Kunden-Absatzstruktur Wasser und Abwasser
Im langjährigen Durchschnitt bleibt die Kundenstruktur im Großen und
Ganzen stabil. Der größere Haushaltsanteil von 67 % bei der Wasserversorgung gegenüber 50 % bei der Abwasserentsorgung ist auf den
höheren Anschlussgrad bei der Wasserversorgung zurückzuführen.
Wasser Versorgungsanteil
Sonstige (Gewerbe, Industrie...)
Podíl nefakturované odpadní vody
(např. srážková a balastní voda, …)
Struktura zákazníků
V dlouhodobém průměru zůstává struktura zákazníků víceméně stabilní. Vyšší podíl domácností ve výši 67 % v případě zásobování pitnou
vodou oproti 50 % v odvádění odpadních vod je dán vyšším stupněm
napojení obyvatel na vodovodní síť.
Wasser Versorgungsanteil
Haushalte
Abwasser Versorgungsanteil
Sonstige (Gewerbe, Industrie...)
Abwasser Versorgungsanteil
Haushalte
100
75
50
25
0
07/08
08/09
09/10
10/11
11/12
%
Pitná voda - podíl ostatních
(živnostníci, průmysl,…)
40
|
water pages
Pitná voda
- podíl domácností
Odpadní voda - podíl ostatních
(živnostníci, průmysl,…)
Opdadní voda
- podíl domácností
Spezifische Daten Wasser
Die fakturierte Menge je Einwohner ist seit 2007/08 um 13 % auf
45 m³/Einwohner und Jahr gesunken. Die Zunahme bei den Einwohnern/km im Jahr 2009/10 ist durch die Abgabe eines überregionalen
Verteilernetzes in Tschechien begründet.
Fakturiertes Wasser
m³/Einwohner
Měrné údaje - voda pitná
Fakturované množství vody pitné na jednoho obyvatele pokleslo od roku
2007/08 o 13 % na 45 m³/na obyvatele a rok. Nárůst počtu obyvatel
na jeden kilometr sítě v roce 2009/10 je způsoben ukončením provozování jedné části nadregionálních distribučních sítí v České republice.
Fakturiertes Wasser Haushalt
m³/Einwohner
Einwohner/km
Anschlüsse/km
160
120
80
40
0
07/08
08/09
Fakturovaná pitná voda
m³ na 1 obyvatele
09/10
Fakturovaná pitná voda
domácnosti m³ na 1 obyvatele
10/11
Počet obyvatel na 1 km
vodovodní sítě
11/12
Počet přípojek na 1 km
vodovodní sítě
Spezifische Daten Abwasser
Die fakturierte Menge je Einwohner ist seit 2007/08 um 16 % auf
63 m³/Einwohner und Jahr gesunken.
Měrné údaje - voda odpadní
Fakturované množství vody odpadní na jednoho obyvatele pokleslo
od roku 2007/08 o 16 % na 63 m³/na obyvatele a rok.
Die im Vergleich zum Wasser hohen Werte bei Einwohner/km bzw.
Anschlüsse/km begründen sich aus der Konzentration der Infrastruktur
auf größere Kommunen und dem unterdurchschnittlichen Anschlussgrad im ländlichen Raum.
Vysoké hodnoty ukazatele počtu obyvatel na jeden kilometr sítí, resp.
počtu přípojek na jeden kilometr ve srovnání s pitnou vodou jsou dány koncentrací infrastruktury ve větších aglomeracích a podprůměrným
stupněm odkanalizování ve venkovských oblastech.
Fakturiertes Abwasser
m³/Einwohner
Fakturiertes Abwasser Haushalt
m³/Einwohner
Einwohner/km
Anschlüsse/km
200
150
100
50
0
07/08
Fakturovaná odpadní voda
m³ na 1 obyvatele
08/09
09/10
Fakturovaná odpadní voda
domácnosti m³ na 1 obyvatele
10/11
Počet obyvatel na 1 km
kanalizační sítě
11/12
Počet přípojek na 1 km
kanalizační sítě
water pages
|
41
8.2 Wasser und Abwasser - Qualität und
Energieeffizienz
8.2 Pitná a odpadní voda - kvalita
a energetická náročnost
Ver- und Entsorgungssicherheit
Die Verfügbarkeit der Wasserversorgung in der Gruppe liegt beim hervorragenden Wert von konstant über 99,99 % je versorgtem Einwohner. Das entspricht einer Ausfallszeit von 30 Sekunden/Jahr. Die Zahl
der Netzstörungen in der Wasserversorgung schwankt (überwiegend
winter- und frostbedingt) von Jahr zu Jahr zwischen 0,15 bis 0,46 Schadensfällen je km und Jahr. 2010/11 lag der Wert mit einem Schadensfall
auf einer Netzlänge von 3,2 km im langjährigen Mittel. Der Vergleichswert beim Kanalnetz liegt bei einem Schadensfall auf 9 km Netzlänge.
Spolehlivost dodávky
Disponibilita zásobování pitnou vodou činí ve skupině výbornou hodnotu trvale vyšší než 99,99 %, což odpovídá době výpadku zásobování
v délce 30 sekund na obyvatele a rok. Počet poruch vodovodních sítí
kolísá (převážně dle počasí) rok od roku mezi 0,15 až 0,46 případy na jeden kilometr a rok. V roce 2011/2012 dosáhl průměrný výskyt jedné
poruchy na úseku sítě hodnoty 3,2 km, tedy na úrovni dlouhodobého
průměru. Srovnatelná hodnota u kanalizační sítě činí jedna porucha
na úseku kanalizace v délce 9 km.
Wasser Netzstörungen/km
Kanal Netzstörungen/km
Versorgungssicherheit = Verfügbarkeit
1,00
100,00
0,75
99,975
0,50
99,950
0,25
99,925
0,00
99,900
07/08
pro km
/ na 1 km
08/09
09/10
10/11
11/12
%
Počet poruch na vodovodní síti
na 1 km sítě
Počet poruch na kanalizační síti
na 1 km sítě
Wasser- und Abwasserqualität
Die Anzahl der Wasser- und Abwasseranalysen ist wachstumsbedingt
zwischen 08/09 und 09/10 deutlich gestiegen und seither weitgehend
stabil.
99 % (100 % in Österreich) der durchgeführten Wasseranalysen haben
dabei Parameter im Rahmen der Grenzwerte ergeben. In den Fällen, wo
ein Grenzwert überschritten wurde, wurden umgehend und erfolgreich
Maßnahmen (meist Leitungsspülungen) gesetzt, um die Einhaltung der
Grenzwerte sicherzustellen. Dies wurde bei den vorgesehenen Nachuntersuchungen auch bestätigt. Die bescheidgemäßen Grenzwerte wurden bei der Abwasserreinigung eingehalten.
Wasseranalysen
Spolehlivost dodávky = disponibilita
Kvalita pitné a odpadní vody
Počet rozborů pitné a odpadní vody se mezi lety 08/09 a 09/10 výrazně
zvýšil a je od té doby víceméně stabilní.
99 % (v Rakousku 100 %) provedených rozborů pitné vody prokázalo
soulad jakosti dodávané vody s hygienickými limity. Při překročení limitů
byla okamžitě realizována efektivní opatření (většinou proplachy sítě)
s cílem dosáhnout dodržení limitů, což potvrzovaly následné rozbory.
Limity odpadních vod dané legislativou a vyhláškami byly dodržovány.
Einhaltung
der Trinkwasserparameter
Abwasseranalysen
Einhaltung der Ablaufwerte
4.000
100,0
3.000
97,5
2.000
95,0
1.000
92,5
0
90,0
07/08
08/09
09/10
10/11
11/12
No./počet
%
Rozbory pitné vody
42
|
water pages
Rozbory odpadní vody
Dodržení parametrů
pitné vody
Dodržení hodnot na odtoku
z ČOV
Energieeffizienz
Die Eigenerzeugung von elektrischem Strom ist in den letzten Jahren
stabil, jene bei Gas (+10 %) und Wärme (+15 %) hat in den letzten
Jahren aufgrund betrieblicher Optimierungsmaßnahmen deutlich zugenommen. Der spezifische Stromverbrauch je m³ Trink- und Abwasser ist
mit 17 % deutlich gesunken.
Energetická náročnost
Vlastní výroba elektřiny je v posledních letech stabilní, vlastní výroba
plynu (+10%) a tepla (+15%) se na základě provozní optimalizace v posledních letech výrazně zvýšila. Měrná spotřeba elektřiny na m³ pitné
a odpadní vody výrazně poklesla a to o 17%.
Opatření vedoucí k optimalizaci hospodaření s energiemi zahrnují mimo
jiné lepší využití vyhnilého kalu v čistírnách a modernizaci vodních elektráren umístěných v úpravnách vody.
Maßnahmen zur energetischen Optimierung umfassen z.B. die verbesserte Nutzung von Faulschlamm bei Kläranlagen und die Modernisierung von Trinkwasserkraftwerken.
Anteil Stromeigenerzeugung
am Gesamtverbrauch
Anteil Wärmeeigenaufbringung
am Wärmegesamtbedarf
Anteil Gaseigenaufbringung
am Gasgesamtbedarf
Wasser und Abwasser - realisiert
(spez. Stromverbrauch kWh/m³)
100
0,70
75
0,65
50
0,60
25
0,55
0
0,50
08/09
07/08
09/10
10/11
11/12
%
kWh/m3
Podíl vlastní výroby elektřiny
na celk. spotřebě
Podíl vlastní výroby tepla
na celk. spotřebě
Podíl vlastní výroby plynu
na celk. spotřebě
8.3 Personal
8.3 Zaměstnanci
Entwicklung Personalstand (FTE)
Stav zaměstnanců (FTE)
Realizovaná pitná a odpadní voda
(měrná spotřeba elektřiny kWh/m³)
Entwicklung Personalstand (FTE)
2.000
1.500
1.000
500
0
2001
2002
2003
2003/4
2004/5
2005/6
2006/7
2007/8
2008/9
2009/10
2010/11
2011/12
Stav zaměstnanců (FTE)
water pages
|
43
Altersstruktur im GJ 2011/2012
Věková struktura zaměstnanců v hosp. roce 2011/12
≤ 30 Jahre
≤ 30 let
31-40 Jahre
28 %
31-40 let
30 %
41-50 Jahre
41-50 let
51-60 Jahre
51-60 let
14 %
20 %
8%
> 60 Jahre
> 60 let
Ausbildungsstruktur im GJ 2011/2012
Struktura zaměstnanců dle vzdělání v roce 2011/12
Grundschule
ZŠ
10 %
9%
Berufsschule
Vyučeni v oboru
33 %
Hochschule
SŠ
48 %
Universität
VŠ
Krankenstände und Unfälle
Die Krankenstandstage je FTE sind in den letzten Jahren kontinuierlich
gesunken und haben sich 2011/12 auf niedrigem Niveau unter 10 Tage
je FTE stabilisiert. Neben betrieblichen Angeboten könnte der Grund
dafür auch die neue gesetzliche Regelung in Tschechien sein, nach der
die ersten drei Krankenstandstage nicht mehr vom Unternehmen gezahlt werden. Die Unfallhäufigkeit (alle Unfälle, unabhängig von deren
Schwere) ist 2011/12 mit 0,75 Unfälle je 100 FTE deutlich unter dem
Vorjahr gelegen. ISO Zertifizierungen (18.001) sowie laufende Schulungen und Unterweisungen tragen dazu bei, die Unfallhäufigkeit zu
reduzieren.
Durchschnittliche Krankenstandstage pro FTE
Nemocnost a úrazovost
Počet dní nemocenské vztažený na jednoho FTE během posledních let
trvale klesal a v roce 2011/12 se stabilizoval na nízké hodnotě méně
než 10 dnů na jednoho FTE. Důvodem tohoto vývoje je zřejmě nová
zákonná úprava nemocenské v České republice, kdy zaměstnavatel již
nehradí první tři dny nemoci. Úrazovost (zahrnuty jsou všechny druhy
úrazů bez ohledu na závažnost úrazu) byla v roce 2011/12 s hodnotou
0,75 úrazu 100 FTE výrazně nižší než v roce předcházejícím. Certifikace
ISO (18.001) a průběžná školení a zkoušky mají za cíl udržet tuto hodnotu nadále co nejnižší.
Unfallhäufigkeit pro 100FTE
20
5,00
15
3,75
10
2,50
5
1,25
0
0,00
07/08
08/09
09/10
Tage/Dny
|
11/12
pro 100 FTE
/ na 100 FTE
Průměrná nemocnost na 1 FTE
44
10/11
water pages
Úrazovost na 100 FTE
8.4 Fuhrpark
8.4 Vozový park
Fuhrpark
Die Zahl der Fahrzeuge, insbesondere der LKW (klein) wurde aufgrund
des Ausscheidens alter Fahrzeuge und den Ersatz durch eine geringere
Anzahl effizienterer, neuer Fahrzeuge laufend reduziert. Dies zeigt sich
auch bei den KFZ/FTE die nunmehr stabil bei 0,44 liegen.
Vozový park
Počet vozidel, zvláště pak malých nákladních vozidel, se díky nahrazování starších vozidel menším počtem efektivnějších vozidel průběžně
snižoval. Tuto skutečnost dokládá vývoj ukazatele Počet vozidel na jednoho FTE, který se stabilizoval na hodnotě 0,44.
Spezialfahrzeuge
(S)
Anhänger
(O)
LKW spezial
(N3)
LKW
(N2)
LKW klein
(N1)
PKW
(M)
Fahrzeuge je FTE
(M, N1, N2, N3)
1.000
1,00
750
0,75
500
0,50
250
0,25
0,00
0
08/09
07/08
09/10
10/11
11/12
No./počet
Speciální vozidla
(S)
Přívěsy
(O)
Spec. nákladní
vozidla (N3)
Nákladní
vozidla (N2)
Malá nákladní
vozidla (N1)
Osobní vozidla
(M)
Počet vozidel/FTE
(M, N1, N2, N3)
pro FTE
/ na FTE
8.5 Kommunikation
8.5 Komunikace
Kommunikation
Die Zahl der negativen Medienberichte über die Wassergruppe und deren Unternehmen liegt weiterhin minimal bei rd. 1 %. Der Anteil der
positiven Medienberichte hat in den letzten Jahren laufend auf nunmehr fast 50 % zugenommen, die neutralen Berichte bleiben ebenfalls
bei rund 50 %. Die Ergebnisse zeigen die Erfolge der über die Jahre
kontinuierlich aufgebauten Medienarbeit.
Komunikace
Počet negativních zpráv v médiích o skupině Voda a jejich jednotlivých
společnostech je i nadále minimální a činí ca. 1 %. Podíl pozitivních
zpráv v médiích se v posledních letech průběžně zvýšil až na téměř
50 %, počet neutrálních zpráv tak zůstává také téměř na 50 %. Tyto
výsledky jsou důkazem úspěšnosti dlouhodobé práce s médii.
Positive Medienberichte
Neutrale Medienberichte
Negative Medienberichte
100
75
50
25
0
07/08
08/09
09/10
10/11
11/12
%
Pozitivní zprávy
Neutrální zprávy
Negativní zprávy
water pages
|
45
Energie AG Oberösterreich Wasser GmbH
Böhmerwaldstraße 3 • A-4021 Linz
Tel. +43 732 9000 3617
Fax +43 732 9000 53617
E-mail: [email protected]
www.energieag-wasser.at Firmenbuch-Nr. 266311i • UID-Nr. ATU61987425

slovní hříčka, písmeno g ve slově globálně je nahra

Transkript

Podobné dokumenty

„Koloběh vody“ „Wasserkreisläufe“

connection data - survey technisches datenblatt

Spolednost Reima Spolednost Reima byla - Baby

Návod na bazénový výměník Maxi-Flo

Provozní pokyny pro uživatele

Vložka 3 - Aqua Thermo sro

Kauf - RE/MAX Deutschland