březen 2013

březen 2013
M i lo van í b ra tř i a ses tr y !
SLOVANŠTÍ
VĚROZVĚSTOVÉ
Před třemi lety čeští a moravští biskupové rozhodli o konání pastorační přípravy na 1150. výročí příchodu svatých
Cyrila a Metoděje na Moravu, které si
připomeneme právě v letošním roce.
V pastýřském listu, který se tehdy četl
při bohoslužbách o 2. neděli postní, se
objevily mnohé podnětné myšlenky.
Každý z nás sám nejlépe ví, jak se mu
tříleté období příprav podařilo využít.
Odkazu slovanských věrozvěstů svatých
Cyrila a Metoděje je věnováno první
letošní Setkání.
Nikdo z nás se křesťanem nenarodil.
Křesťanem se z Boží milosti každý stal.
Stalo se tak ve křtu, a proto se budeme zabývat těmi sliby, které při něm
zazněly a které každoročně o Velikonocích obnovujeme.
Křesťan nežije dva oddělené životy –
běžný civilní život a vedle toho život
náboženských úkonů. Žijeme jen jeden
celistvý život. Jedině tehdy, když do
každého okamžiku, každého počinu
a slova pronikne Duch lásky, který
k nám přichází ve svátostech, stáváme
se pravými a také přesvědčivými křesťany. Teprve, když se takový láskou
prozářený a smysl dávající život promítne do našeho okolí, můžeme mluvit o tom, že druhým přibližujeme
samotného Boha, či spíše, že je přibližujeme k Bohu.
Přejeme vám, abyste si dokázali pokud možno denně udělat chvilku ztišení, na kterou se budete těšit, chvilku
setkání s Ježíšem, kdy v duchu usednete k jeho nohám jako jedni z učedníků
a přečtete si několik řádků z evangelia.
vaši biskupové Čech a Moravy
(z Pastýřského listu k přípravám 1150.
výročí příchodu Cyrila a Metoděje)
Téma čísla: SLOVANŠTÍ VĚROZVĚSTOVÉ
SETKÁNÍ ‫ ׀‬březen 2013
Milí farníci, na sklonku doby postní za vámi přicházíme s dalším číslem farního občasníku. V minulých dnech jste nás, k naší radosti, doslova zasypali několika tipy na zajímavou knihu. S trochou nadsázky vás tedy prosíme: do konce letošního roku buď už
nečtěte nebo (prozatím) odložte psaní tipů na zajímavé knihy☺))
Požehnané Velikonoce vám všem ze srdce přeje
redakční tým SETKÁNÍ
Pod drobnohledem
Dědictví otců zachovej nám, Pane!
... zpíváme po desetiletí společně s dalšími věřícími slova známé písně. Při příležitosti 1150. výročí, které letos uplyne od příchodu svatých Cyrila a Metoděje na
Moravu, si připomeňme, kdo jsou tito církevní učitelé a jaké dědictví nám zanechali. Seznámení se více s oběma velikány našich dějin bude pro nás správným
předpokladem dobře prožitých oslav.
Oba bratři po příchodu na Moravu začali sloužit liturgii ve slovanském jazyce.
O mnoho století tak předběhli dobu, protože používání národních jazyků v liturgii
schválil až II. Vatikánský koncil v 60. letech minulého století. Založili první školu pro
výchovu slovanského kněžstva. Lid byl nadšen jejich
apoštolskými metodami a s radostí přijímal učení,
které bylo pro něj srozumitelné. V roce 867 se Konstantin a Metoděj spolu se svými žáky připravenými
k vysvěcení vydali do Říma obhajovat slovanskou
liturgii. Papež Hadrián II. potvrdil slovanskou liturgii
a doporučil jim, aby pokračovali ve své práci. Konstantin však již byl nemocen, proto vstoupil v Římě
do kláštera, přijal jméno Cyril a 14. 2. 869 zemřel.
Metoděj se vrátil na Moravu a byl jmenován arcibiskupem pro Moravu a Panonii. V roce 870 však byl německými biskupy zatčen a vězněn. Až papeži Janu VIII. se podařilo Metoděje zachránit z vězení a vrátit ho na Moravu. Po další cestě do Říma, kdy Metoděj opět obhajoval své pastorační metody, byl
potvrzen jako arcibiskup. 25. 6. 880 byla Janem VIII. zřízena slovanská arcidiecéze se
slovanskou liturgií. Metoděj zemřel 6. 4. 885 na Moravě.
Celý život našich apoštolů je protkán křesťanskými ctnostmi. O obou svatých platí
bez rozdílu slova sv. apoštola Pavla: „I kdybyste měli na tisíce vychovatelů v křesťanské víře, otců nemáte mnoho. Tím, že jsem vám zvěstoval evangelium, stal jsem se já
vaším otcem v Kristu Ježíši. Proto vás vybízím: Buďte takoví, jaký jsem já!“
Naším úkolem tedy je nést dál, co nám oba bratři přinesli, tedy křest a život
v plnosti. Učme se z jejich učení, z jejich příkladu.
Nesme lidem živou víru a radostnou zvěst Evangelia…
(zpracováno dle knih P.Piťha: Svatí Cyril a Metoděj, Dr.Reginald Dacík: Naši apoštolové)
2
-hv-
SETKÁNÍ ‫ ׀‬březen 2013
Bratři ze Soluně v naší farnosti
V souvislosti s přípravou na 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou
Moravu se i v naší farnosti konaly zajímavé akce:
■ Ve středu 6. února po mši svaté se v našem kostele uskutečnila přednáška plk. Ing.
Františka Valdštýna, který se zaměřil zejména na málo známé skutečnosti ze života
obou bratří. „Konstantin udivoval svými schopnostmi a vědomostmi celý tehdejší
antický svět, který mu oprávněně přisoudil označení filozof“ řekl mj. Ing. Valdštýn.
■ Soutěž Odkaz Cyrila a Metoděje aneb Velkomoravské dobrodružství má za sebou
domácí část. Do ní se zapojilo 23 dětí ve věku od 8 do 15 let, které postoupily do
farního kola (15. 3. v Arše). Ti nejlepší z něj postoupili do děkanátního kola, jehož
termín bude upřesněn později.
■ Na poselství sv. Cyrila a Metoděje se zaměřil také letošní Luštitelský přebor bystrcké farnosti, jehož 9. ročník proběhl v Arše 1. března. O týden později byli tamtéž
slavnostně vyhlášeni vítězové kategorie dětí i dospělých.
-pš-
Televizní tip
V letošním roce má být uveden na plátna kin celovečerní film i čtyřdílný televizní
dokumentární seriál o slovanských věrozvěstech. Režisér Petr Nikolaev zachycuje
úsek našich dějin mezi lety 826 až 885. Dětstvím obou bratrů ze Soluně počínaje a
vyhnáním všech slovanských učedníků z území Moravy konče.
Mezi odborné partnery filmu patří: Římskokatolická církev v ČR, Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, AV ČR a Moravské zemské muzeum.
(zdroj: web ČT)
Modlitba
Aby připravovaná slavnost patronů Evropy a hlavních patronů Moravy byla pro nás
víc než jen vnější slavnost, aby přinesla i oživení víry a křesťanství, je třeba se na ni
dobře připravit. Matice Velehradská přichází s návrhem a nabízí všem lidem dobré
vůle, aby prosili sv. Cyrila a Metoděje o přímluvu, a tak každý den vyprošovali Boží
pomoc pro všechny, kterých se výročí týká, křesťany i ostatní. Modlitba je církevně
schválena Arcibiskupstvím olomouckým.
„Bože, tys poslal našim předkům svaté Cyrila a Metoděje, aby jim hlásali evangelium
slovanským jazykem. Dej, ať i my přijímáme s radostí tvé poselství, řídíme se jím ve
svém životě a na jejich přímluvu ať jsme všichni spojeni v jednotě víry a lásky.“ -hv-
3
SETKÁNÍ ‫ ׀‬březen 2013
Děti dětem
Příchod
(aneb co se mohlo přihodit roku 863 na Velké Moravě)
„Bim, bam, bim, bam“, ozvalo se
z věže kostela. „Tati!“, zavolal malý Mikuláš. „Honem, musíme jít na mši do
kostela !“ „Ano, ano, jistě, už jdu, jen si
nazuji boty“, odpověděl otec.
„Tááátíííí, pospěš, za chvíli to začne.“
A opravdu, jen, co došli do kostela, přežehnali se křížem, už kněz pronášel počáteční slova: „In
nomine Patris, et
Filii, et Spiritus
Sancti………“
Po mši povídá
Mikuláš
tátovi:
„To je ale veliká
škoda, že tomu nerozumím, že to není ve
staroslověnštině. Proč kněží mluví latinsky a ne po našem ?“ „No, víš“, zamyslel
se otec, „latina je jazykem učenců a znalců.“ „Aha, v tom případě, chci být učenec, abych rozuměl mši.“ „Neboj, určitě
budeš, ale, až budeš velký, jenomže…….“,
nedořekl tatínek.
„Kdo to támhle stojí? No, tak takhle
nějak vypadají moudří a vzdělaní lidé.“
„Jéééé, dobrý den“ hrne se k nim hned
Mikuláš. „Umíte latinsky?“ „Ano“ odpověděli Konstantin s Metodějem, kupodivu
staroslověnsky. „Tatííí, opravdu jsou
modří a vzdělaní?“ „Moudří“, opravil ho
táta. Došel totiž synka a hned se s cizinci
zdravil a ptal se jich, jestli něco potřebují,
nebo jestli pro ně může něco udělat. „Byli
bychom moc rádi, kdybyste nás dovedli
ke zdejšímu knězi.“ Ano, následujte mne,
před chvílí skončila mše svatá.
Tak se i stalo.
Příští týden přišli
táta i Mikuláš do
kostela ještě před
začátkem bohoslužby, tudíž včas.
Přišel kněz a začal, ale místo obvyklého In nomine Patris se ozvalo: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Co to?
Říkali si všichni v kostele a vyčkávali. Na
závěr bohoslužby přišly ohlášky. Ode
dneška budou mše svaté slouženy ve
staroslověnštině. Poděkujte Pánu a modlete se za dva kněze, bratry ze Soluně,
kteří přepsali mše svaté do našeho jazyka, Konstantina a Metoděje.
A od těch dob lidé v kostele rozuměli
slovu Božímu a roznášeli ho dál, do jiných
krajin a zemí. . .
(Libor, 14let)
4
SETKÁNÍ ‫ ׀‬březen 2013
Na slovíčko
JÁ BUDU TÍM BLÁZNEM PRO KRISTA!
Jméno pátera Josefa Koláčka S. J. (*1929) je pro mnohé synonymem vysílání Vatikánského rozhlasu. Pro komunistický režim se stal otec Koláček nepohodlným, a tak
byl během tzv. Bartolomějské noci zatčen a deportován do internačního tábora.
Pracoval jako pomocný dělník, a přitom potají začal studovat teologii, kterou po
odchodu do exilu v roce 1968 v rakouském Innsbrucku dokončil. O dva roky později
začal pracovat jako redaktor české sekce Vatikánského rozhlasu, kde působí dodnes.
Když se po revoluci otevřely hranice, s nadšením přivítal možnost přijet do Bystrce,
kde prožil své mládí, a rád se sem každý rok vrací. Při nedávné návštěvě rodné vlasti
jsme se otce Koláčka zeptali:
Letos v lednu jste obdržel Cenu města
Brna za celoživotní přínos v oblasti žurnalistiky a publicistiky. Jak toto ocenění
vnímáte?
Už při převzetí ceny se mi vybavil verš
z listu Korinťanům: „Trpí-li jeden úd, trpí
s ním všechny ostatní údy, je-li některý
úd vyznamenán, všechny ostatní se s ním
radují.“
zkoušce víry a věrnosti Kristu. Kdo se
nepřizpůsobí režimu, bude terčem bezohledného pronásledování. Ale navzdory
tomu, se vždycky u nás najdou takoví,
kteří nepodlehnou hrozbám a zůstanou
věrní Kristu.“ A mně tehdy blesklo hlavou: „Já budu tím bláznem pro Krista!“
Toto rozhodnutí studenta sexty z gymnázia v Brně-Žabovřeskách už nic nezlomilo?
Mé řeholní povolání rostlo nenápadně,
ale o to důsledněji už od mládí. Moje
maminka Anna žila touhou, aby její první
syn sloužil Bohu jako kněz. Kolik modliteb, poutí, proseb i pokání věnovala na
tento úmysl, spočítají asi až andělé v
nebi. Do její vroucí touhy, abych se stal
knězem, však jednoho dne vstoupila má
nemoc. V 7 letech mi v důsledku vcelku
nevinné klukovské zábavy zůstala brada
zabodnutá do hrudi a já nemohl zvednout
hlavu.
Z kolika sourozenců pocházíte? Čím byli
rodiče?
Měl jsem jednoho bratra Stanislava, který
se stal lékařem. Rodiče pocházeli
z rolnických rodin z Rozdrojovic, tatínek
byl poštovní zřízenec.
Měl jste jako dítě nějaký vzor?
Zvláště dobře na mně působil bratranec
Adolf Bartl a také tehdejší student práv
(dnes doktor) Lanča. Další vzory jsem měl
ze světa hudby: prof. Hawlik, prof. Weinbergerová a také společenství ministrantů a choralistů od sv. Tomáše.
Jak jste přišel k víře?
Narodil jsem se v katolické rodině, takže
víra pro mě byla samozřejmá a nikdy
v životě jsem o ní neměl žádné pochyby.
A co bylo dál?
Nepomohly domácí obklady ani masti a já
se ocitl v nemocnici u Sv. Anny. Operace
dávala jen 30% šanci na vyléčení, a tak
maminka zvolila sádru. První týdny se
stav vůbec nelepšil. Až později mi maminka přiznala, že si tehdy v úzkostech
připouštěla, že bych mohl zůstat mrzákem. Mnoho bezesných nocí prosila o mé
uzdravení, s příslibem, že pokud budou
Kdy a jak se zrodilo Vaše rozhodnutí stát
se knězem?
V srpnu 1946 při studentských exerciciích
na Stojanově pronesl P. Zgarbík prorocká
slova: „Církev u nás jde vstříc tvrdé
5
SETKÁNÍ ‫ ׀‬březen 2013
Hodně se v současnosti mluví o krizi
rodiny a vztahů. V čem spatřujete její
příčiny?
Příčina je jedna: Nedostatek víry v Boha.
Není-li v člověku láska k Bohu, vyhasne
v něm i láska k člověku.
její prosby vyslyšeny, dá mě zcela do Boží
služby. Když jsem pak před poslední májovou pobožností náhle narovnal hlavu a
v krku po bolesti ani slechu, maminka se
zaradovala. Bylo jí jasné, že budu zcela
patřit Jemu. Tohle vše mi maminka řekla
až krátce po maturitě, kdy jsem oběma
rodičům oznámil, že v srpnu odcházím do
noviciátu Tovaryšstva Ježíšova…
Jaké byly Vaše začátky ve vatikánském
rozhlase?
V Innsbrucku mě provinciál P. Šilhan určil
pro Vatikánský rozhlas a poslal mě na
stáž do rakouské televize ORF a pak hned
do Říma, kde mě tehdejší vedoucí české
sekce P. Feřt hned zapřáhl
do práce. Nejprve jsem jen
četl texty, později přišly
překlady a vlastní programy.
Původně bylo v plánu, že
v Radiu Vatikán zůstanu tři
až pět let, ale nakonec se to i
zásluhou
husákovského
režimu dostalo nejprve na
20 a pak i 40 let.
Za svůj život jste poznal desítky lidských
osudů. Jaké Vám utkvěly v paměti?
Nejvíce moje babička Josefa Koláčková.
Máte ve Vatikánu nějaké
místo, které je Vám obzvláště milé a kam se rád vracíte?
Osm let jsem bydlel s naší
(jezuitskou) komunitou ve Vatikánských
zahradách a tam jsem nejčastěji chodíval
na odpočinek a modlitby růžence nebo
breviáře ke kapli Madonna della Guardia.
Když jsem se s ní loučil krátce před smrtí,
jen mi řekla: „Jozo, jsem jen chudá žena,
nemám ti co dát, ale to si pamatuj: Já
nemusím jen v Boha věřit. Já ho znám!“
Za týden jsme ji doprovázeli na bystrcký
hřbitov. Pak přicházely mnohé další, ale
už ne tak silné zážitky.
Co Vám život ve Vatikánu dal a vzal?
Dal plný a plodný život ve službách Svatého Otce a církve a vzal snad léta a hodně sil.
Máte nějakou osobní vzpomínku na
setkání s papežem Janem Pavlem II.?
Při oslavách sv. Metoděje na Velehradě
(1985) zamezila komunistická vláda příjezdu Sv. Otce. Ten se rozhodl, že
k českému národu promluví aspoň přes
obrazovku rakouské TV (kterou bylo
možno na jižní Moravě sledovat). Jan
Pavel II. chtěl srozumitelně mluvit česky,
a tak jsem byl povolán, abych mu dělal
učitele. Tak poslušného žáka bych přál
každému! Tu homilii i mši svatou pak
zvládl obdivuhodně.
Jaké je Vaše životní krédo?
Ad maiorem Dei gloriam! (= Vše k větší cti
a slávě Boží).
Na co se těšíte, když jedete do Bystrce?
Na setkání při eucharistii v bystrckém
kostele, kde jsem byl pokřtěn, kde jsem
ministroval, hrával na varhany a po mnoha letech jsem tu jako kněz sloužil mši
svatou.
Děkuji za rozhovor
6
-pš-
SETKÁNÍ ‫ ׀‬březen 2013
A tuto už jste četli?
Četli jste zajímavou knížku? Nenechte si to pro sebe a zkuste se několika slovy podělit
o dojmy, které na Vás zanechala! Využijte tuto rubriku a doporučte titul ostatním!
Máte-li zajímavý tip, ozvěte se do redakce!
Petr Piťha: SLYŠTE SLOVO A ZPÍVEJTE PÍSEŇ
• rok vydání: 2012, nakladatelství: Poustevník
Život svatých Cyrila a Metoděje a příběh Velehradu
Knížka se mi líbila, přečetla jsem ji rychle, byla někdy i napínavá a dozvěděla
jsem se hodně o Cyrilu a Metodějovi, o tom, jak vymýšleli slovanské písmo, jak překládali Bibli. A taky už vím něco o Velehradu, i o jeho významu pro český národ
ve 20. století.
(VZ, 10 let)
Pozvánka
Každý rok začátkem července se na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži koná
letní kurz Manželských setkání. Poprvé jsme se ho zúčastnili v létě 2002, pak v následujícím roce a od roku 2008 jezdíme pravidelně i s dcerou, léto bez „manželáků“
si už nedovedeme představit ani my, ani ona.
Proč do Kroměříže jezdíme? Protože potřebujeme načerpat posilu a inspiraci pro
práci na našem manželství, těšíme se na otevřené ekumenické společenství, spolu s
ostatními manželskými páry se chceme vzdělávat i bavit. Chceme, aby naše dcera
mohla zažít, že její rodiče pečují o svůj manželský vztah, snaží se spolu komunikovat,
odpouštět si, obdarovávat toho druhého, učí se vzájemně si naslouchat a vycházet
vstříc, řešit konflikty. Rádi si dopřejeme ten čas jeden pro druhého, čas pro soukromou i společnou modlitbu, pro mši svatou, pro setkávání s přáteli, pro sdílení zkušeností, radostí i neúspěchů s ostatními, čas pro setkání s odborníky – psychology,
psychoterapeuty a kněžími, kteří nás mohou nasměrovat a povzbudit do práce na
našem vztahu. Těšíme se na přednášky i na společnou práci v malé skupince, na procházky kroměřížskými zahradami, na tematický společenský večer s tancem a zábavou. Vážíme si otevřeného a laskavého přijetí, kterého se všem účastníkům vždy
dostane.
Oceňujeme, že o děti všeho věku je na kursu výborně postaráno, věnují se jim vyškolení mladí (dospělí) pečovatelé, kteří jim vždy připraví pestrý a zábavný program
přiměřený jejich věku. My rodiče díky tomu máme čas pro sebe.
Pokud byste se o Manželských setkáních chtěli dozvědět víc, podívejte se na web
manzele.setkani.org nebo nám napište na [email protected] . A jestli se jich chcete
zúčastnit už letos, neváhejte, je nejvyšší čas se přihlásit :-). Markéta a Jiří Zelinkovi
7
SETKÁNÍ ‫ ׀‬březen 2013
Z našeho farního úřadu
Do náruče našeho Otce se vrátili
14. 12. Ing. Zdeněk Helán
11. 1. Emil Procházka
25. 1. Jaroslav Ondra
8. 2.
Jarmila Vyškovská
Z vody a z Ducha svatého se narodili
25. 11. Kristýna Barbora Dominika Šedivá
2. 12.
9. 12.
13. 1.
3. 2.
24. 2.
24. 2.
24. 2.
3. 3.
Matyáš Pavel Čamlík
Dominik Filip Sapík
Dominik Jiří Keprt
Linda Veronika Provazníková
Alena Ošlejšková
Radovan Jan Křtitel Cikánek
Matěj Ondřich
Alena Lucie Špinarová -em-
Víte, že
Můžeme také v našem kostele vidět sochy svatých Cyrila a Metoděje? Původně
zdobily hlavní oltář. V roce 1967, kdy byly prováděny úpravy podle II. Vatikánského
koncilu, byl odstraněn pseudogotický oltář a současně s tím byly přemístěny i sochy
svatých Cyrila a Metoděje. Nové místo nyní mají na konzolách u bočního vchodu na
levé straně kostela. Také naše farnost se může pochlubit krásnou kaplí sv. Cyrila
a Metoděje z roku 1939. Nachází se v nových Kníničkách a má neobvyklý tvar rotundy.
Jen v samotné brněnské diecézi je celkem 58 kaplí a kostelů, které jsou zasvěceny
svatým Cyrilu a Metodějovi. Kompletní seznam je uveden na internetových stránkách
brněnské diecéze v záložkách „Farnosti“, „Přehled patrocinií“.
-hv-
☺ ☺ ☺ Od ucha k uchu ☺ ☺ ☺
Ze života
Kolem řeky jede v autě řidič, když tu
si všimne, že dva kněží sedí u cedule
se zvláštním nápisem: „Pozor, blíží se
konec Vaší cesty!“. Řidič zpomalí,
zaťuká si na čelo, stáhne okýnko a
zahuláká na oba kněze: „Starejte se o sebe!“
Načež dupne na plyn a uhání dál. Po chvíli se
ozve mohutné žbluňknutí. Mladší kněz se
obrátí na staršího a řekne: „Já jsem Vám
říkal, otče, že tam bude lepší napsat: MOST
V REKONSTRUKCI“.
-vv-
Téma příštího čísla: ROK VÍRY
• Uzávěrka příštího čísla: 5. 6. 2013 •
SETKÁNÍ – občasník farnosti u sv. Janů. ZDARMA. Vydává římskokatolický farní úřad Brno-Bystrc.
Příspěvky, náměty a připomínky předávejte osobně na farním úřadě nebo pište na [email protected]. Na tomto čísle spolupracovali: E. Máchová, K. Malinková, H. Valentová. Vedoucí
redakčního týmu: P. Šoba. Ilustrace: L. Jersáková, jazyková korektura: V. Šteflíčková. • Uzávěrka
tohoto čísla: 7. 3. 2013, vyšlo: 24. 3. 2013.
Příští číslo vyjde v červnu 2013.
www.faby.cz
8