Průvodce VH50 - INFOBROŽURA - Vodárenská akciová společnost

Transkript

PRŮVODCE
XXXVI. ROČNÍKEM
VODOHOSPODÁŘSKÉ
PADESÁTKY
MORAVSKÝ KRAS 4. – 6. 9. 2009
Děkujeme našim partnerům, kteří podpořili XXXVI. ročník Vodohospodářské padesátky
VÁŽENÍ SPORTOVNÍ PŘÁTELÉ,
PŘÍZNIVCI PĚŠÍ A CYKLISTICKÉ TURISTIKY,
VÍTEJTE V MORAVSKÉM KRASU!
Připravili jsme pro Vás zajímavé turistické a cyklistické trasy v krásné lokalitě severně
od Brna - v CHKO Moravský kras. Kromě spletitého jeskynního systému Vám představíme
také unikátní oblast z hlediska vodohospodářského - podzemní říčku Punkvu a Rudické
propadání. Naší snahou je nejen se o Vás dobře postarat, ale také vytvořit přátelskou a pohodovou atmosféru, na kterou budete často a rádi vzpomínat. Přejeme Vám příznivé počasí,
žádné úrazy a příjemně strávené dny ve společnosti svých vodohospodářských kolegů.
organizační tým pro XXXVI. ročník VH 50
Pořadatel:
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.
Soběšická 820/156, 638 00 Brno
zastoupená generálním ředitelem Ing. Miroslavem Klosem
Důležité kontakty:
Pěší a cyklotrasy ..................Mgr. Jan Kaluža
☎ 605 280 065
Ubytování na VŠ kolejích ......Ing. Lenka Trchalíková ☎ 602 475 197
Vedoucí řídícího výboru ........Ing. Jana Šenkapoulová ☎ 604 965 516
Základní informace:
Start a cíl celé turistické akce se uskuteční u hotelu Skalní mlýn.
Začátek prezentace u Skalního mlýna: 5. 9. 2009 od 6,30 - 9,30 hodin
Čas vydávání oběda v Ostrově u Macochy: ......................11 - 15 hodin
Ukončení prezentace v cíli:................................nejpozději do 18 hodin
Ubytování: Brno, VŠ koleje VUT – Pod Palackého vrchem, Kolejní ulice
(příjezd 4. 9. 2009 po 14 hodině, odjezd 6. 9. 2009 - uvolnit pokoje nejpozději do 11 hodin)
Stravování: Brno, restaurace KANAS u VŠ kolejí - Kolejní ulice
Společenský večer: Brno, kulturní centrum SEMILASSO – 5. 9. 2009 od 20 do 01 hodin
Doprava: v průběhu celé akce si účastníci zajišťují dopravu sami
3
JAK SE DOSTANETE Z KOLEJÍ
KE STARTU U SKALNÍHO MLÝNA A K SEMILASSU
Koleje Pod Palackého
vrchem
Parkoviště Lidl
Parkoviště Vodová
Restaurace KANAS
KC Semilasso
Skalní mlýn
Koleje PPV
4
k Palackého třídě, kde odbočí vlevo a pak na
nejbližší parkoviště vpravo – parkoviště Lidl
(vyznačeno modře). Ke kulturnímu centru
Semilasso se z parkoviště Lidl dostanete
rovně po Palackého třídě, z parkoviště Vodová
buď ulicí Boženy Němcové a pak po Palackého
třídě nebo paralelní ulicí za parkovištěm, která
končí přímo před Semilassem.
Nemůžeme garantovat, že uvedená parkoviště budou v době konání naší akce volná,
proto všem účastníkům doporučujeme cestu
do Semilassa pěšky nebo s využitím MHD.
Ze zastávky „Kolejní“ nebo „Edisonova“ (kousek pod restaurací Kanas) se dostanete linkou
53 k „technologickému parku“, odtud jezdí
tramvajové linky 12 a 13 na zastávku „Skácelova“ (nepravidelně zatím jezdí až na
„Skácelovu“ i linka 53 – upřesníme v průběhu
akce). Křižovatku, před kterou vystoupíte
z tramvaje, přejdete diagonálním směrem
vlevo dolů – k rohu, na kterém je optika.
Pár metrů od křižovatky je zde zastávka
autobusu č. 84 a trolejbusu č. 30, tyto linky
vás dovezou přímo na zastávku „Semilasso“.
Pro návrat na koleje můžete do 22.48 využít
linek 30 a 44 s přestupem na linku 53 na
zastávce „Skácelova“ (linky jezdí vždy 21. a 48.
minutu po celé). Po jedenácté hodině jezdí
noční linky – od Semilassa vždy 13. a 43.
minutu po celé – ovšem jedou až na hlavní
nádraží, kde se přesedá na linku 99 a celá
cesta trvá cca 30 minut. Vhodnější je v případě
příznivého počasí dojít na zastávku „Skácelova“ pěšky a tady nastoupit na linku 99, která
je za 5 minut na „Kolejní“ nebo absolvovat
zeleně vyznačenou trasu pěšky.
Jízdní řády se mohou změnit,
budeme vás aktuálně informovat
Červená trasa ke Skalnímu mlýnu:
Z kolejí se vydáte jediným možným směrem
zpět, odkud jste přijeli. U restaurace KANAS
odbočíte vlevo. Sjedete z kopce, pak budete
pokračovat vpravo podjezdem pod Hradeckou.
Za podjezdem na křižovatce odbočíte vpravo
k nájezdu na Hradeckou. Po cca 1,5 km se po
Hradecké dostanete na rychlostní silnici R43 po
které pojedete stále rovně až ke kruhovému
objezdu v obci Lipůvka, na kterém odbočíte
vpravo na silnici 379. Po této silnici pojedete
rovně, cca 100 m za cedulí Blansko odbočíte
hned za mostem vpravo směr Jedovnice a na
další křižovatce (cca 1,5 km od Blanska ještě před
obcí Lažánky) pojedete rovně po silnici třetí třídy
37920, která vás dovede ke Skalnímu mlýnu.
Cesta k Semilassu:
Celá trasa z kolejí do KC Semilasso (vyznačeno
červeně v pravém dolním rohu mapky) se dá
zdolat příjemnou cca půlhodinovou procházkou.
Autem nebo autobusem je cesta komplikovanější, protože přímo u KC Semilasso je
přestupní uzel MHD a nelze v těsné blízkosti
zaparkovat (lze pouze případně zastavit pro
výstup nebo nástup a neprodleně odjet na
některé z blízkých parkovišť).
K parkovištím v blízkosti KC Semilasso se
dostanete po zeleně vyznačené trase: Sjedete
z kopce, jako při cestě ke Skalnímu mlýnu, ale
na světelné křižovatce za podjezdem neodbočíte vpravo, ale pojedete vlevo přes sídliště.
Pořád po hlavní silnici pojedete kolem Billy
a dostanete se k fotbalovému stadiónu. Na křižovatce u točny trolejbusů odbočí osobní auta
vlevo, autobusy pokračují rovně k nejbližšímu
parkovišti po levé straně – parkoviště Vodová
(vyznačeno modře). Osobní auta pokračují rovně
5
CHKO MORAVSKÝ KRAS
kosterní (osteologický) materiál obratlovců,
druhů dosud žijících, ale i dávno vyhynulých.
Po této stránce je Moravský kras jednou
z nejlépe prozkoumaných oblastí v Evropě.
Jen Moravské zemské muzeum dnes
vlastní více než milion nálezů. Hutnické dílny
z doby Velkomoravské říše (8. – 9. století
n. l.) využívaly železnou rudu střední části
Moravského krasu.
Ochranu si zaslouží i živá příroda. Teplomilná společenstva na jihu střídají rozlehlé
bučiny střední části krasu. Horské lesy
rostou na suťových svazích ve žlebech.
V Moravském krasu nalezneme také endemické druhy. Z území bylo pro vědu
popsáno více než sto druhů bezobratlých
živočichů. Pestrost Moravského krasu
dokumentuje výskyt více než 2000 druhů
motýlů. Skupinu netopýrů a vrápenců
zastupuje dvacet jedna druhů.
Již v roce 1956 bylo toto největší a nejlépe
vyvinuté krasové území v ČR prohlášeno za
chráněnou krajinnou oblast. Nejcennější
části území jsou chráněny v jedenácti přírodních rezervacích (PR), čtyřech národních
přírodních rezervacích (NPR) a dvou národních přírodních památkách (NPP). Pro
zcela výjimečné přírodní hodnoty byl téměř
celý Moravský kras zařazen do sítě evropsky
významných lokalit Natura 2000. Od roku
2004 je oblast podzemní Punkvy zařazena
mezi mokřady mezinárodního významu
podle Ramsarské úmluvy.
Moravský kras rozprostírající se na území
2
94 km je největší a nejvýznamnější krasovou
oblastí České republiky, patří i mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední
Evropě. Najdete zde unikáty živé i neživé
přírody, četné archeologické, paleontologické i kulturní památky. Krasové plošiny
jsou rozřezány až 150 m hlubokými kaňony
– žleby. Téměř 60 % území Moravského
krasu pokrývají lesy. Je tvořen především
vápenci středního devonu až spodního karbonu. Známe zde více než 1000 jeskyní.
Pět z nich je zpřístupněno pro veřejnost –
Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka, Sloupsko-šošůvské jeskyně
a jeskyně Výpustek. Císařská jeskyně je
využívána pro speleoterapii.
Pozoruhodné jsou typické krasové kaňony
Pustý a Suchý žleb, propadání Bílé vody
a zejména největší systém veřejnosti nepřístupné Amatérské jeskyně o délce více
než 40 km. Neopakovatelný zážitek pak
přináší pohled do hlubin propasti Macocha
z Horního nebo Dolního můstku. Dominantou
střední části Moravského krasu je Rudické
propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka a zpět na zemský povrch
vyvěrají až po dvanáctikilometrové pouti
tajuplným podzemím u Býčí skály v Josefově.
Jeskynní sedimenty dochovaly jedinečné
doklady osídlení území člověkem neandrtálským před více než 120 000 lety i světově
proslulé rytiny zvířat kultury magdalénienu
z konce paleolitu (10 – 13 tisíc let před n. l.).
V jeskynních sedimentech se často nachází
6
ZAJÍMAVOSTI NA TRASÁCH VH 50 A V JEJICH TĚSNÉ BLÍZKOSTI
vodních sifonů. Další z cest vedla z jeskyně
Holštějn vodami Bílého potoka. Cesta byla
tragická, jeden z jeskyňářů zahynul. V roce
1969 se průzkumná skupina prokopala
do jeskyně shora úzkým komínem. Touto
cestou se do jeskyně v roce 1970 vypravila
další skupina, která objevila velké podzemní prostory. V jeskyni byla nečekaná
povodeň a dva průzkumníci zahynuli. V roce
1973 byla z místa zvaného Pustý žleb proražena umělá chodba, která ústí do jedné
z chodeb jeskyně. V roce 1975 byl proplaván
obávaný Macošský sifon a průzkumný tým
stanul na dně propasti Macocha. Macošský
sifon je 420 metrů dlouhý a 20 metrů
hluboký.
Amatérská jeskyně
Amatérská jeskyně je součástí Moravského
krasu. Jeskyni najdeme východně od města
Blansko, nedaleko obce Obůrka. Amatérská
jeskyně je ve středu Moravského krasu pod
Ostrovskou plošinou. Nedaleko jeskyně jsou
obce Sloup, Holštejn a Macocha. Tato jeskyně je označována jako největší krasový
útvar v České republice. Chodby z Amatérské
jeskyně navazují na jeskyně SloupskoŠošůvskou, Punkevní a Rasovnu. Chodby,
které jsou v jeskyni prozkoumány mají délku
30 kilometrů. Chodby jsou velmi spletité
a jejich půdorys je přibližně ve tvaru písmene
Y. Západním směrem vedou chodby
k Sloupsko-Šošůvské jeskyni a východním
směrem můžeme chodbami dojít do jeskyně Nová Rasovna. Po spojení obou ramen
v písmenu Y vede chodba k Punkevní
jeskyni. V jeskyni je řada malebných krápníkových dómů, chodeb. Je tu také řada
různě hlubokých propastí a komínů. V jeskyni
jsou křištálově čistá jezírka, tůně a zrádné
sifony. V některých částech je jeskyně
značně prostorná. Krápníky jsou v Amatérské
jeskyni zastoupeny v hojném počtu.
Jeskynní systém Amatérské jeskyně není
přístupný veřejnosti, stále tady probíhají
průzkumy neznámých míst. Jeden z cílů
průzkumu je zkoumání a zmapování podzemního toku Sloupského potoka. Průzkumné týmy vnikaly do jeskyně různými
cestami. Jedna z cest byla proti toku řeky
Punkvy, ale tady byla překážka v podobě
Blažkův závrt
P 26: 20,69 km P 35: 20,69 km P 42: 20,69 km
C 61: 51,94 km C 83: 62,98 km C 94: 62,98 km
Jde o klasický nálevkovitý závrt v pravé
stráni Ostrovského žlebu naproti skalní
ostrožny Balcarovy skály.
7
6. stol. př. n. l. Zatímco Wankel představil
dobovou romanticky laděnou interpretaci
pohřbu velmože, soudobá archeologie zcela
seriozně hovoří o jeskynní svatyni.
Následných více jak 130 roků od objevu
rozhodlo o tom, že nález je dosud největším
celkem z jeskyně z doby železné v celé Evropě.
Jeskynní svatyně měla svoji architekturu
(žároviště, oltář, dláždění, modla, kovárna)
a postupně v ní byly ukládány (obětovány)
jednak předměty luxusní (vozy 3 - 6 exemplářů, bronzové nádoby, helma, žezlo, opasky,
zlaté čelenky, tisíce skleněných a jantarových
perel, náramky, spony, velké množství
keramiky, přeslenů ad.), ale i objemné
množství obilí (pšenice, ječmen, proso, hrách
ad.), zvířata a lidé, společně s textiliemi,
předměty z kůže, dřeva, proutí ad.
Dolina o průměru cca 30 m leží při patě
výrazného škrapového pole na tzv. Vykydalově
stráni pod stavební dominantou Ostrova
u Macochy - větrným mlýnem.
Býčí skála
P 26: --
P 35: --
P 42: --
C 61: 25,04 km C 83: 36,08 km C 94: 36,08 km
Hrad Blansek
Jeskyně Býčí skála ležící ve střední části
Moravského krasu je druhou největší jeskyní
v ČR. Je součástí rozsáhlého jeskynního
systému, k němuž patří i jeskyně Rudického propadání.
Býčí skála není volně přístupná veřejnosti.
Vstup do jeskyně, který je zatarasen železnými
vraty, se nachází v dolní části vysoké
vápencové skály. Dříve byla jeskyně známa
do vzdálenosti 450 m, kde byla ukončena
jezírkem Šenkova sifonu. Pomocí čerpadel
byl v roce 1920 sifon vypumpován a byla
objevena tzv. Nová Býčí skála.
Největší objev se uskutečnil ve vstupní části
jeskyně - v tzv. Předsíni. Jde o unikátní,
dnes již světoznámý nález ze starší doby
železné - halštatské, datovaný do 1. pol.
P 26: 3,31 km
P 35: 3,31 km
P 42: 3,31 km
C 61: --
C 83: --
C 94: --
Poměrně rozlehlý hrad Blansek o celkové
délce 140 m se skládal ze dvou částí mladšího předního a staršího zadního
8
hradu. Poprvé na hrad v písemných pramenech narazíme roku 1275. Je však pravděpodobné, že byl založen již o několik let
dříve. Zakladatelem byl olomoucký biskup
Bruno ze Schauenburgu, významná postava
našich dějin druhé poloviny 13. století, rádce
krále Přemysla Otakara II. Hrad se stal po
svém založení centrem rozsáhlého správního
území v majetku biskupa - lenního obvodu
se třemi desítkami biskupských manů (příslušníků nižší šlechty ve službách biskupa),
jemuž zajišťoval ochranu.
Roku 1349 hrad na vlastní náklady opravil
purkrabí Mikuláš. Panství bylo v letech 1396
až 1416 pronajato pánům z Kunštátu (Eckhardt z Kunštátu a Skal, Aleš z Kunštátu
a Lysic), po nichž zde seděl katolík Vilém
Zajíc z Valdeka. Po smrti pana z Valdeku
pod cepy husitů v bitvě u Vyšehradu roku
1420 na Blansek přichází rod rytířů ze
Studnic. O případném obléhání hradu
kališníky není bližších zpráv, podle pověstí
byl hrad roku 1431 dobyt vojsky Prokopa
Holého, zatím se však jedná jen o nepodloženou tradovanou domněnku. V roce 1461
se o Blanseku mluví jako o hradišti, jeho
zánik lze tedy datovat někdy do poloviny
15. století. Podle lidové tradice se obyvatelstvo
z okolí na hradě ukrývalo před drancujícími
vojsky v 1. polovině 17. století za třicetileté
války.
I na Blanseku zanechali jeho bohatí majitelé
zakopané poklady. Krut˘ majitel se za své
a to na Velk˘ pátek. To si kdysi dávno dobfie
uvûdomila i jedna chudá mladá Ïena z vesnice
nedaleko Blanska, kdyÏ pfiem˘‰lela, kde vzít
peníze na vykoupení svého muÏe Martina
z tureckého zajetí. A tak se ocitla o Velikém
pátku i se sv˘m mal˘m synáãkem na Blanseku
v hradním sklepení pfied sudy pln˘mi zlata,
stfiíbra a podobnû. KdyÏ vidûla to obrovské
bohatství, zapomnûla na v‰e a tahala v pytlích
mince i ‰perky pfied hrad tak dlouho, aÏ se
vchod do sklepÛ s rachotem uzavfiel a uvûznil
tak jejího synka. Nebohá matka bûhala jak
smyslÛ zbavená po zfiíceninû, leã to jí nepomohlo. Po návratu domÛ se zúãastnila poutû
do Svaté Katefiiny. Její vroucí modlitby byly
vysly‰eny a v noci se trápené Ïenû ve snu zjevila
sama Svatá Katefiina, jeÏ jí nakázala aÈ koná
dobro a za rok o Velkém pátku se vrátí zpátky
na Blansek. No neboÏaãka utû‰ovala trpící po
cel˘ rok seã jí síly staãily a o Velkém pátku se
vydala zpût na hrad. Tam na‰la ke své neskonalé
radosti zdravého a Ïivého synka v otevfieném
sklepení a tentokráte v naprosté ignoranci
kolem se povalujícího bohatství upalovala se
synkem v náruãí domÛ, kde se navíc ‰Èastnû
shledala s muÏem Martinem navrátiv‰ím se
z tureckého zajetí.
hfiíchy a bohapust˘ Ïivot propadl i s poklady
a vût‰inou hradu do zemû. Místa s bohatstvím
ukryt˘m pod zemí b˘vají jak známo pravidelnû
zpfiístupÀována jednou roãnû o Velikonocích,
Hrad byl vybudován kolem roku 1270 Hartmanem z Jedovnic na vápencové skále kousek za
Holštejnem. Jeho jméno vzniklo z německého
"Hohlstein = dutá skála popfi. kámen" . Pod
Hrad Holštejn
P 26: 16,39 km P 35: 16,39 km P 42: 16,39 km
C 61: --
9
C 83: 67,86 km C 94: 79,34 km
Za vyšších vodních stavů se kolem Hřebenáče tvoří malé jezero. Roku 1756 byla na
vrcholu postavena socha sv. Šimona, dnes z ní
stojí jen část podstavce a vedle litinový kříž.
hradem se totiž nachází jeskyně Hladomorna, která sloužila jako hradní vězení
v době jeho existence. Sama jeskyně je
vysoká 17 m a její rozměry jsou 25 x 35 m.
Jsou k ní připojeny 4 menší síně, z nichž
jedna je propojena skrytým průduchem
s povrchem. Tudy se mohlo z vězení uprchnout, ale většina obětí o tom asi nevěděla.
Což se domníváme díky tomu, že dno jeskyně je pokryto množstvím balvanů, které
se utrhly ze stropu a v hlíně mezi nimi bylo
nalezeno množství lidských pozůstatků
a také brnění, ostruhy a jiné kovové předměty. Do hladomorny se chodí otvorem
vybouraným při úpatí skály. V hladomorně
dnes zimují vzácní netopýři, netopýr velký
a ušatý.
Jedovnice – rybník Olšovec
P 26: --
Jedovnice jsou ve svém blízkém i dalekém
okolí známé svými rybníky. Doba jejich
vzniku není přesně známa, ale rybářství má
v Jedovnicích starou tradici, některé zprávy
o výlovech jsou již z r. 1741.
Nejstarší zmínka o rybnících je z r. 1371,
kdy vznikla vedle Jedovnic ves Budkovany
a s ní se spojují Budkovanské rybníky. Na
polích pod Harbechem byl založen r. 1437
rybník názvem Tunklovský. Několik století
jsou staré i rybníky Dymák a Floriánek, tyto
sloužily k pohonu mlýna a hutí. Další
známý rybník byl Veselský a Dvorský, tyto
byly zrušeny.
Z roku 1900 je první zpráva o výlovu rybníka
Olšovce, který se koná dodnes v měsíci říjnu.
Rybníky Olšovec a Budkovan jsou od r. 1931
v majetku obce, v roce 1967 byl rybník
Olšovec prohlášen rybníkem rekreačním.
Rybník Budkovan byl upraven a místo jednoho rybníka vznikly tři, s názvy Budkovan,
Vrbový a Dubový.
Rybník Olšovec se stal vyhledávaným místem pro odpočinek a rekreaci. V jeho okolí
vyrostla řada chat a táborů.
Jména dnešních rybníků: Olšovec, Budkovan,
Dubový, Vrbový, Dymák.
Hřebenáč
P 26: 11,51 km P 35: 11,51 km P 42: 11,51 km
C 61: --
P 35: 25,79 km P 42: 25,79 km
C 61: 39,81 km C 83: 50,85 km C 94: 50,85 km
C 83: 72,89 km C 94: 84,37 km
Osamocená skála naproti vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní. Je vysoká 19 m,
významný horolezecký terén nižší náročnosti.
Zbytek rozpadlé vápencové stěny, v blízkosti
se propadá Sloupský potok do podzemí.
10
Anthropos Moravského zemského muzea
v Brně a představuje významnou součást
nejstarší historie osídlení Moravy.
Jeskyně Balcarka
P 26: 20,63 km P 35: 20,63 km P 42: 20,63 km
C 61: 51,94 km C 83: 62,98 km C 94: 62,98 km
Jeskyně Kůlna
P 26: 11,88 km P 35: 11,88 km P 42: 11,88 km
C 61: --
C 83: 72,50 km C 94: 83,98 km
Jeskyně Kůlna, významné naleziště ze starší
doby kamenné, se nalézá v severní části
Moravského krasu nedaleko obce Sloup
a je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských
jeskyní. Právě v jeskyni Kůlna je zakončena
jejich prohlídková trasa, která vyústí do Kůlny
z východní strany.
První výzkum v jeskyni Kůlna byl proveden
již v letech 1880 - 81 J. Wankelem, který
prozkoumal mimo jiné i jeskyni Býčí skála.
Nejdůležitějším a systematickým výzkumem
byl výzkum, který se uskutečnil v letech
1961 - 76 pod vedením K. Valocha. Při tomto
výzkumu byly odhaleny četné nálezy ve více
vrstvách hlinitých usazenin ve vchodu jeskyně,
které byly prokopány až do hloubky 15 m.
Jeskyně Kůlna sloužila za druhé světové
války, stejně jako jiné jeskyně v Moravském
krasu (např. jeskyně Býčí skála či jeskyně
Výpustek v Křtinském údolí), jako zbrojní
továrna. Tehdy byl povrch jeskyně zarovnán
a vybetonován, čímž byla silně narušena,
lépe řečeno, byla naprosto zničena nejmladší
vrstva usazenin, která vznikla ve starších
a mladších čtvrtohorách.
Jeskyně Kůlna podala jedny z nejúplnějších
dokladů o paleolitickém osídlení ve střední
Evropě.
Jeskyně Balcarka, nacházející se jižně
od Ostrova u Macochy v jádru skalnatého
meandru Suchého žlebu, představuje svou
krápníkovou výzdobou snad nejbohatší jeskyni
Moravského krasu. Balcarka zaujímá také
významné místo v nejstarší historii Moravského krasu. Někdy zhruba před 15 000 lety
v ní sídlila početná skupina lidí, lovců sobů
a koní z údobí magdalénienu. Zanechali po
sobě několik ohnišť, větší počet pazourkových
nástrojů i hrotů kopí, vyřezaných ze sobích
parohů. Množství zvířecích kostí svědčí o tom,
že byli úspěšnými lovci, kteří dokázali přežít
v dosti drsných klimatických podmínkách
vyznívání poslední doby ledové. Všechny
tyto doklady o využívání jeskyně lidmi získal
svou neúnavnou a pečlivou činností učitel
Jan Knies z nedalekého Rogendorfu (dnes
Krasové) před více jak 100 lety (1898 - 1900).
Jím shromážděná archeologická i paleontologická sbírka je nyní uložena v ústavu
11
objev prostor dlouhých přes půl kilometru
s obrovským jezerem. Po válce se však prostory nepodařilo znovu objevit.
Druhá světová válka nejvíce poznamenala
podstatnou část prostor jeskyně Výpustek.
Již v roce 1938 převzala podzemní unikát
Čs armáda, která zde měla muniční sklad.
Mnoho prostor a skalních přepážek bylo
odstřeleno a tak se staly z přírodních chodeb
nevlídné tunelové prostory. V průběhu války
pak byla jeskyně obsazena německou
armádou, která zde zřídila továrnu na letecké motory.
Po druhé světové válce se prováděly speleologické průzkumy ve znovuotevřené
Babické chodbě. Speleologové pronikli
do dříve objevených prostor, avšak velké
prostory s jezerem se najít nepodařilo.
Začátkem 60. let převzala celý areál jeskyně
znovu Čs armáda, která zde vybudovala
mohutný podzemní protiatomový kryt.
V listopadu roku 2006 převzala jeskyni
i s technickým dílem Správa jeskyní České
republiky - Správa jeskyní Moravského
krasu. Dne 10. 3. 2008 byla jeskyně oficiálně otevřena do normálního provozu.
Jeskyně Výpustek
P 26: --
P 35: --
P 42: --
C 61: 28,74 km C 83: 39,78 km C 94: 39,78 km
Patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy
Moravského krasu. Labyrint temných chodeb
a dómů byl vytvořen ponorovou činností
Křtinského potoka. Podle záznamů jej navštěvovali již v 17. století mastičkáři, kteří
zde nacházeli kosti pravěké zvířeny.
Začátkem 19. století navštívil několikrát
Výpustek starohrabě Hugo František ze
Salmů. Snažil se prostoupit všemi dostupnými prostorami. Cestu si značil sypáním
plev, aby nezabloudil nebo některé prostory
opakovaně neprocházel. Tehdy udal délku
asi 7 km a některé části označil za velmi
nebezpečné. Údajně zazdil některé přístupové chodby do těchto nebezpečných partií,
aby zabránil vstupu neznalým návštěvníkům. Uvádí se, že na konci 17. století zahynulo ve Výpustku 14 osob z Olomouce,
které jeskyni navštívily a nikdy se nevrátily.
Dodnes není přesně známo, zda se podařilo najít všechny prostory Výpustku, které
Salm poznal.
V 19. století se jeskyni věnovala řada badetelů jako například Dr. Jindřich Wankel
nebo Dr. Martin Kříž. Byly vykresleny podrobné mapy a prováděna řada speleologických a paleontologických výzkumů. V 20.
letech 20. století byla jeskyně poznamenána těžbou fosfátových hlín. Během těžby
však byly objeveny některé nové prostory.
V tzv. Salmově Výpustku (dnes Babická
chodba), byl učiněn v roce 1939 záhadný
Josefov - Františčina huť
P 26: --
P 35: --
P 42: --
C 61: 23,65 km C 83: 34,69 km C 94: 34,69 km
Nachází se při silnici Adamov - Olomučany
(Křtiny), u osady Josefov. Původní vysoká pec
patřila k typu tzv. belgických pecí. Někdy se
setkáváme i s názvem Stará huť. Dříve na
jejím místě od 14. století stávaly skelné hutě,
12
se v pravém údolním svahu Suchého žlebu
otevírá 8 metrů vysoký vchod do Kateřinské
jeskyně. Jde o výtokovou jeskyni řeky Punkvy,
která v geologické minulosti odtékala
z propasti Macocha dosud neznámými
chodbami k jihozápadu a Kateřinskou jeskyní vytékala do Suchého žlebu. Jeskyni tvoří
dva vzájemně spojené mohutné dómy
s přilehlými chodbami.
V částech bližších vchodu sídlil člověk
starší doby kamenné, jehož pozůstatky byly
nalezeny v jeskynních hlínách vedle kostí
čtvrtohorních zvířat, zejména medvědů
(unikátní je hromadný nález koster jeskynních
medvědů v jednom z komínů jeskyně).
Jeskyně byla pro veřejnost otevřena v roce
1910. Dnes poskytuje návštěvníkům vzrušující zážitek nejen prohlídka neobvyklé
krápníkové výzdoby, ale především fascinující
doklady rozsáhlého řícení stropů podzemních dutin, které v minulosti vedlo ke vzniku
nejrozlehlejších dómů v Moravském krasu.
Hlavní dóm je s rozměry 95 x 44 x 20 metrů
největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní
které využívaly na palivo bohaté zdejší lesy.
V souvislosti s těžbou železné rudy v Rudici
byla v roce 1748 založena vysoká pec na
tavení železa. Palivem bylo dřevěné uhlí,
které se získávalo pálením dřeva v milířích.
Provoz hutě byl ukončen v roce 1877. Huť
Františka je nejstarší dochovanou hutí ve
střední Evropě. Dominantní stavbou je zde
zachovaná dřevouhelná železářská pec
o výšce 10 metrů se základnou o rozměrech
12 × 12 metrů. Spolu s budovou modelárny
z počátku 19. století, hutním hostincem
Švýcárnou a několika dalšími stavbami byla
v roce 1971 vyhlášena první technickou
rezervací v tehdejším Československu.
Součástí areálu jsou ještě dvě obnovené
pece a areál pokusné tavby železa v tzv.
domácích pecích. Vše je pod správou Technického muzea v Brně.
Kateřinská jeskyně
P 26: 25,85 km P 35: 34,81 km P 42: 41,20 km
C 61: 60,94 km C 83: 0,55 km C 94: 0,55 km
Asi 300 metrů před spojením krasových
kaňonů Suchý a Pustý žleb u Skalního mlýna
13
Křtiny - Chrám Panny Marie
prostorou v Moravském krasu. Vynikající
akustika dómu je příležitostně využívána
pro pěvecké a hudební koncerty. Další částí
jeskyně je nová Kateřinská jeskyně objevená roku 1909. Mezi nejkrásnější partie
patří barevně nasvícený útvar Čarodějnice
a Bambusový lesík tvořený vzácnými, několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity.
P 26: --
P 35: --
P 42: --
C 61: 30,43 km C 83: 41,47 km C 94: 41,47 km
Koňský spád
P 26: 23,63 km P 35: 32,59 km P 42: 38,98 km
C 61: 56,33 km C 83: 5,16 km C 94: 5,16 km
Půvabné Křtinské údolí bylo již na samém
počátku 13. století vyhledáno premonstráty
z opatství v Zábrdovicích u Brna, kteří zde
vybudovali kostel a malý klášter.
Současný barokní mariánský chrám Jména
P. Marie, často nazýván „perlou jižní Moravy“,
pochází z mnohem pozdější doby. Roku
1728 byl položen základní kámen, v roce
1750 byl chrám benedikován (požehnán).
Chrám byl vystavěn podle projektu stavitele
italského původu Giovanniho Santiniho. Je
jeho největší stavbou postavenou na půdorysu
řeckého kříže. Díky své architektuře a vnitřní
výzdobě patří k nejcennějším památkám
barokního slohu na Moravě. Známým a vyhlášeným poutním místem se stal díky
soše Madony, nositelky řady zázraků.
Na začátku Pustého žlebu, těsně pod Sloupskými Vintoky, je údolí hluboké přibližně 70 m
a široké přibližně 500 m. Ve středním a spodním úseku se žleb prudce zahlubuje do vápenců a nabývá rázu divokého kaňonu se
svislými skalními stěnami. Ve snaze vyrovnat
spádovou křivku s výškovým rozdílem cca
120 m, vytvořil zde říční tok řadu velkých zákrutů, které prodlužují vzdálenost a tím zmenšují spád. Největší je meandr, jehož amfiteátr
je tvořen 100 m vysokou skalní stěnou zvanou
Koňský spád. Název připomíná tragickou
událost z 1. poloviny 19. století, kdy se do hlubiny žlebu zřítil povoz s koňským spřežením.
14
Lanovka Punkevní jeskyně - Macocha
P 26: 2,02 km
P 35: 2,02 km
P 42: 2,02 km
C 61: --
C 83: 80,86 km C 94: 92,34 km
Kabinová lanová dráha Doppelmayr kyvadlového systému, která dopravuje návštěvníky
od Punkevních jeskyní k propasti Macocha,
oslavila již deset let provozu. Základní
kámen této lanové dráhy, která je se svým
průměrným sklonem 63,41 % nejstrmější
v České Republice, byl položen 27. 6. 1994
a 5. 5. 1995 byl slavnostně zahájen provoz.
Délka lanové dráhy je 249 m při převýšení
131 m a její 2 patnáctimístné kabinky
od firmy CWA přepraví za hodinu 353 osob.
Při rychlosti 2,5 m/s trvá jízda asi 2 minuty.
Původní návrh počítal s prodloužením trasy
lanovky asi o 100 metrů, v roce 1998 bylo
ale rozhodnuto o trvalém umístění horní
stanice ve stávající podobě.
a mramorových desek, na jedné hraně
je vysoký dřevěný kůl, jeho tři strany obsahují
úryvky z Máchova Máje, čtvrtá strana je celá
věnována podobizně autora s letopočtem.
Vrcholová deska je kulatá, vprostřed s betonovou polokoulí. Bezprostřední okolí je
vykáceno a je možné odsud dohlédnout až
do Brna.
Máchův pomník
Nový a Starý hrad
P 26: --
P 35: --
P 42: --
P 26: --
C 61: 12,86 km C 83: 23,90 km C 94: 23,90 km
P 35: --
P 42: --
C 61: 16,03 km C 83: 27,07 km C 94: 27,07 km
Nový hrad je dobře zachovaná zřícenina
rozsáhlého gotického hradu situovaného
na vysoké a úzké šíji nad hlubokým údolím
Svitavy mezi Adamovem a Blanskem.
Nedaleko na druhém návrší šíje stojí sporé
zbytky Starého hradu. Přímo pod těmito
stavbami prochází tunelem vlaková trať
Brno-Česká Třebová. Nový hrad bylo
původně předsunuté opevnění Starého
hradu a postupně se stalo panským sídlem,
Spadá do památek na území tzv. Lesnického
slavína. Byl vybudován k uctění památky
autora "Máje"- Karla Hynka Máchy. Stěny
pomníku zdobí verše tohoto díla společně
s odkazem básníka.
Stojí od dob první republiky v lesích nedaleko
Olomučan na vápencovém vršku (505,5 m.
n. m.) nad lomem hned vedle horního vstupu
do výzkumného střediska Silviculturum.
Je vybudován z betonu, vápencových kamenů
15
Zajímavostí tohoto mlýna holandského typu,
založeného zřejmě v roce 1865, je stavební
materiál, z něhož je postaven. Vzhledem
k jeho umístění v centru krasové oblasti se
pro válcovitý tvar budovy použil v převažující
míře vápenec - což není v tomto průmyslovém odvětví zvykem.
Mlýn se zachoval do dnešních dnů v téměř
nezměněném stavu. Slouží jako rekreační
objekt a je nepřístupný.
přičemž Starý hrad prakticky zanikl Protože přesný a podrobný archeologický
výzkum lokality ještě nebyl proveden, přesné datování vzniku a vývoje hradu nebylo
stanoveno. První zmínky pocházejí z r. 1381,
život na hradě se datuje ke 14. a 15. st.
Dnešní Nový Hrad je bývalé předsunuté
opevnění (konec 15. st.), které mělo pravděpodobně několik bašt, stála zde vysoká
osmiboká věž, snížená po obléhaní Švédy.
Švédové hrad prý dobyli za 30ti leté války,
pobořili jej a vyrabovali. Prošel architektonickými úpravami, kdy byla obnovena jeho
dřívější podoba. V současné době zde
probíhají akce typu "otevřených dveří"
s přehlídkou starých zbraní, historickým
šermem, dobovou hudbou, ukázkami řemesel apod.
Přístupem od křižovatky turistických tras
upoutá také hluboký hradní příkop vysekaný
ve skále.
Propast Macocha
P 26: 23,63 km P 35: 32,59 km P 42: 38,98 km
C 61: 56,33 km C 83: 5,16 km C 94: 5,16 km
Ostrov u Macochy - Větrný mlýn
P 26: --
P 35: --
P 42: --
C 61: 53,84 km C 83: --
C 94: --
Propast Macocha je 138,5 metrů hluboká
a je největší propastí svého druhu ("Light
hole") v České republice a i ve střední Evropě.
Představuje jeden z nejznámějších krasových
jevů v České republice. Od roku 1914 je
nedílnou součástí veřejnosti přístupných
jeskyní Punkevních. Samotná propast vznikla
s největší pravděpodobností zřícením stropu
16
velké jeskyně. Mohutné rozměry propasti
umožňují denní osvětlení celé prostory,
a proto ji v krasové klasifikaci řadíme
k propastem typu "light hole". Ponorná říčka
Punkva, která protéká dnem propasti,
vzniká soutokem celé řady ponorných
vodotečí, které protékají na území vápenců
od severu a východu a spojují se v komplexu
jeskyně Amatérské. Nejvýznamnější jsou
Sloupský potok a Bílá voda. Propast Macochu
od jeskyně Amatérské odděluje soustava
komplikovaných sifonů. Říčka Punkvy tzv.
Jalovým korytem zčásti napájí Horní jezírko
(hloubka asi 13 m) a dále přetéká do Dolního
jezírka (hloubka okolo 40 m). Odtud pak
voda odtéká přes sifony na tzv. Čtyřicítku
(nazváno dle původní hloubky) na vodní
plavbu a dále k vývěru v Pustém žlebu.
V roce 1882 byl brněnskou sekcí Rakouského
klubu turistů vybudován horní můstek.
Jeho generální opravu provedla Správa
jeskyní Moravského krasu v červnu roku
2007. Spodní můstek byl zbudován v roce
1899. V roce 1895 byla Klubem českých turistů
postavena Útulna poblíž horního můstku.
Tato však později vyhořela a byla obnovena
jako Chata na Macoše.
(1909 - 1914 suchá část jeskyně, 1920 - 1933
vodní plavba) výzkumnou skupinou pod vedením profesora Karla Absolona. Návštěvníci
procházejí mohutnými dómy a chodbami
s krápníkovou výzdobou na dno propasti
Macocha. Další částí trasy je projížďka
na motorových člunech po podzemní říčce
Punkvě. Součástí plavby je prohlídka
Masarykova dómu, nejkrásnější prostory
Punkevních jeskyní.
Pustý žleb
P 26, P 35, P 42, C 83 a C 94
Pustý žleb je hluboké krasové údolí mezi
městysem Sloup a Skalním mlýnem. V horni
části, v oblastí ponorů Sloupského potoka,
se nacházejí známé veřejnosti přístupné
Sloupsko-šošůvské jeskyně s jeskyní Kůlnou.
Dominantou je skalní pilíř Hřebenáč, levou
stráň Sloupského údolí zaujímá přírodní
rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně.
Střední část Pustého žlebu má ráz meandrujícího divokého kaňonu. Ve strmých stráních
Punkevní jeskyně
P 26: 1,83 km
P 35: 1,83 km P 42: 1,83 km
C 61: --
C 83: 81,04 km C 94: 92,52 km
Punkevní jeskyně se nacházejí v Pustém
žlebu, 2 km od informačního centra Skalní
mlýn proti proudu říčky Punkvy. Byly
postupně objevovány v letech 1909 - 1933
17
je vyvinuto přibližně 500 jeskyní. Mezi nejvýznamnější patří zimoviště netopýrů Propast
U Obrázku, jeskyně Novoroční a Sedmnáctka.
Ve skalním amfiteátru Koňského spádu je
jeskyně Řečiště a umělá štola do Amatérské
jeskyně. Na dně žlebu je dochován relikt
staré průtokové jeskyně - Čertova branka.
Pod skalními stěnami Berana a Rorejsů
leží vchod jeskyně Zazděné. U veřejnosti
přístupných Punkevních jeskyní vyvěrá po
velmi dlouhé podzemní cestě Amatérskou
jeskyní říčka Punkva.
V dolní části žlebu se Punkva ještě na krátkou
dobu ztrácí v tzv. Malém propadání a společně
s vodními toky, které se propadají v okolí
Ostrova u Macochy a Vilémovíc, vyvěrá
v Malém Výtoku. Kaňonovitý charakter žlebu
dokresluji skalní stěny Majdaléna, Kůň
a Stěna zapadajícího Slunce. Spodní část
Pustého žlebu je součástí národní přírodní
rezervace Vývěry Punkvy.
Současná moderní telekomunikační věž
byla uvedená do provozu v srpnu roku 2001.
Jejím investorem byla tehdy firma Eurotel
Praha, spol. s r.o. Zastřešený vyhlídkový
ochoz se nachází se ve výšce 32 m nad
patou stavby a nadmořské výšce 621 m n. m.
Ocelové schodiště pro výstup na vyhlídkový
ochoz o kapacitě 27 osob čítá celkem
168 schodů.
Z ochozu je návštěvník rozhledny odměněn
pohledem na celé území CHKO Moravský
kras, od Helišovy skály na SV po Hády na
JZ, a ze vzdálenějších míst mimo jiné např.
na chladící věže elektrárny Dukovany ve
vzdálenosti cca 52 km na JZ, dále Pálavské
kopce u Mikulova ve vzdálenosti 57 km na JV,
na SV nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny
kopec Skalky u Benešova s meteorologickým
radarem v nadmořské výšce 735 m n. m.,
na JZ pohoří Českomoravské vysočiny, na
JZ podstatnou část Boskovické brázdy atd.
Rozhledna Veselice - Podvrší
P 26: 6,59 km
P 35: 6,59 km
P 42: 6,59 km
C 61: --
C 83: --
C 94: --
Název kopce na němž rozhledna stojí
je Podvrší. Na tomto kopci již rozhledna
v minulosti stála. Nacházela se v místě
sousedícího triangulančního bodu. Vznikla
někdy ve 20-tých letech 20. století a společně s triangulančním bodem sloužila
k zeměměřičským pracím. Byla vybavena
žebříky umožňující výstup do výšky cca 21 m
nad vlastní kopec, jehož nadmořská výška
činí 590 m n.m. Odstraněna byla v roce 1947.
18
Rudice - Větrný mlýn
Z rozhledny jsou viditelné i tři další
rozhledny, a to Babí lom u Lelekovic na
J, na Z Milenka u Rudky a rozhledna u obce
Kozárov.
Provozovatelem rozhledny je obec Vavřinec.
P 26: --
P 35: --
P 42: 29,59 km
C 61: 36,93 km C 83: 47,97 km C 94: 47,97 km
Větrný mlýn na Tumperku, zvaný Větřák je
nápadnou dominantou Rudice. Jde o jeden
z šesti kamenných mlýnů holandského
typu, které se v okolí nacházejí. Kamenná
válcová stavba skládaná z vápence je 7,5 m
vysoká. Síla zdiva spodního podlaží je 135 cm.
Kuželová, původní šindelová střecha byla
otáčivá s možností nastavení hřídele s lopatami do příznivého větrného proudu. Mlýn byl
zbudován v roce 1865. V roce 1940 byl mlýn
uzavřen a mlynářské právo bylo definitivně
zrušeno v roce 1945.
Od roku 1994 je ve mlýně otevřeno muzeum
obce Rudice - expozice speleologie, mineralogie a historie hornictví a hutnictví. Součástí
expozice je Geopark vybudovaný pod širým
nebem v těsné blízkosti. Na ukázkách hornin
je dokumentována geologická minulost
Drahanské vrchoviny a Moravského krasu.
Rudice
P 26: --
P 35: --
P 42: 29,44 km
C 61: 36,70 km C 83: 47,74 km C 94: 47,74 km
Obec s hornickou tradicí leží ve střední
části Moravského krasu. Název je odvozen
od železné rudy, která se v okolí těžila až do
konec 19. století. Obec má tři části. Nejstarší
je Dědina ve spodní části. Hajce jsou položeny
na severozápadním okraji obce. Nejvýše
položenou částí je Tumperk. Významnou
dominantou je větrný mlýn na Tumperku.
Kaple sv. Barbory je zasvěcena patronce
horníků a jeskyňářů. Pod obcí probíhá
značná část druhého největšího jeskynního
systému Moravského krasu Rudické propadání - Býčí skála.
Rudické doly
P 26: --
P 35: --
P 42: 30,63 km
C 61: 35,47 km C 83: 46,51 km C 94: 46,51 km
Staré hornické centrum Rudice bylo založeno
v místech výskytu pestrobarevných rudických
vrstev, které obsahovaly velké množství
limonitických železných rud.
Ruda se v 18. a 19. století těžila hlubinným
způsobem - ražbou šachet a štol, které
sahaly do hloubky až 120 m. Pro starší těžbu
19
Rudické propadání patří k největším ponorům v České republice. Bylo prozkoumáno
v roce 1985, kdy potápěči proplavali sifony
od Býčí skály do koncových partií.
jsou typické drobné dobývky - pinky. Ve 20.
století se těžily kaolinické jíly a stavební
písky. Pozůstatkem důlní činnosti je řada
malých jezírek neboli "luží". Těžba vrstev
byla doprovázena nálezy druhohorních
zkamenělin a rudických geod.
Skalní mlýn
Rudické propadání
P 26: --
P 35: --
P 26: 0,00 km
P 35: 0,00 km
P 42: 0,00 km
C 61: 0,00 km
C 83: 0,00 km
C 94: 0,00 km
P 42: --
C 61: 37,84 km C 83: 48,88 km C 94: 48,88 km
Původní mlýn na řece Punkvě. V dnešní
době slouží jako stanice Správy Chráněné
krajinné oblasti Moravský kras, nalézá
se zde dispečink a informační služba.
Místo je výchozí stanicí vláčku, který vede
k Punkevním jeskyním.
Sloup
P 26: 10,99 km P 35: 10,99 km P 42: 10,99 km
C 61: --
Jeskynní systém Rudické propadání - Býčí
skála v Moravském krasu je se svojí délkou
více jak 12 km druhý nejdelší v České
republice. Nejmocnější příkrov devonského
vápence dal vzniknout i 153 m hluboké Rudické propasti, nejhlubší v České republice.
V místě Rudického propadání se Jedovnický
potok ztrácí z povrchu do podzemí. Podzemní
tok Jedovnického potoka padá do hloubky
86 m soustavou vodopádů, z nichž nejvyšší
měří 35 m. Do podzemního Jedovnického
potoka se vlévá několik přítoků, jedním
z nich je Tipeček, který využívá obec Rudice
jako zdroj pitné vody. Jedovnický potok
vyúsťuje na povrch u jeskyně Býčí skála
v Josefovském údolí.
C 83: 73,43 km C 94: 84,91 km
Městys Sloup je severní vstupní branou
do chráněné krajinné oblasti Moravský kras
a významné poutní místo. Nadmořská výška
Sloupu je 470 m n. m. Vznik městyse se
datuje od poloviny 11. století. Nejstarší
věrohodný doklad o existenci Sloupu je
z roku 1373 v Zemských deskách moravských, kosterní nálezy v jeskyni Kůlna však
svědčí o osídlení již v době neandrtálského
člověka. V roce 2000 získal Sloup prestižní
titul "Vesnice roku" a jako vítěz soutěže pak
reprezentovala Českou republiku v Evropské soutěži vesnic.
Přírodní dominantou městyse a největší
turistickou atraktivitou jsou místní Sloup-
20
sko-Šošůvské jeskyně se světoznámou
Eliščinou jeskyní, krápníkem Svícnem
a jeskyní Kůlnou. Vstupnímu areálu jeskyní
vévodí osamělé skalisko "Hřebenáč", podle
jehož sloupovitého tvaru je odvozen název
městyse.
Mezi kulturní památky městyse patří
zejména barokní kostel Panny Marie
Bolestné, postavený v letech 1751 - 1754.
V kryptě kostela je pochována jeho zakladatelka hraběnka Karolina z Rogendorfu.
Další kulturní památkou je místní fara, kde
hraběnka v roce 1759 zemřela. K registrovaným památkám patří také jeskyně Kůlna,
v níž byly nalezeny kosterní pozůstatky
neandrtálského člověka a která je evropským archeologickým unikátem. Na území
Sloupu se kromě těchto zapsaných památek nachází několik drobných objektů
sakrální architektury, včetně kapličky
sv. Peregrina. Městys má také tři památné
stromy: lípu u Hřebenáče (cca 250 let) a dvě
Salmovy lípy na Salmově hřbitově
(cca 150 let)
proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Při rekonstrukci
v roce 1997 byla přemostěna Stupňovitá
propast a návštěvníkům se tak otevřel nový
netradiční pohled. Propast Nagelova,
hluboká 80 metrů, je největší podzemní
propastí svého druhu v České republice.
Pro návštěvníky je zpřístupněna dvěma
vyhlídkovými můstky.
Šošůvská část jeskyně, objevená na počátku
20. století, je charakteristická křehkou
a barevnou krápníkovou výzdobou.
Sloupsko - Šošůvské jeskyně
Stará a Nová Rasovna
P 26: 11,41 km P 35: 11,41 km P 42: 11,41 km
P 26: 16,58 km P 35: 16,58 km P 42: 16,58 km
C 61: --
C 61: --
C 83: 72,89 km C 94: 84,37 km
C 83: 66,69 km C 94: 66,69 km
Stará a Nová Rasovna, místa v nichž potok
Bílá voda mizí v hlubinách země, jsou
součástí tajemného světa podzemí CHKO
Moravský kras.
Původní ponor potoka Bílá voda Stará Rasovna je dnes již suchý a potok se do tohoto
systému vlévá jen při povodních, kdy ponor
Rozsáhlý komplex dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořený ve dvou
patrech. Jeskyně je významným nalezištěm
koster jeskynních medvědů, lvů, hyen
a dalších živočichů. Prostora nazývaná
Eliščina jeskyně má velmi bohatou krápníkovou výzdobu a také vynikající akustiku,
21
Studánka Pod hradem
P 26: --
P 35: --
P 42: --
C 61: 17,78 km C 83: 28,82 km C 94: 28,82 km
Nová Rasovna nestačí pobrat všechnu vodu.
Zajímavostí je, že se ponor nachází při
vstupu do nepřístupné jediné ledové jeskyně
v Moravském krasu a teplota se zde může
pohybovat až okolo bodu mrazu.
Potok Bílá voda v podzemí pokračuje Amatérskou jeskyní a po soutoku se Sloupským
potokem tvoří říčku Punkvu.
Přírodní rezervace Bílá voda byla vyhlášena
dne 3. 8. 2000 a zahrnuje zde se nacházející
jeskynní systémy (jeskyně Stará Rasovna,
Nová Rasovna, Holštejnská, Piková Dáma,
Spirálka a další).
Známá studánka se nachází při frekventované
cyklistické trase údolím Svitavy z Adamova
do Blanska hned vpravo pod pomníkem
J. Žalmana. Ze studánky ze skály železnou
trubkou vytéká ledový pramen, jehož vody
jsou sbírány v mramorové mušli, odkud padají
do malé nádrže pod studánkou. V nádrži se
nachází betonový stup pro lidi nabírající
vodu. Nad trubkou je obrázek a úryvek
z Knihy indických moudrostí:
"Květina budiž ti sestrou a zvíře bratrem".
Studánka Na Troubkách
P 26: 14,76 km P 35: 14,76 km P 42: 14,76 km
C 61: --
C 83: 69,22 km C 94: 69,22 km
Studánka U kukačky
P 26: --
Místní polní trať Pod Troubky (také Tróbe,
nebo Na Tróbech) je významným prameništěm, které ve středověku zásobovalo nedaleký hrad Holštejn pitnou vodou. Název trati
je odvozen z nálezů zbytků dřevěného
potrubí starého hradního vodovodu. Lokalita
se nachází na Šošůvské krasové plošině,
která je rozbrázděna desítkami závrtů.
P 35: --
P 42: --
C 61: 13,56 km C 83: 24,60 km C 94: 24,60 km
Nedaleko od spodního vstupu do výzkumného
lesnického ústavu "Silviculturum" se nachází
studánka vedle paloučku s několika exotickými dřevinami. Palouček je křižovatkou
cest Hradská, Tetřeví a Doubská s několika
22
1942, kdy byla zbourána zvonička na návsi
a tehdejší obecní zástupci přislíbili, že se
postaví jiná a na vhodnějším místě.
Nyní je postavena kaple sv. Václava a Anežky
České u hřbitova, která byla v roce 2002
zkolaudována, koncem září vysvěcena a dána
do užívání všem občanům.
místními lesními pěšinami. Nad trubkou je
do betonu namalován obrázek kukačky.
Voda zde ale častěji spíše neteče než teče.
Okolí bylo v dávných dobách místem těžby
a zpracování železné rudy.
Suchý žleb
Všechny trasy
Vysílač Kojál
P 26: --
Suchý žleb je krasové údolí, které se táhne
od Holštejna ke Skalnímu Mlýnu, kde se
spojuje s Pustým žlebem.
Horní část žlebu s Holštejnským údolím
a Hradským žlebem je odvodňována tokem
Bílá voda. Největší zdrojnice Punkvy se ztrácí
v propadání Nové a Staré Rasovny.
Další část údolí, zvaná Ostrovský žleb, je
s výjimkou krátkých úseků Lopače a Krasovského potoka bez povrchových vodotečí.
K významným jeskyním Ostrovského žlebu
patří Císařská jeskyně využívaná pro speleoterapii a Balcarka.
Ve spodní, převážně lesnaté kaňonovité části
Suchého žlebu, v národní přírodní rezervaci
Vývěry Punkvy, jsou významné jeskyně
Kalova, Zazděná a Králova, dále jeskyně
Koňská jáma, Rytířská a Kateřinská.
P 35: --
C 61: --
C 83: 70,67 km C 94: 82,15 km
P 42: --
C 61: 47,02 km C 83: 58,46 km C 94: 58,46 km
Televizní vysílač Kojál se nachází na 600,3 m
vysokém vrcholu stejného jména mezi
obcemi Lipovec a Krásensko, přibližně 25 km
severovýchodně od Brna. Kojál je na první
pohled jen „obyčejný stožár“, ale ve skutečnosti je ocelová konstrukce vysílače dílem
vynikajícího tvůrce inženýrských děl profesora
doktora inženýra Josefa Wankeho, tehdy
pracovníka Hutního projektu v Praze. Po
výstavbě v roce 1959 měřil 322 m. V 80. letech
prošel rekonstrukcí, stávající stožár byl
demontován a těsně vedle byl postaven
nový o celkové výšce 340 metrů. Na vrcholu
se nachází laminátová konstrukce cca 22 m
vysoká. Tento vysílač je třetí nejvyšší stavbou
v Česku a je dvojče vysílače Krašov, který
je o dva metry vyšší.
Kojál je nevlídný kopec, kde naříká vítr, ale
také silný vysílač, který rozhodně nenaříká ...
Šošůvka - kaple
P 26: --
P 35: --
P 42: --
V obci vzniklo sdružení občanů (místních
i z jiných vesnic a měst) v květnu roku 2000,
jehož kořeny sahají přes rok 1963 do roku
23
ÚDAJE O TRASÁCH
• Trasy jsou v důležitých bodech značeny vlastním značením, jinak většinou procházejí
po turistických nebo cykloturistických značených trasách.
• POZOR! některé kontroly (K2, K3 na cyklotrase, K5 na pěší trase) nejsou přímo na
průběhu trasy a je třeba k nim odbočit a následně se vrátit na trasu.
• Kontroly pouze pro nejdelší trasy jsou, s ohledem na vzdálenost od nejbližší kontroly
a nižší počet účastníků na těchto trasách, odbavovány „dodavatelsky“ - K5 (pěší
42 km) razítko v informačním středisku u Větrného mlýna v Rudici, K8 (cyklo 94 km)
razítko v recepci Campingu Baldovec.
Důležitá upozornění!
! Pořadatel nezodpovídá za bezpečnost účastníků na trase
! Dodržujte pravidla silničního provozu
! Trasy procházejí CHKO Moravský kras. Přizpůsobte, prosím, své chování této skutečnosti.
Pěší trasy
P 26 P 35 P 42
sm.
značení
P
popis
0.00
0.00
0.00
Start - Skalní mlýn
0.12
0.12
0.12
Rozcestí u mostu
0.37
0.37
0.37
Rozcestí na kraji lesa
1.83
1.83
1.83
Punkevní jeskyně
2.02
2.02
2.02
2.50
2.50
2.50
Rozcestí Pod Salmovkou
3.31
3.31
3.31
Rozcestí - Blansek
3.86
3.86
3.86
Konec lesa
4.56
4.56
4.56
Nové Dvory - Křižovatka
5.02
5.02
5.02
Odbočení ze silnice
5.27
5.27
5.27
Královka - Odbočení na neznačenou zkratku
5.87
5.87
5.87
Návrat na značené trasy
K1 - Rozhledna Podvrší
6.59
6.59
6.59
6.78
6.78
6.78
Zřícenina Hradu Blansek (300 m)
Rozhledna Podvrší (100 m)
24
Pěší trasy
P 26 P 35 P 42
sm.
značení
P
popis
7.42
7.42
7.42
Veselice - Křižovatka
7.62
7.62
7.62
Veselice - Vstup na hlavní silnici
7.73
7.73
7.73
Veselice - Křižovatka u ZD
8.78
8.78
8.78
Vavřinec - Rozcestí na návsi
8.91
8.91
8.91
Vavřinec - Křižovatka nad obchodem
9.25
9.25
9.25
Konec Vavřince
10.59 10.59 10.59
Sloup - Vstup na hlavní silnici
10.99 10.99 10.99
Sloup - Kostel Panny Marie Bolestné
11.41 11.41 11.41
11.51 11.51 11.51
Hřebenáč
11.88 11.88 11.88
Jeskyně Kůlna
11.93 11.93 11.93
Odbočka pod jeskyní Kůlna
12.07 12.07 12.07
Hotel Břoušek
12.38 12.38 12.38
Odbočka nad Hotelem Břoušek
13.44 13.44 13.44
Šošůvka - Vstup na silnici u ZD
13.68 13.68 13.68
Šošůvka - Odbočení ze silnice
14.76 14.76 14.76
14.96 14.96 14.96
Rozcestí - Nejsvětější trojice
15.86 15.86 15.86
Holštejn - Rozcestí u Hradu
16.07 16.07 16.07
K2 - Pod hradem Holštejn
16.32 16.32 16.32
16.39 16.39 16.39
Holštejn - Jeskyně Hladomorna (100 m)
Rozcestí - Hrad Holštejn
Hrad Holštejn (50 m)
16.58 16.58 16.58
16.68 16.68 16.68
Propadání - Nová Rasovna (50 m)
Rozcestí u Staré Rasovny
Propadání - Stará Rasovna (100 m)
17.49 17.49 17.49
Rozcestí - Kalvodův kříž
17.53 17.53 17.53
17.68 17.68 17.68
Vstup na polní cestu
19.44 19.44 19.44
Ostrov - Rozcestí s vápencovým kamenem
25
Pěší trasy
P 26 P 35 P 42
sm.
značení
P
19.56 19.56 19.56
Ostrov - Informační centrum
19.62 19.62 19.62
Ostrov - Vstup na silnici
19.89 19.89 19.89
Ostrov - Křižovatka nad ZŠ
20.07 20.07 20.07
K3 - ZŠ Ostrov u Macochy (Oběd)
20.19 20.19 20.19
Ostrov - Vstup na hlavní silnici
20.63 20.63 20.63
Jeskyně Balcarka
20.69 20.69 20.69
popis
Blažkův závrt
20.70 20.70
Rozcestí u Balcarky
20.85 20.85
20.97 20.97
Rozcestí - Konec Krasovského údolí
22.08 22.08
Cyklorozcestí pod Krasovou
22.74 22.74
Krasová - Rozcestí
22.81 22.81
Krasová - Křižovatka u vodní nádrže
22.92 22.92
Krasová - Vstup na hlavní silnici
23.34 23.34
Konec Krasové - Odbočení
24.50 24.50
Jedovnice - Křížení silnice 373
25.08 25.08
Jedovnice - Odbočení pod kostelem
25.28 25.28
Jedovnice - Odbočení z náměstí
25.68 25.68
Jedovnice - Parkoviště u rybníka
25.79 25.79
Jedovnice - Rybník Olšovec
25.96 25.96
Jedovnice - Tréninkové hřiště
26.19 26.19
K4 - Kulturní dům Jedovnice
26.20
Jedovnice - Rozcestí za K4
26.29
Jedovnice - Vstup na silnici
26.34
Jedovnice - Silnice na Blansko
26.60
Jedovnice - Křižovatka na Křtiny
26.83
Jedovnice - Odbočení u ryb. Dýmák
27.39
ČOV Jedovnice
28.03
Stará huť - Rozcestí u mostu
28.17
Rozcestí nad Starou hutí
26
Pěší trasy
P 26 P 35 P 42
28.26
28.76
sm.
značení
P
popis
Dřevěný mostek u informační tabule
Rozcestí u propadání
Rudické propadání (50 m)
28.87
Rozcestí nad propadáním
29.14
Odbočení u cyklotrasy
29.44
Začátek Rudice
29.59
Rudice - Rozcestí u Větřáku
29.59
K5 - Větrný mlýn (razítko v info-centru) 20 m
29.77
Rudice - Křižovatka u obchodu
30.01
Rudice - Kaple sv. Barbory
30.52
Odbočení z cyklotrasy
30.63
Pískovna Seč (150 m)
31.03
Silnice Olomučany - Rudice
31.48
Rudice - Odbočka k VDJ
31.67
Rudice - Křižovatka u VDJ
31.97
Rudice - Rozcestí u "Luží"
32.28
Rudice - "Luže" po dolování
32.66
Rudice - Rozcestí u stavebnin
32.85
Rudice - Vstup na hlavní silnici
33.98
Křížení silnice 379
34.70
Rozcestí Harbechy
26.20
Jedovnice - Rozcestí za K4
26.25
Jedovnice - Silnice na Vyškov
26.78
Úřad Jedovnice
27.14
Konec Jedovnic
27.99
Rozcestí u lomu
28.31
Rozcestí Harbechy
29.75 36.14
Vstup na silnici
30.19 36.58
Vilémovice - Křižovatka
30.94 37.33
Vilémovice - Návrat na hlavní silnici
27
Pěší trasy
P 26 P 35 P 42
31.09 37.48
sm.
značení
P
popis
Odbočení ze silnice - Přes svodidla
31.09 37.48
Výhled na Suchý žleb
31.53 37.92
Křížení silnice v Suchém žlebu
31.58 37.97
Návrat na silnici v serpentinách
32.03 38.42
Odbočení na schody
32.09 38.48
Návrat na silnici nad serpentinami
32.20 38.59
Rozcestí před Macochou
20.70
Rozcestí u Balcarky
20.91
Samota nad Balcarkou
21.27
Konec Ostrova
23.09
Rozcestí Občiny
23.18
Odpojení turistické červené
23.24
K6 - Propast Macocha - Horní můstek
23.63 32.59 38.98
Propast Macocha - Dolní můstek (250 m)
Koňský spád (800 m)
23.69 32.65 39.04
Odbočka před WC
24.13 33.09 39.48
Rozcestí v lese
24.88 33.84 40.23
Památník Františka Křenka
Rozcestí u Kateřinské jeskyně
25.85 34.81 41.20
26.17 35.13 41.52
Kateřinská jeskyně (100 m)
Rozcestí u mostu
26.29 35.25 41.64
Cíl - Skalní mlýn
28
Cyklistické trasy
C 61 C 83 C 94
sm.
0.00
0.00
0.12
0.12
Rozcestí u mostu
0.55
0.55
3.14
3.14
Rozcestí u Kravské jeskyně
3.84
3.84
Křižovatka pod Macochou
4.77
4.77
5.16
značení
P
popis
5.16
5.55
5.55
6.48
6.48
7.13
7.13
Křižovatka pod Vilémovicemi
8.45
8.45
Vilémovice - Křižovatka
11.10 11.10
Křižovatka nad Lažánkami
14.19 14.19
Křižovatka Arnoštov (ČKD, Starohraběcí huť)
0.00
0.37
Rozcestí za Skalním mlýnem
3.15
Křižovatka Arnoštov (ČKD, Starohraběcí huť)
5.46 16.50 16.50
Křižovatka u GŘ ČKD (podél žel. vlečky)
5.72 16.76 16.76
Odbočení pod silničním mostem
6.54 17.58 17.58
Klepačov - Nájezd na silnici
7.11 18.15 18.15
Klepačov - Křižovatka u obchodu
7.41 18.45 18.45
Klepačov - Konec obce
9.72 20.76 20.76
Rozcestí za památníkem J. V. Wachtla
11.00 22.04 22.04
Rozcestí u Lichtenštejnského památníku
11.28 22.32 22.32
Nájezd na silnici
12.26 23.30 23.30
Křižovatka nad Olomučany
Rozcestí u Máchova památníku
12.86 23.90 23.90
13.23 24.27 24.27
Máchův památník (500 m - možno objet po červené zpět na trasu)
Rozcestí - pam. Hradská cesta
29
Cyklistické trasy
C 61 C 83 C 94
sm.
značení
P
13.56 24.60 24.60
16.03 27.07 27.07
17.78 28.82 28.82
popis
Studánka U kukačky (20 m)
K7 - Nový hrad - Rozcestí
Nový hrad (500 m)
Rozcestí u studánky Pod hradem
Studánka Pod hradem (10 m)
20.15 31.19 31.19
Adamov - Křižovatka
20.89 31.93 31.93
Konec Adamova - Rozcestí
21.46 32.50 32.50
Rozcestí v Josefovském údolí
23.65 34.69 34.69
Františčina huť
24.69 35.73 35.73
Josefov - Křižovatka
24.89 35.93 35.93
Jeskyně Jáchymka (500 m)
25.04 36.08 36.08
Býčí skála (50 m)
25.36 36.40 36.40
Jeskyně Kostelík
25.41 36.45 36.45
Rozcestí u jeskyně Kostelík
28.74 39.78 39.78
29.29 40.33 40.33
Jeskyně Výpustek (150 m)
Rozcestí u Drátenické jeskyně
30.43 41.47 41.47
Křtiny - Chrám Panny Marie (50 m)
30.53 41.57 41.57
Křtiny - Křižovatka
30.60 41.64 41.64
Křtiny - Odbočení za kostelem
30.77 41.81 41.81
Konec Křtin - Rozcestí
31.85 42.89 42.89
Rozcestí před Habrůvkou
32.38 43.42 43.42
Habrůvka - Nájezd na silnici
33.03 44.07 44.07
Konec Habrůvky - Cyklorozcestí
34.37 45.41 45.41
Rozcestí u pam. M. Kožešníka
34.66 45.70 45.70
Křižovatka s cyklotrasou 5077
35.47 46.51 46.51
Rozcestí - Rudické doly
36.18 47.22 47.22
Rozcestí před Rudicí
36.70 47.74 47.74
Rudice - Kaple sv. Barbory
Rudice - Křižovatka u Větřáku
36.93 47.97 47.97
Rudice - Větrný mlýn "Větřák" (170 m)
30
Cyklistické trasy
C 61 C 83 C 94
sm.
37.21 48.25 48.25
Rudice - Zkratka
37.28 48.32 48.32
Rudice - Návrat na silnici
37.55 48.59 48.59
Konec Rudice
Rozcestí u Rudického propadání
37.84 48.88 48.88
značení
P
popis
Rudické propadání (1000 m)
38.76 49.80 49.80
Začátek Jedovnic
39.17 50.21 50.21
Jedovnice - Křižovatka v Chaloupkách
39.45 50.49 50.49
Jedovnice - Cyklorozcestí
39.50 50.54 50.54
Jedovnice - Sjezd z hlavní silnice
39.54 50.58 50.58
Jedovnice - Odbočka ke kult. domu
39.60 50.64 50.64
39.81 50.85 50.85
K4 - Jedovnice - Kulturní dům
Kolem rybníka
Jedovnice - Tréninkové hřiště
Jedovnice - Rybník Olšovec
41.49 52.53 52.53
Jedovnice - Rozcestí v chatové oblasti
42.72 53.76 53.76
Cyklorozcestí - Směr Kotvrdovice
43.52 54.56 54.56
Cyklorozcestí - Směr Senetářov
44.12 55.16 55.16
Rozcestí
45.67 56.71 56.71
Senetářov - U mamuta
45.95 56.99 56.99
Senetářov - Vjezd na státní silnici
46.44 57.48 57.48
Senetářov - Sjezd ze státní silnice
Křižovatka pod Kojálem
47.42 58.46 58.46
Vysílač Kojál
48.71 59.75 59.75
Rozcestí u Černého kříže
49.39 60.43 60.43
Rozcestí (s posezením)
51.65 62.69 62.69
Rozcestí - Konec Krasovského údolí
51.79 62.83 62.83
Nájezd na státní silnici
Jeskyně Balcarka
51.94 62.98 62.98
Blažkův závrt
52.41 63.45 63.45
63.64 63.64
K3 - Ostrov u Macochy - ZŠ (oběd)
Ostrov - Křižovatka u rybníka
31
Cyklistické trasy
C 61 C 83 C 94
65.78 65.78
sm.
značení
P
popis
Křižovatka za Ostrovem
66.69 66.69
Ponor Nová Rasovna
66.98
Křižovatka u Holštejna
67.13
70.77
Nájezd na silnici u Marianína
72.52
Rozstání - Křižovatka směr Baldovec
74.68
Baldovec - Křižovatka
74.84
Baldovec - Točna autobusu
75.66
Baldovec - Kamenolom
75.98
Rozcestí před campingem
76.23
K8 - Camping Baldovec (razítko v recepci)
77.19
I. brod přes Bílou vodu
77.61
II. brod přes Bílou vodu
77.89
Brod přes přítok Bílé vody
78.71
Začátek Holštejna
79.00
Holštejn - Náves
66.98
Křižovatka u Holštejna
67.52
Holštejn - Náves
67.61 79.09
Holštejn - Křižovatka za návsí
K2 - Pod hradem Holštejn
67.86 79.34
68.07 79.55
Hrad Holštejn s jeskyní Hladomorna (300 m)
Holštejn - Rozcestí u hradu
69.22 80.70
70.30 81.78
Šošůvka - Nájezd na silnici
70.47 81.95
Šošůvka - Rozcestí na návsi
70.57 82.05
Šošůvka - Křižovatka pod kaplí
70.67 82.15
Šošůvka - Kaple sv. Václava a Anežky České
71.07 82.55
Nájezd na novou cyklostezku
72.00 83.48
Rozcestí nad Hotelem Břoušek
72.30 83.78
Hotel Břoušek - Najet na chodníček
32
Cyklistické trasy
C 61 C 83 C 94
sm.
značení
P
popis
72.45 83.93
Odbočka pod jeskyní Kůlna
72.50 83.98
Jeskyně Kůlna
72.89 84.37
Hřebenáč
73.05 84.53
Sloup - Nájezd na silnici u jeskyní
73.43 84.91
Sloup - Kostel Panny Marie Bolestné
73.79 85.27
Sloup - Křižovatka u benzinové pumpy
74.28 85.76
Sloup - Křižovatka u ČOV
74.69 86.17
Křižovatka u Hotelu Břoušek
80.40 91.88
Rozcestí Pod Salmovkou
80.86 92.34
81.04 92.52
Punkevní jeskyně
82.50 93.98
82.78 94.26
Rozcestí u mostu
52.60
Ostrov - Křižovatka u rybníka
53.05
Ostrov - Informační centrum
53.26
Ostrov - Křižovatka nad návsí
53.84
Ostrov - Větrný mlýn
53.97
Konec Ostrova
55.79
Rozcestí Občiny
55.88
Odpojení turistické červené
55.94
56.33
56.72
57.65
58.35
Rozcestí u Kravské jeskyně
60.94
61.37
Rozcestí u mostu
61.49 82.90 94.38
Cíl - Skalní mlýn
33
LEGENDA:
- Směr pokračování trasy
- Odbočení (vlevo, přímo, vpravo)
k zajímavosti nebo kontrole mimo trasu
- Pohled (vlevo, přímo, vpravo) na zajímavost u trasy
- Turistické značení pokračování trasy
- Cykloturistické značení pokračování trasy
- Značení silnice na pokračování trasy
- Silnice
- Zpevněný povrch
- Lesní a polní cesta
- Chodníček
- Stezka, pěšina
Značení tras v terénu:
Barevné odlišení značení
- Pěší
- Cyklisté
- Společné
Značky:
- Kontrolní stanoviště
- Směrová šipka s uvedením relevantních tras
- Odbočení k zajímavosti nebo kontrole mimo trasu
(název / vzdálenost)
- Pohled na zajímavost u trasy (název / vzdálenost)
34
A M C
C O M P A N Y
strategic communication and imaging
Xella
Ytong
Neria
Geofyzika
Likos
Voest Alpine
SPECIALISTA V OBLASTI PRŮMYSLOVÉ REKLAMY
AMC Company, s.r.o., gsm: +420 736 645 245, [email protected], www.amccompany.cz
5. 9. 2009 – VEČEŘE
4. 9. 2009 – VEČEŘE
Restaurace KANAS
Kolejní 14
Restaurace KANAS
Kolejní 14
17.00 - 19.30
17.00 – 21.00
6. 9. 2009 – SNÍDANĚ
5. 9. 2009 – SNÍDANĚ
Restaurace KANAS
Kolejní 14
Restaurace KANAS
Kolejní 14
7.00 – 10.00
6.00 – 9.00
Dovolujeme si Vás pozvat
na tradiční
5. 9. 2009 – OBĚD
ZŠ Ostrov u Macochy
„PUCHÝŘOVÝ BÁL“
+ NÁPOJ
5. 9. 2009
5. 9. 2009 od 20.00
v KC SEMILASSO
Palackého třída 126, Brno
Vstup na rozhlednu
Podvrší
Spojení od kolejí:
BUS č. 53:
Kolejní – Technologický park
TRAM č. 12, 13:
Technologický park – Skácelova
BUS č. 84:
Skácelova – Semilasso
KOMPLETNÍ PŘEHLED USKUTEČNĚNÝCH VH 50
ročník
rok
pořadatel
místo konání
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
XIII.
XIV.
XV.
XVI.
XVII.
XVIII.
XIX.
XX.
XXI.
XXII.
XXIII.
XXIV.
XXV.
XXVI.
XXVII.
XXVIII.
XXIX.
XXX.
XXXI.
XXXII.
XXXIII.
XXXIV.
XXXV.
XXXVI.
1973
1974
1975
1976
1977
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Povodí Odry
Povodí Odry
Povodí Odry
Povodí Odry
Povodí Odry
Povodí Labe
Povodí Labe
Povodí Vltavy
VÚV, VRV Brno
Povodí Ohře
Povodí Vltavy
Povodí Labe
Vodní zdroje
Povodí Ohře
Povodí Moravy, závod Horní Morava
Hydroprojekt Brno
Povodí Ohře
Povodí Vltavy
Vodovody a kanalizace Olomouc
Povodí Labe
Sč VaK, a.s., závod Vratislavice
Povodí Vltavy
Povodí Moravy, závod Horní Morava
Povodí Odry
Povodí Labe
ČHMÚ Praha
Povodí Ohře, a.s., závod Terezín
Povodí Vltavy, státní podnik
Pražské VaK, a.s.
Středomoravská vodárenská, a.s., Olomouc
Povodí Labe, státní podnik
Povodí Odry, státní podnik
Povodí Moravy, státní podnik
Povodí Ohře, státní podnik
Vodní díla - TBD, a.s.
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.
Vsetínské vrchy, Javorníky
Jizerské hory
Krkonoše
Šumava - Železná Ruda
Českomoravská vrchovina
Lužické hory
Slapy
Železné hory
Adršpach - Teplice
Krušné hory
Vsetínské vrchy
Moravský kras
Ašsko
Lužnice
Svatý kopeček u Olomouce
povodí Metuje
Liberecko
Šumava - Lipno
Kralický Sněžník
Štramberská vrchovina
Deštné v Orlických horách
povodí Střely
České Švýcarsko
Novohradské hory
Želiv
Bouzov
Český ráj - Maloskalsko
Beskydy - VD Šance
Chřiby
Karlovarsko
Český kras
Moravský kras
K6
Macocha
K7
Nový hrad
K8
Baldovec
CÍL
Skalní mlýn
K5
Rudice
K4
Jedovnice
K3
Ostrov u M.
K2
Holštejn
K1
Rozhledna
START
Skalní mlýn
K
P 26
P 35
P 42
C 94
C 83
C 61

Průvodce VH50 - INFOBROŽURA - Vodárenská akciová společnost

Transkript

Podobné dokumenty

Bulletin Ženy 50+

stáhnout zde - Občanské sdružení Táborité, Brno

strategický plán rozvoje mikroregionu moravský kras