1 Sexuální výchova a romány pro mládež: dva příklady z americké

Sexuální výchova a romány pro mládež: dva příklady z americké homosexuální
literatury
Mgr. Roman Trušník, Ph.D
Důležitost médií v sexuální výchově je všeobecně uznávaná a zvláště v dnešní době, kdy se
klade velký důraz televizi, Internet či časopisy pro mládež, se velmi často zapomíná na
beletrii, „krásnou literaturu“. Když se však připomíná všeobecně přijímaný názor, že přílišná
didaktičnost beletrie svědčí spíše o její nedostatečnosti než o jejích kvalitách, obvykle se
takové hodnocení vztahuje na beletrii pro dospělé. Systematicky se opomíjí skutečnost, že
náležitá sexuální výchova je klíčová především u mládeže a že literární potřeby této cílové
skupiny naplní spíše literatura pro mládež než literatura pro dospělé, u níž přece jen převažuje
její estetická funkce.
Zvláště americká homosexuální literatura, tj. literatura, která v jakékoliv podobě
zobrazuje homosexuální zkušenost, však přesvědčivě ukazuje, že často se na literární hledisko
zapomíná i u beletrie pro dospělé a zdůrazňuje se hledisko historické či sociální. Nejlépe je to
pozorovatelné u literatury o AIDS, kdy zachycení bolestné zkušenosti s tímto onemocněním
bývá zaměňováno za literární kvality. David Leavitt tak například kritizuje jinde oslavovaná
díla Paula Monetta Vypůjčený čas (Borrowed Time, 1988) nebo Stávám se mužem: životopis
uprostřed života (Becoming a Man: Half a Life Story, 1992) (Canning 369–370).
Od poloviny 60. let 20. století se však samostatným vývojem se ubírá literatura pro
mládež (young adult literature), kterou Michael Cart a Christine A. Jenkinsová definují jako
„knihy, které jsou vydávány pro čtenáře ve věku dvanácti až osmnácti let, mají protagonistu v
tomto věku a jsou vyprávěny z pohledu mladého člověka a zabývají se dospíváním (comingof-age) nebo jinými tématy a problémy, které mládež zajímají“ (Cart a Jenkins 1).
Jenkinsová v dosavadním vývoji homosexuální literatury pro mládež identifikuje tři
vývojová období: 1) období homosexuální viditelnosti; 2) období gay asimilace; 3) období
queer uvědomění / komunity (Cart a Jenkins xix). (Poznámka ke slovu „queer“, které je do
češtiny prakticky nepřeložitelné: Toto slovo s původním významem „divný, zvláštní, trhlý“ se
používalo jako jedno z pejorativních označení pro gaye a lesbičky, někteří z nich však v
posledních přibližně dvaceti letech slovo přijali jako ironické sebeoznačení, které svým
pejorativním elementem má naznačovat uvědomění a hrdost na svou sexuální orientaci.)
Vzhledem ke specifickým cílům literatury pro mládež je tato literatura obvykle při
úvahách o americké literární historii zcela opomíjena. David Bergman tak může vést diskusi,
zda prvním románem o AIDS v americké literatuře byl v roce 1988 román Údolí stínu (Valley
1
of the Shadow) Christophera Davise nebo román Druhý syn (Second Son) Roberta Ferroa
(Bergman 228–229) a přitom ignorovat fakt, že první román o AIDS vyšel již o dva roky
dříve právě mezi romány pro mládež – jednalo se o dílo Noční draci (Night Kites) autorky
píšící pod pseudonymem M. E. Kerr.
Cílem tohoto příspěvku je ukázat, jakými různými způsoby jsou romány pro mládež
„sexuálně výchovné“. Pro ukázku jsem vybral dva romány, resp. jeden román a jednu sérii tří
románů, které patří do prvního a do třetího období vývoje homosexuální literatury pro mládež.
Jedná se o román Snažím se tě vyslechnout (Trying Hard to Hear You, 1974) Sandry
Scoppettoneové (*1936) a románová série Duhoví chlapci (Rainbow Boys, 2001), Duhová
střední (Rainbow High, 2003) a Duhová cesta (2005) Alexe Sancheze (*1957).
Všechny tyto romány působí výchovně na dvou rovinách. Především se jedná o různé
formy románu o coming outu a ty již ze své podstaty formují postoje čtenářů k homosexualitě.
Tyto romány ale navíc obsahují prvky, které se explicitně zabývají zcela konkrétními oblastmi
sexuální výchovy. Román Snažím se tě vyslechnout využívá autorka k polemice s tehdy
populární příručku dr. Davida Reubena Vše, co jste vždy chtěli vědět o sexu, ale báli jste se
zeptat (Everything You Always Wanted to Know About Sex, But Were Afraid to Ask, 1969).
Alex Sanchez se pak věnuje téměř všem oblastem sexuálního života mladých gayů a zejména
na jedné z postav ukazuje některá zásadní pochybení, jichž se mohou mladí lidé dopustit i
přes dostatečnou poučenost.
Za první dílo homosexuální literatury pro mládež se považuje román Dostanu se tam. Mělo by
to stát za tu cestu (I'll Get There. It Better Be Worth the Trip, 1969) Johna Donovanova.
Přestože Donovanův román zaznamenal přes původní obavy vydavatelství Harper & Row
značný úspěch, Cart autorovi vytýká, že vytvořil negativní model pro zobrazení
homosexuality, který se udržoval po celá sedmdesátá léta. Homosexualita je v tomto románu
prezentována jako zkušenost spojená s dospíváním (rite-of-passage experience) a jako
záležitost svobodné volby. Ba co hůř, autor spojuje homosexualitu se smrtí – smrt svého psa
vnímá protagonista Davy jako trest za líbání a „blbnutí“ (fooling around) s jiným chlapcem. Z
osmi románů pro mládež, v nichž se objevuje homosexualita a které byly vydány v
sedmdesátých letech, se ve třech objevuje smrt a v jednom znásilnění (Cart, „What a
Wonderful“, 48). Druhým v pořadí byl román Isabelle Hollandové Muž bez tváře (The Man
Without a Face, 1972), který je i u nás široké veřejnosti znám především z filmového
2
zpracování v režii Mela Gibsona z roku 1993, které však ignoruje řadu homosexuálních
motivů v románu obsažených.
Třetím v pořadí je román Sandry Scoppettoneové Snažím se tě vyslechnout (Trying
Hard to Hear You, 1974). Román je založen na skutečných událostech. Sama autorka
přiznává, že režírovala studentské divadelní představení, kde se mezi herci vyskytoval
chlapecký pár, užší spojitost se skutečností však odmítá (Ellen Hart).
Vypravěčkou románu odehrávajícího se v létě roku 1968 je šestnáctiletá Camilla
Crawfordová, která se se skupinou vrstevníků v rámci programu Mladí na jevišti (Youth on
Stage) účastní nastudování muzikálu Cole Portera Cokoliv (Anything Goes, 1934). Jejím
nejlepším kamarádem je o rok a půl starší Jeff Grathwohl. Asistentem režisérky představení
je Phil Chrystie, do něhož je Camilla stejně jako řada dalších dívek bezmezně zamilovaná.
Camille se podaří navázat vztah s Philem, ale jak se později ukáže, Philův zájem o Camillu
byl vyvolán především tím, že si byla tak blízká s Jeffem, s nímž se Phil snažil spřátelit.
To se Philovi nakonec podaří, zájem okolí však začaly budit jejich společné vyjížďky
autem. Všeobecně se mělo za to, že Phil jede s Jeffem za nějakou dámou, jež má Jeffa
připravit o panictví. Pravda se však ukázala zanedlouho na večírku, kde byli Jeff a Phil
přistiženi při líbání.
Společnost herců je šokována, Jeffa a Phila zesměšňují a objevuje se řada
homofobních vtipů a narážek. Jeff a Phil se snaží na veškeré útoky reagovat s nadhledem,
přestože je zjevné, jak je zraňují. Situace se vyhrocuje v okamžiku, kdy radikálnější část herců
polapí na pláži Jeffa a pokouší se jej vymáchat v dehtu a obalit peřím. Ačkoliv si někteří
přátelé uvědomují, že zde končí veškerá legrace, obávají se zavolat policii, aby Jeffova a
Philova homosexualita nevyšla najevo před jejich rodiči. Situaci však zachrání Hank Allen,
černošský mladík, který přes odpor své komunity chodil s běloškou Maurou Harrisovou,
představitelkou hlavní role v představení. Jeff se v minulosti zastal jejich vztahu a nyní mu
Hank jeho službu oplatil.
Phil je útoky, jimž je vystaven, zaskočen a nechá se vmanipulovat do situace, kdy
tvrdí, že homosexualita je volba a že je schopen vztahu se ženou. To chce ostatním dokázat na
svolné Penny, která se mu dobrovolně nabídla. Při cestě „na místo činu“ však dojde k
autonehodě, při níž Phil i Penny tragicky zahynou.
Ačkoliv se všeobecně očekává, že Jeff se odmítne zúčastnit premiéry, nakonec
vystoupí, protože neuznává princip „oko za oko“. Nakonec se usmíří i s Camillou a v závěru
románu se dozvídáme, že si na univerzitě našel jiného chlapce, s nímž plánuje krásný vztah.
3
Hlavním tématem románu Snažím se tě vyslechnout jsou důsledky společenských předsudků
na partnerské vztahy, které nějakým způsobem vybočují z toho, co komunita považuje za
„normální“. Setkáváme se zde s prvním vztahem dvou chlapců, kteří procházejí coming
outem a jejichž vyrovnanost s vlastní homosexualitou je ověřována nepřátelskými reakcemi
okolí, které vyplývají právě z předsudků a neznalosti. Vedle tohoto vztahu staví autorka vztah
bělošky Maury Harrisové a černocha Hanka Allena, kteří na nepříznivé reakce svého okolí
narážejí také.
Postavy v románu se snaží se svými předsudky aktivně bojovat. Coming out Jeffa a
Phila v autorčině podání zcela přesně odpovídá definici, jež považuje coming out za
vyrovnání s internalizovanou homofobií. V okamžiku, kdy Camilla a Jeff diskutují o podstatě
a „normálnosti“ homosexuality, se jen letmo dozvídáme o existenci jistého Joea Martina,
studenta posledního ročníku na Philově univerzitě, když Jeff říká: „S Philem jsme ho šli
navštívit… je to skvělý chlapík. Každopádně si s námi o celé věci popovídal a říkal spoustu
věcí, které dávají smysl“ (Scoppettoneová 205). Joe Martin tedy zamilované, přesto však
tápající dvojici vysvětluje, „jak to chodí“ a plní významnou edukativní roli ve funkci mentora.
S nedostatkem informací a s předsudky se snaží vyrovnat i Camilla. Na této postavě
však autorka ukazuje, že nebezpečné jsou nejen nedostatečné informace, ale také informace
zkreslené a nesprávné, k nimž se čtenáři ve své dobře míněné snaze dostanou. Camilla si totiž
zakoupí tehdy populární příručku dr. Davida Reubena Vše, co jste vždy chtěli vědět o sexu, ale
báli jste se zeptat (Everything You Always Wanted to Know About Sex, But Were Afraid to
Ask, 1969) a pod vlivem glorioly, kterou vyvolávají Reubenovy tituly a funkce, nekriticky
přijímá jeho nesmyslná a nekoherentní tvrzení o zvrácenosti homosexuality, podle nichž jsou
tytéž charakteristiky u homosexuálního vztahu považovány za negativní a u heterosexuálního
vztahu za pozitivní. Teprve pod tíhou argumentů jiných postav (Jeffa, své matky, která je
profesí psychoanalytička, významně mlčící majitelky knihkupectví) je Camilla schopna
přijmout skutečnost, že tato kniha představuje brak napsaný pro peníze.
Tím, že autorka vedle sebe staví problémy lásky mezi příslušníky odlišných ras (Hank
a Maura) a příslušníky stejného pohlaví (Jeff a Phil) a spatřuje je v panujících předsudcích,
však vysílá poselství o rovnosti různých forem lásky, jež v závěru románu většina postav
přijímá. Z našeho pohledu je však důležitá společenská role románu, kdy autorka otevřeně
polemizuje s konkrétním textem a mladé čtenáře varuje před nekorektností tehdy populární
příručky dr. Reubena. Tato diskuse se však v románu vyskytuje v podobě „volného motivu“,
tj. motivu, který by v případě vypuštění významným způsobem nenarušil děj románu.
4
V poněkud jiné situaci se nacházejí protagonisté Sanchezovy „duhové série“ téměř dvacet let
po vydání románu Sandry Schoppettoneové. Všechny tři romány se zabývají především
problémy s dospíváním a coming outem tří protagonistů (Jason Carrillo, Kyle Meeks a Nelson
Glassman). V románu Duhoví chlapci procházejí coming outem Jason a Kyle a začíná jejich
vztah, v románu Duhová střední Jason, basketbalová hvězda na své střední škole, odhaluje
svou sexuální orientaci veřejně a na základě svého vystoupení v médiích přichází o atletické
stipendium a ve třetím dílu série, románu Duhová cesta, cestuje Jason v doprovodu Kylea a
Nelsona z předměstí Washingtonu, D.C., do Kalifornie, kde má přednést motivační pojev na
střední škole pro homosexuální mládež.
Zatímco polemika Scoppettoneové s Reubenovou knihou představuje pouze volný
motiv, čtenáři Sanchezovy řady si musí klást otázku, zda autor ve svém pokusu vzdělat
čtenáře nezašel příliš daleko a zda jeho romány neslouží více jako svépomocná příručka než
jako dílo imaginativní literatury. Sanchez se totiž nesnaží poukázat na některé, ale téměř na
všechny problémy spojené s dospíváním gayů. Zdálo by se, že romány slouží jako pouhý
nositel informací.
Tato autorova strategie je zjevná již z volby typů tří hlavních postav, což jsou klasický
americký atlet hispánského původu, bisexuál (Jason), tichý mladík stojící mimo dav, nicméně
také dobrý sportovec (Kyle) a archetypální rozevlátý až zženštilý „buzík“ (Nelson). Již tato
volba postav, jejichž pohledy se pravidelně střídají při vyprávění jednotlivých kapitol,
umožňuje téměř kterémukoliv homosexuálnímu či bisexuálnímu čtenáři identifikovat se s
některou z hlavních postav.
Jako hlavní nositel „didaktických“ prvků slouží Nelson, na kterém je jeho sexuální
orientace na první pohled zjevná. Nelson navíc patří mezi politicky uvědomělé – pravidelně
se zúčastňuje schůzek podpůrné skupiny pro gaye a lesbičky, jeho matka se aktivně účastní
činnost organizace PFLAG (Rodiče, rodiny a přátelé lesbiček a gayů; Parents, Families, and
Friends of Lesbians and Gays).
Paradoxně je to však Nelson, tedy postava teoreticky nejlépe vzdělaná, která se
dostává do nepříjemné situace, a to ve chvíli, když se na Internetu seznámí se starším mužem
a přestože má příslušné informace o bezpečném sexu, ve své obavě z odmítnutí v případě, že
by požadoval použití kondomu, svolí k nechráněnému pohlavnímu styku. Nelsonova matka je
pochopitelně krajně znepokojena a Nelson je nucen podstoupit řadu vyšetření a očkování proti
hepatitidě, nicméně nakonec (jak jinak) se ukáže, že se nenakazil a na konci série i jemu je
dáno prožít naplněný vztah s přítelem.
5
Kromě tohoto případu, který ukazuje na typickou situaci „pro jednou se nemůže nic
stát“, obsahuje Sanchezova série románů celou řadu dalších otázek a kulturních fenoménů,
které s nimiž se současní mladí Američané mohou setkat. Motiv AIDS se výrazným
způsobem opakuje ještě jednou, když se Nelson seznamuje s mladíkem svých snů, nicméně
později se ukáže, že stejně jako řada jeho pohledných kamarádů je HIV pozitivní.
Mezi další problémy, na něž román poukazuje, patří například:
•
kouření – po celou dobu Nelson k nelibosti svého okolí kouří, teprve po seznámení s
přítelem se toho zlozvyku zbavuje
•
rasové otázky – Jason je představen jako Američan hispánského původu, na jeho
rodinné situaci je poukazováno na negativní vlivy hispánského machismu.
•
role podpůrných skupin – nejen podpůrných skupin pro samotnou mládež, ale také
význam podpůrných skupin pro rodiče mladých gayů a lesbiček (PFLAG)
•
marginalizace gayů – opět je ukázáno především na postavě Nelsona, který po celou
dobu vystupuje jako otevřeně homosexuální postava a je terčem šikany ze strany
spolužáků i širšího okolí
•
skupinové, „stádní“ chování – důležitost toho, kdo s kým se baví a kdo s kým sedí u
oběda. Jason jako jeden ze špičkových sportovců je v tomto ohledu vystaven silné
sociální kontrole.
•
vliv a dosah médií – opět především na důležitosti Jasonova prohlášení a na tom, co
následuje.
•
důležitost politických prohlášení – cesta za vyslovením povznášejícího proslovu je
tématem celého třetího dílu série.
•
ghettoizace – školy pro gaye a lesbičky je možno vnímat nejen v pozitivním smyslu,
ale také jako únik do ghetta.
•
průběžné poskytování informací o gay a lesbickém hnutí – postavy např. potkávají
příslušníky skupiny Radical Faeries
•
sebevraždy gayů – Nelson v mládí kvůli své sexuální orientaci zvažoval spáchání
sebevraždy.
•
vzor pro mládež / spolužáky – jako vzor slouží zejména Jason jako sportovní hvězda
vystavená diskriminaci.
•
problematika dalších variant lidské sexuality – cestovatelé se v New Orleans setkávají
s transsexuálem, který vypadá jako Britney Spears
6
Přetíženosti u čtenářů oblíbené řadu knihy si však nemohli nevšimnou ani recenzenti. Nancy
Gardenová v recenzi knihy Duhová střední poznamenává, že „dobře míněné diskuse o AIDS
občas vypadají spíše jako chabě maskovaná varování mladým čtenářům než jako skutečné
rozhovory mezi přáteli“ (Garden). Michael Cart pak upozorňuje na zjevnou didaktičnost
románu Duhová cesta: „Na cestě se mladíci setkávají s různými lidmi a ocitají se v různých
situacích, které se zdají být zjevně vykonstruované, aby vzdělávaly čtenáře.“ Postavu Nelsona
pak označuje za „znepokojivě předvídatelnou“ (Cart, recenze).
Vzhledem k průhlednosti Sanchezových motivů situaci nezachrání ani to, že jeho
romány se neomezují na pouhé sdělování informací, ale snaží se diskutované problémy ukázat
na konkrétních postavách v kritických situacích.
Informativní role románů Alexe Sancheze je navíc demonstrována i mimoliterárně.
Brožovaná vydání (první vydání v pevné vazbě neměl autor k dispozici) obsahují na konci
jednotlivých svazků komentovaný adresář organizací, které mohou být pro čtenáře užitečné
při řešení konkrétních problémů, mezi něž patří organizování skupin vrstevníků, problematika
násilí a zločinů z nenávisti vůči gayům a lesbičkám, organizace kampaní zaměřených na
lidská práva, problémy s rodiči, oblast HIV a AIDS, sexualita teenagerů, sebevraždy mladých
gayů a lesbiček, otázky týkající se gayů a lesbiček na Internetu nebo poskytování právnické
pomoci pro mládež a řešení otázek týkajících se aktivismu mládeže.
Tyto dva příklady ukazují, že americká literatura pro mládež zcela běžně obsahuje didaktické
elementy, které se snaží výchovně působit na čtenáře. Uvedené dva příklady amerických
homosexuálních románů pro mládež se však liší v míře, v níž jsou předávané informace
zakomponovány do struktury románů: zatímco u Scoppettoneové se explicitní informace
omezují na kritiku knihy Davida Reubena, která má podobu volného motivu, tj. je možné ji
vyčlenit z děje, aniž by děj byl významným způsobem ovlivněn, u románů Alexe Sancheze
jsou předávané informace pevnou součástí struktury románu a děj je na nich vystaven. Jejich
aktivním zapojením se na jedné straně zvýrazňuje jejich význam, na straně druhé však
vzhledem k jejich nadbytku romány „duhové“ série místy přestávají být důvěryhodné i jako
literární díla pro mládež, u nichž se určitá míra didaktičnosti nepovažuje za negativní.
7
Roman Trušník, Ph.D.
Fakulta humanitních studií
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Nám. T. G. Masaryka 1279
760 01 Zlín
email: [email protected]
Literatura:
Bergman, David. The Violet Hour: The Violet Quill and the Making of Gay
Culture. New York: Columbia UP, 2004.
Canning, Richard, ed. Gay Fiction Speaks: Conversations with Gay Novelists. New York:
Columbia UP, 2000.
Cart, Michael. „What a Wonderful World: Notes on the Evolution of GLBTQ Literature for
Young Adults.“ ALAN Review 31, no. 2 (Winter 2004): 46–51.
Cart, Michael. Recenze knihy Alex Sanchez: Rainbow Road. Booklist 1. září 2005: 102.
Cart, Michael, a Christine A. Jenkins. The Heart Has Its Reasons: Young Adult Literature
with Gay/Lesbian/Queer Content, 1969–2004. Lanhan, MD: Scarecrow Press, 2006.
Garde, Nancy. „Boys Grow Up.“ Recenze knihy Alex Sanchez: Rainbow High. Lambda Book
Report květen 2004: 331.
Hart, Ellen. „Ellen Interviews Sandra Scoppettone,“ in Ellen Hart (Ellen Hart, 2005),
http://www.ellenhart.com/int_scop.html.
Sanchez, Alex. Rainbow Boys. New York: Simon & Schuster, 2001.
Sanchez, Alex. Rainbow High. New York: Simon & Schuster, 2003.
Sanchez, Alex. Rainbow Boys. New York: Simon & Schuster, 2005.
Scoppettone, Sandra. Trying Hard to Hear You. 1974. Los Angeles: Alyson Publications,
1996.
8