Samuel Huntington: Střet civilizací

STŘET CIVILIZACÍ
Boj kultur o proměnu světového řádu
Samuel P. Huntington
Rybka Publishers, Praha: 2001
ÚVOD
ČÁST I.:
pokus o interpretaci glob. pol. po skončení SV
(6)
SVĚT CIVILIZACÍ
1 NOVÁ ÉRA VE SVĚTOVÉ POLITICE
1.1 Úvod: vlajky a kulturní identita
glob. p. se nově def. podle kulturních linií
(11)
hledání nepřítele:
M. Dibdin - "Nedokážeme li nenávidět to, čím nejsme,
nemůžeme milovat to, čím jsme."
ústřední teze knihy: Kultura a kulturní identity, které jsou v nejširším ohledu
zároveň identitami civilizačními, utváří ve světě po SV vzorce
soudržnosti, rozpadu a konfliktu.
(12)
1.2 Jiné světy?
- muslimové tradičně rozdělují svět na dár al-Islám a dár al-Harb, krajinu míru a
krajinu války
(21)
1.3 Srovnání světů: realita, úspornost a předvídání
civilizační paradigmata: 1)
2)
3)
4)
Ukrajina -
integr. síly ve světě existují a jsou právě výsledkem
protichůdných sil kulturního prosazování civilizačního
vědomí
svět je v jistém smyslu rozdělen na dva, ale zákl. rozdíl
je mezi dominantní civilizací Západu a všemi
ostatními, které však mají velmi málo společného
nár. státy jsou a budou nejdůležitějšími činiteli
světového dění, ale jejich zájmy, spojenectví a
konflikty čím dál více určují kulturní a civilizační
faktory
svět je anarchií, plný kmenových a nacionálních
konfliktů, avšak největší nebezpečí pro stabilitu
představují konflikty mezi státy nebo skupinami z
různých civilizací
(26)
civilizační zlomová linie: pravoslavný východ X uniatský západ
-->
po případném rozdělení Ukrajiny UZ vhodným
adeptem pro vstup do EU
(27)
2 CIVILIZACE V DĚJINÁCH A DNES
2.1 Podstata civilizací
- dějiny jsou dějinami civilizací
- Civilizace v sg.
X
civilizace v pl.
náboženství
-
(31)
za všech prvků objektivně def. civilizaci je nejdůležitější (32)
- "Civilizace jsou nejdelším příběhem. Přečkávají politické, ekonomické, a dokonce i
ideologické převraty."
- Bozemanová: "Politické syst. jsou pouze pomíjivé prostředky na hladině civilizací.
(35)
Quigley: stádia civilizace:
1)
míšení
2)
těhotenství
3)
expanze
4)
konfliktů
5)
univerzální říše
6)
úpadku
7)
invaze
- civilizace jsou entity kulturní, nikoliv politické (Jedinými státy, které jsou zároveň
civilizacemi jsou Čína a Japonsko)
Matthew Melko: existuje shoda o 12 nám známých civilizací
zaniklé:
1) mezopotámská
2) egyptská 3) krétská
4) antická
5) byzantská 6) mayská
7) incká
existující:
8) čínská
9) japonská 10) indická 11) islámská
12) západní
-->
někteří autoři rovněž počítají ortodoxní ruskou
civilizaci jako nezávislou na své mateřské a západní civilizaci
-->
Huntington k těmto 6 existujícím civilizacím řadí ještě
latinskoamerickou a africkou
Hlavní současné civilizace
ČÍNSKÁ
od r. 1500 př. n. l. či 2500 př. n. l.
JAPONSKÁ -
1) někteří autoři spojují jap. kulturu s čínskou pod civilizace
Dálného východu
(37)
2) je potomkem civilizace čínské; 100 - 400 n.l.
HINDUISTICKÁ
-
ISLÁMSKÁ -
700 nl.
mnoho subcivilizací (arabská, turecká, malajská, perská)
ZÁPADNÍ
700 - 800 nl.
tři hl. části: evropská, severoam. latinskoam.
LATINSKOAM.:
1) Evropa a S. Am. prošli reformací a
došlo ke sloučení kat. a protest. kultury
X
Lat. Am. je výhradně katolická
-
1500 př. nl.
2) vyznačuje se sevřenou autoritářskou
kulturou
(38)
AFRICKÁ
-
buddhismus -
většina autorů ji neuznává
sev. kontinentu je islámský; Etiopie je historicky civilizace
sama o sobě zbytek je z období kolonialismu pozápadněn
jako jediný není spjat s žádnou civilizací
stejně jako křest. a islám se i buddhismus rozdělil na 2 hl.
větve a stejně jako křesťanství nedokázal přežít v zemi
původu
svého
2.2 Vztahy mezi civilizacemi
původně mezi civilizacemi nedocházelo ke kontaktům
buddhismus snad nejdůležitějším kulturním rozptylem, který nebyl
důsledkem vojenských výbojů, bylo rozšíření buddhismu do
Číny
války probíhaly mnohem více uvnitř civilizací než mezi nimi
(43)
západní civilizace vývoj západní kultury začal mezi 11. a 13. st. a
usnadnilo jej "časté a systematické přisvojování si
vhodných prvků z vyšších civilizací islámu a Byzance"
evr. země a kolonie v r. 1914 kontrolovaly 84%
zemského povrchu
(44)
-->
jedině ruská, japonská a etiopská civ.
byly schopny vlivu západu vzdorovat
západ dobyl svět nikoliv nadřazeností svých idejí,
hodnot, nebo náboženství, ale především větší
schopností používat organizované násilí (45)
"západní expanze" již skončila a naopak započala
"revolta proti západu"
(47)
velké ideologie 20. století
-
všechny jsou produktem západu; žádná jiná
civilizace nikdy pol. ideologii nevytvořila, na
západě však zase nikdy nevzniklo významné
náboženství
s tím jak se svět vzdaluje západu upadají i
ideologie
-->
nastává soumrak
vestfálského modelu odluky náboženství od
glob. pol.
(48)
3 UNIVERZÁLNÍ CIVILIZACE?
MODERNIZACE A POZÁPADNĚNÍ
univerzální civilizace
-
západní civilizace
-
-
můžeme ji označovat za soubor názorů, doktrín a
hodnot, které dnes zastává mnoho lidí v západní
civilizaci a i někteří lidé z civilizací jiných
dá se označit jako "davoská kultura"
(53)
její podstatou je Magna Charta, a ne Magna Mac
sběr a šíření zpráv na globální úrovni ovládají dvě am. a 2 evr. společnosti (54)
-
hl. zdrojem odporu a nepřátelství nezápadních zemí vůči Západu je míra západní
nadvlády ve sféře globální komunikace
(55)
univerzální civilizace
-
pokud by se mělo schylovat k univerzální civilizaci,
pak by se musela objevit tendence k univerzálnímu
jazyku a náboženství
(56)
1958: 9,8%; 1992: 7,6%
1958: 2,7%; 1992: 3,5%
počet mluvicích:
angličtina
arabština
angličtina
jazyk, který není vlastní 92% populace nemůže být jazykem celého
světa, ale může být Language of Wider Communication, LCW - tzv.
lingua franca
(57)
-
náboženské obrození
-
dochází k němu ve 2. pol. 20.st.
počty populace hlásící se k hl. světovým náboženstvím
islám v roce 2025 zřejmě převýší % křesťanů a dosáhne 30%
(61)
(62)
(63)
3.1 Univerzální civilizace: zdroje
- produktem západní civilizace
- pojem univerzální civilizace slouží na konci 20st. k ospravedlnění kulturní nadvlády
Západu a nutnosti napodobovat západní praxi a instituce
(63)
- co západ považuje za univerzální, považují ostatní za západní
obchod
-
zda pravděpodobnost válek mezi národy snižuje, je přinejmenším
nepodložené - naopak existuje mnoho důkazů pro tvrzení opačné
(64)
vzájemná ekonomická závislost napomáhá míru jen tehdy, "když státy
očekávají, že vysoký stupeň obchodování přetrvá i do blízké
budoucnosti" (C. Copeland)
sociální psychologie
-
lidé svou identitu definují pomocí toho, čím nejsou (65)
3.2 Západ a modernizace
- západní civilizace se začala modernizovat teprve ve století 17. a 18.
- západ je civilizací třetí gen.
charakteristické znaky západní společnosti:
1)
antické dědictví
tento odkaz přijala i civ. islámu a pravoslaví
2)
katolicismus, protestantismus
3)
evropské jazyky
4)
oddělení duchovní a světské autority -
5)
vláda zákona -
-
-
pluralita
historicky nejdůležitějším
znakem západní civ.
(68)
podobné oddělení panovalo
pouze v civilizaci hinduistické
středověcí myslitelé vypracovali myšlenku přirozeného
práva, v souladu s nímž měli panovníci vykonávat svou
moc
v Anglii vnikla tradice "common low"
(69)
6)
společenský pluralismus
-
7)
zastupitelské orgány -
pl. podnítil vznik stavů, parlamentu a dalších
institucí
8)
individualismus
indiv. práva a svobody
-->
-
síla feudální aristokracie sehrála
významnou roli, neboť ve většině evr.
zemí přispěla k omezení absolutismu(70)
(70)
žádný z těchto faktorů nenáleží výhradně Západní civ., ale
jejich kombinace ano
3.3 Reakce na západ a modernizaci
A)
odmítání
-
B)
Kemalismus -
Turecko
i pozápadnění i modernizace
C)
reformismus -
sloučení modernizace se zachováním ústředních
hodnot, zvyků, institucí a kultury
jen modernizace
(74)
-
např. Japonsko --> toto odmítání skončilo po násilné
akci r. 1854, poté následovalo období Meidži od r. 1968
nežádoucí pozápadnění i modernizace
(72)
v rané fázi změny pozápadnění podporuje modernizaci - ta naopak v pozdní fázi
vyvolává odklon od záp. vlivu a vzkříšení domácí kultury
ČÁST II.:
PROMĚNLIVÁ CIVILIZAČNÍ ROVNOVÁHA
4 OSLABENÍ ZÁPADU: MOC, KULTURA A OBRAT K DOMORODÝM KULTURÁM
4.1 Západní moc: nadvláda a úpadek
-
o nejdůležitějších pol. a bezpečnostních otázkách rozhodují USA společně s GB a
Fr.; s Něm. a Japonském pak rozhodují o nejdůležitějších ekonomických otázkách
(83)
úpadek západu dle S-křivky (86)
zdroje moci
-
ekonomické, vojenské, institucionální, demografické,
politické, technologické, společenské, …
1) území a obyvatelstvo
islám -
od r. 1920 se jeho území zvětšilo cca 6x (cca 1/5 povrchu)
-->
území západu se zmenšilo cca o ½
2) hosp. produkt
podíl země nebo civilizace na světové prům. výrobě:
1750
1980
západ:
18,2
57,8
Čína:
32,8
5,0
Indie/Pákistán
24,5
2,3
3) vojenský potenciál
4-dimenze: 1)
2)
3)
4)
(90)
kvantitativní
technologická
organizační
společenská
prognóza r. 2020
západ bude pravděpodobně ovládat 24% povrchu
(dříve 49%); k němu hlásit 10% svět. populace (48%); hosp. produkt 30% (70%);
vojenský potenciál 10% (45%)
(96)
4.2 Obrat k domácím tradicím? obrození nezápadních kultur
moc (Joseph Nye):
1) tvrdá
-
ekonomická a vojenská síla
2) měkká
-
schopnost státu vlivem své kultury a
ideologie směřovat ostatní země
funguje pouze za předpokladu, že
spočívá na základu tvrdé moci
-
ve světě dochází k rozkladu tvrdé moci
komunismus
v 50. a 60. letech se stal atraktivním pro lidi celého světa,
neboť byl spojován s ekonomickým a vojenským úspěchem a silou SSSR
(97)
-
jsme svědky konce éry, které vládly západní ideologie, a vstupujeme do epochy, v
které mezi sebou budou soutěžit, ovlivňovat se a existovat vedle sebe mnoho různých
civilizací
(101)
4.3 La revanche de Dieu
- J.S. Eliot: "Nechcete li boha, můžete se klanět Hitlerovi, nebo Stalinovi."
- paradoxně příčinou světového náboženského obrození je právě to, co se považovalo
za příčinu nadcházející smrti náboženství: proces ekonomické, společenské a
kulturní modernizace
(104)
účastnící náb. obrození -
nejčastěji přistěhovalci do měst a noví členové střední
třídy
hledají citovou, spol. i hmotnou podporu (109)
5 EKONOMIE, DEMOGRAFIE A CIVILIZACE VYZYVATELŮ
5.1 Islámské obrození
-
islámské obrození je v některých ohledech podobné marxismu: disponuje
posvátnými texty, vizí dokonalé spol., zaujatí pro zásadní změny, odmítání stávající
moci i národního státu a též doktrinální pestrost
(122)
FÁZE politické islamizace:
1)
ovládnutí studentských spolků a podobných organizací
2)
sk. střední třídy
3)
nedávní přistěhovalci do měst
revoluce
(131)
-
(125)
populační exploze přináší revoluční dění ( mládež 15-24 let )
5.2 Měnící se soupeři
-
ve 20. a 30. letech pravděpodobně ochabne islámské obrození
ČÁST III.: RODÍCÍ SE ŘÁD CIVILIZACÍ
6 KULTURNÍ PROMĚNA GLOBÁLNÍ POLITIKY
6.1 Hledání uskupení: politika identity
- spojenectví založená na ideologii ustupují spojenectvím založeným na kultuře nebo
civilizační příslušnosti
(139)
Balkánský konflikt:
pravoslavné Srbsko Rusko
katolické Chorvatsko Německo
bosenská vláda
muslimské země
(141)
možnosti kompromisu
ideologie
ANO
materiál
ANO
kultura
NE
(145)
6.2 Kultura a ekonomická spolupráce
- nemulticivilizační org. jsou efektivnější
(146)
- kořeny ekonomické spolupráce tkví v kulturní sounáležitosti
(152)
6.3 Struktura civilizací
západní civilizace
má dvě jádra: USA, GB
Afrika
- možným ústředním státem je zde Nigérie
osamocené země
Japonsko, Etiopie, Haiti
typologie zemí:
patří
A) rozštěpené
-
lidé různých civilizací vědoucí kam
B) rozpolcené
-
1 převládající kultura = 1 civilizace,
pol. představitelé chtějí změnu (156)
ale
Rusko
-
západní civilizace
X
středoasijská pravoslavná civilizace
6.4 Rozpolcené země: selhání snah i změnu civilizační identity
- změny civ. id. dosud vždy skončily neúspěšně
Rusko
-
potomek civilizace byzantské
v jeho zkušenosti téměř zcela chybí 8 z popsaných rysů západní
civilizace: náboženství, jazyk, odluka církve od státu, vláda zákona,
spol. pluralismus, zastupitelské orgány, individualismus
společný je zejména antický odkaz, který ale Rusové převzali
pozměněný přes Byzanc
Petr Veliký
-
Turecko -
(157)
-
17.st
dodává evropský vzhled
nové hl. město St. Petěrburg
sledoval úzké spojení mezi modernizací a
pozápadněním na jedné straně a despotismem na str.
druhé
(159)
PARADOX: za SSSR bylo Rusko mnohem blíže západu, než-li dnes
(viz. marxism záp. ideologie), ale příklonek k ruskému pravoslavnému
nacionalismu se vzdaluje
(162)
základní principy kemalismu:
1) populismus
2) republikanismus
3) nacionalismus
4) sekularismus
5) etatismus
6) reformismus
-
snaha o homogenní nár. stát --> vyhánění Arménů a Řeků
1952 člen NATO
(164)
formálně požádalo o členství v r. 1987
-
změna jeho orientace na Kavkaz a Střední Asii --> omezit expanzi
íránského a saúdskoarabského vlivu
alternativou ruského a islámského vlivu
(167)
nepřijetí Turecka do EU zvýší pravděpodobnost jeho islamizace na
maximum
(170)
-
Austrálie -
z ekonomických příčin se od 90.let snažila o identifikaci a začlenění
do východoasijského bloku
(173)
modernizace
-
pokud se nezápadní spol. chtějí modernizovat, musí stavět na
vlastních tradicích, institucích a hodnotách, tak jako to udělalo
Japonsko.
výsledkem "západního virusu" jsou rozpolcené země, nikoliv
země západní
(177)
7 ÚSTŘEDNÍ STÁTY, SOUSTŘEDNÉ KRUHY A CIVILIZAČNÍ ŘÁD
7.1 Civilizace a řád
islám
postrádá ústřední stát
(179)
v dnešním světě jsou zdrojem řádu v jednotlivých civilizacích ústřední
státy
(180)
7.2 Hranice západu
- Evropa končí tam, kde končí západní křesťanství a začíná islám a pravoslaví
-->
Bulharsko, Rumunsko, Řecko v EU? - pravoslaví
studená válka
-
-
začala s rozšířením sovětské pol. a voj. moci do střed. Evr.
-->
v reakci na to vzniklo NATO (186)
potencionální rozdělení Běloruska a Ukrajiny
zúžení NATO a EU o Řecko a Turecko?
(187)
7.3 Rusko a jeho blízké zahraničí
Gruzie
-
Podněstří -
je sice pravoslavná, ale v historii vždy žila v obavě před mocí Ruska
(189)
poruštěná část Moldávie s podporou ruské armády (191)
7.4 Velká Čína a její sféra společné prosperity
- ústřední jádro tvoří chanská Čína
7.5 Islám: povědomí bez soudržnosti
národovectví (západ)
OIC
X
klanovost (arab.-muslim.)
-
křesťanské, pravoslavné, buddhistické ani hinduistické vlády nemají
žádnou mezistátní organizaci, ve které by členství záviselo na
náboženství, muslimské vlády ano.
(205)
Indonésie -
největší muslimská země; leží na periférii; uvolněná východoasijská
varianta islámu
Egypt
početná populace; geograficky výhodná; hl. instituce islámské
vzdělanosti - univerzita Al-Azhar; chudá země; hosp. závislá na USA
-
a západních institucích
Írán
-
Pákistán -
dostatečně velký; centrální poloha; početná populace; hist. tradice;
hosp. rozvoj; šíitský (90%muslimů jsou sunnité); perština (zaostává za
arabštinou a vztahy mezi Araby a Peršany mají historicky
konfrontační ráz)
územní velikost; početná populace; vojenská moc - AZ; chudá země;
vnitřní náboženské a etnické sváry; bezpečnostní riziko v Indii;
Saúdská Arábie -
Turecko -
(207)
domovem islámu; arabština; ropné bohatství; země utvářena v
naprostém souladu s islámskými nařízeními; silný sponzor;
nepočetná populace; geografická zranitelnost a závislost na
Západu
historické předurčení; početná populace; ekonomický rozvoj; národní
soudržnost; vojenská tradice; sekularistická
možná má všechny předpoklady stát se vůdcem islámu - ale k tomu by
muselo odmítnout svou sekulární podobu
(209)
ČAST IV.: STŘET CIVILIZACÍ
8 ZÁPAD A ZBYTEK SVĚTA: INTERCIVILIZAČNÍ PROBLÉMY
8.1 Západní univerzalismus
-
nebezpečné střety budoucnosti patrně vzejdou ze západní arogance, islámské
netolerance a čínské asertivity
(213)
univerzalismus -
to co západ vnímá jako univerzalismus, vnímá zbytek světa
jako imperialismus
přimknutí se k západním hodnotám: demokracie, volný trh,
omezené pravomoci vlády, lidská práva, individualismus,
vláda zákona
(214)
islámsko-konfuciánské spojení -
common enemy, not common value
8.2 Šíření zbraní
zbraně slabých: terorismus
AZ
náhrada za konvenční
Írán
již od konce 80.let se snaží o získání AZ
(219)
(220)
8.3 Lidská práva a demokracie
- celkově lze říci, že asijské země jsou díky své stále rostoucí ekonomické síle stále
imunnější vůči záp. tlaku v otázce lid. práv a dem.
(228)
- "imperialismus lidských práv"
(229)
demokracie v nezápadních spol. - západní vůdci si uvědomují, že výsledkem dem.
procesů v těchto spol. často bývají protizápadně
orientované vlády, a proto se jednak snaží tyto
volby ovlivňovat a zároveň s tím opadá jejich
nadšení z podpory dem. v těchto spol. (233)
9 GLOBÁLNÍ POLITIKA CIVILIZACÍ
9.1 Ústřední státy a konflikty na hranicích mezi civilizacemi
la guerra fria
-
španělský termín z 13.st týkající se obtížného soužití s
muslimy
(246)
islám
-
Čína
-
jeho dynamismus je stálým zdrojem mnoha poměrně malých
hraničních konfliktů
její vzestup je potencionálním zdrojem velké civilizační války mezi
ústředními státy
(248)
9.2 Islám a západ
pohled na dějiny -
islám
-
islám a křesťanství (společně s judaismem) se vyznačují
teologickým pohledem na dějiny, které stojí v kontrastu k
pohledu cyklickému nebo statickému převládajícímu v
ostatních civilizacích
(250)
západní kulturu vnímá jako materialistickou, zkaženou, úpadkovou a
nemorální
muslimové stále častěji nenapadají Západ pro to, že by měli špatné
náboženství, ale proto, že Západ žádné náboženství nemá
konflikt: islám X západ
íránská revoluce -
=
konflikt: islám X sekularismus/nemorálnost
(254)
po ní vypukla mezi islámem a Západem intercivilizační
kvaziválka
(257)
-
v muslimských zemích nedochází k žádným protestům proti násilí namířenému proti
Západu
-
zásadním problémem Západu není islámský fundamentalismus, ale islám odlišná civilizace - jejíž příslušníci jsou přesvědčeni o nadřazenosti své kultury a
posedlí slabostí své moci
(259)
9.3 Asie, Čína, Amerika
obchod =
mír?
- hosp. růst vytváří pol. nestabilitu jak uvnitř země, tak mezi jednotlivými státy, a
rovněž mění mocenskou rovnováhu mezi zeměmi a regiony
- Asie je civilizačním kotlem
(260)
- elementární principy diplomacie a mocenské politiky USA předepisují, aby se
pokusily postavit jednu mocnost proti druhé
(268)
konfuciánství
-
obyvatelé Asie
-
-
vlastní velkému množství asijských spol.
zdůrazňuje hodnoty jako: autorita, hierarchie, podřízenost
individuálních práv a zájmů jednotlivce, solidarita,
nekonfliktnost,
(268)
upřednostňují dlouhodobé zisky
(269)
po více jak dvě století se USA snažily zabránit tomu, aby vznikla dominantní
mocnost v Evropě; po téměř sto let se o to samé pokoušely ve východní Asii (274)
reakce na novou mocnost:
Indonésie a Vietnam
-
model mezinárodní politiky:
1)
2)
3)
vyvážit ji
přiklonit se k ní
konflikt
(277)
země jihovýchodní Asie nejvíce nakloněné vyvažovat
moc a omezovat vliv Číny
asijský
evropský
-
hierarchie moci
vyvážení moci
(283)
-
vzestup Číny bude významným nebezpečím pro Japonsko (284)
-
Asie stojí před volbou mezi mocenskou rovnováhou za cenu vojenského konfliktu,
nebo mír dosažený za cenu hegemonie. Západ by dal přednost konfliktu a rovnováze
moci.
(287)
9.4 Civilizace a ústřední státy: vznikající společenství
-
čínská imigrace na Sibiř
(293)
10 OD PŘECHODOVÝCH VÁLEK K VÁLKÁM NA CIVILIZAČNÍCH HRANICÍCH
10.1 Přechodové války: Afghánistán a Perský záliv
-
pokoření sovětských vojsk v Afghánistánu bylo podobné prohře USA ve Vietnamu a
mělo vliv na pád SSSR
(299)
10.2 Výskyt: krvavé hranice islámu
-
"hranice islámu jsou hranicemi krvavými a stejný je i jeho vnitřek"
(313)
10.3 Příčiny: historie, demografie, politika
proč se muslimové podílejí na násilí větší měrou než ostatní civilizace:
možné příčiny:
1)
od svého vzniku náboženství meče - zrozen mezi
válečnými beduínskými kmeny; Muhammad bývá
připomínán jako statečný bojovník a obratný
vojevůdce; říká se, že učení islámu předepisuje válku
proti nevěřícím; jen málo zákazů násilí a pojem nenásilí
v muslimské doktríně i praxi úplně chybí
2)
muslimská i nemuslimská expanze po souši dospěla do
3)
4)
5)
6)
-
fáze, kdy vedle sebe muslimové i nemuslimové žijí v
těsné blízkosti
absolutistická víra
(320)
muslimové jsou obětí předsudků podobně jako
antisemitismus - ovšem to nevysvětluje konflikty s
nemuslimskými menšinami v Súdánu, Egyptě, Íránu či
Indonésii
absence jednoho či více ústředních států
demografická exploze; velký počet často
nezaměstnaných mužů mezi 15 a 30 lety (321)
zestárnutí dnešní silné muslimské generace a ekonomický rozvoj by mohl koncem
třetího desetiletí 21.st. vést ke snížení náklonnosti muslimů k násilí
(322)
11 DYNAMIKA VÁLEK NA CIVILIZAČNÍCH ZLOMECH
11.1 Identita: vzestup civilizačního povědomí
revoluce -
v jejich průběhu jsou ti umírněnější - girondisté a menševici postupně zatlačováni radikály - jakobíny a bolševiky
(324)
Balkán
po zhroucení zastřešující jugoslávské identity nabyly náboženské
identity nového významu
(327)
-
11.2 Zastavení válek na hranicích civilizace
-
"Civilizační války vyvěrají zespodu, mír se snáší shůry."
(364)
ČÁST V.: BUDOUCNOST CIVILIZACÍ_
12 ZÁPAD, civilizace a Civilizace
12.1 Obnova západu
možná směřování:
1) velká válka
-
mezi Západem ústředními státy ostatních civilizací
není nevyhnutelná, ale dojít by k ní mohlo
2) postupný a nerovnoměrný úpadek Západu
3) období oživení
Caroll Quigley:
750
západní civilizace se začala postupně formovat v letech 370 až
křesťanské éry, a to smíšením prvků antické, semitské, saracénské
kultury spolu s prvky kultur barbarských národů. (368)
Quigley: civilizace rostou, protože disponují "nástrojem expanze":
vojenskou,
ekonomickou, politickou nebo ekonomickou organizací, která akumuluje přebytek a
investuje jej do produktivních inovací. Upadají, když tento přebytek přestanou
investovat do nových způsobů práce. Spol. sk. kontrolující přebytek mají nezadatelný
zájem využít jej "pro neproduktivní, leč individuálně uspokojivé účely... (369)
-->
tedy pád civilizace nastává konzumní společností (W)
problémy Západu
-
daleko závažnější než problémy ekonomie a
demografie jsou problémy morálního úpadku, kulturní
sebevraždy a politická nejednotnost
druhy:
1)
nárůst asociálního chování
úpadek rodiny
přinejmenším v USA úpadek "sociálního kapitálu" - tj.
v dobrovolných sdruženích, a úpadek mezilidské důvěry
stále nižší oddanost intelektuálním aktivitám (v USA
úroveň dosaženého vzdělání)
(371)
2)
3)
členství
4)
klesající
12.2 Západ ve světě
ústřední teze knihy:
-
V rodícím se světě etnických konfliktů a civilizačních střetů se
víra v univerzálnost západní kultury potýká hned se třemi
problémy: je falešná, nemorální a nebezpečná.
(378)
kultura kráčí ve šlépějích moci
nutným logickým vyústěním univerzalismu je imperialismus
jaká má být reakce západu:
1)
2)
3)
v zájmu Západu:
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
(379)
nepokoušet se zastavit probíhající změny
mocenské rovnováhy
přečkat útrapy a stáhnout se z čelní pozice
soustředit se na ochranu vlastní kultury (380)
vetší pol. ekonom. i voj. integrace a koordinace
začlenit do NATO a EU země Visegrádské 4, pobaltské
republiky, Slovinsko a Chorvatsko
podpora pozápadnění Lat. Am.
omezit růst konvenční a nekonvenční vojenské síly
islámských a čínských států
zpomalit odklon Jap. od Západu směrem k Číně
akceptovat Rusko jako ústřední stát pravoslaví a hl.
regionální mocnost
udržet západní technologickou a vojenskou převahu
uvědomit si, že intervence západu do záležitostí jiné
civilizace je v multicivilizačním světě pravděpodobně
tím nejnebezpečnějším zdrojem nestability a
potencionálního globálního konfliktu
(381)
12.3 Civilizační válka
- glob. válka mezi ústředními státy civilizací je vysoce nepravděpodobná, ale nikoliv
nemožná
(381)
OSN
-
z civilizačního hlediska by stálými čl. se měly rozhodně stát Jáp. a
Indie, stálé křeslo by měla mít i Afrika, LA a muslimský svět (388)
12.4 Spřízněnost civilizací
multikulturalismus
-
představuje hrozbu pro USA a Západ v domácím
prostředí
univerzalismus -
v zahraničním prostředí hrozbou pro Západ a celý svět
-
globální monoltikulturalisté chtějí svět připodobnit Americe, domácí
multikulturalisté chtějí Ameriku připodobnit světu
(388)
-
Zdá se, že na globální úrovni ustupuje Civilizace barbarismu, čímž vzniká obraz
nebývalého fenoménu, globální doby temna, která se možná snáší na lidstvo.
-
před globální válkou je největší zárukou mezinárodní řád založený na civilizacích
(393)