Stavba listu IV. - mezofyty a xerofyty

Transkript

Stavba listu IV. - mezofyty a xerofyty
Praktický průvodce mikrosvětem I.
76. Stavba listu IV. - mezofyty a xerofyty
76. Stavba listu IV. - mezofyty a xerofyty
Parametry úlohy
Obtížnost:
středně těžké
Časová náročnost:
50 minut
Materiálová náročnost:
středně náročné
Druh materiálu:
volně rostoucí a kulturní rostliny
Čím pozorujeme:
mikroskop
Téma:
Rostlinné orgány vegetativní
Krytosemenné rostliny dvouděložné
Roční období:
září, říjen, listopad, prosinec, leden,
únor, březen, duben, květen, červen
MUDr. Jana Šmejkalová
Praktická lékařka, Tábor
Teoretický úvod
Xerofyty jsou rostliny přizpůsobené fyziologickými a morfologickými vlastnostmi růstu a rozmnožování pro obývání suchých
stanovišť, takže jim nevadí občasný nebo trvalý vodní stres. Přizpůsobení bývá velmi různé, například zmenšení listové plochy až
bezlistost, snížená transpirace díky zanořeným průduchům či silné kutikule, výrazně vyvinutý a výkonný kořenový systém apod.
Hojnou skupinou xerofytních rostlin jsou tzv. sukulenty. U těch se přizpůsobení nejčastěji projevuje vytvořením masitých dužnatých
listů – listová sukulence, nebo dužnatí stonek, listy se redukují či zcela zanikají – osová sukulence (osoví sukulenti jsou např.
kaktusy). K listovým sukulentům řadíme řadu druhů např.: netřesky, rozchodníky, lomikameny a další. Mezi nejznámější fyziologické
adaptace sukulentů patří zvláštní průběh temnostní fáze fotosyntézy (Calvinův cyklus – tzv. CAM – rostliny), který těmto rostlinám
umožňuje využívat oxid uhličitý vzniklý v procesu dýchání pro vznik sacharidů v sekundárních procesech fotosyntézy. Rostliny tak
nemusejí otevírat průduchy pro příjem oxidu uhličitého ze vzduchu, čímž minimalizují ztráty vody.
V morfologické stavbě se listy xerofytů vyznačují zejména silnou vrstvou střední části – listového mezofylu, která bývá tvořena
parenchymatickými buňkami bez mezibuněčných prostor. Buňky parenchymu slouží jako zásobárna vody v suchých obdobích. Vrstvy
mezofylu uložené blíže pokožce mají velké množství chloroplastů, buňky ve střední části mezofylu mají chloroplastů výrazně méně.
Mezofyty jsou rostliny vyžadující celoročně přiměřenou vlhkost půdy i vzduchu. Patří mezi ně většina našich běžných rostlin.
Jejich životní prostředí nevyžaduje žádné speciální přizpůsobení. Stavba jejich listů je tedy „klasická“ – tedy zpravidla se neodchyluje
od obecné stavby listu.
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
1/3
http://mikrosvet.mimoni.cz
Praktický průvodce mikrosvětem I.
76. Stavba listu IV. - mezofyty a xerofyty
Materiál
Listy rostlin: Kolopejka (Kalanchoe blossfeldiana), netřesk (Sempervivum sp.), rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare),
rozchodník nádherný (Sedum spectabile), rododendron (azalka) (Rhododendron sp.; Azalea sp.).
Pomůcky
Mikroskop, žiletka, preparační jehla, skalpel, Petriho misky, podložní a krycí sklíčko, filtrační papír, kapátko, voda, pinzeta.
Úkoly
1. Pozorování xerofytní stavby listu na příčném řezu listem kolopejky a netřesku
List kolopejky položte na podložní sklíčko a řežte tenké kolmé řezy. Druhou možností je řezat list v bezové duši. Z okraje listu
připravených rostlin vystřihněte část o velikosti cca 5×10 mm, tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně
z větvičky bezu černého) a řežte tenké řezy. Vyberte nejtenčí řez, dejte ho do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím
sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete jednotlivé vrstvy příčného řezu listem. Dejte pozor, aby se vám řezy
nepřetočily a nepozorovali jste místo plochy řezu plochu svrchní nebo spodní pokožky. U dužnatého listu netřesku je vhodné řezat
koncovou zúženou část. List není třeba překládat, řeže se dobře v ruce.
2. Pozorování xerofytní stavby listu na příčném řezu listem různých druhů rozchodníků
List rozchodníku přeložte v podélné ose a žiletkou řežte tenké kolmé řezy. Druhou možností je řezat list v bezové duši: Z okraje
listu připravených rostlin vystřihněte část o velikosti cca 5×10 mm, tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část
dřeně z větvičky bezu černého) a řežte tenké řezy. Vyberte nejtenčí řez, dejte ho do kapky vody na podložním sklíčku, přikryjte krycím
sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete jednotlivé vrstvy příčného řezu listem. Dejte pozor, aby se vám řezy
nepřetočily a nepozorovali jste místo plochy řezu plochu svrchní nebo spodní pokožky. U rozchodníků s výrazně dužnatými listy (např.
rozchodník šestiřadý) není třeba list překládat, řeže se dobře v ruce.
3. Pozorování mezofytní stavby listu na příčném řezu listem rododendronu
List rododendronu sviňte v podélné ose do ruličky, seřízněte žiletkou do roviny a pak řežte tenké kolmé řezy. Druhou možností je
řezat list v bezové duši: Z okraje listu připravených rostlin vystřihněte část o velikosti cca 5×10 mm, tu vložte do bezové duše (jedná
se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu černého) a řežte tenké řezy. Vyberte nejtenčí řez, dejte ho do kapky vody na
podložním sklíčku, přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete jednotlivé vrstvy příčného řezu
listem. Dejte pozor, aby se vám řezy nepřetočily a nepozorovali jste místo plochy řezu plochu svrchní nebo spodní pokožky.
Výsledky pozorování
U všech zástupců xerofytů (popř. sukulentů) můžeme pozorovat rozdíly ve stavbě listu oproti klasické stavbě monofaciálníchi či
bifaciálních listů. Mezi pokožkami se zpravidla nachází velmi silná vrstva nerozlišeného listového mezofylu, který je tvořen velkými
parenchymatickými buňkami s vysokým obsahem vody. Buňky blíže pokožce mívají více chloroplastů než buňky ve středních vrstvách.
V mezofylu bývají rozmístěné kolaterální cévní svazky, pokožka mívá silnější vrstvu kutikuly. Někdy se podaří při řezu „trefit“
i průduch – a pak je vidět jeho zanoření pod úroveň pokožky. Na tenkém řezu listem rododendromu můžeme pozorovat klasickou
stavbu bifaciálního listu – mezofyl je rozlišený na palisádový a houbový parenchym. Uprostřed je dobře viditelný cévní svazek.
Prohlídneme-li si list rododendronu před řezáním, můžeme si všimnout i tvaru listu – okraje listu jsou skloněny dolů, čímž snižují
dopad světla na spodní stranu listu a chrání průduchy před nadměrnou transpirací.
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
2/3
http://mikrosvet.mimoni.cz
Praktický průvodce mikrosvětem I.
76. Stavba listu IV. - mezofyty a xerofyty
Obrazová dokumentace
Vlevo: Kolopejka (Kalanchoe blossfeldiana); Vpravo: Netřesk (Sempervivum sp.) – Příčný řez listem
xerofytu. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4; 10/okulár 10 + fotoaparát Nikon
Coolpix L20
1 – pokožka s kutikulou; 2 – listový mezofyl; 3 – cévní svazek
Vlevo: Rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare); Vpravo: Rozchodník nádherný (Sedum spectabile)
– Příčný řez listem xerofytu. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4; 10/okulár
10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20
1 – pokožka s kutikulou; 2 – listový mezofyl
Rododendron (Rhododendron) – Příčný řez mezofytu. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP 3012-T;
objektiv 10/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20
1 – svrchní pokožka s kutikulou; 2 – palisádový parenchym; 3 – houbový parenchym; 4 – mezibuněčné
prostory – interceluláry houbového parenchymu; 5 – cévní svazek; 6 – spodní pokožka
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
3/3
http://mikrosvet.mimoni.cz

Podobné dokumenty

Ekologie rostlin – praktické cvičení I. Vztahy mezi organizmy

Ekologie rostlin – praktické cvičení I. Vztahy mezi organizmy Rostliny mají různé nároky na prostředí, ve kterém žijí. Podle nároků na množství vody na stanovišti, které obývají, je dělíme do několika skupin. Mezofyty jsou rostliny vyžadující celoročně přiměř...

Více

Stavba stonku VI. - mezofyty - Praktický průvodce mikrosvětem I.

Stavba stonku VI. - mezofyty - Praktický průvodce mikrosvětem I. nahrazena tzv. dřeňovou dutinou. Mezofyty jsou rostliny vyžadující celoročně přiměřenou vlhkost půdy i vzduchu. Patří mezi ně většina našich běžných rostlin. Jejich životní prostředí nevyžaduje žád...

Více

Stavba listu II. - bifaciální list

Stavba listu II. - bifaciální list transpirace a výměna plynů). Listy se z hlediska své morfologicko-anatomické stavby dělí na listy monofaciální, u nichž nelze rozlišit svrchní a spodní stranu, a listy bifaciální, které mají svrchn...

Více

Stavba listu III. - monofaciální list

Stavba listu III. - monofaciální list transpirace a výměna plynů). Listy se z hlediska své morfologicko-anatomické stavby dělí na listy monofaciální, u nichž nelze rozlišit svrchní a spodní stranu, a listy bifaciální, u nichž lze rozli...

Více

ACTA SPELEOLOGICA Vol. 2/2011

ACTA SPELEOLOGICA Vol. 2/2011 skutečný význam tohoto místa je nám však stále skryt. Mohlo se jednat o čistě utilitární uschování suroviny, stejně jako o místo se symbolickým významem. Nejkomplexnější strukturu se podařilo dolož...

Více

TECHNOLOGIE MICOQUIENU V JESKYNI KŮLNĚ

TECHNOLOGIE MICOQUIENU V JESKYNI KŮLNĚ Dalším morfologickým znakem, definujícím charakter popisovaného předmětu, je určení procenta kůry na předmětu a případně stanovení počtu negativů na dorsální ploše. Procento kůry je vyjádřeno skupi...

Více

Srovnávací analýza paleolitických bifaciálních artefaktů

Srovnávací analýza paleolitických bifaciálních artefaktů dokázat pouze tolik, že se určitý artefakt mohl vyrábět nebo mohl být používán jistým způsobem, ale nedokazuje to, že tomu tak skutečně bylo. Pozornost tedy obracíme k morfologické variabilitě, kte...

Více

Biogeografie Organismy a prostředí Chorologie – areálová

Biogeografie Organismy a prostředí Chorologie – areálová 2) Tropické sezónní lesy a savany - mezi 10 a 25° s. a j. š. Klima • sezónní změny – období dešťů a sucha • teplotní výkyvy malé v průběhu dne, větší mezi částmi roku Půdy • lateritizace méně výraz...

Více

Fenomén Mohelenské stepi Rostlinní nájezdníci Rostliny

Fenomén Mohelenské stepi Rostlinní nájezdníci Rostliny O biodiverzitě, tedy rozmanitosti života na Zemi, se v poslední době mluví stále častěji. Jakou roli v ní hrají rostliny, proč bychom ji měli chránit a k čemu je (nám) vlastně dobrá? Rostliny jsou ...

Více