Sokolský den Kaplička

Prosinec 2008
87
5,- Kč
Zpravodaj městského úřadu též na http://www.pysely.cz
Vážení občané,
máme před sebou zimní období,
které přinese nemalé problémy ve
sjízdnosti komunikací a schůdnosti
chodníků. Prosím Vás o pochopení a
porozumění v případě, že nebudete
úplně spokojeni v místě Vašeho
bydliště s provedením zimní údržby.
Zimní údržba je velmi náročná a
nákladná a v rozsahu pyšelského
katastru, to jsou Pyšely, Zaječice,
Kovářovice, Nová Ves a Borová
Lhota, se jedná o údržbu bezmála
30ti kilometrů místních a účelových
komunikací.
Když
počítáme,
že v některých ulicích je nutno
prohrnovat 2 – 3 pruhy a vracet se
na základnu pro posypový materiál,
ujede údržbová technika více než
80 kilometrů. Začínáme prohrnovat,
napadne-li více než 5 cm sněhu,
prohrnutí a posypání všech výše
uvedených cest trvá při plném
nasazení více jak 10 hodin. A pokud
stále sněží, je třeba začít znovu od
začátku. Proto není možné, aby
bylo vždy včas a v pravou chvíli
prohrnuto před každým domem
tak, jak by jste si jistě přáli. Dle
prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb.,
§ 46, lhůty pro zmírňování závad
ve sjízdnosti místních komunikací,
město zajišťuje sjízdnost místních
komunikací 1. až 3. třídy podle
důležitosti do 4 – 48 hodin. U nás
důležitost hodnotíme podle hustoty
osídlení v jednotlivých lokalitách.
Samozřejmě se snažíme údržbu
zajistit v co nejkratší možné době.
Aby se zimní údržba co nejvíce
uspíšila, je třeba, aby jste k tomu
přispěli i Vy, vážení občané. Abych
k Vám mohl hovořit zasvěceně a
předešel případným stížnostem
a nedorozuměním, letošní první
sníh jsem shrnoval naší technikou
2
sám. Začal jsem P
PYŠELSKÝ ADVENT
Vážení přátelé „Pyšelského adventu“, již šestým rokem se každou adventní neděli
scházíme na náměstí v Pyšelích. Zapálíme svíčku, zazpíváme koledu, zahřejeme se
čajem či posilníme chlebem se sádlem. Činíme tak proto, že se chceme v předvánočním
shonu a zmatku zastavit a vychutnat si čas plný
očekávání a naděje.
A jaký bude letošní program?
7.12. v 16 hodin - vanoční povídku
přečte Marie Kolářová, bude připraven bleší
trh a prodej dětských vánočních přání,
vánoční program pro vás připravují Zaječice.
21.12. začneme koncertem v 15.30
v kostele Povýšení svatého Kříže - zazní skladby J.S.Bacha, G.F.Handela, Fr.Schuberta
a A.Dvořáka v podání sólisty ND Vratislava
Kříže, trumpetisty Vladimíra Rejlka a varhaníka Josefa Popelky. Kolem 16 hodiny zapálíme
poslední svíčku, půjdeme na Loretu, kde si poslechneme Štědrý den od K.J.Erbena v podání
Jana Čenského a Marie Kolářové.
Po všechny adventy nás bude svým zpěvem
doprovázet Dětský školní sbor a smíšený sbor
dospěláků pod vedením Martiny Linhartové.
Za všechny organizátory se na vás těší
Kolářovi.
Sokolský den
dočtete se na straně 18
Kaplička
na Borové Lhotě - čtěte na straně 6
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
POZOR ZMĚNA ORDINAČNÍCH HODIN MUDr. SOVJAKA O VÁNOCÍCH
24.12. a 31.12.2008 nebude Mudr. Sovjak ordinovat. Náhradní termín ordinace v pondělí 22.12.2008 od 13 – 15 hodin.
1
Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU
prosinec 2008
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 1
v sobotu ve 20,30 hodin večer a skončil jsem v neděli ráno v 6 hodin a to již co jsem
začal v sobotu večer, bylo částečně zapadáno a zaváto. V neděli ráno nastoupila obvyklá
posádka udržovací techniky. Při své noční směně jsem zjistil, jak jsem výše uvedl, v čem nám můžete být nápomocni.
Spousta z Vás, kteří vlastníte motorová vozidla, je necháváte stát i v úzkých ulicích, kde je pak téměř nemožné projet
s pluhem. Vystavujete se zde nebezpečí, že Vaše vozidlo bude poškozeno a v případě kalamity bude jej nutno i nechat
odtáhnout, neboť není vždy možné ihned zjistit vlastníka. Žádám Vás, aby jste neparkovali v místech, kde je toto
zakázáno dopravními značkami, dále toto zakazuje vyhláška o průjezdnosti, v našem případě minimálně jeden pruh
o šířce 3 metry v každém směru, to je celkem 6 metrů a protože u nás některé ulice ani 6 metrů nemají, toto znamená,
že zde vůbec stát nelze.Věřím, že popsanou situaci pochopíte a pomůžete i vy při zimní údržbě.
Dále vás žádám a prosím, ještě je stále v platnosti zákon, že chodníky přiléhající k Vaší nemovitosti (domu), čistí
vlastník této nemovitosti (domu). A při tomto upozornění bych Vás chtěl požádat, aby jste se vyvarovali nešvaru, který
mnozí z Vás mají: po projetí pluhu je sníh odhrnut ke straně. Přičemž je odhrnut částečně na stranu komunikace a
obrubník a popř. i na část chodníku. Pochopitelně, že je Vám nahrnut i před vjezd na Váš pozemek. Tento sníh si
samozřejmě odklidíte sami, ale ne tím způsobem, že ho naházíte zpět na očištěnou komunikaci a v mnohých případech
na tuto komunikaci vyhrnete i sníh z Vašich dvorů. Toto prostě nelze ! Sníh z vjezdů prosím dejte na hranu komunikace
a chodníku tak, jak tam zůstává po prohrnutí pluhem.
Odpověď k dotazům, proč se v Pyšelích hlavní tahy, tedy státní silnice nesolí:
Na základě provedené ankety jsme požádali Správu a údržbu silnic, aby již letošní zimu v Pyšelích hlavní silniční
tahy solili. Rozhodnutí, zda v Pyšelích solit, či ne, je v kompetenci odboru životního prostředí úřadu Středočeského
kraje, který je i vlastník zmíněných komunikací. Jelikož nelze solit pouze Pyšely a okolní obce okresu Benešov sypat
inertem (v současné době jsou všechny okolní obce sypány inertním materiálem), je třeba, aby se pro solení rozhodlo
všech devět obcí, které jsou na trase jednoho posypového vozu. A na základě toho, že chce solit všech 9 obcí,
by rozhodl KÚ, že je možno zimní údržbu provádět solením.
Bohužel čtyři obce – naši sousedé – jedná se o obce Čtyřkoly, Lštění, Čerčany a Poříčí nad Sázavou, dle mých
informací solit nechtějí. Z tohoto důvodu krajský úřad solení nepovolil. Proč nechtějí solit je nasnadě – jsou podstatně
níže položené, takže nemají se sněhem takové problémy, jako u nás ve střední poloze a též tyto obce nejsou tak
kopcovité jako pyšelsko. Tímto problémem se budu zabývat, pokusím se ho vyřešit s každou jednotlivou obcí ve
spolupráci s krajským úřadem a Správou a údržbou silnic. Jestliže se toto podaří dojednat a vyřešit, bude se solit až
příští zimu.
Vážení občané, ještě krátce k nakládání s odpady.
Po dlouholeté snaze se nám povedlo bezvadně třídit odpady, za což Vám všem, kteří takto činíte, patří vřelý dík.
Naopak bych chtěl touto cestou pokárat ty, kteří ještě stále PET lahve, sklo a papír, hází do popelnic. A k popelnicím
bych dodal ještě tolik, že není třeba mít připravenou popelnici
k vyvezení vždy plnou. Osádka odvozového vozu vysype
popelnici i poloprázdnou. Jak jsem Vám již v minulosti mnohokrát
VÝSLEDKY VOLEB
sděloval, popelnice je pouze na tuhý domovní odpad, tedy do ní
DO KRAJSKÉHO ZASTUPITELSTVA
nelze dávat beton, kamení, železo, cihly, suť, trávu, drny, hlínu
Pyšely, Zaječice, Borová Lhota, Nová Ves, Kovářovice
a v mnohých případech i uhynulá zvířata nebo kůže z těchto
zvířat. Např. nyní řeším problém nevyvezené popelnice, v níž
Počet voličů celkem
1 150
je kůže ze srny. V jedné popelnici v Zaječicích byl dokonce
Počet odevzdaných hlasů celkem
536
mrtvý pes (vlčák). Zvířata, popř. části zvířat je třeba likvidovat
Počet platných hlasů
530
zákonným způsobem, to je nechat odvézt do kafilérie. Ukládáním
Počet neplatných hlasů
6
do popelnice těmito materiály dochází k jejímu přetěžování a
posléze při vysýpání do kuka vozu k jejímu poškození. Poškození
Účast voličů v procentech
46,6 %
popelnice je pak sváděno na špatnou manipulaci posádkou
vozu a toto není vždy úplně pravda. Došlo to tak daleko, že
Strany
Počet hlasů
v případě, že posádka popelářského vozu nalezne v popelnici
materiál, který tam nepatří, tak mě k tomuto volá, aby poškození
ODS
247
popelnice nebylo dáváno za vinu jim. V předchozích dvou
ČSSD
143
letech bylo zmíněným způsobem poškozeno cca 30 popelnic.
KSČM
47
A poslední upozornění: Popelnice jsou z plastu, tedy pozor
Nezávislí starostové
39
na žhavý, popř. horký popel!!!
Koalice pro Stř. kraj
14
Strana zelených
12
Vážení občané,
Středočeši koalice
6
dovolte, abych Vám všem poděkoval za spolupráci v letošním
Pravý blok
6
roce, popřál krásné prožití vánočních svátků. Do nového roku
Strana zdravého rozumu
5
Vám všem přeji pevné zdraví, hodně štěstí, pohody, spokojenosti
Dělnická strana
4
a to nejen v osobním životě, ale i ve Vašem zaměstnání.
Nejen hasiči a živnostníci
3
Dětem přeji pravé vánoční prázdniny, plné sněhu a radovánek
Strana důstojného života
2
a hodně krásných překvapení pod stromeček.
Konzerva vní koalice
2
Stanislav Vosický, starosta města
2
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
prosinec 2008
Manželé Iveta a Radek Zamrazilovi z Pyšel dali své prvorozené dcerce krásné jméno Ela.
Ta se narodila 21. září 2008.
Blahopřejeme šťastným rodičům a celé rodině přejeme hodně štěs , zdraví a rados .
Malý Lukášek Hruška se narodil 29.9.2008
a dělá velkou radost svým rodičům Pavlíně a Stanislavu Hruškovým ze Zaječic.
Blahopřejeme celé rodině a všem přejeme hodně a hodně zdraví , pohody a spokojenos .
Novým občánkem Zaječic je také Patrik Janka, který se narodil 15. září 2008
rodičům Pavlíně a Tomáši Jankovým. Velkou radost udělal nejen jim, ale i svému bratříčkovi Filípkovi.
Přejeme všem hodně štěs , pohody a hlavně zdraví.
Rodiče Pavla a David Šintalovi z Pyšel potěšil svým příchodem na svět 29. října 2008
jejich druhorozený syn Mareček. Z brášky má radost i dvouletý Adámek.
Celé mladé rodině přejeme hodně spokojenos , rados z dě a pohody.
Lucii a Petru Papírníkovým z Pyšel se 8. listopadu narodila dcera Linda.
V péči o miminko určitě pomáhá i starší sestřička Anetka.
Blahopřejeme celé rodině k radostné událos , přejeme všem hodně zdraví, štěs a lásky.
Manželé Lenka a Petr Hrubešovi z Pyšel nezapomenou nikdy datum 14. listopad.
Narodila se jim prvorozená dcera Kateřina. Ta měla úctyhodnou porodní váhu – 4,40 kg.
Blahopřejeme mladé rodině s přáním hodně zdraví, štěs a spokojenos .
Dne 29. října t.r. od nás navždy odešel pan Alois Hostaš z Pyšel.
Prosíme přátele a sousedy o chou vzpomínku.
Děkujeme. Zarmoucená rodina.
Vítáme nové sousedy
Do svých nových domovů v Pyšelích se přihlásili k trvalému pan Tomáš Pilc, pan Lukáš Pavlík, pan Libor Kliment, paní Barbora
Švejcarová s dcerou Gabrielou, pan Fran šek Mašek a pan Jiří Šanda.
Zaječice mají také hodně nových občanů – manžele Kateřinu a Mar na Láskovi se syny Lukáškem a Matějem, manžele Evu
a Miroslava Špačkovi s dětmi Eliškou a Voj škem, manžele Libuši a Daniela Arnoštovi s dcerou Juditou, paní Lenku Špičákovou
a manžele Annu a Ladislava Šebkovi. Do Domova pro seniory se přistěhovala paní Maří Magdalena Kalinová a paní Věra Zdrchaná.
Všem občanům přejeme, aby v novém domově našli dobré přátele, příjemné sousedy a příjemný a klidný život.
Z demografie našeho města
Stejně, jako každým rokem, vás na tomto místě seznámím s demografickým vývojem v Pyšelích, Zaječicích, Kovářovicích,
Nové Vsi a Borové Lhotě.
K 18.11.2008 je v celé obci přihlášeno 1490 občanů k trvalému pobytu.
Z toho v Pyšelích 1084, v Zaječicích 236, na Borové Lhotě 74, Nová Ves má 70 občanů a v Kovářovicích nejméně – 26. Věkový
průměr všech občanů se stále snižuje - je 39,3 , u mužů je věkový průměr 37,5 let a u žen 40,9 let. Nejpočetnější skupina občanů
žijících v našem městě je ve věkové kategorii 25 – 35 let.
Nejvíce občanů nosí příjmení Hruška (ová) – celkem 42, Heřmanů je 19, následují Benešovi (18), Podroužkovi a Novákovi
(16), Slavíků, Svobodů, Šebků a Pla lů je 14, Kulhavých je 13, Dvořáků a Zoubků je 12, Havlíčků 11, Turků 9, Smutných 8.
A jak jsme na tom se jmény?
Začneme u žen. Nejvíce je Marií (39), nositelek jména Jana je 35, Hana 31, Kateřina a Eva 20, Lucie, Jitka a Anna 19, Tereza
17, Jaroslava a Michaela 16, Lenka 15, Dana 14, Petra , Zdeňka a Věra 13, Barbora, Helena, Dagmar a Marcela 12, Ivana
a Veronika 11, Mar na a Alena 10.
A nejoblíbenější jména u mužů?
Suverénně vedou Janové, Honzové a Jeníčci. Těch je 61!
Následují další hezká česká jména Jiří (55), Pavel (41), Petr (38), Mar n (32), Tomáš (31), Jaroslav (30), Václav (25), Fran šek
(24), Miroslav (22), Josefů je překvapivě pouze 18, následují Lukáš a Michal (17), Ladislav (14), David, Jakub, Vojtěch a Zdeněk
(12), Antonínů je 11, nositelů jména Milan je 10.
Tolik sta s ka. V příš ch PL Vás seznámím se změnami v počtu obyvatel v našem městě za celý rok 2008. Za m je jasný jeden
důležitý údaj: v roce 2008 se narodilo nejvíce dě od roku 1956, tehdy se narodilo 26 dě . Tento počet bude určitě překonán,
přesné číslo budeme znát v lednu.
Marie Pášová
3
ROZHOVOR
Rozhovor se zastupitelem
Městského úřadu v Pyšelích
prosinec 2008
Martin Kolář
žije v Pyšelích trvale od roku 1999 a byl již podruhé zvolen
do zastupitelstva MÚ. Kandidoval za sdružení kandidátů Pro naši obec.
Za toto sdružení byli zvoleni 2 kandidá .
1. Pane Koláři, proč jste se rozhodl kandidovat do zastupitelstva?
„Moje kandidatura je čistě idealistická - chci pomáhat obci, ve které žiji. Ale po zkušenostech z prvního volebního
období jsem cítil určitou potřebu změny v komunikaci s voliči a rozhodl jsem se kandidovat za sdružení Pro naši
obec. Jak jste již zmínil, byli jsme zvoleni 2 kandidáti a v zastupitelstvu společně s dr. Havlíčkem tvoříme formu určité
racionální opozice. Stěžejní body našeho programu jsou zlepšení komunikace mezi občanem a zastupitelstvem, lepší
průhlednost hospodaření a redukce finančních výdajů obce. Jsem ale realista, a tak vím, že se dvěma hlasy nemůžeme
jinak jednotné zastupitelstvo přehlasovat, a tak se snažíme být tou, jak jsem již zmínil, racionální opozicí.“
2. Jaké jsou Vaše priority pro další rozvoj obce?
„Musím objektivně konstatovat, že priority jsou v podstatě u všech zastupitelů jednotné a týkají se
- generální rekonstrukce školy
- generální oprava náměstí T. G. Masaryka.
- vybudování mateřské školky
- vybudování dětského hřiště
O podmínkách financování jste hovořil v minulých číslech již s ostatními zastupiteli, myslím, že by bylo zbytečné
čísla opakovat.“
3. Když jste zmínil školu, nemohu si přesto odpustit jeden stále nevyřešený problém, který není
vázán na generální rekonstrukci a tím je chybějící vyznačený přechod před školou k zastávce autobusu.
Pyšelská škola je snad jedinou školou ve Středočeském kraji, která ačkoli stojí na hlavní komunikaci, nemá
ani značený přechod pro školní děti. Vyznačit zebru na vozovce a osadit dvě dopravní značky by snad
ve spolupráci se Správou silnic Benešov bylo řešitelné. O této problematice jsme hovořili již téměř před
rokem na stránkách tohoto listu a nic se nezměnilo.
„Máte pravdu, problém přechodu u školy není vyřešen a mohu Vám slíbit, že budu iniciovat opětovné projednání
této záležitosti. Myslím, že by nemělo nic bránit jeho zřízení po projednání se Správou silnic Benešov, které tato
komunikace patří.“
4.Vůbec otázka bezpečnosti silničního provozu je tématem, kterým by se podle mého názoru mělo
zastupitelstvo více věnovat. Jaký je Váš názor?
„Tato problematika se řeší v rámci zadaného úkolu včetně pasportizace ulic. Budu se informovat, v jakém stádiu
se nachází. Je však zřejmé, že jsme této oblasti leccos dlužni.“
5. S tím souvisí i v poslední době velice negativní jev – několik řidičů, jejichž jména jsou veřejným
tajemstvím, soustavně zejména ve večerních hodinách dojíždí automobily a motocykly do restaurací a řídí
poté v opilosti. Uvážíme-li, že naše země je v počtu usmrcených pod vlivem alkoholu v dopravě na čelném
místě Evropy, nepřemýšlíte o zlepšení spolupráce s místně příslušnou policií Čerčany? Zastupitelstvo
má přece zřízenu i přestupkovou komisi.
„V poslední době se zvýšila četnost policejních silničních kontrol na území Pyšel. Ale je pravdou, že zastupitelstvo
jako celek se dosud této problematice nevěnovalo tak, jak by si vážnost situace zasloužila. Je to pozitivní podnět
k dalšímu jednání zastupitelstva.“
4
ROZHOVOR
prosinec 2008
6. Na počátku našeho rozhovoru jste zmínil potřebu zlepšení komunikace s voliči. Došlo k nějakému
pozitivnímu posunu, pane zastupiteli?
„Určitě ano. Jako příklad bych uvedl zřízení Osadního výboru Zaječice, čímž se zlepšila spolupráce mezi
zastupiteli a občany Zaječic. Právě přičleněné obce Zaječice a Borová Lhota mají určitý deficit spolupráce a často
jsem slyšel názor jejich obyvatel, že Pyšely se k nim chovají trochu macešsky. Myslím, že v tomto směru se situace
lepší. Pozitivně vidím i zlepšující se atmosféru v Borové Lhotě. Vybudování nové kapličky na návsi místními občany
za účasti Městského úřadu a účast starosty na slavnostním vysvěcení kapličky před 14 dny vytváří kladné pouto mezi
zastupitelstvem a voliči. Stejně kladně posuzuji, že návrh rozpočtu města na příští rok zpracovává již třetím rokem
finanční výbor.“
Děkuji Vám, pane Koláři, za rozhovor.
Ivo Koudelka
Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU
Úřady na dlani
TYTO SLUŽBY BUDE MĚSTSKÝ ÚŘAD PYŠELY
Končí doba zbytečného obcházení úřadů, hodinová čekání
ZAJIŠŤOVAT OD 1. LEDNA 2009 V ÚŘEDNÍ DNY
či zdlouhavé dojíždění. Už si nikdo nemusí brát dovolenou,
PONDĚLÍ A STŘEDA OD 8 – 12 A OD 12,30 – 17 HODIN.
aby si jel vyřídit výpis z katastru nemovitos do vzdáleného
města. Končí pocit beznaděje člověka před kolosem státní byrokracie. Přichází Czech POINT, nejpohodlnější způsob, jak z jediného
místa komunikovat s úřady a ins tucemi. Czech POINT, neboli Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, je asistovaným
místem výkonu veřejné správy, kde každý člověk může získat všechny informace o údajích, které o něm vede stát v centrálních
registrech a kde bude moci také učinit jakékoliv podání ke státu. Již nyní si můžete z pracovišť Czech POINT odnést ověřené výstupy
z živnostenského a obchodního rejstříku, z katastru nemovitos a z rejstříku trestů. Czech POINT vám ušetří čas, nervy i peníze.
Co poskytuje Czech POINT
1. Výpis z Katastru nemovitos .
O výpis z Katastru nemovitos České republiky může požádat anonymní žadatel. Výpis lze požadovat na základě listu vlastnictví
nebo podle seznamu nemovitos . Pokud žadatel žádá výpis podle listu vlastnictví, musí znát katastrální území a číslo listu vlastnictví.
Vydání první strany výpisu je zpoplatněno částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena na 100,- Kč; každá další strana výpisu je
zpoplatněna částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena na 50,- Kč. Pokud žadatel žádá o výpis podle seznamu nemovitos ,
měl by znát katastrální území a dále buď parcelní číslo požadované nemovitos , jedná-li se o pozemek, nebo stavební parcelu nebo
číslo popisné, jedná-li se o stavbu. I v tomto případě je ověřený výstup zpoplatněn stejně. O výpis lze zažádat i podle seznamu
jednotek, v případě, že budova je dělena na jednotky, což je typické u větších staveb, dělících se na jednotlivé byty, garáže atd.
V tomto případě pochopitelně musí žadatel znát nejen popisné číslo domu, ale i přesné číslo bytu v domě.
2. Výpis z Obchodního rejstříku.
O výpis z Obchodního rejstříku České republiky opět může požádat anonymní žadatel. Výpis lze požadovat na základě znalos
IČ obchodní organizace. I zde je vydání první strany výpisu zpoplatněno částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena
na 100,- Kč; každá další strana výpisu je zpoplatněna částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena na 50,- Kč.
3. Výpis z Živnostenského rejstříku.
I v tomto případě může o výpis z Živnostenského rejstříku České republiky požádat anonymní žadatel. Výpis lze požadovat
na základě znalos IČ obchodní organizace. I v tomto případě je vydání první strany výpisu zpoplatněno částkou, jejíž maximální
výše je zákonem omezena na 100,- Kč; každá další strana výpisu je zpoplatněna částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena
na 50,- Kč.
4. Výpis z Rejstříku trestů.
Podle §11a odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů v platném znění, lze vydat výpis z evidence Rejstříku trestů osobě,
které se výpis týká, pouze na základě písemné žádos . Tuto žádost není třeba ručně vyplňovat, klient ji obdrží vyplněnou k podpisu
před m, než mu je výpis z Rejstříku trestů vydán; tuto žádost úřad archivuje dle zákona. Osoba, které lze na pracoviš Czech POINT
výpis vydat, musí mít platný doklad totožnos a musí mít přiděleno rodné číslo. To znamená, že výpis se může vydat i cizincům, kteří
mají například trvalé bydliště v České republice. Na pracoviš ch Czech POINT lze vydávat výpisy i zplnomocněncům, kteří žádají
o výpis z Rejstříku trestů na základě úředně ověřené plné moci.
V případě, že je možné vyřídit žádost o výpis z Rejstřík trestů elektronicky, zapla klient podle zákona za tento výpis 50,- Kč jako
správní poplatek úřadu za přije žádos o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů. Na tento výpis se nevylepuje žádný kolek.
V případě, že žádost nemohla být vyřízena elektronicky a musí být manuálně zpracována na pracoviš Rejstříku trestů, musí
žadatel o výpis požádat způsobem podle §11 odst. 1 zákona č. 269/1994S. o Rejstříku trestů v platném znění – tedy formou
papírové žádos . Systém Czech POINT umožňuje vy sknout žadateli tuto papírovou žádost již předvyplněnou jeho osobními údaji,
které sdělil obsluze pracoviště Czech POINT. V tomto případě se nepla správní poplatek úřadu, ale vylepí se kolek v hodnotě 50,- Kč
POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 6
a žádost úřad pošle ke zpracování na Rejstřík trestů.
5
Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU
prosinec 2008
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 5
5. Přije podání podle živnostenského zákona (§ 72)
Na základě novely živnostenského zákona lze veškerá podání obecním živnostenským úřadům podat prostřednictvím kontaktního
místa veřejné správy Czech POINT. Jde o
·
ohlášení živnos
·
ohlášení údajů /nebo jejich změn/ vedených v živnostenském rejstříku
·
žádost o udělení koncese a žádost o změnu rozhodnu o udělení koncese.
Podání lze provést jedním z následujících postupů:
Vyplněním elektronického formuláře - na portálu Hospodářské komory je umístěn příslušný formulář. Tento formulář je třeba
vyplnit a odeslat ke kontrole údajů systémem RŽP. Po odeslání klient obdrží číslo ketu. S mto ketem je nutné navš vit jakékoliv
pracoviště Czech POINT. Pracovník Czech POINTu dle čísla ketu načte údaje z klientova podání do systému Czech POINT, které elektronicky
odešle na zvolený Živnostenský úřad. Zároveň pracovník Czech POINTu vyplněný formulář vy skne a odešle ho i v papírové podobě na
Živnostenský úřad. Správní poplatek vybíraný pracovištěm Czech POINT (v případě samosprávních úřadu) činí 50,- Kč za přije podání (na
ostatních kontaktních místech Czech POINT dle ceníku), další poplatek vybírá dle druhu podání - tento poplatek je určen pro Živnostenský
úřad, na který je po té místem Czech POINTem zasílán. Změna v RŽP je ak vní časem odeslání elektronicky vyplněného formuláře.
Vyplněním formuláře v lis nné podobě - klient přinese vyplněný písemný formulář ohlášení živnos či změny (buď ho má nebo
je možné formulář stáhnout z portálu Hospodářské komory). Lis nnou formu podání pracovník Czech POINTu převezme a odešle
na zvolený Živnostenský úřad. Správní poplatek vybíraný pracovištěm Czech POINT (v případě samosprávních úřadu) činí 50,- Kč za
přije podání (na ostatních kontaktních místech Czech POINT dle ceníku), další poplatek vybírá dle druhu podání - tento poplatek
je určen pro Živnostenský úřad, na který je po té místem Czech POINTem zasílán. Změna v RŽP je ak vní do 5 pracovních dní.
STALO SE
Jak jsme světili kapličku
V neděli 26. října 2008 za krásného slunečného počasí se sešlo na návsi v Borové Lhotě kolem 170 lidí, kteří se zúčastnili
slavnostního shromáždění k 650. výročí první písemné zmínky o Borové Lhotě, 90. výročí vzniku Československa a vysvěcení nové
návesní kapličky.
Obcí se jménem Lhota je v naší zemi mnoho, ale nejvíce je jich na benešovském okrese. Je to malá osada, která je součás
města Pyšely, ačkoliv jí od něho dělí 6 km a dvě obce. Žije zde 74 obyvatel ve 23 domech. Většina z nich se scházívala k různým
příležitostem uprostřed vesničky, kde to nijak vábně nevypadalo. Tak se pár nadšenců dalo dohromady, začali upravovat náves
a rozhodli se postavit kapličku ke které
později přibude nástavbou zvonička. Je to
potěšitelné, protože už od dávných časů
stávaly na návsích kapličky, které byly
dominantou obce.
Tohoto slavnostního dne se kromě
obyvatel a chatařů sešli i rodáci, příbuzní a
známí z okolních obcí a milí hosté jako pan
senátor Karel Šebek, starosta Pyšel pan
Stanislav Vosický, starostka z Nespek paní
Miloslava Myslivcová a starosta Senohrab
pan Jiří Zahradník.
Za duchovní oblast pan farář Andřej
Grygiel a hudební a pěvecká slupina
Křesťanského farního společenství z Poříčí
n.S.
S historií a i současnos seznámila
přítomné paní Bohumila Nádvorníková.
Připomněla krušné začátky života ve
zdejší osadě a i to, jak se technický pokrok
pomalu dostával do vsi. Vždyť elektrický
proud zde byl zaveden v letech 1945 – 6.
V šedesátých letech se brigádnicky začaly
upravovat a přebudovávat příjezdové cesty, v sedmdesátých letech se téměř do každého domu zavedl telefon a také instalovalo
veřejné osvětlení. Poslední novinkou je zavedení městského rozhlasu z Pyšel.
Občané Borové Lhoty se zapojují do sportovního i kulturního dění, které pořádají okolní obce a i sami pro sebe si dělají hezké
akce. Také jedna zvláštnost v obci je. Jméno Pla l nosí celkem 14 občanů a 9 jméno Hruška.
Mladší občané se zúčastňují, i když nepravidelně, sjezdů Lhot a reprezentují v různých soutěžích svoji osadu. Tak např. na jubilejním 20. sjezdu v Jestřábí Lhotě šlo v průvodu ve slušivých tričkách s nápisem Borová Lhota a to i s praporem osady 20 lidí.
Pan Jiří Pla l, který s Janem Nádvorníkem celou akci kolem kapličky začali, seznámil přítomné s postupem prací, o všech
brigádách a příspěvkách na stavbu. Každý, kdo mohl, tak pomohl, ať fyzickou prací či finančním příspěvkem. Velkou měrou k celé
7
stavbě přispěl pan Ilčisko a pan Greš. Z brigádníků to byli hlavně zástupci rodin Pla lů, Vaňousů, Nádvorníků. P
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
6
STALO SE
prosinec 2008
POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 6
Z chatařů nejvíce vydatně pomáhal pan
Š ka, Ing. Brejcha a p. David. Velké uznání
patří nejmladšímu brigádníkovi Marku Pla lovi za jeho perfektně odvedenou tesařskou
a truhlářskou práci včetně vkusného moderního kříže. Dále poděkoval sponzorům
Loreta Golf klub Pyšely, Městu Pyšely, Janu
Nádvorníkovi, firmě Zahradnické centrum
Gazeboo Pyšely F. Vosickému a mnoha
dalším, kteří přispěli a ještě dále budou
podporovat nástavbu zvoničky, včetně zakoupení zvonu. Všem patří velký dík, bez
nich by stavba nestála a okolí nebylo tak
hezké.
Pan senátor Karel Šebek všechny
srdečně pozdravil a byl mile překvapen takovou účas na tak malou vesničku. Ve své
řeči připomněl, že je dobře, když se obnovují
tradice – vzpomíná se výročí a že zakladatelé
našeho státu před 90. lety by museli uznat,
jak se pokračuje v jejich duchu a že oslavujeme i duchovní hodnoty, hlavně v dnešní ryze materialis cké době. Na venkově nikdy nebyl a není život lehký zdravé jádro národa
přežívá právě zde. Na závěr svého projevu překvapil a dojal přítomné diváky recitací básně Jiřího Čárka. „Kdyby tu nic nebylo, jen
to slunce mezi mraky, jen ten bodlák pro čmeláky, mě by se tu líbilo…“.
Pan starosta Pyšel Stanislav Vosický byl potěšen, že se Borová Lhota dala dohromady a všechny seznámil s projektem dalších
prací pro Borovou Lhotu – kanalizace, zavedení vodovodu a plynu. Brzy bude následovat úprava komunikací. Všem popřál mnoho
úspěchů do dalšího dokončení prací a za svou osobu slíbil udělat ke kapličce vkusnou mříž. Místostarosta hasičů Pyšely pan Ivo
Vnouček předal do kapličky sošku sv. Floriana s přáním, aby na Borové Lhotě nikdy nevypukl požár.
Význam a život sv. Prokopa, patrona Posázaví i to, proč si jej zvolili pro tuto kapličku, přečetla paní Libuše Vaňousová.
Po „světských“ projevech následoval obřad církevní – svěcení kapličky, který provedl pan farář Andřej Grygiel. Jemu i celé pěvecké
skupině, která přispěla k důstojným oslavám, patří velké díky.
Poté následovala beseda všech občanů, při ní si moc pochutnávali na všech dobrotách, které pro ně připravily lhotecké
a chatařské ženy. Muži si zase pochutnávali na dobrém pivu a dalším občerstvení.
Každá nová generace přináší do obce novou životadárnou sílu. Obnovují se tradice, což se v Borové Lhotě daří. Je vidět, že občan
musí mít k obci citový vztah – musí se zde cí t doma.
Bohumila Nádvorníková
Drakiáda
Uskutečnila se v neděli 26. října odpoledne na Loretě. Již tradičně nikdo nevěřil, že bude foukat (dopoledne mlha, absolutní
bezvětří) a jako tradičně foukat
začalo přesně ve dvě.
Lidí přišlo hodně, draků bylo
napočítáno více než padesát.
Počasí se vydařilo a pouštění
draků i produkce benešovských
a čerčanských modelářů se všem
moc líbila, soudě podle toho, že
se většina zúčastněných zdržela
dlouho po čtvrté hodině.
Odměny letos opět padaly
z modelů letadel, každý „pouštěč“
draka navíc obdržel čokoládovou
medaili a krásný větrník. Za větrníky
děkujeme Tomáši Benešovi a Lukáši
Zajíčkovi (materiál) a především
Tomáši Podroužkovi, který je
všechny vyrobil.
S pozdravem „Větrům zdar“
se těší na příš drakiádu organizátoři.
7
DĚTKÝ DOMOV
prosinec 2008
Barevný podzim v dětském domově
Říjen se vydařil, co říkáte? Bylo krásně, stromy zezlátly a taky opadaly. A jestli znáte náš areál, tak je všem jasné, že to je opravdu
radost. Hrabat bychom mohli neustále. To prostě k podzimu patří.
Ale, aby to nevypadalo, že neustále jen pracujeme. Také jsme si hojně užívali pěkného počasí. Hned v úvodu měsíce jsme
se zúčastnili jako každoročně poslední čás celoroční
soutěže dětských domovů DDcup. Tato etapa byla zaměřena
na jízdu na kole, Za sebou už máme stolní tenis, fotbal,
atle ku a s netrpělivos očekáváme, koliká letos budeme.
To se dozvíme na konci listopadu. Kromě toho nás opět
navš vili naši kamarádi z Gymnázia – přírodní školy z Prahy
a připravili nám zajímavé hry v přírodě. Ta první začínala
za svitu luny a svíček na našem hřiš . Bylo to dost dobré.
Další víkend byl nabitý k prasknu . Už v pátek jsme
někteří byli v Národním divadle. Balet La Sylphide/Napoli,
byl překrásný. Druhý den nás čekal trošku jiný pohyb, a to
s Hankou Kynychovou. Vzpomínáte si? Chystáme se na soutěž
v aerobiku. 8.11. nám držte palce. Bude finále. A kdo se
nechtěl hýbat, jel do kina na Asterixe.
To však ještě není všechno. Následující sobotu jsme vyrazili
na Monínec. Nadace 02 zde pro nás a dě z DD Klánovice,
připravila super program. Hráli jsme si na cestu do Číny. Učili jsme se jíst hůlkami, vyráběli jsme klobouky a samozřejmě jsme hráli
hry. Móc jsme si to užili.
A nakonec prázdniny. Ty jsme si užívali v pohodičce a teplíčku doma. Někteří si zajeli na koncert Jiřího Dědečka a Jamese Blueta,
někteří hráli fotbal, někteří se byli podívat na sokolský den, někteří jeli domů k rodičům a někteří se jen tak nudili u televize. Vždyť
to také patří k prázdninám.
Hana Juřenová
Finále
F
in
nálle ae
aerobiku
ero
obiiku
Tak to máme za sebou. 8.11. a 9.11.2008 ve sportovní hale AC Sparta Praha se uskutečnilo velké finále aerobiku. Celkem se
do akce „Hýbejte se s Hankou Kynychovou“ zapojilo 33 dětských domovů, které soutěžily v šes disciplinách. My jsem nacvičili
skladbu aerobiku na písničku Heleny Vondráčkové
„Dlouhá noc“. Od dubna, kdy celá akce začala jsme
v Pyšelských listech informovali o průběhu nácviku.
Do začátku minulého týdne šlo vše hladce a
vypadalo to, že to hravě zvládneme. Ale tak jednoduché
to rozhodně nebylo. Osm holek musí vykonávat
naprosto stejné pohyby, ruka upažit, vzpažit, nohy
stejný výskok. Kdo cvičil na Sokolském sletu, ví o čem
mluvím. Holky byly krásné, tyrkysové, upravené jako
na velkých sportovních závodech. Hodně nám fandila
i naše patronka Adélka Gondíková.
Nakonec jsme nevyhráli žádné hlavní ceny, obsadili
jsme ve své kategorii 5. místo, ale důležité je, že jsme
chodili do tělocvičny a tvrdě dřeli. Někomu to šlo
jednoduše, jiný musel na sobě opravdu hodně pracovat.
A jsem ráda, že tak k tomu holky také přistoupily.
Nesmály se těm slabším, ale naopak je podržely
a povzbudily. Domluvili jsme se, že příš rok do toho
půjdeme znovu.
Hana Juřenová
Pozvání od dětského domova
Vážení a milí,
dovolte, abychom Vás pozvali k nám do dětského domova
na Den otevřených dveří,
který se koná v pátek 12.12.2008 od 10.00 do 16.00. Jste všichni srdečně zváni.
[
Další naše pozvání se týká žesťového koncertu, který se uskuteční i v tomto roce, a to ve středu 17.12.2008 v místní
Sokolovně. Krásnými melodiemi přispěje k předvánoční atmosféře žesťový kvintet BRASS FIVE spolu s pěveckým sborem ZŠ
pod vedením p.uč. Linhartové. Své umění předvedou také dě z dětského domova.
8
MATEŘSKÁ ŠKOLA
prosinec 2008
Malé děti,
které ještě nechodí do školky, zveme v prosinci 2008:
Út 9.12. v 15 hod. – Dětský klub Len lka
St 3.12.Pohádka o Kašpárkovi nebude!!
St 17.12. v 9 hodin– pohádka ve školce „Vánoční pohádka“
vučinku
e pa
Soukám
V podzimním lese
Děti a Policie
V pondělí 10.listopadu přijala do naší
školky pozvání mluvčí Policie pro okres
Benešov - nprap. Zuzana Stránská.
Setkání se zúčastnilo 47 dě z Mateřské
školy a 1.třídy Základní školy v Pyšelích.
Měli jsme možnost vidět – vybavení
policistů, které potřebují ke své práci,
jejich uniformu, způsob komunikace, dopravní značky,aj.
Prak ckou ukázkou byly dě poučeny
o možných nebezpečných situacích a dítě
dostupných způsobech, jak se chránit a
uvědomit si nebezpečí, se kterým se může
ve svém okolí setkat.
Velmi důležité je mít povědomí, jak se prak cky bránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout a kam se v případě potřeby obrá t
o pomoc)
VÝROČÍ
Hraběnka Marie Ubelli von Siegburg
V listopadu roku 1893 v Brně zemřela významná šlech čna Marie Ubelli von Siegburg. Byla sestrou Gabriely Ubelli- Ma encloitové,
žijící zde na zámku v Pyšelích. Druhou významnou sestrou byla hraběnka Johanna Ubelli - představená Ústavu šlech čen U svatých
andělů v Praze na Hradčanech.
Marie Ubelli von Siegburg měla stejné poslání jako její sestra Johana. Rovněž vyučovala dívky ze šlech ckých a měšťanských
rodů. Ústav ve kterém mnoho let vzdělávala dívky, byl v Brně a nazýval se Ústav šlech čen Panny Marie Školské. Budova dřívějšího
ústavu stojí na Náměs Svobody v Brně a je v ní zřízené vlas vědné muzeum. Nadace pro Ústav šlech čen v Brně vznikla
v 17.stole , kdy moravská hraběnka Johanka Magnis odkázala své jmění ve prospěch vzdělávání a výchovy osiřelých dívek z Moravy.
Roku 1698 vydal císař Leopold I. oprávění k provozu této školské nadace. Nadace podléhala přímo císaři. Podmínkou pro přije
hraběnky Marie Ubelli von Siegburg do postu vyučující byla příslušnost k panskému stavu a moravský šlech cký inkolát. Zároveň
však potvrzení o přije mezi moravské stavy na základě držení pozemkových statků na Moravě.
P
10
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
9
VÝROČÍ
prosinec 2008
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 9
Hraběnka Marie Ubelli von Siegburg pečovala o chovanky podle předpisů Nadace. Bylo to ž uzákoněno, že se dívkám má
poskytnout vzdělání, vědomos a rovněž je připravit pro život v manželství, případně pro život řeholních sester. Stěžejním
bodem výchovy byla výuka náboženství a pěstování přísných morálních vlastnos . Chovanky Ústavu šlech čen se mohly účastnit
společenského života v Brně. Směly navštěvovat koncerty, divadla, nebo se zúčastnit plesu. Hraběnka Marie Ubelli von Siegburg
doprovázela dívky většinou na koncerty. Pro tul představené nosívala zhotovený odznak ze zlata, oválného tvaru a zobrazující
Pannu Marii. V Ústavu šlech čen pracovala téměř celý život. Zemřela v Brně 12.listopadu 1893. V Brně je rovněž pochována. Její
sestry Johanna a Gabriela Ubelli von Siegburg odpočívají na zdejším pyšelském hřbitově v blízkos kaple Loreta.
B.Dauthová
DOPISOVATELÉ
Všimli jste si také?
Možná jste si tohoto zajímavého úkazu již všimli také. Když se každý den
en vracím domů, jezdím
zdím přes
řes Pě hosty.
host I přes rozbitou
silnici se rád dívám do kraje a pozoruji změny kolem nás. Před několika měsíci
ěsíci
ci se začalo něco zajímavého dít na silnici
s
z Pě host
do Pyšel. Člověk zde dává pozor na záplaty a díry ve vozovce, na cyklisty a zvěř.
ěř. Ta zde ráda a často přechází. Nově nabílený a odkrytý
křížek každého zdraví již z dálky a pokaždé si všimnu jeho natočení. To ale není to o čem jsem se chtěl zmínit
zmínit.
ínit.
Nejdříve někdo začal postupně připevňovat odrazky na stromy podél cesty. Hlavně v zatáčce a klesání
kl
od křížku je mnoho
z řidičů uvítalo. Jenže každý týden tyto odrazky přibývaly a nakonec podél
él cesty hned na kraji u příkopu
p
vyrostly jak houby po
deš klacíky se střípky z odrazek. Přes den si toho řidič ani nevšimne, ukrývají se v trávě, ale večer, při nasvícení si najednou
připadáte jako na le štní ranveji. Desítky světýlek z odrazek lemuje cestu a krásně vykreslují celý úsek od skládky nad Pě hosty
až k bývalé pískovně. Nelenil jsem a nedávno se zašel do těchto míst na odrazky podívat. Jsou vyrobeny z krátkých klacíků na kterých
je provázkem připevněn malý střep odrazového sklíčka.
Kdo si asi dal tolik námahy a práce při jejich výrobě? Kdo obětoval tolik času k připevnění odrazových samolepek na stromy?
Koho tato zajímavá myšlenka napadla? Proč to vše dělá?
Mezi námi je asi samozvaný „ochránce silničního provozu“. Možná nám chce všem dokázat, že i bez velkých sum na dopavní
značení se dá „ošetřit“ určitý úsek silnice. Bohužel, toto značení nebude mít velkou životnost. Při prvním sekání krajnic silničáři
nebo v zimě při plužení se větší část značení zničí.
I tak děkuji za tuto práci a smekám před zajímavým nápadem. Možná někdo z nás byl rád, že při podzimní zamlžené jízdě domů
si včas mohl všimnout zatáčkyy a zpomalit.
p
H
Honza Kostrhoun
Mánesův sokolský prapor.
Velkolepé byly sok
sokolské
kollské
ké oslavy v řříjnu letošního roku na pyšelském
pyš
náměs ,
které zorganizoval a připravil pan Gondík s pyšelskými ochotníky,
och
členy TJ
SOKOL Pyšely a hasiči. Také Pyšelské muzeum přispělo exponát
exponáty ze svých sbírek
na výstavu v sokolovně. Hlavně jsem ale připravovala fotoaparát, abych mohla
tu slávu zachy t a uložit do muzejního depozitáře pro příš generace. Když jsem
přišla na seřadiště před sokolovnou a uviděla ty krásné sokolské prapory v rukách
praporečníků, byla jsem překvapena. To v Pyšelích ještě nebylo k vidění. Obzvláště
mě zaujal jeden prapor s velmi složitým a krásným ornamentem, snažila jsem
se jej vyfotografovat, když byl za pochodu praporečníků nejvíce rozvinutý. Moc se
mi to nedařilo, ještě se mi pokazil fotoaparát a došel film. Než jsem závadu zčás
odstranila a založila nový film, byla již oslava v plném proudu. Řekla jsem si, ať už
je výsledek jakýkoliv, musím to zkusit a práci dokončit. Stále jsem přemýšlela, kde
jsem viděla na obrázku ten krásný prapor.
Vyvolané fotografie dopadly kupodivu dobře, když jsem je prohlížela, tak jsem
si vzpomněla, kde jsem obrázek toho praporu viděla. Návrh na tento krásný prapor
nestvořil nikdo jiný, než náš velký český malíř Josef Mánes. Mám o J. Mánesovi
knihu z roku 1940, monografii, kterou napsal Jaromír Pečírka. Je zde Mánesův
životopis a dílo, takže je zde i část věnovaná návrhům praporů pro spolky, kterých
vytvořil úctyhodné množství a mezi nimi byla i fotografie praporu, který byl
na sokolských oslavách v Pyšelích. Je to prapor „Pražského Sokola“, rub a líc provedený olejovými barvami na hedvábí (popiska pod fotografiemi) od J. Mánesa.
Vysvěcení praporu bylo 1. června 1862, jak píše v monografii autor. „V rámci rozevlátých stuh (půda rudá, sokol bílý s šedými s ny, stuhy modré), na rubu
je nápis „Sokol“ lemován ornamenty. Mánesem jsou navrženy i stuhy praporu,
žerď i její plas cké zakončení.“
K práci na sokolském praporu povolal Mánesa sám Jindřich Fügner, Znali se
s Mánesem od roku 1853, kdy Mánes Fügnera a jeho choť portrétoval. Z jeho
popudu a za souhlasu Tyršova navrhl Mánes i sokolský kroj. Mánes navrhl ještě
i jiné prapory. Prapor „Pražský Hlahol“, který byl vysvěcen 13. července 1862, dále
pro pěvecké spolky „Ra bor“ v Hořicích, „Záboj“ v Pelhřimově. P
11
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
10
prosinec 2008
DOPISOVATELÉ
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 10
Pro prapor spolku „Ras slav“ v Blansku u Brna zvolil Mánes techniku vyšívání. Při předání praporu byl Mánes osobně přítomen
velké slavnos ve Sloupu u Blanska, byl zde velmi vřele přijat s projevy velké a upřímné úcty. V roce 1864 byl přizván ku svěcení
dalšího praporu pro pěvecký spolek „Říp“ v Roudnici. K vymalování praporu byl vyzván Janem E. Purkyněm r. 1864. Tento prapor
je jeden z nejkrásnějších Mánesových děl. Na této oslavě byl přítomen Bedřich Smetana. Jeho improvizace na klavír byla plna
národního vzletu a lidské ušlech los jako prapor Mánesův.
Mánes navrhl a namaloval ještě hodně spolkových praporů a prací v oboru uměleckého řemesla, které ukazují, jak široce pojal
Mánes úkol všestranného umělce, který měl úctu k veškeré umělecké práci. Byl umělec národní a moderní. Zbásnil silou svého
nadání a své představivos díla, která mají český ráz, vys hl krásu české krajiny, české ženy, české historie a českého lidu. Uměl
obrazem vyjádřit duši české písně a hudby. V těchto mravních a výtvarných hodnotách Mánesova velkého umění je odkaz pokolením budoucím. Tak napsal Jaromír Pečírka o pohnutém a přece krásném životě Josefa Mánesa a mě inspiroval jeho prapor, který
jsem mohla vidět na sokolských oslavách k tomu, abych napsala trochu více o tomto význačném malíři v naší historii. Letošního
roku v květnu uplynulo sto osmdesát osm let od jeho narození.
Z. Srnská
Pazdernický rybník
Vážení spoluobčané
vzhledem k tomu, že se projekt obnovy a rekonstrukce Pazdernického rybníku posunul do další etapy, kde jsme povinni
splnit požadavek na zajištění publicity, který vychází z Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, a informovat tak širokou veřejnost
o probíhajícím projektu, dovolujeme si Vás v následujícím článku seznámit s historií území Pazdernického rybníku a s právě
probíhající rekonstrukcí.
Úvodem něco z historie území:
Rybník byl vybudován v potoční nivě Nová Ves (prvně připomínaná 1724), která patřila do katastru obce Pyšely, a to
na bezejmenném potoku pramenícím v loukách nad rybníkem. Tento potok je na Pě hostském katastru pravostranným přítokem
Zaječického potoka napájeného z rybníků nad Líčnem a tvoří tak hlavní přítok Pě hostského potoka, jenž se vlévá do Sázavy.
Zajímavou skutečnos je jeho zobrazení už na I. vojenském ,,Josefském mapování´´ (1764-1768 rek fikace 1780-83), dále pak
na II. vojenském mapování - ,,Fran škovém´´ (1836-1852) a na indikačních skicách stabilního katastru z roku 1841, kde je zobrazen
bez břehového, stromového a keřového porostu.
Rybník je zde obklopen poměrně širokým pásmem mokřejších luk vedoucích až do potoční nivy Zaječického potoka, kde je
v 19. stole na levém břehu již zakreslen větší les. Podle těchto zobrazení byla potoční niva s prameništěm původně nad historickou
cestou do Pyšel, která tuto nivu pro nala a ohraničovala tak levý břeh rybníku.
Zde bych se přenesl do doby před několika lety:
V roce 2005 se mi podařil získat Pazdernický rybník, který se již po několikaletém strádání dlouhodobě nacházel v havarijním
stavu. Zdrž byla kompletně zanesená bahnitým sedimentem, v okolí rybníka bylo mnoho náletových dřevin, které již z větší čás
rostly v naplaveninách. Okolí rybníka bylo rovněž poznamenáno množstvím černých skládek, které přispívaly P
12
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
11
DOPISOVATELÉ
prosinec 2008
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 11
k velice neutěšenému dojmu dané lokality. Stavidlo rybníku bylo již zcela poničeno a po posledním vypouštění se tak stalo
nepoužitelným. Hráz rybníku byla těžce poškozena vlivem působení vody, eroze, ale i nulovou údržbou v posledních letech. Jistě si
na tento stav mnoho z Vás pamatuje. V té tobě jsem se rozhodl navrá t tomuto krásnému mstu původní vzhled. Začali jsme spolu
s rodinou usilovně pracovat na přípravě projektu a všech legisla vních krocích vedoucích k povolení obnovy Pazdernického rybníku.
Po dlouhém a náročném jednání se mi konečně podařilo všechna potřebná povolení a vyjádření sehnat a bylo mi vydáno stavební
povolení. Při různých jednáních jsme se dostali také k informaci, že na projekty podobného typu je možno požádat o finanční
dotaci. Rozběhla se tak jednání s AOPK, SFZP, MŽP a dalšími ins tucemi o možnos dotačních tulů. Další průběh od žádos po
zdlouhavý proces získání dotace zkrá m a přenesu se do listopadu roku 2008, kde naše snažení dosáhlo konce podpisem smlouvy
o přidělení dotace.
V současné době je již větší část projektu realizována. Byly pokáceny náletové a poškozené dřeviny, z rybníku byl vytěžen
sediment a byla tak navrácena rybníku původní velikost. Sami jste jistě překvapeni, jaká je původní velikost rybníku. Byly opraveny
svahy, okolní terén byl srovnán, byly odstraněny černé skládky, opraven přítok a hráz rybníka již také částečně prošla rekonstrukcí.
v místě budoucího sdružení objektu (stavidla) je hráz prokopána, byl zde vybudován základ a položené nové potrubí pro dostatečný
odvod vody. Vzhledem k stavu odtokového koryta bylo rozhodnuto o obnově celé délky koryta až po mostek u městských studní.
I tyto práce jsou již v hrubém rysu provedeny. V současné době probíhají práce na opěrné zdi, které zakončí letošní stavební
ruch. V závislos na počasí tak budou práce na konci letošního roku ukončeny. V příš m roce však budeme v čilém stavebním
ruchu pokračovat dobudováním sdruženého objektu, musíme dokončit práce na hrázi, opravit komunikaci v koruně hráze, dokončit
opravu odtokového koryta a v neposlední řadě také obnovu ozelenění, která navrá okolí rybníku tolik očekávanou podobu.
V případě, že vše půjde podle časového harmonogramu, bude Pazdernický rybník v příš m roce uveden do provozu a jeho
podoba se Vám předvede v celé své kráse. Tak, jak si ho nepamatuje nikdo z nás!
V těchto několika řádcích bylo naším cílem Vám všem nas nit dlouhou cestu k obnově krásné součás našeho města. Stras plná
cesta, jenž vyús la v úpravu území Pazdernického rybníku, který byl po dlouhá léta opomíjen a devastován, již tak začíná dostávat
viditelnou podobu. A výsledek v konečné podobě jistě posune toto území k dalšímu zkrášlení města a přispěje tak pro vytvoření
klidného místa pro všechny spoluobčany, která i svým přičiněním mohou ovlivnit budoucí podobu místa, kterému se snažíme
navrá t krásu. Je mi jasné, že plány v dané lokalitě vyžadují určitou časovou náročnost a s m spojenou trpělivost široké veřejnos .
Domnívám se však, že výsledek celého projektu velmi pozi vně ovlivní životní prostředí v okolí Pazdernického rybníku a přispěje tak
k oživení a ke zkulturnění krajinného prvku, který v důsledku přispěje k zatrak vnění celé lokality. Doufám, že se společné budeme
těšit z krásného místa a přispějeme tak k zlepšení životního prostředí v našem sousedství.
S přáním Všeho nejlepšího v Novém roce Petr Hruška
V LÁNKU BYLY POU ITY PODKLADY Z PROJEKTU ING. PETRA DATLA A RNDR. PAVLA TRPÁKA
Povídky
Karolína Karasová krásně kreslila. Kolemjdoucí kupovali krajinky, kvě ny. Krásné květy kaktusů,
usů, koniklec, kal
kal,l, kkopre
opre n.
Krajinky kolem Krkonoš, Kolína, Kréty, Kypru. Kdokoli kroužil kolem kreslířky, každého korunovala
novala ky čkou. Karolína kromě
kreslení kupovala kostýmy, kouzlené krejčím Kamilem. Karolína kousala knedlíky, kotlety, krupicovou
rupicovou kaši, krémy. Kynula.
ru
Kostýmy, kabáty krátké. Kamil Karolínu kri cky káral. Konec knedlíkům, kaším, krémům. Konečně
neččně kkapusta,
apusta, květák, karotka,
kedlubny. Karolína krásná kočka. Kamil kajícně klesal ke kolenům Karolíny. Karolína klidně křikla:
řikla: Kamil
Kamile
ilee kšš!
12
DOPISOVATELÉ
prosinec 2008
Povídky
Podél pobřeží
řeží Pacifiku přistál
při
p
řist
stál
ál padák.
ál
pad
padák
ák. Parašu sta pomateně
pom
pobíhal po pláži. Padák poničený, pošpiněný, protože padal po
ělaném ptáky. Parašu sta pociťoval poran
písku podělaném
poranění pravé paže. Připouštěl pozastavení psaní povídek pro páteční přílohu
pisu. Program parašu sty patrně projde proměnou.
p
pornočasopisu.
Pouhé povyprávění příběhů postačí pro posluchače. Potom
u poděsil příliv. Povzbuzující pohled posky
parašu stu
poskytl parník proplouvající poblíž. Paluba prima, parašu sta přijat pod přístřeší.
ženy potraviny pro prázdný pandor. Pro pochutnání
p
Pak předloženy
přineseny pochu ny. Parašu stovi poklesla pusa. Při peripe ích
dáku potra l protézu. Potraviny
Potr
trav
avin
inyy původně
původ
pů
dně přichystané pro parašu stu poodneseny pryč? Počkat! Plavčík přinesl
přistání padáku
parašu stovi
ovi pe
perfektně
erf
rfek
ektn
tněě padnoucí
pad
dnoucí protézu po popraveném
poprav
pirátovi Packalovi.
Slavím silvestra se svým Standou. Spokojíme se sami se sebou. Sype se sníh, strašná slota. Saně svištějí se strání, solené silnice
sjízdné. Slávek, slušný správný syn se spus l se svými spolužáky. Smečka samolibých sedmáků se semkla. Slávek stál stranou.
Spolužáci stačili sníst speciality strojené společnými silami. Sedmého srpna slavíme stříbrnou svatbu. Spolu se Standou, synem
Slávkem sjedeme severní státy. Společně strávené soboty sympa zují se snahou spřátelit se, stát se silnými. Snad se shodneme.
Salut.
M.S.
Legionářské vzpomínání
Sbor dobrovolných hasičů Žíňany
a Obec Soběhrdy uspořádali ve dnech
26. a 28.10.2008 při příležitos 90. výročí
konce 1. světové války a vzniku samostatné Československé republiky výstavu
„Legionářské vzpomínání“.
Výstava v kulturním domě v Mezihoří
mapovala osudy a tehdejší život obyvatel a legionářů z osad Mezihoří, Phov,
Soběhrdy, Žíňany a Žíňánky. K vidění byly
zápisy z pamětních knih obcí Soběhrdy a
Žíňany, které popisovaly nejen dění v jednotlivých vsích, ale také útrapy, které na
obyvatele v souvislos s válečným stavem
doléhaly. Jak moc válka zasáhla do jejich
osudů může ukázat fakt, že z tehdejších
cca 620 obyvatel bylo téměř 80 mužů odvedeno a každý čtvrtý z nich se již nikdy
nevrá l zpět.
Návštěvníci si dále prohlédli písemné záznamy vyprávění jednotlivých
legionářů, kteří zasáhli do bojů na francouzské, italské a ruské frontě. Zážitky a
vzpomínky vojáků barvitě vykreslovala
dochovaná korespondence a lístky polní
pošty.
Mnozí pak vzpomínali na tváře, které
shlížely z dobových fotografií. Mnozí
návštěvníci zde poznávali své příbuzné.
K vidění byly dobové uniformy ruských
legionářů, šavle a bajonety. Celé pásmo
provázela projekce téma ckých filmů.
Vyvrcholením celé akce bylo vystoupení dechového souboru Vranovanka. Před zaplněným sálem kapela zahrála
sérii písní jako například „Hoši od Zborova“, „Alpiny“ či „Pětatřicátníci“, za což
přítomní nadšeně aplaudovali. Na závěr
zazněla státní hymna.
Pro čtenáře Pyšelský listů přinášíme
poutavé vyprávění jednoho z účastníků
bojů – francouzského legionáře Fran ška
Zoubka ze Žíňánek – tak jak jej zaznamenal kronikář obce Žíňany.
Legionář Stanislav Zoubek
Stanislav Zoubek se narodil 27. 11.
1890 v Žíňánkách č.p. 1. jako jedenáctý
z 15 dítek, nastoupil 7. října 1913 vojenskou službu u 102. pěšího pluku na Újezdě
v Praze.
Při pochodu do Milovic na střelnici,
v Brandýse, přišel telegram že Fran šek
Ferdinand d´Este s cho stali se obě
atentátu v Sarajevě. Potom dostal Stanislav Zoubek žňovou dovolenou, ale již 26.
července r. 1914 byla mobilisace a on musel nastoupi k pluku, kde konal strážní
službu na Vilsonově nádraží. Dne 1. srpna
t. r. odjel se svým plukem do Benešova,
potom přes Tábor, Třeboň, Vídeň, Bra slavu, Pěšť, Pě kostelí do Župane v Slavonii,
kde vojáci vystoupili. Odtud pěšky, potom
převezeni přes Sávu, odešli do Bosny na
Březovo Pole, Bělinu k řece Drině. Dne 11.
srpna 1914 za hukotu děl byli převáženi
na pontonech přes Drinu. Tak počala
první ofensiva 8. armádního sboru, která
se nezdařila.
Stanislav Zoubek byl bodnut do
nohy a 17. srpna střelen do úst. Byly mu
vyraženy zuby z levé horní čelis a rozbita
tvář. Potom byl odvezen do nemocnice
v Petrinji v Chorvatsku. Již 23. září 1914
byl opět u pluku a koncem října zúčastnil
se III. Ofensivy přes Sávu u Mitrovice
a bitev u Nočaje, u řeky Kolumbary a
u města Ubu.
Dne 21. listopadu 1914 byl Stanislav
Zoubek v Sazarově v zasněženém kopcovitém kraji zajat se šes kamarády. Vysvobozen z lidských jatek, byl s ostatními
zajatci poslán přes Arandělovec a Kragujevac do Niše. Město bylo již přeplněno
zajatci neboť denně docházelo tam přes
síc zajatců. V zasněžené krajině zajatci
přespávali pod širým nebem. Stravování
jich bylo nemožné. Asi s 50 soudruhy
odjel St. Zoubek na železniční práci na
bulharskou hranici na řeku Timok a město
Boljevac. Dne 17. října 1915 burácela
tam bulharská děla a s kvapem všichni
zajatci odjeli zpět do Niše. Tam sehnáni
v transporty, dostali asi po 70 dkg chleba
a nastoupili cestu prý osvobozující. Byl
to rekord v hladovění. Šli přes Prokuplji,
Koržumliji, Priš nu, památné „Kosovo
Pole“, Prizren, Strugu, ležící na břehu
Ochridského jezera. Již první den cesty
ze Strugy minuli srbskou půdu u Čunguly
a stanuli v Albanii, v krajině pustých skal
a ve výši 2000 m rozryté hlubokými roklemi, té doby pod sněhem. Dopravu po
stezkách na příkrých srázech obstarává
tam mezek a osel. Zde již si byli rovni jak
zajatci, tak srbš vojáci. Odkázáni sami
na sebe, zmírali hladem, únavou, sklouznu m do hlubin. Šli na Elbasan, Tiran, Drač.
Ta právě byla bombardována válečným
loďstvem. V přístavu byly všechny lodi
potopeny. Jen stožáry neb leckde konec
paluby vyčnívaly nad vodu. Museli dál
přes Savalu, brodili se zavodněným krajem místy po pás a přecházeli řeky.
Již to nebyli lidé, ale kostlivci na
polovic nazí. Stanislav Zoubek měl již jen
spodky, kalhoty z něho spadly sešlos .
Některý chudák jen bos, bez prádla, byl
jen omotán různými cáry obranými mrtvolám. Když došli zajatci k široké, hluboké
a prudké řece Vojnce, čekali již na druhém
břehu Italové, kteří je měli převézt a
14
přebrat. Několik dní však P
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
13
DOPISOVATELÉ
prosinec 2008
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 13
toužebně čekali, až lodi na druhé straně
pro ně připlují. Všichni zajatci byli uvrženi
v Koloseum ne dravé zvěři na pospas, ale
hladu, únavě a šílenství. Teprve vzrušení
v divácích pomohlo, že zajatce převezli.
Hnali je přes Fieru, poháněli slovy: „Vija!“
„Valona!“ „Avan “ „Italia“ „Makarona“
Dne 17. prosince 1915 nalodili zajatce ve Valoně. Podle sta s ky, tuto
hrůznou cestu Albanií konala srbská
armáda, 30.000 srbských chlapců patnáct až osmnác letých, mnoho obyvatelstva srbského, zajatců přes 70.000.
Z toho celku přes 100.000 mrtvol hlady
a strádáním zahynulo v divoké Albanii.
Historik píše veliký vykřičník, černou
skvrnu propagátorům humánní kultury
v dějinách lidstva.
Josef Pilát, zdejší rodák z čísla 10.
(pozn. red. - myšleno ze Žíňánek), desátník 28. pluku zeměbrany, silný, zdravý a
nadějný hoch stal se obě této cesty.
Zajatci byli dále převezeni na cestovní
dvoupatrové lodi na ostrov Asináru, kde
24. prosince byli vyloděni. Mnoho cestou zemřelých sházeno do moře rybám
na pospas. Než toho utrpení nebyl ještě
konec. Na ostrově kolik desítek mrtvých
pohřbeno ne zajateckých hřbitovech.
V květnu 1916 převáženi byli zajatci
do Francie na starých obchodních lodích.
Ostrov opouštěli všichni rádi, avšak se
steskem v nitru při vzpomínce na kamarády, kteří tam na mnoha hřbitůvcích
ve více jak sícovém počtu spí věčný sen.
V Tulonu Stanislav Zoubek se soudruhy
stanuli na francouzské půdě. Odtud as po
jednodenním pochodu octli se v Carpienu isolačním to táboře zajateckém. Po
14 dnech byli v Romansu, v ústředním
depu zajateckém. Potom byli posláni
na práci do Lyonu do obrovské továrny
na šamotové a porcelánové zboží. Po
svátcích vánočních 1916 byli všichni dopraveni do Lochrist – Henebont v Bretani,
velikých to železáren, kde vyráběn plech
a granáty.
Národní rada Československa v Paříži
jejíž hlavní představitelé byli prof. Dr.
T. G. Masaryk a Dr. Eduard Beneš byla
zmocněna v r. 1918 sestavovat armádu ze
zajatých Čechů a Slováků.
Dne 14. února 1918 Stanislav Zoubek
podepsal legi maci a zavázal se čestným
slovem poručíku Holému bojova jako
československý dobrovolník. Potom odjel
s dobrovolníky do Gognacu, kde se tvořil
21. pluk. Nastoupil k 7. rotě. Asi za 14 dní
5., 6., 7.rota 21. pluku dána do Jarnacu.
Tam založen byl 22. pluk. Stále docházejícími dobrovolci ze zajatců Čechů a Slováků
z Ameriky, hochů z Ruska se pluky rychle
doplňovaly. Dne 11. června 1918 odjeli
dobrovolci do Darney a A gny, blíže al-
Sbor dobrovolných hasičů v Pyšelích
Československá obec legionářská
Česká obec sokolská
Vás zvou na výstavu
Československé legie 1914 - 1920
22. 11. - 11. 12. 2008
v budově Městského úřadu Pyšely
OTEVÍRACÍ DOBA:
po - st - čt - so: 9 -13 hod.
pá: 9 - 13 hod; 14 - 16 hod.
Přednášky autorky výstavy PhDr. Zlaty Fořtové, prof., ČsOL:
1. „Po stopách československých legií“ (s liter., hud. ukázkami, videoprojekcemi)
sobota, 29. 11. 2008 od 15.00 hodin
2. „Za hlasem zvonů …“ (s výstavkou, zvukovými ukázkami a videoprojekcemi)
neděle, 7. 12. 2008 od 17.00 hodin
Prosíme, aby si školy a jiné skupiny dohodly předem termín návštěvy výstavy
Kontaktní spojení -Marie Pášová tel. 323 647 218, Jan Kostrhoun tel. 605 131 168
Děkujeme.
14
saské fronty. Přísahu skládali 30. června
t. r. jako čsl. Brigáda. Dne 2. července
1918 odjel 21. pluk na frontu v Elsasku
blíže Mühlbachu a 22. pluk tvořil zálohu u
města Ružmontu . Československá brigáda pod velením plk. Philippa a 205. – 305.
pluk tvořil 53. francouzskou divisi.
Dne 16. září byla čsl. divise stažena
z alsaské fronty. Rychlým tempem
přesunována vlaky a automobily jak a
kam třeba. Konečně čsl. dobrovolci stanuli v úseku Feronském v Angonách.
Tam přešli „nedobytnou Hindenburgovu
linii.“ Tato byla 15 km do hloubky ostnatým drátem omotána. Dne 18. října
byl vklíněn do ohně 21. pluk u Feronu a u
Vezziers na řece Eisně. Dne 29. a 30. října
bylo mužstvo vystřídáno a jelo zpět.
V těchto několika dnech ztra la brigáda 27 důstojníků 1157 mužů raněných,
mrtvých a otrávených. Proto Národní rada
nechávala čsl. dobrovolníky na konec jako
důkaz, co jsou Češi. V cizině Bohemianc
znali jako cigána.
Dne 9. listopadu 1918 opus l 21.
pluk francouzské armády. 8. listopadu
t.r. přehlížel čsl. dobr. pluky Dr. Ed. Beneš
s generálem Gourardem, kde oznámil
brzký návrat domů. Přitom udělena byla
pochvala 21. pluku a to 1. praporu pod
velením praporčíka Husáka a 2. praporu
22. pluku pod vedením praporčíka Prignota.
V Darney navš vil československé
dobrovolce president republiky T. G.
Masaryk, děkoval za vykonanou práci
v poli a připomenul další doma ve vlas .
Potom odjel Stanislav Zoubek se svými
soudruhy jako I. transport Limplonským
tunelem do Padovy v Itálii. Tam je předjel
president Masaryk s družinou.
Stanislav Zoubek setkal se tam
s Josefem Pilátem z čísla 9 ((pozn. red.
- myšleno ze Žíňánek). Byl desátníkem
a italským dobrovolníkem. Teprve při
rozmluvě se poznali.
Potom jeli přes Korutany, Štýrsko, Rakousy a 2. ledna 1919 ráno po 4 a ½ letém
bloudění cizinou octli se ve svobodné
vlas . Odpoledne projel vlak se Stanislavem Zoubkem kolem rodné vísky. Sledoval
ji s pohnu m a sebezapřením, neboť jel
do Prahy. 11. listopadu 1919 byl z Jičína
propuštěn domů.
Pro Pyšelské listy připravil: Jan Šíma, VELITEL
SBORU DOBROVOLN CH HASI
ŽÍ ANY
Sbor dobrovolných hasičů Žíňany je
členem místní akční skupiny Posázaví
o.p.s..
Další informace naleznete na
www.zinany.webgarden.cz.
KULTURA
prosinec 2008
„HLAS ZVONŮ TÁHNE NAD ZÁVĚJÍ …“
V NEDĚLI 7. 12. 2008 OD 17 HODIN
V BUDOVĚ MĚSTSKÉHO ÚŘADU V PYŠELÍCH
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V PYŠELÍCH
VÁS SRDEČNĚ ZVE NA AUTORSKÝ PROGRAM
Z HISTORIE ZVONŮ
PHDR. ZLATY FOŘTOVÉ
(S VÝSTAVKOU, S UKÁZKAMI HLASŮ ZVONŮ Z EVROPY
A Z ASIE, S UKÁZKAMI Z LITERATURY A Z HUDEBNÍCH SKLADEB,
INSPIROVANÝCH ZVONY).
V PROGRAMU BUDOU ZAŘAZENY VIDEOFlLMY:
,,0 VZNIKU ZVONU“ A O JEDNOM Z NEJVĚTŠÍCH ZVONŮ SVĚTA
SPJATÉHO S UKONČENÍM PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY
V ITALSKÉM ROVERETU.
ZVONY PROVÁZEJÍ ŽIVOTY LIDÍ PO TISÍE LET,
JSOU OBRAZEM SLOŽITÝCH VÝPOČTŮ
I DOVEDNOSTI RUKOU SVÝCH TVŮRCŮ.
TĚŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠTĚVU.
Akce v Městském divadle Na Poště - prosinec 2008
2.12.
19.30
Divadlo Pavla Trávníčka
„Povečeříme vleže?“
3.12. 19.30
Vánoční koncert Tanečního orchestru PACHOLATA
8.12. 17.00
ŽERTY S ČERTY aneb ještě jednou přijde Mikuláš
pořádá Komorní studio Áčko s MKS Benešov
9.12. 17.00
Rodiče s dětmi do divadla
„O dobru a zlu „ – pořádá MKS Benešov
10.12. 19.30
ENSEMBLE Mar nů – koncert
JAN ŠŤASTNÝ – recitace
/J. Haydn – Chrámový koncert F dur, J.D. Zelenka - Triosonáta č.5 pro flétnu,
violoncello, housle a klavír, L.v. Beethoven – Quartet op. 16 …..
zazní verše básníků – K. Tomana, J. Seiferta ……
12.12. 19.00
Vánoční koncert – Sukův komorní sbor Benešov Šímova síň Muzea
ve spolupráci s MKS Benešov umění Benešov
17.12. 18.00
Vánoční koncert Základní umělecké školy J. Suka v Benešově
18.12. 19.30
divadelní soubor SVATOPLUK uvádí premiéru: „PAN HAMILKAR“
19.12. 19.00
Vánoce s Benešáčkem
21.12. 19 00
Vánoční koncert – Pěvecký sbor benešovských učitelek
ve spolupráci s MKS Benešov - Aula gymnázia
/ L. Delibes, A. Vivaldi, J. J. Ryba /
12.12.
19.30 Závěrečný věneček základních tanečních kurzů KC Karlov
15
KULTURA
prosinec 2008
Přehled kulturních akcí v Týnci nad Sázavou
PROSINEC
5. 12. MIKULÁŠ S ANDÍLKY A ČERTY ZAČ. 17.00 hod
u Týneckého hradu s nadílkou
7. 12. II. ADVENTNÍ NEDĚLE NA TÝNECKÉM HRADĚ
zahájení výstavy adventních věnců, ukázky zajímavého balení vánočních dárků
14. 00 hod – Tradice vánoc s koledami
18. 00 hod – Adventní koncert rotundě – vánoční koncert skupiny Jazz s.r.o.
14. 12. VÁNOČNÍ DECHOVKA ZAČ. 14.00 hod
hraje TÝNEČANKA
jako host vystoupí MAŽORETKY z Vlašimi
vstupné: 50,- Kč
14. 12. III. ADVENTNÍ NEDĚLE NA TÝNECKÉM HRADĚ
14. 00 hodin - Vánoční trh školy v muzeu
18. 00 hodin – Adventní koncert v rotundě – koncert Marie –Veselé a jejích žaček
20. 12. ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ - J. J. RYBY ZAČ. 15.00 hod
zájezd na vánoční koncert do kostela U Salvátora
účinkuje Foerstrovo komorní pěvecké sdružení
po skončení možnost prohlídky vánočního trhu v Praze
odjezd ve 13.00 hod od České spořitelny
cena vstupného: 200,- Kč
21. 12. IV. ADVENTNÍ NEDĚLE V TÝNECKÉM
14. 00 hodin – tradiční vánoční trh v muzeu
18. 00 hodin – Adventní koncert v rotundě – koncert skupiny Agnatha
HRADĚ
Informace, předprodej a rezervace vstupenek:
Turistické informační centrum TÝNEC
Klusáčkova 2 , 257 41 Týnec nad Sázavou
Tel: 317 729 050, 775 290 032 Mail: [email protected]
www.centrumtynec.cz
www.mestotynec.cz
Regionální muzeum Jílové
vás zve na komorní výstavu uspořádanou z darů muzea v r. 2007 „AŽ ZASE JEDNOU…“ od 29.11. 2008 do 1.2.2009
Dále se můžete zajet podívat na výstavu studentských prací – krajka, výšivka, tkaný tex l, sk, tex lní hračka, košíkářství,
oděv od 1.11.2008 – 18.1.2009
Další výstava s názvem „Vánoční ozdoby“ je otevřena od 22.11.2008 do 11.1.2009
V Jílovém můžete též navš vit Vánoční předváděcí dny a to 13.12.2008 od 9 – 16 hodin.
Vánoční řemesla a dovednos , ozdoby, dárky, cukroví, živá hudba, vánoční jarmark
www.muzeumjilove.cz, tel. 241950791, fax: 241950877
16
KULTURA
prosinec 2008
Pykulka
5.12.
27.12.
28.12.
MIKULÁŠSKÁ v Zaječicích
18.00 hod.
REPRÍZA divadelního představení
„MALOVANÉ NA SKLE“
pyšelských ochotníků v sokolovně
29.12.
16.30 hod.
SVÍČKOVÁ - se svíčkami po svíčkách
tajemnými zákou mi Pyšel. Sraz před
obchodem p.Heřmana
INZERCE
Domov pro seniory Pyšely
Náměs č. 1
251 67 Pyšely
okr. Benešov
Nabídka zaměstnání:
kuchař/ka
Nástup:
1.1.2009
Minimální stupeň vzdělání:
vyučení v oboru
Požadavky:
samostatnost,pečlivost, bezúhonnost
GALERIE U MARIE
si vás dovoluje pozvat
na výstavu
dřevěných loutek MARTINA KADLECE
a obrazů MARIE KOLÁŘOVÉ.
Přijďte na vernisáž
v sobotu 6.prosince v 17 hodin.
Výstava potrvá do konce roku 2008.
Otevřeno: PO 15.30 - 17.00
PÁ 14.00 - 17.00
SO 9.00 - 12.00
NE vždy po adventu mezi 17. a 19.hodinou
Pracovní poměr:
NA LEDEN PŘIPRAVUJEME
hlavní na plný úvazek
VÝSTAVU PASTELŮ A OLEJOMALEB
Pracovní doba:
VÝTVARNÍKA
RICHARDA AUGUSTINA.
jednosměnný provoz
(ranní,odpolední,soboty,neděle)
Těšíme se na vaši návštěvu.
Nabídka zaměstnání:
JP T consulting, s.r.o.
zdravotní sestra
Nástup:
1.1.2009
Minimální stupeň vzdělání:
ÚSO – registrace v oboru
Požadavky:
samostatnost,pečlivost, bezúhonnost
Pracovní poměr:
hlavní na plný úvazek
Pracovní doba:
jednosměnný provoz
Informace: kancelář DS
DAŇOVÁ A ÚČETNÍ KANCELÁŘ
provádíme - daňové poradenství
vedení účetnictví
mzdy
zpracování daňových přiznání a výkazů
(možno i za rok 2008)
pro podnikatele i neziskovou sféru
tel. 724 160 294, 602 839 303
[email protected]
Zaječice 46, 251 67 Pyšely
17
PŘÍLOHA
T.J. SOKOL PYŠELY
prosinec 2008
Jak to dopadlo?
V sobotu 25.října se slavilo jako v roce 1928. Je to samozřejměě jenom příměr, protože se nedochovaly nějaké dokumenty,
z celého slavného dne, kdy se veřejnos poprvé otevřela naše sokolovna.
k l
A protože
t ž jje tomu
t
letos
l t 80 let,
l t sláva
lá se v Pyšelích
opakovala.
Popsat náladu celého odpoledne není
lehké. Od jedné po poledni šlo všechno
ráz naráz tak, jak to bylo ve scénáři,
a všechno klapalo jako na drátkách.
Poslední hezký podzimní den si vybral ten
nejlepší termín. Ráno sice nevypadalo,
ale pak se všichni Sva umoudřili a
posví li si na nás. Bylo příjemně a velmi to
pomohlo slavnostnímu aktu na náměs .
Kdo fotografoval, bude mít vizuální
vzpomínku na kroje, prapory, tribunu
a diváky, kdo nefo l, musí si to pamatovat
a nebo si schovat Pyšelské listy, aby si to
podle libos mohl připomenout.
A že bude co připomínat, viděli a
slyšeli přítomní diváci, kteří vydrželi
až do posledních minut odpoledního
programu. Sportovci byli zastoupeni
oddílem stolního tenisu, za všestrannost
se předvedly žákyně pod vedením
náčelnice T.Sládkové, Chlapáky dal dohromady R.Zamrazil, pohádku hráli loutkoherci ze Sokola Pražského, naši ochotníci zazpívali
lidovky a Hašlerky a vrcholem celého odpoledne se stal národopisný soubor Formani ze Sla ňan. Předvedl vpravdě profesionální
výkon nejen na „hrací“ ploše, ale také v průvodu, a vůbec po celou dobu pobytu tady u nás. Myslím, že mohu bez uzardění říci,
že vzniklo nové přátelství. Určitě se s mto souborem u nás ještě setkáme a není vyloučeno, že naši zástupci budou pozváni
na některou podobnou akci do Sla ňan.
Velmi rád využívám této příležitos , abych poděkoval výboru naší jednoty, který podpořil prvotní ak vitu trojice Jurečková,
Linhartová, Gondík, aby se tato akce u nás uskutečnila. Děkuji starostovi župy Barákovy br.Soprovi za projev a osobní zájem o
naší práci, děkuji řediteli ZŠ Mgr.Paclíkovi, za to, že promluvil o naší škole a vzájemné dlouholeté spolupráci s městem, se sokoly
a hasiči. Děkuji starostovi města, za jeho slova o naší jednotě, děkuji i senátorovi Šebkovi, že na naší akci přijel, díval se i na program
a pohovořil s představiteli ČOS, župy a naší jednoty. Všichni přispěli k vysoké úrovni našeho oslavného odpoledne.
Děkuji
celému
pořadatelskému
týmu, který Sokolský den organizačně
zajišťoval, jmenovitě mým přímým
spolupracovníkům Janě Soprové, Radku
Zamrazilovi a Karlu Kulovanému. Odvedli
na svých místech perfektní práci. Mám
velkou radost, jak byla vyzdobena
tělocvična. Obrázky ze života naší jednoty,
hýřily v pem – rukopis M.Kolářové
byl na první pohled patrný, a trikolory
a nářadí umocnily sokolskou náladu. Velký
dík patří J.Chalupovi za dodání pódiové
konstrukce, kterou spolu s R.Zamrazilem
a Mirkem Linhartem zkušebně postavili
na neutrální půdě, aby věděli co je čeká
na náměs . Stejní bratři – sokolové ji
také nakonec v neděli z náměs uklidili.
Všichni odvedli práci hodnou obdivu a
zaslouží si velké poděkování. Neumím
vyjmenovat všechny spolupracovníky
jmenovaných vedoucích pořadatelů.
Bylo jich určitě celkem víc než dvacet.
Rád děkuji i jim. I oni významně přispěli
ke zdárnému průběhu celého Sokolského
dne.
Poděkování patří i našim sponzorům, kteří přispěly naší jednotě finančními dary a pomohli tak zvládnout rozpočet na celou
akci.
P
19
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
18
prosinec 2008
T.J. SOKOL PYŠELY
PŘÍLOHA
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 18
Zastoupení členů naší jednoty
v župě Barákově a v České obci sokolské
se projevilo nejen účas jejich činovníků
na naší akci, ale také m, že ČOS vzala
na sebe některé výdaje spojené s organizací. I jim patří náš dík.
A poslední poděkování patří Sboru
dobrovolných hasičů, kteří zkušeně řídili
provoz na silnici a dbali bezpečnos celého
průvodu. Jejich pomoc byla pro náš tým
nepostradatelná. Děkuji.
Na závěr bych chtěl říci jednu zajímavost.
Prapor, jenž nesl praporečník ze Sokola
Pražského, byl replikou originálu, který byl
vyšit na návrh Josefa Mánesa pro prvního
starostu této jednoty. Jím nebyl nikdo jiný, než Jindřich Fügner – spoluzakladatel Českého sokola.
A jak dopadla odpověď na úvodní otázku?
Myslím, že to dopadlo dobře. Počasí, průvod, program, zábava, to všechno vyšlo na výbornou. Snad se můžeme těšit na příš
podobné akce, které by se v různých modifikacích mohly a snad i budou, každoročně opakovat.
Bohumil Gondík
19
PŘÍLOHA
T.J. SOKOL PYŠELY
Sokol, první český spolek, vznikl
r. 1862. Jak píše O ův slovník naučný
„brzy rozšířil se účel spolku z pouhého
cvičení tělesného na důležitý úkol národní,
na odchování rázného, sebevědomého
a otužilého mužstva českého.“ Proto
byly kromě vlastního cvičení pořádány
také výlety, vycházky, přednášky a další
kulturní akce, jichž se mohli zúčastňovat
i starší nebo fyzicky méně zdatní členové
a zájemci.
Sokol v Pyšelech vznikl poměrně
pozdě, až v r. 1912, tedy v době, kdy sokol
oslavoval padesáté výročí své existence
a v Praze se konal VI. všesokolský slet.
(V témže roce se narodil pan Josef
Procházka, zdejší nejstarší člen a živá
kronika této organizace.)
U kolébky zdejšího Sokola stáli MUDr.
A. Dlabal, J. Kratochvíl, bratři Pařízkové,
A. Rádl, F. Vondráček aj. Zahradník.
Ti uvažovali o zřízení zdejší organizace
už déle, problémem však byl nedostatek
cvičitelů.
Rakousko-uherské úřady, zejména
policie, sledovaly činnost Sokolstva
s nedůvěrou. Za 1. světové války, která
začala brzy poté, byli Sokolové přednostně
odváděni a posíláni na nejnebezpečnější
místa. Ti, kdo pro svůj věk či nemoc zůstali
prosinec 2008
Z historie pyšelského Sokola
ledováni a různě šikanováni.
doma, byli sledováni
da z nich zapojila do tajného
Přesto se řada
ého odboje.
pro rakouského
O tom, že Sokolové byli výběrovou
organizací, kde nerozhoduje jen tělesná
zdatnost a kde byl kladen velký důraz
na charakter člověka a jeho vlastenectví,
svědčí případ pyšelského občana Vojtěch
Papírníka.
Jejich rodina měla pekařství a malý
krámek hned u kostela. Všichni tři bratři
Papírníkovi byli odvedeni k vojsku, z války
se však vrá l pouze nejmladší Vojtěch,
za mco jeho bratři padli.
Každý člověk, který prožil útrapy
války, se radoval z návratu domů.
Vojtěch Papírník samozřejmě také,
přesto si domova mnoho neužil. Když
v r. 1919 vpadla na Slovensko maďarská
komunis cká armáda a hrozila ztráta
Slovenska, přihlásil se Vojtěch Papírník
jako dobrovolník a odjel bránit nově
vzniklou republiku.
Proč? Protože byl Sokol.
Svoji lásku k vlas zapla l životem.
Odpočívá kdesi ve společném hrobě
ve slovenských Nových Zámcích.
Zlatým věkem pro činnost Sokolstva
byl tzv. první republika. Sokolové přestali
být pronásledovanou organizací a začali
rozvíjet bohatou činnost. Zdejší Sokolové
cvičili nejdříve v sále restaurace Radnice.
V r. 1928 zakoupili objekt bývalé sušárny
a po mnoha úpravách a přístavbách se zde
v r. 1929 začalo cvičit. Současně zde byl
také biograf, na jehož sobotní a nedělní
představení se lidé těšili celý týden.
Oblíbená byla také divadelní představení,
která Sokolové pořádali na Radnici nebo
v přírodě v tzv. Sokolském zá ší.
V roce 1928 se zdejší Sokolové
vydatně podíleli na oslavách 10. výročí
vzniku republiky. O čtyři roky později zde
proběhly oslavy 20. výročí zdejší TJ Sokol.
Jejich součás byl i sjezd rodáků ve dnech
30. a 31. července 1932.
Léta nesvobody (1938-1989) přinesla
další pronásledování Sokola a jeho členů.
Za pro nacis cký a pro komunis cký
odboj položila řada z nich životy.
Komunisté degradovali Sokol na
„organizátora tělesné výchovy na vesnici“
(jak se píše v Příručním slovníku naučném
z r. 1967). Přesto díky inicia vě jeho členů
pokračovaly aspoň některé ak vity až do
r. 1989 kdy bylo možné znovu navázat
na staré tradice. Kéž v nich úspěšně
pokračuje i nadále.
Mnoho zdaru, Sokolíci!
PhDr. Jiří Chvojka
Kytička sokolské kultury
V sobotu 18. října vystoupil náš ochotnický spolek v Tyršově domě v Praze. Vzdělavatelský sbor ČOS ho vybral spolu
s takovými tělesy jako jsou Smíšený pěvecký sbor GAUDIUM Praha, dále pak Vycpálkovci a Rozmarýnek, což jsou snad
nejlepší folklorní soubory v Čechách, další ochotníky, tentokrát z Lázní Toušeň (uvidíte je u nás v Pyšelích v sobotu 22.11.
se hrou Král jelenem) a ještě další špičkové sokolské soubory, aby reprezentovali celou Českou obec sokolskou na celostátních oslavách 90.výročí vzniku československé republiky.
V Michnově paláci Tyršova domu se na odpoledním kulturním ma né snilo na 100 diváků, kteří celý program - mezi
nimiž se náš ochotnický spolek rozhodně neztra l - nadšeně aplaudovali. Mezi diváky byli členové žup a jednot z celé ČR
i ze zahraničí. Škoda, že jsme neměli z naší tělocvičné jednoty v hlediš kromě členů souboru nikoho.
Hrajeme na různých místech okresu, hrajeme na přehlídkách sokolských i nesokolských, o naší jednotě i o Pyšelích se
mluví díky těmto vystoupením v celé republice. Bylo by jenom dobře, kdyby s námi někdo byl a viděl. Mohl by pak do naší
přílohy Pyšelských listů napsat svůj názor. Bylo by to rozhodně objek vnější, než když o výkonu a reprezentaci píše sám člen
souboru.
Ještě bylo trochu hezky
Přijeli jsme do Prahy krátce po dvanácté a šli na procházku kolem Tyršova domu. Velmi hezky upravený park kolem
Sovových mlýnů a Kampa se na pár desítek minut staly klidovým místem před vystoupením v Michnově paláci. Stačili
jsme se také projít po Karlově mostě, shlédnout na hladinu Vltavy, která si teče po stale a nic nedbá našich stresových dní
a ustaraných obličejů. Naopak. Dává nám zastavit se na chvíli a pohledět do třpy vých vln, aby v rychlé vteřině proběhl
mozkem každému z nás film, jehož děj by se nikdy nedal vyprávět. Většinou by ho nikdo ani vyprávět nechtěl, protože v těch
tajemných chvílích se vynořují vzpomínky a představy mnohdy nesdělitelné.
Uběhla volná hodinka a vracíme se přes Malostranské náměs a kolem Ministerstva kultury zpět na nádvoří Tyršova
domu. Jakmile projdeme Mosteckou věží, jsme v jiném světě. Výkladní skříně plné skla a křišťálu (snad je pravý), vojenské
čepice a různé tretky ze sovětské doby (pro nás úplně zbytečná vzpomínka), fůra různých lidí a různých jazyků, no prostě
Babylon. Ten tam je klid Kampy a parku u Sovových mlýnů. Prcháme ulicemi, abychom už byli tam, kde nás očekávají
a zůstala v nás aspoň kapička té krásy, kterou i dnes v tom hrozném ruchu Praha ještě na různých místech skrývá.
Bohumil Gondík
20
prosinec 2008
T.J. SOKOL PYŠELY
Stolní tenis
Kraj stĜedoþeský – okres Benešov
Sezóna: 2008-2009
S
SOUTċŽ NEREGISTROVANÝCH - II.
umís.
družstvo
PŘÍLOHA
Výsledky po 5. kole
záp.
výh.
rem. proh.
skóre
body
skreþ
1. - Sokol Pyšely
5
4
1
0
67 : 23
14
0
2. - Sokol Votice C
5
4
1
0
66 : 24
14
0
3. - Sokol Olbramovice
5
3
0
2
56 : 34
11
0
4. - Sokol NetvoĜice B
5
2
2
1
47 : 43
11
0
5. - Sokol HeĜmaniþky B
4
2
2
0
46 : 26
10
0
6. - SKST Vlašim D
5
1
3
1
45 : 45
10
0
7. - Slavoj ýerþany B
5
2
1
2
43 : 47
10
0
8. - SKST Vlašim E
5
2
0
3
43 : 47
9
0
9. - SDH Petroupim C
4
2
0
2
38 : 34
8
0
10. - Sokol Neveklov
5
1
0
4
35 : 55
7
0
11. - Sokol Votice D
5
1
0
4
26 : 64
7
0
12. - SKST Vlašim F
5
0
0
5
10 : 80
5
0
!!! nenahlášeno - Petroupim C : HeĜmaniþky B
Program kulturních pořadů v pyšelské tělocvičně do konce roku 2008
Datum
22.11.2008
17.12.2008
27.a 28.12.2008
Název - účinkující
Divadlo Lázně Toušeň
KRÁL JELENEM
Vánoční koncert
BRASS FIVE
Ochotníci Pyšely
„MALOVANÉ NA SKLE“
Začátek
Pořadatelé
19.00
T.J.Sokol
Pyšely
18.00
Dětský domov
Pyšely
18.00
T.J.Sokol
Pyšely
21
Z MĚSTSKÉHO
INZERCEÚŘADU
prosinec 2008
pro Vás připravuje
od 4.12.2008 prodej vánočních stromků a vánočního zboží:
-
- vánoční dekorace
- adventní věnce, svícny, svíčky
- jmelí, chvoj
vánoční stromky borovice, smrk a jedle
ŘEZNICTVÍ SMRČKOVÁ PY ELY D KUJE SV M V RN M ZÁKAZNÍK M ZA P ÍZE
A V EM P EJE KRÁSNÉ PRO ITÍ VÁNO NÍCH SVÁTK , HODN ZDRAVÍ, T STÍ A SPOKOJENOSTI V ROCE 2009.
Z MĚSTSKÉHO
SPORT ÚŘADU
ÚSPĚŠNÝ PODZIM ZAJEČIC
Fotbalové družstvo Zaječic obsadilo první místo po podzimní sezóně. Odehrálo dvanáct zápasů a to deset vítězných a dvakrát
nerozhodně. Po závěrečném utkání se v místním hos nci uskutečnila zdařilá „rozlučka“ na ukončení fotbalového roku.
Za T.J. předseda Vejmelka Jaroslav
Fotbal Pyšely
A mužstvo
11.10.2008 Jílové – Pyšely 3 : 0
18.10.2008 Pyšely – Kostelec 1 : 1 branka Kulhavý
25.10.2008 Pyšely- Říčany 3 : 1 branky Mastný, Sisel, Kondáš
2.11.2008 Kondrac – Pyšely 3 : 1 branka Sisel
8.11.2008 Pyšely – Sázava 3 : 1 branky Štěpán, Sisel, Kulhavý
15.11.2008 Louňovice – Pyšely 3 : 0
A mužstvo obsadilo po podzimní čás sezóny 2008/2009 4. místo.
Dorost
12.10.2008 Všenory – Benešov B 0 : 3
19.10.2008 Benešov B – Milín 3 : 1
26.10.2008 Benešov B – Sedlčany 0 : 7
2.11.2008 Vo ce – Benešov B 5 : 0
9.11.2008 Benešov B – Petroviče 5 : 2
15.11.2008 Průhonice – Benešov B 2 : 4
Mužstvo dorostu obsadilo po podzimní čás sezóny 2008/2009 7. místo.
Mladší žáci
12.10.2008 Sedlčany – Pyšely 3 : 0
19.10.2008 Pyšely – Struhařov 3 : 0 branky Kulhavý 2, Csány
26.10.2008 Teplýšovice – Pyšely 2 : 3, Sládek 2, Černík
2.11.2008 Pyšely – Mezno 0 : 0
Mužstvo mladších žáků po podzimní čás sezóny 2008/2009 obsadilo 2. místo.
Přípravka ročníky 1997 – 1999
11.10.2008 Poříčí – Pyšely 1 : 10 branky Kulhavý 3, Melichar 2, Svoboda 2, Podroužek,
Sládek, Krámek
18.10.2008 Pyšely – Vo ce 5 : 0 Podroužek 2, Sládek, Krámek, Kulhavý
25.10.2008 Pyšely – Bílovice 3 : 0 branky Krámek 2, Sládek
10.11.2008 Benešov B – Pyšely 7 : 0
Mužstvo přípravky obsadilo po podzimní čás sezóny 2008/2009 7. místo.
Fotbalový klub SK Pyšely přeje všem svým hráčům, funkcionářům a fanouškům krásné a spokojené vánoce
a šťastný Nový rok 2009.
Kulhavá M.
Pyšelské listy -
Vydává Městský úřad v Pyšelích pod registračním číslem OkÚ RR 39; vydávání listu povoleno rozhodnutím Okresního úřadu v Benešově pod č. j. RR 779/96, ze dne 13. 5. 1996
tel. 323 647 218, fax 323 647 452, E-mail: [email protected]; http://www.pysely.cz
redakční rada: B. Dauthová, I. Křížová, A. Sládková, Z. Srnská, L. Zaradičková; administrace listu M. Pášová, M. Kulhavá; odpovědný redaktor Petr Slavík
NEVYŽÁDANÉ RUKOPISY SE NEVRACEJÍ
22
ZA PŮVODNOST A OBSAHOVOU SPRÁVNOST RUČÍ AUTOR
TISK MĚSTSKÝ ÚŘAD PYŠELY