XVIII. KONGRES ODS

Transkript

XVIII. KONGRES ODS

Praha 2007
XVIII. KONGRES ODS
edice Knihovna ODS č. 19
Občanská demokratická strana
Vydala Hlavní kancelář ODS, Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1
tel.: 234 707 111, fax: 234 707 102
e-mail: [email protected], www.ods.cz
19
XVIII.
KONGRES
ODS
18. Kongres ODS
Praha, Žofín, 24. listopadu 2007
18. Kongres ODS
XVIII.
KONGRES
ODS
18. Kongres ODS
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/
XVIII. kongres ODS se uskutečnil 24. listopadu 2007 v Praze na Žofínském ostrově. Ústředním mottem kongresu bylo heslo „Stavíme na budoucnosti“ a stěžejními body programu proto bylo hodnocení dosavadního působení ODS ve vládě, bilancování uplynulého roku v jednotlivých resortech vedených ministry za ODS, a především
představení dalších plánovaných kroků a reforem.
Jednání se zúčastnilo přibližně 500 delegátů, 200 hostů a 130 novinářů. Program
zahájili premiér a předseda ODS Mirek Topolánek a první místopředseda ODS a primátor hl. m. Prahy Pavel Bém. Po nich vystoupil čestný předseda ODS a prezident ČR
Václav Klaus, kterému kongres vyjádřil plnou podporu v kandidatuře na funkci prezidenta ČR pro období 2008–2013. Poté již následovaly projevy gremialistů ODS, politických partnerů strany, hostů a zahraničních hostů.
Po dovolbě Romana Jurečka do Výkonné rady ODS za plzeňský region byl zařazen vládní blok a již zmíněné bilancování. Program kongresu byl zakončen politickou diskusí, schválením usnesení a závěrečným slovem Mirka Topolánka.
OBSAH
ZAHÁJENÍ KONGRESU
• Mirek Topolánek
• Pavel Bém
7
7
8
PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS
A PREZIDENTA ČR VÁCLAVA KLAUSE
9
ÚVODNÍ PROJEV PREMIÉRA A PŘEDSEDY ODS
12
MIRKA TOPOLÁNKA
PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU PČR 23
• Pavel Bém
23
• Petr Bendl
27
• Petr Nečas
30
• Ivan Langer
35
• Petr Gandalovič
37
• Přemysl Sobotka
38
VYSTOUPENÍ POLITICKÝCH PARTNERŮ A HOSTŮ
41
• Naděžda Kavalírová
41
• Jiří Čunek
43
• Martin Bursík
44
POZDRAVY ZAHRANIČNÍCH PARTNERŮ A HOSTŮ
46
• David Cameron
46
• Donald Tusk
49
• Pedro Fuentes Cid
50
• Angela Merkel
52
• Alexandr Milinkievič
52
PROJEVY ČLENŮ VLÁDY ZA ODS
54
• Mirek Topolánek
54
• Petr Nečas
57
• Alexandr Vondra
60
• Ivan Langer
62
• Petr Gandalovič
66
• Martin Říman
70
• Tomáš Julínek
72
• Aleš Řebíček
73
• Jiří Pospíšil
76
POLITICKÁ DISKUSE
81
ZÁVĚREČNÝ PROJEV PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA 107
USNESENÍ XVIII. KONGRESU ODS
111
ZPRÁVY
113
PŘÍLOHY
155
6
XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. – 19. LISTOPADU 2006
VYSTOUPENÍ V RÁMCI POLITICKÉ DISKUSE
chronologické řazení
1. Miroslava Němcová
2. Oldřich Vojíř
3. Jan Zahradil
4. Petr Bratský
5. Vlastimil Tlustý
6. Jan Kerner
7. Tomáš Vaněk
8. Jan Zahradník
81
83
84
85
87
89
90
91
9. Jan Bürgermeister
92
10. Hynek Fajmon
93
11. Jaroslav Kubera
94
12. René Franěk
102
13. Jiří Payne
102
14. Miloš Vystrčil
104
15. Ivo Strejček
105
7
ZAHÁJENÍ KONGRESU
ZAHÁJENÍ KONGRESU
Mirek Topolánek
předseda ODS
Vážení delegáti 18. kongresu,
dovolte mi, abych vás uvítal v sále pražského Žofína, poděkoval Anně Klamo,
operní pěvkyni, za zazpívání naší hymny a poděkoval také Šimonovi Cabanovi,
kterého jste jistě poznali.
V předsálí už čeká jeden velmi vzácný host. Tím hostem je prezident republiky Václav Klaus. A já ještě než přijde, tak Vám chci ukázat několik archů, na kterých je 122
podpisů poslanců a senátorů, kteří ho nominují do postu prezidenta republiky.
Předtím, než pro něho půjdu do předsálí, tak mám ale smutnou povinnost. Ne
všichni naši kolegové a kolegyně tady mohou být dnes s námi a sledovat tento kongres, alespoň zpovzdálí. Někteří se tohoto kongresu nedožili. Za všechny chci, abychom minutou ticha uctili dva z nich. Našeho kamaráda hejtmana Michala Rabase a našeho velvyslance v Nigérii Alexandra Karycha. Prosím Vás, povstaňte.
A nyní už zvu na pódium naše moderátory, kterými letos, možná trochu netradičně, jsou žena a muž.
Ta žena se jmenuje Daniela Filipová a je to senátorka Parlamentu ČR a tím druhým je, pomalu již tradiční moderátor našich kongresů, poslanec Evropského parlamentu a šéf našeho Poslaneckého klubu v Evropském parlamentu, Jan Zahradil.
Máte slovo, přátelé.
8
XVIII. KONGRES ODS, PRAHA, 24. LISTOPADU 2007
Pavel Bém
1. místopředseda ODS a primátor hl. města Prahy
Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně, vážení přátelé, milí hosté.
Dovolte, abych vás co nejsrdečněji přivítal tady na pražském Žofíně, na již 18.
kongresu Občanské demokratické strany. Scházíme se na místě, které si podle jedné ze staropražských legend oblíbil sám ďábel. Převlékal se za kuchaře a sváděl
pobožné a čisté mnichy, až musel přijít opat z nedalekého Emauzského kláštera
a vyhnat jej se slovy: „Odejdi, duchu nečistý!“ Načež se ďábel proměnil v ohnivého kohouta a vylétl oknem. Pravda, my nejsme ani ohniví, spíše modří. Rozhodně nejsme kohouti, ale možná s tím obsahem pana opata budeme souhlasit. Tak
dovolte, abych vám s přivítáním popřál čistou hlavu a čisté srdce. Hezký den.
PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS A PREZIDENTA ČR
9
PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS
A PREZIDENTA ČR VÁCLAVA KLAUSE
Vážený pane předsedo, vážení delegáti, vážení hosté,
děkuji za pozvání na váš letošní kongres. Trochu jsem se v posledních dnech
ohlížel dozadu a přitom si uvědomil, že je to již pátý kongres ODS, na kterém vystupuji víceméně jen jako host, resp. jako čestný předseda. Proto jsem se nepouštěl do žádných rozsáhlých úvah. Dnes je tomu trochu jinak. Dnes před vás předstupuji v roli vašeho prezidentského kandidáta. V roli kandidáta dnes dominantní
politické strany, která nese hlavní díl vládní zodpovědnosti.
Opírám se jak o usnesení společného zasedání vašeho poslaneckého a senátorského klubu z 9. května letošního roku, kterým mne tyto kluby nominovaly jako
svého kandidáta na funkci prezidenta České republiky na příští volební období,
tak o usnesení Výkonné rady z 26. května, kdy prezidentskou volbu označila za
jednu ze základních priorit ODS pro nadcházející období, a z 22. září, kdy určila
vyjednávací tým ve složení předseda, první místopředseda a předsedové poslaneckého a senátního klubu.
První, co zde dnes chci udělat, je poděkovat vám za projevenou důvěru. Je to
pro mne i velmi vhodná příležitost, abych vám s plnou vážností poděkoval za volbu minulou, která – nikoli zanedbatelným způsobem – přispěla k tomu, co se v uplynulých letech v naší zemi dělo.
To, že mne znovu kandidujete, je pro mne důkazem, že jsem většinu z vás svým
jednáním a svými postoji v této nejvyšší ústavní funkci nezklamal. Samozřejmě
vím, že někteří z vás ne vždy mé kroky a postoje chápali či s nimi souhlasili, ale
to není žádná tragédie. Jinak tomu v demokracii být nemůže.
Pozice prezidenta v našem ústavním systému není jednoduchá, a dokonce není
ani zcela jednoznačná, ale to není tím, co by mne trápilo. Vycházel jsem a vycházím z toho, že je toto postavení takové, jaké je, a že se v naší zemi do značné míry osvědčilo. Je však trochu jiné, než jak si ho mnozí lidé u nás představují. Po
formální stránce je asi slabší, po reálné možná v lecčems silnější. Dostatečně jsem
se přesvědčil o tom, že sladit tyto dvě pozice není jednoduché.
Ve svých předvolebních projevech v Parlamentu na počátku roku 2003 jsem zmínil rozdíl mezi prezidentem aktivním a aktivistickým, což se od té doby stalo jistou normou hodnocení mého prezidentování. Ujišťuji vás, že jsem si byl tohoto rozdílu v každém okamžiku posledních pěti let vědom, a jsem přesvědčen, že jsem
byl po celou tuto dobu prezidentem „jen“ aktivním. Pasivitu – jako opak aktivity
– v celém svém životě odmítám, ale hranici mezi aktivitou a aktivismem jsem střežil úzkostlivě. Z Hradu se nestalo alternativní politické centrum – a jestli se nemýlím, ani mi to snad nikdo nikdy nepředhazoval – a veškeré mé jednání vždy
striktně vycházelo z mých ústavních povinností a pravomocí.
10
Že se to někdy nelíbilo těm, kteří si přáli, aby prezident v tom či onom případě
udělal více, je nevyhnutelné. I když každý z nás zcela přirozeně vychází převážně
ze svého vlastního vnímání věcí, chtěl bych vás ubezpečit, že pocit přílišného či
naopak málo důrazného využití mého vlivu a mých prezidentských pravomocí mělo v různých chvílích celé naše politické spektrum, včetně ODS. Dokonce bych si
troufal odhadovat, že ODS mohla mít – z logiky věci – tento pocit častěji než jiné
politické strany. Přesto věřím, že – s odstupem času – i ti z vás, kterým se to tak
jevilo, připustili či připustí, že jsem dělal jediné možné.
U nás se často hovoří o prezidentovi nadstranickém, což je apel poněkud zavádějící, protože je zcela zřejmé, že v demokratickém systému pluralitní parlamentní demokracie prezident republiky nemůže být prezidentem stranickým. Nemůže
však být prezidentem nepolitickým, neboť jeho funkce o politice je. Prezident se
pohybuje ve veřejném prostoru, a proto musí politické – zdůrazňuji nikoli stranické – postoje zastávat.
PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS A PREZIDENTA ČR
11
Politickými postoji jsou nejen přispívání k udržování a posilování politické demokracie a Ústavou ČR předepsané dělby práce mezi jednotlivými složkami státní moci, nejen úsilí o celistvost státu a o jeho svrchovanost a suverenitu, nejen výkon funkce vrchního velitele ozbrojených sil, nejen zastupování státu navenek,
včetně intenzivních kontaktů s politiky celého světa, a řada dalších věcí tohoto typu. Pro prezidenta jsou povinnými politickými postoji i stanoviska k základním
veřejným tématům – od debaty o registrovaném partnerství po stanovisko k pochodu neonacistů pražskou židovskou čtvrtí právě v den výročí pověstné Křišťálové noci nacistů v Německu před téměř sedmdesáti lety, abych jmenoval dva výrazné příklady. Že v těchto věcech prezident republiky přímo nerozhoduje, je věc
úplně jiná.
Snažil jsem se přispět k pokračování pohybu naší země ve směru nastoupeném
v listopadu 1989:
• k prohloubení politického pluralismu a demokracie, které jsou produktem co
nejkvalitnější soutěže suverénních politických stran;
• k zajišťování občanských práv pro všechny, ale se současným zvyšováním odpovědnosti všech;
• k maximální svobodě ekonomické, v níž by tvořivá lidská aktivita nebyla blokována či přesměrovávána spoustou překážek, regulačních opatření a byrokratických předpisů;
• k nezvyšování role státu ve společnosti, a tudíž i ke skutečné svobodě každého
jednotlivce.
Věřím také, že jistou stagnaci tohoto směřování, ke které u nás docházelo, se
v poslední době daří překonávat.
Jsem přesvědčen, že je naší povinností udělat všechno pro to, aby postup vpřed
pokračoval i v dalších letech. Musí k tomu přispívat jak budoucí prezident, tak
i nejsilnější a v dnešní chvíli hlavní vládní politická strana, tedy ODS. Prezident
si konzistentnost svého jednání musí zajistit sám a názorové schizofrenii se musí
umět vyvarovat. I ODS si svou jednotu musí udržet sama:
musí nalézt vyváženost mezi individuální svobodou svých jednotlivých členů na
straně jedné a respektem ke zvolenému programu a ke svým vlastním, demokraticky zvoleným reprezentantům na straně druhé;
musí předkládat veřejnosti jasně formulovaný program a musí být schopna hledání racionálního politického kompromisu, který bývá – v každé demokratické
společnosti, a zejména v zemi s proporcionálním volebním systémem – nezbytný;
musí dokázat obojí vysvětlit a obhájit nejen před svými členy, ale i před celou
veřejností.
Právě o těchto nelehkých, a nikoli proklamacemi jednou provždy vyřešitelných
věcech to je. Ale o tom jistě bude váš kongres.
Dovolte mi zakončit své vystoupení poděkováním za nominaci do prezidentského klání a vyjádřením svého přesvědčení, že vás v jeho průběhu, ale ani po něm,
nezklamu.
12
ÚVODNÍ PROJEV PREMIÉRA
A PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA
Vážení delegáti, milí hosté, dámy a pánové,
vítám vás na 18. kongresu Občanské demokratické strany, vítám vás po dlouhých, skoro deseti letech na jednání VLÁDNÍ, LIBERÁLNĚ KONZERVATIVNÍ,
VÍTĚZÍCÍ strany! Naší strany. Uběhl rok. Vloni jsme touto dobou teprve nahlíželi do otevřených dveří vládnutí s vládou bez důvěry Poslanecké sněmovny. Diskutovali jsme o tom, za jakých podmínek, s kým a s jakým programovým vybavením po dlouhých měsících hledání až k uzoufání vstoupíme do koalice. Dnes držíme
pevně vládní opratě moci a odpovědnosti, pokračujeme dál v již pětileté úspěšné,
vítězné trajektorii, vyšli jsme z temné jeskyně sociálně demokratického marasmu
a STAVÍME NA BUDOUCNOSTI! Kdybych si chtěl vypůjčit motto tohoto kongresu a přimíchat trochu patosu do úvodu mého projevu.
Je ovšem také čas skládat účty. Rád se přitom každému z vás podívám do očí.
Jsem si jist, že s uplynulým rokem můžeme a musíme být spokojeni. Řekl bych
tak na devadesát procent. A naše šance do budoucna? Ty mohou být téměř stoprocentní. Pokud se dokážeme poučit i z toho, co se nám nepovedlo. Já i vy!
Při neexistenci srovnatelné vládní alternativy z hlediska pozice ODS, ale hlavně v kontextu jiných alternativ ohrožujících polistopadový vývoj naší země ani nemáme jinou šanci a je to naše společná odpovědnost.
Tento kongres tedy může být i bilanční, pokud nezapomene na hlavní cíl, a to je
být kongresem předvolebním, na kterém modří ptáci, jak je jejich dobrým vítězným zvykem, natřepou svá peříčka a zahájí fakticky kampaň vedoucí k vítězství
v následujících trojích volbách.
I. Skládání účtů
Začnu pomyslným skládáním účtů. Je to rok, co jsem si vám řekl o jasný mandát k dalšímu postupu. Dokázali jsme tento mandát naplnit? Pokud ne, tak v čem
a proč? Pokud ano, proč ta nervozita? Právě proto? Protože se to přes všechny problémy daří? Protože to je úspěch?
Před rokem jsem vám řekl, na čem stojí náš úspěch. Platí to stále? Pojďme si to
připomenout.
Řekl jsem: „Náš úspěch stojí na tom, že nejsme stranou personálně vyprahlou. Pokud si udržíme tuto personální převahu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!“
Ano, to je stále pravda. Naši ministři přišli do vlády odborně připraveni. Dokázali se rychle zorientovat, pojmenovat problémy a začít je řešit. Přivedli si s sebou
lidi, kteří jim jsou oporou. Začali plnit koaliční a tím i náš program. Ale přes toto
13
úspěšné převzetí vládní odpovědnosti chci před jednou věcí varovat. Státní úřady
prakticky vysály celou naši kapacitu. Za vojáky, kteří jsou nyní v první linii, proto musí rychle nastoupit nové posily. Musíme vychovávat a připravovat nové lidi.
Lidi, kteří přijdou s novými myšlenkami, novými nápady. Aby se nestalo, že za pár
let budeme stejně jako ti před námi stranou opotřebovaných a zkorumpovaných
státních úředníků. Kde jsou ty zástupy kvalitních úředníků z regionů, kteří chtějí v praxi realizovat náš program každodenní prací? Kampak se ti čerchmanti scho-
14
vali? Neschovali se, moji milí. Kašlou na to. Každý chce mít pouze vliv, nataženou komunikační linku, penězovod a případně kritizovat, když to nefunguje. Ale
my nesmíme dopadnout jako Rocco a jeho bratři!
...Jsme stranou týmovou, stranou, která táhne za jeden provaz. Pokud
si udržíme tuto elementární jednotu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!
Podařilo se nám uchovat elementární jednotu? Ani náhodou! Zbytečně jsme si
sami způsobili hromadu problémů tím, že jsme neuměli veřejně táhnout za jeden
provaz. Věci, o které jsme se, bohužel, veřejně hádali, jsme už mezitím vyřešili nebo vyšuměly. Ale zůstala nepříjemná pachuť domácích sporů a pošramocený obraz ODS u občanů. Toto jsou zcela zbytečné a hloupé chyby a budu hodně nepříjemný, pokud se budou opakovat. Nemohou se opakovat! Nesmí se opakovat!
Protože ohrožují naše dnešní vládnutí. Protože ohrožují naše příští vítězství. My
přece máme mechanismy, jak se demokraticky vyjádřit. Není přece možné, když
se drtivá většina na něčem shodne, aby ti, kteří se neprosadili, hráli před veřejností roli mučedníků. To platí stejně pro poslanecký klub jako pro celou stranu.
Nelze se schovávat za obecné fráze, že předseda, vláda či vedení nekomunikují. Nechť to ti, kteří tyto bláboly papouškují, dokáží! Či jinak, ať skutečně do budoucna stojí o lepší komunikaci, o řešení věcných problémů, a nikoliv pouze o vendetu za nenaplněné osobní ambice!
Není přece možné, aby nám voliči rozuměli lépe, než my sami sobě navzájem.
Chtěli jsme konečně vládnout i na celostátní úrovni. Taková možnost a odpovědnost přeci musí být věcí nás všech. Já a mí kolegové ve vládě samozřejmě stojíme
o zkušenosti kolegů z měst a obcí, od zastupitelů, starostů, primátorů i hejtmanů.
Není přece možné, aby naše starosty zajímalo pouze rozpočtové určení daní a čerpání vládních nebo evropských fondů. Tím se ostatně jen mírně liší od našich krajánků, ty ještě navíc zajímá, abychom jim to v té vládě nepokazili.
Vláda je konečně po letech vaše, je s vámi, buďte, prosím, s ní!
...se nám podařilo postupně zbavit oné nezasloužené nálepky arogantní
a agresivní strany. Pokud si udržíme image slušné a otevřené strany, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!
Ano, toto stále dodržujeme. I když nás to v souboji se stále agresivnějším a demagogičtějším protivníkem stojí spoustu sil a „ztrátu tempa“. Přesto říkám: držme se strategie, která nám vyhrála dosud všechny volby. Slušnost opravdu není
slabost. A těch, kteří na ni slyší, je stále většina. Byť možná mlčenlivá. Nedejme
se proto mást úspěchy našich soupeřů u čím dál bulvárnějších médií. Naše síla je
ve schopnosti mluvit s lidmi přímo, bez prostředníků, věcně a slušně.
...držíme slovo. Na rozdíl od jiných stran nás v posledních čtyřech letech
charakterizuje jednota slov a činů. Pokud budeme dodržovat jednotu
slov a činů, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!
15
Přidal bych jediné. V posledních pěti letech! Sestavili jsme trojkoaliční vládu,
plníme její program a naše priority. Pokud nebylo možné něco prosadit v této koalici, neznamená to, že jsme programově rezignovali jako strana. Naopak! Děláme
přesně to, co jsme slíbili. Jsme součástí první vlády za posledních deset let, která opravdu dodržuje jednotu slov a činů. Včetně toho, že když žádáme úspory, začínáme u sebe. U vládních úřadů. Měla by to být samozřejmost. A díky nám to také samozřejmostí konečně je. Jaká je alternativa této vlády?
...jsme se pro mnoho lidí stali hrází proti návratu starých pořádků.
Jsme pro ně nadějí, že se země nebude v ničem vracet před listopad 1989.
Pokud budeme pro občany zárukou, že se komunisté nevrátí k moci, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!
Toto je přece naprosto klíčové. Preference držíme nad 30 % mimo jiné právě
proto, že lidé věří, že tou hrází zůstaneme. Držíme trojkoalici a tím také držíme
komunisty na uzdě. Spolu s ČSSD se nemohou dostat k moci, dokud dokážeme vytrvat v trojkoaličním projektu. A nemohou se dostat k moci ani oklikou, přes schvalování zákonů v parlamentu. Protože vláda je sice křehká, co se týká její většiny,
ale zatím silná svou jednotou. Všechny důležité zákony, se kterými jsme přišli,
jsme ve Sněmovně prosadili. Dokonce v podobě, v jaké je vláda navrhla. To je po
roce vládnutí silné sdělení. Vychutnejme si ho: naše vláda pracuje, naše vláda funguje a naše vláda vítězí. Komunisté a přátelé starých pořádků prohrávají. Nedávno se vyrojili a chtěli si okupovat 17. listopad. Ale tak jak Konfederace politických vězňů vybojovala na 1. máje Letnou, tak my jim musíme vrátit jejich
7. listopad. Jejich je 7. ne 17. listopad.
...naši soupeři se Modré šance bojí právem. Pokud si udržíme náš programový náskok, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!
Ptám se vás: plníme svou Modrou šanci, máme stále programový náskok před opozicí? Ptám se takto záměrně, protože vím, že si to možná někteří z vás nemyslí. A odpovídám: máme. Jen jsme si ještě nezvykli na přechod z opozice do vlády. V opozici platí, že ideové koncepty jsou čisté a nikdo vám do nich nemluví. Ale také z nich
vůbec nic nerealizujete. Ve vládě, obzvláště koaliční, musíte přijímat kompromisy.
A reálné rozložení sil vede k tomu, že ty kompromisy jsou často krvavé. Ale i díky
těmto kompromisům dokážeme nakonec prosadit maximum z našich záměrů. Jakákoli, i malá pozitivní změna je nekonečně víc než žádná změna. Už minule jsem
řekl, že v politice se počítají výsledky. Ty máme jen díky koaliční vládě. Díky vládě, která reálně vládne, ne díky platformám, frakcím a hnutím Za Modrou šanci modřejší. Mimochodem, platforma znamená v řadě jazyků nástupiště. Přátelé, obávám
se, že vlak z toho vašeho malého nástupiště už odjel. Špatná zpráva je, že nepojede
další. Dobrou zprávou je, že nastoupit se dá i na další stanici. My zastavíme a to vám
slibuji. Nastupte k nám ostatním a buďte klidní, my společně s vámi naše programové koncepty uvedeme v život. To je fér nabídka, ne?
16
...jsme stranou otevřenou, stranou, k jejímž myšlenkám se může přihlásit každý vyznavač svobody. Dokud si udržíme schopnost spojovat, nikoli
rozdělovat společnost, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!
Myslím, že tuto přednost jsme ve vládě ještě posílili. Jsme součástí první koaliční vlády, která zatím dokáže fungovat bez zbytečných vnitřních třenic. Spory řešíme jednáním, nikoli válcováním nebo vydíráním. Vláda rozhoduje skutečně ve
sboru, z vlády se nevynáší. A vyplácí se nám to. Říkám otevřeně, že je dnes snazší udržet jednotu tří stran s různými programy a zájmy ve vládě než saturovat ambice několika našich kolegů v Poslanecké sněmovně, a to včetně našeho klubu.
Problém tentokrát není ve vládě, jako tomu bývalo v minulosti. Schopnost spojovat musíme opět nalézt především ve Sněmovně, v lepší komunikaci s poslanci,
mezi poslanci, v mravenčí práci mezi kluby. A tady chci poděkovat Petru Tluchořovi, zvládá svou práci zatím brilantně!
...ODS generuje osobnosti pracující pro tým. Pokud budeme mít populární osobnosti schopné plného nasazení pro úspěch týmu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!
A my je máme. Já děkuji svým ministrům, nikdo jim ještě nepoděkoval. Petr, Ivan,
Saša, Martin, druhý Petr, Aleš, Jiří, Tomáš. Ani jeden z nich nezklamal. Diskuse ve
vládě jsou mnohdy zajímavější a přínosnější než nakonec přijaté řešení. Máme ve vládě skutečné osobnosti jak po stránce odborné, tak politické. Proto je činnost této vlády efektivní, pragmatická, nesklouzává k populismu a neodpovědnému slibování. Naši ministři tvoří opravdu takovou vládu, jakou jsme chtěli. Hájí a prosazují program
ODS, respektují však také menší koaliční strany a koaliční program. Nebojí se jít do
střetu, argumentují, bijí se za program ODS. I proti ODS samotné. Mnohdy.
K domácí politice ještě dodám dvě poznámky. Týkají se jednoho usnesení minulého kongresu a jednoho usnesení, které by mohlo účelově padnout dnes.
První usnesení se týká zákazu spolupráce s komunisty a rozpuštění místních sdružení, které tento zákaz poruší. Minulý rok jsme se rozhodli, že budeme pravidelně obětovávat princeznu, abychom uspokojili draka našeho svědomí. Ze 71 obcí, ve kterých
se toto děje, se usnesení kongresu splnilo v pouhých deseti případech! Musím říci, že
jsem na každém jednání Výkonné rady vystupoval a žádal naplnění tohoto usnesení.
Žádal jsem oběť princezny v podobě zrušené místní organizace ODS. Leč princezny
nepřicházely. Prostě proto, že oblasti, které jediné mají pravomoc navrhovat rušení
místních sdružení, odmítaly toto usnesení plnit. Toto usnesení musí samozřejmě zůstat
v platnosti. Nemůžeme ustupovat z našich zásad, nemůžeme neplnit naše usnesení.
Ale je absurdní, aby za jeho plnění byla odpovědná Výkonná rada. Tato zodpovědnost
musí být na těch, kteří mají příslušné pravomoci. Tedy na oblastních sdruženích. V tomto smyslu bychom měli, pokud to bude možné, usnesení modifikovat.
Případné usnesení, které by mohl někdo navrhnout, se týká spojování volby prezidenta s existencí vlády. Takové usnesení by bylo věcně špatné. Nelze přímo spojovat volbu hlavy státu, které se účastní poslanci a senátoři s prací exekutivy. Vlá-
17
da prezidenta nevolí! Nelze spojovat odpovědnost vedení ODS, tedy předsedy, místopředsedů a šéfů obou senátních klubů za prosazení našeho stranického kandidáta, s fungováním koalice s KDU–ČSL a Stranou zelených. Tomuto kongresu se
zodpovídám já coby předseda, Pavel Bém coby 1. místopředseda a všichni další
volení funkcionáři. Nikoli však vláda České republiky. Ty časy, kdy strana a vláda jedno jsou, jsou už přece dávno pryč. Přebírám plnou odpovědnost za volbu
Václava Klause prezidentem jako předseda strany, nikoli jako předseda vlády. Bojí se snad volení funkcionáři vlastní odpovědnosti? Tomu se mi ani nechce věřit.
Těm, kteří věří více novinám a televizi, vzkazuji. Pokud mi nevěříte, nevolte mě!
Tuto repliku jsem nesmazal? No, ještě že není volební kongres. Zatím. Tak.
Poté, co jsem zúčtoval s vámi všemi, chci předložit osobní účty. Účty z mandátu, o který jsem si loni řekl, a který jsem od vás dostal.
Musíme se pokoušet o pro nás i pro voliče nejpřijatelnější variantu – trojkoaliční projekt.
Před rokem se zdálo skoro nemožné, že sestavíme funkční trojkoaliční vládu. Dnes
je tato vláda tak samozřejmou součástí reality, že si stěží někdo dokáže představit
jinou mocenskou konstelaci. Myslím, že k tomu není třeba nic dodávat. Splněno!
Nesmíme připustit velkou koalici s ČSSD a její sestřičku Opošku.
Před rokem tu byla velká nevole ke spolupráci s ČSSD. Padalo tu mnoho emotivních výzev a varování. I z mých úst. Dnes už to ale není téma. Není to téma, protože jsme daleko sebevědomější než před rokem. Nemusíme hlasitě odmítat velkou koalici nebo oposmlouvu. Už se totiž nebojíme, že bychom do nich mohli
spadnout. Teda většinou a tím zatím. Takže poslušně hlásím: Splněno!
Silný mandát, o který vás žádám, má podobu tří jasných priorit seřazených podle pořadí důležitosti:
Zabránit vládě ČSSD s podporou KSČM
Realizovat co nejvíce z našeho programu
Vést kabinet
K tomu mám jen tři slova: Splněno. Splněno. Splněno.
II. vnitropolitické a zahraničně politické otázky
Toto byly základní mantinely mandátu, který jsem od vás loni dostal. A myslím,
že zde nemůže být žádná diskuse o to, zda byl, či nebyl naplněn. Poněkud podrobnější výklad si ovšem zaslouží politický a věcný obsah toho mandátu a já se
tu zmíním o těch oblastech, které považuji za důležité.
18
Délka mandátu vlády musí být přímo úměrná hloubce jejího reformního
programu.
Před rokem jsme si ještě nebyli jisti, zda dokážeme sestavit vládu, která vydrží
do konce volebního období a přitom si udrží reformní náboj. Ale podařilo se to. Reforma veřejných financí je naším úspěchem. Připravili a prosadili jsme ji rychle.
A v podobě, která je maximálně možná. Zdaleka nejen kvůli koaličním partnerům.
Především kvůli stavu státních financí a kvůli sociální průchodnosti reforem.
Všem nespokojencům chci jasně říct dvě věci. Za prvé: kdo chce v otázce reforem tlačit na pilu i za cenu zbourání vlády, tomu nejde o reformy, ale právě jen
o zbourání vlády. Protože bez ní neprosadíme vůbec nic. A za druhé: už před volbami jsme plánovali naše reformy nejméně na osm let. Teprve v roce 2014 by měl
být rozpočet vyrovnaný. Buďme tedy sakra trochu trpěliví, nechme si trochu reformního elánu na druhé vládní období. Pokud se ho chceme dočkat.
Zároveň musí kabinet pokračovat v započatých systémových změnách,
které omezí prostor korupci
I toto plníme. Vláda přijala strategii boje proti korupci. Omezujeme prostor pro
korupční jednání na úřadech, když odbouráváme byrokracii, zavádíme pořádek do
úředního rozhodování, do výběrových řízení, když zavádíme elektronizaci veřejné
správy. Na větě, kterou jsem prosadil do našeho instrumentária, se nemění vůbec
nic. Míra korupce je pořád přímo úměrná velikosti státem přerozdělovaného balíku peněz a množstvím razítek po cestě.
V zahraniční politice musíme i nadále podporovat rozšiřování EU a rovnoprávnost starých a nových zemí.
V zahraniční politice se ukázala naše velká síla. Jednali jsme všude, kde to jen bylo možné. Kromě jiných cest jsem sám oficiálně navštívil či zde přivítal premiéry 15
členských zemí EU, včetně Německa, Francie, Velké Británie a Itálie. I díky naší aktivitě a navzdory tlaku některých starých zemí se nám podařilo udržet Evropskou unii
otevřenou přijímání nových členů. Při nedávné návštěvě tureckého premiéra jsem ho
ujistil o naší jasné podpoře plnoprávného členství Turecka v EU. Naše aktivní zahraničněpolitické úsilí v době opozice dnes úročíme i v podobě velmi úzkých a dobrých vztahů s našimi sousedy. A slavíme úspěchy. V zahraniční politice musíme i nadále podporovat rozšiřování EU a rovnoprávnost starých a nových zemí. Není to jen
naše morální povinnost. Pro Evropu je to také strategická nutnost.
V Evropské unii zaznamenali změnu vlády především díky aktivitě, kterou vyvíjíme na všech stupních. Od jednání diplomatů a úředníků přes ministeriády až
po summity Evropské rady. Jsme aktivní, otevření a realističtí, ne euroskeptičtí
a kverulantští. Je nás v Evropě slyšet a jsme respektovaným partnerem. Dnes v Evropě respektují náš realistický názor. I díky předsednictví se stáváme zemí, jejíž
názor je brán velmi vážně. Zahraniční politika nebyla od listopadu 1989 nikdy tak
silnou a čitelnou vládní předností, jako je tomu dnes.
19
Odmítáme snahy o oživení federalistické ústavy
Právě díky postoji ODS byla česká vláda jednou z pouhých čtyř v rámci EU, které se otevřeně a veřejně postavily proti původnímu textu tzv. euroústavy. Dokázali jsme tento principiální postoj vyjednat navzdory tomu, že naše partnerské koaliční strany jsou orientovány federalisticky, tj. proústavně.
Ano, reformní smlouva přenáší nové pravomoci na úroveň EU. Neměli jsme sílu tomu zabránit, protože k tomu jsme prostě nenašli v Evropě spojence. Teoreticky jsem mohl kvůli tomu celé jednání vetovat, ale neměl jsem na to vládní mandát a dostal bych ODS, ale hlavně Českou republiku do mezinárodní izolace.
Kdybych to přesto udělal, důsledky by byly jasné: Dnes už by zde nebyla TATO
vláda, ale vláda jiná, BEZ účasti ODS.
Mluvím o tom všem záměrně, a to pro případ, že by snad někoho napadlo navrhnout usnesení, v němž by kongres Reformní smlouvu odmítl. Pokud by to bylo
schváleno, jedinou možnou a logickou odpovědí by musela být moje demise a tedy demise celé vlády. A to říkám zcela odpovědně a s chladným rozumem. A dodávám, že jsme v daných podmínkách vyjednali maximum možného.
Rád bych také dodal, že filozoficky s oním usnesením kongresu sice souhlasím,
ale věcně je nesprávné a já budu žádat jeho doplnění. Usnesení Výkonné rady takové doplnění přináší. Od chvíle, kdy jsme podepsali Přístupovou smlouvu, pro
nás platí nadřazenost primárního práva EU nad právem národním, ať se nám to líbí nebo nelíbí. Připomínám také, že tento proces byl nastartován již podpisem Asociační dohody za vlády prezidenta Václava Klause. A že již smlouva z Nice umožňuje přesun některých kompetencí bez vlivu národních vlád a parlamentů. Usnesení
v této podobě je tedy nesplnitelné a musí se změnit. Usnesení politické strany nemůže platit víc než zákon.
Zahraniční politika je naší předností. Máme nadstandardní vztahy se všemi sousedy a státy regionu. Paradoxně lepší než předchůdci včetně těch, v nichž jsou
u moci socialistické vlády.
Zvláště se ale chci zmínit o zemi nám nejbližší, o Slovensku. Chci poděkovat
Mikuláši Dzurindovi za to, že nám všem ukázal cestu. Reformy, které prosadil, jsou
příkladem nejen pro náš region, ale pro celou EU. Miki tu dnes s námi není, svrhává vládu. Tož, mnoho zdaru.
Zatleskali jste muži, který dokázal, že rovná daň v praxi funguje. Že funguje dokonce lépe, než předpokládala teorie. Zatleskali jste muži, který učinil ze Slovenska, které zdědil v ještě horším stavu, než my Česko, ekonomického tygra.
Děkuji Dzurindovi za reformy a Robertu Ficovi, že je nezrušil. V tom je rozdíl
mezi socialisty na Slovensku a Paroubkovou ČSSD.
Zmíním se i o Německu, s nímž vedeme intenzivní dialog nejen na federální
úrovni. Rozvíjením především ekonomické diplomacie s naším největším západním sousedem je imperativ. Druhým imperativem však musí být i nadále důsledné odmítání toho, aby věci naší společné minulosti jakkoli zasahovaly do našich
současných i budoucích vztahů, ať již po stránce politické, tak i právní.
20
Důležitou zemí pro nás je Polsko. Náš tradiční strategický partner ve středoevropském prostoru. Chci, aby naše vztahy s novou vládou Donalda Tuska byly minimálně stejně skvělé jako dosud. Nejen z důvodů geopolitických, ale především
z důvodů bezpečnostních. Ať už se to týká energetické bezpečnosti nebo spolupráce týkající se protiraketové obrany.
Tím jsem se dostal k tomu, co je, bylo a bude páteří naší zahraniční politiky.
K euroatlantické vazbě. Je naší odpovědností vůči občanům této země a vůči budoucnosti našich dětí nedopustit její oslabení. Nedopustit oslabení naší vůle k obraně. Nedopustit, abychom se opět plíživě sunuli do sféry geopolitického vlivu Ruska. To je ten pravý důvod, proč u nás má stát radarová základna. Už jenom proto
stojí za to udržet tuto vládu.
Nesmíme dopadnout jako sociální demokraté! Nechceme přece skončit
jako sociální demokraté, mezi nimiž zuří otevřená vendeta a jednotlivé
klany se navzájem špehují a likvidují!
I toto jsem řekl na loňském kongresu. Vážení kolegové, skutečnost je mnohem,
mnohem horší. Výše zmíněné není bohužel pouze obrazem sociální demokracie samotné. Mafiánské metody, díky kterým ovládla tento stát, dnes z velké části ovládají tento stát samy. Nejde pouze o propojení zločinu a státní správy, o bezprecedentní manipulace s orgány činnými v trestním řízení, ovlivňování výběrových
řízení, rozdělování dotací. Jde také o masivní korupci novinářů a účelové zneužívání médií, jde o redistribuci politické a výkonné moci v této republice. Jde o šokující moc něčeho, čemu říkáme organizovaný zločin.
Vždy jsme prosazovali malý, ale silný stát. Kvůli vládám ČSSD máme stát velký a slabý, spíše slaboučký. Pracujeme úspěšně na tom, aby se postupně stal malým, tedy efektivním. Pracujeme ovšem také na tom, aby se stal znovu silným?
Jsme si vůbec sami sobě ochotni přiznat, jak slabý ten stát je? Víme opravdu všichni, kdo v této zemi disponuje politickou a mediální mocí, kdo je schopen v mnoha ohledech tomuto státu a jeho orgánům mocensky konkurovat?
Nebo si myslíte, že jen náhodou někdo vytrvale a masivně skandalizuje na základě prkotin předsedu vlády, že je normální obludná dehonestující kampaň s úniky informací z vyšetřovacích spisů bývalého místopředsedy vlády? Komu prospívají paralýza speciálních policejních útvarů, útoky na kontrarozvědku, boje mezi
státními zástupci a policií navzájem? Přiznejme si, přátelé, zdědili jsme nemocný
a slabý stát. Politická, výkonná, zákonodárná i soudní moc jsou napadeny rakovinou mafie, a zdaleka to není jen krakatice. Znám příklady, kdy hledaný boss mafie přímo ovlivňuje útoky respektovaného a čteného média na vládu a její představitele. Znám příklady, kdy hlava významné ekonomické skupiny říká, že má
více poslanců než premiér, a když vláda poslušně nenaplňuje jeho plány, organizuje jednu diskreditační kampaň za druhou. Bohužel nemohu hovořit o všem, co
vím, taky s ohledem na vyšetřování, ale stav, který zanechala sociální demokracie
skutečně v mnoha ohledech, narušuje samu podstatu vnitřní suverenity státu a je-
21
ho orgánů. To vy jste, Miloši Zemane, Vladimíre Špidlo, a zejména Stanislave Grossi, a zejména Jiří Paroubku dopustili, aby zločin v České republice expandoval do
většiny oblastí společnosti, to vy jste povýšili korupci na normu. To vám vděčíme
za to, že stát nedokáže často garantovat práva a bezpečnost svých občanů. Vy jste
vyměnili ve špinavém obchodě s mafií svůj úspěch a moc za vymahatelné právo
a spravedlnost.
Stranou nezůstala ani média. Jejich stav je tristní. Práce na objednávku z pokoutně získaných policejních a zpravodajských materiálů, bulvarizace dokonce
i těch veřejnoprávních, špatně skrývaná nenávist k představitelům demokratické
politické moci jako celku. Říkám zcela jasně a přímo, pokud něco chybělo v takzvané Kubiceho zprávě, pak kapitola o médiích. Jen z toho, co vím, by to byla ještě smutnější četba než zbytek.
Tento stav vyřešit bude trvat roky. Musíme k tomu mít odvahu a především sílu.
Jen silní politici mohou vytvořit silný a bezpečný stát, ten náš jím dnes bohužel
není. Za sebe a za naši vládu říkám jasně: Budeme silní! Musíme být. Veřejné finance jsou problém, nerealizovaná důchodová a zdravotní reforma je taky problém,
ale metastázované rakovinné bujení jde přímo proti podstatě demokratického právního státu.
III. Supervolební rok
Na závěr tu nemohu nepromluvit k supervolebnímu roku, který je před námi.
Čekají nás volba prezidentská, volby krajské a senátní.
Zcela zásadní význam pro nás má hned první volba, volba hlavy státu. Všichni
víme, jak mimořádnou důležitost pro nás mělo prosazení Václava Klause do tohoto úřadu. Dodnes si musíme vážit nasazení mých partnerů tehdejší volby, Miroslava Beneše a Vlastimila Tlustého. Tehdy jsme po dlouhé době poznali chuť vítězství. A od té doby jsme vítězit nepřestali. Také se ukázalo, jakou hodnotu má
Václav Klaus. Nikoli specificky pro ODS, ale pro všechny občany. Tím nemám zdaleka na mysli jen jeho vysokou popularitu. Ale zejména jeho státnické vystupování během obtížných povolebních jednání. Vím, že nejednal vždy tak, jak byste si
možná přáli, on sám to připustil. Nejednal jako čestný předseda ODS. Ale jednal
vždy v zájmu republiky a jejích občanů. Možná to pro nás nebylo v dané chvíli nejvýhodnější, ale bylo to dlouhodobě nejvýhodnější pro celou zemi. A tím i pro ODS,
jako odpovědnou konzervativně liberální stranu, která myslí na budoucnost.
Václav Klaus má mou stoprocentní podporu a my musíme učinit všechno pro jeho znovuzvolení. Nejen kvůli nám samotným. Ale protože je to prostě dobrý prezident!
Máme před sebou také krajské volby. V nich jsme vždy byli silní díky schopnosti přímé komunikace s voliči. Vždy jsme dokázali překonat handicap opoziční
strany, která nemá to zázemí jako strana vládní. Která nemůže krajům vycházet
22
vstříc při plnění jejich požadavků. Dnes můžeme k naší úspěšné regionální politice přidat i úspěšnou politiku na centrální úrovni. Věřím, že této synergie dokážeme využít.
Budeme také obhajovat naši silnou pozici v Senátu. Senát je dnes naší významnou oporou. Můžeme sami vracet zákony Sněmovně a blokovat ústavní normy. Zde
se projevuje naše schopnost kombinovat silné osobnosti se stranickým zázemím.
Příští kampaň bude tak jako vždy stát na regionech, v nichž se volby konají. Ale
i zde je zřejmé, že můžeme s výhodou využít akcent na úspěchy centrální politiky.
Druhým mým pokusem o závěr je jedno poděkování, na které jsem nezapomněl,
a to je poděkování mému dlouholetému spolupracovníkovi, kamarádovi a bývalému hlavnímu manažerovi, Jaroslavu Jurečkovi. Jardo, kde jsi? Je tady. Stál jsi při
mně i v těch nejtěžších časech a to ti nikdy nezapomenu. Jarda Jurečka! Ještě jednou potlesk. A při této příležitosti chci ukázat a pochválit i jeho nástupce, Honzu
Kočího. Velmi příjemné překvapení a velký příslib. Jan Kočí.
A teď už vážně závěr.
Myslíte si, vážení delegáti, že jste schopní, podnikaví a sebevědomí občané, kteří dokáží převzít odpovědnost sami za sebe, za svou rodinu, za svoji obec, za stát?
Pokud ano, pojďte se mnou.
Jste přesvědčeni, že jste demokraty, navazujícími na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice 1. republiky a na zkušenosti
současných západních demokracií? Pokud ano, výborně.
Odmítáte rozhodně marxistickou a leninskou ideologii ve všech jejích projevech
a důsledcích a jakékoliv socializující a kolektivizující tendence v ekonomice i politice? Tak to jdete správným směrem.
Spoluvytváříte soukromé vlastnictví a volný trh zboží, práce a myšlenek? Souhlasíte s tím, že sociální politika nemá vést k rovnosti v přerozdělování, ale k rovnosti v příležitostech k uplatnění? To už jste vysloveně na dobré cestě.
Respektujete, vážení delegáti, právní řád, chránící vaše práva a svobody a respektující práva a svobody ostatních? Ano? Pak přihořívá.
Podílíte se aktivně na rozvoji našeho životního stylu, podílíte se na obrovském
úkolu dospět k harmonii mezi ekonomikou a životním prostředím? Ano? Vážně?
To jste mne příjemně překvapili. Tak pak jste občanskými demokraty!
Neškodí, občas si přečíst a zopakovat ve Stanovách preambuli hlavních cílů Občanské demokratické strany. Naší strany.
PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU PČR
23
PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS
A PŘEDSEDY SENÁTU PČR
Pavel Bém
1. místopředseda ODS a primátor hl. města Prahy
Vážený pane prezidente, pane předsedo, Vaše Excelence, vážení zahraniční hosté, vážení delegáti a delegátky, dámy a pánové, vážení přátelé, milí kamarádi!
Ještě jednou, vítejte na pražském Žofíně. Včera večer, při naší společenské rozcvičce se mě řada z vás ptala: Jaký bude ten letošní kongres? Dramatický? Konfrontační? A co moje sdělení? Proti vládě? Nebo s ní? Jsme úspěšní? Anebo neúspěšní? Bém versus Topolánek?
Ani náhodou. To by byla nejspíše největší chyba, které bychom se mohli dopustit. Přesně před týdnem, 17. listopadu, jsme oslavili osmnácté narozeniny naší politické plnoletosti. Ani vteřinu dnes neváháme, že „soukromí je nedotknutelná“ hodnota, po deseti dlouhých letech máme konečně příležitost vlastními
silami budovat „levný stát“, po rozmařilých socialistických vládách začínáme vážně myslet na „nezadluženou budoucnost“ a naši ministři, zdůrazňuji „naši“ ministři, postupně krůček po krůčku naplňují v sociální a zdravotní politice elementární axiom sociální slušnosti a ohleduplnosti – „solidaritu zodpovědných“.
Jistě poznáváte naši „bibli“ – nic jiného než čtyři „Poděbradské artikuly“. Na
dnešním kongresu tak trochu symbolicky skládáme politickou maturitu.
24
Jsme právě ve třetině maratonského běhu. Protože už jsem maraton nějaký pátek
neběžel, řeknu to po svém: Jsme ve druhém výškovém táboře, začínáme být trochu
unaveni a špatně se nám dýchá. Takových šest tisíc metrů nad mořem, do základního tábora je daleko a vracet se nechceme, ale na vrchol nám ještě zbývá pořádný kus
cesty. Vydržíme, nebo ne? A co naši parťáci, je na ně spolehnutí, anebo ne? A co počasí? A co média? A co štěstí? I to přeci k politice patří. Nebo snad nikoliv?
Statistická čísla hovoří jasnou řečí: české hospodářství je v dobré formě, naše
společnost věří ve vlastní síly, máme nejlepší vládu za posledních deset let. Sebechvála a bodré poplácávání po zádech by ale bylo sebevražednou chybou. Ty opravdu hluboké a radikální změny nás teprve čekají. Slíbili jsme je voličům a naší povinností je svým slibům dostát. K posledním volbám šla Občanská demokratická
strana jako jednoznačný nositel reformního patosu. Po letech socialistického života z podstaty, na úvěr a na úkor našich dětí, mohli jsme po právu říci: „Kdo jiný na
české politické scéně, když ne právě my?“ Rád bych se mýlil, ale obávám se, že
tento reformní patos z našich slov a činů začíná v poslední době vyprchávat a že si
toho česká veřejnost začíná všímat. Ze všech politických stran jsme měli – a stále
máme – jednu z nejpevnějších voličských základen. Volič ODS byl nejenom nesmírně ukázněným, angažovaným a aktivním občanem, ale i v těch nejtěžších dobách na něho bylo spolehnutí. Proč asi? Právě proto, že i on se mohl stoprocentně
spolehnout na svoji stranu, na její zásadovost, na pevnost i důslednost jejích vnitropolitických i zahraničních postojů. Žádný „kam vítr, tam plášť“. Právě tato určitost
a předvídatelnost z nás činila nepotopitelnou loď. Dnes začínáme platit obrovskou
daň ve prospěch našich koaličních partnerů a to ve všech nám notoricky známých
oblastech. Všichni víme, že tato realita byla vynuceným kompromisem a volbou
nejspíše nejmenšího zla. Jedna věc je pro mne, nicméně, nad slunce jasná: ODS
potřebuje osvěžit svoji principiální vyhraněnost, přiostřit ideový brus! Nesmíme připustit, abychom začali být veřejností vnímáni jako amorfní spolek ideově nezakotvených lidí spojených jen krátkodobou snahou rozebrat si načas mocenské posty.
Před tím ať nás stále varuje posmrtné strašidlo Unie svobody!
Můžete namítnout, že problém tkví v tom, že se nám nedaří zkomunikovat a mediálně prodat úspěchy naší vlády. Ano, nejspíše je to pravda. Že se to paradoxně
spíše daří naším koaličním partnerům. Že se teprve začíná rozbíhat nově rekonstruovaná hlavní kancelář, která nemůže být pouhým technickým zázemím pro stranické vedení, ale servisem pro celou členskou základnu a informačním médiem pro
naše potencionální voliče. Každá změna nějaký čas trvá a i toto je nejspíše pravda.
Stojíme na prahu volebního roku. Na začátku jsou volby prezidentské, na konci pak senátní, a především krajské. ODS má před sebou jasný cíl – uspět. Doposud, ve vládní opozici, jsme všechny volby vyhrávali, některé dokonce drtivě. Obávám se, že tentokrát to budeme mít poněkud složitější. Mediální politika se stává
jednou z klíčových konstant budoucího úspěchu či neúspěchu. V posledním předkongresovém týdnu jsme byli opět svědky nebývalé mediální ofenzívy, pramenící
bůhví odkud. Předseda strany je terčem útoku za své víkendové lyžování, já mám
25
údajně příliš levné bydlení a Ivan Langer se stal součástí expresivně laděného mystéria pana Kmenty v knize „Kmotr Mrázek“. Asi nikdo v tomto sále si nemyslí, že se
jedná o prostou náhodu. V těchto příbězích se ztrácí skutečná podstata směřování
naší země i vlastní azimut reforem. Zároveň se stávají zrcadlem virtuální zprávy
„o stavu světa a pravdy v něm“, a mne tudíž vedou k malému, možná tragikomickému zamyšlení. Vstříc volbám pohleďme do budoucnosti a posuďme dvě možné zprávy o stavu světa v roce 2008: jak už to bývá – zprávu dobrou a zprávu špatnou.
Zpráva špatná (ať to máme za sebou): Na začátku roku se média už naplno věnují prezidentské volbě. Novinové titulky hlásí: „Bursík zformoval koalici proti
Klausovi“, posléze „Podpora zelených, socialistů a komunistů zajistí Švejnarovi
Hrad“ a nakonec „Hotovo: Švejnar po třetím kole prezidentem, ODS poražena na
kolena koaličními partnery“. Poslední zpráva přináší informace o přátelském povolebním setkání na Hradě, jehož účastníci, prezident Švejnar, exprezident Havel, Martin Bursík a Jiří Paroubek se shodli na nutnosti našroubování ekologických žárovek v celých prostorách Pražského hradu, zavedení 20% ekologické daně
a shodně odsoudili zastaralé postoje Václava Klause k evropské integraci a globálnímu oteplování. Prezident Švejnar posléze vyzývá premiéra Topolánka, aby
umožnil neprodlené přijetí evropské ústavy a zvážil prohloubení ekologické daňové reformy. Václav Klaus mezitím přijímá nabídku na profesorský úvazek na
Harvardské univerzitě a po publikaci své poslední knihy „Bohatství národů II“ natrvalo opouští Českou republiku.
Letní okurkovou sezonu tráví většina českých médií informováním o koaliční
rozmíšce: „Zelení a lidovci svolali K9: chtějí více prostoru ve vládě.“ V reportážích se dozvídáme, že poloviční počet vládních křesel není pro koaliční partnery
dostatečný a že za stávající situace by považovali za adekvátní paritní zastoupení.
Zároveň média pod titulky „Evropská komise vyzývá Česko ke zvolnění reforem“
informují o znepokojení evropských komisařů nad „zběsilostí“ ekonomických reforem, ohrožení evropského sociálního modelu a narůstající sociální exkluzi. (Pokud nevíte, co je sociální exkluze, nebojte se, ví to zřejmě jen Evropská komise
a Jiří Paroubek).
Přibližně ve stejné době sílí nespokojenost krajů s úrovní vládní spolupráce.
V titulku: „Kraje: ministerstva nám komplikují život“ informují média o prohlášeních některých hejtmanů za ODS, že vláda vedená ODS nedokáže donutit již
čtvrtého letošního ministra pro místní rozvoj za KDU-ČSL, aby řešil zásadní problémy, které se krajů dotýkají. Problémy jsou nejen s čerpáním evropských fondů, ale také s legislativní smrští: antidiskriminační zákon, protikorupční zákon.
Rok uzavírají bombastické titulky „Drtivá prohra ODS v krajích“, „Generální
dohoda socialistů a komunistů: krajské koalice uděláme spolu“, kde to nebude
stačit, solidárně „vypomohou“ zelení a lidovci. Následuje staronový příběh: „ODS
a druhé Sarajevo?“ s podtitulem „Rozkol uvnitř nejsilnější vládní strany“. Následuje mimořádný kongres ODS, který se stává otevřeným vyřizováním účtů. Co bude dál, nikdo neví.
26
A teď zkusme tu dobrou zprávu: Občanská demokratická strana mění svoji mediální strategii. Řídí se japonským příslovím: „Slabý se vzteká, ale silného
poznáš podle toho, že se usmívá.“ Přestává žít s českými médii v paralelních světech, v zákopech nikdy nekončící války, ale nachází efektivní modus vivendi.
Optimistický mediální rok 2008 pokračuje v koaliční vládě. V reportáži s titulkem „Topolánek si pozval Bursíka na kobereček“ informuje redaktor o schůzce,
na které premiér Topolánek probírá s koaličními partnery zásadní otázky koaličního vládnutí a vysvětluje jim, že i role koaličního partnera se váže s odpovědností, že není možné jen využívat postavení ve vládě neodpovídající volebnímu výsledku a otevřeně proti vládě mobilizovat, například v otázce prezidentské volby.
A že když ODS platí krví a ruší svá evropská usnesení, musí krví platit i ostatní.
S blížící se prezidentskou volbou se objevují novinové titulky: „Švejnarova podpora se ztratila, zelení začínají váhat“, „Protiklausovská koalice se rozpadá“. A jaký je konec? „Klaus znovu českým prezidentem, většina Čechů spokojena.“ Zelené žárovky tedy na Hradě nebudou.
Přejmenovaná evropská ústavní smlouva je mezitím v referendech odmítnuta několika evropskými státy. Noviny píší: „Topolánek přichází s reformou evropského
sociálního modelu,“ a ve spolupráci s britskými konzervativci a dalšími partnery
navrhuje zásadní změny nejenom v sociální oblasti, ale i zemědělské politice a intenzitě evropské integrace.
Ekonomické přílohy rozebírají „rok po reformách“ a hodnotí dopady zavedených
opatření větami „Veřejné finance pod kontrolou, zadlužení klesá“, nebo „Zvýšení
životní úrovně a reálných mezd.“
Podzimní krajské volby jsou pak uvozeny titulky „Vítězství ODS v krajích“, „Koalice sestavovány na vládním půdorysu“ a k tomu dodává Paroubek: „Může za to
Kubiceho zpráva.“
Každý ať si vybere svému srdci bližší alternativu. Já sám jsem životním optimistou, a proto věřím v dobré scénáře. Věřím, že příští rok bude úspěšný. Optimismus ale nepřichází zadarmo, naopak jedině s tvrdou prací. Co musíme společně odpracovat pro dobrou variantu? Začal jsem čtyřmi „Poděbradskými
artikuly“, dovolím si je doplnit o čtyři „Pražské artikuly“, lidské hodnoty, bez
kterých se úspěchu v budoucnosti dotkneme jen velmi stěží:
Jednota: klíčová hodnota pro to, abychom nezapadli do spáleniště svárů, vymyšlených kauz a vzájemných intrik.
Víra: víra v naše programové principy, v naše schopnosti, v naši profesionalitu,
v naše umění vládnout i schopnost náš program marketingově prodat.
Odvaha: odvaha k odvážným politickým krokům. Například k zavedení většinového volebního systému.
Vůle: odhodlání dovést věci až do konce a nést za ně odpovědnost, někdy společně s koaličními partnery, jindy jim navzdory. Platí to nejenom o druhé a třetí fázi reforem, ale také o prezidentské volbě. Že to je vydírání koaličních partnerů? Ale vůbec ne. Nemáme-li rozhodující vliv na zahraniční politiku, státní finance, obranu
27
země či rozdělování evropských fondů, pak se mi jeví adekvátní vyvažovat síly dohodou nad společným prezidentským kandidátem. Nenalhávejme si, že ústupky vůči koaličním partnerům budou v příštích volbách nadšeně naši voliči oceňovat.
A tak jednota, víra odvaha a vůle musí být hodnoty, které nás povedou i v časech, kdy se nám bude dýchat třeba ještě hůře než dnes. Jedině tak totiž můžeme
pomýšlet na vítězství!
Petr Bendl
místopředseda ODS a hejtman Středočeského kraje
Vážený pane předsedo, dámy a pánové,
scházíme se na nevolebním kongresu, o kterém jedni mají pocit, že je třeba, aby
byl klidný. Druzí zas mají představu, že si to tady konečně všechno řekneme a rozdáme si to. Já myslím, že ani jeden z těchto extrémů není správně.
Ne klid, ne pranýřování, ale diskuse, a třeba i názorové střety, ovšem s jasným východiskem, pohledem do budoucna, a to nikoli ve snaze nás dělit, ale sjednocovat. Ve
snaze připravit se společně na další nejednoduché politické střety, které nás čekají.
A v této souvislosti musím říct, že mám pocit, že jsme přeci jen měli zůstat u praxe dvoudenních setkání, neboť se tak připravujeme o diskusi, a tudíž o možnost
vzájemně si říct ve větším počtu, kdo jak stávající situaci vidí. Je to myslím škoda.
Co říct k situaci, ve které ODS nikdy nebyla a dnes je.
Jsme vládní stranou.
Máme předsedu vlády.
Máme většinu v Senátu.
Máme 13 ze 14 hejtmanů.
Máme silnou pozici na magistrátech, ve městech i obcích.
Máme prezidenta, kterého jsme si přáli.
Jsme v situaci, kterou jsme si tvrdě odpracovali. A měli bychom jásat.
Přesto žádné radostné výkřiky neznějí. Často se sám sebe ptám proč? Že by to
bylo tím, že jsme součástí koalice, kterou, a to říkám i za sebe, jsme si přáli, neboť každá další alternativa se nám zdála horší?
Nebo že by pachuť z faktu, že ministerstvo financí nepatří ODS a ODS, ač je
stranou pravicovou, se silným ekonomickým programem podporujícím tržní prostředí, nemá ve svých řadách viditelnou osobu schopnou prodávat a vysvětlovat
ekonomickou podstatu reforem, které vláda, díky vybílenému státnímu rozpočtu
po socialistech, musí řešit?
Možná ano.
Nebo jsme nemile překvapeni tím, že naši koaliční partneři s námi vedou politické souboje, i když s námi sedí ve vládě, jako to dělají například zelení? Tady
myslím, že bychom překvapeni být neměli.
28
Rozumím sice zklamání těch, kteří chtěli totožný koaliční program vlády s programem ODS. Ale koaliční vláda je o umění kompromisu, což se nám může nelíbit, ale musíme to přijmout jako fakt. Jiná otázka je, jestli dosažená míra kompromisu nemohla být blíže modré než zelené či žluté.
Je však jasné, že nikdo nám nedá nic zadarmo. Souboj o voliče už se dávno neodehrává jen poslední tři týdny před volbami. Jen ten, kdo na kampaň myslí po
celé volební období, má šanci uspět!
A ODS jen uspět nestačí.
Spolupráce s částí politického spektra, a to komunisty, je pro nás nepřijatelná.
Proto chceme-li mít vliv na radnicích, v krajích a ve vládě, musíme minimálně
uspět tak, aby socialisté s komunisty nebyli schopni dát dohromady většinu. Jinak
se ocitneme v izolaci a bez vlivu. A to zejména na úrovni obcí ještě nesmíme pominout nemalý vliv, ne vždy čitelných skupin nezávislých.
Za pár týdnů nás čekají volby prezidenta.
Máme svého kandidáta a je nutné si říct, že všichni neseme odpovědnost za jeho znovuzvolení.
Každý v míře dané mu jeho postavením, a tudíž i možností volbu přímo či nepřímo ovlivnit. Neúspěch nemůžeme dopustit.
Veřejnost znovuzvolení Václava Klause, těšícího se dlouhodobě více jak 65procentní podpoře lidí, víceméně očekává.
Ale je nutné si připomenout, že Miloš Zeman měl k dispozici více hlasů, než je
dnešních 122, které má ODS. A neuspěl. Proto nesmíme nic podcenit a musíme
29
udělat maximum pro to, aby nás za rok zase přišel na kongres pozdravit prezident
Václav Klaus. Nezapomínejme, že očekávání je přímo úměrné zklamání.
Případný neúspěch by nemohl nepřinést negativní odezvu uvnitř ODS a to právě v období kampaně do krajských a senátních voleb.
Opozice totiž dál nebude hledat svého levicového kandidáta na prezidenta! Ale,
bude za jakoukoli cenu hledat protikandidáta Václavu Klausovi. Socialisté budou
klidně dál lovit jména jak králíky z klobouku s cílem bud rozlomit ODS, nebo alespoň sjednotit minimálně zelené s komunisty a zasadit ODS ránu do vazu.
Je nutné říct, že postoj zelených, našeho koaličního partnera, nás víc než mrzí
a nemůže nám být a není lhostejný.
Jako poslední poznámku nebo komentář jsem si nechal krajské a senátní volby.
Už teď je jasné, že budou extrémně těžké a složité. Nebude-li se dařit ODS, ve
vládě budou i ti, kdo celé 4 roky tvrdě pracovali na krajích, mít pozici velice komplikovanou.
Není pochyb o tom, že regionální úroveň je baštou ODS. Není a nebyla zdrojem
žádného vážného skandálu, který by ODS jako celek poškozoval. Naopak regionální a komunální úroveň pomohla svou prací k dobrému výsledku v parlamentních volbách.
Vyrostli nám osobnosti nejen v pozicích hejtmanů, ale i jejich zástupců a ostatních členů zastupitelstev. To je deviza, kterou naši političtí konkurenti rozhodně
nedisponují. V krajích má ODS náskok. Často ale slýchám slova o tom, že krajské
a obecní rozpočty mají tzv. dýchat společně. Já si to překládám tak, že chorobu,
kterou nám tu zanechalo 8 let vládnutí socialistů, jménem zadluženost státu, je
třeba přenést a léčit i na krajské úrovni. Ne že bychom na to nebyli zvyklí!
Ale víme dobře, že socialisté vedli zemi k marnotratnosti a žití na dluh, a tato
vláda musí brzdit ve výdajích. Jenže důsledky zatažení za záchrannou brzdu pocítíme částečně už v příštím roce.
Proto je nutné, aby vedení ODS, náš předseda, naši ministři, poslanci i senátoři v rámci svých možností a v souladu s principy ODS věnovali zásadní pozornost
potřebám regionů, naslouchali jim, pomohli a podporovali krajskou úroveň, jak jen
to bude možné.
Ztrátu pozic v krajích bych ODS ve vládě rozhodně nepřál.
Sociální demokracie se bude snažit učinit z krajských voleb referendum o vládě. V krajských tématech se zdaleka tak neorientuje jako my, a tak v některých
regionech nasadí své poslanecké špičky, aby zmátli veřejnost a odvedli pozornost
od regionálních témat k národním.
Je evidentní, že čím lépe se bude dařit ODS ve vládě, tím méně prostoru pro
svou destruktivní kampaň socialisté dostanou. Proto považuji za nutné lépe a více vysvětlovat lidem a našim voličům, proč vláda dělá to či ono, neboť našemu voliči evidentně nestačí jen holé věty typu: Děláme to dobře nebo budete se mít lépe. Náš volič potřebuje vysvětlení, potřebuje pádné a věcné argumenty. Myslím,
že mu začínáme být v tomto ohledu hodně dlužni.
30
Přičemž rozhodně nepodceňujme ve svém chování veřejnost, velice rychle pochopí, kdy komu jde o věc a kdy je prioritou osobní zájem či prospěch.
Naše práce s médii je zcela určitě také oblast, kde nám k dokonalosti hodně chybí. Jasně, je extrémně nepříjemné mít, zejména bulvár, v podstatě celých 24 hodin za zády, ale s tím každý z nás, kdo se rozhodl vzít na sebe odpovědnost za nějakou funkci, musí počítat. Boj se sedmou velmocí ještě žádný politik nevyhrál.
Málo platné. Veřejnost se na ODS v obci dívá skrze starostu, v kraji skrze hejtmana a v republice skrze předsedu vlády a možná ještě jeho ministry.
Mirku, říkám ti veřejně a bez jakýchkoli postranních úmyslů, změň to a věnuj
se tomu.
Kromě lepší komunikace s veřejností nám myslím také schází více společné
pracovní komunikace na téma legislativa dotýkající se kompetencí krajů a obcí.
Považuji za velmi nešťastné, pokud jsou zpracovány návrhy zákonů přímo se dotýkající existence krajů a obcí v paragrafovém znění a teprve následně má regionální a komunální úroveň šanci k připomínkování.
Toto bylo možné očekávat od socialistické vlády, ale my bychom si snad mohli
společně sednout už nad zásadami klíčových zákonů. Neměli bychom zapomínat,
že slovu SPOLEČNĚ jsme ještě nedávno hodně tleskali.
Jako příklad mohu uvést nedobrou zkušenost z komunikace s ministerstvem obrany ohledně rušení záchranných praporů. Byli jsme přinuceni říct veřejně NE této
části reformy armády bez ohledu na fakt, že cítíme vůči této vládě loajalitu.
Je třeba, aby se podobné vzájemné nepochopení nešířilo i na jiné rezorty. Bez
lepší komunikace to bude složité.
Hádkami mezi sebou bychom zbytečně přispívali k už tak rostoucí vysoké míře
pocitu znechucenosti lidí z politiky místo toho, abychom se snažili tento trend obrátit a přivést lidi k volbám znovu volit ODS.
Dámy a pánové.
Jsem přesvědčený, že je v nás dostatečný potenciál, dostatek síly, schopností,
pokory i nezbytné odvahy, abychom dokázali pro někoho zdánlivě nemožné. A to
nejen znovu zvolit svého prezidenta, ale i obhájit pozice ODS v krajích.
Držme si navzájem pěsti a pomáhejme si.
Petr Nečas
místopředseda ODS a ministr práce a sociálních věcí
Pane předsedo, vážené dámy a pánové,
klademe si otázku, zda jsme či nejsme úspěšní, klademe si otázku, zda jsme
schopni projevit odvahu k prosazování změn a reforem, zda jsme vůbec schopni
dostát svým slibům. Jsem přesvědčen o tom, že o úspěšnosti našeho vládnutí rozhodnou voliči. O naší odvaze měnit a reformovat tuto zemi však rozhodneme jenom my sami, to za nás nikdo neudělá.
31
Vzpomeňme si, jak to začalo. Občanští demokraté v loňském létě výrazným způsobem zvítězili ve volbách. Získali vůbec největší počet mandátů, jaký kdy ve volbách do Poslanecké sněmovny jakákoliv strana v ČR dosáhla Vyhráli jsme takto
výrazně volby, ale současně platí, proreformní síly nezískaly většinu v Poslanecké
sněmovně. To je tvrdá realita, se kterou jsme se museli vyrovnávat v loňském létě, tvrdá realita, se kterou se musíme vyrovnávat v letošním podzimu a je to tvrdá
realita, se kterou se musíme vyrovnávat i v následujících měsících a musíme s ní
umět pracovat. Zkrátka a dobře, pro silnou podporu v Poslanecké sněmovně, pro
silnou proreformní vládu jsme výraznou většinu, bohužel, nezískali. Nezískali jsme
výraznou většinu mandátů. Mám pocit, že někdy na to zapomínáme. Chci také připomenout ztracený čas. Ztracený čas nikoliv z naší viny, ztracený čas sedmi měsíců, které uběhly, než vznikla vláda s důvěrou. Ztracený čas, kdy ODS tvrdě usilovala o vytvoření proreformní vlády a nikdy z tohoto kursu nesešla.
Ale ztracený čas, který v této zemi ztratil úplně někdo jiný. Byl to Jiří Paroubek,
člověk, který ve své nekonečné touze po moci blokoval jakékoliv řešení včetně
nejlogičtějšího řešení loňského léta, což byly předčasné volby. A my v tuto chvíli
musíme počítat s tímto soupeřem, který neztratil svůj mocenský apetit a předvedl
právě v loňském létě a právě během loňského podzimu, že mu zájmy této země
jsou až druhořadé nebo třetiřadé, že pro něj je tou prioritou číslo jedna touha po
moci. Tohoto soupeře máme proti sobě. Máme proti sobě soupeře, který neváhá
změnit názory, který je schopen je měnit pružně o sto osmdesát stupňů třeba třikrát během 24 hodin.
Vzpomeňme také na to, že vláda s důvěrou vznikla po těžkých peripetiích, po
mnoha zkouškách, po dlouhých jednáních a po krvavých kompromisech. Po krvavých kompromisech programových, ale také po krvavých kompromisech personálních. Vzpomeňme také na to, že vláda nedostala šanci ani jeden den, ani jeden
týden, aby jí hned nebyly okopávány kotníky. To je také skutečností. A vzpomeňme také na to, že tato vláda, pokud chtěla předložit první reformní rozpočet pro
rok 2008, měla pouhé dva měsíce, dámy a pánové, aby nalezla koaliční shodu, nalezla věcné řešení a nalezla konkrétní legislativní podobu stabilizačního balíčku
veřejných financí, který umožnil to, že rozpočet v příštím roce bude poprvé rozpočet reformní, který sníží deficit veřejných financí na 3 % hrubého domácího produktu. A také vzpomeňme na první titulky v novinách. Po zveřejnění tohoto reformního plánu. Ty titulky převládaly: Největší reformy za posledních 15 let.
Jak jsem již řekl, příští rozpočty budou reformní, deficit veřejných financí nepřesáhne v příštím roce 3 % hrubého domácího produktu a v dalších letech bude
nadále klesat. A to pouze ve znění vládního stabilizační balíčku. Tím chci říci, že
bude takto klesat, i kdyby tato vláda již nic neudělala a třeba zítra skončila, tak
dokázala ustabilizovat, byť zatím jenom na střednědobý horizont veřejné finance.
V žádném případě nejde o kosmetické změny, poprvé státní rozpočet v ČR dodržuje výdajové limity stanovené zákonem. Výdajové limity, které v této zemi platí
již několik let a teprve poprvé je bude dodržovat státní rozpočet. A to v situaci,
32
kdy po osmi letech vlády ČSSD musíme řešit v prvé řadě obrovské negativní důsledky jejich socialistické legislativy. A až teprve v návaznosti na to připravovat reformní opatření. A to v situaci, kdy stav veřejných financí v ČR je společně s Maďarskem vůbec nejhorší v rámci EU. A to v situaci, a to považuji za nesmírně důležité,
kdy se v této zemi rozmohla kultura dluhu. V této zemi dluhy nikomu nevadí, nevadí, že jsou zadlužené veřejné rozpočty, v této zemi je zvykem zadlužovat se i v soukromí. Dynamika v nárůstu soukromých dluhů jenom svědčí o tom, že se lidé v nedobrém poučili od vlády. Když může utrácet vláda, řekli si i lidé, že mohou utrácet.
Když se může zadlužovat vláda, můžeme se zadlužit i my. A v této situaci my přesvědčujeme veřejnost, že zadlužování je špatné, že dluh je s prominutím sprosté slovo a že musíme žít pouze za to, co si vyděláme, a že nesmíme žít nad poměry.
Jsme v situaci, kdy náš největší politický protivník lakoval situaci na růžovo a jeho základním heslem bylo, vše je skvělé, reforem netřeba. A právě v oné kultuře
dluhu tomu významná část české veřejnosti pořád věří, že reforem netřeba. A my
musíme přesvědčit, že reformy jsou nezbytné. ČSSD promrhala pozitivní období
ekonomického růstu. Promrhala je a neprovedla základní reformy, které měly být
provedeny v ČR. Mimochodem platí také to, co by nemělo být zapomínáno, zvláště na půdě ODS. Stav veřejných financí v ČR byl výrazně horší, než jsme si mysleli, než jsme vstoupili do vlády. Stav veřejných financí byl dramaticky horší, než
jsme počítali v době, kdy byly vytvářeny volební programy a kdy byla zpracována
33
tzv. Modrá kniha. Já velmi prosím, aby na tento faktor nebylo zapomínáno. Jsme
navíc v situaci, kdy mnohá ministerstva díky svému personálnímu obsazení po
8 letech vlády ČSSD, připomínají těžce naložené tankery s ropou, které i když otočíte kormidlem, velmi výrazně samozřejmě doprava, tak se ještě jistou dobu sunou tou obrovskou setrvačností kupředu. A to je velký faktor, se kterým se musí
potýkat naši ministři. To je velký faktor, který musíme zvládnout. To je velký faktor, ve kterém potřebujeme pomoc od vás od všech, protože toto pouze ministři
ODS s malou skupinkou nejbližších spolupracovníků nezvládnou, v tomto potřebujeme podporu vás všech, všech občanských demokratů.
Dámy a pánové, snižujeme daně. Vláda v čele s premiérem z řad občanských demokratů snižuje daně. To je, myslím si, důležitá zpráva, na kterou bychom při vší
kritice, která se odsud ponese, neměli zapomínat. Složená daňová kvóta v příštím
roce bude nižší než v roce 2006 a bude nejnižší za posledních 5 let. I kdyby tato
vláda neudělala už nic jiného, než jenom schválila svůj vládní stabilizační balíček,
tak složená daňová kvóta v roce 2010 poklesne o 3 ptocentní body a bude nejnižší
za posledních 10 let. Čili daně snižujeme mimo vši pochybnost. Zavedli jsme jednotnou daň z příjmu, to je, myslím si, velice důležitá zpráva. Rušíme daně, zrušili
jsme v příbuzenské linii daně dědické a darovací, reformujeme důchodový systém,
reformujeme systém zdravotnictví, reformujeme justici, reformujeme policii a bezpečností složky, zvyšujeme investice do infrastruktury, zvyšujeme investice do oblasti vědy a výzkumu. Tvrdě hájíme národní zájmy v EU. A především, dámy a pánové, posilujeme transatlantickou vazbu se Spojenými státy americkými. ČR patří
mezi pilíře této transatlantické vazby v rámci Evropy a myslím si, že na tuto svoji
práci, na tuto kontinuální politiku občanských demokratů můžeme být hrdi.
Dovolte mi také, dámy a pánové, abych řekl možná slova, kterými celou řadu z vás
rozladím a možná obrátím proti své osobě, ale já považuje za nutné, aby tady zazněly. Stále část ODS věří tomu, že je možné provést bezbolestné reformy. Reformy, za
které nezaplatíme politickými náklady. Reformy, které se budou všem líbit a které
budou všechny sociální skupiny a všechny voličské vrstvy vítat vlaječkami a třepetalkami. Je to zajímavý příběh. Trošku to připomíná pověst o svatém grálu, také tomu můžeme věřit, je to poutavá historická pověst. Ale zrovna takovou poutavou historickou pověstí, která nemá žádnou oporu v reálném životě, je i víra v bezbolestné
reformy. Reformy bolely, reformy bolí a reformy budou bolet. My se toho nesmíme
bát, nesmíme ztratit reformní odvahu, musíme přicházet s dalšími reformními koncepty a uvádět je v praktický život. Reformy bolí nejenom u nás, reformy bolely i na
Slovensku, kde je dělala Dzurindova vláda až ve druhém volebním období, to chci
zdůraznit. Reformy budou bolet ve Francii, reformy budou bolet kdekoliv, kde se
provádějí. Velmi prosím, zbavme se této iluze, že dokážeme dělat bezbolestné reformy. Čím dříve se této iluze zbavíme, tím účinnější bude naše politika.
Jsme v situaci nevětšinové vlády. Já to chci znovu zdůraznit – vlády, která má
sice více poslanců než opozice, ale nemá jasně zafixovanou většinu. Každý jednotlivý zákon, každá jednotlivá norma v poslanecké sněmovně je boj, o každou mu-
34
síme svést politickou bitvu. A řekl to tady pan premiér a mělo by to tady zaznít
znovu, s výjimkou jednoho jediného zákona, od vyslovení důvěry této vládě, všechny vládní návrhy byly schváleny Poslaneckou sněmovnou a Senátem. A to je úspěch této vlády, toto se nedařilo ani jiným vládám s podstatně silnějším postavením v Poslanecké sněmovně. A myslím, že bychom měli být schopni si toto říci.
Jsme v situaci koaliční vlády, každý z nás by z tohoto místa dokázal hodinu, dvě
či tři deklamovat kritiku našich koaličních partnerů. Každý z delegátů tohoto kongresu by to dokázal, každý člen výkonné rady, každý člen vlády. Ale současně si
musíme být vědomi jednoho a říct si to otevřeně, je to z mnoha směrů pouze akademická diskuse. Chceme–li mít proreformní vládu v české politické situaci, jiná
proreformní konstelace neexistuje, než je konstelace této vládní koalice. Nežijme
v iluzích, jakákoliv jiná konstelace, ani teď, ani v předčasných či řádných volbách, která v sobě zahrne sociální demokracii, bude konstelací, která dělá méně
reforem, bude konstelací, která dělá mělčí reformy, a bude konstelací, která dělá
pomalejší reformy, pokud vůbec nějaké reformy udělá.
Chceme-li jít dál jako občanští demokraté, jsem hluboce přesvědčen o tom, že
musíme respektovat základní princip práce každé slušné normální fungující strany a tou je loajalita. Loajalita není sprosté slovo. Loajalita je základ politické odpovědnosti. Loajalita neznamená, že musíme mít na všechno stejný názor, loajalita
neznamená, že musíme se vším souhlasit. Loajalita neznamená, že musíme stranickým orgánům, vládě, výkonné radě, regionální radě, komukoliv automaticky kývat na to, co hlásá. Loajalita znamená, že se o to spolu můžeme přít, že se o to můžeme pohádat, že o tom můžeme vést politický střet, ale že ho vedeme elementárním,
lidsky slušným způsobem, že ho vedeme na stranické půdě a že ho nevedeme přes
média. Toto jsou tři smrtelné hříchy politiky a každá politická strana, která přestane respektovat tyto tři principy, tak dříve nebo později dostane tvrdý trest od voličů a já bych velmi chtěl poprosit nás všechny, střetávejme se o názory, mějme tvrdé názorové střety, ale prosím kultivovaným způsobem, a ne přes média.
Krásně tuto situaci vystihuje citát B. Franklina, který ho prohlásil, když vypukla
americká revoluce: „Buďto budeme všichni táhnout za jeden provaz, anebo nás na
tom provaze pověsí.“ Já si myslím, že to je velmi výstižný citát i pro tuto naši situaci. Máme před sebou klíčové úkoly příštího volebního roku. Začínáme příští rok prezidentskou volbou. Vzpomeňme si na začátek roku 2003, když jsme šli zdánlivě bez
šance do této politické bitvy, kdy nám bylo sděleno, že tam jdeme jenom proto, abychom uspokojili svého bývalého předsedu a zakladatele strany. Ale my jsme tam šli
za cílem tyto prezidentské volby vyhrát. Ale vzpomeňme si také na jeden faktor, že
po volebním kongresu v roce 2002 se nevědělo, zda ODS vůbec přežije, zda to zvládne. A právě prezidentská volba byla základním integrujícím činitelem občanských
demokratů. Dala nás dohromady, její vítězství nás potom vedlo od jednoho vítězství
ke druhému. Dámy a pánové, nechť se tato prezidentská volba, úspěšná prezidentská volba Václava Klause v únoru příštího roku stane integrujícím činitelem občanských demokratů, která nás povede k dalším volebním vítězstvím.
35
Ivan Langer
místopředseda ODS a ministr vnitra
Dobrý den, já jsem dostal za úkol mluvit na tomto kongresu dvakrát.
Budu mluvit jako místopředseda a jako ministr. Dostal jsem úkol mluvit stručně, úderně a výstižně a dal jsem si úkol ty první dva úkoly splnit. Budu mluvit jako místopředseda – stručně, úderně a výstižně, a proto jsem si sundal sako.
Kongres je úžasný v tom, že vždycky je to příležitost k tomu, podívat se, co bylo,
vyhodnotit si, co je, říci si, co budeme dělat nebo co bychom měli dělat do budoucna. A to je struktura mého projevu a do té struktury jsem si řekl, že vám nabídnu pět základních hodnot, o které stojí i nadále v životě našem i v životě naší
strany usilovat. Je to program, je to síla, je to odvaha, je to pracovitost a trpělivost.
Zkusme se na ně podívat a něco si k nim říct.
Já jsem si, když mluvíme o programu, vybral symbol majáku. A program byl vždy
to, co odlišovalo ODS od všech našich soupeřů. Vždy od prvopočátku to byl program postavený na konzervativních hodnotách a ekonomickém liberalismu. A mys-
36
lím si, že to je to, co nás dělalo politickou stranou v minulosti, to je to, co by nás
mělo dělat politickou stranou i teď a i do budoucnosti. Tedy program, na kterém
se shodneme, program, který si vyhádáme, a program, který budeme prosazovat
s vědomím toho, že jedna věc je, co si přejeme, a druhá věc je, co je reálně možné dosáhnout.
Tou druhou hodnotou je síla. Vždy jsme v minulosti přetékali silou. ODS byla
vždy silná v celé své straně, v každém jednom člověku, který tuto stranu reprezentuje. Když se podívám na to, co se teď děje, tak ten lev už neřve tak silně. Protože
jsou otevřené jiné tlamy, které řvou taky, a my jsme dosáhli něčeho, co nás musí
mrzet. My jsme zpochybnili naše voliče. My jsme je zpochybnili v tom, že jsme
schopni dát najevo jednotně sílu. A zkusme se poučit a mluvil o tom už Petr Nečas
a mluvili o tom i mí předřečníci. My se můžeme pohádat, ale chceme-li strhnout
naše voliče, chceme-li strhnout sami sebe, tak musíme dát najevo sílu jako jeden
hlas, jako jeden ten lev, který za mnou má na vás otevřenou tu svoji tlamu.
Třetí hodnota, já jsem zvědav, jestli se vám bude pozdávat. Třetí hodnota je odvaha. A já vím, že teď si mnozí z vás říkáte, co tam dělá ten Mel Gibson? No to je
statečné srdce! No to je ta odvaha, která nám nechyběla, když ODS vznikla jako
nový politický subjekt. Byla to odvaha, která ODS dokázala protáhnout přes rozbouřené vody Sarajeva. Byla to odvaha, se kterou vznikla tahle vláda. Vzpomeňte
si každý jeden z vás, jestli jste nepochybovali. Jestli jste měli v těch rozbouřených
vodách vzniku té vlády dostatek odvahy. Byla to samozřejmě odvaha a statečné
srdce, které zvládly tu první etapu reformy, kterou máme za sebou.
Čtvrtá hodnota je pracovitost. Každý rozumný člověk ví, že není možné měnit
věci ze dne na den. Každý rozumný člověk ví, že vedle toho, že chcete něčeho dosáhnout, že máte jasný cíl, tak musíte být schopni si ho také odpracovat. Jestli něco bylo symbolem Občanské demokratické strany v minulosti, a to na úrovni od té
nejmenší obce, přes města, kraje a teď i ve vládě, tak je to pracovitost. A zkusme
si i tuto hodnotu, prosím, udržet i do budoucna, protože před sebou toho máme ještě hodně co odpracovat.
A poslední hodnota je trpělivost. Jestli se s něčím potkávám znovu a znovu, tak
je to tah na bránu, nedočkavost a otázky: „Tak kdy už to konečně všechno bude
hotový?“ A řeknu znovu to, co jsem řekl i před chvílí. Každý rozumný člověk ví,
že chce-li dostat ježka z klece, musí napřed vědět jak, musí si to umět odpracovat
a musí být přitom trpělivý.
A to je pět hodnot, které jsem chtěl a dostal jsem za úkol je tady prezentovat,
pět hodnot jako pět prstů jedné ruky. K tomu, abychom toho dosáhli, musíme umět
tu ruku takhle natáhnout a podat tu ruku ke spolupráci, a pouze když budeme mít
těchhle pět hodnot, tak potom můžeme udělat to, co dělají sportovci, když vyhrají. Takhle se zabušit na prsa a takhle tu pěst zatnout ve znamení vítězství.
Prosím vás, udržme si tu schopnost, udržme těch pět hodnot, umějme nabídnout
tu ruku a nebojme se, když vyhrajeme, tak se bouchnout do toho srdce a takhle tu
pěst zatnout.
37
Petr Gandalovič
místopředseda ODS a ministr zemědělství
Od sestavení první vlády Mirka Topolánka v září minulého roku jsme stranou,
která nese před občany naší země a samozřejmě i svými vlastními členy odpovědnost za všechny tři úrovně samosprávy. Tato situace tu nebyla ani za vlád Václava Klause prostě proto, že neexistovaly kraje jako významná a dnes již neopominutelná úroveň samosprávy v naší zemi
Nic na tom nemění to, že v této druhé vládě premiéra Topolánka má ODS v důsledku situace, která nastala na konci minulého roku, jako maximální možný
výsledek vyjednávání pouze polovinu křesel a nenese odpovědnost za řadu klíčových ministerstev, jako jsou především finance. Občané, ale především my
sami, starostové, primátoři i hejtmané za ODS, vidí tuto vládu jako vládu, za kterou odpovídá ODS, bez ohledu na konkrétní ministerstvo.
Přirozené napětí, které mezi jednotlivými úrovněmi samosprávy panuje a vždy
panovat bude, se tak dnes nutně přenáší dovnitř ODS. Trochu jsme si to již vyzkoušeli na krajích, za které ve valné většině také odpovídáme a na které jsme my,
primátoři a starostové, už v minulém volebním období mnohokrát nadávali, že na
zájmy naší obce či regionu kraj nedbá. V té době jsme však svorně mohli nadávat
na vládu, co že to dělá proti zájmům obcí či krajů, a také jsme to hojně dělali.
Nedělejme si iluze, toto napětí bude trvat vždy, ale je naším úkolem, abychom
je nenechali působit proti jednotě ODS, ale abychom jej naopak uměli využít
a v rámci legitimního hájení zájmů jednotlivých úrovní samosprávy dokázali vy-
38
diskutovat nejlepší variantu daného řešení. K tomu je však potřeba, abychom dokázali daleko přesněji zformulovat naši regionální politiku, náš politický pohled
na to, jaká má být vlastně úroveň decentralizace a samosprávy v naší republice.
Již od dob diskuse o vzniku krajů se ptáme sami sebe, zda chceme, aby se naše republika stala souborem silných a rozdílných krajů, a jakou míru pravomocí
na ně přenést. A přesto nás samotné znovu zastihne nepřipravené a ne zcela jednotné debata o rozpočtovém určení daní v oblasti školství. Mnoho let jsme usilovali o změnu rozpočtového určení daní pro obce a kritizovali minulou vládu za poškozování zájmů obcí a měst, a přesto jsme na poslední chvíli museli vyvinout tlak
na MF, aby připravilo zákon, který nebude namířen proti městům střední kategorie. Silně jsme se ohradili proti výroku tehdejší nejvyšší státní zástupkyně o gubernátorech na krajích a nyní máme na stole návrh zákona o krajích, který jako
by z této myšlenkové linie vycházel.
Zejména před nadcházejícími krajskými volbami musíme proto umět tato témata mezi vládou a kraji a obcemi již dopředu uchopit a nenechat je vybublat jako
problém, kterého se často ráda chytí opozice a učiní si z něj své téma, podobně jako bychom to udělali my před dvěma lety. Určitě si nechceme brát úplně prostor
k tomu, aby starosta, primátor či hejtman si nemohl veřejně postesknout, že zrovna na jeho kraj, město či obec se nedostalo v rozpočtu dost prostředků, ale dělejme to se znalostí věci a po vzájemné komunikaci tak, aby se věc nemusela eskalovat vzájemnými reakcemi tam a zpět.
Bude to velký úkol pro nás pro všechny, ale věřím, že jej zvládneme.
Přemysl Sobotka
předseda Senátu PČR
Pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové,
srdečně vás zdravím, vás všechny účastníky dnešního kongresu ODS, rád bych svůj
projev zahájil konstatováním, že každý rok slaví lidé nějaké kulaté jubileum. Proto chci
členům ODS připomenout, že letos uplynulo deset let od tzv. sarajevského atentátu na
našeho tehdejšího předsedu a dnešního prezidenta České republiky Václava Klause.
Je to dobrý důvod k tomu, abychom si tyto události připomínali a učili se z nich. Na
druhé straně si můžeme s hrdostí říci, že jsme tento promyšlený pokus o likvidaci naší strany přežili především díky podpoře našich voličů. Obhájili jsme základní principy, na kterých byla ODS založena, jako legitimní politický koncept, který tato země po
desetiletích komunistického marasmu potřebuje. Obranu konzervativních hodnot nelze totiž přenechat jen marginálním pravicovým politickým stranám a vliv na vývoj našeho státu přenechat levici a liberálům, kteří nám svou malou schopnost řídit Českou
republiku ukázali nejlépe v dobách existence Občanského hnutí či působení Unie svobody ve vládách socialistických premiérů, kteří také zůstanou nadlouho jedním z varovných příkladů výsledků levicové politiky u nás.
39
Zkušenosti z podzimu roku 1997 by pro nás však měly být trvale mementem pro
další práci. Musíme si totiž uvědomit, že úspěchy naší strany nemohou být pro nás
důvodem k uspokojení ani po posledních volbách do krajských zastupitelstev a do
obou komor našeho parlamentu. Je nutné, abychom si každý den byli vědomi toho, že proti nám dnes již nestojí jako v minulosti jen protivníci s levicovým myšlením, jako byli Miloš Zeman, Pavel Rychetský či Vladimír Špidla, ale že situace
je mnohem a mnohem horší!
Dnes jsou totiž našimi oponenty lidé pouze s ultralevicovou politickou kulturou,
jako jsou Jiří Paroubek, Lubomír Zaorálek či David Rath. Tuto politickou kulturu
symbolizuje agresivita, demagogie a populismus, který dokáže, jak víme i z našich
dějin, bohužel oslovit načas značnou část občanů.
Za této situace není výzva k jednotě strany jen obligátní frází, ale podnětem k hlubokému zamyšlení. Vzhledem k tomu, že máme ve svých řadách ministry, senátory, poslance, hejtmany a starosty, nelze při takovém rozvrstvení požadovat slepou
jednotu na vůdcovském principu jako u dnešní ČSSD, která je navíc v opozici.
40
My musíme hovořit více než o holé jednotě spíše o vzájemné empatii a myšlenkovém propojení jednotlivých politických sil v ODS od starosty v malém městečku až po předsedu vlády. Jde totiž o to, že prakticky skoro každý rok je rokem volebním, a tak případné chyby a pracovní nedostatky kteréhokoliv z politických
představitelů či třeba funkcionářů místních sdružení ODS negativně dopadají střídavě na nižší i vyšší stupně struktur veřejné a státní správy, které v danou chvíli
řídí členové ODS.
Jednoduše řečeno – naši ministři musí například přemýšlet i o tom, jak může
eventuálně jejich práce zkomplikovat situaci hejtmanů, včas je informovat o svých
záměrech, které se mohou dotknout krajů. Hejtmani by obdobně měli vnímat situaci našich starostů a reagovat na jejich signály a starosti. Senátoři a poslanci by
měli citlivě korigovat legislativní práci vlády a tak bych mohl pokračovat dokola
a kreslit zde jakýsi systém propojení a vzájemného pochopení, který bude k užitku nejen ODS, ale především naší zemi jako celku.
Zároveň si musíme vždy navzájem uvědomovat, že politiku sice děláme na určitých ideových principech ODS, ale dokud budou v této zemi existovat koaliční
vlády a rady krajských a obecních zastupitelstev, tak tato politika vždy znamená
umění možného. Vynucené kompromisy jsou logickým důvodem, že se i naše reformní snahy stávají během na delší trati, než je sprint na sto metrů. Musíme proto zůstávat realisty, být trpěliví a odolat pokušení k siláckým řečem, které mohou
natropit více škody než užitku. Věřím, že to společně zvládneme a Senát se rád zúčastní.
41
VYSTOUPENÍ POLITICKÝCH PARTNERŮ
A HOSTŮ
Naděžda Kavalírová
předsedkyně Konfederace politických vězňů
Vážený pane předsedo, vážené předsednictvo, vážení delegáti a delegátky,
zdravím vás jménem Konfederace politických vězňů České republiky i jménem
delegace, která mne sem provází, a děkujeme za pozvání.
K vašemu sněmování jste vybrali Žofín, jak je to symbolické, zde se rodila stanoviska politické reprezentace Čechů již za Rakousko-Uherska. Pro KPV je Žofín rovněž symbolický, zde se sjednocovala politická hlediska a cíle politických
vězňů komunistického režimu. Zde byla proklamována politická memoranda a rezoluce účastníků národního a demokratického odboje proti komunismu a tedy logicky členů K231 v roce 1968 a posléze KPV v roce 1990 a letech následujících.
Na Žofíně jsme konali vrcholová celostátní setkání s představiteli parlamentních
demokratických stran. Na Žofíně jsme konfrontovali stanoviska těchto stran s našimi. S radostí musím konstatovat, že jsme si právě s ODS a jejími názory nejlépe
rozuměli. Proto věříme v pevnou podporu ODS našich zájmů.
Jistě není jednoduché řídit věci veřejné po dvou obdobích, kdy v čele státu stála socialistická strana formovaná krajním sociálním programem, na který státní
kasa neměla dost prostředků, a navíc, když takovýto populistický program byl tak
lákavý.
Ač jsme my – političtí vězni – v průměru ve věku seniorském, jsou nám kupodivu jasné základní podmínky pro řádné a hospodářské formování státu. Víme, že blahobyt nelze vyzvonit klíči, ani vykřičet na masových demonstracích. Pro úspěch
řádného fungování státu platí jen jedno přikázání, a to je tvrdá, svědomitá a obětavá práce, protože nikdo nám nedá nic zadarmo. Možná, že právě náš seniorský věk
nás zbavuje iluzí, že by takto koncipovaný program přijímala současná koalice s nadšením. O to je to nesnadnější úloha pro ODS. Úloha, jejíž řešení vyžaduje bezchybný
výsledek, protože každá sebemenší chyba by ODS politicky deklasovala. ODS musí mobilizovat všechny své odborné i morální síly, aby tomuto úkolu dostála. Je to
její velká povinnost už proto, že je první politickou stranou od vzniku Československé republiky, která narušila socialistickou hegemonii naší politiky, a upřímně
řečeno, hegemonii ne příliš prospěšnou sebevědomí našich občanů.
Musíme společnými silami, tedy vy mladí a my senioři, učinit vše pro to, aby náš
občan, občan České republiky, byl i individuálně sebevědomým na to, že je členem společenství českého národa, a právě v tom je největší odpovědnost ODS, tedy občanské strany jako takové. To říkáme my, bývalí političtí vězni, kteří jsme
neváhali ohrozit a poté ztratit svobodu nebo i život, právě pro nesmírnou cenu hodnot individuality pro svobodného člověka.
42
Dovolte mi vyjádřit vztah politických vězňů k sousedům. Naše způsobilost k demokracii a vnímání morálního kategorického imperativu ochrany svobody občana
jsou našimi základními devizami pro přímou politickou konfrontaci s partnery v EU.
EU je pro nás nezaměnitelný geopolitický partner, ovšem naznamená to, že by byl
partnerem ideologickým. Proto zdůrazňujeme euro-atlantické spojenectví, které
nemá právo žádný z našich partnerů narušovat. Znamená to, že věříme Spojeným
státům americkým a s nimi hodláme spolupracovat exkluzivně. To není otázka ideologie, to je otázka důvěry v toho, kdo nám v nejhorších chvílích našich dějin skutečně pomohl. Nejsme zvědaví na bratrství z východu, není co očekávat od komunistické diktatury, třeba i modifikované na nové ruské samoděržaví. I proto
usilujeme o to, aby z naší politické scény zmizel komunismus, ať je představován
jakoukoliv formou a pragmatické úvahy vedly kohokoliv jinou cestou.
My političtí vězni nepochybujeme, že to, co jsem zde vyslovila, je vám všem, delegátům kongresu, známo. Jen jsem chtěla demonstrovat některé z našich úvah. Je
v tom ovšem i naděje, kterou ve vás klademe, ať už jste v rolích poslanců, senátorů, primátorů, hejtmanů, ministrů, premiérů, jakož i místopředsedů nebo předsedů Senátu a místopředsedů Parlamentu. Věřím, že mezi námi panuje shoda, a proto vám jménem KPV přeji z celého srdce další úspěšnou politickou pouť.
Ale než skončím, dovolte mi přednést přeci jenom jednu žádost na úplný závěr.
V nedávným dnech se konal v Senátu Parlamentu České republiky seminář k návrhu zákona o třetím odboji. Političtí vězni na tento zákon čekají 10 let. Dovolávám se odpovědnosti poslanců a senátorů ODS při schvalovacím procesu.
43
Jiří Čunek
předseda KDU-ČSL
Vážený pane předsedo, vážené delegátky, delegáti, vážení hosté,
dovolte mi, abych vás pozdravil jménem KDU-ČSL a poděkoval vám za pozvání na tento kongres, který se koná několik dní poté, kdy naše demokracie dosáhla,
jak již bylo řečeno, plnoletosti. Jak víte, slavili jsme 18. výročí od pádu vlády jedné strany, od pádu nesvobody. Jak to bývá v životě lidském, dosažení plnoletosti
s sebou vždy nenese úplnou zralost a úplnou odpovědnost.
Myslím, že odpovědnost byla hlavním motivem k navázání koaliční spolupráce
mezi KDU-ČSL, ODS a Stranou zelených. Chceme být odpovědni nejenom vůči
naší generaci, ale především vůči generacím následujícím. Naše vláda, která se
rozhodla k politické odpovědnosti, musí být vládou v jistém smyslu entuziastickou. Neexistuje reforma bez nepopulárních opatření a stejně tak neexistuje vláda,
která by za realizace nepopulárních opatření sklízela ve společnosti převážně chválu a popularitu. Zvláště když víme, že po již schválené části reformy musí přijít
penzijní a zdravotní reforma, což je základem pro zdravé veřejné finance našich
potomků. Přesto jsem si jist, že námi zvolená cesta vedla tím správným směrem.
Z bezpočtu setkání a diskusí s občany jsem nabyl přesvědčení, že mnoho lidí
v naší zemi je ochotno se uskromnit a podpořit reformy, pokud jim dokážeme předložit jasnou a zřetelnou vizi a cíl této vlády. Lidé budou ochotni přijmout nezbytná úsporná opatření, pokud budou přesvědčeni o čistotě našich úmyslů a cílevě-
44
domosti, se kterou chceme dosáhnout prosperity této země. Chtěl bych však z tohoto místa varovat před každým, byť i sebemenším náznakem projevu arogance
moci, siláctví či sobeckého prospěchářství. V situaci, kdy jsou lidé médii denně
utvrzováni v názoru, že politika je jen směsice špíny a korupce, jsou lidé na takové excesy pochopitelně a oprávněně velmi citliví. Mělo by být proto naší společnou ambicí přinést této zemi nejen změnu ve správě veřejných financí, ale také
ještě mnohem důležitější změnu politického i celospolečenského klimatu. Samozřejmě je jisté, že mezi námi dochází ke konstruktivním střetům.
KDU-ČSL tvoří lidé se silně vyvinutým sociálním cítěním a značným citem pro
spravedlnost, to znamená, že nám jde o ochranu lidí, kteří jsou z objektivních důvodů nějakým způsobem znevýhodněni. Uplatňujeme zásadu starou již více než
2000 let. Kdo nechce, podotýkám, nechce pracovat, ať nejí. Myslím, že mnozí z vás
tomu velmi dobře rozumí. V dnešní řeči to znamená – ti, kdo pomoc potřebují, ti
ji dostanou. Ostatní musíme vést a nést odpovědnost za život vlastní a životy těch,
za které odpovídáme. Dalším silným prvkem naší spolupráce je samozřejmě posílení zakotvení České republiky v evropském společenství. Já pevně věřím, že stejný úmysl a stejný cíl má ODS. Zmínil jsem se o zralosti. K té patří schopnost spolu hovořit, vzájemně si naslouchat a společně řešit problémy, které vznikají. To
měl na mysli T. G. Masaryk, když zastával tezi, že demokracie je diskuse. Máme
koaliční smlouvu, kterou KDU-ČSL chce plnit. Všechny ostatní věci a jejich doplnění se mohou řešit jen diskusí na základě již výše zmíněného principu.
Mnozí z vás očekáváte, že se zmíním o otázce prezidenta. Již teď vám mohu slíbit jedno. KDU-ČSL je konzervativní strana, a proto ctí a uznává úřad prezidenta
a mohu vám slíbit, že to tak bude i po příštích volbách prezidentských. Děkuji,
pochopili jste, že jsem nic jiného před rozhodnutím všech volitelů nemohl učinit.
Přeji vám úspěšné jednání v dnešní den, hodně moudrosti a mnohým z vás hodně zralosti.
Martin Bursík
předseda SZ
Vážený pane předsedo, vážené delegátky, vážení delegáti a hosté,
někdy na začátku fungování této koalice ji váš předseda charakterizoval jako seskupení těch, kteří spolu mluví. Po dlouhých měsících povolebních přetahování nejprve o parlament a potom o vládu bylo to, že spolu politické subjekty vůbec mluví,
alespoň nějakou nadějí, že se v této zemi povládne a odstartují se nezbytné reformy.
Dnes, po zhruba deseti měsících, co spolu mluvíme, můžeme snad říci, že jsme
schopni společně i pracovat. Děláme to v atmosféře napjaté, kdy početně silná opozice nejenže nám nic nesleví, ale každý náš úspěšný krok vykreslí do budoucna
v nejčernějších barvách – přinejmenším jako obecné ohrožení. Nazvěme to „strašení voliče“.
45
Opozice je ale současně i bdělým strážcem našich volebních programů. Lituje
nás zelené, jak jsme v koalici zmodrali. A lituje ODS, jak už je pomalu celá zelená. Toto si pro změnu můžeme nazvat „strašení voličem“.
Jsme vládní strany a víme, že neseme zodpovědnost za všechny občany, tedy i za
ty, kteří nás nevolili. Tím, že spolu mluvíme a v duchu Programového prohlášení
nalézáme kompromisy, mluvíme společně i s širším okruhem občanů republiky. To
není slabost, ale právě naopak. Projevujeme-li toleranci, projevujeme zároveň
moudrou víru, že i ten druhý může mít v něčem pravdu. Tím nepřestupujeme na
víru toho druhého, jak se o nás snaží tvrdit opozice.
Jsme různé politické subjekty s odlišnými programy. Ale to jistě není důvod,
abychom se odlišnými programy strašili navzájem, můžeme se nadále tolerovat
a přitom udělat něco pro kvalitnější život v naší zemi a na naší Zemi.
Jak řekl Marivaux: „Koalice je manželství z rozumu, v němž se tráví líbánky
v oddělených postelích.“
Děkuji vám za pozornost a přeji vám úspěšné jednání.
46
POZDRAVY ZAHRANIČNÍCH PARTNERŮ
A HOSTŮ
David Cameron
lídr britské Konzervativní strany
Je mi velkou ctí a potěšením, že zde dnes s vámi mohu být. Jsem rád zejména
proto, že mě s vaší zemí pojí pokrevní pouto, které mám v sobě mnoho let. V roce
1937 se můj blízký příbuzný, Alfred Duff Cooper, stal členem vládního kabinetu.
Byl zodpovědný za královské námořnictvo.
O rok později podepsal britský premiér, Neville Chamberlain, Mnichovskou dohodu, která umožnila nacistický zábor Sudet a rozdrobila Československo. Můj příbuzný, Duff Cooper, se s tím nesmířil.
47
Druhý den na protest z vlády rezignoval. Zastal se vaší země, zastal se tohoto
kontinentu a principu svobody. A já jsem na něj za to hrdý.
Proto jsem hrdý, že tu dnes, sedmdesát let poté, s vámi jsem. Bok po boku, společně s vámi a s vaší zemí vedeme pro novou generaci bitvu za ideje, ve které věříme.
A je ještě jeden důvod, proč jsem hrdý na to, že zde jsem. Vaše strana a má strana jsou blízcí přátelé.
Všichni moc dobře víme, jaké to je radovat se z úspěchů přátel. Vy jste uspěli
tím, že jste prokázali schopnost být vůdčí sílou jak doma, tak v Evropě.
Váš předseda a premiér, Mirek Topolánek, prokázal svou velkou schopnost být
skutečným státníkem tím, že dal přednost zájmům vaší země a podařilo se mu utvořit stabilní vládu. A co víc, vaše vláda má za sebou první konkrétní výsledky.
Je to jen a pouze proto, že jste se rozhodli udělat nepříjemná rozhodnutí pro budoucnost, a ne jen jednoduchá řešení pro vládní současnost. Jak v mojí zemi ukázala Margaret Thatcherová, takový postup není v danou dobu populární.
Ale dějiny vždy odmění ty státníky, kteří dělají rozhodnutí správná, ne populární. Vaše fiskální reformy jsou správné a nutné.
Posílí vaší ekonomiku a přilákají více investic a chci vašemu odhodlání a vedení vzdát čest. To, že jste vůdčí silou, jste dokázali nejen doma, ale i v Evropě.
Jistě, Britská konzervativní strana a ODS pocházejí z různých zemí a různých
politických tradic. Ale to, co nás spojuje, je optimismus vůči Evropě a naše přesvědčení, že Evropa může být a bude v 21. století úspěšným projektem, pokud
ovšem provedeme změny, které Evropa potřebuje.
A toto bude také hlavní vize naší nové frakce, kterou společně v Evropském parlamentu po volbách v roce 2009 založíme.
To je také vize Hnutí za evropskou reformu, které jsme společně založili. Padesát let po podepsání Římské smlouvy máme Evropu s jinou realitou a jinými prioritami. S příchodem rozšíření EU máme také novou Evropu.
Takže vše, co potřebujeme, je nová EU. Hnutí za evropskou reformu jsme založili právě proto, že máme jasnou vizi o nové Unii.
Máme za sebou již dvě úspěšné konference. V září jsme zde v Praze diskutovali o tom, jak zvýšit evropskou konkurenceschopnost tak, aby Evropa v novém světě svobody, který s sebou přináší globalizace, uspěla.
Dnes není ten správný čas na to, abychom v Evropě stavěli barikády vůči okolnímu světu. Evropa se dnes musí otevřít, aby pomohla byznysu vytvářet nová pracovní místa, prosperitu a příležitosti a aby byla nejvíce prosperujícím a dynamickým kontinentem.
Jak vidíte, je zde mnoho bitev, které musíme spolu vybojovat, a mé dnešní poselství je jednoduché – a já vím, že vy mu budete rozumět jako nikdo jiný. Bitva
za svobodu a příležitosti nikdy nekončí!
Každá generace těch, kteří věří ve svobodu, lidský potenciál, v myšlenku, že síla naší společnosti pochází z úsilí, píle a kreativity našich občanů, musí být při-
48
pravena bojovat za své ideje, protože nepřátele svobody nelze nikdy zdolat. Ti druhý den opět povstanou.
Dnes se opět nepřátelé našich svobod šikují do zbraně k novému útoku.
Ale oni nám nechtějí ublížit. Oni nám chtějí pomoct. Jenže jejich myšlenky jsou
vyčpělé, jejich metody selhaly a jejich další postup je třeba zastavit.
Mluvím o politicích a úřednících, kteří mají pocit, že vědí, jak nejlépe zorganizovat náš život.
Oni jsou ti praví experti, a proto musejí mít moc. Najdete je všude: u nás, u vás
i v Evropské unii.
Jsou posledními mohykány byrokratického věku, doby před informační revolucí a světem svobody, ve kterém je možné, aby skutečná moc byla v rukou občanů.
Jenže tito byrokratičtí mohykáni se svým neustálým kontrolováním, regulováním
a řízením chytili do vlastní pasti. Zašli příliš daleko.
Příliš tlačili na pilu a odhalili tím historický omyl své cesty. V Británii se labouristům daří stále více a více vplížit do života našich občanů. Miliony rodin byly vsáty složitým systémem daňových dobropisů. Armáda berních úředníků je dnes
skoro stejně tak velká jako ta skutečná.
Dětem ve školách se odebírají otisky prstů. A tento týden jsme zažili šokující
dopady této byrokratické přesily: vládě unikla citlivá data o skoro každé rodině.
Unikla jejich jména, adresy i čísla bankovních účtů.
A poučili se? Přiznali si, že věk byrokracie zašel příliš daleko?
Jistě že ne! Jsou stále zahrabáni v byrokratických zákopech. Odteď chtějí schraňovat každý citlivý detail o každém Britovi v národním registru občanů.
V Evropské unii jsme také svědky byrokratické invaze – ve snaze harmonizovat
a homogenizovat snad každý aspekt lidského života od daní až po různé regulace.
Tato zatuchlá ideologie už sotva lapá po dechu. Tento světonázor nemá v našem
světě svobody místo. Naším úkolem je bojovat proti této byrokratické invazi a vést
Evropu na počátek nové, postbyrokratické éry.
Ve světě bez byrokratů mají lidé více pravomocí a mohou rozhodovat o svém
životě. Mají širší rozhled, mají větší ambice a chtějí se více rozhodovat sami za
sebe.
Strany, jako jsou ty naše, musejí razit cestu, která vede k menšímu státu a větším individuálním svobodám. To jste ostatně již ukázali se svými smělými reformami.
Snížili jste daně tak, aby lidé mohli svobodně rozhodovat o tom, jak své peníze
utratí. Vedete kampaň proti nesmyslným evropským regulacím.
Já jsem Británii také představil konzervativní vizi politických změn v celé řadě
oblastí – více pravomocí obecním zastupitelstvům ke správě jejich záležitostí – více pravomocí rodičům, aby se mohli rozhodnout, jaká škola je pro jejich děti nejlepší – více možností pro mladé rodiny, aby si mohly koupit své první bydlení.
To je má vize: dát lidem více příležitostí a pravomocí, aby mohli sami rozhodovat o svém životě.
49
A vím, že to je vize, kterou také sdílíte. Pojďme a využijme této příležitosti. Pojďme společně vytyčit cestu pro 21. století. Nový kurz v Evropě, nový kurz ve vaší
zemi a nový kurz pro mou zemi.
Víme, že můžeme porazit sílu byrokracie a nepřátele svobody. Víme, že můžeme prosadit svobodu a osvobodit nové příležitosti.
Jsme si jisti, neboť dnes na tomto kontinentě a na světě stojí historie na naší
straně.
Donald Tusk
zdravice předsedy polské liberální Občanské platformy
Srdečně zdravím účastníky kongresu Občanské demokratické strany, moje přátele.Vím, že vás tak mohu nazývat, neboť Občanská platforma a Občanská demokratická strana jsou strany, které spolu velmi dobře spolupracují jak v záležitostech bilaterálních, tak i v Evropské unii. Mohu vás tak nazývat, neboť když jsem
to potřeboval já, i když to potřebovala Občanská platforma, váš lídr a vedoucí před-
50
stavitel, Mirek Topolánek, můj srdečný přítel, byl tam, kde jsme potřebovali jeho
pomoc, u mě v Gdaňsku. To bylo v době prezidentských voleb a tuto pomoc a toto gesto si všichni velmi dobře pamatujeme.
Víme kolik dobrého se zrodilo během spolupráce Česka a Polska, zvláště v Evropské unii.
To, že jste nás v Bruselu podporovali ve věci našeho postoje, si budeme opravdu dlouho pamatovat. Lituji, že se nemohu zúčastnit tohoto kongresu, velmi jsem
chtěl, ale zrovna v tento den jsem předkládal vládní prohlášení a odpovídal jsem
na otázky poslanců polského Parlamentu. Formujeme naši vládu. Je to den našeho úspěchu a částečně také vašeho úspěchu.
Moje svatební cesta s mojí manželkou před 30 lety byla cesta do Prahy a budeme si ji vždy pamatovat a mít ji ve svých srdcích. Proto vím určitě, že když to jenom čas dovolí, znovu budu s vámi a se svým přítelem Mirkem Topolánkem.
Přeji vám úspěšná jednání. Všechno nejlepší.
Pedro Fuentes Cid
mluvčí kubánské organizace politických vězňů Presidio Publico Cubano
Mnohokrát vám děkuji za pozvání na Kongres ODS a také děkuji za příležitost,
že zde mohu dnes vystoupit.
My, bývalí kubánští političtí vězni, zde dnes máme jedinečnou příležitost učit se
a pozorovat, jak takový kongres probíhá, protože i když za naši svobodu bojujeme
téměř půlstoletí, nikdy jsme sami neměli možnost takový kongres organizovat.
Chtěli bychom blahopřát a vyjádřit ocenění všem, kteří svou tvrdou prací přispěli k realizaci této akce.
Ti z nás, kteří jsou stále nuceni žít pod komunistickým útiskem, jako lidé na Kubě, v Číně, Severní Koreji, Vietnamu, Laosu, Tibetu a v dalších zemích, vás dnes
prosíme: „Nezapomínejte na svou minulost!“
Doba, ve které nyní žijete, je spojena s prosperitou. A my, kteří milujeme tuto
báječnou zemi, se cítíme být velice šťastni. Ale vaše budoucnost bude v bezpečí
pouze tehdy, pokud si budete pamatovat, že „rudá diktatura“ je stále připravena
znovu udeřit.
Pořád si musíme připomínat, že přibližně jedna a tři čtvrtě miliardy obyvatel této planety jsou stále zkoušeni touto noční můrou a většina lidské populace je k této tragédii lhostejná.
Vypadá to, jako by se Rusko připravovalo na další studenou válku, jako by měly znovu začít závody ve zbrojení. Latinskoamerické země se jedna po druhé, více či méně, dostávají pod vliv jakéhosi druhu komunismu.
Mnozí lidé nacházejí pro existenci takových režimů ospravedlnění. V Evropě,
a dokonce v bývalých komunistických zemích někteří mladí lidé s nostalgií vzpomínají na starý režim či jiná radikální, antidemokratická hnutí.
51
Řada z vás, kteří tu dnes sedíte, jste byli svědky nebo přímo oběťmi komunistického režimu. Více jak sto milionů lidí, kteří padli v krveprolití rudé diktatury,
měli své rodiče, bratry, sestry, děti.
Mnozí další si nesou stopy traumatu proto, že se jim tyto hrůzy podařilo přežít,
ale děsivé vzpomínky nesou stále v sobě.
Protikomunističtí političtí vězni z celého světa bojují pro vás, pro mě, pro nás.
Máme společného nepřítele. Podařilo se nám vytvořit Mezinárodní unii protikomunistických a politických vězňů. V naší skupině jsou různé národnosti a spojuje nás stejný cíl.
Chceme i dalším ukázat, co je komunismus ve skutečnosti zač. K tomu ale potřebujeme i vaši pomoc, abychom mohli oslovit organizace, které nás podpoří třeba i finanční pomocí.
Až doposud bylo naše úsilí vykonáno za pomoci našich vlastních omezených prostředků.
Ale i kdybychom žádnou pomoc, žádnou finanční podporu nesehnali, tak budeme v naší činnosti pokračovat dál!
Pojďme touto cestou společně, sjednoťme úsilí v našich cílech, proti našemu
společnému nepříteli. Kdykoliv nás budete potřebovat, kubánští bývalí političtí vězni z „PRESIDIO POLITICO CUBANO“ říkají a budou vždycky říkat:
„PŘIPRAVENI!“
52
Angela Merkel
předsedkyně CDU, spolková kancléřka SRN
pozdravný dopis
Vážený pane předsedo Topolánku, vážené dámy a pánové delegáti, přátelé z ODS,
jménem německé CDU Vás zdravím a přeji Vašemu 18. Kongresu
hladký průběh jednání.
Je tomu téměř rok, co ODS převzala vládní odpovědnost, a své působení dnes na kongresu hodnotí.
Vaší vládě se podařilo prosadit první reformní kroky, které povedou
k nutnému ozdravení státních financí. Svým reformním směřováním jdete příkladem ostatním zemím Evropské unie. Jsem si jista, že
ODS bude svými příkladnými a rozhodnými skutky obohacovat vývoj
v České republice i nadále.
Dobré vztahy mezi našimi zeměmi jsou stvrzeny i naším úzkým partnerstvím na evropské úrovni. V tomto
kurzu musíme a budeme nadále pokračovat, a to zejména proto, že Vaše
země bude v roce 2009 Unii předsedat.
Těším se na další spolupráci našich stran a přeji Vám vše dobré a mnoho
úspěchů při plnění dalších úkolů, které před Vámi stojí.
Alexandr Milinkijevič
předseda Hnutí za svobodné Bělorusko
pozdravný dopis
Vážení členové ODS,
je mi velkou ctí Vás oslovit při příležitosti Vašeho 18. Kongresu. Pro běloruské demokraty jsou to právě členové a příznivci ODS, kteří hráli rozhodující roli v demokratizačním procesu Vaší země a v její integraci do euroatlantických struktur. Velmi si vážíme Vašich zkušeností a úspěchů,
53
kterých jste dosáhli při procesu vypořádání se s komunistickým režimem a následném zavedení silných
demokratických tradic a institucí.
Oceňujeme také solidaritu a podporu, kterou ODS a vláda ČR poskytuje běloruským demokratickým
silám v jejich úsilí o nastolení demokracie a svobody a ve snaze začlenit Bělorusko, jako evropský
stát, zpět do evropské rodiny demokratických a svobodných zemí.
Velmi doufám, že česká vláda
i občanská společnost budou i nadále hrát klíčovou roli v prosazování konzistentní a výrazné politiky, která podporuje demokratizaci
a evropeizaci Běloruska.
Přeji ODS a jejím členům mnoho úspěchů v jejich aktivitách jak na domácím, tak na mezinárodním poli.
54
Mirek Topolánek
předseda vlády ČR
Vláda ODS
Proč jsme vlastně s kolegy ve vedení ODS rozhodli zařadit tento takzvaný „vládní blok“? Já myslím, že je to celkem evidentní. My nemáme pocit, že bychom některé věci komunikovali špatně, a přesto nejenom že je neznají naši voliči, ale v celé řadě případů je neznají ani naši členové. Jak se můžeme radovat nad úspěchy
této vlády, když je vlastně neznáme? Ta chyba je samozřejmě na straně komunikátorů, ale chyba je také na straně těch, kteří by mohli nebo měli naslouchat a měli by znát naše kroky natolik, aby mohli naši slávu šířit po celé České republice
a rozdávat radost do rozjásaných dětských tváří. Takže to je cíl. Já myslím, že je
zcela evidentní, když se podíváme zpátky, podíváme se na současnou dobu a podíváme se do budoucnosti, tak přesto, že ty věty vypadají jako velmi ploché, tak
55
ta první věta je jasná. My po 10 letech máme vliv na správu věcí veřejných, my
máme vliv na správu této země. To, jestli se nám to daří nebo nedaří, o tom vás
možná přesvědčí či nepřesvědčí ministři. Nicméně, je třeba se podívat na těch
8 let vládnutí socialistů, pak na tu trajektorii tápání při hledání nové vlády a pak
na ten rok, který vládneme my.
Já tady nechci jásat a vykládat vám, jak jsme dokonalí, jak jsme bezvadní, ale
mohu říct, že ten rok nebyl promarněný. My se vám to pokusíme dokázat, abyste
věděli nejenom to, co už se podařilo. Vy to mnohdy netušíte, ale abyste věděli také, kudy půjdeme dál. Co je vlastně tím největším úkolem? My to známe z těch
head-lines z novin. Zdravotní reforma, důchodová reforma, říkáme ty velké věty,
ale málokdo si dnes dovede představit, co je vlastně obsahem těchto vět, co je
vlastně koaličním kompromisem, který budeme prosazovat. Už to tady bylo dnes
řečeno a já jsem děkoval i Petrovi Tluchořovi a je třeba poděkovat všem poslancům, kteří se účastní hlasování. Přes všechny rozmíšky, přes všechny třenice se
nám nakonec daří získávat většinu v Poslanecké sněmovně a ten jeden zamítnutý
zákon, shodou okolností pro nás velmi citlivý a bolestný, je rozpočtové určení daní pro kraje. To musím říct, že nás netěší. Pro nás to je výzva, jak pro hejtmany,
tak pro krajské reprezentace, tak samozřejmě pro vládu připravit speciálně příští
rok před volbami takovou normu, aby prošla Sněmovnou a aby v ní byly zakotveny ty principy, které jsme do tohoto zákona zakotvili, nebo jsme doufali, že budou
v tomto zákoně zakotveny.
Já jsem chtěl definovat, a nechci jmenovat těch deset oblastí, to si každý může
přečíst v programovém prohlášení, nicméně chtěl jsem prokázat to, že ať je to vládní blok, tak chceme prokázat naši schopnost vládnout, manažerskou schopnost
vládnout. My jsme rozdělili těch deset programových oblastí do 188 vládních projektů. V současné době je splněno 57, což, percentuálně vzato, je velmi slušné,
ale ty nejzávažnější úkoly nás teprve čekají. V realizaci je 116 projektů. Představme si, co znamená ta realizace. Velmi ostrou diskusi a hádku na odborné i politické úrovni, někdy je to věcný záměr zákona, každopádně je to v nějaké legislativní přípravě. Snažíte se dát dohromady legislativní kapacity tak, abyste vůbec
měli ten zákon s kým napsat. Těch lidí, kteří by to mohli napsat, je málo. Jedni to
psát nechtějí a druzí to napsat neumí. Ale samozřejmě musíte využít ty kapacity,
které máte. Ty zbývající projekty jsou připraveny dle harmonogramu.
Toto je síťový graf, kde je postiženo jak časové hledisko, to je ta osa X, tak samozřejmě hledisko priorit, to je ta osa Y. Toto jsou projekty, které budou realizovány například v reformě veřejných rozpočtů daní a daňové soustavy a jsou rozplánovány fakticky na celé funkční období tak, abychom splnili programové
prohlášení, abychom naplnili koaliční smlouvu. Je tam samozřejmě z toho zjevné,
že některé projekty jsou řešeny souběžně na různých resortech, některé projekty
jsou provázané, některé jsou časově navazující.
Prezentaci k vystoupení premiéra Mirka Topolánka naleznete na
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Topolanek.ppt
56
Já jsem se snažil, a už vlastně se pokouším, jezdit po České republice a představovat „pět priorit premiéra“, na které navazuje většina projektů všech mých kolegů ve vládě. Jiří Pospíšil minulý týden představoval velmi úspěšně reformu justice
a narazil na několik velmi citlivých témat. Prezentoval některé i pro ten soudní stav
velmi, řekl bych, komplikované plány. Přesto je zařadil do těch tří premiérských
priorit, protože pokud nebudeme schopni provést reformu justice, reformu policie
a ty kroky, které běží, které v dílčích aspektech běží a které mají nějaký plán, nějakou tečku, nějaké světlo na konci tunelu, tak jsme vlastně selhali.
Já tady teď nechám na plátně běžet celou řadu splněných úkolů v jednotlivých
oblastech, přičemž je nechci komentovat. Myslím si, že moji kolegové ve vládě vám
dostatečně ukážou, jakým způsobem postupujeme, jakým způsobem vůbec je možno postupovat v té vládě, která má celou řadu kontroverzních témat programově naprosto rozdílných. Přece diskuse na vládě, já je teď nechci popisovat, všichni říkají, že jsem hodný člověk, na té vládě nejsem příliš hodný člověk. Já se opravdu
snažím, aby ta vláda fungovala v tomto komplikovaném složení efektivně, a nám se
to daří. Prohádávat některé věci, týkající se velmi citlivých témat pro zelené. Jsou
to energetické věci, ekologické věci, přímá volba – já nevím koho všeho, nejrůznější otázky spojené se zvýšením přímé demokracie. Mohu vás ubezpečit, že vůbec
není jednoduché o tom diskutovat, ale snažím se vás po celou dobu přesvědčit, že
pokud neexistuje alternativa, tak jsme povinni ten kompromis hledat.
Než mi doběhne, asi za dvě a půl minuty celá ta prezentace, chtěl bych využít té
možnosti, že mohu vystoupit ještě jednou, a říct vám něco o tom, jak ve světě u podobných velkých a úspěšných stran, jako jsou Občanští demokraté, funguje nevolební kongres. Nevolební kongres u stran, jako je CDU, britští konzervativci, američtí republikáni, partiro popular ve Španělsku a jinde, není kongres, kde by každý
chtěl vyjádřit svůj názor, třeba negativní, tak, aby tu stranu v té dané chvíli poškodil. Nevolební kongres je jednoznačná demonstrace směrem ven, že jsme strana
zralá, že jsme strana, která ví, co má dělat, a že to děláme dobře. Volební kongres,
to je kongres, kde se prezentují jednotliví lídři nebo kandidáti na lídry, aby představili svůj koncept, svůj program, svoji cestu. To je ten kongres, kde máme diskutovat a přít se, hádat se o jednotlivé priority, o jednotlivé nástroje, o jednotlivé cíle. Tento kongres se má podobat spíše republikánské konvenci Madiosn square
garden, kde všichni mají třepetalky a volají: „Four years more.“ V případě prezidenta Klause „five years more“, to je nevolební kongres a je jedno, které strany na
světě. Já vás chci ubezpečit, že to, že tady někdo vystoupí a řekne negativní názor
a bude zítra v novinách, má jepičí život. Nás to možná poškodí všechny, ale velice
krátce. My všichni přece víme, že pokud není jiná alternativa, tak jsme odsouzeni
ke koaličnímu vládnutí. Jsme odsouzeni k tomu se dohodnout. Jsme odsouzeni k tomu najít kompromis, protože máme tuto odpovědnost. A ani ne kvůli nám samotným, kvůli ODS. Chci zopakovat, že především kvůli občanům České republiky,
a byl bych rád, aby vás ti ministři, které já nešetřím, tady je chválím, ale jinak je
nešetřím, aby vás přesvědčili, že jdeme opravdu správným směrem.
57
Petr Nečas
ministr práce a sociálních věcí
Sociální reformy
Dobrý den dámy a pánové,
dovolte mi, abych řekl z tohoto místa několik slov, týkajících se sociálních reforem,
které provádíme a které budeme provádět. Jaký je hlavní cíl? Máme tady nárůst mandatorních výdajů, které za roky 2006 a 2007 vzrostly o 100 miliard korun za období
vlád Jiřího Paroubka. To je velmi vážný stav, který by vedl k tomu, že v roce 2009 budou veškeré mandatorní výdaje vyšší než příjmy státního rozpočtu a skutečně by vedly veřejné finance ke kolapsu. Tady je vidět, jak se nám vyvíjely mandatorní výdaje
v uplynulých letech. Já tento graf velmi často ukazuji a velmi prosím, abychom ho pečlivě studovali. Mimochodem všimněte si tohoto roku, to je rok, kdy vznikl v podstatě
volební program ODS. A nárůst sociálních mandatorních výdajů byl v té chvíli pouze
11 miliard korun ročně. V době, kdy ODS musí provádět svoji rozpočtovou politiku
a daňovou politiku a sociální politiku, tak je nárůst mandatorních výdajů 68 miliard.
Čili více než 6krát, než v době, kdy vznikal náš volební program. Prosím, aby tento
kontrast těchto dvou čísel byl brán jako velmi závažný argument.
Co jsme tedy prosadili v prvním vládním stabilizačním balíčku především? Máme
adresnější sociální systém. Zužujeme okruh těch lidí, kteří pobírají sociální dávky,
a převádíme významnou část těchto sociálních dávek, především v podobě přídavků
na děti, do daňového systému, což je moderní koncept. Mimochodem koncept, který
velmi vážným způsobem zvýhodňuje právě ty rodiny, kde alespoň jeden člověk pracuje. Nemluvě o tom, že lidem více ponecháváme v jejich kapsách, a to místo abychom
ty peníze od nich vytáhli a pak jim je přerozdělovali v podobě sociálních dávek.
Klíčovým opatřením je zastavení automatických valorizačních mechanismů, protože
jeden z hlavních důvodů tohoto prudkého nárůstu mandatorních výdajů je, že sociální
demokraté do všech sociálních dávek zavedli automatická valorizační schémata. Zavádíme již některé novinky, jako je například flexibilní vícerychlostní rodičovská. Tady je
vidět vývoj, který by probíhal, pokud by nebyl přijat stabilizační balíček. Je vidět, že
jsme v podstatě stabilizovali nárůst mandatorních výdajů v oblasti systému státní sociální podpory. Zavedli jsme zpřísnění výplaty sociálních dávek již ve vládním stabilizačním balíčku, tzn. především ve vztahu k lidem, kteří se vyhýbají práci, vyhýbají se
aktivnímu chování na trhu práce, případně mají problémy s pracovní kázní, budou vyškrtnuti z evidence nezaměstnaných, tím pádem ztrácejí nárok na sociální dávky.
Současně také motivujeme k další pracovní aktivitě tím, že daňové slevy se týkají
i penzistů, což je i jedna z myšlenek naší důchodové reformy, tzn. více provázat možnost zaměstnávání starších občanů a prodloužit i pracovní dráhu. Provedli jsme velmi
odvážný manévr v oblasti reformy nemocenského pojištění, mimochodem manévr, na
který si netroufla ani vláda Mikuláše Dzurindy, tzn. zavedení tzv. třídenní kadenční
Prezentaci k vystoupení ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase naleznete na
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Necas.ppt
58
lhůty do systému nemocenského pojištění, což je mimochodem standardní evropské
řešení, 12 z 15 starých členských zemí EU má zavedenou tuto kadenční lhůtu. A jako
novinku jsme také zavedli maximální vyměřovací základ pro platby sociálního pojištění, protože ten náš systém je extrémně solidární a právě zavedení stropu je spravedlivým krokem.
Co dále chystáme? Zásadní úkol této vlády je důchodová reforma. První etapa důchodové reformy, která spočívá ve změnách v průběžném důchodovém systému, které
budou spočívat v tom, že nadále bude pokračovat rok věku odchodu do důchodu na 65
let, prodlouží se minimální délka pojištění na 35 let, zavede se nový systém invalidních
důchodů, což je velmi důležité opatření, protože invalidních důchodců máme 560 000
vedle 2 000 000 starobních důchodců a je to vůbec ta nejrychleji rostoucí položka v rámci důchodového systému. A také chceme zavést možnosti souběhu pobírání penzí a pracovní aktivity s možností navyšování si penze.
Tato první etapa je již připravena v podobě paragrafového znění. To, proč v tuto
chvíli není ve vládě, je tam skončeno meziresortní připomínkové řízení, je, že intenzivně vyjednáváme s politickými partnery, především se sociální demokracií o možnosti nalezení kompromisní varianty, aby tato důchodová reforma byla odolná vůči
výkyvům politického cyklu. Jinými slovy, aby v této podobě platila pokud možno na
10 až 15, v nejlepším případě i 20 či více let, a chceme tato jednání dotáhnout do
konce letošního roku. Důvod té důchodové reformy, protože to je zásadní úkol, je vidět na tomto grafu, kde je vidět, jak se nám postupně blíží čísla celkového počtu pojištěnců a důchodců, protože nám stárne populace.
59
Máme již 20 % lidí starších 60 let, po roce 2007 to bude jedna čtvrtina spoluobčanů starších 60 let a po roce 2030 dokonce jedna třetina našich spoluobčanů starších
60 let. Je to tedy nutný krok, jinak nám po roce 2017 začne systém sklouzávat do velmi tvrdých deficitů, ve kterých mimochodem není dnes jenom proto, že máme velký
růst zaměstnanosti za poslední rok o 80 tis. osob a že máme relativně velmi slušné tempo mezd. Z obou těchto důvodů nám rostou odvody sociálního pojištění.
Jenom proto máme v současné době měkké přebytky v důchodovém systému, ale po
roce 2017, i kdyby trvaly tyto příznivé ekonomické faktory, v každém případě důchodový systém v České republice bude padat do tvrdých deficitů, které dosáhnou až
50 % hrubého domácího produktu někdy po roce 2050.
V druhé etapě důchodové reformy, kterou jsme zahájili paralelně s tou první, protože některá opatření jsou již fakticky v podobě zákonných návrhů. Jedná se především
o zřízení účtů důchodových rezerv. Musím říci, že tento zákon, respektive tento návrh
je již v novele Zákona o rozpočtových pravidlech, kde je již obsaženo zřízení účtu důchodových rezerv, na které budou převáděny nejenom přebytky při výběru důchodového pojištění, ale také výnosy z kapitálových účastí některých podniků ve vlastnictví
státu. A co je důležité, tyto výnosy budou dále kapitalizovány, to znamená, budou moci za ně být nakupovány cenné papíry. Tento krok z druhé etapy již běží paralelně.
Vedle toho bude druhá etapa důchodové reformy primárně zaměřena především na
oblast důchodového připojištění, tzn. více motivovat větší počet lidí, aby si spořili větší částkou po delší dobu. My sice dnes máme 3,8 milionů pojištěnců. Chceme se dostat na 5 milionů pojištěnců. Průměrná výše úložky je 460 korun. Chceme se dostat
alespoň na 1500 korun především tím, že oddělíme majetek akcionářů a klientů, zřídíme takzvané správcovské společnosti, které budou mít možnost nabízet nikoliv pouze produkty s tzv. nezápornou nulou, čili s garantovaným buďto plusovým výnosem,
nebo maximálně nulou, ale také více dynamické investiční strategie. Důvodem tohoto omezení v současné době, že nemůžou tyto důchodové fondy nabízet jiné produkty
než kladný výnos nebo nulu, je to, že potom ony jsou nuceny investovat pouze do dluhopisů a státních cenných papírů. To tvoří 80 % jejich investic. Pouze 5 % jejich
investic jde do akcií a my to chceme změnit tím, že umožníme této správcovské společnosti nabízet své portfolio fondu s rozdílnou investiční strategií.
Co se týče třetí etapy důchodové reformy, chceme mít možnost, aby klienti povinného důchodového systému měli možnost vyvézt část procent právě do těchto soukromých spořicích fondů. A chci zdůraznit na dobrovolném základě, čili je to metoda na
základě tzv. opting outu čili nikoliv v žádném případě na základě povinnosti. Chceme
dále podporovat propojení trhu práce se sociálním systémem, chceme více vázat výplatu sociálních dávek na aktivní chování toho klienta, tzn. bonifikovat jeho aktivitu,
malifikovat pasivitu a penalizovat zneužívání čili penalizovat nezákonné chování.
Chceme vytvořit prostředí práce – za nízkou mzdu bude výhodnější než pobyt na sociálních dávkách. Mimochodem skryté kouzlo daňových opatření, které zavádíme, je,
že se v příštím roce zvýší čistá minimální mzda, aniž zvedáme minimální mzdu. Ta se
zvedne o 240 Kč, ale náklady zaměstnavatelů zůstanou stejné, protože hrubá mini-
60
mální mzda zůstane 8000 Kč. Dokonce u matky samoživitelky se třemi dětmi vzroste
čistá minimální mzda o 1400 Kč, čili už poměrně znatelně, a je to výhodnější než brát
sociální dávky. Chceme taky tam, kde se zneužívají sociální dávky, více přecházet na
věcné plnění. Chceme velmi výrazným způsobem liberalizovat trh práce. První technická novela zákoníku práce, která má již jisté liberalizační prvky, je v tuto chvíli v Senátu. Po rozhodnutí Ústavního soudu předložíme koncepční liberalizační novelu zákoníku práce, která povede více k flexibilnímu modernímu trhu práce. Chceme
liberalizovat oblast zaměstnávání nejen pro naše občany, ale i pro nedostatkovou pracovní sílu, protože v České republice je všeobecný hlad po pracovní síle.
Chybí kvalifikovaní řemeslníci i kvalifikovaní odborníci se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Velmi bolestivým problémem v naší zemi je práce načerno,
protože právě kombinace pobírání sociálních dávek s příležitostnou prací načerno je
důvodem toho, že značná část zůstává v sociální síti těchto klientů dobrovolně, a my
je musíme z tohoto systému dostat. Já chci ale podotknout, že se nejedná o postihování lidí, kteří jsou zaměstnáni načerno, že se nejedná dokonce ani o postihování lidí,
když někdo dá někomu tři stovky za to, že mu pomůže natřít vrata od garáže, že se jedná o trestný čin v případě systematického organizování ilegální práce, čili nikoliv nedeklarovaného zaměstnávání. Čili jedná se o organizovaný zločin systematického zaměstnávání načerno.
To jsou tedy opatření, která chystáme v sociální oblasti, jejich součástí musí být
i moderní flexibilní prorodinná politika, chceme rozšířit spektrum činností a spektrum možností péče o děti. Chceme také samozřejmě zjednodušit dávkový systém
a učinit ho více adresnějším, než je v současné době. A samozřejmě jedním z klíčových institucionálních prvků je i reforma lékařské posudkové služby, protože
přes tu nám v současné době, přes posudkové systémy, protéká 80 miliard mandatorních výdajů. Pouze několikaprocentní úspora v této oblasti efektivnějším zřízením lékařské posudkové služby přináší úspory v řádech několika miliard.
Alexandr Vondra
místopředseda vlády pro evropské záležitosti
Vážení delegáti, milí hosté, dámy a pánové,
setkáváme se spolu podruhé od vítězných voleb v roce 2006. Situace je ale oproti loňskému listopadu jiná. Už nejsme ve vládě sami, jak bychom si vroucně všichni přáli,
ale ve vládní koalici s lidovci a zelenými. A koalice – má-li existovat déle než pár týdnů – nemůže být jen naprostou výhrou jedněch a absolutní prohrou druhých. Ke koalici prostě patří kompromis a schopnost dohody dosáhnout a dohodu dodržet. Nemusíme
chodit v žofínských kuloárech, abychom pochopili, že koaliční kompromisy ovlivňují
nálady uvnitř ODS.
Všichni ti, kteří tyto kompromisy těžko vydýchávají, by si ale měli položit otázku –
existuje jiná alternativa? Existuje v parlamentu konstelace, která by přinesla pro ODS
61
jiné, výhodnější vládní řešení? Prosadili bychom s jiným koaličním partnerem více?
Myslím, že budu mluvit za většinu z Vás, když řeknu jasně, že vhodnější alternativa teď
neexistuje, a pokud bude ve Sněmovně levice vedená duem Paroubek – Rath, troufám
si tvrdit, že ani existovat v dohledné době nebude.
Naše vláda zahájila reformy. Tyto reformy potřebují čas, aby se projevily první pozitivní efekty. Příští měsíce nebudou jednoduché. Budeme v palbě kritiky ze strany opozice, čeká nás supervolební rok. Zkrátka: poplujeme v bouřlivých vodách. Co dělat, ví
každý námořník. Jediná rozumná rada zní: „V bouři drž pevně kormidlo a vesluj dál.“
Jinak se utopíme. Sílu na to, abychom zvládli plavbu v peřejích, máme. Základní fakta
mluví jasně: ODS má prezidenta a jen vlastními chybami ho můžeme ztratit. Máme dvanáct hejtmanů, vládneme v Praze, máme absolutní většinu v Senátu a nejsilnější zastoupení v Poslanecké sněmovně od vzniku České republiky. Jsme nejsilnější stranou
vládní koalice. Pokud se to zdá někomu málo, mě ne. Ano, udržet naše pozice nebude
jednoduché. Ale máme-li obstát, nesmíme se hádat, podrážet si nohy, podléhat poraženectví a pesimismu.
Všichni víme, jak důležitá je v čase změn jednota. Je v ní síla. Jeden známý mi včera tady v předsálí říkal, že náš problém je příliš mnoho alfa samců, kteří se někdy neumí krotit. Chce se říci: náš národní sport je kopaná – bohužel často do kotníku. Nedivme se pak ale, až nám někdo nakope zadnici.
Náš kongres bude přijímat usnesení k evropské reformní smlouvě, kterou bude premiér společně s dalšími státníky Evropské unie podepisovat v prosinci v Lisabonu. Stejně tak jako složení a programové prohlášení naší vlády i tato smlouva je kompromisem,
na němž se muselo shodnout ještě mnohem více partnerů – zástupci všech 27 členských
zemí. Věřte mi, že dohoda z mnoha z nich byla ještě těžší a krvavější než dohoda s Mar-
62
tinem Bursíkem nebo Jiřím Čunkem. Stačí jen připomenout jména, která se na jejím
vzniku podílela – Fico, Merkelová, Zapatero, Sarkozy nebo Kaczynski.
Dobrá zpráva je ta, že nová smlouva není ústavou. Tento koncept byl na naléhaní čtyř
zemí (Britů, Poláků, nás a Holanďanů) opuštěn, přestože zbylých více než dvacet zemí
chtělo jeho zachování. Jsme přesvědčeni, že Evropa na ústavu zralá nebyla, není a dlouho nebude, a pokud ODS bude u vlády, tak žádný takovýto dokument naše diplomacie
neakceptuje.
Ano, v reformní smlouvě je obsaženo mnoho věcí z euroústavy, reforma institucí a politik v ní zůstala zachována. Nová smlouva však nemá jen plynový pedál, ale díky našemu úsilí má také brzdy, pojistky a na převodovce zpátečku, která dosud chyběla. Slavná metafora o cyklistovi, který musí neustále šlapat, aby z kola nespadl, už neplatí. Už
můžeme, pokud si to budeme přát a najdeme pro to podporu, peloton zpomalit či zastavit anebo z kola načas sestoupit a zvolit si vlastní tempo. Naše budoucnost je v našich rukách – ale bude hodně záležet na tom, jak se náš Parlament a naše vláda naučí
tyto brzdy a pojistky používat. Nástroje na to, jak bojovat s byrokracií nadměrnou regulací a novým socialismem máme. A spojence, jak ukázal David Cameron, také.
Samozřejmě – ne všechno v nové smlouvě nám vyhovuje. Jsou tam pasáže, nad kterými netancujeme nadšením. EU je o kompromisu, nikoli o úplném vítězství jedněch
nebo totální porážce druhých. Jsem si ovšem absolutně jist, že ve vyjednáváních jsme
dosáhli maxima možného. Neexistuje alternativa, pokud jí nemá být naše úplná izolace v Evropě anebo pád vlády u nás doma. Ostatně přihlášku do Unie podávala vláda
vedená premiérem Klausem a náš vstup do Unie byl posvěcen v referendu, v němž české „ano“ řekli především naši voliči, voliči ODS. Věřím proto, že politický realismus
bude naším programem nejen dnes, ale i v budoucnosti. Radikalismus, zahrávající si
s návrhy na naše vystoupení z Unie, je cestou ke ztrátě velké části našich voličů.
Naše ano reformované Evropě však nesmí v žádném případě znamenat oslabení tak
důležité vazby mezi Evropou a Amerikou. A v naší zemi je to jedině ODS, která je zárukou, že tato vazba zůstává a zůstane pevná. Řekněme zde proto jasně a jednoznačně:
„O radaru jednáme, jednáme s Američany tvrdě a důsledně, ale zároveň s vědomím, že
radar kvůli naší bezpečnosti chceme a potřebujeme.“ Vláda vedená ODS je jedinou zárukou, že tato jednání dovedeme do úspěšného konce.
Ivan Langer
ministr vnitra
Stavíme moderní a bezpečný stát
Na ministerstvo vnitra jsme přišli s jasným cílem, a to proměnit ministerstvo policie nebo ministerstvo strachu, tu hroznou „kachlíkárnu“, v něco úplně jiného.
Řekli jsme si, že ho chceme proměnit v ministerstvo vnitřních věcí a použili jsme
zkratku MVV, mimochodem také jako Myslíme Věci Vážně. Mám velkou předsta-
63
vivost a velkou fantazii, ale kdybych položil otázku, jestli v tomto sále někdo tuší,
v jakém stavu se ten resort ve všem, co objímá, nachází, tak vám garantuji, že nikdo takovou fantazii skutečně nemá.
Když jsem přišel do ministerské kanceláře, tak jsem otevřel jednu skříň a vypadnul tam na mě portrét Felixe Dzeržinského. Jenom jsem se ptal, kdo ho tam zapomněl nebo kdo ho tam znovu přinesl. A o něčem tohle vypovídá. Ano, v takovém stavu ten resort byl. My jsme měli jedinečnou šanci a dobrý předpoklad, protože jsme
se v opozici „neflákali“. My jsme na rozdíl od našich předchůdců tvrdě pracovali,
budovali jsme tým a od prvního okamžiku jsme věděli, co chceme dělat, jak to chceme dělat a s kým to chceme dělat. A to byl základ, nevím, jestli mohu říci úspěchu,
ale základ toho výsledku práce, jehož zlomeček vám tady teď chci prezentovat.
K tomu, abychom vůbec měli šanci uspět, tak jsme si řekli jednoznačně, že musíme být tým, musíme táhnout za jeden provaz, a já vám garantuji, že v lidech, kteří se mnou „makali“, ještě když jsem byl stínový ministr vnitra, jsem ty lidi našel.
Že ty čtyři roky práce, kdy jsme se připravovali na tu možnost, o které nikdo nevěděl, jestli přijde, tak jsme doopravdy nepromarnili. A to byla naše obrovská výhoda, protože jsme všechny ty milé tváře, které nás tam v těch příjemných prostorách na ministerstvu vnitra vítali, zaskočili.
Jeden z ústředních projektů, který jsme se rozhodli realizovat od samotného prvopočátku, tak byl projekt „Otevřená minulost“. Připadlo nám absurdní, že v demokratickém svobodném státě pořád ještě významná část naší minulosti, spočívající
v utajených archivech Státní bezpečnosti, v archivech, které se nacházejí v různých
zpravodajských službách, zůstávají ukryty a nepřístupny. Zřídili jsme archiv bezPrezentaci k vystoupení ministra vnitra Ivana Langera naleznete na
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Langer.ppt
64
pečnostních složek a v tom odboru, který se zabýval lustračními osvědčeními, jsme
našli, ejhle, osm bývalých příslušníků Státní bezpečnosti. Už tam nepracují. Řekli
jsme si, že archiv bezpečnostních složek je základ pro to, abychom dali dohromady
všechny tyto informace pod jednu střechu, abychom byli schopni ji zpřístupnit a abychom naši minulost skutečně otevřeli. V té době přišla iniciativa ze Senátu, vedená
Jiřím Liškou, a to byl Ústav paměti národa. A my jsme i na tomto projektu spolupracovali, ten základ, který byl vytvořen na Ministerstvu vnitra, byl takový jeden
z těch základních kamenů nového Ústavu pro studium totalitních režimů a myslím,
že jsme také zvládli jeden kuriózní kousek. My jsme zlikvidovali jedno ministerstvo
a ten nový ústav měl od prvního okamžiku jasno, kde bude sídlit, a sídlí v bývalé
budově Ministerstva informatiky. Jinými slovy otevřená minulost byla jedním z ústředních projektů, který jsme si řekli, že chceme zvládnout, a tím, že se nám ho podařilo technicky i materiálně připravit, a díky senátorům a všem, kteří pro tento návrh
zákona hlasovali, také legislativně ukotvit, mohl vzniknout tento ústav.
Já raději nebudu mluvit o stavu české policie. Řeknu jen jedno. Kdyby se nic
nezměnilo, dopadne to velmi obdobně tak, jak zmiňoval Petr Nečas v oblasti důchodové reformy. Kdyby se nic nezměnilo do tří let, ta firma zkrachuje. Do tří let
jsou veškeré příjmy pokryty mandatorními výdaji, nezbude ani koruna na to, aby
se mohlo koupit nové auto, nový počítač, nová uniforma, cokoliv jiného. Proto jsme
řekli, že jdeme do reformy policie. Řekli jsme, že reforma má deset pilířů a na těch
deseti pilířích musí být postavena a jedním z těch pilířů, protože jednou z metod,
kterou jsme si řekli, že by bylo dobré mít, protože jsme přece jen politici, je i metoda tzv. quick wins – rychlých vítězství, které potřebujete sám pro sebe, ale potřebujete je i pro ty lidi, pro které je určena, aby viděli, že se něco mění. Tak jedním z těch quick wins je projekt P 1000, modernizace tisíce policejních služeben
po celé České republice. Toto není počítačová animace. Takto, a všimněte si, prosím, toho barevného ladění, takto budou v průběhu roku 2007, 2008, 2009 a částečně i v roce 2010 za více než 3,5 miliardy korun proměněny policejní služebny.
Řekli jsme si: „Jasně, že chceme za prvé změnit pracovní podmínky pro policisty,
protože pouze ten člověk, který pracuje v dobrém pracovním prostředí, může cítit
hrdost na firmu a může odvádět skutečný výkon.“ Ale chtěli jsme změnit také podmínky pro nás pro všechny, kteří přicházíme na policii a máme problém a leckdy
nevíme, jestli jsme tedy oběť nebo pachatel. Projekt P 1000 je ještě jedním symbolem, a obdobně to zmíním u dalšího projektu, on nemá jen tu horizontální strukturu, ale má i tu vertikální strukturu. Ty služebny jsou ve vašich obcích, ve vašich
městech. Ty služebny mohou být jasným příkladem toho, že se každému starostovi, každému hejtmanovi a každému občanovi vyplatí tato administrativa, protože
dokáže udělat konkrétní pozitivní kroky.
Jestliže jsem řekl, že jsme chtěli a chceme od prvopočátku udělat z ministerstva
strachu ministerstvo vnitřních věcí, postavili jsme vše, co děláme, na těch dvou
základních pilířích. Vnitřní bezpečnost a veřejná zpráva. A tak se narodil Egon.
Egon je náš miláček, Egon je symbol, nyní vám ho ukážu a prosím správně roz-
65
lište, kdo je Egon. Egon je symbol moderní veřejné správy, moderního pojetí E-Govermentu, který neznamená jen utrácení miliard a miliard korun za počítače, které následně vedou k takové podobě veřejné správy na základě reforem, které až
příliš připomínají onoho Járu Cimrmana a jeho dopravu horníků do dolu. Znáte to,
tak dlouho to šlo, až Cimrman zjistil, že se mu tam dole hromadí horníci. Tak nějak je to s naší veřejnou správou. Proto přicházíme s projektem Egon, který má inspiraci v lidském organismu, potřebujete ruce, potřebujete oběhovou soustavu, potřebujete srdce a potřebujete mozek. Egona máte ve svých kongresových taštičkách.
Další projekt, který podle mne splňuje to, co jsem říkal, nedělat jen věci v té horizontále na úrovni resortu, ale být důsledně vertikální a vždy se snažit o to, aby
každý jeden člověk měl možnost pocítit výhodnost toho, že je na ministerstvu vnitra někdo jiný. Že předsedou vlády je někdo jiný, že vláda je jiná, je projekt Czech
point. Je to projekt, který šetří čas. Je to síť kontaktních míst, která od 1. ledna
roku 2008 budou dávat k dispozici na jednom místě výpis z rejstříku, živnostenského rejstříku, z obchodního rejstříku, katastru nemovitostí a rejstříku trestů. Nicméně to je prvopočátek. Cíl je mít jedno univerzální místo, jehož prostřednictvím
každý z nás bude moci komunikovat s veřejnou správou bez ohledu na to, jestli je
právě v místě svého bydliště, nebo úplně někde jinde. A Czech point je projekt,
který je na prvopočátku, nicméně věřím, že také tady sedí mnoho starostů a děkuji těm, kteří s námi šli do toho pilotního projektu. Ale sedí tady mnoho starostů, kteří věřím, budou schopni ocenit a budou oceněni za to, že přinášejí tuto novou a kvalitnější službu pro své zaměstnance, ale také zejména pro občany.
Ještě první vláda Mirka Topolánka schválila protikorupční strategii. Ta je důsledně postavena na třech základních pilířích – prevence, průhlednost a postih. Jestli jsme
něco v minulosti slyšeli na téma korupce, tak to byla velká slova, halasné projevy a ve
skutečnosti celá podstata boje proti korupci byla postavena jen na brutálním útoku
na základní lidská práva a svobody, špiclování a vpádu do soukromí. A to je metoda,
která nemůže slavit úspěch, a metoda, se kterou se žádný rozumem konzervativec,
srdcem liberál nemůže smířit. Proto tedy tři pilíře a jedním z pilotních projektů protikorupční strategie je centrální linka 199. Ta má jedno kouzlo. Dokázala spojit exekutivu, neziskový sektor a občany. Já jsem velmi vděčný za to, že jsme našli partnera v podobě Transparent International a že jsme zřídili tuto linku, která je ale prosím
takhle malinkým kamínkem v celé té mozaice toho obrazu boje proti korupci. O dalších věcech hovořil pan premiér a myslím, že není třeba se k nim více vracet.
Nastoupili jsme v září. A v tu chvíli stále platilo to, že každý z nás, kdo šel přes
hranice, překračoval hranice česko-rakouskou, česko-slovenskou, česko-německou
a byl občan Evropské unie, leč občan České republiky se cítil jako méněcenný. Nevím jak vy jste to prožívali, já jsem to prožíval velmi intenzivně, protože stoupnout
si do fronty non EU a EU, kdy přestože jsem EU, tak nemůžu stát v EU, ale musím
jít do non EU, mi opravdu připadalo jako absurdní a nesmyslné. Nicméně zrušení
hraničních kontrol a vstup do schengenského prostoru, který je základem toho jít tou
správnou frontou na letišti, byl v tu chvíli v nedohlednu. V nedohlednu a opti-
66
mistické odhady říkaly 2008, 2009, možná 2010. Koneckonců známe Evropskou komisi, jak dokáže být flexibilní. A v tu chvíli přišla na svět portugalská iniciativa Six
one for all. A my jsme řekli, jdeme do toho. Semkli jsme se jako nové členské státy
a zatlačili jsme na ty staré tak, aby pochopili, že pro nás zrušení hraničních kontrol
a vstup do schengenského prostoru je jedna ze základních priorit, která ovlivňuje
naše vnímání EU a náš pocit, jestli jsme plnoprávnými členy EU, nebo stále ještě
občany druhé či třetí kategorie. A díky maximální podpoře vlády, díky maximální
podpoře premiéra jsme zvládli strategii, vytvořili jsme tým, vyčlenili jsme peníze,
nakoupili jsme technologii, schválili jsme zákony a dotáhli jsme to do konce. Noc
z 20. na 21. prosince bude nocí, kdy toto, věřím, již nikdy neuvidíme, kdy si před
Vánoci udělíme dárek, kdy – ono možná v tom Rakousku už není, co nakupovat, ale
můžeme si to vyzkoušet. Můžeme si to vyzkoušet a ještě před vánočními svátky si
užít ten pocit, kdy jdu a nejsem kontrolován. A to je úžasný pocit a já si myslím, že
toto je jeden z největších úspěchů této administrativy, kterého dosáhla.
Co říci závěrem? Jsme v první třetině, máme jasný cíl, za kterým jdeme, máme dobrý
tým, jsem o tom přesvědčen. Máme dobrou vládu, ve které se daří tyto velmi nepříjemné kroky zrealizovat. Nebudu vám říkat, jak jsem populární na Ministerstvu vnitra, když
závazek vlády snížit počet zaměstnanců o 12 % za 4 roky jsme zvládli už v roce 2007,
a půjdou další. K tomu všemu, abychom byli úspěšní, tak vážně, a teď to není to „tlachání“ a to není to formální „duté“ oslovování vás, vážně, vzpomeňte si na toho lva a na
toho Mela Gibsona. To doopravdy potřebujeme, protože jenom tak můžeme uspět.
Petr Gandalovič
ministr zemědělství
Zemědělství a rozvoj venkova v barvách ODS
Vážené dámy, vážení pánové,
tady moji kolegové něco vtipkují o prasečích hlavách, bohužel ODS si ještě nezvykla na to, že má ministerstvo zemědělství, to je prostě změna pro ODS a já jsem rád,
že si na to postupně zvykáte, a já ty vtipy beru a jsem na ně připraven.
Ono to není jenom v barvách ODS, ono je to poprvé, kdy ministerstvo zemědělství
je v rukou pravicové strany, a samozřejmě vzniká otázka: „Co jsme schopni jako pravicová strana změnit, jaké reformy v tom resortu jsme schopni provést?“ A já musím
říci, že někdy trošku závidím svým kolegům, kteří mají resorty, které naštěstí ještě
nejsou komunitarizované; to znamená naštěstí o nich ještě nerozhoduje Brusel, jako
je například právě vnitro; naštěstí, jako je například zdravotnictví a podobně, a doufám, že tomu tak nikdy nebude. Protože my na zemědělství skutečně těžko můžeme
říci: „Změníme to od samotných základů, změníme ten dotační systém a podobně.“
Prostě proto, že o reformách, o změnách v zemědělství se musí rozhodnout především
v Bruselu. A je to právě jenom na nás, jak dokážeme v Bruselu své názory prosadit.
67
Na druhé straně je celá řada věcí, jako je vztah k půdě, jako je dokončení restitucí,
jako je otázka protipovodňové ochrany, jako je otázka lesního hospodářství a samozřejmě jako je všepřítomná byrokracie, které musíme změnit sami a kde se na Brusel vymlouvat nechceme a nemůžeme. Nicméně v tom Bruselu, myslím si, že jsme se
naučili fungovat, že tým, se kterým jsem přišel na ministerstvo, je jazykově i odborně vybavený natolik, že jsme schopni pro naše zemědělce minimálně projednávat ty
změny, které by ohrožovaly naše zemědělství, udělat tam vždycky nějaký posun, nikdy nevyhrajete 10:0, vždycky je to o nějakých kompromisech, ale myslím si, že je
ta naše politika, je to naše působení v Bruselu znát. V současné době jsou to taková
spíše zahřívací kola, kdy se jedná o jednotlivých sektorech, určitě čtete v novinách,
jakým způsobem dopadla reforma cukru, v současné době se bavíme o reformě vína.
Mimo jiné víno, na něj jsme velmi hrdí, protože v ČR, jak víte, spotřeba vína od začátku 90. let stoupla dvojnásob, a já jsem si vytkl takový malý cíl, že bych rád přispěl k tomu, aby se aspoň o ten litr třeba zvýšila. My máme asi 17 litrů, ve Francii
mají 30 litrů na osobu, ten prostor je tam strašně velký. Hlavní diskuse o společné zemědělské politice začne prakticky během našeho předsednictví a bude to právě na
nás, zda budeme schopni tento prostor využít jako předsednická země k tomu, abychom mohli zemědělskou politiku změnit trošku do našich barev. Především se bude
jednat o podobu zemědělské politiky po roce 2013 a o to, zda půjde, tak jako doposud, tak velký objem těch přímých dotací do zemědělství anebo jestli se nám podaří
za podmínek, které budou pro nás korektní a výhodné, přesunout větší část těchto finančních prostředků do rozvoje venkova.
Rád bych zdůraznil, že my se samozřejmě evropských peněz nezříkáme, a v té diskusi o tom, jestli ČR umí nebo neumí čerpat evropské peníze, která teď probíhá, musím říci, že v zemědělství jsme v čerpání evropských dotací úspěšní. My jsme byli jedna z prvních dvou evropských zemí, která získala souhlas evropské komise k tomu,
abychom vlastně rozjeli ten evropský dotační program, program rozvoje venkova, a od
června už mohou naši zemědělci podávat první žádosti. My se samozřejmě zaměřujeme na to, aby ty peníze šly správným směrem, aby nekonzervovaly stav našeho zemědělství v té podobě, ve které nechceme, ale aby šly do konkurenceschopnosti a aby šly
skutečně tam, kde to má význam. Snížili jsme byrokracii na polovinu, o tom už jsem
hovořil, ale myslím si, že to není malá věc. Ono toho papírování při evropských fondech bylo skutečně neúměrně mnoho a já budu rád, když mi to potvrdí naši zemědělci a starostové malých obcí, že skutečně, ale opravdu se nesetkávají s takovým obrovským náporem žádostí, razítek apod., které museli vyplňovat. Takže už jsem řekl,
investujeme peníze do konkurenceschopnosti, chceme řešit příčiny, proč některé z oborů našeho zemědělství nejsou konkurenceschopné, naopak nenecháme se agrární lobby přinutit a přitlačit k tomu, abychom řešili následky. Jestliže někdo není schopen
prodat za cenu, za kterou vyrobí, tak to není na státu, aby stát přišel a dotoval ten rozdíl, prostě musí investovat do své konkurenceschopnosti, musí ten majitel nést odpoPrezentaci k vystoupení ministra zemědělství Petra Gandaloviče naleznete
na http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Gandalovic.ppt
68
vědnost za své hospodaření. Takže já tady na rovinu říkám, i když si ze mě moji přátelé, kolegové ve vládě dělají legraci o těch prasečích hlavách, i kdybych měl dostat
X dalších prasečích hlav, nebudu těmto lobby ustupovat a nebudu se jako ministr zemědělství účastnit dotačních závodů mezi jednotlivými evropskými zeměmi.
Naše politika nemůže být jenom politikou pro zemědělství, naše politika musí být
především politikou pro venkov. Venkov jako prostor, kde žije velká část našeho obyvatelstva, venkov, který je spjat s našimi regiony, venkov, který mají na starosti i naši hejtmani, a myslím si, že právě s nimi máme velmi dobrou spolupráci. My chceme
zvýšit kvalitu života na venkově takovým způsobem, aby tam lidi žili rádi a neutíkali do měst. My chceme přinést na venkov peníze do infrastruktury, do kanalizací, čistíren odpadních vod a chceme to udělat tak rychle, aby to bylo ještě vidět před těmi
krajskými volbami. Chceme podporovat podnikání na venkově a chceme podporovat
všechny ty lidi, kteří namísto žádání o dotace chtějí spoléhat především sami na sebe a chceme také podporovat mladé lidi, protože mladí lidé, nezatížení historií zemědělství v minulé době, jsou nadějí pro naše zemědělství do budoucna.
Chceme narovnat vztahy k půdě, české zemědělství má velmi pokřivené základy,
nestojí na dobrém základě, protože většina, až 90 % zemědělců pracuje na pronajaté půdě. Mnohdy dokonce tak, že tam není dobrý smluvní vztah. K tomu, abychom
postavili české zemědělství na silný a dobrý základ, musíme narovnat vztahy k půdě.
Musíme narovnat křivdy minulosti a dokončit restituce a musíme samozřejmě rozhýbat trh s půdou a doprodat státní půdu jakožto řešení do budoucna.
Na ministerstvu zemědělství jsme se setkali už od prvních dnů s několika velmi krizovými situacemi. Víte, že vlastně necelý týden po mém nástupu, vlastně řádově třetinu veškerých českých lesů položil orkán Kyril. Minule na evropské komisi byla velmi nepříjemná záležitost. Evropská komise vedla řízení proti ČR kvůli nezákonným
69
tendrům z minulých let v lesích ČR, i to se nám podařilo odvrátit a vysvětlit. Měli
jsme ptačí chřipku, podařilo se nám stabilizovat ústeckou Setuzu, po mnoha letech
rozkrádání tohoto podniku, kdy si s tím nikdo nevěděl rady. Připravujeme transformaci Národního podniku Budvar. Věc, která nám zní už skoro jako z minulého tisíciletí věků – národní podnik, přece všechny ty vlády před námi se měli už snažit, aby
to nebyl národní podnik, ale aby to byla standardní akciová společnost.
Hovořil jsem o lesích, lesy jsou skutečně jedním z největších problémů. Já nezapírám, že to je velký oříšek a že nás to velmi trápí, a skutečně děláme vše pro to, abychom tu situaci stabilizovali. My jsme svědky dopadů mnoha let chybných rozhodnutí, která se o lesích za minulé roky dělala. A ta náprava není hned, ta není
jednoduchá. Stabilizujeme podnik, stabilizujeme vztahy s dodavateli jednotlivých lesnických prací a hovoříme s našimi hejtmany o budoucí podobě podniku Státní lesy,
kde jsem přesvědčen, že musíme významně decentralizovat tento podnik tak, aby hejtman měl svého partnera v řediteli toho příslušného závodu lesního nebo krajského
podniku nebo podobně, tzn. aby nemusel s každou věcí volat do Hradce.
Já jsem v minulých dnech rozpoutal, musím říci docela záměrně, určitou diskusi
o pojmu privatizace státního lesa. Já si myslím, že na půdě ODS bychom se neměli bát
pojmu privatizace, neměli bychom se bát pojmu privátní vlastnictví lesa. Samozřejmě
za podmínek, že všechny zákonné požadavky jsou stejné pro privátního vlastníka jako
pro státního vlastníka, že vstup do lesa je stejně tak otevřen u soukromého lesa jako
u státního lesa. Na druhé straně řekněme si, že v ČR je 70 % lesů ve státních rukou,
když to porovnáme s Rakouskem, kde je 12 %, když to porovnáme s Německem, kde
je 30 %, ve Francii je to ještě méně než 10 %. Myslím si, že to je prostě téma k diskusi. Já bych byl rád, abychom se té diskuse nebáli, abychom se nenechali zatlačit takovými ideologickými nálepkami, ale na druhé straně vás musím všechny ubezpečit,
že se nejedná o plán, který by byl pro příští rok nebo pro následující tři roky, to je velmi dlouholetý proces, který budeme muset připravovat, a tak, jak u toho Budvaru, kde
jsem řekl, že nejdříve musíme převést národní podnik na akciovou společnost a pak
se teprve můžeme bavit o nějaké privatizaci, i u tohoto problému je to o jasných konkrétních legislativních podmínkách a to bude trvat jistě několik let.
Závěrem bych chtěl říci, že i my se snažíme zeštíhlit resort i my jsme snížili počet
pracovních míst, my jsme zahájili práce na sloučení některých těch rozčleněných zemědělských institucí tak, aby byly jednodušší, aby to pro toho konkrétního farmáře
nebylo tak, že jeden den přijdou veterináři, druhý den přijde kontrola na rostlinnou
péči, třetí den přijdou ze životního prostředí a ten příslušný farmář nedělá fakticky
nic jiného než vyplňuje nějaké papíry a vodí kontroly po své farmě. Snažíme se celý
ten kontrolní systém zjednodušit a doufám, že to bude poznat.
Dámy a pánové, já bych vám rád poděkoval za pozornost a jak jste si všichni všimli, ve vašich taštičkách jsou různé informace a informační brožurky. My jsme se teď
rozhodli, že než nějaká informační brožurka, větší radost vám možná udělá dárek, který jak potěší vaše smysly, tak má i určitou informační hodnotu, takže se zde nějaká ta
hesla o naší zemědělské politice také dozvíte. Distribuce toho dárku v těchto stísně-
70
ných prostorách není jednoduchá, proto jsme se rozhodli, že symbolicky tady to dostanou jenom první řady. Vás všechny ostatní prosím, abyste si vyzvedli tento dárek,
je to, prosím, Modrý portugal. Nezapomeňte si ho vyzvednout dole u šaten a dejte si
ho na zdraví zemědělské politiky v barvách ODS.
Martin Říman
ministr průmyslu a obchodu
Méně byrokracie
Dobrý den, dámy a pánové,
nebojte se, uranovou rudu rozdávat nebudu, a dříve, než řeknu to, co jsem si připravil, tak bych chtěl opravit jeden mýtus, který se tady v průběhu polední přestávky,
jak jsem si všiml, začal rozšiřovat a totiž to, že mé osobě byl přičítán fakt, že tady za
námi na pódiu nevlaje evropská vlajka. Tak já s tím opravdu nemám nic společného,
ale na druhé straně musím říct, že ta
pověst, které se v této věci zřejmě těším, tak mě docela těší. Děkuji.
Tak a teď, protože jsem ukázněný
ministr a podle programu jsem si
spočetl, že mám na svou prezentaci
6,5 minuty, a protože Ministerstvo
průmyslu a obchodu je takový dort,
který vařil pejsek s kočičkou, kde
tam vedle evropských fondů je energetika, vedle zahraničního obchodu
se zabýváme ekologií, vedle vědy
a výzkumu investičními pobídkami,
a bylo by to spíše na 6,5 hodiny než
na 6,5 minuty, tak jsem si vybral také jednu oblast, kterou spravujeme
a se kterou jsem spojován, a totiž
podnikatelské regulace v prostředí
pro podnikání. My jsme se zavázali,
i když je to meziresortní záležitost,
každý resort v podstatě reguluje něco – hygiena, finance, životní prostředí atd. –, co se týče podnikání,
tak jsme si nad tím vzali takovou koordinační roli, vláda mě to přiřkla
svým usnesením. My jsme v součas-
71
né době vytipovali 148 různých norem, které nějakým způsobem vstupují do regulačního prostoru podnikání, a v současné době máme rozpracováno zhruba polovinu těchto norem směrem k nižší míře regulace. Nebojte se, nebudu vás unavovat tím, že bych
pohovořil krátce o každé z těchto 76 rozpracovaných norem. Vybral jsem si několik
příkladů, které se už podařilo udělat nebo jsou v běhu, abyste věděli, že prostě nespíme a že i v této oblasti, která je velmi neuchopitelná, protože jsou to prostě stovky, tisíce různých povinností, které v různých oblastech musí živnostník nebo podnikatel
dělat, že se také něco děje. Takže začnu asi zde.
Myslím si, že kdyby nebylo této vlády, tak jedním z nejviditelnějších témat letošního podzimu by byly emotivní reportáže v televizích o tom, jak jeden drobný živnostník za druhým někde na venkově, na vesnicích zavírají své krámky, protože prostě nemají 30 tisíc nebo 25 tisíc korun na to, co vidíte na tom panelu, tedy na
registrační pokladnu. Tato vláda bez dlouhých řečí, skoro bych řekl nepozorovaně,
proto jsem si to vybral jako první příklad, tento nesmysl zlikvidovala. Už se o něm
nikdy, doufejme že nikdy, nebude mluvit. Ti drzí, kteří registrační pokladny zavedli, tak jsou možná dneska rádi, že jsme to udělali za ně. ODS šla do voleb s programem tzv. živnostenské patnáctky, což bylo 15 nejvýraznějších bodů, které chceme
pro živnostníky udělat. Za rok vlády bylo splněno nebo se průběžně plní více než polovina z nich – osm, na těch ostatních pracujeme. Máme na to ještě 2,5 roku. Určitě si vzpomínáte, co tento pán a další jeho souputníci před několika lety říkali. Zavedli totiž daň z neexistujícího výdělku. Tehdy před několika lety z roku na rok, jistě
si vzpomenete, kvůli tomu skončilo desetitisíce těch nejmenších podnikatelů a živnostníků. Ti se dnes mohou vrátit, protože i tento nesmysl je pryč, už neexistuje.
Toto je bezdotyková baterie, nepochybně si pamatujete na tuto ve své době černou
můru desetitisíců hospodských a majitelů restaurací. Tehdy nám tvrdili, že nejenom
toto, ale i další věci jako voda teplá 45 °C na každé toaletě je povinnost, kterou po
nás chce EU. Nebyla a není to pravda, tady jsme byli poturčenci horší Turka a zaštitovali jsme se něčím, co nebyla pravda. Chtěli to pouze naši socialisti, pro které
byl drobný živnostník, a dosud je, třídní nepřítel. Už rok je tato povinnost a další povinnosti, týkající se desetitisíců restauračních zařízení, pryč. Všimli jste si, že by se
změnila kvalita v restauracích? Samozřejmě, nikoliv, je to další důkaz toho, že tyto
regulace jsou prostě nesmyslné a k ničemu.
Slíbili jsme, že zjednodušíme živnostenský zákon do podoby, ve které byl v dobách pravicových vlád ODS na začátku 90. let. Výsledkem je, že jsme, co se týče zátěže, kterou tento zákon přináší, ještě dále, respektive budeme, až bude schválen
Poslaneckou sněmovnou. Z 261 dnešních živností zbude 95 živností, tedy zhruba
třetina. Žadatelé o živnostenský list ušetří ročně 120 milionů korun, a když přijdou
na úřad vyplnit žádost, že chtějí podnikat, dámy a pánové, už nebudou muset vyplňovat tento formulář o 21 stranách, což musí udělat dneska, kdy musí projít téměř
500 kolonek a přemýšlet nad tím, jak je mají vyplnit, ale bude jim stačit vyplnit tenPrezentaci k vystoupení ministra průmyslu a obchodu Martina Římana naleznete na
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Riman.ppt
72
to dvoulist. Zatím se nám sice ještě nepodařilo, aby se už teď mohlo daňové přiznání vyplňovat na jedné stránce, ale toto se podařilo a bude platit od příštího roku.
Dámy a pánové, byrokratické bahno nahromaděné za osm let vlád ČSSD nejde vymést tak jako Augiášův chlév za jeden den, to je práce dlouhodobá. Je to práce na
roky, my na to máme ještě snad minimálně 2,5 roku do roku 2010 a já jsem chtěl na
těchto několika srozumitelných příkladech, já myslím že každému pochopitelných,
zdokumentovat, že když se chce, tak to jde. A já chci a budu chtít.
Tomáš Julínek
ministr zdravotnictví
Reforma zdravotnictví
Dámy a pánové,
já jsem měl být až nakonec, protože jsem se teleportoval na sjezd České lékařské
komory, a proto jsem si vyhradil, že bych měl být poslední, tak jsem teď poněkud překvapen, že mám zase svoji pozici tak, jak byla původně naplánována. Nicméně, čeká vás krátká prezentace, možná i trošku fádní, ale já doufám, že výmluvná.
Na obrázcích budou defilovat jednotlivé materiály, které postupně vznikaly od roku 2000 a týkaly se zdravotnictví, a vy tam uvidíte teze, které se neustále opakují.
Musíte konstatovat nebo já vám potvrdím, že jsou naprosto konzistentní, že se vyvíjely a že dospěly do dokumentu stínové vlády, ve které byly potom dál rozvíjeny v Mod-
Prezentaci k vystoupení ministra zdravotnictví Tomáše Julínka naleznete na
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Julinek.ppt
73
ré šanci, a dál byly rozvíjeny a perfektně expertně zpracovány v šedé brožurce jako
expertním materiálu, který připravoval náš vstup na ministerstvo zdravotnictví.
Potom následovala volební kampaň ODS 2006. A zase tam najdete podobná hesla, najdete tam hlavní zásady změn českého zdravotnictví tak, jak je tam můžete číst,
tzn. jako nové prostředí pro zdravotnictví a významnou změnu. Zdůrazňuji, že je to
změna, která vede k modernizaci stávajícího systému, že ho neobrací někam revolučně, ale že ho zdokonaluje a modernizuje.
Pak se podařilo možná něco neočekávaného, dostat tyto teze do smlouvy o vládě reforem pro budoucnost ČR v lednu 2007, tzn. do koaliční vlády. Můžu vás ujistit, že
těch kompromisů, které byly přitom udělány, bylo minimum a všichni chápali, že české zdravotnictví reformu potřebuje. Samozřejmě, logicky se to potom ocitlo v programovém prohlášení vlády, a tudíž se to stalo úkolem pro ministra zdravotnictví. Usnesením vlády v srpnu jsme dále specifikovali, co ona reforma bude obnášet, co se stane.
A potom následovalo to, co bylo potřeba, aby se tato reforma proměnila v zákony.
Vážené kolegyně a kolegové, je to 7 let práce a dospěli jsme do fáze, kdy se stává
skutkem to, že tyto zákony byly včera odeslány do legislativního procesu. Je to 7 nových zákonů a samozřejmě některé novely k tomu. Jaroslavu Kuberovi sděluji, že nahrazuji ty staré, že to nejsou zákony navíc, protože on to hlídá, jestli neděláme nějaké
zákony navíc. Já myslím, že taková příležitost, abychom mohli realizovat reformu zdravotnictví a ostatní reformy v rámci vlády, nepřichází každý rok. Ona možná dokonce
nepřichází ani každé 4 roky. Známe některé strany, které strávily v opozici 16 let a nemohly se dostat k realizaci. Máme jedinečnou příležitost, abychom mohli tyto reformy
realizovat. Prosím vás, nezkazme si to, nezkazme to především našim občanům, aby
mohli mít zdravotnictví jiné než doposud, aby mohly být realizovány a odstraněny všechny chyby, které naše zdravotnictví má. Proto prosím všechny, aby podporovali tuto vládu, aby podporovali svou vládu, aby podporovali tyto změny, protože nejsou malé
a opravdu se o reformní vládu jedná. Tak, abychom mohli dojít k tomu hlavnímu cíli
aspoň v našem resortu, ale myslím, že i v jiných resortech, jak jste slyšeli od ostatních
ministrů, a abychom dospěli do stadia, kdy budeme mít zdravotnictví na míru.
Aleš Řebíček
ministr dopravy
444 dní za volantem
Kolegyně a kolegové, také mně dovolte, abych vám popřál příjemný den.
Tento kongres není předvolební a tak na první pohled nemá smysl zahlcovat vás,
přítomné novináře a ty, kdo kongres sledují po internetu, nějakým sáhodlouhým
výčtem toho, co se v resortu dopravy za uplynulé období odehrálo, zveličováním
toho, co se povedlo, a zakrýváním toho, co se nepovedlo. Přesto mi na téma dopravní politiky pár slov dovolte.
74
Uplynulý rok a něco přinesl v oblasti dopravy dvě hlavní témata, která plnila
stránky novin a webových serverů a minuty televizního a rozhlasového zpravodajství. Prvním z nich byly velké změny, které od 1. července 2006 přinesla novelizace zákona o silničním provozu, druhým tématem pak byla výstavba dopravní
infrastruktury.
Pokud jde o silniční provoz, jsme v situaci, kdy se po poměrně velkém propadu počtu usmrcených a zraněných osob po zahájení účinnosti bodového systému
situace opět zhoršila, počet obětí dopravních nehod se vrací k číslům dosahovaným před zavedením bodového systému. Nechci se vymlouvat na to, že letos byla nezvykle mírná zima, která vylákala na silnice i řidiče, kteří v normálních letech vyjedou na silnice až někdy v březnu či dubnu, i když je to jistě pravda.
Nechci se vymlouvat na to, že za situaci na silnicích může především jeden každý řidič, i když i to je svatá pravda.
Co chci, je jasně říci, že současné výsledky patří ve statistickém pohledu k těm nejpříznivějším po roce 1990 – vezmeme-li v úvahu výsledky za leden až říjen, zaznamenali jsme letos 936 usmrcených osob. Ale průměr za stejných deset měsíců v pětiletém období 2002 až 2006 je 976 osob. A v samotném říjnu 2007 zahynulo
v důsledku dopravních nehod 96 osob, což je od roku 1990 nejnižší údaj za měsíc říjen. Neříkám tím, že je všechno v pořádku, neříkám tím, že bychom neměli litovat
jednoho každého dalšího zmařeného lidského života, pouze upozorňuji na to, že rychlá
dostupnost informací, jakou zajišťují dnešní média, může svádět ke zveličování některých jevů a jejich nedostatečnému zařazování do patřičných souvislostí.
Na druhou stranu je pravda, že pokud se prakticky každý den v televizi objevují následky nějaké závažné dopravní nehody, má to na velkou část populace
přesně ten dopad, jaký je pro nás všechny žádoucí – nejlepší prevencí není zlehčování formou humorných, či dokonce vtipně pointovaných reklamních spotů
a plakátů, nejlepší prevencí je realismus. A mimochodem právě realismus v zobrazování následků nevhodného chování v silničním provozu je základem nové
strategie komunikace v oblasti bezpečnosti silničního provozu, kterou na Ministerstvu dopravy připravujeme.
Druhé téma, o kterém se chci zmínit, je výstavba dopravní infrastruktury. Za
uplynulý rok jsme byli několikrát svědky rádoby razantních prohlášení dokládajících, že se u nás staví dálnice draze a dlouho a že je stavíme bez jasné koncepce, aniž bychom věděli, jestli daný úsek skutečně potřebujeme, nebo ne. Jakkoli chápu zjednodušování, kterého se musí média, a zejména televize dopouštět
ve snaze vysvětlit složité společenské jevy svému masovému, průměrně vzdělanému publiku, v některých případech je přehlížení faktů do nebe volající.
Srovnávání údajů o dvou dálnicích jen na základě tvrzení, že obě vedou hornatou oblastí a obsahují mosty a tunely, srovnávání cenových údajů, mezi nimiž
je pět nebo i více let rozdílů, to všechno bylo možné v této více mediální než rePrezentaci k vystoupení ministra dopravy Aleše Řebíčka naleznete na
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Rebicek.ppt
75
álné kauze v uplynulém roce
zaslechnout. A to se vůbec neptám, jak je možné, že se podobné výstupy s radikálně znějícími stanovisky kontrolního
úřadu neodehrávaly v takové
míře v předchozím volebním
období, za mého předchůdce.
Dovolte mi poslední poznámku k dopravní infrastruktuře –
chci této příležitosti využít k tomu, abych vysvětlil jednu věc,
kterou opět některá média prezentují jako odklon od elementární spravedlnosti a příklon
k metodám znárodňování po
druhé světové válce. Právě proto, abychom zrychlili proces
přípravy infrastrukturních staveb, usilujeme a budeme dál
usilovat o některé legislativní
změny. Ta první se týká vyvlastňování ve veřejném zájmu.
A na rozdíl od toho, co říkají
a píší média, musím odmítnout
možnost, že bychom jakkoli zpochybňovali a chtěli rušit či ignorovat jakékoli odvolací procesy ve věci samotného aktu vyvlastnění.
Dnes je taková situace, že majitel vyvlastněného majetku může skoro donekonečna prodlužovat spory o cenu a spoléhat přitom na to, že stát nakonec rád povolí, jen aby mohl stavět a nebyl pro zbytek veřejnosti viníkem průtahů. Chceme změnit legislativu v této oblasti tak, aby ve chvíli, kdy je vyvlastnění pravomocné, bylo
možné okamžitě začít stavět. A nechť se majitel o cenu vyvlastněného majetku soudí, jak dlouho chce. Čím déle to bude odkládat, tím později prostředky dostane.
Dámy a pánové, mohl bych zde mluvit o dalších tématech, která se nám za ten
rok a něco podařilo buď vyřešit, nebo alespoň zahájit, jako je zprovoznění mýtného, zahájení dlouho odkládané a velmi nezbytné restrukturalizace Českých
drah, sestavení Operačního programu dopravy, který do České republiky z evropských strukturálních fondů přinese do roku 2013 celkem 5,7 miliardy eur. Ale
to už by bylo rozmělňováním problematiky, tím spíš, že základní přehled témat,
kterým jsme se s kolegy na ministerstvu a s mnohými z vás v uplynulém období
věnovali, jste ode mne dostali již předem v kongresových materiálech.Proto vám
děkuji za pozornost a za minulou i budoucí spolupráci.
76
Jiří Pospíšil
ministr spravedlnosti
Změny pro budoucnost
Vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně přednesl
některé změny, které ministerstvo spravedlnosti v uplynulém roce v tomto rezortu
připravilo, a změny, které chceme v následujících dvou letech prosadit. My jsme tuto celou koncepci reformy české justice shodou okolností prezentovali tento týden
v tomto sále společně s panem premiérem a tak tedy uvidíte materiál, který byl velmi podrobně diskutován českou justiční veřejností a k mé velké radosti a spokojenosti v zásadě všemi složkami justice a právnického života schválen. Výhodou a devizou této reformy tedy je, že na jedné straně je relativně radikální, výrazně zpřísňuje
principy odpovědnosti soudců a justičních funkcionářů, ale na druhé straně se nám
daří zachovat v oblasti rezortu spravedlnosti jakousi vnitřní dohodu mezi ministerstvem, ministrem na jedné straně a těmi, kterých se tyto změny týkají, to znamená
justiční zaměstnanci a zvláště soudci.
Nejprve tedy první slide. První tabulka ukazuje, proč je reformy justice vůbec třeba. Toto téma na první pohled není moc záživné. Většina z vás si asi říká, ta justice
mě víceméně nemusí zajímat, ale jestliže každého občana České republiky zajímá
justice až ve chvíli, kdy se k soudu dostane, tak jej zajímá velmi intenzivně, a stát
77
se nám může každému, že se dostaneme k soudu a nemusíme přitom být pachatelé
závažné trestné činnosti. Proto je opravdu třeba justici věnovat relativně zvýšenou
pozornost a je třeba se na toto podívat. Proč tedy reforma. Všichni víte, že dnes máme dlouhé soudní spory, že soudní systém je velmi složitý, občané se v něm špatně
orientují, a že dochází velmi obtížně ke komunikaci mezi občanem a soudem. Zkuste si někdy, dámy a pánové, zajít na soud, a zjistit jen tak informaci ze spisu z vaší
kauzy. Nebo ať vám váš volič dá zmocnění, plnou moc, a jděte za něj, jako obecný
zmocněnec, získat informaci. V zásadě to je fakticky dneska nemožné. Zapisovatelka vás usadí do malé místnosti, dlouze bude hledat rozsáhlý papírový spis, a pokud
budete mít to štěstí, že jej najde, že ten spis v tu chvíli je v dané kanceláři, tak vás
usadí do rohu, ke stolku, kde vám dá několik minut k tomu, abyste si ze spisu získali informace. To je obraz dnešní justice a s tím pracujeme. Toto bohužel vidí občan. Na druhé straně, to je ta modrá část, i soudci a justiční personál dnes musí být
nespokojeni, protože justice je zavalována dalšími a dalšími spory. Jsme jedna z mála zemí v Evropské unii, kde každoročně roste počet soudních sporů, a to až o 10 %.
Takové ty hromadné žaloby typu Česká televize, leasingové společnosti, v zásadě
permanentní dlužníci, teprve nyní přichází toto k soudům a soudy začínají být zavalené. Soudce tíží administrativa, obrovský problém justice, na kterém pracujeme,
je nevyužitý potenciál informatiky, a obecně moderních technologií, a zvyšující se
nároky na odbornost soudů, protože každý rok přijímáme nové a nové zákony, které
soudce musí studovat a pracovat s nimi.
Tudy cesta nevede, dámy a pánové, já zde otevřeně říkám, že by bylo laciné a populistické tvrdit, že budeme dále zvyšovat počty soudců, a ti budou tyto problémy
řešit. Podíváte-li se na statistiku, pak Česká republika má dnes, po takových zemích,
jako je Slovinsko, Srbsko, Chorvatsko nebo Andorra, nejvíce soudců v celé Evropě
na sto tisíc obyvatel. Asi všichni uznáme, že i když se justiční systémy od sebe liší
v rámci Evropy, tak jisté měřítko srovnání toto je. Takže my říkáme, že další plošné
navyšování soudců problémy neřeší.
Stejně tak otázka peněz. Podívejme se na rozpočet ministerstva spravedlnosti. V létě se vytvořila mediální kauza, takový mýtus, že česká justice nemá peníze. Podívejte
se, jak je to s rozpočtem. Za vlád premiéra Topolánka dochází k výraznému nárůstu
rozpočtu ministerstva spravedlnosti a rozpočet na příští rok – 22 miliard – je historicky nejvyšší. Je to nárůst o 2 miliardy oproti letošnímu roku. I to je důvod, dámy a pánové, proč si myslím, že stojí za to podpořit tento rozpočet. 22 miliard je důstojný rozpočet pro justici a umožňuje realizovat změny, o kterých následně budu hovořit.
Takže dámy a pánové, je jasné, že bez reformy jako takové, bez změny systému fungování justice se její výkonnost zlepšit nemůže. Peníze a další soudci toto neřeší.
Co má přinést reforma občanovi a co přinese justici. Občanovi přinese rychlé a spravedlivé soudní rozhodování a vyšší právní jistotu, to znamená, občan by měl vědět
předběžně, jak v jeho typové kauze bude soud rozhodovat, pokud o podobných kauPrezentaci k vystoupení ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila naleznete na
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Pospisil.ppt
78
zách již jiný soud rozhodoval. Na druhé straně, justici jako takové musí změny přinést změnu celého systému a celý jej výrazně zefektivnit. Konkrétně, podíváte-li se,
pak si ministerstvo spravedlnosti vytyčilo tři kritéria, která u každého návrhu sledujeme, a podle něho hodnotíme konkrétní návrh, zda je pro občana přínosný a zda
jej podpoříme. U každého návrhu zákona, u každé změny, které ministerstvo spravedlnosti připravuje, zkoumáme a úředníci musí vždycky doložit, že buď zvyšuje
rychlost, nebo přináší vyšší komfort občanovi, anebo přináší vyšší transparentnost.
Bez toho, že by návrh toto obnášel, takový zákon dále nepůjde.
Dámy a pánové, velmi obtížně se popisuje justiční reforma, protože jenom v tomto roce pracujeme na padesáti novelách zákonů. A z toho 20 zákonů je již v legislativním běhu, prošlo vládou, je buď v Parlamentu, Poslanecké sněmovně a nebo v Senátu. Jsou to věci drobné, typu, že chceme donutit vězně, aby všichni pracovali,
drobné legislativní změny, až změny velmi složité, jako je rozsáhlá novela obchodního zákoníku o transformaci obchodních společností, nabídkách převzetí a jiných
změnách. Proto jsem si dovolil tento rozsáhlý balík rozdělit do tří oblastí: elektronizace justice, legislativní změny, které provádíme, a personální změny. Jinými slovy,
dámy a pánové, justiční reforma stojí na třech pilířích, které si vám dovolím stručně odprezentovat.
Nejprve tedy, když dovolíte, elektronizace justice. Dámy a pánové, to je téma, které máte relativně podrobně popsáno v brožurce, kterou byste měli mít přiloženou
v materiálech kongresu. Takže já odkazuji na brožurku a nyní jenom velmi stručně.
Elektronizace justice je zcela klíčová věc, bez které, podle mého názoru, nelze dlouhodobě nastolit důstojné vztahy občana s moderním státem. To znamená, nejen s justicí, ale i s veřejnou správou a jinými oblastmi. Projekt elektronizace justice je projekt, který je připraven velmi podrobně na celé volební období, a jeho v rámci budeme
zavádět opatření, která vidíte ve žlutém sloupci. Je to jenom příkladný výčet, já jenom stručně upozorním: e-podatelna – občané budou moci podávat elektronickou
cestou podání k soudu a elektronicky s ním komunikovat, infosoud – občan na internetu zjistí, v jakém stadiu je jeho soudní řízení, kdy je nalíčeno stání či hlavní líčení, jací svědci jsou předvoláni a tak dále. Elektronický platební rozkaz. Elektronický platební rozkaz umožní, aby 250 000 jednoduchých sporů ročně, kde jde pouze
o určitou částku, byla žaloba řešena elektronickou cestou. Podrobně v materiálu, který jsem prezentoval. Elektronické úřední desky. A vrcholem všeho, dámy a pánové,
bude elektronický spis, kdy papíry, o kterých jsem hovořil, ty balíky, které soudní
tajemnice přendávají na soudech, a ztrácí se z toho důkazy, zasahují do toho advokáti a tak dále, kompletně převedeme do elektronické podoby. Což je věc, která má
mnoho výhod, je to popsáno podrobně. Řeknu dvě. Za prvé, elektronický spis umožní rychlou a snadnou manipulovatelnost s tímto balíkem údajů. Nebude trvat týdny,
než se převeze písemný spis od soudu prvého stupně k odvolacímu soudu. Nebude
trvat měsíce, než se spis dostane od státního zastupitelství k soudu. Toto všechno bude otázka několika sekund. A druhá věc, elektronický spis zamezí velkému českému nešvaru – ztrátám důkazů ze spisů. Dnes, bohužel, není problém ze spisu, který
79
leží u tajemnice v místnosti, vzít nějaký důkaz, poškodit jej, nějakým způsobem jej
narušit, a bohužel obrana proti tomuto je velmi obtížná, protože jen obtížně dokážete, který advokát to udělal, v jakém stadiu řízení se to stalo a tak dále. Já říkám z poslanecké praxe, obracejí se na mě desítky občanů, kteří mají s tímto problém. Elektronický spis toto odstraní.
Poslední téma insolvenční rejstřík. Spouštíme jej od příštího roku, od 1. ledna zavádíme kompletní novou podobu insolvenčního práva, filosofie nového insolvenčního práva – posílení postavení věřitele a veškerá komunikace elektronickou cestou
se soudy. Snaha je ochránit věřitele a zamezit tomu, co se dnes děje, kdy bohužel
platné konkurzní právo umožňuje legálně okrádat věřitele. A je to výborný business
pro některé konkurzní správce.
Legislativní aspekty, tady bychom mohli hovořit hodiny, takže jenom stručně. Já
jsem návrhy zákonů, které připravujeme, a jsou to opravdu desítky novel či úplně
nových zákonů, rozdělil do čtyřech základních oblastí, které připravujeme.
Procesní předpisy jsou úplně klíčové pro chod a rychlost řízení u soudu. Máme
připravenou změnu občanského soudního řádu, již je na vládě. Připravujeme nový
trestní řád, děláme velké změny v notářském a exekučním řádu. Filosofií změn je
posílit ochranu před exekutory. Dneska bohužel některé excesy, které exekutoři provádějí, jsou nejen mediálně známé, ale opravdu to v praxi takto funguje. Kodexy –
tato vláda, pokud chce opravdu výrazně ovlivnit život občanů, pak musí přijít s novým trestním zákoníkem, novým občanským zákoníkem a novým obchodním zákoníkem. To jsou klíčové základní zákony země, které ovlivňují život každého z nás,
každého občana, každého podnikatele, každého, kdo vstupuje do nějakých smluvních vztahů, kdo dědí, kdo zkrátka a dobře kupuje dům či činí jakýkoliv jiný úkon.
A o tom jsou nové kodexy, které dokončujeme, trestní zákoník je již na vládě, do
konce roku o něm vláda bude hlasovat.
Profesní legislativa, změna zákona o soudech a soudcích, opět exekuční řád, notářský řád, a nyní připravujeme i nový zákon o znalcích a tlumočnících. Ten starý
z poloviny 60. let vytváří výrazné prokoruptivní prostředí pro výkon činnosti soudních znalců a tlumočníků. A pak další a další zákony, které nelze nikam zařadit.
Např. velmi důležitá věc, která nám chybí již třicet let – detenční ústavy. V Německu zavedli detenční ústavy před třiceti lety. Je to zařízení, kam umísťujeme pachatele trestné činnosti, kteří jsou buď sexuální delikventi, nebo jsou to lidé, kteří jsou
agresoři, psychotici, v zásadě páchají trestnou činnost pod dojmem své duševní poruchy nebo pod nějakými jinými pohnutkami, které svou vůlí nemohou ovlivnit. Tací lidé, i když vykonají trest odnětí svobody, tak je u nich velká šance, že budou dále pokračovat v páchání trestné činnosti, protože svojí vůlí to neumí ovlivnit. A pro
takové potřebujeme detenční ústav, což je kombinace lékařského zařízení a v zásadě vězení. První dva mají vzniknout příští rok na Moravě, v Brně a Vidnavě.
Personální změny – velmi stručně, je zde soubor změn, které upravují odvolávání
soudních funkcionářů. Musíme nastavit pravidla, kdy soudní funkcionáři – předseda soudu – bude odpovědný za fungování svého soudu, za to, jakých výsledků ten
80
soud dosahuje. Musí být odvolatelný, musí mít časově omezený mandát a musí mít
jasnou odpovědnost. To je novela, která se samozřejmě příliš nelíbí, ale bez něj, bez
této změny, žádné efektivní fungování justice nenastane.
Laický projev v kárných senátech. Chceme, aby o prohřešcích soudců nerozhodovali jenom soudci, ale též lidé, kteří jsou buď z jiných právnických profesí, nebo
úplně stojí mimo právní prostředí.
Práce v minitýmech, důležitá pro fungování soudů, zvyšování právní kvalifikace
administrativních pracovníků, měníme kompletně výuku v kroměřížské justiční škole, děláme z ní vysokou školu bakalářského typu. Výkonnostní ukazatele. Zvedli jsme
výrazně výkonnost soudců o 20 % oproti stavu, než jsme přišli na ministerstvo. A odliv administrativy. Zkoumáme, zda vůbec česká justice potřebuje deset tisíc dalších
nejustičních zaměstnanců. My mluvíme o tom, že máme tři tisíce soudců, ale málokdo ví, že máme dalších deset tisíc zaměstnanců, kteří jsou šedou zónou na soudech
a které stát platí. My tedy zkoumáme, zda takové množství lidí vůbec potřebujeme.
To jsou pouze příklady personálních změn.
Dámy a pánové, já jsem se pokusil stručně nastínit ty klíčové změny, které jsou
z velké části udělány, na mnohých se pracuje, a pokud nám bude dán čas do konce
volebního období, pak doufám, že opravdu přinesou plody.
Máte tady další tabulku, která velmi stručně uvádí, co se skrývá pod pojmem rychlost pro občana. Rychlý klub je řízení, ale i rychlé vyhotovování rozsudků a rychlejší vyřizování odvolání. Dnes občan často čeká i týdny či měsíce, než soud vyhotoví písemnou verzi rozsudku, která byla vynesena. To je to, co chceme občanům
nabídnout – komfort. Občané, díky té justici, budou moci komunikovat se soudem
přímo z prostředí svého domova, své kanceláře, v zásadě odkudkoliv, odkud budou
potřebovat.
A na závěr ještě transparence. Přistoupili jsme k tomu, k čemu žádný ministr spravedlnosti ještě nepřistoupil. Klíčové zákony, jako je třeba trestní zákoník, dáváme
na internet a umožňujeme občanům, aby takovéto zákony připomínkovali, aby psali své podněty, a předtím, než zákon odešleme do vlády, tak tyto podněty seriózně
zpracujeme a mnohé z nich použijeme do konečného textu zákonů. To je změna, která zde nikdy nebyla, a já říkám: klíčové kodexy, které ovlivňují život každého občana, by měl mít občan právo, předtím než vstoupí v platnost, prostudovat, a případně
je připomínkovat. Proto transparence zvláště v legislativním procesu.
Dámy a pánové, tolik tedy stručné nastínění toho, jaké kroky reforma justice obsahuje, plus toho, co by občanovi měla přinést. Já doufám, že jsem vás přesvědčil,
že občan a justice mohou tvořit v zásadě celek, že lze najít opatření, která prospějí
jak občanovi, tak justici, a doufám, že jsem vás přesvědčil, že s reformou to půjde
lépe. Jinými slovy, že bez reformy justice, kvalitní a moderní justiční systém bohužel nebudeme mít.
81
POLITICKÁ DISKUSE
POLITICKÁ DISKUSE
chronologické řazení
Miroslava Němcová
místopředsedkyně PS PČR
Vážený pane předsedo, vážení hosté i kolegové, dámy a pánové.
Přeji vám všem hezké odpoledne, zdravím všechny, kteří náš kongres sledují.
Letošní Kongres ODS je nevolební. Neznamená to však, že není co rozhodovat.
Pravda, nestojíme před tak závažným rozhodováním jako před rokem. Tehdy bylo
hlavní otázkou, s kým bude ODS vládnout,
s kým utvoří vládní koalici. Cestou předčasných voleb na jaře 2007 jsme se nevydali a stále si myslím, že to byla chyba. Ale
již nemá smysl se ohlížet. Nyní před námi
nestojí tak palčivě problém, s kým vládnout,
ale spíše jak vládnout. Nemám v úmyslu
zabývat se podrobně aktuálními problémy
naší vlády, ať personálními či věcnými.
Ovšem několik poznámek uvedu.
Jsem si jista, že nám situaci neusnadnilo
vystupování Jiřího Čunka, právě tak jako
neschopnost Strany zelených zajistit kvalifikovaný výkon ministerstva školství. Tyto
dva příklady uvádím proto, že se týkají toho, jak je a bude vnímána naše vláda. Protože ať se nám to zdá spravedlivé či nikoli,
bude to vždy vláda ODS, třebaže počet vládních křesel je půl napůl. Veškerá odpovědnost půjde na náš účet. Myslím, že je dobré, aby naši koaliční partneři slyšeli právě
z tohoto místa, že na jednu stranu jsme realisté a chápeme, že to tak prostě je, ale na
druhou stranu, že očekáváme z jejich strany větší spoluodpovědnost.
Kam mířím? Jde o volbu prezidenta ČR.
Že není společný postup zakotven v koaliční smlouvě je bohužel faktem. Princip „co
je psáno, to je dáno“ je jistě užitečný. Ale
ani v politice nesmí chybět dobrá vůle a pochopení priorit svého partnera. ODS, přesněji řečeno předseda vlády Mirek Topolánek, takovou citlivost předvedl právě
v případě Jiřího Čunka či v toleranci k situaci v rezortu školství. Bylo to více než
vstřícné gesto k oběma koaličním partnerům. Proto pro mě není akceptovatelné, že
podobné gesto zpětně nepřichází. Dokonce
jedna z koaličních stran vyjednává s našimi politickými soupeři o společném kandidátovi na prezidenta. Naši vládní partneři
nejsou naivní. Musí jim být jasné, že zvolení Václava Klause je pro ODS otázkou zásadní. Jak dlouho by vydržela pohromadě
firma, jejíž vlastníci by ji střídavě společně
budovali a co chvíli by odbíhali ke konkurenci? A vláda takovou firmou je. Z toho lze
vyvodit dva závěry:
1) Otevřít jednání s našimi koaličními partnery a získat jejich hlasy pro našeho kandidáta.
2) Pokud je k jednotnému postupu nezískáme, máme volné ruce. Využijme také principu, že platí pouze to, co je psáno, a začněme
hledat podporu pro změnu volebního systému. To je téma, o němž chci ještě mluvit.
Řekla jsem, že se nechci detailně zabývat současností, ale že se chci dívat více dopředu, na celý vládní mandát. Za půl roku
82
budeme v polovině. Tam se bude takzvaně
lámat chléb. Druhá polovina rozhodne
o tom, zda obstojíme před našimi voliči
i v dalším období. A rovnou dodám, že bych
považovala za velký neúspěch ODS, kdyby
její vládní angažmá po čtyřech letech skončilo. To nesmíme připustit.
Jsme ve fázi, která popularitu nepřináší.
Je nutné vysvětlovat své záměry tak, aby
strašení našich odpůrců nebylo tak snadné.
V zemi panuje atmosféra očekávání a nezneklidňuje mě, že i atmosféra obav. To je
přirozená reakce.
Pokud jde o druhou fázi: musíme dát občanům dobrý důvod, proč nás opět volit. Jistě nebudeme opakovat socialistické podplácení formou pastelkovného. Jde o to,
abychom nabídli bonus v podobě stabilnějšího prostředí, v podobě jiné kvality politiky. Na kongresu ODS v roce 2003 jsem řekla: „Několik let žijeme v politickém patu.
Poměrný volební systém neumožňuje vznik
silné vlády. Po každých volbách nastává nekonečné koaliční vyjednávání, jehož výsledkem je to, že každá z vládních stran
ustupuje od části programu, který ve volbách občanům nabídla.“
Dámy a pánové, to je přece naše současná bolest. Část voličů, ale i členů ODS,
chápe omezení daná poměrným volebním
systémem. Není nadšená z kompromisů personálních i programových, k nimž zákonitě
dochází, ale jakž takž je stráví. Část našich
voličů se však dodnes ptá, kde je náš program v té šíři, kterou jsme před volbami propagovali. Jak jim odpovědět?
První možností je změna volebního systému. Druhou je přiznání, že takovou změnu
prosadit neumíme, a že voliči nemají před
volbami brát politické strany tak vážně,
protože nakonec budou muset všechny ze
svých plánů couvnout. Tedy potvrdíme, že
ve volbách nabízíme představu o tom, co
by mohlo být, a negarantujeme, co skutečně bude. Neboť to je podstata poměrného
systému.
Jsem přesvědčena, že po bolavých zkušenostech se sestavováním vlády po volbách v roce 2006 se musíme pokusit o takovou změnu volebního systému, která
vítězi umožní vládnout s dostatečnou parlamentní většinou. Není-li možné prosadit
čistý většinový systém voleb, existují různé varianty, které také vedou ke kvalitativní změně.
Druhou změnu, kterou považuji za důležitou, je úprava voleb samotných. I o tom
mluvím již potřetí na Kongresu ODS. Volíme a volíme. Občané k některým volbám
chodí více, k jiným velmi málo. Vysvětlení
je prosté. Voleb je moc a občané se chovají
logicky. Tvrdě si stanovují priority.
Avšak nejenom pro občany, i pro stát je
množství voleb zátěží. Je to drahý systém.
Na čas, energii, peníze. Jsme stále ve volební kampani. Na výkonnou politiku mnoho času nezbývá. Řekněme si, kolik měsíců z našeho mandátu je nám dopřáno soustředit se výhradně na funkci, kterou zastáváme (a je jedno, zda jsme starosty, hejtmany, senátory, poslanci, ministry) a kolik je
určeno kampaním? Občané, stále burcováni volebními kampaněmi, mají pocit, že politická scéna vlastně nic pořádného nedělá,
jen se honí za mocí.
Změňme to. Proč bychom nemohli absolvovat volby na radnice, do Sněmovny a na
kraje v jednom termínu? Proč by nemohl být
celý Senát volen jednou za šest let, a nikoli obměňován co dva roky po třetinách? Jde
o vůli. Tu buď máme, či nikoli.
Vážené dámy a vážení pánové.
Chci, abychom společně byli úspěšní. Je
mi jasné, že pouze tato témata příští volby
nerozhodnou. Občany bude zajímat více to,
zda funguje policie, justice, jak se v praxi
projeví reforma zdravotnictví. Jaké budou
ceny, jaká bude energetická koncepce vlády. Společnost musíme přesvědčit o správnosti umístění protijaderného radaru na našem území. Byla zveřejněna zpráva, která
potvrzuje Kubiceho varování o prorůstání
POLITICKÁ DISKUSE
organizovaného zločinu do státní správy.
Jestliže za naší vlády (a to nechápu) pan Kubice odešel, musí vláda říct, co hodlá s tímto velmi vážným stavem udělat. To jsou otázky, na jejichž řešení je česká veřejnost
zvědavá. Podle toho, jak odpovíme, bude vypadat náš účet.
Jsme velkou politickou stranou a máme
tedy za budoucí vývoj významnou odpovědnost. Doufám, že to je pocit nás všech.
Oldřich Vojíř
poslanec
Vážené dámy a pánové
VLÁDNEME, ale... Jsme na vrcholu
a udržet se na něm je a bude těžké. Vládneme ve stovkách obcí a měst, vládneme ve
všech krajích a vloni jsme po dlouhých osmi letech vyhráli parlamentní volby. Máme
většinu v Senátu a jsme vůdčí stranou složité vládní koalice. Udržet tento stav či jej
ještě zlepšit se může zdát nemožné. Já jsem
však přesvědčen, že to možné je. Ptáte se
jak to udělat?
Nejprve si připomeňme, co jsme voličům
slíbili. Protože sliby se mají plnit a to nejen
o Vánocích. Jako předseda Hospodářského
výboru PSP ČR jsem ve spolupráci s odpovědnými ministerstvy řešil několik projektů.
83
Snížení daní a zároveň stabilizaci veřejných rozpočtů, efekt těchto změn bude však
patrný až v druhé polovině naší vlády. Zůstává před námi těžší projekt, a tím je zjednodušení daňové soustavy a odstranění více jak 300 výjimek.
Velká očekávaní jsou od projektu e-stát,
kdy by mělo dojít k zjednodušení administrativy, ke zrychlení toku informací a k dostupnosti dat, což by mělo odlehčit i podnikatelské sféře.
Na dopravní infrastrukturu vynaložíme
největší prostředky, jaké kdy vláda uvolnila. Jedná se o částku 100 mld. Kč ( včetně
EU fondů).
Trh práce se dostává do dobré kondice
a nezaměstnanost se výrazně snížila. Začíná se vyplácet pracovat.
Máme však před sebou i úzká místa.
Ve vládním prohlášení jsme prohráli oblast energetiky. Cena paliv, tepla a elektřiny na trzích roste, protože poptávka začíná
převyšovat nabídku. Tento fakt je pro naše
hospodářství alarmující. Musíme na odborné bázi přesvědčit své koaliční partnery, že
úsporná opatření a obnovitelné zdroje energie nemohou plně nahradit potřebný výkon,
a navíc jsou ekonomicky velmi náročné. Vydat se cestou zvyšování naší závislosti na
dodávkách zemního plynu je nezodpovědné. Proto se musíme zaměřit na jadernou
energetiku a uhelné zdroje s vysokou účinností transformace energie.
Pro naše hospodářství se rýsuje ještě jeden velký problém. Začínáme mít nedostatek technicky kvalifikované, středoškolsky
a učňovsky vzdělané pracovní síly. Navíc
nás v horizontu deseti let čeká výrazný demografický pokles. Musíme proto nalézt odpovědné řešení a nespoléhat se na příliv zahraničních pracovníků.
Toto je jen stručný přehled toho, co řešíme na hospodářském výboru. Naše práce
i práce členů vlády je spíše úspěšná, ale nikdo to neví! Úspěch se neposuzuje pouze
technickým provedením vládnutí, ale také
84
uměleckým dojmem. A to druhé se nám nedaří. Proč? Mediální prostor je přeplněn
skandály politiků, úniky citlivých informací, frakčními potyčkami a podobně. Takže
i když už se v médiích ocitne korektní zmínka o našem dobrém projektu, tak stejně zapadne, protože když není na obzoru nějaký
skandál, tak se alespoň Paroubek žení.
Chceme-li si udržet prim na politické
scéně, tak si zvolme svého prezidenta, připravme se dobře na krajské volby a proveďme následujících pět bodů.
1. Vypracujme dlouhodobý politický program ODS pro 21 století.
2. Buďme profesionály, se schopností vytvářet srozumitelné projekty.
3. Pracujme rozvážně a získejme si na svou
stranu své přirozené partnery.
4. Představme veřejnosti svou práci tak, aby
byla schopna se s ní ztotožnit.
5. Nepodceňujme etický rozměr politiky
a klima ve veřejnosti.
Jan Zahradil
předseda europoslaneckého klubu
ODS
Dámy a pánové,
solidní strana liberárně-konzervativního
charakteru by bezesporu měla umět plnit svá
usnesení, a pokud je nesplní, tak by měla umět
otevřeně říci, proč. My jsme jedno z usnesení
loňského kongresu nesplnili, to je třeba si otevřeně přiznat, a já proto považuji za nutné tady
krátce vystoupit a osvětlit důvody, které vedly k tomu, že jsme nebyli schopni ho naplnit.
Zkratkovitě řečeno ty důvody vidíte v nadpisu té powerpointové prezentace, chtěli jsme
více, než jsme mohli dosáhnout. Rád bych vás
ujistil, že při jednání o novém smluvním rámci EU jsme se nevykašlali na dlouhodobé programové zásady ODS a že jsme o ně bojovali.
Před několika týdny napsal náš bývalý člen
Josef Zieleniec v článku v Mladé frontě Dnes,
že jmenovitě jakýsi Zahradil pilně sypal hradní písek do soukolí možné dohody. Já jsem to
vzal jako pochvalu. Nicméně kontext byl takový, jaký byl, a my jsme se pohybovali v určitých mezích, které jsme mohli ovlivnit pouze do určité míry.
Protože tady padají různé poznámky na
adresu našich koaličních partnerů, předem
říkám, že hlavní problém nebyl u nás doma.
Jakkoliv máme koalici se dvěma stranami,
které mají na EU a evropskou politiku úplně opačný názor, než máme my, do vládní
pozice k nové evropské smlouvě jsme dokázali prosadit podle mého názoru drtivou
většinu našich požadavků. To je mimochodem odpověď některým kritikům našeho
koaličního spolunažívání s těmito dvěma
stranami. Když se chce, tak to jde. Problém
tedy byl zejména venku, byl v EU, byl v tom,
že 18 států, které už předtím euroústavu
schválilo, na ní nechtělo měnit ani čárku,
byl v tom, že německé předsednictví si z této záležitosti udělalo a chtělo udělat výkladní skříň svého politického umu. Přesto
tvrdím, že ta nová smlouva není totéž co euroústava a Ti z vás, co to říkají, nemají pravdu. Dosáhli jsme několika dílčích úspěchů,
které jsou tady vyjmenovány, symboliku
Prezentaci k příspěvku předsedy europoslaneckého klubu ODS v EP naleznete na
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Zahradil.pdf
85
POLITICKÁ DISKUSE
bych v žádném případě nepodceňoval.
Zahraniční politika a bezpečnost a obrana
zůstávají primárně v rukou národních států.
Dosáhli jsme posílení role národních parlamentů a národních vlád, dosáhli jsme odkladu změny pro nás nevýhodného euroústavního hlasovacího systému až do roku
2017 a také určité možnosti pohybu v oblastech justice a vnitra.
Ale samozřejmě je zapotřebí si přiznat
i ten hlavní neúspěch. Neuspěli jsme, pokud jde o snahu zachovat současný rozsah
jednomyslného rozhodování a snahu zachovat a nerozšiřovat současný počet pravomocí, které jsou spravovány na evropské úrovni. A to proto, že jsme v tom prostě byli
v celé Evropě úplně sami. Žádná jiná další
politická síla zúčastněná v jakékoliv současné vládě, jakékoliv členské země EU nás
v tomto požadavku prostě nebyla ochotna
podpořit. Měli jsme teoreticky jednu možnost, jak za těchto podmínek prosadit naše
požadavky, a to byla možnost, kdyby Mirek
Topolánek jako předseda vlády využil svého práva veta a zablokoval celé to jednání.
Co by následovalo, už tady bylo popsáno.
Velmi pravděpodobně, téměř určitě by následovala velmi vážná vládní krize, nejspíše by následoval rozpad této vlády, nejspíše by následovalo sestavení tzv. proevropské vlády národní záchrany ze sociálních
demokratů, zelených, lidovců s konstruktivní podporou komunistů a tato koalice by
nepochybně schválila ne tu reformovanou
smlouvu, ale ústavní smlouvu v jejím původním znění. Jestli by to bylo ku prospěchu ČR, dámy a pánové, nechám na vašem
posouzení.
Výkonná rada se celým tímto problémem
zabývala, včera jsme o tom diskutovali více
než 2 hodiny, přijali jsme, podotýkám, jednomyslné usnesení, které vám bude za chvíli rozdáno, abyste se s ním mohli seznámit,
a jeho součástí je i doporučující usnesení
tomuto kongresu. Já bych vás velmi prosil,
abyste to usnesení podpořili, já ho tady jmé-
nem Výkonné rady předložím návrhové komisi. Podle mého názoru je to usnesení vyvážené, je to usnesení, které neruší žádné
z našich bývalých usnesení, protože my stále budeme bojovat proti přenosu dalších
kompetencí z úrovně národní na úroveň evropskou, ale zároveň toto usnesení zcela jasně konstatuje, v jaké situaci jsme vyjednávali, co jsme vyjednali a proč jsme nebyli
schopni to usnesení o přenosu kompetencí
z loňského kongresu naplnit. Prosím vás tedy o kladný přístup, pozitivní přístup, konstruktivní přístup k tomuto usnesení Výkonné rady. Pokud by kongres, který na to
má samozřejmě právo, se postavil proti našemu postupu, pokud by de facto zakázal
Mirkovi Topolánkovi, aby na prosincovém
summitu EU tu reformní smlouvu podepsal,
pak východisko z takové situace je jediné
a předseda vlády už ho tady řekl, byla by to
demise jeho a tím pádem i demise celé vlády. Já jsem přesvědčen, že takový vývoj si
v tuto chvíli nikdo z nás nepřeje.
Petr Bratský
poslanec PČR
Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí
delegáti.
Tématem mého příspěvku bude apokalypsa, není třeba se však již předem děsit!
86
Naši političtí soupeři, převážně z řad levice, o našem současném vládnutí a reformách
hovoří jako o bezmála apokalypse ohromných
rozměrů. Přitom ani netuší, jak moc mají
pravdu a jak moc se současně mýlí.
Slovo apokalypsa totiž pochází z řečtiny
a znamená v překladu „zjevení“ či také „odhalení pravdy“. Naše nynější vláda je tak apokalypsou zjevující neúprosnou pravdu o předchozích osmi letech řízení osudu této země
pomocí kormidla zaseknutého v levé poloze.
Apokalypsa je nutným předpokladem
k nápravě. Je prozřením, které nám otevírá
oči k realistickému pohledu do budoucna
a k nastoupení zdravé cesty.
Po osmi letech bujarého socialistického
hýření je naše země i přes příznivý ekonomický cyklus zadlužena, kam se podíváte.
To samozřejmě není pro námi vedenou vládu ideálním výchozím stavem, ale je štěstím, že se podařilo rozhazovačnou levici zastavit alespoň v posledních volbách, dokud
ještě máme díky jiné historické příležitosti
možnost neblahé trendy zvrátit:
Mám na mysli evropské fondy a skutečnost, že v letech 2008–2013 má Česká republika pravděpodobně poslední šanci, jak
načerpat ze společného měšce stovky miliard korun a účelně je s rozmyslem využít
k dobudování své klíčové moderní infrastruktury. Nejen té stavebně-betonové
zhmotnělé v dopravních, síťových či jiných
investicích, ale zejména infrastruktury vzdělanostní, kvalifikační, vědecké. A hlavně
obecně posílení kvality infrastruktury generování vysoce kreativních lidských zdrojů. Ty se stále více ukazují nezbytným předpokladem naší budoucí prosperity.
Po roce 2013 budeme již spíše státem,
který do společné evropské pokladny více
přispívá, než z ní čerpá. Proto je třeba nyní
chytit šanci za pačesy a využít ji beze zbytku a efektivně. Maximálně zjednodušit administrativu projektů, výrazně lépe informovat o možnostech čerpání, připravit jasné
a srozumitelné „kuchařky“ všech potřeb-
ných postupů, nevytvářet si často umělé
a zbytečné vlastní překážky v proudu peněz
z Bruselu, přes vládu a kraje až do těch nejmenších našich obcí. Je to velká výzva .
Je-li řeč o Evropě, rád bych se zmínil ještě
o dalším důležitém tématu, který dle mého názoru v naší stranické diskusi zatím neakcentujeme dostatečně, i když je na poli Evropské
unie a globální politiky jedním z klíčových: témat lidských práv a našeho vztahu k nebezpečí plynoucímu z nedemokratických režimů.
Pro ilustraci jeden čerstvý příklad: Angela Merkelová, kancléřka právě předsedající země EU, přijala nedávno v Berlíně
k velké nelibosti čínských představitelů 14.
dalájlamu. Sklidila za to kritiku i z vlastních
německých, dokonce koaličních řad, ale reagovala na to velmi pozoruhodným citátem,
když řekla: „Nemůžeme si dovolit, aby si
naše zásady a hospodářské zájmy odporovaly. Přála bych si, aby měl každý ve vládě
stejný přístup, protože jinak úcta Číny
k nám rozhodně nevzroste.“
Myslím, že to prokazuje její velmi informovanou znalost východoasijské mentality
i některých zákonitostí mezinárodní politiky.
(V podobném duchu bych rád ocenil rozhodnutí našeho premiéra Mirka Topolánka podpořit Británii a na vrcholný summit
EU–Afrika za sebe vyslat jen zástupce, pokud
se setkání zúčastní zimbabwský diktátor
a bankrotář vlastního státu Robert Mugabe.)
Česká republika má při své draze zaplacené historické zkušenosti nejen možnost, ale
i morální povinnost pomáhat tam, kde svoboda a demokracie ještě nezapustily plně své
kořeny. Nemusí to ani stát moc peněz. Stačí
myslet opravdu globálně, držet se zásad i dobrých přátel a uvědomovat si nejen nebezpečí a rizika, ale také přínosy a bezpečnostní
stabilitu, které pro nás rozšiřování oblasti
svobodných a demokratických zemí přináší.
Dámy a pánové,
jako jsem apokalypsou neboli zjevením či
odhalením začal, tak jí i skončím. Přejme
si, aby naše politika, naše vládnutí a řízení
87
POLITICKÁ DISKUSE
osudů této země na poli domácím i v mezinárodních souvislostech nám sloužily ke
cti. Aby jediným odhalením a zjevením pro
ty, co přijdou po nás, bylo, že jsme republiku předali v lepším stavu, než jsme ji přebírali.
Vlastimil Tlustý
poslanec PČR
Dámy a pánové, hezké odpoledne,
i já jsem při koncipování svého projevu
podlehl té nejsnazší konstrukci, a to je snaze pochlubit se vám našimi úspěchy. Při sestavování přehledu těch úspěchů jsem vyšel ze starého indického přísloví, které říká,
že: „Říkat se má to, co je pravdivé, prospěšné a přívětivé.“ S pravdivostí a prospěšností všech těch bodů, které budu uvádět, jsem neměl nejmenší problém a musím
se přiznat, že aby snadno byla nepochybná
i ta přívětivost, musel jsem sáhnout do paměti a vzpomenout si na nejrůznější filosofické základy a trošku volněji definovat slovo úspěch. Úspěchem totiž není jenom to,
čeho jsme už dosáhli, úspěchem je i to, na
co se můžeme těšit, že to v brzké budoucnosti, a to dokonce vlastními silami, dosáhneme. Já bych proto zejména škarohlídy me-
zi vámi prosil, aby přijali tuto definici, neboť pak celé moje vystoupení bude ryze
optimistické a přívětivé.
Prosil bych první, trošku rozmazaný obrázek. To je prosím smlouva s občany, kterou uzavřela ODS před minulými volbami,
a kde je uvedena řada úspěchů, na které se
mohli naši voliči těšit. V kapitole daně a finanční otázky byly tři body a já bych prosil
jejich podrobné znění. Daně klesnou všem
daňovým poplatníkům, to je ten první, prosím druhý. Daňové přiznání bude možné podávat na jednom listu. Tady bych chtěl poděkovat Martinovi Římanovi za to, že
dokázal pro živnostníky zredukovat dlouhý
formulář na krátký, něco podobného je naším budoucím úspěchem i v oblasti daňové.
A za třetí, že úpravy DPH nepoškodí žádnou skupinu obyvatel. Můžete číst dál. Tak
to jsou všechno tři úspěchy budoucí a těšme se na ně.
Ještě než se podíváme na druhý programový dokument, podívejme se, jak je to
s efekty pro jednotlivé příjmové skupiny.
Hovořím o plátci daně, nikoliv o rodině. Tady vidíte, že přívětivé od 1. ledna příštího
roku, to je pro ty, co vydělávají do 16 tisíc,
pro ty, co vydělávají do 35 tisíc, je to ovšem
přívětivé i pro ty uprostřed, ti se totiž mohou těšit na další vývoj. A tak se podívejme,
jak tento graf bude vypadat od 1. ledna roku 2009. Všimněte si, že záporná zóna se
posunula směrem k nižším příjmům, je to
od 7 do 28 tisíc, ale pořád ještě není optimismus možno opustit, protože Výkonná rada ODS a naši koaliční partneři potvrdili,
že tohle takhle přeci nemůže zůstat a že během příštího pololetí roku 2008 bude provedena úprava slevy na dani tak, aby, a to
je ten nejoptimističtější graf, skutečně od
1. ledna 2009 to vypadalo takto. Že to není
úplně v pozitivních číslech hned ve středních
příjmech, to vidíte, ale, a to já považuji za
kompromis a za dobrý výsledek, je to všech-
Prezentaci k příspěvku poslance PČR Vlastimila Tlustého naleznete na
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Tlusty.pdf
88
no v kladných číslech, a proto ta kladná
křivka. To je nepochybný úspěch, který jsme
si vyvzdorovali na našich koaličních partnerech, byla to dramatická noční jednání.
Je tam to drobné ale, že bude muset být ještě dovyvzdorován v prvním pololetí a že to,
jak to všechno dopadne, uvidíme až od
1. ledna roku 2009.
Nyní tedy k tomu druhému, už avizovanému programovému dokumentu a to není
dokument, který by měl charakter programu ODS. Je to programové prohlášení současné vlády, jejíž ministři tady již vystupovali, je to dokument z ledna roku 2007 a já
jsem se i tady odvážil udělat přehled těch
úspěchů již dosažených a těch úspěchů, na
které se můžeme těšit. Takže pojďme na ně.
Moratorium na přijímání zákonů zvyšujících
mandatorní výdaje, zatím se to moc nedaří,
rozpočtové určení daní je například takovým zákonem, který to zvyšuje. Prosím další bod. Hlubokou daňovou reformu, která
nikomu nezvýší daňovou zátěž, ano, to máme v plánu na 1. ledna 2009, pojďme dál.
Zjednodušit a zracionalizovat správu daní,
zatím tedy také ne. Snížit složenou daňovou
kvótu od 2009, pro všechno to by škarohlídi řekli: „Zatím nesplněno“, ale já to hned
měním na optimistické: „Těšme se, brzo to
bude náš úspěch,“ alespoň doufám. Prosím,
druhou stránku: To je pokračování, jednotná sazba daně z příjmu od 1. ledna 2010 by
měla nastat, další sníží počet výjimek atd.,
slíbená aktivita vlády snad nastane. Základní sazby DPH, to bohužel zatím nenastalo. Do poloviny roku 2007 projedná
a schválí národní plán zavedení eura, ten je
schválen, má drobnou chybičku, nemá datum. Ekologická daňová reforma nepovede
ke zvýšení celkové daňové zátěže, to se také zatím nepodařilo. Prosím další stránku –
sníží platby sociálního pojištění, to je v plánu sociálních reforem. Způsobem sníží administrativní zátěž podnikání, to je ta výjimka, o které tady mluvil Martin Říman,
a ještě jednou mu děkuji.
To všechno jsou tedy úspěchy, které máme převážně před sebou. Já bych teď zareagoval na věci, které se týkají spíš politiky.
Já bych chtěl opět co nejoptimističtěji, jak
umím a doufám, že to bude interpretováno
jedněmi i druhými jako matematická věta,
ve které není ani plus, ani mínus. Sebevědomí dnešní ODS a jejího vedení a vědomí
míry našeho úspěchu v našem dosavadním
vládnutí nejlépe dokumentuje scénář našeho letošního kongresu. Tečka. Někteří mají
pocit všeobecného úspěchu a tím je to dokumentováno, někteří menšího. Od minulého kongresu, a to bych chtěl, aby tady všichni věděli, jsem v zásadní otázce existence
vlády, hlasoval proti Mirkovi Topolánkovi
jednou. Na Výkonné radě ODS 13. 12. a hlasoval jsem proti vzniku vlády velké koalice,
která nám tehdy byla prezentována. Dneska to tady tak úplně nebylo zmiňováno, ale
opakuji, hlasoval jsem jednou proti a to bylo proti vzniku vlády velké koalice.
Dále mi dovolte říct, že obhajovat volební program, se kterým jsme vyhráli volby,
nepovažuji za nejednotu. To je jednota, mimochodem jednota sledovaná voliči, jednota mezi tím, co slibujeme, a mezi tím co
děláme. A já si myslím, že to je správné prosazovat program vlastní strany, protože kdybychom to nedělali, tak bychom programový náskok opravdu začali ztrácet. Slyšel
jsem od některých z vás hypotézu, a dokonce jsem ji četl v novinách, že já jsem ten,
kdo svým prosazováním volebního programu ODS je zodpovědný za negativní vývoj
volebních preferencí ODS. Já se tady odvažuji před všemi, a skoro bych řekl v duchu
pojmu boží soud, říci základní tezi: „Já
všechny autory této teze zvu na boží soud,
a ne do roka a do dne, do třech nebo čtyřech měsíců, protože, dámy a pánové, jestli mají pravdu a bylo chybou prosazovat program ODS a kritizovat nedostatečné reformy,
jak už dneska všichni přiznávají, že v oblasti ekonomické jsou nedostatečné. Jestli
měli pravdu, že chybou byla ta kritika, tak
89
POLITICKÁ DISKUSE
po 1. lednu zažijeme zázračný obrat ve vývoji preferencí ODS směrem vzhůru. Jestli
jsem měl pravdu já a myslím, že ji mám, že
chybou je to, že reformy jsou nedostatečné,
že další skutečné kroky v duchu těch úspěchů, jak jsem je tady uváděl, jsou odkládány a jestli veřejnost nedocení kvalitu těch
reforem, jak se tady dneska všichni svými
výklady snažíme objasnit, naše preference
budou klesat dál. Ten boží soud je jednoduchý, mezi námi, mezi těmi, kdo mě
obviňují, a mezi mnou, to rozhodnou lidé
a rozhodnou to ve volebních preferencích
a rozhodnou to zejména ve volbách, o kterých vím jistě, že budou.
Nyní bych prosil další obrázek a udělám
odskok k tématu, které tady také zaznívá
a které považuji za zásadní. Prosím, přeskočit – Žofínské fórum vynecháme, máme
problémy s časem.
Když probíhala výkonná rada na Kladně,
tak jsem vyzval vedení ODS, aby přijalo
usnesení, kterým se pokusí o dodatek ke koaliční smlouvě ve věci zvolení Václava Klause prezidentem republiky. Já si totiž myslím,
že nikdy není pozdě. Já nevím, proč by mělo platit, že když to nemáme v koaliční
smlouvě rok staré, že to tam nemůžeme mít
vůbec. Copak lidovci a zelení neprošli nejrůznějšími obraty, změnami svých stanovisek? Prošli. Nikdy není pozdě a zkusit uzavřít koaliční smlouvu, která by garantovala
Václavovi Klausovi podporu všech poslanců
a senátorů koaličních stran, přeci možné je.
Může se to nepodařit, ale pokusit se o to přece musíme, a tak mi dovolte, abych tady dnes
přispěl do návrhu, o kterém budeme hlasovat, návrhem, který takový bod ukládá.
Jde-li nám o společný úspěch, a o tom nepochybuji, a prezidentská volba je tou první příležitostí, myslím si, že zkusit uzavřít takový dodatek. Je ta pravá chvíle.
A nyní úplně na závěr, Mirek Topolánek
tady zmínil platformu. Já při té jeho zmínce jsem měl pocit, že už zapomněl, že se do
ní přihlásil. Dokonce podpořil její progra-
movou náplň a pravil, že by tam mohli vstoupit úplně všichni. A tak bych jemu, ale i vám
všem chtěl říct, že od jejího vzniku sleduji
aktivity jednotlivých členů, že máme lidi aktivnější, máme tam ovšem také několik těch,
kteří s tou aktivitou na tom nejsou úplně
dobře, nejsou iniciativní, netáhnou program
ODS vpřed tak, jak bychom si my představovali, Mirku, je mi to moc líto, jsi to zrovna ty, ale my to spolu dokážeme, budeš-li
chtít, tak to půjde a já ti pomůžu.
Jan Kerner
starosta města Louny
Dámy a pánové, dobrý den,
já nevím, jestli po těch silných slovech,
která tu zazněla, a po tom, jak je tady poněkud horká podlaha, teď přináším téma,
které je poněkud nicotné, jestli vás tím budu schopen uspokojit, ale chci se o to alespoň pokusit
V příštím roce půjdou naši občané dvakrát k volbám, ke krajským a senátorským,
a o tom tady už padlo mnoho slov a ještě
jich tady mnoho padne. Já bych se chtěl
zmínit o něčem, co tomuto procesu nutně
předchází, a to jsou primární volby. Proces,
kdy si musíme vybrat své kandidáty. Primární volby jsou pro každou politickou stranu takovým prubířským kamenem. Ne kaž-
90
dý v nich uspěje podle svých představ, ne
každý vyhraje, kdo chce. Ne každý naplní
své ambice. A jestliže platí, že řetěz je tak
silný, jak silný je jeho nejslabší článek, tak
si s tou nadsázkou můžeme říci, že politická strana je tak silná, s jakou silou a s jakou noblesou dokáže projít těžkými chvílemi své existence, a samozřejmě k těm
těžkým chvílím primární volby nepochybně patří. A já tady chci vyslovit víru, že jsme
silnou politickou stranou, že jsme noblesní
politickou stranou, že jsme stranou, která
dokáže i tím těžkým obdobím elegantně
projít. A jestliže říkají Angličané o své zemi: „My country rider on,“ tak já tvrdím, že
my všichni ódéesáci, pravověrní ódéesáci,
pojďme si říct: „My party rider on.“
výrobků v předvánočním čase. Bruselští plánovači prostě rozhodli, kolik se smí másla
produkovat, že se poněkud spletli, podobně
jako kdysi plánovači RVHP, není pro nás
starší nic nečekaného.
Na straně druhé, Bruselem plánované
zdražení piva, (které nespadalo do oblasti hlasované kvalifikovanou většinou a které také nebylo v zájmu občanů České republiky), neprošlo díky ministerstvu
financí vedenému V. Tlustým, které mělo
odvahu (a možnost) tento krok vetovat.
Pojďme se nyní podívat na některé oblasti, ve kterých bude po podpisu reformní
smlouvy o nás „většinově hlasováno“ a kde
opět budou moci plánovači projevit svou invenci.
Reformní smlouva například:
Odebírá členským zemím právo veta v oblasti legální migrace.
Zde bych si dovolil upozornit na návrh
o „přerozdělování“ migrantů, který, dosud
sice neoficiálně, ale také v EU zazněl.
Odebírá členským zemím právo veta v oblasti dopravní politiky
Z toho plyne v podstatě nemožnost jakýmkoliv způsobem regulovat dopravu přes
naše území, bez ohledu na její vliv na život
a zdraví našich občanů a také na životní prostředí, ve kterém žijí.
Odebírá členským zemím právo veta v oblasti energetiky.
Tomáš Vaněk
místopředseda OR Praha-západ
Dámy a pánové,
jak jistě víte, chystá se podpis nové „Reformní smlouvy“ EU, dojednané v červnu
našimi vyjednavači, kteří při jednání dosáhli význačných úspěchů.
Jde především o „zrušení symbolů“ EU
a o možnosti „oboustranné flexibility“, která umožňuje zpětný převod kompetencí.
Bohužel, součástí smlouvy zůstalo rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou na
další oblasti, tedy zrušení práva veta.
Co to v praxi pro nás může a bude znamenat, lze nejlépe ukázat na situaci v oblastech, kde hlasování kvalifikovanou většinou již existuje – na příkladu společné
zemědělské politiky.
Jak jste si možná všimli, naše země se stane po cca 200 letech ne producentem, ale dovozcem cukru bez ohledu na vůli občanů a jejich politické reprezentace – Brusel tak
rozhodl.
Nejen přítomné dámy jistě mimořádně
potěšilo zdražení másla a dalších mléčných
91
POLITICKÁ DISKUSE
V souvislosti s poslední diskusí na téma
energetické politiky ČR se jedná o velice
závažné téma – v podstatě umožňuje nadekretovat, bez ohledu na potřeby a možnosti
ČR, složení energetických zdrojů a jejich
poměr – a tím v podstatě i dostupnost a ceny energie pro každého občana.
A že je Brusel schopen a ochoten prosazovat opatření zcela nesmyslná, lze dokladovat na závazku snížení emisí CO2 o 20 %,
který hodlá dodržet bez ohledu na zbytek
světa. Přitom EU produkuje pouhých 15 %
světových emisí CO2 – takže jestli jeho produkci o 20 % sníží či zvýší, je vlastně nepodstatné.
Že jde o vážné riziko, svědčí i poslední
prezentace představ Bruselu na veřejném
slyšení Senátu o klimatické změně, kterého
jsem se tuto středu zúčastnil.
Lze si představit např. stanovení povinných procent obnovitelných zdrojů, povinný odběr plynu z Ruska a, v extrémním případě, i uzavření Temelína či Dukovan na
návrh Rakouska.
A to ještě zdaleka není vše. Kompletní
přehled lze nalézt např. na www.odspz.cz
Rád bych v této souvislosti upozornil, že
„zrušení symbolů“ pokládané za velký úspěch našich vyjednávačů, je ve srovnání
s výše uvedenými fakty bohužel poměrně
nepodstatné, stejně tak jako „oboustranná
flexibilita“, která umožňuje zpětný převod
kompetencí – protože tento převod musí
opět schválit kvalifikovaná většina států.
Slýcháváme vážné obavy z toho, co by se
stalo, kdyby ČR tuto smlouvu nepodepsala,
včetně obav z politických turbulencí na
místní politické scéně, což nepochybně není v zájmu občanů.
Šlo by ale o období přechodné – zatímco
podpis a ratifikace této smlouvy nepůjde vzít
zpět v dalším volebním období.
Přitom bez nás. Bez ODS tato smlouva nemůže projít v jakékoliv domácí politické
konfiguraci, protože se jedná o smlouvu, pro
jejíž schválení je třeba dle čl. 39 Ústavy sou-
hlasu třípětinové většiny všech poslanců
a třípětinové většiny přítomných senátorů.
Dámy a pánové,
chtěl jsem v tomto příspěvku diskutovat
výhody a nevýhody této smlouvy pro občany ČR, ale musím se přiznat, že v ní pro naše občany žádné výhody nevidím. Jednoznačně totiž zhoršuje současné postavení
ČR v EU a tím i možnosti naší politické reprezentace a právo občanů být „pány svého
osudu“.
Vyzývám tedy naší polickou reprezentaci, aby si uvědomila, že má hájit konkrétní
zájmy občanů této země – proto byla zvolena – a ne jakési „vyšší zájmy“ EU.
Proto žádám naši polickou reprezentaci,
aby tuto smlouvu jednoznačně odmítla.
Pokud k tomu nenalezne odvahu, měla by
alespoň nechat občany ČR, kterých se to
především týká, rozhodnout o svém osudu
v referendu.
Jan Zahradník
hejtman Jihočeského kraje
jako na každém kongresu dovolím si nejprve vás pozdravit z Jihočeského kraje.
K diskusnímu příspěvku jsem se přihlásil
mimo jiné také proto, aby na tomto kongresu také zazněl nějaký hlas z jižních Čech.
Jak určitě Jihočechy znáte, tak to bude hlas
veskrze vlídný a pozitivní. Slyšeli jsme tady prezentace našich pánů ministrů a v nedávném diskusním příspěvku jsme naopak
slyšeli kritiku jejich práce, i když řečnickým uměním dobře zakrytou, tak poměrně
výraznou. Já za sebe musím říct, že v té bilanci, kterou si dělám a kde si sám v sobě
tu práci vlády hodnotím, tak nacházím veskrze kladný výsledek. Pro nás, kteří jsme
čekali vlastně jako hejtmani opoziční strany, tak teď je zde obrovské množství přínosů. Já musím zmínit už tady jmenovaný nárůst prostředků do Státního fondu dopravní
92
infrastruktury, musím zmínit velmi dobrou
komunikaci například s resortem zemědělství, s resortem pana ministra Vondry
ohledně našeho předsednictví. Musím také
zmínit úspěch vstupu naší země do schengenského prostoru, i když trochu zkalený
tím, že se nám zdá, že část hranice na Šumavě, možná tam, kde dříve byla opona železná, tak teď by mohla být jakási opona zelená.
Dovolím si nejprve pár slov k tomu, co
mi přísluší. Jsem krajský politik, regionální, tak bych chtěl říct pár slov ke krajským
volbám. Jihočeská ODS do toho supervolebního roku vstupuje konsolidovaná, zaznamenáváme nárůst členské základny
a mezi těmi novými členy se objevují osobnosti velmi nadějné, které určitě v budoucnosti budou velkým příslibem. Plníme
volební program, snažíme se hospodařit
úsporně a nezadlužovat náš kraj. Také máme pro naše krajské volby celou řadu témat, která chceme ve volebním klání, které nás čeká v roce 2008, prosazovat.
Budeme se v nich při jejich prosazování
střetávat s našimi volebními soupeři, a to
budou určitě komunisté, se kterými na ideové platformě nemáme společného pranic
a se kterými vlastně také ani nesoupeříme
o žádné voliče. Bude to určitě jihočeská
ČSSD, která by docela ráda prolomila ten
už delší řetězec volebních porážek z minulých volebních klání u nás na jihu Čech.
V případě lidovců – našich tradičních, už
podruhé, koaličních partnerů – budeme
možná rádi, když se vůbec do zastupitelstva
dostanou. A pak je zde nový fenomén, a to
bude Strana zelených, kteří určitě do toho
klání v jižních Čechách vstoupí a se kterými kromě významných ideových rozporů –
v pohledu třeba na pozici člověka ve světě
kolem nás – existují i významné tematické
rozpory. Například na energetickou politiku, na budování dopravních komunikací,
na rozsah Natury, která zaujímá významnou
část území našeho kraje, ale také samozřejmě už na zmíněnou Šumavu, kde prostě probíhá jakýsi experiment, o kterém nevím, jak může dopadnout, a který by možná
mohl znamenat pro toto krásné území docela chmurnou budoucnost. Ta naše témata, která máme a která chceme prosazovat,
mají podle našeho názoru, podle našich informací významnou podporu občanů Jihočeského kraje a já pevně věřím, že se nám
právě proto podaří v krajských volbách na
konci příštího roku opět zvítězit.
Jan Bürgermeister
poslanec PČR
To, čeho jsme svědky v poslední době, je
cílený a široce založený útok na vládní koalici. Musíme si uvědomit, že naše společnost
je stabilně rozdělena na dvě poloviny. A tento útok je jednoznačně zaměřen na znejistění
právě pravicových voličů, je pokusem o vytvoření prostoru pro vznik nové politické alternativy. Nic nového, to vše jsme již zažili.
V těchto souvislostech je ale zřejmé, že
úspěšná volba Václava Klause prezidentem
České republiky je základním pilířem, nezbytnou podmínkou pro odražení tohoto útoku a pro udržení postavení ODS a jejich koaličních partnerů jako stran, které jediné
93
POLITICKÁ DISKUSE
obhajují zájmy poloviny pravicově smýšlejících občanů našeho státu. Ať se nám to líbí nebo ne, naše „manželství z rozumu, kde
líbánky trávíme v oddělených ložnicích“,
jak řekl Martin Bursík, se odehrává na společné kocábce.
V tomto směru je úspěšná prezidentská
volba nejen volbou srdce, ale pro naše partnery by měla být volbou rozumu.
Druhým pilířem, druhou podmínkou, jak
tento útok odrazit, je důsledné, praktické
a pragmatické řešení další etapy reforem –
důchodové zdravotní a sociální, dokončení
daňových reforem a zásadní reforma vzájemného vztahu veřejných rozpočtů, zvláště pak postavení měst a obcí k výběru daní.
Pravicový volič očekává, že své sliby plníme. Detaily obtížnosti koaličního vládnutí ho nezajímají. Chce výsledky a my jsme
zde v postavení plné zodpovědnosti. Nikdy
nevysvětlíme, proč něco nešlo s odkazem na
to, že jsme neměli příslušnou vládní kompetenci ve svém ministrovi.
Stále se učíme být vládní stranou. Chybí
nám větší soudržnost při využívání potenciálu krajských samospráv a v lepším využití
potenciálu parlamentních klubů. Jenom
každodenní profesionální práce udělá mediální kampaň vedenou proti politice vládních stran jako celek neúčinnou.
Hynek Fajmon
poslanec EP
přinesl jsem si s sebou tři dokumenty. Toto je první dokument. Jmenuje se Smlouva
o ústavě pro Evropu. Má asi 450 stránek textu a všem ji doporučuji k pozornému studiu.
Říkám to, přestože ji Francouzi a Nizozemci v referendech odmítli. Ona se nám totiž
vrací zpátky.
Toto je druhý dokument, který bych vám
rád ukázal. Nemá dosud žádný název. Je to
asi 250 stran textu a obsahuje připomínky
k tomu prvnímu dokumentu, tedy k euroústavě.
Tyto dva dokumenty patří dohromady a jako celek se nyní jmenují „Reformní smlouva EU“. Je s podivem, že dosud neexistuje
v jednom textu znění této smlouvy. Je to, jak
říkám, tato euroústava a tyto připomínky. Jako celku tomu říkám EUROÚSTAVA č. 2.
Obsah těchto dokumentů nebudu rozebírat. Pouze odkážu na 10 důvodů proti euroústavě č. 2., které jsem Vám rozeslal mailem a které najdete na mojí webové stránce.
Musím říci, že velmi souhlasím s Davidem Cameronem, že potřebujeme Evropskou unii odbyrokratizovat a dát lidem větší možnost rozhodovat o svých životech.
Pokud toto opravdu chceme, tak ovšem musíme odmítnout euroústavu č. 2. Ta je totiž
94
přímou cestou k větší harmonizaci, větší byrokracii a k většímu vlivu EU na naše životy. To si, myslím, nepřejeme.
Proto je jasné, že pro ODS je nejlepším
scénářem to, aby euroústava č. 2 nezačala
vůbec platit. Nepřejeme si ovšem ani pád
naší vlády. Proto musíme hledat takové řešení, které povede k dosažení obou cílů. Ani
jednoho se nechceme zbytečně a předčasně vzdávat. O tom, zda euroústava č. 2 vstoupí v platnost, rozhodne samostatně všech 27
členských států v parlamentech a případně
v referendech.
K tomu, aby euroústava vstoupila v platnost, je potřeba souhlas všech těchto států.
Zde se skrývá velká naděje. Je třeba, aby
byl slyšet hlas evropských národů. ODS by
proto neměla s ratifikací euroústavy spěchat. Stejně tak je nutné také to, aby euroústava č. 2 byla předána k prozkoumání
Ústavnímu soudu ČR, aby bylo věrohodně
zjištěno, zda je v souladu s naším ústavním
pořádkem. Proces ratifikace je procesem
s otevřeným koncem. Rozhodně bychom se
nezlobili, kdyby například Francouzi nebo
Britové měli skutečnou možnost říci svým
vládám, co si o euroústavě myslí.
Posledním dokumentem bych Vás rád potěšil. Tento dokument všichni dobře znáte.
Ano, je to stokorunová bankovka. Podívejte
se na ni a vzpomínejte se mnou. V roce 1993,
když vznikla Česká republika, jsme si za tuto stokorunovou bankovku mohli koupit dva
a půl dolaru a pět německých marek. V roce 2000, když vzniklo euro, mohli jsme si za
tuto stokorunu koupit tři eura.
A jak jsem na tom nyní?
Dnes máme ještě stále rok 2007 a za českou stokorunu můžeme koupit už šest dolarů a skoro čtyři eura. Toto je nejlepší zpráva letošního roku. Naše česká koruna
posiluje a občané České republiky díky tomu rychle bohatnou. A to zdaleka nejrychleji ze všech evropských států.
Často se zde zmiňují úspěchy Slovenska
a jeho tempo růstu. Ano, je vysoké, ale
kurs slovenské koruny je 32,50 za euro.
K našemu růstu, který je kolem šesti procent ročně musíme připočítat také kursové zhodnocení a zapomenout bychom neměli ani na to, že česká koruna je natolik
silná a důvěryhodná měna, že už více než
dva roky nám dává možnost využívat
dobrodiní nejnižších úrokových sazeb
v Evropě a druhých nejnižších na celém
světě.
Před třemi lety byla cena ropy na světovém trhu kolem 35 dolarů za barel. Nyní je
už skoro 100 dolarů za barel. Co ale vidíme
na našich čerpacích stanicích? Cena benzínu a nafty kolísá mezi 26 a 33 korunami.
Proč tak málo?
Protože máme úspěšnou korunu, která posiluje vůči dolaru i vůči euru.
Máte rádi českou korunu? Ptám se znovu, máte rádi českou korunu? Pokud ano,
tak jí zatleskejme. Česká koruna je úspěch
celého našeho národa, dělníků, živnostníků, řemeslníků, podnikatelů i úředníků,
a hlavně všech spotřebitelů. Měna, na kterou můžeme být hrdí. Koruna nás vede
k prosperitě.
Koruna funguje a posiluje. Byli bychom
proto velmi hloupí, kdybychom se jí zbavovali. Mám velkou radost z toho, že pan předseda ODS již oznámil, že tato vláda nezavede nejméně do roku 2012 euro. Pokládám
to za naprosto správné a doufám, že proto
podpoříte návrh usnesení tohoto kongresu,
které vítá toto prohlášení našeho pana předsedy.
Jaroslav Kubera
senátor PČR a primátor Teplic
Dobrý večer, odpoledne, ani nevím, kolik
je hodin, už podvečer,
já vím, že vy vždycky čekáte něco veselého, ale tentokrát vás asi zklamu. Jediná
veselá příhoda, která mne dnes potkala,
když jsem ráno přijel a hledal jsem sál, kde
POLITICKÁ DISKUSE
je kongres, vstoupil jsem do jakéhosi potemnělého sálu, kde se na mne z obrazovky usmíval s mečem Mel Gibson se svým
odvážným srdcem. Říkal jsem si, že jsem
asi vlezl omylem do multikina. Já většinou
všude bloudím, tak jsem zase odešel, protože už jsem ten film viděl. Ale napadlo mě
v té souvislosti, že je velká škoda, že si pan
ministr nevybral Harryho Pottera, to je
totiž jediný člověk, kterého byste tady teď
potřebovali, aby nám tady trošku zakouzlil a pomohl nám udělat něco s tím, co nám
tady za 8 let socialistická vláda zanechala.
Je to neuvěřitelná drzost, když slyším některé představitele ČSSD, jak svádějí na
ODS, potažmo koaliční vládu, zdražení másla, zdražení chleba, které mimochodem s reformou nemá nic společného, protože ta nabude účinnosti až 1. ledna, a neříkají lidem
pravdu a bohužel ji neříkáme ani my. Velmi
málo argumentujeme tím, že máslo zdražilo. Už to tady bylo naznačeno, protože EU
ve chvíli, kdy zjistila, že Čína bere sušené
mléko, tak šup tam s ním. Zásoby obilí v EU,
tuším, dosahují v této chvíli asi 145 000 tun,
jednak se vyváží a jednak jsme vymysleli
onu geniální věc, že budeme to obilí přidávat do nádrží, sice po jisté velmi levné úpravě, která potom znamená zdražení nafty
i benzínu. To byla jediná humorná příhoda,
kterou jsem dnes zažil.
95
Ty podmínky tu nejsou ideální, to každý
cítí. Nemáte si ani kde napsat projev, tady
vám to z toho padá a novináře jsme pro jistotu zavřeli do cely, aby nás tady neotravovali a nemohli se nikoho na nic ptát. Považuji to za velmi závažné, protože oni nám
dělali program kongresu a jednu z věcí, kterou zmiňovali, bylo to, jestli se na kongresu
bude řešit chování Mirka Topolánka k novinářům. Já jsem jim na to vždy odpovídal stejně. Jediný, kdo může naučit Mirka Topolánka, jak jednat s novináři, jsou novináři.
Novináři přesně vědí, co potřebují, je jenom
potřeba, aby to premiérovi řekli. On je taky
potřebuje, my je taky potřebujeme, protože
neumíme jinak prezentovat svoji politiku než
přes média. Tady ji neodprezentujeme, tady
si tak můžeme přesvědčovat sami sebe. Pokud chceme přesvědčovat veřejnost, tak bez
médií to neuděláme. Takže já si myslím, že
místo invektiv a podobných věcí by pan
předseda měl udělat takové přátelské posezení, ne tiskovou konferenci. Já jsem nedávno vysvětloval jedné novinářce, že politik může být přítel novináře. Není to žádný
problém, jen po něm nesmí chtít, aby o něm
psal hezky. To je to základní, na co ten novinář nemůže přistoupit. Jinak samozřejmě
i novinář je člověk. Není pravda to, co vždycky říkával přítel Zeman, bývalý předseda
ČSSD. Novináři jsou stejná skupina jako
všichni ostatní, jsou mezi nimi dobří, méně
dobří jako mezi každou skupinou lidí.
Já bych řekl, že ČR na první pohled vypadá jako jeden velký bulvár. Ten, kdo sleduje dění povrchně, tak se mu zdá, že nás
nic jiného nezajímá než to, jestli se Jiří Čunek očistí, jestli Mirek Topolánek měl nebo
neměl přistát v Innsbrucku nebo jestli měl
seskočit padákem nebo jestli Pavel Bém
platí správný nebo nesprávný nájem za své
bydlení. Je to ovšem omyl. Samozřejmě že
Mirek Topolánek možná nemusel vystupovat v Innsbrucku, ale není to podstatné. Jestli o tom nevíte, tak 13. prosince odletí, tuším, tým 27 lidí do Lisabonu, který si
96
domluvil, že podepisovat se bude v Lisabonu, aby poté naskákali do svých letadel a odletěli do Bruselu. Bude to několikanásobně
nákladnější, než je tato akce, kterou vyčítají Mirkovi Topolánkovi. On, i kdyby tam
nezastavil, tak by to na důchody ani na reformu nemělo žádný vliv. Opakuji po tisící,
naučme se pracovat s desetinnou čárkou. Je
to velmi důležité, protože mnoho lidí s ní neumí pracovat a pak se domnívá, že kdyby,
co já vím, poslanci měli nižší platy, tak by
se zbytek společnosti měl lépe. Je to samozřejmě nesmysl, je potřeba si jenom ta čísla napsat na papír.
U případu Jiřího Čunka mne zaujaly úplně jiné věci, než které se mediálně hrají.
Zaujalo mne zaprvé, jestli je možné v ČR
politika očistit nebo ne, protože když jsme
Jiřího Čunka vydávali, tak bylo takovým hitem: „Ať odstoupí, a když se očistí, tak se
může vrátit.“ Já jsem tehdy v Senátu řekl,
že je to velmi naivní představa, a ta teď nabývá reálných rozměrů. Takže, když to shrneme. První kauza – očištěn, ale bůhví, jak
to bylo. Druhá kauza – to byla ta s těmi dávkami. Nemůže být jiný výsledek, než očištěn, protože samozřejmě i boháči u nás berou rodinné přídavky, protože tak jsme si to
zavedli, a proč by je také nebrali, takže tam
bude také očištěn. Třetí případ – jak sahal
té paní na koleno, ten se taky snad nějak vysvětlil, ale kdyby se náhodou do vlády vrátil, tak je připravena další paní, které sahal
úplně jinam než na koleno, takže se očistit
nikdy nemůže. Já to zobecňuji, tady vůbec
nejde o Jiřího Čunka, tady jde o ty věci okolo, jak snadné je se dostat k policejním spisům, jak snadné je v této republice odposlouchávat kohokoliv, že, pane majore?
A nikdo s tím nic nedělá, nikoho to neznepokojuje! Jeden poslanec dokonce říkal:
„Když nic špatného nedělám, tak mě přece
mohou odposlouchávat.“ Bylo by snad někomu z vás příjemné, kdyby vás odposlouchávali ve vaší rodině, kde si řešíte svoje
rodinné věci? To je velmi nepříjemné.
Vzpomeňte na příběh strážníků, kteří nic jiného nedělali, než koukali kamerou, protože se nudili, tuším v Plzni, že to bylo, někomu do okénka a bavilo je, jak se tam oni
večer baví. A byla z toho veliká aféra, ochrana osobních údajů apod.
My jsme jediná země, kde se dozvíte rodné číslo, všechny osobní údaje a máme na
to tady celý úřad. To je obchodní rejstřík
a katastr nemovitostí. Neuvěřitelná věc, my
tady máme ochranu osobních údajů, kde
kdo se o vás dozví cokoliv. Já řeknu jeden
krátký příběh, který se mi stal. Jakýsi zmetek si na mě otevřel dvě telefonní čísla, nebudu jmenovat tu společnost, abych ji nepoškodil a mně přišla faktura za čtyři tisíce.
Když jsem se podivoval a šel jsem do té firmy, protože ač je to firma telefonní, neměla
telefon, když jsem se zeptal, proč nemají telefon, řekli mi: „Aby lidi neotravovali.“ To
mě opravdu dojalo. Takže jsem tam musel
jít osobně a jejich vysvětlení bylo: „Podejte trestní oznámení na neznámého pachatele, tím se věc vyřídí. Já jsem to odmítl, protože mně nikdo nic neudělal, on znal jenom
mé jméno, nic jiného, všechno ostatní bylo
špatně. Druhá verze byla: „Tak zahoďte ty
faktury.“ Říkal jsem: „Když zahodím ty faktury, tak přijde upomínka, pak exekutor. Tudy cesta také nevede.“ Tak jsem firmě napsal, nakonec asi po měsíci řekli, že tedy to
reklamovali, zavinila to firma, která vozí ty
smlouvy, protože si nezkontrolovala, komu
tu smlouvu dává, a já jsem od nich měl dostat písemně, že už to můžu pustit z hlavy.
Dodnes to nemám, takže pokud to nedostanu do týdne, oni to určitě slyší, tak zveřejním, která telefonní firma to byla. Tak to byl
jenom jeden takový příklad ze života.
Další příklad s Pavlem Bémem. Zkuste si
teoreticky představit, že Pavel Bém platí nikoliv 22 000 ale 54 000 za měsíc, což je taková nějaká suma, o které si realitní kanceláře říkaly, že je správně. V tom případě
ovšem přijde někdo jiný a řekne: „No jo,
Bém, tak pozor, to je 54 000 nájem, teď ta-
POLITICKÁ DISKUSE
ky v tom baráku, svítíš, topíš, tobě to nevychází, ten primátorský plat ti na to nestačí,
jak ty to děláš.“ A Pavel řekne: „Tak já většinou chodím po těch recepcích, tam se najím, tak my celkem ty náklady nějak zvláštní nemáme.“ Ale ono to vůbec není směšné.
Ono je to o tom, že se očistit v tomto smyslu nedá. On už tady ani tomu nikdo nevěří,
že by Pavel opravdu mohl mít kamaráda,
který by mu opravdu půjčil ten dům. Já jsem
se ptal jednoho kamaráda, kdyby se mi rozbilo auto, jestli by mi půjčil auto, protože
má autobazar, říkal: „Bez problému ti ho
půjčím na týden a nic nechci.“ On nic nechce. To je pro nás nepředstavitelné. No, určitě něco musel chtít, přece by to zbytečně
nedělal. A takto tady žijeme a přitom nám
unikají ty důležité věci, které jsou podstatné, těch se nedočkáme.
Já bych se vrátil k tomu serióznímu. Ona
tady je realita, ta realita ale není úplně nejlepší. Já nesouhlasím s Hynkem, jak je to
bezvadné, jak je koruna silná. V tuto chvíli, dámy a pánové, státní dluh nebo veřejný
dluh ČR, nebudu přesný, se pohybuje někde kolem bilionu korun českých, to je pro
veřejnost samozřejmě naprosto nepředstavitelná suma, vypadá skoro jako jedna koruna, jeden bilion, je třeba si k tomu napsat
ty nuly. Zadluženost domácností byla před
měsícem, tuším, asi 660 miliard a jsem přesvědčen, že hned po vánocích dosáhne bilionu, protože masáž, která se odehrává
v těchto dnech, kdy si můžete koupit Fabii
za 3000,– splátky, samozřejmě to RPNS je
tam napsáno takovým malým písmem, je
tam 17 %, 25 % a veřejnost je masírována
tím, že vlastně když má stát dluhy, proč já
bych se nezadlužil. Jestli si někdo myslí, že
americké hypotéky se nás netýkají, tak se
hluboce mýlí. Jestli si někdo myslí, že nás
nepotká recese, tak se mýlí, protože cyklus
je cyklus. Minulý týden oznámily zprávy, že
v USA se přibližuje automobilový průmysl
recesi a my jsme se radovali, Škodovka má
zatím rekordní tržby. Co když tomu tak ne-
97
bude věčně? Kolik lidí je navázáno na automobilový průmysl? Kdyby náhodou došlo
k nějakému poklesu, tak se to dotkne v podstatě několika desítek oborů. Dámy a pánové, ten náš hospodářský růst je z valné části na dluh, ledva jsme schopni splácet úroky
státních dluhů, natož jistinu. Já jsem mimochodem navrhoval, aby veškeré dotace
až do roku 2013 byly věnovány na splátku
státního dluhu, abychom to vyrovnali. To samozřejmě chápu, že to možné není. Můj druhý návrh byl, abychom je všechny věnovali
na výstavbu infrastruktury a ty peníze by na
to nestačily. Abyste nepodléhali iluzi, ono
to také vypadá, kolik těch peněz přijde, ale
ono to žádné závratné číslo není, ani za ty
všechny peníze by se nestačily ty zdevastované silnice opravit.
Co je náš problém, že neumíme občanům
vysvětlit ten stav, který je. Že vlastně žijeme na dluh a já jsem vždycky rozčilen, a ať
se Aleš Michl nezlobí, on často vystupuje
v televizi jako analytik, Raiffeisen se nějak
spojili, tuším, s eBankou, ale to není podstatné. A ti analytici, kteří půjčují peníze,
ří- kají: „Nebojte se, zadlužujte se, jsme stále ještě méně zadluženi, než ti ostatní.“ Ale
myslíte si, že je normální, když rodina, která má měsíční příjem 30 000 Kč, splácí
23 000 Kč na půjčkách? Stačí sebemenší
výkyv – nemoc, propuštění ze zaměstnání
a ta rodina se dostane do neřešitelné situace. A co myslíte, že se stane? Zajde na radnici a řekne: „Přišel exekutor, nemám kde
bydlet, pane starosto. Vy jste tady přece od
toho, proto jsme si vás zvolili, takže nějaký
byteček kdyby byl.“ A pokud přijmeme evropskou listinu práv, kde není právo na byt,
ale nárok, tak tady budeme za chvíli stavět
tisíce sociálních bytů, pro některé to bude
zajímavé, protože to budou velmi zajímavé
stavební zakázky. Ale ti lidé, protože tak byli vždycky zvyklí, věří tomu, že se o ně někdo postará. Ujišťuji vás, že nepostará. Postarat se umíte o jednoho, o deset, o padesát,
ale neumíte se postarat o padesát nebo sto
98
tisíc, to už je velký problém, který my řešit
neumíme. Takže to je jedna z věcí, které by
měla ODS donekonečna opakovat. Nežijme
nad poměry. Já jsem navštívil mnoho zemí,
byl jsem tam v rodinách. Je neuvěřitelné,
jaká je úroveň vybavení českých domácností. Já jsem měl předevčírem, budete se
divit, besedu se žáky ze 3. třídy, měl jsem
je pozvané na radnici, měl jsem radost, úžasné děti, než se zkazí, byly bezvadné, bezvadné otázky a já jsem se jich ptal, co si přejí k Vánocům. Nejprve jsem se ptal, kdo má
mobil. 28 dětí ze 30 má mobil. Což mě zaujalo. Kde jsou ti chudí? Když jsem se jich
zeptal, co chtějí k Vánocům, tak mi říkali
věci, které jsem nevěděl, co to je. Mobil, to
jsem ještě věděl, MP3, to už jsem taky věděl, ale PSP, to jsem tedy nevěděl. Už to vím,
PSP to je taková hra a ona stojí 5000 Kč.
Několik jich řeklo, že by chtěli notebook a já
jím říkám: „Jaká je šance?“ Samozřejmě
stoprocentní. Rodiče, i kdyby měli sami sobě utrhnout, tak nemohou připustit, aby děti vypadaly ve třídě jaksi méněcenně, takže
dostanou MP3, dostanou PSP, dostanou notebooky, ale dostanou je často právě na ten
úvěr. Půjčka na telefon, nic neplaťte, jenom
dopravu a už to máte. Takže taková je situace České republiky.
Zažili jsme velkou aféru s rozpočtovým
určením daní. Pavel ví, co jsme si kolem toho užili, jak paní Jurenčáková vyvolala obrovskou nenávist malých obcí vůči velkým
městům. Ve skutečnosti je to úplně jinak.
To není spor státu, měst a obcí. To je špatně systémově. Je naprostý nesmysl, aby
obec, kde padá hodně sněhu, chtěla vyšší
RUD a říkala: „Na jižní Moravě tam se mají, tam sníh moc nepadá.“ Ale to říkají jenom do té doby, než přijdou záplavy. Kde
pak zase na té Moravě říkají: „My jsme měli větší RUDéčko, vždyť co vy, vy tam máte
sníh, ten roztaje. Co my, my tady máme
všechno vytopené.“ A takové Vrchlabí, dámy a pánové? To je na tom úplně špatně. Ti
mají záplavy a ještě sníh. Ti by museli mít
trojnásobné RUD. Takže tudy cesta opravdu nevede, ani podle plochy obcí a podobně. Cesta vede jedinou cestou. Zavedením
komunální daně, ponecháním peněz obcím,
a ať oni zodpovídají, ať si sami rozhodnou,
co budou nebo nebudou upřednostňovat.
A to je jedna z možných věcí, kterou by ODS
měla prosazovat. Samozřejmě, a říkám to
v dobrém, pan ministr Kalousek trošku fandí menším obcím, protože se naivně domnívá, že tam je jeho voličské jádro. Domníval
se tak, i když sebral předsedům výborů automobily Škoda, které pak stály na dvoře
a musely se prodat, ale voličsky mu to nic
nepřineslo. Je to velká chýra.
Lidé sice trošku závidí, ale moc ne. Lidem je v podstatě jedno, kolik bere premiér nebo jestli jezdí lyžovat. Lidi zajímá,
kolik berou oni, samozřejmě. A je potřeba
toto lidem vštěpovat, ne tu závist, ať má on
méně než já. Ne. Ať dělám všechno pro to,
abych měl také tolik, ale to se nám zatím
příliš nedaří.
Já se dostanu k další věci, ještě složitější, a to je Lisabonská smlouva. Mnohé tady
bylo řečeno. Mě ani tak neznepokojuje ta
sama smlouva, ale velmi mě znepokojuje
Evropská listina práv a svobod, a tuším, proč
Britové byli tak chytří. Oni jsou větší než
my. Všimněte si, že oni jezdí vlevo. Já jsem
tu teď měl delegaci německých poslanců
a velmi jsem je hecoval, aby v Evropském
parlamentu, a prosím i naše europoslance,
aby rozjeli tu aféru, protože není přece možné, aby jedna země Evropské unie měla privilegium, a když tam přijdete a je tam kruhový objezd, tak jste z toho úplně hotoví.
Tam to všechno jezdí jinak než tady. Tam
se rozhlídnete vlevo a zprava to do vás
práskne. Takže tady je pro eurofily obrovský prostor a určitě se na tom vyzkouší stabilita, jestli tedy Britové na to přistoupí. Oni
si velmi chytře vybojovali výjimku, že pro
ně ta Evropská listina práv neplatí. Není to
tak úplně zadarmo, spekuluje se o tom, že
Tony Blair bude prezidentem, ale ne Britá-
POLITICKÁ DISKUSE
nie, tam to nejde, tak šup, bude prezidentem
naší federativní socialistické republiky Evropa. A jsou tu další kandidáti, pan Schröder,
pan Kušnar, jenom se hledá, co bychom komu za flíček dohodili. Mimochodem ti němečtí poslanci nebyli nadšení, při kouření
říkali to samé, co si myslíme my, ale navenek říkali, že je to bezvadné, že nás konečně přehlasují. Že to je cíl cvičení. Že ty velké státy přehlasují ty malé. Já vím, že je to
velmi nepraktické, aby bylo jednomyslné
hlasování, to je složité. Ale ta složitost brání právě tomu, aby se v Evropě nemohla zavést konstrukční rychlost automobilů 162
km/h, což je mimochodem, nemýlím-li se,
přesně přepočet z mílí. A rychlost v obci 30
km/h, protože někteří komisaři přišli na to,
že při třiceti je opravdu ta jízda bezpečná,
ty úrazy nejsou příliš vážné a skoro vždycky se dá zastavit. Jestli vám to připadá směšné, tak si vzpomeňte na některé návrhy, které zkraje vypadaly směšně a najednou se
pak ukázalo, že platily. Evropa už připravuje směrnici. Dnes to vysílal rozhlas. Protože biopotraviny skoro nikdo nekupuje, tak
je třeba to nařídit rovnou směrnicí, že v jídelnách, v nemocnicích a všude budou. Tuším, že v Poslanecké sněmovně prý už to
prodávají, nikdo to nechce a večer to vždycky zase odnesou, protože to nikdo nekupuje. A dokonce ti farmáři, co to pěstují, by
chtěli, kdyby stát mohl třeba udělat takové
ty ekofarmy a ty jim pronajmout a oni by to
pak prodávali, aby to někdo kupoval. Podobně pan Veleba, ten mě vždycky dojímá.
Já jsem nestihl ten Václavák. On vždycky
už je skoro na umření a pak rozdává klobásy nebo jitrnice na Václaváku. A když může vyvézt mléko do Rakouska nebo do
Německa, tak to samozřejmě udělá. Teď nás
straší vepřovým. Kdyby všichni naši zemědělci od zítřka přestali chovat vepře, tak vás
ujišťuji, že se ho v supermarketech bude
prodávat pořád stejně, protože vepřového je
tolik na světě a možná bude levnější než to
naše. A je potřeba toto na rovinu říkat, pro-
99
tože oni si zvykli jaro, léto, podzim, zima.
Buď prší – to je špatně – dejte dotaci, neprší – taky dejte dotaci – vždycky dejte nějakou dotaci. Já nebudu dávat žádné usnesení, ale vážně vyzývám poslance a senátory
ODS, aby zvažovali, zda dají, či nedají podporu Lisabonské smlouvě. Není to tak, že to
je proti vládě. Samozřejmě premiér podepíše, když jsme se zavázali, ale premiér neumí zaručit, a žádný premiér, zejména v zemích, kde je referendum, přece neumí
zaručit, že bude smlouva ratifikována. Stalo se snad něco Francii? Stalo se snad něco
Nizozemsku? Jestliže jsme plnoprávným
členem Unie, tak ANO má stejnou váhu jako NE, jestli tomu tak není, tak tam nemáme co dělat. Říci ANO má stejnou váhu, jako říci NE. A jak tady bylo řečeno, ta
smlouva není na rok, ani na dva. Ta nás zavazuje na desetiletí. A já bych také nerad,
aby se mě můj vnuk ptal: „A dědo, proč jste
to tedy udělali, když to takhle dopadlo?
Když ta říše dobra nakonec zkrachovala?“
Prostě to není možné. Je evidentní, že takovýto celek se uřídit nedá. Je to příběh každé megafirmy, která skončí krachem, protože se nedá uřídit. Ani Unie se nedá uřídit,
pokud nenecháte těm jednotlivým článkům
alespoň minimální svobodu, a že to tak být
nemůže, to je evidentní. Evropa bude chtít
jednotnou daň, žádných patnáct procent, třicet, třicet dva? To není možné, aby jeden
stát měl patnáct, přece to je logický vývoj,
pokud dojde k tomu, že to bude federace,
a všechno k té federaci, samozřejmě, směřuje. A pak ta federace sama sebe zahltí.
A pak už je tady jenom Čína, Indie a pak už
se jenom budeme divit. Mě přesvědčil včera pan Barosso, který poskytl rozhovor jakýmsi českým novinám, a řekl tam: „Kdo
podepíše, musí ratifikovat.“ Tím mě přesvědčil, že nejsme ve svobodné unii, protože to tak není. Může podepsat a nemusí ratifikovat. Takže já moc prosím, ještě je na to
prostor. Já mám jiný názor. Já si naopak
myslím, že kdyby Česká republika byla prv-
100
ní, kdo nebude ratifikovat, tak by se přidali. Oni se všichni bojí. Já věřím, že v tomto
sále je mnoho lidí, kteří si myslí totéž. Ti
němečtí poslanci mi na chodbě řekli, že si
myslí totéž, ale že se to bojí říct, jako se
mnozí z nás bojí říct, že se možná otepluje,
ale málo.
Já jsem panu ministrovi Bursíkovi nedávno řekl, že uhlí je obnovitelný zdroj. A já
na tom trvám. Jenom to trochu déle trvá. Ale
to je právě ten problém, že my se pohybujeme v tomto našem krátkém horizontu. Jak
kdo, já mám vředy tak nějakých 62 let, někteří 80 let, ale pořád je to málo. Jsme takový maličký úsek těch dějin a my se tady
snažíme predikovat a ono to není vždycky
tak nevinné, že? Oni jsou v tom také velké
peníze, že? Vzpomeňte na ty točící elektrárny. To je úžasná věc. Jediné perpetuum mobile je větrná elektrárna. Tu připojíte na síť
a ty dotace jsou tak velké, že ještě pořád vydělává. Nic lepšího jsem ještě neviděl.
Pak jsou tady evropské dotace, naše modla. Ministři padají kvůli tomu, že nepřipravili správně naše dotace. Zkusme se zamyslet, jak to asi dopadne. Když bude dotací
dost, tak to povede k tomu, že některé obce
si řeknou, to je bezvadné, postavíme aquapark. Obec 400 lidí postaví aquapark, v roce 2014 skončí dotace a roční náklady aquaparku, myslím ty mínusové, jsou 6 milionů,
rozpočet obce je 900 tisíc. Zřejmě vznikne
další iniciativa malých obcí za další přerozdělení RUD, protože nemají na ty všechny stavby, co všichni postavili, protože já nepřepokládám, že by ještě Evropa dávala
dotace na provoz. To zase takoví hrdinové
nejsou, tam to spíš skončí. Takže já varuji
před tím, a to nemluvím o tom, že špatné vyplnění dotazníku bude trestný čin, jak navrhuje naše ministerstvo spravedlnosti, aby
se s těmi penězi dobře hospodařilo. Všichni známe ty anabáze s vracením dotací. Teď
zrovna, tuším, Jablonec má vracet nějakou
docela pěknou sumičku za sportovní halu
a Evropa má 10 let na to, aby našla chybič-
ku, a co je lepšího než takzvaná obratná
dotace. Víte, co je obratná dotace? To dáte 10 milionů, najdete chybičku, vezmete
20 milionů, protože tam se platí ještě jednou tolik, a dáte dvě dotace 10 milionů. To
je takové letadlo. A vy jste pořád jako ten
hodný strejda, který vlastně pořád dává peníze a ti lidi na to slyší, jak je to bezvadné,
že máme ty peníze. Takže já bych velmi varoval, jak bude s těmi dotacemi nakládáno
a já to budu mít nejtěžší, protože my do nich
nejdeme, protože máme všechno hotové
a my jsme tam nenašli nic.
Vzpomenu na čističky, to je dobrá kauza.
Nebyli jsme to my, kdo se zavázal, že do
2010 vyčistíme obce do 2 tisíce obyvatel,
a ejhle, Francouzi, kteří nás kdysi donutili
uzavírat smlouvy na 20–30 let s francouzskými společnostmi, teď říkají: „Tak takhle
to nepůjde. To je na moc dlouho.“ Tehdy,
když jsme je uzavírali, nemyslete, že to uzavřete na 4 roky do toho žádný investor nepůjde, to nemá žádnou jistotu. Tak jsme je
uzavřeli, a teď říkají: „Ne takhle to nepůjde.“ Ono to není tak nevinné, víte, o čem
to je? To je moc dobrá věc. My je teď vypovíme, abychom dostali na ty čističky a ti
Francouzi nám vyúčtují penále, takže dostanou zase peníze zpátky. Geniální tah.
A my na to koukáme a nevíme, co s tím, protože jsme se tak zavázali. A my jsme se zavázali k lecčemus, k čemu bychom se dneska asi už nezavázali, kdybychom bývali byli
věděli.
Poslední dva body – volba prezidenta.
A teď opravdu vážně. Pravděpodobnost zvolení profesora Švejnara prezidentem České
republiky je stejně vysoká, jako pravděpodobnost, zvolení mě europoslancem za Albánii. Volba prezidenta Klause. Pavel mi to
odpustí, já si myslím, že to usnesení pražského regionu bylo nadbytečné. Nadbytečné z toho důvodu, že volba Václava Klause
prezidentem České republiky je jistá. Já
vám zkusím vysvětlit proč. Je to velmi jednoduché. Je skupina, jako jsme my, která
POLITICKÁ DISKUSE
podporuje kandidaturu. Pak je skupina, která by ji podporovala, ale z různých důvodů
se jí do toho nechce. A pak je skupina, která vůbec nemá Václava Klause ráda a byla
by radši, kdyby byl prezidentem kdokoliv,
jenom ne on. Ale problém je v něčem jiném.
V tuto chvíli v České republice není vygenerován žádný kandidát, který se může
čestně postavit Václavu Klausovi. To je ten
problém. Já jsem přesvědčen o tom, že i ti
poslanci a senátoři, kteří Václava Klause
takzvaně nemusí, si to vyhodnotí a svůj hlas
mu dají. Jiná situace nastane po tomto dalším období, kdy samozřejmě máme vygenerovaného kandidáta, a to je Livie Klausová,
takže to radši ani neříkám, protože ono to
bude tak, že bude zvolena a Václav Klaus
zůstane prezidentem další období. To je teď
taková móda, a hlavně konečně bude prezidentkou žena, splní se všechny naše dokonalé sny. Já jsem opravdu hluboce přesvědčen, že Václava Klause zvolíme prezidentem, je to ostatně i přání většiny lidí
v České republice, a zmíním ještě přímou
volbu. Kdykoliv budeme mluvit s někým
o přímé volbě starostů, prezidenta, ptejte se
ho na B a C, ostatní je podvod. Přímá volba
sama o sobě, ať je to starosta, prezident, nemá žádný význam, když nevyvážíte to ostatní, to znamená kompetence, ať je to u prezidenta nebo u starosty. A to je ten složitý
příběh. Na tom složitém příběhu se to vždycky zasekne. Jak to vyvážit? Ale samo o sobě horovat je jenom takové politické gesto,
které tak vypadá, můžeme si to rozhodnout
sami, je to bezvadné, o ničem jiném to není. Takže opakuji znovu, já jsem přesvědčen, že Václav Klaus bude zvolen prezidentem republiky.
Vláda pracuje mnohem lépe, než to
„z vonku vyzerá“. Mnohem lépe. Uvědomte si, v jaké situaci. Je v situaci reformy, ministři nemají čas jezdit a přesvědčovat, ale
co by měli udělat, přesvědčit nás ostatní
a přehodit to na nás, abychom my vysvětlovali. Zaprvé v členské základně, že nejhor-
101
ší, co vás může potkat, když přijdete na nějaké místní sdružení a tam si připadáte jak
na schůzi socanů, když je slyšíte, co tam říkají. To tam jenom koukáte. Říkáte si, jsem
na jiné schůzi, jako já dneska v tom kině.
My jsme ti, kdo to musí odargumentovat.
Řeknu zase jednoduchý případ. Za porod se
budou platit poplatky, lidi jsou vystrašení.
Ale já nevím zpaměti, kolik činí porodné
teď, protože ono se to pořád mění, ale jsou
to řádově desetitisíce. Je to víc než deset tisíc. Sedmnáct tisíc. Takže poslouchejte znovu, sedmnáct tisíc dostanu, zaplatím poplatek v řádu stokorun. To bude hrůza. 30 Kč
zaplatím, když normálně každý měsíc kupuji Wobenzyn za patnáct stovek. Já tedy
ne, ale vidím to v lékárně, když si tam jdu
pro nějaké kapky, kolik peněz lidi utratí za
nějaké doplňky, které viděli v televizi. Protože tohle pomůže. Teď momentálně nevidíte, kupte si nějaké ty kapky do očí a uvidíte! To jsou všechno přípravky, které nejsou
léky, ale kupují se. Takže je potřeba paralyzovat toto strašení.
Já jsem kdesi řekl, že po novém roce se
nic dramatického nestane. ODS není vláda,
která zlevňovala či zdražovala. ODS už tady, zaplať pánbůh, neřídí cenovou politiku,
kolik co bude stát, ale vysvětlovat tyto věci
může. Tam já vidím náš největší problém,
že neumíme dosti přesvědčivě vysvětlit,
o čem je ta reforma, že je právě o tom, abychom se z těch dluhů vymotali, protože, když
se z nich nevymotáme, tak to bude jednou
pro někoho velmi obtížné. Budeme ve stejném kolečku jako ten zadlužený člověk, už
to nepůjde, už ani snížením mandatorních
výdajů a drastickými opatřeními nebude
možné ty dluhy zlikvidovat.
Druhá věc, kde máme obrovský prostor
i v koaliční vládě. Ani jeden z koaličních
partnerů není pro. Další zaplevelování naší
legislativy pro narůstání byrokracie, tam
jsou všichni v naprosté shodě. A proč to tedy, probůh, neděláme? Podívejte se na legislativní plán práce vlády, na program Pos-
102
lanecké sněmovny, na program Senátu, a to
nemluvím o obecních vyhláškách, které
nám rostou jako houby po dešti. I naši milí
starostové, kteří mi nadávají, co to tam přijímáte v tom Senátu, tak každý má 26 až 28
vyhlášek. Jednou reguluje alkohol v pytlíku, pak sekání trávy, v neděli se nesmí tohle. Chodíte spát v deset hodin, protože pak
to vadí. Takže se chovají stejně. On má každý radost, kdyby mohl někoho regulovat
a velet tomu a rozhodovat o tom člověku, aby
nám tady v tom nedělal žádný nepořádek.
A to panuje od vlády, až po posledního starostu. Takže tam vidím obrovský prostor. Dá
se redukovat. Teď byla konference v Senátu o bodovém systému. Všichni se shodli na
tom, že to tak dál nejde, že bylo 580 pozměňovacích návrhů. Na novelu teď bude
1500 pozměňovacích návrhů. Oni totiž jsou
dvě komise. Každá komise je smrt. A tady
jsou dvě komise, ve kterých jsou policisté
a Centrum dopravního výzkumu a autoškoly. Výsledek tedy bude zjevný.
Abych skončil optimisticky. Netrapme se,
nebo se utrápíme. Opravdu je to mnohem
lepší, než se vám zdá?!
Hezké Vánoce.
Vážení kolegové,
pan prezident Beneš ve svém životopise
napsal: „Podepsal jsem smlouvu se Sovětským svazem a nevím, zda jsem udělal
dobře.“
Pan předseda Topolánek má v prosinci
podepsat smlouvu se Svazem evropských socialistických republik.
Hodně štěstí, pane Topolánku.
René Franěk
předseda MS ODS Chleby
Jiří Payne
člen OR ODS Praha 2
Dobrý večer,
zdá se, že jsem vyvolal diskusi mezi některými kolegy o tom, zda máme mít nebo
nemáme mít rádi rozpravu. Upřímně řečeno nerozumím tomu, proč se někdo rozpravy bojí, protože pokud má své názory podložené argumenty, určitě není čeho se bát.
A na druhé straně, já jsem hluboce přesvědčený, že všichni, kdo chtějí diskutovat
v ODS, tak směřují k tomu, abychom dělali lepší politiku. Já nevěřím na to, že tady
máme někoho, kdo se snaží ODS uškodit.
Problém je v tom, že máme nějakou politickou filosofii a ta nám říká, co je dobré
a zlé. A teď se ale lišíme ve filosofických
názorech a to, co pro jednoho vypadá, že je
dobré, tak pro druhého tak dobré není,
a proto potřebujeme diskusi, abychom si tyto věci mohli vyjasnit. Mimochodem, slyšel
jsem tady dnes ráno citovat preambuli našich stanov, kde se říká, že hlavním úkolem
naší strany je umožnit svobodnou soutěž názorů. Svým způsobem podstatou demokratické politiky je právě to, že správnost argumentů, správnost filosofické reflexe toho,
co se kolem nás děje, prověřujeme právě
v diskusi a rozpravě. Není žádná jiná cesta, jak se dobrat pravdy, nikdo z nás nemá
pravdu. Teprve po té diskusi můžeme říct,
že jsme dospěli k nějakému stanovisku. Na
druhé straně, nevěřím tomu, že diskuse může uškodit, ať už diskutujícím nebo ODS
POLITICKÁ DISKUSE
nebo kterékoliv jiné straně. Mimochodem
není pravda, že by ve stranách v Americe,
v Německu nebo někde jinde, že by tam
žádná diskuse nebyla. Proč je ta diskuse
podstatná? Slyšeli jsme tady od Petra Nečase, že je důležité, abychom si uvnitř
v ODS vydiskutovali věci, aby to nešlo přes
média. Problém je, že nevím, jak to mám
vydiskutovat.
Před nedávnem cestou z nějakého sněmu
mne zastavil jeden kolega a říkal: „Prosím
tě, já mám takový nápad, takovou iniciativu, já bych potřeboval, aby se to dostalo někam do vedení ODS.“ Ale jak se to dá udělat? Znáte nějaký takový postup? Svým
způsobem, když tady byly výzvy, že máme
vytvářet teamovou spolupráci, tak já jsem
hluboce přesvědčen, že ten team, o kterém
hovoříme, jsou všichni členové ODS a smyslem politické strany je, abychom využili potenciálu, který máme, aby všechny dobré
nápady, které se zrodí mezi našimi členy,
aby se zakomponovaly do naší politiky.
Druhý smysl diskuse je v tom, že politik,
který má nějakou exekutivní odpovědnost
tím, že je vázán k odpovědnosti a že se zodpovídá v diskusi z toho, co dělá. Tak se bráním programovým kotrmelcům. Bráním se
tomu, aby ten člověk jeden rok říkal něco
a druhý rok říkal něco jiného. To je rozdíl
oproti diktátorským režimům, ve kterých se
diktátor rozhodne, tak druhý den to udělá
a už se nemusí nikoho ptát.
103
Další věc je, abychom v diskusi reflektovali, co děláme, protože je jasné, jak tady
mnohokrát zaznělo, že musíme dělat programové kompromisy, protože máme koaliční partnery a protože realita nás do nějakých kompromisů nutí. Na druhou stranu,
my bychom měli v diskusi odhalit, kde v naší politice děláme chyby z vlastního rozhodnutí, z vlastní nedbalosti, z vlastní nedůslednosti, kde ustupujeme z našich
politických zásad. Smyslem té diskuse je
posoudit náklady a výnosy toho, co děláme.
Já uvedu příklad: Nejsem si jistý, zda finta,
že se z exekutivy dostane nějaký zákon do
Parlamentu a v Parlamentu ho někdo překládá místo ministra a snažíme se tím něco
urychlit, zda to je cesta, která nám pomáhá.
Když se tímto způsobem například předloží vyvlastňovací zákon s vědomím toho, že
v preambuli stanov máme, že prostě to je
věc, která je pro nás tabu. Je to už podruhé,
kdy v ODS naši kolegové podporují vyvlastňovací zákony. Uvedu jiný příklad. My
bychom potřebovali mít dostatek času, dostatečný prostor na to, abychom zvážili, jestli Lisabonská smlouva znamená fatální podpis na desetiletí dopředu, ze kterého už není
cesta zpátky, je to nakročení do nakloněné
roviny, která už jde jenom dolů. Anebo jestli je to tak, že vlastně o nic nejde a můžeme to s lehkým srdcem podepsat a vlastně
se nic neděje, protože jestli platí to první,
pak to nelze v rétorice vyvážit tím, že říkáme, my to musíme podepsat, abychom mohli dělat naše nepatrné reformy. Ty reformy
jsou záležitostí jednoho, dvou, tří let, ale tohle je závazek na příštích sto let, který poznamená dějiny této země. A také by se nám
mohlo stát, že jednou bude někdo vzpomínat na tento podpis a bude říkat – no to je
takové podobné, jako když Hácha podepisoval kapitulaci. A jestli náhodou nám nestojí za to, radši se teď zachovat čestně před
dějinami a obětovat nějaké reformy, které –
stejně si nejsem jistý, jestli dokáží vyvážit
to, k čemu chceme nakročit – já neříkám,
104
že to tak je, ale říkám, že o tom musí proběhnout podstatná rozprava a že teď neproběhla.
Jiná otázka. Schengenská smlouva, slyšeli jste, že to je priorita, já nevím z čeho to
vyplývá. Já jsem hluboce přesvědčen, že to
je proti zájmům České republiky. Pofiderní pocit rovnoprávnosti na hranicích a není pravda, jak říkal ministr Langer, že my
musíme chodit kolonkou neevropských občanů. My chodíme na občanský průkaz bez
pasu a chodíme evropskou bránou. Já si
myslím, že to je diskriminace, že by to měl
Ústavní soud nebo Soud pro lidská práva
zakázat, protože všichni lidé jsou si rovni
před zákonem, všichni mají chodit jednou
celnicí, ale budiž. Ale já si nejsem jistý,
jestli ten pocit, když tam jdu s občanským
průkazem, tak mě to netrápí, že ho ukazuji. Na druhou stranu jsme připraveni, že se
všechny parciální migrační tlaky z celé Evropské unie promítnou na našem území?
Jsme připraveni, že kriminalita, která u nás
dosud nebyla a na kterou nejsme připraveni, naši policisté nemají jazykové znalosti,
aby tu kriminalitu zvládali, že se nám celá
tato kriminalita z celé evropské unie sečte
na našem území? Je to to, co chceme? My
za svobodu neukazovat občanský průkaz na
hranici zaplatíme svojí svobodou. Svobodou
podstatnější, protože někde v evropském
počítači téměř bez možnosti, abychom si to
kontrolovali, o nás budou vedeny údaje,
které si nedovolili evidovat ani komunisté.
Uvedu další příklad. Neměli bychom diskutovat o tom, zda dopravní zákon není experimentem, který byl naprosto nepřipravený, nezvládnutý, že taková změna má mít
čtyřletou legisvakanci, že se má zákon
schválit, ale začne platit až za čtyři roky,
abychom si rozmysleli, jak to bude fungovat, abychom se na to připravili. A není to
tak, že vlastně nepromyšlená změna zákona zabila 200 lidí, kteří nemuseli umřít?
Teď se to svádí na to, že policie nepracuje,
jak má pracovat, ale policie pracuje stejně
jako vloni a předloni. Silnice jsou rozbité
jako vloni a předloni. Kvalita aut je stejná
jako vloni a předloni. Změnil se jenom zákon a zemřelo 200 lidí zbytečně. O tom si
myslím, že bychom měli vést debatu. Já netvrdím, že mám pravdu, ale tvrdím, že je povinností vedení strany umožnit diskusi
o těchto věcech. Poslední věc. Svobodná
soutěž názorů a řízená diskuse je takový
rozdíl jako mezi plánovanou a tržní ekonomikou. Proto prosím členy Výkonné rady,
aby pečlivě zvážili, zda bychom neměli mít
na diskusi daleko větší prostor, a měla by
to být diskuse, která vyústí do programových
bodů, které nás povedou v příštích letech.
Miloš Vystrčil
hejtman kraje Vysočina
jsem hejtmanem Vysočiny a jsem moc
rád, že vás za Vysočinu mohu pozdravit.
Nebojte se, nebudu mluvit o nemocnicích
a nebudu mluvit ani o tom, co jsem si tady
připravil a napsal. Řeknu pouze asi tři vě-
POLITICKÁ DISKUSE
ty. My na Vysočině vnímáme naši stranu kromě toho také tak, že je představitelem nebo
symbolem řádu, pořádku, dobré organizace
a dodržování pravidel.
Prosím, udělejme s tím něco.
Ivo Strejček
poslanec EP
Pěkný podvečer, dámy a pánové.
Můj předřečník byl předseda mého regionu a můj hejtman, tak já bych teď měl vystoupit nějak hodně loajálně a posílit jeho
slova a to, co tady řekl. Já ale promluvím na
jiné téma. Na téma, které tady v posledních
chvílích hodně rezonuje, a to je Evropská
ústavní smlouva, která se sice Evropskou
ústavní smlouvou nejmenuje.
A přesto mi dovolte, abych nezačal možná svým výkladem k této záležitosti, ale
abych pokračoval v tom tónu, který nastolil pan senátor Kubera, a bavil jsem vás tady zkazkami z toho, co se v Evropské komisi vaří a co se v Evropském parlamentu
schvaluje.
To všechno je pravda.
To, že nová takzvaná „Reformní smlouva“
přenáší pravomoci České republiky na bruselskou úroveň, je taky pravda. Že si celý
tento dokument nikdo z nás v tomto sále ne-
105
přejeme, je taky pravda. O tom se nemusíme v žádném případě spořit. Jenom si pojďme říct, v jakém prostoru se pohybujeme.
A já se tady pokusím sfouknout pel, který
tady, možná velmi zdařile, vytvořil David
Cameron, předseda britské Konzervativní
strany, který tady vystoupil velmi dobře,
a sál oprávněně roztleskal.
Máme v našich názorech na tuto smlouvu
v Evropě, v Evropské unii spojence?
Nemáme. Nemáme! A já to říkám proto, říkám velmi zodpovědně. Protože jsem v posledním půlroce velmi často cestoval do Velké Británie. Byl jsem pozván na několik
panelů ve Velké Británii a mluvil jsem s britskými konzervativci. Byl jsem pozván na
jejich výroční konferenci v Blackpoolu. Nemáme. A to i přesto, že Britové, britští
konzervativci mají osmdesátiprocentní podporu obyvatel Velké Británie na organizaci
referenda a mají stoprocentní podporu médií.
Veškerá britská média jsou na straně britských konzervativců a podporují je v jejich
referendu, a přesto britští konzervativci do
referenda o nové Evropské smlouvě nejdou.
Zahraniční spojence nemáme.
Máme domácí spojence?
Domácí spojence teda nemáme už vůbec
žádné. A na rozdíl od britské politické scény nejsou naším spojencem ani média.
Naopak. Při jakémkoli náznaku jakékoli kritiky či polemiky nad tímto dokumentem nejsme schopni umístit žádný z našich textů
do jakéhokoli českého média. Slouží nám
k tomu námi vyrobené a námi spravované
webové stránky, které ale samozřejmě, tak
jako tisíce jiných webových stránek, téměř
nikdo nečte.
Budeme-li pořádat referendum, rozhodneme-li se v České republice k referendu,
pak dosáhneme několika žádoucích nebo
nežádoucích účinků. To záleží na tom, jak
se na tento problém díváme. Já se domnívám, že rozpoutáním veřejné debaty o referendu přijdeme o vládu. A záleží na tom,
106
i z debaty, tak jak jsme to tady před chviličkou slyšeli, záleží na tom, zdali takovou
vládu ODS nebo část ODS chce nebo ji nechce. Přijdeme o vládu, která spouští nějaké reformy, a já jsem hluboce přesvědčen,
že nebudeme-li pokračovat v těchto reformách v České republice – neboť klíč k těmto reformám leží u nás – v české vládě
a v rozhodování české vlády, tak můžeme
přestat s jakýmkoli reformním postupem
v České republice a dopadneme úplně přesně tak jako ve Francii. Nebudeme reformovat vůbec nic a až ten systém bude nereformovatelný a někdo se pokusí ho reformovat,
tak celá země proti němu bude stát a bude
to jeho velká reformní zkouška.
Já nevím, jestli dojde, jestli by na základě referenda o této smlouvě, mohlo dojít k rozkolu v ODS. Tím si úplně nejsem
jist. Ale jsem si naprosto jist, že dojde ke
sjednocení celé české politické scény proti ODS.
A pak mám poslední věc, která je pro mě
věcí velmi závažnou a velmi zásadní. Ona
tady dnes několikrát padla a já si ji dovo-
lím přesto zopakovat. Souvislost mezi případným referendem o evropské takzvané
„Reformní smlouvě“ a americkým radarem.
A spíše než americkým radarem říkejme docela poctivě, že možná více než americký
radar, tak chceme americkou politickou přítomnost v tomto regionu. A v případě, že se
pustíme, z mého pohledu, na tenký led referenda o evropské Reformní smlouvě, pak
v žádném případě nezabráníme referendu
o americkém radaru. A výsledek bude ten,
že prohrajeme a to prohrajeme díky našim
voličům, prohrajeme referendum o Evropské ústavní smlouvě, referendu o americkém radaru nezabráníme. To také prohrajeme. Takže německo-francouzská dominance ve střední Evropě nebude limitovaná žádnou politickou silou.
Já nenabízím žádný recept. Já jsem se pokusil pouze docela poctivě popsat to, co ze
své práce v Evropské unii, v Evropském parlamentu a ze svých cest po Evropské unii
vím a chci jenom říci, že můžeme do toho
jít zcela sami, ale jsme doopravdy velmi sami i v České republice.
ZÁVĚREČNÝ PROJEV PŘEDSEDY ODS
107
MIRKA TOPOLÁNKA
Úvodem chci poděkovat za diskusi, která proběhla, a ještě jsme měli několik hodin na ni čas. Nevyčerpali jsme je, protože byla kultivovanější, než jsem očekával
a než se těšila česká média. Za to vám děkuji. Diskuse patří k ODS, i když trvám
na tom, že jako zralá strana máme vědět, že patří spíše k volbám. Patří k tomu, abychom sami sebe prezentovali, abychom prezentovali svůj program, ale v situaci, ve
které jsme my, jsme opravdu měli demonstrovat jednotu. A my jsme ji demonstrovali, protože rozdílný názor v demokratické společnosti a v demokratické straně není přece nic nepřátelského, není něčím, co by nás mělo vzrušovat. Já jsem rád některé z vás po dlouhé době viděl a některé z vás jsem dokonce po delší době rád
slyšel. Škoda, že vás není slyšet tam, kde té diskusi sluší nejvíc, to je na místní, oblastní, regionální úrovni. A hlavně – a to si myslím, že je ten správný prostor a tu
výzvu přijímám – na ideových konferencích, které jsou jednoznačně ukotvené k jednomu tématu a kde se můžeme seriózně a připraveni bavit o konkrétních tématech.
Já jsem si předtím, než se pokusím o nějaké závěrečné shrnutí, udělal poznámky u těch projevů, které jsem měl možnost slyšet nebo ve kterých byl nějaký obsah,
který mě vybudil k reakci. Mirka Němcová má samozřejmě pravdu, že volební systém
může modifikovat politickou scénu a může zjednodušit ustavování vlád. My na systému, na kterém jsme se víceméně dohodli po volbách, pracujeme a Jiří Pospíšil ty
změny předloží. Ale měla by dodat to "B" a to je, že pro každou takovou změnu potřebujeme hlasy. Pro každou takovou změnu, pokud se bude týkat ústavy, dokonce
potřebujeme tři pětiny hlasů všech poslanců a všech přítomných senátorů. A my je
nemáme, to není nic defétistického, to neznamená, že bychom to vzdali, to není předem odpískaný souboj, ale chci, abychom věděli, že se to velmi snadno prezentuje, ale daleko hůř se to prosazuje.
Já nevím, jestli je dobré dělat všechny volby v jeden den. My přece víme, že tomu tak není, a proto se dělají v jiné dny, protože jedny volby ovlivňují druhé. Každé volby, komunální, regionální, senátní, poslanecké a já nevím jaké, všude na
světě mají rozdílný charakter. My spojujeme dvoje volby a už tak je to problém, že
senátní volby zapadají v těch volbách krajských, že ty krajské nakonec budou mít,
dejme tomu, centrální charakter a tím ovlivní i ty senátní volby a eliminují kvalitu našich osobností, které nasadíme v jednotlivých volebních okrscích, to tak prostě je. Vždy je něco za něco a jsem ochoten o tom vést diskusi, protože to je vážné téma.
K volbě Václava Klause – tady padlo spousta silných slov. Tady už někdo vzpomínal na to, jak to bylo minule. Já si vzpomínám, jak jsme seděli na grémiu, spočítali jsme hlasy a říkali jsme: „Pokusme se ustavit speciální vyjednávací tým, abychom Václava Klause dostali vůbec z prvního kola.“ To byl cíl. My jsme ani náhodou
neměli v tom startu ambici, v té situaci, která byla na politické scéně, Václava Klause s jistotou zvolit. My jsme chtěli přežít první kolo. To, že jsme tomu věnovali de-
108
sítky hodin práce a že jsme nakonec těch hlasů získali víc, než všichni ostatní čekali, ovlivnilo celou tu volbu definitivně až do třetího kola třetí volby. To první kolo, které jsme pracovali bez toho, že vy byste věděli, jak to probíhá, jaká je strategie, jaká je taktika. A ono to bylo úspěšné. Nechte nás, prosím, abychom naplnili
ten cíl, který je jednoznačný, a všichni víme, jaký je. Nechte nám, prosím, i tu strategii i tu taktiku. Tlačením na koaliční partnery dosáhnete jediného, oni ho prostě
nebudou volit. Já si myslím, že zde zaznělo dnes zcela jasně z úst jednoho koaličního předsedy, že jsou připraveni na to, co máme nachystáno, to je má návštěva klubu, návštěva prezidenta republiky a oni se jistě rozhodnou správně. Tlačit je jakýmkoliv usnesením kongresu, které je u koaličních stran nevymahatelné, je
naprosto nesmyslné. Cíl, strategie, taktika, to platí u všech ostatních otázek, které
zde byly diskutovány. Mě nepotěšilo, že Hynek Fajmon, který má samozřejmě pravdu v celé řadě otázek, prozradil i cíl i strategii i taktiku: To se teď samozřejmě bude velmi špatně pohybovat v tom terénu.
Já jsem se snažil ve svém vystoupení neházet ještě více písku do soukolí už tak
problematické situace v poslaneckém klubu. Myslím si, že i Vlastimil Tlustý, řekl
bych, ustál tu pozici. I když to jeho vystoupení samozřejmě bylo velmi chytré, velmi sofistikované, jak jsme u něho zvyklí, řekl několik věcí, které byly velmi pravdivé, několik věcí, které byly pravdivé jenom málo, ale to patří ke každému vystoupení každého z nás. Já doufám, že v tom mém to nebylo cítit. Ta diskuse, která
nás čeká – a je naprosto klíčová a neovlivní ji žádný Kongres ODS – je diskuse
o tom, jestli opravdu budeme chtít dovršit daňovou soustavu tím, že bude dejme tomu na míň stranách (na Slovensku je to myslím 16 stran po té jejich superdaňové
reformě). A to je diskuse o odečitatelných položkách, daňových úlevách a o tom, co
vlastně Vlastimil Tlustý navrhoval na Žofínském fóru. Vyzkoušeli jsme si tuto diskusi na stravenkách. To odmítli jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Až budeme
diskutovat, vážení kolegové, o naplnění našeho dlouhodobého cíle a to je zjednodušení daňové soustavy, tak si na tato má slova vzpomeňte. Až budeme rušit stavební spoření, až budeme rušit podporu hypotečního spoření nebo hypoteční úroky nebo penzijní spoření, až budeme rušit výhody pro policajty atd. Já to rád udělám,
my jsme na to připraveni. Já chci vidět, kolik poslanců – ne koaličních, kolik našich poslanců – pro to nakonec zvedne ruku. Já pro to udělám všechno a to je ruka podaná Vlastimilu Tlustému, protože tudy vede cesta ke zjednodušení daňové
soustavy, to už není o sazbách, teď je to o výši pojištění a o daňových úlevách.
Musím říci, že přes všechny ty stesky, které zde padaly, vás musí fascinovat, že
naše volební preference jsou skoro stejně vysoké jako před volbami v roce 2006.
Jak je to možné? Ti lidé nám kupodivu věří a volí ODS navzdory jí samé. Je to pravda, kdyby nás měli volit na základě toho, co někdy předvádíme, tak bychom sami
sebe volili složitě. Ti lidé věří, že ty nastartované kroky mají nějaký jasný cíl, mají směřování, mají timing a mají stanovené priority. Dokud nám to budou věřit a pokud zabráníme nástupu těch po nás, kteří by přišli, až tahle vláda padne, tak ti lidé nás budou volit, já jsem o tom hluboce přesvědčen. Dobře, Vlastíku, ušetřím Tě.
Jsou některé věci, které nejsou pravdivé, ale není třeba je zvýrazňovat.
109
Co se týká vystoupení Tomáše Vaňka – přestože respektuji každý názor, už jsem
dlouho neslyšel tolik mýtů a tolik nepravd v jednom vystoupení. Není pravda, co
řekl o převodu kompetencí v energetice na unijní úroveň a není pravdivá celá řada dalších tvrzení, která uvedl. S oboustrannou flexibilitou je to, vážení, horší. Není pravda, že musí rozhodnout nadpoloviční většina, tzn. kvalifikovaná většina těch
států, to platí u tzv. „žluté karty“. To je otázka národních parlamentů, je dobré si ty
věci přečíst. U oboustranné flexibility, když se evropská rada rozhodne většinově
a předá na evropskou komisi tento požadavek na převod kompetencí, tak jsme dosáhli toho (a já neříkám, že je to zázrak), že se tím komise musí vážně zabývat. Tam
není žádný závazek, říkejme si ty věci otevřeně. I já otevřeně říkám, pan Vaněk se
mýlí – je to ještě horší.
Byl tady často vzpomínaný David Cameron. Uvědomme si, že toryové nejsou potřetí za sebou u moci ve Velké Británii. Jejich přátelství nás těší, já se s Davidem
potkávám velmi často, máme společný projekt, společné frakce, založili jsme Movement for European Reforms Velmi často máme stejné pozice, ale představa, že
my jako česká vládní strana s toryi, kteří jsou v opozici v Británii, změníme Evropu, je v této chvíli naprosto naivní. To, co můžeme změnit, je určitý vývoj v EU, určité směřování EU, můžeme zahájit nějakou diskusi, pokusit se pro ni získat voliče různých stran v různých zemích. Pokud uspěje náš koncept a budeme schopni
ustavit samostatnou frakci, tak budeme viditelným a slyšitelným tělesem v Evropském parlamentu. Pokud se nám to nepodaří, jsme 1/27 v případě evropské rady
a daleko méně v případě evropského parlamentu.
Hynek Fajmon – já samozřejmě s celou řadou těch věcí mohu souhlasit. Na jedné straně si myslím, že jeho vystoupení k evropské reformní smlouvě bylo hodně
excitované, i když z velké části pravdivé. Na druhé straně u eura bylo zase excitované na druhou stranu, přestože mě pochválil. Ano, Češi koruně věří. Ano, oni
nás tam moc nechtějí. Ano, oni sami neplní svá vlastní kritéria a my opravdu nechceme pomocí eura tlačit ten politický integrační proces rychleji, než je nezbytně nutné. Ale zkusme se podívat dál dopředu (a státník se musí dívat dál dopředu). Pokud ten projekt eura bude úspěšný – a on může být úspěšný, což nikdo
nevylučuje – můžeme zůstat dlouhodobě mimo (a to nemluvím o nějakých pěti nebo deseti letech) nebo ne? To je na diskusi. Někteří říkají, že ano, někteří říkají,
že nikoliv. Tu diskusi veďme. My jsme měli nedávno konferenci, která byla hojně
navštívená, kde jsme polemizovali s podnikateli a jejich velkou euforií pro zavedení eura. Snažili jsme se jim s Martinem Římanem a Alexandrem Vondrou vysvětlit, že pokud zafixují kurs koruny vůči euru, nebo euro přijmeme, tak to sice
zamezí tomu, čeho oni se bojí, a to je rychlé posilování koruny, které ovlivňuje export. Ale bude to znamenat, že rostoucí ekonomika ČR si najde to místo, v kterém
se ten růst provalí někde jinde. V cenách energií – o tom mluvil Hynek – samozřejmě v inflaci, samozřejmě ve mzdách, samozřejmě v cenách. To tak je, ekonomiku neošidíte. V této chvíli nestanovujeme žádné datum především proto, že nemáme absolutně žádnou garanci, že střednědobě budeme schopni plnit nominální
kritéria pro přijetí eura, natož reálnou konvergenci. Zkuste si přečíst některé prá-
110
ce Václava Klause, jeho Českolipská kritéria, tam si myslím, že to je popsáno ještě daleko lépe.
Komunální daň Jardy Kubery. Jinak samozřejmě jeho projev byl standardně dlouhý a vtipný a v mnohém daleko pravdivější, než by se zdálo z některých úsměšků
v sále, protože on má v tomto vždycky pravdu. Jarda Kubera nám nastavuje zrcadlo naší vlastní neschopnosti čelit na starostovské úrovni nejrůznějším dotacím a pokušením zřizování komunálních služeb a já nevím, čeho všeho. Myslím, že v tom
má pravdu. Komunální daň už existuje a my jsme ji zavedli – přece rozhodovací
proces, který musí učinit obec ve věci daně z nemovitosti, už je svým způsobem rozhodování o komunální dani, protože tato daň zůstává výnosem obce. V situaci, kdy
chceme stabilizovat veřejné rozpočty, pokládám komunální daň za neskutečné nebezpečí, protože tam by se, tak jako vždycky, provalila ta touha nahradit to, co jinde krátíme. Do budoucna je to velké téma k diskusi.
Vystoupení pana Fraňka bylo trošku zapšklé. Já bych chtěl, aby definoval, co to
je plnoprávnost. Jestli máme nějaký cíl a jestli o něco tato vláda speciálně usiluje,
tak to je právě odstranění nejrůznějších diskvalifikací, které ještě zbyly. Nicméně,
my se budeme muset rozhodnout, jestli chceme být v EU, nebo nikoliv. Mimochodem, Jiří Payne, abychom mohli vystoupit, tak musíme schválit reformní smlouvu,
bez toho to v podstatě nejde, to je ten paradox toho celého. U Jiřího Payna se zastavím možná déle. Proboha, Jiří, diskutuj! Ty jsi strávil celý svůj čas svého vystoupení diskusí o tom a určitou filipikou o diskusi, aniž jsi jakoukoliv diskusi začal. To si myslím, že byla trochu promarněná šance.
Nicméně přece jenom mi dovolte určité pozastavení u toho, co řekl Ivo Strejček.
Já to nechci opakovat, my jsme samozřejmě nebyli schopni ten příspěvek nijak konzultovat. On řekl přesně to, co bych řekl já. Ta jeho slova byla naprosto jasná a já
si nemyslím, že to, co máme v preambuli, to, co máme v našich stanovách, nemůžeme porušovat ani náhodou, ale připadají mi ty závěry, které činíte ve věci reformní
smlouvy, jako krátkozraké, a ne naopak. My máme přece geopoliticky dvě možnosti – buď budeme patřit k té euroatlantické civilizaci se všemi náklady, které to s sebou přináší, anebo budeme patřit do jiného geopolitického případně civilizačního
okruhu, o to se přece dnes tady hraje. Já jsem řekl jasně ve svém úvodním projevu, že už jenom kvůli tomu, kdyby to měla být jediná věc, stojí za to udržet tuto vládu. Jestliže my ji chceme zbourat, tak ji zbouráme. Já si to budu vyčítat, že jsem
nebyl dostatečně důsledný a že jsem vás nebyl schopen přesvědčit, že toto je primárně náplň naší vlády. Pokud nezabráníme tomu geopolitickému vlivu, ke kterému tady dochází pomocí různých energetických strategických záměrů, tak jsme totálně selhali, jako lidi, jako strana. To je možná závěr toho, co jsem chtěl říct, za
diskusi ještě jednou děkuji a chtěl bych vás požádat, abyste na to mysleli.
111
USNESENÍ KONGRESU
USNESENÍ XVIII. KONGRESU ODS
I. TECHNICKÁ ČÁST USNESENÍ
1. Vnitřní záležitosti 18. Kongresu
Kongres Občanské demokratické strany:
1.1. Schvaluje program 18. Kongresu ODS
1.2. Schvaluje Kateřinu Pokornou, Kateřinu Synkovou a Ivonu Fišerovou za zapisovatelky 18. Kongresu ODS
1.3. Schvaluje Jana Bürgermeistera a Jiřího Stříteského za ověřovatele zápisu
1.4. Volí složení volební komise – v příloze
1.5. Volí složení mandátové komise – v příloze
1.6. Volí složení návrhové komise – v příloze
1.7. Bere na vědomí zprávu mandátové komise o usnášeníschopnosti 18. Kongresu
1.8. Schvaluje Jednací řád 18. Kongresu ODS
1.9. Schvaluje Volební řád 18. Kongresu ODS
2. Volby
Roman Jurečko byl zvolen Kongresem ODS členem VR ODS za Plzeňský region
3. Zprávy
Kongres ODS
3.1. Schvaluje zprávu předsedy ODS Mirka Topolánka
3.2. Schvaluje zprávu o činnosti VR a HK ODS od 17. Kongresu ODS v Praze
3.3. Schvaluje zprávu Kontrolní a revizní komise ODS
3.4. Bere na vědomí zprávu o činnosti Smírčího výboru ODS
3.5. Bere na vědomí zprávu o činnosti Poslaneckého klubu ODS
3.6. Bere na vědomí zprávu o činnosti Senátního klubu ODS
3.7. Bere na vědomí zprávu o činnosti Poslaneckého klubu ODS v EP
3.8. Bere na vědomí zprávu hlavního manažera o hospodaření ODS od 17. Kongresu ODS
II. POLITICKÁ ČÁST USNESENÍ
1. K volbám
1.1. Kongres ODS plně podporuje nominaci Václava Klause na prezidenta ČR kluby ODS v PS a Senátu a vyzývá poslance, senátory a celou politickou reprezentaci ODS na všech úrovních, aby zajistila maximální možnou podporu kandidatuře Václava Klause.
112
1.2. Kongres ODS ukládá předsedovi ODS zahájit jednání s koaličními partnery
KDU-ČSL a SZ o společné podpoře Václava Klause do funkce prezidenta ČR.
1.3. Kongres ODS oceňuje práci obecních a krajských zastupitelů za ODS, která
tvoří nezpochybnitelný základ volebního úspěchu ODS a vyzývá všechny členy k aktivní účasti na přípravě voleb do krajů a Senátu PČR.
2. K evropské a zahraniční politice
2.1. Kongres ODS bere na vědomí usnesení VR ODS k Reformní smlouvě ze dne
23. 11. 2007
2.2. Kongres ODS schvaluje dosavadní postup ODS ve vládě ve věci Reformní
smlouvy
2.3. Kongres ODS žádá senátory a poslance ODS, aby v průběhu ratifikace Reformní smlouvy v Parlamentu ČR hlasovali pro posouzení této smlouvy Ústavním soudem ČR
2.4. Kongres ODS žádá ministry, poslance a senátory ODS, aby v případě, že Reformní smlouva vstoupí v platnost, aktivně využívali nových nástrojů (tzv. obousměrná flexibilita, tzv. posílená žlutá karta, možnost neúčasti na některých nových politikách EU) k ochraně zájmů ČR a našich kompetencí.
2.5. Kongres podporuje umístění radaru protiraketové obrany na území ČR
3. K národní politice
3.1. Kongres ODS si velmi váží spolupráce a podpory ze strany Konfederace politických vězňů ČR a vyzývá všechny členy ODS, aby se i nadále zasazovali
o odstraňování křivd komunistického režimu. Žádá poslance a senátory ODS
o podporu přijetí zákona o třetím odboji.
4. K záležitostem ODS
4.1. Kongres žádá členy ODS a jednotlivé orgány (MS ODS, OS ODS, RS ODS),
aby podávaly návrhy na změnu stanov do konce března 2008 adresované Hlavní kanceláři ODS. Kongres konstatuje, že pracovní skupina pro změnu Stanov
ODS zúžila diskusi do 4 tematických okruhů:
a) Problematika MS ODS
(účelové přijímání nových členů; mrtvé duše; umělé navyšování členské základny; pevné stanovení členských příspěvků; usnášeníschopnost MS ODS;
problematika přeregistrace členů)
b) Delegování členů
(delegování z MS ODS –> OS ODS –> RS ODS, kdo bude automaticky s hlasem
rozhodujícím členem OS ODS, RS ODS nebo kongresu, stanovování klíčů)
c) Volební řády
(sjednocení volebních řádů na všech úrovních ODS a možnosti jejich zakotvení ve stanovách)
d) Jazykové korektury
(sladění stanov s realitou)
4.2. Kongres ODS žádá předsedu ODS Mirka Topolánka o svolání pracovní ideové konference rozdělené do sekcí na jaro 2008.
113
ZPRÁVY
ZPRÁVY
ZPRÁVA O ČINNOSTI VÝKONNÉ RADY ODS
A HLAVNÍ KANCELÁŘE ODS
Jan Kočí
hlavní manažer ODS
Zpráva shrnuje činnost Výkonné rady ODS od 17. Kongresu ODS. Součástí této zprávy je stručná charakteristika činnosti grémia jako vrcholného politického orgánu mezi jednáními Výkonné rady (VR) a informace
o činnosti Hlavní kanceláře ODS jako výkonné složky.
1. Jednání Výkonné rady ODS
Výkonná rada ODS (VR) se od minulého kongresu sešla ke třinácti jednáním.
V závěru roku 2006 a v lednu 2007 se jednání uskutečnila v Praze. Hlavním tématem byla diskuse nad formováním druhé vlády, kterou sestavoval předseda
M. Topolánek a nad přípravou koaliční smlouvy. Další jednání se konala jak v Praze, tak v regionech (Chomutov, Kladno, Plzeň). Výjezdní VR byla vždy spojena
s návštěvou ministrů v daném regionu.
Výkonná rada pracovala ve složení deset členů grémia a 37 členů VR z regionů, zvolených Kongresem. Počet členů VR se odvozuje od počtu členů každého
jednotlivého regionálního sdružení, přičemž na každou započatou tisícovku členů region navrhuje jednoho zástupce regionu ve VR. Z tohoto důvodu se počet
zástupců plzeňského regionu může zvýšit rozhodnutím 18. Kongresu o jednoho
člena.
V souladu se Stanovami ODS se jednání VR účastnili hlavní manažer, předseda Kontrolní a revizní komise a předseda Smírčího výboru, po jmenování vlády
pak rovněž členové vlády. Trvale zvanými hosty byli předseda a místopředsedové
Senátu Parlamentu ČR a místopředseda Evropského parlamentu. Podle potřeby
a projednávané agendy byli zváni šéf volebního týmu či představitelé regionů (hejtmani, primátoři atd.).
V letošním roce probíhala jednání VR podle zavedeného obsahového schématu
zahrnujícího zprávu předsedy o aktuální politické situaci, včetně obsáhlé rozpravy, informace z Parlamentu ČR a z Evropského parlamentu a informace z regionů.
Součástí programu jednání VR byly rovněž otázky hospodaření, chodu HK a problematika členské základny, včetně udělování či odnímání licencí místním sdružením.
Od únorového zasedání bylo pravidelným bodem jednání VR i plnění usnesení
17. Kongresu ODS ve věci spolupráce ODS a KSČM na některých radnicích.
114
2. Základní okruhy pozornosti VR
2.1 Formování a schvalování koaliční vlády
Prosincová VR se dvakrát zabývala variantami možné koaliční vlády (13. a 15.
12.). Z těchto jednání vzešlo doporučení pro Grémium jednat o vytvoření reformní vlády na půdorysu spolupráce ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Vláda, která takto vznikla a dostala důvěru PSP, předložila balík reforem ke schválení Poslanecké sněmovně a Senátu.
2.2 ODS ve vládě
Lednová VR svým usnesením požádala poslance ODS o podporu vlády Mirka Topolánka při hlasování o důvěře. Následně VR ocenila úsilí, se kterým vláda pod vedením ODS uchopila svůj mandát, podpořila kroky této vlády i její programové prohlášení. Svou životaschopnost nová vláda prokázala přípravou souboru reforem pro
stabilizaci veřejných rozpočtů a má tak předpoklady vydržet celé volební období.
2.3 VR a volby
Na začátku roku 2007 se VR pečlivě věnovala přípravě vypsaných doplňovacích voleb do Senátu. Zdůrazňovala důležitost voleb v senátních obvodech Chomutov a Přerov jak pro ODS, tak i pro nadcházející volbu prezidenta. Věnovala
se přípravě pozitivních volebních kampaní a podpoře našich kandidátů. Následně se pečlivě zabývala kompletní analýzou výsledků těchto voleb.
Od července se VR s předstihem zabývala administrativní přípravou podmínek
pro úspěšnou účast ODS v krajských volbách a ve volbách do Senátu:
• schválení termínů a Pravidel pro sestavování kandidátek pro volby do krajů v roce 2008 (červenec)
• schválení termínů a Pravidel pro vytvoření kandidátek ODS pro volby do Senátu PČR v roce 2008 (srpen)
• vytvoření projektového týmu pro přípravu krajských voleb jako součásti nové
organizační struktury HK ODS (září)
2.4 Další okruhy projednávané VR na jednotlivých zasedáních
Obě lednové VR se soustředily na projednání výsledků vyjednávání o koaliční
vládě, na diskusi nad koaliční smlouvou a její následné schválení.
V únoru se VR zabývala argumenty pro umístění radarové základny v ČR. Probíhala diskuse nad přeměnou evropské ústavy s tím, že kvalita smlouvy je pro nás
důležitější než rychlost přijetí. VR přivítala informace o brzkém vstupu ČR do
schengenského prostoru.
V březnu byla VR premiérem seznámena s přípravou první části ekonomických
reforem. Doporučila její schválení tak, aby rozpočet na rok 2008 mohl již akcentovat úsporné prvky připravovaných daňových a sociálních reforem. VR obdržela
materiál, který popisoval a hodnotil jednotlivé případy spolupráce ODS a KSČM
ZPRÁVY
115
na radnicích některých obcí. VR důrazně vyzvala oblastní a regionální rady, aby
znovu posoudily případy této nepřijatelné spolupráce a navrhly VR řešení.
Na květnové VR na Žofíně bylo pozitivně zhodnoceno Republikové setkání ODS,
které členské základně prostřednictvím pozvaných předsedů oblastí a regionů a starostů přineslo vysvětlení 1. části ekonomických reforem a argumenty pro jejich
obhajobu. VR se znovu věnovala zhodnocení doplňovacích voleb do Senátu a konstatovala, že složitá politická situace předznamenala nelehkou pozici ODS v těchto volbách. Členům VR byly předány písemné materiály mapující činnost poslaneckého klubu ODS v EP za období prosinec 2006 až březen 2007.
V květnu se VR sešla ještě jednou a mimo své pravidelné body projednala znovu připravenou 1. část reformních kroků ke stabilizaci veřejných rozpočtů. Ministři podali informaci o dalších plánovaných reformních krocích (důchodová reforma, úprava daně z příjmu, reforma policie a justice, vyhodnocení odečitatelných
položek atd.). VR doporučila našim ministrům zlepšit komunikaci směrem k členské základně a následně k občanům.
Červnová VR byla informována o vzniku platformy ODS v rámci našeho poslaneckého klubu. Premiér informoval o práci tří pracovních skupin (daňová, sociální a zdravotní), které projednávají vzešlé pozměňovací návrhy k 1. části reforem
v našem poslaneckém klubu i v koalici. Naši vyjednavači podali informaci ze složitých jednání o Reformní smlouvě EU v Bruselu. Podařilo se nám prohlasovat pro
nás nejdůležitější změny, ale celkově je smlouva nutným kompromisem. VR poděkovala za dlouholetou a kvalitně odvedenou práci pro ODS odcházejícímu hlavnímu manažerovi Jaroslavu Jurečkovi a navrhla předsedovi jmenovat novým hlavním manažerem vítěze VŘ Jana Kočího.
Červencová VR se znovu zabývala daňovou reformou a jejím projednáváním v koalici a následně v PS a v Senátu. Dále se věnovala probíhajícím česko-americkým
jednáním o výstavbě radarové základny v ČR se zdůrazněním, že rozhodnutí o umístění radarové základny jako součásti obranného protiraketového systému je odpovědností vlády a Parlamentu ČR.
V srpnu VR diskutovala projednávání 1. etapy daňových reforem jak ve vládě,
tak i v koalici. Byl předán přehled výsledků práce tří odborných týmů ODS (pro
daňovou oblast, zdravotnictví, sociální věci). Z jednání tří expertních skupin a následného koaličního projednávání vzešel jednotný vládní pozměňovací návrh pro
hlasování v PS PČR. VR pozorně sledovala přípravu našich operačních programů
pro čerpání dotací z evropských fondů na jednotlivých ministerstvech.
Velikou důležitost členové VR přikládali pečlivé přípravě volby prezidenta. Několikrát rozhodně zaznělo, že jediným kandidátem pro ODS je Václav Klaus.
Před velice závažným hlasováním v Poslanecké sněmovně o daňových reformách
svolal předseda ODS ještě v srpnu mimořádnou VR. Otevřená a vysvětlující diskuse za účasti vnitřního oponenta Vlastimila Tlustého vedla k jednoznačnému závěru, že všech 81 poslanců a 41 senátorů ODS podpoří zákon o stabilizaci veřejných financí v koaličním znění.
116
Zářijová VR poděkovala všem poslancům a senátorům ODS za podporu vládní
reformy v Parlamentu ČR. Premiér seznámil VR s vládním návrhem státního rozpočtu na rok 2008. Diskuse na VR vedla k přepracování materiálu, který ministr
financí připravoval do vlády ke změně rozpočtového určení daní. Členové VR potvrdili, že ODS nesmí podcenit důležitost podpory velkých měst, jejichž obyvatelé tvoří velkou část voličského elektorátu ODS. Doporučeno bylo odstranit skokové změny v závislosti na počtu obyvatel obcí a zohlednit místa vzniku daní.
Poprvé se VR zabývala přípravou 18. Kongresu, ustavila skupinu pro změnu Stanov a připomněla, jak důležité krajské volby nás příští rok čekají. Určila vyjednávací tým pro získání podpory Václava Klause do prezidentské volby.
Říjnová VR posuzovala projednanou Reformní smlouvu EU z pohledu prosazení našich priorit. J. Zahradil připravil výborně zpracovanou prezentaci argumentů ke schvalované Reformní smlouvě EU. Vyhodnotil naše prosazené úspěchy a upozornil na to, co se nám prosadit nepodařilo. Diskutoval se i způsob její ratifikace
(Parlament versus referendum). VR se zabývala vzniklou složitější situací v klubu ODS ve Sněmovně. Nemůžeme se vymanit z opoziční role vůči vládě, na kterou jsme si za osm let zvykli. VR hodnotila situaci na ministerstvech, kde došlo
k rezignaci ministrů našich koaličních partnerů.
VR vzala na vědomí výsledky jednání pracovní skupiny pro změnu Stanov s tím,
že Stanovy ODS se budou měnit na dvoudenním kongresu v roce 2008.
Listopadová VR se mimo aktuální politické situace soustředila na přípravu
18. Kongresu jak po stránce organizační, tak i vnitropolitické a vnitrostranické.
(Přehled Usnesení VR – viz příloha č. 1)
2.5 Vnitrostranické řízení
Problematika vnitřního života strany byla obsahem každého jednání VR. Mezi
nejdůležitější témata patřilo:
• schválení nové organizační struktury HK ODS
• finanční řízení
• problematika místních sdružení, licence atd.
V září schválila VR novou organizační strukturu HK ODS, kdy se řízení mění
z třístupňového na dvoustupňové. Manažerská síť přechází přímo pod hlavního manažera, důraz je kladen na sdílení informací a aktivní řešení problémů.
Oblastí hospodaření a finančního řízení se VR zabývala téměř na všech svých
jednáních:
• schválení Centrálního rozpočtu ODS na rok 2007 (únor)
• plnění Centrálního rozpočtu k 31. 12. 2006, včetně podzimní volební kampaně
(březen)
• projednání Výroční finanční zprávy ODS za rok 2006 (březen)
• rozpočet na doplňkové senátní volby (květen)
• plnění rozpočtu I – III/2007 (červen)
• plnění rozpočtu I – VI/2007 (srpen)
• stanovení minimální výše členských příspěvků na rok 2008 (říjen)
• plnění rozpočtu I – IX/2007 (listopad)
117
ZPRÁVY
VR se zabývala problematikou působení místních sdružení ODS. Z hlediska faktografického bylo od prosince 2006 do listopadu 2007 uděleno 51 nových licencí
MS, odebráno bylo 5 licencí a byl konstatován zánik 6 MS. Zvláštní pozornost věnovala VR situaci v oblastním sdružení Praha 5.
3. Charakteristika činnosti Grémia ODS
Grémium si ve své činnosti plně uvědomovalo veškerou odpovědnost vyplývající ze Stanov. Většinou se scházelo dvakrát týdně (od ledna do října se uskutečnilo 51 jednání). Jednání se soustředila jak na analýzu aktuální politické situace
a z ní vyplývající formulování politických kroků a postojů, tak na komunikaci s parlamentními kluby a regiony.
Úkoly pro volební týmy doplňovacích voleb do Senátu a administrativu ODS byly rovněž součástí práce Grémia. Grémium věnovalo rovněž velkou pozornost přípravě programu a materiálů pro zasedání VR a následně i 18. Kongresu ODS.
4. Zahraniční aktivity
Zahraniční politika tvoří od samého počátku působení ODS na domácí a mezinárodní politické scéně významnou a nedílnou součást jejího programového vybavení i účinný nástroj prezentace ODS a jejích zásad. V porovnání s ostatními
českými politickými stranami je zahraniční politice v ODS dáván značný prostor
a její zásady byly a jsou vedením strany i jejími představiteli na všech úrovních
aktivně a intenzivně rozvíjeny. I v roce 2007 se potvrdilo, že v rámci spektra českých politických stran je zahraniční politika ODS založena na distinktivní a konzistentní strategii a dělá z ODS stabilního a předvídatelného partnera na mezinárodním poli středopravicové politiky.
Vedení zahraničněpolitické agendy ODS muselo reagovat na vstup strany do exekutivní pozice, a to jak po stránce obsahové, tak organizační.
Proběhnuvší jednání o formování koaliční vlády potvrdila nepsaný precedent,
že křeslo ministra zahraničí připadne vždy minoritnímu koaličnímu partnerovi.
I při maximálně možném konsensuálním charakteru zahraničněpolitické části vládního prohlášení má ODS v procesu formulování české zahraniční politiky logicky
limitovaný prostor. V zájmu zachování kontinuity zahraničněpolitické agendy ODS,
i vzhledem k předpokládané potřebě pružně reagovat na aktuální zahraničněpolitické dění vlastními analýzami a návrhy řešení vzniklých otázek, bylo institucionálně posíleno vedení zahraniční agendy strany.
5. Činnost Hlavní kanceláře ODS
Činnost Hlavní kanceláře ODS v období mezí 17. a 18. Kongresem byla ovlivněna několika zásadními změnami, a to jak v rovině provozně politické, tak v rovině organizačně personální.
118
Přechod politické reprezentace do exekutivy znamenal zásadní proměnu provozu stranického centra a následně vyvolal požadavky na změny náplně činnosti HK
jako servisní organizace. Přechod do vládních funkcí měl dopad také na personální složení HK, která tak byla postavena před otázku, jak personálně zajistit plnění úkolů.
V polovině roku došlo ke změně na postu hlavního manažera, kterým se s působností od 1. 8. 2007 stal dosavadní regionální manažer Bc. Jan Kočí s úkolem
nastavit systémové změny v HK tak, aby byla schopna plnit požadavky politické
reprezentace v pozměněných podmínkách.
Jedním z prvních kroků nového vedení bylo proto provedení personálního auditu s důrazem na řešení systémových pozic a jejich postavení v organizační struktuře. Audit popsal vnitřní procesy, definoval kompetence a navrhl modifikaci stávajícího modelu řízení s důrazem na nové trendy řízení, zefektivnění organizační
struktury a nové hodnoty firemní kultury. Na jeho základě byly realizovány změny řízení organizace. Bylo ustaveno šest organizačních sekcí (mediální, politická,
zahraniční, ekonomická, IT, provozní), čímž došlo k návratu k dvoustupňovému řízení namísto dosavadního třístupňového.
Nová organizační struktura se začala postupně naplňovat i personálně a v současnosti mají (s výjimkou politické sekce, jejíž činnost je prozatím řešena prostřednictvím projektového týmu), všechny sekce vedení a jsou personálně obsazeny tak, aby byly schopny plnit zadané úkoly.
Další důležitou organizační změnou byl vznik Projektového týmu, který slouží
jako operativní složka řízení při řešení zvláštních a mimořádných úkolů. Jeho složení je proměnné a je operativně ustavován na základě vzniklých požadavků.
Cílem nového vedení HK je, za pomoci moderních forem řízení a s využitím možností inovativních technologií, proměnit HK na profesionální servis pro stranickou strukturu všech úrovní.
Úkolem manažerů je i spolupráce při zvyšování členské základny. V letošním
roce ODS pokračovala ve vzestupných trendech minulých let, takže na 18. Kongresu je rekordní počet delegátů, kteří reprezentují 29 429 členů, evidovaných v
1 443 místních sdruženích.
(Stav členské základny – viz příloha č. 2)
5.1 Zahraniční sekce
Činnost zahraniční sekce HK (ZS HK) lze rozdělit do tří základních pilířů:
• agenda spojená s udržováním a rozvíjením mezinárodních kontaktů strany
• mediální prezentace zahraničněpolitického směřování ODS
• organizace i technické zajištění akcí, cest a návštěv a delegací se zahraničněpolitickým přesahem
Vyplývajícími specifickými činnostmi ZS HK by měli následně být:
• konzultace a asistence členům vedení ODS i poslaneckým klubům PS, Senátu
a EP při jejich zahraničněpolitických aktivitách – knowledge management
ZPRÁVY
119
• komunikace se stávajícími zahraničními partnery ODS – networking
• politická a obsahová příprava zahraničněpolitických akcí ODS (semináře, konference, publikace)
• spolupráce na obsahu politicko-strategických dokumentů ODS
• příprava analýz a rešerší na zahraničněpolitická témata pro GS
• příprava analýz a podkladů pro mediální vystoupení představitelů ODS na zahraničněpolitická témata
• zahraničněpolitické konzultace a komunikace s kabinetem předsedy vlády
a MZV, účast na zahraničních misích předsedy vlády
• finální komunikace s novináři na zahraničněpolitická témata, mediální prezentace aktivit ODS v zahraniční oblasti
• pravidelná komunikace s diplomatickým sborem
5.1.1 Vnější působení ZS HK
Rozvíjení a další konsolidace bilaterálních vztahů s našimi partnerskými stranami.
ODS je středopravicovými stranami v Evropě vnímána jako tradiční, spolehlivý
a předvídatelný partner.
V uplynulém roce se i nadále rozvíjely naše excelentní vztahy s našimi tradičními partnery, jakými jsou britská Konzervativní strana či slovenská SDKÚ-DS. Důkazem toho je např. účast premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka na slavnostním shromáždění u příležitosti výročí založení SDKÚ-DS, reciproční účast předsedy
SDKÚ-DS Mikuláše Dzurindy na jarní programové konferenci ODS i na Kongresu
či účast místopředsedy vlády a senátora A. Vondry na výroční konferenci britské
Konzervativní strany v Blackpoolu. Vrcholem našich bilaterálních vztahů s britskými konzervativci je účast jejich lídra D. Camerona na pražském 18. Kongresu ODS.
Rozvíjí se i potenciál vztahů na stranické úrovni s našimi sousedy (německá
CDU-CSU, rakouská OVP či maďarský FIDESz), ale také např. se švédskou Nya
Moderaternou či nizozemskou VVD. Stalo se pravidlem, že premiér se při svých
zahraničních cestách po skončení oficiálního programu setkává se svými stranickými protějšky v dané zemi.
Tento explicitní výčet neznamená, že se spolupráce ODS omezí pouze na tyto
partnery.
Zahraniční oddělení ODS má také zájem zintenzivnit svou spolupráci se sítí
think-tanků a vzdělávacích institucí blízkých ODS, ať již formou zprostředkování
kontaktů na jednotlivé politické osobnosti, které by měly zájem na jejich akcích vystoupit, či svými vlastními náměty na pořádání konferenčních a vzdělávacích akcí.
5.1.2 Multilaterální spolupráce
ODS je dlouholetým členem International Democratic Union (IDU), v současné
době vykonává předseda ODS Mirek Topolánek funkci místopředsedy IDU. Naše
členství nám poskytuje jedinečný prostor pro networking a sdílení zkušeností se
120
středopravicovými stranami z celého světa, ale i nabídky na účasti v různých seminářích či na konferencích.
V kanadské Ottawě se 1.– 4. února 2007 konalo IDU Young Leaders Forum, jehož náplní bylo sdílení mezinárodních zkušeností s vedením volebních kampaní
a školení na téma komunikace a politického marketingu. Zástupci stran také prezentovali politické a ideové kořeny svých programatorik. ODS byla zastoupena zahraniční tajemnicí.
Multilaterální spolupráce je také prostředkem, jak konkrétně realizovat naši zahraničněpolitickou prioritu podpory opozice v nedemokratických režimech, a to
zejména ve spolupráci s britskou Westminster Foundation for Democracy a americkým Republican International Institute.
5.1.3 Movement for European Reform
V červenci 2006 podepsal předseda ODS Mirek Topolánek s lídrem britské Konzervativní strany Davidem Cameronem společnou deklaraci zakládající Partnerství pro Evropskou reformu (Movement for European Reform – MER). Jedná se
o panevropskou politickou platformu, která je otevřená spolupráci evropských stran
pravého středu, sdílejících programové vymezení MER. Jedním z cílů sdružení je
vytvoření pravicové frakce v Evropském parlamentu. Práce v rámci MER bude od
ODS vyžadovat aktivní networking s partnerskými stranami, organizaci nejrůznějších konferencí, seminářů, aktivní prezentaci v médiích v podobě článků a analýz, to vše v úzké koordinaci s londýnskou centrálou. Předpokládá se, že by MER
mohl výrazně pomoci v rámci volební kampaně do Evropského parlamentu v roce
2009.
V rámci MER se podařilo realizovat dvě velké mezinárodní konference. Inaugurační konference se uskutečnila 7. března 2007 v Bruselu za přítomnosti premiéra a předsedy ODS M. Topolánka, lídra Britské konzervativní strany D. Camerona a předsedy partnerské strany UDF a bývalého bulharského prezidenta P.
Stoyanova. Konference vytyčila programové směřování MER a prezentovala několika stovkám účastníků plány svého budoucího směřování.
Druhá mezinárodní konference, která se 14. září 2007 konala zcela v gesci ODS
v prostorách CEVRO akademie v Praze, se již konkrétně zabývala jednou z programových priorit MER, kterou je otázka konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Z konference byl rovněž vydán sborník a zúčastněné strany se shodly na pokračování seriálu konferencí MER. Další akce je plánována na jaro příštího roku
do Londýna a bude se zabývat otázkou energetické bezpečnosti.
Ve střednědobém výhledu je záměrem ZS aktivněji vystupovat v komunikaci
směrem k členské základně a politické reprezentaci ODS. Cílem oddělení by měla být pravidelná výměna informací s regiony a jejich zahraničněpolitickými aktivitami, zlepšení komunikace s poslaneckým a senátorským klubem ODS, resp. našimi zástupci v zahraničně politických výborech a výborech pro evropskou integraci
121
ZPRÁVY
v obou komorách Parlamentu ČR. Rámcová koordinace a informovanost o aktivitách ODS v zahraničí na různých úrovních by přispěla k intenzivnější propagaci
ODS i zviditelnění její politiky.
5.2 Mediální sekce
Mediální sekce ODS (dříve tiskové oddělení ODS) v období od března do srpna
2007 fungovalo bez obsazení pozice tiskového mluvčího a činnost oddělení byla
zajištěna pracovníky ve složení V. Lajčaková, Š. Martínková, P. Mach (student na
částečný úvazek), L. Krušínský (grafik, fotograf). Po nástupu nového hlavního manažera a následné reorganizaci Hlavní kanceláře bylo oddělení přeměněno na mediální sekci HK a do funkce vedoucího sekce nastoupil Mgr. Milan Bouška.
S přeměnou oddělení na mediální sekci přibyla také nová agenda, týkající se
především rozvíjení vnitrostranických komunikačních toků, která se postupně začíná naplňovat.
(Přehled činnosti mediální sekce ODS je uváděn vždy za období od 17. do
18. Kongresu, resp. od 12. 11. 2006 do 12.11. 2007.)
5.2.1 Komunikace s médii
Mediální sekce:
• zajišťuje akvizici při prezentaci názorů ODS v tisku či elektronických médiích
• spolupracuje s dramaturgií a redaktory diskusních a zpravodajských pořadů
všech televizních stanic a rádií při jejich obsazování politiky ODS
– ve sledovaném období bylo monitorováno 374 mediálních výstupů představitelů ODS v TV a rozhlasu
– ODS byla nejčastěji pozvanou politickou stranou do předních TV diskusních
pořadů (Otázky V. M., Nedělní partie) – 90 výstupů
– představitelé ODS byli hosty 82 předních rozhlasových diskusních pořadů (Impulsy V. M., Pressklub F1, 20 minut M. Veselovského)
• stenografické přepisy všech TV a rozhlasových výstupů jsou umisťovány na
zpravodajském webu ODS
Účast představitelů parlamentních stran v TV diskusích:
Účast představitelů parlamentních stran v TV diskusích
Pořad/strana
ODS
ČSSD
KDU-ČSL
SZ
KSČM
Otázky V. M.
63
53
21
25
17
Nedělní partie
27
29
13
4
9
Celkem
90
82
34
29
26
94
78
2
17
20
2006
(OVM+nP)
122
Představitelé ODS byli v uplynulém období nejčastěji zvanými hosty hlavních
TV diskusních pořadů (90 výstupů). Počet zástupců ČSSD v těchto pořadech byl
82 a ČSSD tak skončila na druhém místě v počtu účastí, stejně jako tomu bylo
v minulém roce. Pokles výstupů u všech politických stran nastal v důsledku menšího počtu odvysílaných diskusí. (V minulém období byly započítány i předvolební speciály a diskuse vysílané na TV NOVA. V tomto období se také změnila dramaturgie OVM a v tomto pořadu tak vystupuje více hostů než dříve, což pokles
oproti minulému období vyrovnává.)
• zpracovává přípravu pro mediální vystupování politiků ODS s využitím databáze a dalších zdrojů – včetně grafických podkladů (grafy, tabulky apod.)
• udržuje a rozvíjí osobní kontakty se zástupci médií
• spolupracuje při umisťování článků či rozhovorů představitelů ODS do tisku,
které poté dále zpracovává (viz níže)
5.2.2 Tiskový servis
Mediální sekce:
• se podílí na navrhování reakcí, témat komunikace a zpracování textů tiskových
prohlášení a zpráv
– ve sledovaném období bylo vydáno celkem 82 tiskových prohlášení – VR
ODS, individuální prohlášení, prohlášení poslaneckého, senátorského či europoslaneckého klubu
• organizuje tiskové konference – VR ODS, grémium, individuální, k mimořádným akcím
– ve sledovaném období se uskutečnilo celkem 16 tiskových konferencí
• pravidelně předkládá na zasedání grémia ODS materiály s náměty pro mediální reakce, doporučeními, analýzami a aktuálními rešeršemi – Aktuality (jedenkrát týdně)
• zajišťuje distribuci komunikačních výstupů zástupcům médií přes mediální databáze
5.2.3 Komunikační prostředky
Mediální sekce:
• zajišťuje vydávání tištěných komunikačních prostředků ODS při využití vlastního grafického pracoviště – tato práce zahrnuje návrhy obsahu a grafického layoutu komunikačních prostředků, produkci, redakční úpravy, korektury, spolupráci při zlomu a tisku, včetně distribuce
• zajišťuje aktualizaci, vydávání a distribuci elektronických komunikačních prostředků (elektronická podoba publikací, bulletinu a dalších materiálů)
• zajišťuje a archivuje fotodokumentaci z akcí ODS a příležitostně také z vládních
ZPRÁVY
123
akcí (zasedání vlády, zasedání komor Parlamentu ČR, akce ministrů a premiéra atd.)
– v uplynulém roce byl převeden celý historický fotoarchiv do elektronické podoby
• zajišťuje distribuci vybraných publikací určeným příjemcům
a) Tištěné komunikační prostředky:
• Publikace dokumentující politiku ODS
– v uvedeném období byl vydán dokumentační sborník (ze 17. Kongresu), celkově 18. publikace v ediční řadě Knihovna ODS
• Informační bulletin „Listy ODS“ je v současnosti hlavním nosičem pro interní komunikaci dovnitř členské základny ODS, je centrálně distribuován poštou všem členům ODS v nákladu zhruba 20 000; v elektronické podobě jsou
všechna čísla bulletinu ve formátu PDF k dispozici na internetových stránkách
ODS
– ve sledovaném období bylo vydáno 5 čísel bulletinu LISTY ODS v rozsahu 12–16 stran
b) Elektronické komunikační prostředky:
• monitoring článků a významných informací z tisku týkajících se ODS,
denně zpracovávaný a rozesílaný dovnitř ODS pro interní potřebu
– ve sledovaném období bylo rozesláno celkem 310 denních monitorů tisku
• Novinky ODS – nová služba, přehled nejzajímavějších a nejvýznamnějších
příspěvků publikovaných na zpravodajském webu ODS. Novinky jsou rozesílány prostřednictvím e-mailu registrovaným zájemcům. Registrovat se lze na
webu ODS, o službě byla informována celá členská základna.
• hromadné rozesílání informačních e-mailů a SMS představitelům ODS a členské základně
• pravidelná distribuce informací (prohlášení, zprávy) dovnitř struktury ODS (členové politických orgánů, regionální a oblastní kanceláře ODS)
c) Internet:
Mediální sekce ve spolupráci s IT oddělením:
• zajišťuje každodenní aktualizaci a administraci webu www.ods.cz a zpravodajského webu www.ods.cz umísťováním původních zpráv, oficiálních prohlášení,
článků, fotoaktualit, grafů, rozhovorů, stenografických přepisů diskusních pořadů v médiích a dalších informací
– na zpravodajském webu ODS bylo za sledované období umístěno celkem
573 rozhovorů a online rozhovorů s představiteli ODS a 269 jejich autorských článků či komentářů
– celkem bylo vydáno 120 původních zpráv a 44 fotoaktualit
124
Počet monitorovaných mediálních výstupů členů Grémia a ministrů za ODS:
Počet monitorovaných mediálních výstupů členů Grémia a ministrů ODS
Politik/typ výstupu
TV, rozhlas rozhovory v tisku
autorské články celkem
Topolánek Mirek
36
50
15
101
Bém Pavel
15
38
10
63
5
20
6
31
Gandalovič Petr
24
27
12
63
Julínek Tomáš
20
37
7
64
Bendl Petr
Langer Ivan
29
25
15
69
Nečas Petr
25
48
11
84
Pospíšil Jiří
23
20
2
45
Říman Martin
26
25
23
74
Řebíček Aleš
8
7
4
19
Sobotka Přemysl
14
4
10
28
Tluchoř Petr
11
5
0
16
Vondra Alexandr
16
17
8
41
Zahradil Jan
14
13
21
48
5.2.4 Volební kampaně
V uplynulém období se mediální sekce podílela na volebních kampaních před
doplňovacími volbami ve dvou senátních obvodech (Chomutovsko, Přerovsko).
• výroba dvou volebních magazínů
• zajištění podkladů pro obsahovou stránku magazínů (rozhovory s kandidáty, podpory, ostatní texty)
• zajištění fotografií kandidátů (oficiální fotografie, fotografie regionu)
• návrhu, grafiky, zlom, korektury a zajištění tisku
• billboardy, plakáty
• texty, úprava grafiky, fotografie a jejich úprava, zlom, korektury
• inzerce
• návrh inzerátů (texty, fotografie, grafika, zlom, korektury)
• objednávka a umístění inzerce v regionálním a centrálním tisku
• výjezdy ministrů do obou regionů
• PR výjezdů a speciální zpravodajství na webu ODS
5.2.5 Produkční a organizační práce
Mimořádné akce:
• mediální sekce se podílí na přípravě a organizaci mimořádných akcí na půdě
ODS – kongresy, předvolební či ideové konference apod.
ZPRÁVY
125
• příprava „Republikového setkání představitelů ODS na téma Reformní
kroky vlády“ (konaného 3. 5. 2007 na Žofíně)
• příprava konference MER na téma „Zvýšení evropské konkurenceschopnosti ve 21. století: role EU“ (konané 14. 9. 2007 v Praze)
• výjezdy ministrů do regionů
– před volbami na Chomutovsku a Přerovsku
– příležitostně (před výjezdními zasedáními VR ODS apod.)
5.3 Sekce informačních technologií a internetu
Služby v oblasti informačních technologií (IT) a informačních a komunikačních
technologií (ICT) v rámci Hlavní kanceláře ODS zajišťuje IT sekce, která v současné době představuje čtyři pracovníky. Vedle provozu počítačové sítě v HK nabízí uživatelskou podporu oblastním a regionálním kancelářím, vede centrální databázi členů ODS, koordinuje související centrálně outsourcované služby (jako jsou
licence na software, připojení k internetu, webhosting či mailhosting) a v neposlední řadě se zajišťuje vývoj internetu a intranetu ODS a podílí se na jejich aktualizacích.
• V systémové oblasti byl v uplynulém roce kladen důraz na maximální využití
potenciálu stávající výpočetní techniky Hlavní kanceláře, především serverů.
Tyto aktivity vedly k posílení bezpečnosti a jištění provozu počítačové sítě, a to
jak po stránce softwarové ochrany dat, tak po stránce zabezpečení hardwaru před
případnou živelnou újmou. Došlo k dalšímu rozvoji a implementaci špičkových
softwarových systémů, založených na platformě Microsoft.
• Klíčová pozornost však byla soustředěna na rozšíření nabídky služeb směrem
k oblastním a regionálním kancelářím s cílem zefektivnění využití IT v rámci
celé ODS. Stěžejním bylo dokončení vývoje a spuštění zcela nové verze vnitřního portálu iNTRANET ODS, který je založen na nových technologiích a opírá
se o širokou škálu poznatků získaných při provozu předchozí verze. Nová aplikace tak přináší řadu inovovaných či zcela nových funkcionalit, jako exporty
publikovaného obsahu do různých formátů, komfortní práci s hromadnou korespondencí a především, díky provázanosti s databází členské základny, též globální pohled na spravovaná data s možností jejich kritického zhodnocení v nových souvislostech.
• V září byl spuštěn centrální e-mailový server ODS určený k zajištění e-mailové
komunikace v manažerské síti. Přijaté řešení plně spolupracuje se stávajícím
e-mailovým serverem v Hlavní kanceláři a zprostředkovává e-mailové adresy na
doméně ods.cz oblastním a regionálním kancelářím po celé ČR.
• V současné době probíhá navazující série školení manažerské sítě v oblasti informačních technologií se zaměřením na konkrétní specifické oblasti pro ODS
(správa členské základny, e-mailová komunikace, iNTRANET a další).
126
• Ve spolupráci s mediální sekcí Hlavní kanceláře došlo k výraznému rozvoji
systémů určených ke komunikaci jak dovnitř, tak vně ODS. Jedná se o systém
rozesílání informačních SMS a e-mailového newsletteru – Novinek ODS. Dále
se daří rozšiřovat a zefektivňovat fungování zpravodajského portálu
zpravy.ods.cz.
V průběhu uplynulého roku pracovníci IT sekce zajišťovali technickou podporu na všech zasedáních Výkonné rady, k 18. Kongresu ODS je již tradičně připraven samostatný www speciál, přinášející všechny výstupy Kongresu v textové, audio i video podobě.
V nejbližším období připravujeme zásadní rekonstrukci centrální internetové
prezentace, jíž součástí bude mj. posílení multimediálního obsahu, úpravy struktury směřující k větší intuitivnosti pohybu po portálu a zacílení nabídky publikovaných informací na konkrétní skupiny návštěvníků.
V příštím období bychom se rádi soustředili na rozšíření nabídky služeb směrem k oblastním a regionálním kancelářím s cílem zefektivnění využití informačních technologií v rámci celé ODS.
Přílohy ke Zprávě o činnosti Výkonné rady:
Přehled Usnesení VR ODS
Stav členské základny
ZPRÁVA O ČINNOSTI POSLANECKÉHO KLUBU
OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY
V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ
Petr Tluchoř
předseda Poslaneckého klubu ODS
Předkládaná zpráva o činnosti Poslaneckého klubu ODS zahrnuje období mezi XVII. a XVIII. Kongresem ODS, tj. činnost mezi 7. a 22. schůzí
Poslanecké sněmovny v 5. volebním období.
1. Poslanecký klub ODS v období listopad 2006 – listopad 2007
Počet členů Poslaneckého klubu ODS se od XVII. kongresu nezměnil a zůstává na počtu 81. Změnila se však politická situace, ve které klub pracoval. 9. ledna 2007 jmenoval prezident republiky koaliční Topolánkovu vládu, která vystřídala menšinovou Topolánkovu vládu jmenovanou 4. září 2006.
Přílohy ke Zprávě o činnosti Poslaneckého klubu ODS naleznete na internetových stránkách
XVIII. Kongresu ODS – http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/pdf/zprava_o_cinnosti-PS.pdf
ZPRÁVY
127
Předsednictvo poslaneckého klubu pracovalo ve složení: předseda Petr Tluchoř,
první místopředseda Jan Bürgermeister, místopředsedové Václav Mencl, Pavel
Hrnčíř, Miloš Patera, Zdeňka Horníková a členové Jan Bauer, Petr Krill a Zdeněk
Prosek. Ve stejném složení pokračovalo vedení klubu i po volbách orgánů klubu
25. září 2007.
Podrobnosti o účasti členů poslaneckého klubu ve vedení orgánů Sněmovny jsou
uvedeny v příloze k této zprávě.
1.1. Hlasování o důvěře vládě
Koaliční Topolánkova vláda jmenovaná 9. ledna 2007 požádala dne 19. ledna
2007 na 11. schůzi Poslanecké sněmovny o důvěru. Situace, kdy ODS, KDU-ČSL
a SZ byly ve Sněmovně zastoupeny stovkou poslanců, byla vyřešena dohodou předsedy vlády s nezařazenými poslanci Milošem Melčákem a Michalem Pohankou ze
dne 16. ledna 2007. Poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka svou neúčastí na
hlasování umožnili, aby nově jmenovaná vláda získala důvěru. Pro vládu hlasovalo 100 poslanců, proti bylo 97 poslanců a jeden poslanec se zdržel.
Opozice se pokusila o zvrat vládního uspořádání a vyvolala hlasování o nedůvěře vládě, které se uskutečnilo na 17. schůzi PS dne 20. června 2007. Pro vyslovení nedůvěry vládě se ze 198 přítomných poslanců vyslovilo 97, proti návrhu
byl 101 poslanec.
1.2. Hlasování o zákonech
Mezi 7. a 22. schůzí Poslanecké sněmovny bylo ukončeno projednávání 107 zákonů (bez ohledu na stav jejich projednávání v Senátu). O 97 zákonech se rozhodlo
hlasováním, 10 návrhů zákonů bylo vzato zpět. Bylo přijato 48 vládních zákonů,
jeden byl zamítnut. Bylo přijato 11 návrhů zákonů, které předložili nebo spolupředložili poslanci za ODS, jeden takovýto návrh nebyl přijat. Z ostatních poslaneckých návrhů bylo přijato 6 a 15 zamítnuto nebo vráceno k dopracování. Byly
přijaty 2 senátní návrhy a 5 bylo nepřijato nebo vráceno k dopracování. Dále bylo přijato 5 návrhů zastupitelstev krajů a 3 takovéto návrhy byly zamítnuty nebo
vráceny k dopracování.
1.2.1. Hlasování o rozpočtu
Základní práce na přípravě rozpočtu na rok 2007 se ještě uskutečnily za existence Paroubkovy vlády a první Topolánkova vláda mohla korigovat jen některé
jeho parametry.
Třetí čtení zákona o státním rozpočtu proběhlo 13. prosince 2006 na 7. schůzi
Sněmovny. Státní rozpočet se schodkem 91,3 miliardy Kč byl přijat 149 hlasy za
přítomnosti 198 poslanců. Návrh rozpočtu většinově nepodpořil klub KSČM a klub
Strany zelených.
Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2008 byl postoupen do druhého čtení, a to
s navrhovanými příjmy 1 036 510 540 000 Kč a schodkem 70 800 000 000 Kč.
128
1.2.2. Hlasovací koalice
Vládní koalice má pro své návrhy ve Sněmovně teoretickou podporu 102 hlasů.
Vlastní hlasování o návrzích zákonů se ve významném počtu neřídí černobílou charakteristikou bojového hlasování koalice versus koalice. Záleží vždy na charakteru návrhu zákona, zda jde o návrh technického charakteru nebo o návrh proreformního ražení ve smyslu vládního prohlášení.
ODS podporuje návrh zákona spolu s:
ČSSD
ČSSD
ČSSD
ČSSD
ČSSD
hlasovací KSČM
KSČM
KSČM
KSČM
koalice KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL
SZ
SZ
SZ
SZ
počet
46
10
7
6
4
1
1
0
ČSSD
celkem
KSČM
0
0
75
ODS je proti návrhu zákona spolu s:
ČSSD
ČSSD
ČSSD
ČSSD
ČSSD
hlasovací KSČM
KSČM
KSČM
KSČM
koalice KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL
SZ
SZ
SZ
SZ
počet
0
14
2
1
0
2
0
1
ČSSD
celkem
KSČM
1
1
22
Ve sledovaném období bylo hlasováním rozhodnuto o 97 návrzích zákonů. Ve
46 případech (tj. ve 47,4 % hlasování) rozhodovaly poslanecké kluby konsenzuálně.
K bojovému hlasování koalice versus opozice došlo ve 24 hlasováních (tj. ve
24,7 % hlasování). V deseti hlasováních šlo o prosazení zákonů reformní povahy,
jako byl návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve čtrnácti případech pak
koalice čelila návrhům opozice, které měly protireformní charakter.
Podrobný přehled hlasování o zákonech je uveden v příloze k této zprávě.
1.3. Úsilí o stabilitu koalice
Poslanecký klub ODS jako hlavní součást vládní koalice čelil od počátku druhé
Topolánkovy vlády tlakům opozice, snažící se narušit soudržnost koalice.
Bylo zabráněno převolbě předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka na
10. schůzi Sněmovny. Poslanecký klub zabránil rozhodování opozice o osudu místopředsedy vlády Jiřího Čunka, jak se opozice snažila opětovným svoláváním schůzí na žádost kvalifikovaného počtu poslanců – 12. schůze Sněmovny a 16. schůze
Sněmovny.
Poslanecký klub ODS se rovněž rozhodl nepřenechat opozici plně ústní interpelace na předsedu vlády a členy vlády.
129
ZPRÁVY
2. Závěr
Po osmi letech opozice zaujal poslanecký klub roli vládní strany. Musel tomu
přizpůsobit i styl své práce a vypracovat mechanismy komunikace s ostatními
poslaneckými kluby zastoupenými v koalici, a především najít vhodný způsob
komunikace s vládou.
ZPRÁVA O ČINNOSTI SENÁTORSKÉHO KLUBU
Jiří Stříteský
předseda Senátorského klubu
Vážení delegáti,
jedenačtyřicet mandátů ODS v Senátu, tedy těsná většina jednoho hlasu, znamená
velkou odpovědnost. Jsem přesvědčen, že uplynulý rok jasně ukázal, že ji dokážeme
unést a že se účinně bráníme pokušení této silné pozice zneužívat. Většinu svých kroků koordinujeme se spojenci především z řad senátorského klubu KDU-ČSL, ale částečně i Klubu otevřené demokracie. I ke svým ideologickým odpůrcům se snažíme být
maximálně vstřícní a korektní. Neznamená to ovšem, že – to konto neprosazujeme program, se kterým jsme byli do horní komory parlamentu zvoleni, že v zásadních hlasováních o předkládaných zákonech ustupujeme od svého pevného postoje, pouze se vyhýbáme přehlíživému vztahu vůči ostatním senátním subjektům. Je to velmi důležitý
signál a argument i pro nadcházející volby v příštím roce: žádné mocenské „totalitní“
ovládnutí Senátu – i přes naši sílu ho dosáhnout – se nekoná a konat nebude.
Jedenačtyřicet osobností z různých částí země zároveň představuje nemalé riziko nejednotnosti, vytváření různých klik a frakcí, prosazování se jedněch na úkor druhých.
I tomu se naštěstí zcela vyhýbáme. Vedeme tvrdé debaty, umíme se pohádat, ale vždy
nakonec dokážeme najít konsenzus a navenek – a to jak na veřejnost, tak dovnitř ODS
– vystupujeme jako jeden celek. Je-li třeba, vyšleme jasný signál o stanovisku senátorů ODS, jako se tomu stalo například při nominaci Václava Klause na prezidenta.
Spolupráce se současnou vládou ČR je na velmi slušné úrovni i díky tomu, že dva její ministři – Tomáš Julínek, můj ctěný předchůdce v čele klubu, a Alexandr Vondra –
jsou členy našeho týmu a její premiér, Mirek Topolánek, se s většinou z nás dobře zná
z dob svého senátního působení. Jsme si plně vědomi toho, že je to přes všechny kompromisy, díky nimž mohla být sestavena, po dlouhých letech naše vláda a naše zodpovědnost. Stokrát se můžeme zlobit, že jsme v parlamentních volbách nedostali silnější
mandát, ale to je asi tak všechno, co s daným stavem můžeme dělat. Z tohoto hlediska
jednoznačně podporujeme její reformní kroky, byť bychom si je samozřejmě uměli představit odvážnější a výraznější. Zároveň se vlastními cestami snažíme posílit pozici ODS
Další přílohy, tabulky, grafy ke Zprávě o činnosti Senátorského klubu ODS naleznete na internetových
stránkách XVIII. Kongresu ODS
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/pdf/zprava_o_cinnosti-Senat.pdf
130
ve vládním angažmá, ať už pořádanými semináři nebo veřejnými slyšeními, nebo naší
činností na zahraničním poli, zvláště pak ve vztahu k evropským strukturám.
Rovněž spolupráce s poslaneckým klubem ODS se postupně zlepšuje a zintenzivňuje. Dobře se to dá ukázat na našem senátním návrhu zákona o Ústavu paměti národa,
jehož přijetí lze směle označit za historický úspěch Senátu. Jeho schválení ve Sněmovně se ještě před reformním balíčkem stalo zkouškou soudržnosti vládní koalice. Bylo
oceněním naší práce, že jako prubířský kámen byla vybrána právě tato naše iniciativa.
Jednota senátorského klubu, jeho síla, státotvornost a spolehlivost. Na tom chceme
i nadále stavět. Věřím, že ani volby v příštím roce, v nichž budeme obhajovat devět mandátů, na tom nic nezmění a že si i nadále udržíme většinu v horní komoře parlamentu.
Zákonodárné iniciativy senátorského klubu ODS
Senátní tisk č. 1
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
Navrhovatelem je zástupce Senátu Jaroslav Kubera.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 146 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, odstavec 1 včetně nové poznámky pod čarou č. 50a zní:
„(1) Kancelář Senátu zřízená podle zvláštního zákona50) plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů
a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů, a s využitím objektů sídla Senátu50a) pro veřejnost, pokud tyto objekty bezprostředně neslouží k zajištění úkolů
podle písmene a).
Příloha č. 2 k zákonu č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky.“
Historie tisku:
• Autorem návrhu zákona je Senát.
Byl předložen 12. 10. 2006.
Zástupce navrhovatele: Kubera, Jehlička.
Návrh rozeslán poslancům jako tisk 61/0 dne
17. 10. 2006 a zaslán vládě k vyjádření stanoviska
12. 10. 2006.
• Vláda
Vláda zaslala 9. 11. 2006 stanovisko, které bylo jako
tisk 61/ rozesláno poslancům 13. 11. 2007.
• Senát
Zákon doručen do Senátu 1. 12. 2006.
Zákon Senátem schválen 20. 12. 2006.
• Prezident
Zákon byl doručen prezidentovi k podepsání
21. 12. 2 006.
Prezident zákon podepsal 28. 12. 2006.
ZPRÁVY
131
Návrh senátního návrhu ústavního zákona senátorů Jiřího Pospíšila, Jaroslava Kubery, Přemysla Sobotky, Daniely Filipiové, Milana Balabána a dalších, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění pozdějších ústavních zákonů
Navrhovateli jsou senátor Jiří Pospíšil, senátor Jaroslav Kubera, senátor Přemysl Sobotka, senátorka Daniela Filipiová, senátor Jan Hálek, senátor Milan Balabán, senátorka Alena Palečková, senátor Jiří Šneberger, senátor Luděk Sefzig, senátor František
Příhoda, senátorka Alena Venhodová, senátor Milan Bureš, senátor Zdeněk Janalík, senátor Jaromír Volný, senátor Miroslav Škaloud, senátor Vítězslav Vavroušek, senátor
Vlastimil Sehnal, senátor František Kopecký.
Předložený návrh ústavního zákona si klade za cíl zúžit dosavadní ústavní úpravu
imunity členů Parlamentu ČR a návazně i soudců Ústavního soudu ČR. Podstatou navrhovaných změn je vypuštění ústavních ustanovení, která podmiňují zahájení trestního stíhání u osob požívajících imunity souhlasem příslušné komory Parlamentu ČR
a která brání jejich zadržení (viz čl. 27 odst. 4 a 5 a čl. 86 odst. 1 a 2 Ústavy). Diskuse
zabývající se adekvátností rozsahu imunity trvají již léta. Jako nepřiměřené je odbornou
i laickou veřejností napadáno zejména ústavní ustanovení, podle něhož v případě, kdy
příslušná komora Parlamentu ČR nevysloví souhlas s trestním stíháním, je trestní stíhání chráněné osoby navždy vyloučeno. Legislativní návrhy v této oblasti dosud směřovaly k omezení tohoto druhu procesní imunity tak, aby ochrana člena Parlamentu ČR,
resp. soudce Ústavního soudu ČR byla poskytována pouze po dobu trvání jejich mandátu, resp. funkce. Předložený návrh, který příslušná ustanovení z Ústavy vypouští, je
v tomto směru radikálním řešením, jež vychází z posouzení úlohy imunity v současných
podmínkách. Historické důvody imunity nepochybně spočívaly ve snaze ochránit parlament proti svévoli moci výkonné. V demokratickém právním státě tento účel imunity
postupně ztrácí na významu a při úpravě rozsahu imunity je rozhodující hledisko přiměřenosti. Vždy je totiž nutno mít na zřeteli, že imunita znamená ústavně připuštěnou
výjimku ze zásady rovnosti občanů před zákonem. Dosavadní ústavní ustanovení vyžadující souhlas s trestním stíháním a bránící zadržení členů komor Parlamentu ČR a soudců Ústavního soudu ČR zakládají ústavní privilegia, která v demokratickém právním
státě vybaveném soustavou nezávislých soudů již neodpovídají hledisku přiměřenosti.
Předložený návrh ústavního zákona neupravuje otázky, které jsou předmětem mezinárodního nebo evropského práva, a z těchto důvodů ani nemůže být v rozporu se smluvními závazky České republiky. Návrh rovněž nemá bezprostřední dopad na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí.
Historie tisku:
• Tento tisk byl předložen Senátu dne 6. 9. 2006.
Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 1. 2 . 2007.
Organizační výbor přikázal senátní tisk dne 2 . 11. 2006.
Garančním výborem je Ústavně-právní výbor, jehož zpravodajem je sen.
Jiří Oberfalzer, který přijal k tomuto tisku dne 14. 3. 2007 usnesení č. 11,
které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 379/1.
132
• Další výbory:
Mandátový a imunitní výbor, jehož zpravodajem je sen. ing. arch. Daniela
Filipiová, přijal k tomuto tisku dne 13. 12. 2006 usnesení č. 2.
Mandátový a imunitní výbor, jehož zpravodajem je sen. ing. arch. Daniela
Filipiová, přijal k tomuto tisku dne 17. 1. 2007 usnesení č. 3, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 379/3.
Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury přijala k tomuto tisku dne 15. 11. 2006 usnesení č. 20, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 379/2.
Senát zařadil tisk na svou 14. schůzi a projednal jej dne 2. 11. 2006.
Svým usnesením č. 543, v hlasování č. 50 projednal tento tisk s výsledkem
jednání – přikazuje.
Svým usnesením č. 45, v hlasování č. 23 projednal tento tisk s výsledkem jednání – změna lhůty.
Svým usnesením č. 64, v hlasování č. 13 projednal tento tisk s výsledkem jednání – schvaluje senátní návrh zákona.
Návrh zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů
Navrhovateli jsou zástupce Senátu Jiří Liška, zástupce Senátu Jan Hálek, zástupce Senátu Josef Pavlata.
Parlament České republiky, vědom si povinnosti vyrovnat se s následky totalitních
a autoritativních režimů 20. století, vyjadřuje vůli zkoumat a připomínat důsledky činnosti zločinných organizací založených na komunistické a nacistické ideologii, které
v letech 1938–1945 a 1948–1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly
principy demokratického státu.
Poznání historických pramenů a dalších svědectví o uvedených režimech a událostech k nim vedoucích umožňuje lépe pochopit důsledky systematického ničení tradičních hodnot evropské civilizace, vědomého porušování lidských práv a svobod,
morálního a hospodářského úpadku provázeného justičními zločiny a terorem proti
nositelům odlišných názorů, nahrazení fungujícího tržního hospodářství direktivním
řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužívání výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům a bezohledného ničení
přírody. Vzdělání občanů o těchto tématech přispívá k upevňování demokratických
tradic a rozvoje občanské společnosti, současně napomáhá naplňování ideálů spravedlnosti, popsání zločinů a pojmenování jejich organizátorů a vykonavatelů.
Historie tisku:
Zástupce navrhovatele: Liška, Hálek, Pavlata.
ZPRÁVY
133
Návrh rozeslán poslancům jako tisk 15/0 dne 21. 8. 2006 a zaslán vládě k vyjádření stanoviska 9. 8. 2006.
• Vláda
Vláda zaslala 15. 9. 2006 stanovisko, které bylo jako tisk 15/ rozesláno poslancům 13. 11. 2007.
• Organizační výbory
Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 26. 9. 2006.
Určil zpravodaje Černý Karel a navrhl přikázat k projednání výborům: Výbor
pro bezpečnost.
• Poslanecká sněmovna
1. čtení proběhlo 7. 11. 2006 na 6 schůzi.
Návrh zákona přikázán k projednání výborům: Výbor pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu, Petiční výbor, Ústavně právní výbor, Výbor pro bezpečnost.
2. čtení
Návrh zákona prošel obecnou rozpravou 16. 3. 2007 na 13. schůzi.
Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou 16. 3. 2007 na 13. schůzi.
3. čtení proběhlo 2. 5. 2007 na 14. schůzi.
Návrh zákona schválen.
• Senát
Zákon doručen do Senátu 15. 5. 2007.
Zákon Senátem schválen 8. 6. 2007.
• Prezident
Zákon byl doručen prezidentovi k podepsání 13. 6. 2007.
Prezident zákon podepsal 26. 6. 2007.
Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č.
1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, vrácený Senátu Poslaneckou sněmovnou k dopracování
Navrhovateli jsou zástupce Senátu Jiří Pospíšil, zástupce Senátu Jiří Oberfalzer,
zástupce Senátu Jaroslav Kubera.
Historie tisku:
Zástupce navrhovatele: Pospíšil, Oberfalzer, Kubera.
Návrh rozeslán poslancům jako tisk 169/0 dne 19. 3. 2007 a zaslán vládě k vyjádření stanoviska 16. 3. 2007.
• Vláda
Vláda zaslala 20. 4. 2007 stanovisko, které bylo jako tisk 169/0 rozesláno poslancům 13. 11. 2007.
• Organizační výbory
Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 25. 4. 2007.
Určil zpravodaje JUDr. Grospiče Stanislava a navrhl přikázat k projednání
výborům: Ústavně právní výbor.
134
• Poslanecká sněmovna
1. čtení proběhlo 19. 6. 2007 na 15 schůzi.
Návrh zákona vrácen.
Hlasování č. 184 – závěrečné hlasování v Poslanecké sněmovně po III. čtení.
Informace o jednání v Senátu
Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 21. 6. 2007.
Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 19. 11. 2007.
Jiří Oberfalzer, který přijal k tomuto tisku dne 2. 8. 2007 usnesení č. 31.
Jiří Oberfalzer, který přijal k tomuto tisku dne 17. 10. 2007 usnesení č. 36,
které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 79/1.
Mandátový a imunitní výbor, jehož zpravodajem je sen. ing.arch. Daniela
Filipiová, přijal k tomuto tisku dne 19. 9. 2 007 usnesení č. 15.
– změna lhůty.
Senát zařadil tisk na svou 10. schůzi.
Návrh senátního návrhu zákona Ústavně-právního výboru, kterým se
mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Navrhovatelem je zástupce výboru Senátu Jaroslav Kubera.
Předložený návrh zákona si klade za cíl změnit dosavadní právní úpravu a přenést
odpovědnost za schůdnost chodníku na jeho vlastníka.
Podle platného právního stavu tvořeného zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i předchozí právní úpravy (zákon č. 135 /1961 Sb.) je vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovědný za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku vzniklá
znečištěním, náledím nebo sněhem. I když zákon neobsahuje explicitně povinnost odstraňovat závady ve schůdnosti, vyvozuje se tato povinnost z odstavce 7 § 27 zákona
č. 13/1997 Sb. V praxi činí toto ustanovení časté problémy, čehož důkazem je řada ústavních stížností směřujících především proti vydaným obecně závazným vyhláškám a nařízením obcí, které stanoví rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti.
Už sama skutečnost, že vlastník nemovitosti má odpovídat za škody, vzniklé na přilehlém chodníku, který mu nepatří, je absurdní a je v rozporu s civilistickou zásadou,
že za své vlastnictví odpovídá především vlastník. Absurdita vyniká o to víc, že podle
odstavce 5 § 27 zákona č. 13/1997 Sb. vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace neodpovídá za škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích. Přitom pokud vlastník předmětnou nemovi-
ZPRÁVY
135
tost opravuje a zasáhne například lešením do chodníku, zaplatí poplatek za zábor veřejného prostranství.
Historie tisku:
Tento tisk byl předložen Senátu dne 28. 8. 2007.
Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 19. 11. 2007.
Organizační výbor přikázal senátní tisk dne 20. 9. 2007.
Garančním výborem je Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu.
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, jehož zpravodajem je sen. Václava Domšová, přijal k tomuto tisku dne 10. 10. 2007
usnesení č. 44, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 105/2.
Senát zařadil tisk na svou 10. schůzi.
Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Navrhovatelem je zástupce komise Senátu Jiří Oberfalzer.
Navrhovaná právní úprava mění zákony v souvislosti se změnou systému voleb
členů Rady České televize, Rady Českého rozhlasu a Rady České tiskové kanceláře. Po implementaci těchto navrhovaných změn bude složení mediálních rad reprezentativnější a transparentnější.
Ve světě můžeme nalézt mnoho systémů takovýchto voleb. Za typologický lze pokládat model německý a model rakouský. V případě německého modelu se jedná
o široké kolokvium, které volí užší vedení. Do tohoto širšího orgánu jmenují své
zástupce zákonem stanovené organizace. Pro rakouský model je typické, že rada
je poměrně úzkým orgánem. Členové jsou voleni přímo na návrh politických stran.
Současná česká právní úprava se snaží navenek působit jako nezávislý německý
model (kandidáty navrhují jakákoliv občanská sdružení) a zároveň využívá modelu rakouského ve smyslu přímé nominace politickými stranami (kandidáti za určitou politickou stranu si své navržení u nějakého občanského sdružení zařídí).
Cílem novely je nezávislost kandidátů na politických stranách zvýšit a přitom dosáhnout transparentnější volby a reprezentativnějšího složení rad.
Historie tisku:
Tento tisk byl předložen Senátu dne 30. 10. 2007.
Svým usnesením č. 231, v hlasování č. 34 projednal tento tisk s výsledkem jednání – vrací navrhovateli.
136
Naše záměry
• nadále posilovat jednotu, sílu, státotvornost a spolehlivost senátorského klubu ODS
• důkladně připravit senátní volební kampaň tak, abychom obhájili všech stávajících 9 mandátů a i nadále si udrželi většinu v horní komoře Parlamentu ČR
• pro nadcházející volbu presidenta získat co nejvíce hlasů i mimo náš klub pro
našeho kandidáta Václava Klause
• ještě více prohloubit a zlepšit spolupráci s poslaneckým klubem ODS a vládou,
prohloubit vliv senátorského klubu na tvorbě a prosazování programových cílů
ODS nejen na domácí scéně, ale i v zahraničí
ZPRÁVA O ČINNOSTI POSLANECKÉHO KLUBU ODS
V EVROPSKÉM PARLAMENTU
Jan Zahradil
předseda Poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu
Tato zpráva zahrnuje vybrané nejdůležitější aktivity poslaneckého klubu ODS
v EP a politické události na půdě EP v období od konce roku 2006 do začátku
konání 18. Kongresu ODS, který proběhne dne 24. listopadu 2007 v Praze.
I. Úvodní slovo předsedy klubu ODS v EP
Vážené delegátky, vážení delegáti 18. Kongresu ODS, vážení hosté,
letos Vám jménem poslaneckého klubu ODS v EP předkládám naši pravidelnou
zprávu o činnosti s ještě větším důrazem než kdykoliv jindy.
V poslední době jsme totiž několikrát zaznamenali velmi povrchní a zkreslený popis práce europoslanců v některých českých médiích, který nedávno vyvrcholil dle
našeho názoru zcela tendenční televizní reportáží. V ní byli vykresleni zejména europoslanci ODS jako jacísi pohodlní lenoši, kteří se v EP zrovna nepřetrhnou, a bylo
to dokumentováno z kontextu vytrženými a neúplnými statistickými daty. To je pro
nás naprosto nepřijatelné a zareagovali jsme na to vnitřním písemným sdělením členské základně ODS, v němž jsme věci uvedli na pravou míru. Víme, že nemá cenu vést
válku s médii. „Kvalita“ jejich zpravodajství o evropské tematice je ostatně určena
„kvalitou“ jejich orientace ve skutečném fungování evropských institucí včetně EP,
která se někdy (a ve zmíněném případě zcela jistě) limitně blíží nule. Přesto – nebo
spíš právě proto – cítíme naléhavou nutnost obhájit před Vámi svou práci a ohradit
se proti pokusům o její dehonestaci, ať už z neznalosti nebo zlého úmyslu.
Takto, prosím, přijměte naši letošní zprávu.
II. ODS a frakce ELS-ED
Klub Občanské demokratické strany v Evropském parlamentu je spolu s britskou
Konzervativní stranou od počátku mandátu poslanců ODS v EP členem Evropských
demokratů (ED), součástí největší frakce Evropské lidové strany-Evropští demokra-
ZPRÁVY
137
té (ELS-ED). Získali jsme tím právo sledovat a rozvíjet svou vlastní politiku týkající
se politické integrace Unie, respektive dalšího ústavního a institucionálního vývoje
EU, což pravidelně a dle programových priorit ODS uplatňujeme.
Vývoj ve frakci byl v letošním roce ovlivněn plánovanými volbami v polovině funkčního období, které proběhly v únoru 2007. Volby se týkaly převolení kompletního vedení EP, výborů i frakcí. Dnes již bývalý předseda frakce ELS-ED H. G. Poettering
kandidoval na funkci předsedy EP a tu také na základě dohody uzavřené na začátku
volebního období mezi ELS-ED a socialisty získal. Novým předsedou frakce ELS-ED
se tak stal francouzský europoslanec, bývalý předseda zemědělského výboru EP
Joseph Daul ze strany UMP. Poslanci ODS podpořili při volbě předsedy ELS-ED
jeho švédského protikandidáta, liberálně smýšlejícího europoslance Gunnara
Hokmarka. Těsné vítězství J. Daula až ve 3. kole rozhodně neposílilo jednotnost frakce. Klub ODS tak pokračuje v získávání větší programové autonomie k nevůli části
předsednictva ELS-ED. Bohužel pokud jde o autonomii organizační, personální a finanční, nepodařilo se dosáhnout v uplynulém roce žádného pokroku, zejména pro
odpor federalisticky orientovaného jádra ELS-ED, které takové snahy považuje za
narušování svého mocenského monopolu ve frakci.
V roce 2007 se potvrzuje dlouhodobý trend názorového rozchodu mezi klubem ODS
(respektive celou „ED“ odnoží) a politikou prosazovanou ELS, což se nejvíce projevuje při hlasování. Již v roce 2006 poslanecký klub ODS diskutoval případný odchod
z frakce a založení frakce nové, nefederalistické a podporující pravicové myšlenky
a hodnoty. Realizace této myšlenky byla bezprostředně spojována s rozhodnutím britské Konzervativní strany o opuštění ELS-ED podle představ leadera konzervativců
Davida Camerona. I vzhledem k povolební situaci v ČR se nakonec obě strany písemně zavázaly k ustanovení nové parlamentní frakce v dalším legislativním období
2009–2014, která bude vůdčí politickou silou ve formulování a prosazování myšlenek moderní a flexibilní EU, připravené čelit výzvám 21. století a opouštějící přes
50 let stará federalistická schémata.
Movement for European Reform (MER)
Dne 13. července 2006 slavnostně podepsali předseda ODS Mirek Topolánek a předseda britských konzervativců David Cameron deklaraci „Movement for European
Reform“ (Hnutí za evropskou reformu), která reagovala na priority dlouhodobého zahraničně politického programu ODS a má podporu současného vedení ODS. Cílem
MER by mělo být již zmíněné ustanovení nové parlamentní frakce v dalším legislativním období 2009–2014.
Při dodržení zahraničněpolitických cílů ODS klub vyvíjí takovou činnost, která postupně vede k formování nové frakce v Evropském parlamentu, kterou ODS spolu
s Konzervativní stranou a dalšími názorově blízkými stranami hodlá v příštím legislativním období Evropského parlamentu založit.
Aktivity MER, mimo neformální či formální setkání nejvyšších politických představitelů, byly následující:
Konference Brusel, 6. března 2007
V úterý 6. března 2007 proběhla v Bruselu za účasti předsedy ODS a premiéra
České republiky Mirka Topolánka a předsedy britských konzervativců Davida
138
Camerona první společná konference MER. Konference měla název: „EU: Nové cíle pro 21. století“ a tématy byla ekonomická konkurenceschopnost, vnější vztahy
EU zejména ke třetímu světu a energetická bezpečnost včetně změn klimatu. Oba lídři se jak ve svých projevech, tak na setkání s médii shodli, že cílem společného úsilí není jen vytvoření nové politické frakce v Evropském parlamentu po volbách 2009,
ale především vybudování moderní, otevřené, flexibilní a decen-tralizované EU, připravené reagovat na nové podněty a výzvy 21. století.
Mirek Topolánek se ve svém projevu zaměřil na otevřenou kritiku unifikace
Evropy, její byrokracie a nadměrné regulace, na přetrvávání bariér, odporujícím
čtyřem základním svobodám, na kterých byl původní projekt evropské integrace
postaven. Ve svém projevu vyzdvihl princip svobody a demokracie, který bývá institucemi EU potlačován, a apeloval na maximální svobodu jednotlivce ve společně
sdíleném prostoru Unie.
Konference Praha, 14. září 2007
V pátek 14. září 2007 se v Praze uskutečnila mezinárodní konference „Zvýšení
evropské konkurenceschopnosti v 21. století: Role EU“, kterou pořádala ODS
společně s britskou Konzervativní stranou pod hlavičkou MER a pod společnou záštitou Alexandra Vondry, místopředsedy vlády ČR pro evropské záležitosti, a Williama Hagua, stínového ministra zahraničí britské Konzervativní strany.
Konference se ve třech tematických blocích zabývala zejména problematikou negativních dopadů unijní regulace a evropského protekcionismu na konkurenceschopnost EU a jejich členských států či aktuálními iniciativami Evropské komise,
které v sobě ukrývají nebezpečí daňové harmonizace na úrovni EU. V diskusi mimo
jiné vystoupil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, prezident Svazu průmyslu
a dopravy Jaroslav Míl, analytik Goldman and Sachs Vladimír Dlouhý, europoslanec
Ivo Strejček nebo například mluvčí liberální holandské strany VVD pro evropské
otázky poslanec Han ten Broeke.
William Hague konstatoval, že britská konzervativní strana sdílí s ODS víru
v tutéž Evropu. „Po volbách v roce 2009 chceme mít vlastní stranu. Ze spojení
EPP-ED chceme odpojit právě tu druhou část,“ uvedl W. Hague. „Chceme obhajovat
Evropu, v niž věříme. Flexibilní, globální a méně federalistickou. A ODS má na takové věci jasné názory. Chceme zkrátka vytvořit základnu pro lidi, kteří takové myšlenky sdílejí,“ dodal W. Hague.
Účastníci diskuse se shodli, že mezi hlavní brzdy ekonomického rozvoje Evropy patří
přílišná daňová zátěž, přeregulovanost evropské ekonomiky a přemrštěné ochranářství.
III. Vnitřní chod klubu ODS
Klub ODS v EP, skládající se z devíti členů ODS, funguje zcela standardně, na základě Stanov a Jednacího řádu klubu ODS v EP, schváleného 13. 7. 2004 a v aktualizovaném znění schváleného klubem na volební schůzi v polovině volebního období
dne 13. 2. 2007, svolané dle článku 8 bodu 1 Stanov.
V tajné volbě byli zvoleni následující představitelé klubu: předseda Jan Zahradil,
místopředseda Miroslav Ouzký, pokladník Hynek Fajmon a koordinátor hlasování Ivo
Strejček. Tajemníkem klubu byl jmenován Martin Frélich.
ZPRÁVY
139
Všichni poslanci – členové klubu jsou zároveň resortními mluvčími, kteří se na
základě svých odborných, profesních i politických zkušeností zabývají jednotlivými kapitolami politik EU a komunikují danou problematiku svého resortu s organizacemi ve státní správě i samosprávě, veřejností i médii.
Klub se pravidelně schází na zasedáních svolaných předsedou klubu, kde se
diskutují politická témata z domácí i evropské scény. V roce 2007 se klub sešel
na řádné schůzi celkem devětkrát, schůze v únoru byla dle Stanov volební. V průběhu roku 2007 se několikrát sešli poslanci s ministry i hejtmany z ODS, kteří
na-vštívili instituce EU, i s místopředsedou vlády pro evropské záležitosti
A. Vondrou.
V květnu t. r. proběhlo v Senátu setkání europoslanců ODS a zástupců ODS obou
parlamentních komor zabývajících se evropskou agendou, tj. Výboru pro evropské
záležitosti PS a Výboru pro záležitosti EU v Senátu.
Poslanci ODS tvoří českou národní delegaci v ELS-ED společně se dvěma poslanci zvolenými za KDU-ČSL a třemi poslanci zvolenými na kandidátce
SNK–Sdružení nezávislých kandidátů. Předsedou delegace je Jan Zahradil.
Všichni europoslanci mají v rámci své činnosti v EP možnost na náklady EP pozvat každý rok až sto osob ze země svého původu na tzv. dotovanou návštěvu.
Této možnosti využili všichni poslanci klubu ODS. Na jejich pozvání v průběhu
roku 2007 navštívilo sídlo EP ve Štrasburku či Bruselu celkem 900 návštěvníků
z ČR. Jednalo se především o studenty (SŠ a VŠ), členskou základnu ODS na místní i regionální úrovni, starosty a primátory, místní a regionální zastupitele ODS,
zástupce neziskových organizací i odborných sdružení.
Zastoupení v orgánech v EP
Zastoupení poslanců ODS (respektive ČND) v orgánech EP je určeno na základě d’Hondtova systému. Přestože jsme jako ČND měli nárok na pozici místopředsedy EP, ani po dlouhých jednáních nominace M. Ouzkého nebyla při hlasování
ve frakci akceptována. Následně bylo ČND podsouváno předsednictví v některém
z méně významných výborů. Rozhodnutí klubu ODS bylo usilovat o co nejprestižnější možné předsednictví výboru, a proto bylo rozhodnuto získat předsednictví ve
výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, jehož řádným
členem byl již v první polovině volebního období právě M. Ouzký.
• M. Ouzký – předseda výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost
potravin
• O. Vlasák – vicekoordinátor za frakci EPP-ED ve Výboru pro regionální rozvoj
• P. Duchoň – místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu
• J. Zvěřina – místopředseda delegace pro vztahy s Japonskem
IV. Přehled nejvýznamnějších politických událostí a témat v roce 2007
„Reformní smlouva“
V první polovině roku 2007 předsedalo Radě EU ambiciózní a „proevropské“
Německo, jehož národní zájmy se staly hnacím motorem v další integraci politik
Unie, snahy přesunout více pravomocí na nadnárodní úroveň do Bruselu a znovuoživování Francií a Holandskem odmítnuté „euroústavy“.
140
Německé předsednictví zahájilo práci na nové tzv. Reformní smlouvě EU, která měla nahradit bývalou euroústavu. Jedním z vyjednavačů pro mandát červnové Evropské rady k vytvoření této smlouvy byl jmenován i předseda klubu ODS v EP Jan
Zahradil, který byl pověřen předsedou vlády ČR Mirkem Topolánkem.
ČR se díky vládní účasti ODS stala jednou z pouhých 4 zemí, které se postavily
proti snahám o převzetí původního textu euroústavy, a podařilo se jim dosáhnout v tomto ohledu dílčích úspěchů, jako např. opuštění původního „ústavního“ konceptu, posílení role národních vlád a parlamentů při tvorbě evropské legislativy či odložení
„euroústavního“ a pro ČR nevýhodného hlasovacího systému až do roku 2017.
Vzhledem k vnitropolitickým podmínkám v ČR (vládní koalice s dvěma federalistickými stranami) i vnějšímu tlaku zemí, které již původní euroústavu ratifikovaly, se
nepodařilo zabránit dalšímu přenosu pravomocí na evropskou úroveň a rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou. To je nepochybně v kontradikci s usnesením loňského Kongresu, který se tak bude muset touto věcí znovu zabývat a zaujmout k vzniklé
situaci nové stanovisko.
Na druhou stranu je nutno konstatovat, že za daného stavu šlo o dosažení maxima
možného. Další možností k prosazení větší části programu ODS bylo už jen zablokování celého jednání a užití práva veta. To by zcela nepochybně vedlo k rozpadu vlády, pravděpodobnému odchodu ODS do opozice a k vytvoření jiné, k původnímu návrhu euroústavy daleko vstřícnější vládní koalice. To by bylo zcela v rozporu
s programovými cíli ODS.
Rozšíření EU
Poslanci ODS v Evropském parlamentu jednoznačně podpořili rozšíření EU o další
dvě země, Rumunsko a Bulharsko od 1. ledna 2007. V souvislosti s dalším rozšiřováním EU poslanecký klub ODS bude i nadále prosazovat myšlenku dalšího rozšíření
Unie, a to včetně Turecka, Chorvatska a zemí západního Balkánu. Zároveň odmítáme
jakékoliv skryté záminky, které se v souvislosti s rozšířením EU objevovaly s cílem oddálit vstup dalších zemí do EU a tím EU politicky a geograficky uzavírat.
Energetická politika v Evropě
Témata, jako jsou získávání energie, její využití a spotřeba, úspora a budoucí soběstačnost Evropy se staly významnými prioritami již v roce 2006. Cílem finského
předsednictví v Radě EU bylo realizovat proces „better regulation“ (zlepšení legislativy) a zvýšení transparentnosti v energetické politice. Proces byl započat již za rakouského předsednictví se záměrem dát Komisi podněty při tvorbě Strategického energetického přehledu.
Evropská komise v roce 2007 přišla s dlouho očekávaným plánem liberalizace trhu s elektřinou a plynem. Ten má podle jejích představ zaručit nízké ceny pro odběratele, zajistit investice, dát unii nástroj pro boj s klimatickými změnami, a navíc zabránit ovládnutí evropského trhu cizími firmami. Odpůrci návrhu ale tvrdí, že jde
o vyvlastnění soukromého majetku a že se z Evropy stane oběť cizích monopolů. Proti
se už postavila Francie a Německo (plán Komise by se dotknul především německých
a francouzských firem, jako jsou plynárenská GdF či elektrárenské kolosy E.ON a RWE).
ZPRÁVY
141
V současné době státy EU importují 82 % ropy a 57 % zemního plynu, čímž se dostávají na první místo mezi dovozci paliv. Poptávka po energiích navíc stále roste a infrastruktura zastarává. Odhaduje se, že během následujících 20 let dojde k 60% nárůstu poptávky a bude muset být v oblasti energetiky vynaložena částka více než
1 bilion EUR.
Česká republika by proto měla i nadále hrát aktivní roli v budoucím využití jaderné energie. Cíle, které Unie stanovila (do roku 2020 cíl zajistit 20% podíl obnovitelných zdrojů energie; to je pro ilustraci třikrát více než dnes. Při projednávání této politiky Evropský parlament dokonce žádal cíl ve výši 30 %), jsou nerealizovatelné jak
u nás, tak i v zemích, které jsou označovány jako přátelské k životnímu prostředí (např. Finsko, které nebude nikdy schopno 20% podílu dosáhnout, nedojde-li k zásadním objevům a vývoji nových technologií).
Rozpočet EU na rok 2008
Evropský parlament schválil na svém říjnovém plenárním zasedání návrh rozpočtu
na příští rok v celkové výši 128 mld. EUR. Skladba a výše rozpočtu se řídí finančním
rámcem na období let 2007–2013. Tento rozpočet poslanci ODS podpořili, jelikož pro
Českou republiku z něj vyznívají příznivější parametry než z předchozích rozpočtů,
přestože se domníváme, že by „bruselská byrokracie“ měla pracovat efektivněji a s rozpočtem menším. Při hlasování o pozměňovacích návrzích jsme hlasovali podle následujících principů:
• odmítali jsme zvyšování výdajů nad rámec schválený Radou
• podporovali jsme návrhy směřující k šetření a lepšímu využívání evropských výdajů
• odmítali jsme návrhy vytvářející nové instituce bez právního základu či navyšování rozpočtu již vzniklých institucí na provozní a mzdové náklady.
Schengenský prostor
ČR vstoupí do tzv. schengenského prostoru 1. ledna 2008. Bude to další krok k odstranění zbytečných komplikací na hraničních přechodech a narovnání vztahů mezi členskými zeměmi EU. Stane se tak i přes výzvy Evropské komise v roce 2006 a 2007 členským státům Unie formálně odložit předpokládané datum
dokončení nového schengenského informačního systému. Byl by to krok zpět, oddálení jedné ze základních hodnot EU, další bránění volnému pohybu osob na území
EU a negativní signál od starých členských zemí vůči těm, které vstoupily do schengenského prostoru v roce 2004.
Vstupem ČR do schengenského prostoru zmizí současné kontroly na hraničních
přechodech se všemi sousedními státy (včetně Rakouska a Německa). Na linkách
„uvnitř Schengenu“ bude probíhat odbavení bez celních a pasových kontrol. Česká
republika se stane členskou zemí Schengenské úmluvy pod podmínkou, že již v minulých letech musela přistoupit na harmonizaci své vízové politiky a politiky vstupu
příslušníků třetích (nečlenských) zemí na své území. Budeme povinni přijmout pravidla daleko těsnější policejní spolupráce, kodifikované např. v tzv. Prümské dohodě, kdy v případě „naléhavého pronásledování“ může policie jiného členského státu
vstoupit na naše území.
142
Již nyní jsme museli vybudovat tzv. Schengenský informační systém, který je základním nástrojem zajištění „veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti“. Jde o jednotku s přístupem k zásadnímu souboru dat a informací, které slouží k rychlému vyhledávání údajů o osobách a předmětech.
Roaming
Roamingové služby se staly vděčným tématem Evropské komise, který využila k populistické honbě za levným voláním ze zahraničí na jaře 2007 a k ukázce toho, jak
se umí evropští politici postarat o „blaho“ občanů EU. Poslanci ODS v EP byli
jedni z mála, kteří nepodpořili zásah Komise do fungujícího konkurenčního prostředí. Regulace zajišťuje nižší ceny pro volání ze zahraničí za ceny stanovené pro operátory bruselskými úředníky. Na regulaci doplatí v konečném důsledku
především sami spotřebitelé – volající uvnitř jednotlivých států. Pokud Komise regulativně nařídí mobilním operátorům maximální ceny roamingových hovorů, pak dojde v rámci kompenzace nákladů operátorů k zmrazení poklesu cen hovorů na vnitrostátních linkách. Investice do modernizace telefonních sítí budou rovněž omezeny.
Český cukr
Výroba řepného cukru má v naší zemi dlouhou tradici a její počátky sahají do první poloviny 19. století. Do pokladnice světových vynálezů jsme přispěli mimo jiné
i kostkou cukru, která se poprvé začala vyrábět v Dačicích před více než 150 lety. Pěstování řepy a její následné zpracování na cukr bylo tradičním zdrojem obživy mnoha generací na českém venkově. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století jsme
byli jedním z největších producentů a také exportérů cukru na světě. A relativně vysokou úroveň si výroba cukru udržela i během let 1948–1989. Český cukr přežil s většími nebo menšími úspěchy všechny režimy, které jsme u nás měli. Režim Evropské unie a její Společnou zemědělskou politiku český cukr nepřežil!!
Ze státu, jenž ještě nedávno vyvážel obrovské množství cukru do celého
světa, se stáváme zemí, která jej bude dovážet. Bylo by to pochopitelné, kdyby šlo o přirozený tržní vývoj. Tak tomu však rozhodně není. Česko se stává z exportéra importérem kvůli politickým a administrativním rozhodnutím učiněným v Evropské unii proti českým zájmům, a to za bezbranného přihlížení českých politiků,
jelikož není možné na tuto otázku uplatnit veto. Byli jsme přehlasováni kvalifikovanou většinou, náhradu za ztráty nám nikdo nedá a nikdo je také bohužel ani nevyčíslí do celkové bilance příjmů a výdajů mezi ČR a EU.
Česká politika by měla veškeré své úsilí v této oblasti věnovat liberalizaci zemědělské politiky. Ta by měla spočívat v rušení produkčních kvót a exportních dotací
a v omezování výrobních dotací. Jen takový přístup může českým zemědělcům zaručit férové zacházení na evropském trhu. Padnout musí i kvóty na cukr. Není žádný
důvod, aby takové centrální plánování v Evropě 21. století existovalo. Méně regulovaný trh přinese lepší podmínky jak pro producenty, tak pro spotřebitele.
Odmítáme daňovou harmonizaci ve všech podobách
Evropská komise v roce 2007 přijala další rozhodnutí, v němž zveřejnila seznam
zbývajících kroků, které je třeba přijmout k zavedení jednotného firemního daňové-
ZPRÁVY
143
ho základu (Common Consolidated Corporate Tax Base – CCCTB). S jeho zavedením se počítá již od roku 2010. Jde o problém, který nás musí zajímat – zdá se
totiž, že Česká republika (bude-li konsolidovaný základ přijat) ztratí část své suverenity v rozhodování o výši firemních daní.
Podle návrhu CCCTB by měla EK určit jednotná pravidla pro určení základu daně firem. V případě firem působících ve více členských státech by se celkový základ
daně vypočetl dohromady za všechny firemní pobočky a mezi členské země rozdělil
podle klíče stanoveného Evropskou komisí. Na přidělený podíl základu daně by členská země uplatnila vlastní sazbu daně.
Daň je součinem základu a sazby. Není tedy žádný podstatný rozdíl mezi tím, zda
EU určí základ či sazbu. Dovolíme-li EU přisvojit si ve jménu „vnitřního trhu“ pravomoc určovat základ, nezbude jediný argument proti tomu, aby nemohla později určovat i sazbu! To ve skutečnosti znamená konec daňové konkurence. Členské země
sice budou moci uplatnit (zatím) různou sazbu daně, ale lákání firem touto sazbou bude do značné míry bezpředmětné. Objem základu ke zdanění bude pevně přidělen
podle vzorce, který pro rozdělení zisku ale není zatím navržen.
Radar a bezpečnostní politika EU
V březnu 2007 se diskutovalo téma radarové základny USA v ČR v souvislosti s vystoupením vysokého zmocněnce pro zahraniční politiku J. Solany na plénu v EP.
Řada antiamerických europoslanců napříč politickým spektrem neváhala a vyjádřila své znepokojení nad touto myšlenkou. Postoj poslanců ODS v EP k této problematice vyjadřují slova předsedy klubu J. Zahradila, pronesená na plénu v rozpravě
o perspektivách společné zahraniční politiky EU:
„Vláda České republiky určitě bude ochotna informovat své kolegy a partnery v Evropské unii o probíhajícím procesu, ale finální rozhodnutí provede
vláda České republiky zcela nepochybně ve své vlastní kompetenci … pokud
tato základna bude realizována, pak se zvýši bezpečnost nejenom středoevropského regionu, ale Evropské unie jako celku … realizací tohoto opatření
dojde také k posílení atlantické vazby.
Samozřejmě že dojde i ke zvýšení určitého mezinárodního potenciálu
České republiky a Polska. Doufám, že to není ten důvod, který by snad někomu mohl vadit.“
Klimatické změny
Rozhodnutím předsednictva EP ze dne 25. 4. 2007 vznikl v Evropském parlamentu dočasný výbor pro klimatické změny o počtu šedesáti členů na dobu jednoho roku
od 10. 5. 2007. Můžeme téměř s jistotou očekávat, že výbor se k 10. 5. 2008 změní
z dočasného na stálý. Otázka klimatických změn a globálního oteplování se stala celosvětově velkým mediálním tématem.
Boj evropských politiků v Unii proti klimatickým změnám je primárně veden pod
rouškou „ekologického myšlení a chování“ bez vnímání důsledků nejenom na ekonomické dopady přijatých rozhodnutí. Ekologismus chce donutit výrobce osobních
vozů ke snížení emisí z výfukových plynů, motivovat průmysl a podnikatele k přechodu na obnovitelné zdroje energie a nastartovat něco jako třetí průmyslovou revo-
144
luci. V EU se politici profilují jako největší bojovníci proti změně klimatu (německá kancléřka A. Merkelová bojující za lední medvědy; francouzský prezident
N. Sarkozy, který použije téma globálního oteplování a klimatických změn jako
prioritu při francouzském předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2008;
předseda britských konzervativců D. Cameron a další) společně s bývalým demokratickým viceprezidentem USA A. Gorem. EU si téma klimatických změn (po neúspěšném plánu „dohnat a předehnat USA“ viz. Lisabonská strategie) vytyčila jako
prioritu číslo 1. Jsou však cíle EU reálné? Posuďte sami:
„Celosvětová produkce oxidu uhličitého činí 27 miliard tun ročně. Jeho největším producentem jsou USA – sedm miliard –, na druhém místě Čína s pěti, a až teprve na třetím Evropa se svými třemi miliardami tun. Z těchto čísel je zřejmé, že sebeambicióznější
plán (a některé plány jsou skutečně ambiciózní, protože hovoří o možném snížení produkce oxidu uhličitého až o jednu třetinu do roku 2025, tedy o jednu miliardu tun) nejenže nemůže přinést kýžený efekt a přivodit očekávaný zvrat, ale rozvoj v Asii, hlavně
v Indii a Číně, ve svém důsledku způsobí pouze další obrovské navýšení emisí“.
Pokus o otevírání minulosti a prolomení restitucí
Poslanci slovenské Strany maďarské koalice (za tiché podpory některých německých
a maďarských europoslanců) se pokusili na jednání výboru pro občanské svobody nastolit téma poválečných tzv. Benešových dekretů v reakci na nedávné usnesení Slovenské národní rady, které de facto kopíruje usnesení PS PČR z roku 2002 a konstatuje mj. nedotknutelnost majetkových práv, vzešlých z poválečné konfiskační legislativy.
Europoslanci ODS aktivně podpořili v diskusi své slovenské kolegy a podařilo se
jim celé toto téma neutralizovat s poukazem na to, že v žádném případě nespadá do jurisdikce EU, jak již prokázaly posudky EP z roku 2002. Znepokojivé je, že v této souvislosti však některé zájmové organizace (např. HOMR), soustřeďující kolem sebe problémové „restituenty“ (např. causa Kinský), aktivně lobbovaly proti ČR s tím, že údajně
nerespektuje vlastnická práva a dodnes aktivně uplatňuje tzv. Benešovy dekrety. Tato
kampaň proti ČR je zřejmě vedena snahou o prolomení restituční hranice a otevření
restitucí i pro ty, jimž byl po válce majetek oprávněně zkonfiskován na základě mezinárodního i vnitrostátního práva a kteří dnes i podle nálezu Ústavního soudu nemají
nárok na jeho restituci. To by znamenalo bezprecedentní právní průlom a rozsáhlou
destabilizaci majetkových a vlastnických práv na území ČR.
V této souvislosti je třeba věnovat zvýšenou pozornost akci petičního výboru EP, který ve spolupráci s EK vypsal tendr na studii, analyzující průběh restitucí ve všech zemích střední a východní Evropy a navrhující případná legislativní řeše-ní(!). Odvolává se přitom na četné petice nespokojených občanů a organizací z těchto zemí, za čímž
lze rozeznat výše zmíněné lobbistické tlaky. Je proto třeba trvat na tom, že restituční
legislativa musí zůstat v jurisdikci jednotlivých národních států bez zásahů z evropské
úrovně.
V. Vybraný přehled a stručné zdůvodnění nejvýznamnějších hlasování
V průběhu roku 2007 hlasovali poslanci ODS celkem na dvanácti plenárních zasedáních ve Štrasburku a šesti miniplenárních zasedáních v Bruselu. Dohromady bylo od
ZPRÁVY
145
počátku roku 2007 do dnešního dne odhlasováno na 564 zpráv, rezolucí, doporučení
a usnesení. Níže předkládáme výčet těch nejzávažnějších a nejdůležitějších hlasování.
České zemědělství
Poslanci ODS podpořili stanovisko Evropské rady a Komise ve zprávě L. Goepela
o návrhu nařízení Rady o stanovení pravidel pro dobrovolné odlišení přímých plateb. Navržená zpráva odmítá zvyšování flexibility společné zemědělské politiky EU a její větší vazbu na konkrétní národní podmínky, které ve svém návrhu
předložila Evropská komise. Zpráva Lutze Goepela zachovává diskriminační podmínky pro české zemědělce a znemožňuje národním vládám aktuálně reagovat na vývoj na venkově. Tento postoj je dle našeho názoru pro české zemědělce naprosto nepřijatelný, a proto poslanci ODS hlasovali proti této zprávě.
Dalším velmi důležitým bodem programu bylo hlasování o zprávě zpravodajky
Kateriny Batzeli o reformě společné organizace trhu s vínem. Klíčovými body této
zprávy pro české vinaře je zachování možnosti doslazování vín, což bylo ponecháno,
ale na základě celoevropské regulace. Jako problematický se jeví rovněž požadavek
na pokračování dotací do destilace přebytků vína a vedlejších produktů. Nevyjasněná je rovněž otázka financování klučení nelegálních vinic.
CIA a zpráva o údajném využití evropských zemí
Poslanci ODS v Evropském parlamentu jednotně odmítli podpořit „Zprávu o údajném využití evropských zemí ze strany CIA“. Zpráva se stala politickým nástrojem v rukou zejména europarlamentní levice. Nepřístojným způsobem se pokouší vměšovat do jurisdikce národních vlád členských zemí EU a působit na chod
zpravodajských služeb a jiných speciálních orgánů. Je s to oslabit transatlantické partnerství v boji proti mezinárodnímu terorismu a zpochybnit některá opatření, nezbytná pro úspěšné potírání tohoto nebezpečného fenoménu.
To vše považujeme za krajně nezodpovědné. Konstatujeme, že činnost zmíněného
výboru a obsah předmětné zprávy patří mezi zřetelné argumenty, proč nepřiznávat Evropskému parlamentu v budoucnu další zvýšení jeho pravomocí.
ODS a Turecko
ODS dlouhodobě podporuje rozšiřování EU o další členské země včetně Turecka. Právě proto poslanecký klub ODS v EP nepodpořil při hlasování další Zprávu o pokroku Turecka při přistoupení k EU. Formulace a návrhy obsažené ve zprávě
a v pozměňovacích návrzích, jdou totiž v mnoha ohledech nad rámec požadavků, běžných při vyjednávání o členství v EU a nesouvisejí se současnou politickou a ekonomickou situací v Turecku.
Dále nelze přijmout manipulaci se vzdálenými historickými událostmi a jejich používání jako politického nástroje v soudobém kontextu (ve vztahu k Turecku otázka tzv.
arménské genocidy během 1. světové války). Česká republika má s pokusy o retroaktivní zneužívání minulosti vlastní negativní zkušenosti.
Rozpočet EU
Poslanci ODS přes řadu zamítnutých pozměňovacích návrhů podpořili návrh souhrnného rozpočtu na rok 2008 v celkové výši 128 mld. EUR, který se již řídí
146
novým a schváleným finančním rámcem na období let 2007–2013. Podpořili jsme takové pozměňovací návrhy, které prioritně snižovaly jednotlivé položky rozpočtu či se
finanční prostředky přesunuly do rezervy.
Energetická politika a obnovitelné zdroje
Na říjnovém plenárním zasedání hlasovali poslanci ODS proti „Zprávě o pracovním plánu pro obnovitelné zdroje energie v Evropě“. Podle našeho názoru zpráva povede k výraznému růstu cen energií, k dalšímu růstu byrokracie na úrovni EU i jednotlivých zemí, k pozdějšímu obrovskému plýtvání finančními zdroji, aniž
by došlo k vyřešení hlavních problémů EU v energetice. Východiskem pro zpracování zprávy jsou hororové scénáře dalšího vývoje naší planety. S těmito hypotézami se
operuje jako s nezpochybnitelnými fakty. Přestože dlouhodobá statistická data nepotvrzují žádoucí oddělení růstu dopravy od růstu HDP (decoupling), zpráva se o tuto
hypotézu výslovně opírá. Zpráva jednostranně preferuje obnovitelné zdroje, vzbuzuje nereálná očekávání v energetické oblasti, podceňuje význam jaderné energetiky,
nedostatečně zohledňuje diverzitu místních podmínek pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v jednotlivých členských zemích a opomíjí možnosti spolupráce EU
a USA v dané oblasti. Poslanci ODS si uvědomují hloubku a vážnost energetických
problémů, zejména enormní závislost států EU na dovozu energetických surovin i dopady energetiky na klimatické poměry. Řešením však není jednostranná a ekonomicky neodůvodněná preference obnovitelných zdrojů.
Pesticidy
Hlasování o racionálním využívání pesticidů byla další z významných směrnic, která svými důsledky a dopady mohla negativně až likvidačně ovlivnit již tak neefektivně fungující zemědělství v Unii. Komplexní balík tří zpráv se týkal výroby a užívání
pesticidů, tedy látek chránících plodiny před škůdci. V současné době musí výrobci
pesticidů získat pro uvedení svého výrobku na trh povolení v každé z členských zemí EU a tedy splnit různá kritéria a podmínky.
Původní snahou bylo zjednodušit používání pesticidů za současného zvýšení bezpečnosti a zdraví obyvatel. Problematická je zejména snaha zakázat pesticidy bez výjimky
v obydlených zónách. Nikoho v Evropském parlamentu však už netrápí, že k ošetření
veřejných parků, sportovišť nebo golfových hřišť se pesticidy užívají. Klub ODS je také proti zdanění pesticidů, které by přineslo další zátěž našim zemědělcům. Vytváření bezpečnostních pásů kolem vod je potřeba ponechat v kompetenci národních států.
Automobilová doprava a CO2
V otázce snižování emisí CO2 u automobilové dopravy poslanci ODS v EP odmítli zpřísňující pozměňovací návrhy evropských zelených. Snižování emisí CO2 u osobních automobilů je počin, ke kterému je nutné přistupovat realisticky a s ohledem na
ekonomické dopady. Příliš radikální plány omezit CO2 u osobních automobilů by jednoznačně vedly k prodloužení životního cyklu automobilů a ke zvýšení počtu starších
aut na silnicích. Dalším nechtěným efektem by pak byla situace, kdy výrobci aut by
byly nuceni investovat do redukce emisí na úkor bezpečnosti vozidel.
ZPRÁVY
147
Sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu
V otázce sbližování daní podpořili poslanci ODS zamítnutí návrhu Komise na sbližování sazeb spotřební daně u alkoholu. Zpráva je postavena na tom, že přes-hraniční obchod s volným pohybem zboží je základním principem evropské integrace. Zákazník se rozhoduje na základě ceny, tedy na základě toho, zda-li zboží je daněmi
méně zatíženo. Pokud některé členské státy zatěžují své zboží příliš vysokými daněmi, pak na to musí ve své domácí daňové politice reagovat, a ne čekat na spásu, která přijde z Evropské unie. Zároveň pozměněná zpráva podporuje daňovou konkurenci a právo každého státu na vlastní daňovou politiku.
VI. Parlamentní činnost a poslanecká iniciativa
Po sestavení vlády ČR premiéra Mirka Topolánka je činnost poslanců v Evropském
parlamentu posílena o možnost koordinace vládní politiky s politikou evropských institucí dle programových priorit ODS, což posiluje pozici europoslanců ODS při vyjednávání na půdě EP. Zlepšil se přísun informací, europoslanci se zapojili do činnosti
přípravy legislativy vybraných rezortů. Společně koordinovaná a prosazovaná vládní
politika s europoslanci umožňuje již na zasedání Rady a pracovních skupin formulovat takové návrhy k legislativě EU, aby byla co nejvíce omezena „tvořivost“ levicových
a federalistických proudů, dopadajících na českou legislativu a občany ČR.
V období parlamentního roku 2007 se iniciativa poslanců ODS soustředila do oblastí, jako je podávání interpelací, zpravodajství k hlasovaným zprávám, vystoupení
na plénu k vysvětlení hlasování, dále poslanci poskytovali rozhovory pro česká i zahraniční média, vydávali sborníky s texty, pořádali výstavy, publikovali své články
a názory a účastnili se odborných konferencí a seminářů pořádaných institucemi státní správy, municipalitami i odbornými organizacemi.
Poslanci ve svých volebních obvodech, ale i mimo ně, pravidelně pořádají setkání
s občany a mají své kanceláře ve volebních obvodech, které využívají pro komunikaci s občany.
Interpelace
Od začátku roku 2007 až doposud bylo ze strany poslanců ODS v EP podáno celkem 9 písemných interpelací na Evropskou komisi. Interpelace se týkaly těchto témat:
• Peníze ze strukturálních fondů pro dobrovolné hasičské sbory (H. Fajmon)
• Rostoucí ceny mléka a mléčných výrobků (H. Fajmon)
• Snížené sazby DPH pro stavební práce v České republice (H. Fajmon)
• Opakované blokace českého státního přechodu Dolní Dvořiště – Wullowitz
(I. Strejček)
• Kompetence programového výboru Priority 1 pro 6. rámcový program EU: Life
Sciences, Genomics and Biotechnology for Health (N. Škottová)
• Pobytová víza pro české občany v Belgii (H. Fajmon)
• Neoprávněná zátěž spojená s novým nařízením o řízení (O. Vlasák)
• Krize na trhu s nemovitostmi (O. Vlasák)
• Dimenze měst ve strukturální politice (O. Vlasák)
• Plné znění interpelací včetně již obdržených odpovědí jsou pravidelně publikovány na webové stránce poslaneckého klubu.
148
Vystoupení na plénu
Poslanci ODS v průběhu roku 2007 vystupovali na plénu se svými prohlášeními či
společnými prohlášeními poslaneckého klubu. Dále poslanci ODS vystupovali na plénu v souvislosti s vysvětlením hlasování ke zprávám.
Zaznamenaná vystoupení jsou k dispozici v sekci „vystoupení v EP“ na webových
stránkách klubu.
Tisková prohlášení klubu
Ve sledovaném období poslanecký klub schválil celkem 12 tiskových prohlášení,
ve kterých poslanecký klub zaujal jasné a konzistentní stanovisko ODS k projednávané problematice. Tisková prohlášení směřovala k těmto událostem či tématům:
• Tiskové prohlášení k nerealistickým požadavkům zvyšujícím ceny energie
• Tiskové prohlášení k odmítnutí návrhu Jo Leinena na svolání mezivládní konference
• Tiskové prohlášení k uvolnění peněz na rozvoj venkova
• Inaugurační konference Platformy pro evropskou reformu
• Tiskové prohlášení k hlasování ke zprávě k CIA
• Tiskové prohlášení k hlasování o směrnici REACH
Plné znění tiskových prohlášení je pravidelně publikováno na webové stránce poslaneckého klubu www.ods.cz/eu.
Další tisková prohlášení
Ve sledovaném období pak poslanci klubu ODS jmenovitě reagovali vlastními tiskovými prohlášeními, která jsou k dispozici v sekci „další tisková prohlášení“ na webu klubu www.ods.cz/eu či na webových stránkách poslanců ODS v EP.
Dopisy
V září 2007 klub zaslal předsedovi EP H. G. Poetteringovi dopis, ve kterém ho vyzývá k vysvětlení účasti na setkání Svazu německých vyhnanců. Dne 18. srpna 2007
se totiž H. G. Poettering v Berlíně zúčastnil setkání Svazu německých vyhnanců konaného pod heslem Právo na vlast je lidské právo, během něhož i vystoupil s proslovem. Režie tohoto setkání byla stejná jako u podobných akcí v minulosti: majetkové
a právní požadavky vůči ČR nemající oporu v evropském ani mezinárodním právu,
volání po zrušení poválečných prezidentských dekretů, verbální útoky proti prezidentu Benešovi atd.
Není pochyb, že podobné akce jsou destabilizujícím a rušivým faktorem nejen pro
dvoustranné česko-německé vztahy, ale pro samotný proces evropské integrace a pro
vytváření korektních a rovnoprávných vztahů mezi evropskými národy. Vzájemné vztahy jsou upraveny deklarací, která česko-německé problémy související s 2. světovou
válkou ukončila. Odvolávat se dnes na „evropské hodnoty“ v souvislosti s poválečným
odsunem Němců a pokoušet se toto téma „europeizovat“ dnes není možné a přijatelné.
Odpovědí na náš dopis bylo výmluvné ubezpečení, že v projevu bylo zmíněno jen
několik případů pro ilustraci, a že od majetkových požadavků jednotlivých německých zájmových skupin se H. G. Poettering distancoval s tím, že vyjádřil naději, že
ani v budoucnu nebudou takové požadavky existovat.
ZPRÁVY
149
Zpravodajství ke zprávám
Poslanci v roce 2007 do dnešního dne byli ve funkci zpravodaje ke zprávě nebo stínového zpravodaje ke zprávě v těchto případech:
Petr Duchoň
Návrh zprávy o minimalizaci administrativních nákladů právními předpisy
(2005/2140(INI)) – stínový zpravodaj
Návrh zprávy ke zvláštní zprávě Účetního dvora č. 6/2005 k transevropským dopravním sítím (TEN–T) (2238/2006(INI)) – stínový zpravodaj
Miroslav Ouzký
International Health Regulations (zpráva o mezinárodním zdravotním řádu)
Zpráva o posuzování vlivů na životní prostředí, přesahujících hranice států uzavřené v Espoo
Nina Škottová
Stanovisko k nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský
technologický institut
Oldřich Vlasák
Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii
(KOM(2006)105 – 2006/2113(INI)) – zpravodaj výboru pro regionální rozvoj
Úloha a účinnost politiky soudržnosti při snižování nerovnosti v nejchudších regionech EU (2006(INI)) – stínový zpravodaj
Reforma organizace společného trhu s vínem (KOM(2006) 319) – stínový zpravodaj
Pokračování Teritoriální agendy a Lipské charty: směrem k akčnímu programu pro
územní rozvoj a teritoriální kohezi EU (2006(INI)) – stínový zpravodaj
Kapacita letišť a pozemní zásobování: směrem k účinné politice COM(2006)0821
(INI) – stínový zpravodaj
Důležité zprávy sledované poslanci
Milan Cabrnoch
Zpráva o sociálních službách obecného zájmu v Evropské unii (2006/2134(INI))
Zpráva o dopadu a důsledcích vyjmutí zdravotnických služeb z působnosti směrnice o službách na vnitřním trhu (2006/2275(INI))
Usnesení EP ze dne 10. 7. 2007 o modernizaci pracovního práva, jejímž cílem je
řešit výzvy 21. století 2007/2023(INI)
Legislativní usnesení EP ze dne 24. 10. 2007 o návrhu doporučení EP a Rady o zavedení evropského rámce pro celoživotní vzdělávání KOM 2006/0479
Miroslav Ouzký
Motion for a resolution on the EU strategic objectives for the 14th Meeting of the
Conference of the Parties to the Convention on International Trade in Endangered
Species of Wild Fauna and Flora (CITES)
Návrhy stanovisek
Miroslav Ouzký
Strategic Review of Better Regulation (Lepší právní předpisy v EU – strategický
přezkum)
150
Report on the Strategy for the Simplification of Regulatory Environment (Zpráva
o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí)
Písemná prohlášení
V roce 2007 poslanci klubu ODS v EP podpořili svým podpisem několik písemných
prohlášení. Jmenovitě pak iniciovali písemné prohlášení:
• Nina Škottová, Ivo Strejček: Written declaration on Referendums on the Constitution in each Member State
• Oldřich Vlasák: Prohlášení o přístupu ke společným dějinným událostem
• Milan Cabrnoch: Písemné prohlášení č. 91/2007 o interoperabilitě zdravotních
informačních systémů
• Oldřich Vlasák: Prohlášení o rovném zacházení s úředníky z nových a starých
členských zemí
Příprava hlasovacích seznamů ODS na hlasování
Pravidelnou a důležitou činností klubu je příprava hlasovacích seznamů pro poslance ODS, tzv. „whipování“. Whip neboli koordinátor hlasování konzultuje postoje
ODS k jednotlivým legislativním iniciativám a pozměňovacím návrhům a uvádí je do
souladu s postoji politických partnerů ODS, zejména v rámci skupiny ED.
Hlavním výstupem této úzké spolupráce je zpracování podkladů pro hlasování na
plenárním a miniplenárním zasedání (tzv. voting list), který na základě programových
priorit ODS jednotí postoj europoslanců ODS k jednotlivým položkám agendy hlasování.
Pravidelná příprava vlastního hlasovacího seznamu ODS před každým
hlasováním je mimořádně pracovně náročná. Zároveň jde o naprosto unikátní proceduru, která – alespoň pokud je nám známo – nemá u jiné národní stranické delegace obdoby. Ostatní národní delegace zpravidla hlasují podle hlasovacích seznamů svých nadnárodních politických skupin. Náš
vlastní „voting list“ nám umožňuje mít naprostou kontrolu nad tím, o čem
a jak hlasujeme, a jistotu, že naše hlasování nejsou v rozporu s programem
ODS. Hlasovací seznamy ODS se staly ve frakci ELS-ED natolik populární, že je příležitostně využívají i europoslanci z jiných politických stran.
VII. Finanční hospodaření klubu v roce 2007
Klub ODS v EP již čtvrtý rok ve svém volebním období hospodařil s finančními prostředky, které parlamentní frakce ELS-ED poskytla České národní delegaci poměrně k počtu jejich členů. Tyto prostředky jsou určeny na politické a informační aktivity a projekty realizované poslanci. Odpovědnost za řádné čerpání prostředků a jejich
využití nese vždy ten poslanec nebo ti poslanci, kteří příslušný projekt předkládají,
a každá politická strana tvořící delegaci.
Poslanecký klubu ODS se rozhodl, že přidělené finanční prostředky bude čerpat
tak, aby jimi financované a realizované projekty v maximálně možné míře doplňovaly a podporovaly programové priority ODS a také aktivity, realizované pracovišti a institucemi myšlenkově spřízněnými (např. CEVRO, CDK aj.)
ZPRÁVY
151
Česká národní delegace měla nárok na 10 000 EUR na delegaci a 23 500 EUR na
každého člena delegace pro rok 2007. Předseda delegace má navíc pro využití částku 2000 EUR. Celková částka určená pro delegaci byla rozdělena alikvotně mezi tři
politické strany tvořící ČND. ODS tedy získala 9/14 z celkové částky, což v peněžním
vyjádření činí 219 928,50 EUR. Prostředky určené na jednotlivé poslance nebyly nijak přerozdělovány. Zároveň v roce 2007 měl klub ODS k dispozici zůstatkovou částku z minulého roku ve výši 9868,35 EUR.
Klub ODS v EP tak v roce 2007 podpoří politiku ODS realizovanými projekty v celkové výši 229 798,85 EUR.
VIII. Závěr
Rok 2007 znamenal začátek druhé poloviny funkčního mandátu poslanců EP. Do
druhé poloviny mandátu vstoupili členové klubu ODS již jako znalci zaběhnutých
systémů a postupů fungování EP a mohou se tak plnohodnotně zapojit do práce na
vytváření a prosazování pravicové, konzervativně-liberální politiky na půdě EP dle
programu ODS.
Tak jako doposud, i nadále bude klub ODS v EP podporovat taková legislativní
usnesení a iniciativu, která budou směřovat k liberalizaci hospodářství, větší svobodě, naplňování základních svobod EU, rovnému postavení občanů ČR vůči ostatním
zemím, snižování evropské byrokracie a regulace, dodržování mezinárodních dohod,
boji proti terorismu, dalšímu rozšiřování EU a obhajování zájmů občanů České republiky.
Europoslanecký klub ODS se také aktivně zapojil do přípravy předsednictví, které proběhne v první polovině roku 2009, ať již na úrovni spolupráce s místo-předsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou a jeho týmem, nebo na jednotlivým ministerstvech, uvnitř municipalit a v regionech.
Čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU je oblastí, kde se poslanci ODS v EP dlouhodobě snaží zasahovat do procesu přípravy legislativy až po finální monitoring projektů tak, aby se Česká republika stala úspěšným příjemcem
těchto finančních prostředků a peníze z fondů se tak mohly stát doplňkem ekonomického rozvoje země a kompenzovat tak povinné odvody do rozpočtu EU, které vláda ČR každoročně do Bruselu zasílá.
Klub ODS na půdě Evropského parlamentu vystupuje jednotně a jeho
činnost probíhá bez vnitřních sporů. Poslancům ODS v EP se jak svou činností v příslušných výborech na půdě parlamentu, tak v rámci svého působení odborného mluvčího v daném rezortu směrem k informování občanů
i médií v ČR aktivně daří spoluvytvářet a doplňovat domácí politickou agendu ODS a obhajovat tak zájmy České republiky v souladu s programovými
prioritami ODS.
Klub ODS je v rámci EP viditelným tělesem, které přispívá k prosazování a popularizaci eurorealistických představ o evropské integraci a budoucnosti EU, které jsou alternativou k převládajícímu federalistickému
proudu v EP a na europarlamentní půdu uvádí ODS jako známou a respektovanou značku.
152
ZPRÁVA O ČINNOSTI SMÍRČÍHO VÝBORU ODS
Václav Kalina
předseda Smírčího výboru ODS
SV ODS na svém řádném sedmém zasedání schválil svoji výroční zprávu, kterou jako předseda SV ODS předkládám kongresu.
SV ODS se za dobu od posledního kongresu sešel 7x, přestože byl svolán předsedou SV ODS 10x, přičemž 1x nebyl usnášení schopný v důsledku nedostatečného počtu členů a 2x musel být odvolán, neboť se na jednání SV ODS omluvila
nadpoloviční většina členů.
Nemohu tedy jako předseda SV ODS konstatovat, že se docházka jednotlivých
členů zlepšila, musím konstatovat, že docházka některých členů zůstala na úrovni předchozích let.
Vzhledem k tomu, že letošní rok nebyl volební, dalo by se předpokládat, že ubude práce SV ODS, ovšem i v tomto případě, je opak pravdou, když SV ODS se zabýval poměrně závažnými problémy, které spíš připadaly do sféry politického
rozhodování než do sféry rozhodování SV ODS. Zejména konflikt na jednom z oblastních sdružení v Praze zaměstnával SV ODS od jara letošního roku, navazoval
však na řešení problémů z minulých let a SV ODS v několika případech se pokoušel o smírné řešení, přestože podání, která byla směřována k jeho rukám, v žádném případě neměla být SV ODS projednávána. Smírčí řízení v této věci pak skončilo tak, že se smír uzavřít nepodařilo, a proto SV ODS musel žádost o projednání
problému odmítnout s tím, že věc nepatří do kompetence SV ODS, ale do kompetence oblastního smírčího výboru.
Opětně se objevily nešvary v tom, že k rukám předsedy či na Hlavní kancelář ODS
na adresu SV ODS docházejí podání, která nemají řádné náležitosti, zejména chybí
adresy stěžovatelů či osob, které podávají žádosti o výklad stanov, přestože na tyto
skutečnosti SV ODS upozorňuje již poněkolikáté a poněkolikáté sděluje, že tato podání nebude SV ODS projednávat, protože není úkolem předsedy SV ODS, aby v databázi členů vyhledával adresy, kam má být odpověď či rozhodnutí zasláno.
Z těchto důvodů znovu SV ODS upozorňuje všechny členy ODS, aby při zpracovávání žádostí, stížností či odvolání a další podání k SV ODS bylo vždy doplněno adresou osoby, která stížnost podává, včetně označení osoby či článku strany,
proti kterému podání směřuje. Znovu je nutno opakovat, že tato podání bez dalšího budou odkládána a SV ODS o nich nebude jednat.
SV ODS doporučuje přítomným manažerům, aby o tomto informovali všechna
oblastní a místní sdružení, včetně všech oblastních a regionálních smírčích výborů, aby i tyto smírčí výbory požadovaly řádná podání, která mohou zcela jednoznačně označit účastníky toho kterého smírčího řízení.
Věřím, že tyto připomínky již konečně budou akceptovány všemi a do budoucna se jimi budou naši členové řídit.
153
ZPRÁVY
ZPRÁVA O ČINNOSTI KONTROLNÍ
A REVIZNÍ KOMISE ODS
Václav Koutník
předseda Kontrolní a revizní komis ODS
Kontrolní a revizní komise ODS, zvolená na kongresu ODS v roce 2006, se
sešla na ustavující schůzi v prosinci 2006, kde ze svého 14členného kolektivu
zvolila za svého předsedu ing. Václav Koutníka.
Kontrolní komise se v současném volebním období sešla celkem 5x, řídila se
svým plánem práce co do termínů konaní zasedání KRK včetně věcné náplně jednotlivých schůzí.
Pravidelným bodem jednání byla informace z Výkonné rady, kde zástupce KRK
se zúčastňoval jejich zasedání pravidelně. Z diskuse k tomuto bodu byla zřejmá
podpora členů KRK Výkonné radě v jejich závěrech a jejich stanovisek. Jedná se
jak o reakci a hodnocení vnitrostátní politické situace, tak i zahraniční včetně informací z Evropského parlamentu.
Členové KRK v roce 2007 provedli následující prověrky:
•Hlavní kancelář ODS – kontrola hospodaření za rok 2006 včetně darovacích
smluv
• prověrka vnitřní zadluženosti regionů a oblastí vůči Hlavní kanceláři ODS
• zadávání zakázek a výběr dodavatelů služeb a majetku
Všechny prověrky byly provedeny formou skupinového šetření zástupců KRK
a následně projednány na řádných zasedání KRK a následně odsouhlaseny. Nevyskytly se případy, kdy by závěry kontrolní skupiny byly měněny kontrolní a revizní komisí. Závěry ze všech jednání KRK i prověrkových skupin jsou předkládány Hlavní kanceláři.
Dále bylo provedeno místní šetření na OS Praha 11, které vzniklo z požadavku jednoho jejich člena. Jednání proběhlo za účasti vedení OS včetně zástupce KRK OS
Prahy 11. Závěry z této kontroly byly rázu preventivního s doporučujícím závěrem.
Dále KRK projednala Výroční zprávu ODS včetně zprávy auditora za rok 2006
s pozitivním hodnocením. Průběžně byly hodnoceny výsledky čerpání rozpočtu
ODS v návaznosti na případné jeho změny. Dále ve vztahu k hospodaření byla projednána zpráva o stavu hospodaření za rok 2006 a 1. pololetí 2007, z čehož vyplynula i prověrka na vnitřní zadluženost regionů a oblastí.
V neposlední řadě byla ze strany členů KRK iniciována snaha připomínkovat
a dávat náměty na případné úpravy Stanov strany pro Sekci stanov a následně pro
jednání Kongresu. Byly předloženy 2 náměty, které byly předmětem dalšího projednávání v sekci stanov.
Pro zlepšení další práce KRK ODS její členové spatřují opatření ve větší spolupráci a zájmu Výkonné rady o činnost této komise, osobní účastí jejich zástup-
154
ců na jednáních KRK ODS a vyžadování si i jejich stanovisek pro případná ekonomická či kontrolní rozhodování.
KRK ODS je přesvědčena, že po zkušenostech z tohoto volebního období by si
celá ODS na všech úrovních zasloužila vydat jednotný volební řád, který by zamezil možnému manipulování a spekulacím při volbách na úrovni oblastí a k tomu by dopomohl vydat i etický kodex, který v rámci předvolebního boje i mezi členy ODS chybí.
Závěrem mi dovolte poděkovat všem členům komise za práci v uplynulém volebním období.
Dále chci poděkovat pracovníkům hlavní kanceláře za iniciativní přístup a součinnost při jednáních a prováděných kontrolách.
155
PŘÍLOHY
PŘÍLOHY
PŘÍLOHA Č. 1
Přehled usnesení Výkonné rady ODS
Usnesení z mimořádné VR ODS ze dne 15. 12. 2006
VR ODS schvaluje postup Grémia ODS,
které jí na základě usnesení 17. Kongresu
ODS (bod 2.6.) předložilo návrh dohody
o složení a orientačním rámci programu vlády v rámci 2. ústavního pokusu.
VR ODS doporučuje grémiu pokračovat
v jednání o vytvoření reformní vlády na půdorysu spolupráce ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Výsledkem těchto jednání by
mělo být sestavení vlády, která Poslanecké
sněmovně předloží soubor reformních opatření k hlasování o důvěře.
Usnesení VR ODS ze dne 4. 1. 2007
• VR ODS bere na vědomí výsledek vyjednávání a vyslovuje souhlas s koaliční
smlouvou.
• VR ODS žádá poslance ODS, aby vládu
Mirka Topolánka podpořili při hlasování
o důvěře.
• VR ODS přijala informaci o návrhu zákona o reformě veřejných financí. VR
ODS tento návrh podporuje a vyzývá poslance a senátory ODS, aby tento vládní
návrh podpořili.
• VR ODS vyzývá poslanecký a senátorský
klub ODS, aby projednaly a navrhly kandidaturu Václava Klause na funkci prezidenta ČR.
• VR ODS se distancuje od xenofobních výroků Jiřího Čunka na adresu občanů ČR
romské národnosti.
• VR ODS podporuje rozhodnutí vlády ČR
o zahájení jednání s USA o spolupráci na
protiraketové obraně.
• VR ODS ukládá grémiu ODS vypracovat
návrh postoje ODS k otázce rozpočtového určení daní.
Tisková zpráva k Výroční finanční
zprávě za rok 2006
Občanská demokratická strana dne 30. 3.
2007 v souladu se zákonem o politických
stranách a hnutích odevzdala do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok
2006.
Součástí zprávy pro Sněmovnu je Zpráva nezávislého auditora o ověření účetní závěrky
provedené firmou HZ Praha spol. s r. o. Podle výroku auditora účetní závěrka podává
věrný a poctivý obraz aktiv, závazků a finanční situace Občanské demokratické
strany k 31. 12. 2006 a nákladů, výnosů
a výsledku hospodaření za rok 2006 v souladu s českými účetními předpisy.
Příjmy ODS byly 592 595 tis. Kč, z toho
státní příspěvek na činnost byl 188 800 tis.
Kč, státní příspěvek na úhradu volebních
nákladů 189 248 tis. Kč, členské příspěvky 13 248 tis. Kč. Kontokorentní úvěr byl
čerpán a ke dni 7. 9. 2006 uhrazen ve výši
73 118 tis. Kč. Od 3003 dárců obdržela
ODS peněžní dary v celkové výši 103 185
tis. Kč, z toho od 264 dárců částky ve výši
nad 50 tis. Kč. Tyto dary byly doloženy úředně ověřenými kopiemi darovacích smluv.
Nepeněžní dary v hodnotě nad 50 tis. Kč od
jednoho dárce byly rovněž doloženy úředně
ověřenými kopiemi darovacích smluv.
Výdaje ODS byly 485 914 tis. Kč. Z toho
provozní výdaje byly 73 970 tis. Kč, personální výdaje 59 070,– tis. Kč, výdaje na
daně a poplatky 3104 tis. Kč, celkové výdaje na volby byly 349 770 tis. Kč, z toho
227 974 tis. Kč na volby do PS, 44 663 tis.
Kč na volby do Senátu a 77 133 tis. Kč na
komunální volby. Položka výdaje na daně
156
a poplatky nezahrnuje platby z titulu odvodu DPH ve výši 1765 tis. Kč.
V celkové pořizovací hodnotě 8829 tis. Kč
ODS rekonstrukcemi a stavebními úpravami zhodnotila bez úvěrového zatížení nemovitosti v Praze, Plzni, Hradci Králové, Jihlavě a Ústí nad Labem.
Výsledkem hospodaření ODS v roce 2006
po zdanění byl zisk ve výši 31689 tis. Kč.
Zůstatek finančních prostředků k 31. 12.
2006 včetně zůstatku z r. 2005 byl ve výši
165 100 tis. Kč uložen na bankovních
účtech a pokladnách.
Zpráva je veřejná a v souladu se zákonem
je všem občanům v Poslanecké sněmovně
přístupná.
ODS děkuje všem, kteří její činnost svými
dary a přízní v roce 2006 podpořili.
e) Realizovat programové prohlášení vlády
a v něm obsažené reformy.
VR ODS bere na vědomí:
a) Informaci o plánovaných reformních krocích vlády a jejich harmonogramu.
b) Stabilizaci veřejných financí, kterou považuje za první, ale nezbytný reformní
krok a plně ji podporuje. K podpoře opakovaně vyzývá i poslance a senátory ODS.
VR ODS ukládá grémiu ODS a zástupcům ODS ve vládě posílit informovanost členů ODS i celé veřejnosti o připravovaných
reformních krocích.
VR ODS zařazuje jako pravidelný bod svého programu kontrolu plnění usnesení Kongresu ve věci spolupráce ODS a KSČM v komunální oblasti, včetně zrušení licencí na
základě doporučení oblastních rad ODS.
VR ODS vyzývá voliče, aby v doplňovacích
volbách do Senátu na Přerovsku podpořili
kandidáta demokratické strany, na rozdíl
od Jiřího Paroubka, který na Chomutovsku
raději podpořil komunistu než demokrata.
VR ODS ukládá Hlavní kanceláři doplnit
na příští jednání VR předloženou informaci o doplňovacích volbách do Senátu o podrobnou analýzu příčin neúspěchu kandidátů ODS.
VR ODS stanoví jako základní priority ODS pro nadcházející období:
a) Zabránit hrozícímu krachu veřejných financí.
b) Zvolit Václava Klause presidentem ČR.
c) Prosadit postoje vlády k evropské institucionální reformě.
d) Obhájit umístění radarové základny na
území ČR.
• VR ODS vysoce oceňuje informaci předsedy vlády o výsledcích jednání Evropské rady v Bruselu 21.–22. 6. 2007.
• VR ODS oceňuje aktivní roli zástupců
vlády ČR při vyjednávání a výsledky považuje za úspěch celé ČR.
• VR ODS na výsledku za průlomové považuje:
– úplné opuštění konceptu tzv. euroústavy včetně symbolů
– zachování stávajícího systému hlasování v Radě a principů mezivládní spolupráce v zahraniční a bezpečnostní politice
– posílení kontrolní role národních parlamentů
– umožnění zpětného přenosu kompetencí na úroveň národních států (oboustranná flexibilita)
• VR ODS považuje výsledek jednání za zásadní bod obratu směrem od konceptu budování evropského superstrátu a evropského federalismu.
• VR ODS věří, že výsledky těchto jednání zahájí reformy, které povedou k nalezení skutečně funkčního modelu evropské integrace.
Vzala na vědomí informaci předsedy
o probíhajících česko-amerických jednáních o radarové základně.
•
PŘÍLOHY
157
• Zdůrazňuje, že rozhodnutí o případném
• VR ODS konstatuje, že navržený státní
umístění radarové základy jako součásti
obranného protiraketového systému je odpovědností vlády, obou komor parlamentu ČR a prezidenta ČR.
• Nepovažuje referendum za odpovědný
způsob rozhodování v otázkách národní
bezpečnosti.
rozpočet předložený vládou je rozpočtem
realisticky odpovídajícím prvnímu kroku
Reformy financí a doporučuje poslaneckému klubu ODS jej schválit.
• VR ODS vítá nekonfliktní projednání a schválení reformních kroků vlády v Senátu.
• VR ODS nepovažuje současnou podobu
změny zákona 243/2000 Sb., o RUD za
přijatelnou.
• VR ODS vyzývá předsedu vlády, aby v roce 2008 inicioval přípravu koaličně průchodného návrhu změny zákona o RUD,
obsahujícího odstranění skokových změn
v závislosti na počtu obyvatel obcí a zohledňujícího místa vzniku daní.
• Pro přípravu návrhu doporučuje spolupráci s SMO a AK ČR.
• VR ODS vyzývá zodpovědné ministry a předsedu vlády za ODS, aby při sepisování Reformní smlouvy EU maximálně prosazovali
principy evropské politiky ODS a pozici vlády ČR a nedovolili dezinterpretaci a posuny v závěrečném textu Smlouvy.
VR ODS jako nejvyšší orgán strany mezi
Kongresy považuje prosazení a schválení
první části reformních opatření vlády za mimořádnou politickou prioritu ODS.
Schválení těchto stabilizujících zákonů považuje VR za nezbytný krok k prosazení dalších nutných reforem, jako je připravovaná
reforma důchodu, další reformní kroky ve
zdravotnictví a v neposlední řadě i daní.
VR ODS vyzývá všechny poslance a senátory ODS k jednotnému hlasování a podpoře vládního návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů ve znění koaličně dohodnutého pozměňovacího návrhu, včetně navrhovaného způsobu hlasování.
Usnesení z mimořádné VR ODS ze dne
20. 8. 2007
VR ODS vítá a podporuje koaliční prohlášení k návrhu zákona o stabilizaci veřejných
rozpočtů a novele zákona o dani z příjmu.
Toto prohlášení považuje VR ODS za jednoznačný závazek koalice řešit v 1. polovině roku 2008 (na základě aktuálního rozpočtového a mzdového vývoje) problém,
který vznikl v oblasti slevy na dani u některých příjmových skupin.
Tato dohoda a tento závazek garantuje podporu zákona o stabilizaci veřejných financí ze
strany všech 81 poslanců a 41 senátorů ODS.
• VR ODS určila vyjednávací tým pro volbu Václava Klause prezidentem ve složení M. Topolánek, P. Bém, předsedové poslaneckého a senátního klubu.
Usnesení z Výkonné rady ze dne 20.
10. 2007
• VR ODS žádá Grémium, aby do příštího
zasedání VR navrhla usnesení ohledně
Reformní smlouvy Evropské unie se zohledněním vnitro- i zahraničně- politického kontextu a výsledků jednání, které
VR po diskusi předloží Kongresu ODS.
• VR ODS považuje za žádoucí předložit
v průběhu ratifikace Reformní smlouvu
EU k posouzení Ústavnímu soudu zejména z hlediska možných právních dopadů
tzv. Charty základních práv a svobod do
českého právního řádu.
• VR ODS očekává využití všech mechanismů koaliční spolupráce včetně společného jednání klubů (K 100) k zajištění jednotného a koordinovaného postupu
při schvalování státního rozpočtu a zákonů o rozpočtovém určení daní pro kraje,
obce a města.
158
PŘÍLOHA Č. 2
Stav členské základny k 31. 10. 2007
(po revizi 12. 11. 2007)
Základní údaje
ODS měla k 31. říjnu roku 2007 29 429 členů, kteří jsou evidováni v 1443 místních, 92
oblastních a 14 regionálních sdruženích.
Od loňského kongresu se počet členů zvýšil o 133 členů, přičemž do ODS vstoupilo
3 292 členů a 3 159 členů vystoupilo.
Poměr mužů a žen je v ODS cca 2:1.
počet členů ODS
z toho mužů
29 429 100,00 %
19 775
67,20 %
9 654
32,80 %
133
0,45 %
přišlo
3 292
11,19 %
odešlo
3 159
10,73 %
z toho žen
meziroční nárůst
Věková skladba
Celkový průměrný věk členů ODS činí 47,7
roku. Průměrný věk žen v ODS je 49,8 let,
mužů pak 46,7 let.
Nejpočetnější věkové kategorie jsou skupiny mezi 31–40 a 41–50 lety. U nejmladší generace (18–30 let), která představuje téměř
16%, došlo k mírnému poklesu počtu členů
(cca. 220). Další nepatrný pokles zaznamenaly kategorie 71–80 let (o 31 členů) a nejstarší kategorie (nad 90 let) o 2 členy. U všech
ostatních skupin se počet členů zvýšil.
věková kategorie
relativní
zastoupení
18 – 30
31 – 40
41 – 50
51 – 60
61 – 70
71 – 80
81 – 90
91 – 100
celkem
15,81 %
21,45 %
21,46 %
18,17 %
12,73 %
7,73 %
2,57 %
0,08 %
29 429
Vývoj počtu členů
Stejně jako v předchozích 7 letech, i v tomto roce došlo k dalšímu nárůstu členské základny a nynější počet členů je na nejvyšší
úrovni od roku 1991. Současný stav představuje 182% historického minima v roce
1998 (16 189 členů).
30000
Vývoj počtu členů ODS v letech 1991 – 2007
Počet členů
25000
20000
15000
10000
5000
0
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Rok
159
PŘÍLOHY
Regionální přehledy
Při pohledu na regionální data je zjevné, že
nejvíce členů bylo letos registrováno v pražském RS (3 791).
Největší absolutní i relativní nárůst členů
během uplynulého roku zaznamenalo RS
Plzeňského kraje (354 členů, 13%). Počet
členů nejvýznamněji poklesl v Praze, o 340
členů, tj. 8%.
Regionální sdružení ODS
RS Praha
RS Středočeský kraj
RS Jihočeský kraj
RS Plzeňský kraj
RS Karlovarský kraj
RS Ústecký kraj
RS Liberecký kraj
RS Královéhradecký kraj
RS Pardubický kraj
RS Moravskoslezský kraj
RS Olomoucký kraj
RS Jihomoravský kraj
RS Zlínský kraj
RS Vysočina
celkem
stav k
stav k
31.10.2006 31.10.2007
4 131
3 260
1 764
2 758
785
2 613
1 323
1 248
1 217
2 675
1 468
3 562
1 283
1 209
3 791
3 213
1 727
3 112
748
2 578
1 282
1 365
1 181
2 706
1 568
3 606
1 292
1 260
29 296
29 429
V Plzeňském kraji je nyní procento členů
Občanské demokratické strany vzhledem
k celkovému počtu obyvatel nejvyšší
(0,56%, tj. 1 člen na 178 obyvatel). Naopak v Moravskoslezském kraji, kde je počet obyvatel nejvyšší, se o jednoho člena
ODS dělí 462 obyvatel (0,22%). V rámci
celé ČR odpovídá 1 člen ODS na 350 obyvatel, tj. 0,29%.
absolutní
relativní
změna
změna
oproti
oproti
31.10.2006 31.10.2006
-340
-8%
-47
-1%
-37
-2%
354
13 %
-37
-5%
-35
-1%
-41
-3%
117
9%
-36
-3%
31
1%
100
7%
44
1%
9
1%
51
4%
133
0,05 %
počet
obyvatel
k 1.1.2007
relativní
„angažovanost“
v ODS
1 188 126
1 175 254
630 006
554 537
304 602
823 265
430 774
549 643
507 751
1 249 290
639 894
1 132 563
589 839
511 645
0,32 %
0,27 %
0,27 %
0,56 %
0,25 %
0,31 %
0,30 %
0,25 %
0,23 %
0,22 %
0,25 %
0,32 %
0,22 %
0,25 %
10 287 189
0,29 %
Pozn: Tento přehled vznikl na základě aktuálních informací obsažených v databázi členské základny, která je
spravována oblastními manažery ODS. Referenční stav k 31. 10. 2006 vychází z loni prezentovaných údajů. Data získaná případnou zpětnou rekonstrukcí z aktuálních záznamů se mohou mírně lišit.
18. Kongres ODS
Vychází v nákladu 800 Ks
Vydala Hlavní kancelář ODS
Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1
tel.: 234 707 111
fax: 234 707 102
e-mail: [email protected]
www.ods.cz
Foto Luděk Krušinský
Praha 2007
XVIII. KONGRES ODS
Občanská demokratická strana
Vydala Hlavní kancelář ODS, Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1
tel.: 234 707 111, fax: 234 707 102
e-mail: [email protected], www.ods.cz
19
XVIII.
KONGRES
ODS
18. Kongres ODS

XVIII. KONGRES ODS

Transkript

Podobné dokumenty

XIX. KONGRES ODS

Leden/Únor

PS_2011_1

Pozdě, ale přece!

výroční zpráva za rok 2014

Nezávislý hodnotící mechanismus (IRM)

Listy ODS 5/2007

Okresní soud v Pardubicích Na Třísle 118 530 95 Pardubice