dálnice d1 mirošovice – kývalka, zkapacitnění

Transkript

DÁLNICE D1 MIROŠOVICE – KÝVALKA,
ZKAPACITNĚNÍ
Dokumentace dle přílohy č. 4
zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění
Liberec, 2009
Odpovědný řešitel:
RNDr. Petr Anděl, CSc.
osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 7248/1155/OPV/93
Spoluřešitelé:
EVERNIA s.r.o.:
Ing. Lenka Pomališová
Ing. Lenka Semerádová
Ing. Václav Přibáň
Ing. Leoš Petržílka
Dana Krupková
Dr. Ing. Milan Sáňka
Mgr. Richard Višňák, Ph.D
Ing. Pavel Vonička
RNDr. Antonín Kůrka
Pavel Moravec
PRAGOPROJEKT, a.s.:
Ing. Ondřej Čapek
Ing. Lenka Drozdová
Ing. Richard Gnán
Mgr. Jan Karel a kol. (ATEM s.r.o.)
Ing. Libor Ládyš a kol. (EKOLA group, spol. s r.o.)
Mgr. Eva Nosková
Ing. Václav Píša a kol. (ATEM)
Ing. Dana Vojtíšková
Kontaktní adresa na zpracovatele dokumentace:
EVERNIA s.r.o.
Tř. 1. máje 97
460 01 Liberec
Tel. 485 228 272
Fax: 485 228 206
Email: [email protected]
Dálnice D1 – Mirošovice – Kývalka, zkapacitnění
Strana 4
Dokumentace dle příl. č. 4 zákona č.100/2001 Sb.
EVERNIA s.r.o.
OBSAH
SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU.............................................................................................. 7
METODIKA ....................................................................................................................................................... 17
ÚVOD.................................................................................................................................................................. 21
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .................................................................................................................. 24
B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ..................................................................................................................................... 26
B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...................................................................................................................................... 26
B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ................................................................................ 26
B.I.2 Rozsah záměru ................................................................................................................................... 26
B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ................................................................................. 29
B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ...................................................................... 32
B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i
z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí.................................................................... 32
B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru........................................................................... 36
B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení .................................................... 45
B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků ................................................................................... 46
B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí
vydávat ........................................................................................................................................................ 46
B.II ÚDAJE O VSTUPECH ................................................................................................................................... 48
B.II.1 Půda .................................................................................................................................................. 48
B.II.2 Voda ................................................................................................................................................. 50
B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje............................................................................................. 51
B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ......................................................................................... 53
B.III ÚDAJE O VÝSTUPECH .............................................................................................................................. 59
B.III.1 Ovzduší........................................................................................................................................... 59
B.III.2. Vody ............................................................................................................................................... 61
B.III.3 Odpady ........................................................................................................................................... 62
B.III.4 Ostatní............................................................................................................................................ 67
B.III.5 Významné terénní úpravy a zásahy do krajiny................................................................................... 73
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.................................................. 76
C.I VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ................................. 76
C.II CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ........................................... 77
C.II.1 Obyvatelstvo ..................................................................................................................................... 77
C.II.2 Ovzduší a klima................................................................................................................................ 80
C.II.3 Hluková situace a další fyzikální a biologické faktory ........................................................................ 83
C.II.4 Voda ................................................................................................................................................. 86
C.II.5 Půda ................................................................................................................................................. 93
C.II.6 Geomorfologie a geologie ................................................................................................................113
C.II.7 Fauna, flóra a ekosystémy ...............................................................................................................117
C.II.8 Krajinný ráz.....................................................................................................................................151
C.II.9 Kulturní památky a archeologie........................................................................................................157
C.III CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO
ZATÍŽENÍ ..........................................................................................................................................................158
D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....................................................................................................................................160
D.I CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A
HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI .................................................................................................160
D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů..................................................................164
D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima .....................................................................................................................182
D.I.3 Vlivy na hlukovou situaci a eventuální další fyzikální a biologické charakteristiky...............................188
D.I.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody ..................................................................................................200
D.I.5 Vlivy na půdu .....................................................................................................................................216
D.I.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje....................................................................................220
D.I.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy......................................................................................................222
D.I.8 Vlivy na krajinu..................................................................................................................................254
D.I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky .......................................................................................257
EVERNIA s.r.o.
Strana 5
D.II KOMPLEXNÍ
CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A
VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ .........................................................................................259
D.II.1 Rozsah vlivů na ZCHÚ, ÚSES, VKP, Natura 2000.............................................................................259
D.II.2 Rozsah vlivů na populaci...................................................................................................................259
D.III CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARTNÍCH STAVECH .261
D.IV CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH
VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...........................................................................................................................262
D.IV.1 Období přípravy ..............................................................................................................................262
D.IV.2 Období výstavby ..............................................................................................................................265
D.IV.3 Období provozu ...............................................................................................................................267
D.V CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ
269
D.VI CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ
DOKUMENTACE ................................................................................................................................................274
E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...........................................................................................276
F. ZÁVĚR........................................................................................................................................................280
G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ..............................282
H. PŘÍLOHY .....................................................................................................................................................284
LITERATURA A PODKLADOVÉ MATERIÁLY ..........................................................................................314
Strana 6
EVERNIA s.r.o.
SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
Identifikace stavby
Název: Dálnice D1 – Mirošovice – Kývalka, zkapacitnění
Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, Praha 4
Projektant: Pragoprojekt, a.s., Valbek spol. s r.o.
Zpracovatel dokumentace: EVERNIA s.r.o., tř. 1. máje 97, 460 01 Liberec 1
Osoba oprávněná: RNDr. Petr Anděl, CSc.
Datum zpracování: 2009
Základní charakteristika záměru
(1) Předkládaný záměr se týká klíčové dopravní komunikace v České republice s výrazným
evropským významem. Dálnice D1 je páteří komunikačního systému ČR, převádí dopravu ve
směru západ – východ od Prahy k Brnu a dále pokračuje severovýchodním směrem na Vyškov
s výhledem pokračování na Slovensko. Současně je hodnocený úsek součástí významného
evropského dopravního koridoru Hamburg – Berlín – Praha – Bratislava – Budapešť – Bělehrad –
Istanbul.
(2) Dálnice D1 je nejstarší dálnicí v ČR a její čtyřpruhové uspořádání v daném úseku již
nevyhovuje narůstající kapacitě dopravy. Důsledkem je zhoršující se situace v bezpečnosti
dopravy a nárůst dopravních nehod. Navíc současné šířkové uspořádání neumožňuje v případě
rekonstrukcí nebo nenadálých dopravních situacích realizovat provizorní dopravu v systému 2 +
2 pruhy v jedné polovině dálnice. Z toho vyplývají dlouhé kongesce a snížená dopravní
propustnost. Při předpokládaném trendu nárůstu dopravních intenzit by situace do budoucna byla
naprosto neúnosná. Dle prognózy dopravy na dálnici D1 se předpokládá, že intenzita dopravy
poroste i nadále. Výsledky dopravní prognózy na vybraných sčítacích úsecích dálnice D1 jsou
uvedeny v následující tabulce.
Tabulka I: Prognóza dopravy v jednotlivých sčítacích úsecích
2020
2030
Sčítací
úsek
T
O
S
T
O
S
T
1-8030
Mirošovice - 17 877 38 072 55 949 18 809 41 524 60 333 19 898
Hvězdonice
1-8070
17 233 35 047 52 279 18 132 38 231 56 362 19 181
Psáře - Soutice
5-8019
Humpolec – 19 560 30 131 49 691 20 581 32 864 53 445 21 772
Větrný Jeníkov
6-8630
V. Meziříčí z. - 19 841 30 489 50 330 20 876 33 253 54 129 22 084
V. Meziříčí v.
6-8680
Ostrovačice - 21 822 34 453 56 275 22 961 37 576 60 537 24 289
Kývalka
Poznámky: T – těžká nákladní doprava, O – osobní doprava, S - součet
2040
O
S
T
2050
O
S
44 710 64 607 21 202 47 488 68 690
41 170 60 350 20 438 43 733 64 171
35 387 57 158 23 199 37 587 60 785
35 804 57 888 23 532 38 029 61 560
40 458 64 748 25 882 42 972 68 854
(3) Základním možným řešením, které je běžně používáno ve vyspělých evropských zemích, je
rozšíření komunikace na šest pruhů. Proto byla Ředitelstvím silnic a dálnic zadána Technickoekonomická studie (TES) s cílem prověřit reálnost zkapacitnění daného úseku D1 na
EVERNIA s.r.o.
Strana 7
šestipruhovou komunikaci. Protože nedílnou součástí musí být prověření z hlediska vlivu na
životní prostředí, byla současně zpracována i dokumentace EIA. Oba materiály společně (TES +
EIA) mají charakter studie proveditelnosti, která má přinést podklady pro rozhodnutí, zda je toto
řešení v daných podmínkách vůbec technicky, provozně, ekonomicky a environmentálně reálné.
(4) Navrhované řešení je zpracováno v jedné základní technické variantě a tomu také odpovídá
dokumentace EIA. Srovnávací (nulovou) variantou je stav, kdy by dálnice byla ponechána
v současném stavu bez rozšíření. Zde je ale třeba uvést, že v případě nulové varianty by bylo
z pohledu ochrany zdraví obyvatel a životního prostředí vhodné řešit některé okruhy, které jsou
dnes nevyhovující, a to především: (i) ochrana obyvatel proti hluku, (ii) ochrana povrchových
vod, (iii) neprostupnost pro volně žijící živočichy. V navrhované technické variantě jsou tyto
problémové okruhy řešeny.
(5) Ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění,
bylo v roce 2007 zpracováno oznámení k tomuto záměru, bylo projednáno ve zjišťovacím řízení
a Ministerstvo životního prostředí vydalo závěry zjišťovacího řízení (v Praze dne 18.5.2007, čj.
38603/ENV/07). Z uvedených závěrů vycházelo zpracování dokumentace v r. 2008. Při
projednávání dokumentace byly rozšířeny požadavky na posouzení některých dalších aspektů
životního prostředí a nyní je předkládána dokumentace respektující tyto požadavky.
(6) Vzhledem k danému strategickému cíli uvedených materiálů byl posouzen najednou celý
zbývající úsek mezi Prahou a Brnem, který ještě není realizován nebo připravován na šestipruh.
Jedná se o úsek mezi Mirošovicemi (km 21) a Kývalkou (km 182), tedy v celkové délce 161 km.
(Úsek Praha – Mirošovice byl již přestavěn na šestipruh, rozšíření úseku Kývalka – Brno bylo již
zpracováno v samostatné dokumentaci). Tento postup je výhodou z hlediska komplexnosti
hodnocení, ale současně je třeba mít na paměti, že případná další investiční příprava a realizace
budou probíhat po dílčích úsecích. Proto byl celý hodnocený úsek rozdělen na 19 dílčích úseků,
které odpovídají přibližně úsekům dálnice mezi jednotlivými sjezdy z dálnice. Jejich přehled je
v následující tabulce.
Tabulka II: Definice úseků
Úsek km
Označení (MÚK)
001
20,710-29,020 Mirošovice – Hvězdonice
002
29,020-34,280 Hvězdonice - Ostředek
003
34,280-41,870 Ostředek - Šternov
004
41,870-49,310 Šternov - Psáře
005
49,310-56,420 Psáře - Soutice
006
56,420-66,450 Soutice - Loket
007
66,450-75,820 Loket - Hořice
008
75,820-82,050 Hořice - Koberovice
009
82,050-91,100 Koberovice - Humpolec
101
91,100-105,010 Humpolec - Větrný Jenikov
102 105,010-113,495 Větrný Jenikov - Jihlava
103 113,495-120,565 Jihlava - Velký Beranov
104 120,565-134,320 Velký Beranov - Měřín
105 134,320-141,525 Měřín - V. Meziříčí západ
106 141,525-147,440 V. Meziříčí západ - V. Meziříčí východ
107 147,440-154,090 V. Meziříčí východ - Lhotka
108 154,090-163,590 Lhotka - Velká Bíteš
109 163,590-168,640 Velká Bíteš - Devět křížů
110 168,640-181,470 Devět křížů – Kývalka
Poznámky: MÚK – mimoúrovňová křižovatka
SSÚD – Středisko správy a údržby dálnice
Strana 8
SSÚD (od km)
Správa
Mirošovice
Praha
Bernartice (44,8)
Velký Beranov (93,9)
Brno
Domašov (141,5)
EVERNIA s.r.o.
Technické řešení.
(7) Navržené technické řešení vychází ze základní podmínky, že při rozšíření musí být
minimalizován zábor pozemků mimo dálniční těleso, a tím i snížen vliv na okolí. Prostorové
vedení rozšíření dálnice D1 přirozeně respektuje směrové a výškové vedení současné trasy
dálnice D1.
(8) Současný stav: šířkové uspořádání dálnice vychází z kategorie D26,5/120 se dvěma jízdními
pruhy šířky 3,75 m a zpevněnou krajnicí šířky 2,50 m. V místech významných stoupání a klesání
má dálnice šestipruhové uspořádání v důsledku přidání stoupacích a klesacích pruhů. Šířka
stávající vozovky bez přídatných pruhů je cca 10,75 m a šířka vozovky s přídatnými pruhy je cca
13,00 m.
(9) Navržené řešení: Vložením dalšího jízdního pruhu bude dálnice rozšířena na kategorii
D34/120 podle ČSN 73 61 01. Rozšíření vozovky bude jednotně na 14,50 m v každém jízdním
pásu a v místech, kde jsou navrženy přídatné pruhy (mimoúrovňové křižovatky a odpočívky) je
šířka vozovky jízdního pásu 16,00 m. V praxi to tedy znamená, že dojde k rozšíření vozovky
v každém směru cca o 4 m, ale celá dálnice bude mít šestipruhové uspořádání bez dalších
stoupacích a klesacích pruhů.
(10) Typy úprav vozovky jsou rozděleny na 4 základní skupiny skupiny:
(A) zářez – s patní zídkou – na úkor stávající krajnice a příkopu - bez záboru
(B) vysoký násyp – (armovaný) vyztužený násyp – bez záboru
(C) mělký zářez – se záborem nebo bez záboru
(D) nízký násyp – se záborem nebo bez záboru
Celkově se úpravy na cca 2/3 celé trasy odehrají na stávajícím dálničním tělese (bez záboru) a
pouze na 1/3 trasy bude vyžadován zábor půdy. Ve většině případů se bude jednat o zábor v pásu
do 10 m od stávajícího dálničního tělesa.
(11) Součástí návrhu je:
a) přestavba větví dotčených mimoúrovňových křižovatek a úprava vozovek na vjezdu a výjezdu
zachovaných odpočívek a čerpacích stanic pohonných hmot, úpravy a nové přejezdy středního
dělícího pásu,
b) snesení a znovupostavení mostů přes dálnici, rozšíření menších mostků na dálnici, individuální
řešení velkých mostů na dálnici,
c) přestavba a doplnění protihlukových stěn, doplnění objektů na ochranu povrchových vod a
doplnění objektů pro zajištění migrace živočichů.
(12) Veškerá dešťová voda ze zpevněných ploch dálnice bude odvedena do podélných
odvodňovacích zařízení dálnice. Voda nebude v žádném místě rozptylována volně do okolního
terénu, aby nedocházelo k vsakování a tím ovlivnění podzemních vod. Před zaústěním
do recipientu bude navrženo bezpečnostní zařízení pro ochranu povrchových vod. Zvláštní
pozornost je věnována části vedené v ochranném pásmu vodního díla Švihov a dalším ochranným
pásmům vodních zdrojů.
(13) Vzhledem k délce zkapacitňovaného úseku dálnice D1 - 160,760 km, nutnosti realizace
stavby za provozu a provádění všech stavebních prací mimo zimní období je nutné stavbu
rozdělit na jednotlivé úseky (etapy). Postup výstavby je navržen s ohledem na to, aby stavební
činnost v jedné sezóně byla prováděna tak, že mezi úseky s dopravním omezením budou vždy
minimálně tři mezikřižovatkové úseky bez omezení veřejného provozu. Z toho plyne návrh
realizace jednotlivých úseků uvedený v tabulce.
EVERNIA s.r.o.
Strana 9
110
109
108
107
106
105
104
103
102
101
009
008
007
006
005
004
003
002
Úsek
Rok
1
2
3
4
5
001
Tabulka III: Schematický harmonogram výstavby
Současný stav životního prostředí
(14) Území je poměrně řídce osídleno, největší sídla jsou Velké Meziříčí, Humpolec, za
kterými v odstupu následují Měřín a Říčany (celkem cca 22 900 obyvatel). Počet obyvatel
v ostatních obcích je udáván ve stovkách. Průzkum osídlení území byl v dokumentaci oproti
oznámení rozšířen z 500 m na 1000 m. Důvodem byly požadavky některých vzdálenějších obcí
na zjištění vlivů a nový vyšší odhad růstu dopravy. Celkový počet obyvatel trvale bydlících ve
110 částech obcí, jejichž okraj se nachází blíže než 1000 m od dálnice D1, je cca 40 000.
Skutečný počet obyvatel, bydlících v tomto pásmu je však menší. Podle uspořádání jednotlivých
obcí lze odhadnout počet obyvatel bydlících do 500 m od dálnice na 13 600, v pásmu do 200 m
pak bydlí cca 4 800 obyvatel. Kromě trvale bydlících obyvatel je však v některých obcích značné
procento domů využíváno rekreačně.
(15) Na dálnici D1 je postavena řada protihlukových stěn pro ochranu přilehlých obcí o celkové
délce 22,510 km. Protihlukové stěny byly navrhovány v různých časových obdobích podle
tehdejších platných předpisů a jejich účinnost v současné době již nesplňuje při zvýšené dopravní
zátěži hygienické požadavky. Z provedených výpočtů pro celou trasu vyplývá, že již v současné
době není v některých nejbližších lokalitách dodržena nejvyšší přípustná hladina hluku pro noční
období (60 dB).
(16) Z hlediska ochrany přírody vykazuje zájmové území průměrné hodnoty v rámci ČR. Trasa
dálnice kříží prvky územního systému ekologické stability všech úrovní, přičemž řada z nich je
dálnicí již v současné době přerušena. Dále trasa kříží nebo hraničí s 5 evropsky významnými
lokalitami, mostním objektem přechází přírodní rezervaci a je v kontaktu s celou řadou
významných krajinných prvků ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Výskyt množství
prvků chráněných ze zákona č. 114/1992 Sb. není dán mimořádnou přírodní hodnotou území, ale
celkovým rozsahem záměru. V blízkosti dálnice se v současné době vyskytuje několik lokalit
výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Zásadním nedostatkem současné dálnice je
její významný bariérový efekt pro migraci živočichů. Většina trasy je pro volně žijící druhy savců
minimálně propustná. Důsledkem je fragmentace populací a zvýšená mortalita na dálnici.
(17) Významnou skutečností je vliv na povrchové vody a zdroje pitné vody. Dálnice kříží cca ve
40 lokalitách vodní toky. Řada těchto křížení není chráněna před únikem chemických látek
z dálnice. Dálnice dvakrát kříží vodní nádrž Švihov na Želivce a to v km 62 – 62,2 a km 76,7
s příslušnými ochrannými pásmy. Vodní nádrž Švihov je významným zdrojem pitné vody pro
Pražskou aglomeraci. Kromě toho je v současné době v blízkosti dálnice řada potenciálně
ohrožených vodních zdrojů hromadného zásobování.
(18) Ostatní složky životního prostředí odpovídají charakteru zájmového území a nevykazují
mimořádné hodnoty, které by je činily více citlivé ke stavebním činnostem v rámci záměru.
Přehled nejzávažnějších environmentálních charakteristik je v následující tabulce.
Strana 10
EVERNIA s.r.o.
Tabulka IV: Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik
Environmentální charakteristiky
územní systém ekologické stability
výskyt poznámka
+
Trasa kříží nebo zasahuje 5 NRBK, 13 RBK, 6 RBC, 47
LBK a 3 LBC
zvláště chráněná území
+
Trasa kříží PR Štěpánovský potok, v blízkosti PP
Rybníček u Studeného, Vysoký kámen a Zhořská
mokřina
Natura 2000
+
3 EVL v trase, EVL Želivka zasahuje dvakrát, 2 EVL
hraničí s dálnicí
přírodní parky
+
Trasa hraničí s přírodním parkem Údolí Bílého potoka,
v blízkosti přírodní park Podkomorské lesy
významné krajinné prvky
+
Lesní porosty, vodní toky a jejich údolní nivy
krajinný ráz
+
Zásah do krajinného rázu zejména výstavbou nových
mostů
+/území
historického,
kulturního
nebo
V širším okolí trasy celá řada registrovaných kulturních
archeologického významu
památek a dvě památkové zóny
území hustě zalidněná
+
Dálnice vede v blízkosti řady obcí, největší jsou
Humpolec a Velké Meziříčí
území zatěžovaná nad míru únosného zatížení
+
Hluk v obcích podél dálnice nad povolenými limity
(Mirošovice, Věžnice atd.)
staré ekologické zátěže
+/5 starých ekologických zátěží v blízkosti trasy
seismicita
sesuvy
dobývací prostory
+/Několik dobývacích prostorů v blízkosti trasy
podzemní voda
+
Menší vodní zdroje v blízkosti dálnice
ochranné pásmo
+
Želivka
Vysvětlivky:
+
záměr zasahuje do hodnocené kategorie – předpoklad přímých vlivů
+/záměr do kategorie nezasahuje, ale nachází se v blízkosti – možnost nepřímých vlivů
záměr nezasahuje do kategorie, kategorie se v blízkosti nevyskytuje – nepředpokládají se přímé ani nepřímé
vlivy
NRBK – nadregionální biokoridor
RBK – regionální biokoridor
RBC – regionální biocentrum
LBK – lokální biokoridor
LBC – lokální biocentrum
PR – pořírodní rezervace
PP – přírodní památka
EVL – evropsky významná lokalita
Základní vlivy stavby na životní prostředí
(19) Ve vztahu k životnímu prostředí je při realizaci záměru třeba řešit především následující
problémové okruhy: (a) vliv na obyvatelstvo, (b) vliv na vody, (c) vliv na půdu, (d) vliv na
horninové prostředí a přírodní zdroje, (e) vliv na faunu a flóru, (f) vliv na ekosystémy, (g) vliv na
krajinný ráz, (h) vliv na hmotný majetek a kulturní památky. Z hlediska významu se předpokládá
nejvýznamnější vliv na obyvatelstvo a ekosystémy.
Vliv na obyvatelstvo
(20) Při hodnocení je třeba rozlišit (i) současný vliv dálnice a prognózu v případě ponechání
současného stavu, (ii) vliv samotného záměru. Hlavní hodnocené oblasti jsou:
(a) hluk,
(b) imise,
(c) bezpečnost dopravy.
EVERNIA s.r.o.
Strana 11
(21) Hluk. Podle platné legislativy má realizace či nerealizace rozšíření dálnice zásadní význam
z hlediska hygienických limitů, kterých musí být dosaženo:
a) nulová varianta (bez rozšíření). V případě, že nebude provedeno rozšíření je na současnou
dálnici pohlíženo jako na starou hlukovou zátěž a platí zde limity 70 dB pro den a 60 dB pro noc.
To znamená, že i dodatečně budované protihlukové stěny jsou dimenzovány pro tyto limity.
Uvedené limity jsou v noci překračovány v současné době u cca 800 trvale bydlících obyvatel,
počet se bude s rostoucí dopravou stále zvyšovat.
b) realizace záměru. V případě, že bude rozšíření realizováno, jedná se o novou stavbu a ta musí
splňovat přísnější limity tj. 60 dB pro den a 50 dB pro noc. Jedná se o významné zpřísnění limitů
(vzhledem k logaritmické stupnici představuje snížení o 10 dB desetkrát nižší dopravu). V rámci
projektu jsou navržena standardní protihluková opatření pro zajištění těchto přísnějších limitů.
Základem jsou protihlukové stěny, jejichž přehled je uveden v tab. V. Tam, kde nebude možné
realizací protihlukových stěn dosáhnout dané limity, budou v dalším stupni projektové přípravy
navržena opatření pro ochranu vnitřních prostor přímo na objektech (např. okna s vyšší
vzduchovou neprůzvučností). Nadstandardní opatření chrany proti hluku (zakrytí dálnice) jsou
vysoce ekonomicky neefektivní.
(22) Celkově povede realizace záměru ke snížení hlukové zátěže obyvatel v okolí dálnice. Je však
třeba zdůraznit, že ve většině obcí se současná hladina hluku sníží o 5-10 dB, v nejkritičtějších
místech i o více než 10 dB.
Tabulka V: Protihluková opatření (PHO)
ÚSEK Obec
Mirošovice
001
002
002003
003
Rozsah PHO (km)
L
21,550 – 22,180
20,790 – 22,180 (i podél
MÚK s využitím PHS na
zářezu)
22,600 – 23,750
23,140 – 23,620
24,370 – 25,500 (s využitím
PHS na zářezu)
P
L
P
Hrusice
Lensedly,
Turkovice,
osada
Pol.
chatová
L
1390/6,0
1150/6,0
480/6,0
ANO
Nadstandardní
PHS
Nadstandard
m
m
0
1200
190
200
0
950
330
800
ANO
24,300 – 25,160
860/6,0
Hvězdonice, Záliby,
Kaliště, Poddubí
Vráž
Všechvaty
Bělčice
L
P
L
P
L
2460/6,0
1450/6,0
410/6,0
430/6,0
690/6,0
Ostředek
P
Třemošnice
hájovna Čensko
P
L
Šternov
L
sam. Brtnice
Krupičkův mlýn
P
L
Psáře, Veselka
P
Lipina
L
Dubovka
Střechov
P
P
26,500 – 28,990
26,270 – 27,720
30,420-30,830
31,800 – 32,230
32,140 – 32,830
33,830 – 34,900 (i podél
MÚK)
37,300 – 38,490
39,120-39,260
40,930 – 41,580
(i podél MÚK)
42,270-42,420
44,320-44,870
47,280 – 49,300 (s využitím
PHS na zářezu)
48,100 – 48,620
(i podél MÚK)
49,600-50,300
51,250 – 52,330
Strana 12
ANO
1130/6,0
P
004
005
Standardní
PHS
Okna
D/V
610/6,0
60
ANO
ANO
ANO
660
1800
0
Nenavrhuje se
80
350
240
450
1200/6,0
ANO
Nelze, MÚK
1190/6,0
140/6,0
-
Limit splněn
Nenavrhuje se, rekreace
900/6,0
ANO
Nelze, MÚK
150/6,0
550/6,0
-
Nenavrhuje se
2020/6,0
ANO
560/6,0
-
700/6,0
1080/6,0
ANO
1790
230
Nenavrhuje se
580
Limit splněn
500
EVERNIA s.r.o.
ÚSEK Obec
005006
006
006007
007
008
009
101
Pol.
Rozsah PHO (km)
Mařanův mlýn
Štěpánov. Lhota
Černýš
L
P
L
Soutice
L
Kalná, Hulice
L
Bernartice
L
Brzotice
L
52,600-53,400
53,390-54,120
54,330 – 54,890
55,610 – 56,590 (i podél
MÚK)
57,790 – 59,810
63,600–64,110
(i podél MÚK)
65,250-65,920
Loket
P
Dunice
Hořice
Píšť
Vojslavice
Koberovice, Podolí
Speřice, Radostín
Kopanina
Jiřice, U Daňků
Trucbába
Hněvkovice
Humpolec
Vystrkov
Mikulášov
Kamenice
103
104
2030/6,0
ANO
510/6,0
-
Limit splněn
67086,0
ANO
Nelze, MÚK
65,830 – 66,620
790/6,0
ANO
Nelze, MÚK
P
P
L
P
L
L
L
P
P
P
L
P
P
L
P
L
L
P
72,070-72,720
74,620 – 75,010
75,440-76,120
77,950 – 79,230
80,300 – 81,600
83,040 – 84,980
84,030-84,370
km 85,900 – 87,930
88,210 – 88,500
88,960 – 89,620
89,950-90,820
90,200-91,040
95,310-96,080
95,810-97,970
98,140-99,160
98,300-98,750
100,010-101,300
100,560-101,010
650/4,0
490/6,0
680/6,0
1280/6,0
1300/6,0
1940/6,0
340/6,0
2030/6,0
290/6,0
660/6,0
870/6,0
840/6,0
770/6,0
2160/6,0
1120/6,0
450/4,0
1290/6,0
450/6,0
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Pávov
P
111,390-112,010
1140/6,0
ANO
Červený Kříž
Heroltice
Měšín
L
P
L
111,810-112,010
113,970-115,670
115,750-116,650
200/6,0
1700/4,0
900/6,0
ANO
Kozlov
P
119,410-121,290
1880/4,0
ANO
L
P
L
124,150 – 124,700
123,900 – 125,500
130,050 – 131,400
132,900 – 136,450 (i podél
MÚK)
133,740-134,040
136,800 – 138,510
137,780 – 140,780
144,000 – 145,650
142,200 – 142,690
143,330 – 146,900
146,580 – 147,390 (i podél
MÚK)
150,090-151,700
153,600 – 154,300 (i podél
MÚK)
550/6,0
1600/6,0
1350/6,0
Limit splněn
Nelze, MÚK
330
350
780
500
700
600
1590
350
Nenavrhuje se
1430
600
Nenavrhuje se
360
300
70
800
Limit splněn
Limit splněn
2060
100
970
150
250
590
700
0
Nenavrhuje se – hluk z
MÚK
Limit splněn
Limit splněn
500
400
Nenavrhuje se,
minimální překročení
0
800
800
350
1000
156,290-158,480
Slavníč
Věžnice
104105
Měřín, Pustina
105
Stránecká Zhoř
Kochánov, Lavičky
106
Velké Meziříčí
107108
108
Nadstandardní
PHS
Nadstandard
m
m
Limit splněn
260
300
ANO
Meziříčko
107
Standardní
PHS
Okna
D/V
800/6,0
730/6,0
560/6,0
ANO
116,/6,0
Skorkov
102
P
L
P
L
L
P
Dolní Radslavice
L
Jabloňov
L
Lhotka
P
Jáchymov,
Bezděkov
L
EVERNIA s.r.o.
3740/6,0
300/6,0
1710/6,0
3000/6,0
1650/6,0
490/6,0
3570/6,0
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
830/6,0
ANO
1610/6,0
ANO
710/6,0
ANO
2190/6,0
ANO
Nelze, MÚK
1830
2740
0
1110
2750
0
1420
200
1000
600
250 (Lavičky)
2600
Nelze, MÚK
610
1000
Nelze, MÚK
1790
400
Strana 13
ÚSEK Obec
108109
109
110
Pol.
Rozsah PHO (km)
Nové Sady
L
158,920–160,080
Velká Bíteš
L
161,900-164,200
Košíkov
Lesní Hluboké
Domašov
Javůrek
Říčky
P
L
P
L
P
Říčany, Ostrovačice
P
163,280 – 164,130
168,200-169,160
171,000-173,210
171,960 – 173,100
173,900-175,200
175,950-180,090
(i podél MÚK)
Standardní
PHS
Okna
D/V
1160/6,0
2300/3,04,0
850/6,0
ANO
960/6,0
2210/6,0
1140/6,0
ANO
1300/4,0
4290/5,0ANO
6,0
Nadstandardní
PHS
Nadstandard
m
m
Limit splněn
Limit splněn
450
400
Limit splněn
Limit splněn
540
600
Limit splněn
2290
2000
(23) Imise. Vliv na ovzduší kolem dálnice je dán růstem dopravy, vlastní přiblížení dopravy o cca
4 m směrem k obcím nemá praktický vliv. U většiny hodnocených imisních charakteristik budou
i se započtením příspěvku dálnice imisní limity splněny, pouze v případě průměrných ročních
koncentrací částic PM10 a PM2,5 je nutno v blízkém okolí dálnice očekávat překračování imisního
limitu. K tomu bude docházet i bez realizace záměru.
(24) Bezpečnost dopravy. Obecně je dálnice nejbezpečnějším typem komunikace a její rozšíření
by mělo vést k dalšímu zvýšení bezpečnosti dopravy. Zde je však nutné, aby se řidiči přizpůsobili
jízdě ve třech pruzích, dodržovali pravidla silničního provozu a byli důsledně stíháni za jejich
porušení. Zcela jistě přispěje rozšíření k lepší propustnosti dálnice, při třech pruzích v jednom
směru nemohou v levém pruhu jezdit kamiony. Na širší dálnici se předpokládá méně zdržení
v důsledku narušení dopravy (např. nehodou). Negativně bude na řidiče působit výstavba
potřebných PHS, které budou v poměrně dlouhých úsecích vytvářet uzavřený prostor bez
možnosti pohledů do krajiny.
(25) Vliv na vodu. Největší vliv na jakost vod ve vodotečích a na jakost podzemních vod, které
jsou v blízkosti zájmového území dálnice, bude mít především odtékající srážková voda ze
zpevněného povrchu dálnice. Před vyústěními dešťových vod do recipientů je proto navrženo
vybudovat objekty zajišťující ochranu vod před nežádoucími účinky látek škodlivých vodám.
Největší pozornost je třeba věnovat povodím s nízkým ředícím stupněm. Také z hlediska
podzemních vod, které jsou v oblasti vlivu dálnice, bude mít nejvýznamnější vliv především
odtékající srážková voda ze zpevněného povrchu dálnice. Největší pozornost je třeba věnovat
lokalitám, kde dálnice prochází ochrannými pásmy vodních zdrojů (např. vodní nádrž Švihov).
(26) Vliv na půdu. Vliv rozšíření dálnice na půdy je vyhodnocen dle rozsahu záboru kvalitní
zemědělské a lesní půdy. V současné době je vyčíslen rozsah trvalého záboru půdy. Rozsah
záboru není v porovnání s délkou upravované trasy dálnice velký. Celkově se jedná o zábor
zemědělské půdy v rozsahu 13,531 ha a lesní půdy 7,122 ha. Z hlediska kvality půd lze
konstatovat, že více než 2/3 celkové délky trasy spadá do třetího stupně přirozeného potenciálu
půd, který je charakterizován jako průměrný. Jsou to především kambizemě celé oblasti
Českomoravské vrchoviny. 20 % délky trasy je hodnoceno vysokým stupněm přirozeného
potenciálu (4). Na stupni dokumentace pro územní rozhodnutí pro jednotlivé úseky bude třeba
provést zařazení zemědělských půd do tříd ochrany na základě BPEJ a provést podrobný
pedologický průzkum se stanovením mocnosti skrývky. Riziko kontaminace půdy během
výstavby bude eliminováno souborem preventivních opatření vyplývajících ze zásad organizace
výstavby a havarijního řádu. Při plánování využití skrytých kulturních vrstev půd je třeba
zohlednit předpokládané zvýšené obsahy rizikových prvků a rizikových látek a narušení
vlastností půd solením v okolí dálnice. Předpokládané využití skrytých zemin je především
k účelům ohumusování svahů a náspů budoucí stavby.
Strana 14
EVERNIA s.r.o.
(27) Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje. Rozšíření dálnice nepředstavuje z hlediska
ohrožení horninového prostředí a přírodních zdrojů závažný negativní vliv. Svahy jsou
v současné době stabilní a zásah do nich lze odborně provést bez větších nebezpečí. V dotyku s
dálnicí se vyskytuje pouze jedno chráněné ložiskové území, jehož hranice lze upravit. V dalších
stupních projektové dokumentace je nutno zpracovat podrobný geologický průzkum dotčených
svahů a navrhnout technické řešení rozšíření (založení zídek apod.), věnovat zvýšenou péči
návrhu rozšíření silnice ve skalních zářezech pro zajištění jejich stability, ověřit podmínky
v poddolovaných územích (Trucbaba, Domašov) a ve fázi výstavby důsledně dodržovat
bezpečnostní předpisy.
Vliv na flóru, faunu a ekosystémy
(28) Vliv na flóru. Z hlediska flóry nebude rozšíření dálnice představovat významný zásah do
hodnotných biotopů. Většina záboru se odehrává v tělese dálnice se zásahy do porostů dřevin na
svazích zářezů a násypů. Jedná se o náletové dřeviny a dřeviny vysázené v rámci vegetačních
úprav. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat výstavbě mostů. Přestože velké mosty budou
realizovány bez zásahů do údolí, je třeba v dalším stupni projektové dokumentace vymezit
lokality v blízkosti, které nesmí být dotčeny. Před realizací stavby je třeba provést záchranný
botanický průzkum.
(29) Vliv na faunu. Vliv na faunu bude dvojího druhu: (a) dojde k likvidaci biotopů na násypech
a zářezech dálničního tělese, které přestože jsou antropogenního původu mají někde specifický
charakter suchých mezí a slouží pro šíření suchomilných druhů bezobratlých živočichů podél
dálnice. Po rozšíření se tento typ biotopu opět přirozeně obnoví. V rámci přípravy územního
řízení je třeba provést záchranný zoologický průzkum. (b) úpravou a realizací nových mostních
objektů dojde ke snížení bariérového efektu dálnice a tím ke zlepšení migračních možností volně
žijících živočichů. Z hlediska ochrany přírody se jedná o velmi pozitivní vliv záměru. Navržené
objekty pro migraci a jejich parametry je třeba považovat za reálný, nezbytný, ale také
nepodkročitelný rozsah pro snížení fragmentačního efektu. V rámci další projektové přípravy je
třeba zpracovat detailní migrační studii ve smyslu Technických podmínek č. 180 a navržené
řešení upřesnit.
(30) Vliv na zvláště chráněná území. Trasa dálnice kříží přírodní rezervaci Štěpánovský potok
v km 53 a přechází ji mostním objektem. Při rozšíření mostu nebude stavba zasahovat do údolí, a
proto se nepředpokládá přímé ovlivnění přírodní rezervace.
(31) NATURA: Hodnocený záměr „Zkapacitnění dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka“
nemá významně negativní vliv (resp. negativní vliv dle § 45i odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb.) na
žádné evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Záměr má mírně negativní vliv na: evropsky
významnou lokalitu Želivka (předmět ochrany kuřička hadcová), evropsky významnou lokalitu
Dolní Sázava (předmět ochrany velevrub tupý, hořavka duhová), evropsky významnou lokalitu
Štěpánovský potok (předmět ochrany mihule potoční), evropsky významnou lokalitu Vysoký
kámen u Smrčné (předmět ochrany stanoviště 9130 a 91E0 a celistvost lokality) a evropsky
významnou lokalitu Šlapanka a Zlatý potok (předmět ochrany vydra říční). Podmínky vyplývající
z hodnocení budou zapracovány do dalších stupňů projektové dokumentace.
(32) Územní systém ekologické stability (ÚSES). Územní systém ekologické stability byl
vymezován až po stavbě dálnice D1 a v řadě případů byly biokoridory vymezeny přes dálnici
v místech, kde nejsou žádné mostní objekty umožňující určitou spojitost biokoridoru. Tyto
biokoridory mohou být v rámci výstavby převedeny pod menšími a středními mostními objekty,
které budou nově postaveny v odpovídajících parametrech. Lokální prvky ÚSES jsou v současné
době často převedeny prostřednictvím trubních propustů vybudovaných pro vodoteč.
V dokumentaci je navrženo do dalšího stupně projektové dokumentace nahrazení těchto trubních
propustů rámovými propusty o rozměrech alespoň 2 x 2 m s minimálně 0,5 m širokou suchou
EVERNIA s.r.o.
Strana 15
cestou vedle koryta vodoteče, která umožní migraci drobných živočichů. Dílčí negativní vliv na
prvky ÚSES bude představovat dočasný a trvalý zábor půdy v okolí mostních objektů
převádějících biokoridory a na území biocenter. V souvislosti s výstavbou se také předpokládá
vliv na dřeviny a případné zásahy do koryta dotčených vodních toků. Nutnou podmínkou pro
zajištění funkčnosti biokoridoru je realizace vhodných vegetačních úprav v blízkosti migračních
objektů.
(33) Významné krajinné prvky (VKP). Realizací záměru budou z významných krajinných prvků
dotčeny vodní toky a jejich nivy a lesní porosty. Křížení dálnice s vodními toky je řešeno
mostními objekty a propustky. Většina velkých mostních objektů bude v rámci zkapacitnění
rozšiřována pouze v horní části mostu bez zásahu do podmostí. Vodní toky, které kříží dálnici
malými mostními objekty a propustky jsou vesměs zatrubněny v celé délce křížení. Tyto
propustky se budou rekonstruovat nebo rozšiřovat, což samozřejmě bude mít určitý vliv na tyto
vodoteče, ovšem vzhledem k současnému stavu nebude tento vliv významný. Významnější vliv
lze očekávat pouze v případě přeložky vodních toků a významnému zásahu do břehových
porostů. K tomuto zásahu však dojde pouze u malého počtu vodotečí a břehové porosty budou
nahrazeny v rámci vegetačních úprav dálnice D1 po ukončení stavby. Vliv na lesní porosty je dán
zejména rozsahem jejich záboru. Vzhledem k délce upravované komunikace je rozsah záboru
pozemků určených k plnění funkce lesa poměrně malý a stavba tak nebude představovat
významný negativní vliv na lesy.
(34) Vliv na krajinný ráz. Záměr nebude mít významný vliv na krajinný ráz. Stavba vychází ze
stávajícího stavu dálnice D1, zachovává umístění křižovatek i mostů. V případě výstavby nových
mostních objektů je nutné zohlednit při návrhu mostní konstrukce vliv stavby na krajinný ráz.
(35) Vliv na hmotný majetek a kulturní památky. Celkový vliv na hmotný majetek v okolí a
kulturní památky je prakticky nulový. Při provádění budou nutná opatření proti poškození
nejbližších památek.
Závěr
(36) Bylo provedeno hodnocení vlivu záměru stavby „Dálnice D1 Mirošovice - Kývalka,
zkapacitnění“ na životní prostředí podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění ve
formě dokumentace ve smyslu § 8 citovaného zákona. Z hodnocení vyplynuly následující
základní závěry:
a) realizací záměru dojde ke zlepšení dopravních parametrů na dálnici D1 a ke zvýšení
bezpečnosti dálničního provozu. Bez rozšíření by se při zvyšujících intenzitách dopravy stala
situace v brzké době neúnosná.
b) zkapacitnění dálnice bude řešit tři základní problémové oblasti, které vzhledem ke stáří dálnice
neodpovídají současné legislativě. Jedná se o ochranu obyvatel proti hluku, ochranu vod a
zprůchodnění dálnice pro migraci živočichů. Ve všech těchto případech je nulová varianta velmi
problematická a i bez rozšíření by bylo nutné tyto problémové okruhy samostatně řešit.
(37) Při hodnocení nebyly zjištěny skutečnosti, které by vylučovaly realizaci záměru. Při
dodržení navrhovaných opatření lze předpokládat, že negativní dopady na životní prostředí budou
na přijatelné úrovni a budou výrazně kompenzovány pozitivními přínosy.
Strana 16
EVERNIA s.r.o.
M ETODIKA
Dokumentace byla zpracována podle přílohy č. 4 zakona č. 100/2001 Sb. v platném znění
standardními metodami. Podrobně jsou metodiky zpracování jednotlivých oblastí popsány v textu
dokumentace.
Z důvodu rozsahu záměru a zachování přehlednosti bylo celé hodnocení provedeno po stavebních
úsecích, které jsou přibližně ohraničeny jednotlivými exity tak, aby celá MÚK spadala do
jednoho stavebního úseku. Přehled stavebních úseků uvádí následující tabulka.
Tabulka 1: Přehled hodnocených úseků
Úsek
001
002
003
004
005
006
007
008
009
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
km
20,710 - 29,020
29,020 - 34,280
34,280 - 41,870
41,870 - 49,310
49,310 - 56,420
56,420 - 66,450
66,450 - 75,820
75,820 - 82,050
82,050 - 91,100
91,100 - 105,010
105,010 - 113,495
113,495 - 120,565
120,565 - 134,320
134,320 - 141,525
141,525 - 147,440
147,440 - 154,090
154,090 - 163,590
163,590 - 168,640
168,640 - 181,470
Označení (MÚK)
Mirošovice – Hvězdonice
Hvězdonice - Ostředek
Ostředek - Šternov
Šternov - Psáře
Psáře - Soutice
Soutice - Loket
Loket - Hořice
Hořice - Koberovice
Koberovice - Humpolec
Humpolec - Větrný Jenikov
Větrný Jenikov - Jihlava
Jihlava - Velký Beranov
Velký Beranov - Měřín
Měřín - V. Meziříčí západ
V. Meziříčí západ - V. Meziříčí východ
V. Meziříčí východ - Lhotka
Lhotka - Velká Bíteš
Velká Bíteš - Devět křížů
Devět křížů - Kývalka
Výsledky provedeného hodnocení jsou pak shrnuty v rozhodovacím stromu, který je přílohou 1
dokumentace. Rozhodovací strom byl odsouhlasen ministerstvem dopravy a ministerstvem
životního prostředí v technických podmínkách č. 181 Hodnocení průchodnosti území pro liniové
stavby, Evernia s.r.o., 2006.
Rozhodovací strom je formalizované schéma, ve kterém jsou hierarchicky uspořádány jednotlivé
složky – podsložky – prvky životního prostředí. V reálné praxi se jedná o čtyři až pět úrovní.
Konečným výstupem je zhodnocení celkové přijatelnosti a výhodnosti jednotlivých variant (v
tomto případě jednotlivých úseků). Hodnocení je absolutní, nehodnotí se vztah k současnému
stavu, zlepšení (např. snížení hluku v obci) je hodnoceno jako stupeň 5.
První hierarchickou úrovní jsou jednotlivé základní složky životního prostředí (obyvatelstvo,
ovzduší, voda, půda, biota atd.). Tyto složky se dále dělí na podsložky a prvky (např.:
environment – voda – voda povrchová – vodní toky).
Rozhodovací strom může používat různé členění v závislosti na hodnoceném záměru a místních
podmínkách.
Použitá barevná stupnice vyjadřuje předpokládané vlivy stavby na jednotlivé složky, podsložky a
prvky životního prostředí a významnost daného vlivu z hlediska dalšího posuzování.
EVERNIA s.r.o.
Strana 17
Tabulka 2: Předpokládané vlivy a kategorie významnosti
č.
5
4
3
2
1
barva
předpokládaný vliv
Bez významného vlivu
Malý vliv
Střední vliv
Významný vliv
Limitující vliv
kategorie významnosti
Standardní
Standardní
Zvýšená
Vysoká
Vysoká
Tabulka 3: Použité zkratky
ŽP
EIA
DÚR
TES
ZOV
SDP
ČSN
NUTS3
ORP
POÚ
k.ú.
ZCHÚ
NP
CHKO
NPR
PR
NPP
PP
ÚSES
NRBk
RBk
NRBc
RBc
VKP
EVL
PO
ZPF
BPEJ
PUPFL
SLT
OPVZ
ČHP
CHOPAV
DUN
ZÚ
KÚ
OA
TNA
MÚK
SSÚD
ČSPH
ZPI
ADR
Strana 18
životní prostředí
Environment impact assessment (hodnocení vlivů na životní prostředí)
dokumentace pro územní rozhodnutí
technicko ekonomická studie
zásady organizace výstavby
strřední dělící pás
česká státní norma
kraj
obec s rozšířenou působností
obec s pověřeným úřadem
katastrální území
národní park
chráněná krajinná oblast
národní přírodní rezervace
přírodní rezervace
národní přírodní památka
přírodní památka
nadregionální biokoridor
regionální biokoridor
nadregionální biocentrum
regionální biocentrum
významný krajinný prvek
evropsky významná lokalita
ptačí oblasti
zemědělský půdní fond
bonitační půdně ekologická jednotka
pozemky určené k plnění funkce lesa
soubor lesních typů
ochranné pásmo vodního zdroje
číslo hydrologického pořadí
chráněná oblast přirozené akumulace vod
dešťová usazovací nádrž
začátek úseku trasy
konec úseku trasy
osobní automobily
těžké nákladní automobily
mimoúrovňová křižovatka
Středisko správy a údržby dálnice
čerpací stanice pohonných hmot
zařízení pro provozní informaci
mezinárodní silniční přeprava nebezpečných věcí
EVERNIA s.r.o.
SZÚ
PHS
A LAeq
NOX
VOC
CO
CxHy
PM10
Státní zdravotní ústav
protihluková stěna, popř. PHO protihluková opatření
ekvivalentní hladina akustického tlaku (dB)
oxidy dusíku
těkavé organické látky
oxid uhelnatý
např. C6 H6 – benzen, představitel cyklických uhlovodíků s karcinog. účinky
suspendované prachové částice s aerodynamickým průměrem 50 % částic menších než 10m
Tabulka 4: Klasifikace vlivů stavby na životní prostředí
Hlavní hlediska
1. příprava
A.
FÁZE REALIZACE 2. výstavba
3. provoz
4. likvidace
B.
ZPŮSOB
INTERAKCE
C.
VRATNOST
DĚJE
D.
DOBA TRVÁNÍ
E.
PRAVDĚPODOBNOST
VÝSKYTU
F.
SOUČINNOST
S JINÝMI VLIVY
G.
VELIKOST VLIVU
EVERNIA s.r.o.
1. vlivy přímé
2. vlivy nepřímé
Poznámka
bez významných vlivů na ŽP
časově omezené významné vlivy na obyvatelstvo a ekosystémy
zásadní vliv: a) vliv silničního tělesa a přidružených staveb
b) vliv vlastního automobilového provozu
vzhledem k dlouhé době životnosti (50-100 let) není tato část
předmětem samotného hodnocení
faktor působí přímo na hodnocenou složku ŽP
faktor působí na hodnocený cílový objekt přes jinou složku
1. vratné
po zásahu dojde v reálném čase k obnovení původní struktury a
funkce systému
2. částečně vratné
původní struktura a funkce bude obnovena jen částečně
3. nevratné
účinek vlivu je trvalý a ani po jeho odeznění nelze systém vrátit
do původního stavu
1. chvilkové
časovou jednotkou je den, jedná se o vlivy, které nemusí být
obyvatelem vůbec postiženy
2. krátkodobé
časovou jednotkou je měsíc, vliv na obyvatele je prokazatelný
3. střednědobé
časovou jednotkou je rok
4. dlouhodobé
časovou jednotkou je 1 generace (25 let)
5. trvalé
po dobu trvání stavby
1. vyloučené
děj nemůže nastat, pravděpodobnost (p) = 0,0
pravděpodobnost jevu je nízká, výskyt jevu se celkově
2. málo
nepředpokládá
pravděpodobné
3. středně pravd.
pravděpodobnost výskytu jevu je reálná, v rámci odhadů se
hovoří o možnosti 50 na 50
4. velmi pravd.
pravděpodobnost jevu je vysoká, výskyt jevu se celkově
předpokládá
5. jisté
děj musí nastat, pravděpodobnost (p) = 1,0
1. inhibiční
při vzájemném působení dvou faktorů se celkový jejich účinek
snižuje
2. indiferentní
faktory se vzájemně neovlivňují
3. kumulativní
celkový účinek se zvyšuje, při součtu účinků se jedná o vlast.
kumulaci, při násobku účinku jde o synergismus
1. přímá kvantifikace (počet dotčených objektů, koncentrace látek v prostředí,
ekvivalentní hladina hluku)
2.
semikvantitativní 5ti-členná stupnice, vychází z multikriteriálního hodnocení
stupnice
staveb a činností
Strana 19
Tabulka 5: 5ti-členná stupnice užitku hodnocení staveb a činností
Výskyt
škodlivin
1
2
vysoké
překročení
(200%)
překročení
limitu
(120-200%)
Impakt
(Plošný vliv)
extrémní
likvidace objektu,
zásadní ohrožení
funkce
silné narušení,
nadprůměrné
funkce je vážně
ohrožena
3
na hranici
limitu
(80-120%)
4
pod limitem
(40-80%)
5
hluboko pod bez reálného vlivu
(nulový vliv)
limitem
50% limitu
Strana 20
Přijaté
riziko
průměrný může
vést k ohrožení
funkce
průměrné
částečný,
podprůměrné
neohrožuje funkci
nulové
Finanční
náklady
Důležitost
Užitečnost
nepřijatelné
nulová
minimální
velmi nízká
vysoké
malá
malá
průměrné
průměrná
průměrná
střední
nízké
velká
velká
žádné
rozhodující maximální,
velmi
vysoká
Obecná
přijatelnost
řešení
jednoznačně
nepřijatelné
nepřijatelné
nebo přijatelné
s velkými
výhradami
přijatelné
s většími
výhradami
(rozhraní)
přijatelné
s dílčími
výhradami
jednoznačně
přijatelné,
bezproblém.,
ideální
EVERNIA s.r.o.
ÚVOD
Předkládaná zpráva je rozšířenou dokumentací z r. 2008 ve smyslu § 8 zákona č. 100/2001 Sb.
v platném znění o posuzování vlivů na životní prostředí k záměru „Dálnice D1 – Mirošovice –
Kývalka, zkapacitnění“. Záměr spadá do posouzení podle tohoto zákona podle přílohy č. 1
citovaného zákona, kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení), bod 9.3 – novostavby,
rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic.
Předmětem hodnocení je rozšíření dálnice D1 v km 21 – 182 na šestipruh.
Zpracovatelem dokumentace je firma EVERNIA s.r.o. Liberec, oprávněnou osobou podle zákona
č. 100/2001 Sb. je RNDr. Petr Anděl, CSc.
Dokumentace vychází z osnovy dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 v platném znění a je členěna
na:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
Vlastní text dokumentace
Rozhodovací strom
Mapové přílohy v měřítku 1 : 100 000
Hodnocení zdravotních rizik
Hluková studie
Rozptylová studie
Biologický průzkum
Rámcová migrační studie
Vliv stavby na prvky ÚSES, ZCHÚ a lokality Natura 2000
Hodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
Vliv na lesní porosty
Ekonomické posouzení PHO metodou KNI
Při posuzování vlivů předkládaného záměru na životní prostředí je třeba si uvědomit, že se jedná
o velmi specifickou akci, kterou lze charakterizovat následujícími hlavními rysy:
 Záměr se týká klíčové dopravní komunikace v České republice s výrazným evropským
významem. Cílem je prověřit jedno z možných řešení zlepšení dopravní situace na dálnici D1
cestou jejího rozšíření na šestipruhovou komunikaci.
 Vzhledem k výše uvedenému cíli bylo nutné provést hodnocení jednotnou metodikou a ve
stejné době pro celý dosud neřešený úsek Mirošovice – Kývalka v délce cca 160 km. Tomu
je ale nutné přizpůsobit podrobnost hodnocení a způsob prezentace výsledků. Proto je
v rámci technické studie a dokumentace EIA celý úsek dále dělen na 19 částí, ležících
v podstatě mezi jednotlivými dálničními křižovatkami. Tímto způsobem lze snáze tabulkově i
textově podchytit variabilitu přírodních podmínek a umožnit veřejnosti lepší orientaci v textu.
Konečným výstupem tohoto přístupu je rozhodovací strom uvedený v příloze 1.
 Záměr neřeší výběr nové trasy dálnice, ale pouze její rozšíření ve stávající stopě.
Zkapacitnění dálnice z kategorie D 26,5/120 na D 34/120 přestavuje většinou souměrné
rozšíření o 4 m na každé straně dálnice. Přitom cílem investora je pokud možno
minimalizovat zábor a výkup cizích pozemků, a proto je zde snaha, aby v maximální možné
míře se rozšíření odehrávalo na stávajícím dálničním tělese.
 Z uvedené koncepce vyplývá, že na většině trasy lze negativní vlivy na jednotlivé složky
životního prostředí očekávat na nízké přijatelné úrovni. Problémy budou koncentrovány do
EVERNIA s.r.o.
Strana 21
kritických míst, především v místech velkých mostních objektů, kde bude velmi záležet na
stanovení limitujících ekologických podmínek a jejich zohlednění v technickém řešení.
 Zkapacitnění D1 je ale současně příležitostí upravit naší první dostavěnou dálnici na
technologicko-ekologickou úroveň současnosti a naplnit tak princip aplikace nejlepších
dostupných technologií (BAT). Týká se to především zlepšení ochrany obyvatelstva proti
hluku, ochrany vod před kontaminací splachy z vozovky a snížení bariérového efektu dálnice
pro migraci živočichů.
 Zároveň je možné zohlednit stále rostoucí dopravní zatížení a navrhnout v rámci rozšíření
potřebná opatření proti negativním účinkům provozu na dálnici.
Strana 22
EVERNIA s.r.o.
ČÁST A
Údaje o oznamovateli
EVERNIA s.r.o.
Strana 23
A.
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Na Pankráci 546/56
145 05 Praha 4
IČ: 659 93 390
Oprávněný zástupce oznamovatele:
Ing. Alfred Brunclík, genenerální ředitel
Adresa: Čerčanská 2023/12
140 00 Praha 4
Telefon: 241 084 527
Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Brno
Šumavská 33
659 77 Brno
Ředitel závodu Brno: Ing. Pavel Doležal
Telefon: 541 211 881
Strana 24
EVERNIA s.r.o.
ČÁST B
Údaje o záměru
I. Základní údaje
II. Údaje o vstupech
III. Údaje o výstupech
EVERNIA s.r.o.
Strana 25
B. ÚDAJE O ZÁMĚRU
B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE
B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1
Název záměru: „Dálnice D1 – Mirošovice – Kývalka, zkapacitnění“.
Předkládaná zpráva je dokumentací ve smyslu § 8 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění o
posuzování vlivů na životní prostředí k záměru „Dálnice D1 – Mirošovice – Kývalka,
zkapacitnění“. Záměr spadá do posouzení podle tohoto zákona podle přílohy č. 1 citovaného
zákona, kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení), bod 9.3 – novostavby, rozšiřování a
přeložky dálnic a rychlostních silnic.
B.I.2 Rozsah záměru
Jedná se o rozšíření stávající čtyřpruhové dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka (km 21 –
182) na šestipruhovou včetně úpravy všech mimoúrovňových křižovatek (celkem 21), snesení a
znovupostavení mostů přes dálnici, rozšíření menších mostků na dálnici a úpravy ostatních
souvisejících zařízení (např. protihlukových stěn). Individuálně jsou řešeny úseky u velkých
mostů, případně skalních zářezů, a dále budou doplněny chybějící objekty (migrační stavby,
protihluková opatření).
V rámci záměru bude řešeno i napojení stávajících obslužných zařízení kolem dálnice – čerpací
stanice, občerstvení apod. Případná nová obslužná zařízení, stejně jako plánovaná truck centra
nejsou předmětem záměru.
Celková délka úpravy je cca 160 km, rozšíření z kategorie D26,5/120 na D34/120 představuje
většinou souměrné rozšíření o cca 4 m na každou stranu.
Realizace rozšíření je v TES navrhována po 19 jednotlivých úsecích, které jsou v podstatě určeny
mimoúrovňovými křižovatkami. Hranice úseků jsou však posunuty tak, aby MÚK byla vždy celá
součástí jednoho úseku. Následující tabulka podává přehled o jednotlivých úsecích.
Tabulka 6: Definice úseků
Úsek
001
002
003
004
005
006
007
008
009
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
km
20,710-29,020
29,020-34,280
34,280-41,870
41,870-49,310
49,310-56,420
56,420-66,450
66,450-75,820
75,820-82,050
82,050-91,100
91,100-105,010
105,010-113,495
113,495-120,565
120,565-134,320
134,320-141,525
141,525-147,440
147,440-154,090
154,090-163,590
163,590-168,640
168,640-181,470
Strana 26
Označení (MÚK)
Hvězdonice - Ostředek
Ostředek - Šternov
Šternov - Psáře
Psáře - Soutice
Soutice - Loket
Loket - Hořice
Koberovice - Humpolec
Humpolec - Větrný Jenikov
Větrný Jenikov - Jihlava
Jihlava - Velký Beranov
Velký Beranov - Měřín
Měřín - V. Meziříčí západ
V. Meziříčí západ - V. Meziříčí východ
V. Meziříčí východ - Lhotka
Lhotka - Velká Bíteš
Velká Bíteš - Devět křížů
Devět křížů - Kývalka
SSÚD (od km)
Správa
Mirošovice
Praha
Bernartice (44,8)
Velký Beranov (93,9)
Brno
Domašov (141,5)
EVERNIA s.r.o.
Celý úsek dálnice D1 Mirošovice – Kývalka je rozčleněn podle rozsahu úprav, které zde budou
provedeny. Jedná se o 4 základní typy úprav, které jsou znázorněny na příčných řezech na
následujících obrázcích a jejich modifikací. Další možností je ponechání úseku ve stávající
podobě (nulová varianta).
Typy úprav jsou rozděleny na následující skupiny:
A) zářez – s patní zídkou – na úkor stávající krajnice a příkopu - bez záboru
A1) nízký skalní zářez - jako A, svah 2:1 bez dešťové kanalizace – bez záboru
A2) hluboký skalní zářez – jako A, individuální řešení svahů
B) vysoký násyp – (armovaný) vyztužený násyp – bez záboru
může být s PHS – bez záboru
C) mělký zářez – se záborem nebo bez záboru
D) nízký násyp – se záborem nebo bez záboru
Výše uvedené úpravy jsou podrobně vyznačeny a popsány ve vzorových příčných řezech TES.
Na přiložených obrázcích uvádíme základní 4 úpravy A – D.
Obrázek 1: Rozšíření dálnice v zářezu – typ A
EVERNIA s.r.o.
Strana 27
Obrázek 2: Rozšíření dálnice na násypu armovaným násypem – typ B
Obrázek 3: Rozšíření dálnice v mělkém zářezu – typ C
Strana 28
EVERNIA s.r.o.
Obrázek 4: Rozšíření dálnice na nízkém násypu – typ D
B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)
Rozsáhlý záměr leží ve dvou oblastech (NUTS 2 - CZ02 Střední Čechy a CZ06 Jihovýchod), ve
třech krajích (NUTS 3 – CZ020 Středočeský, CZ061 Vysočina a CZ062 Jihomoravský), na
území osmi okresů a ve správním území 64 obcí, celkový počet dotčených katastrálních území je
88 (podrobné vyhodnocení vyřadilo některá katastrální území uvedená v oznámení, která sahají
pouze k patě dálničního tělesa a nebudou výstavbou dotčena). Území dále spadá pod 9 OÚ obcí
s rozšířenou působností (Říčany, Benešov, Vlašim, Humpolec, H. Brod, Jihlava, Velké Meziříčí,
Rosice, Šlapanice) a 12 pověřených obecních úřadů (Říčany, Benešov, Sázava, Vlašim,
Humpolec, H. Brod, Jihlava, Polná, Velké Meziříčí, Velká Bíteš, Rosice, Šlapanice). Působnost
podle zákona č. 183/2006 Sb. vykonává na území záměru celkem 13 stavebních úřadů
(Mnichovice, Benešov, Divišov, Vlašim, Humpolec, Havlíčkův Brod, Štoky, Jihlava, Polná, Luka
nad Jihlavou, Velké Meziříčí, Velká Bíteš, Rosice, Šlapanice).
Vyjádření Krajských úřadů konstatuje, že záměr není v zásadě ve střetu se schválenými ÚP VÚC,
v žádném však rozšíření dálnice není uvedeno jako veřejně prospěšná stavba. Vyjádření
příslušných stavebních úřadů z hlediska územně plánovací dokumentace lze shrnout do tří skupin
(sloupec ÚP):
A – záměr je v souladu s ÚP
B – záměr není v ÚP uvažován, není tedy v souladu
C – ÚP není pro obec zpracován či schválen, případně nezahrnuje území dálnice
EVERNIA s.r.o.
Strana 29
Tabulka 7: Umístění záměru
Úsek dálnice
Kraj
001
Mirošovice Hvězdonice
Okres
Obec
Mirošovice
Praha
– Hrusice
východ
Ondřejov
CZ0209
Kaliště
Smrčná
Kód
695475
648655
711284
662178
662186
650170
652024
785351
716294
716278
770710
631621
692727
792187
787043
736431
752576
757411
747092
649287
607932
602655
613495
686492
625426
676411
758469
633836
645150
648493
721051
784621
667242
686395
641545
752819
661040
668869
649325
640069
674028
721221
662542
638293
750328
748391
774766
720101
751197
Jihlava
586846 A Pávov
659916
Hvězdonice
Chocerady
Vranov
002
Hvězdonice Ostředek
Ostředek
003
Ostředek Šternov
004
Šternov - Psáře
Kód ÚP Dotčené k.ú.
538485 B Mirošovice u Říčan
538248 B Hrusice
538582 B Turkovice u Ondřejova
Kaliště u Ondřejova
538281 B
Lensedly
529745 B Hvězdonice
529796 B Chocerady
530921 B Vranov u Čerčan
Ostředek
530352 B Bělčice u Ostředka
Třemošnice
532151 B Drahňovice
Měchnov
529621 A
Zdebuzeves
532266 C Všechlapy nad Blanicí
530514 A Psáře
599387 A Soutice
Střechov n. S.
530816 A
Sedmpány
529737 A Hulice
Borovsko
532568 A
Bernartice u N. Kralovic
Brzotice
530093 A
Loket u D. Kralovic
532746 A Děkanovice
530000 A Křivsoudov
530719 A Studený
532843 A Dunice
Hořice u Humpolce
547956 B
Hroznětice
548545 B Píšť u Humpolce
549126 C Vojslavice n. Želivkou
Koberovice
548146 C Lohenice
Lísky u Holušic
Speřice
548081 B
Jiřice u Humpolce
561797 C Vystrkov u Humpolce
Humpolec
Hněvkovice u Humpolce
547999 B
Krasoňov
Plačkov
Kamenice u Herálce
568678 C
Herálec
548341 C Slavníč
548324 C Skorkov u Herálce
569658 C Úsobí
569593 A Petrovice u Štoků
550299 C Smrčná na Moravě
Drahňovice
Divišov
Středočeský
CZ020
Benešov
CZ0201
005
Psáře - Soutice
Všechlapy
Psáře
Soutice
Trhový Štěpánov
Hulice
006
Soutice - Loket
Bernartice
Loket
Děkanovice
Křivsoudov
Studený
Dunice
007
Loket - Hořice
Vysočina
CZ061
Hořice
Píšť
Vojslavice
008
Hořice Koberovice
Koberovice
Pelhřimov
CZ0613
009
Koberovice Humpolec
Jiřice
Vystrkov
Humpolec
101
Humpolec Větrný Jeníkov
102
Větrný Jeníkov
Jihlava
Strana 30
Herálec
Havlíčkův
Slavníč
Brod
CZ0611 Skorkov
Úsobí
Jihlava
CZ0612
EVERNIA s.r.o.
Úsek dálnice
Kraj
Okres
103
Jihlava Velký Beranov
104
Velký Beranov
Měřín
105
Měřín – Velké
Meziříčí-západ
106
Velké Meziříčí
Z-V
Žďár n. S.
CZ0615
107
Velké Meziříčí
východ
Lhotka
Obec
Kód
Střítež
Měšín
Jamné
Kozlov
Rybné
Věžnice
Kamenice
Meziříčko
587958
587508
587249
587427
587826
588130
587346
587516
Měřín
596116
Blízkov
595250
Stránecká Zhoř
596817
Lavičky
596019
Velké Meziříčí
597007
Petráveč
Jabloňov
Ruda
Třebíč
CZ0614
Tasov
ÚP Dotčené k.ú.
Heroltice u Jihlavy
C Střítež u Jihlavy
C Měšín
C Rytířsko
B Kozlov u Jihlavy
C Rybné
B Věžnice
B Řehořov
C Meziříčko u Jihlavy
Měřín
B
Pustina u Měřína
C Blízkov
Stránecká Zhoř
B
Kochánov u SZ
C Lavičky
Kód
638421
757918
693481
671720
671711
743887
781410
745049
693758
693243
693251
605603
756105
756083
679232
Velké Meziříčí
779091
B
Dolní Radslavice
596418 C Petráveč
595730 C Jabloňov u VM
Ruda u VM
596663 C
Lhotka u VM
681482
719668
656259
743194
743186
591831
765104
Tasov
596248 C Nové Sady u VB
706639
Holubí Zhoř
641430
Bezděkov u VB
603589
Žďár n. S.
CZ0615 Velká Bíteš
596973 A Jestřabí u VB
660302
Velká Bíteš
778214
Košíkov
778192
109
Přibyslavice
583723 B Přibyslavice u VB
735787
Velká Bíteš Zálesná
Zhoř
584193
B
Zálesná
Zhoř
790583
Devět Křížů
Lesní Hluboké
583294 B Lesní Hluboké
680192
Domašov
582964 B Domašov u Brna
630799
Brno
Javůrek
583154 B Javůrek
657972
Jihomoravský
venkov
CZ062
Veverské
Knínice
584118
B
Veverské
Knínice
781312
110
CZ0623
Devět Křížů Říčky
549789 B Říčky u Brna
630802
Kývalka
Říčany
583839 B Říčany u Brna
745545
Ostrovačice
583600 B Ostrovačice
716103
Omice
583545 B Omice
711195
Pozn.: při zařazení do úseků je preferována poloha centra obce, katastrální území může zasahovat i do sousedního
úseku.
108
Lhotka Velká Bíteš
EVERNIA s.r.o.
Nové Sady
Strana 31
B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
Úsek dálnice D1 Mirošovice – Kývalka byl uváděn do provozu po úsecích v letech 1973 (Velká
Bíteš – Kývalka) až 1980 (Humpolec – Pávov). V průběhu dalších let byla zřizována, případně
rušena obslužná zařízení (např. malé odpočívky) a se vzrůstající automobilizací postupně těchto
zařízení, především čerpacích stanic a občerstvení, výrazně přibylo.
Dálnice byla navrhována za podstatně jiných podmínek, v roce 1985 po dálnici projelo 12 000
vozidel denně, v roce 1990 17 000 vozidel denně. Jak je uvedeno v kap. D.I.5, současné dopravní
zatížení je více než třikrát větší.
Stávající čtyřpruhová dálnice kategorie D26,5/120 bude rozšířena na šestipruhovou kategorie
D34/120. Jde o významnou šířkovou úpravu liniové stavby včetně souvisejících dopravních
zařízení (křižovatky, mosty, protihlukové stěny), která zasáhne do přilehlých pozemků a ovlivní
podmínky v některých obcích.
Úsek dálnice od MÚK Mirošovice do Prahy tj. MÚK Chodov (km 2,200) je v provozu
v šestipruhovém uspořádání od roku 1999. Zkapacitnění zbývající části D1 na území Prahy bylo
dokončeno v roce 2007.
Rozšíření úseku D1 Kývalka – Holubice (od km 181,470) je ve fázi projektové přípravy a fázi
projednávání. Souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 bylo vydáno v únoru 2005.
Realizací předkládaného záměru bude dokončeno propojení Praha – Brno šestipruhovou dálnicí.
Podle sdělení ŘSD závod Brno je navrhována nová MÚK v prostoru Měšín, tento záměr bude
z rozšířením dálnice koordinován, v současné době se zpracovává posudek na dokumentaci podle
zákona č. 100/2001 Sb.
V současné době probíhá příprava na zřízení truck center podél dálnice.
B.I.5
Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu
zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí)
pro jejich výběr, resp. odmítnutí
Záměr se týká klíčové dopravní komunikace v České republice s výrazným evropským
významem. Cílem je prověřit jedno z možných řešení zlepšení dopravní situace na dálnici D1
cestou jejího rozšíření na šestipruhovou komunikaci. Proces EIA se proto realizuje souběžně
s přípravou technicko-ekonomické studie, jejímž cílem je prověřit nejen technickou
realizovatelnost, ale i ekonomickou a provozní reálnost zkapacitnění dálnice. Technická i
environmentální část tedy mají především charakter studie proveditelnosti.
Dálnice D1 je páteří komunikačního systému ČR, převádí dopravu ve směru východ – západ od
Prahy k Brnu a pokračuje ve směru na severovýchod kolem Vyškova a dále na Ostravu (dálnice
D47). Dálnice D2 pak převádí dálkovou dopravu jihovýchodním směrem na Břeclav a dále na
Slovensko.
Kapacita čtyřpruhové dálnice D1 Praha – Brno nevyhovuje neustále narůstající intenzitě dopravy.
Při jakékoliv nepředvídané situaci dochází k zablokování dopravy a z toho vyplývajícím
kongescím. K této situaci výrazně přispívá i neukázněnost řidičů. Již v současné době se intenzity
blíží přípustným intenzitám dopravy podle ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic".
Strana 32
EVERNIA s.r.o.
Tabulka 8: Výsledky sčítání dopravy na D1 v r. 2005
Silnice
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
D1
Sčítací
úsek
1-8030
1-8040
1-8050
1-8060
1-8070
1-8080
1-8089
2-8019
2-8029
5-8019
6-8609
6-8600
6-8610
6-8620
6-8630
6-8640
6-8650
6-8660
6-8670
6-8680
TNA
OA
M
S
Začátek
Konec
15 545
13 940
13 157
14 010
14 985
15 401
14 989
13 278
14 915
17 009
16 761
18 879
17 328
17 795
17 253
17 774
18 084
19 086
19 384
18 976
26 551
26 402
25 587
28 129
24 492
19 779
25 264
22 260
22 818
21 023
21 285
20 580
21 831
21 740
21 260
23 033
23 721
24 114
23 914
24 021
104
58
56
61
23
20
47
62
67
68
54
41
41
65
87
93
95
100
102
103
42 200
40 400
38 800
42 200
39 500
35 200
40 300
35 600
37 800
38 100
38 100
39 500
39 200
39 600
38 600
40 900
41 900
43 300
43 400
43 100
Mirošovice
Hvězdonice
Ostředek
Šternov
Psáře
Soutice
Loket
Hořice
Koberovice
Humpolec
Větrný Jeníkov
Jihlava
Velký Beranov
Měřín
Velké Meziř., západ
Velké Meziř., východ
Lhotka
Velká Bíteš
Devět křížů
Ostrovačice
Hvězdonice
Ostředek
Šternov
Psáře
Soutice
Loket
Hořice
Koberovice
Humpolec
Větrný Jeníkov
Jihlava
Velký Beranov
Měřín
Velké Meziř., západ
Velké Meziř., východ
Lhotka
Velká Bíteš
Devět křížů
Ostrovačice
Kývalka
Obrázek 5: Složení dopravy
Složení doprav y
50000
45000
40000
Vozidla
35000
30000
25000
20000
15000
10000
5000
0
1-8030 1-8040 1-8050 1-8060 1-8070 1-8080 1-8089 2-8019 2-8029 5-8019 6-8609 6-8600 6-8610 6-8620 6-8630 6-8640 6-8650 6-8660 6-8670 6-8680
Sčítací úsek
Nákladní
Osobní
Vstup ČR do EU se projevil v silniční dopravě mj. nárůstem intenzit provozu, v orientaci
dopravních proudů a jejich skladbě. Uvedené skutečnosti pak vyvolaly potřebu přehodnotit
priority v přípravě ucelené koncepce dopravní infrastruktury tak, aby dopravní infrastruktura
vyhovovala těmto změněným požadavkům a tím podpořila ekonomický rozvoj jednotlivých
regionů našeho státu. Je oprávněný předpoklad, že intenzita dopravy poroste i nadále, jak ukazuje
prognóza dopravy.
EVERNIA s.r.o.
Strana 33
Tabulka 9: Prognóza dopravy
Sčítací
úsek
1-8030
1-8040
1-8050
1-8060
1-8070
1-8080
1-8089
2-8019
2-8029
5-8019
6-8609
6-8600
6-8610
6-8620
6-8630
6-8640
6-8650
6-8660
6-8670
6-8680
T
17 877
16 031
15 131
16 112
17 233
17 711
17 237
15 270
17 152
19 560
19 275
21 711
19 927
20 464
19 841
20 440
20 797
21 949
22 292
21 822
2020
O
38 072
37 813
36 645
40 285
35 047
28 304
36 175
31 894
32 697
30 131
30 492
29 470
31 259
31 153
30 489
33 030
34 016
34 583
34 299
34 453
S
55 949
53 844
51 776
56 397
52 279
46 015
53 412
47 164
49 849
49 691
49 767
51 181
51 187
51 617
50 330
53 470
54 813
56 532
56 591
56 275
T
18 809
16 867
15 920
16 952
18 132
18 635
18 137
16 066
18 047
20 581
20 281
22 844
20 967
21 532
20 876
21 507
21 882
23 094
23 455
22 961
2030
O
41 524
41 245
39 972
43 942
38 231
30 875
39 459
34 788
35 663
32 864
33 259
32 146
34 097
33 979
33 253
36 024
37 100
37 718
37 408
37 576
S
60 333
58 113
55 892
60 894
56 362
49 510
57 596
50 854
53 710
53 445
53 539
54 989
55 064
55 511
54 129
57 531
58 981
60 812
60 862
60 537
T
19 898
17 843
16 841
17 933
19 181
19 713
19 186
16 996
19 091
21 772
21 454
24 165
22 180
22 778
22 084
22 751
23 148
24 430
24 812
24 289
2040
O
44 710
44 413
43 042
47 318
41 170
33 249
42 491
37 459
38 401
35 387
35 813
34 615
36 717
36 588
35 804
38 788
39 946
40 612
40 278
40 458
S
64 607
62 257
59 883
65 251
60 350
52 962
61 676
54 455
57 492
57 158
57 267
58 781
58 897
59 366
57 888
61 539
63 094
65 042
65 089
64 748
T
21 202
19 013
17 945
19 108
20 438
21 006
20 444
18 110
20 343
23 199
22 861
25 749
23 634
24 271
23 532
24 242
24 665
26 032
26 438
25 882
2050
O
47 488
47 176
45 720
50 261
43 733
35 319
45 134
39 788
40 789
37 587
38 040
36 769
39 002
38 863
38 029
41 199
42 429
43 135
42 780
42 972
S
68 690
66 189
63 665
69 370
64 171
56 324
65 578
57 898
61 132
60 785
60 901
62 518
62 636
63 134
61 560
65 441
67 094
69 167
69 218
68 854
Rozdílné údaje prognózy vývoje dopravy na dálnici v oznámení a předkládané dokumentaci jsou
způsobeny nově vydanými koeficienty vývoje dopravy (Věstník dopravy, vydaný MD
25.4.2007). Podle nových koeficientů doprava poroste výrazněji.
Obrázek 6: Růst dopravy celkem
Vozidla celkem/den
Růst dopravy
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
0
90
80
70
60
40 50
30
20
10
00
09
19
29
19
89
70 80
60
50
40
30
80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
5
2
2
1
1
1
1
1
1
1Sčítací úsek
2005
Strana 34
2020
2030
2040
2050
EVERNIA s.r.o.
Obrázek 7: Růst osobní dopravy
Osobní vozidla/den
Růst osobní dopravy
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
90
80
70
60
50
40
30
20
10
00
09
19
29
19
89
80
70
60
50
40
30
80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
5
2
2
1
1
1
1
1
1
1Sčítací úsek
2005
2020
2030
2040
2050
Obrázek 8: Růst nákladní dopravy
Těžká vozidla/den
Růst nákladní dopravy
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
90
80
70
60
50
40
30
20
10
00
09
19
29
19
89
80
70
60
50
40
30
80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -80 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86 -86
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
5
2
2
1
1
1
1
1
1
1Sčítací úsek
2005
2020
2030
2040
2050
Jedním z možných řešení je rozšíření dálnice na 3 pruhy v každém směru.
Předkládaný záměr řeší zkapacitnění stávající dálnice, umístění je tedy dáno současným
průběhem. Základním řešením je symetrické rozšíření o jeden pruh na každou stranu, v některých
případech (velké mosty, skalní zářezy) je navrhováno rozšíření pouze na jednu stranu. Toto řešení
je však pouze výjimečné. Dalším možným řešením v těchto kritických místech je redukce
normové šířky dálnice např. vypuštěním zpevněné krajnice, zúžením jízdních pruhů.
V rámci TES bylo zpracováno kapacitní posouzení navrhovaného záměru. Na jednotlivých
mezikřižovatkových úsecích musí být výhledové padesátirázové intenzity (hodnota intenzity
dopravy, která je v průběhu roku překročena právě 50-krát) nižší než úrovňové (návrhové)
intenzity. Orientačně lze tuto intenzitu přirovnat k páteční špičce. Vyhodnoceny jsou některé
nejméně příznivé úseky tj. úseky s dlouhým stoupáním a nejvyšší dopravní zátěží. Na těchto
posuzovaných úsecích jsou výhledové padesátirázové intenzity vždy nižší než úrovňové
(návrhové) intenzity.
Z toho tedy vyplývá, že na celé dálnici D1 v uspořádání 2 x 3 jízdní pruhy budou splněny
požadované nároky na kvalitu dopravy.
EVERNIA s.r.o.
Strana 35
B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru
Dokumentace je zpracována na základě Technicko-ekonomické studie (TES), která byla
dokončena v září 2007.
V rámci TES jsou prověřeny :
-
Možnosti a způsob rozšíření vozovky a zemního tělesa na jednotlivých úsecích dálnice,
zvláště s důrazem na šířkové uspořádání v problematických místech (dálniční mosty,
nadjezdy, odpočívky, velké zářezy, skalní zářezy a vysoké násypy).
Rozsah rekonstrukce vozovky dálnice ve stávajícím šířkovém uspořádání.
Rozsah zásahu do dálničních křižovatek.
Rozsah zásahu do přilehlých odpočívek.
Prověření přídatných pruhů pro pomalá vozidla.
Přestavba stávajících dálničních mostů včetně rozšíření.
Demolice a stavba nových nadjezdů nad dálnicí.
Doplnění dálnice D1 o nové mosty a to z důvodů ekologických nebo urbanistických (tj.vazba
na migraci zvěře a ÚSES, vazba na územní plány).
Možnosti omezení zásahu do násypových a zářezových svahů z hlediska ekologického tj.
maximálního možného zachování stávající zeleně.
Možnosti rekonstrukce, přestavby a doplnění odvodňovacího systému z hlediska kapacity,
z hlediska technického stavu a na základě požadavků dokumentace EIA.
Doplnění nebo rekonstrukce systému SOS a zařízení pro provozní informace (ZPI).
Návrh dopravních opatření během rekonstrukce dálnice
Výsledkem práce na studii jsou následující výstupy :
-
Stanovení orientačních stavebních a investičních nákladů
Návrh jednotlivých stavebních úseků (samostatných staveb) pro další proj. přípravu
Orientační přehled o zabíraných pozemcích v trvalém záboru dle druhu rozlišení záborů
pozemků ZPF, LPF, ostatní plochy
Vyhodnocení ekonomické efektivnosti je vyhotoveno pro celý úsek zkapacitnění tj.
km 20,710 – km181,470.
Zásady návrhu
Prostorové vedení rozšíření dálnice D1 přirozeně respektuje směrové a výškové vedení současné
trasy dálnice D1 v úseku posuzovaného záměru. Současné šířkové uspořádání dálnice vychází z
kategorie D26,5/120 se dvěma jízdními pruhy šířky 3,75 m a zpevněnou krajnicí šířky 2,50 m.
Vložením dalšího jízdního pruhu bude dálnice rozšířena na kategorii D34/120 podle ČSN
73 61 01.
Vozovka
Šířka stávající vozovky bez přídatných pruhů je cca 10,75 m a šířka vozovky s přídatnými pruhy
je cca 13,00 m. Zkapacitnění dálnice na kategorii D34 znamená rozšíření vozovky jednotně na
14,50 m v každém jízdním pásu a v místech, kde jsou navrženy přídatné pruhy (MÚK a
odpočívky) je šířka vozovky jízdního pásu 16,00 m.
Základní návrhová kategorie“Normová“ (kat.D34):
2,50+0,25+3,75+3,75+3,50+0,75 – stávající SDP (4,00) -- 0,75+3,50+3,75+3,75+0,25+2,50
14,50
– stávající SDP (4,00) -14,50
V případech některých velkých dálničních mostů, popř. v některých dalších kritických úsecích tj.
hlavně velké skalní zářezy, je individuálně posouzeno použití zúženého šířkového uspořádání na
Strana 36
EVERNIA s.r.o.
úkor zpevněných krajnic. Dokumentace stávajících mostů, způsob jejich rekonstrukcí a rozšíření
jsou doloženy v samostatné složce TES.
Dle ČSN 73 6101, čl.8.17.2.1 není nutné zvětšovat počet jízdních pruhů do stoupání pokud
neklesne rychlost návrhového pomalého vozidla pod 70 km/hod, případně je třeba posoudit
potřebu zvýšení počtu jízdních pruhů kapacitním výpočtem. Z výpočtů v TES vyplývá, že na
celém posuzovaném úseku dálnice D1 (km 20,710 – 181,470) v uspořádání 2 x 3 jízdní pruhy
není nutno navrhovat zvýšení počtu jízdních pruhů ve stoupání.
Veškeré dálniční křižovatky jsou mimoúrovňové (MÚK), příslušné parametry křižovatkových
větví i po rozšíření respektují požadavky ČSN 73 6102.
Součástí návrhu je i přestavba větví dotčených MÚK a úprava vozovek na vjezdu a výjezdu
zachovaných odpočívek a ČSPH, úpravy a nové přejezdy středního dělícího pásu.
Rekonstrukce a rozšíření vozovky dálnice
Stávající vozovka dálnice má z části živičný kryt a z části cementobetonový kryt. Zpevněná
krajnice a přídatné pruhy mají vesměs živičný kryt. Živičný kryt je rovněž na dálničních mostech
a přilehlých úsecích.
V rámci stavby se provede rozšíření stávající vozovky a rekonstrukce krytu vozovky. S ohledem
na stávající příčné spády vozovky se v rámci rekonstrukce krytu provede i úprava příčných spádů
na požadované normové hodnoty.
Postup rekonstrukce a rozšíření je uveden v průvodní zprávě TES, vlivy na ŽP se projeví
především v produkci odpadů a negativních vlivů na okolí při provádění stavby.
Zemní těleso
Pro úpravu zemních těles jsou navrženy charakteristické úpravy ve vzorových řezech, stručně
popsané v kap. B.I.2 a podrobně vyznačené a popsané ve vzorových příčných řezech TES.
Z celkového rozsahu návrhu těchto typů úpravy zemního tělesa plyne i celkový rozsah zemních
prací, délky svodidel, rozsah zásahu do sousedních pozemků a rozsah úpravy stávajícího zemního
tělesa.
Tabulka 10: Délky typů rozšíření dálnice D1
Délka (m)
km 20,710 – 91,100
km 91,100 – 181,470
Typ A+A1+A2
44 932
47 694
Typ B (B+B s PHS)
38 954
65 524
Typ C
30 144
45 392
Typ D
16 874
19 089
Pozn.: Jsou sečteny úpravy po obou stranách dálnice s vyloučením mostů.
Typ rozšíření
Celkem
92 626
104 478
75 536
35 963
Související úpravy
Veškerá dešťová voda ze zpevněných ploch dálnice bude odvedena do podélných odvodňovacích
zařízení dálnice. Voda nebude v žádném místě rozptylována volně do okolního terénu, aby
nedocházelo k vsakování a tím ovlivnění podzemních vod. Před zaústěním do recipientu bude v
souladu s dokumentací o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí navrženo bezpečnostní
zařízení pro ochranu povrchových vod. Zvláštní pozornost je věnována části vedené v ochranném
pásmu vodního díla Švihov a dalším ochranným pásmům vodních zdrojů.
EVERNIA s.r.o.
Strana 37
Recipientní nebo zasažené vodoteče budou upravovány vždy v minimální délce potřebné
pro danou stavbu. Úprava bude řešena s ohledem na stávající odtokové a přírodní podmínky tak,
aby zásah byl co nejšetrnější.
Odvodnění dálnice je popsáno v samostatné stati TES, propustky pod dálnicí budou
rekonstruovány. Stručný popis a vlivy navrženého řešení na povrchovou a podzemní vodu jsou
pojednány v kap. D.I.4.
Rozšíření dálnice si vynutí i přesun většiny stávajících PHS – celková problematika ochrany proti
hluku z dopravy je pojednána v kap. D.I.3.
Členění na úseky a fáze výstavby
Vzhledem k délce zkapacitňovaného úseku dálnice D1 - 160,760 km, nutnosti realizace stavby za
provozu a provádění všech stavebních prací mimo zimní období je nutné stavbu rozdělit na
jednotlivé úseky (etapy) a postup výstavby v úsecích (etapách) pak na jednotlivé fáze řešící
způsob vedení veřejné dopravy a vymezení plochy staveniště.
Stavba je rozdělena celkem na 19 úseků. Jedná se až na jednu výjimku o mezikřižovatkové
úseky. Rozhraní jednotlivých úseků je voleno tak, aby bylo vždy umístěno do přejezdového
úseku, který umožní připojení větví křižovatky a součástí stavebního úseku je vždy s ohledem na
omezení provozu jedna mimoúrovňová křižovatka (s vyšším staničením). Druhá křižovatka
s nižším staničením je součástí navazujícího stavebního úseku s nižším pořadovým číslem. Z toho
plynou začátky a konce stavby jednotlivých úseků (viz kap. B.I.2).
Tabulka 11: Stručná charakteristika úseků
Úsek
Délka
001
8,310
MÚK v úseku
Mirošovice
Hvězdonice
002
5,260
Ostředek
003
7,590
Šternov
004
7,440
Psáře
005
7,110
Soutice
006
10,030 Loket
007
9,370
Hořice
008
6,230
Koberovice
009
9,050
Humpolec
101
13,910 Větrný Jeníkov
102
8,485
Jihlava
103
7,070
Velký Beranov
104
13,755 Měřín
105
7,205
V. Meziříčí Z
106
5,915
V. Meziříčí V
107
6,650
Lhotka
108
9,500
Velká Bíteš
109
5,050
Devět křížů
110
12,830 Ostrovačice
* Most – dálniční most přes překážku
** Nadjezd – most přes dálnici
Mosty*
Nadjezdy**
Propustky
7
5
6
3
1
5
3
5
7
6
6
4
2
6
10
4
11
8
5
8
8
0
5
2
3
1
0
4
2
4
2
2
2
1
0
1
2
3
3
5
8
6
1
3
1
2
6
7
6
2
7
5
3
3
5
3
12
1
X
Rok výstavby
2 3 4 5
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Stavba v jednotlivých úsecích je pak s ohledem na vedení veřejné dopravy rozfázovaná do 4 fází
– fáze 0 až 3 popsané v kap. B.II.4. Počet fází a hlavně způsob vedení veřejné dopravy jsou dány
šířkou stávající vozovky, stavební náplní a rozsahem mostních objektů.
Strana 38
EVERNIA s.r.o.
Předpokládané vlivy na okolí
Realizace záměru bude mít trvalé vlivy na okolí, především vyžaduje nové zábory půdy. Vlastní
vliv rozšíření dálnice je popisován v kap. B.II.1, resp. D.I.5, k menším záborům dojde i při
rekonstrukci mostních objektů především v případech, kdy bude nový nadjezd postaven vedle
stávajícího mostu a při souvisejících i jiných nutných přeložkách komunikací.
Při výstavbě budou rekonstruovány stávající mosty na dálnici a demolovány a znovu postaveny
nadjezdy nad dálnicí. Rekonstrukce dálničních mostů ovlivní především dálniční provoz,
v některých případech však budou nutná opatření i pod těmito mosty, např. dočasné vyloučení či
omezení dopravy). Při demolici a výstavbě nadjezdů může dojít k dočasnému převedení dopravy
na objízdné komunikace.
Následující tabulka uvádí přehled mostů - pokud není uvedeno, jakým způsobem bude most
přebudován na vyhovující, jedná se o rekonstrukci, v případě nadjezdu o nahrazení původního
mostu novým ve stejné poloze. Podle údajů z TES jsou uvedeny i očekávané dočasné vlivy na
okolí, které představují především bezpečnostní rizika při pracích nad používaným územím pod
mostem, nebezpečí znečištění toků především v ochranném pásmu vodního díla (OPVD) Švihov
(Želivka), nutnost uzavření komunikace (bez rozlišení, zda jde o uzavření dlouhodobé,
krátkodobé či občasné), zřízení objížděk (podrobněji viz kap. B.II.4) a z toho plynoucí
obtěžování obcí převedenou dopravou (standardní vlivy výstavby, tj. hluk a prašnost nejsou
uváděny a jsou předmětem jiných kapitol). Při všech uzavírkách komunikací pod dálnicí bude
zajištěn havarijní průjezd v případě nutnosti.
Tabulka 12: Přehled mostních objektů, souvisejících komunikací a předpokládaný vliv na okolí
Úsek
Ev. č
D1–023
D1–024
D1-025
D1–026
D1-027
D1–028
001
002
Most
Křižuje
Související údaje
km
Typ
21,238 M MÚK Mirošovice I/3
21,700 N MK Mirošovice
nový most vedle (k Praze)
rekonstrukce MK v délce 110 m
21,824 N Trať ČD
šířkově vyhovující
22,192 N II/508 MirošoviceMnichovice
přeložka silnice v délce 340 m
22,447 M Mnichovka, MK
22,842 M MK Hubačov
D1–029
23,404
N
MK Hrusice
rekonstrukce MK v dl. 170 m
D1–030
23,868
M
Údolí Šmejkalky
sil. III/6031
D1–031
24,633
N
MK Hrušov
D1–032
D1–033
25,233
26,859
M
M
MK Lensedly
sil III/1081 Záliby
nový souběžný most,
nová dálniční vozovka v délce
305m a 240 m.
nový most vedle (k Brnu)
přeložka MK v dl. 270 m
úprava MK v délce 65 m
D1–034
27,453
M
D1–035
29,161
M
D1–036
30,610
M
D1–037
32,466
M
D1–038
33,849
N
EVERNIA s.r.o.
Vliv na okolí
regulace dopravy
zábor půdy
zábor půdy
bezpečnost na MK
MK uzavřena
objížďka
MK uzavřena
objížďka
zábor půdy
bezpečnost na silnici
III. třídy
zábor půdy
MK uzavřena
MK uzavřena
objížďka
Údolí Sázavy
úprava silnice III/1081 v dl. 90 m bezpečnost na silnici
III. tř. a trati ČD
krátkodobé uzavírky,
MÚK Hvězdonice
II/109
objížďka
MK Vráž
přeložka MK v délce 140 m
zábor půdy
MK uzavřena
III/1107 Všechvaty - nový most vedle
zábor půdy
Bělčice
přeložka silnice v dl. 260 m
MÚK Ostředek II/110 rekonstrukce silnice v dl. 530 m uzavírka silnice
objížďka
Strana 39
Úsek
003
004
005
006
007
Most
Křižuje
km
Typ
34,720 M II/113 OstředekVodslivy
D1–040
37,170 N MK Třemošnice
Ev. č
D1–039
D1–041
D1–042
D1–043
38,460
39,118
41,204
M
M
N
Křešický potok, MK
MK Čensko
MÚK Šternov II/111
D1–044
42,661
N
MK Brtnice
D1–045
D1–046
D1–047
D1–048
D1–049
D1–050
D1–051
43,444
44,294
44,644
45,880
46,869
47,864
48,851
M
M
M
M
M
N
N
MK Všechlapy
MK Dolany
údolí Blanice, MK
Malovecký potok
vodoteč
MK Psáře
MÚK Psáře II/125
D1–052
D1–053
D1–054
49,661
50,820
51,972
N
M
M
D1–055
52,838
M
MK Střechov
Suchá vodoteč
III/12517 StřechovSoušice
MK, Dálkovický p.
D1–056
53,076
M
MK, Štěpánovský p.
D1–057
54,420
M
D1–058
D1–059
55,722
56,195
M
M
MK Štěpánovská
Lhota-Černýš
MK Soutice
MÚK Soutice II/126
D1–060
D1–061
57,860
58,806
M
M
D1–062
59,648
M
D1–063
62,095
M
D1–064
64,112
M
D1–065
65,947
M
D1–066
D1–067
67,120
67,679
67,665
N
M
M
MK Loket
MK Loket
D1–068
D1–069
D1–070
68,510
69,604
70,590
M
N
M
D1–071
71,435
N
D1–072
D1–073a
72,142
74,180
M
M
potok, biokoridor
MK Lhota Bubeneč
Děkanovický potok
biokoridor
III/11232 StudenýDěkanovice
MK Dunice
biokoridor
Strana 40
MK Kalná
MK a Rýzmburský
potok
III/1265 SedmpányHulice
Sedlický potok, MK
III/11217 NěmčiceBernartice
MÚK Loket II/150
Vliv na okolí
rekonstrukce vozovky v dl. 110 m uzavírka silnice
objížďka
rekonstrukce MK v délce 100 m uzavírka MK
objížďka
bezpečnost
MK uzavřena
nový most vedle (k Brnu)
zábor půdy
úprava MK v dl. 90 m
zábor půdy
MK uzavřena
MK uzavřena
MK uzavřena
bezpečnost
zvětšení světlosti pro migraci
nahrazen trubním propustem
MK uzavřena
Nový most vedle (k Brnu)
zábor půdy
MK uzavřena
uzavřen
uzavírka silnice
objížďka
MK uzavřena,
bezpečnost
MK uzavřena,
bezpečnost
uzavírka MK
objížďka
uzavírka MK
rekonstrukce silnice v dl. 370 m silnice uzavřena
objížďka
bezpečnost MK
bezpečnost MK
silnice uzavřena
objížďka
OPVD Švihov
možné znečištění
bezpečnost
objížďka
rekonstrukce silnice v dl. 410 m, zábor půdy
OK
silnice uzavřena
objížďka
úprava cesty v délce 90 m
MK uzavřena
bude zasypán
nahrazuje zasypaný most
zábor půdy
OPVD Švihov
MK uzavřena
OPVD Švihov
zvětšení světlosti
úprava silnice v dl. 90 m
silnice uzavřena
objížďka
uzavírka MK
nový most
EVERNIA s.r.o.
Úsek
008
009
101
102
Ev. č
D1–073
Most
Křižuje
km
Typ
74,289 M Blažejovický potok
D1–074
75,171
N
D1–075
76,490
M
D1–076
D1–077
78,437
79,199
M
M
D1–078
80,554
N
D1–079
81,219
M
D1–080
81,675
N
D1–081
D1–082
D1–083
83,194
85,770
86,783
N
M
N
D1–084
88,398
N
D1–085
89,349
N
D1–086
90,693
M
D1–132
92,021
N
D1–133
92,619
M
D1–nový
D1–134
D1–135
94,700
95,213
98,520
M
M
M
D1–136
99,597
M
D1–137
100,848
M
D1–138
103,891
N
D1–139
106,267
M
D1–140
107,280
N
D1–141
108,762
M
D1–nový
D1–142
D1–143
110,000
110,208
110,825
M
M
N
D1–144
111,050
M
EVERNIA s.r.o.
OPVD Švihov
omezení souběžných
Vliv na okolí
cest
zábory půdy
nový most vedle (k Brnu),
přeložka sil. II/13026, III/130027
a III/13035, celk. dl 730 m. Dvě
OK a přeložka cesty v dl. 220 m.
Želivka, MK
OPVD Švihov
omezení dopravy MK
bezpečnost
MK Vojslavice
MK uzavřena
III/12930 Vojslavice- rekonstrukce silnice v dl. 140 m silnice uzavřena
Koberovice
MK Koberovice
zábor půdy
přeložka cesty v dl. 245 m
MK Podolí
MK uzavřena
Lohenický potok
MÚK Koberovice
zábor půdy
II/130
přeložka silnice v dl. 480 m a
přestavba větví křižovatky
MK Speřice
rekonstrukce cesty v dl. 90 m
MK uzavřena
MK Jiřice
MK uzavřena
III/12936 Jiřice
úprava silnice v délce 100 m
silnice uzavřena
objížďka
II/129 PetroviceHumpolec
objížďka
III/12924 Hněvkovice rekonstrukce silnice v dl. 110 m silnice uzavřena
objížďka
-Humpolec
MÚK Humpolec I/34
silnice uzavřena
objížďka
III/34755 BystráHumpolec
objížďka
II/523 Krasoňov silnice uzavřena
objížďka
Humpolec
migrační trasa
nový most
MK Mikulášov
MK uzavřena
III/3483 Pavlovsilnice uzavřena
Herálec
objížďka
Nohavický potok
biokoridor
III/3484 ZbinohySkorkov
objížďka
MÚK Větrný Jeníkov nový most vedle (k Brnu)
zábor půdy
II/131
přestavba MÚK s přeložkou
silnice 650 m, návrh dvou OK
III/1314 Smrčnásilnice uzavřena
objížďka
Štoky
ekomost
MK Zaječí
zábor půdy
MK uzavřena
biokoridor
MK Zborná
MK uzavřena
biokoridor
biokoridor
nový most
potok
MK Pávov
rekonstrukce MK v dl 115 m
MK uzavřena
(odpočívky)
potok, podchod
uzavřen
MÚK Hořice
III/13035
Strana 41
Úsek
Most
Křižuje
km
Typ
111,513 M produktovod
111,979 M stará I/38 PávovČervený Kříž
D1–147
112,628 M MÚK Jihlava I/38
Ev. č
D1–145
D1–146
D1–148
D1–149
D1–150
103
D1–151
D1–152
D1–153
D1–154
D1–155
D1–156
D1–157
D1–158
104
D1–159
D1–160
D1–161
D1–162
D1–163
D1–164
D1–165
D1–166
D1–167
D1–168
D1–169
D1–170
D1–171
105
D1–172
D1–173
D1–174
D1–175
106
D1–176
D1–177
D1–178
Strana 42
113,197
113,327
115,881
M
M
N
rekonstrukce MÚK
trať ČD
Zlatý potok
II/352 Jihlava- Měšín rekonstrukce silnice v dl 140 m
silnice uzavřena
Vliv na okolí
objížďka
silnice uzavřena
objížďka
bezpečnost trati
silnice uzavřena
objížďka
záměr OV7032 Výstavba nové MÚK D1x II/352 Měšín je připravován KÚ Vysočina na r. 2009
s respektováním rozšířené dálnice (v případě realizace záměru odpadne rekonstrukce mostu D1150)
116,359 M potok
117,029 M Měšínský potok,
biokoridor
119,183 M MÚK Velký Beranov úprava a rekonstrukce vozovek v silnice uzavřena
MÚK
II/353
objížďka
119,879 M Kozlovský potok
120,179 N III/3535 Kozlovoboustranný služební sjezd
zábor půdy
silnice uzavřena
Rytířsko
objížďka
122,099 M potok Šlapanka
123,384 M potok
124,427 M II/351 Věžnice-Rybné
silnice uzavřena
objížďka
124,427 M
bez úprav
125,019 M potok
126,329 N MK Řehořov
MK uzavřena
128,086 M MK Řehořov
MK uzavřena
128,219 M Řehořovský potok
biokoridor
130,997 M III/34825 Meziříčkosilnice uzavřena
objížďka
II/602
131,684 M potok Balinka
132,609 M MK, Křivý potok
MK uzavřena
133,838 M MÚK Měřín II/348 úprava a rekonstrukce MÚK
silnice uzavřena
objížďka
134,938 M III/35433 Měřín silnice uzavřena
objížďka
Blízkov
136,151 M Blízkovský potok,
MK uzavřena
MK
136,383 M potok
137,895 M MK St. ZhořMK uzavřena
Kochánov
silnice uzavřena
139,343 M II/354 Kochánovobjížďka
Svařenov
silnice uzavřena
140,126 M III/0026 Svařenovobjížďka
Lavičky
140,213 M Lavičský potok
140,996 M MÚK Velké Meziříčí úprava a rekonstrukce MÚK
zábor půdy
- západ
regulace dopravy MÚK
142,134 M MK Loupežník
MK uzavřena
objížďka
142,240 M potok
144,244 M údolí Oslavy
bezpečnost pod mostem
EVERNIA s.r.o.
Úsek
107
108
109
110
Ev. č
D1–179
D1–180
Most
Křižuje
km
Typ
144,492 M trať ČD
145,526 N MK Velké Meziříčí
D1–181
146,711
M
D1–182
D1–183
D1–184
147,687
148,900
149,222
M
M
M
D1–185
D1–186
D1–187
149,277
150,639
151,644
M
M
M
D1–188
D1–189
D1–190
151,806
152,494
153,068
M
N
M
D1–191
153,592
N
nový most vedle
MÚK Velké Meziříčí rek. větví v MÚK, návrh 3 OK,
- východ III/03719
napojení sil. II/360, úprava
několika silnic.
Radslavický potok
potok
II/602 Velké
Meziříčí-Jabloňov
Vodra
MK Jabloňov
III/0029 JabloňovTasov
Polomina
MK Ruda
MK, Komárovský
potok
MÚK Lhotka II/390 rekonstrukce silnice v dl 290 m
D1–192
D1–193
D1–194
155,701
155,841
156,564
M
M
N
MK Holubí Zhoř
Jelenka
MK Jáchymov
D1–195
D1–196
157,262
159,459
M
M
D1–197
D1–198
160,415
161,166
N
M
D1–199
D1–200
D1–201
161,263
161,976
162,641
M
N
M
D1–202
163,359
M
D1–203
D1–204
164,514
166,166
N
N
MK Jáchymov
III/3924 Nové SadyBřezka
MK Nové Sady
III/3928 Velká BítešJestřabí
Jasinka
MK Velká Bíteš
MÚK Velká Bíteš
II/399
II/395 Velká BítešKošíkov
MK Košíkov
MK, biokoridor
D1–205
167,992
N
MÚK Devět křížů
II/602
D1–206
D1–207
170,724
172,274
N
N
D1–208
D1–209
174,093
175,274
M
N
MK Domašov
III/00212 DomašovJavůrek
MK Říčky
MK, biokoridor
D1–210
D1–211
D1–212
176,401
177,644
178,318
N
N
M
D1–213
179,312
M
D1–214
179,749
M
EVERNIA s.r.o.
úprava MK v délce 120m
úprava MK v délce 110 m
úprava a rekonstrukce MÚK
úprava cesty v dl. 90 m
ekomost
nový most vedle (k Praze), rek.
MÚK, přeložka silnice v délce
500 m navržena OK
úprava cesty v dl. 90 m,
přeložka silnice v dl. 360 m
ekomost
MK Říčany
MK Říčany
úprava a rekonstrukce MÚK
MÚK Ostrovačice
II/386
III/3842 OstrovačiceŽebětín
MK Ostrovačice
bezpečnost trati
zábor
půdy
Vliv na
okolí
větší zábor půdy
silnice uzavřena
objížďka
silnice uzavřena
objížďka
MK uzavřena
silnice uzavřena
objížďka
MK uzavřena
bezpečnost
silnice uzavřena
objížďka
MK uzavřena
MK uzavřena
objížďka
MK uzavřena
silnice uzavřena
objížďka
MK uzavřena
silnice uzavřena
objížďka
MK uzavřena
silnice uzavřena
objížďka
silnice uzavřena
objížďka
MK uzavřena
zábor půdy
MK uzavřena
nový zábor
regulace provozu
MK uzavřena
zábor půdy
MK uzavřena
zábor půdy
MK uzavřena
MK uzavřena
MK uzavřena
silnice uzavřena
objížďka
silnice uzavřena
objížďka
MK uzavřena
Strana 43
Úsek
Ev. č
D1–215
Most
Křižuje
km
Typ
180,954 M MK, biokoridor
Vliv na okolí
MK uzavřena
Legenda:
M – most na dálnici,
N – nadjezd nad dálnicí,
MK – místní komunikace (včetně polních a lesních cest),
OK –okružní křižovatka
Kromě rekonstrukcí mostů mohou ovlivňovat okolí i důsledky přeložek komunikací mimo
rekonstruované mosty, rušení odpočívek ap.
Tabulka 13: Přehled dalších vyvolaných úprav
Úsek km
26,60 P
001
28,5 L
30,0 L
002
32,5 P
39,00 L
003 40,2
004
005
006
007
008
009
101
102
103
104
105
42,4 L
44,4 P
42,55 L
50,3 L
50,9 L
52,3 L+P
58,1 L
60,3 L
63,1 P
68,9 L
70,3 P
72,3 L
74,65 L
78,7 P
80,65 P
83,7 P+L
85,4 L
85,55 P
86,2 L
89,0 L+P
89,55 L
95,8 P
98,2
100,2
105,5
111,2 P+L
115,5 L
116,8 P
121,8 P+L
124,6
129,5
137,0 L
139,0 P
139,1 L
140,5 L
Strana 44
Lokalita
Odpočívka Poddubí
Odpočívka Hvězdonice
Odpočívka Naháč
Odpočívka Bělčice
Odp. Křešický potok
Odpočívka Brtnice
Odpočívka Blanice
Odpočívka Střechov
Odpočívka Kalná
Odpočívka Bílovna
Odpočívka Studený
Odpočívka Dunice
Odpočívka Speřice
silnice III/12935
Odpočívka Humpolec
Odpočívka Mikulášov
Odpočívka Smrčná
Odpočívka Pávov
Odpočívka Měšín
Odpočívka Měšín
Odp. Jamenský potok
Odpočívka Meziříčko
Odpočívka Str. Zhoř
Odpočívka Kochánov
Kontrolní plocha
Vyvolaná úprava
úprava připojení odpočívky
zruší se
rekonstrukce cesty v dl. 60 m a
vlevo přeložka cesty v délce 160 m
přeložka cesty na hrázi v km 42,55
v délce 90 m
přeložka cesty v déce 60 m
zruší se včetně cesty
přeložka PC v dl. 210 m
pouze ČSPH
přeložka cesty v délce 400 m
opěrná zeď délky 115 m
přeložka cesty 2x 85 m
zruší se
zruší se
zruší se
zruší se
úprava připojení odpočívky, cesta
Vliv na okolí
možná rekultivace
zábor půdy
zábor půdy
zábor půdy
zábor půdy
zábor půdy
zábor půdy
možná rekultivace
zábor půdy
zábor půdy
zábor půdy
zábor půdy
zábor půdy
zábor půdy
zábor půdy
zábor půdy
zábor půdy
možná rekultivace
možná rekultivace
možná rekultivace
zábor půdy
zábor půdy
možná rekultivace
zábor půdy
zábor půdy
EVERNIA s.r.o.
Úsek km
143,1 L
145,8 L
106 144,7 P
145,0146,0
152,2 L
107 151,0 P
152,0 P
155,3 P
108 160,2 L
160,2 P
165,5 P+L
109
164,6 P
174,5 L
174,5 P
110
175,15 P
178,8
Lokalita
Vyvolaná úprava
Odpočívka V. Meziříčí úprava připojení odpočívky
Odpočívka V. Meziříčí úprava připojení odpočívky
Velké Meziříčí – těsné přeložky cest v délce 550m
okolí dálnice
opěrná zeď délky 100 m
Odpočívka Jabloňov
zruší se
přeložka cesty v délce 180 m.
přeložka cesty v dl. 150 m.
Odpočívka Jáchymov
zruší se
Odpočívka Korbel
zruší se
Kontrolní plocha
Odpočívka Devět křížů úprava připojení odpočívky
Odpočívka Říčky
zruší se
přeložky cest v dl. 300+100 m
Odpočívka Říčky
zruší se
přeložky cest v dl. 160+185 m
Vliv na okolí
zábor půdy
zábor půdy
možná rekultivace
zábor půdy
zábor půdy
možná rekultivace
možná rekultivace
zábor půdy
možná rekultivace
zábor půdy
možná rekultivace
zábor půdy
B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
V současné době není stanoven závazný termín výstavby. Stavba bude probíhat postupně podle
určených úseků v TES. Důležitým faktorem ovlivňujícím výstavbu bude snaha o co nejmenší
omezení dopravy. Při zvážení potřebných termínů pro přípravná řízení (EIA, územní a stavební
řízení) lze při zajištěném financování reálně předpokládat:
Zahájení výstavby 2015
Dokončení 2019
S ohledem na realizaci stavby za veřejného provozu a omezení stavební činnosti je úsek dálnice
mezi MÚK Mirošovice a MÚK Kývalka rozdělen na 19 výše uvedených mezikřižovatkových
úseků.
Postup výstavby je navržen s ohledem na to, aby stavební činnost v jedné sezóně byla prováděna
tak, že mezi úseky s dopravním omezením budou vždy minimálně tři mezikřižovatkové úseky
bez omezení veřejného provozu. Z toho plyne návrh realizace jednotlivých úseků uvedený
v tabulce.
110
109
108
107
106
105
104
103
102
101
009
008
007
006
005
004
003
002
Úsek
Rok
1
2
3
4
5
001
Tabulka 14: Schematický harmonogram výstavby
V jednotlivých rocích tedy budou zkapacitněny úseky v délce:
1.rok
2.rok
3.rok
4.rok
5.rok
36,535 km dálnice
33,275 km dálnice.
37,365 km dálnice.
35,235 km dálnice.
18,350 km dálnice.
EVERNIA s.r.o.
Strana 45
Pro urychlení a plynulost výstavby ve fázích 1-3 je pak vhodné fázi 0 předsunout u každého
úseku o jednu stavební sezónu dopředu.
B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků
Kraj
Obec
Středočeský
Mirošovice, Hrusice, Ondřejov, Kaliště, Hvězdonice, Chocerady, Vranov,
Ostředek, Drahňovice, Divišov, Všechlapy, Psáře, Trhový Štěpánov, Soutice,
Hulice, Bernartice, Loket, Děkanovice, Křivsoudov, Studený, Dunice
Vysočina
Hořice, Píšť, Vojslavice, Koberovice, Jiřice, Humpolec, Vystrkov, Herálec,
Slavníč, Skorkov, Úsobí, Štoky, Smrčná, Jihlava, Střítež, Měšín, Jamné, Kozlov,
Rybné, Věžnice, Kamenice, Meziříčko, Tasov, Měřín, Blízkov, Stránecká Zhoř,
Lavičky, Velké Meziříčí, Petráveč, Jabloňov, Ruda, Velká Bíteš, Nové Sady
Jihomoravský Přibyslavice, Zálesná Zhoř, Lesní Hluboké, Domašov, Javůrek, Veverské
Knínice, Říčky, Říčany, Ostrovačice, Omice
B.I.9
Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů,
které budou tato rozhodnutí vydávat
Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 je uveden v následující tabulce.
Tabulka 15: Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4
Rozhodnutí
Územní rozhodnutí
Zákon
183/2006 Sb. o
územním plánování a
stavebním řádu
(stavební zákon)
Stavební povolení
183/2006 Sb. o
územním plánování a
stavebním řádu
(stavební zákon)
Souhlas se zásahem do VKP
114/1992 Sb. o ochraně
přírody a krajiny
přírody a krajiny
Výjimka ze základních
podmínek ochrany kriticky a
silně ohrožených druhů
živočichů a rostlin
Výjimka ze základních
podmínek ochrany zvlášť
chráněných druhů živočichů a
rostlin
Povolení kácení zeleně rostoucí
mimo les
Souhlas s dotčením pozemků
určených k plnění funkcí lesa,
využití území do 50 m od okraje
lesa
Trvalé a dočasné odnětí PUPFL
Zásah do vodních toků, stavební
Strana 46
Vydává
Příslušný stavební úřad. Pokud je úsek ve správním
obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, nejbližší
společně nadřízený stavební úřad, který může určit
některý ze stavebních úřadů, v jehož správním
obvodu se úsek nalézá.
Příslušný stavební úřad. Pokud je úsek ve správním
obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, nejbližší
společně nadřízený stavební úřad, který může určit
některý ze stavebních úřadů, v jehož správním
obvodu se úsek nalézá.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve kterém
se úsek nalézá (§76 3)
AOPK ČR – příslušná správa CHKO
přírody a krajiny
Krajský orgán ochrany přírody pro část trasy v kraji
přírody a krajiny
289/1995 Sb. o lesích
Příslušný obecní úřad
289/1995 Sb. o lesích
254/2001 Sb. o vodách
Orgán státní správy lesů
Vodoprávní úřad (krajský úřad)
Stavební úřad se souhlasem příslušného orgánu
státní správy lesů (obecní úřadu s rozšířenou
působností, krajské úřady, MŽP podle rozsahu)
EVERNIA s.r.o.
Rozhodnutí
povolení k vodním dílům
Povolení k nakládání
s povrchovými a podzemními
vodami
Souhlas ke stavbě v ochranných
pásmech vodních zdrojů
Změna rozsahu a způsobu
zabezpečení křížení železniční
dráhy s pozemní komunikací
Povolení zřízení křižovatky
Povolení připojení k dálnici,
silnici
Místní úprava provozu na
dálnici
Zákon
Vydává
266/1994 o drahách
Drážní správní úřad
13/1997 Sb. o
pozemních
komunikacích
13/1997 Sb. o
pozemních
komunikacích
361/2000 Sb. o provozu
na pozemních
komunikacích
Příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy
krajského úřadu)
Místní úprava provozu na silnici
I. třídy
Místní úprava provozu na silnici
II.a III. třídy a na místní
komunikaci
Místní úprava provozu na
veřejně přístupné účelové
komunikaci
Rozhodnutí o výši odvodů za
odnětí půdy ze zemědělského
zemědělského půdního
půdního fondu
fondu
EVERNIA s.r.o.
Ministerstvo dopravy
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
Ministerstvo dopravy po předchozím písemném
vyjádření Ministerstva vnitra
místně příslušný krajský úřad po předchozím
písemném vyjádření příslušného orgánu policie,
obecní úřad obce s rozšířenou působností po
předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu
policie.
vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu
obce s rozšířenou působností a po předchozím
písemném stanovisku příslušného orgánu policie
orgán ochrany zemědělského půdního fondu
(pověřené obecní úřady)
Strana 47
B.II Ú DAJE O VSTUPECH
B.II.1 Půda
Zkapacitnění dálnice je technicky řešeno tak, aby byl minimalizován zábor sousedních pozemků
tj. aby rozšíření zemního tělesa bylo v maximální možné míře realizována na stávajících zemních
tělesech a na pozemku dálnice. Rozšíření dálnice mimo mosty se bude odehrávat v pěti
základních možných variantách:
A) zářez – s patní zídkou – bez záboru
-
v místech větších zářezů bude u dálnice postavena zárubní zídka (žb. svodidlo), nad kterou
zůstane původní zářez nedotčen, skalní zářezy budou řešeny individuálně.
B) násyp – (armovaný) vyztužený násyp – bez záboru
 v místech vyšších násypů bude koruna dálnice rozšířena vyztuženou zeminou (sklon svahu až
1:1), která umožní rozšíření při zachování spodní části násypu,
C) v mělkém zářezu – se záborem nebo bez záboru
D) na nízkém násypu – se záborem nebo bez záboru
 v místech, kde je dálnice v úrovni okolního terénu, případně v malém zářezu či na malém
násypu, bude nutné provést nejnutnější zábor přilehlých pozemků,
viz charakteristické příčné řezy v kapitole B.I.2.
Rozsah trvalých záborů je vyznačen v situacích jednotlivých stavebních (mezikřižovatkových)
úseků v TES a v každém tomto úseku je samostatná příloha soupisu trvalých záborů jednotlivých
parcel členěná dle úseků a katastrálních území. Následující tabulka pro jednotlivá k.ú.vychází
z těchto údajů.
Tabulka 16: Trvalé zábory pozemků
Kraj
Okres Katastrální území
Hrusice
Lensedly
Mirošovice u Říčan
Turkovice u Ondřejova
Praha-východ celkem
Hvězdonice
Bělčice u Ostředka
Ostředek
Vranov u Čerčan
Drahňovice
Měchnov
Třemošnice
Psáře
Všechlapy nad Blanicí
Soutice
Střechov nad Sázavou
Bernartice u Dolních Kralovic
Borovsko
Brzotice
Hulice
Strana 48
ZPF
0,042
0,062
0,800
0,254
1,158
0,252
0,158
0,112
0,008
0,312
0,510
0,376
0,013
0,244
0,118
0,005
0,514
Trvalý zábor v ha
PUPFL
0,020
0,036
0,008
0,109
0,173
0,236
0,233
0,018
0,017
0,182
0,100
0,087
0,169
0,01
0,608
0,113
0,001
0,244
0,011
0,148
Ostatní plochy
0,065
0,014
0,011
0,010
0,1
0,031
0,255
0,061
0,470
0,053
0,01
0,245
0,113
0,178
0,005
0,047
EVERNIA s.r.o.
Kraj
ZPF
Děkanovice
Dunice
Křivsoudov
Loket u Dolních Kralovic
Studený
Benešov celkem
Středočeský celkem
Hořice u Humpolce
Píšť u Humpolce
Hroznětice
Koberovice
Lísky u Hulešic
Lohenice
Vojslavice nad Želivkou
Humpolec
Jiřice u Humpolce
Speřice
Vystrkov u Humpolce
Krasoňov
Plačkov
Pelhřimov celkem
Herálec
Kamenice u Herálce
Petrovice u Štoků
Skorkov u Herálce
Slavníč
Úsobí
Havlíčkův Brod celkem
Pávov
Smrčná na Moravě
Heroltice u Jihlavy
Kozlov u Jihlavy
Měšín
Rytířsko
Meziříčko u Jihlavy
Rybné
Řehořov
Věžnice
Jihlava celkem
Měřín
Stránecká Zhoř
Velké Meziříčí
Petráveč
Dolní Radslavice
Jabloňov u V. Meziříčí
Lhotka u V. Meziříčí
0,954
0,010
0,185
0,034
3,805
4,963
0,032
0,159
1,632
0,034
0,908
0,817
0,033
1,153
0,078
0,103
4,949
0,022
0,291
0,119
0,026
0,458
0,077
0,023
0,073
0,386
0,033
0,022
0,122
0,026
0,762
0,033
0,053
0,351
0,010
0,414
0,012
Petráveč
Bezděkov u Velké Bíteše
Jestřebí u Velké Bíteše
Košíkov
Nové Sady u Velké Bíteše
Velká Bíteš
Žďár nad Sázavou celkem
Vysočina celkem
0,114
0,135
0,055
0,242
0,388
0,134
1,941
8,11
EVERNIA s.r.o.
Trvalý zábor v ha
PUPFL
0,042
0,075
0,031
0,091
2,416
2,589
0,024
0,052
0,111
0,023
0,194
0,136
0,010
0,068
0,108
0,726
0,005
0,216
0,494
0,085
0,004
0,210
1,014
0,322
0,369
0,028
0,025
0,235
0,569
0,323
0,085
1,956
0,006
0,033
0,018
0,033
0,017
0,009
0,011
0,118
0,156
0,401
4,097
Ostatní plochy
0,027
0,067
0,037
1,599
1,699
0,010
0,08
0,265
1,794
0,102
1,118
0,184
0,580
0,093
0,083
0,002
0,014
4,325
0,026
0,032
0,006
0,013
0,077
0,100
0,091
0,057
0,100
0,095
0,003
0,067
0,513
0,005
0,274
0,277
0,007
0,008
0,019
0,003
0,096
0,689
5,604
Strana 49
Kraj
Domašov u Brna
Lesní Hluboké
Přibyslavice u Velké Bíteše
Zálesná Zhoř
Javůrek
Omice
Ostrovačice
Říčany u Brna
Říčky u Brna
Veverské Knínice
Brno-venkov celkem
Jihomoravský celkem
Zábory celkem
ZPF
0,043
0,005
0,081
0,246
0,083
0,458
0,458
13,531
Trvalý zábor v ha
PUPFL
0,134
0,164
0,068
0,006
0,004
0,049
0,007
0,004
0,436
0,436
7,122
Ostatní plochy
0,014
0,008
0,006
0,030
0,055
0,038
0,025
0,011
0,187
0,187
7,49
Proti předpokladům z oznámení se podařilo v rámci TES celkový zábor podstatně zmenšit (u
zemědělského půdního fondu i pozemků určených k plnění funkce lesa o více než polovinu).
B.II.2 Voda
Posuzovaný záměr nepředstavuje významné zatížení životního prostředí z hlediska odběru vody
ani v období výstavby ani v během provozu.
Výstavba
Lze předpokládat, že nutná zařízení staveniště vzniknou poblíž zástavby, případně poblíž SSÚD
Obecně lze konstatovat, že pro realizaci bude potřebné pouze malé množství pitné vody. Voda
pro technologické procesy bude zajištěna dodavatelem stavby, který také upřesní zdroje vody a
potřebné množství.
Pro výstavbu bude v případě potřeby provedeno napojení na veřejný vodovod, bude osazeno
měřidlo spotřeby vody podle pokynů správce vodovodu. Voda bude použita pro sociální zařízení
stavby, případně pro kropení při stavebních pracích. Upřesnění bude provedeno po stanovení
dodavatele a zjištění jeho potřeb.
Podle směrnice MŽP ČSSR č. 9/1973 jsou pro sociální účely požadovaná množství:

pro pití 5 l/osobu a směnu

pro hygienu 120 l/ osobu a směnu
Potřeba technologické vody se vztahuje především na výrobu betonové směsi, ošetřování betonu,
výše zmíněné kropení a očistu stavebních strojů a vozidel. Betonová směs bude na staveniště
převážně dopravována v domíchávačích, ostatní provozní voda může být pokryta dovozem
v cisternách.
Provoz
Pro provoz záměru bude zapotřebí minimální množství vody (kropení, mytí vozovky), které bude
zajišťováno správcem komunikace.
V následném období běžného provozu stoupne úměrně k rozšíření vozovky spotřeba vody na
přípravu směsí pro zimní údržbu dálnice. Zdroje pro odběr této vody včetně povolení
vodoprávního orgánu zajišťuje příslušné středisko správy a údržby dálnice.
Strana 50
EVERNIA s.r.o.
B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje
Surovinové zdroje
A) pro fázi výstavby
Ze zpracovaného technického podkladu (TES) jsou převzata množství potřebných materiálů.
Nelze však v tomto stupni určit zdroje materiálů, které závisí na konkrétním dodavateli, době
výstavby, dopravních trasách, postupu prací atd. Kromě uvedených materiálů bude obnoveno
vodorovné i svislé dopravní značení v celé délce úpravy s případným využitím stávajících
svislých značek. Rozsah PHS byl stanoven na základě předběžného posouzení v TES, podrobně
je navrhovaná ochrana proti hluku a nově požadovaný rozsah pojednána v kap. D.I.3.
Tabulka 17: Přehled prací a materiálů
Práce
Úsek
001-009 101-110
616400 1468800
2085200 membrána, živičné směsi
m2
1122300
785900
1908200 živičné směsi
m2
618900
882200
1501100 kamenivo, živičné směsi
m
m
m
m
m
m
140300
94300
45600
57400
2680
4240
162100
94300
69200
81900
2250
6170
302400
188600
114800
139300
4930
10410
beton
železobeton
ocel
ocel
kamenivo, živičné směsi
kamenivo, živičné směsi
m2
93080
94500
187580
železobeton, beton, ocel,
dřevo, sklo, plast.
m.j.
2
Celkem
Materiály
rekonstrukce stáv. vozovky s CB krytem
rekonstrukce stáv. vozovky s živičným
krytem (vč.křižovatek)
nová dálniční vozovka s živičným
krytem
rigoly typu Curb King
železobetonová svodidla
ocelová svodidla krajní
nová středová svodidla
Přeložky silnic II. a III. Tříd
Přeložky míst. komunikací a cest
Protihlukové stěny oboustranně pohltivé,
zařazené minimálně do následujících
kategorií: dle ČSN EN 1793-1 do
kategorie A2 zvukové pohltivosti a dle
ČSN EN 1793-2 do kategorie B2
zvukové neprůzvučnost
Opěrné zdi
m
m3
14040
22100
Vegetační úpravy
m2
470200
745600
Dálniční mosty
Nadjezdy
Rekonstrukce propustků
Rekonstrukce stávajících kanalizací
(bezvýkopovými technologiemi)
Rek. vyústních objektů, skluzů, kaskád
atd. v místě stáv. kanalizací
Nová havarijních zařízení na vyústěních
kanalizací – havarijní uzávěry, norné
stěny, odlučovače
Výstavba nových kanalizací v krajnici
dálnice – vzorové příčné řezy A a B
Rekonstrukce stávajících lapolů
rekonstrukce stáv. příkopů: čištění,
vybourání a nové zpevnění
nová drenáž
výkopy
z toho skalní výlom
armované násypy
nízké násypy (aktivní zóna)
sanace podloží štěrkodrtí v tl. 30 –50 cm
ks
ks
m
44
22
3610
65
21
5060
m
67000
91500
ks
70
90
160 beton
ks
70
90
160
m
84650
113132
ks
17
2
19 beton
m
92500
135600
228100 beton
75100
1000200
56800
694300
231400
523600
89960
1284400
46600
964500
319900
252360
EVERNIA s.r.o.
m
m3
m3
m3
m3
36140 beton
zemina, dřeviny, travní
1215800
semeno
109 železobeton, ocel, materiál
43 podle navržené konstrukce
8670 beton, železobeton
158500 trouby
197782 beton, trouby, štěrk
165060 štěrkopísek, trubky
2284600
103400
1658800 geomřížovine
551300
775960 štěrkodrť
Strana 51
B) pro fázi provozu
Při následném provozu na zkapacitněné dálnici je nutné počítat se zvýšenou spotřebou
chemických rozmrazovacích prostředků pro zimní údržbu. Vycházíme ze stávajících průměrných
hodnot spotřebovaných tun NaCl (chloridu sodného) a CaCl2 (roztoku chloridu vápenatého ke
zkrápění) na jednotlivých SSÚD. Jako stávající stav byly vyhodnoceny zimní sezóny od roku
2003/2004 až do poslední ukončené zimní sezóny 2006/2007. Po zkapacitnění je nutné počítat
přibližně s průměrnou hodnotou 17 500 t posypového materiálu (NaCl a CaCl2) na celý
posuzovaný úsek dálnice. Z toho vyplývá přibližně 68 t na 1 km za zimní sezónu. Stávající
spotřebu posypového materiálu uvádí následující tabulka.
Tabulka 18: Spotřeba posypového materiálu SSÚD v zimních sezónách 2003/04 - 2007/08
SSÚD
SSÚD 1
Mirošovice
km 0,0 - 44,8
posyp.
materiál
NaCl
0
listopad 03
552
prosinec 03
820
leden 04
501
únor 04
398
březen 04
2
271
Celkem 03/04
300
listopad 04
64
prosinec 04
698
leden 05
746
únor 05
410
březen 05
2 218
Celkem 04/05
267
listopad 05
265
prosinec 05
673
leden 06
678
únor 06
454
březen 06
2 337
Celkem 05/06
39
listopad 06
102
prosinec 06
662
leden 07
52
únor 07
148
březen 07
1 003
Celkem 06/07
344
listopad 07
92
prosinec 07
162
leden 08
únor 08 ještě
březen 08 ještě
CaCl2
0
89
189
91
37
406
25
0
54
142
100
321
0
45
48
95
27
215
0
0
31
0
34
65
0
36
27
probíhá
probíhá
SSÚD 2
Bernartice
km 44,8 - 93,9
NaCl
0
693
1 024
701
272
2 690
197
363
0
1 322
396
2 279
281
398
1 155
809
495
3 138
62
209
701
146
156
1 274
555
271
274
CaCl2
0
144
349
89
68
650
0
78
0
25
24
126
0
0
47
49
48
143
0
0
21
0
0
21
0
0
0
SSÚD 3 Velký
Beranov
km 93,9 - 141,5
NaCl
0
405
1 795
1 854
703
4 757
542
0
0
2 920
1 283
4 745
577
1 401
1 411
1 455
1 287
6 131
180
305
1 016
350
267
2 118
1 221
590
825
CaCl2
0
0
107
117
73
297
70
0
0
70
49
189
0
115
77
81
14
287
0
0
50
8
5
62
0
0
59
SSÚD 4
Domašov
km 141,5 - 188,7
NaCl
CaCl2
27
0
702
26
1 604
229
1 009
133
515
96
3 857
484
334
20
433
16
930
79
1 147
144
531
45
3 375
304
361
0
610
75
1 405
272
783
199
709
159
3 868
705
121
0
332
0
625
15
251
0
216
0
1 545
15
791
0
470
70
474
38
Celkem 07/08
není končeno
Statistika:
Průměr za zimu 1 957
252
2 345
235
4 438
209
3 161
Poznámka:
NaCl - spotřebované tuny chloridu sodného sypkého i ve formě roztoku ke zkrápění
CaCl2 - spotřebované tuny min 34 % roztoku CaCl2 ke zkrápění
Strana 52
Celkem na D1
NaCl
CaCl2
27
0
2 352
259
5 243
874
4 065
430
1 888
274
13 575
1 837
1 373
115
860
94
1 628
133
6 135
381
2 620
217
12 616
940
1 486
0
2 673
234
4 644
445
3 725
424
2 945
248
15 473
1 350
402
0
948
0
3 004
117
799
8
787
39
5 940
164
2 911
0
1 423
106
1 735
123
377
EVERNIA s.r.o.
Z tabulky jsou patrné:
-
rozdíly mezi jednotlivými zimami v závislosti na meteorologických podmínkách (např. cca
trojnásobná spotřeba soli v dlouhé zimě 2005/06 proti mírné zimě 2006/07),
-
rozdíly mezi jednotlivými měsíci – maximum se soustřeďuje převážně na leden a únor,
-
rozdíly mezi jednotlivými SSÚD ve vazbě na klimatické podmínky daného úseku (vyšší
spotřeba na Českomoravské vrchovině).
Materiály ze skalních výlomů by bylo možné případně předrtit a použít je jako štěrk. Možnost
takovéhoto využití je nutno zvážit pro každý úsek v rámci DÚR a při zpracování ZOV.
Energetické zdroje
Elektrická energie
Elektrická energie, plyn, voda atd. pro stavbu bude dodávána na základě smlouvy mezi
dodavatelem média a zhotovitelem stavby.
V době stavby budou k odběru elektrické energie zřizovány na staveništích přípojky – např. od
vzdušného vedení nízkého napětí závěsnými kabely, napojené na stávající distribuční síť velmi
vysokého napětí (v místech odběru budou instalovány transformátory). Orientační příkon pro
zařízení staveniště mostních objektů je do 50 kW, v případě hlavního stavebního dvora se
uvažuje s příkonem do 200 kW.
Provoz dálnice nespotřebovává elektrickou energii (výjimkou je napájení systému S.O.S. a
zásuvkových skříní pro napojení mobilního výstražného zařízení u přejezdů středního dělícího
pruhu, spotřeba el. energie zanedbatelná).
Plyn
V době výstavby by mohl být využíván pro vytápění objektů hlavních stavebních dvorů zemní
plyn, přiváděný středotlakým potrubím od nejbližší stávající regulační stanice.
V období provozu nebude v přímé souvislosti s oznamovaným záměrem plyn spotřebováván.
B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu
Samotný záměr řeší problémy vzrůstající dopravy na infrastrukturu a jeho konečný dopad bude
znamenat zlepšení dopravní situace.
Vlivy na dálniční dopravu
Jakékoliv omezení provozu vyvolává na dálnici D1 poměrně velké problémy. To se projevuje
zejména při haváriích, které způsobí okamžitě kongesce, případně i zastavení dopravy. Ale i
plánované činnosti na dálnici (údržba, výstavba mýtních bran atp.), pro které je instalováno
dopravní opatření, způsobí zpomalení dopravy. Při výstavbě bude narušena doprava na dálnici D1
uzavřením některých pruhů vozovky v upravovaném úseku, který bude dlouhý až několik
kilometrů.
Výstavba se dotkne všech mezilehlých MÚK, jejichž připojovací pruhy a části větví budou též
rekonstruovány.
EVERNIA s.r.o.
Strana 53
Jak je uvedeno v kap. B.I.6, stavba v jednotlivých úsecích je s ohledem na vedení veřejné
dopravy rozfázovaná do 4 fází – fáze 0 až 3. Schéma jednotlivých fází tj. vedení veřejné dopravy
a plochy staveniště jsou patrné z výkresové přílohy „Fáze postupu výstavby“ TES. Počet fází a
hlavně způsob vedení veřejné dopravy jsou dány šířkou stávající vozovky, stavební náplní a
rozsahem mostních objektů.
 V přípravné fázi 0 je veřejná doprava vedena systémem 2z + 2z. Staveništní pruh je vymezen
podél středního dělícího pásu. V této fázi se provede prodloužení přejezdových úseků na
délku 120 m, provede se demolice nadjezdů a stavba středního pilíře nových nadjezdů, patky
portálů dopravního značení v SDP, úprava a případná výměna kabelových vedení v SDP a
rekonstrukce středové kanalizace. Pro demolici a stavbu nadjezdů budou ve fázi 0 provedeny
dílčí krátkodobé úpravy pro vedení veřejné dopravy.
 Ve fázi 1 je veřejná doprava vedena systémem 3z + 1z. V levém jízdním pásu jsou vedeny
dva zúžené jízdní pruhy ve směru na Prahu a jeden na Brno. V pravém jízdním pásu je veden
jeden jízdní pruh na Brno. Stavební pruh je umístěn na okraji stávající vozovky. V této fázi se
provede rozšíření vozovky a zemního tělesa v pravém jízdním pásu.
 Ve fázi 2 je veřejná doprava převedena obousměrně do rozšířeného pravého jízdního pásu a je
vedena systémem 0 + 4z. Staveniště je v celé šířce levého jízdního pásu. Provede se rozšíření
vozovky a zemního tělesa v levém jízdním pásu a rekonstrukce stávající vozovky včetně
úpravy příčných spádů. V SDP se provede částečná úprava svodidel.
 Ve fázi 3 se veřejná doprava převede do definitivně stavebně upraveného levého jízdního
pásu a je vedena systémem 4z + 0. V pravém jízdním pásu se provede rekonstrukce stávající
vozovky včetně úpravy příčných spádů a doplnění nového krytu v rozšíření z fáze 1. V SDP
se provede úprava svodidel a dosypání ornice.
Úprava a výměna svodidel v SDP, dosypání zeminy a ornice a definitivní kryt na přejezdových
úsecích je možné provést v samostatné dílčí (krátkodobé) fázi 3A nebo část těchto prací tam, kde
úpravou příčných spádu nedochází k podstatnému zvýšení vozovky u SDP, v předstihu ve fázi 0.
V těchto jednotlivých fázích se provede i rekonstrukce a přestavba dálničních mostů v příslušném
úseku. S ohledem na šířkové uspořádání na mostech, na délku mostu, typ konstrukce, stav mostu
a na technologických možnostech přestavby mostů jsou fáze postupu výstavby doplněny ještě
variantami 1 až 3A, které se týkají úpravy vedení dopravy na mostě v a jeho bezprostředním
okolí.
 Varianta 1 - Vedení veřejné dopravy během rekonstrukce mostu má shodné fáze 1 až 3 jako
úseky mimo most. Upravena je pouze šířka jízdních pruhů ve fázi 1. Tato varianta se použije
hlavně pro rekonstrukce a prodloužení malých převážně přesypaných mostů.
 Varianta 2 - Šířkové uspořádání stávajících mostů neumožňuje vedení veřejné dopravy ve
čtyřech zúžených jízdních pruzích na jednom mostě. Místní a terénní podmínky umožňují
vedle stávajícího mostu osadit mostní provizorium, po kterém je veden jeden jízdní pruh.
V této variantě je pak možné druhý most buď demolovat a postavit nový nebo provést
rekonstrukci a rozšíření celého mostu. Tuto variantu lze použít pro stavbu nových nebo
rekonstrukci stávajících malých mostů.
 Varianta 3 - Tato varianta je použita výjimečně u malých popř. středních mostů pouze tam,
kde není možné dopravu vést dle varianty 1 popř. 2 a kde šířka stávajícího mostu mezi
obrubami je 11,75 m. Provede se snížení rychlosti na 40-50 km/hod a na mostě jsou pak čtyři
jízdní pruhy.
Strana 54
EVERNIA s.r.o.
 Varianta 3A - Způsob vedení dopravy je stejný jako u varianty 3, ale šířka stávajícího mostu
mezi obrubami je 12,5 m až 13,0 m.
Vlivy na okolní dopravu
Výstavbou rozšíření dálnice bude vyvolána potřeba přeložek a rekonstrukce části křižující,
výjimečně i přilehlé stávající silniční sítě nižšího řádu, přeložky budou sledovat v maximální
míře původní trasy. Při rekonstrukcích mostů budou po dobu výstavby přerušeny některé trasy a
veřejná doprava bude vedena objížďkami při zachování obslužnosti území a přístupu pro
havarijní situace. Doba trvání jednotlivých objížděk nepřesáhne dobu jednoho roku, přehled
navrhovaných objížděk je uveden v tabulce.
Tabulka 19: Přehled navrhovaných objížděk
Úsek
001
Most
Kom.
Uzavřený úsek
Ev. č Silnice č.
D1-028
MK Mirošovice-Hrusice*
D1-029
MK
D1-033
MK
D1-035
II/109
D1-038
D1-039
II/110
II/113
002
003 D1-040
MK
D1-054 III/12517
005
D1-057
MK
D1-059
II/126
D1-062 III/1265
006
007
D1-064 III/11217
D1-065 II/150
D1-071 III/11232
D1-083 III/12936
D1-084 II/129
009
D1-085 III/12924
D1-086 I/34
D1-132 III/34755
D1-133 II/523
101 D1-135 III/3483
D1-137 III/3484
EVERNIA s.r.o.
Trasa objížďky
Mirošovice-Mnichovice-Hrusice nebo
Mirošovice-Senohraby-Hrusice
Hrusice – Hrušov*
Hrusice-Mirošovice-Senohraby-Hrušov
Hrusice-údolí Šmejkalky-Hrušov
Záliby-Poddubí
Záliby-Chocerady-Ondřejov-LensedlyKaliště-Poddubí
Hvězdonice-Vranov, MÚK
Hvězdonice-Komorní Hrádek-VodslivyOstředek-Kozmice-Soběhrdy-Vranov
MÚK Ostředek
Středem Ostředka
Vodslivy-Ostředek-Třemošnice – Vodslivy-MÚK Ostředek-Čakov-Vlkovkřiž.
křiž. *
Třemošnice-Choratice *
Třemošnice-Ostředek-Choratice nebo
Třemošnice-Vlkov-MÚK OstředekChoratice
Střechov-Soušice
Střechov-Trhový Štěpánov-Tehov-křiž.
Tichonice-Soušice
Štěpánovská Lhota-Černýš*
Štěpánovská Lhota-Trhový ŠtěpánovSoutice-Černýš
Soutice-Trhový Štěpánov, MÚK* Soutice-Kalná-Hulice-SedmpányDubějovice-Trhový Štěpánov
Sedmpány-Hulice
Sedmpány-Trhový Štěpánov-SouticeHulice
Němčice-Bernartice*
Němčice-Loket-Brzotice-Bernartice
Loket-Brzotice, MÚK*
Loket-Němčice-Bernartice-Brzotice
Loket-Křivsoudov, Strojetice-KeblovNěmčice-Bernartice-Brzotice
Studený-Děkanovice
Studený-Křivsoudov-Loket-BrzoticeTomice-Děkanovice
Jiřice-Humpolec
Jiřice-křiž. Hněvkovice-Humpolec
Petrovice-Humpolec*
Petrovice-Želiv-Sedlice-SmrdovKomorovice- Vystrkov-Humpolec
Hněvkovice –Humpolec*
Hněvkovice -Smrdov-KomoroviceVystrkov-Humpolec
Vystrkov-Humpolec, MÚK*
Vystrkov-Komorovice-Bystrá-Humpolec
Bystrá-Humpolec*
Bystrá- Komorovice- Vystrkov-Humpolec
Krasoňov-Humpolec*
Krasoňov-Pavlov-Slavníč-Herálec-DubíHumpolec
Pavlov-Herálec*
Pavlov-Velešov-křiž. Větrný JeníkovSkorkov-Herálec
Zbinohy-Skorkov*
Zbinohy-Větrný Jeníkov-křiž. ÚsobíSkorkov
Délka km
Uzav. Obj.
1,3
5,8
1,6
0,8
6,5
2,4
14,3
2,0
19,6
1,3
5,6
2,2
7,5
2,3
7,7
9,6
2,4
15,3
1,5
9,0
3,9
10,0
1,9
11,4
1,1
1,1
5,0
5,0
17,0
1,8
14,2
2,6
1,9
5,2
21,7
2,7
10,2
1,5
3,5
3,1
9,6
7,2
15,0
2,6
10,5
2,4
8,8
Strana 55
Úsek
Most
Kom.
Uzavřený úsek
Ev. č Silnice č.
D1-139 III/1314 Smrčná-Štoky
102
D1-146
D1-147
D1-150
103 D1-153
D1-155
D1-158
104 D1-164
D1-167
D1-168
D1-172
105
D1-173
106
D1-176
D1-181
D1-184
107 D1-187
D1-191
D1-194
D1-196
108 D1-198
D1-201
D1-202
D1-212
110
D1-213
Trasa objížďky
Smrčná-MÚK Větrný Jeníkov-PetroviceŠtoky
stará I/38 Pávov-Červený Kříž
Pávov-Jihlava(Bukovno)-Červený Kříž
I/38 MÚK Jihlava rekonstrukce
MÚK –Jihlava (Bukovno)-Pávov-MÚK
II/352 Švábka-Ždírec, (MÚK Měšín)
Švábka-Jihlava-Střítěž-Ždírec
II/353 Velký Beranov-Rytířsko, MÚK* Velký Beranov-Kozlov-Rytířsko
III/3535 Kozlov-Rytířsko*
Kozlov- Velký Beranov-Rytířsko
II/351 Věžnice-Rybné
Věžnice-Vysoké Studnice-KozlovRytířsko-Jamné-Rybné
Meziříčko-křiž. Jersín-Měřín-křiž.II/602
III/34825 Meziříčko-křiž. II/602
Meziříčko-křiž. Jersín-Měřín
Meziříčko-Měřín*
II/348 MÚK Měřín*
Měřín-Meziříčko
III/35433 Měřín-Blízkov*
Měřín-Stránecká Zhoř-Netín-Blízkov
II/354 Kochánov-Svařenov*
Kochánov-Netín-Blízkov-Měřín-Svařenov
III/0026 Svařenov-Lavičky*
Svařenov-Měřín-Blízkov-Netín-OlšíLavičky
MK Loupežník
Loupežník-Lavičky
II/602-Velké Meziříčí-Martinice-KozlovIII/03719 II/602-Dolní Radslavice, MÚK
křiž.Křižanov-Sviny-Lhotky-Dolní
Velké Meziříčí-V
Radslavice
II/602 Velké Meziříčí-Jabloňov
Velké Meziříčí-Dolní Radslavice-BřezejcOřechov-Osová Bitýška-Ruda-Jabloňov
III/0029 Jabloňov-Tasov
Jabloňov-Ruda-Lhotka-Tasov
II/390 Lhotka-Křeptovský Dvůr, MÚK Lhotka-Tasov-Holubí Zhoř-Nové SadyKřeptovský Dvůr
MK Jáchymov-Holubí Zhoř*
Jáchymov-Nové Sady-Březka-Holubí Zhoř
III/3924 Nové Sady-Březka*
Nové Sady-Bezděkov-Jáchymov-Březka
III/3928 Velká Bíteš-Jestřabí*
Velká Bíteš-Nové Sady-Březka-Jestřabí
II/399 MÚK Velká Bíteš*
Velká Bíteš-Košíkov-II/399
II/395 Velká Bíteš-Košíkov*
Velká Bíteš-II/399-Košíkov
II/386 Ostrovačice-křiž. Veverské
Ostrovačice-Kývalka-Veselka-Nový Dvůrkřiž. Veverské Knínice
Knínice, MÚK
III/3842 Ostrovačice-autodrom
Ostrovačice-Kývalka-autodrom
Délka km
Uzav. Obj.
6,0 11,0
2,4
0,5
4,0
3,5
1,7
3,6
15,5
19,0
22,3
4,0
5,5
12,5
1,7
3,3
2,0
1,7
1,4
1,3
6,5
5,0
6,5
12,1
12,5
16,6
3,1
1,5
4,7
15,5
3,8
19,2
2,9
2,6
11,6
11,2
2,1
2,4
1,9
0,5
1,9
2,0
6,2
6,9
8,3
5,8
2,9
25,8
2,4
8,5
* U označených uzavírek je některá ze sousedních ve stejném úseku používána jako objízdná trasa, výstavbu mostů
je nutno koordinovat tak, aby byly navržené objízdné trasy funkční.
Některé méně důležité komunikace křižující dálnici budou po dobu výstavby uzavřeny po kratší
či delší dobu bez určení objízdných tras. V případě nadjezdů bude uzavírka trvat po dobu
výstavby nového mostu (maximálně jeden rok), v případě podjezdu pod dálnicí se bude uzavírka
řídit režimem výstavby jednotlivých fází výstavby dálnice v daném úseku při zachování
obslužnosti území a přístupu pro havarijní situace.
Tabulka 20: Přehled uzavřených komunikací bez vyznačených objížděk
Úsek
001
002
003
004
005
Ev.č.
D1–032
D1–036
D1–042
D1–044
D1–045
D1–046
D1–050
D1–052
Strana 56
Most
km
25,233
30,610
39,118
42,661
43,444
44,294
47,864
49,661
Typ
podjezd
podjezd
podjezd
nadjezd
podjezd
podjezd
nadjezd
nadjezd
Lokalizace komunikace
Lensedly-Hrušov
Vráž-Údolnice
Čensko-Divišov
Brtnice
Všechlapy
Dolany
Psáře-Poupě
Veselka-Soušice
Funkce Charakter uzavírky
S, T
P
S,T
S
P
P
S
S
po dobu výstavby úseku dálnice
po dobu výstavby nového nadjezdu
krátkodobé omezení
EVERNIA s.r.o.
Most
Lokalizace komunikace
Funkce
Ev.č.
km
Typ
S
D1–055 52,838 podjezd Střechov-Mořanův mlýn, podél
Dálkovického p.
D1–056 53,076 podjezd Štěpánovská
Lhota-Mořanův
S
mlýn, podél Štěpánovského p.
D1–058 55,722 podjezd Soutice, místní cesta obce
S
D1–066 67,120 nadjezd Loket-Tomice
S
D1–069 69,604 nadjezd Lhota
Bubeneč-Děkanovice, S,T,C
007
Petrova Lhota-Tomice
D1–072 72,142 podjezd Dunice-Děkanovice
S
D1–076 78,437 podjezd Vojslavice-Mešník
P
Úsek
008
D1–077 79,199 podjezd III/12930
Koberovice
Vojslavice-
S
P
D1–079 81,219 podjezd Podolí-Bělský
Dvůr
podle
Lohenického potoka
D1–081 83,194 nadjezd Speřice-Lhotka
P
009
D1–082 85,770 podjezd Jiřice-Speřice
S
S,T
101 D1–134 95,213 podjezd Mikulášov-Plačkov
D1–140 107,280 nadjezd Zaječí, biokoridor
S
D1–141 108,762 podjezd Zborná-Štoky, biokoridor
S,T
102
D1–143 110,825 nadjezd Pávov (propojení odpočívek)
S
D1–144 111,050 podjezd potok, podchod
D1–161 126,329 nadjezd Řehořov-Rybné
S
D1–162 128,086 podjezd Řehořov-Nadějov
S
104
S
D1–166 132,609 podjezd Měřín-Černá, podél Křivého
potoka
D1–169 136,151 podjezd podél Blízkovského potoka,
S
Stránecká Zhoř-Blízkov
105
D1–171 137,895 podjezd St. Zhoř-Kochánov
S,C
D1–186 150,639 podjezd Jabloňov-Dolní Heřmanice
S
107
D1–189 152,494 nadjezd Ruda
P
D1–192 155,701 podjezd Holubí Zhoř
P
P
D1–195 157,262 podjezd Jáchymov-Březka podél potoka
Drchalka
108
D1–197 160,415 nadjezd Nové Sady-Jestřabí
S
D1–200 161,976 nadjezd Velká Bíteš
P
D1–203 164,514 nadjezd Košíkov-Otmarov
S
109
D1–204 166,166 nadjezd Devět křížů, biokoridor
P
D1–206 170,724 nadjezd Domašov-Šmelcovna
S,T
D1–208 174,093 podjezd Říčky-Javůrek
S,C
P
D1–209 175,274 nadjezd cesta
u
Dolních
Říček,
biokoridor
110
D1–210 176,401 nadjezd Říčany-Veverské Knínice
S
D1–211 177,644 nadjezd Říčany-Veverské Knínice
S
D1–214 179,749 podjezd Ostrovačice, místní spojka
S
D1–215 180,954 podjezd cesta u Ostrovačic, biokoridor
P
Legenda funkce:
S – spojovací (doplňkové spojení obcí či obydlených lokalit)
P – přístupová (polní či lesní cesta pro hospodářský přístup na pozemky
T – turistická značená
C - cyklotrasa
EVERNIA s.r.o.
Charakter uzavírky
po dobu výstavby úseku dálnice, pro
Mešník provizorní komunikace k sil.
III/12930
doprava v jednom jízdním pruhu vyjma
krátkodobého uzavření při montáži a
demontáži skruže.
Strana 57
Odpočívky a čerpací stanice mohou být po kratší dobu vyřazeny z provozu během rekonstrukce
napojení parkovacích ploch na rozšířenou dálnici. Některé odpočívky budou zrušeny a plocha
může být rekultivována.
Rozšíření dálnice se dotkne především infrastruktury v krajnicích (sítě), budou posunuty hlásky,
dojde i k nutnosti úpravy infrastruktury ve středním dělícím pasu.
Strana 58
EVERNIA s.r.o.
B.III
Ú DAJE O VÝSTUPECH
B.III.1 Ovzduší
Bodové zdroje znečišťování ovzduší
Realizací stavby nevznikne bodový zdroj znečišťování ovzduší. Ani během výstavby nové silnice
se nepředpokládá vznik bodového zdroje.
Plošné zdroje znečišťování ovzduší
Za plošný zdroj znečišťování ovzduší lze považovat záměr v době výstavby, zejména v průběhu
realizace zemních prací, bourání betonových vozovek a demolic mostů. Plocha plošného zdroje
bude (kromě ploch zařízení staveniště) dána stávající dálnicí, při zemních pracích omezených
pouze na silniční svahy bude o něco větší. Vzhledem k postupu výstavby bude rozsah omezen
vždy na realizovaný úsek.
Zdrojem znečištění ovzduší bude polétavý prach, který bude v průběhu výstavby uvolňován
především při manipulaci se zeminou a při pojezdech vozidel po nezpevněném terénu, případně
po znečištěných přístupových komunikacích. Množství emitovaných škodlivin nelze určit,
protože závisí na provozu, údržbě a dalších podmínkách, které umožní vznik sekundární
prašnosti, tj. zvíření již dříve sedimentovaných částic. Větší prachové částice podléhají rychlé
gravitační sedimentaci a za obvyklých meteorologických podmínek se budou vyskytovat pouze v
nejbližším okolí staveniště.
Obdobně lze předpokládat znečištění přízemní vrstvy atmosféry (prach, výfukové plyny těžkých
stavebních mechanizmů) na plochách zařízení staveniště, resp. v místech větší koncentrace
stavebních prací (např. kolem mostních objektů), v horších případech i jako důsledek špatné
údržby manipulačních ploch a nedostatečné technologické kázně. Kvantifikovat množství těchto
emisí, příp. jejich distribuci do okolního prostoru je úloha neřešitelná bez zpracovaného
detailního časového plánu organizace výstavby (nasazení počtu a typů stavebních strojů, jejich
součinnosti v čase, přepravních tras pro přesun zemin a stavebních hmot, prostory soustředěných
zemních prací aj.), jehož stanovení bude předmětem navazujících projektových stupňů. Lze však
stanovit poměrně komplexní soubor zásad pro omezování prašnosti.
Při pokládce živičných vrstev bude docházet k uvolňování aromatických uhlovodíků.
Problematika stanovení množství uvolňovaných škodlivin nebyla podle dostupných údajů řešena,
právními předpisy je řešen pouze provoz obaloven živičných směsí.
Vzhledem ke krátkodobému a jednorázovému působení plošných zdrojů znečištění se jejich
působení z hlediska vlivu na okolní prostředí nejeví jako závažné.
Liniové zdroje znečišťování ovzduší
V období běžného provozu (po dostavbě posuzovaného záměru) zůstane dálnice jako dosud
vlivem pojezdu motorových vozidel liniovým zdrojem znečištění ovzduší.
Na základě údajů o stávající a očekávané intenzitě a skladbě dopravy byly provedeny výpočty
produkce emisí na jednotlivých sčítacích úsecích dálnice D1. Z oznámení byly převzaty hodnoty
pro rok 2007, v rozptylové studii, která tvoří přílohu 5 dokumentace, byl proveden výpočet pro
rok 2020 (rok uvedení do provozu).
Výsledky emisních výpočtů shrnují níže uvedené tabulky. Vypočtené hodnoty potvrzují
skutečnost, že dálnice D1 patří mezi emisně nejvýznamnější zdroje znečišťování v ČR. Celková
EVERNIA s.r.o.
Strana 59
současná produkce emisí ve sledovaném úseku Mirošovice – Kývalka dosahuje v současnosti
hodnot, uvedených v tabulce.
Do roku 2020 je očekáván pokles emisí vlivem obměny vozového parku, dochází však
k výraznějšímu nárůstu dopravy. Přesto však emise NOx a CO a benzenu mírně poklesnou.
Výrazně narostou v důsledku vyšší dopravy emise částic PM10, v menší míře i částice PM2,5.
Tabulka 21: Produkce emisí – rok 2007 (t.rok-1)
Sčítací úsek
1-8030
1-8040
1-8050
1-8060
1-8070
1-8080
1-8089
2-8019
2-8029
5-8019
6-8600
6-8609
6-8610
6-8620
6-8630
6-8640
6-8650
6-8660
6-8670
6-8680
Celkem
exit od - do
Hvězdonice – Ostředek
Ostředek – Šternov
Šternov – Psáře
Psáře – Soutice
Soutice – Loket
Loket – Hořice
Hořice – Koberovice
Koberovice – Humpolec
Humpolec – Větrný Jeníkov
Větrný Jeníkov – Jihlava
Jihlava – Velký Beranov
Velký Beranov – Měřín
Měřín – V. Meziříčí západ
V. M. západ – V. M. východ
V. Meziříčí východ – Lhotka
Lhotka – Velká Bíteš
Velká Bíteš – Devět Křížů
Devět křížů – Ostrovačice
Ostrovačice – Kývalka
PM10
377
198
219
243
329
482
414
263
408
716
340
528
776
398
313
379
505
312
602
227
8028
Benzen
3,0
1,7
1,9
2,2
2,6
3,0
3,3
2,1
3,0
4,5
2,2
3,0
5,0
2,5
1,9
2,5
3,3
2,0
3,9
1,5
55,3
NOx
854
460
514
576
741
1010
941
589
899
1498
719
1083
1651
838
657
809
1085
666
1283
485
17360
CO
453
247
276
313
394
519
502
313
474
771
372
552
857
431
338
418
562
347
672
253
9065
CxHy
95
53
59
67
82
103
105
65
97
152
74
107
170
85
66
83
112
69
133
50
1827
Tabulka 22: Produkce emisí – rok 2020
Sčítací
úsek
Délka
(km)
1-8030
1-8040
1-8050
1-8060
1-8070
1-8080
1-8089
2-8019
2-8029
5-8019
6-8600
6-8609
6-8610
6-8620
6-8630
6-8640
8,55
4,59
7,46
7,58
7,42
9,60
9,40
6,41
8,77
13,26
6,60
8,79
14,60
7,20
5,69
6,91
Strana 60
t.rok-1
částice
PM10*
669,6
316,2
490,7
494,4
566,4
939,7
702,3
470,7
714,6
1 359,3
754,5
852,6
1 406,4
734,2
579,3
674,6
částice
PM2,5*
113,8
54,5
83,4
86,3
96,5
154,0
118,8
79,0
120,1
224,6
123,9
141,4
233,5
121,3
95,7
112,1
benzen
2,6
1,5
2,0
2,6
2,2
2,0
2,5
1,6
2,3
3,2
1,5
2,1
3,5
1,7
1,3
1,7
oxidy
dusíku
411,1
219,4
305,8
380,9
350,4
385,3
406,7
256,5
388,8
611,5
306,4
395,3
650,9
324,1
256,6
318,0
těkavé
org. látky
10,4
5,5
7,9
9,5
8,7
9,8
10,4
6,5
9,8
15,4
7,8
9,9
16,5
8,2
6,4
8,0
CO
387,8
207,6
293,5
362,9
328,1
360,2
387,3
242,6
363,5
564,9
284,8
367,0
609,3
303,2
238,2
297,9
kg.rok-1
benzo(a)
mangan*
pyren*
11,9
489,4
5,8
231,1
8,8
358,7
9,3
361,3
10,2
414,0
15,7
686,9
12,3
513,3
8,2
344,0
12,5
522,3
23,0
993,5
12,5
551,5
14,5
623,2
23,9
1 027,9
12,3
536,6
9,8
423,4
11,4
493,1
EVERNIA s.r.o.
Sčítací
úsek
Délka
(km)
6-8650
6-8660
6-8670
6-8680
Celkem
9,00
5,20
10,39
3,80
161,22
*
t.rok-1
částice
PM10*
872,3
517,2
1 037,3
374,7
14 527,0
částice
PM2,5*
145,0
86,3
174,1
62,6
2 426,9
benzen
2,2
1,3
2,9
1,0
41,7
oxidy
dusíku
410,0
248,4
528,8
184,7
7 339,6
těkavé
CO
org. látky
10,5
387,1
6,4
234,9
13,5
495,7
4,8
174,1
185,9 6 890,6
kg.rok-1
benzo(a)
mangan*
pyren*
14,7
637,6
8,8
378,0
17,9
758,2
6,4
273,9
249,9 10 617,9
včetně sekundární prašnosti z dopravy
Během výstavby lze za liniové zdroje považovat i provoz automobilů na objížďkách. Emise
v jednotlivých zasažených obcích (rozsah viz kap. B.II.4 a D.I.1.2) budou v tomto případě
zjištěny po požadavku hygienické stanice až po stanovení podrobného postupu výstavby a z toho
plynoucích podmínek objížděk (především doba trvání).
Stejně tak bude postupováno v případě, že by byly (proti předpokladům) stanoveny přístupové
komunikace na staveniště mimo trasu dálnice.
B.III.2. Vody
B.III.2.1 Splaškové odpadní vody
Ve fázi výstavby šestipruhu dálnice D1 budou vznikat splaškové odpadní vody pouze v sociálním
zařízení staveniště. Produkce splaškových vod vyplývá z celkového uvažovaného počtu
pracovníků a je vybilancována v následující tabulce. Jejich zneškodňování musí probíhat
v souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb. Množství vznikajících odpadních vod nelze
v současné fázi přípravy záměru stanovit, pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí to však není
nezbytné. Jiné odpadní vody ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění během
výstavby vznikat nebudou.
Tabulka 23: Splaškové vody ve fázi výstavby
Počet pracovníků
Spotřeba/osobu/směna
Spotřeba celkem/směna
/l/
/m3/
x
125
x * 125
B.III.2.2 Množství dešťových vod
Výstupy do povrchových vod budou představovat zejména dešťové vody, které spadnou na těleso
dálnice a budou svedeny do vhodného recipientu tak, aby voda ze zpevněných ploch nebyla nikde
volně rozptylována do terénu. U těchto vod se předpokládá znečištění úkapy ropných látek,
zbytky posypových materiálů ze zimní údržby, oděry z pneumatik a úlety ze sypkých nákladů, je
veškerá srážková voda odváděná z vozovky silnice.
V období běžného provozu oznamovaného záměru budou odtékat z dálniční komunikace hlavně
srážkové vody. Podle novely zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, voda spadlá na zemský povrch se
stává buď vodou povrchovou, nebo vodou podzemní, nebo vodou zvláštní, nebo vodou odpadní.
Srážková voda se stává vodou odpadní pouze v případě, že se smísí s jinou odpadní vodou, tj., že
je svedena do jednotné kanalizace. Jestliže je srážková voda smíšena a odváděna oddílnou,
dešťovou kanalizací nebo silničními příkopy, je z hlediska dikce vodního zákona vodou
povrchovou. Uvedený výklad však nemusí být příslušným vodohospodářským orgánem uznán.
Z výše uvedených důvodů a z důvodů předpokládaného znečištění úkapy ropných látek, zbytky
EVERNIA s.r.o.
Strana 61
posypových materiálů ze zimní údržby, oděry z pneumatik a úlety ze sypkých nákladů, je veškerá
srážková voda odváděná z vozovky silnice v souladu s principem předběžné opatrnosti,
považována za vodu odpadní.
Po rozšíření dálnice o jeden jízdní pruh v každém směru dojde ke zvýšení stávající zpevněné
plochy vozovky o 35 %. Shodně s tím dojde i ke zvýšení množství dešťových vod odtékajících
z dálnice.
Rámcová bilance srážkových vod je uvedena v následující tabulce:
Celé zájmové území podél dálnice v úseku Mirošovice až Kývalka je rozvodnicí hlavních povodí
rozděleno na dvě části a odvodňováno do dvou hlavních povodí:
- povodí Severního moře s hlavním tokem I. řádu Labem (hydrologická čísla začínající 1-00-00),
úsek o délce 101,5 km v první části posuzované stavby
- povodí Černého moře s hlavním tokem I. řádu Dunajem (hydrologická čísla začínající 4-00-00),
úsek o délce 60,8 km v druhé části posuzované stavby.
Průměrný roční úhrn srážek: 600 mm/m2
Tabulka 24: Celkový roční odtok dešťových vod z dálnice D1 po zkapacitnění
dálnice - úsek
úsek do povodí Labe
úsek do povodí Dunaje
celkem
zpevněná plocha po
rozšíření
m2
2 943 500
1 763 200
4 706 700
součinitel
odtoku
0,900
0,900
Celkový roční
odtok QR
m3/rok
1 589 490
952 128
2 541 618
Celkový roční odtok dešťových odpadních vod ze zpevněných ploch posuzovaného úseku dálnice
je 2 541 618 m3/rok.
Podrobné řešení odvádění vod z dálničního tělesa s opatřením bude řešeno v dalším stupni
projektové dokumentace ve Vodohospodářském projektu.
B.III.2.3 Podzemní vody
Stavba svým charakterem nepřináší přímé výstupy do podzemních vod. Prostřednictvím odtoku
srážkových vod z odvodňovacích zařízení dálnice do recipientů, může v oblasti příznivých
geologických podmínek docházet k dotaci podzemních vod.
B.III.3 Odpady
Při výstavbě budou vznikat zejména odpady související s hlavními stavebními pracemi, jejichž
množství bude minimalizováno již vlastním požadavkem na ekonomickou efektivnost stavby.
Vzhledem k charakteru stavby budou hlavními odpady při provádění odpady ze zemních prací
(zemina, kamenivo, dřevo z kácených stromů) a vybourané materiály z demolic. Demoliční práce
budou zahrnovat demolice pozemních objektů (především mostů) a zařízení, vozovek a dále
nevyužitelných nebo překládaných inženýrských sítí. V průběhu stavby budou vznikat odpady
z materiálů potřebných pro stavbu.
Na stavbě jinde využitelné materiály (štěrk, zemina, kamenivo, obrubníky apod. bez
nebezpečných látek) budou opětovně použity pro výstavbu nové komunikace nebo dočasně
Strana 62
EVERNIA s.r.o.
uloženy pro použití na jiných stavbách. Sejmuté živičné vrstvy budou použity na výrobu
recyklovaných živičných směsí nebo uloženy na skládce příslušné skupiny. Části kovových
konstrukcí budou předány k využití jako druhotná surovina.
Nekontaminovaná zemina, předávaná mezi podnikajícími subjekty (přebytek výkopu předaný
jinému subjektu či nedostatek násypu od jiného subjektu získaný), bude splňovat požadavky
vyhlášky č. 294/2005 Sb., vycházející ze zákona č. 185/2001 Sb.
Nakládání s odpady, vzniklými v průběhu výstavby, bude řešeno původcem odpadu, kterým je
po dobu výstavby zhotovitel stavby, v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Při
hospodaření s odpady budou respektována ustanovení uvedeného zákona, vyhláška MŽP
č. 381/2001 Sb. – Katalog odpadů, vyhl. MŽP č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady,
vyhláška č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a ostatní prováděcí
předpisy. Dále musí být postupováno v souladu s plány odpadového hospodářství jednotlivých
dotčených krajů. Původce musí s odpady nakládat tak, aby v důsledku této činnosti nedošlo k
porušení povinností, vyplývajících z dalších zvláštních předpisů.
Povinnosti původce:
Původce odpadu (§ 4 odst. "p" zákona) je povinen odpady zařazovat podle Katalogu odpadů
(vyhl. č. 381/2001 Sb.) a odpady, které nemůže sám využít, trvale nabízet jiné právnické nebo
fyzické osobě. Nelze-li odpady využít, potom musí zajistit jejich zneškodnění. Zákon přitom
zdůrazňuje povinnost zajistit přednostně využití odpadů (recyklace, kompostování atp.) před
jejich odstraněním (uložení na skládku, spálení). Dále je původce odpadu povinen odpad třídit a
kontrolovat, zda nemá některou z nebezpečných vlastností. Během výstavby i po uvedení do
provozu je povinen vést evidenci o množství odpadu a způsobu nakládání s ním. Způsob vedení
evidence je stanoven vyhláškou MŽP č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady. Odpady
vzniklé ze stavby budou předány k využití nebo zneškodnění pouze oprávněné osobě (dle § 12
odst. 3 a 4 zákona č. 185/2001 Sb.). Původce odpadu je zodpovědný za nakládání s odpady do
doby, než jsou předány oprávněné osobě.
Odpady vzniklé během stavby budou likvidovány v jejím průběhu a skončí před jejím předáním
do provozu. Odpady budou buď přímo nakládány a odváženy, nebo budou krátkodobě
skladovány v prostoru zařízení staveniště. Pokud dojde v průběhu přepravy k úniku stavebního
odpadu, je přepravce povinen neprodleně znečištění odstranit. Hospodaření s odpady na plochách
zařízení staveniště musí být v souladu s platnými bezpečnostními předpisy včetně manipulace s
nebezpečnými látkami. Při provozování stavebních strojů je zapotřebí dbát na jejich technický
stav pro snížení úkapů oleje a ostatních technologických kapalin. Zařízení staveniště bude
vybaveno potřebným množstvím kontejnerů na odpad podle jeho složení a vlastností odpadu.
Zařízení staveniště, stejně jako podrobnosti nakládání s odpady projedná vybraný zhotovitel
stavby se zástupci příslušného odboru ŽP.
Odpady z kategorie "nebezpečné odpady":
Většinu odpadů z kategorie nebezpečné odpady není možné v současné době zatřídit podle
"Katalogu odpadů", neboť zatřídění závisí na konkrétních materiálech, které použije zhotovitel
stavby. Tyto odpady budou podrobně zatříděny původcem odpadu. Všechny nebezpečné odpady
je třeba v souladu s vyhl. MŽP č. 383/ 2001 o podrobnostech nakládání s odpady skladovat v
uzavřených nepropustných označených nádobách, označení s identifikačním listem, likvidovány
budou osobou, oprávněnou k nakládání s nebezpečnými odpady. Pokud budou ukládány na
skládku, tak pouze na skládku kategorie S-NO.
Pro nakládání s nebezpečnými odpady je podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech (§16, odst.3)
nutný souhlas územně příslušného správního úřadu (podle zákona č. 320/2002 Sb.), který musí
EVERNIA s.r.o.
Strana 63
být vydán před zahájením stavebních prací. Náležitosti žádosti o tento souhlas stanovuje rovněž
vyhl. č. 383/2001 Sb.
Přehled pravděpodobných odpadů z výstavby
Druhy odpadů, jejichž vznik se předpokládá v souvislosti s demoličními pracemi a výstavbou,
jsou druhově zařazeny na základě zkušeností z obdobných staveb. Nelze však vyloučit, že
v průběhu výstavby budou některé druhy odpadů na základě jejich zjištěných složek zařazeny
jinak. Předpokládané množství jednotlivých druhů bude vyčísleno v dalších stupních projektové
dokumentace. Skutečné množství vzniklých odpadů bude stanoveno v průběhu provádění prací a
předávání jednotlivých odpadů k využití, odstranění nebo při předávání osobě oprávněné ke sběru
nebo výkupu odpadů.
Stavební odpady budou přednostně recyklovány, nevyužitelná část materiálů vzniklých z demolic
bude uložena na řízenou skládku příslušné skupiny.
Tabulka 25: Zatřídění a způsob odstranění odpadů, které mohou vzniknout při výstavbě
Kód
Název druhu odpadu
odpadu
05 01
Odpady ze zpracování ropy
05 01 05 uniklé (rozlité) ropné látky
08 01
08 01 11
13 01
13 02
15 01
15 01 01
15 01 02
15 01 03
15 01 04
15 01 07
15 01 10
15 02
15 02 02
17 01
16 01
16 01 03
17 01
17 01 01
17 01 02
17 01 03
17 01 07
Strana 64
Kateg. Způsob nakládání
odpadu s odpadem
N
Činnost, při níž vzniká odpad
biodegradace
úkapy, havárie z provozu stav.
strojů
Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání a odstraňování barev a laků – podle použitých barev
odpadní barvy a laky obsahující
N
likvidace oprávněnou
odpady z používání nátěrových
organická rozpouštědla nebo jiné
osobou
hmot
nebezpečné látky
odpadní hydraulické oleje - zatřídí původce
regenerace
ze stavebních strojů
odpadu
odpadní motorové, převodové a mazací oleje - regenerace
ze stavebních strojů
zatřídí původce odpadu
Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu)
papírové a lepenkové obaly
O
recyklace
třídění odpadů
plastové obaly
O
recyklace
třídění odpadů
dřevěné obaly
O
recyklace
třídění odpadů
kovové obaly
O
recyklace
třídění odpadů
skleněné obaly
O
recyklace
třídění odpadů
obaly obsahující zbytky
N
třídění odpadů
nebezpečných látek nebo obaly
osobou
těmito látkami znečištěné
Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy
absorpční činidla, filtrační materiály
N
spalování, skládkování
znečištěné dřevní piliny, písek,
(vč. olej. filtrů jinak blíže
fibroil, Vapex, hadry – havárie;
neurčených), čisticí tkaniny a
likvidace asfaltových emulzí při
ochranné oděvy znečištěné
pokládání vozovek
nebezpečnými látkami
Beton, cihly, tašky a keramika
Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (vč. stavebních strojů) ...
Pneumatiky
O
recyklace
ze stavebních strojů a vozidel
Beton, cihly, tašky a keramika
beton
O
recyklace
demolice budov, demolice bet.
zpevněných ploch, propustů,
PHS apod.
cihly
O
recyklace
demolice
tašky a keramické výrobky
O
skládkování
kameninové potrubí
směsi nebo oddělené frakce betonu,
O
skládkování
demolice
cihel, tašek a keram. výrobků
neuvedené pod č.170106
EVERNIA s.r.o.
Kód
Název druhu odpadu
odpadu
17 02
Dřevo, sklo a plasty
17 02 01 dřevo
odpadu s odpadem
O
17 02 02 sklo
O
17 02 03 plasty
O
17 02 04 sklo, plasty a dřevo obsahující
N
nebezpečné látky …
17 03
Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu
17 03 01 asfaltové směsi obsahující dehet
N
opětné
využití
jako
masivní
dřevo,
štěpkování, spalování
recyklace, skládkování
skládkování, spalování
demolice oplocení apod.
skládkování
event. vrstva s dehtovým
pojivem v konstrukci
rozebíraných vozovek
demolice vozovek, zbytky
z čištění strojů
demolice PHS
demolice apod.
přeložky vodovodního potrubí z
PVC
17 03 02 asfaltové směsi neuvedené
O
recyklace
pod číslem 17 03 01
17 04
Kovy (včetně jejich slitin)
17 04 05 železo a ocel
O
recyklace
demolice ocelových konstrukcí
17 04 10 Kabely obsahující ropné látky,
N
demontáž sítí
uhelný dehet a jiné nebezpečné látky
osobou
17 04 11 kabely neuvedené pod č. 17 04 10
O
demontáž sítí
17 05
Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina
17 05 03 zemina a kamení obsahující
N
dekontaminace,
výkopy kontaminované zeminy
nebezpečné látky
skládkování
17 05 04 zemina a kamení neuvedené
O
přebytečný materiál
výkopy, sejmutá ornice,
pod číslem 17 05 03
nevyužitelný na stavbě
rozebírané podsypy vozovky
17 06
Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu
17 06 05 stavební materiály obsahující azbest
O
skládkování – při
nepředpokládá se, zařazeno pro
manipulaci i likvidaci je neočekávané případy
nutno dodržet příslušná
ustanovení zákona
č. 258/2000 Sb.
17 06 03, izolační materiály – zatřídí původce O, N skládkování
demolice – event. izolační
17 06 04 odpadu
materiály
17 09
Jiné stavební a demoliční odpady
17 09 03 jiné stavební a demoliční odpady
N
skládkování
materiál z demolic
(včetně směsných stavebních a
demoličních odpadů) obsahující
nebezpečné látky
20 01
Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)
20 01 21 zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
N
výbojky a zářivky
20 02
Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)
20 02 01 biologicky rozložitelný odpad
O
kompostování,
pařezy a dřevní hmota
štěpkování, mulčování
z vykácené zeleně
20 02 03 jiný biologicky nerozložitelný odpad
O
skládkování
údržba zeleně
20 03
Ostatní komunální odpady
20 03 01 směsný komunální odpad
O
odpady ze zařízení staveniště
20 03 03 uliční smetky
O
údržba komunikací, odpad
z vpustí
20 03 04 kal ze septiků a žump
O
kompostování, spalování odpad z chemických WC na
zařízení staveniště
Odpady z provozu komunikací jsou běžné odpady – zbytky posypových materiálů, smetky,
odpady způsobené neukázněností uživatelů silnice. Za likvidaci odpadů je odpovědný správce
silnice v případě dálnice příslušné SSÚD. Dalším zdrojem odpadů jsou obaly dodávaných
materiálů potřebných pro údržbu dálnice.
EVERNIA s.r.o.
Strana 65
Při dopravních haváriích lze očekávat vznik nebezpečných odpadů souvisejících s únikem
ropných látek při havárii vozidel. Následky havárií včetně likvidace nebezpečných odpadů budou
řešeny v souladu s havarijními plány, místo havárie bude asanováno a kontaminované materiály
(nebezpečné odpady) zneškodněny specializovanou firmou.
Tabulka 26: Zatřídění a způsob odstranění odpadů vznikajících při provozu
Kód
odpadu
05 01
05 01 05
08 01
08 01 11
14 06
14 06 03
15 01
15 01 01
15 01 02
15 01 03
15 01 04
15 01 07
15 01 10
15 02
15 02 02
16 01
16 01 03
16 01 04
17 05
17 05 03
17 09
17 09 04
19 08
19 08 01
19 08 05
20 01
20 01 21
20 02
20 02 01
20 02 02
20 02 03
20 03
20 03 01
20 03 03
Strana 66
Název druhu odpadu
odpadu s odpadem
Odpady ze zpracování ropy
uniklé (rozlité) ropné látky
N
biodegradace
úkapy, havárie
Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání a odstraňování barev a laků
odpadní barvy a laky obsahující
N
odpady z používání nátěrových
organická rozpouštědla nebo jiné
osobou
hmot při údržbě
nebezpečné látky
Odpadní organická rozpouštědla, chladicí média
ostatní rozpouštědla a směsi
N
likvidace
oprávněnou údržba
rozpouštědel
osobou
Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu)
papírové a lepenkové obaly
O
recyklace
třídění odpadů
plastové obaly
O
recyklace
třídění odpadů
dřevěné obaly
O
recyklace
třídění odpadů
kovové obaly
O
recyklace
třídění odpadů
skleněné obaly
O
recyklace
třídění odpadů
obaly obsahující zbytky
N
likvidace
oprávněnou třídění odpadů
nebezpečných látek nebo obaly
osobou
těmito látkami znečištěné
Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy
sorbent a upotřebené čisticí
N
spalování, skládkování prostředky pro likvidaci havárií
a filtrační materiály
Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (vč. stavebních strojů) ...
Pneumatiky
O
recyklace
pneumatiky (poškozené či
z havárií)
Autovraky
N
likvidace na vrakovišti havárie, opuštěná auta
Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina
zemina a kamení obsahující
N
dekontaminace,
znečištěná zemina po havárii
nebezpečné látky
skládkování
Jiné stavební a demoliční odpady
směsné stavební a demoliční
O
recyklace, skládkování v případě údržbových a
odpady neuvedené pod čísly 17 09
rekonstrukčních prací
01, 17 09 02 a 17 09 03
Odpady z čistíren
Shrabky z česlí
O
nádrže
Kaly z čištění komunálnmích
O
nádrže
odpadních vod
Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)
zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
N
recyklace, skládkování výbojky a zářivky
Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)
biologicky rozložitelný odpad
O
kompostování,
sečená tráva, úpravy dřevin
štěpkování, mulčování
zemina a kameny
O
skládkování
údržba zeleně
jiný biologicky nerozložitelný
O
skládkování
údržba zeleně
odpad
Ostatní komunální odpady
Směsný komunální odpad
O
skládkování
odpočívky
uliční smetky
O
skládkování, spalování údržba komunikací, odpad
z vpustí
EVERNIA s.r.o.
Kód
Název druhu odpadu
odpadu
20 03 99 Komunální odpady jinak blíže
neurčené
odpadu s odpadem
O
Pozn.: O - ostatní odpad
N - nebezpečný odpad
B.III.4 Ostatní
B.III.4.1 Radioaktivní, elektromagnetické záření
V souvislosti s realizací oznamovaného záměru, tj. výstavbou a provozem po rozšířené
šestipruhové dálnici D1, nelze očekávat negativní projevy radioaktivních a elektromagnetických
jevů.
B.III.4.2 Rizika havárií
Při provozu
Při provozu silnice je reálné nebezpečí vzniku havárií střetem vozidel, případně vyjetím vozidel
z vozovky obzvláště v zimním období. Největší nebezpečí ohrožení okolí v případě havárie
vozidla převážejícího ropné, chemické či jiné podobně nebezpečné látky. Při přepravě
nebezpečných látek je nutno dodržovat restrukturalizovanou Evropskou dohodu o mezinárodní
silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), platnou od 1.7.2001.
Nejcitlivějším územím z hlediska havárií je ochranné pásmo vodního zdroje Švihov v povodí
Želivky. Proto je na dálnici mezi křižovatkami Soutice (exit 56) a Humpolec (exit 90) zakázán
vjezd vozidel přepravujících náklad, který může způsobit znečištění vody. Dalšími citlivými
oblastmi jsou ochranná pásma vodních zdrojů.
Případnému úniku ropných produktů do území v okolí posuzovaného záměru je nutno zamezit v
prostoru průchodu dálnice OPVZ II. stupně.
Při výstavbě
Při výstavbě hrozí havárie především v případě nekázně provozovatelů strojů a dalších
technických zařízení (špatná údržba, nedostatečná kontrola stavu strojů), kdy může dojít k úniku
pohonných či mazacích hmot, které znečistí okolí.
Dalším potenciálním nebezpečím jsou nehody projíždějících vozidel, vzniklé v důsledku
nepozornosti apod. Z toho důvodu je nutné věnovat velkou pozornost návrhu a instalaci
dopravních opatření, regulujících průjezd v místě provádění záměru.
Riziko havárií na objízdných trasách bude sníženo vhodnými dopravními opatřeními včetně
dopravního značení.
B.III.4.3 Hluk
Navrhovaný záměr leží v území, které je již dnes zatěžováno výraznými emisemi hluku
z provozu na dálnici D1 a souvisejících komunikacích. Na navýšení hlukového zatížení v období
běžného provozu v okolí trasy dálnice D1 se bude i ve výhledu podílet převážně očekávaný
nárůst intenzity dopravy, vlastní rozšíření jízdního profilu má vliv pouze na nejbližší okolí
dálnice. Výměnou stávajícího betonového povrchu na trase dálnice za povrch s nižší hlučností
dojde ke snížení valivého hluku vznikajícího při kontaktu pneumatik s povrchem vozovky.
EVERNIA s.r.o.
Strana 67
Dalším přínosem pro okolí bude vybudování vhodných protihlukových opatření na ochranu
obytné zástavby v okolí komunikace, která jsou v současnosti nedostatečná.
Hodnocení hluku
Hluková studie, která rozšiřuje původní hlukovou studii z r. 2008, tvoří přílohu č. 4 dokumentace
EIA. Výsledky a závěry původní hlukové studie zůstavají platné a jsou ve vhodném případě
využity v předkládané dokumentaci.
Chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb
Chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb je definován zákonem
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů.
Dle daného zákona se chráněným venkovním prostorem rozumí nezastavěné pozemky, které jsou
užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely,
lesních pozemků a venkovních pracovišť. Rekreace v tomto případě zahrnuje i užívání pozemku
na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím
bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Protože zákon o ochraně
veřejného zdraví výslovně vylučuje zemědělské pozemky, tedy i zahrady, pokud jsou takto
zapsány v katastru nemovitostí, z definičního vymezení chráněného venkovního prostoru, nelze
je za chráněný prostor z titulu jejich užívání k rekreaci, sportu, léčení nebo výuce
považovat.Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo rodinných
domů, bytových domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely,
jakož i funkčně obdobných staveb.
Dle vládního nařízení č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
se hodnoty hluku vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a v případě hluku
z dopravy se stanoví pro celou denní a noční dobu. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina
akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb
se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T a příslušné korekce (dle přílohy č. 3),
přihlížející k místním podmínkám a denní době.
Základní hladina hluku:
LAeq,T = 50 dB
Na stávající D1 se vztahuje korekce pro tzv. starou hlukovou zátěž s limitními hodnotami
70/60 dB. Rozšířená dálnice D1 představuje ve smyslu vládního nařízení č. 148/2006 Sb.
komunikaci hlavní, na níž jsou za hraniční hodnoty hlukové emise z dopravy považovány
hodnoty 60 dB ve dne (6-22 hod.) a 50 dB v noci (22-6 hod.). Starou hlukovou zátěž nelze na
uvedenou komunikaci ve výhledovém období r. 2040 vzhledem k navrhovanému rozšiřování
(zkapacitnění) a následnému navýšení dopravních intenzit uplatnit.
Na základě připomínek Ministerstva zdravotnictví k původní dokumentaci z r. 2008 a jednání dne
2.2.2009 je v předkládané dokumentaci posuzována možnost ochrany veškeré zástavby včetně
soliterních obytných domů (s dodržením hygienických limitů hluku pro chráněné venkovní
prostory staveb 60/50 dB) i rekreačních osad a staveb. Nad zákonem stanovený rozsah
dokumentace je provedeno akusticko-ekonomické posouzení efektivnosti návrhu protihlukových
opatření (není součástí dokumerntace).
Chráněný vnitřní prostor staveb
Chráněným vnitřním prostorem staveb se dle zákona 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů
rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a
ve stavbách pro výrobu a skladování.
Strana 68
EVERNIA s.r.o.
Přípustné hladiny hluku uvnitř obytných objektů a staveb občanského vybavení jsou stanoveny
dle § 10 ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí, přihlížejících k využití
prostoru a denní době podle tabulky č. 2 část A předpisu. Pro hluk z dopravy na veřejných
komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční
dobu.
V posuzovaných lokalitách se na obytné místnosti chráněných objektů vztahuje korekce uvedená
v tabulce přílohy č. 2 část A vládního nařízení č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou tudíž platné nejvyšší přípustné limity 45 dB v době
denní (6-22 hod.) a 35 dB v době noční (22-6 hod.), resp. 40/30 dB pro objekty navržené,
dokončené a zkolaudované po 1.6.2006.
Výsledky hlukového posouzení
Referenční body jsou v hlukové studii umístěny na okraj zastavěných lokalit (chráněný venkovní
prostor) nejblíže k dálnici D1 a ekvivalentní hladiny hluku vypočteny ve výškách odpovídajících
1. a 2. nadzemnímu podlaží (2,5 m, resp. 5,5 m). Pro srozumitelnost a srovnání jsou výsledky
výpočtů v hlukové studii zaneseny do tabulky charakteristických výpočtových bodů znázorňující
akustické poměry v horizontu r. 2040 ve vybraných lokalitách (tzn. stávající D1 v r. 2040 s
existujícími a plánovanými PHS, rozšířená D1 v r. 2040 s navrhovanými PHS), v mapách jsou
zakresleny hlukové poměry v posuzované oblasti. V níže uvedené tabulce je proveden výběr
hlukově nejexponovanějších bodů, ve kterých se ani přes návrh vysokých protihlukových stěn
nepodařilo požadované limity splnit, celý soubor posuzovaných bodů je uveden v hlukové studii.
Možnost různých řešení v těchto případech je diskutována v kap. D.I.3.
Tabulka 27: Vybrané výpočtové body
Bod výpočtu
01Mirošovice 01
01Mirošovice 02
01Mirošovice 03
01Mirošovice 04
01Mirošovice 05
01Mirošovice 06
02Hrusice 01
02Hrusice 02
02Hrusice 03
02Hrusice 04
02Hrusice 05
05Lensedly 01
05Lensedly 02
05Lensedly 03
05Lensedly 04
05Lensedly 05
06Záliby 01
06Záliby 02
06Záliby 03
07Kaliště 01
07Kaliště 02
08Hvězdonice 02
08Hvězdonice 03
08Hvězdonice 04
08Hvězdonice 05
08Hvězdonice 06
EVERNIA s.r.o.
Podlaží
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
0-varianta
Ekv. hlad. hluku
den
noc
67.8
63.6
66.2
62.1
74.9
70.8
67.9
63.8
77.6
73.6
64.4
60.4
68.9
64.8
67.1
63.1
61.1
57.1
63.7
59.6
67.0
63.0
62.8
58.8
67.4
63.3
58.0
54.0
65.6
61.5
65.2
61.2
64.3
60.2
61.8
57.7
68.7
64.7
60.8
56.8
58.5
54.4
59.5
55.4
68.1
64.0
57.1
53.0
56.1
51.9
63.4
59.4
aktiv-varianta
Ekv. hlad. hluku
den
noc
64.3
59.8
62.5
58.4
68.5
64.4
65.9
61.9
74.4
70.3
60.5
56.5
60.3
56.3
64.3
60.3
57.5
53.5
59.4
55.4
64.1
60.1
61.8
57.7
67.3
63.3
57.3
53.3
62.7
58.6
58.9
54.9
61.9
57.9
58.3
54.3
64.9
60.8
56.6
52.5
54.9
50.9
57.0
52.9
63.7
59.7
54.6
50.5
54.8
50.7
60.4
56.4
 LAeq,T*
den
 LAeq,T**
noc
-3.5
-3.7
-6.4
-2.0
-3.2
-3.9
-8.6
-2.8
-3.6
-4.3
-2.9
-1.0
-0.1
-0.7
-2.9
-6.3
-2.4
-3.5
-3.8
-4.2
-3.6
-2.5
-4.4
-2.5
-1.3
-3.0
-3.8
-3.7
-6.4
-1.9
-3.3
-3.9
-8.5
-2.8
-3.6
-4.2
-2.9
-1.1
0.0
-0.7
-2.9
-6.3
-2.3
-3.4
-3.9
-4.3
-3.5
-2.5
-4.3
-2.5
-1.2
-3.0
Strana 69
Bod výpočtu
12Vráž
13Všechvaty
14Bělčice 01
14Bělčice 02
16Ostředek 01
16Ostředek 02
16Ostředek 03
21hájovna Čensko
21Šternov 01
21Šternov 02
21Šternov 03
22samota Brtnice
24Psáře 02
24Psáře 03
24Psáře 04
25samota Lipina
26Veselka 01
26Veselka 02
28Mařanův Mlýn - chaty
28Mařanův Mlýn 01
28Střechov 01
28Střechov 02
28Střechov 03
30Černýš 01
30Černýš 02
31Soutice 01
31Soutice 02
31Soutice 03
31Soutice 04
34Hulice 01
34Hulice 02
37Brzotice 01
38Loket 01
38Loket 02
38Loket 03
43Hořice
43Hořice 02
43Hořice 03
44Píšť 01
44Píšť 02
45Vojslavice 01
45Vojslavice 02
45Vojslavice 03
45Vojslavice 04
46-Podolí
46Koberovice 01
46Koberovice 02
48 Kopaniny
48Speřice 01
48Speřice 02
48Speřice 03
48Speřice 04
48Speřice 05
Strana 70
Podlaží
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
0-varianta
Ekv. hlad. hluku
den
noc
63.1
58.6
61.6
57.2
58.8
54.4
59.4
55.0
61.0
56.5
61.9
57.4
59.7
55.2
72.5
68.0
60.6
55.9
61.9
57.2
59.3
54.7
77.0
72.4
58.5
53.9
60.4
55.9
57.3
52.8
58.5
54.0
67.7
63.1
63.1
59.0
61.8
57.9
55.7
51.8
59.8
55.9
57.4
53.5
60.1
56.2
75.1
71.2
70.3
66.4
62.8
59.0
64.5
60.6
62.7
59.0
59.8
56.3
64.4
61.3
62.8
59.7
56.0
52.5
59.5
55.8
63.2
59.3
60.8
56.9
66.9
62.9
67.8
63.8
72.0
68.0
56.8
52.8
56.6
52.6
62.9
58.9
60.7
56.7
65.9
61.9
69.7
65.7
57.6
53.6
58.1
54.1
59.4
55.4
61.3
57.6
59.8
56.1
62.5
58.9
59.2
55.5
63.2
59.6
66.1
62.4
aktiv-varianta
Ekv. hlad. hluku
den
noc
59.5
55.1
58.2
53.8
55.9
51.5
57.6
53.2
57.7
53.2
58.7
54.2
56.8
52.3
63.3
58.8
57.5
52.9
58.1
53.3
56.3
51.6
67.5
62.9
56.6
52.1
58.0
53.5
55.8
51.3
57.7
53.3
66.1
61.2
61.0
56.7
59.9
56.0
54.7
50.8
58.7
54.8
56.6
52.7
59.0
55.1
61.6
57.7
60.0
56.1
59.2
55.4
59.2
55.4
58.6
54.5
55.9
52.2
56.1
53.0
58.1
55.0
54.8
51.2
56.7
53.2
57.9
54.2
56.2
52.4
61.1
57.1
61.5
57.5
66.9
62.9
56.1
52.1
56.1
52.1
57.0
53.0
54.5
50.5
57.2
53.3
62.1
58.1
56.9
52.9
57.3
53.3
57.6
53.6
59.5
55.8
57.5
53.8
57.6
53.9
55.1
51.4
58.8
55.1
57.8
54.2
 LAeq,T*
den
 LAeq,T**
noc
-3.6
-3.4
-2.9
-1.8
-3.3
-3.2
-2.9
-9.2
-3.1
-3.8
-3.0
-9.5
-1.9
-2.4
-1.5
-0.8
-1.6
-2.1
-1.9
-1.0
-1.1
-0.8
-1.1
-13.5
-10.3
-3.6
-5.3
-4.1
-3.9
-8.3
-4.7
-1.2
-2.8
-5.3
-4.6
-5.8
-6.3
-5.1
-0.7
-0.5
-5.9
-6.2
-8.7
-7.6
-0.7
-0.8
-1.8
-1.8
-2.3
-4.9
-4.1
-4.4
-8.3
-3.5
-3.4
-2.9
-1.8
-3.3
-3.2
-2.9
-9.2
-3.0
-3.9
-3.1
-9.5
-1.8
-2.4
-1.5
-0.7
-1.9
-2.3
-1.9
-1.0
-1.1
-0.8
-1.1
-13.5
-10.3
-3.6
-5.2
-4.5
-4.1
-8.3
-4.7
-1.3
-2.6
-5.1
-4.5
-5.8
-6.3
-5.1
-0.7
-0.5
-5.9
-6.2
-8.6
-7.6
-0.7
-0.8
-1.8
-1.8
-2.3
-5.0
-4.1
-4.5
-8.2
EVERNIA s.r.o.
Bod výpočtu
49Jiřice 01
49Jiřice 02
49Jiřice 03
49Jiřice 04
49Jiřice 05
49Jiřice 06
50Trucbaba 01
50Trucbaba 02
51Hněvkovice 02
51Hněvkovice 03
52Humpolec 06
53Vystrkov 02
53Vystrkov 03
53Vystrkov 04
55U cihelny-Kamenice
58Slavníč 01
58Slavníč 02
59Skorkov 01
59Skorkov 02
59Skorkov 03
59Skorkov 04
59Skorkov 05
64Pávov
67Měšín 01
67Měšín 02
67Měšín 03
71Věžnice 01
71Věžnice 02
71Věžnice 03
71Věžnice 04
71Věžnice 05
74Meziříčko 01
74Meziříčko 02
74Meziříčko 03
74Meziříčko 04
75Měřín 01
75Měřín 02
75Měřín 03
75Měřín 04
75Měřín 05
75Měřín 06
75Měřín 07
78Stránecká Zhoř 01
79Kochánov 01
79Kochánov 02
81Lavičky 03
82Velké Meziříčí 01
EVERNIA s.r.o.
Podlaží
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
0-varianta
Ekv. hlad. hluku
den
noc
57.6
54.0
59.0
55.4
68.1
64.4
63.0
59.3
65.5
61.8
69.1
65.4
68.6
64.9
73.5
69.8
59.6
56.0
59.8
56.1
64.8
61.0
63.5
59.8
60.9
57.2
58.4
54.4
67.5
64.5
61.8
58.8
63.3
60.3
55.5
52.6
55.8
52.9
58.6
55.6
66.0
63.1
66.8
63.8
53.7
50.7
60.1
57.5
60.1
57.5
65.3
62.7
61.4
58.4
75.7
72.7
67.3
64.3
63.4
60.4
60.8
57.8
57.1
54.0
67.4
64.4
64.4
61.4
63.8
60.8
70.3
67.3
63.5
60.3
60.7
56.9
61.2
58.2
58.3
55.4
58.5
55.5
58.9
56.0
59.3
56.3
58.5
55.6
60.6
57.6
59.3
56.4
58.0
55.1
56.7
53.7
62.6
59.7
72.3
69.3
76.4
73.4
63.6
60.6
67.7
64.8
aktiv-varianta
Ekv. hlad. hluku
den
noc
55.1
51.4
56.0
52.3
62.3
58.6
56.8
53.1
58.9
55.2
60.9
57.3
65.0
61.3
70.9
67.2
56.2
52.5
56.8
53.1
62.2
58.3
57.9
54.2
55.1
51.3
56.0
51.7
60.9
57.9
59.5
56.5
60.6
57.6
54.7
51.8
54.5
51.6
56.7
53.7
61.3
58.3
61.5
58.5
53.4
50.4
55.7
53.1
53.8
51.3
57.6
55.0
59.6
56.6
67.3
64.3
63.2
60.2
60.5
57.5
59.3
56.2
56.2
53.1
63.8
60.8
62.0
59.0
61.7
58.7
64.4
61.3
62.2
58.9
60.2
56.3
60.9
57.9
58.0
55.0
57.5
54.6
55.6
52.7
57.3
54.4
56.9
53.9
58.3
55.4
56.8
53.9
55.1
52.2
53.7
50.8
60.4
57.5
60.7
57.8
64.9
62.0
60.2
57.2
63.4
60.5
 LAeq,T*
den
 LAeq,T**
noc
-2.5
-3.0
-5.8
-6.2
-6.6
-8.2
-3.6
-2.6
-3.4
-3.0
-2.6
-5.6
-5.8
-2.4
-6.6
-2.3
-2.7
-0.8
-1.3
-1.9
-4.7
-5.3
-0.3
-4.4
-6.3
-7.7
-1.8
-8.4
-4.1
-2.9
-1.5
-0.9
-3.6
-2.4
-2.1
-5.9
-1.3
-0.5
-0.3
-0.3
-1.0
-3.3
-2.0
-1.6
-2.3
-2.5
-2.9
-3.0
-2.2
-11.6
-11.5
-3.4
-4.3
-2.6
-3.1
-5.8
-6.2
-6.6
-8.1
-3.6
-2.6
-3.5
-3.0
-2.7
-5.6
-5.9
-2.7
-6.6
-2.3
-2.7
-0.8
-1.3
-1.9
-4.8
-5.3
-0.3
-4.4
-6.2
-7.7
-1.8
-8.4
-4.1
-2.9
-1.6
-0.9
-3.6
-2.4
-2.1
-6.0
-1.4
-0.6
-0.3
-0.4
-0.9
-3.3
-1.9
-1.7
-2.2
-2.5
-2.9
-2.9
-2.2
-11.5
-11.4
-3.4
-4.3
Strana 71
Bod výpočtu
83Dolní Radslavice
83Dolní Radslavice
84Jabloňov 01
84Jabloňov 02
85Lhotka 01
85Lhotka 02
87Jáchymov 01
87Jáchymov 02
93Košíkov 01
93Košíkov 02
95Javůrek 01
95Javůrek 02
99Říčany 03
99Říčany 04
99Říčany 05
100Ostrovačice 01
100Ostrovačice 02
100Ostrovačice 03
100Ostrovačice 04
Podlaží
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
0-varianta
Ekv. hlad. hluku
den
noc
67.2
64.3
66.1
63.2
69.6
66.6
71.5
68.5
63.0
60.0
71.8
68.9
74.8
71.8
72.8
69.8
66.1
63.2
61.9
58.6
54.5
51.5
61.0
57.8
62.5
59.4
60.4
57.2
63.6
60.4
59.6
56.4
59.4
56.3
61.8
58.7
57.8
54.8
62.8
59.7
64.4
61.4
58.1
55.1
62.3
59.2
67.2
64.1
66.4
61.7
64.7
61.7
66.0
62.9
60.4
57.3
aktiv-varianta
Ekv. hlad. hluku
den
noc
63.0
60.0
65.0
62.1
67.2
64.2
67.9
65.0
54.3
51.4
59.7
56.8
63.2
60.2
66.9
64.0
63.0
60.0
60.6
57.1
54.0
51.0
57.5
54.4
59.9
56.8
57.7
54.5
57.5
54.3
56.5
53.3
57.1
53.9
59.8
56.8
55.6
52.5
59.8
56.7
60.8
57.8
54.6
51.6
60.3
57.3
59.7
56.6
65.1
59.7
61.7
58.6
63.3
60.2
59.8
56.7
 LAeq,T*
den
 LAeq,T**
noc
-4.2
-1.1
-2.4
-3.6
-8.7
-12.1
-11.6
-5.9
-3.1
-1.3
-0.5
-3.5
-2.6
-2.7
-6.1
-3.1
-2.3
-2.0
-2.2
-3.0
-3.6
-3.5
-2.0
-7.5
-1.3
-3.0
-2.7
-0.6
-4.3
-1.1
-2.4
-3.5
-8.6
-12.1
-11.6
-5.8
-3.2
-1.5
-0.5
-3.4
-2.6
-2.7
-6.1
-3.1
-2.4
-1.9
-2.3
-3.0
-3.6
-3.5
-1.9
-7.5
-2.0
-3.1
-2.7
-0.6
Hluk z výstavby
V průběhu výstavby rozšíření posuzovaného úseku dálnice D1 bude okolí zatíženo hlukovými
emisemi stavebních strojů a vozidel obsluhujících stavbu. Zdrojem hluku v období výstavby
budou zejména práce spočívající v odstranění stávajícího krytu vozovek (frézování, bourání
betonových konstrukcí apod.) a zemní práce (dosypávání násypů a rozšiřování zářezů, zakládání
konstrukcí rozšiřovaných mostních objektů, stavební a zemní práce v oblasti nových MÚK
apod.). Specifickým zdrojem hluku bude případné používání trhavin při rozšiřování skalních
zářezů.
Z charakteru stavby pak plyne, že téměř veškerá část dopravní obsluhy stavby bude prováděna
přímo po trase dálnice D1, případně po stávajících komunikacích. Plán organizace výstavby bude
zpracován v další fázi projektové dokumentace tak, aby se minimalizovaly negativní dopady
stavby na chráněné objekty.
V současné době není znám dodavatel stavby, použití stavebních mechanismů při výstavbě, ani
přístupové cesty, nelze tedy stanovit hluk ze staveniště. Podrobnější hlukovou studii na výpočet
hluku z výstavby a případný návrh opatření ke snížení hlukové zátěže z výstavby je možné
zpracovat až na základě výše uvedených údajů. Hluková studie pro hluk z výstavby bude
zpracována po stanovení jednotlivých výstavbových etap a vypracování podrobného plánu
organizace stavby dle vybraných zhotovitelů stavby, pokud to bude vyžadovat hygienická
stanice.
Strana 72
EVERNIA s.r.o.
Po dobu nezbytně nutnou pro uzavření některého z mostů bude veřejná doprava vedena po
objížďkách, popsaných v kap. B.II.4 a hluk z této dopravy bude působit na zástavbu ve
vyjmenovaných obcích. Konkrétní hladiny hluku lze stanovit až po zpracování podrobného
postupu výstavby.
Vibrace
Posuzovaný úsek dálnice D1 v současné době nepůsobí a ani po rozšíření nebude působit jako
zdroje vibrací s přímým vlivem na obytnou zástavbu.
V období výstavby mohou vibrace vznikat zejména činností těžkých stavebních strojů, resp.
použitím speciálních technologií (ražení pilotů), příp. průjezdy těžkých nákladních automobilů
obytnou zástavbou (dopravní obsluha staveniště). Vzhledem k tomu, že stavební práce budou
probíhat převážně v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, vznik vibrací, které by měly vliv
na statiku objektů se nepředpokládá. Průjezd těžkých vozidel obytnou zástavbou může být v max.
míře omezen v projektu organizace výstavby volbou přepravních tras mimo zastavěná území obcí
a po trase stavby. V místech, kde nebude možno dodržet dostatečný odstup stavebních prací či
přepravních tras od stávající zástavby bude před a po výstavbě provedena statická prohlídka
potencionálně dotčených objektů tak, aby bylo možno identifikovat případné narušení statiky
budov vlivem stavebních prací s následným uvedením do původního stavu.
V místech rozšiřovaných skalních zářezů v blízkosti zástavby budou přijmuta preventivní
opatření, která zajistí, že domy nebudou stavebními pracemi poškozeny.
B.III.5 Významné terénní úpravy a zásahy do krajiny
Vliv rozšíření dálnice D1 na šestipruh nebude představovat významné zásahy do krajiny.
Vzhledem k tomu, že se bude pouze rozšiřovat stávající dálnice a nebude se vytvářet nový
koridor ve volné krajině budou zásahy do krajiny a terénní úpravy pravděpodobně na přijatelné
úrovni.
Z údajů v TES vyplývá pro celou trasu dálnice poměrně příznivá bilance zemních prací.
Tabulka 28: Celkový přehled zemních prací
Výkopy (m3)
Celkem Skalní výlom Zemina
2 284 600
103 400
2 181 200
Násypy (m3)
Celkem Armovaný Nízký
1 978 700 1 658 800 319 900
Z přehledu je zřejmé, že pravděpodobně využitelná zemina z výkopů a celková potřeba násypů je
v podstatě vyrovnaná s mírným přebytkem. Teoreticky tedy nebude třeba otevírat zemníky pro
získání zeminy, ani nebude nutno ukládat velké množství přebytečného materiálu na skládky. Jak
je výše uvedeno, horniny ze skalních výlomů by bylo patrně možno používat při výstavbě jako
štěrk.
V rámci jednotlivých staveb však tento předpoklad nebude vždy platit. Proto je nutno uvažovat
při zpracování ZOV jednotlivých úseků stavební návaznost úseků sousedních a snažit se výstavbu
provázat tak, aby přebytek či nedostatek materiálu nepůsobil velké terénní zásahy v krajině, ani
dlouhodobé mezideponie.
Ani výstavba mostů nebude představovat významnější zásah do krajiny. Mosty na dálnici
zůstanou ve stejné poloze, pouze budou rozšířeny. K mostu přes Šmejkalku bude přistavěn další,
který bude tvořit co nejpřesnější kopii mostu stávajícího. Odstraněné nadjezdy přes dálnici budou
EVERNIA s.r.o.
Strana 73
nahrazeny novými (přímo v místě starého nebo v těsné blízkosti) o podobném výrazu, dva zcela
nové mosty zapadnou do celkové koncepce řešení nadjezdů.
Svahy násypů u mostů, ale i nové násypové a výkopové svahy v trase, budou v dalším stupni
projektové dokumentace ozeleněny a začleněny do okolí. Ozelenění tělesa dálnice D1 má důvody
jak estetické, tak ochranné, kdy zabraňuje vzniku eroze. Svahy násypů a zářezů budou zatravněny
a osázeny dřevinami, které geograficky odpovídají původním a místním podmínkám.
Z dosavadních zkušeností podobných staveb vyplývá, že jsou většinou vnímány antropocentricky
a pozitivně, pokud jsou vhodně architektonicky a stavebně řešeny a zasazeny do krajiny. Toto
bude řešeno i v další fázi projektové přípravy.
Strana 74
EVERNIA s.r.o.
ČÁST C
Údaje o stavu životního prostředí
v dotčeném území
I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného
území
II. Charakteristika současného stavu složek životního prostředí v
dotčeném území
III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném
území z hlediska jeho únosného zatížení
EVERNIA s.r.o.
Strana 75
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM
ÚZEMÍ
C.I
V ÝČET
NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH
ENVIRONMENTÁLNÍCH
CHARAKTERISTIK
DOTČENÉHO ÚZEMÍ
Dálnice D1 představuje významné dopravní spojení celostátního významu. Začíná v Praze a
pokračuje jihovýchodním směrem kolem Říčan, Zruče nad Sázavou, Humpolce, Jihlavy a
Velkého Meziříčí do Brna. Vzhledem k jejímu využívání je vůbec nejzatíženější komunikací
České Republiky.
Při realizaci záměru budou v maximální míře respektovány níže uvedené prvky ochrany přírody.
Budou minimalizovány zejména zásahy do zvláště chráněných území, územních systémů
ekologické stability a evropsky významných lokalit v blízkosti trasy.
Ostatní složky životního prostředí odpovídají charakteru zájmového území a nevykazují
mimořádné hodnoty, které by je činily více citlivé ke stavebním činnostem v rámci záměru.
Tabulka 29: Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik
Environmentální charakteristiky
výskyt poznámka
+
Trasa kříží nebo zasahuje 5 NRBK, 13 RBK, 6 RBC, 47
LBK a 3 LBC
+
Trasa kříží PR Štěpánovský potok, v blízkosti PP
Rybníček u Studeného, Vysoký kámen a Zhořská
mokřina
Natura 2000
+
3 EVL v trase, EVL Želivka zasahuje dvakrát, 2 EVL
hraničí s dálnicí
přírodní parky
+
Trasa hraničí s přírodním parkem Údolí Bílého potoka,
v blízkosti přírodní park Podkomorské lesy
+
Lesní porosty, vodní toky a jejich údolní nivy
krajinný ráz
+
Zásah do krajinného rázu zejména výstavbou nových
mostů
+/území
historického,
kulturního
nebo
V širším okolí trasy celá řada registrovaných kulturních
archeologického významu
památek a dvě památkové zóny
území hustě zalidněná
+
Dálnice vede v blízkosti řady obcí, největší jsou
Humpolec a Velké Meziříčí
území zatěžovaná nad míru únosného zatížení
+
Hluk v obcích podél dálnice nad povolenými limity
(Mirošovice, Věžnice atd.)
staré ekologické zátěže
+/5 starých ekologických zátěží v blízkosti trasy
seismicita
sesuvy
dobývací prostory
+/Několik dobývacích prostorů v blízkosti trasy
podzemní voda
+
Menší vodní zdroje v blízkosti dálnice
ochranné pásmo
+
Želivka
Vysvětlivky:
+
+/-
záměr zasahuje do hodnocené kategorie – předpoklad přímých vlivů
záměr do kategorie nezasahuje, ale nachází se v blízkosti – možnost nepřímých vlivů
záměr nezasahuje do kategorie, kategorie se v blízkosti nevyskytuje – nepředpokládají se přímé ani nepřímé
vlivy
Charakteristika stavu jednotlivých složek životního prostředí v dotčeném území je popsána
v následujících kapitolách C.II.
Strana 76
EVERNIA s.r.o.
C.II C HARAKTERISTIKA
STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM
ÚZEMÍ
C.II.1 Obyvatelstvo
Území je poměrně řídce osídleno, největší sídla jsou Velké Meziříčí, Humpolec, za kterými
v odstupu následují Měřín a Říčany. Počet obyvatel v ostatních obcích je udáván ve stovkách
(Statistický lexikon obcí ČR 2005).
Průzkum osídlení území byl v dokumentaci proti oznámení rozšířen z 500 m na 1000 m na obě
strany dálnice. Důvodem byly požadavky některých vzdálenějších obcí na zjištění vlivů a nový
vyšší odhad růstu dopravy.
Celkový počet obyvatel trvale bydlících ve 110 částech obcí, jejichž okraj se nachází blíže než
1000 m od dálnice D1, je cca 40 000. Skutečný počet obyvatel, bydlících v tomto pásmu je však
menší. Podle uspořádání jednotlivých obcí lze odhadnout počet obyvatel bydlících do 500 m od
dálnice na 13 600, v pásmu do 200 m pak bydlí cca 4 800 obyvatel. Kromě trvale bydlících
obyvatel je však v některých obcích značné procento domů využíváno rekreačně, což je zřejmé
z vypočteného nízkého počtu obyvatel na dům.
Tabulka 30: Obyvatelstvo bydlící do 1km od záměru
úsek dálnice
Obec
Mirošovice
Hrusice
001
Ondřejov
Kaliště
Hvězdonice
002
Hvězdonice Ostředek
Vranov
Chocerady
Ostředek
003
Ostředek Šternov
Choratice
Drahňovice
004
Šternov - Psáře
Divišov
EVERNIA s.r.o.
Okraj
Celkem
Obyvatel
Obyv/
obce od
Obyv.
Domy
do 500m do 200m dům
D1 m
Mirošovice
0
824
288
659
412 2,86
Hrusice
55
313
140
188
63 2,24
Hrušov
60
69
27
21
0 2,56
Turkovice
770
95
54
0
0 1,76
Kaliště
1000
52
44
0
0 1,18
Poddubí
70
40
40
32
12 1,00
Záliby
50
13
13
13
7 1,00
Lensedly
60
66
53
59
26 1,25
Hvězdonice
0
315
138
315
158 2,28
Levín
430
nezj
1
Vranov
1000
133
43
0
0 3,09
Údolnice
230
6
7
6
0 0,86
Kom. Hrádek
430
112
8
20
0 14,0
Chocerady
960
567
270
0
0 2,10
Ostředek
20
202
70
182
81 2,89
Bělčice
20
10
11
10
8 0,91
Vráž
100
1
5
1
1 0,20
Všechvaty
65
3
5
3
3 0,60
Mžižovice
370
13
12
13
0 1,08
Třemošnice
350
72
37
58
0 1,95
Choratice
1000
57
29
0
0 1,96
háj. Čensko
30
nezj.
1
rekr.
Šternov
60
76
22
76
53 3,45
Měchnov
670
48
24
0
0 2,00
sam.Brtnice
30
nezj.
1
Radonice
420
20
21
12
0 1,00
Krupičkův mlýn
100
nezj.
rekr.
Zdebuzeves
980
26
35
0
0 0,74
Část obce
Strana 77
úsek dálnice
005
Psáře - Soutice
006
Soutice - Loket
007
Loket - Hořice
008
Hořice Koberovice
009
Koberovice Humpolec
101
Humpolec Větrný Jeníkov
Strana 78
Okraj
Celkem
Obyvatel
obce od
Obyv.
Domy
do 500m do 200m
D1 m
Všechlapy
1000
76
56
0
0 Obyv/
1,36
Všechlapy
dům
samota Hůrka
610
nezj.
1
rekr.
Psáře
50
107
49
107
75 2,18
samota Lipina
200
nezj.
1
Psáře
Veselka
130
8
2
8
8 4,00
Dubovka
330
14
19
13
0 0,74
Střechov
80
107
49
107
64 2,18
460
nezj.
6
rekr.
Trhov. Štěpánov Mařanův mlýn
Štěpán. Lhota
660
4
14
0
0 0,28
Černýš
0
21
18
21
19 1,17
Soutice
150
167
92
100
33 1,82
Soutice
Kalná
230
36
19
36
0 1,89
Trhov. Štěpánov Sedmpány
1000
107
53
0
0 2,01
Hulice
Hulice
40
268
94
241
80 2,85
Keblov
Sedlice
470
27
22
5
0 1,23
Bernartice
Bernartice
380
223
79
45
0 2,82
Loket
Brzotice
490
88
44
18
0 2,00
Němčice
810
73
32
0
0 2,28
Loket
150
148
41
133
44 3,61
Alberovice
1000
64
35
0
0 1,83
Děkanovice
Děkanovice
730
64
35
0
0 1,83
Křivsoudov
Lhota Bubeneč
620
20
19
0
0 1,00
Studený
Studený
560
99
52
0
0 1,90
Dunice
Dunice
440
68
30
20
0 2,27
Hořice
60
144
58
130
72 2,48
Hroznětice
860
23
16
0
0 1,44
Hořice
Děkančice
860
14
8
0
0 1,75
360
45
36
23
0 1,25
Píšť
Píšť
Vranice
810
45
17
0
0 2,65
Vojslavice
270
109
57
98
0 1,91
Vojslavice
Chalupy
70
13
13
13
13 1,00
Koberovice
290
111
45
89
0 2,47
Bělský dvůr
690
nezj.
zem.
Koberovice
Podolí
370
13
4
7
0 3,25
Lísky
500
29
12
15
0 2,42
Kaliště
Holušice
950
Speřice
150
86
36
77
52 2,39
sam. Kopaniny
245
nezj.
1
Jiřice
Radostín
110
nezj.
5
Jiřice
80
564
201
395
113 2,81
Humpolec
Humpolec
50
9047
1313
0
0 6,89
Pod Trucbábou
150
3
2
3
3 1,50
Pod dálnicí
50
146
44
146
73 3,32
Hněvkovice
220
376
115
113
0 3,27
Vystrkov
Vystrkov
320
193
61
97
0 3,16
Humpolec
Plačkov
880
164
84
Kamenice u H.
170
123
85
74
12 1,45
Mikulášov
480
38
23
0
0 1,65
Herálec
Pavlov u H.
830
118
50
0
0 2,36
Slavníč
Slavníč
30
40
42
28
12 0,95
Obec
Část obce
EVERNIA s.r.o.
úsek dálnice
102
Větrný Jeníkov Jihlava
103
Jihlava Velký Beranov
104
Velký Beranov Měřín
105
Měřín – Velké
Meziříčí-západ
Okraj
Celkem
Obyvatel
obce od
Obyv.
Domy
do 500m do 200m
D1 m
Skorkov
160
84
58
67
8 Obyv/
1,45
Skorkov
dům
Zbinožský mlýn
680
nezj.
2
Úsobí
Kosovy
760
20
15
0
0 1,33
Zbinohy
Zbinohy
770
58
42
0
0 1,38
Smrčná
780
296
96
0
0 3,08
Smrčná
Zaječí-Jelení
480
13
13
7
0 1,00
Pávov
310
322
98
97
0 3,29
Červený kříž
520
210
61
0
0 3,44
Jihlava
Heroltice
570
140
46
14
0 3,04
Střítež
Střítež
870
332
131
0
0 2,53
Měšín
Měšín
130
187
53
112
30 3,53
Kozlov
Kozlov
500
450
145
0
0 3,10
Jamné
Rytířsko
790
19
7
0
0 2,71
Věžnice
Věžnice
0
150
54
150
150 2,78
Kamenice
Řehořov
760
271
88
0
0 3,08
Meziříčko
20
179
56
179
90 3,20
Meziříčko
Borovský mlýn
650
nezj.
1
Měřín
40
1774
495
1242
532 3,58
Měřín
Pustina
400
135
39
27
0 3,46
Blízkov
Blízkov
670
185
68
0
0 2,72
Stránecká Zhoř
220
378
98
340
38 3,86
Stránecká Zhoř
Kochánov
550
122
41
0
0 2,98
Lavičky
Lavičky
210
355
107
71
0 3,32
Svařenov
880
99
35
0
0 2,83
Hrbov
760
78
27
0
0 2,89
Velké Meziříčí Velké Meziříčí
0
10384
1749
5192
2077 5,94
Obec
106
Velké Meziříčí Z-V
107
Velké Meziříčí
Jabloňov
východ - Lhotka
Ruda
Nové Sady
108
Lhotka Velká Bíteš
109
Velká Bíteš Devět Křížů
110
Devět Křížů Kývalka
Velká Bíteš
Přibyslavice
Lesní Hluboké
Domašov
Javůrek
Vev. Knínice
Říčky
Říčany
Ostrovačice
EVERNIA s.r.o.
Část obce
Dol. Radslavice
Jabloňov
Lhotka
Nové Sady
Holubí Zhoř
Jáchymov
Bezděkov
Janovice
Košíkov
Kleč. rybníky
Přibyslavice
Mysl. Klečany
Lesní Hluboké
Domašov
Javůrek
Vev. Knínice
Říčky
Dolní Říčky
Říčany
Ostrovačice
200
200
210
510
1000
200
350
640
200
270
630
210
370
640
180
870
1000
330
95
100
78
321
32
188
147
87
58
814
165
nezj.
357
nezj.
161
583
228
813
247
18
1671
575
27
102
18
63
55
32
29
233
67
31
321
32
0
0
87
35
0
83
0
0
0
0
0
9
0
0
20
122
1
66
193
93
281
94
6
523
179
0
0
81
0
114
0
25
18
668
575
0
0
20
0
0
0
70
288
2,89
3,15
1,78
2,98
2,67
2,72
2,00
3,49
2,46
rekr.
2,93
hosp.
2,44
3,02
2,45
2,89
2,63
3,0
3,20
3,21
Strana 79
Uvedené vzdálenosti okraje obcí od dálnice jsou zjištěny z dostupných map, vzdálenost 0
vyjadřuje, že okraj obce je v těsné blízkosti dálnice.
C.II.2 Ovzduší a klima
C.II.2.1 Klima
Dotčené území záměru představuje vzhledem k rozsáhlosti z hlediska klimatického velice pestrý
a složitý útvar. Klima je lokálně ovlivňováno reliéfem terénu, využíváním (pole versus porosty),
méně se uplatňují vlivy zástavby. Různorodý georeliéf (tvar, sklon a orientace ke světovým
stranám) i aktivní povrch zájmové oblasti vedou k vytváření místních rozdílů v
mezoklimatických poměrech. Mezi teplotně kontrastními plochami dochází k mikrocirkulační
výměně vzduchových hmot rozdílných vlastností, která je doprovázena dalšími významnými
topoklimatickými procesy, jako je vytváření teplotních inverzí, rozvoj katabatických a
anabatických proudů apod., které mohou mít kladný, jindy záporný vliv na rozptyl znečišťujících
emisí ze silničních motorových vozidel.
Celá oblast spadá podle Quitta do mírně teplé oblasti v rozmezí jednotek MT3 na Českomoravské
vysočině kolem Jihlavy, MT10 v převážné části Středočeského kraje až MT11 v Posázaví a u
Brna.
Tabulka 31: Charakteristika jednotek
Údaj
Průměrná teplota v červenci oC
Průměrná teplota v lednu oC
Počet letních dní
Počet mrazových dnů
Počet ledových dnů
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
Počet dešťových dnů
Úhrn atmosférických srážek mm
MT3
16-17
-3- -4
20-30
130-160
40-50
60-100
110-120
600-750
T10
17-18
-2 - -3
40-50
110-130
30-40
50-60
100-120
600-700
MT11
17-18
-2 - -3
40-50
110-130
30-40
50-60
90-100
550-650
Podle Atlasu podnebí prochází trasa dálnice mírně teplou oblastí od okrsku B3 (mírně teplý,
mírně vlhký s mírnou zimou, pahorkatinový) přes B5 a B8 (mírně teplý, vlhký, vrchovinový), B6
zpět do B2 (mírně teplý, mírně suchý převážně s mírnou zimou).
Rozptylové podmínky
Základním meteorologickým podkladem pro modelový výpočet je větrná růžice charakteristická
pro danou oblast, která popisuje proudění ve vybrané lokalitě za různých rozptylových podmínek.
Podrobné použité větrné růžice pro tři třídy rychlosti větru, zpracované Českým
hydrometeorologickým ústavem, jsou uvedeny v rozptylové studii. Zkrácená podoba větrných
růžic platných pro zájmové území je uvedena v tabulce.
Tabulka 32: Odborný odhad celkových větrných růžic pro zájmovou oblast ve výšce 10 m nad zemí (% z
celkové roční doby)
S
SSV SV VSV V
J JZJ JZ
Benešov
4,00 3,25 2,50 2,75 3,01 4,00 5,00 4,00 3,00 5,00 7,00
Posázaví
3,50 3,00 2,51 3,25 4,00 6,25 8,50 5,50 2,51 3,00 3,50
Jihlavské vrchy
5,01 3,75 2,50 2,75 3,00 5,50 7,99 7,00 6,00 5,75 5,51
Strana 80
VVJ JV JJV
ZZJ
Z
ZSZ SZ SSZ Calm
8,25 9,50 8,50 7,50 5,75
17,00
6,25 9,00 8,50 8,01 5,75
17,00
6,75 8,00 8,25 8,49 6,75
7,02
EVERNIA s.r.o.
S
SSV SV VSV V
VVJ JV JJV J JZJ JZ ZZJ Z ZSZ SZ SSZ Calm
Třebíčsko
5,00 4,50 4,00 5,00 6,01 6,50 7,00 5,00 3,00 3,25 3,50 5,75 8,00 8,75 9,50 7,25
8,01
Dolní Svratka
4,50 5,00 5,50 5,00 4,51 5,75 7,00 6,50 6,00 5,00 4,00 5,25 6,50 6,75 7,00 5,75 10,01
Poznámka: Calm – četnost bezvětří
C.II.2.2 Vyhodnocení kvality ovzduší v širším okolí dálnice D1
Hodnocení kvality venkovního ovzduší je provedeno na základě imisních limitů, stanovených v
Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Tabulka podává přehled o imisních limitech pro sledované
znečišťující látky. V případě manganu není limit stanoven, uvedena je referenční koncentrace dle
SZÚ. Stejně tak není imisní limit v české legislativě stanoven po koncentrace suspendovaných
částic PM2,5, je tedy uveden limit pro průměrné roční koncentrace, stanovený směrnicí
Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008, o kvalitě vnějšího ovzduší a
čistším ovzduší pro Evropu, jehož transpozice do české legislativy se v současnosti připravuje.
Tabulka 33: Limitní hodnoty pro ochranu zdraví
benzen
suspendované částice PM10
oxid uhelnatý
Časový
interval
kalendářní rok
1 hod
kalendářní rok
kalendářní rok
8 hod
suspendované částice PM2,5
kalendářní rok
benzo(a)pyren
kalendářní rok
mangan
kalendářní rok
Znečišťující příměs
oxid dusičitý
Typ limitu
Imisní limit
od r. 2010
Imisní limit
od r. 2006
Imisní limit
od r. 2015
Cílový limit
od r. 2013
Ref. konc. SZÚ
Limitní hodnota
(µg.m-3)
40
200
5
40
10 000
Max. tolerovaný počet
překročení za rok
–
18
–
–
–
25
–
0,001
–
0,150
–
Celkovou úroveň imisní zátěže v zájmovém území (tzv. imisní pozadí) v roce 2020 není možné
na základě dostupných dat přesně stanovit, pro určité porovnání ve vztahu k imisním limitům je
však možné uvést alespoň porovnání se současnou imisní situací na základě hodnot naměřených
na stanicích imisního monitoringu v širším okolí dálnice D1. V dále uvedených tabulkách jsou
uvedeny měřené hodnoty pro vybrané stanice imisního monitoringu v letech 2004 – 2006.
Tabulka 34: Výsledky měření kvality ovzduší - rok 2004 (µg.m-3)
lokalita
Ondřejov
Košetice
Jihlava
Křižanov
Velké Meziříčí
Třebíč
Havlíčkův Brod
Benešov
EVERNIA s.r.o.
NO2
(rok)
19
22
15
13
-
NO2
(hod)*
37
29
93
68
48
-
CO
(8hod)
680
1345
2136
-
PM10 (rok)
26
26
21
-
PM10
B(a)P (rok)
(24hod)**
43
0,3
43
47
33
-
Benzen
(rok)
0,4
-
Mangan
(rok)
6,1
10,7
2,8
4,8
Strana 81
lokalita
Ondřejov
Košetice
Jihlava
Křižanov
Velké Meziříčí
Třebíč
Havlíčkův Brod
Benešov
NO2
(rok)
13
10
18
14
30
17
10
-
NO2
(hod)*
51
37
70
80
34
-
CO
(8hod)
714
2566
-
PM10 (rok)
28
31
26
35
24
29
PM10
B(a)P (rok)
(24hod)**
52
0,4
58
48
67
41
46
-
Benzen
(rok)
0,4
0,8
-
Mangan
(rok)
5,2
1,8
6,9
Benzen
(rok)
0,5
1,4
-
Mangan
(rok)
5,8
10,8
3,3
-
lokalita
NO2
(rok)
14
10
18
14
31
17
11
-
NO2
(hod)*
62
52
90
86
42
-
CO
(8hod)
893
1279
-
PM10 (rok)
PM10
B(a)P (rok)
(24hod)**
48
0,2
54
47
58
37
42
-
Ondřejov
Košetice
27
Jihlava
30
Křižanov
27
Velké Meziříčí
Třebíč
34
Havlíčkův Brod
24
Benešov
Poznámky:
*
) u 24-hod koncentrací PM10 je legislativou tolerováno nejvýše 35 překročení limitu během roku, pro
vyhodnocení se proto uvádí 36. nevyšší hodnota
**
) obdobně je pro hodinové koncentrace oxidu dusičitého uvedena 19. nejvyšší hodnota (tolerováno je 18
překročení v roce)
Všechny stanice uvedené v tabulkách jsou klasifikovány jako pozaďové, ať již městského,
předměstského nebo venkovského typu. Za reprezentativní pro celkové imisní pozadí mimo
města lze považovat venkovské stanice Ondřejov, Košetice a Křižanov. Lokalita Ondřejov se
nachází ve Středočeském kraji v počáteční části hodnoceného úseku D1, stanice Košetice se
nachází jižně od dálnice mezi Pelhřimovem a Vlašimí, Křižanov je u Žďáru nad Sázavou. Ostatní
stanice (Jihlava, Velké Meziříčí, Třebíč, Havlíčkův Brod a Benešov) charakterizují imisní
zatížení ve městech v okolí dálnice, tedy již se zahrnutím jejího příspěvku.
Z porovnání měřených hodnot vyplývá, že:

průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého se na všech stanicích pohybovaly mezi 10 – 20
µg.m-3, s výjimkou Velkého Meziříčí (22 až 31 µg.m-3), imisní limit nebyl překročen na
žádné ze stanic.

rovněž u hodinových koncentrací oxidu dusičitého nedošlo k překročení limitu, nejvyšší
hodnoty byly pod úrovní 50 % limitu

u průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 se koncentrace v
letech 2004 – 2006 pohybovaly v rozpětí 60 – 88 % imisního limitu, přičemž hodnoty jsou
obdobné na městských i venkovských stanicích. Oproti roku 2004 došlo v posledních dvou
letech k nárůstu imisních hodnot.

jedinou veličinou, u které bylo zaznamenáno překročení imisního limitu, jsou 24-hodinové
koncentrace PM10. Limit byl překročen v letech 2005 a 2006 na stanicích Košetice, Jihlava a
Třebíč, nejvyšší koncentrace byly naměřeny v Třebíči. V roce 2004 nebylo překročení limitu
zaznamenáno.
Strana 82
EVERNIA s.r.o.

průměrné roční koncentrace částic PM2,5 se na stanici Jihlava pohybují na úrovni těsně pod
hranicí imisního limitu dle směrnice 50/2008/ES, přičemž je patrný mírný pokles v průběhu
sledovaných let. Na stanici Košetice byla v roce 2004 vykázána hodnota na úrovni 60 %
imisního limitu.

u průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu byly za poslední 3 roky vykázány hodnoty
v rozmezí 0,2 – 0,4 ng.m-3.

osmihodinové koncentrace CO se na všech stanicích pohybují nejvýše na úrovni 25 %
imisního limitu.

průměrné roční koncentrace benzenu byly vykázány na stanici Jihlava v letech 2005 a 2006
ve výši 0,8 – 1,4 g.m-3. Na stanici Košetice se pohybují v rozmezí 0,4 – 0,5 g.m-3.

průměrné roční koncentrace manganu se na stanicích Košetice, Havlíčkův Brod a Benešov
pohybují na úrovni 3 – 7 ng.m-3, na stanici Jihlava pak pod 11 ng.m-3.
Odhad imisního pozadí v roce 2020
Celkovou úroveň imisní zátěže v zájmovém území (tzv. imisní pozadí) v roce 2020 není možné
na základě dostupných dat přesně stanovit. Pro určité porovnání ve vztahu k imisním limitům je
však možné uvést alespoň porovnání se současnou imisní situací na základě hodnot naměřených
na stanici imisního monitoringu v blízkosti hodnocené komunikace.
Na základě dosavadního vývoje imisních hodnot v ČR je možné v dlouhodobém výhledu
očekávat pozvolné snižování imisní zátěže, avšak doprovázené meziročními výkyvy v obou
směrech. Pro orientační odhad imisního pozadí tak lze uvažovat přibližně následující hodnoty:









oxid dusičitý – průměrné roční koncentrace – cca 10 – 15 g.m-3
oxid dusičitý – maximální hodinové koncentrace – cca 50 – 80 g.m-3
suspendované částice PM10 – průměrné roční koncentrace – cca 20 – 25 g.m-3
suspendované částice PM10 – 36. nejv. 24-hodinová koncentrace – cca 40 g.m-3
suspendované částice PM2,5 – průměrné roční koncentrace – cca 15 – 20 g.m-3
CO – 8 hodinové koncentrace – cca 2 000 g.m-3
B(a)P – průměrné roční koncentrace – cca 0,2 – 0,3 ng.m-3
benzen – průměrné roční koncentrace – cca 0,5 – 1,0 g.m-3
mangan – průměrné roční koncentrace – cca 5 – 8 ng.m-3
Jedná se však pouze o zcela orientační charakteristiku, neboť skutečné hodnoty imisního pozadí v
roce 2020 mohou být výrazně odlišné od stávajících.
C.II.3 Hluková situace a další fyzikální a biologické faktory
Hluk
Na dálnici D1 je postavena řada protihlukových stěn pro ochranu přilehlých obcí o celkové délce
22,510 km. Přehled těchto stěn je uveden v tabulce zároveň s údajem o jejich umístění – buď
přímo na vozovce či její těsné blízkosti, nebo na horní hraně zářezu.
EVERNIA s.r.o.
Strana 83
Tabulka 37: Přehled stávajících PHS
úsek dálnice
001
002
002 - 003
003
004
005
006
009
103
104
104-105
106
110
km
P/L
Délka
(m)
Výška
(m)
21,100 – 21,700
P
647
3,0-4,5
21,866 – 22,182
21,830 – 22,179
24,45 – 25,49
26,586 – 27,686
26,544 – 27,686
27,686 – 28,218
28,210 – 28,990
32,295 – 32,830
34,067 – 34,890
37,850 – 38,450
47,280 – 48,840
48,097 – 48,616
51,257 – 52,325
57,800 – 59,330
90,090 – 90,810
115,900-117,054
123,900-125,500
124,150-124,700
132,800-135,564
143,323-144,011
177,650-180,090
P
L
L
P
L
L
L
L
P
P
P
L
P
L
L
L
P
L
P
P
P
316
349
1040
1100
1142
532
780
535
823
600
1560
588
1068
1530
753
1154
1600
550
2724
688
2440
3,0-4,5
4,0
3,0-4,5
1,5-2,0
3,0-3,5
3,0-4,0
3,0-4,5
3,5-4,5
1,5-3,5
1,5
2,0-4,5
2,0-3,0
2,0-4,0
3,0-4,0
2,0-4,0
3,5-4,5
3,5-4,5
3,5-4,5
3,5-4,5
3,5-4,5
3,5-4,5
Materiál
Obec
Žlb.Liadur +
sklo
Beton
Beton
Plast+sklo
Plast+dřevo
Plast+dřevo
Sklo
Žlb.Liadur
Beton+sklo
Beton
Plast
Beton
Žlb.
Žlb.
Plast+sklo
plast
Beton
Beton
Beton
Beton
Beton
Beton
Vozo
vka
Mirošovice
647
Mirošovice
Mirošovice
Lensedly
Hvězdonice
Hvězdonice
Hvězdonice
Hvězdonice
Bělčice
Ostředek
Třemošnice
Psáře
Psáře
Střechov
Kalná
Humpolec
Měšín
Věžnice
Věžnice
Měřín
Vel. Meziříčí západ
349
740
1100
1142
532
780
535
823
600
680
588
1068
1530
753
1145
1600
550
2724
688
2340
Zá
řez
316
300
880
100
Podle údajů ŘSD Brno ledna 2007, upřesněných v únoru 2009 je plánována výstavba dalších cca
11 km protihlukových stěn.
Tabulka 38: Přehled současně plánovaných PHS
úsek dálnice
101
102
104
105
106
107
108
108-109
P/L
km
98,140-99,160
100,600-101,300
111,400-112,400
130,065-131,395
137,000-138,500
139,800-140,500
146,600-147,000
145,531-146,901
150,500-151,500
P
L
P
L
P
L
L
P
L
153,600-154,300
P
156,700-157,600
163,300-164,000
L
P
Délka
(m)
1120
700
1000
1330
1500
700
400
1370
1000
Výška
(m)
3,5-4,5
3,5-4,5
3,5-4,5
3,5-4,5
3,5-4,5
3,5-4,0
3,5-4,5
3,5-4,5
3,5-4,5
3,5-4,5
900
700
3,5-4,5
3,5-4,5
Obec
Slavníč
Skorkov
Pávov
Meziříčko
Stránecká Zhoř
Lavičky
Vel. Meziříčí východ
Vel. Meziříčí východ
Jabloňov
Lhotka
–
nahrazeno
výměnou oken
Jáchymov
Košíkov
Podle sdělení ŘSD Praha se připravuje úprava protihlukových opatření u Lensedel a Kaliště tak,
aby byla zvýšena ochrana přilehlé zástavby (včetně chatové osady).
Chráněnou obytnou zástavbu v lokalitách situovaných v blízkosti dálnice D1 (v posuzovaném
úseku Mirošovice – Kývalka) představují převážně objekty vesnického typu (jednopodlažní,
maximálně dvoupodlažní), v případě měst jde o okrajovou zástavbu taktéž maximálně
Strana 84
EVERNIA s.r.o.
dvoupodlažní. Dále se podél dálnice nacházejí lokality s rekreační zástavbou a několik soliterních
budov využívaných k bydlení, případně rekreaci. Přehled lokalit a jejich vzdálenost od dálnice
jsou uvedeny v kap. C.II.1.
Výpočtový model byl kalibrován v původní hlukové studii z r.2008. Z výsledků porovnání
vypočtených a reálně naměřených hodnot je patrná velmi dobrá shoda, neboť nejistota výpočtu i
měření je  2dB. Rozdíl  0,0 až 2,5 dB u hodnot naměřených a vypočtených pro denní a noční
období značí, že namodelované výsledky velmi dobře korespondují se změřenou realitou.
Z výpočtů pro celou trasu vyplývá (viz tabulka v kap. B.III.4 původní dokumentace – stávající
stav) že již v současné době není v některých nejbližších lokalitách dodržena nejvyšší přípustná
hladina hluku pro noční období (60 dB). PHS byly navrhovány v různých časových obdobích
podle tehdejších platných předpisů a jejich účinnost v současné době již nesplňuje při zvýšené
dopravní zátěži hygienické požadavky.
Seismicita
Podle GFÚ AV ČR patří západní část území po Jihlavu do oblasti, kde lze očekávat zemětřesení
až stupně 5 na dvanáctibodové makroseismické stupnici MSK-64 (zemětřesení je pozorováno
uvnitř budov, budovy se otřásají, otřes připomíná pád těžkého předmětu dovnitř budovy, na
chatrných budovách se projevují lehká poškození), východní část do oblasti, kde lze očekávat
zemětřesení až stupně 6 (zemětřesení je pocítěno většinou lidí uvnitř i venku, ztráta rovnováhy.
Může dojít k poruchám budov, silnic, potrubí, mohou být ovlivněny prameny).
Radonové riziko
Dle Odvozené mapy radonového rizika ČR (1 : 200 000) leží trasa dálnice převážně v území
kategorie 2 - střední radonové riziko, pouze kolem Humpolce je území kategorie 3 – vysoké
radonové riziko. U Hvězdonic, Ostředka, Měchnova a Velkého Meziříčí je oblast doložené
redistribuce uranu s možností výskytu lokálních anomálií objemové aktivity radonu v půdním
vzduchu, u Velké Bíteše je tato oblast předpokládaná.
Ke každému investičnímu záměru, kde se dlouhodoběji shromažďují lidé, musí být stavebníkem
opatřeno měření radonového rizika. Pro výstavbu dálnice nejsou potřebná žádná opatření, byla by
však nutná v případě výstavby provozních budov.
Vibrace
Zdrojem vibrací, které se šíří podložím do základů budov, jsou dynamické účinky pohybu vozidel
po pozemních komunikacích. Obvykle se tyto dynamické účinky označují jako technická
seismicita, v tomto případě od povrchové dopravy. Charakter vibrací od dopravy je závislý
zejména na hmotnosti vozidla, rychlosti a způsobu jízdy vozidla a na směru pohybu vozidla.
Dalším důležitým parametrem je „rovinnost“ jízdní dráhy, tedy směrová a výšková kvalita
povrchu silniční vozovky; především v kombinaci se skladbou podkladních vrstev vozovky.
Kromě parametrů vibrací ve zdroji (vozidle na komunikaci) má na velikost vibrací vliv i složení
prostředí na cestě od zdroje k ohrožené konstrukci budovy, tedy zvláště skladba geologického
prostředí a jeho mechanické vlastnosti (tuhost, rychlost šíření vlnění, útlum se vzdáleností).
Vysokofrekvenční akustické vibrace od dopravy
Vibrace, šířící se podložím od účinků povrchové dopravy, jsou významným zdrojem buzení
budov. Pokud mají vozovky v okolí posuzovaných budov kvalitní a rovný povrch, pak se přejezd
vozidel po komunikaci projevuje především akusticky.
EVERNIA s.r.o.
Strana 85
Akustické vlny, které se šíří vzduchem, vybudí obecně v konstrukci vibrace především na úrovni
mezi třetím až sedmým nadzemním podlažím a ve stěnách fasády přivrácené ke komunikaci.
Vibrace v nižších a nebo vyšších podlažích mají zpravidla významně nižší intenzitu.
Nízkofrekvenční vibrace od dopravy
Vibrace, šířící se podložím jako seismický signál, mají zpravidla vyšší intenzitu než vibrace od
akustických jevů. Z hlediska bezpečnosti je však pro běžné stavby tato úroveň vibrací
nevýznamná, s výjimkou historických objektů nebo objektů ve špatném technickém stavu.
Poruchy způsobené vibracemi
Vibrace od běžné dopravy se zpravidla projevují pouze drobnými trhlinkami a prasklinkami ve
fasádě, označovanými jako „kosmetické“ škody. Větší škody může druhotně způsobit sedání
objektů a okolního území v blízkosti nezpevněných cest, které jsou nebo budou využívány pro
stavební dopravu, při ražení pilot, trhacích pracích ap. Tyto větší škody na budovách nemají
obvykle nic společného s vibracemi od běžné dopravy po okolních komunikacích.
Veškeré budovy jsou poměrně vzdálené od provozu na dálnici. Ve vyjádřeních k oznámení
nebyly vzneseny připomínky týkající se vlivů vibrací na okolní zástavbu.
C.II.4 Voda
C.II.4.1 Povrchové vody
Celé posuzované území kolem dálnice D1 v úseku 21. km – Mirošovice až 182. km Kývalka
náleží do dvou hlavních povodí: Labe (1-00-00), které teče do Severního moře a Dunaje (4-0000), který teče do Černého moře. Rozvodnice těchto hlavních povodí protíná dálnici mezi km
121. – 126. za mimoúrovňovou křižovatkou Velký Beranov u Kozlova.
Od začátku posuzovaného úseku u Mirošovic až k rozvodnici je tokem I. řádu Labe, II. řádu
Vltava, III. řádu Sázava. Následující tabulka uvádí seznam vodních toků, které dálnice D1 kříží
nebo se nacházejí v její blízkosti. Tyto toky mohou být stavbou dotčeny.
Legenda:
0
1
2
3
4
5
6
7
úsek dálnice
název vodního toku nebo nádrže
významný vodní tok dle přílohy 1 vyhlášky 470/2001 Sb.: ne/ano, případně v jakém úseku
řád toku
tok ústí do
číslo hydrologického pořadí
pokud dálnice D1 kříží vodní tok, tak v jakém km dálnice
poznámka nebo charakteristika
Tabulka 39: Přehled vodních toků a vodních ploch v blízkosti trasy
0
úsek
dálnice
Strana 86
1
tok
název
1-09-03
Sázava od Želivky
po ústí
Kunický p. po
Lomnický p
2
3
v.t. řád
tok
4
5
vyústění do ČHP
ne
Mnichovka
V
6
D1
km
1-09-03-127 19,85
7
poznámka
MÚK Mirošovice – 21.km,
Kunický potok kříží dálnici před
Mirošovicemi
EVERNIA s.r.o.
0
úsek
dálnice
1
tok
název
Kunický pod Lomnic.
Kunický potok od
Lomnického po ústí
Lomnický potok
2
3
v.t. řád
tok
ne V
ne V
Mnichovka
4
5
vyústění do ČHP
Mnichovka
Mnichovka
6
D1
km
1-09-03-128 1-09-03-129 -
Kunický
potok
1-09-03-128 -
ano IV
Sázava
1-09-03-126 22,30
Hubačovský rybník
-
-
na
Mnichovce
-
Šmejkalka
Sázava nad
Mnichovkou
Sázava
ne
ne
V
III
Mnichovka
Vltava
1-09-03-131 23,80
1-09-03-123 -
kříží dálnici u Hrušova
ano III
Vltava
1-09-03-121 27,45
Drhlovský potok
ne
IV
Sázava
1-09-03-118 29,05
ve Hvězdonicích, dálnice kříží
Sázavu ve 41. km toku
údolí Naháč, s přítokem
Naháčského potoka
Ostředecký potok
Křešický potok
ne
ne
V
IV
Křešický p.
Sázava
1-09-03-095 1-09-03-096 38,47
Brtnický potok
Blanice (4. km toku)
ne IV
ano IV
Malovecký potok
ne
V
Poupě rybník
-
-
Dálkovický potok
Štěpánovský potok
ne VI
ano IV
na
Maloveck.
Štěpánovsk
Sázava
Sázava nad
Štěpánovským p.
Sázava nad
Čestínským potokem
1-09-02
Želivka
Želivka
ano III
Vltava
1-09-03-001 -
ano III
Vltava
1-09-03-009 -
ano IV
Sázava
1-09-02-109 -
Rýzmburský potok
ne
V
Želivka
1-09-02-109 58,80
Medulán
ne
V
Želivka
1-09-02-108 60,66
Švihov vodní nádrž
-
-
na Želivce
-
Děkanovický potok
Blažejovický potok
ne VI
ano V
ne
VI
001
002
003
004
005
006
7
poznámka
007
EVERNIA s.r.o.
Sázava
do Sázavy
zleva
Blanice
-
kříží dálnici za Mirošovicemi,
významným tokem je u pramene
v 1-09-03-124
u Horusic, 6,0 ha zatopená
plocha, 230 m od dálnice
Křešický potok od Ostředeckého
potoka po ústí s přítokem
Ostředeckého potka, kříží dálnici
u Třemošnice, přítokem je i
Pijavka
1-09-03-093 42,40 za Šternovem
1-09-03-092 44,65 mezi Šternovem Psářemi cca 45.
km
1-09-03-092 45,0 - zakryté koryto toku
45,4
u Psářů, 50 m od dálnice
1-09-03-007 52,87
1-09-03-006 53,05
62,07
-62,2
Blažejovick 1-09-02-091 70,55
Želivka
1-09-02-090 74,30
u Střemchova nad Sázavou
uveden jako významný tok v
1-09-03-002 po Pekelský potok,
chráněné území podél toku
křížení s přívaděčem, vlévá se do
Sázavy na jejím 99. km
se vlévá do Želivky za hrází v.n.
Švihov před Hulicemi u Zruče
nad Sázavou
drobná vodoteč, která se vlévá do
v.n. Švihov, za Hulicemi
a ještě kříží vodní nádrž Švihov
na Želivce v km 76,47 –76,60
OPVD Švihov
OPVD Švihov, 13,1 km
v kategorii významný tok
Strana 87
0
úsek
dálnice
008
009
101
102
1
tok
název
Píště rybník
2
3
v.t. řád
tok
-
Želivka nad
Blažejovick. p.
Želivka nad Martinick.
Lohenický potok
Holušický potok
Speřický potok
Hliněný rybník
ano IV
ano
ne
ne
ne
-
IV
V
V
V
-
Sázava
Želivka
Želivka
Želivka
na
Speřickém
potoce
1-09-01
Sázava po Želivku
Humpolecký rybník
-
-
Pstružný potok
ano IV
na přítoku
Rápotickéh
Sázava
1-09-01-114 -
Perlový potok
ano IV
Sázava
1-09-01-084 -
Plačkovský rybník
-
-
-
Boňkovský potok
ne
V
Nohavický potok
ne
V
Skorkovský rybník
-
-
Zbinožský rybník
-
-
Úsobský potok
ano IV
na
Perlovém p.
Perlový
potok
Úsobský
potok
na přítoku
Nohavick.p.
na
Úsobském
p
Sázava
Mlýnský potok
Pstružný potok u
Střítěže
Písařský rybník
ne
ne
Zlatý potok
Zlatý potok
1-09-01-060 1-09-01-056 -
na přítoku
Zlatého p.
na Zlatém
potoce
Šlapanka
-
-
-
-
VI
VI
Pivovarský rybník
Zlatý potok
ano V
Měšínský potok
Heroltický potok
Přibylův rybník
ne
ne
-
VI
VI
-
Prostřední rybník
-
-
Šlapanka
ano IV
4
5
vyústění do ČHP
na
Blažejov.
potoce
Sázava
-
6
D1
km
-
1-09-02-089 76,47
-76,6
1-09-02-073 1-09-02-072 81,30
1-09-02-072 82,50
1-09-02-071 83,25
-
-
-
-
1-09-01-085 -
104
Strana 88
u Hořice, zatopená plocha 6,5 ha,
ve vzdálenosti 450 m od dálnice
OPVD Švihov, dálnice kříží
Želivku v jejím 35,8. km
OPVD Švihov
OPVD Švihov
OPVD Švihov
a km 84,15, OPVD Švihov
před Jiřicemi u Humpolce,
zatopená plocha 2,1 ha, 90 m od
dálnice
Sázava je významný tok v 1-0901-001 po přeliv Nového rybníka
zatopená plocha 2,0 ha, v 1-0901-115, 140 m od dálnice
u Humpolce, je významným
tokem po zakrytý úsek nad silnicí
do Havlíčkova Brodu
v kategorii významný je vedený
po přeliv rybníka Kachlička a to
v délce 17,9 km
u Plačkova, zatopená plocha 4,0
ha, 740 m od dálnice
u Kamenice
1-09-01-081 98,60
-
-
1-09-01-080 100,9
1-09-01-053 113,3
103
Zlatý potok
Zlatý potok
na Měšínsk.
potoce
na Měšínsk.
potoce
Sázava
7
poznámka
1-09-01-053 117,2
1-09-01-053 -
-
1-09-01-044 122,1
u Skorkova, zatopená plocha
18,4 ha , 140 m od dálnice
zatopená plocha 18,2 ha, 800 m
od dálnice
délka v kategorii významný je
19,4 km
zatopená plocha 4,6 ha, 380 m od
dálnice
zatopená plocha 10 ha, 360m od
D1
v kategorii významný po most
nad Stříbrným Dvorem u
Střítěže, dl. 18,8 km
u Měšína, zatopená plocha 2,1
ha, 65 m od dálnice
zatopená plocha 2,2 ha, 100m od
D1
v kategorii významný po výusť
z rybníka nad obcí Věžnice, dl.
34,6 km
EVERNIA s.r.o.
0
úsek
dálnice
1
tok
název
4-16-01
Jihlava po Oslavu
Kozlovský potok
Na Cípu – rybník
2
3
v.t. řád
tok
4
5
vyústění do ČHP
ne
-
Jihlava
na Kozlov.
potoce
na Kozlov.
Na Křížance – rybník 4-16-02 Oslava a
Jihlava od Oslavy po
Rokytnou
Řehořovský potok
ne
105
106
107
108
VI
-
6
D1
km
4-16-01-054 119,9
-
7
poznámka
dva malé rybníky s plochou do 2
ha 95 a 300 m od dálnice
-
ne
Nadějovský 4-16-02-027 128,3
p.
VIII Balinka
4-16-02-027 VII Oslava
4-16-02-028 131,7
4
na
Nadějovsk.
VIII Balinka
4-16-02-029 na Křivým potoce
VII Oslava
4-16-02-030 -
ne
ne
VIII Balinka
VII Oslava
4-16-02-031 132,7
4-16-02-032
ne
ne
VIII Balinka
VII Oslava
4-16-02-033 136,2
4-16-02-034 -
-
-
-
-
-
-
zatop. plocha 2,2 ha, 220m od
D1
130 m od dálnice
-
-
u Stránecké Zhoře, 135 m od D1
-
-
400 m od dálnice
-
-
u obce Stránecká Zhoř, 35 a 140
m od dálnice
ne
-
na Blízkov.
p.
na přítoku
do Balinky
na př. do
Balinky
na př. do
Balinky
na př. do
Balinky
VIII Balinka
na Balince
ne
VII
Oslava
4-16-02-046 -
ne
ne
VI
VI
Jihlava
Jihlava
4-16-02-025 144,1
4-16-02-047 -
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
VII
VIII
VII
VII
VIII
VIII
VIII
IX
Oslava
Vodra
Oslava
Oslava
Polomina
Polomina
Jasinka
Jelenka
4-16-02-047
4-16-02-049
4-16-02-048
4-16-02-058
4-16-02-058
4-16-02-059
4-16-02-069
4-16-02-070
Nadějovský potok
Balinka nad
Tříhranným p.
Návesní rybník
ne
ne
Tříhranný potok
Valcha a Polovec
rybníky
Balinka od
Tříhranného po Křivý
potok
Křivý potok
Balinka od Křivého po
Blízkovský potok
Blízkovský potok
Balinka od
Blízkovského potoka
po Žďárku
Nečas rybník
ne
-
Borek rybník
-
Pazdírek rybník
-
Strachovec rybník
-
Trhovec, Cinkálek r.
-
Lavičský potok
Jestřábec rybník
Balinka od Lavičského
p. po ústí
Oslava nad Balinkou
Oslava nad
Radslavickým
Františkovský potok
Radslavický potok
Vodra
Polomina
Komárovský potok
Zážlebí
Jelenka nad Drchalkou
Drchalka
EVERNIA s.r.o.
-
IX
4-16-02-045 140,2
-
146,1
147,6
149,2
151,7
153,0
155,8
158,2
Balinka od Nadějovského p. po
Tříhranný p.
180 m od dálnice
Polovec má zatopenou plochu
4,2 ha, 265 a 450 m od dálnice
Balinka je vedena v kategorii
významný v 4-16-02-026 nad
Nadějovským potokem
s přítokem drobné vodoteče
Zblatí
u Stránecké Zhoře
u Stránecké Zhoře
zatopená plocha 5,4 ha, 130m od
D1
u Velkého Meziříčí
Velké Meziřící, 61. km Oslavy
Polomina nad Zážlebím
Strana 89
0
úsek
dálnice
109
1
tok
název
Markův rybník dol. a
horní
Jasinka nad Jelenkou
2
3
v.t. řád
tok
4
5
vyústění do ČHP
ne
VII
Oslava
4-16-02-068 160,5
Korbel rybník
-
-
na Jasince
-
4-15-01
Svratka po Svitavu
Bitýška
ne
Klečanské rybníky
-
Přibyslavický potok
Knínický potok
4-15-03 Svratka od
Svitavy po Jihlavu
Říčanský potok
ne
ne
VIII Bílý potok
(Svratka)
na přítoku
Bitýšky
VIII Bílý potok
VIII do Veverky
4-15-01-137 4-15-01-146 -
u Přibyslavice
ne
VII
4-15-03-009 172,0
Kývalka
ne
4-15-03-009 180,9
Troubský p. nad
Aušperským potokem
ne
VIII Říčanský
potok
VIII Bobrava
teče u Říčan podél dálnice, je
významným tokem v 4-15-03002
MÚK Kývalka 182. km D1
4-15-03-013 182,6
křižovatka Kývalka
na Drchalce -
Bobrava
6
D1
km
-
-
7
poznámka
malé rybníčky u Bezděkova, 150
a 250 m od dálnice
Oslava je v kategorii významný
tok vedena v 4-16-02-001 do
Jihlavy
nedaleko Velké Bíteše, zatopená
plocha 1,0 ha
4-15-01-135 -
-
110
u Velké Bíteše, 400 m od dálnice
Záplavová území
V trase dálnice D1 se nevyskytují rozsáhlá záplavová území. Jedná se vždy o menší území podél
vodních toků, které kříží dálnici D1. Záplavové území je celkem vymezeno na 7 vodních tocích.
Jedná se o následující lokality:








km 27,453 Sázava u Hvězdonic
km 44,644 Blanice u Radonic
km 53,076 Štěpánovský potok u Střechova nad Sázavou
km 74,180 Blažejovický potok u Hořic
km 100,900 Úsobský potok
km 113,327 Heroltický potok u Jihlavy
km 122,099 Šlapanka u Kozlova
km 144,244 Oslava u Velkého Meziříčí
Vesměs se však jedná u úzký pruh území, který překonává trasa dálnice mostním objektem.
Pouze v případě Heroltického potoka a Šlapanky je vodní tok převeden malým mostním
objektem o šířce do 4 m což nedosahuje šířky vymezeného záplavového území.
C.II.4.2 Podzemní vody
Hydrogeologické poměry a podzemní voda
Dálnice vede přes hydrogeologický masiv tvořený krystalinickými zeminami moldanubika a
moldanubického platonu. Monotónní hydrogeologické poměry potvrzuje i existence jednoho
Strana 90
EVERNIA s.r.o.
hydrogeologického rajonu (Olmer-Kessler, 1990). Je vyvinut jeden regionální kolektor podzemní
vody v přípovrchové zóně rozpukání a rozpojení hornin. Hydrogeologicky odlišné prostředí na
krystalinických horninách lokálního významu představují deluviální sedimenty a ojedinělé
výskyty rašelin.
Dlouhodobý koeficient odtoku podzemní vody (procentuální podíl odtoku podzemní vody
z celkového množství srážek) dosahuje 10 %.
V celé trase posuzovaného úseku dálnice je relativně hustá síť povrchových toků. Řeky Želivka a
Sázava (do Severního moře) a Jihlava (do Černého moře) odvodňují části rozsáhlé
hydrogeologické struktury moldanubika.
Směr proudění podzemní vody ve struktuře hydrologického masivu moldanubika je shodný se
sklonem terénu a hydrologická povodí odpovídají hydrogeologickým. Jednotlivé povrchové toky
představují erozní báze různého řádu.
Převážná většina všech jímacích objektů v okolí dálnice využívá mělkou zvodeň. Jímacími
objekty jsou zářezy (Humpolec-Perlavka a Vodačka, Úsobí), mělké studny (Lísky, Herálec,
Úsobí, Skorkov, Štoky) a pramenní jímky (Smrčná, Štoky, Humpolec). Trasa dálnice prochází na
několika místech pásmy hygienické ochrany povrchových i podzemních zdrojů pitné vody.
Na trase dálnice je mezi křižovatkami Soutice (exit 56) a Humpolec (exit 90) zakázán průjezd
vozidel přepravujících látky nebezpečné vodám.
Vodní zdroje a ochranná pásma vodních zdrojů
V okolí trasy dálnice se nachází různé druhy vodních zdrojů. Jedná se o zdroje individuálního a
hromadného zásobování pitnou vodou. Některé zdroje mají stanovena ochranná pásma a jiné
nemají. Nejdůležitějším vodním zdrojem je vodárenská nádrž Švihov na řece Želivce. Jedná se o
povrchový odběr z vodního díla. Tento zdroj zásobuje hlavní město Prahu a část Středočeského
kraje. Provoz na dálnici přináší prostřednictvím odvodňovacího systému dálnice a recipientů
dešťových vod určité znečištění, které je závislé na ochranných opatřeních (v současné době jsou
systematicky osazena pouze v rozsahu vlivu na vodní dílo Švihov na Želivce) na odvodňovacím
systému dálnice, na charakteru recipientu (velikost povodí, průtoků apod.) a na vlastní
komunikaci mezi povrchovými a podzemními vodami v oblasti možného ovlivnění. Provoz na
stávající dálnici v současné době nezpůsobuje zásadní negativní ovlivnění zdrojů hromadného a
individuálního zásobování pitnou vodou. Občas se negativně projeví vliv zimní údržby hlavně na
individuální zdroje pitné vody. Nápravná opatření v těchto případech řeší příslušná SSÚD jako
správce dálnice. V následující tabulce jsou uvedeny základní informace o vodních zdrojích.
Povrchové zdroje pitné vody podél sledovaného úseku dálnice jsou údolní nádrž Švihov na
Želivce a odběr na potoce Bílá voda. Ostatní zdroje pitné vody jsou podzemní.
Tabulka 40: Přehled potencionálně ohrožených vodních zdrojů (podzemních i povrchových vod) hromadného
zásobení vodou
Úsek Vodní zdroj
001
002
003
004
005
Staničení (km) zdroje, Průchod Poznámka
ochr. pásma - vpravo/vlevo OPVZ
žádný
po zprovoznění D1byly nepříznivě ovlivněny
vodní zdroje obcí Mirošovice a Hvězdonice;
byl vybudován náhradní zdroj - vodovod
Bělčice
32,5 vlevo
Ostředek
34,2 vpravo
Šternov
41,1 vpravo
Psáře
46,0 vlevo
Střechov n. Sázavou 51,5; 52,6 vpravo
Soutice
56,0 vlevo
EVERNIA s.r.o.
Strana 91
Úsek Vodní zdroj
006
Kalná
Hulice
Švihov - Želivka
Švihov - Želivka
007
008
009
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
Švihov - Želivka
Loket
Švihov - Želivka
Dunice
Hořice, Hroznětice
Švihov - Želivka
Švihov - Želivka
Lísky
Švihov - Želivka
Švihov - Želivka
Švihov - Želivka
Bystrá
Herálec – U Cihelny
Skorkov - Úsobí
Staničení (km) zdroje,
ochr. pásma - vpravo/vlevo
58,5 vlevo
59,4 vlevo
59,1-60,3;60,6-61,0;
61,361,8; 62,4-66,45
60,3-60,6; 61,0-61,3; 61,862,4
66,45-67,0; 73,6-75,82
66,0 vpravo
67,0-73,6
72,3 vpravo
75,0 vlevo, vpravo
75,82-76,1; 77,3-82,05
76,1-77,3
81,5 vpravo
82,05-84,5
84,5-85,03
91,9-93,05
92,5 vpravo
95,5 vlevo
101,2 vpravo; 102,4 vpravo;
102,5 vpravo; 103,0 vlevo;
104,2 vpr.
Štoky, Petrovice
104,10-105,0 vlevo
Červený kříž
107,0-109,5 vlevo
Střítež
114,5 vlevo
Měšín – V. Beranov 115,8-118,5
Kozlov
120 vpravo
Jamné
122,5 vlevo
Věžnice
125,6-126,5 vpravo
Měřín
134 vpravo
Stránecká Zhoř
137,7 vpravo
Hrbov
140,5 vpravo
žádný
Lhotka
154,0 vpravo
Holubí Zhoř
155,5 vpravo
Vodní zdroje pro 160,6-163,59;
Brno
Vodní zdroje pro 163,59-166,62;
168,27-168,64;
Brno
Vodní zdroje pro 168,64-170,3; 174,5-177,6
Brno
Říčany
177,5 a 179,5 vpravo
Kývalka, Popůvky, 181,5 vpravo
Troubsko
Strana 92
Průchod Poznámka
OPVZ
II.b
I
II.b
III
provedena vodotěsná úprava recipientu dešť.
vod z dálnice v rozsahu vlivu na vodní zdroj
II.b
I
II.b
III
III
II.b
III
III
III
II
EVERNIA s.r.o.
C.II.5 Půda
C.II.5.1 Zemědělský půdní fond
Jako podklad pro stanovení přirozeného potenciálu půd bylo provedeno vyhodnocení zastoupení
jednotlivých půdních typů na celém úseku plánovaného rozšíření. Tabulka 42 uvádí hlavní půdní
typy, které se na trase plánovaného rozšíření vyskytují a příslušné bodové hodnoty pro vyjádření
ekologického, produkčního a celkového potenciálu. Jedná se o hodnoty od 1 do 5 podle vlastností
daného půdního typu, kdy vyšší hodnoty představují lepší vlastnosti (větší odolnost) a nižší
hodnoty horší vlastnosti (menší odolnost). Jedná se o vyhodnocení půdního fondu bez rozlišení
druhu využití. Tabulka 43 analyzuje počet výskytů jednotlivých půdních typů, jejich celkovou
délku, procento z celkové délky a stupeň přirozeného funkčního potenciálu.
Zařazení do stupňů přirozeného potenciálu bylo provedeno na základě GIS analýzy po
jednotlivých úsecích a celkem.
Tabulka 41: Přehled půdních typů vyskytujících se na trase a příslušné hodnoty pro stanovení ekologického a
produkčního potenciálu půdy.
MKSP
Černozem hnědozemní
Fluvizem glejová
Fluvizem modální
Glej modální
Hnědozem modální
Kambizem dystrická
Kambizem modální
Kambizem modální var. kyselá
Kambizem oglejená
Luvizem modální
Pseudoglej modální
ČMh
FMG
FMm
GLm
HMm
KMd
KMm
a
KMm
KMg
LMm
PGm
odolnost proti
větrné
pufrovitost kontaminaci erozi
4
4
4
4
4
5
4
4
5
2
2
4
4
4
4
2
2
4
3
3
4
2
2
4
2
2
3
2
2
3
2
2
4
vodní
erozi
2
4
5
3
2
3
3
3
3
1
2
vodní
režim
5
2
5
1
5
4
4
4
4
5
4
struktura
5
3
4
2
3
3
4
3
3
2
3
ekologický produkční potenciál
humus potenciál
potenciál celkem
5
29
5
34
4
26
4
30
3
30
5
35
3
17
1
18
4
26
5
31
2
20
3
23
4
25
4
29
3
21
3
24
2
19
4
23
3
18
5
23
2
19
4
23
stupeň
5
4
5
2
4
3
4
3
3
3
3
Tabulka 42: Analýzy zastoupení půdních typů na trase plánovaného rozšíření
Půdní typ
Fluvizem glejová
Fluvizem modální
Glej modální
Hnědozem modální
Kambizem dystrická
Kambizem modální
Kambizem modální varieta kyselá
Kambizem oglejená
Luvizem modální
Velké vodní plochy
Počet
výskytů
2
6
1
40
8
18
48
112
5
3
48
2
Celková délka
(m)
1090
1777
404
15668
4383
14503
27659
70810
2675
708
22974
348
Stupeň
potenciálu
5
4
5
2
4
3
4
3
3
2
3
Procento
délky
0,7
1,1
0,2
9,6
2,7
8,9
17,0
43,4
1,6
0,4
14,1
0,2
Obrázek 9 vyjadřuje procentické zastoupení jednotlivých půdních typů v celé trase, obrázek 10
pak procentické zastoupení jednotlivých stupňů přirozeného potenciálu půd
EVERNIA s.r.o.
Strana 93
Obrázek 9: Procentické zastoupení hlavních půdních typů na trase
Fluvizem (typická)
Fluvizem glejová
Glej (typický)
Hnědozem (typická)
Kambizem (typická)
Kambizem (typická) varieta kyselá
Kambizem dystrická
Kambizem pseudoglejová varieta
kyselá
Luvizem (typická)
Pseudoglej primární
Velké vodní plochy
Více než 2/3 celkové délky plánovaného rozšíření připadá na půdní typ kambizem, která je
zastoupena v subtypech modální, dystrická a oglejená. Podstatnou část zaujímá kambizem
modální ve varietě kyselá. Tato varieta je hodnocena třetím stupněm přirozeného potenciálu.
Z ostatních půdních typů mají významné zastoupení půdní typy glej a pseudoglej. Černozemě a
hnědozemě jsou zastoupeny pouze na 3,4 % délky trasy a to na jejím začátku a konci.
Obrázek 10: Procentické zastoupení jednotlivých stupňů přirozeného potenciálu půd na celé délce trasy
1
2
Stupeň
1
2
3
4
5
Potenciál
zanedbatelný
nízký
průměrný
vysoký
mimořádný
3
4
5
Více než 2/3 celkové délky trasy spadá do třetího stupně přirozeného potenciálu půd, který je
charakterizován jako průměrný. Jsou to především kambizemě celého oblasti Českomoravské
vrchoviny. 20 % délky trasy je hodnoceno vysokým stupněm přirozeného potenciálu (4), který se
vyskytuje zejména v úsecích km 21-28, 49-65, 75-80 a na konci trasy km 178-182. Jedná se
zejména o kambizemě modální, fluvizemě a hnědozemě modální.
Nízký stupeň přirozeného potenciálu (2) je zastoupen především na počátku trasy a roztroušeně
po celé trase, v celkovém zastoupení 10 %. Patří sem půdní typy glej a luvizem.
Strana 94
EVERNIA s.r.o.
Stupně přirozeného potenciálu 1 a 5 (nízký a mimořádný) jsou zastoupeny pouze velmi okrajově,
kolem 1 % celkové délky trasy.
Podrobné vyhodnocení je provedeno v následující kapitole.
Podrobné hodnocení podle úseků
Podle metodiky uvedené v kapitole D.V byly vyhodnoceny jednotlivé úseky plánovaného
rozšíření. Úseky jsou stanoveny jednotlivými exity na trase mezi kilometry 21 a 182. Celkem je
takto hodnoceno 20 úseků. Tabulka 44 uvádí přehled úseků s vyjádřením procentického
zastoupení stupňů přirozeného potenciálu pro daný úsek.
Tabulka 43: Procentické zastoupení stupňů přirozeného potenciálu v jednotlivých úsecích plánovaného
rozšíření
úsek km
21-29 Mirošovice – Hvězdonice
29-34 Hvězdonice – Ostředek
34-41 Ostředek – Šternov
41-49 Šternov – Psáře
49-56 Psáře – Soutice
56-66 Soutice – Loket
66-75 Loket – Hořice
75-81 Hořice – Koberovice
81-90 Koberovice – Humpolec
90-104 Humpolec – Větrný Jeníkov
104-112 Větrný Jeníkov – Jihlava
112-119 Jihlava – Velký Beranov
119-134 Velký Beranov – Měřín
134-141 Měřín – Velké Meziříčí západ
141-146 V. Meziříčí záp. – V.M. vých.
146-153 V. Meziříčí východ – Lhotka
153-162 Lhotka – Velká Bítěš
162-168 Velká Bítěš – Devět Křížů
168-178 Devět Křížů – Ostrovačice
178-182 Ostrovačice - Kývalka
Vážený aritmetický průměr
procentické zastoupení stupně přirozeného potenciálu pro daný
úsek
stupeň 1
stupeň 2
stupeň 3
stupeň 4
stupeň 5
0
8
0
87
5
0
33
62
5
0
0
24
76
0
0
0
20
69
11
0
0
13
33
54
0
2
3
51
44
0
0
3
97
0
0
0
3
62
35
0
0
17
83
0
0
0
14
86
0
0
0
0
100
0
0
0
9
91
0
0
0
16
84
0
0
0
17
83
0
0
0
0
91
9
0
0
10
90
0
0
0
0
100
0
0
0
0
90
10
0
0
5
195
0
0
0
0
0
78
22
0,2
10,0
68,1
20,8
0,9
Pro jednotlivé úseky bylo provedeno podrobné vyhodnocení délky vyskytujících se půdních typů
a k nim příslušné bodové hodnoty přirozeného potenciálu, včetně zařazení do stupně potenciálu.
V posledním řádku přirozeného potenciálu je vážený aritmetický průměr bodové hodnoty za daný
úsek. K tabulkám tohoto vyhodnocení je uveden krátký komentář.
Mirošovice – Hvězdonice km 21-29
Úsek s poměrně kvalitními půdami, s převažujícím výskytem kambizemí modálních. Též
převažuje zemědělské využití.
Tabulka 44: Zastoupení půdních typů
půdní typ
Fluvizem modální
Glej modální
Kambizem modální
EVERNIA s.r.o.
délka (m)
přirozený potenciál půdy (body) stupeň potenciálu
404,2
35
5
936,7
18
2
6795,4
29
4
Strana 95
půdní typ
celkem / vážený aritm. průměr
délka (m)
8136,3
28,03
Hvězdonice – Ostředek km 29-34
Kvalita půdy je snížena především četným výskytem semihydromorfních a hydromorfních půd,
které mají nižší produkční i ekologický potenciál. Taktéž kambizemě se vyskytují převážně ve
varietě kyselé. Celkově je potenciál mírně nad hranicí stupně 2, což je nízká kvalita.
půdní typ
Glej modální
Kambizem modální
délka (m)
3004,3
18
2
195,5
29
4
8305,4
293,5
11798,6
24
23
22,53
3
3
Ostředek – Šternov km 34-41
Kvalita půdy je snížena především četným výskytem semihydromorfních a hydromorfních půd,
které mají nižší produkční i ekologický potenciál. Taktéž kambizemě se vyskytují převážně ve
varietě kyselé. Celkově je potenciál mírně nad hranicí stupně 2, což je nízká kvalita.
půdní typ
Glej modální
délka (m)
1651,8
18
2
5135,0
293,5
7080,3
24
23
22,56
3
3
Šternov – Psáře km 41-49
Značná variabilita v zastoupení půdních typů. Převažují kambizemě modální, které se podílejí na
mírném zvýšení průměrné kvality půdy proti předchozím dvěma úsekům. Celkově je potenciál
půd možno hodnotit jako průměrný.
půdní typ
Fluvizem glejová
Glej modální
Kambizem modální
délka (m)
631,4
30
4
1611,6
18
2
210,3
29
4
5233,4
80,1
7766,7
24
23
23,37
3
3
Psáře – Soutice km 49-56
Zastoupení hydromorfních a semihydromorfních půd s nízkým stupněm potenciálu je nízké,
převažují kambizemě modální, které udávají charakter půd. Stupeň potenciálu je nadprůměrný, na
hranici mezi 3 a 4.
Strana 96
EVERNIA s.r.o.
půdní typ
Glej modální
Kambizem modální
délka (m)
911,0
18
2
4070,8
29
4
1535,9
830,8
7348,5
24
23
25,91
3
3
Soutice – Loket km 56-66
Charakter půd je určován půdním typem kambizem, téměř polovina délky však spadá do kyselé
variety. Spolu s významným zastoupením pseudoglejů to snižuje průměrný potenciál proti
předchozímu úseku. Vzhledem k celé trase je však průměrný potenciál půd stále mírně
nadprůměrný.
půdní typ
Glej modální
Kambizem modální
Veké vodní plochy
délka (m)
272,8
18
2
4188,8
29
4
4045,6
1051,6
184,8
9743,6
24
23
0
25,42
3
3
Loket – Hořice km 66-75
Úsek s průměrnou až podprůměrnou kvalitou půd. Celá délka v zásadě spadá do kambizemí
modálních v kyselé varietě a do pseudoglejů. Tyto půdy jsou charakterizovány stupněm
potenciálu 3.
půdní typ
Glej modální
délka (m)
290,6
4658,2
4079,8
9028,5
přirozený potenciál půdy (body)
18
24
23
23,36
stupeň potenciálu
2
3
3
Hořice – Koberovice km 75-81
Relativně kratší úsek, avšak s vysokou variabilitou půdních podmínek. Opět převažují
kambizemě, ale ve varietě kyselé. Významným výskytem kambizemí modálních a doplňujícím
výskytem fluvizemí je průměrný potenciál celého úseku mírně nadprůměrný.
půdní typ
Fluvizem glejová
Glej modální
Kambizem modální
EVERNIA s.r.o.
délka (m)
435,1
30
4
256,2
18
2
1655,3
29
4
4241,2
24
3
Strana 97
půdní typ
Veké vodní plochy
délka (m)
30,0
23
3
163,3
0
6781,1
24,80
Koberovice – Humpolec km 81-90
Úsek v rozmezí km 81 – 141, kde se vyskytují půdy s nízkým přirozeným potenciálem. To je
dáno převahou kambizemí kyselých a hydromorfních a semihydromorfních půd převážně na
lesních půdách ve vyšších polohách.
půdní typ
Glej modální
délka (m)
1234,2
18
2
6954,4
819,8
9008,4
24
23
23,09
3
3
Humpolec – Větrný Jeníkov km 90-104
půdní typ
Glej modální
Kambizem dystrická
délka (m)
2017,4
18
2
7441,8
23
3
3350,8
360,3
13170,3
24
23
22,49
3
3
Větrný Jeníkov – Jihlava km 104-112
Úsek v rozmezí km 81 – 141, kde se vyskytují půdy s nízkým přirozeným potenciálem. Převažuje
kambizem dystrická a pseudoglej modální, převážně na lesních půdách.
půdní typ
Kambizem dystrická
délka (m)
7061,1
23
3
1704,9
23
3
8765,9
23,00
Jihlava – Velký Beranov km 112-119
Strana 98
EVERNIA s.r.o.
půdní typ
Glej modální
délka (m)
1082,5
18
2
2484,3
2900,9
6467,8
24
23
22,55
3
3
Velký Beranov – Měřín km 119-134
půdní typ
Glej modální
délka (m)
2215,2
18
2
9222,9
3207,2
14645,3
24
23
22,87
3
3
Měřín – Velké Meziříčí západ km 134-141
půdní typ
Glej modální
délka (m)
1158,2
Kambizem pseudoglejová varieta kyselá
Luvizem modální
přirozený potenciál půdy (body)
18
896,3
2675,1
190,4
2243,6
7163,7
stupeň potenciálu
2
24
23
23
23
22,32
3
3
3
3
Velké Meziříčí západ – Velké Meziříčí východ km 141-146
Přirozený potenciál půd je v tomto úseku průměrný, mírně vyšší než v sérii předchozích úseků
procházejících přes vysočinu. Stupeň potenciálu 3 je dán převažujícím půdním typem kambizemě
modální, v kyselé varietě.
půdní typ
Fluvizem glejová
EVERNIA s.r.o.
délka (m)
461,2
30
4
5438,6
5899,8
24
24,47
3
Strana 99
Velké Meziříčí východ – Lhotka km 146-153
Zcela převažující kambizem modální v kyselé varietě určuje průměrný přirozený potenciál půd
v tomto úseku.
půdní typ
Glej modální
délka (m)
677,7
18
2
6577,5
24
3
7255,2
23,44
Lhotka – Velká Bítěš km 153-162
Úsek je přibližně rovnoměrně rozdělen mezi kambizemě modální, v. kyselá a pseudogleje
modální s podobnou bodovou hodnotou přirozeného potenciálu. Stupeň přirozeného potenciálu
řadí půdy ke kvalitativně průměrným.
půdní typ
délka (m)
4198,0
24
3
4842,8
23
3
9040,8
23,40
Velká Bítěš – Devět Křížů km 162-168
Zcela převažující kambizem modální v kyselé varietě určuje průměrný přirozený potenciál půd
v tomto úseku.
půdní typ
Kambizem modální
délka (m)
645,2
29
4
4189,6
24
3
529,0
23
3
5363,8
24,50
Devět Křížů – Ostrovačice km 168-178
Přirozený potenciál půd v tomto úseku je vyšší než v předchozích úsecích. Je určen významným
zastoupením kvalitních půd typu hnědozemí, při převažujícím zastoupení kambizemí modálních.
Stupeň přirozeného potenciálu půd je 4, což je hodnota nadprůměrná.
půdní typ
Hnědozem modální
Kambizem modální
Luvizem modální
Strana 100
délka (m)
2978,4
31
4
6892,7
29
4
517,6
23
3
10388,6
29,27
EVERNIA s.r.o.
Ostrovačice - Kývalka km 178-182
Relativně krátký úsek, avšak s nejkvalitnějšími půdami z celé hodnocené trasy. Je to dáno
významným zastoupení černozemí a hnědozemí, které mají vysoký přirozený potenciál.
V průměru jsou půdy v tomto úseku řazeny do stupně potenciálu 5, což jsou půdy vysoké,
nadprůměrné kvality.
půdní typ
Černozem Hnědozemní
Fluvizem glejová
Hnědozem modální
délka (m)
1090,5
34
5
249,1
30
4
1404,5
31
4
2744,1
32,10
Porovnání hodnot přirozeného funkčního potenciálu půd v jednotlivých úsecích posuzované trasy
je na obrázku 11. Současně jsou znázorněny stupně 1 - 5
Obrázek 11: Přirozený funkční potenciál půd
stupeň
přirozeného
potenciálu
půd
Přirozený fumkční potenciál půd - vážený aritmetický průměr bodové hodnoty pro
hodnocené úseky
33,00
5
31,00
29,00
4
27,00
25,00
3
23,00
21,00
2
19,00
17,00
1
15,00
1
3
9
1
4
4
8
8
9
6
2
0
6
4
2
1
5
2
6
9
-2 -3 -4 -4 -5 -6 -7 -8 -9 10 11 11 13 14 14 15 16 16 17 18
21 29 34 41 49 56 66 75 81 90- 04- 12- 19- 34- 41- 46- 53- 62- 68- 78km km km km km t km km km km km m 1 m 1 m 1 m 1 m 1 m 1 m 1 m 1 m 1 m 1
k
c
v
e
ic de no áře tice oke řice vice ole ov a k v k ín k d k d k a k š k ů k e k a k
n
e
o
p ník lav no ěř
tk ítě říž čic
lk
ř
er Ps ou L Ho ro
pa ho
t
t
d
m
e
s
–
S
z
–
Š
e
ra M z á výc Lho á B t K va ýva
–
ih
b
u
– íčí
o
H ý J – J Be
vě – O k – ov e – tice et Ko
ě
K
.
–
lk
v
tr
H
v
– ice de tern sář ou Lok e – ce – ětrn ov lký no ziř . M od Ve De Os ce
e
e Š
i
h
e
i
e
a
k
V
S
–
n
ř
P
c
–
V
–
í
r
č
c
c
t
v
i
M –
V e
ý
a
a
š
–
ů
vi
do Os
o ř ro
en
H be lec ý J a – ý B elké pad íčí v otk ítě říž trov
šo ěz
B tK s
v
k
h
o
l
ř
n
o
á
i
iro Hv
a
V
L
K
p ětr ihl Ve –
O
ká ě
M
. z ez
J
el ev
um V
ín é M é M
V
ř
D
H
ě
M elk elk
V
V
Stručná charakteristika vyskytujících se půdních typů
Černozem - CE
Černozemě se vytvořily v nejteplejších a nejsušších částech našeho území, v rovinném a mírně zvlněném terénu v
nadmořských výškách přibližně do 320 m. Půdotvorným substrátem jsou ve většině případů spraše, v menší míře
slinité sedimenty nebo písčité sedimenty. Geneze černozemí je dána specifickou humifikací velmi kvalitní výchozí
EVERNIA s.r.o.
Strana 101
organické hmoty (stepní společenstvo), která je charakteristická akumulací humínových sloučenin vázaných na
bazické dvojmocné kationty (Ca, Mg).
Jsou to půdy hluboké až velmi hluboké se středně hlubokou až hlubokou ornicí tmavě hnědé až černé barvy s
příznivou drobtovitou strukturou. Textura je u černozemě typické hlinitá, u jiných subtypů může být těžší (černozem
pelická) nebo lehčí, až písčitá (černozem arenická).
Tmavý humusový horizont Ac zasahuje do hloubky až 70 cm, někdy i více, dále je méně mocný přechodový horizont
AC a pod ním je plavě zbarvený půdotvorný substrát, obvykle spraš s četnými pseudomyceliemi a výkvěty uhličitanu
vápenatého.
Černozemě jsou agronomicky velmi příznivé půdy. Obsah humusu kolísá od 2 do 3% s velmi příznivou kvalitou
(převaha vázaných huminosložek nad volnými huminosložkami, volné fulvokyseliny téměř chybí). Fyzikální
vlastnosti jsou příznivé, pouze v suchých letech mohou trpět nedostatkem vláhy. Mají dostatek živin a jsou dobře
biologicky oživené.
Fluvizem - FL (nivní půda)
Fluvizemě jsou recentní půdy bez výrazné stratigrafie půdního profilu, které vznikaly na plochách pravidelně
podléhajících záplavám. Proto je jejich výskyt omezen na bezprostřední blízkost vodních toků. Vznikají ještě v
dnešní době - takovéto půdy ještě neukončily svůj vývoj. Některé fluvizemě mohou být zaplavovány nepravidelně,
jednou za několik let nebo nejsou zaplavovány vůbec. Na takovýchto lokalitách postupně dochází k přechodu k
jiným půdním typům nebo subtypům, často je možno zde nalézt např. fluvizem kambickou.
Rozdílný charakter usazenin výrazně ovlivňuje jednak chemismus, ale také mechanické složení a fyzikální vlastnosti.
Vyznačují se neostře diferencovaným půdním profilem, pokud do něj nezasahuje glejový proces. Glejový proces se
uplatňuje při vyšší hladině podzemní vody, mění tak charakter půdních vlastností i jejich úrodnost.
Půdní profily nivních půd jsou obvykle velmi hluboké. Ornice je středně hluboká, šedohnědé barvy, různé textury
(podle substrátu) a většinou porušené drobtovité struktury. Postupně přechází do slabě prohumózněného substrátu,
někdy slabě vápnitého. Pro obsah humusu v ornici jsou typické hodnoty mezi 1,9 a 2,2 %. Půdní reakce je většinou
neutrální v celém profilu a sorpční komplex je nasycen nebo plně nasycen. Agronomická hodnota spočívá ve
skutečnosti, že mají velmi příznivý vodní režim a jsou půdami vhodnými pro blízkost zdrojů vody pro závlahy
(zelinářské polohy). Obecně jsou dobře obdělávatelné, k výraznému zhoršení dochází procesy glejovými.
Glejová půda, Glej – GL
Gleje jsou typické azonální půdy, rozšířené po celém území republiky. Jsou vázány převážně na nivy vodních toků,
terénní deprese a prameniště. Substrátem jsou hlavně nivní uloženiny (způsobují často vrstevnatý profil) a deluviální
sedimenty. Zrnitostně jsou velmi variabilní, od písčitých (arenických) až po těžké, jílovité půdy.
Rozhodujícím půdotvorným procesem je glejový pochod, tvorba redukčního Gr horizontu. Nad tímto horizontem je
většinou oxidoredukční horizont Gor, ve kterém dochází při kolísání hladiny podzemní vody střídavě k oxidačním a
redukčním pochodům a k vyloučení reoxidovaného železa a manganu ve formě rezivých novotvarů. Gor horizont
někdy chybí a nad redukčním horizontem se nachází přímo ochrický nebo melanický A horizont s rezavými
skvrnami (Alg, Aog).
Redukční horizont má typickou modrozelenou nebo šedozelenou barvu, která je daná sloučeninami dvojmocného
železa s alumnosilikáty (barva zelená), fosforem (barva modrá) a sírou (barva tmavě šedá).
Glejové půdy mají v důsledku nepříznivých fyzikálních vlastností nízkou agronomickou hodnotu.
Hnědozem - HN
Hnědozemě jsou půdy ze skupiny půd ilimerických, kde se ve větší nebo menší míře projevuje proces
eluviace. Geneze probíhá v podmínkách vlhčího klimatu od nadmořských výšek cca 200 m. Půdotvorným substrátem
jsou převážně spraše, sprašové hlíny a svahoviny, především z karbonátových materiálů..
Vývoj hnědozemí probíhal procesem mírné illimerizace, t.j. mírným procesem posunu koloidů (s převahou jílových
částic). Tento proces probíhal v chladnějších a vlhčích podmínkách pod smíšenými nebo listnatými lesy. Vzniká tak
vyplavovaný (ochuzený) horizont Al nebo Ao ( u orné půdy je to ornice), pod ním přechodový horizont AB. Hlouběji
pak vzniká iluviovaný (obohacený) horizont Bt, který je u hnědozemí na spraši mírně narezavělý neboť spolu s
půdními koloidy se zde usazují i oxidy železa a hliníku. Tento horizont je charakteristický tím, že v něm lze
identifikovat záteky orientovaného jílu v půdních pórech (agrilany). Pod iluviálním horizontem se nachází přechodný
horizont s půdotvorným substrátem. Vlastní půdotvorný substrát je většinou světlejší, plavé, barvy, jedná-li se o
spraš, pak obsahuje značné množství pseudomycelií a cicvárů - vyplavených a vysrážených uhličitanů.
Strana 102
EVERNIA s.r.o.
Hnědozemě jsou obvykle hluboké až velmi hluboké půdy, ornice jsou středně hluboké. Zrnitostní složení v ornici má
charakter písčitohlinitý až hlinitý, případně až jílovitohlinitý. V iluviálním horizontu je obvykle textura hlinitá až
jílovitohlinitá.
Hnědozemě jsou mírně až středně humózní půdy, obsah humusu v ornici je obvykle v rozpětí 1,5 - 2,5 %, humus je
ale nižší kvality než u černozemí.
Hnědozemě patří k nejlepším obilnářským půdám, s vysokou agronomickou hodnotou.
Kambizem - KA (hnědá půda)
Jsou nejrozšířenějším půdním typem v ČR. Typický je proces hnědnutí - zvětrávání a metamorfóza půdního
materiálu in situ. Dochází k uvolňování železa z primárních minerálů a k tvorbě sekundárních jílových minerálů,
avšak bez jejich translokace. Tak se vytváří pro kambizemě typický horizont Bv. Intenzita zvětrávání závisí na
mineralogickém složení substrátu a hydrotermických podmínkách půdního prostředí. Při procesu hnědnutí se
uvolňují dvojmocné kationty a jsou vyluhovány do nižších vrstev.
Kvalita půd a základní fyzikální, chemické a biologické vlastnosti jsou velmi rozdílné, v závislosti na substrátu.
Kambizemě mají nejvíce subtypů, často charakterizujících přechodové formy k dalším půdním typům. Nejčastěji se
vyskytují v subtypu modální, dystrická a oglejená.
Luvizem – LU
Půdy s eluviálním luvickým El-horizontem, pod humusovým Ah-horizontem nebo Ap-horizontem. Vyskytují se
zejména v nížinných a pahorkatinných oblastech. Vytvořily se hlavně na sprašových materiálech (spraš, sprašová
hlína, jemné váté písky), ale v podnebí poněkud humidnějším než u hnědozemí (550 – 900 mm). Původním
společenstvem byl listnatý les (tvořený hlavně dubem, bukem, habrem, lípou).
Hlavním půdotvorným procesem je illimerizace. Horizont Bt mívá v důsledku illimerizace až třikrát více jílu než Elhorizont (koeficient texturní diferenciace B-horizontu > 2,2). Je málo propustný pro vodu a proto v půdě často
vzniká oglejení. V Bt-horizontu jsou na plochách strukturních agregátů matně lesklé povlaky koloidů. Eluviální El
horizont je až několik decimetrů mocný, je charakteristický svým vybělením a lístkovitou strukturou. Iluviální Bt
horizont má většinou prizmatickou strukturu, často se známkami oglejení, zasahujícími až do El horizontu (rezavé a
černé bročky).
Jsou to půdy kyselé až mírně kyselé (pHH2O je 4,5 - 6). Luvický El-horizont bývá žlutavě až plavě zbarvený, je
světlejší než Bt-horizont pod ním ležící. Luvizemě jsou dobře zásobeny živinami, hůře vodou (sušší oblasti). Mají
méně příznivé fyzikální vlastnosti (jsou uléhavé). Vyskytují se v rovinatých terénech, na plochých úpatích svahů
apod., nejvýše do 600 m n. m.
Pseudoglej- PG
Pseudogleje jsou půdy s mramorovaným pseudoglejovým Bm-horizontem, který se vyvinul následkem přítomnosti
vrstvy se sníženou drenážní schopností. Leží pod ochrickým Ao-horizontem, případně (a to nejčastěji) pod
eluviálním En-horizontem. Vzniká pseudoglejovým půdotvorným procesem, pro který je charakteristické střídání
silného provlhčení a vysychání v horní části půdy vlivem zasakující srážkové vody, která se zadržuje na níže ležící
nepropustné vrstvě nebo horizontu.
Mramorový Bm-horizont je při dostatečném stupni vývoje charakteristický střídáním světlých, rezivých a hnědých
partií. Pestrobarevnost je výsledkem procesu mobilizace Fe a Mn, jejich redukce při převlhčení a oxidace při
vysušení. U pseudoglejů (hlavně v nižších polohách) převažují během roku sušší půdní stavy. Proschnutí půdy bývá
spojeno s jejím zatvrdnutím (zvláště ve svrchní části). Pseudogleje se vyskytují na rovinách, plošinách, mírně
skloněných úpatích svahů, v plochých úžlabinách a pokleslinách terénu.
C.II.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa
Do širšího zájmového území zasahují lesy tří přírodních lesních oblastí a to Středočeská
pahorkatina, Českomoravská vrchovina a Předhoří Českomoravské pahorkatiny. Podél stávající
dálnice D1 se vyskytují jak roztroušené drobné lesíky, tak větší lesní komplexy.
Vlastní realizace rozšíření dálnice D1 na šestipruh bude zasahovat do lesních porostů, které jsou
v těsné blízkosti stávající dálnice D1. Přehled těchto lesních porostů srovnaných dle kilometráže
uvádí následující tabulka. U každého dotčeného porostu jsou uvedeny zastoupené lesní typy.
EVERNIA s.r.o.
Strana 103
Názvy jednotlivých souborů lesních typů, které se v území vyskytují jsou pak uvedeny v tabulce
č. 66.
Tabulka 64: Dotčené lesní porosty
úsek D1
001
km
23
26
charakteristika
Menší lesní porosty po obou stranách
D1
Menší lesní porosty po obou stranách
dálnice D1
Lesní komplex po obou stranách D1
28
29
30
31-32
Okraj lesního komplexu
Okraj malého lesního porostu
33,5
35
38,5-40
42
43-44
Lesní porost menšího rozsahu
45-48
Okraj lesního komplexu, který postupně
přechází na obě strany dálnice D1
50-51
53
56
57,5-58
Menší lesní komplexy
60,5-64
Lesní komplex v okolí vodní nádrže
Želivka
007
68-72,7
008
74
76-78
81-82
Lesní komplex v okolí vodní nádrže
Želivka
Drobné lesní porosty
009
84
101
86-87
88
91-96
102
107,3-112
24
002
003
004
005
006
Lesní komplex za Humpolcem po obou
stranách D1
98
Menší lesní komplex
100
101
101,5-105,5 Lesní komplex po obou stranách D1
112,2-113,3 Menší lesní komplexy po obou stranách
D1
Strana 104
Dotčené lesní typy
2C2, 3K3, 2S2
2S9, 2D2, 3S8, 1J1 (les ochranný), 3S1,
3S2, 2C1
2C2, 3S1, 3K3, 2C1, 4O1, 3S2, 2K3,
2S2, 2D2, 2S9
3D7, 2S2, 3S1, 2B1
2N1
2S2
3V1, 3K3, 3L1, 2C2, 3D7, 3S1, 3B2,
3S2, 3B3
3S1
3S8, 3V1, 3K6
2S2, 3S2, 3S9, 3D8, 3H1, 3S1, 3L1,
3K3
3L1, 3S1, 2S2
3J9 (les ochranný), 3B3, 3B2, 3D8, 3S9,
3S3
3S1, 2C1, 1Z1 (les ochranný), 3D8,
3S2, 3K6, 3S9, 3B2, 1J1 (les ochranný),
3V5, 4O1, 4O2, 3L1
4P1, 4O4, 3K3, 3K5, 4Q1, 3D7, 3S3
3S9, 3L1, 3S2, 2C2, 2B1
3S2, 3D7
4O1, 4G1, 3H1, 4O2, 4O4, 3S2, 3U1,
3K6
3K1, 3S8, 3S1, 3V2, 4H1, 3J9 (les
ochranný), 3D8, 3K5, 0Z2 (les
ochranný), 0C3 (les ochranný), 3Y1 (les
ochranný), 4P1, 4V2, 4O1
4S1, 4K2, 5V2, 5H1, 5O6, 5K2, 5V7,
5I1, 5P1, 3L1, 5Q6, 5P3
4K2, 4K6, 4S1, 4S8, 4S9
4S1, 3V2, 4K6, 4S8, 4K1, 3S9, 3S8,
3K9, 3K1, 3N2, 3A5, 4S7
4S9, 3K9, 3V2, 4K1, 3S9, 4K6, 4S1,
4K9
5K6, 5S1, 5S8, 5S6, 3L2, 5K6, 4K1,
5N4
5K8, 5K1, 5S1, 5K6
5S8, 5V7, 5H1, 5S1
5S1, 5K1, 5N4, 5P3, 5V7, 5K7, 5K8,
5S8, 5I1, 5N1, 5K6
5S1, 5K1, 5N1
5S1, 5V7, 5K6, 5K8
5S1, 5K2, 5V1
5V7, 5S1, 5K1, 5K6, 6P2, 5I1, 5S3,
5K2
5S3, 5O1, 5B1, 5V1, 5V7, 5B6, 5H3,
5A6, 5V9, 5D5, 5L5
5H1, 5H3, 6O1, 6P2, 6P1, 5O1
EVERNIA s.r.o.
úsek D1
103
104
105
106
107
108
109
110
km
114
117-120,2
charakteristika
Dotčené lesní typy
6P1, 6O1, 6P2, 5L5, 5O1
6P2, 6O1, 6G4, 6P1, 5L5, 5I1, 5S3,
1T9, 6G1, 5B1
121,5-124
5I1, 6P1, 6G4, 5B1, 5K2, 5S3, 5V1,
6O1, 5H3
127-129,5
5S3, 6P1, 6O1, 5B1, 5B6, 5V1, 1T9,
6G1
132,7
Okraj drobného lesního porostu
4S3
135,1
4K2
137
4S3
142-147
Drobné lesní porosty v okolí Velkého 4K2, 4K5, 4S9, 3K4, 4S3, 4S6, 4S2,
4S1
Meziříčí
148-149
3K4, 4K9, 4D4, 4S9, 4S1, 4D5, 4K2
152-154
Lesní komplexy za Jabloňovem
4K9, 4S1, 4K2, 3K9, 3K4, 4D4, 4D5,
4B1, 4K5
156
4S2, 4B6, 4K2
159
4K2
160,8
4O1
164,2-171,2 Lesní komplex po obou stranách D1
4K2, 4B1, 4H1, 4S1, 4G1, 4S2, 4O1,
4D5, 3L0, 4B6, 4I1, 4D4, 4H3
174-176
3L3, 3K3, 4D4, 3L0, 3H5, 3H1, 3K6,
3D8, 3H2
181-183
2L1, 2B2, 1K1, 2S6, 2B1, 2S4, 2K3,
3B5, 3H2
Tabulka 65: Názvy zastoupených souborů lesních typů
STL
0C
2C
2L
3L
5L
1K
2K
3K
4K
5K
2S
3S
4S
5S
2D
3D
4D
5D
1J
3J
4O
5O
6O
2B
3B
4B
Název souboru lesních typů
Hadcový bor
Vysýchavá buková doubrava
Potoční luh
Jasanová olšina
Montánní jasanová olšina
Kyselá doubrava
Kyselá buková doubrava
Kyselá dubová bučina
Kyselá bučina
Kyselá jedlová bučina
Svěží buková doubrava
Svěží dubová bučina
Svěží bučina
Svěží jedlová bučina
Obohacená buková doubrava
Obohacená dubová bučina
Obohacená bučina
Obohacená jedlová bučina
Habrová javořina
Lipová javořina
Svěží dubová jedlina
Svěží (buková) jedlina
Svěží smrková jedlina
Bohatá buková doubrava
Bohatá dubová bučina
Bohatá bučina
EVERNIA s.r.o.
STL
5B
2N
3N
5N
3V
4V
5V
3H
4H
5H
0Z
1Z
4P
5P
6P
4Q
5Q
4G
6G
3Y
4I
5I
3A
5A
1T
Název souboru lesních typů
Bohatá jedlová bučina
Kamenitá kyselá buková doubrava
Kamenitá kyselá dubová bučina
Kamenitá kyselá jedlová bučina
Vlhká dubová bučina
Vlhká bučina
Vlhká jedlová bučina
Hlinitá dubová bučina
Hlinitá bučina
Hlinitá jedlová bučina
Reliktní bor
Zakrslá doubrava
Kyselá dubová jedlina
Kyselá jedlina
Kyselá smrková jedlina
Chudá dubová jedlina
Chudá jedlina
Podmáčená dubová jedlina
Podmáčená smrková jedlina
Skeletová dubová bučina
Uléhavá kyselá bučina
Uléhavá kyselá jedlová bučina
Lipodubová bučina
Klenová bučina
Březová olšina
Strana 105
Tabulka 66: Soubory lesních typů v přímém kontaktu s trasou dálnice D1
STL
Rozšíření
Podloží
0C
Hadcový
bor
ostrůvkovitě v členitých
pahorkatinách až
vrchovinách
hadce
2C
Vysýchavá
buková
doubrava
v pahorkatinách převážně
na slunných svazích
různých sklonů, na
hřebenech, někdy i na
zvlněných plošinách
3L
Jasanová
olšina
v úzkých údolních nivách
v pahorkatinách až
vrchovinách
v nadmořských výškách
250 –600 m
v nízkých polohách na
plošinách a táhlých
svazích, v pahorkatinách
na teplých svazích v nadm.
výškách 300 – 450 m
svahy pahorkatin, hřbety,
plošiny v nadmořských
výškách 350-500 m n.m.
ruly,
granodiority,
břidlice, čediče,
znělce,
amfibolity,
opuky, slíny,
vápence
štěrkopísky
překryté
aluviálními
sedimenty
2K Kyselá
buková
doubrava
3K Kyselá
dubová
bučina
4K Kyselá
bučina
členité pahorkatiny a nižší
vrchoviny v nadm.
výškách 450-600 m
5K Kyselá
jedlová
bučina
svahy, hřbety a zvlněné
plošiny na vrchovinách
v nadm. výškách 500-700
(750) m
2S Svěží
buková
v plochých pahorkatinách
v nadm. výškách 400-450
EVERNIA s.r.o.
kyselé horniny
Půdy
v horních částech svahu mělčí, sušší a
kamenitější, ve spodních částech svahů a
na plošinách hlubší, hlinité až
jílovitohlinité se sklonem k oglejení
oligo- až mezotrofní kambizem,
kambizem rankerová, karbonátová,
pararendzina, rendzina
středně hluboké shora vlhké, silně
humózní, dospod mokré až zbahnělé,
půdním typem je oglejená fluvizem
kambická nebo glejová, kambický glej
hlinitopísčité, štěrkovité, středně hluboké,
mírně vlhké až vysýchavé, půdním typem
je kambizem oligotrofní, někdy
podzolovaná nebo arenická
Přirozená skladba
převaha borovice
s příměsí jedle,
dubu, smrku
dub, buk, habr
olše, jasan, smrk,
mléč, jilm a dub
převládá dub, buk
je menší vitality
v příměsi habr,
borovice, bříza a
jeřáb
chudší a kyselejší středně hluboké až hluboké, hlinitopísčité převaha buku
až písčitohlinité, často štěrkovité, čerstvě s příměsí jedle a
substráty na
až mírně vlhké, oligotrofní typická
různých
dubu
kambizem, někdy podzolovaná
horninách
na kyselejších a
středně hluboké až hluboké, hlinitopísčité převaha buku,
slabě se uplatňuje
chudších
až písčitohlinité, slabě až středně
horninách
skeletovité, půdním typem je kambizem
dub a jedle
oligotrofní někdy podzolovaná
na kyselých
horninách
až písčitohlinité, slabě až středně
s proměnlivou
skeletovité, půdním typem je kambizem
příměsí jedle a se
typická oligotrofní někdy podzolovaná
slabou příměsí
smrku
středně hluboké až hluboké, hlinitopísčité převládá dub nad
různé substráty
někdy s překryvy až písčité, slabě štěrkovité až štěrkovité,
bukem, v příměsi
Ohrožení
Funkce lesa
porostu
borovice sněhem účelová
v exponovaných
lokalitách i
suchem
hospodářská
eroze půdy,
v mládí přísušky
produkce
podprůměrn
á
mírně
podprůměrn
á
nebezpečí
zbahnění a
mrazových
kotlin, zarůstání
buření
porosty často
trpí přísušky
hospodářská
s vodohospo
dářským
významem
slabě buřeň a
sucho, sklon k
degradaci
hospodářská
průměrná
nepatrné
hospodářská
průměrná
snížení produkce hospodářská
v opakovaných
smrkových
monokulturách
průměrná
hospodářská
průměrná
nepatrné, půdy
slabě až středně
průměrná
až
nadprůměrn
á
půdoochrann podprůměrn
á
á
Strana 106
STL
Rozšíření
Podloží
doubrava
m
sprašových hlín
3S Svěží
dubová
bučina
pahorkatiny
300-500 m n.m.
minerálně slabší
substráty se
slabými překryvy
hlín
4S Svěží
bučina
vyšší pahorkatiny až
ploché vrchoviny
(400) 450 - 600 m n.m.
minerálně slabší
substráty se
slabými překryvy
hlín
vrchoviny na svazích,
plochých hřbetech i
zvlněných plošinách
v nadm. výškách (450) 500
– 700 (850) m
roviny na okrajích nížin a
3D
Obohacená pahorkatiny na mírných
svazích v nadm. výškách
dubová
300-500 m
bučina
5S Svěží
jedlová
bučina
4O Svěží
dubová
jedlina
vyšší pahorkatiny
350-550 m n.m.
6O Svěží
smrková
jedlina
vrchoviny a nižší části
hornatin v nadm. výškách
(550) 600 - 850 m
2B Bohatá
buková
doubrava
pahorkatiny
250-400 m n.m.
3B Bohatá
EVERNIA s.r.o.
pahorkatiny
horniny, které
dávají vzniknout
kyselejším půdám
sprašové nebo
polygenetické
hlíny až hlinitě
zvětrávající
horniny
hluboké jílovité
sedimenty
různého původu,
koluviální
sedimenty na
různých
horninách
koluviální
sedimenty na
kyselejších
horninách
živinami bohatší
substráty různého
původu, s příměsí
sprašové hlíny
bohatší substráty
Půdy
Přirozená skladba
Ohrožení
porostu
půdním typem je kambizem mezotrofní
se vyskytuje habr a zbuřeňují
někdy přechod ke kambizemi ligotrofní
lípa
mírně vítr a sníh
až písčitohlinité, slabě štěrkovité až
přimíšen dub a
štěrkovité, čerstvě vlhké, kambizem
jedle, ojediněle
typická mezotrofní, někdy s přechody k
habr
oligotrofní
zanedbatelné,
až písčitohlinité, slabě štěrkovité až
přimíšena jedle,
smrk někdy trpí
štěrkovité, čerstvě vlhké, kambizem
červenou
dub
typická mezotrofní, někdy s přechody k
hnilobou
oligotrofní
porosty
buk a jedle jsou
hluboké, hlinitopísčité až písčitohlinité,
dosti vyvážené,
slabě štěrkovité až štěrkovité, půdním
ohroženy větrem
v příměsi klen,
a sněhem, smrk
typem je kambizem typická mezotrofní,
zřídka červenou
smrk a lípa
někdy s přechody k oligotrofní
hnilobou
písčitohlinité až jílovitohlinité, s malým
buk, lípa a dub,
buřeň, vítr a
množstvím skeletu, hluboké, vespod
vtroušený javor,
červená hniloba
někdy ulehlé, půdním typem je hnědozem jedle a habr
typická, mezotrofní až eutrofní
kambizem, někdy oglejená
přechodné
hluboké až velmi hluboké, písčitohlinité, převaha jedle s
zamokření, vítr,
dubem, přimíšen
hlinité až jílovitohlinité, dospod ulehlé a
buk, průnik osiky buřeň
pro vodu špatně propustné, střídavě
čerstvě vlhké až vlhké, v létě slabě
vysychavé, půdním typem je pseudoglej
kambický nebo typický, kambizem
pseudoglejová
hluboké až velmi hluboké, písčitohlinité
převaha jedle se
větrem, sněhem,
zamokřením a
až jílovitohlinité, dospod ulehlé, pro vodu smrkem a bukem
travnatou buření
propustné, půdním typem je kambizem
pseudoglejová až pseudoglej kambický
středně hluboké až hluboké, písčitohlinité převaha jedle,
vysýchání,
až hlinité, shora kypré, mírně vlhké,
přimíšen buk,
středně buřeň
půdním typem je mezotrofní až eutrofní
průnik dubu a lípy
kambizem
hluboké nebo středně hluboké,
převládá vitální
buřeň, smrk
Funkce lesa
hospodářská
produkce
průměrná
hospodářská, mírně
nadprůměrn
ekologická
á
hospodářská
nadprůměrn
á
hospodářská
nadprůměrn
á
hospodářská
nadprůměrn
á
hospodářská, nadprůměrn
desukční
á
hospodářská
mírně
nadprůměrn
á
Strana 107
STL
Rozšíření
Podloží
Půdy
Přirozená skladba
různého
geol.původu,
někdy s příměsí
sprašové hlíny
různé minerálně
bohatší horniny
hlinitopísčité až hlinité, kypré, mírně
vlhké, půdním typem je mezotrofní nebo
eutrofní kambizem na slínech, opukách a
pararendzinách
hluboké až středně hluboké, písčitohlinité
až hlinité, slabě štěrkovité, kypré, půdním
typem je mezotrofní kambizem někdy
eutrofní kambizem
buk, přimíšen je
dub zimní s jedlí,
v podúrovni habr,
vtroušen javor, lípa
převládá buk nad
jedlí, málo byl
přimíšen klen,
někde pronikl i
smrk
převaha dubu
s příměsí buku,
lípy, habru,
borovice, břízy
buk, dub, jedle
s příměsí javoru
dubová
bučina
300-500 m n.m.
5B Bohatá
jedlová
bučina
vrchoviny až
ploché hornatiny
(450) 500-750 (800) m n.m
2N Kamen.
kyselá
buková
doubrava
3V Vlhká
dubová
bučina
nižší pahorkatiny na
svazích a na hřebenech
chudé kyselé
podloží
hlinitopísčité, často skeletovité s kameny
na povrchu, půdním typem je kambizem
rankerová a kambický ranker
pahorkatiny
300-500 m n.m.
svahová a
podsvahová
koluvia na spíše
bohatších
horninách
5V Vlhká
jedlová
bučina
vrchoviny v nadmořských
výškách (450) 500-700 m
n.m.
koluviální
svahové a
podsvahové
sedimenty na
různých
horninách
sprašové a
polygen. hlíny a
hlinitě horniny
karpatského flyše
svahové a
podsvahové
koluviální
překryvy,
polygen.hlíny
kyselé, těžko
zvětrávající
hluboké, slabě skeletovité, hlinitopísčité
až hlinité, stále čerstvě vlhké až vlhké,
půdními typy jsou od trvale čerstvě
vlhkých mezotrofních a eutrofních
kambizemí po kambizemě oglejené až
pseudoglejové. V blízkosti vodních toků i
glej kambický či pseudoglejový
hluboké, slabě štěrkovité, hlinitopísčité až
hlinité, vlhké, půdním typem je mezotofní
zřídka eutrofní kambizem, oglejená až
pseudoglejová kambizem
3H Hlinitá pahorkatiny
dubová
300-500 m n.m.
bučina
5H Hlinitá vyšší části pahorkatin a
jedlová
výškách 450-600 m n.m
bučina
0Z
Reliktní
extrémní stanoviště skal,
skalních hřebenů,
EVERNIA s.r.o.
hlinité až jílovitohlinité bez skeletu,
hluboké nebo velmi hluboké, vlhké, v létě
vysýchavé, půdním typem je luvizem
typická a kambická, někdy oglejená
hluboké s malým množstvím skeletu,
písčitohlinité až jílovitohlinité, vlhké,
půdním typem je luvizem, kambizem
luvická nebo mezotrofní, často oglejené
varianty
mělké litozemě, rankery litické až
podzolové, regozemě psefitické, mělká
Ohrožení
porostu
ohrožen
červenou
hnilobou
Funkce lesa
infiltrační
produkce
á
buřeň, sněhem,
smrkové porosty infiltrační
á
větrem,
červenou
hnilobou a
václavkou
vysychání, eroze hospodářská, podprůměrn
protierozní
á
vítr, hniloba,
buřeň, pomístné
zamokření
infiltrační i
á
desukční
kromě buku se
silně uplatňuje
jedle, přimíšen je
klen, jilm, někdy
jasan
vítr, hniloba,
pomístné
zamokření
hospodářská
nadprůměrn
á
buk, v příměsi dub,
v podúrovni habr,
vtroušeny javor,
jasan a jedle
převládá buk, dále
je zastoupena
jedle, místy smrk
smrk ohrožen
větrem a
červenou
hnilobou, buřeň
smrk ohrožen
větrem, buřeň
hospodářská
nadprůměrn
á
borovice, v příměsi nedostatek
pak bříza, dub, ve vláhy, vítr
infiltrační
á
účelová,
protierozní
nepatrná
Strana 108
STL
bor
1J
Habrová
javořina
Rozšíření
skalnatých svahů,
kamenitých sutí
drobné plochy na suťových
svazích v teplých částech
pahorkatin v nadm. výšce
do 450 m
4P Kyselá
dubová
jedlina
vyšší části pahorkatin a
pánví v nadmořských
5P Kyselá
jedlina
6P Kyselá
smrková
jedlina
vrchoviny a nižší části
hornatin v nadmořských
výškách (550) 600-850 m
n.m.
5Q Chudá
jedlina
vyšší pahorkatiny a
4G
Podmáčen
á dubová
jedlina
v pánvích a pahorkatinách
400-550 m n.m.
6G
Podmáčen
á smrková
jedli
ve vrchovinách v nadm.
EVERNIA s.r.o.
Podloží
Půdy
horniny
písčitá až hlinitopísčitá půda, suchá až
vyprahlá.
živinami bohatší středně hluboké až mělké, kamenité až
horniny (čediče, balvanité s humózní hlinitopísčitou
znělce, břidlice,
výplní, půdním typem je ranker typický
opuky, vápence
nasycený, kambický nebo litický,
aj.)
rendzina nebo pararendzina
kyselé, živinami chudší, hluboké,
pleistocenní
hlinité sedimenty písčitohlinité někdy s kameny nebo
a jílovitě
oblázky, půdním typem je pseudoglej
zvětrávající
typický luvický nebo kambický,
kambizem pseudoglejová
horniny
překryvy
hluboké, písčitohlinité až jílovitohlinité,
špatně provzdušněné, středně vlhké až
podsvahových
koluv.sedimentů vlhké, půdním typem je pseudoglej
a polygen. hlín
typický nebo kambický, kambizem
pseudoglejová
podsvahové
hluboké, písčitohlinité až jílovitohlinité,
koluv.sedimenty, někdy kamenitá, vlhké až mokré, půdním
polygen. hlíny na typem je pseudoglej typický nebo
kyselých krystal. kambický, stagnopseudoglej
horninách
kyselé, živinami chudé, hluboké,
podsvahové
koluviální
písčitohlinité až jílovitohlinité, špatně
sedimenty,
provzdušněné, vlhké, půdním typem je
polygenetické
pseudoglej typický, podzolový, pelický,
hlíny
stagnopseudoglej, podzol pseudoglejový
rašelinný
humózní, písčitohlinité až hlinité, shora
hlinité
vlhké vespod mokré až zbahnělé, půdním
pleistocenní a
holocenní
typem je glej typický až glej rašelinový,
sedimenty
někdy glej kambický
podsvahové
koluv.sedimenty
a jiné
pleistocenní a
holocenní
humózní, jílovitopísčité až jílovitohlinité,
shora vlhké vespod mokré až zbahnělé,
půdním typem je humózní glej typický,
rašelinový, někdy i kambický
Přirozená skladba
Ohrožení
porostu
vyšších polohách
buk a smrk
vedle habru a lípy, eroze a
javor babyka, jilm, devastace půd,
buřeň
ojediněle jasan
Funkce lesa
produkce
půdoochrann podprůměrn
á
á
převaha jedle s
dubem, přimíšen
buk, průnik osiky
přechodné
zamokření, vítr
hospodářská, průměrná
desukční
převaha jedle,
přimíšen buk,
vtroušen smrk,
bříza, osika
přechodné
zamokření, vítr
desukční
vyrovnaný poměr
jedle a smrku,
udržel se i buk
zamokření, vítr,
sníh
desukční
převaha jedle,
přimíšena bříza,
osika, buk
přechodné
zamokření, vítr,
buřeň
hospodářská
převaha jedle dále
zastoupen dub letní
s příměsí olše
černé a vtroušeným
bukem a smrkem
převaha smrku a
jedle dále
zastoupen buk a
olše
zamokření,
buřeň, vítr
desukční
á
zamokření,
buřeň, vítr, sníh
desukční
á
průměrná
až
podprůměrn
á
Strana 109
STL
5I Uléhavá
kyselá
jedlová
bučina
Rozšíření
členité pahorkatiny a
ploché vrchoviny
400-600 m n.m.
EVERNIA s.r.o.
Podloží
sedimenty
kyselé horniny
Půdy
hlinitá až písčitohlinitá, hluboká až velmi
hluboká, čerstvě vlhká, dospod ulehlá,
půdním typem je luvizem typická, někdy
oglejená nebo kambizem oglejená až
pseudoglejová
Přirozená skladba
převaha buku nad
jedlí, málo
zastoupen smrk
Ohrožení
porostu
vítr, sníh
Funkce lesa
produkce
ekologická –
dinfiltrační,
desukční
Strana 110
C.II.5.3 Staré ekologické zátěže
Stará ekologická zátěž je znečištění životního prostředí, jehož původce není znám nebo již právně
neexistuje. Staré ekologické zátěže v blízkosti dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka jsou
uvedeny v následující tabulce.
Legenda:
0
1
2
3
4
5
úsek dálnice
název staré ekologické zátěže nebo objektu
riziko kvalitativní
riziko kvantitativní
nalézá se vzhledem k dálnici (km D1)
umístění NUTS 3 – kraj, ORP – obec s rozšířenou působností, obec
Tabulka 67: Přehled starých ekologických zátěží v blízkosti trasy
0
úsek
dálnice
001
003
104
106
107
1
2
Stará
riziko
ekologická kvalitativní
zátěž-název
Bílá
skála 3 - střední
(komunální
skládka)
U modřínu 3 - střední
(komunální
skládka)
U
cihelny 3 - střední
(komunální
skládka)
2 - vysoké
Mýto
(komunální
skládka)
U vysokého 3 - střední
mostu– zátěž
objekty:
HV1, HV2,
HV3, HV4
(komunální
skládka)
3
4
riziko
lokalizace
kvantitativ
ní
4 - bodové před MÚK Mirošovice, 21km
vpravo ve směru na Brno
4 - bodové
4 - bodové
3 - lokální
3 - lokální
za MÚK Ostředek, 34. km, na silnici
113 Ostředek – Vodslivy - Ondřejov,
vlevo ve směru na Brno
133. km u rybníka Polovec na
Křivém potoce, před MÚK Měřín
vlevo ve směru na Brno
143. km, mezi dálnicí a silnicí II/602
z Měřína do Velkého Meziříčí
za MÚK Velké Meziříčí - východ,
146. km, v těsné blízkosti dálnice,
u silnice II/602 na Jabloňov
5
umístění – kraj, obec
NUTS 3 – Středočeský kraj
ORP- Říčany
obec - Mirošovice
NUTS 3 – Středočeský kraj
ORP – Benešov
obec - Ostředek
NUTS 3 – Vysočina
ORP – Velké Meziříčí
obec - Měřín
obec – Velké Meziříčí
obec - Petráveč
Bílá skála
Popis: Komunální skládka umístěná ve svahu údolí, protáhlého až liniového tvaru délky 130 m a
šířky 35 m, plocha skládky je cca 4000 m2. Na lokalitě se v současné době neskládkuje, skládka
je bez úprav. Technický stav je nevyhovující, není vybudované těsnění, průsaky se nejímají.
Povrch není upraven a vody volně zasakují skrze odpady do skládky. Charakter odpadu v terénu
nezjistitelný tuhý komunální odpad, výkopová zemina, stavební odpad, popeloviny, odpad ze
zeleně.
Rizika: Je pravděpodobné, že skládka kontaminuje blízké povrchové vody. Nelze vyloučit, že
skládka kontaminuje podzemní vody v okolí. Nejbližší studny pro hromadné zásobování se
nacházejí ve vzdálenosti < 1000 m (kontaminace je nepravděpodobná) Nejbližší studny pro
individuální zásobování se nacházejí ve vzdálenosti < 500 m (kontaminaci - nelze vyloučit).
Nelze vyloučit výskyt látek nebezpečných pro přímý kontakt na povrchu skládky. Vzdálenost
nejbližší obce: < 500 m. Občasný přístup zvěře na skládku.
EVERNIA s.r.o.
Strana 111
Doporučení: Monitoring vod, sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu.
U modřínu
Popis: řízená komunální skládka umístěná v rokli, jedná se o navýšené těleso do 5 m nad
terénem. Plocha skládky je 5 000 m2. Na lokalitě se v současné době "divoce" skládkuje (odpad z
domácnosti), omezeně skládkuje (inert), skládka je bez úprav, rekultivace dosud neprobíhá v
horním prostoru skládky je silážní žlab, původně lokalita sloužila jako hnojiště zemědělského
družstva. Povrch není upraven a vody volně zasakují skrze odpady do skládky, průsaky nejsou
jímány. Ze skládky se mohou uvolňovat a šířit tuhé součásti, zápach je cítit pouze na skládce.
Rizika: Je pravděpodobné, že skládka kontaminuje blízké povrchové vody. Povrchový tok
protéká pod skládkou obcí (zástavbou) ve vzdálenosti > 1000 m. Je nepravděpodobné, že skládka
kontaminuje podzemní vody v okolí. Nejbližší studny pro hromadné zásobování se nacházejí ve
vzdálenosti < 1000 m (kontaminace - nepravděpodobná), nejbližší studny pro individuální
zásobování se nacházejí ve vzdálenosti > 1000 m (kontaminace - nepravděpodobná). Ze skládky
se mohou uvolňovat a šířit tuhé součásti, zápach je cítit pouze na skládce Na povrchu skládky se
místy vyskytují látky nebezpečné pro přímý kontakt. Vzdálenost nejbližší obce: < 1000 m.
V hojné míře dochází k přístupu zvěře na skládku. Lokalita měla příznivé geologické podmínky,
byla však rozšířena i do prostoru pramene drobné vodoteče.
Doporučení: monitoring vod, zabránit dalšímu černému skládkování. Sanace in situ: úprava
terénu a zatěsnění povrchu.
U Cihelny
Popis: Komunální skládka uzavřená a rekultivovaná, okraje skládky jsou dnes již neznatelné.
Skládka má přibližné rozměry 70 x 40 x 2-4 m, plochu asi 2500 m2 a objem uložených odpadů je
cca 5000 m3. Skládka není oplocená, bez vrat a závor. Existuje monitorovací systém tří vrtů
(HP 1, HP 2, HP 3). Skládka je překryta málo propustnou až nepropustnou zeminou, zarovnána a
vyspádována. Tesnění dna skládky není provedeno. Skládka je rekultivována a
udržována. Výluhy na skládce vznikají průsakem srážkových vod odpady. Tato možnost je
omezena překrytím skládky málo propustnými zeminami. V uloženém odpadu převažuje tuhý
komunální odpad.
Rizika: V povodí pod skládkou se povrchové toky využívají - chov ryb, závlahy, odběry pitné a
užitkové vody. Skládka kontaminuje podzemní vody. Rybník protékaný potokem leží asi 50 m
pod skládkou. Potok protéká obcí pod skládkou ve vzdálenosti větší než 1 km. Studna pro
hromadné zásobování leží cca 100 m nad skládkou - pravděpodobně není zasažena. Studny pro
individuální zásobování jsou ve vzdálenosti cca 1000 m. Skládka neovlivňuje ovzduší. Na
povrchu skládky se nevyskytují látky nebezpečné pro přímý kontakt - skládka je překryta
zeminou a rekultivována. Nejbližší obec je ve vzdálenosti cca 1000 m. Na skládku se může dostat
zvěř. Území je pro skládkovaní podmíněně vhodné.
Doporučení: Ponechat v současném stavu. Monitoring skládky.
Mýto
Popis: komunální skládka leží na západním okraji města Velké Meziříčí vpravo od silnice na
Měřín v rokli protékané drobným zatrubněným přítokem Oslavy. Skládka má plochu asi
18 000 m2. Skládka prakticky vyplňuje rokli do úrovně statní silnice na Měřín a Jihlavu. Skládka
není oplocená, je bez vrat a závory. Existují dva monitorovací objekty. Povrch skládky je překryt
málo propustnou zeminou, zarovnán a vyspádován. Těsnění dna není. Odplynění skládky není.
Způsob provozování není znám. Není zjevná odborná rekultivace, ale skladka je upravena a
povrch je uzpůsoben k stávajícímu využití. Výluhy na skládce se mohou tvořit průsakem srážek.
Tato možnost je omezena překrytím skládky málo propustnou zeminou. Na dně skládky dochází
Strana 112
EVERNIA s.r.o.
za vyšších stavů hladiny podzemní vody k přímému vyluhování do podzemní vody. Protékající
potok nejeví známky znečištění. Vzhledem k velikosti skládky a jejímu stáří předpokládáme, že
na skládce dochází k slabému vývinu plynu.
Rizika: V povodí pod skládkou se povrchové toky využívají - odběry užitkové vody. Skládka
pravděpodobně kontaminuje podzemní a povrchové vody. Nejbližší vodoteč protéká zatrubněná
skládkou, obcí protéká bezprostředně pod skládkou. Na povrchu skládky se ojediněle vyskytují
látky nebezpečné pro přímý kontakt. Skládka leží na okraji Velkého Meziříčí. Na skládku se
nemůže dostat zvěř . Území je pro skládkovaní nevhodné pro blízkost zástavby.
Doporučení: Hydrogeologický průzkum skládky. Podle výsledků průzkumu rozhodnout o dalším
postupu.
U vysokého mostu
Popis: Řízená komunální skládka leží cca 1,5 km jihovýchodně od města Velké Meziříčí v údolí
Radslavického potoka. Stará skládka byla sanována a rekultivována. Rekultivací se v II. etapě
zbudovala na staré skládce v roce 1998 nová skládka (S III). Skládka má přibližné rozměry 200 x
100 m a celková kubatura uložená ve staré skládce je cca 100 000 m3. Skládka je oplocená, s
vraty a vrátnicí. Existuje monitorovací systém nové skládky (4 vrty, odběry povrchových a
vnitřních vod). Skládka je zatěsněna a překryta novou skládkou. Výluhy ve staré skládce se
mohou tvořit prakticky jen přímým vyluhováním do podzemních vod za zvýšené hladiny.
Provedenými rozbory vod nebylo indikováno znečištění toxickými kontaminanty. Stará skládka
je pasivně odplyněna.
Rizika: V povodí pod skládkou se povrchové toky využívají k odběrům užitkové vody. Skládka
pravděpodobně kontaminuje podzemní a povrchové vody jen málo. Nejbližší vodoteč protéká
skládkou, obcí protéká pod skládkou ve vzdálenosti větší než 1000 m. Na povrchu skládky se
vyskytují látky nebezpečné pro přímý kontakt. Nejbližší obec je ve vzdálenosti cca 1500 m. Na
skládku se nemůže dostat zvěř. Území je pro skládkovaní podmínečně vhodné.
Doporučení: -
C.II.6 Geomorfologie a geologie
Geomorfologie
Dle regionálního geomorfologického členění patří celé toto území k provincii České vysočiny,
soustavě Českomoravské, na začátku v podsoustavě Středočeské pahorkatině, reprezentované
celky Benešovskou a Vlašimskou pahorkatinou, dále až po Velkou Bíteš k podsoustavě
Českomoravské vrchoviny, která se dále člení na celky Křemešnickou vrchovinu, Želivskou
pahorkatinu, Humpoleckou vrchovinu, Hornosázavskou pahorkatinu a Křižanovskou vrchovinu,
konec pak patří do podsoustavy Brněnské vrchoviny reprezentované celkem Bobravskou
vrchovinou.
Krajina je poměrně členitá. Nejnižší místo u dálnice na západě je údolí Sázavy u Hvězdonic ve
výšce cca 280 m n.m, nejvyšší místo je u Větrného Jeníkova – 661 m n.m. a klesá na výšku
390 m n.m. u Kývalky, rozdíl výšek na trase je tedy značný, cca 380 m. Okolní vrchy dosahují
max. výšky 700 m n.m. (Zbinožský kopec).
Reliéf krajiny se podél dálnice mění. V Posázavském bioregionu má ráz převážně členité
pahorkatiny s výškovou členitostí 70-150 m, do které je zaříznuto až 160 m hluboké údolí
Sázavy, které způsobuje členitost ještě větší. Podobný reliéf má i krajina v Pelhřimovském
bioregionu, je však položena na trase nejvýše a na kopcích z odolných hornin jsou vyvinuty
EVERNIA s.r.o.
strana 113
skalní útvary. Reliéf havlíčkobrodského regionu je tvořen rozsáhlými zdviženými plochými
zarovnanými povrchy s mělčími údolími, přecházejí až do charakteru ploché pahorkatiny
s výškovou členitostí 50-75 m. Reliéf Velkomeziříčského bioregionu je nejplošší v celé
Českomoravské vrchovině. Na konci dálnice klesá do Brněnského bioregionu s charakterem
ploché vrchoviny.
Obrázek 12: Schématické znázornění terénu v ose dálnice
Hodnocený úsek dálnice patří k povodí Labe, v km cca 105 přechází do povodí Dunaje.
Geologické poměry
Z hlediska regionálně geologického členění patří území do Českého masivu.
Z počátku tvoří geologický základ mladší paleozoikum středočeského plutonu, kde převažují
granodiority. Od km 43 až do km 96 patří území k českému moldanubiku, kolem Větrného
Jeníkova krátce k moldanubickému plutonu a dále až do km 128 opět k českému moldanubiku.
V moldanubiku jsou převažujícími horninami granulity, granulitové ruly, pararuly a migmatity.
Moldanubický pluton reprezentují hlavně granity. V některých úsecích dálnice jsou poměrně
dobře pozorovatelné výchozy těchto hornin. V okolí Velkého Meziříčí se střídá pestrá serie
moldanubika - svorové ruly, pararuly až migmatity s tmavými granodiority. Dále k východu je
geologická skladba rozmanitější, v moldanubiku a proterozoiku se střídají ortoruly, granulity,
migmatity s proterozoickými horninami assyntsky zvrásněnými – břidlice, fylity, svory. V klesání
k Brnu se v okolí Říčan vyskytují permokarbonske horniny (pískovce, slepence, jílovce) a u
Kývalky assyntské granitoidy.
Kvartérní pokryv je poměrně málo rozsáhlý, fluviální a deluviofluviální sedimenty se vyskytují
především v údolích toků, deluviální sedimenty bývají vázány na svahy exponované k V a S,
rašeliny se vyskytují u Zbinoh a Větrného Jeníkova. Hlubší kvartérní povrch je v nejvýchodnější
části sledovaného území. Antropogenní uloženiny zahrnují především násypy dálnice, navážku
pod obslužnými zařízeními, násypy křižujících silnic a železničních tratí.
Strana 114
EVERNIA s.r.o.
Obrázek 13: Mapa geologických poměrů
Mocnost eluvií je nepravidelná, lze ji očekávat v řádech metrů. Složení eluvií je závislé na
minerálním složení matečné horniny. Obecně lze říci, že na pararulách vznikají eluvia více
jílovitá s vysokým obsahem biotitu a křemene, na migmatitech a granitech vnikají eluvia více
písčitá s vysokým obsahem křemene a živců s tendencí ke kaolinickému zvětrávání, náchylná
k odnosu.
Přírodní zdroje
V okolí dálnice (do 1 km) není vyhlášeno příliš chráněných ložiskových území. Výjimkou je lom
Borovsko u Bernartic (km 63 dálnice), kde firma SHB s.r.o. těží stavební kámen - serpentinit.
Vyhlášené CHLÚ č. 702740000 dosahuje až k pozemku dálnice.
EVERNIA s.r.o.
strana 115
Obrázek 14: Chráněné ložiskové území Borovsko
Poddolovaná území
V nejbližším okolí dálnice byly v minulosti těženy nerostné suroviny. Stop po jejich dolování je
celá řada, nejvíce v okolí Velké Bíteše, u Humpolce, Bernartic a Jihlavy. Převážná většina je však
ve vzdálenosti větší než 200 m od dálnice, nejblíže jsou:
Tabulka 68: Poddolovaná území
Úsek dálnice
004
009
009
110
Strana 116
Název
Všechlapy-východ
Jiřice u Humpolce – Trucbaba
Hněvkovice u Humpolce – Trucbaba
Domašov u Brna 1 - Javůrek
km
43,6
88,3
88,5
171,3
Surovina
nerudy
rudy
rudy
rudy
Těžba
ojedinělá
ojedinělá
systém
ojedinělá
Vzdálenost
140 m vpravo
v trase
v trase
v trase
EVERNIA s.r.o.
Obrázek 15: Poddolovaná území v trase dálnice
U Humpolce – Trucbaba
Domašov – Javůrek
Na stávající dálnici se vlivy poddolovaných území neprojevují.
Sesuvná území
Dálnice je vedena mimo sesuvná území. Ve skalních zářezech docházelo k větrání hornin a jejich
uvolňování a padání do vozovky. Problematické úseky byly sanovány (zpevněním, ochrannými
sítěmi), v případě nutnosti opatřeny bariérami pro zachycení jednotlivých uvolňovaných kamenů.
C.II.7 Fauna, flóra a ekosystémy
C.II.7.1 Flóra
Z fytogeografického hlediska (SKALICKÝ 1988) je celá sledovaná trasa situována
v Českomoravském mezofytiku, postupně se střídají fytogeografické okresy 64. Říčanská
plošina, 41. Střední Povltaví (údolí Sázavy a Želivky), 67. Českomoravská vrchovina a 68.
Moravské podhůří Vysočiny. V biogeografickém pojetí (CULEK 1996) jsou postupně zastoupeny
bioregiony Posázavský, Pelhřimovský, Havlíčkobrodský (pouze okrajově), Velkomeziříčský a
Brněnský.
Nadmořská výška trasy se pohybuje v amplitudě 380 m – od 280 m v údolí Sázavy u Hvězdonic
po 660 m u exitu Větrný Jeníkov. Většina trasy je vedena v poloze mezi 450 a 600 m, i konec
sledovaného úseku u Kývalky je ve výšce 390 m. Reliéf má převážně ráz členité pahorkatiny až
ploché vrchoviny. V geologickém podloží jsou téměř souvisle zastoupeny kyselé silikáty
moldanubika, převážně ortoruly, pararuly, granulity, migmatity a žuly, v menší míře svory, fylity,
břidlice a droby, vzácněji karbonátové sedimenty a ojediněle (Sedlice u přehrady Želivka) též
serpentinity.
Tyto skutečnosti se odrážejí i ve složení květeny, kde se jen nevýrazně uplatňují teplomilnější
prvky, stejně jako nejsou v podstatě zastoupeny druhy horského rozšíření. Pokud se omezíme na
znalost květeny v blízkém okolí dálnice, pak území floristicky charakterizují zejména následující
významnější druhy:
1. druhy mezofilních až xerofilních trávníků, často synantropně ovlivněných: Anthyllis
vulneraria, Campanula rotundifolia, Centaurea stoebe, Centaurium erythraea,
EVERNIA s.r.o.
strana 117
Clinopodium vulgare, Dianthus deltoides, Euphorbia cyparissias, Festuca brevipila,
Festuca rupicola, Fragaria viridis, Galium verum, Genista tinctoria, Gypsophila muralis,
Sanguisorba minor, Sedum acre, Senecio jacobaea, Thymus pulegioides, Trifolium
arvense, Verbascum chaixii subsp. austriacum, Veronica teucrium;
2. mokřadní a prameništní druhy (v území vzhledem k malému počtu vhodných biotopů
dosti sporadické): Cardamine amara, Carduus crispus, Carex remota, Epilobium
hirsutum, Geranium palustre, Chrysosplenium alternifolium, Salix pentandra, Salix
triandra, Scutellaria galericulata, Sparganium erectum, Valeriana excelsa, Veronica
anagallis-aquatica, Veronica beccabunga;
3. hadcové druhy a perialpíni, vč. dalších subxerotermů: Anthericum ramosum, Armeria
vulgaris subsp. serpentini, Asplenium cuneifolium, Asplenium viride, Avenula pratensis,
Festuca pallens, Koeleria pyramidata, Minuartia smejkalii, Potentilla crantzii subsp.
smejkalii, Sesleria caerulea, Thlaspi montanum, Thymus praecox;
4. hájové prvky: Acer campestre, Brachypodium sylvaticum, Campanula persicifolia, Carex
digitata, Convallaria majalis, Dactylis polygama, Fragaria moschata, Galium sylvaticum,
Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Lonicera xylosteum, Melampyrum nemorosum,
Polygonatum multiflorum, Pulmonaria obscura, Stellaria holostea, Ulmus minor,
Valeriana stolonifera subsp. angustifolia, Viola riviniana.
5. další lesní (popř. lemové) druhy: Abies alba, Actaea spicata, Aruncus vulgaris, Asarum
europaeum, Bromus benekenii, Calamagrostis arundinacea, Circaea x intermedia,
Daphne mezereum, Dentaria enneaphyllos, Digitalis grandiflora, Epipactis helleborine,
Euphorbia dulcis, Festuca altissima, Galium odoratum, Galium rotundifolium, Lunaria
rediviva, Lychnis viscaria, Melica nutans, Monotropa hypopitys, Orthilia secunda, Pyrola
minor, Silene vulgaris subsp. vulgaris, Tilia platyphyllos, Veronica montana, Vicia
sylvatica;
6. ruderální prvky: Anchusa officinalis, Atriplex oblongifolia, Atriplex tatarica, Carduus
acanthoides, Falcaria vulgaris, Inula conyza, Lactuca serriola, Leonurus cardiaca, Picris
hieracioides, Portulaca oleracea, Puccinellia distans, Spergularia salina.
7. Fytogeografický gradient se na sledovaných lokalitách projevuje poměrně málo.
Pomineme-li exklávní charakter hadcových biotopů na Želivce, jsou patrné především dvě
tendence:
8. submontánní ráz květnatých bučin a suťových lesů v nejvyšší části trasy (EVL Vysoký
kámen u Smrčné) – výskyt mj. Actaea spicata, Daphne mezereum, Dentaria
enneaphyllos, Festuca altissima, Hordelymus europaeus, Lunaria rediviva, Petasites
albus, Polygonatum verticillatum, Veronica montana.
9. pronikání relativně teplomilných, resp. karpatsko-panonsky laděných prvků při
východním konci trasy: Anchusa officinalis, Atriplex tatarica, Euonymus verrucosa,
Falcaria vulgaris, Picris hieracioides, Salvia nemorosa, Scrophularia umbrosa,
Valeriana stolonifera subsp. angustifolia.
Nápadné je rovněž ± souvislé rozšíření druhu Verbascum chaixii subsp. austriacum v posledních
cca 40 km trasy (jedná se o druh, jehož areál pokrývá pouze jižní část Moravy a Čech).
Floristický kontrast mezi Českomoravskou vrchovinou a okrajovými teplejšími územími je sice
patrný, nikoliv však příliš výrazný.
V potenciální přirozené vegetaci (sensu NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) jsou zastoupeny následující
jednotky:
Strana 118
EVERNIA s.r.o.

černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum) zaujímá počáteční úsek
v širším okolí toku Sázavy a dále vstupuje do posledního úseku trasy za km 180;

acidofilní, popř. jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum, Abieti-Quercetum)
zahrnuje širší prostor v první třetině trasy, cca po km 80, menší enkláva se nachází i před
koncem trasy v Ostrovačické brázdě;

acidofilní bučina, popř. biková jedlina (Luzulo-Fagetum, Luzulo pilosae-Abietetum),
zčásti v mozaice s kyčelnicovou bučinou (Dentario enneaphylli-Fagetum) zaujímá oblast
Českomoravské vrchoviny, tj. přibližně mezi km 80 a 175;

květnatá bučina s lípou srdčitou (Tilio cordatae-Fagetum) vystupuje ve vrchovině nad
levým břehem Sázavy;

hadcový penízkový bor (Thlaspio montani-Pinetum sylvestris) je jako vzácný typ
společenstva potenciálně i aktuálně rozšířen na malé ploše v sedlické zátoce přehradní
nádrže Želivka.
Mimo uvedené jednotky jsou v území podél větších vodních toků rozšířeny potoční luhy as.
Pruno-Fraxinetum a Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae. V citované mapě nejsou zobrazeny
vzhledem k danému měřítku (1:500 000).
Dálniční biotop
Předchozí charakteristiky popisují spíše přírodně zachovalejší biotopy v okolí sledované trasy než
vlastní dálnici. Ta je velmi specifickým prostředím, jehož vznik inicioval člověk stavební
činností. Vytvořil tak zcela umělý útvar, obvykle výrazně kontrastující s okolní krajinou. Dálnice
vnáší do krajiny velký rozsah zpevněných ploch se specifickým provozním režimem (v podstatě
nepřetržitá dopravní zátěž, údržba vozovek a technického stavu jednotlivých objektů), s čímž
souvisí i výrazný dělicí účinek, který zasahuje nejen faunu, ale i člověka. Spodní stavbu dálnice
tvoří zemní těleso, které svojí šířkou někdy výrazně zvyšuje půdní zábor. Svahy zemního tělesa
(násypu či zářezu) pak představují umělý ekotop, který se postupně svým vegetačním pokryvem
buď přibližuje okolnímu prostředí anebo se od něj více či méně vzdaluje. Zcela artificiálním
prvkem jsou pak mostní objekty, které na jednu stranu krajině odlehčují (alespoň z hlediska
dělicího účinku), na straně druhé ale vzhledem k technologickým omezením většinou nedovolují
udržet kontinuitu biotopů po obou stranách dálnice.
Jakkoliv je „dálniční vegetace“ různorodá ve své struktuře a druhovém složení, její variabilita
vykazuje určité zákonitosti využitelné k typizaci. Tou nejvýraznější je diferenciace rostlinného
pokryvu v příčném profilu dálnice. V závislosti na stanovištních podmínkách (zejména
vlastnostem půdního prostředí) a disturbančnímu režimu lze od středu vozovky postupně rozlišit
tyto zóny:
1. Dělicí pruh je úzkým, ekologicky velmi extrémním prostorem, zpravidla s málo úživnou
antropogenní půdou. Limitujícím faktorem je zde silné zasolování při zimní údržbě vozovek a
časté disturbance ve formě sečení porostu, občasného zajíždění vozidly, popř. pluhování.
Porost v blízkém okolí vozovky je tak zpravidla nízkého vzrůstu a sníženého zápoje, s velmi
vyhraněným druhovým složením, na němž se účastní např. druhy jako Puccinellia distans,
Spergularia salina, Atriplex prostrata, Lepidium ruderale, Sonchus sp., Tripleurospermum
inodorum, Matricaria recutita, Polygonum arenastrum. Vnitřní část dělicího pruhu je
zpravidla vymezena dvojicí svodidel, mezi nimiž bývají často vysazeny keře tolerantní vůči
zasolování (zejména Amorpha fruticosa a Rosa rugosa, dále i Caragana arborescens,
Lonicera tatarica, Lycium barbarum, popř. další). Vnitřní část dělicího pruhu hojně obsazují
trávy jako Calamagrostis epigeios, Elytrigia repens, Festuca rubra a Poa angustifolia,
k nimž přistupují ruderální byliny, jako např. Cirsium arvense či Lactuca serriola.
EVERNIA s.r.o.
strana 119
2. Vlastní vozovka je zcela prostá vegetace, a to včetně mechorostů, jednotlivé rostliny mohou
přežívat pouze sporadicky ve štěrbinách při samých okrajích vozovky.
3. Bezprostřední (vnitřní) krajnice v šířce cca 1 m je charakterizována mělkou antropogenní
půdou, která často tvoří jen tenkou vrstvu na zhutněném a pro rhizosféru málo příznivém
podkladu. Uplatňují se zde podobné stresy a disturbance jako v dělicím pruhu, tj. pravidelné
sečení, zasolování a další formy kontaminace, přejezdy. Tomu odpovídá i podobná
fyziognomie porostu a jeho druhové složení: v těsné blízkosti vozovky je vegetace často
velmi nesouvislá, její charakter značně závisí i na době uplynulé od poslední větší disturbance
(zejména zemních prací, popř. havárie). Složení krajničního porostu se s rostoucí vzdáleností
od vozovky postupně mění od typicky „halofilního“ společenstva se Spergularia salina,
Puccinellia distans, Atriplex sp., Chenopodium sp., Polygonum arenastrum, Plantago major,
Hordeum jubatum atd. po zpravidla nízký, sečením modifikovaný ruderální trávník s poměrně
bohatou druhovou garniturou.
4. Širší (vnější) krajnice představuje navazující, cca 2 m široký pruh ležící v dosahu žacích lišt.
Jde tedy o ruderální trávník, jehož charakter je určován nejen vlastnostmi půdního prostředí
(vč. jeho dotací různými allochtonními látkami), ale též opakovaným sečením. Porosty
mohou být různého složení, od krátkostébelných s kostřavami (Festuca rubra, často i F.
brevipila) a s četnými lučními i ruderálními bylinami (Achillea collina, Crepis biennis,
Galium album, Galium verum, Lotus corniculatus, Plantago lanceolata, Trifolium arvense,
Trifolium repens, Tripleurospermum inodorum, Verbascum chaixii subsp. austriacum) přes
ovsíkové s Arrhenatherum elatius, Poa angustifolia, Festuca rubra, Lolium perenne,
Trisetum flavescens, Dactylis glomerata, Calamagrostis epigeios až po vysloveně ruderální
s Calamagrostis epigeios, Elytrigia repens, Arrhenatherum elatius, Aegopodium podagraria,
Rubus caesius aj. Posledně uvedený typ je však příznačný zejména pro plochy déle
neudržované, případně výrazněji eutrofizované.
5. Vnější lem zaujímá odlehlejší část zemního tělesa, nezřídka značně širší než vnitřní a vnější
krajnice dohromady. Vegetace zde již většinou není udržována pravidelným sečením a je tak
do značné míry spontánně se vyvíjejícím útvarem, jen občas usměrňovaným přímými
lidskými vstupy. Tím je podmíněna i její značná variabilita, na níž se podepisuje „výchozí
stav“ (zejména výsadby dřevin), stanovištní nabídka a charakter kontaktní vegetace.
Fyziognomicky lze vylišit čtyři základní typy vegetace vnějšího lemu, které se v reálu často
vzájemně kombinují: (1) sečený trávník, tj. v podstatě pokračování vnější krajnice;
(2) ruderální trávník až bylinotravní lada, někdy i s nízkými křovinami, mj. ostružiníky;
(3) keřové porosty; (4) stromové porosty.
Sečené trávníky jsou opět různého druhového složení – krátkostébelné i vyššího vzrůstu,
včetně polopřirozených porostů na mělkých skeletnatých půdách, které se dlouhodobě udržují
i bez vlivu sečení (jedná se o ± ruderální varianty společenstev svazů Violion caninae a
Hyperico perforaci-Scleranthion perennis). Souvislejší travní porosty jsou typické pro plochy
uvnitř mimoúrovňových křižovatek nebo v blízkosti různých obslužných zařízení dálnice,
floristicky jsou relativně chudé, někdy i bohatší, s určitým uplatněním ruderálních druhů.
Ruderální trávníky a lada se velmi často vyznačují dominancí Calamagrostis epigeios, často
jsou provázeny hojnými dvouletými druhy indikujícími svaz Dauco-Melilotion, jindy jde o
spíše nitrofilní formace ze třídy Galio-Urticetea, jindy se prosazují pasekové či vlhkomilné
druhy. Na mladých antropogenních půdách místy vystupují i pionýrská společenstva třídy
Chenopodietea. Z pohledu klasické „ochranářské“ botaniky jde o vegetaci nezajímavou až
negativně hodnocenou.
Strana 120
EVERNIA s.r.o.
Keřové porosty jsou tvořeny převážně vysazenými druhy, často geograficky nepůvodními
(cizokrajnými nebo přímo kultivary), různou měrou však mohou být doplněny o dřeviny
spontánně rozšířené. Běžně se podél sledovaného úseku dálnice vyskytují následující druhy:
a) introdukované – Acer tataricum, Amorpha fruticosa, Caragana arborescens, Cornus alba,
Elaeagnus angustifolia, Hippophae rhamnoides, Lonicera sp., Philadelphus coronarius,
Physocarpus opulifolius, Rosa multiflora, Rosa rugosa, Spiraea sp., Symphoricarpos albus,
Syringa vulgaris; b) domácí, někdy však i vysazované – Cornus sanguinea, Corylus avellana,
Euonymus europaea, Frangula alnus, Prunus spinosa, Rosa canina, Sambucus nigra,
Sambucus racemosa. Keře vytvářejí porosty o různém stupni zápoje a mohutnosti. Výsadby
při dálnici D1 jsou většinou již staršího data a tak jsou keře často odrostlé a jejich porosty
jsou semknuté, vytvářející často mohutné hradby víceméně kryjící svahy zemního tělesa
dálnice. Keře jsou často kombinovány s dřevinami stromového vzrůstu.
Stromové porosty jsou opět výsledkem umělých výsadeb nebo spontánního šíření dřevin
z dostupných zdrojů diaspor. Výsadby jsou buď „parkového“ rázu, tj. stromy jsou vysázeny
v určitých menších seskupeních (hloučcích, skupinkách, řadách, pruzích aj.) anebo rázu
lesnického, tj. jde o plošné zalesnění zářezového či násypového svahu. V prvním případě jsou
hojně využívány dřeviny geograficky nepůvodní, ve druhém případě jsou zpravidla užívány
dřeviny domácího původu. Z introdukovaných dřevin se při dálnici častěji vyskytují
následující: Pinus nigra, Picea pungens, Picea omorica, Laburnum anagyroides, Corylus
colurna, Robinia pseudoacacia, z domácích dřevin byly vysazovány zejména Acer
platanoides, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Picea abies, Pinus sylvestris, Tilia
cordata. Založené stromové porosty jsou běžně dosycovány náletovými dřevinami, k nimž
náleží zejména Betula pendula, Populus tremula, Salix caprea, Sorbus aucuparia, ale i Acer
platanoides, Acer pseudoplatanus, Acer campestre, Fraxinus excelsior, Quercus petraea,
Quercus robur, Prunus insititia, Prunus avium a další. V chladnější části území se jako
výrazně expanzivní druh často prosazuje i Picea abies; stejně jako smrk vstupuje do podrostu
odrůstajících pionýrských formací s menší frekvencí i buk, velmi vzácně též jedle.
6. Hraniční zóna zaujímá okraj zemního tělesa dálnice (úpatí násypu či hranu zářezu) a tvoří tak
předěl mezi antropogenním prostředím dálnice a kontaktním prostorem. Vegetačně nemusí
být tato zóna nijak vyhraněna a může splývat s okolím.
7. Kontaktní biotop leží již vně dálničního tělesa a může jej tvořit pole, louka, různé
antropogenní plochy, bylinná či bylinotravní lada, sukcesní porosty dřevin, kulturní či přírodě
bližší les. Charakter kontaktního biotopu do značné míry ovlivňuje i charakter vegetace na
zemním tělese dálnice.
Výsledky šetření
Situace jednotlivých lokalit je popsána v příloze 6 Biologický průzkum. Základní informaci o
šetřených lokalitách podává připojená tabulka. Z ní mj. vyplývá, že více jak třetina lokalit je
obklopena ornou půdou, na velkou část lokalit pak navazují sukcesní společenstva dřevin a/nebo
kulturní les. Lokality botanického průzkumu byly vymezeny v místě výskytu mostních objektů,
kde se předpokládá významnější vliv záměru na sousedící biotopy.
Ve snaze jednoduchým způsobem vyjádřit botanickou hodnotu dílčích území byly lokality
hodnoceny třístupňovou škálou:
1 – lokalita botanicky velmi kvalitní, s hodnotnými přírodními biotopy a ohroženou květenou,
přinejmenším regionálního významu;
EVERNIA s.r.o.
strana 121
2 – lokalita s alespoň dílčími zvýšenými hodnotami (fragmenty přírodních biotopů
s charakteristickou květenou);
3 – lokalita bez zvláštních hodnot (běžná synantropní vegetace, zpravidla bez většího zastoupení
cennějších druhů.
Hodnocení je syntetické a klade důraz zejména na přítomnost přírodně zachovalé vegetace
s typickou nebo i vzácnější květenou. Do hodnocení se tak nepromítá výskyt floristicky či
fytocenologicky zajímavějších synantropních formací ani ekologické či estetické kvality
zastoupené vegetace.
Na základě popsané kategorizace byly 72 lokality ohodnoceny nejnižším, tedy 3. stupněm
botanické hodnoty, 16 lokalit bylo klasifikováno na pomezí 2. a 3. stupně, 11 lokalit bylo
ohodnoceno stupněm 2 a pouze jediné lokalitě byl přiznán nejvyšší, 1. stupeň. (Vzhledem k tomu,
že počet hodnocených lokalit činí 100, lze tyto údaje prezentovat i jako procentické.)
Nejvýše ceněnou lokalitou je přemostění zátoky přehrady Želivka u Sedlic(e) – lokalita č. 24.
Vysoké hodnocení je zde mimo vší pochybnost, neboť se jedná o jeden z mála výskytů
hadcových borů u nás, doplněných o neméně významné enklávy přirozených stepních bezlesí
s výchozy serpentinitů. Do širšího okolí přemostění je soustředěn výskyt řady vzácných druhů
(z těch nejvzácnějších je to Minuartia smejkalii, Myosotis stenophylla, Potentilla crantzii subsp.
serpentini), řada vzácných a ohrožených druhů rostlin se vyskytuje i v blízkosti dálničního mostu.
Jakkoliv je vedení dálnice po vysokém mostě vůči okolní přírodě relativně ohleduplné,
nedokázalo zabránit značné devastaci prostoru podmostí a dílčím ovlivněním přilehlého území.
Za botanicky relativně významné (stupeň 2) byly označeny následující lokality:

č. 2 (historický viadukt) – pro zachovalá hájová společenstva v levém břehu údolí;

č. 5 (most přes Sázavu) – ruderalizované zbytky údolních luhů, sukcesní svahové jaseniny,
fragmenty přirozenější lesní květeny při jv. předpolí mostu;

č. 6 (Hvězdonice) – okrajově zasahuje acidofilní dubohabřina, většina okolí je však
v antropogenním reliéfu mimoúrovňové křižovatky, lokalita spíše na přechodu ke stupni 3;

č. 7 (Vráž) – v nivě Naháčského potoka poměrně přirozený potoční luh, cennější porosty až
dále od přemostění;

č. 14 (Blanice) – okrajově fragmenty dubohabřin, v nivě náznaky přirozenějších pobřežních
lemů, možno hodnotit i jako přechod ke st. 3;

č. 21 (Kalná) – sukcesní olšina při lesním potůčku, s fragmenty prameništní vegetace, možno
hodnotit i jako přechod ke st. 3;

č. 29 (Píšť) – druhově bohaté lesní porosty v západním břehu údolí na přechodu suťového
lesa a dubohabřiny;

č. 31 (Lohenický potok) – fragment přirozeného listnatého lesa v údolnici, ekologicky
zajímavé lískosmrkové mlaziny v suťovém svahu při sv. předpolí mostu;

č. 47 (Pávov) – na SV hospodářsky ovlivněné porosty buku a lípy s charakteristickým
podrostem květnaté bučiny;

č. 68 (Velké Meziříčí) – zejména ve východním břehu údolí kvalitní lipová doubrava, na JZ
též starší smíšený listnatý porost;

č. 100 (Kývalka) – sz. od přemostění rozsáhlé dubohabřiny přirozeného složení.
Strana 122
EVERNIA s.r.o.
Nejméně tři z výše uvedených lokalit lze ovšem alternativně hodnotit i na pomezí stupně 2 a 3, za
skutečně kvalitní (alespoň v dílčích, plošně významnějších částech) lze tak považovat jen lokality
č. 2, 29, 68 a 100.
Do přechodné skupiny „2-3“ jsou mimo jiné zařazeny i lokality č. 16 a 17, které leží v kontaktu
s PR Štěpánovský potok (lokalita 17 ji dokonce přetíná). Ta totiž v daném prostoru nevykazuje
zvláštní botanické hodnoty, pod přemostěním jsou potoční nivy přírodně znehodnocené.
Skupina nejníže hodnocených lokalit (stupeň 3) je zdaleka nejpočetnější – jde o téměř 3/4 všech
hodnocených míst. Neznamená to ovšem, že jde o lokality zcela bezcenné, neboť v řadě případů
jde o lokality hodnotné alespoň v ekologické či estetickém smyslu (zejména je-li kontaktním
prostředím orná půda). Náleží sem např. lokality s fyziognomicky příznivými sečenými trávníky,
lokality s bohatými porosty nejrůznějších dřevin, jakož i lokality s floristicky zajímavou ruderální
květenou.
Tabulka 69: Základní charakteristika hodnocených lokalit
č. lok. staničení typ přemostění
1
22,5
velký most
2
24,0
velký most
3
25,4
malý most
4
27,0
malý most
5
27,5
velký most
6
29,3
most
7
30,8
propust
8
32,5
malý most
9
34,8
most
10
38,6
velký most
11
39,2
tunel
12
43,5
most
13
44,4
most
14
44,8
velký most
15
52,0
most
16
52,9
velký most
17
53,3
velký most
18
54,5
most
19
56,0
most
20
56,3
most
21
58,0
tunel
22
58,9
tunel
23
59,8
(malý) most
24
62,3
velký most
25
64,2
(malý) most
26
66,0
most
27
72,2
malý most
28
74,3
propust
29
76,7
velký most
30
79,3
(malý) most
31
81,3
velký most
32
85,8
malý most
33
88,5
nadjezd
EVERNIA s.r.o.
okolní biotop
nivní louka, sukcesní společenstvo, ruderální lado
přirozený les
louka, ruderální lado
sukcesní společenstvo
vodní tok, pobřežní lem, sukcesní spol., kult. les, rud. lado
antropogenní plocha, přirozený les
přirozený les, sukcesní společenstvo
louka
sukcesní společenstvo, ruderální lado, pole
sukcesní společenstvo, ruderální lado, louka, pole
kulturní les, přirozený les
kulturní les, antropogenní plocha
kulturní les, sukcesní společenstvo, trávníky
kulturní les, přirozený les, řeka, pobřežní lemy
louka, pole, sukcesní společenstvo
ruderální lado, sukcesní společenstvo, pole, přirozený les
sukcesní společenstvo, kulturní les
sukcesní společenstvo, ruderální lado, přirozený les
pole
ruderální lado, antropogenní plocha, pole
přirozený les, sukcesní společenstvo, kulturní les, pole
pole, ruderální lado
pole, antropogenní plocha
vodní plocha, přirozený les, přirozená bezlesí
pole, sukcesní společenstvo
pole, ruderální lado, hospodářský les
vodní plocha, kulturní les, přirozený les
pole, sukcesní společenstvo, ruderální lado, kulturní les
sukcesní společenstvo, kulturní les, louka
sukcesní společenstvo, kulturní les, pole
kvalita
2-3
2
3
3
2
2
2
3
3
3
2-3
3
3
2
3
2-3
2-3
(2-)3
3
3
2
(2-)3
3
1
3
3
3
3
2
3
2
3
3
strana 123
č. lok. staničení typ přemostění
34
89,4
nadjezd
35
90,8
most
36
92,1
nadjezd
37
92,7
most
38
95,3
malý most
39
98,6
most
40
99,7
propust
41
101,0
most
42
104,0
nadjezd
43
106,3
(malý) most
44
107,4
nadjezd
45
108,9
malý most
46
111,0
nadjezd
47
112,0
most
48
112,8
most
49
115,9
nadjezd
50
119,2
most
51
120,0
propust
52
120,3
nadjezd
53
122,2
propust
54
123,4
propust
55
124,5
most
56
126,4
nadjezd
57
128,1
malý most
58
131,0
(malý) most
59
132,7
malý most
60
133,9
most
61
135,0
most
62
136,2
velký most
63
136,4
propust
64
137,9
most
65
139,4
most
66
140,2
most
67
141,1
most
68
144,4
velký most
69
146,8
most
70
149,0
propust
71
149,3
most
72
150,7
most
73
151,7
most
74
152,6
nadjezd
75
153,1
velký most
76
153,7
nadjezd
77
155,7
most
78
155,9
propust
79
156,6
nadjezd
80
157,4
most
81
159,5
most
Strana 124
okolní biotop
louka, pole, ruderální lado
antropogenní plocha, sukcesní společenstvo, kulturní les
kulturní les
kulturní les
kulturní les, louka
sukcesní společenstvo, antropogenní plocha
kulturní les, sukcesní společenstvo
louka, sukcesní společenstvo
kulturní les
pole
kulturní les
kulturní les, sukcesní společenstvo, přirozený les
kulturní les, antropogenní plocha, přirozený les
pole, kulturní les, přirozený les, antropogenní plocha
sukcesní společenstvo, kulturní les, zemědělská půda
pole, kulturní les
sukcesní společenstvo, antropogenní plocha, kulturní les
pole, louka, ruderální lado
louka, mokřadní lado, sukcesní společenstvo
pole, ruderální lado, antropogenní plocha
pole, kulturní les, sukcesní společenstvo
antropogenní plocha, louka, ruderální lado
pole, louka, antropogenní plocha
pole, louka, mokřadní lado, ruderální lado
sukcesní společenstvo, ruderální lado
pole
trávník, louka, hospodářský les, antropogenní plocha
přiroz. les, sukcesní spol., antropogenní plocha, vodní tok
antropogenní plocha, trávník, pole
přirozený les, sukcesní společenstvo, kulturní les, pole
pole
pole, sukcesní společenstvo, louka
sukcesní společenstvo, hospodářský les
trávník, sukcesní společenstvo, antropogenní plocha, pole
kulturní les, sukcesní společenstvo, ruderální lado
sukcesní společenstvo, kulturní les
pole
pole, ruderální lado, louka
pole
kvalita
3
3
3
3
3
3
3
(2-)3
3
3
3
3
3
2
3
3
3
3
3
3
2-3
3
3
3
3
2-3
3
3
(2-)3
3
3
3
3
2-3
2
3
2-3
3
3
3
3
2-3
3
3
3
3
3
3
EVERNIA s.r.o.
č. lok. staničení typ přemostění okolní biotop
kvalita
82
160,5
nadjezd
pole
3
83
161,2
most
pole, louka
3
84
162,0
nadjezd
3
85
162,7
most
pole, trávník, antropogenní plocha
3
86
163,4
most
pole
3
87
164,5
nadjezd
kulturní les, přirozený les
2-3
88
166,2
nadjezd
kulturní les
3
89
167,9
nadjezd
3
90
170,8
nadjezd
kulturní les
3
91
172,3
nadjezd
3
92
174,1
malý most
3
93
175,3
nadjezd
kulturní les, sukcesní společenstvo, antropogenní plocha
(2-)3
94
176,5
nadjezd
3
95
177,7
nadjezd
pole, louka
3
96
178,4
most
ruderální lado, antropogenní plocha, pole
3
97
179,4
most
3
98
179,8
malý most
pole, louka, ruderální lado
3
99
180,0
propust
ruderální lado, trávník
2-3
100
181,0
tunel
sukcesní společenstvo, přirozený les
2
Vysvětlivky pojmů viz v textu. Pod pojmem sukcesní společenstvo se rozumí více či méně zapojené porosty
náletových dřevin; za přirozený les jsou považovány porosty s relativně přirozeným zastoupením dřevin. Stupnice
botanické kvality je srovnatelná s klasifikační stupnicí vysokoškolských zkoušek. Znamená to, že i lokality
hodnocené známkou „3“ ještě vykazují určité hodnoty a nepředstavují nejhorší možný stav.
Památné stromy
V celé délce hodnoceného úseku cca 160 km se vyskytují pouze dva památné stromy
v bezprostřední blízkosti dálnice. Jedná se o dub letní v k.ú. Měchnov a borovici lesní v k.ú.
Nové sady.
C.II.7.2 Fauna
V rámci zpracování dokumentace EIA pro stavbu „Zkapacitnění dálnice D1 v úseku Mirošovice
– Kývalka“ byla celá trasa posouzena z hlediska možných vlivů stavby na faunu.
Vzhledem k tomu, že celá trasa má délku cca 160 km, mohl být podrobnější zoologický průzkum
proveden pouze na vybraných lokalitách (úsecích) v trase dálnice.
Pavouci (Araneae), střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) a tzv. velcí drabčíci
(Coleoptera: Staphylinidae: Staphylinina)
Zoologický průzkum bezobratlých byl zaměřen na bioindikačně významné druhy, které se běžně
používají pro určení kvality biotopů. Celosezónní průzkum pavouků, střevlíkovitých a tzv.
velkých drabčíkovitých brouků byl proveden na následujících lokalitách:
Skorkovský rybník (č. 39)
Svah dálničního náspu a okraj obhospodařované, částečně podmáčené louky jv. od Skorkovského
rybníka. Po stranách roztroušené keřové formace, na západním okraji navazují břehové porosty
rybníka. Km 100,0 ve směru staničení (Praha - Brno).
EVERNIA s.r.o.
strana 125
Skalky (č. 40)
Odlesněný pruh dálničního zářezu a okraj smrkového porostu v mýtním věku s příměsí buku a
jedle. Km 103,2 ve směru staničení.
Zaječí (č. 41)
Svahy dálničního náspu porostlé keři a mladými stromy a široký pás pole lemovaný mozaikou
polí, luk a remízků. Km 106,5 ve směru staničení.
Vysoký Kámen (č. 42)
Odlesněný pás podél dálnice a okraj bukového porostu stáří 60 – 70 let, v sousedství smíšený les
smrk – buk. Km 108,7 ve směru staničení.
Ptačí potok (č. 43)
Odlesněný pruh podél dálnice a okraj smíšeného lesa v nivě potoka s převahou olše, buku, smrku
a příměsí břízy, klenu a jasanu. Km 110,2 ve směru staničení.
Pro získávání vzorků zkoumaných skupin bezobratlých živočichů byla použita metoda zemních
pastí. Byly použity plastové kelímky o objemu 0,5 l, hloubce 12 cm a vnitřním průměru 8,5 cm,
zapuštěné po okraj v zemi. Jako konzervační tekutina byla použita směs etylenglykolu (komerční
název Fridex) a vody v poměru 1:1. Výška hladiny konzervačního média byla cca v ¼ hloubky
pasti, tj. cca 3 cm. Z důvodu omezení vyplavení přívalovými dešti byly pasti zakryté plastovou
stříškou o rozměrech cca 20 x 20 cm, zatíženou kamenem a zamaskovanou listím a trávou.
Na každé lokalitě byly rozmístěny zemní pasti ve dvou transektech:
1. transekt: ekoton (rozhraní dálničního tělesa a navazujícího biotopu)
2. transekt: 50 m od okraje dálnice (vozovky)
V každém transektu byly rozmístěny v linii 3 pasti ve vzdálenosti 50 m. Pasti byly exponovány
v oblasti od 30.4. do 10.9.2005. V intervalech čtyř až pěti týdnů byly kontrolovány, vybírány
přelitím obsahu pasti přes sítko o průměru ok 1 mm a zároveň obnovovány. Kontroly proběhly ve
dnech 4.6., 3.7., 4.8. a 10.9.
Vzorky byly oddělovány podle jednotlivých transektů. Ze získaných vzorků byl vytříděn materiál
pavouků a brouků, sledované skupiny byly determinovány. Pavouky determinoval A. Kůrka,
brouky P. Moravec a P. Vonička. Dokladové exempláře střevlíků a drabčíků byly vypreparovány
na sucho a jsou uloženy ve sbírkách P. Moravce (Litoměřice) a P. Voničky (Liberec), dokladový
materiál pavouků je uložen ve sbírce Národního muzea v Praze. Nomenklatura střevlíkovitých a
drabčíkovitých je podle Katalogu palearktických brouků (LÖBL & SMETANA 2003, 2004),
pavouků podle Katalogu pavouků České republiky (BUCHAR & RŮŽIČKA 2002).
Reliktnost
Každý druh střevlíka je zařazen do bioindikační skupiny podle HŮRKY et al. (1996):
R – reliktní: druhy s nejužší ekologickou valencí, mající v současnosti namnoze charakter reliktů.
Jedná se většinou o vzácné a ohrožené druhy přirozených, nepříliš poškozených ekosystémů.
A – adaptabilní: druhy osídlující více nebo méně přirozené nebo přirozenému stavu blízké
habitaty. Vyskytují se i na druhotných, dobře regenerovaných biotopech, zvláště v blízkosti
původních ploch.
E – eurytopní: druhy, které nemají často žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostředí,
druhy nestabilních, měnících se biotopů, stejně jako druhy, obývající silně antropogenně
ovlivněnou a poškozenou krajinu.
Strana 126
EVERNIA s.r.o.
Každý druh drabčíka subtribu Staphylinina je zařazen do bioindikační skupiny podle BOHÁČE et
al. (2006) nebo originálních poznatků P. Moravce & P. Voničky (nepubl.):
R1 – relikty I. řádu: zahrnuje druhy biotopů nejméně ovlivněných činností člověka. Jedná se
především o druhy s arktoalpinním, boreoalpinním a boreomontánním rozšířením, dále druhy
charakteristické pro rašeliniště (tyrfobionti a tyrfofilové), druhy vyskytující se jen v původních
lesních porostech apod.
R2 – relikty II. řádu: zahrnuje druhy stanovišť středně ovlivněných činností člověka, většinou
druhy kulturních lesů, ale i druhy neregulovaných a původnějších břehů toků.
E – expanzívní: reprezentuje druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka.
Pavouci dosud nejsou zařazeni do standardních bioindikačních skupin a v této zprávě nejsou
v tomto směru hodnoceni.
Pro zvýšení objektivity hodnocení jednotlivých biotopů/stanovišť (příp. lokality jako celku) lze
stanovit tzv. stupeň antropogenního ovlivnění, a to na základě vyhodnocení procentuálního
zastoupení bioindikačních skupin v získaných vzorcích. Klasifikace antropogenního ovlivnění
resp. zachovalosti biotopů podle zastoupení druhů jednotlivých bioindikačních skupin ve
vzorcích je uvedena podle MORAVCE et al. (2006). Jako podklad byl autory použit návrh
TÁBORSKÉHO & ČECHURY (2002), kteří porovnávají relativní zastoupení bioindikačně
významnějších druhů skupin R/RI a A/RII se zastoupením bioindikačně méně významných druhů
skupiny E. Pokud ve vzorku výrazněji převažují druhy skupin R/RI a A/RII, jedná se o stanoviště
slabě ovlivněné až neovlivněné. Pokud ve vzorku výrazněji převažují druhy skupiny E, jedná se o
stanoviště silně ovlivněné až degradované. Více či méně vyrovnané zastoupení druhů skupin
R/RI+A/RII a E svědčí o tom, že se jedná o stanoviště (průměrně) ovlivněné. Návrh klasifikace
se řídil především snahou o co největší jednoduchost a tím i snadnou použitelnost, což ovšem na
druhé straně s sebou přináší mnoho závažných nedostatků, které je nezbytné teprve vyřešit.
Klasifikaci je proto nutné pokládat za provizorní.
I 0-29,9% - biotop (lokalita) velmi silně ovlivněný až degradovaný
II 30-39,9% - biotop (lokalita) velmi silně ovlivněný
III40-49,9% - biotop (lokalita) silně ovlivněný
IV50-59,9% - biotop (lokalita) ovlivněný
V 60-69,9% - biotop (lokalita) slabě ovlivněný
VI70-79,9% - biotop (lokalita) velmi slabě ovlivněný
VII 80-100% - biotop (lokalita) velmi slabě ovlivněný až neovlivněný (klimax)
Stupeň hojnosti (Vz)
U každého druhu pavouka je uveden stupeň hojnosti na základě přítomnosti druhu na kvadrátech
mapové sítě:
v – velmi vzácný druh, vyskytující se na velmi malém počtu mapových polí, většinou pouze ve
velmi omezené oblasti nebo na unikátním stanovišti; vyskytuje se tu obvykle ve velmi nízké
abundanci;
r – vzácný druh, vyskytující se na poměrně malém počtu mapových polí, většinou pouze
v omezené oblasti nebo na unikátním stanovišti;
i – středně hojný druh, vyskytující se na poměrně velkém počtu mapových polí;
EVERNIA s.r.o.
strana 127
a – hojný až velmi hojný druh, vyskytující se víceméně rovnoměrně na území celé ČR; hojný
druh může chybět v některých oblastech, velmi hojný druh se vyskytuje bez omezení;
Výsledky
Přehled zjištěných druhů
Skorkovský rybník (lokalita č. 39)
Tabulka 70: Přehled zjištěných druhů v lokalitě Skorkovský rybník
Druh / transekt
Araneae
Alopecosa cuneata
Alopecosa pulverulenta
Centromerus sylvaticus
Ceratinella brevis
Coelotes terrestris
Dicymbium nigrum
Diplocephalus latifrons
Diplocephalus picinus
Diplostyla concolor
Euophrys frontalis
Lepthyphantes cristatus
Lepthyphantes mengei
Lepthyphantes pallidus
Lepthyphantes tenuis
Meioneta saxatilis
Micaria pulicaria
Micrargus herbigradus
Oedothorax apicatus
Ozyptila trux
Pachygnatha listeri
Pardosa amentata
Pardosa lugubris
Pardosa palustris
Pardosa pullata
Phrurolithus festivus
Pocadicnemis juncea
Robertus lividus
Tapinocyba insecta
Trochosa ruricola
Trochosa spinipalpis
Walckenaeria atrotibialis
Zora spinimana
Carabidae
Agonum viduum
Amara lunicollis
Badister lacertosus
Bembidion lunulatum
Bembidion mannerheimii
Carabus granulatus
Carabus hortensis
Carabus scheidleri scheidleri
Cychrus caraboides
Strana 128
1
2
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
Vz
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
BS
A
A
A
A
A
E
A
A
A
EVERNIA s.r.o.
Druh / transekt
Harpalus rubripes
Leistus ferrugineus
Leistus terminatus
Poecilus cupreus
Poecilus versicolor
Pterostichus melanarius
Pterostichus niger
Pterostichus vernalis
Trechus quadristriatus
Trechus secalis
Trichotichnus laevicollis
Staphylinidae: Staphylinina
Platydracus fulvipes
Platydracus stercorarius
Staphylinus erythropterus
počet druhů celkem: 55
1
+
+
+
+
+
+
+
-
2
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
36
35
E
E
A
E
E
E
A
A
E
A
A
BS
R2
E
R2
Na lokalitě Skorkovský rybník bylo zjištěno celkem 32 druhů pavouků, 20 druhů střevlíkovitých
a 3 druhy velkých drabčíkovitých brouků, z toho v 1. transektu 36 a ve 2. transektu 35 druhů.
Skalky (lokalita č. 40)
Tabulka 71: Přehled zjištěných druhů v lokalitě Skalka
Druh / transekt
Araneae
Callobius claustrarius
Clubiona pallidula
Clubiona terrestris
Coelotes inermis
Coelotes terrestris
Diplostyla concolor
Harpactea lepida
Lepthyphantes alacris
Lepthyphantes tenebricola
Macrargus rufus
Micrargus herbigradus
Pachygnatha listeri
Pardosa lugubris
Robertus lividus
Segestria senoculata
Walckenaria atrotibialis
Carabidae
Abax parallelepipedus
Agonum sexpunctatum
Carabus auronitens auronitens
Carabus glabratus
Carabus hortensis
Carabus problematicus
EVERNIA s.r.o.
1
2
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
Vz
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
BS
A
A
A
A
A
A
A
strana 129
Druh / transekt
Carabus violaceus violaceus
Cychrus caraboides
Harpalus latus
Pterostichus niger
Pterostichus oblongopunctatus
Trechus splendens
Platydracus fulvipes
1
+
+
+
+
+
+
2
+
+
+
+
+
20
19
A
A
A
A
A
A
A
BS
R2
Na lokalitě Skalky bylo zjištěno celkem 17 druhů pavouků, 14 druhů střevlíkovitých a 1 druh
velkých drabčíkovitých brouků, z toho v 1. transektu 20 a ve 2. transektu 19 druhů.
Zaječí (lokalita č. 41)
Tabulka 72: Přehled zjištěných druhů v lokalitě Zaječí
Druh / transekt
Araneae
Alopecosa pulverulenta
Araniella cucurbitina
Bathyphantes gracilis
Bathyphantes parvulus
Cnephalocotes obscurus
Diplostyla concolor
Drassyllus pusillus
Euophrys frontalis
Lepthpyhantes mengei
Lepthyphantes tenuis
Meioneta rurestris
Micaria pulicaria
Microneta viaria
Oedothorax apicatus
Oedothorax gibbosus
Oedothorax retusus
Ozyptila trux
Pachygnatha clercki
Pachygnatha degeeri
Pardosa amentata
Pardosa lugubris
Pardosa palustris
Pardosa pullata
Phlegra fasciata
Pirata hygrophilus
Pirata latitans
Pocadicnemis pumila
Tiso vagans
Zelotes latreillei
Zora spinimana
Strana 130
1
2
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
Vz
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
EVERNIA s.r.o.
Druh / transekt
Carabidae
Agonum fuliginosum
Amara eurynota
Amara lunicollis
Amara similata
Amara tibialis
Anchomenus dorsalis
Badister bullatus
Bembidion lunulatum
Bembidion mannerheimii
Blemus discus
Carabus granulatus
Cychrus caraboides
Harpalus griseus
Harpalus rubripes
Harpalus rufipes
Leistus ferrugineus
Nebria brevicollis
Notiophilus palustris
Oodes helopioides
Panagaeus bipustulatus
Patrobus atrorufus
Poecilus cupreus
Poecilus versicolor
Pterostichus niger
Pterostichus nigrita
Synuchus vivalis
Trechoblemus micros
Trechus quadristriatus
Trechus secalis
Platydracus latebricola
Platydracus stercorarius
Tasgius winkleri
1
2
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
43
42
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
BS
A
A
E
A
E
A
E
A
A
A
A
E
A
A
A
E
E
E
E
A
E
A
A
A
E
E
E
A
E
E
A
E
A
BS
R2
E
R2
Na lokalitě Zaječí bylo zjištěno celkem 31 druhů pavouků, 33 druhů střevlíkovitých a 3 druhy
Vysoký Kámen (lokalita č. 42)
Tabulka 73: Přehled zjištěných druhů v lokalitě Vysoký Kámen
Druh / transekt
Araneae
Bathyphantes approximatus
EVERNIA s.r.o.
1
2
+
+
+
Vz
a
a
strana 131
Druh / transekt
Ceratinella brevis
Cercidia prominens
Clubiona caerulescens
Clubiona comta
Clubiona terrestris
Coelotes inermis
Coelotes terrestris
Harpactea lepida
Microneta viaria
Ozyptila praticola
Pardosa lugubris
Robertus lividus
Tegenaria silvestris
Walckenaeria atrotibialis
Walckenaeria cucullata
Zelotes subterraneus
Zora spinimana
Carabidae
Badister lacertosus
Carabus glabratus
Carabus hortensis
Philorhizus notatus
Platynus assimilis
Pterostichus burmeisteri
Pterostichus niger
Pterostichus nigrita
Ocypus macrocephalus
Tasgius melanarius
1
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
2
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
29
23
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
i
a
a
a
a
a
a
a
a
BS
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
E
A
E
A
BS
R2
E
Na lokalitě Vysoký Kámen bylo zjištěno celkem 22 druhů pavouků, 14 druhů střevlíkovitých a 2
druhy velkých drabčíkovitých brouků, z toho v 1. transektu 29 a ve 2. transektu 23 druhů.
Ptačí potok (lokalita č. 43)
Tabulka 74: Přehled zjištěných druhů v lokalitě Ptačí potok
Druh / transekt
Araneae
Cicurina cicur
Strana 132
1
2
+
-
+
+
Vz
a
a
EVERNIA s.r.o.
Druh / transekt
Coelotes inermis
Coelotes terrestris
Diplocephalus latifrons
Diplostyla concolor
Harpactea lepida
Cheiracanthium erraticum
Pardosa lugubris
Robertus lividus
Zelotes subterraneus
Carabidae
Carabus glabratus
Carabus hortensis
Harpalus laevipes
Molops piceus piceus
Platynus assimilis
Pterostichus niger
Ocypus macrocephalus
1
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
2
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
21
+
17
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
BS
A
A
A
A
A
A
A
A
A
E
A
A
A
BS
R2
Na lokalitě Ptačí potok bylo zjištěno celkem 15 druhů pavouků, 13 druhů střevlíkovitých a 1 druh
Hodnocení reliktnosti a stupně antropogenního ovlivnění (pouze brouci)
Na lokalitě Skorkovský rybník je z 23 zjištěných druhů brouků 15 druhů (65,2 %) zařazeno
k adaptabilním druhům (reliktům 2. řádu) a 8 (34,8 %) k eurytopním druhům.
Na lokalitě Skalky jsou z 15 zjištěných druhů brouků všechny (100 %) zařazeny k adaptabilním
druhům (reliktům 2. řádu).
Na lokalitě Zaječí je z 36 zjištěných druhů brouků 20 druhů (55,6 %) zařazeno k adaptabilním
druhům (reliktům 2. řádu) a 16 (44,4 %) k eurytopním druhům.
Na lokalitě Vysoký Kámen je z 16 zjištěných druhů brouků 13 druhů (81,3 %) zařazeno
Na lokalitě Ptačí potok je ze 14 zjištěných druhů brouků 13 druhů (92,9 %) zařazeno
EVERNIA s.r.o.
strana 133
Lesní lokality jsou po stránce vegetačního krytu primárně heterogenní – 1. transekt se nacházel
na značně odlišném typu biotopu (nezastíněné nebo jen částečně zastíněné, travnaté a ekotonální
bioptopy) než 2. transekt, který byl umístěn ve více či méně souvislém lesním porostu. Na
otevřených biotopech 1. transektu žije obvykle zvýšený počet druhů a jedinců skupiny E, proto je
zde zastoupení skupiny A zpravidla nejnižší. Směrem do lesa podíl skupiny A pochopitelně
stoupá, a to zejména také díky skutečnosti, že všechny v ČR žijící striktně lesní a převážně lesní
druhy (cca 80 druhů = téměř 15 % fauny ČR) náleží bez výjimky ke skupinám R a A.
Otevřené lokality jsou po stránce vegetačního krytu vždy homogenní – 1. transekt se nachází na
vegetačně podobných biotopech jako 2. transekt. Heterogenita se zde na rozdíl od lesních lokalit
projevuje v odlišných vlhkostních poměrech. Pás podél komunikace (1. transekt) bývá většinou
suchý, protože je většinou tvořen náspem nebo zářezem. Pokud se však v 2. transektu nachází
vlhčí (podmáčené) místo, prudce se zde zvyšuje počet hygrofilních druhů, a tím i podílu skupiny
A (cca 190 druhů = 35 % fauny ČR, z nich plných 40 % náleží ke skupině R a přes 50 % ke
skupině A; pouhých 6 % obligátních hygrofilů ke skupině E).
Na žádné lokalitě nebyl metodou zemních padacích pastí zjištěn reliktní druh (skupina R / R1).
Tabulka 75: Zastoupení bioindikačních skupin střevlíků a drabčíků subtribu Staphylinina na jednotlivých
lokalitách
Lokalita
39 (louka)
40 (les)
41 (pole)
42 (les)
43 (les)
Celkový počet
druhů
23
15
36
16
14
R/R1 (%)
0
0
0
0
0
A/R2 (%)
65,2
100
55,6
81,3
92,9
E (%)
34,8
0
44,4
18,7
7,1
Stupeň
ovlivnění
V
VII
IV
VII
VII
Nejvyšší stupeň zachovalosti resp. nejnižší stupeň ovlivnění (VII) vykazují logicky všechny lesní
lokality. Otevřené lokality vykazují stupeň zachovalosti zřetelně nižší (IV-V).
Některé lokality (č. 40) dosahují hodnot charakteristických pro klimaxový les, což je při
porovnání se skutečným stavem (nepůvodní vzrostlá smrčina) výsledek dosti nepravděpodobný.
Zde je nutné vzít v úvahu jednak úplnou absenci R-druhů na zkoumané ploše, jednak fakt, že
metodou zemních pastí bylo získáno něco kolem 2/3 druhového spektra, které se na lokalitě
skutečně vyskytuje, což je způsobeno zejména absencí jiných metod sběru.
Obratlovci (Vertebrata)
Na všech 84 navštívených lokalitách (v nejbližším okolí nadjezdů, podjezdů, mostů a křižovatek)
byly během vegetační sezóny roku 2007 zaznamenávány pozorované druhy obojživelníků, plazů,
ptáků a savců. Ptáci byli zjišťováni rovněž na základě hlasových projevů, savci podle pobytových
značek. Průzkum nebyl zaměřen na kruhoústé a ryby. Posuzovaným rozšířením dálnice na
šestipruh se nepředpokládá výrazný zásah do vodního prostředí, resp. do vodních toků, které
dálnice překonává, který by měl významnější vliv na populace vodních organismů.
Na řadě míst bylo druhové spektrum sledovaných skupin obratlovců obdobné, podle typu
biotopu, v kterém se lokalita nachází. Z toho důvodu byly přítomné biotopy podél dálnice
rozděleny na několik následujících typů, k nimž jsou přiřazeny zjištěné druhy obratlovců.
1. Svahy náspů a zářezů v dálničním tělese, více či méně porostlé dřevinami. Tento typ
biotopu se nachází téměř v celém sledovaném úseku. V náspu či zářezu rostou jednak
místně původní stromy a keře, pocházející z náletů z nejbližšího okolí, jednak umělé
Strana 134
EVERNIA s.r.o.
výsadby dřevin původních i exotů (borovice černá, okrasné keře apod.). Část těchto
biotopů je otevřená, bez porostu dřevin a nahrazuje tak v okolní krajině téměř neexistující
suché meze, které dříve oddělovaly jednotlivé zemědělsky využívané pozemky. Část
tohoto pruhu blíže k vozovce je pravidelně sečená a je zde vytvořen biotop suchých
nízkých trávníků.
2. Lesní biotopy navazující bezprostředně na dálniční těleso, oddělené od vozovky pouze
pruhem dálničního náspu či zářezu (předchozí biotop). Dále lesní porosty vyskytující se
přímo pod mosty a nadjezdy. Lesy v okolí dálnice D1 jsou z větší části smíšené, tvořené
smrkem, borovicí, modřínem, dubem, méně bukem, javory, lípou a habrem s příměsí tzv.
plevelných dřevin (bříza, osika, olše, jíva aj.). Vyšší podíl listnáčů, zejména dubu je
přítomen zejména v níže položených úsecích, tj. zhruba od Mirošovic po Humpolec a od
Velkého Meziříčí po Kývalku. Ve vyšších polohách Českomoravské vrchoviny převažují
smrkové monokultury, místy s vtroušeným bukem, javorem klenem a jedlí.
3. Pole a intenzívně využívané plochy trvalých travních porostů a pícnin, navazující přímo
na dálniční těleso, oddělené od vozovky pouze pruhem dálničního náspu nebo zářezu.
4. Vlhčí louky a drobné mokřady, často s řídkými porosty vrb a olší, nacházející se
v bezprostředním okolí dálnice nebo komunikací procházejících pod dálnicí.
5. Břehy větších vodních toků, které dálnice přechází mosty a břehy menších toků, které
jsou svedeny pod dálniční těleso do potrubí či betonových propustí. Vodní plochy
s porosty rákosu a orobince nacházející se přímo pod dálničním náspem.
6. Parkoviště s benzínovými čerpacími stanicemi a motoresty, zpevněné odstavné plochy a
zastavěná území sídel.
Přehled zjištěných druhů na jednotlivých typech biotopů
1. Náspy a zářezy
Plazi
ještěrka obecná (Lacerta agilis)
slepýš křehký (Anguis fragilis)
Ptáci
budníček menší (Phylloscopus collybita)
budníček větší (Phylloscopus trochilus)
konopka obecná (Carduelis cannabina)
kos černý (Turdus merula)
kukačka obecná (Cuculus canorus)
pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)
pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis)
pěnice pokřovní (Sylvia curruca)
pěnice slavíková (Sylvia borin)
straka obecná (Pica pica)
strnad obecný (Emberiza citrinella)
sýkora koňadra (Parus major)
sýkora modřinka (Parus caeruleus)
ťuhýk obecný (Lanius collurio)
vrabec polní (Passer montanus)
zvonek zelený (Carduelis chloris)
EVERNIA s.r.o.
strana 135
Savci
ježek východní (Erinaceus concolor)
2. Lesní biotopy
Obojživelníci
ropucha obecná (Bufo bufo)
skokan hnědý (Rana temporaria)
Plazi
ještěrka živorodá (Lacerta vivipara)
slepýš křehký (Anguis fragilis)
zmije obecná (Vipera berus)
Ptáci
brhlík lesní (Sitta europaea)
budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix)
budníček menší (Phylloscopus collybita)
červenka obecná (Erithacus rubecula)
datel černý (Dryocopus martius)
dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)
drozd brávník (Turdus viscivorus)
drozd zpěvný (Turdus philomelos)
holub hřivnáč (Columba palumbus)
hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula)
káně lesní (Buteo buteo)
krahujec obecný (Accipiter nisus)
králíček obecný (Regulus regulus)
králíček ohnivý (Regulus ignicapillus)
krkavec velký (Corvus corax)
křivka obecná (Loxia curvirostra)
kukačka obecná (Cuculus canorus)
lejsek bělokrký (Ficedula albicollis)
lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca)
linduška lesní (Anthus trivialis)
mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)
pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)
pěnice slavíková (Sylvia borin)
pěnkava obecná (Fringilla coelebs)
pěvuška modrá (Prunella modularis)
puštík obecný (Strix aluco)
rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)
sedmihlásek hajní (Hippolais icterina)
sojka obecná (Garrulus glandarius)
strakapoud velký (Dendrocopos major)
střízlík obecný (Troglodytes troglodytes)
sýkora babka (Parus palustris)
sýkora lužní (Parus montanus)
Strana 136
EVERNIA s.r.o.
sýkora parukářka (Parus cristatus)
sýkora uhelníček (Parus ater)
šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris)
žluna zelená (Picus viridis)
Savci
ježek východní (Erinaceus concolor)
kuna lesní (Martes martes)
liška obecná (Vulpes vulpes)
norník rudý (Clethrionomys glareolus)
prase divoké (Sus scrofa)
rejsek obecný (Sorex araneus)
srnec obecný (Capreolus capreolus)
veverka obecná (Sciurus vulgaris)
3. Pole
Ptáci
bažant obecný (Phasianus colchicus)
čejka chocholatá (Vanellus vanellus)
havran polní (Corvus frugileus)
káně lesní (Buteo buteo)
koroptev polní (Perdix perdix)
křepelka obecná (Coturnix coturnix)
poštolka obecná (Falco tinnunculus)
rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris)
skřivan polní (Alauda arvensis)
Savci
hraboš polní (Microtus arvalis)
liška obecná (Vulpes vulpes)
prase divoké (Sus scrofa)
zajíc polní (Lepus europaeus)
4. Louky a mokřady
Plazi
ještěrka živorodá (Lacerta vivipara)
Ptáci
bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)
cvrčilka zelená (Locustella naevia)
chřástal polní (Crex crex)
rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris)
skřivan polní (Alauda arvensis)
straka obecná (Pica pica)
strnad obecný (Emberiza citrinella)
Savci
EVERNIA s.r.o.
strana 137
hraboš mokřadní (Microtus agrestis)
krtek obecný (Talpa europaea)
lasice kolčava (Mustela nivalis)
rejsek malý (Sorex minutus)
rejsek obecný (Sorex araneus)
zajíc polní (Lepus europaeus)
5. Břehy vodních toků a vodní plochy
Obojživelníci
ropucha obecná (Bufo bufo)
skokan hnědý (Rana temporaria)
Plazi
užovka obojková (Natrix natrix)
Ptáci
cvrčilka říční (Locustella fluviatilis)
drozd kvíčala (Turdus pilaris)
kachna divoká (Anas platyrhynchos)
konipas bílý (Motacilla alba)
konipas horský (Motacilla cinerea)
ledňáček říční (Alcedo atthis)
lejsek šedý (Muscicapa striata)
lyska černá (Fulica atra)
skorec vodní (Cinclus cinclus)
strakapoud malý (Dendrocopos minor)
strnad rákosní (Emberiza schoeniclus)
volavka popelavá (Ardea cinerea)
žluna zelená (Picus viridis)
6. Parkoviště a zastavěná území
Ptáci
hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto)
jiřička obecná (Delichon urbica)
konipas bílý (Motacilla alba)
pěnice pokřovní (Sylvia curruca)
poštolka obecná (Falco tinnunculus)
rehek domácí (Phoenicurus ochruros)
špaček obecný (Sturnus vulgaris)
vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
vrabec domácí (Passer domesticus)
Strana 138
EVERNIA s.r.o.
Zvláště chráněné druhy a druhy z Červeného seznamu
Zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.
KO – kriticky ohrožený
SO – silně ohrožený
O – ohrožený
Druhy z Červeného seznamu obratlovců ČR (PLESNÍK et al. 2003)
EN – ohrožený druh
VU – zranitelný druh
NT – téměř ohrožený druh
LC – málo dotčený druh
NE – nevyhodnocený
Tabulka 76: Přehled zvláště chráněných druhů živočichů a druhů zařazených do Červeného seznamu
český název
střevlík
střevlík
ropucha obecná
skokan hnědý
ještěrka obecná
ještěrka živorodá
slepýš křehký
užovka obojková
zmije obecná
bramborníček hnědý
čejka chocholatá
datel černý
havran polní
chřástal polní
jiřička obecná
koroptev polní
krahujec obecný
krkavec velký
křepelka polní
ledňáček říční
lejsek bělokrký
lejsek černohlavý
lejsek šedý
skorec vodní
strakapoud malý
sýkora parukářka
ťuhýk obecný
vlaštovka obecná
volavka popelavá
vrabec domácí
vrabec polní
žluna zelená
veverka obecná
zajíc polní
EVERNIA s.r.o.
vědecký název
Carabus problematicus
Carabus scheidleri
Bufo bufo
Rana temporaria
Lacerta agilis
Lacerta vivipara
Anguis fragilis
Natrix natrix
Vipera berus
Saxicola rubetra
Vanellus vanellus
Dryocopus martius
Corvus frugileus
Crex crex
Delichon urbica
Perdix perdix
Accipiter nisus
Corvus corax
Coturnix coturnix
Alcedo atthis
Ficedula albicollis
Ficedula hypoleuca
Muscicapa striata
Cinclus cinclus
Dendrocopos minor
Parus cristatus
Lanius collurio
Hirundo rustica
Ardea cinerea
Passer domesticus
Passer montanus
Picus viridis
Sciurus vulgaris
Lepus europaeus
Vyhl. 395/1992
O
O
O
SO
SO
SO
O
KO
O
SO
O
SO
O
SO
SO
O
O
O
O
-
ČS
NT
NT
NT
NT
LC
LC
VU
LC
VU
LC
VU
VU
NT
NT
VU
VU
NT
VU
NT
NT
LC
LC
VU
LC
NT
LC
NT
LC
LC
LC
NE
NT
strana 139
Migrace živočichů
Z hlediska výskytu velkých druhů savců patří oblast kolem hodnoceného úseku dálnice D1 mezi
středně významné oblasti. Kromě srnce, prasete divokého, lišky a jezevce žije trvale v celé
oblasti také vydra říční. Trvalý výskyt jelena je v okolí dálnice znám pouze ve východní části
(oblast kolem Kývalky). Na většině ostatního území se jeleni vyskytují nepravidelně. Rovněž u
rysa jde v okolí D1 pouze o nepravidelný až vzácný výskyt – nejčastěji jde patrně o migrující
jedince z jihočeské populace. Častější údaje jsou známé především z Benešovska, nepravidelně se
rys objevuje také v Jihlavských a Žďárských vrších.
Z celorepublikového hlediska kříží trasa dálnice velmi významnou migrační spojnici vedoucí od
lesnatých oblastí na severu území (Jeseníky, Kralický Sněžník) přes lesnaté oblasti Vysočiny
k přírodně zachovalým územím na jihu (Novohradské hory, Třeboňsko, Šumava). Tato cesta,
která kříží trasu dálnice D1 v úseku mezi Humpolcem a Jihlavou, je využívána především
migrujícími losy směřujícími z Polska do oblasti Třeboňska a Šumavy, ale také rysem
(migrujícím v současné době spíše opačným směrem z jihočeské populace na severovýchod).
Běžně se tu objevují také migrující jeleni (v obou směrech). Výraznými migračními cestami jsou
také oblasti západně od Brna (okolí Kývalky, okolí Devíti křížů), oblast východně od Jihlavy,
okolí Děkanovic a území mezi Benešovem a Zručí nad Sázavou. Obecně je ve všech těchto
územích nutné počítat s občasnými migracemi jelenů, ojediněle také s losem či rysem.
Celkově má krajina kolem trasy dálnice D1 relativně přírodní charakter s typickým střídáním
lesů a zemědělských ploch. Kromě okolí Jihlavy, Humpolce a Velkého Meziříčí prochází dálnice
krajinou s venkovským typem osídlení. Z větších vodních toků přetíná trasa dálnice zejména tok
Sázavy a Želivky, na většině délky jsou však typická křížení s menšími potoky a říčkami. Pouze
v úseku mezi Humpolcem a Jihlavou je trasa dálnice blízká rozvodnici, takže zde prakticky
nepřekonává žádné toky. Tato skutečnost způsobila úplnou absenci mostů v tomto migračně
mimořádně významném území.
Vzhledem k tomu, že dálnice D1 byla stavěna v době, kdy ještě nebyly známé negativní účinky
liniových bariér na přírodu, nebyly zde v době stavby uplatněny žádné požadavky na průchodnost
pro volně žijící živočichy. Jenom díky tomu, že dálnice zde prochází výškově členitou krajinou
charakteru pahorkatiny a vysočiny, musela trasa v některých místech překonat hlubší údolí
mostními objekty. Některá z těchto míst plní do současné doby funkci významných průchodů pro
faunu. Celkově je však z trasy dálnice patrná logická snaha takováto křížení minimalizovat a
přibližovat maximálně niveletu stavby okolnímu terénu (nejúspornější řešení). Díky tomu je
počet větších mostů relativně nízký a celková průchodnost trasy je dnes zcela nevyhovující.
Přitom lze konstatovat, že výrazně průchodnější je úsek mezi Mirošovicemi a Humpolcem
(výrazně větší počet velkých mostů), než úsek od Humpolce po Kývalku.
Z pohledu zajištění průchodnosti pro cílové druhy živočichů budou mít pro zajištění průchodnosti
stavby význam především průchody pro kategorii „jelen“, tedy mosty široké alespoň 40 m a
vysoké alespoň 5 – 8 m, kde je zároveň minimální rušení lidskými aktivitami. Takových mostů je
na celém hodnoceném úseku pouze 8, a to na dálničním km:
21,5,
23, 38,5, 45, 53,
81,5, 136 a 153.
Pokud porovnáme tento stav se současným doporučením ministerstva ŽP dle Metodické příručky
k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy (Hlaváč, Anděl,
2001), je zřejmé, že pro celou trasu dlouhou 160 km je tento počet zcela nedostatečný. Stávající
průchodné mosty nejsou navíc často situovány tam, kde je to reálně potřebné, takže řada
migračně velmi významných úseků je zcela neprůchodná.
Strana 140
EVERNIA s.r.o.
C.II.7.3 Ekosystémy
V následujících podkapitolách jsou uvedeny charakteristiky vycházející ze zákona č. 114/1992
Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění:




lokality soustavy Natura 2000
Zvláště chráněná území
Dle zákona 114/1992 Sb. v platném znění je přírodní rezervace definována jako menší území
soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro
příslušnou geografickou oblast.
V blízkosti dálnice D1 se vyskytují pouze maloplošná zvláště chráněná území. Národní park ani
chráněná krajinná oblast se v řešeném území nevyskytuje. Přehled všech zvláště chráněných
území v zájmovém území uvádí následující tabulka.
Tabulka 77: Přehled stavu zvláště chráněných území
Podkategorie
Národní park
Chráněná krajinná oblast
Nár. přírodní rezervace
Přírodní rezervace
Nár. přírodní památka
Přírodní památka
Výskyt
+
+/-
Název
km
úsek dálnice
charakteristika
53
km 49–55 Psáře - Soutice trasa přímo kříží
PR
Rybníček u Studeného
Vysoký kámen
71
108
Zhořská mokřina
168
km 66-74 Loket – Hočice
km 104–111 V. Jeníkov –
Jihlava
km 168–177 Devět Křížů
- Ostrovačice
PP v blízkosti
trasy,
pravděpodobně
nebudou
dotčeny
Trasa stávající dálnice D1 zasahuje do jednoho zvláště chráněného území dle zákona 114/1992.
Jedná se o přírodní rezervaci Štěpánovský potok, kterou trasa kříží cca v km 53 u Zruče nad
Sázavou. Přírodní rezervace zahrnuje vlastní tok Štěpánovkého potoka od jeho křížení se silnicí
mezi obcemi Trhový Štěpánov a Soutice po soutok se Sázavou a část jeho přítoku Dalkovický
potok. Jedná se o zachovalý ekosystém vodního toku pstruhového pásma s výskytem řady
chráněných druhů, zejména mihule potoční. Trasa dálnice D1 kříží přírodní rezervaci mostním
objektem.
Přírodní památky Rybníček u Studeného (km 71), Vysoký Kámen (km 108) a Záhořská Mokřina
leží v blízkosti trasy dálnice D1, nejsou však přímo dotčeny.
Zvláště chráněná území v blízkosti trasy jsou zakresleny na mapových přílohách 2.1.
Územní systém ekologické stability
Dle zákona 114/1992 Sb. v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně
propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují
přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability.
EVERNIA s.r.o.
strana 141
Následující tabulka uvádí přehled všech prvků ÚSES (na lokální, regionální i nadregionální
úrovni), které jsou v současné době v kontaktu s trasou dálnice D1. Jedná se celkově o 74 prvků,
přičemž se v území vyskytuje 5 nadregionálních biokoridorů, 13 regionálních biokoridorů, 6
regionálních biocenter, 47 lokálních biokoridorů a 3 lokální biocentra. Vzhledem k rozsahu
stavby bylo uvažováno pouze s prvky, které jsou v přímém kontaktu s dálnicí D1. Prvky, které
jsou v blízkosti, ale nemohou být záměrem dotčeny, nebyly do dokumentace zahrnuty. Přehled
dotčených prvků ÚSES je uveden v tabulce 79.
Tabulka 78: Přehled přímo dotčených prvků ÚSES
č.
typ
název
vliv
3
č.objektu
Most D1–027
km 22,447
Most D1–030
km 23,868
Most D1–033
km 26,859
Most D1–034
km 27,5
Most D1–034
km 27,5
Most D1–035
km 29,161
Most D1–036
km 30,610
Most D1– 41
km 38,460
rámový
propust
Most D1–045
km 43,444
Most D1–045
km 43,444
Most D1–045
km 43,444
Most D1–045
km 43,444
rámový
propust
Most D1–055
km 52,838,
D1-056, km
53,076
Most D1–060
km 57,860
22,5
4
4
Most D1-060
km 57,860
louka, les, ostatní plochy
1
LBK
2
RBK
3
NRBK
4
LBC
Pod Dálnici
27,5
4
5
LBK
LBK
28,0
4
6
LBK
LBK 5
29,0
3
7
LBK
LBK
30,5
3
8
RBK
Pod Hůrou –
38,5
Smilovský potok
4
9
LBC
Les u dálnice
42,0
4
10
LBK
LBK 6
42,7
3
11
LBK
LBK 5
42,5
3
12
RBK
Malovka
43,9
3
13
RBC
Malovka
43,9
4
14
LBK
LBK 39
49,6
3
15
RBK
Mezní důl
53,0
4
16
LBK
17
LBK
18
LBK
LBK 1.3
60,6
3
19
RBC
Borovsko
62
4
20
LBK
LBK 28
63,7
4
21
LBK
LBK 27
68,5
4
22
RBK
Bažantice
– 69,5
3
Strana 142
Mnichovka
km
Hláska – Ostrá
23,9
Skála
Štěchovice
–
26,9
Chraňbožský les
LBK
Niva
přítoku Želivky 57,9
(61)
LBK
Niva
přítoku Želivky 58,9
(61/1)
4
3
rámový
propust
Most D1–063
62,095
Most D1–064
km 64,112
Most D1–068
km 68,511
Most D1–070
poznámka
břehové porosty, vlhké louky a mokřadní
partie
lesní kulticenózy, mokřady, pobřežní
křoviny
břehové porosty olší, vrb a jasanů, zbytky
vlhkých luk a travnatých sadů
břehové porosty olší, vrb a jasanů
luční a lesní porosty s převahou smrku
prudký svah s porosty smrkových kultur, část
svahu porostlá náletem břízy
koridor mezofilních lučin
lesní kulticenózy,
lesní porost po obou stranách dálnice
dřevinné porosty podél dálnice
břehové a dřevinné porosty
lesní kulticenózy, mokřadní a pobřežní
křoviny a lesy
lesní kulticenózy, mokřadní a pobřežní
křoviny a lesy
lesní a břehové porosty
louky
louka, les, vodní plochy
podmáčené louky, v dolní části zarostlé
dřevinami
lesní borové společenství s množstvím
cenných botanických druhů
mělké údolí s lučními porosty, východní část
zalesněna
podél potoka luční porosty s náletem dřevin
louky
EVERNIA s.r.o.
č.
typ
název
Křenová hora
km
vliv
23
LBK
LBK 39
70,6
4
24
LBK
Rybník Rachyně
74,3
– Ostrovy
3
25
LBK
26
LBK
27
NRBK
K 61 – K 124
76,5
4
28
LBC
U Dálnice
76,5
5
29
LBK
Nad
Bělským
mlýnem – Ve 81,3
Lhotkách
4
30
LBK
Bělský mlýn –
82,5
Ve Lhotkách
4
31
LBK
LBK (navržený)
86,7
3
32
LBK
LBK 3
87,7
4
33
LBK
34
RBK
35
RBK
Orlík - Čerňák
93,4
3
36
RBC
Čerňák
93,7
4
37
LBK
V Oboře
95,3
4
38
LBK
39
RBK
40
RBC
Úsobský potok
100,5
4
41
LBK
LBK 17
100,8
4
42
NRBK
Na Skalce
100,8
4
43
NRBK
K 61-124
102,0
3
44
RBK
Petrovický les
104,8
3
45
RBC
Vysoký Kámen
108,5112
4
46
NRBK
47
LBK
U Dálnice –
76,5
Rybník Rachyně
Žlaby
–
U
76,5
Dálnice
U Vystrkova – U
91,3
Sv.Václava
Na Vyhlídce – U
92,7
Sv. Václava
Nohavický potok
98,4
II.
Hradiště
–
99,6
Úsobský potok
NRBK K61 – K
109,5
124
LBK 21
113,3
EVERNIA s.r.o.
4
5
4
4
4
4
4
4
č.objektu
poznámka
km 70,590
Most D1–070
doprovodné porosty Děkanovického potoka
70,590
Most
D1–
potok s břehovými porosty, extenzivní vlhké
073a
a mokřadní louky
km 74,180
Most D1–075 částečně zalesněné území – autochtonní
dřevinné vegetační prvky
km 76,490
Most D1–075 částečně zalesněné území – autochtonní
dřeviny
76,490
Most D1–075
mezofilní bučinný porost
76,490
Most D1–075
mezofilní les
76,490
Most D1–079
km 81,219
les s přirozenou druhovou skladbou
rámový
propust
les, potok s břehovými porosty, mezofilní
extenzivní louky
rámový
propust
rámový
propust
rámový
propust
ekodukt
km 94,700
ekodukt
km 94,700
ekodukt
km 94,700
ekodukt
94,700
Most D1–135
km 98,520
Most D1–136
km 99,597
Most D1–136
km 99,597
Most D1–137
km 100,848
Most D1–137
100,848
Most D1–137
km 100,848
rámový
propust, most
D1-140 km
107,280
D1-141 km
108,762
ekodukt
km 110,0
ekodukt
km 110,0
Most D1–149
lokální biokoridor se skládá zejména
z lučního porostu
rybníky, louky, regulovaný tok, ostřicový
mokřad, květnatá polokulturní louka
lesní
porost
s vysokým
podílem
autochtonních dřevin
lesní porosty
lesní porosty
lesní porosty
potůček v polokulturní louce, mladé lesní
porosty
břehové porosty, různověké porosty
jedliny, bučiny
jedliny, bučiny
lesní porost s výskytem smrků až bučiny
smrkové monokultury,
smíšené
s proměnlivým podílem buků
lesy
lesní porosty
lesní porosty
strana 143
č.
typ
název
48
NRBK
Špičák
Rasuven
49
LBK
50
km
-
vliv
118,5
3
Šlapanka
124,5
4
LBK
LBK 38
128,2
4
51
LBK
Balinky
131,7
4
52
LBK
LBK
132,7
4
53
LBK
54
LBK
55
LBK
LBK 3
140,2
4
56
LBK
LBK 11
144,3
4
57
LBK
LBK 12
144,4
4
58
RBK
59
LBK
60
RBK
RBK 1454a
147,8
3
61
LBK
Vodra
149,2
4
62
LBK
LBK 8
151,8
4
63
LBK
LBK 10
152,0
3
64
LBK
LBK 51
153
4
65
LBK
Jelenka
155,8
4
66
LBK
Drchalka
157,3
4
67
LBK
LBK 3
158,1
3
68
LBK
LBK 8
161,4
3
69
LBK
LBK 11
164
3
70
RBK
Červená
–
Jindřichovská
166,3
obora
4
71
LBK
LBK 2
170,7
3
72
LBK
LBK 20
172,0
3
73
LBK
LBK
175,3
4
74
RBK
K3
180,7
3
Strana 144
Blízkovský
136,1
potok
od Blízkovského
136,3
potoka
Mostiště
- 146,5Nesměř
148
Děkanův Dvůr 147,7
Vodra
4
4
3
4
č.objektu
km 113,327
Most D1–152
117,029
Most D1–158
124,427
Most D1–163
128,219
Most D1–165
km 131,684
Most D1–166
km 132,609
Most D1–169
km 136,151
Most D1–170
km 136,383
Most D1–174
km 140,213
Most D1–178
km 144,244
Most D1–178
km 144,244
Most D1–182
km 147,687
Most D1–182
km 147,687
Most D1–182
km 147,687
Most D1–184
km 149,222
Most D1–188
km 151,806
Most D1–188
km 151,806
Most D1–190
km 153,068
Most D1–193
km 155,841
Most D1–195
km 157,262
rámový
propust
Most D1–199
km 161,263
rámový
propust
Ekodukt D1–
204
km 166,166
nadjezd D1–
206
km 170,724
rámový
propust
ekodukt D1–
209
km 175,274
Most D1–215
poznámka
travinobylinná
společenstva,
různověké dřeviny
místy
břehové porosty, lesní porosty
břehové porosty
louky, břehové porosty
břehové porosty
břehový porost
břehový porost
tok řeky Oslavy
přítok řeky Oslavy, břehové porosty
lesní porost s dominancí smrčiny
břehový porost
lesní porost s dominancí smrčiny
lesní porost smrkových monokultur
bohaté břehové porosty s převahou vrby a
olše
různověké lesní porosty s převahou borovice
a smrku
lesní porosty s vysokým zastoupením
přirozených listnáčů
smíšený porost
vlhké louky
zamokřená louka
vodní, luční společenstva
luční společenstva
lesní porost s dominancí smrčiny, louky
lesní porost
břehové porosty
EVERNIA s.r.o.
č.
typ
název
km
vliv
75
RBC
C2
180,7
4
76
NRBK
Podkomorské
181,0
lesy – údolí Dyje
3
č.objektu
poznámka
km 180,954
Most D1–215
km 180,954
Most D1–215
mezofilní lokality, lesní porosty
km 180,954
Prvky ÚSES v blízkosti trasy jsou znázorněny na mapových přílohách 2.1.
NATURA 2000
Dle zákona 114/1992 Sb. v platném znění je Natura 2000 celistvá evropská soustava území se
stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů
v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě
umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a
evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněna jako
zvláště chráněná území.
Stávající trasa dálnice D1 zasahuje do několika evropsky významných lokalit. Lokalita Želivka je
trasou dotčena dvakrát. Trasa nezasahuje do žádné ptačí oblasti. Přehled evropsky významných
lokalit, které trasa dálnice přímo kříží, seřazených dle kilometráže uvádí následující tabulka.
Tabulka 79: Přehled evropsky významných lokalit v trase dálnice D1
úsek dálnice
km od – do
km 20,710 – 29,020
EVL název
Dolní Sázava
kód
lokality
CZ
0213068
trasa km stručná charakteristika
27,5
km 49,310 – 56,420
Psáře - Soutice
CZ
0213076
53
km 56,420 – 66,450
Soutice - Loket
km 75,820 – 82,050
Želivka
CZ
0214016
CZ
0214016
61,5 –
62,5
77
Želivka
Dolní tok Sázavy mezi ústím Blanice do
Sázavy a ústím do Vltavy včetně jejích
náhonů,
lokalita
obývaná
populacemi
velevruba tupého a hořavky duhové.
Území zahrnuje dolní tok Štěpánovského
potoka a Dalkovického potoka až po jejich
soutok se Sázavou. Lokalita patří mezi
nejvýznamnější a výrazně perspektivní lokality
mihule potoční v povodí Labe
Lokalita se nachází v okrese Benešov, cca 500
m na východ od obce Sedlice. Jedna ze tří
posledních lokalit kuřičky hadcové (Minuartia
smejkalii), jedná se o nejživotaschopnější
populaci
tohoto
endemického
druhu,
představuje cca 60 % celého výskytu v ČR.
Údolní nádrž Švihov na řece Želivce a úsek
toku nad nádrží představují jedinečnou lokalitu
pro stabilní rozmnožující se populaci bolena
dravého.
Z dlouhodobého hlediska lze zimoviště
netopýra černého hodnotit jako perspektivní.
Evropsky významná lokalita Vysoký kámen u Smrčné a Šlapanka a Zlatý potok nezasahují přímo
do stávající trasy, ale jejich hranice vede podél dálnice. Rozšířením dálnice D1 na šestipruh
budou pravděpodobně dotčeny.
EVERNIA s.r.o.
strana 145
Tabulka 80: Evropsky významné lokality v blízkosti trasy D1
úsek dálnice
km od – do
km 105,010113,495
Větrný Jeníkov Jihlava
km 113,495 –
120,565
Jihlava – Velký
Beranov
EVL název
Vysoký kámen u
Smrčné
kód
lokality
CZ
0610003
trasa
km
108 –
110
Šlapanka a Zlatý
potok
CZ
0613332
113,3
stručná charakteristika
Část lesního komplexu asi 7 km s. od města
Jihlava, na hřbetu masivu Vysokého kamene,
j. od dálnice D1. Jeden z mála rozsáhlejších a
relativně zachovalých komplexů květnatých
bučin a suťových lesů na Českomoravské
vrchovině.
Povodí řeky Šlapanky od Polné po Havlíčkův
Brod a Zlatého potoka Stříteže po soutok se
Šlapánkou i v centrální části Vysočiny. Jedna
z významných a vysoce hodnotných lokalit
trvalého výskytu Lutra lutra na Vysočině.
Evropsky významné lokality v blízkosti trasy jsou znázorněny na mapových přílohách 2.1.
Významné krajinné prvky
Dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění významný krajinný prvek jako ekologicky,
geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá
k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky,
jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany
přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé
travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a
odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a
parků.
Ve vymezeném koridoru se nachází řada významných krajinných prvků dle zákona č. 114/1992
Sb. v platném znění. Jedná se o lesní porosty, rybníky, vodní toky a jejich údolní nivy. Významné
krajinné prvky registrované se v bezprostřední blízkosti dálnice nevyskytují.
Přehled významných krajinných prvků, které jsou blízkosti dálnice D1, je uveden v následující
tabulce.
Tabulka 81: Přehled významných krajinných prvků v bezprostřední blízkosti dálnice D1
úsek D1
001
002
003
Strana 146
km
22,30
22,5 – 23
23,80
23,80
24
25,3-26,5
27,45
27,7-28
28,7-29,6
29,05
30,6
30-32
33,2
33,5
34,3-35,0
34,7
37,0
38,47
Typ VKP
vodní tok
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
les
les
vodní tok
les
les
vodní tok
vodní tok
les
vodní tok
les
les
vodní tok
vodní tok
vodní tok
Název, charakteristika
Kunický potok
Mnichovka
Menší lesní porosty po obou stranách D1
Šmejkalka
Hrusický potok
Menší lesní porosty po obou stranách dálnice D1
Sázava
Drhlovský potok
Naháčský potok
Bělčický potok
Ostředecký potok
Choratický potok
Křešický potok
EVERNIA s.r.o.
úsek D1
004
005
006
007
008
009
101
102
103
km
38,5-40
39,5
41,3
41,8-42
42,50
42,5-44
44,65
44,6-47,5
Typ VKP
les
vodní tok
vodní tok
les
vodní tok
les
vodní tok
les
45,0 – 45,4
49,1-51,0
52,80
53
53,05
57,0-57,8
58,80
60,5-64
60,66
65,3
67,7
67,7-72,4
70,55
73,5-74,3
74,30
75,5-77,6
76,47–76,6
80,6-82,5
81,2
81,30
82,50
83,25
84-84,4
86,5
90,8
91,1-95,6
94,9
99,5-100
98,60
99,1
100,9
100,9
101,5-105,5
106,5
107,0-111,8
112,0-113,2
113,3
113,5-115,8
117,0
116,7-120,0
117,2
vodní tok
rybník
les
vodní tok
les
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
vodní tok
les
vodní tok
les
vodní tok
les
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
vodní tok
vodní tok
rybník
les
vodní tok
vodní tok
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
vodní tok
les
les
vodní tok
vodní tok
les
les
vodní tok
les
rybník
les
vodní tok
EVERNIA s.r.o.
Pijavka
Šternovský potok
Lesní porost menšího rozsahu
Brtnický potok
Blanice
Okraj lesního komplexu, který postupně přechází na obě
strany dálnice D1
Malovecký potok
Rybník Poupě
Dálkovický potok
Želivka
Rýzmburský potok
Lesní komplex v okolí vodní nádrže Želivka
Medulán
Loketský potok
Tomický potok
Děkanovický potok
Lesní komplex v okolí vodní nádrže Želivka
Želivka
Pstruhový potok
Lohenický potok
Holušický potok
Speřický potok
Hliněný rybník
Rápotický potok
Pstružný potok
Hněvkovický potok
Lesní komplex za Humpolcem po obou stranách D1
Perlový potok
Boňkovský potok
Nohavický potok
Skorkovský potok
Úsobský potok
Mlýnský potok
Smrčenský potok
Menší lesní komplexy po obou stranách D1
Zlatý potok
Měšínský potok
strana 147
úsek D1
104
105
106
107
108
109
110
km
119,9
119,9
121,3-123,9
122,1
126,5-129,7
128,3
130,0
131,74
132,7
133,9
136,4
137
137,2
140,2
142,2-146,5
144,1
146,3
147,6
147,5-149,5
149,3
151,8
151,8-153,6
153,0
155,8
155,7-156,0
158,1
160,0
160,5
164,1-171,1
167,0
169,8
175,5
171,9
173,7-176
177,2
179,8
180,9
181-181,5
Typ VKP
vodní tok
rybník
vodní tok
rybník
les
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
vodní tok
vodní tok
vodní tok
vodní tok
vodní tok
les
rybník
rybník
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
les
les
vodní tok
vodní tok
vodní tok
vodní tok
vodní tok
vodní tok
les
vodní tok
vodní tok
vodní tok
les
Heroltický potok
Přibylův rybník
Kozlovský potok
Rybník Na Cípu
Šlapanka
Řehořovský potok
Nadějovský potok
Balinka
Tříhranný potok
Křivý potok
Zblatí
Blízkovský potok
Rybník Borek
Rybník Trhovec
Lavičský potok
Drobné lesní porosty v okolí Velkého Meziříčí
Oslava
Františkovský potok
Radslavický potok
Vodra
Polomina
Lesní komplexy za Jabloňovem
Komárovský potok
Zážlebí
Jelenka
Drchalka
Jasinka
Bitýška
Bílá voda
Bílý potok
Knínický potok
Říčanský potok
Veverka
Cikánka
Kývalka
C.II.7.4 Fragmentace krajiny
Fragmentace krajiny je proces, kdy se krajinné celky (biotopy) dělí vytvářením bariér na dílčí
části, které postupně ztrácejí potenciál k vykonávání původních funkcí. Proces fragmentace
v sobě tedy zahrnuje postupné snižování kvality. Dle metodické příručky Hodnocení fragmentace
krajiny dopravou vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny v roce 2005 byly na území ČR
vymezeny nefragmentované oblasti, tzv. polygony UAT, které jsou definovány jako části krajiny,
které splňují současně tyto dvě podmínky:
Strana 148
EVERNIA s.r.o.

jsou ohraničeny buď silnicemi s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den nebo
vícekolejnými železnicemi (= limitní intenzita fragmentačního faktoru)

má rozlohu větší nebo rovnou 100 km2 (= limitní velikost území)
Základní atributy polygonu jsou (a) velikost, (b) zastoupení vhodných biotopů.
a) velikost – obecně platí, že čím větší je plošný rozsah polygonu, tím vyšší je jeho kvalita.
Velikost polygonů je zespoda ohraničena nadefinovanou limitní velikostí území, ale ve směru
nahoru se mohou výrazně lišit. Pro kategorizaci jsou vhodné třídy v následující tabulce.
Tabulka 82: Kategorizace biotopů z hlediska velikosti
kvalitativní
kategorie
A
výborný
B
velmi dobrý
C
dobrý
rozsah
(% limitní rozlohy území)
500 a více
200 – 499
100 – 199
charakteristika
vysoce perspektivní
rizikový pro budoucnost, rozpůlení znamená zánik UA
b) zastoupení vhodných biotopů – zcela zásadní parametr, bez kterého má hodnocení jen velmi
malou praktickou hodnotu. Každému typu je přiřazen index kvality v intervalu [0; 1]. Toto
hodnocení vede k určitému modelovému vyjádření kvality.
Jako modelová veličina, která v sobě spojuje oba tyto faktory byla zavedena tzv. efektivní plocha
– EA (km2). Efektivní plocha reprezentuje plochu uvnitř polygonu, která je pro daný druh
skutečně využitelná.
Řešené území je z hlediska fragmentace krajiny dopravou již v současné době rozčleněné dálnicí
D1. Ta přímo hraničí celkem s devíti polygony UAT, nicméně žádný z těchto polygonů
nepřesahuje na obě strany dálnice.
Celá situace je patrná z následujícího obrázku.
EVERNIA s.r.o.
strana 149
Obrázek 16: Polygony UAT v řešeném území
EVERNIA s.r.o.
Strana 150
C.II.8 Krajinný ráz
Krajinný ráz je definován v § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném
znění: „Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého
místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a kulturní hodnotu. Zásahy do
krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze
s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních
dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.“
C.II.8.1 Vymezení oblasti krajinného rázu a nadřazeného krajinného celku
Oblast krajinného rázu
Oblast krajinného rázu na stavbě zkapacitnění dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka je
vymezena územím, které je hodnoceno v dokumentaci EIA, tzn. bezprostřední okolí trasy. Trasa
prochází územím, které lze rozdělit z hlediska charakteru území na tři části: první část přechází
přes Středočeskou pahorkatinu a to v úseku od Mirošovic po vodní nádrž Švihov. Druhá část
zahrnuje převážnou část trasy dálnice D1 od vodní nádrže Švihov až za Velkou Bíteš a je tvořena
Českomoravskou vrchovinou. Poslední úsek představuje úzký pruh Boskovické brázdy na konci
hodnoceného území.
Nadřazený krajinný celek (NKC)
Úsek dálnice D1 Mirošovice - Kývalka prochází třemi odlišnými, nadřazenými krajinnými celky,
které jsou dány geomorfologií krajiny: Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina a
Boskovická brázda.
NKC 1 – Středočeská pahorkatina, členitá pahorkatina ve středních Čechách s vrchovinným
územím v tektonických klenbách uprostřed a na JZ, převážně v povodí Vltavy, Sázavy, Otavy,
Lužnice, na JZ Berounky. Celková plocha je 6 328 km2, střední výška je 436,3 m, převážně na
granitoidech středočeského plutonu, proterozoických a staropaleozoických horninách ostrovní
zóny, jílovského pásma a okrajových územích, moldanubických horninách, s lokalitami
permských a neogenních sedimentů. Vyznačuje se silně rozčleněným erozně denudačním
reliéfem, místy tektonicky silně porušeným, s výraznými strukturními hřbety, suky, často se
skalními tvary zvětrávání a odnosu, se zbytky zarovnaných neogenních povrchů a většinou
hluboce zaříznutými údolími.
NKC 2 – Českomoravská vrchovina, rozsáhlé území na česko-moravském pomezí,
s vrchovinným reliéfem ve střední a pahorkatinným reliéfem v okrajových částech. Celková
rozloha je 11 742 km2, střední výška je 512,5 m, složená z krystalických hornin (granitoidy
centrálního moldanubického plutonu, metamorfované horniny moldanubika), ve sníženinách
druhohorní s třetihorní usazeniny. Napříč probíhá hlavní evropské rozvodí. Okraje vrchoviny jsou
rozřezány hlubokými údolími vodních toků, v oblastech složených z granitoidů vznikl příznačný
kupovitý reliéf s tvary zvětrávání a odnosu (žokovité balvany, viklany apod.). pPříznačným
rysem je mozaika polí, luk a převážně smrkových lesů.
NKC 3 – Boskovická brázda, část Brněnské vrchoviny, protáhlá 3 – 10 km široká sníženina
probíhající od jihozápadu k severovýchodu a vyplněná permokarbonskými a neogenními
usazeninami, ostrůvky křídových usazenin. Celková plocha je 409 km2, střední výška 354,6 m.
Žernovickou hrástí je rozdělena na Oslavanskou brázdu na jihu a Malou Hanou na severu.
Většina vodních toků probíhá napříč bránou. Boskovická brázda tvoří pruh nezalesněného terénu
mezi okolním vyšším a zalesněným terénem.
EVERNIA s.r.o.
Strana 151
C.II.8.2 Rozčlenění krajinného rázu dle krajů
Středočeský kraj
Trasa zasahuje do jihovýchodní části Středočeského kraje. Její součástí je Benešovská a
Vlašimská pahorkatina s harmonickou krajinou, kde se pravidelně střídají lesy, louky, pole, vodní
plochy a většinou menší sídla. Severovýchodně od Sázavy leží Hornosázavská pahorkatina.
Krajina má mírně zvlněný povrch na žulovém podloží. Členité pahorkatiny na jihovýchodě
středních Čech představují typicky českou krajinu polí, luk, lesů, vsí a rybníků. Je tvořena
převážně vrchovinou na žulách a rulách podél zaříznutého údolí Sázavy a jejích přítoků. Má
charakter členité monotónní pahorkatiny s výškovou členitostí 75 – 150 m, plynule navazuje na
Slapský bioregion, je však chladnější a vlhčí a s oslabenými fenomény. Do pahorkatiny jsou
zaříznuta 70 – 160 m hluboká údolí Sázavy a jejích přítoků. Zde je reliéf členitější a má charakter
ploché vrchoviny s výškovou členitostí 150 – 200 m, ojediněle až 240 m. Významným prvkem,
umožňujícím kontakt s jižními Čechami, je Blanická brázda podél mělce zaříznutého údolí
Blanice. Jižní cíp brázdy však má charakter členité vrchoviny, v okolí Blaníku s výškovou
členitostí až 280 m.
Kraj Vysočina
Území kraje Vysočina je charakteristické maloplošným střídáním celků lesní a zemědělské
krajiny; rozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí spíše v pramenné oblasti hlavního evropského
rozvodí ve Žďárských vrších. Lesy mají nepříznivou druhovou skladbu, kdy převažují smrkové
porosty s nízkou stabilitou. Následkem nízké stability je v lesním hospodářství velmi vysoký
podíl nahodilých těžeb, vysoká ztrátovost při zalesňování a nemalé škody zvěří. Negativně se
projevuje snaha o umělé zalesňování nelesních půd kulturami stanovištně nepůvodních
jehličnatých dřevin. Kromě hospodářských ztrát při neujmutí sazenic vlivem přísušků je negativní
i environmentální dopad, protože se mnohdy jedná o extenzívně využívané luční porosty s
vysokým podílem dvouděložných rostlin, které se tak stávají vzácnými.
Krajina je dále charakteristická velkým množstvím menších rybníků, je zde řada pramenišť a
drobných vodních toků. K tomu lze připočíst, že mnoho rybníků bylo v minulosti zrušeno pro
získání většího množství zemědělské půdy, některé rybníky byly vážně poškozeny vlivem
velkých vod, často způsobených nevhodným hospodařením v povodí. Neúměrné množství
rybníků je ve špatném technickém stavu, zaneseno splachy z orné půdy (zabahněno). Řada
vodních toků je nevhodně technicky upravených, nivní louky a prameniště jsou odvodněna.
Revitalizace komplexně odvodněných pozemků naráží na neprůchodnost z hlediska vlastnických
zájmů a setkává se zatím s jen mizivým zájmem o realizaci nápravných opatření v takto
postižených pramenných oblastech. Potřeba revitalizačních opatření se týká podstatné části
povodí i vlastních drobných vodotečí v oblastech přítoků Želivky, Jihlavy, Moravské Dyje.
Negativně se projevuje uplatňování nevhodných způsobů odbahňování rybníků vyhrnováním
břehů včetně litorálního pásma, ničení údolních niv vodních toků zavážením přebytečnými
zeminami ze stavebních prací (včetně rybničního bahna). Snahou o navržení a výstavbu
některých nepřiměřeně projektovaných vodohospodářských děl jsou vodní toky vystaveny
nebezpečí fragmentace.
Jihomoravský kraj
Z hlediska přírodních podmínek je hlavní složkou ovlivňující charakter krajiny reliéf území.
Nejméně členité, rovinaté nebo jen málo zvlněné partie se nacházejí v územích patřících do
jihomoravských úvalů (Dyjsko-svratecký úval, Dolnomoravský úval), v jižní části kraje. Odtud
směrem do navazujících pahorkatin a vrchovin se vertikální i horizontální členitost krajiny
podstatně zvyšuje. K nejčlenitějším partiím území pak patří především hluboká údolí řek v
okrajových částech Českomoravské a Drahanské vrchoviny – od jihozápadu postupně zejm. údolí
Dyje, Rokytné, Jihlavy, Oslavy, Svratky a Svitavy. Výraznými krajinnými dominantami jsou
Strana 152
EVERNIA s.r.o.
okrajové partie vrchovin vystupujících z výrazně ploššího reliéfu navazujících pahorkatin (např.
okrajový svah Drahanské vrchoviny) a také např. relativně izolované vyvýšeniny či skupiny
vyvýšenin (např. Pálava či Výhon).
C.II.8.3 Typologie krajiny
Hodnocení krajinného rázu vychází ze základní typologie krajiny (Míchala, 1997), která definuje
tři účelové typy s devíti podtypy uvedené v následující tabulce:
Tabulka 83: Základní typologie krajiny
Typ krajiny
A
krajina zcela
přeměněná
člověkem
Charakteristika
Podtyp
Charakteristika
krajina
silně
pozměněna
Asnížené hodnoty, devastovaná území, krajinný ráz
civilizačními
zásahy,
zasluhující ochranu neexistuje
dominantní až výlučný podíl
A0
základní typ, nové počiny v krajině nejsou z hlediska
sídelních, industriálních nebo
krajinného rázu omezovány
agroindustr. prvků, cca 30 %
A+
zvýšené hodnoty, ochrana dochovaných fragmentů,
území ČR
především v oblasti památkové péče
krajina s vyrovnaným vztahem
B
B
snížené hodnoty, ochrana zbytků krajinného rázu
krajina
mezi přírodou a člověkem
v typických nebo jedinečných oblastech
intermediální („harmonická“),
masový
B0
základní typ
výskyt přírodních i agrárních
prvků, plošně omezený výskyt
sídel a ojedinělý výskyt
B+
zvýšené hodnoty, dochovaný krajinný ráz se škálou
industriálních prvků, cca 60 %
výrazných prvků, preventivní plošná ochrana (Přír.
rozlohy ČR
park)
C
krajina
s dominantním
Csnížené hodnoty, priorita renaturalizace vegetačního
krajina
krytu (např. po imisních kalamitách)
výskytem přírodních prvků
relativně
s nevýraznými
civilizačními
C0
základní typ
přírodní
zásahy, minimum sídelních a
absence industriálních prvků,
cca 10 % rozlohy ČR
C+
zvýšené hodnoty, výjimečně dochovaný krajinný ráz,
zasluhující prioritní ochranu (NP, CHKO)
Ve smyslu uvedeného třídění lze celou zájmovou oblast jako celek zařadit do krajiny typu B, tj.
krajinu s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem („harmonická“), masovým výskytem
přírodních i agrárních prvků, plošně omezeným výskytem sídel a ojedinělým výskytem
industriálních prvků. Jedná se převážně o typickou zvlněnou krajinu Českomoravské vysočiny.
Vlastní záměr se bude odehrávat v prostoru stávající dálnice D1 a jejím blízkém okolí, jehož
krajinný ráz je silně ovlivněn dálnicí D1 jako významným dominantním prvkem řešeného území.
Z hlediska typologie české krajiny dle společnosti Löw & spol., s.r.o. zasahuje trasa dálnice do
dvou krajinných typů:
3M11 – krajiny zaříznutých údolí
3M2 – krajiny vrchovin Hercynia
Oba typy krajin patří podle charakteru osídlení krajiny do vrcholně středověké kolonizace
Hercynica a podle využití do lesozemědělské krajiny. Prakticky celé dotčené území leží v krajině
vrchovin Hercynia, pouze oblasti kolem vodních toků, jako je Posázaví nebo okolí Želivky, patří
do krajiny zaříznutých údolí.
Rozmístění jednotlivých krajinných typů v řešeném území je patrné z přiloženého obrázku.
EVERNIA s.r.o.
Strana 153
Obrázek 17: Krajinné typy v dotčeném území
EVERNIA s.r.o.
Strana 154
Dokumentace dle příl. č. 4 zákona č.100/2001 Sb
C.II.8.4 Stupeň ochrany území z hlediska krajinného rázu
Na základě předchozího hodnocení lze provést zařazení jednotlivých nadřazených krajinných
celků z hlediska potřebného stupně ochrany krajinného rázu, tak jak je uvedeno v následující
tabulce:
Tabulka 84: Stupně ochrany krajinného rázu
č.
Název NKC
1 Středočeská pahorkatina
2 Českomoravská vrchovina
3 Boskovická brázda
Inejvyšší
II vysoký
Stupeň ochrany
III nadprůměrný
X
IV základní
Vnejnižší
X
X
Stavba prochází územím s dochovaným krajinným rázem s výskytem přírodních prvků,
zastoupených zejména lesními komplexy a údolími vodních toků v okolí dálnice D1. Hojně jsou
také zastoupeny agrární prvky, tvořené zejména loukami a ornou půdou. Industriální prvky jsou
zastoupeny pouze místně. Významným antropogenním prvkem v území je vlastní těleso dálnice
D1.
C.II.8.5 Přírodní parky
Přírodní parky
Dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění může orgán ochrany přírody k ochraně krajinného
rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami zřídit obecně závazným
právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití uzemí, které by znamenalo
zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
V zájmovém území v blízkosti dálnice D1 se vyskytují pouze dva přírodní parky. Přírodní park
Údolí Bílého potoka u obce Javůrek přímo sousedí s dálnicí D1, a přírodní park Podkomorské
lesy se dálnici D1 nejvíce přibližují u obce Ostrovačice na vzdálenost cca 700 m. Oba přírodní
parky a jejich umístění ve vztahu k dálnici D1 je patrné z následujícího obrázku. Přírodní parky
v blízkosti trasy jsou znázorněny na mapových přílohách 2.1.
EVERNIA s.r.o.
Strana 155
Obrázek 18: Přírodní park Údolí Bílého potoka a Podkomorské lesy
PP Údolí
Bílého potoka
PP Podkomorské
lesy
Obrázek 19: Detail kontaktu trasy dálnice s Přírodním parkem Údolí Bílého potoka
Strana 156
EVERNIA s.r.o.
C.II.9 Kulturní památky a archeologie
V oznámení byl proveden soupis evidovaných památek podél dálnice s cílem vyhledat možné
střety. V rámci dokumentace byly prověřeny památky v nejbližším okolí dálnice, které by mohly
být nějakým způsobem ovlivněny. Většina evidovaných památek je umístěna uvnitř obcí a
vzhledem k tomu, že rozšíření do obcí nezasáhne, nebudou dotčeny ani tyto památky. Ostatní
památky jsou v dostatečné vzdálenosti. Památkové zóny v obcích Lensedly a Velké Meziříčí jsou
mimo dálnici. Ve Velkém Meziříčí zasahuje most do zámeckého parku, který je součástí kulturní
nemovité památky č. rejstříku USKP 18288/7-4543.V těsném sousedství dálnice se nachází
několik drobných památek – kapličky a kříže. Většina těchto objektů se nachází ve vzdálenosti
větší než 50 m a jejich ohrožení se při výstavbě nepředpokládá.
Památek bližších než 50 m od dálnice bylo identifikováno velmi málo, některé uvedené
v turistických mapách nebyly při rekognoskaci nalezeny a lze předpokládat že byly odstraněny
při výstavbě dálnice.
Tabulka 85: Nejbližší identifikované drobné památky
Typ
Lokalizace
km dálnice Popis
Kříž
56,250 u sil. II/126 JV od mostu D1-059 MÚK Soutice
Kříž
89,300 u sil. III/12924 u Humpolce křížek SV od mostu D1-085
nad zářezem
Kříž
98,530 u sil III/3483 u Slavníče JV od mostu D1-135 pod
násypem
Tři kříže
143,200 u Velkého Meziříčí nad zářezem
Smírčí kříž
160,420 na cestě z Nových Sadů do Jestřabí SV od mostu D1-197
Kříž
161,160 u sil III/3928 u Jestřadbí JZ od mostu D1-198 pod
násypem
Vzdálenost m od
dálnice zemního tělesa
40
35
30
10
30
10
50
12
20
20
8
7
Na odpočívkách lze nalézt dva památníky.


Humpolec - památník A. Dubčeka
Pávov - památník D1
Za významná technická díla s určitou historickou hodnotou je nutno považovat:



historický most přes údolí Šmejkalky (D1-030)
dvoupatrový most u obce Píšť přes Želivku (D1-075) – ÚSKP r.č. 36886/3-5915
most Velké Meziříčí (D1-178)
Archeologické památky
Archeologické památky nebyly identifikovány, případné nálezy nejsou sice vyloučeny, ale
nepředpokládají se. Při výstavbě stávající dálnice byla zemina převrstvena a nové nálezy by byly
zcela výjimečné.
EVERNIA s.r.o.
Strana 157
C.III CELKOVÉ
ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM
ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ
Výchozí stav jednotlivých složek životního prostředí je uveden v části C.II. Protože jsou
jednotlivé složky propojeny složitými vzájemnými vazbami, je třeba také hodnotit stav životního
prostředí jako celek, především z hlediska celkové únosnosti zatížení.
Zájmové území, které je bezprostředně ovlivněno předkládaným záměrem, má délku cca 160 km,
a proto se zde nalézá pestrá mozaika přírodních podmínek. Pro hodnocení území z hlediska jeho
celkové únosnosti jsou podstatné následující skutečnosti:

Trasa dálnice se vyhýbá sídelním aglomeracím a nezasahuje do žádné oblasti, která by
byla již dnes nadměrně zatížená emisemi a hlukem a další antropogenní činností.
Nepříznivé vlivy hluku a emisí se projevují pouze na lokální úrovni.

Trasa dálnice prochází v převážné míře zemědělskou krajinou charakteristickou pro české
a moravské pahorkatiny, kde se střídají menší zemědělské plochy a lesní porosty a
rovnoměrně rozptýlená sídelní struktura. Tento typ krajiny patří v rámci ČR k celkově
ekologicky nejstabilnějším a jeho únosnost zatížení není v žádném případě vyčerpána.
Zde je zásadní skutečností, že vzhledem k tomu, že předkládaný záměr není výstavbou nového
dopravního koridoru, ale pouze rozšířením stávajícího, je možné vycházet z poznatků
z dosavadního cca třicetiletého provozu dálnice D1. Zde se projevily 3 základní problémové
okruhy:

Ochrana obyvatelstva proti hluku na lokalitách, které jsou v blízkosti dálnice.

Ochrana povrchových vod v místech, kde jsou vody vypouštěny do vodotečí bez
předchozí úpravy.

Bariérový efekt dálnice pro migraci živočichů.
Lze konstatovat, že u všech tří okruhů může dojít ke zlepšení situace pouze při rekonstrukci
dálnice, protože zde budou aplikovány moderní postupy a technická opatření.
Dílčí závěr: Současná kvalita životního prostředí zájmového území je celkově na dobré úrovni,
dílčí problémy jsou lokálního charakteru. Realizace záměru nezpůsobí překročení celkového
únosného zatížení území.
Strana 158
EVERNIA s.r.o.
ČÁST D
Komplexní charakteristika a hodnocení
vlivů záměru na veřejné zdraví a životní
prostředí
I.
Charakteristika
předpokládaných
vlivů
záměru
na
obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti
a významnosti
II.
Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí
z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti
přeshraničních vlivů
III.
Charakteristika environmentálních
haváriích a nestandartních stavech
IV.
Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení,
popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní
prostředí
V.
Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích
předpokladů při hodnocení vlivů
VI.
rizik
při
možných
Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí,
které se vyskytly při zpracování dokumentace
EVERNIA s.r.o.
Strana 159
D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
D.I C HARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH
VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO
A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI
Cílem této kapitoly je popis základních vlivů záměru na obyvatelstvo a na jednotlivé složky
životního prostředí. Tyto jednotlivé vlivy lze třídit a klasifikovat podle různých hledisek, jejichž
význam se mění u konkrétních situací. Navíc jednotlivá hlediska se vzájemně kombinují. Pro
sjednocení přístupu uvádíme v kapitole Metodika v úvodní části oznámení metodickou tabulku,
která představuje 5-ti člennou stupnici pro hodnocení staveb a činností. Jedná se o stupnici
převzatou z metodik multikriteriálních hodnocení, která představuje obecný „užitek“ daného
stavu nebo činnosti (proto vyšší hodnota představuje lepší stav nebo řešení).
Jednotlivé typy vlivů jsou diskutovány průběžně u jednotlivých složek životního prostředí.
V následující části je uvedena stručná charakteristika stavu složek životního prostředí, ve které
jsou vymezeny kategorie významnosti dané složky na území hodnoceného záměru. Vliv záměru
je uvažován ve vztahu k nulové variantě.
Tabulka 86: Předběžné hodnocení hlavních problémových okruhů
Osnova EIA
Předmět hodnocení
D.1.1
D.1.2
D.1.3
D.1.4
D.1.5
D.1.6
D.1.7
D.1.8
D.1.9
Vlivy na obyvatelstvo
Vliv na ovzduší a klima
Vliv na hlukovou situaci
Vlivy na povrchové a podzemní vody
Vliv na půdu
Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje
Vliv na flóru a faunu, ekosystémy
Vliv na krajinu
Vliv na kulturní památky a hmotný majetek
Kategorie
významnosti
I
II
III
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Složky ŽP jsou zařazeny do 3 kategorií:
I – složka mimořádného významu, je jí třeba věnovat zvýšenou pozornost
II – složka běžného významu, aplikace standardních postupů
III – složka méně důležitá, stačí její rámcové hodnocení
Jako základní problémové okruhy byly určeny:

vlivy na obyvatelstvo

vlivy na povrchové a podzemní vody

vlivy na faunu, flóru, ekosystémy
Výsledky provedeného hodnocení jsou pak shrnuty v rozhodovacím stromu, který je přílohou 1
dokumentace. Rozhodovací strom byl odsouhlasen ministerstvem dopravy a ministerstvem
životního prostředí v technických podmínkách Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby,
Evernia s.r.o., 2006.
Strana 160
EVERNIA s.r.o.
Vzhledem k rozsahu stavby je celý posuzovaný úsek dálnice D1 od Morošovic po Kývalku
rozdělen na jednotlivé úseky. Přehled těchto úseků uvádí tabulka v kapitole B.I.2.
Obecně je rozsah vlivů závislý na typu úpravy, kterým bude v daném úseku dosaženo rozšíření
dálnice na šestipruh. Přehled těchto typů úprav včetně příčných řezů je uveden v kapitole B.I.2.
Zastoupení jednotlivých typů úprav v jednotlivých úsecích dálnice v metrech i procentuálním
zastoupením z celkové délky úseku pro pravou i levou stranu pak uvádí tabulka 88.
Zastoupení daného typu úpravy na hodnoceném úseku je vedle číselné hodnoty pro přehlednost
vyjádřeno i podbarvením pole.
Nejčastěji se vyskytující
Nejméně často se vyskytující
Z tabulky vyplývá, že typ úpravy A (včetně A1 a A2) je zastoupen na cca 30 %, typ B (včetně B
s PHS) na cca 34 %, typ C na cca 24,5 % trasy a typ cca D 11,5 %. Do hodnocení byla uvažována
pravá i levá strana vozovky. Vzhledem k tomu že úpravy typu A a B nepředstavují nový zábor
půdy lze celkově tvrdit, že úprava trasy se záborem bude představovat cca 36 % celkové trasy
rozšiřovaného úseku dálnice D1.
EVERNIA s.r.o.
Strana 161
Tabulka 87: Zastoupení jednotlivých typů úprav na úsecích dálnice D1
Úsek
Strana D1
(Praha→
Brno)
č.
označení
km
001 Mirošovice –
20,71pravá
29,02
Hvězdonice
levá
002 Hvězdonice 29,02pravá
Ostředek
34,28
levá
003 Ostředek - Šternov 34,28pravá
41,87
levá
004 Šternov - Psáře
41,87pravá
49,31
levá
005 Psáře - Soutice
49,31pravá
56,42
levá
006 Soutice - Loket
56,42pravá
66,45
levá
007 Loket - Hořice
66,45pravá
75,82
levá
75,82008 Hořice pravá
85,05
Koberovice
levá
82,05009 Koberovice pravá
91,10
Humpolec
levá
101 Humpolec - Větrný 91,10pravá
105,01
Jenikov
levá
105,01- pravá
102 Větrný Jenikov 113,495 levá
Jihlava
113,495- pravá
103 Jihlava - Velký
120,57
Beranov
levá
104 Velký Beranov 120,565- pravá
134,32
Měřín
levá
105 Měřín - V. Meziříčí 134,32- pravá
141,525 levá
západ
106 V. Meziříčí západ - 141,525- pravá
V. Meziříčí východ 147,44
levá
107 V. Meziříčí východ 147,44- pravá
154,09
- Lhotka
levá
154,09- pravá
Lhotka - Velká
108
163,59
Bíteš
EVERNIA s.r.o.
A
A1
A
m
1714
2400
2210
1430
2426
2210
3072
998
1748
1714
3034
3358
3422
3244
1632
2650
3640
4036
4142
2528
1640
836
2306
1800
2696
5704
520
1564
1100
2104
2794
3298
718
%
24,9
33,2
44,5
28,6
33,5
30,7
43,0
13,9
26,6
25,8
33,3
35,1
36,5
35,3
28,5
45,3
40,6
46,8
30,0
18,3
19,8
10,1
33,3
25,9
20,0
42,4
7,5
22,7
20,6
39,0
43,6
47,7
7,8
m
344
408
216
0
328
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
672
0
0
0
78
1288
0
0
0
B
C
D
Součet
A2
%
5,0
5,6
4,4
0,0
4,5
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
5,0
0,0
0,0
0,0
1,5
23,9
0,0
0,0
0,0
m
0
0
0
0
0
0
548
128
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
452
0
0
0
0
564
0
0
0
%
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
7,7
1,8
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
3,4
0,0
0,0
0,0
0,0
10,5
0,0
0,0
0,0
m
2168
3072
1238
1788
2154
2220
1510
2534
3020
2682
2982
4668
2042
2272
1976
1768
3702
3090
3452
5026
3116
4978
1978
2020
5314
3424
4990
1964
3454
818
2744
1948
3756
%
31,5
42,5
24,9
35,7
29,7
30,9
21,1
35,4
46,0
40,4
32,7
48,7
21,8
24,7
34,5
30,2
41,3
35,8
25,0
36,3
37,6
59,9
28,6
29,1
39,4
25,4
72,0
28,5
64,6
15,2
42,9
28,2
40,7
m
1902
808
716
1526
1194
906
852
2248
1088
1614
1990
1240
2494
2916
2056
712
1524
1494
4844
4606
2606
1510
1644
2316
2946
3614
252
592
518
528
726
1482
3540
%
27,6
11,2
14,4
30,5
16,5
12,6
11,9
31,4
16,6
24,3
21,8
12,9
26,6
31,7
35,9
12,2
17,0
17,3
35,1
33,3
31,5
18,2
23,8
33,4
21,8
26,8
3,6
8,6
9,7
9,8
11,3
21,5
38,3
m
752
546
584
258
1146
1852
1166
1248
706
626
1106
314
1428
756
70
726
106
0
1374
1686
918
982
994
804
1410
726
1166
2764
196
88
138
180
1222
%
10,9
7,5
11,8
5,2
15,8
25,8
16,3
17,4
10,8
9,4
12,1
3,3
15,2
8,2
1,2
12,4
1,2
0,0
9,9
12,2
11,1
11,8
14,4
11,6
10,5
5,4
16,8
40,2
3,7
1,6
2,2
2,6
13,2
m
6880
7234
4964
5002
7248
7188
7148
7156
6562
6636
9112
9580
9386
9188
5734
5856
8972
8620
13812
13846
8280
8306
6922
6940
13490
13468
6928
6884
5346
5390
6402
6908
9236
%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
strana 162
109
110
Velká Bíteš - Devět
křížů
Devět křížů Kývalka
EVERNIA s.r.o.
163,59168,64
168,64181,47
levá
pravá
levá
pravá
levá
1506
1960
1766
4548
3986
16,3
39,1
34,9
35,9
31,0
0
0
0
0
0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0
0
0
0
0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
2990
634
1422
5050
5802
32,4
12,7
28,1
39,9
45,1
4352
1800
1738
2488
1736
47,2
35,9
34,4
19,6
13,5
378
616
130
582
1348
4,1
12,3
2,6
4,6
10,5
9226
5010
5056
12668
12872
100%
100%
100%
100%
100%
strana 163
D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů
Za základní vlivy posuzovaného záměru na obyvatelstvo lze označit dopady do oblasti možných
zdravotních rizik z provozu dálnice, ovlivnění faktorů pohody včetně ovlivnění přístupnosti
během výstavby i provozu, bezpečnosti dopravy a oblasti ekonomických a sociálních dopadů.
D.I.1.1 Zdravotní rizika
A) Fáze výstavby
V průběhu vlastní výstavby rozšiřujících pruhů dálnice a přestavby dálničních křižovatek bude
představovat v každém případě zvýšenou zátěž hlukem a imisemi v ovzduší blízkých obytných
území. V rámci dalších stupňů projektové přípravy jednotlivých staveb bude nutno vymezit
obslužné stavební trasy tak, aby obtěžování obyvatelstva bylo v dosažitelné míře
minimalizováno, hlavní přístupové trasy budou vedeny po dálnici. Podstatný vliv bude mít
vlastní výstavba, při které budou po určitou dobu odstraněny stávající PHS a bude probíhat
stavební činnost. Výrazný negativní vliv budou mít prováděné demolice budov, PHS a mostů
v blízkosti osídlení.
Období výstavby bude charakteristické emisemi prašných částic velkých rozměrů, které budou
sedimentovat v relativně krátké vzdálenosti od jejich zdroje. Jedná se o materiál relativně stálý a
biologicky inertní, který nezpůsobuje specifická onemocnění ani v pracovním prostředí, kde se
vyskytují podstatně vyšší koncentrace prašnosti v ovzduší. Tato situace je obdobná jako například
charakter pracovního prostředí v jiných odvětvích stavebnictví.
Ke zvýšeným hladinám hluku dojde po dopravních trasách a při výstavbě – viz kap. D.I.1.3. Při
provádění demoličních, zemních a stavebních prací zhoršují hlukové poměry emise z dopravy
stavebních mechanizmů a nákladních aut stavby a dále se může projevovat v těch trasách, kudy
prochází doprava. Ovlivnění případnou dopravou na staveniště bude minimalizováno využitím
pruhu dálnice, případná přeprava materiálů po křižujících komunikacích bude řešena v rámci
ZOV v DÚR.
Během celé výstavby bude do všech obcí a jejich částí zachován přístup pro vozidla
integrovaného záchranného systému a pro místní obyvatele.
Pro výstavbu budou používány materiály, které splňují požadavky na ochranu před radioaktivním
zářením.
B) Fáze provozu
Součástí dokumentace je samostatná příloha 3 Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví, zpracovaná
autorizovanou osobou, kde je problematika vlivu provozu popsána podrobně. Při posuzování
možných vlivů na zdraví dotčené populace je nutno obecně brát v úvahu všechny faktory, které
mohou mít dopad na lidské zdraví. Posuzovaný záměr nebude zdrojem elektromagnetického
záření, v souvislosti s jeho realizací se nepředpokládá kontaminace zdrojů vod chemickými
látkami ani patogenními organismy či jejich toxiny. Záměr neovlivní oslunění okolních obytných
domů. Hlavními faktory, které mohou být realizací záměru významněji ovlivněny, budou tedy
hluk a znečištění ovzduší.
Při zpracování podkladových studií byly uvažovány stavy resp. časové horizonty, které se z
hlediska vlivů na ovzduší a vlivů na hlukovou situaci projevují jako nejméně příznivé. Při
hodnocení imisní a akustické zátěže z automobilové dopravy se obecně projevují dva proti sobě
působící faktory: na jedné straně dochází k nárůstu intenzit dopravy, současně se však postupně
Strana 164
EVERNIA s.r.o.
zlepšují emisní parametry automobilů. V případě hluku převládá vliv nárůstu dopravy a nejméně
příznivý stav (v rámci hodnoceného období) je proto uvažován k roku 2040, v případě znečištění
ovzduší je nejvyšší produkce emisí při výpočtu pro rok 2020, neboť převládá vliv obměny
vozového parku). Studie tedy byly zpracovány pro tyto dva časové horizonty, přičemž z hlediska
hodnocení vlivů na veřejné zdraví jsou vypočtené hodnoty uvažovány jako „nejhorší možný stav“
v rámci celého posuzovaného období.
Ve vyhodnocení jsou uvažovány pouze vlivy působící při běžném provozu, jeho výsledky není
možno vztáhnout na případy zvláštních situací, včetně havárií.
Jako zasažené či potenciálně zasažené území je uvažováno okolí celého hodnoceného úseku, tedy
Mirošovice – Kývalka. Podél celé trasy se nachází velké množství sídel různých velikostí. Jejich
přehled i s počtem obyvatel je uveden v kap. C.II.1. Mezi největší sídla v blízkosti trasy dálnice,
u nichž je možné předpokládat významnější ovlivnění obyvatelstva patří především města Velké
Meziříčí a Humpolec. V obou těchto městech se počet obyvatel pohybuje okolo 10 000.
Znečištění ovzduší
V podkladové rozptylové studii jsou vypočteny hodnoty imisních příspěvků řešeného záměru v
jeho nejbližším okolí. Dále byl proveden odhad imisního pozadí v roce 2020. V rámci hodnocení
vlivů na zdraví jsou uvažovány hodnoty zvýšené o odhad imisního pozadí dle rozptylové studie.
Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že zvýšené hodnoty zejména v případě suspendovaných
částic frakcí PM10 a PM2,5.
Vyhodnocení expozice a charakterizace rizika
Z chronických účinků NO2 jsou nejčastěji popisovány strukturální plicní změny a zvýšení
vnímavosti vůči bakteriím a virovým infekcím. Příspěvek hodnocené komunikace se bude v
oblastech s obytnou zástavbou pohybovat nejvýše na úrovni 14 µg.m-3, úroveň imisního pozadí je
odhadována ve výši 10 – 15 µg.m-3. Ani při součtu nejvyšších hodnot, tj. při koncentracích na
úrovni do 30 µg.m-3, není očekáváno zvýšené zdravotní riziko v případě chronické expozice NO2.
Pro vyhodnocení akutní expozice NO2 je možné za bezpečnou mez, pod níž nedochází k vzniku
zdravotního rizika, použít směrnou hodnotu stanovenou WHO pro hodinové koncentrace ve výši
200 µg.m-3. Je možné vlivem záměru očekávat v obytné zástavbě ležící nejblíže k hodnocené
komunikaci příspěvek automobilové dopravy ve výši maximálně na úrovni 120 µg.m-3. Při
zohlednění imisního pozadí lze pak uvažovat koncentrace nejvýše na úrovni 160 až 180 µg.m-3.
Rovněž riziko z akutní expozice NO2 lze tedy v celé zástavbě hodnotit jako nízké.
Benzen je prokázaný humánní karcinogen. Pro účely ochrany zdraví je nutné uvažovat „ještě
přijatelnou“ (referenční) mez karcinogenního rizika. Dle dostupných podkladů a v souladu s
informacemi Státního zdravotního ústavu je doporučeno uvažovat nejvyšší přijatelné riziko v
řádu 10-6. Imisní příspěvek dálnice D1 dosahuje v obytné zástavbě nejvýše 0,1 µg.m-3, pozaďové
hodnoty koncentrací benzenu jsou odhadovány ve výši 0,5 – 1 µg.m-3. Nejvyšší hodnoty IHr
benzenu lze tedy očekávat na úrovni 1,1 µg.m-3, z čehož pak lze odvodit míru karcinogenního
rizika při celoživotní expozici (i s vlivem dálnice) nejvýše 6,6 × 10-6, což značí hodnoty na
hranici přijatelné míry zdravotního rizika v zájmovém území.
Výskyt zvýšených koncentrací suspendovaných částic PM10 a PM2,5 v ovzduší je obecně
spojován s výskytem respiračních chorob (kašel, bronchitida), snížením funkce plic,
kardiovaskulárními nemocemi a v některých případech i astmatem. Pro vyhodnocení vlivů akutní
expozice byly z modelových výpočtů kvality ovzduší odvozeny hodnoty maximálních denních
koncentrací PM10 na základě metodiky ČHMÚ. V nejvíce zasažené zástavbě je nutno při nejméně
příznivých podmínkách očekávat nejvyšší denní koncentrace na úrovni až 200 – 250 µg.m-3.
EVERNIA s.r.o.
strana 165
Výpočetní postup pro 24-hodinové koncentrace částice PM2,5 metodika neobsahuje, při použití
stejného výpočetního vztahu jako u PM10 by se jednalo o maximální hodnoty na úrovni 35 – 50
µg.m-3. V tomto případě se však jedná o modelovou hodnotu maximální koncentrace, která je
vypočtena za předpokladu nejhorších emisních a rozptylových podmínek, která však nemusí
v dané lokalitě nastat i po dobu několika let, což potvrzují i vyhodnocení ve vztahu k reálně
měřeným koncentracím. Z tohoto hlediska je tedy vhodnější používat pro vyhodnocení
dlouhodobé ukazatele, tj. průměrné roční koncentrace.
Pro chronickou expozici uvádí WHO směrnou hodnotu průměrné roční koncentrace PM10 ve výši
20 µg.m-3 a částic PM2,5 ve výši 10 µg.m-3. Z výsledků hodnocení vyplývá, že již vzhledem
k úrovni imisního pozadí je nutno v zájmovém území očekávat výskyt zvýšeného zdravotního
rizika, a to v případě obou hodnocených frakcí suspendovaných částic. Z výsledků rozptylové
studie vyplývá, že imisní pozadí se bude pohybovat na úrovni okolo 20 – 25 µg.m-3 u částic PM10
a na úrovni okolo 15 – 20 µg.m-3 u částic PM2,5. Obdobná situace je však prakticky v celé ČR,
neboť koncentrace nižší než jsou směrné hodnoty se vyskytují jen zcela výjimečně.
Imisní příspěvky dálnice D1 k celkovým hodnotám průměrných ročních koncentrací PM10 pak
dosahují v nejvíce zatížených částech obytné zástavby 25 – 30 µg.m-3. V součtu s imisním
pozadím je tedy nutno v této zástavbě očekávat hodnoty na úrovni cca 2 až 2,75-násobku směrné
hodnoty, riziko v této nejvíce ovlivněné části zástavby lze označit jako výrazně zvýšené. Jedná se
o okrajové části sídel v úseku Mirošovice – Hvězdonice a dále pak Humpolce, Velkého Meziříčí
nebo Kývalky. V případě částic PM2,5 byl vypočten nejvyšší příspěvek na úrovni 5 – 6 µg.m-3,
v součtu s imisním pozadím je nutno tedy očekávat hodnoty na úrovni až 2,5 – 2,6 násobku
směrné hodnoty. Tedy stejně jako v případě částic PM10 lze hovořit v nejvíce ovlivněné zástavbě
o výrazně zvýšeném riziku.
V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty indexu rizika HI, vyjádřené jako poměr vypočtené a
směrné koncentrace. K vypočteným hodnotám příspěvku dálnice je připočtena hodnota imisního
pozadí ve výši 25 µg.m-3, respektive 20 µg.m-3, což představuje horní hranici odhadu uvedeného
v rozptylové studii. jedná se tedy i o horní hranici rizika. Je nutno upozornit, že se jedná pouze o
orientační vyhodnocení za účelem přiblížení rozsahu expozice obyvatel.
Tabulka 88: Počet obyvatel v jednotlivých pásmech indexu rizika HI pro IHr PM10
Pásmo IHr PM10*
Pásmo indexu rizika
25 - 30
1,25 - 1,5
30 - 35
1,5 - 1,75
35 - 40
1,75 - 2
40 - 45
2 - 2,25
45 - 50
2,25 - 2,5
50 - 55
2,5 - 2,75
*) příspěvek dálnice zvýšený o 25 µg.m-3 vzhledem k odhadu imisního pozadí
Počet obyvatel
16 833
15 596
3 317
1 765
1 155
50
Tabulka 89: Počet obyvatel v jednotlivých pásmech indexu rizika HI pro IHr PM2,5
Pásmo IHr PM2,5* (µg.m-3)
Pásmo indexu rizika
20 - 21
2,0 – 2,1
21 - 22
2,1 – 2,2
22 - 23
2,2 – 2,3
23 - 24
2,3 - 2,4
24 - 25
2,4 - 2,5
25 - 26
2,5 - 2,6
*) příspěvek dálnice zvýšený o 20 µg.m-3 vzhledem k odhadu imisního pozadí
Strana 166
Počet obyvatel
22 573
11 946
2 842
962
369
25
EVERNIA s.r.o.
Z porovnání je patrné, že
 celkově je nutno v blízkém okolí dálnice D1 očekávat zvýšené zdravotní riziko spojené
s výskytem suspendovaných částic obou frakcí v ovzduší. Obdobná situace však platí pro
podstatnou část ČR, zejména pro území velkých měst a sídel podél významných komunikací.
 u částic PM10 žije největší počet obyvatel v pásmu 25 – 35 µg.m-3, resp. v pásmu příspěvku
dálnice 0 – 10 µg.m-3. V pásmu odpovídajícímu indexu HI > 2 (nad 40 µg.m-3) žije dle
provedeného vyhodnocení jen cca 7,7 % obyvatel, v nejvíce exponované části (HI > 2,5) pak
pouze 0,1 % obyvatel.
 v případě částic PM2,5 je příspěvek samotné dálnice oproti imisnímu pozadí méně významný,
proto je rozsah vypočtených hodnot indexu rizika menší. Nejvíce obyvatel žije s pásmu 20 –
21 µg.m-3 (příspěvek dálnice 0 – 1 µg.m-3), což ovšem již vzhledem k úrovni pozadí
představuje pásmo HI vyšší než 2. V oblasti s příspěvkem vyšším než 3 µg.m-3 již žije 3,5 %
obyvatel, v nejvyšším pásmu (HI > 2,5) pak jde jen o malý zlomek z celkového počtu
obyvatel.
Je nutno konstatovat, že výše popsanou expozici obyvatel částicemi PM10 a PM2,5 je nutno v
řešeném území očekávat bez ohledu na to, zda bude realizován záměr rozšíření dálnice. S
ohledem na tuto situaci byl v rozptylové studii navržen soubor opatření k omezení imisní zátěže
suspendovaných částic. Lze konstatovat, že pokud bude v rámci součástí záměru i realizace
těchto „protiprašných“ opatření, pak dojde v rámci záměru naopak k snížení expozice a
zdravotních rizik obyvatel (oproti stavu bez realizace záměru a bez opatření).
Pro vyhodnocení rizika z expozice polycyklických aromatických uhlovodíků PAH byla
použita hodnota jednotkového rizika stanovená WHO pro celoživotní expozici ve výši 9,2 × 10-5
(ng.m-3)-1. Nejvyšší přijatelné riziko je opět uvažováno v řádu 10-6. V částech obytné zástavby
nejvíce přilehlých k tělesu dálnice lze očekávat příspěvek automobilového provozu k celkové
hodnotě roční koncentrace benzo(a)pyrenu ve výši do 0,5 ng.m-3. Imisní pozadí benzo(a)pyrenu
je pak odhadováno na 0,2 – 0,3 ng.m-3. Nejvyšší celková koncentrace, kterou mohou být dotčeni
obyvatelé žijící v bezprostředním okolí dálnice tedy činí 0,8 ng.m-3, což odpovídá nejvyšší úrovni
karcinogenního rizika 7,36 × 10-5 pro benzo(a)pyren a 14,7 × 10-5 pro toxický ekvivalent celkové
sumy PAH. Riziko vypočtené pro samotný příspěvek dálnice D1 dosahuje úrovně nejvýše 2,75 ×
10-5 pro benzo(a)pyren a 5,5 × 10-5 pro TEQ PAH. Celkové riziko z expozice polycyklickým
aromatickým uhlovodíkům je tedy nutno označit jako zvýšené, resp. nad úrovní přijatelného
rizika. Tato situace je však dána již úrovní pozaďových hodnot. Úroveň přijatelného rizika v řádu
10-6 by byla dosažena při koncentracích na úrovni 0,1 ng.m-3 nebo nižších, což je hodnota
překročená na všech měřících stanicích v ČR (ve městech se hodnoty pohybují mezi 1 a 3 ng.m-3,
na pozaďových stanicích pak mezi 0,2 a 0,5 ng.m-3).
Pro oxid uhelnatý stanoví WHO několik směrných hodnot pro krátkodobé koncentrace. Z nich
lze uvést zejména hodnotu pro osmihodinové koncentrace, která je stanovena ve stejné výši jako
platný imisní limit, tj. 10 000 µg.m-3, a dále hodnotu pro hodinové koncentrace, stanovenou ve
výši 30 000 µg.m-3. I při zahrnutí imisního pozadí je možné v celé oblasti včetně nejbližšího okolí
dálnice očekávat maximální hodinové koncentrace nižší než 2 500 µg.m-3. Vypočtené
koncentrace jsou tedy výrazně pod úrovní směrných hodnot a riziko z expozice CO je možné
označit jako nízké.
Směrná hodnota WHO pro průměrné roční koncentrace manganu je stanovena výší 150 ng.m-3.
Vliv automobilového provozu na dálnici D1 v obytné zástavbě bude nejvýše na úrovni 20 ng.m-3,
v součtu s imisním pozadím lze očekávat koncentrace do 30 ng.m-3. Jedná se tedy o příspěvek
výrazně pod hranicí směrné hodnoty a riziko z expozice manganu lze v celém území označit jako
nízké.
EVERNIA s.r.o.
strana 167
Závěr zdravotních rizik ze znečištění ovzduší
V rámci hodnocení vlivů imisní zátěže obyvatel byly sledovány imisní hodnoty pro oxid dusičitý,
benzen, suspendované částice PM10 a PM2,5, polycyklické aromatické uhlovodíky, oxid uhelnatý
a mangan.
Je nutno očekávat zvýšené riziko zejména v případě expozice suspendovaným částicím frakcí
PM10 i PM2,5, kde vypočtené hodnoty dosahují v nejvíce ovlivněné zástavbě 2 – 2,75-násobku
směrné hodnoty WHO, a to již vzhledem k uvažované úrovni pozaďových hodnot. Zvýšená
imisní zátěž suspendovaných částic a z toho vyplývající vlivy na zdraví obyvatel jsou obecně
charakteristické pro území velkých měst a sídla podél hlavních dopravních tahů v ČR. V oblasti
přesahující dvojnásobek směrné hodnoty pro částice PM10 (nad 40 µg.m-3) žije cca 8 % obyvatel
hodnocené oblasti, v případě částic PM2,5 je hodnota na úrovni 2 násobku uvažována již jako
úroveň imisního pozadí. S ohledem na tuto situaci byl v podkladové rozptylové studii navržen
soubor opatření k omezení imisní zátěže suspendovaných částic. Realizaci těchto opatření je
nutno jednoznačně doporučit i z hlediska ochrany obyvatel. Lze konstatovat, že pokud bude v
rámci součástí záměru i realizace těchto „protiprašných“ opatření, pak dojde v rámci záměru
naopak k snížení expozice a zdravotních rizik obyvatel (oproti stavu bez realizace záměru a bez
opatření).
Obdobně je tomu v případě polycyklických aromatických uhlovodíků, kde bylo rovněž (v součtu
s imisním pozadím) vyhodnoceno zvýšené riziko prakticky v celém území. V tomto případě jsou
koncentrace pro rok 2020 pod úrovní hodnot běžně se vyskytujících v současnosti v ČR, avšak z
hlediska použité metodiky se jedná o hodnoty nad úrovní přijatelného rizika.
Riziko z expozice ostatních znečišťujících látek (oxid dusičitý, benzen, oxid uhelnatý, mangan)
bylo vyhodnoceno jako nízké či přijatelné v celém území.
Hluková zátěž
Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo
funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační
kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Účinky
hluku na lidské zdraví je možné (s určitým zjednodušením) rozdělit na účinky specifické,
projevující se při ekvivalentní hladině hluku nad 85 až 90 dB poruchami činnosti sluchového
analyzátoru a na účinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých
systémů organismu. Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je v
současnosti považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém,
rušení spánku a nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí. Omezené důkazy jsou např.
u vlivů na hormonální a imunitní systém, některé biochemické funkce, ovlivnění placenty a
vývoje plodu, nebo u vlivů na mentální zdraví a výkonnost člověka.
Podkladová akustická studie hodnotí hladiny hluku nulové (bez zámeru) a aktivní (se
záměrem včetně standardních opatření) varianty jednak graficky pomocí rozložení izofon
podél hodnoceného úseku dálnice D1, jednak tabelárně pro výpočetní body charakterizující
přilehlou zástavbu či její část. V místech, kde není možné pomocí navrhovaných technických
opatření (systém protihlukových stěn) při rozumné míře vynaložených nákladů dosáhnout
stanovených hygienických limitů pro venkovní prostor (60/50 dB), budou uplatněna další
opatření, tj. zejména okna s vyšší vzduchovou neprůzvučností.
Dále je v hlukové studii uvažováno i s tzv. nadstandardními opatřeními, která by pro trvale
bydlící obyvatele zajistila splnění hygienických limitů i ve venkovním prostoru. Prakticky to
znamená uzavření úseků dálnice v úsecích obcí, kde nevyhovuje návrh PHS tak, aby hluk
Strana 168
EVERNIA s.r.o.
neunikal (např. zakrytí, tunel). Tato opatření ovšem nelze uplatnit ve všech případech, např.
v místech mimoúrovňových křižovatek. Teoreticky je možné takto ochránit obce Mirošovice,
Hrusice, Lensedly, Hvězdonice, Záliby, Kaliště, Poddubí, Všechvaty, Bělčice, Psáře,
Střechov, Černýš, Hulice, Píšť, Vojslavice, Koberovice, Speřice, Jiřice, Hněvkovice,
Humpolec, Kamenice, Slavníč, Skorkov, Měšín, Věžnice, Meziříčko, Měřín, Stránecká Zhoř,
Lavičky, Velké Meziříčí, Jabloňov, Jáchymov, Košíkov, Javůrek, Říčany a Ostrovačice.
Tabulky uvádějí souhrnné porovnání počtu dotčených obyvatel ve vztahu k očekávaným
zdravotním účinkům denního a nočního hluku v okolí dálnice D1 pro nulovou variantu,
aktivní variantu se standardními opatřeními a potenciální variantu s nadstandardními
opatřeními.
Tabulka 90: Počet obyvatel zasažených hodnotami odpovídajícími jednotlivým pásmům dle účinků hlukové
zátěže ve dne – rok 2040
Počet obyvatel
Stav bez záměru Stav se záměrem
Nadstandardní
opatření
0
0
0
33
5
0
272
47
4
Zhoršená komunikace řečí
10040
6005
479
Silné obtěžování
10040
6005
479
Mírné obtěžování
25201
17693
1168
Sluchové postižení
Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí
Ischemická choroba srdeční
Tabulka 91: Počet obyvatel zasažených hodnotami odpovídajícími jednotlivým pásmům dle účinků hlukové
zátěže v noci – rok 2040
Počet obyvatel
Stav bez záměru Stav se záměrem
Zhoršená nálada a výkonnost následující den
Noční hluk nad 50 dB – výrazné rušení spánku
Nadstandardní
opatření
576
176
7
11728
7990
596
Z celkového počtu 570 výpočtových bodů bylo ve stavu se záměrem vypočteno zlepšení
hlukové situace oproti stavu bez záměru celkem ve 503 bodech pro denní hluk a ve 505
bodech pro noční hluk. Výrazné zlepšení akustické situace v situaci se záměrem je dáno
skutečností, že součástí záměru je realizace poměrně rozsáhlých protihlukových opatření u
zástavby podél dálnice. Nejvýraznější pokles denních i nočních hodnot (o 10 – 13,6 dB) byl
vypočten celkem ve 14 bodech v obcích Krupičkův Mlýn, Černýš a Velké Meziříčí.
Z celkového počtu 570 bodů bylo snížení míry obtěžování, rušení a rizika kardiovaskulárních
onemocnění vypočteno v případě hodnot pro obtěžované obyvatele v 517 bodech, rušení
spánku – v 505 bodech, a změnu rizika výskytu ICHS a IM – v 455 bodech
Zhoršení zátěže pak bylo vypočteno pouze v jednom výpočtovém bodě, a to o 0,1 dB pro
denní dobu (výpočtový bod v obci Zbinohy).
Z výše uvedeného přehledu je tedy patrné, že zejména vlivem clonícího vlivu navržených
protihlukových bariér dojde ke snížení rizika z expozice hluku v naprosté většině
výpočtových bodů.
EVERNIA s.r.o.
strana 169
V případě denního hluku byly hodnoty v pásmu zhoršeného osvojení řeči a čtení u dětí byly
ve stavu bez záměru vypočteny v okrajových částech sídel Černýš, Hořice, Mirošovice,
samota Brtnice, Velké Meziříčí a Věžnice. Ve stavu se záměrem byly tyto hodnoty vypočteny
již jen na území Velkého Meziříčí. Výrazně se snížily počty obyvatel ve všech pásmech
účinků díky poměrně rozsáhlé realizaci standardních protihlukových opatření.
V případě nočního hluku nejsou k dispozici údaje o hladinách nad 40 dB, které by bylo
možno vztáhnout k účinkům popsaným v tab. 5. Nejnižším pásmem, které lze na základě
grafických výstupů hlukové studie hodnotit, je pásmo nad 50 dB. V tomto případě je tedy
uveden počet obyvatel v pásmu nad 50 dB s tím, že u těchto obyvatel je nutno očekávat
popsané účinky (tj. rušení spánku a související projevy) ve zvláště zvýšené míře.
V noční době tak byly hodnoty v pásmu zhoršené nálady a výkonnosti následující den ve
stavu bez záměru vypočteny celkem ve 24 sídlech, ve stavu se záměrem pak už jen v 10
sídlech. Opět je patrné, že v důsledku realizace záměru lze očekávat poměrně výrazné snížení
negativních účinků u obyvatel.
Při uplatnění nadstandardních opatření by v těchto obcích byli všichni obyvatelé v pásmech
nejnižších účinků a celkově by se počty obyvatel ve všech pásmech účinků výrazně snížily.
Nejvýraznějších účinků by bylo dosaženo ve větších obcích nejblíže k dálnici, tj. Velké
Meziříčí, Měřín, Ostrovačice, Mirošovice, Jiřice.
Pravděpodobnost použití nadstandardních opatření bude však limitována jejich nákladností.
Avšak je nutno upozornit, že již prostá výměna oken představuje z hlediska ochrany obyvatel
poměrně zásadní opatření. Zdravotní riziko z expozice hluku souvisí zejména s rušením
spánku a obecně s pronikáním hluku z venkovních zdrojů do interiéru obytných budov.
Jakkoli jsou z praktických důvodů výpočetní postupy pro kvantifikaci rizika založeny
převážně na hodnotách pro venkovní hluk, při omezení hluku v interiéru je možné očekávat
poměrně zásadní omezení zdravotních rizik obyvatel.
Závěr zdravotních rizik z hluku
Ve výhledovém stavu v roce 2040 byly vypočteny hodnoty denního hluku v pásmu účinků
„zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí“ v okrajových částech sídel Černýš, Hořice,
Mirošovice, samota Brtnice, Velké Meziříčí a Věžnice. Hodnoty pro noční hluk značící
„zhoršenou náladu a výkonnost následující den“ byly vypočteny celkem ve 24 sídlech.
Z porovnání vypočtených hodnot ve stavu bez záměru a se záměrem v roce 2040 vyplývá, že
v naprosté většině výpočtových bodů dojde ke snížení počtu obtěžovaných osob, počtu osob
s rušením spánku i k relativnímu riziku výskytu ICHS a IM. Důvodem je zejména skutečnost,
že součástí záměru je vybudování protihlukových clon v místech, kde se dálnice přibližuje
obytné zástavbě. V jednom výpočtovém bodě byl vypočten velmi mírný nárůst hodnot o 0,1
dB, bez vlivu na úroveň rizika.
Přes významný pokles hodnot však zůstane určitá část okrajové zástavby, u níž je nutno i
nadále očekávat projevy související se zvýšenými hladinami dopravního hluku, jak je
uvedeno výše. V těchto místech je jako základní opatření uvažováno s instalací oken s vyšší
vzduchovou neprůzvučností. Jedná se o opatření, které umožní poměrně efektivně omezit
zdravotní riziko z expozice hluku při přijatelných nákladech. Dále se pro jednotlivé lokality
uvažuje i s aplikací nadstandardních opatření (zakrytí komunikace, tunel), jejichž realizace
však bude záviset na ekonomických a technických podmínkách.
Celkově tak je možné po realizaci záměru očekávat poměrně výrazné snížení zdravotních
rizik obyvatel, a to zejména z expozice hluku, ale i z expozice suspendovaným částicím.
Strana 170
EVERNIA s.r.o.
Důvodem je skutečnost, že součástí záměru bude realizace rozsáhlých standardních opatření k
omezení zátěže obyvatel dotčených sídel.
D.I.1.2 Vlivy na pohodu obyvatel
Na pohodu obyvatel budou působit jednak vlivy trvalé, tj. změna dopadů v důsledku provedení
záměru, jednak vlivy dočasné během realizace záměru, které jsou v daném případě
předpokládány v trvání cca 1 roku pro každý úsek dálnice.
A) Fáze výstavby
Ovlivnění okolí dálnice
U obcí v těsné blízkosti dálnice dojde k negativnímu ovlivnění při výstavbě, především hlukem a
prašností. Jako významné dočasné mimořádné vlivy při výstavbě uvažujeme především práce
v blízkosti obcí s nadměrnou hlučností a prašností. Hlavní činnosti, které budou mít na
obyvatelstvo v průběhu realizace stavby vliv, jsou:






demolice vozovky,
zemní práce podle způsobu rozšíření,
trhací práce ve skalních zářezech,
demolice PHS a výstavba nových,
demolice mostů (nadjezdů i podjezdů) v blízkosti obce,
zásah do údolí pod velkými mosty.
Přehled ovlivnění nejbližších obcí
V následující tabulce jsou uvedeny obce, resp. jejich části, ve vzdálenosti do 200 m, kterých se
výstavba dotkne nejvíce, především výraznou dočasnou změnou, kterou představuje např.
odstranění PHS (stávajících i v současné době navrhovaných) před jejích znovuosazením, trhací
práce, demolice mostů (demolice nadjezdů, rekonstrukce dálničních mostů spojená s bouráním).
Nejsou popisovány výše uvedené dočasné vlivy, které budou probíhat po celé délce dálnice, tj.
demolice a výstavba vozovky, běžné zemní práce.
Tabulka 92: Souhrn významných dočasných ovlivnění faktoru pohody nejbližších částí obcí
Úsek Část obce
Mirošovice
Hrusice
Hrušov
001
Lensedly
Hvězdonice,
Záliby,
Kaliště (Poddubí)
Bělčice
002
Ostředek
003
004
005
006
007
008
Šternov
Psáře
Střechov
Černýš
Soutice
Hulice
Loket
Hořice
Vojslavice (Chalupy)
EVERNIA s.r.o.
Dočasné vlivy při výstavbě
Demolice PHS a dvou nadjezdů v přímém kontaktu se zástavbou
Demolice nadjezdu
Rekonstrukce mostu Šmejkalka – prostor pod mostem
Vlivy rozšiřování zářezu (střelba, otřesy), demolice PHS a nadjezdu
Demolice PHS, rekonstrukce mostu přes Sázavu (prostor pod mostem)
rekonstrukce dálničního mostu
Demolice PHS, rekonstrukce dálničního mostu
Demolice PHS, rekonstrukce MÚK včetně nadjezdu, rekonstrukce dálničního
mostu
Demolice nadjezdu a rekonstrukce MÚK
Demolice PHS a nadjezdu
Demolice PHS
Rekonstrukce MÚK, demolice nadjezdu
strana 171
Úsek Část obce
Speřice
Jiřice
009
Humpolec Trucbaba
Humpolec Pod dálnicí
Slavníč
101
Skorkov
103 Měšín
Věžnice
104
Meziříčko
105 Měřín
106
Velké Meziříčí
110
Říčany
Ostrovačice
Dočasné vlivy při výstavbě
Demolice nadjezdu
Demolice nadjezdu
Demolice PHS, rekonstrukce MÚK včetně dálničního mostu
Demolice PHS
Rekonstrukce dálničního mostu
Demolice PHS, trhací práce, rekonstrukce mostu přes Oslavu (bezpečnost pod
mostem), demolice nadjezdu
Demolice PHS a nadjezdu
Demolice PHS a rekonstrukce dálničních mostů
Při pracích v uvedených lokalitách budou přijata opatření, která zajistí splnění hygienických
limitů, především hluku z používaných strojů a zařízení.
Ovlivnění přístupnosti, dělící faktor
Během výstavby jednotlivých úseků dálnice budou přerušeny některé komunikace. Přehled
dočasně uzavřených komunikaci je uveden v kap. B.II.4 ve dvou tabulkách – pro komunikace, u
nichž se nepředpokládá během výstavby žádné opatření a pro komunikace s vyznačenými
objížďkamiPopis vlivů objížděk je uveden dále v této kapitole.
U komunikací bez navržených objížděk bude po dobu nezbytně nutnou pro výstavbu či
rekonstrukci mostů provoz zcela, ale většinou částečně přerušen. V každém případě bude při
uzavření komunikace pro veřejný provoz zajištěna možnost nutných průjezdů, především pro
vozidla IZS. Konkrétní podmínky výstavby jednotlivých mostů budou projednány s místními
představiteli v průběhu zpracování DÚR.
Vliv navržených uzavírek silnic na okolní obce
Pro významnější komunikace, které budou během výstavby dočasně přerušeny, jsou navrženy
objížďky – trasy objížděk jsou uvedeny v tabulce v kap. B.II.4. Nutnost používat objížďky jsou
z hlediska uživatelů nepříjemné – prodlužuje se doba jízdy, dostupnost. Vedení dopravy po
objížďce přinese po určitou dobu (maximálně 1 rok) do obcí zvýšený hluk a emise z motorových
vozidel. Pro navrhované objížďky byly z celostátního sčítání dopravy zjištěny intenzity na
křižujících komunikacích (u MÚK jsou v případě dostupnosti uváděny hodnoty z obou stran
dálnice). Z hlediska ovlivnění obcí lze navržené objížďky rozdělit na tři typy:
A. Přerušení komunikace napojené MÚK na dálnici může být provedeno dvěma způsoby.
A.1 Křižovatka je uzavřena včetně větví – provoz z dálnice, který běžně používá uzavřenou
křižovatku musí být dopravními značkami usměrněn na sousední MÚK a ovlivněnou silniční síť,
navržená objížďka bude sloužit pouze pro dopravu spojující obce na obou stranách dálnice.
Podmínkou je kvalitní dopravní značení, které již v předstihu na okolní silniční síti upozorní na
nemožnost nájezdu na dálnici. Ovlivnění průjezdných obcí nebude významné, naopak
v některých případech dojde ke snížení intenzity dopravy v důsledku nemožnosti nájezdu na
dálnici. Uvedené dopravní zatížení bude využívat jiné silnice, ovlivnění obcí nelze přesně
stanovit.
Strana 172
EVERNIA s.r.o.
Tabulka 93: Uzavřené silnice s MÚK včetně větví
Úsek
002
005
006
009
104
106
107
110
Kom.
Uzavřený úsek (cíle)
Silnice č.
II/109 Hvězdonice-Vranov
II/126
Soutice-Trhový Štěpánov
II/150
Loket-Brzotice
I/34
II/348
Komorní Hrádek – Vestec – Vodslivy – Kozmice Vranovská Lhota
Kalná-Hulice-Sedmpány-Dubějovice
Vystrkov-Humpolec
Alberovice-Křivsoudov-Strojetice-Keblov-NěmčiceBernartice
Komorovice-Bystrá
Měřín
Meziříčko
III/03719 II/602-Dolní Radslavice,
MÚK Velké Meziříčí-V
II/390 Lhotka-Křeptovský Dvůr
II/386
Ovlivněné obce (bez cílových)
Ostrovačice-křiž. Veverské
Knínice
Velké Meziříčí-Martinice-Kozlov-křiž.KřižanovSviny-Lhotky-Dolní Radslavice
Tasov-Holubí Zhoř-Jáchymov
Popůvky-Bystrc-Nový Dvůr
Zatížení
voz/24 hod
1171
1800
2194
3215
1902
2478
13658
11708
4024
674
7908
591
989
3649
5261
A.2 Křižovatka zůstane částečně v provozu (sjízdné větve) – objížďka bude využívána i pro sjezd
z dálnice, doprava bude po objížďce částečně převáděna na druhou stranu dálnice. V tomto
případě dojde k výraznému negativnímu ovlivnění obcí na trase objížďky hlukem a emisemi
z dopravy. Uvedené dopravní zatížení bude využívat objížďku.
Tabulka 94: Uzavřené silnice s MÚK – větve v provozu
Kom.
Uzavřený úsek (cíle)
Silnice č.
II/110 Ostředek
002
I/38 MÚK Jihlava rekonstrukce
102
Úsek
103
108
II/353
II/399
Velký Beranov-Rytířsko
MÚK Velká Bíteš
Střed Ostředka
Pávov
Kozlov
předměstí Janovice
Zatížení
voz/24 hod
2378
13626
17246
4767
3019
5151
B. Přerušení komunikace křižující dálnici s větším dopravním zatížením (více než tisíc
vozidel/den). V projížděných obcích se významně zvýší hluk a emise z dopravy.
Tabulka 95: Uzavřené křižující komunikace s větším dopravním zatížením
Kom.
Uzavřený úsek
Silnice č.
II/129 Petrovice-Humpolec
009
II/523 Krasoňov-Humpolec
101
Úsek
103
105
107
108
II/352
II/354
II/602
Švábka-Ždírec
Kochánov-Svařenov
Velké Meziříčí-Jabloňov
II/395
Velká Bíteš-Košíkov
EVERNIA s.r.o.
Želiv-Sedlice-Záhoří-Vystrkov
Mikulášov (okraj)-Pavlov (okraj)-Slavníč-HerálecDubí-Rozkoš
Jihlava-Střítěž
Netín-Blízkov-Měřín-Stránecká Zhoř
Dolní Radslavice-Březejc-Ronov-Ořechov-Osová
Bitýška-Ruda
Předměstí Janovice
Zatížení
voz/24 hod
2202
1053
1820
2912
2697
1291
strana 173
C. Přerušení komunikace křižující dálnici s malým dopravním zatížením (řádově stovky
vozidel/den). Jedná se o objížďky v předchozích tabulkách neuvedené. V tomto případě nebudou
vlivy v obcích na trase objížďky významné.
Tabulka 96: Uzavřené křižující komunikace s malým či nezjištěným dopravním zatížením
Úsek
001
003
005
006
007
009
101
102
103
104
105
106
107
108
110
Kom.
Uzavřený úsek
Silnice č.
MK Mirošovice-Hrusice
MK
MK
II/113
MK
III/12517
MK
III/1265
III/11217
III/11232
III/12936
III/12924
III/34755
III/3483
III/3484
III/1314
stará I/38
III/3535
II/351
III/34825
III/35433
III/0026
MK
III/0029
MK
III/3924
III/3928
III/3842
Hrusice – Hrušov
Záliby-Poddubí
Vodslivy-OstředekTřemošnice – křiž.
Třemošnice-Choratice
Zatížení
voz/24 hod
Mirošovice-Mnichovice-Hrusice nebo
Mirošovice-Senohraby-Hrusice
Hrusice-Mirošovice-Senohraby-Hrušov
Záliby-Chocerady-Ondřejov-Lensedly-Kaliště-Poddubí
Vodslivy-MÚK Ostředek-Čakov-Vlkov-křiž.
424
Třemošnice-Ostředek-Choratice nebo
Třemošnice-Vlkov-MÚK Ostředek-Choratice
Střechov-Soušice
Střechov-Trhový Štěpánov-Tehov-křiž. Tichonice-Soušice
Štěpánovská
Lhota- Štěpánovská Lhota-Trhový Štěpánov-Soutice-Černýš
Černýš
Sedmpány-Hulice
Sedmpány-Trhový Štěpánov-Soutice-Hulice
Němčice-Bernartice
Němčice-Loket-Brzotice-Bernartice
Studený-Děkanovice
Studený-Křivsoudov-Loket-Brzotice-Tomice-Děkanovice
Jiřice-Humpolec
Jiřice-křiž. Hněvkovice-Humpolec
Hněvkovice –Humpolec Hněvkovice -Smrdov-Komorovice- Vystrkov-Humpolec
Bystrá-Humpolec
Bystrá- Komorovice- Vystrkov-Humpolec
Pavlov-Herálec
Pavlov-Velešov-křiž. Větrný Jeníkov-Skorkov-Herálec
Zbinohy-Skorkov
Zbinohy-Větrný Jeníkov-křiž. Úsobí-Skorkov
Smrčná-Štoky
Smrčná-MÚK Větrný Jeníkov-Petrovice-Štoky
Pávov-Červený Kříž
Pávov-Jihlava(Bukovno)-Červený Kříž
Kozlov-Rytířsko
Kozlov- Velký Beranov-Rytířsko
Věžnice-Rybné
Věžnice-Vysoké-Studnice-Kozlov-Rytířsko-Jamné-Rybné
Meziříčko-křiž. Jersín-Měřín-křiž.II/602
Meziříčko-křiž. II/602
Meziříčko-křiž. Jersín-Měřín
Meziříčko-Měřín
Měřín-Blízkov
Měřín-Stránecká Zhoř-Netín-Blízkov
Svařenov-Lavičky
Svařenov-Měřín-Blízkov-Netín-Olší-Lavičky
Loupežník
Loupežník-Lavičky
Jabloňov-Tasov
Jabloňov-Ruda-Lhotka-Tasov
Jáchymov-Holubí Zhoř Jáchymov-Nové Sady-Březka-Holubí Zhoř
Nové Sady-Březka
Nové Sady-Bezděkov-Jáchymov-Březka
Velká Bíteš-Jestřabí
Velká Bíteš-Nové Sady-Březka-Jestřabí
Ostrovačice-autodrom
Ostrovačice-Kývalka-autodrom
215
120
453
B) Fáze provozu
Z hlediska pohody obyvatelstva zasluhují zvláštní pozornost úseky, v nichž se dálnice přibližuje k
obytnému území. Celkový přehled obcí a jejich částí do vzdálenosti 1000 m od dálnice je uveden
v kap. C.II.1. U většiny těchto obcí bude nutné postavit či upravit protihlukové stěny – viz kap.
D.I.3. U obcí se nepředpokládá žádné trvalé významné přímé ovlivnění (demolice).
Trvalý vliv na pohodu obyvatel úzce souvisí s vlivy na zdraví, je však širší. Obecně je více
vnímána negativní než pozitivní změna a více je vnímána náhlá než postupná změna. Rostoucí
doprava na dálnici vytrvale postupně zhoršuje pohodu obyvatel v obcích ve stále větší
vzdálenosti bez ohledu na případné rozšíření. Dálnice již v současné době zatěžuje okolí velmi
výrazně, hygienické limity nejsou vzhledem k neustále rostoucí dopravě splněny v řadě obcí.
Strana 174
EVERNIA s.r.o.
Prognóza dopravy, uvedená v kap. B.I.5 není, podle současného stupně poznání, ovlivněna šířkou
dálnice, je vyvolána poptávkou po dopravě a je tedy stejná pro dálnici čtyřpruhovou i
šestipruhovou. Růst dopravy bude z důvodu neexistence jiné trasy stejný, širší dálnice přispěje
k plynulejšímu toku vozidel.
Jako významné trvalé vlivy uvažujeme takovou změnu situace, která si vyžádá trvalé změny
(rozšíření zemního tělesa, posun či výstavbu PHS, rekonstrukci MÚK) ovlivňující přilehlou obec,
případně změny provozu (např. na MÚK). Navrhované rozšíření dálnice nevyžaduje žádné
demolice budov.
Mezi hlavní změny, které rozšíření dálnice ve vztahu k obyvatelstvu ovlivní, jsou:

Snížení hluku novou vozovkou - je zahrnuto do posouzení hluku z dopravy (hluková studie a
kap. D.I.3).

Ochrana proti hluku výstavbou nových protihlukových stěn podle předpokládaného zvýšení
dopravy – všechny stávající a v současné době navrhované PHS budou upraveny (posunuty,
zvýšeny) na maximálně efektivní rozměry, u dalších obcí budou zřízeny nové PHS (hluková
studie a kap. D.I.3). Oddělení dálnice od obce protihlukovou stěnou, která primárně sníží hluk
na přijatelnou úroveň a dále oddělí vizuálně provoz od života v obci a sníží pravděpodobnost
vstupu domácích zvířat na vozovku je nejefektivnějším řešením.

Změna vlastnictví pozemků (výkup) bude řešena v souladu s platnými předpisy, rozsah
záborů v jednotlivých katastrech je uveden v kap. B.II.1, vlastnictví bude zjišťováno
v průběhu další projektové přípravy.
Ovlivnění přístupnosti, dělící faktor
Těleso dálnice je v krajině stabilizováno, vzájemné propojení na obou stranách funguje. Při
rozšíření dálnice se s dalšími propojeními neuvažuje, v připomínkách k původní dokumentaci
nebyly požadavky na dodatečné propojení vzneseny.
Veškeré přístupy na pole a do lesů, narušené rozšířením dálnice, budou zachovány, případně
upraveny tak, aby byla zajištěna jejich funkčnost.
Specifickým doplněním propojení obou stran dálnice bude výstavba objektů pro migraci
živočichů, které by mohly výhodně sloužit i pro pěší a cyklisty.
D.I.1.3 Ovlivnění bezpečnosti dopravy
V tabulce je uveden počet nehod na dálnici po jednotlivých úsecích v letech 2005 až 2007.
Tabulka 97: Statistika nehod
Úsek
001
002
003
004
005
006
007
008
009
Brno
51
44
49
57
57
33
44
37
74
EVERNIA s.r.o.
2005
Směr
na km
Praha Součet
Brno
53
104
13,0
47
36
80
16,0
42
30
79
11,3
44
61
118
14,8
50
54
111
15,9
63
58
91
9,1
27
40
84
9,3
46
30
67
9,6
31
53
127
14,1
62
Počet nehod
2006
2007
Směr
Směr
na km
na km
Praha Součet
Brno Praha Součet
50
97
12,1
25
43
68
8,5
36
78
15,6
30
34
64
12,8
24
68
9,7
29
18
47
6,7
55
105
13,1
50
57
107
13,4
49
112
16,0
30
34
64
9,1
47
74
7,4
46
35
81
8,1
38
84
9,3
32
28
60
6,7
24
55
7,9
40
16
56
8,0
56
118
13,1
47
50
97
10,8
strana 175
Počet nehod
2005
2006
2007
Úsek
Směr
Směr
Směr
na km
na km
na km
Brno Praha Součet
Brno Praha Součet
Brno Praha Součet
104
84
188
13,4
105
95
200
14,3
108
88
196
14,0
101
93
65
158
19,8
100
60
160
20,0
68
54
122
15,3
102
29
54
83
11,9
22
39
61
8,7
30
24
54
7,7
103
90
60
150
10,7
92
67
159
11,4
109
72
181
12,9
104
40
42
82
11,7
62
46
108
15,4
46
44
90
12,9
105
35
53
88
14,7
58
48
106
17,7
37
48
85
14,2
106
66
52
118
16,9
35
38
73
10,4
45
47
92
13,1
107
90
44
134
14,9
69
45
114
12,7
71
29
100
11,1
108
47
32
79
15,8
26
33
59
11,8
65
36
101
20,2
109
110
82
192
13,7
85
65
150
10,7
89
65
154
11,0
110
983
2133
13,2
1066
915
1981
12,3
997
822
1819
11,3
Celkem 1150
Zdroj: www.mvcr.cz/statistiky/nehody
V absolutních hodnotách se nejvíce nehod odehrává na nejdelších úsecích. Z uvedených údajů
však vyplývá, že nejrizikovější (počet nehod na 1 km) byl v letech 2005 a 2006 úsek 102 Větrný
Jeníkov – Jihlava, v roce 2007 zde nehodovost poklesla a nejvíce nehod na km vykazuje úsek
109. Celkově podle statistiky počet nehod na dálnici mírně ubývá .
Obecně je dálnice nejbezpečnějším typem komunikace a její rozšíření by mělo vést k dalšímu
zvýšení bezpečnosti dopravy. Zde je však nutné, aby se řidiči přizpůsobili jízdě ve třech pruzích,
dodržovali pravidla silničního provozu a byli důsledně stíháni za jejich porušení. Zcela jistě
přispěje rozšíření k lepší propustnosti dálnice, při třech pruzích v jednom směru nemohou
v levém pruhu jezdit kamiony.
Názorněji jsou uvedená data prezentována v grafech.
P OČ E T N E H OD P O Ú S E C ÍC H
250
POČET NEHOD
200
150
100
50
0
001 002 003 004 005 006 007 008 009 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110
ÚS EK
2005
2006
2007
Obrázek 20: Graf znázorňující počet nehod v jednotlivých úsecích v letech 2005 až 2007
Strana 176
EVERNIA s.r.o.
Obrázek 21: Graf znázorňující počet nehod vztažených na km v jednotlivých úsecích v letech 2005 až 2007
R E L ATIV N Í N E H OD OV OS T P O Ú S E C ÍC H
25,0
POČET NEHOD/KM
20,0
15,0
10,0
5,0
0,0
1
00
2
00
3
00
4
00
5
00
6
00
7
00
8
00
9
00
1
10
2
10
3
10
4
10
5
10
6
10
7
10
8
10
9
10
0 m
11 lke
e
C
ÚS EK
2005
2006
2007
Obrázek 22: Vývoj počtu nehod na D1 Mirošovice - Kývalka
VÝVOJ
POČTU
NEHOD
R E L ATIV N Í N
E H OD
OV OS
T P O Ú S E C ÍC H
POČET
NEHOD/ROK
POČET
NEHOD/KM
225,0
500
2 000
20,0
1 500
15,0
Brno
1 000
10,0
Celkem
Praha
500
5,0
0
2005
0,0
1
00
2
00
3
00
4
00
2006
5
00
6
00
7
00
8
00
9
1
ROKY
10
00
2007
2
10
3
10
4
10
5
10
6
10
7
10
8
10
9
10
0 m
11 lke
e
C
ÚS EK
2005
EVERNIA s.r.o.
2006
2007
strana 177
Na širší dálnici se předpokládá méně zdržení v důsledku narušení dopravy (např. nehodou). Podle
informací z Dálničního oddělení Policie ČR v Mirošovicích se nehodovost na úseku Praha –
Mirošovice v důsledku zkapacitnění snížila.
V rámci záměru budou prověřeny možnosti napojení některých křižujících komunikací pro
příjezd vozidel IZS. Propojení mezi křižující komunikací a dálnicí bude vyřešeno tak, aby jej
nebylo možné využívat jako další mimoúrovňovou křižovatku. Umístění těchto propojení a jejich
technické řešení bude řešeno v dalších stupních
PD a bude projednáno se všemi
zainteresovanými stranami.
Negativně bude na řidiče působit výstavba potřebných PHS, které budou v poměrně dlouhých
úsecích vytvářet uzavřený prostor bez možnosti pohledů do krajiny.
D.I.1.4 Sociální a ekonomické dopady
Rozšíření dálnice přináší negativní dopady na životní prostředí, tedy i na bydlení a rekreaci.
Přestože se předpokládá výrazné zvýšení rozsahu PHS, atraktivita území klesá, zdi kolem dálnice
ji zvýrazňují. Zároveň je ovlivňována i výroba a rozvojové možnosti jednotlivých funkcí v území.
Hlukem příp. imisemi z provozu na rozšířené dálnici D1 bude zasaženo území v jejím nejbližším
okolí. Rozšíření dálnice nevyžaduje žádné demolice domů, z tohoto pohledu je vliv neutrální.
Přestože protihlukové stěny jsou navrženy v maximální požadované míře, bude část obcí i po
jejich vybudování zasahována nadlimitním hlukem – viz kap. D.I.3. Protože však posuzovaný
záměr není svým novostavbou zcela měnící charakter řešeného území, negativní vlivy na
socioekonomickou situaci budou prezentovat pouze omezení rozvoje bytové zástavby v částech
obcí směrem k dálnici.
V kap. B.I.3 je uveden soupis obcí a údaj, zda mají zpracovaný územní plán. Pro obce, kde
existuje územní plán nebo urbanistická studie, byly zjištěny rozvojové lokality a porovnány
s výsledky hlukové studie. V následující tabulce je uveden přehled lokalit, ve kterých výstavba
rozšíření dálnice D1 včetně PHS ovlivní využití území v jejím okolí s následnými dopady do
sociální a ekonomické oblasti. Lokalizace jednotlivých území je znázorněna na mapě2.2.
Tabulka 98: Vlivy na rozvojová území obcí
Úsek
Obec
Mirošovice
Hrusice
001
Kaliště
Hvězdonice
Chocerady
002
Vranov u Čerčan
Ostředek
003
Choratice
Strana 178
Komentář
V návrhu II se počítá s využitím ploch k funkci bydlení a cca 100 m od křížení
železnice s D1. Navrhované plochy budou ovlivněny hlukovou zátěží vyšší než
55 dB.
Obec se přibližuje směrem k dálnici obytnou zástavbou. Části rozvojového území
plnící funkci bydlení budou zasaženy hlukem přesahující 50 dB.
V jižní části obce Lensedly je navržena plocha k bydlení hned za ochranným
pásmem dálnice. Většina ploch v návrhu leží v pásmu 50 – 55 dB.
Přilehlé plochy k dálnici v návrhu jsou pouze využity jako veřejná zeleň a lesy.
Bydlení výhledově vyčleněné plochy ve vzdálenosti > 250 m a nejsou zasaženy
hlukem přesahujícím 50 dB.
Navrhovaný rozvoj obce pro bydlení ve vzdálenosti cca 600 m, plocha nebude
ovlivněna. Dálnice prochází lesem.
V obci Údolnice návrh venkovské obytné zóny vzdálené 250 m. K 50 dB izofoně
doléhá pouze jedna plocha tudíž nedojde k ovlivnění.
Smíšená venkovská zástavba Bělčice vzdálená cca 100 m od dálnice, Ostředek
využití ploch k bydlení ve vzdálenosti cca 200 m. V obou případech navazují tyto
plochy na stávající zástavbu a jsou v oblasti zatížené nadlimitním hlukem.
Urbanistická studie města Choratice neposkytuje informaci o využití území v okolí
dálnice. ÚP k D1 určuje nejbližším pozemkům funkci pastvina, pole, louka. Plochy
nebudou ovlivněny nadlimitním hlukem.
EVERNIA s.r.o.
Úsek
Obec
Drahňovice
Divišov
004
Psáře
Trhový Štěpánov
005
Soutice
Hulice
Keblov
006
Bernartice
Loket
Křivsoudov
Děkanovice
007
Studený
Dunice
Hořice
008
Píšť
Jiřice
009
Humpolec
Slavníč
101
Skorkov
Štoky
102
Jihlava
EVERNIA s.r.o.
Komentář
Celá obec leží ve vzdálenosti od dálnice > 1,5 km. Posuzovaná plocha nebude
ovlivněna zvýšenou hlukovou zátěží.
V oblasti Šternov je v návrhu rozvoj bydlení, ale až za stávající zástavbou ve
vzdálenosti cca 400 m. Na jih se počítá s rozvojem v občanské vybavenosti a
plochy s funkcí dopravní. Plochy leží až za 50 dB izofonou, tedy nebudou
nadlimitně ovlivněny.
Poměrně značná nová výstavba a většina ploch vyčleněná k funkci pro bydlení se
nachází v pásmu 50 – 55 dB.
Obec Střechov nad Sázavou plánuje rozvoj bydlení s hospodářskou funkcí ve
vzdálenosti 100 m a cca ve vzdálenosti 200 m od D1 je plocha určena k
venkovskému bydlení. Plochy jsou ovlivněny nadlimitním hlukem.
V územním plánu je zakreslen rozvoj obce který je vzdálen od dálnice o méně než
200 m. Plochy leží v pásmu 50 – 55 dB a jsou ovlivněny.
Obec je pro další rozšiřování omezena ze SV ochranným pásmem vodního zdroje a
z JZ části uzavřena dálnicí. Nová výstavba je tedy možná jen ve směru
rovnoběžném s dálnicí a také se s ní v urbanistické studii ve vzdálenosti cca 200 m
uvažuje. Rozvojové plochy leží v pásmu s nadlimitní hlukovou zátěží.
ÚP neřeší okolí dálnice. Izofona 50 dB leží v dostatečné vzdálenosti a případné
možné plochy nebudou ovlivněny.
V blízkosti D1 je navrhovaná zóna výrobní, smíšené výroby a služeb (ve výstavbě).
Rozvojové plochy vyčleněné k bydlení budou zasaženy hlukem přesahujícím 50
dB.
Dálnice obec protíná a v její blízkosti je naplánována výstavba s funkcí pro bydlení
i výrobu (smíšená). Většina rozvojových ploch leží v pásmu 50 – 55 dB a budou
ovlivněny nadlimitním hlukem.
Dálnice k řešenému územnímu plánu obce Křivsoudov pouze přiléhá a to v místě
kde je území zalesněné. Lhota Bubeneč, která je do ÚP zahrnuta má naplánovanou
rozvojovou plochu v místě, kde prochází 50 dB izofona, bude ovlivněna
nadměrným hlukem
Územní plán není a z urbanistické studie není patrná žádná navrhovaná zástavba k
bydlení. Dálnice prochází kolem obce zalesněným územím ve vzdálenosti cca 500
m. Nepředpokládá se návrh rozvojových ploch, u kterých by mohlo nastat
ovlivnění.
Ze studie nevyplývá rozvoj bydlení v obci směrem k dálnici. Vzdálenost od D1 je >
500 m. Dálnice územím prochází po jedné straně lesem a druhé ornou půdou.
Rozvojová plocha nebude zatížena nadlimitním hlukem.
Ve vzdálenosti 300 m od D1 jsou navrhovány plochy pro bydleni venkovského
typu, které přiléhají k 50 dB izofoně. V okolí dálnice jsou převážně pole - orná
půda. Rozvojové plochy nebudou zasaženy nadlimitním hlukem.
Dálnice D1 protíná území obce ve dvou úsecích z toho v severní části jde poblíž
navrhovaného bydlení venkovského typu a to ve vzdálenosti cca 150 m avšak za
stávající zástavbou a tedy částečně chráněné. Ostatní rozvoj slouží jako nevýrobní
služby (obslužná zařízení nad-místního významu). Rozvojové plochy leží v pásmu
s nadlimitní hlukovou zátěží a budou ovlivněny.
Podél dálnice v návrhu smíšená izolační zeleň v současnosti v okolí louky a
pastviny. Rozvojové plochy budou ovlivněny zvýšenou hlukovou zátěží.
Plocha sport a tělovýchova, krajinná zeleň, území průmyslové výroby. Rozvojové
plochy budou zasaženy nadlimitním hlukem.
Větší množství rozvojových ploch určených pro bydlení v nízkopodlažní zástavbě a
pro bydlení venkovského typu. Tyto plochy leží v oblasti nadlimitní hlukové zátěže.
Území výroby a podnikatelských aktivit. Rozvojová plocha bude zasažena vyšší
než 55 dB hladinou hluku.
V urbanistické studii jsou plochy vyčleněné k rozvoji bydlení ve vzdálenosti cca
200 m a budou ovlivněny zvýšenou hladinou hluku.
V dotčeném území v Petrovicích u Štoků se nalézá les a 2 LBC s biokoridorem.
Rozvojová plocha je v dostatečné vzdálenosti od 55 dB izofony.
V okolí plánován rozvoj i pro bydlení. Rozvojové plochy zjištěné z dostupných
zdrojů neleží v oblasti se zvýšenou hladinou hluku.
strana 179
Úsek
103
104
105
106
107
108
109
110
Obec
Kozlov
Komentář
Ze zadání územního plánu nejsou patrné vyčleněné plochy k rozvoji v bydlení.
Plochy vyčleněné k rozvoji pro bydlení leží za stávající zástavbou ve vzdálenosti
Věžnice
cca 200 m v pásmu 50 – 55 dB zátěže.
Dálnice u obce Řehořov prochází pozemky využívanými jako pole, pastviny, orná
Kamenice
půda a lesy. V blízkosti nejsou vyčleněny plochy k bydlení.
Obec Měřín je přilehlá k dálnici D1 a jsou zde vyčleněny plochy k bydlení ve
Měřín
vzdálenosti cca 200 m, které budou zasaženy nadlimitní hlukovou zátěží.
Nejbližší navrhované plochy pro bydleni jsou ve vzdálenosti > 0,5 km a nejsou
Blízkov
ovlivněny nadměrným hlukem.
ÚP z roku 2000 vyčlenil plochy k rozvoji pro bydlení ve vzdálenosti cca 200 m
pouze do rezervy tedy nejsou v návrhu, ale v současnosti dochází k jejich
osidlování přesto, že jsou zatíženy nadměrnou hlukovou zátěží. Stránecká Zhoř Stránecká Zhoř
Kochánov plocha k bydleni rezervována ve vzdálenosti 400 m a není ovlivněna
nadlimitním hlukem.
Z konceptu územního plánu je patrný rozvoj smíšených ploch, výrobních služeb a
Lavičky
zeleně. Rozvojová plocha leží v navrhovaném pásmu hlukové zátěže 50 – 55 dB.
Místa označena v územním plánu pro rozvoj bydlení jsou ovlivněna nadlimitní
hlukovou zátěží. Dále se poblíž navrhují pouze plochy průmyslové výroby,
Velké Meziříčí
skladování, občanské vybavenosti, drobné výroby, služeb a sídelní zeleně.
V návrhu územního plánu nejsou v okolí dálnice zakresleny plochy pro rozvoj k
Petráveč
bydlení.
V územním plánu z roku 1999 jsou zakresleny plochy vyčleněné k bydlení, ale
Jabloňov
v současnosti jsou již zastavěny a ovlivněny nadlimitní hlukovou zátěží.
Dálnice zde prochází velmi krátkým v územním plánu řešeným úsekem a po obou
stranách jsou přilehlé pozemky s ornou půdou. Nebyly zjištěny žádné rozvojové
Tasov
plochy.
Ruda u Velkého Meziříčí leží ve vzdálenosti vetší než 1 km od dálnice a s rozvojem
Ruda
bydleni se zde počítá, ale rozvojové plochy nebudou nadměrným hlukem zasaženy.
Územní plán obce v okolí dálnice D1 v návrzích uvažuje jen s plochami
průmyslové výroby a skladů, drobné výroby, výrobních služeb, dopravy,
Velká Bíteš
kapacitních parkovišť a krajinné zeleně. Plochy navrženy k funkci bydlení se
vyskytují v dostatečné vzdálenosti a nebudou dotčeny zvýšenou intenzitou hluku.
Velká
Bíteš
– Urbanistický návrh počítá s rozvojem bydlení poblíž dálnice. Navrhovaná plocha
Jáchymov
leží v oblasti zvýšené hladiny hluku a bude jím ovlivněna.
Navrhované plochy pro bydlení s podnikatelskými záměry jsou až za stávající
Velká
Bíteš
–
zástavbou cca 300 m od D1. Z územního plánu je patrná v okolí dálnice orná půda.
Košíkov
Část ploch bude ovlivněna zvýšenou hladinou hluku.
Obec má zakresleny výhledové plochy pro bydlení, ale již před dálnicí je rozvoj
omezen komunikací II/602. Rozvojové plochy nebudou zasaženy nadměrnou
Přibyslavice
hlukovou zátěží.
Dálnice D1 zde prochází zalesněným územím a v okolí se nepočítá s rozvojem
Zálesná Zhoř
bydlení.
V urbanistickém plánu obce z roku 1997 je zakreslena plocha k rozvoji pro bydlení
Lesní Hluboké
ve vzdálenosti cca 500, která po porovnání s ortofotem není stále zastavěna. Tato
plocha je zasažena nadlimitní hlukovou zátěží.
Ve vzdálenosti cca 500 m od dálnice je navrhovaná obytná - smíšená zóna.
Domašov
Rozvojová plocha leží z části v pásmu s hladinou hluku mezi 50 – 55 dB.
Obec v územním plánu má vyznačeny rozvojové plochy pro bydlení ve vzdálenosti
Javůrek
cca 250 m a tyto plochy budou ovlivněny nadměrným hlukem.
Rozvoj ploch občanské vybavenosti ve vzdálenosti > než 600 m. Navrhované
Veverské Knínice
obytné plochy cca 700 m od dálnice. Plochy nebudou zasaženy zvýšenou hlukovou
hladinou.
V územním plánu obce z roku 2000 jsou rozvojové plochy s funkcí bydlení ve
vzdálenosti > 1 km. Rozvojové plochy leží za 50 dB izofonou a nebudou hlukem
Říčky
zasaženy.
Obec má vyčleněno větší množství ploch pro výhledovou zástavbu v blízkosti
Říčany
dálnice D1, které budou ovlivněny nadlimitní hlukovou zátěží.
Strana 180
EVERNIA s.r.o.
Úsek
Obec
Ostrovačice
Omice
Komentář
Plochy určené k rozvoji bydlení jsou přilehlé k ochrannému pásmu dálnice a leží
v pásmu s hlukovou zátěží vyšší než 55 dB
Obec je od dálnice oddělena lesem a neplánuje stavby pro bydlení v její blízkosti.
Plochy nebudou zasaženy zvýšenou hlukovou hladinou.
Územní plány dotčených obcí byly opatřeny u příslušných správních úřadů resp. z veřejně
dostupných webových stránek. Zjištěné plochy byly porovnány s výsledky hlukové studie.
Sledována byla izofona 50 dB v nočním období v roce 2040 a její průběh podél dálnice vzhledem
k rozvojovým plochám plnící funkci k bydlení. V případech kdy platný územní plán byl
zpracován již před delší dobou (např. rok 1999) mohlo již dojít k zastavění. Pokud se plocha nebo
její část nachází v pásmu 50-55 dB nebo vyšším, bude toto území zasaženo nadlimitní hlukovou
zátěží a při zpracování nových územních plánů musí být tento fakt zohledněn.
Pracovní příležitosti
Vlastní záměr ve své konečné podobě nepřinese z hlediska pracovních příležitostí do území
žádnou změnu. Kvalitní rychlostní komunikace však umožňuje v místech MÚK výhodné
umístění logistických center, která mohou zaměstnanost v území zvýšit. Rozsah těchto center je
však zcela v působnosti obcí.
Během výstavby lze předpokládat zvýšenou nabídku pracovních možností v jednotlivých obcích
především pro méně kvalifikované profese, nabídka bude záviset na vybraném zhotoviteli a jeho
firemních zvyklostech.
Dílčí závěr ke kapitole D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo:
Podle výsledků provedeného hodnocení je celkový záměru vliv na obyvatelstvo přijatelný. Při
stejném dopravním zatížení bude mít neustále stoupající provoz na okolní obce prakticky stejný
negativní vliv ať bude dálnice čtyřpruhová či šestipruhová. Vybudování nových PHS, které jsou
jednou z podmínek pro realizaci rozšíření, pozitivně ovlivní životní podmínky v obcích podél
dálnice.
Rozvoj obcí by měl respektovat skutečnost, že provoz na dálnici bude i nadále stoupat a tím se
budou zvyšovat i negativní vlivy.
Doporučení pro další stupně projektové dokumentace:






minimalizovat vliv stavební dopravy na obce na minimum,
navrhnout opatření pro snížení prašnosti během výstavby,
navrhnout a realizovat opatření pro snížení prašnosti z provozu uvedená v kap. D.I.2,
posoudit zdravotní rizika na objížďkách podle postupu výstavby, pokud to bude vyžadovat
hygienická stanice,
spolupracovat s obcemi při realizaci záměru (v předstihu informovat o výstavbě a jejích
důsledcích, projednat dočasná opatření),
při zpracovávání nových územních plánů respektovat hlukové pásmo dálnice a nepovolovat
bytovou výstavbu v území nadměrného hluku.
EVERNIA s.r.o.
strana 181
D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima
D.I.2.1 Vlivy na klima
Rozšíření dálnice nezpůsobí žádné vlivy na klima v jejím okolí. Předpokládá se však, že silniční
doprava jako celek se na celkovém klimatu podílí výrazně společně s dalšími druhy dopravy.
Reálnou cestou je snižování vypouštěných škodlivin zlepšováním technických parametrů vozidel,
mírně utopistickou pak celkovým snížením jejich pojezdů, což je úkol nad rámec dokumentace.
D.II.2.2 Vlivy na ovzduší
A) Fáze výstavby
V době výstavby rozšíření lze očekávat nárůsty imisní zátěže zejména z pohledu krátkodobých
(hodinových) koncentrací. Na základě znalostí o kvalitě ovzduší v dané lokalitě lze předpokládat,
že provoz staveništní dopravy nezpůsobí překračování imisních limitů s výjimkou prachových
částic. Při plánování stavby a výběru dodavatele je nutné preferovat nasazení moderní techniky s
nízkými emisními parametry.
Plochy staveniště budou působit na okolí jako zdroj suspendovaných částic (prašného aerosolu).
Vzhledem k pádové rychlosti zvířených částic se bude jednat řádově o okruh několika desítek či
stovek metrů od staveniště. Bude záležet především na technologické kázni a systému kontroly,
zda se podaří výrazně snížit negativní vliv stavby na bezprostřední okolí, zejména při výstavbě v
blízkosti obcí. Negativní vlivy v průběhu výstavby je možné výrazně omezit např.následujícími
opatřeními:

stavební dvory a sklady sypkých hmot umisťovat mimo bezprostřední kontakt s obytnou
zástavbou

ve výjimečných případech, kdy bude nutno umístit takový areál do blízkosti obytné
zástavby, zajistit skladování sypkých hmot v uzavřených prostorech (sila, přístřešky,
kontejnery)

pro transport materiálu volit přednostně trasy procházející mimo obytnou zástavbu

zakrývat převážený sypký materiál na ložné ploše automobilů

provádět důsledné čištění mechanismů vyjíždějících ze stavby

v případě znečištění veřejných komunikací stavebními stroji nebo nákladními automobily
zajistit jejich bezodkladnou očistu, popř. dle potřeby pravidelné mytí komunikací
Období výstavby bude pro obyvatele v bezprostřední blízkosti nové komunikace představovat
určité zhoršení stavu ovzduší, jedná se však o zhoršení dočasné, které lze dostupnými
technickými a organizačními opatřeními omezit na přípustnou míru.
Další vlivy na ovzduší lze očekávat na objízdných komunikacích uvedených v předchozí
kapitole, případně na přístupových komunikacích na stavbu. Upřednostňují se přístupy po dálnici
D1, nelze však v opodstatněných případech vyloučit přístupy po okolní silniční síti.
B) Fáze provozu
Jako samostatná příloha č. 5 předkládané dokumentace bylo zpracováno firmou ATEM – Ateliér
ekologických modelů s.r.o. „Vyhodnocení vlivu provozu dálnice D1 v úseku Mirošovice –
Kývalka na kvalitu ovzduší“ (dále jen rozptylová studie). Cílem rozptylové studie je zhodnocení
Strana 182
EVERNIA s.r.o.
vlivů provozu na dálnici na kvalitu ovzduší v jejím okolí. Hodnocení je provedeno pro stav po
zkapacitnění dálnice v roce 2020.
Jako modelové znečišťující látky jsou v souladu s požadavky hygieny k oznámení hodnoceny
oxid dusičitý, benzen, suspendované částice frakce PM10, PM2,5, oxid uhelnatý, benzo(a)pyren a
mangan. Dále jsou emisně vyhodnoceny prekurzory tvorby přízemního ozónu, tj. oxidy dusíku a
těkavé organické látky. Posuzovány jsou imisní příspěvky automobilové dopravy na dálnici
procházející řešenou oblastí. Samostatně je pak proveden odhad celkového imisního pozadí v
roce 2020, v dokumentaci uveden v kap. C.II.2.
Bez ohledu na připravovaný záměr bude postupně, díky lepším parametrům vozidel, docházet ke
snížení emisí z provozu na dálnici. Zde je třeba zdůraznit, že k největšímu snížení dojde, pokud
bude policie důsledně kontrolovat stav především nákladních vozidel, která jsou někdy (přestože
mají platné STK) naprosto zjevně mimo jakékoliv parametry.
Metodika vyhodnocení
Pro výpočet byl použit Imisní model ATEM – stručný popis je uveden v kap. D.V.
S ohledem na stanovené imisní limity dle zákona o ovzduší a charakter posuzovaného záměru
byly v rámci této studie sledovány průměrné roční koncentrace všech modelovaných látek (NO2 ,
PM10, PM2,5, benzen, CO, benzo(a)pyren, mangan) a dále maximální hodinové koncentrace
oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého.
Referenční bod (RB) představuje místo v území, ve kterém jsou vypočteny charakteristiky
znečištění ovzduší pro jednotlivé druhy znečišťujících látek. V modelovém výpočtu bylo
zohledněno okolí hodnocených úseků dálnice D1. Oblast byla vybrána tak, aby zahrnovala
území, které může být automobilovým provozem významněji ovlivněno.
Imisní limity pro jednotlivé znečišťující látky, dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., kterým se
stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality
ovzduší jsou uvedeny v kap. C.II.2. Tyto limity jsou porovnány s vypočtenými hodnotami
v dalším textu.
Zdroje znečišťování ovzduší
V modelovém hodnocení kvality ovzduší byl posuzován vliv automobilového provozu na dálnici
D1 v roce 2020. Na základě údajů o očekávaných intenzitách dopravy byly vypočteny emise
jednotlivých znečišťujících látek pro posuzovaný úsek. Pro výpočty emisí byl použit model
MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP ČR. Ve výpočtu byla zohledněna
dynamická skladba vozového parku – očekávaný podíl vozidel bez katalyzátoru a automobilů
splňujících limity EURO 1 – 4 v prognóze pro rok 2020. Údaje o skladbě vozového parku byly
zpracovány na základě dopravních průzkumů v rámci projektu Ředitelství silnic a dálnic ČR a na
základě zahraničních prognóz vývoje.
V případě hodnocení suspendovaných prachových částic PM10 a PM2,5 bylo vedle sazí
emitovaných přímo spalovacími motory do ovzduší (tzv. primární prašnost), stanoveno rovněž
množství prachových částic zvířených projíždějícími automobily (sekundární prašnost), a to
výpočtem na základě metodiky US EPA „AP-42 – Compilation of Air Pollutant Emission
Factors“. Vlivy sekundární prašnosti byly zohledněny také v případě polutantů vázaných na
prachové částice (benzo(a)pyren, mangan).
Výsledky modelových výpočtů
Výpočet byl proveden v síti 15 975 referenčních bodů vytvořených podél celého úseku
hodnocené komunikace v pravidelných rozestupech, údaje jsou uloženy u zpracovatele
EVERNIA s.r.o.
strana 183
rozptylové studie. Výsledky pro rok 2020 jsou graficky znázorněny na 32 výkresech příspěvků
jednotlivých znečišťujících látek v rozptylové studii.
Oxid dusičitý – průměrné roční koncentrace (IHr)
Průměrné roční koncentrace jsou z vypočtených imisních hodnot nejvhodnější pro hodnocení
vlivu posuzované stavby, neboť zohledňují jak vliv emisí, tak i průběhu meteorologických
parametrů během celého roku.
Nejvyšší příspěvky automobilové dopravy v zájmovém území byly vypočteny ve výši
12 – 14,5 μg.m-3. Hodnoty v tomto intervalu byly lokálně vypočteny v těsné blízkosti
komunikace v úseku mezi Mirošovicemi a Bělčicemi u Ostředka. Příspěvek hodnocené
komunikace ve výši 10 – 12 μg.m-3 pak lze očekávat lokálně v úseku od Mirošovic po Střechov a
také v blízkosti Říčan u Brna. Podél méně dopravně zatížených komunikací lze zpravidla
očekávat příspěvek v rozmezí 6 – 10 μg.m-3. Z hlediska vypočtených hodnot v oblastech s
obytnou zástavbou lze konstatovat, že nejvyšší příspěvek automobilové dopravy byl vypočten v
okrajových částech zástavby sídel v úseku Mirošovice – Bělčice (délka tohoto úseku je zhruba
10 km). Podle výsledků modelových výpočtů bude v zástavbě sídel nejvyšší příspěvek na úrovni
do 14 μg.m-3.
Relativně nízké vypočtené hodnoty IHr NO2 vzhledem ke stávajícím koncentracím podél
kapacitních komunikací jsou odrazem předpokládané obměny vozového parku v r. 2020 a vývoje
emisních parametrů vozidel. V uvažovaném roce je již možné předpokládat, že prakticky všechny
automobily budou splňovat emisní limity EURO 3, EURO 4 nebo ještě přísnější limity. Pro
vozidla splňující limit EURO 4 již dnes platí, že produkují cca 35× méně emisí oxidů dusíku než
automobily bez katalyzátorů a cca 7× méně emisí NOx v porovnání s automobily EURO 1.
Přitom emisní limit EURO 4 bude ve výhledovém roce 2020 v platnosti již 15 let a je proto
pravděpodobný další vývoj ve zlepšování emisních parametrů v automobilové dopravě.
Imisní limit pro průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého je stanoven pro rok 2020 ve výši
40 µg.m-3. Modelové výpočty nezohledňují imisní pozadí, pro potřeby porovnání se stanovenými
limity je však možné provést orientační odhad na základě odhadu imisního pozadí. Na jeho
základě je možné konstatovat, že imisní limit nebude překročen.
Oxid dusičitý – maximální hodinové koncentrace (IHk)
Maximální krátkodobé (hodinové) koncentrace představují hodnotu, vypočtenou za předpokladu
nejhorších emisních a rozptylových podmínek. To znamená mj. předpoklad, že zdroje jsou v
provozu současně, dále jsou pro každé místo (referenční bod) samostatně modelovány nejhorší
meteorologické podmínky (ze všech kombinací je uvažována vždy ta, která je spojena s nejvyšší
koncentrací v daném bodě). Daná kombinace emisních a meteorologických podmínek nemusí
během roku (či několika let) vůbec nastat. Stejně tak se ale může jednat o kombinaci, která se v
daném místě vyskytuje opakovaně.
Ačkoli jsou hodnoty IHk prezentovány pro celé území na jednom grafickém výstupu, jsou často
vypočteny pro každý bod při jiných podmínkách a nenastanou v celém území najednou. Výkresy
IHk tedy ukazují nejvyšší vypočtené hodnoty v jednotlivých místech, nikoli souvislé pole, jako je
tomu u ročních hodnot.
Nejvyšší hodnoty v zájmovém území byly vypočteny v rozmezí 120 – 140 μg.m-3, lokálně je
možné takové hodnoty očekávat v blízkosti komunikace nedaleko sídel v úseku Hvězdonice –
Bělčice a dále v okolí Střechova. Hodnoty v rozmezí 80 – 120 μg.m-3 byly dále vypočteny v řadě
lokalit v úseku Mirošovice – Střítež, dále pak lokálně v úseku Přibyslavice - Kývalka. Podél
méně zatížených úseků lze očekávat zpravidla příspěvek pod hranicí 80 μg.m-3.
Strana 184
EVERNIA s.r.o.
Ze zastavěných oblastí byly nejvyšší hodnoty vypočteny v okrajové části sídel Všechvaty a Vráž,
kde lze očekávat příspěvek automobilové dopravy na úrovni 120 μg.m-3.
Imisní limit pro maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého je stanoven pro rok 2020 ve
výši 200 µg.m-3. Ve výpočtu není možné zohlednit imisní pozadí, porovnání s imisním limitem je
však možné udělat alespoň na základě odhadu imisního pozadí. Z uvedených hodnot vyplývá, že
se hodnoty budou pohybovat pod hranicí imisního limitu.
Benzen - průměrné roční koncentrace
Nejvyšší hodnoty v hodnoceném území byly vypočteny v rozmezí 0,10 – 0,14 μg.m-3. Jedná se
především o blízké okolí dálnice zejména v úseku Mirošovice – Bělčice. Lokálně lze obdobné
hodnoty očekávat například také v úseku Šternov – Střechov nebo v úseku v blízkosti obce Loket.
Hodnoty v rozmezí 0,06 – 0,10 μg.m-3 byly vypočteny v blízkém okolí úseků s vyššími
intenzitami dopravy, podél méně zatížených úseků pak byly vypočteny koncentrace nejčastěji v
rozmezí 0,04 až 0,06 μg.m-3.
Nejvýrazněji zasažená je obytná zástavba na okrajích obcí Mirošovice, Hrusice, Záliby, Kaliště,
Bělčice a Střechov. Všechna tato sídla zasahují do pásma hodnot nad 0,10 μg.m-3.
Imisní limit pro průměrné roční koncentrace benzenu je stanoven pro rok 2020 na 5 μg.m-3.
Modelový výpočet nezohledňuje imisní pozadí, porovnání s imisním limitem je možné provést na
základě odhadu imisního pozadí. V případě průměrných ročních koncentrací benzenu se budou
hodnoty pohybovat pod hranicí imisního limitu.
Suspendované částice frakce PM10 - průměrné roční koncentrace
Nejvyšší hodnoty v rozmezí 25 – 35 μg.m-3 je možné očekávat lokálně například v blízkosti obcí
Mirošovice, Hvězdonice, Soutice, Humpolec, Střítež nebo Říčany u Brna. Podél většiny celého
hodnoceného úseku dálnice lze očekávat příspěvek ve výši 15 až 25 μg.m-3. Z hlediska zasažení
obytné zástavby zvýšenými koncentracemi částic PM10 lze uvést okrajové části sídel v úseku
Mirošovice – Hvězdonice a dále pak Humpolce, Velkého Meziříčí nebo Kývalky. V těchto
lokalitách zasahuje zastavěné území do pásma hodnot v rozmezí 25 – 30 μg.m-3.
Vypočtené hodnoty jsou oproti ostatním škodlivinám výrazně vyšší především z důvodu, že
celkové emise prachových částic jsou z největší části způsobené sekundární prašností z dopravy.
Na rozdíl od primárních emisí znečišťujících látek se tedy v tomto případě neprojeví očekávaná
obměna vozového parku a celková emise PM10 zůstává na přibližně stejné úrovni.
Imisní limit pro průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 je stanoven pro
rok 2020 ve výši 40 µg.m-3. V modelovém výpočtu nelze zohlednit imisní pozadí, porovnání s
imisním limitem je však možné udělat na základě odhadu imisního pozadí. Vzhledem k poměrně
vysokým hodnotám imisního pozadí je nutno očekávat, že v nejbližším okolí komunikace bude
docházet k překračování imisního limitu, přičemž nadlimitní hodnoty je možné očekávat i
v okrajových částech přilehlé zástavby.
Suspendované částice frakce PM2,5 - průměrné roční koncentrace
Podél většiny úseků hodnocené dálnice byly vypočteny koncentrace v rozmezí 5 – 7 µg.m-3. Ze
zastavěných oblastí, ve kterých byly vypočteny hodnoty překračující 5 µg.m-3, lze jmenovat
okrajové části Mirošovic, Lensedel, Kaliště, Hvězdonic, Věžnice, Velkého Meziříčí a Kývalky.
Podél ostatních úseků a v širším okolí dálnice byly vypočteny hodnoty 2 – 5 µg.m-3. Ve
vzdálenosti okolo 250 metrů se již zpravidla průměrné roční koncentrace částic PM2,5 pohybují
pod hranicí 2 µg.m-3.
V případě suspendovaných částic PM2.5 již oproti velikostní frakci PM10 výrazně klesá vliv
sekundární prašnosti z dopravy. Obě složky (primární i sekundární) jsou víceméně rovnocenné.
EVERNIA s.r.o.
strana 185
Imisní limit pro průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM2,5, stanovený
směrnicí 2008/50/ES pro období od roku 2015 je 25 µg.m-3. V modelovém výpočtu nelze
zohlednit imisní pozadí, porovnání s imisním limitem je však možné udělat na základě odhadu
imisního pozadí. Vzhledem k poměrně vysokým (i když podlimitním) hodnotám imisního pozadí
není možné zcela vyloučit, že v nejbližším okolí komunikace bude docházet k překračování
imisního limitu.
Oxid uhelnatý – maximální hodinové koncentrace
Nejvyšší hodnoty byly vypočteny v úseku Mirošovice – Střechov, kde v několika oddělených
lokalitách v těsné blízkosti komunikace lze očekávat příspěvek ve výši 200 – 250 µg.m-3. Podél
ostatních úseků hodnocené komunikace byly vypočteny hodnoty nejčastěji v rozmezí
100 – 150 µg.m-3.
Mezi nejvíce zasaženou obytnou zástavbu patří okrajové a nejvíce přilehlé části sídel Hrusice,
Všechvaty, Psáře a Střechov, kde lze očekávat výskyt hodnot nad 200 µg.m-3.
Imisní limit je v případě oxidu uhelnatého stanoven pro osmihodinové koncentrace, a to ve výši
10 000 µg.m-3. Pro porovnání je možné v tomto případě použít maximální hodinové hodnoty,
které jsou vždy vyšší než 8-hodinová koncentrace. Jak ukazují výsledky modelových výpočtů a
porovnání měřených hodnot, lze očekávat, že imisní limit bude splněn v celém zájmovém území s
výraznou rezervou.
Benzo(a)pyren – průměrné roční koncentrace
Nejvyšší hodnoty je možné očekávat v rozmezí 0,4 – 0,6 ng.m-3. Jedná se o lokální výskyt těchto
hodnot, zejména v úseku Mirošovice – Bělčice, dále pak Střechov – Loket, Humpolec – Kozlov,
v okolí Velkého Meziříčí a v úseku Domašov – Kývalka. Podél ostatních úseků je možné
očekávat hodnoty zpravidla 0,3 – 0,4 ng.m-3.
Z oblastí obytné zástavby, kterou je možné označit jako nejvýrazněji zasaženou, lze zmínit
okrajové části sídel v úseku Mirošovice – Hvězdonice, dále pak Střechov, Humpolec, Velké
Meziříčí, Říčany u Brna a Kývalka. V oblastech nejvíce přilehlých k tělesu dálnice byly
vypočteny příspěvky do 0,5 ng.m-3.
V případě benzo(a)pyrenu je stanoven cílový imisní limit k 31.12.2012, a to ve výši 1 ng.m-3. Na
základě vyhodnocení modelovaných hodnot a pozaďových koncentrací lze předpokládat, že
celkové koncentrace benzo(a)pyrenu nepřekročí hodnotu cílového limitu.
Mangan – průměrné roční koncentrace
Nejvyšší hodnoty byly vypočteny v rozmezí 20 – 25 ng.m-3. Jedná se o ojedinělé lokality v
blízkosti dálnice u Hvězdonic, Hulic, Kozlova a Kývalky. Podél prakticky celého hodnoceného
úseku byly vypočteny nejčastěji hodnoty 15 – 20 ng.m-3.
V okrajových, k dálnici nejvíce přilehlých částech zastavěných oblastí lze očekávat nejvyšší
hodnoty na úrovni 20 ng.m-3.
Pro mangan nejsou v české legislativě stanoveny imisní limity. Pro vyhodnocení lze použít
hodnotu referenční koncentrace, vydanou SZÚ v roce 2003, která je stanovena ve výši 150 ng.m-3
pro roční průměr. Z porovnání je patrné, že imisní zatížení Mn bude v řešené oblasti výrazně pod
úrovní referenční hodnoty, a to i při zohlednění imisního pozadí.
Závěr
Nejvyšší příspěvky automobilové dopravy k imisní zátěži průměrnými ročními koncentracemi
oxidu dusičitého se budou v zájmovém území pohybovat nejvýše na úrovni 14,5 μg.m-3 (36 %
imisního limitu). V případě maximálních hodinových koncentrací to bude nejvýše 140 μg.m-3
Strana 186
EVERNIA s.r.o.
(70 % imisního limitu). Příspěvek k průměrným ročním koncentracím benzenu se bude
pohybovat nejvýše na úrovni 0,14 μg.m-3 (3 % limitu), u průměrných ročních koncentrací
suspendovaných částic PM10 to bude nejvýše 35 μg.m-3 (88 % limitu) a u průměrných ročních
koncentrací suspendovaných částic frakce PM2,5 to bude nejvýše 7 µg.m-3 (28 % imisního limitu).
V případě oxidu uhelnatého budou maximální hodinové koncentrace ze záměru nejvýše na úrovni
250 μg.m-3, v případě benzo(a)pyrenu pak 0,6 ng.m-3 (60 % cílového imisního limitu). Příspěvek
k průměrným ročním koncentracím manganu bude nejvýše 20 ng.m-3 (13 % referenční
koncentrace).
V případě maximálních hodinových hodnot však nelze přímo sčítat pozaďové a modelované
koncentrace. Nejvyšší hodnoty IHk totiž nastávají při proudění od nejvýznamnějších zdrojů,
kterým je v tomto případě dálnice D1, jejíž imisní příspěvek je vyjádřen v modelovém výpočtu.
To znamená, že vypočtené hodnoty IHk NO2 (vyjadřující příspěvek od dálnice D1) dosáhly
nejvýše 140 μg.m-3 pro teoretickou variantu souhry nejhorších podmínek, lze celkové hodnoty
odhadovat nejvýše na úrovni cca 160 – 180 μg.m-3. Obdobně je tomu i v případě osmihodinových
koncentrací CO, které lze při zohlednění imisního pozadí odhadovat na úrovni nejvýše
2200 µg.m-3.
V kap. C.II.2 je uveden odhad imisního pozadí v zájmovém území na základě měření stanic
imisního monitoringu v okolí hodnocené komunikace. Na základě porovnání získaných hodnot je
možné konstatovat, že u většiny hodnocených imisních charakteristik budou v zájmovém území i
se započtením příspěvku dálnice imisní limity splněny. K překročení limitů může dojít v
nejbližším okolí dálnice v případě suspendovaných částic frakce PM10 a v menší míře i u frakce
PM2,5. Z tohoto důvodu byl navržen soubor opatření pro omezení rizika překračování imisních
limitů suspendovaných částic u nejbližší obytné zástavby.
Pro snížení prašnosti z provozu komunikace jsou možnosti opatření poměrně malé. Prakticky
jediným významným reálným opatřením je zde pravidelná očista komunikace a využití zeleně s
tzv. protiprašnou funkcí. Vzhledem k tomu, že v místech kontaktu se zástavbou jsou převážně
navrženy protihlukové stěny, je možné uvažovat i o využití popínavé zeleně na konstrukcích
těchto stěn, tuto možnost by bylo vhodné nejprve prověřit formou pilotního projektu. Během
provozu je tedy nutné:

zajistit pravidelné čištění komunikace. U úseků procházejících v blízkosti obytné zástavby
bude zajištěno četnější čištění oproti standardním intervalům čištění dálnic.

po skončení zimního období zajistit očistu komunikace za účelem odstranění zbytků
posypových solí

zajistit údržbu vysazené izolační zeleně a dosadby v případě poškození nebo úhynu dřevin. U
úseků procházejících v blízkosti obytné zástavby zajistit intenzivnější údržbu vysazené
izolační zeleně a dosadby nových stromů oproti standardním intervalům.

zajistit nejméně jednoroční monitoring imisní zátěže suspendovanými částicemi PM10 ve
vybrané reprezentativní lokalitě na okraji vybrané obytné zástavby, která je umístěna blízko
D1. V případě zjištění překročení imisního limitu realizovat v součinnosti s orgánem ochrany
veřejného zdraví další nadstandardní opatření ke snížení imisní zátěže ve všech lokalitách,
kde je možno nadlimitní hodnoty předpokládat (dle výsledků modelování a dle analogie ve
vztahu k místu měření)
EVERNIA s.r.o.
strana 187
Dílčí závěr ke kapitole D.I.2 Vliv na ovzduší a klima:
Z provedeného hodnocení vyplývá, že rozšíření dálnice nebude mít vliv na klima v jejím okolí.
Vliv na ovzduší kolem dálnice je dán růstem dopravy, u většiny hodnocených imisních
charakteristik budou i se započtením příspěvku dálnice imisní limity splněny, pouze v případě
průměrných ročních koncentrací částic PM10 a v menší míře i u částic PM2,5 je nutno v blízkém
okolí dálnice očekávat překračování imisního limitu.
Doporučení pro další stupně PD:






prověřit vlivy na ovzduší z výstavby (např. zařízení staveniště, skládky apod.)
pokud to bude hygienická stanice vyžadovat, zpracovat hodnocení vlivu objížděk a staveništní
dopravy
navrhnout opatření na snížení prašnosti v období výstavby
řešit nezpevněné krajinice tak, aby bylo zamezeno přenosu půdních částic z okolí na vozovku
pro zeleň na svazích navrhovat výsadbu dřevin zachytávajících pracové částice především
v lokalitách, v nichž existuje riziko výskytu nadlimitních koncentrací suspendovaných částic,
tj. obytných částech obcí nejbližších dálnici,
dodržetvýše uvedená opatření.
D.I.3 Vlivy na hlukovou situaci a eventuální další fyzikální a biologické
charakteristiky
A) Fáze výstavby
Jedním z faktorů působících na životní prostředí je hluk a zejména při výstavbě je hlučnost
stavebních mechanismů vnímána částí populace velmi negativně, protože se jedná o hluk zcela
odlišný od běžných zdrojů, které se v tom kterém místě denně vyskytují. Při výstavbě dojde ke
krátkodobému hluku při demolicích vozovky a mostních objektů a dále při provozu stavebních
strojů, dopravních vozidel a výstavbě jednotlivých objektů. Výrazný hluk budou způsobovat
případné trhací práce při rozšiřování hlubokých zářezů. Návrh těchto prací bude konzultován
s hygienickou stanicí a přilehlými obcemi a práce budou prováděny tak, aby co nejméně
obtěžovaly okolní zástavbu.
Posoudit z hlukového hlediska vlivy výstavby je poněkud obtížné. Jedná se o stavbu liniového
charakteru, kde se stavební mechanismy budou pohybovat po linii výstavby a tedy hluk bude
vzhledem k „posluchačům“ proměnný, nejkritičtější období bude představovat výstavba v těsné
blízkosti zástavby.
Dle vládního nařízení č.148/2006 Sb. “O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a
vibrací” se hodnoty hluku vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a v případě
hluku z výstavby se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin,
v noční době pro nejhlučnější hodinu. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku
A v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb se stanoví součtem
základní hladiny hluku LAeq,T a příslušné korekce (dle přílohy č. 3), přihlížející k místním
podmínkám a denní době.
Hluk ze stavební činnosti nesmí překročit po dobu od 6,00 do 7,00 hod a od 21,00 do 22,00 hod
Laeq 50 dB a po dobu od 22,00 do 6,00 hod Laeq 40 dB a od 7,00 do 21,00 hod Laeq 60 dB, a to 2
m před obytnými a ostatními chráněnými objekty. Rozhodující je limit pro denní období, tj.
60 dB(A), protože práce by neměly v noci probíhat.
Strana 188
EVERNIA s.r.o.
Ke zvýšeným hladinám hluku by mohlo dojít na dopravních trasách při dovozu materiálů na
stavbu. Hluk z výstavby nelze v této fázi přesně stanovit, to bude možné až ve vyšších stupních
projektové dokumentace jednotlivých úseků, jejíž částí budou i ZOV. Proto musí být ZOV
navrženo tak, aby byla maximálně využita dálnice a pokud možno vyloučena doprava přes obce.
Pro tyto vlivy je však obtížné zpracovávat hlukovou studii a jedná se o vlivy krátkodobé.V
současném stadiu projektové dokumentace není znám dodavatel díla a proto výběr stavebních
mechanismů, které by mohly být nasazeny na stavbě byl odborně odhadnut na základě informací
z hlukových studií provedených pro stavby podobného typu v minulém období. Na základě
zkušeností získaných při posuzování podobných staveb jsou doporučeny typy stavebních
mechanismů s ohledem na minimální nutnou hlučnost a samozřejmě s ohledem na běžný stávající
strojový park stavebních firem v ČR. V následující tabulce jsou uvedeny hladiny hluku při
činnosti stavebních strojů, které budou pravděpodobné nasazeny na stavbě.
Tabulka 99: Orientační hodnoty hluku některých stavebních strojů pro výstavbu
Název stroje
Nákladní automobil Tatra
Automobil Avia
Automix
Betonová pumpa
Finišer
Nakladač CAT, HON
Živičná fréza
Rypadlo
Nakladač
LA [dB] v 10 m
80
77
76
74
67
76
73
73
80
Název stroje
LA [dB] v 10 m
Souprava na provádění pilot
78
Motorová sbíječka
84
Bourací kladiva
85
Jeřáb mobilní
70
Kompresor
65
Vibrační hutnící válec
72
Okružní pila
85
Vibrační pěch
68
Vzhledem k útlumu sférickou divergencí lze předpokládat tyto hodnoty hladin hluku ve vztahu ke
vzdálenosti 40 - 200 m od zdroje 32 - 46 dB(A). Celkové zhodnocení příspěvku hluku z těchto
mechanismů nelze bez znalosti plánu organizace výstavby určit, neboť je funkcí časového využití
jednotlivých strojů.
Lze konstatovat, ze pokud budou dodrženy zásady uvedené v předchozím textu, nebudou
stavební práce v průběhu výstavby záměru zdrojem nadměrného hluku pro chráněná místa ve
venkovním prostoru.
B) Fáze provozu
Jak je uvedeno v kap. C.II.3, na dálnici D1 jsou instalovány protihlukové stěny a výstavba dalších
je připravována. Při rozšíření dálnice bude nutno většinu PHS demontovat a znovu instalovat,
stěny však budou muset být vyšší. Zbývající, které jsou umístěny na hraně vyšších zářezů, bude
možné částečně ponechat, vzhledem k většímu dopravnímu zatížení však budou muset být
zvýšeny.
V průběhu zjišťovacího řízení se připomínky obcí týkaly především současného velkého
hlukového zatížení dopravou z dálnice. Hlavním požadavkem bylo vybudování protihlukových
stěn v maximálním rozsahu pro ochranu obcí. Požadavkem hygienika kraje Vysočina bylo mj.
zpracovat podklady pro regulativy území, které budou podkladem pro zpracování ÚPD a
možnosti omezení obytné a rekreační výstavby se zohledněním hlukové zátěže.
V hlukové studii a dokumentaci 2008 byly navrženy PHS v racionálním rozsahu pro chráněné
obytné objekty ve vztahu k jejich účinnosti a ekonomickým nákladům s tím, že budou doplněny
výměnou oken s vyšší neprůzvučností u objektů, kde limity nebudou i přes instalované PHS
dodrženy. V připomínkách HS a MZd k dokumentaci je požadován návrh dalších protihlukových
EVERNIA s.r.o.
strana 189
opatření a optimalizaci již navržených opatření tak, aby byl zajištěn reálný předpoklad dodržení
hygienických limitů hluku pro chráněné venkovní prostory staveb (60/50 dB) a chráněné
venkovní prostory stanovené NV č. 148/2006 Sb.
Předmětem nové hlukové studie, která rozšiřuje původní a tvoří samostatnou přílohu č. 4
dokumentace, je posouzení hlukové zátěže v okolí dálnice D1 v r. 2040 v případě, že se nebude
rozšiřovat a budou realizována v současné době plánovaná protihluková opatření a po jejím
navrhovaném zkapacitnění, tzn. rozšíření na šestipruhovou komunikaci s uvažováním možných
scénařů protihlukových opatření. Omezení rozvoje obcí kvůli zatížení hlukem bylo převzato
z původní dokumentace a je uvedeno v kap. D.I.1.4. V modelu byla zohledněna taktéž dopravní
zátěž (resp. emise hluku) na větvích významných mimoúrovňových křižovatek silnic I. a II. třídy
s D1.
Zkapacitnění D1 formou rozšíření vozovky jednotně na 14,50m v každém jízdním pásu (resp.
16,00 m v místech přídatných pruhů) si vyžádá kromě následných úprav mimoúrovňových
křižovatek, připojení odpočívek i případný posun protihlukových stěn. Ve všech případech
rozšíření s výjimkou typu B – hluboký zářez s patní zídkou – jsou stávající PHS umístěny na
hraně silniční koruny a proto budou vesměs demolovány, přemístěny dále a jejich geometrické
parametry upraveny tak, aby byly pokud možno splněny platné hygienické limity pro emisi hluku
(tzn. 60/50 dB). Navrhované řešení rozšíření minimalizuje zásahy do okolí a nevyžádá si
demolici žádných budov v obcích kolem dálnice (objekty čerpacích stanic a občerstvení jsou
v dostatečné vzdálenosti od silničního tělesa. Výhodou navrhovaného řešení je zachování alespoň
části stávajících porostů na svazích dálnice, které přispívají k ochraně před hlukem a prašností
(viz obr. v kap. B.I.2)
Způsob zpracování
Vyhodnocení akustické situace v chráněném venkovním prostoru (na nejbližším okraji obytné
zástavby) odpovídá vládnímu nařízení č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací.
Výpočet ekvivalentních hladin hluku pro dobu denní a noční byl proveden programem SoundPlan
v. 6.4 - viz kap. D.V. Kvalita výpočtu byla ověřena kalibrací – viz kap. C.II.3 a původní
hlukovou studii.
Grafický výstup v hlukové studii je uveden pro hlukovou situaci ve výšce 3,0 m nad terénem pro
noční dobu, která v tomto případě odpovídá z hlediska plnění hygienických limitů nejméně
příznivému období.
V tabulkách výpočtových bodů jsou v hlukové studii hladiny hluku uvedeny v obou dobách
(denní i noční) ve výškách charakterizujících hlukovou hladinu v jednotlivých výškách nad
terénem (cca 2,5 m a 5,5 m) pro oba posuzované stavy. Výpočtové body byly umístěny na okraje
obytných lokalit (stávajících, resp. plánovaných) v jednotlivých obcích situovaných nejblíže
k dálnici D1. Výběr z těchto bodů, reprezentující nejkritičtější místa v obcích, je uveden v kap.
B.III.4.
Výpočet ekvivalentních hladin hluku
Vlastní výpočet ekvivalentních hladin hluku programem SoundPlan byl proveden po
namodelování lokality v těchto krocích:

výpočet hladin hluku v době denní a noční ve výpočtových bodech v chráněném venkovním
prostoru (viz. tabulka) - 0-varianta v r. 2040 (dálnice D1 bez rozšíření na šestipruh) a dále
aktivní varianta v r. 2040
Strana 190
EVERNIA s.r.o.

při překročení přípustných hladin hluku ve chráněném venkovním prostoru byl proveden
návrh a výpočet protihlukových opatření pro splnění limitů 60/50 dB

výpočet izofon v chráněném venkovním prostoru v době noční ve výšce charakterizující
zhruba výšku 1. nadzemního podlaží – 0-varianta, aktivní varianta ve výhledovém r. 2040
Z důvodu přehlednosti byl v posuzovaných obytných lokalitách a zónách určených dle ÚP pro
bydlení, kde v současné době není známo výsledné řešení zástavby, výpočet řešen formou
„netlumených“ izofon, tzn. izofon bez zahrnutí stínícího a tlumícího vlivu budov. Výpočet rovněž
nezohledňuje clonící efekt neobytných (např. skladovacích a průmyslových) objektů situovaných
v těsné blízkosti komunikace D1, které z akustického hlediska plní funkci „nárazníkové“ zóny
pro chráněné obytné objekty. Modelace hlukového zatížení fasád jednotlivých chráněných
objektů v konkrétních zastavěných lokalitách bude provedena v dalším stupni dokumentace.
Návrh protihlukových opatření
Na rozšířenou D1 nelze podle stanoviska MZd, na rozdíl od současného stavu, uplatnit korekci
pro tzv. starou hlukovou zátěž (70/60 dB) ve smyslu NV 148/2006 Sb. Za hraniční hodnoty
hlukové zátěže v chráněném venkovním prostoru, resp. chráněném venkovním prostoru staveb je
v tomto případě uvažováno 60 dB v denním a 50 dB v nočním období.
Na základě výše uvedených požadavků jsou do ochrany před nadměrným hlukem zahrnuty i
soliterní budovy a lokality s rekreačními objekty.
V obcích vzdálenějších od dálnice, případně krytých terénem či lesním masivem nebude
zapotřebí provádět žádná opatření, hladina hluku i po rozšíření zde vychází pod požadovanými
limity. Jedná se o lokality (v koridoru 1000 m na každou stranu):
Hrušov, Senohraby, Levín, Komorní Hrádek, Vranov, Údolnice, Chocerady, Čakov, Javor,
Mžižovice, Měchnov, Choratice, Radonice, Zdebuzeves, Všechlapy, Sedmpány, Sedlice,
Němčice, Alberovice, Děkanovice, Lhota Bubeneč, Studený, Hroznětice, Děkančice, Vranice,
Lísky, Plačkov, Pavlov u Herálce, Zbinožský mlýn, Kosovy, Zbinohy, Smrčná, Zaječí-Jelení,
Střítež, Velký Beranov, Rybné, Rytířsko, Řehořov, Blízkov, Svařenov, Hrbov, Holubí Zhoř,
Jestřabí, Veverské Knínice
Aby byla komplexně posouzena požadovaná podmínka ochrany podle NV 148/2006Sb., byly
zvažovány následující možnosti v případě rozšíření dálnice (aktivní varianta):
 Standardní opatření tj. návrh PHS v co největším rozsahu (většinou o výšce 6 m, což je
maximální racionální výška). Pokud toto opatření není dostatečné, je nutno ochránit alespoň
vnitřní hladinu hluku v objektu výměnou oken za neprůzvučná
Protihlukové stěny jsou navrženy podél rozšířené komunikace převážně na koruně tělesa
dálnice (resp. příslušných větví mimoúrovňových křížení s D1), v lokalitách Mirošovice,
Lensedly, Psáře, Říčany a Ostrovačice zůstávají PHS umístěné na horní hraně zářezu, jejichž
výška je případně upravena. Další zvyšování stěn nad maximálně navrhovaných 6 m
nepřináší významné snížení akustické zátěže (pouze v řádech desetin dB). Např. v lokalitě
Černýš, kde lze vzhledem poloze (v těsné blízkosti dálničního tělesa) konstatovat, že efekt
zvýšení PHS o 1 m bude nejvýraznější, dojde při zvýšení navržené PHS ze 6m na 7m k
poklesu ekvivalentní hladiny hluku v charakteristických bodech o 0,6-0,8 dB. Ve
vzdálenějších obcích a lokalitách by byl tento pokles daleko nižší. Za efektivní výškovou a
délkovou úroveň systému protihlukových clon je pokládán takový návrh parametrů clon, kdy
při změně geometrických charakteristik clony již nedošlo k výraznému poklesu hodnot
ekvivalentní hladiny hluku v charakteristických bodech. Optimalizace clon, na jejímž základě
EVERNIA s.r.o.
strana 191
dojde k upřesnění polohy a parametrů bariér na konkrétních úsecích rozšířené D1, bude
provedena v dalším stupni projektové dokumentace.
 Nadstandardní opatření tj. takové, které zajistí snížení hladiny hluku pod povolené limity
50 dB v noci a 60 dB ve dne. Prakticky to znamená uzavření úseků dálnice v místech, kde
nevyhovuje návrh PHS tak, aby hluk neunikal (např. zakrytí, tunel). Kromě toho, že takovéto
opatření je mimořádně nákladné, vyžaduje i další opatření (případné větrání, bezpečnostní a
protipožární opatření apod.).
Pro návrh nadstandardní opatření byly vyloučeny obce v těsné blízkosti MÚK, kde jej nelze
umístit a obce s trvalým počtem obyvatel pod 10 osob. Technická možnost instalace
nadstandardního opatření na mostech nebyla prověřována, u velkých mostů (Hvězdonice,
Velké Meziříčí) by byla velmi obtížná, ne-li nemožná, v tom případě by musel být most zcela
přestavěn.
Ve výpočtu byly uvažovány protihlukové stěny zařazené minimálně do následujících kategorií:
dle ČSN EN 1793-1 do kategorie A2 zvukové pohltivosti (na mostech třídy A1) a dle ČSN EN
1793-2 do kategorie B2 (na mostech třídy B1) vzduchové neprůzvučnosti.
Konkrétní návrh PHS, včetně návrhu materiálu, bude řešen v samostatném projektu při
zpracování DÚR jednotlivých úseků. Z estetického hlediska doporučujeme (tam, kde je to
možné) ozelenit stěny vegetací, zvláště ze strany přivrácené k obytným objektům.
Další, spíše teoretické opatření:
 Výkup nemovitostí, které zůstanou i přes standardní opatření v pásmu nadlimitního hluku,
případně jejich převedení na nebytové účely (znamená to přesun značného počtu obyvatel
mimo dosah dálnice). V podstatě to představuje přemístění části obce na jiné, chráněné místo.
V některých případech to představuje likvidaci celé obce a je zcela zřejmé, že z mnoha
důvodů není toto opatření reálné.
Toto opatření by muselo být uplatněno ve všech obcích, pro které jsou uvažována
nadstandardní opatření. V tabulce jsou uvedeny obce, ve kterých zůstanou i po realizaci
standardních opatření budovy zasažené nadlimitním hlukem.
Tabulka 100: Obce, v nichž po realizaci standardních opatření zůstanou budovy v pásmu nadlimitního hluku
V pásmu
nadlimitního
hluku
Velikost obce
(obyvatel)
<50 %
Bez rozlišení
(bez samot)
3%
20 %
50-95 %
75 %
> 95 %
>1000
>1000
<100
100-1000
>1000
<100
100-1000
Obce
Mirošovice, Hrusice, Hvězdonice, Kaliště, Poddubí, Ostředek, Psáře, Hulice,
Brzotice, Vojslavice, Speřice, Radostín, Hněvkovice, Kamenice, Pávov, Měšín,
Kochánov, Lavičky, Dolní Radslavice, Košíkov, Říčany
Humpolec
Velké Meziříčí
Lensedly, Píšť, Skorkov, Slavníč, Šternov
Javůrek, Jiřice, Loket, Soutice, Stránecká Zhoř
Měřín
Bělčice, Černýš, Jáchymov, Lhotka, Lipina, Podolí, Veselka, Všechvaty, Záliby
Hořice, Jabloňov, Koberovice, Meziříčko, Ostrovačice, Střechov, Věžnice
V následující tabulce je prezentován souhrn alternativních protihlukových opatření pro aktivní
variantu ve smyslu předchozího textu. Při standardním opatření nemusí být ve všech případech
dodrženy hlukové limity v chráněném venkovním prostoru pro novou dopravní zátěž, při
nadstandardním opatření bude tento prostor ochráněn kombinací stěny a nadstandardem,
zjišťujícím 100 % ochranu proti nadlimitnímu hluku (částečným či úplným zakrytím apod).
Strana 192
EVERNIA s.r.o.
Specifickým případem je vedení dálnice po dvou souběžných mostech, kdy hluk z dopravy
proniká i prostorem mezi těmito mosty. pokud se v těsné blízkosti takovýchto mostů nachází
zástavba (např. Hvězdonice), doporučujeme prostor (zrcadlo) akusticky uzavřít.
Tabulka 101: Uvažovaná protihluková opatření
ÚSEK Obec
Mirošovice
001
Rozsah PHO (km)
L
21,550 – 22,180
20,790 – 22,180 (i podél
MÚK s využitím PHS na
zářezu)
22,600 – 23,750
23,140 – 23,620
24,370 – 25,500 (s využitím
PHS na zářezu)
P
L
P
Hrusice
Lensedly,
Turkovice,
osada
Pol.
chatová
L
Standardní
PHS
Okna
D/V
610/6,0
1390/6,0
1150/6,0
480/6,0
860/6,0
Hvězdonice, Záliby,
Kaliště, Poddubí
Vráž
Všechvaty
Bělčice
L
P
L
P
L
2460/6,0
1450/6,0
410/6,0
430/6,0
690/6,0
Ostředek
P
Třemošnice
hájovna Čensko
P
L
Šternov
L
sam. Brtnice
Krupičkův mlýn
P
L
Psáře, Veselka
P
Lipina
L
005
Dubovka
Střechov
Mařanův mlýn
Štěpánov. Lhota
Černýš
P
P
L
P
L
005006
Soutice
L
Kalná, Hulice
L
Bernartice
L
Brzotice
L
26,500 – 28,990
26,270 – 27,720
30,420-30,830
31,800 – 32,230
32,140 – 32,830
33,830 – 34,900 (i podél
MÚK)
37,300 – 38,490
39,120-39,260
40,930 – 41,580
(i podél MÚK)
42,270-42,420
44,320-44,870
47,280 – 49,300 (s využitím
PHS na zářezu)
48,100 – 48,620
(i podél MÚK)
49,600-50,300
51,250 – 52,330
52,600-53,400
53,390-54,120
54,330 – 54,890
55,610 – 56,590 (i podél
MÚK)
57,790 – 59,810
63,600–64,110
(i podél MÚK)
65,250-65,920
Loket
P
Dunice
Hořice
Píšť
Vojslavice
Koberovice, Podolí
Speřice, Radostín
Kopanina
Jiřice, U Daňků
P
P
L
P
L
L
L
P
003
004
006
006007
007
008
009
EVERNIA s.r.o.
1200
190
200
0
950
330
800
ANO
24,300 – 25,160
002003
ANO
1130/6,0
P
002
ANO
Nadstandardní
PHS
Nadstandard
m
m
0
60
ANO
ANO
ANO
660
1800
0
Nenavrhuje se
80
350
240
450
1200/6,0
ANO
Nelze, MÚK
1190/6,0
140/6,0
-
Limit splněn
900/6,0
ANO
Nelze, MÚK
150/6,0
550/6,0
-
Nenavrhuje se
2020/6,0
ANO
560/6,0
-
Nenavrhuje se
700/6,0
1080/6,0
800/6,0
730/6,0
560/6,0
ANO
ANO
Limit splněn
580
500
Limit splněn
260
300
116,/6,0
ANO
Nelze, MÚK
2030/6,0
ANO
510/6,0
-
Limit splněn
67086,0
ANO
Nelze, MÚK
65,830 – 66,620
790/6,0
ANO
Nelze, MÚK
72,070-72,720
74,620 – 75,010
75,440-76,120
77,950 – 79,230
80,300 – 81,600
83,040 – 84,980
84,030-84,370
km 85,900 – 87,930
650/4,0
490/6,0
680/6,0
1280/6,0
1300/6,0
1940/6,0
340/6,0
2030/6,0
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
1790
1830
230
200
Limit splněn
Nelze, MÚK
330
350
780
500
700
600
1590
350
Nenavrhuje se
1430
600
strana 193
Pol.
Rozsah PHO (km)
P
P
L
P
P
L
P
L
L
P
88,210 – 88,500
88,960 – 89,620
89,950-90,820
90,200-91,040
95,310-96,080
95,810-97,970
98,140-99,160
98,300-98,750
100,010-101,300
100,560-101,010
Standardní
PHS
Okna
D/V
290/6,0
ANO
660/6,0
ANO
870/6,0
ANO
840/6,0
770/6,0
2160/6,0
ANO
1120/6,0
ANO
450/4,0
1290/6,0
ANO
450/6,0
Pávov
P
111,390-112,010
1140/6,0
ANO
Červený Kříž
Heroltice
Měšín
L
P
L
111,810-112,010
113,970-115,670
115,750-116,650
200/6,0
1700/4,0
900/6,0
ANO
Kozlov
P
119,410-121,290
1880/4,0
ANO
L
P
L
124,150 – 124,700
123,900 – 125,500
130,050 – 131,400
132,900 – 136,450 (i podél
MÚK)
133,740-134,040
136,800 – 138,510
137,780 – 140,780
144,000 – 145,650
142,200 – 142,690
143,330 – 146,900
146,580 – 147,390 (i podél
MÚK)
150,090-151,700
153,600 – 154,300 (i podél
MÚK)
550/6,0
1600/6,0
1350/6,0
L
ÚSEK Obec
Trucbába
Hněvkovice
Humpolec
Vystrkov
Mikulášov
Kamenice
101
Slavníč
Skorkov
102
103
104
Věžnice
Meziříčko
104105
Měřín, Pustina
105
Stránecká Zhoř
Kochánov, Lavičky
106
Velké Meziříčí
107
P
L
P
L
L
P
Dolní Radslavice
L
ANO
ANO
ANO
ANO
2740
0
1110
2750
0
1420
1000
600
250 (Lavičky)
2600
1610/6,0
ANO
710/6,0
ANO
156,290-158,480
2190/6,0
ANO
L
158,920–160,080
-
Limit splněn
Velká Bíteš
L
161,900-164,200
-
Limit splněn
Košíkov
Lesní Hluboké
Domašov
Javůrek
Říčky
P
L
P
L
P
P
163,280 – 164,130
168,200-169,160
171,000-173,210
171,960 – 173,100
173,900-175,200
175,950-180,090
(i podél MÚK)
1160/6,0
2300/3,04,0
850/6,0
960/6,0
2210/6,0
1140/6,0
1300/4,0
4290/5,06,0
L
Lhotka
P
108
Jáchymov,
Bezděkov
Nové Sady
110
300/6,0
1710/6,0
3000/6,0
1650/6,0
490/6,0
3570/6,0
ANO
ANO
Jabloňov
109
3740/6,0
ANO
Nadstandardní
PHS
Nadstandard
m
m
Nenavrhuje se
360
300
70
800
Limit splněn
Limit splněn
2060
100
970
150
250
590
700
0
Nenavrhuje se – hluk z
MÚK
Limit splněn
Limit splněn
500
400
Nenavrhuje se,
minimální překročení
0
800
800
350
1000
830/6,0
107108
108109
Nelze, MÚK
610
1000
Nelze, MÚK
1790
400
ANO
ANO
-
450
400
Limit splněn
Limit splněn
540
600
Limit splněn
ANO
2290
2000
Alternativní použití zemních valů
V některých místech by bylo možné nahradit protihlukové stěny zemními valy. Výhodou těchto
valů je jejich lepší začlenění do krajiny, je možné je osázet dřevinami, budou působit lépe jak na
obyvatele přilehlých obcí, tak na řidiče. Pro jejich návrh musí být splněno několik předpokladů:
 obec musí být dostatečně vzdálena od dálnice, aby vznikl prostor pro val, v katastru obce
vznikne nevyužitelný, ozeleněný kopec,
Strana 194
EVERNIA s.r.o.
 plocha v tomto prostoru musí být volná bez souvislejších porostů, nesmí být ekologicky
cenná a nesmí být zalesněna,
 val může být umístěn v místě zářezu dálnice nebo tam, kde dálnice vede v úrovní terénu,
v místě násypu by se jeho výška proti PHS o výšku násypu zvětšovala,
 v místě MÚK závisí na vzájemné poloze MÚK a obce a je nutno umístění valu zhodnotit
zvlášť,
 val zabírá značný prostor – 6 m vysoký val představuje šířku 27 m, 10 m vysoký val pak šířku
43 m,
 pro výstavbu valu je nutné získat velké množství zeminy – na 100 m délky vyžaduje 6 m
vysoký val 9 000 m3 zeminy, 10 m vysoký val pak 23 000 m3 zeminy
Dále je nutné vzít na zřetel, že výška valu musí být větší než výška PHS, protože linie zabraňující
šíření hluku je od zdroje více vzdálena.
Byly prověřeny všechny lokality ohrožené hlukem z dopravy po dálnici z tohoto hlediska. Zemní
val by bylo teoreticky možné navrhnout v lokalitách uvedených v tabulce.
Tabulka 102: Přehled lokalit s možným návrhem zemních valů
Část obce
Psáře
samota Lipina
Speřice
Popis
prostor pro val je nad zářezem v místě stávající PHS, bude rozdělen silnicí
val by mohl nahradit stávající PHS nad nízkým zářezem, včetně větve MÚK
použití valu je omezeno přemostěním a vzrostlou zelení, částečně by mohl být navržen v jižní
části mimo zeleň nad zářezem
Jiřice
v centrální části protihlukového opatření by mohl nahradit PHS nad zářezem
Hněvkovice
prostor nad zářezem rozdělen křižující silnicí, val by musel být až za cestou souběžnou s
dálnicí
Měšín
potenciální val ve střední části PHO od nadjezdu, koliduje s navrhovanou MÚK
Stránecká Zhoř možnost umístění valu v západní části ke křižující silnici
Kochánov
val by mohl nahrazovat PHS mezi dvěma podjezdy (naproti odpočívce)
Jabloňov
val by mohl nahradit východní část PHS nad zářezem
Nové Sady
Použití valu je možné, v místě křižující komunikace by byl doplněn PHS
Jáchymov
val nad zářezem doplněný PHS
Bezděkov
částečně val, částečně PHS
Košíkov
v místě zářezu dálnice možno umístit val, doplněný PHS
Domašov
Javůrek
Přesné parametry valů nejsou v této fázi přípravy specifikovány, výška však bude vždy větší než
u navrhovaných PHS a délka bude s těmito stěnami korespondovat. Použití valů by bylo ve
většině případů nutno kombinovat s PHS (např. v místech rozdělení valu křižující silnicí,
v přechodu na násyp apod.) při respektování místních podmínek.
Nutným předpokladem případné realizace valů je jejich zahrnutí do územního plánu a souhlas
vlastníků pozemků se záborem. V rámci rozšíření D1 nevznikají přebytky zeminy, které by bylo
možné do valů uložit. Podle bilance zemních prací v kap. B.III.5 je celkový přebytek zeminy
305 900 m3 tj. 1910 m3/km. Část přebytku budou tvořit horniny skalních výlomů, využitelné jako
štěrky, v jednotlivých stavbách se však bilance bude lišit.
Ze všech výše uvedených údajů vyplývá, že využití valů při rozšíření D1 je poměrně omezené,
může být oprávněné pouze v případě, že v místě vhodném pro val probíhá jiná aktivita s velkým
přebytkem zemních prací. Z toho důvodu v případě vlastního zkapacitnění dálnice D1 použití
valů nedoporučujeme.
EVERNIA s.r.o.
strana 195
Shrnutí
Z výpočtového modelu vyplývá, že stávající hluková zátěž v přilehlých obytných lokalitách je
vysoká a u mnoha chráněných prostor emise hluku překračuje mírnější limity staré hlukové
zátěže (70/60 dB), a to nejen v nočním období.
Podle platné legislativy má realizace či nerealizace rozšíření dálnice zásadní význam z hlediska
hygienických limitů, kterých musí být dosaženo:
a) nulová varianta (bez rozšíření). V případě, že nebude provedeno rozšíření, je na současnou
dálnici pohlíženo jako na starou hlukovou zátěž a platí zde limity 70 dB pro den a 60 dB pro noc.
To znamená, že i dodatečně budované protihlukové stěny jsou dimenzovány pro tyto limity.
Uvedené limity jsou v noci překračovány v současné době u cca 800 trvale bydlících obyvatel,
počet se bude s rostoucí dopravou stále zvyšovat.
b) realizace záměru. V případě, že bude rozšíření realizováno, jedná se o novou stavbu a ta by
měla splňovat přísnější limity tj. 60 dB pro den a 50 dB pro noc. Jedná se o významné zpřísnění
limitů (vzhledem k logaritmické stupnici představuje snížení o 10 dB desetkrát nižší doprava).
Jsou uvažovány tři možnosti ochrany okolní zástavby proti hluku z dopravy na dálnici:
 Standardní PHS co největších realizovatelných rozměrů (v některých případech zaměnitelné
za zemní valy), doplněné ochranou vnitřních prostor pomocí neprůzvučných oken.
 Místo nedostatečných stěn a neprůzvučných oken provedení nadstandardního opatření, které
100 % ochrání přilehlou zástavbu.
 Přesun obyvatel z objektů, které při standardním řešení nevyhoví.
Základní snahou posouzení bylo zjištění možností, jak co nejlépe ochránit obyvatele přilehlé
zástavby před nepříznivými účinky hluku z dopravy. Už samotná podmínka přísnějších limitů
zaručuje pozitivní posun. Nově navržený rozsah PHS při rozšíření dálnice podstatně zvýší
ochranu obyvatel proti stavu bez rozšíření a proti původnímu návrhu z r. 2008 sníží počet
obyvatel zasažených nadlimitním hlukem, pro které bude nutno provést výměnu oken.
Snaha o nahrazení části PHS zemními valy se jeví jako nevhodná, především z důvodu absence
vhodné zeminy.
Uvažovaná nadstandardní opatření by zajistila ochranu proti hluku ve většině případů (s
výjimkou míst, kde je nelze realizovat, zde by opět byla nutná výměna oken).
Přesun obyvatel z dotčených částí obcí nepokládáme za reálný, je však zcela nutno omezit
výstavbu v rozvojových částech obcí, dotčených nadlimitním hlukem.
Přestože ekonomická stránka není předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, nelze se jí
v tomto případě vyhnout. Podle TES bude rekonstrukce celého úseku dálnice Mirošovice –
Kývalka stát cca 26,4 mld Kč. Rozsah PHS navrhovaný v dokumentaci 2008 představuje cca
3,2 mld Kč, rozšířený rozsah včetně výměny oken v předkládané dokumentaci pak cca 4,1 mld
Kč. Nadstandardní opatření však představují investici řádově větší a dosahují téměř hodnoty
vlastní rekonstrukce dálnice tj. cca 21,3 mld. Kč.
Bylo provedeno akusticko-ekonomické zhodnocení navrhovaných opatření metodou KNI (příloha
11). Na základě výsledků je doporučováno vzhledem k akusticko-ekonomickým hlediskům
realizovat navrhovaná standardní protihluková opatření v lokalitách: Mirošovice, Hrusice,
Soutice, Kalná, Hulice, Loket, Hořice, Vojslavice, Koberovice, Jiřice, Hněvkovice, Humpolec,
Měšín, Kozlov, Věžnice, Meziříčko, Měřín, Stránecká Zhoř, Velké Meziříčí, Jabloňov, Javůrek,
Strana 196
EVERNIA s.r.o.
Na základě posouzení pomocí indexu KNI jsou doporučována k realizaci pouze standardní
protihluková opatření ve výše uvedených lokalitách (hodnota indexu KNI menší než 80).
Z výstupů je zřejmé, že nadstandardní opatření jsou na základě hodnocení indexu KNI vysoce
neefektivní. Neefektivní na základě indexu KNI je i část uvažovaných standardních opatření,
a to hlavně v oblastech, kde se nachází nízký počet zasažené populace.
Je nutné zdůraznit, že uvedené údaje o oblastech, kde je, resp. není vhodné realizovat
protihluková opatření, mají doporučující charakter. Vzhledem k charakteru vstupních údajů nelze
výstupy stanovené pomocí indexu KNI považovat za zcela určující, jsou spíše vhodné jako
podpůrný nástroj v rozhodovacích procesech.
Tabulka 103: Přehled protihlukových opatření pro jednotlivé stavy
Část obce
Stávající stav opatření, plnění
limitů
Mirošovice
Oboustranné PHS, překročeny
LSHZD
bez PHS, překročeny LSHZD v
noci
PHS zajišťuje ochranu
Hrusice
Lensedly
Hvězdonice,
Kaliště, Záliby,
Poddubí
Ostředek
Bělčice
Vráž
Všechvaty
Třemošnice
háj. Čensko
Šternov
sam.Brtnice
Krupičkův mlýn
Psáře, Veselka
samota Lipina
Dubovka
Střechov
Mařanův mlýn
Štěpán. Lhota
Černýš
Soutice
Kalná
Hulice
Bernartice
Brzotice
Loket
Dunice
Hořice
Píšť
Vojslavice,
Chalupy
Koberovice,
Podolí
Speřice,
EVERNIA s.r.o.
Ochrana proti hluku
Varianta 0 - zvýšení
ochrany proti
Varianta aktivní, návrh opatření
stávajícímu stavu
Standardní případně nadstandardní
návrh na rozšíření
PHS oboustranně
oboustranné PHS, překročeny
LSHZD v noci
Standardní případně nadstandardní,
zakrýt prostor mezi mosty
PHS, překročeny LSHZD v noci
PHS, splněny LSHZD
splněny LSHZD
splněny LSHZD
PHS, splněny LSHZD
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
splněny LSHZD
PHS, splněny LSHZD u Veselky
překročeny LSHZD v noci
PHS, splněny LSHZD
splněny LSHZD
PHS, splněny LSHZD
splněny LSHZD
splněny LSHZD
splněny LSHZD
splněny LSHZD
splněny LSHZD
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní (s Hulicemi)
(s Kalnou)
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
splněny LSHZD
splněny LSHZD
splněny LSHZD
překročeny LSHZD
PHS, splněny LSHZD
strana 197
Část obce
Radostín
sam. Kopaniny
Jiřice
Humpolec
Pod Trucbábou
Hněvkovice
Vystrkov
Kamenice u H.
Slavníč
Skorkov
Pávov
Červený kříž
Měšín
Kozlov
Věžnice
Stávající stav opatření, plnění
limitů
Ochrana proti hluku
Varianta 0 - zvýšení
ochrany proti
Varianta aktivní, návrh opatření
stávajícímu stavu
splněny LSHZD
překročeny LSHZD
splněny LSHZD
splněny LSHZD
Meziříčko
Měřín, Pustina
Stránecká Zhoř
Kochánov
Lavičky
splněny LSHZD
oboustranná PHS, překročeny
LSHZD
překročeny LSHZD
splněny LSHZD
splněny LSHZD
Velké Meziříčí
Dol. Radslavice
Jabloňov
Lhotka
Nové Sady
Jáchymov
splněny LSHZD
splněny LSHZD
Bezděkov
Košíkov
Velká Bíteš
(Klečanské ryb.)
Lesní Hluboké
Domašov
Javůrek
Říčky
Říčany
splněny LSHZD
splněny LSHZD
Ostrovačice
splněny LSHZD
splněny LSHZD
splněny LSHZD
nová PHS
nová PHS
nová PHS
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
nová PHS
nová PHS
Standardní (s Lavičkami)
nová PHS
(s Kochánovem)
rozšíření a doplnění Standardní případně nadstandardní
PHS po obou
stranách
Standardní
nová PHS
výměna oken
Standardní
Standardní
nová PHS
(s Bezděkovem)
Standardní (s Jáchymovem)
nová PHS
Standardní
Standardní
Standardní
Standardní
(s Ostrovačicemi)
(s Říčany
LSHZD – limity pro starou hlukovou zátěž z dopravy
Celkově povede realizace záměru se standardními protihlukovými opatřeními ke snížení hlukové
zátěže obyvatel v okolí dálnice. Ve většině obcí se současná hladina hluku sníží o 5-10 dB,
v nejkritičtějších místech i o více než 10 dB (až o 13 dB – Černýš), v nejhorším případě zůstane
v úrovni varianty bez rozšíření čtyřpruhového dálničního tělesa ve výhledovém roce 2040.
Při zpracování DÚR jednotlivých úseků budou zpracovány podrobné hlukové studie pro
posouzení účinku PHS a bude provedena jejich optimalizace.
Strana 198
EVERNIA s.r.o.
Závěr
1. Bez rozšíření bude na D1 stále stoupat provoz a akustická situace v okolních obcích se bude
neustále zhoršovat (pokud nebudou přijmuta regulační opatření, která dopravu sníží).
2. Při realizaci záměru včetně standardních opatření dojde v obcích podél dálnice k částečnému
snížení hlukové zátěže.
3. Při požadavku na dodržení nadstandardních opatření nebude patrně možné celý záměr
z ekonomických důvodů realizovat a nastane situace podle bodu 1.
4. Přesun obyvatelstva z pásma ohroženého nadlimitním hlukem není reálný.
Po zhodnocení všech hledisek doporučujeme pro lokality ohrožené nadlimitním hlukem:
 Pro všechny obce realizovat standardní opatření podle nového návrhu, u objektů, kde hluk
nevyhoví pro venkovní prostor provést výměnu oken za neprůzvučná.
 Pro chatové oblasti, s ohledem na jejich sezónní využívání, realizovat standardní opatření bez
výměny oken.
 Pro soliterní obytné domy a rekreační objekty provést pouze výměnu oken za neprůzvučná,
případně zvážit jejich vykoupení.
 Ve výjimečných případech zvážit použití limitů pro starou dopravní zátěž, podle z dikce NV
148/2006 Sb. – Příloha 3, kde se výslovně uvádí možnost použití korekce pro starou
hlukovou zátěž i v případě rozšíření komunikací při nezhoršení stávajícího stavu hlučnosti.
 V územních plánech obcí respektovat noční izofonu 50 dB (rozsah ovlivnění rozvojových
oblastí obcí je pojednán v kap. D.I.1.4) a nepovolovat zde výstavbu obytných budov
Výpočty zpracovanými v Dokumentaci o posouzení vlivů na záměr „Rozšíření dálnice D1
v úseku Kývalka – Holubice na šestipruhové uspořádání“ (záměr č. OV7006 informačního
systému EIA) se prokázalo, že vlastní rozšíření komunikace mírně ovlivní zvýšení hlukového
zatížení do vzdálenosti cca 50 m (navýšení o cca 0,5 – 0,6 dB(A)). Ve vzdálenosti 100 m se již
zvýšení pohybuje na hodnotě +0,1 dB(A).
Z uvedeného vyplývá, že pokud se bude dálnice rozšiřovat, opatření proti hluku by se měla
pohybovat v rozsahu mezi návrhem z r. 2008 a předkládaným návrhem, se zvážením nutnosti
ochrany soliterních budov a rekreačních domů.
Trvání na podmínce dodržení limitů pro novou dopravní zátěž však patrně ekonomicky zcela
znemožní navrhovaný záměr a zachová stávající nevyhovující stav. Pokud k rozšíření dálnice
nedojde, zůstane hlučnost v okolních obcích podstatně vyšší.
Vlivy na další fyzikální charakteristiky se nepředpokládají.
Dílčí závěr ke kapitole D.I.3 Vliv na hlukovou situaci:
Z kapitol týkajících se posouzení hluku z dopravy hluku vyplývá, že současná ochrana obcí před
hlukem je nedostatečná. Důsledkem neustálého zvyšování dopravy je postupné zvyšování hladiny
hluku v přilehlých obcí.
Realizace záměru včetně instalace PHS v obcích významně hladinu hluku sníží především tam,
kde v současné době neexistují. Přesto je v některých případech nereálné pomocí standardně
navrhovaných technických opatření dosáhnout dalšího zlepšení akustické situace v chráněném
venkovním prostoru, resp. v chráněném venkovním prostoru staveb pod úroveň stanovených
EVERNIA s.r.o.
strana 199
hygienických limitů. Situaci takových objektů je nutné dále řešit ochranou vnitřních prostor,
nadstandardní opatření jsou ekonomicky vysoce neefektivní.
Vlastní rozšíření komunikace se projeví změnou hlukového zatížení území pouze v území
bezprostředně navazujícím na těleso komunikace do vzdálenosti cca 50 m od její osy.
Doporučení:





v rámci DÚR jednotlivých úseků bude upřesněn rozsah PHS ve smyslu dokumentace EIA bez
nadstandardních opatření,
posoudit hluk z výstavby, případně na objížďkách pro výstavbu jednotlivých úseků, pokud to
bude požadovat hygienická stanice,
výstavba odsouhlasených PHS a výměna oken bude probíhat současně s realizací rozšíření,
v územních plánech jednotlivých obcí zohlednit průběh 50 dB izofony v noci a nepovolovat
zde bytovou zástavbu,
po realizaci doporučujeme provést měření pro ověření předpokladů hlukových studií
D.I.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody
D.I.4.1 Povrchová voda
Vliv záměru na povrchové vody je třeba rozdělit na fázi výstavby a fázi provozu.
A) Fáze výstavby
Trasa dálnice kříží celou řadu vodních toků (viz kap. C.II.4), které jsou většinou přecházeny
mostními objekty. Při rozšíření dálnice bude většina těchto mostů přestavěna. Při výstavbě hrozí
riziko znečištění vodních toků ropnými látkami ze stavebních strojů a nerozpuštěnými látkami
(splaveninami) při erozi obnažených svahů. Podmínkou pro ochranu vodních toků je důsledné
dodržování vodohospodářských předpisů.
B) Fáze provozu
Po dokončení dálnice při běžném provozu mohou být vodní toky ovlivněny jak kvantitativně
(nárazové zvýšení průtoku při přívalových deštích), tak kvalitativně (zvýšením koncentrací
některých látek).
Vliv na průtoky
Při rozšíření dálnice dojde ke zvětšení plochy zpevněných vozovek cca o 35 % proti současnému
stavu. Zpevněné plochy představují obecně zvýšené riziko pro urychlené odtoky vod při
přívalových deštích. Pro hodnocení možných vlivů je základním parametrem poměr plochy
odvodňované vozovky k ploše celého povodí daného toku nad dálnicí. Podle tohoto parametru je
možné si vytvořit orientační představu, jaký podíl na povodňové vlně by mohla mít dálnice. Tyto
hodnoty jsou uvedeny v tab. 102 v další části. Technická opatření pro odvedení přívalových vod
jsou součástí projektu odvodnění dálnice a budou podrobně rozpracována v dalších stupních
projektové dokumentace.
Vliv na kvalitu vody
V průběhu provozu dálnice je rizikovým faktorem odtok srážkových vod z komunikace. Tyto
vody jsou znečištěny ropnými látkami z úkapů z vozidel, chloridy používanými při zimní údržbě,
stopovými koncentracemi těžkých kovů (především zinku a kadmia) a dalšími organickými a
anorganickými látkami, které se vyskytují ve stopových množstvích. Rámcový přehled o složení
srážkových vod z dálnice dle nařízení vlády č. 229/2007 podává tab. 101. Charakteristickým
Strana 200
EVERNIA s.r.o.
rysem složení srážkových vod z dálnice je jejich vysoká variabilita, kde koncentrace kolísají
v rozsahu několika řádů. Hlavním rizikovým faktorem jsou však havárie vozidel a úniky
chemických látek z vozidla nebo z přepravovaného nákladu.
Tabulka 104: Rámcové složení srážkových vod z dálnice
dosahované koncentrace mg/l
Složka
Varianta
A nižší
zátěž
150-7000
0 -70
2-17
1-12
0-1
20-150
8-50
0,1-1,3
0-3,5
70-4 500
7-80
0-0,4
0-0,007
0,03
0-0,03
0,01-0,3
0-0,015
0-0,03
0-0,01
6,1-7,8
Varianta
B vyšší
zátěž
15 000
105
37
15
2,1
325
75
2,8
9
10 000
250-500
0,8
0,022
0,135
0,05
10,2
0,02
0,045
0,012
7,8
Varianta
C letní
oplach
400
4
130
40
5
75
6
0,8
6
55
90
2
0,06
0,27
0,47
0,01
0,05
0,05
5,9-7
imisní limity z NV
229/07Sb,
příoha.č.3 z NV
61/03Sb. mg/l
Vodáren obecné
ské účely požadav
(§31)
ky C90
1 000
29
35
2,6
6
0,64
250
150
0,05
0,5
2
50
250
300
0,025
0,1
0,0007
0,0144
0,025
0,16
0,035
0,040
0,035
6-8
Poměr dosahované koncentrace
k imisním limitům z obecných
požadavků C90 .
Varianta
A nižší
zátěž
0,15-7
0-2,4
0,05-2,5
0,02-2
0-1,6
0,08-0,6
0,05-0,3
0,2-2,6
0-1,8
0,3-18
0,02-0,3
0-4
0-10
2,1
0-1,2
0,06-1,9
0-0,4
0-0,8
0-0,3
Varianta
B vyšší
zátěž
15
3,6
1,1
2,5
3,3
1,3
0,5
5,6
4,5
40
0,8-1,6
8,0
31,4
9,4
2,0
64
0,6
1,1
0,3
Varianta
C letní
oplach
0,4
0,1
3,7
6,7
7,8
0,3
0,0
1,6
3,0
0,2
0,3
20,0
4,2
10,8
2,9
0,3
1,3
1,4
RL
dusičnany
CHSK
BSK5
NH4+
vápník
hořčík
mangan
železo
chloridy
sírany
NEL C10-C40
kadmium
olovo
měď
zinek
chrom
nikl
vanad
pH
Poznámka:
Varianta A – nižší zatížení, dopravní intenzita do 7 000 vozidel/24 h, průměrná dávka chemického posypu
1 - 2 kg/m2 za zimu
Varianta B – vyšší zatížení (odpovídá D1), dopravní intenzita více než 7000 vozidel /24h, průměrná dávka
2 - 3 kg/m2 za zimu
Varianta C – letní oplach vozovek, uvádí složení vod bezprostředně po dešti po suchém období (déšť 6 mm, po
10 dnech bez deště)
Z praktického hlediska jsou důležité především dvě skupiny kontaminantů: (a) ropné látky, (b)
látky ze zimní údržby.
(a) ropné látky
Ropné látky jsou důležité ze dvou hledisek:

jako stopová množství pravidelně přítomná v dešťových vodách splachovaných z vozovky,

jako úniky při havárii vozidel – zde kromě ropných látek může dojít k únikům i
přepravovaných chemikálií.
Z těchto dvou hledisek je riziko havarijních úniků závažnější a na něj jsou především zaměřena
navržená ochranná opatření (viz níže).
(b) látky ze zimní údržby
K zimní údržbě se používá především chlorid sodný s příměsí chloridu vápenatého a chloridu
hořečnatého. Modelovou látkou, kterou lze z hlediska zimní údržby bilancovat jsou chloridy.
EVERNIA s.r.o.
strana 201
Jedná se o přirozený aniont přítomný ve všech povrchových i podzemních vodách, proto rizikem
pro vodní toky není jeho samotná přítomnost, ale překročení únosné koncentrace. Při hodnocení
se vychází z porovnání s limitem, který je pro C90 v povrchových vodách stanoven na 250 mg/l.
Chloridy představují složku, kterou nelze žádnou reálnou technologii ze srážkových vod na
komunikacích vyčistit. Proto jedinou cestou pro ochranu povrchových vod je ředění.
Provést kvantitativní bilanci koncentrace chloridů v dotčených vodotečích je obecně velmi
obtížné, protože se promítá celá řada faktorů s vysokou variabilitou. Nejzávažnější jsou:

Spotřeba posypového materiálu – je závislá především na klimatických podmínkách a dále na
použité technologii. V tab. 18 kapitole B.II.3 je uveden přehled aplikace posypových
materiálů při současném provozu na D1.

Způsob uvolňování chloridů do vodotečí – chloridy se dostávají do vod především v době
tání. Závisí na meteorologických podmínkách, v jakých intervalech tání přichází, zda je
doprovázeno deštěm, jak intenzivní byla předtím chemická údržba aj. Tuto variabilitu nelze
ve výpočtech postihnout a přesto právě tyto podmínky rozhodují o tom, zda může docházet
k nárazovým koncentracím ve vodotečích. Podstatnou skutečností je, že stejnému
meteorologickému režimu, jaký je na dálnici, podléhá i příslušné povodí recipientu. Takže při
stavech, kdy se uvolňují chloridy do vodotečí, dochází současně k vyšším průtokům. Proto
jako základní indikátor rizikovosti lze považovat poměr mezi plochou povodí nad dálnicí a
plochou odvodňovaného úseku dálnice.

Podíl chloridů, který se dostane přímo do vodoteče – vody z dálnice jsou odvodňovány
kanalizací a odváděny přes ochranná zařízení do vodoteče. Část chloridů nezůstává na
zpevněné vozovce, ale vsakuje se do půdy ve středním dělícím pásu, na svazích příkopů a
svazích dálničního tělesa. Ty se potom do vod dostávají postupným vymýváním během
celého roku. Podíl této části chloridů lze obtížně stanovit a odhady se pohybují od 20 do
50 %.
Při rozšíření dálnice D1 se zvětší zpevněná plocha vozovky a zvýší se i spotřeba posypových
materiálů. Koncentrace na výstupu z kanalizace zůstanou přibližně stejné, protože úměrně
stoupne i množství srážkové vody. Lze proto při hodnocení vyjít z dat získaných ze současného
provozu D1.
Koncentrace chloridů ve vodách na vozovce jsou silně variabilní a pohybují se cca v těchto
rozsazích (mg/l):
- prosolená sněhová kaše přímo na vozovce
- roztátý sníh z mantinelů na krajnici
- roztátý sníh ve vzdálenosti 5 m od krajnice
- roztátý sníh ve vzdálenosti 20 m od krajnice
- průměrná koncentrace na výtoku z lapolů na D1 /x/
- maximální koncentrace na výtoku z lapolů na D1 /x/
8 000 – 10 000
2 000 - 5 000
100 - 500
10 - 50
500 - 1600
1 700 – 4 300
Výsledky studií z různých oblastí ČR ukazují, že ředění posypových solí ve vodních tocích bývá
v praxi dostatečné a že k překračování hodnoty C90 250 mg/l dochází pouze omezeně na krátkých
úsecích menších vodotečí. Proto další hodnocení bylo zaměřeno na vytipování míst, u kterých je
relativně nízký potenciální ředící efekt. V následující tab. 102 jsou uvedeny vodní toky, do
kterých jsou odváděny srážkové vody a je zde uvedena délka odvodňovaného úseku a poměr
mezi plochou povodí nad vyústěním vod z dálnice a plochou vozovky.
Strana 202
EVERNIA s.r.o.
Tabulka 105: Přehled základních toků a poměr jejich plochy povodí nad odvodňovacím úsekem dálnice D1 ku
ploše dálnice
č.h.p.
základní vodoteč na D1
1-09-03-127
1-09-03-126
1-09-03-131
1-09-03-123
1-09-03-121
1-09-03-118
1-09-03-117
1-09-03-095
1-09-03-096
1-09-03-093
1-09-03-092
1-09-03-007
1-09-03-009
1-09-03-007
1-09-03-008
1-09-02109
1-09-02-099
1-09-02-100
1-09-02-091
1-09-02-092
1-09-02-089
1-09-03-079
1-09-01-115
1-09-02-029
1-09-01-084
1-09-01-086
1-09-01-080
4-16-01-034
1-09-01-053
1-09-01-054
4-16-01-054
1-09-01-041
4-16-02-027
4-16-02-032
4-16-02-031
4-16-02-032
4-16-02-033
4-16-02-045
4-16-02-047
4-16-02-049
4-16-02-048
4-16-02-058
4-16-02-069
4-16-02-070
4-16-02-068
4-15-01-135
4-15-03-003
Kunický
Mnichovka
Hrusický,Šmejkalka
bezejm. vodoteč
Sázava
Naháčský
Bělčický
Ostředecký
Choratický, Křeštický, Pijavka
Šternovský, Měchnovský, Brtnice
Blanice, Malovecký
Dalkovický
Sázava
Dalkovický
Štěpánovský
Rýzmburský
Medulán, přítok VN Švihov
Tomický
Děkanovický
Blažejovický
V.N. Švihov
Pstruhový
Rapotický
Hněvkovický
Perlový
Nohavický
Úsobský
Smrčenský
Zlatý
Měšínský
Kozlovský
Šlapanka
Řehořovský, Nadějovský
Balinka
Křivý
Zblatí, Balinka
Blízkovský
Lavičský
Františkovský
Radslavický
Vodra
Polomina
Jelenka
Drchalka
Jasinka
Bitýška
Bílá voda
EVERNIA s.r.o.
odvodňovaný úsek (km)
délka
poměr *
začátek
konec
úseku (m)
20,8
21,205
405
168
21,93
23,25
1561
192
23,25
24,77
490
699
24,77
26,814
2631
41
26,814
29,2
2386
>1000
29,2
32,46
3260
118
32,46
34,1
1640
30
34,1
36,012
1912
35
36,012
41
4988
64
41
41,3
300
694
41,3
49,01
7710
49
49,01
49,79
780
53
49,79
51,92
2130
>1000
51,92
52,766
846
49
52,766
56,35
3580
75
56,35
59,448
3798
40
59,448
67,49
7842
96
67,49
68,84
1350
37
68,84
70,937
2447
26
70,937
74,95
4013
45
74,95
79,676
4726
>1000
79,676
85,4
5724
51
85,4
90,73
5454
27
90,73
92,619
1765
20
92,619
95,528
2909
26
95,528
100,025
5352
89
100,025
104,143
3236
57
100,143
106,87
2727
32
106,87
115,56
8690
63
115,56
118,36
2800
65
118,36
124,46
6100
18
124,46
126,333
1873
105
126,333
130,457
4124
39
130,457
132,513
2056
38
132,513
133,23
717
66
133,23
134,94
1710
46
133,23
137,888
4658
87
137,888
144,926
7078
23
144,926
146,7
1974
43
146,7
148,756
1856
85
148,756
150,607
1851
66
150,607
154,264
3657
91
154,264
157,066
2802
44
157,066
159,145
1659
45
159,145
161,166
2441
23
161,166
165,075
3909
170
165,075
170,214
5139
177
strana 203
odvodňovaný úsek (km)
délka
poměr *
začátek
konec
úseku (m)
4-15-03-004 Říčanský
170,214
173,939
3725
42
4-15-01-146 Knínický, Veverka
173,939
177,175
3236
33
4-15-03-004 Říčanský
177,175
179,79
2615
30
4-15-03-004 Cikánka, Říčanský
179,79
181
1210
64
4-15-03-004 Kývalka, Říčanský
181
182,25
1250
62
* poměr plochy povodí nad odvodňovacím úsekem dálnice D1 ku ploše dálnice
č.h.p.
základní vodoteč na D1
Počet vodních toků, které mají poměr nad 100 je 11. Jedná se většinou o větší vodní toky
s velkou plochou povodí. Většina vodních toků má poměr mezi hodnotami 20 až 100. Pouze dva
menší vodní toky mají poměr blízký 20. Těmto povodím, je třeba v dalším stupni projektové
přípravy při zpracování podrobného vodohospodářského řešení věnovat zvýšenou pozornost.
Navržená opatření
Největší vliv na jakost vod ve vodotečích a na jakost podzemních vod, které jsou v blízkosti
zájmového území dálnice, bude mít především odtékající srážková voda ze zpevněného povrchu
dálnice. Tyto vody mohou být kontaminovány látkami souvisejícími s provozem a údržbou
dálnice. Především se jedná o persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu (ropné
látky). Vzhledem ke klimatickým podmínkám (poměrně vydatné sněhové srážky v zimní období
v oblasti Českomoravské vrchoviny) je nutno počítat s ovlivněním vod při zimní údržbě vozovky
posypovou solí resp. chloridy v ní obsaženými. Koncentrace škodlivých látek závisí na době
trvání a intenzitě srážek, na dopravním zatížení komunikace a na údržbě.
V km 76,2 až 76,5 přechází dálnice mostem přes údolní nádrž Švihov. Největší pravděpodobnost
znečištění tohoto povrchového zdroje pitné vody může dojít tam, kde dálnice prochází OPVZ I.
stupně vodní nádrže Švihov. K zásahu do OPVZ I dochází v případě křížení levostranných
přítoků Želivky a samotného toku Želivky v úseku km 60,3 – 77,3. V tomto úseku je v současné
době zakázán průjezd vozidel přepravujících nebezpečné látky, které by mohly ovlivnit kvalitu
vody ve vodárenské nádrži.
Vzhledem k tomu, že trasa dálnice je vedena v části trasy ochrannými pásmy vodních zdrojů a
územím Českomoravské vrchoviny, dále vzhledem k tomu, že dle vyjádření vedoucích SSÚD
dochází k havarijním únikům do toků a také dle konzultací s Povodím Moravy s.p., navrhujeme
před vyústěním dešťových vod do recipientů vybudovat objekty zajišťující ochranu vod před
nežádoucími účinky látek škodlivých vodám (v ochranném pásmu vodního zdroje Želivka jsou v
současnosti tato zařízení již vybudována). Zajištění ochrany povrchových a podzemních vod proti
proniknutí škodlivých látek ze splachů z liniových staveb nebo při případné havárii - zadržení
srážkových vod z dálnice, je nutno provést pomocí speciálních opatření. K těmto opatřením patří
vybavení těchto staveb havarijními a čistícími zařízeními, které musí plnit následující funkce:

zachycení látek škodlivých podzemním a povrchovým vodám, které nejsou mechanicky
odstranitelné,

zachycení většího množství lehkých kapalin při haváriích, ke kterým může dojít na
zpevněných plochách dálnice,

průběžné odstraňování ropných látek z úkapů a prvních splachů po začátku deště,

zachycení splavenin a nerozpuštěných látek.
V rámci rozšíření dálnice D1 navrhujeme rekonstrukci stávajících havarijních zařízení a dále
navrhujeme vybudovat tyto typy havarijních objektů nebo zařízení:
Strana 204
EVERNIA s.r.o.
1) Rekonstrukce stávajících nádrží – „lapolů“ – v současné době jsou na řešeném úseku
vybudovány nádrže v úseku průchodu dálnice ochranným pásmem vodního zdroje Želivka a
výjimečně mimo něj. Celkem je na trase 18 ks nádrží, do tohoto počtu nejsou započítány
nádrže pro dálniční odpočívky. Všechny nádrže jsou typové, železobetonové, otevřené a
vybavené sorpčním filtrem pro záchyt ropných látek (buď mobilním nebo jako pevná
vestavba). Část nádrží je v současné době rekonstruována (sanace betonů, dílčí úpravy).
Vzhledem k tomu, že se však jedná v současné době již o přežitou konstrukci nádrží a také
vzhledem k tomu, že stávající otevřené nádrže často slouží jako skládka odpadů, je v TES
navrženo v rámci rozšíření dálnice D1 tyto nádrže nahradit současnými moderními typy
dešťových usazovacích nádrží – např. podzemními železobetonovými nádržemi. Rozhodnutí
o tom, zda stávající nádrže budou rekonstruovány nebo nahrazeny novými typy nádrží bude
provedeno v rámci dalších stupňů projektové dokumentace.
2) Dešťové usazovací nádrže – tyto nádrže navrhujeme vybudovat v případech velmi dlouhých
úseku dešťových kanalizací, dále v místech vyústění kanalizací přímo do vodních toků a dále
v úsecích průchodu dálnice ochrannými pásmy vodních zdrojů (zákres ochranných pásem
vodních zdrojů – viz mapové přílohy 2.2). Navrhujeme tyto nádrže provést jako podzemní
železobetonové s možností osazení koalescenční nebo sorpční technologie odlučování
ropných látek. V jednom případě je dešťová usazovací nádrž vybavena i retenční nádrží a to v
místě za mostem přes Oslavu ve Velkém Meziříčí, kde odtékající voda působí problémy.
Obrázek 23: Podélný řez a půdorys sedimentační jímky s nornou stěnou
EVERNIA s.r.o.
strana 205
3) Norné stěny se sedimentačním prostorem nebo sedimentační jímky s nornou stěnou (výběr
dle prostorových podmínek) – tato zařízení budou vybudována v silničních příkopech, v
korytech nebo v místech vyústění kanalizací do příkopů – převládající navrhovaný typ
havarijního zařízení – viz následující obrázek. Norné stěny jsou jednoduché příčné betonové
prahy kolmé na osu příkopu nebo koryta, mající dvě drážky na osazení dřevěných dluží stavítka a vlastní norné stěny. Dluže jsou z borových fošen, alternativně z plastu.
Sedimentační prostor nad nornou stěnou, kde se může akumulovat závadná látka, bude
odlážděn. Ve stísněných podmínkách je toto možné realizovat v železobetonové jímce.
Obrázek 24: Podélný řez a půdorys norné stěny se sedimentačním prostorem
4) Havarijní uzávěry – tato zařízení budou použita spíše výjimečně v místech se stísněnými
poměry, kde není možno vybudovat jiná zařízení nebo v úsecích velmi krátkých stok. Jedná
se o osazení kanalizačních uzávěrů v posledních šachtách před vyústěním kanalizací. V
případě úniku závadných látek budou tyto zachyceny a akumulovány v dálniční kanalizaci.
Přehled všech výpustních profilů s uvededením recipientů a technických opatření k minimalizaci
rizika znečištění vodních toků je uveden v následující tabulce.
Strana 206
EVERNIA s.r.o.
Tabulka 106: Přehled všech výpustních profilů a recipientů
Výpustní profil
č.
km
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
21,205
21,870
22,340
22,580
22,875
23,740
24,020
25,213
24,770
26,140
26,814
27,213
27,700
29,291
29,950
30,240
30,635
31,070
31,728
32,555
33,228
33,250
34,700
34,770
36,012
36,900
37,048
37,833
38,370
38,800
EVERNIA s.r.o.
Odvodňovaný úsek
Odvodňovaná
začátek (km) konec (km) plocha (m2)
20,800
21,205
21,930
22,340
22,875
23,250
23,740
24,770
25,213
25,432
26,140
26,814
27,213
29,200
29,950
30,250
30,635
30,938
31,728
32,460
32,900
33,228
34,100
34,700
35,188
36,012
36,900
37,170
37,833
38,370
21,205
21,930
22,340
22,875
23,250
23,740
24,770
25,213
25,432
26,140
26,814
27,213
29,200
29,950
30,250
30,635
30,938
31,728
32,460
32,900
33,228
34,100
34,700
35,188
36,012
36,900
37,170
37,833
38,370
38,800
11 745
21 025
11 890
15 515
10 875
14 210
29 870
12 847
6 351
20 532
19 546
11 571
57 623
21 750
7 250
11 165
8 787
22 910
21 228
12 760
9 512
25 288
17 400
14 152
23 896
25 752
7 830
19 227
15 573
12 470
Recipient
název
LP KUNICKÉHO P.
PP MNICHOVKY
PP MNICHOVKY
MNICHOVKA
LP MNICHOVKY
HRUSICKÝ POTOK
HRUSICKÝ POTOK
PP SÁZAVY
PP SÁZAVY
PP SÁZAVY
PP SÁZAVY
SÁZAVA
SÁZAVA
NAHÁČSKÝ POTOK
NAHÁČSKÝ POTOK
NAHÁČSKÝ POTOK
NAHÁČSKÝ POTOK
NAHÁČSKÝ POTOK
NAHÁČSKÝ POTOK
LP BĚLČICKÉHO P.
BĚLČICKÝ POTOK
BĚLČICKÝ POTOK
LP OSTŘEDECKÉHO P.
PP CHORATICKÉHO P.
PP CHORATICKÉHO P.
LP KŘEŠTICKÉHO P.
KŘEŠTICKÝ POTOK
PP KŘEŠTICKÉHO P.
Technické opatření
číslo
typ
objektu
1,2
NS -2 ks
3
NS
4
DUN
5
NS
6
NS
7
NS
8
DUN
9
NS
10
NS
11
NS
12
DUN
13
NS
14
DUN
15
DUN
16
DUN
17
DUN
18
DUN
19
DUN
20
DUN
21,22
NS -2 ks
23
NS
23
NS
24,25
NS -2 ks
25,26
NS -2 ks
27
NS
28
NS
29
HU
30
NS
31
NS
32
NS
Poznámka
K
K
K, napojeno do přítoku rybníka
K
K
P
K
K
K
K
K
K
K
K
K
K
K
K
K
P
P
K
P
P
P, K
K
K
P
P
K
Strana 207
Výpustní profil
č.
km
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
38,834
39,138
39,628
41,300
41,830
42,810
43,415
43,828
43,855
44,800
45,200
46,590
46,607
46,870
47,380
49,790
50,508
50,800
51,920
52,766
53,020
53,218
53,336
53,814
54,447
55,327
55,738
57,200
57,300
57,860
58,812
EVERNIA s.r.o.
Odvodňovaný úsek
Odvodňovaná
38,800
39,138
39,628
41,000
41,300
41,830
42,810
43,428
43,828
44,725
45,200
45,880
46,590
46,900
47,380
49,010
49,790
50,508
50,800
51,920
52,766
53,020
53,336
53,814
54,447
55,327
55,738
56,350
57,300
57,300
58,250
39,138
39,628
41,000
41,300
41,830
42,810
43,428
43,828
44,725
45,200
45,880
46,590
46,900
47,380
49,010
49,790
50,508
50,800
51,920
52,766
53,020
53,336
53,814
54,447
55,327
55,738
56,350
57,300
57,800
58,250
58,812
9 802
14 210
39 788
11 310
15 370
28 420
17 922
11 600
26 013
13 775
19 720
20 590
8 990
13 920
47 270
22 620
20 822
8 468
32 480
24 534
7 366
9 164
13 862
18 357
25 520
11 919
23 072
27 550
14 500
27 550
16 298
Recipient
název
PP KŘEŠTICKÉHO P.
PIJAVKA
PP PIJAVKY
PP ŠTERNOVSKÉHO P.
LP BLANICE
LP BLANICE
LP BLANICE
BLANICE
BLANICE
BLANICE
MALOVECKÝ POTOK
LP MALOVECKÉHO P.
LP MALOVECKÉHO P.
LP MALOVECKÉHO P.
MALOVECKÝ POTOK
LPDALKOVICKÉHO P.
LP SÁZAVY
LP SÁZAVY
LP SÁZAVY
DÁLKOVICKÝ P.
ŠTĚPÁNOVSKÝ POTOK
PP ŠTĚPÁNOVSKÉHO P.
LP RÝZMBURSKÉHO P.
RÝZMBURSKÝ P.
číslo
typ
objektu
32
NS
33
DUN
34
NS
35
NS
36
NS
37
NS
38
NS
39
DUN
39
DUN
40
DUN
41
DUN
42
NS
42
NS
43
NS
44
DUN
45
NS
46
NS
47
NS
48
NS
49
DUN
50
NS
51
NS
52
DUN
53
DUN
54
NS
55
NS
56
NS
57
NS
58
NS
59
NS
60,61
NS -2 ks
Poznámka
K
K
P, K
P
P, K
P, K
K
K
K
K
K
K
K
K
K
K
K
K
K
K, rekonstrukce stávajícího lapolu
K
K
K
K
P, K
P
P
K
K
P
P
Strana 208
Výpustní profil
č.
km
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
58,812
58,812
60,360
61,506
62,230
62,900
63,770
64,990
65,850
67,678
70,762
72,100
74,286
76,400
76,680
81,100
81,400
85,750
87,300
90,722
90,844
94,054
94,534
95,100
95,528
96,846
98,400
99,054
100,880
102,259
103,100
EVERNIA s.r.o.
Odvodňovaný úsek
Odvodňovaná
58,812
59,100
59,648
60,410
62,200
62,900
63,800
64,990
66,480
67,490
68,840
70,937
72,151
74,950
76,400
79,676
81,152
85,400
85,750
90,730
90,854
92,619
94,054
94,534
95,220
95,528
96,846
98,520
100,880
102,259
103,100
59,100
59,648
60,410
62,200
62,900
63,800
64,990
66,480
67,490
68,840
70,937
72,151
74,950
76,400
79,676
81,152
85,400
85,750
90,730
90,854
92,619
94,054
94,534
95,220
95,528
96,846
98,520
100,880
102,259
103,100
104,143
Recipient
název
8 352 RÝZMBURSKÝ P.
15 892 RÝZMBURSKÝ P.
22 098 MEDULÁN
51 910 V. N. ŠVIHOV
26 100 PŘÍTOK V. N. ŠVIHOV
34 510 PŘÍTOK V. N. ŠVIHOV
43 210 LOKETSKÝ POTOK
29 290 LOKETSKÝ POTOK
39 150 TOMICKÝ POTOK
60 813 DĚKANOVICKÝ POTOK
35 206 LP BLAŽEJOVICKÉHO P.
81 171 BLAŽEJOVICKÝ POTOK
42 804 PSTRUHOVÝ POTOK
123 192 PSTRUHOVÝ POTOK
10 150 PP RÁPOTICKÉHO P.
144 420 PP RÁPOTICKÉHO P.
3 596 DEŠŤ. KAN. HUMPOLEC
51 185 LP HNĚVKOVICKÉHO P.
41 615 PP PERLOVÉHO P.
38 222 NOHAVICKÝ POTOK
48 546 NOHAVICKÝ POTOK
68 440 SKORKOVSKÝ POTOK
39 991 ÚSOBSKÝ POTOK
24 389 PP ÚSOBSKÉHO P.
30 247 PP ÚSOBSKÉHO P.
číslo
typ
objektu
62,63
NS -2 ks
64
DUN
DUN
65
DUN
66
67
DUN
68
DUN
69
DUN
70
DUN
71
DUN
72
DUN
73
DUN
74
DUN
75
DUN
76
DUN
77
DUN
78
DUN
79
DUN
80
NS
81
DUN
82
NS
83
DUN
84
NS
85
NS
86
NS
87
NS
88
DUN
89
DUN
90
DUN
91
DUN
92
NS
93
NS
Poznámka
P
K
K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky
P, K, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky
P, rekonstrukce lapolu, ochr. pásmo Želivky
K
K
K
K, rekonstrukce stávajícího lapolu
K
K
K
K
K
K
K
K
K
P, K
Strana 209
Výpustní profil
č.
km
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
106,250
106,766
111,025
111,807
111,950
112,637
112,960
113,330
113,640
116,300
116,641
117,041
118,731
119,200
119,960
120,420
124,460
126,887
127,206
128,073
128,500
129,036
129,918
130,191
130,985
131,685
132,100
132,620
132,778
133,800
133,900
EVERNIA s.r.o.
Odvodňovaný úsek
Odvodňovaná
104,143
106,250
106,870
111,025
111,807
111,950
112,637
113,200
113,640
115,560
116,360
117,041
118,360
118,731
119,200
120,420
124,460
126,333
126,887
127,206
128,073
128,525
129,036
129,918
130,457
130,985
131,821
132,513
132,778
133,230
133,800
106,250
106,870
111,025
111,807
111,950
112,637
113,200
113,640
115,560
116,360
117,041
118,360
118,731
119,200
120,420
124,460
126,333
126,887
127,206
128,073
128,525
129,036
129,918
130,457
130,985
131,821
132,513
132,778
133,230
133,800
134,300
Recipient
název
61 103 LP SMRČENSKÉHO P.
17 980 LP SMRČENSKÉHO P.
120 495 LP ZLATÉHO P.
19 923 DEŠŤ. KAN. SILNICE I/38
16 327 DEŠŤ. KAN. SILNICE I/38
12 760 ZLATÝ POTOK
55 680 ZLATÝ POTOK
23 200 MĚŠÍNSKÝ POTOK
19 749 MĚŠÍNSKÝ POTOK
38 251 PROSTŘEDNÍ RYBNÍK
10 759 KOZLOVSKÝ POTOK
13 601 KOZLOVSKÝ POTOK
35 380 RYBNÍK NA CÍPU
117 160 LP KOZLOVSKÉHO P.
54 317 PP ŠLAPANKY
16 066 ŘEHOŘOVSKÝ POTOK
14 819 LP ŘEHOŘOVSKÉHO P.
25 578 PP NADĚJOVSKÉHO P.
15 631 PP NADĚJOVSKÉHO P.
15 312 PP BALINKY
24 244 BALINKA
20 068 BALINKA
7 685 KŘIVÝ POTOK
13 108 KŘIVÝ POTOK
16 530 ZBLATÍ
14 500 ZBLATÍ
číslo
typ
objektu
94
DUN
95
NS
96
DUN
97
NS
98
HU
99
HU
100
NS
101,102
NS -2 ks
103
NS
104
DUN
105
DUN
106
DUN
107
NS
108
NS
109
DUN
110
DUN
111
DUN
112
NS
113
NS
114
HU
115
NS
116
NS
117
NS
118
NS
119
NS
NS -2 ks 120, 121
NS -2 ks 122, 123
124
NS
125
NS
126
DUN
127
DUN
Poznámka
K
P
K
K
K
K
P, K
P
K
K
K
K
K
P
K
K
K, rekonstrukce stávajicího lapolu
K
P
K
K
P, K
P, K
P
K
P
P
P
K
K
K
Strana 210
Výpustní profil
č.
km
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
134,566
134,725
136,100
136,285
136,470
137,200
137,888
139,200
139,658
140,211
140,852
141,525
141,788
142,156
143,308
143,618
143,960
144,848
146,226
146,666
146,900
147,760
148,900
149,362
150,680
151,585
151,800
152,125
152,365
153,133
154,945
EVERNIA s.r.o.
Odvodňovaný úsek
Odvodňovaná
134,300
134,725
134,940
136,137
136,470
137,200
137,700
137,888
139,322
140,100
140,335
141,260
141,770
142,156
142,979
143,308
143,618
144,017
144,926
146,226
146,700
146,900
148,756
149,200
150,607
151,034
151,642
152,000
152,365
153,020
154,264
134,725
134,940
136,137
136,470
137,200
137,700
137,888
139,322
140,100
140,335
141,260
141,770
142,156
142,979
143,308
143,618
144,017
144,926
146,226
146,700
146,900
148,756
149,200
150,607
151,034
151,642
152,000
152,365
153,020
154,264
154,945
12 325
6 235
34 713
9 657
21 170
14 500
5 452
41 586
22 562
6 815
26 825
14 790
11 194
23 867
9 541
8 990
11 571
26 361
37 700
13 746
5 800
53 824
12 876
40 803
12 383
17 632
10 382
10 585
18 995
36 076
19 749
Recipient
název
LP ZBLATÍ
LP ZBLATÍ
BLÍZKOVSKÝ POTOK
BLÍZKOVSKÝ POTOK
LP BLÍKOVSKÉHO P.
RYBNÍK BOREK
LP BALINKY
PP LAVIČSKÉHO P.
PP LAVIČSKÉHO P.
LAVIČSKÝ POTOK
LP LAVIČSKÉHO P.
LP LAVIČSKÉHO P.
LP LAVIČSKÉHO P.
LP LAVIČSKÉHO P.
DEŠŤOVÁ KAN. V. M.
FRANTIŠKŮV POTOK
LP FRANTIŠKOVA P.
LP FRANTIŠKOVA P.
RADSLAVICKÝ POTOK
PP VODRY
VODRA
PP POLOMINY
POLOMINA
POLOMINA
LP POLOMINY
LP POLOMINY
LP POLOMINY
PP JELENKY
číslo
typ
objektu
128
NS
129
NS
130
NS
131
NS
132
NS
133
DUN
134
NS
135
NS
136
NS
137
NS
138,
139
NS -2 ks
140
NS
141
NS
142
DUN
143
HU
144
HU
145
NS
146
DRUN
147
DUN
148
NS
149
NS
150
DUN
NS -2 ks 151, 152
153
DUN
154
NS
155
NS
156,
157
NS -2 ks
158
HU
159
HU
160
DUN
161
NS
Poznámka
P
K
K
K
K
K
K
P, K
P
P
P, K
P
P, K
K
K
K
K
K
K
K
K
K
P
K
K
K
P
K
P, K
K
K
Strana 211
Výpustní profil
č.
km
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
155,505
155,840
156,246
157,234
157,385
158,066
158,565
159,045
159,400
160,045
160,225
161,300
161,880
163,300
163,813
164,734
166,944
167,303
169,174
170,214
171,473
171,938
172,174
172,413
172,690
173,025
173,939
175,070
175,810
177,175
178,314
EVERNIA s.r.o.
Odvodňovaný úsek
Odvodňovaná
154,945
155,505
156,000
157,066
157,234
157,500
158,066
158,725
159,145
159,500
160,045
161,166
161,750
162,640
163,350
164,660
165,075
166,944
168,500
169,634
170,214
171,473
171,938
172,174
172,413
172,750
173,025
173,939
175,070
175,810
177,175
155,505
156,000
157,066
157,234
157,500
158,066
158,725
159,145
159,500
160,045
161,166
161,750
162,640
163,350
164,660
165,075
166,944
168,500
169,634
170,214
171,473
171,938
172,174
172,413
172,750
173,025
173,939
175,070
175,810
177,175
178,314
16 240
14 355
30 914
4 872
7 714
16 414
19 111
12 180
10 295
15 805
32 509
16 936
25 810
20 590
37 990
12 035
54 201
45 124
32 886
16 820
36 511
13 485
6 844
6 931
9 773
7 975
26 506
32 799
21 460
39 585
33 031
Recipient
název
JELENKA
JELENKA
LP JELENKY
DRCHALKA
DRCHALKA
LP DRCHALKY
LP DRCHALKY
PP JASINKY
PP JASINKY
JASINKA
JASINKA
PP BÍTÝŠKY
PP BÍTÝŠKY
PP BÍTÝŠKY
PP BÍTÝŠKY
PP BÍTÝŠKY
LP BÍLÉ VODY
LP BÍLÉ VODY
PP BÍLÉHO P.
PP BÍLÉHO P.
ŘÍČANSKÝ POTOK
ŘÍČANSKÝ POTOK
ŘÍČANSKÝ POTOK
ŘÍČANSKÝ POTOK
ŘÍČANSKÝ POTOK
ŘÍČANSKÝ POTOK
LP ŘÍČANSKÉHO P.
PP KNÍNICKÉHO P.
PP KNÍNICKÉHO P.
LP VEVERKY
číslo
typ
objektu
162
NS
NS -2 ks 163, 164
165
NS
166
NS
167
NS
168
NS
169
NS
170
NS
171
NS
172
NS
173
DUN
174
NS
175
NS
176
NS
177
NS
178
NS
179
NS
180
DUN
181
DUN
182
NS
183
DUN
184
DUN
185
DUN
186
NS
187
NS
188
NS
189
NS
190
NS
191
NS
192
NS
193
NS
Poznámka
P, K
P
K
K
K
K
K
K
K
P, K
K
K
P, K
K
K
K
K
P, K
P, K
K
K
K
K
K
P, K
P, K
P, K
K
K
K
K
Strana 212
Výpustní profil
č.
km
Odvodňovaný úsek
Odvodňovaná
186
178,340
178,314
178,967
187
178,967
178,967
179,300
188
179,345
179,300
179,790
189
179,790
179,790
181,000
190
181,000
181,000
182,250
Vysvětlivky: K...kanalizace
P...příkopy
HU...havarijní uzávěr
DUN... dešťová usazovací nádrž
DRUN...dešťová retenční a usazovací nádrž
NS...norná stěna
EVERNIA s.r.o.
18 937
9 657
14 210
35 090
36 250
Recipient
název
CIKÁNKA
KÝVALKA
číslo
typ
objektu
194
NS
195
NS
196
NS
197
NS
198
NS
Poznámka
K
K
K
K
K
Strana 213
Vzhledem k rozsahu záměru bude stavba probíhat po etapách v poměrně dlouhém časovém
horizontu. Pro jednotlivé úseky pak budou v rámci dalších stupňů projektové dokumentace
provedeny aktuální podrobné průzkumy, včetně podrobného řešení odvodnění dálnice.
Záplavová území
V trase dálnice D1 se vyskytuje celkem 7 záplavových území menšího rozsahu vymezených
podél vodních toků, které kříží dálnici D1. Jedná se o následující lokality:








km 27,453 Sázava u Hvězdonic
km 44,644 Blanice u Radonic
km 53,076 Štěpánovský potok u Střechova nad Sázavou
km 74,180 Blažejovický potok u Hořic
km 100,900 Úsobský potok
km 113,327 Heroltický potok u Jihlavy
km 122,099 Šlapanka u Kozlova
km 144,244 Oslava u Velkého Meziříčí
Následující tabulka uvádí srovnání šířky záplavového území a šířky mostního objektu.
Tabulka 107: Porovnání šířky vymezeného záplavového území a šířky mostních objektů
Vodní tok
Mostní objekt
km
D1-034
D1-047
D1-056
D1-073a
D1-149
D1-156
D1-178
27,453
44,644
53,076
74,180
113,327
122,099
144,244
Sázava
Blanice
Heroltický potok
Šlapanka
Oslava
Šířka mostního objektu
(m)
437,8
138
84,1
54,5
3,7
4
400
Šířka vymezeného
záplavového území (m)
153
51
33
25
31
46
21
Z uvedeného srovnání vyplývá, že pouze v případě Heroltického potoka a Šlapanky přesahuje
rozsah záplavových území velikost mostního objektu. V případě Heroltického potoka končí
vymezené záplavové území u dálnice D1 a proto se ani zde nepředpokládá významný vliv
záměru. Určitý zásah do záplavového území tedy bude představovat pouze rozšíření dálnice a
úprava mostního objektu D1-156 u vodního toku Šlapanka. Nebude se však jednat o významný
limitující vliv.
D.I.4.2 Podzemní voda
Z hlediska potenciálního ohrožení povrchových a následně i podzemních vod patří mezi
nejzranitelnější body místa křížení tělesa dálnice s povrchovými toky. Zde fluviální sedimenty
vyvinuté podél povrchových toků, představují horninové prostředí s průlinovou propustností, kde
je právě riziko zranitelnosti velmi vysoké.
Souhrnně lze charakterizovat zranitelnost horninového prostředí krystalinických hornin
moldanubika včetně zvětralinového pokryvu a deluviofluviálních sedimentů za střední až nízkou,
v závislosti na přítomnosti či absenci mírně až slabě propustného zvětralinového pokryvu. Přesto
v místech, kde dálnice prochází pásmy hygienické ochrany podzemních vod, vzhledem
k charakteru, typu jímacích objektů a pozici dálničního tělesa k jímacím objektům se jeví
zranitelnost krystalinického horninového prostředí a tedy i podzemní vody jako vyšší.
Strana 214
EVERNIA s.r.o.
K těmto úsekům patří km 82,5 kde dálnice přechází přes Holušický potok, v jehož těsné blízkosti
je jímací studna pro obec Lísky. Využívaným kolektorem jsou fluviální sedimenty potoka,
vzdálenost studny od dálnice je cca 200 m.
Vlivem zimní údržby dálnice došlo již v některých jímacích územích nacházejících se v blízkosti
D1 ke zvýšení obsahu chloridů v pitné vodě. Celkově se nárůst obsahu chloridů u jednotlivých
obecních a městských vodovodů výrazně neprojevuje, neboť je voda buď čerpána z většího počtu
drobných zdrojů, nebo je vydatnost zdroje tak velká, že dochází pouze k mírnému, podlimitnímu
navýšení obsahu Cl-.
Rozšíření dálnice má na hydrogeologické poměry a na podzemní vody zcela zanedbatelný vliv.
Podle informací vedoucích SSÚD na sledovaném úseku dálnice se za dobu mnohaletého provozu
již nepříznivá ovlivnění vodních zdrojů projevila a vlivy na postižené vodní zdroje byly
minimalizovány nebo kompenzovány.
Rozšíření dálnice nebude mít negativní vliv na kvantitativní charakteristiky okolních vodních
zdrojů a nezpůsobí negativní kvantitativní ovlivnění dalších vodních zdrojů, které dosud jsou
mimo vliv provozu dálnice.
Největší vliv na jakost podzemních vod, které jsou v oblasti vlivu dálnice, bude mít především
odtékající srážková voda ze zpevněného povrchu dálnice. K ovlivnění kvality podzemních vod
může dojít i prostřednictvím povrchových recipientů dešťových vod z dálnice. Tyto vody mohou
být kontaminovány látkami souvisejícími s provozem a údržbou dálnice. Především se jedná o
persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu (ropné látky). Vzhledem ke
klimatickým podmínkám (poměrně vydatné sněhové srážky v zimním období v oblasti
Českomoravské vrchoviny) je nutno počítat s ovlivněním vod při zimní údržbě vozovky
posypovou solí resp. chloridy v ní obsaženými. Koncentrace chloridů odtékajících s dešťovou
vodou do recipientu při zimní údržbě dálnice závisí hlavně na ploše ošetřované rozmrazovacími
látkami. Rozšíření dálnice ze čtyř na šest pruhů představuje navýšení množství chloridů max. o
50 %. Použitý rozmrazovací roztok je částečně zachycen v půdním profilu v okolí dálnice do
vzdálenosti do 20 m od vozovky, částečně odtéká do povrchových a částečně se vsakuje do vod
podzemních. V období jara, léta a podzimu jsou chloridy z půdního profilu vázány na dešťové
vody a tím se jejich koncentrace opět snižuje na běžnou hodnotu. Koncentrace ostatních
škodlivých látek vznikajících při provozu silničních vozidel závisí na době trvání a intenzitě
srážek a hlavně na dopravním zatížení komunikace. Nárůst intenzity dopravy představuje od
současnosti (rok 2008) do předpokládaného dokončení rozšíření dálnice (rok 2020) 18 až 20 %
podle jednotlivých úseků. Maximálně o toto množství bude také zvýšeno množství kontaminantů,
které by se mohly dostat do okolního prostředí v případě, že by nebyla provedena žádná ochranná
opatření.
Vzhledem k tomu, že trasa dálnice je vedena v části trasy ochrannými pásmy vodních zdrojů a
územím Českomoravské vrchoviny, dále vzhledem k tomu, že dle vyjádření vedoucích SSÚD
dochází k havarijním únikům do toků, zahrnuje technické řešení záměru i objekty na ochranu vod
před nežádoucími účinky látek škodlivých vodám (v ochranném pásmu vodního zdroje Želivka
jsou v současnosti tato zařízení již vybudována). Rozsah a účinnost ochranných opatření musí
odpovídat významnosti chráněného objektu.
EVERNIA s.r.o.
strana 215
Dílčí závěr ke kapitole D.I.4 Vliv na vodu:
Největší vliv na jakost vod ve vodotečích a na jakost podzemních vod, které jsou v blízkosti
zájmového území dálnice, bude mít především odtékající srážková voda ze zpevněného povrchu
dálnice. Před vyústěními dešťových vod do recipientů je proto navrženo vybudovat objekty
zajišťující ochranu vod před nežádoucími účinky látek škodlivých vodám. Největší pozornost je
třeba věnovat povodím s nízkým ředícím stupněm. Také z hlediska podzemních vod, které jsou
v oblasti vlivu dálnice, bude mít nejvýznamnější vliv především odtékající srážková voda ze
zpevněného povrchu dálnice. V km 76,2 až 76,5 přechází dálnice mostem přes údolní nádrž
Švihov. Největší pravděpodobnost znečištění tohoto povrchového zdroje pitné vody je tam, kde
dálnice prochází OPVZ I. stupně. K zásahu do OPVZ I. stupně dochází v případě křížení
levostranných přítoků Želivky a samotného toku Želivky v úseku km 60,3 – 77,3. V tomto úseku je
v současné době zakázán průjezd vozidel přepravujících nebezpečné látky, které by mohly ovlivnit
kvalitu vody ve vodárenské nádrži.
D.I.5 Vlivy na půdu
D.1.5.1 Vlivy na zemědělský půdní fond
Zábory půdy
Zábory půd jsou hlavním vlivem působícím na půdu při hodnocení posuzované stavby. Rozsah
trvalého záboru byl zpracován v TES podle jednotlivých katastrálních územích, přehled je
uveden v kap. B.II.1. Dočasný zábor půdy nebyl dosud přesně vyčíslen. Zkapacitnění dálnice je
technicky řešeno tak, aby byl minimalizován zábor sousedních pozemků, tj. aby rozšíření
zemního tělesa bylo v maximální možné míře realizováno na stávajících zemních tělesech a na
pozemku dálnice. Celkový zábor zemědělského půdního fondu pro celou trasu dálnice činí
13,531 ha. Pro jednotlivé úseky mezi exity jsou grafy záborů uvedeny v mapové příloze 2.1.
Zábor bude zasahovat pouze pozemky těsně sousedící s dálnicí. Následující grafy znázorňují
přibližný rozsah úprav dálnice se záborem sousedních pozemků a bez záboru.
Obrázek 25: Zábory půd v celé trase vlevo ve směru Praha - Brno
Zábory celkem
zábor
27,5
0%
10%
Strana 216
20%
bez záboru
72,5
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
EVERNIA s.r.o.
Obrázek 26: Zábory půd v celé trase vpravo ve směru Praha - Brno
Zábory celkem
zábor
26,5
0%
10%
bez záboru
73,5
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Z hlediska kvality půd lze konstatovat, že více než 2/3 celkové délky trasy spadá do třetího
stupně přirozeného potenciálu půd, který je charakterizován jako průměrný. Jsou to především
kambizemě celé oblasti Českomoravské vrchoviny. 20 % délky trasy je hodnoceno vysokým
stupněm přirozeného potenciálu (4), který se vyskytuje zejména v úsecích km 21-28, 49-65,
75-80 a na konci trasy v km 178-182. Zastoupení jednotlivých stupňů funkčního potenciálu půd
v celé trase je patrné z mapové přílohy 2.1.
Upřesnění rozsahu záborů zemědělské a lesní půdy, včetně návrhů mocností skrývek a využití
skrytých zemin k zúrodňovacím účelům budou provedeny v dokumentacích k územním
rozhodnutím.
Kontaminace půdy
Vlivem provozu na komunikacích dochází ke kontaminaci okolních půd. Potencionálními zdroji
kontaminace půd v okolí silnic jsou:

emise výfukových plynů (polyaromatické uhlovodíky, dioxiny),

posypové soli při zimní údržbě (chloridy a sodík, některé prvky),

ropné produkty z úkapů vozidel při haváriích (ropné látky),

oděr a obrušování pneumatik, brzdových destiček, karoserií vozidel, samotné vozovky
apod. (organické látky a rizikové prvky).
Významné koncentrace škodlivin lze zjistit pouze v bezprostřední blízkosti vozovky, zejména
v materiálu krajnice, ve vzdálenosti cca 10 m se většinou již blíží pozaďové hodnotě. Na
zemědělské půdě u dálnic, většinou k překračování limitních hodnot rizikových prvků a
persistentních organických polutantů nedochází, zemědělská půda se až na výjimky nachází ve
větší vzdálenosti než 10 m v důsledku pásma náspů a zářezů tělesa dálnice.
U polyaromatických uhlovodíků je možno dopravu považovat i za plošný zdroj znečištění,
protože tyto látky se šíří ovzduším na větší vzdálenosti a jsou tak deponovány na vegetační
orgány a na půdu, zejména v lesních oblastech.
Vzhledem k nárůstu zpevněných ploch lze očekávat mírný nárůst kontaminace půd zejména
v důsledku aplikace posypových solí, ostatní zdroje kontaminace nebudou pravděpodobně
významně narůstat.
Riziko úniku pohonných hmot ze stavebních strojů do rozestavěného nezpevněného tělesa
komunikace lze předpokládat v rámci přestavby dálnice D1. Toto riziko bude eliminováno
souborem preventivních opatření (havarijní vybavení staveniště, záchytné nádoby na úkapy pro
stroje apod.), které budou součástí dalšího stupně projektové dokumentace.
EVERNIA s.r.o.
strana 217
Při plánování využití skrytých kulturních vrstev půd je třeba zohlednit možné zvýšené obsahy
rizikových prvků a rizikových látek a narušení vlastností půd solením v okolí dálnice.
Předpokládané využití skrytých zemin je především k účelům ohumusování svahů a náspů
budoucí stavby. Využití k zúrodnění zemědělských půd by bylo třeba samostatně vyhodnotit.
Přestože k významné kontaminaci zemědělských půd dochází ojediněle, může docházet ke
kontaminaci pěstované produkce přímým zachycováním škodlivin na vegetačních orgánech
rostlin. Proto se u komunikací s vysokou intenzitou dopravy doporučuje respektovat tato opatření
pro zamezení bezprostředního rizika vstupu rizikových látek do potravního řetězce člověka:
 v bezprostřední blízkosti komunikace (do 10 m) vyloučit zemědělskou produkci,
 do větší vzdálenosti (min. 40 - 50 m) od komunikace vyloučit pěstování listové zeleniny,
 vhodným opatřením k zamezení šíření emisí jsou ochranné vegetační pásy kolem
komunikací.
Eroze půdy
Nepředpokládá se významný vliv stavby na zvýšení eroze půd v okolí dálnice. Stavba v zásadě
neovlivní reliéf terénu ploch, které nebudou zasaženy záborem. Protierozní opatření je třeba
dodržet u svahů a náspů.
D.1.5.2 Vlivy na lesní půdu
Vliv na lesní půdu je dán zejména rozsahem záborů pozemků určených k plnění funkce lesa. Ten
je pro celou stavbu vyčíslen na 7,122 ha, což je vzhledem k délce posuzované stavby velmi nízká
hodnota.
Následující tabulka uvádí zábor pozemků určených k plnění funkce lesa vztažený k jednotlivým
katastrálním územím.
Tabulka 108: Trvalé zábory pozemků dálnice D1
km 20,710 – km 91,100
Katastrální území
PUPFL (ha)
Hrusice
0,020
Hvězdonice
0,236
0,036
Lensedly
0,008
Mirošovice u Říčan
Turkovice u Ondřejova
0,109
Bělčice u Ostředka
0,233
Ostředek
0,018
Vranov u Čerčan
0,017
Drahňovice
0,182
Měchnov
0,100
Třemošnice
0,087
Psáře
0,169
Všechlapy nad Blanicí
0,01
Soutice
0,608
Střechov nad Sázavou
0,113
Bernartice u Dolních Kralovic
0,001
Borovsko
0,244
Brzotice
0,011
Hulice
0,148
Děkanovice
0,042
Dunice
0,075
Strana 218
km 91,100 – km 181,470
Katastrální území
PUPFL (ha)
Herálec
0,005
Humpolec
0,194
Kamenice u Herálce
0,216
Krasoňov
0,068
Petrovice u Štoků
0,494
Plačkov
0,108
Skorkov u Herálce
0,085
Slavníč
0,004
Úsobí
0,210
Pávov
0,322
Smrčná na Moravě
0,369
Heroltice u Jihlavy
Kozlov u Jihlavy
0,028
Měšín
0,025
Rytířsko
0,235
Měřín
Meziříčko u Jihlavy
0,569
Rybné
0,323
Řehořov
0,085
Věžnice
Stránecká Zhoř
0,006
Velké Meziříčí
0,033
EVERNIA s.r.o.
Hořice u Humpolce
Křivsoudov
Loket u Dolních Kralovic
Píšť u Humpolce
Studený
Hroznětice
Koberovice
Lísky u Hulešic
Lohenice
Vojslavice nad Želivkou
Humpolec
Jiřice u Humpolce
Speřice
Vystrkov u Humpolce
Celkem
0,024
0,031
0,091
0,052
0,111
0,023
0,136
0,010
2,945
Petráveč
Dolní Radslavice
Jabloňov u V. Meziříčí
Lhotka u V. Meziříčí
Petráveč
Bezděkov u Velké Bíteše
Jestřebí u Velké Bíteše
Košíkov
Nové Sady u Velké Bíteše
Velká Bíteš
Domašov u Brna
Lesní Hluboké
Přibyslavice u Velké Bíteše
Zálesná Zhoř
Javůrek
0mice
Ostrovačice
Říčany u Brna
Říčky u Brna
Veverské Knínice
Celkem
0,018
0,033
0,017
0,009
0,011
0,118
0,156
0,134
0,164
0,068
0,006
0,004
0,049
0,007
0,004
4,177
V následující tabulce je pak vyjádřeno zastoupení lesních porostů v okolí dálnice D1
v jednotlivých úsecích. Údaj představuje součet délky všech lesních porostů v daném úseku podél
dálnice pro pravou a levou stranu D1.
Tabulka 109: zastoupení lesních porostů v okolí dálnice D1
Úsek
č.
km
001
002
003
004
005
006
007
008
009
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
km 20,71 – 29,02
km 29,02 – 34,28
km 34,28 – 41,87
km 41,87 – 49,31
km 49,31 – 56,42
km 56,42 – 66,45
km 66,45 – 75,82
km 75,82 – 85,05
km 82,05 – 91,10
km 91,10 – 105,01
km 105,01 – 113,49
km 113,49 – 120,57
km 120,57 – 134,32
km 134,32 – 141,53
km 141,53 – 147,44
km 147,44 – 154,09
km 154,09 – 163,59
km 163,59 – 168,64
km 168,64 – 181,47
Celková délka lesních porostů v úseku (m)
Pravá strana D1(směr
Levá strana D1(směr
Praha → Brno)
Praha → Brno)
3 050
2 000
1 500
2 250
2 050
2 550
4 300
4 600
2 100
1 900
3 300
2 750
2 900
4 500
1 200
1 200
850
650
7 950
8 450
4 800
5 850
2 000
2 500
4 400
4 600
250
1 800
1 550
2 200
700
250
4 400
4 050
4 000
4 100
Celková délka úseku
8 310
5 260
7 590
7 440
7 110
10 030
9 370
6 230
9 050
13 910
8 485
7 070
13 755
7 205
5 915
6 650
9 500
5 050
12 830
Jak je patrné z tabulek, ačkoli trasa dálnice prochází v poměrně velké části své délky po okraji
drobných lesíků a lesních komplexů, zábor pozemků určených k plnění funkce lesa nebude
významný. Je to dáno zejména tím, že v rámci stavby budou minimalizovány nové zábory půdy.
Z hlediska typů úprav převažují typy A a B a ty nepředstavují nový zábor půdy. K záboru půdy
EVERNIA s.r.o.
strana 219
dojde pouze v případě rozšíření typu C a D, které jsou z hlediska četnosti na 3. a 4. místě. Přehled
četností jednotlivých typů úprav v jednotlivých úsecích je patrný z tabulky č. 88.
Rozšířením dálnice dojde k narušení pláště lesních porostů těsně přiléhajících k dálnici. Stabilita
lesních porostů však nebude realizací záměru významně ovlivněna. Podrobné hodnocení vlivu
stavby na stabilitu lesních porostů je v samostatné příloze.
Dílčí závěr kapitoly D.I.5 Vlivy na půdu
Hlavní vliv rozšíření dálnice na půdy spočívá v rozsahu záboru kvalitní zemědělské a lesní půdy.
V současné době je vyčíslen rozsah trvalého záboru půdy. Rozsah záboru není v porovnání
s délkou upravované trasy dálnice velký. Celkově se jedná na 160 km o zábor ZPF v rozsahu
13,531 ha a PUPFL 7,122 ha. Riziko kontaminace půdy během výstavby bude eliminováno
souborem preventivních opatření vyplývajících z plánu organizace výstavby a havarijního řádu.
Při plánování využití skrytých kulturních vrstev půd je třeba zohlednit předpokládané zvýšené
obsahy rizikových prvků a rizikových látek a narušení vlastností půd v okolí dálnice solením.
Předpokládané využití skrytých zemin je především k účelům ohumusování svahů a náspů
budoucí stavby. Využití k zúrodnění zemědělských půd by bylo třeba samostatně vyhodnotit.
V dalších stupních projektové dokumentace:


provést zařazení zemědělských půd do tříd ochrany na základě BPEJ,
provést podrobný pedologický průzkum se stanovením mocnosti skrývky.
D.I.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje
Z hlediska inženýrské geologie a geotechniky nejsou na dálnici v současné době žádná riziková
místa, která by ohrožovala horninové prostředí tělesa dálnice a pruhu území podél ní.
Na dálničním tělese se projevují naprosto lokální a ojedinělé drobné poruchy vegetačního
pokryvu a vodní eroze, které stabilitu a provozuschopnost dálnice neohrožují a neomezují. Jsou
odstranitelné a jsou také běžně odstraňovány v rámci průběžné údržby, prováděné v rámci
jednotlivých SSÚD ŘSD. Nejvýraznější poruchy zvětrávání v hlubokých zářezech byly poměrně
nákladně sanovány.
Stavba dálnice D1 je výsledkem studijní, projekční a stavební činnosti, trvající téměř 50 let.
Z hlediska inženýrskogeologického a geotechnického se jedná o stavbu úspěšnou a rizika jejího
provozu a havarijních situací z hlediska ochrany horninového prostředí buď vůbec neexistují,
nebo jsou lokálně zanedbatelná a bez nebezpečí jejich progresivního vývoje.
Poruchy na dálnici, jichž jsme jako uživatelé dálnice svědky, nemají svou podstatu v horninovém
prostředí. U vozovek byl vyměňován a opravován jejich kryt, porušený v důsledku
technologických závad při výstavbě. U mostních objektů se jedná o porušení mostovek a nosných
prvků rovněž z důvodů technologických nedostatků a technologické životnosti.
Při rozšiřování dálnice mohou vyvstat rizika pramenící z geologické stavby území a z existence
dnes již stabilizovaného tělesa dálnice a stabilizovaného sanovaného přilehlého území. Převážná
část dálnice bude rozšiřována v násypech a standardních zářezech, kde bude použito řešení,
znázorněné v kap. B.I.2. Největší rizika jsou v místech hlubokých skalních zářezů, kde případné
otevření již sanovaného svahu umožní opětovné zvětrávání, řícení a nutnou následnou sanaci,
případně v rozšíření mimo stávající zemní těleso. Z TES uvádíme příklady největších zásahů do
horninového prostředí. Přičemž červeně je znázorněn způsob rozšíření dálnice.
Strana 220
EVERNIA s.r.o.
Obrázek 27: Příklady rozšíření dálnice v místě zářezů
Při zpracovávání TES a dokumentace nebyly zjištěny žádné závažné překážky z hlediska
horninového prostředí pro rozšíření. V rámci dalších stupňů projektové dokumentace
jednotlivých stavebních úseků budou vlastnosti hornin ověřeny geologickým průzkumem a podle
výsledků upraven definitivní tvar svahů a jejich případné zabezpečení.
Z hlediska ochrany přírodních zdrojů nebude rozšíření dálnice činit žádné problémy s výjimkou
CHLÚ Borovsko, jehož rozsah bude muset být upraven podle skutečného rozšíření dálnice.
Při průchodu poddolovanými územími, kde se v současné době nejeví známky poklesů, nejsou
očekávány žádné komplikace.
EVERNIA s.r.o.
strana 221
Dílčí závěr ke kapitole D.1.6 Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje:
Rozšíření dálnice nepředstavuje z hlediska ohrožení horninového prostředí a přírodních zdrojů
závažný negativní vliv. Svahy jsou v současné době stabilní a zásah do nich lze odborně provést
bez větších nebezpečí.
V dotyku s dálnicí se vyskytuje pouze jedno chráněné ložiskové území, jehož hranice lze upravit.




v dalších stupních projektové dokumentace je nutno zpracovat podrobný geologický průzkum
dotčených svahů a navrhnout technické řešení rozšíření (založení zídek apod.),
věnovat zvýšenou péči návrhu rozšíření silnice ve skalních zářezech pro zajištění jejich
stability,
ověřit podmínky v poddolovaných územích (Trucbaba, Domašov),
ve fázi výstavby důsledně dodržovat bezpečnostní předpisy.
D.I.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy
Možné vlivy rozšíření dálnice D1 na flóru, faunu a ekosystémy jsou shrnuty v následující tabulce:
Tabulka 110: Kategorie vlivů na flóru, faunu a ekosystémy
Kategorie
Zvláště
chráněná
území
Významné
krajinné
prvky
Podkategorie
Národní park
Národní přírodní rezervace
Národní přírodní památka
Ze zákona
lesy
(č.114/1992 Sb.
v platném
rašeliniště
znění)
vodní toky
rybníky
jezera
údolní nivy
Registrované orgánem ochrany přírody
Územní
Nadregionální biocentrum
systém
biokoridor
ekologické
Regionální
biocentrum
stability
biokoridor
Lokální
biocentrum
biokoridor
Zvláště
Rostliny
kriticky ohrožené
chráněné
silně ohrožené
druhy
ohrožené
Živočichové
kriticky ohrožené
silně ohrožené
ohrožené
Natura
ptačí oblasti
2000
evropsky významné lokality
+ vyskytuje se v trase dálnice D1
- nevyskytuje se v trase dálnice D1
Strana 222
Výskyt
Poznámka
+
+/V blízkosti PP Rybníček u Studeného,
Vysoký kámen, Zhořská mokřina
+
Stávající trasa D1 několikrát zasahuje do
lesa
+
Trasa zasahuje do celé řady vodních toků
+
Do 100 m od trasy dálnice 4 rybníky
+
Podél dotčených vodních toků
+
5 nadregionálních biokoridorů
+
6 regionální biocentra
+
13 regionálních biokoridorů
+
3 lokální biocentra
+
47 lokálních biokoridorů
+
+
+
+
+
+
+
3 EVL v trase, 2 EVL v blízkosti
EVERNIA s.r.o.
+/- vyskytuje se v blízkosti trasy, ale přímo do ní nezasahuje
n
v tomto stupni nebyl výskyt prvku zjišťován, bude upřesněno v dalším stupni
Rozsah vlivu zkapacitnění dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka je dán zejména rozsahem
záborů ekosystémů.
D.I.7.1 Vliv na flóru
Z botanické charakteristiky sledovaných lokalit lze usuzovat na dopady zamýšlené stavby na
rostlinný pokryv v místech přemostění a do značné míry lze predikovat i vliv na vegetaci
mezilehlých úseků mimo mostní objekty.
Vliv rozšíření mostů
Současné dálniční mosty mají na okolní prostředí méně negativní dopad než dálnice vedená po
násypu srovnatelné výšky. Mají menší půdní zábor, vytvářejí migrační profil a (v případě velkých
a zejména vysokých mostů) do jisté míry umožňují i přežívání bioty v podmostí. Na druhou
stranu výstavba mostů a jejich údržba, případně zásadnější rekonstrukce vyžadují komunikační
zpřístupnění a manipulační plochy, které mohou vést ke značné devastaci prostoru podmostí a
přilehlých ploch. To se ukázalo i při botanickém průzkumu velkých mostů, které teoreticky
skýtají podmínky pro zachování výchozích rostlinných společenstev. V naprosté většině případů
byla plocha podmostí zaujata mozaikou antropogenních ploch bez souvislé vegetace a
ruderálních společenstev bez jakékoliv ochranářské hodnoty, často v kontrastu s kontaktními,
přírodně kvalitními biotopy, které by jinak zasahovaly i do prostoru pod mostem. K zásadním
narušením přitom u některých objektů došlo v nedávné době, při rekonstrukci mostu. Limitujícím
faktorem je i zástin vyvolaný širokým mostním tělesem. Ten se významně uplatňuje i u středně
vysokých mostů a teprve u mostů se světlou výškou nad 30-50 metrů umožňuje (pouze však z
hlediska světelného požitku) relativně nerušený vývoj vegetace. Skutečností tak zůstává, že
kvalitní vegetace může přežívat jen pod nemnoha mostními objekty, přičemž vždy je třeba počítat
alespoň s dílčími degradacemi, které se zdaleka neomezují jen na blízké okolí mostních pilířů.
Rekonstrukce mostních objektů bude probíht dvěma způsoby. Velké mostní objekty budou
většinou rozšířeny pouze v horní části bez zásahu do podmostí. U většiny ostatních mostů se
předpokládá, že budou sneseny a znovu postaveny s novým šířkovým uspořádáním. Tento postup
si ale nepochybně vyžádá rozsáhlé manipulační plochy, jejichž situování na dně údolí by mohlo
mít v jednotlivých případech značně negativní dopady na přírodně zachovalejší fytocenózy.
Rozšíření menších mostů „in situ“ bude nutné alespoň zčásti realizovat z prostoru vně dálničního
tělesa, kde se však většinou již nachází nějaká komunikace a přilehlé plochy s různým stupněm
antropogenního ovlivnění. Při prodlužování nadjezdů (pokud nebudou postaveny zcela nově)
budou vegetace zbaveny přilehlé části zářezových svahů a navazující prostor vně dálnice, celkově
však tyto dopady nepůjdou příliš nad rámec „běžného“ rozšíření v ose zemního tělesa.
Nejvýraznějším dopadem stavby na vegetaci bude smýcení řady vzrostlých dřevin, které jsou
často rozšířeny v blízkosti mostních portálů.
Rozšíření mostů (resp. prodloužení nadjezdů) může přinést dílčí negativní dopady na hodnotnější
rostlinná společenstva na lokalitách, které jsou výše v tabulce 70 v kapitole C.II.7.1 hodnoceny
lepší „známkou“ než 3. I zde však půjde spíše o vlivy okrajové, nepříliš závažné. Výjimkou
mohou být právě velké mostní objekty zejména na lokalitách 2, 24, 29 a 68. Zde je obtížné vlivy
na rostlinstvo kvantifikovat, dokud není v dostatečných detailech znám postup přestavby.
Vliv rozšíření dálnice na zemním tělese
Z šířkového uspořádání navrhované dálnice vyplývá, že by se měla rozšířit cca 4 m na obě strany,
přičemž v řadě případů (zejména v hlubších zářezech a na vyšších násypech) je možné rozšíření
EVERNIA s.r.o.
strana 223
realizovat bez nutností rozšiřování zemního tělesa. V každém případě ale bude nezbytné
odstranění stávajícího vegetačního pokryvu ve svazích násypů a zářezů, v případě nových záborů
pak i na přilehlých plochách. Zde je třeba poznamenat, že nejen vlastní zemní těleso, ale i jeho
blízké okolí je antropogenně podmíněným prostředím, jehož vznik spadá do doby výstavby
dálnice (1973-1980), případně pozdějších stavebních zásahů. Tehdy v místě dálničního záboru
došlo k rozsáhlým zemním pracím, které se dotkly i okolního prostoru, který posloužil jako
manipulační plochy pro stavbu. Přinejmenším pak byla v přilehlých plochách odstraněna
předchozí vegetace, což dává tušit stáří současných porostů pionýrských dřevin, které jdou někdy
až desítky metrů za okraj zemního tělesa dálnice. Ačkoliv se situace lokálně dosti různí, je možné
konstatovat, že ještě 10 metrů za úpatím násypu či hranou zářezu se nachází antropogenně
ovlivněný prostor, který se půdně-reliéfovými podmínkami a vegetačně více či méně zřetelně
odlišuje od navazujících ploch stavbou dálnice přímo neovlivněných. V souběhu se zemním
tělesem často probíhají více či méně udržované komunikace (přeložky polních a lesních cest či
obslužné komunikace pro stavbu a údržbu dálničních objektů), které významně rozšiřují
antropogenní reliéf dálnice. Podobně je tomu v sousedství mnohých mostů. Rostlinný pokryv
těchto nově vytvořených ekotopů nemá zpravidla větší botanickou hodnotu, alespoň v klasickém
ochranářském pojetí. Jeho největším kladem jsou porosty odrůstajících vysazených i spontánně
rozšířených dřevin, které již často vytvářejí souvislé stromové a keřové pláště. Stáří těchto
porostů se mnohdy pohybuje kolem 30 let, tzn. v lesnickém smyslu jde již o porostní stádia
tyčkoviny až tyčoviny. Těmto porostům lze přiznat určité ekologické funkce, mj. ochranu
přilehlých kulturních lesů staršího věku. V případě keřů je pak významná i funkce estetická,
porosty dřevin při dálnici obecně zlepšují lokální hygienickou a mikroklimatickou situaci.
Význam porostů dřevin, ale obecně i jakékoliv trvalejší vegetace narůstá v polních úsecích, které
jsou ve sledované trase hojně rozšířeny. Zde plní dálniční vegetace úlohu „biokoridoru“, který
vedle migrace bioty umožňuje do jisté míry i její přežívání a reprodukci – byť ve velmi
specifických podmínkách přinášejících řadu omezení.
Oboustranné rozšíření dálnice v souvislém úseku 160 km bude znamenat plošně významný zásah
do porostů dřevin daný zejména rozsahem stavby. Uvažujeme-li (čistě hypoteticky, velmi
hrubým a spíše dosti podhodnoceným odhadem) průměrnou šířku mýcených porostů dřevin na
20 m (10 m po každé straně) a výskyt porostů dřevin na 1/3 trasy, pak jde o více než 100 ha (tj.
1 km2) keřových a stromových porostů. Skutečný dopad ovšem může být větší, pokud bude
stavba probíhat i z okolního terénu mimo vlastní plochu trvalého záboru. V takovém případě
mohou být částečně (okrajově) zasaženy i některé přírodní biotopy, ležící v těsné blízkosti
dálnice.
Celkově je nicméně možné konstatovat, že rozšíření dálnice zasáhne v naprosto drtivé většině do
antropogenně ovlivněného prostoru dálničního tělesa a jeho bezprostředního sousedství.
Nejvýznamnější zásah z hlediska flóry tak bude představovat smýcení dřevin stáří do 30 let, a to
jak vysazených, tak i přirozeně rozšířených.
Určitou ztrátou bude i zničení velkých ploch (semi)ruderální bylinotravní a bylinné vegetace. Ta
se v doprovodu dálnice postupně utvářela v průběhu tří desetiletí a představuje dnes do jisté míry
specifický útvar, který hostí i některé druhy v okolním terénu víceméně absentující.
Jednorázovým odstraněním většiny porostů těchto společenstev by se jejich následná regenerace
mohla dosti zkomplikovat. Vzhledem však k tomu, že zkapacitnění neproběhne naráz, bude část
stávající dálniční vegetace možné uchránit před zničením.
V okolí dálnice se vyskytují i kvalitnější přírodní biotopy, které by při stavebních pracích vně
zemního tělesa dálnice, popř. mimo půdorys mostu, mohly být okrajově zasaženy. Většinou jsou
však od dálnice odděleny pruhem antropogenně narušených ploch, jejichž vznik je důsledkem
dřívější stavby dálnice. Tyto lokality budou podrobně zmapovány v rámci záchranného
Strana 224
EVERNIA s.r.o.
biologického průzkumu v dalším stupni projektové dokumentace. Zvláštní opatrnost je třeba
věnovat přestavbě mostů přes přírodně cenná údolí, jako jsou obě přemostění v. d. Švihov
(Želivka), přechod údolí Oslavy ve Velkém Meziříčí a několik dalších lokalit.
Formálně sledovaným parametrem je dotčení lokalit zvláště chráněných druhů rostlin. Ty se ve
větší koncentraci vyskytují pouze ve svazích zátoky Sedlického potoka vodního díla Švihov
(Želivka) – jde mj. o silně ohrožený sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), kuřičku hadcovou
(Minuartia smejkalii) a kriticky ohroženou mochnu Cranzovu hadcovou (Potentilla crantzii
subsp. serpentini). Na tuto lokalitu a její blízké okolí je také vázána řada druhů zařazených do
červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001). Kriticky ohrožený druh kuřinka solná (Spergularia
salina) je halofyt, který se v souvislosti s dálnicí vyskytuje v dělícím pásu nebo těsně u krajnice,
tedy na sekundárním stanovišti, kde dochází k přísunu posypových chloridů. Také tento druh
bude pravděpodobně stavbou dotčen.
provedeny aktuální podrobné průzkumy, včetně biologického průzkumu, které upřesní výskyt
zvláště chráněných druhů rostlin a rozsah jejich ovlivnění.
Památné stromy
V bezprostřední blízkosti trasy se vyskytují dva památné stromy a to dub letní v k.ú Měchnov
v blízkosti MÚK Šternov a borovice lesní v k.ú. Nové Sady u mostním objektem D1-197. Do
vlastního záboru stavby však nezasahují.
Během výstavby nesmí dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, který by
představoval jeho poškození. Během výstavby se doporučuje omezit pohyb stavební techniky
v blízkosti dřevin a podle ČSN 839061 realizovat opatření na zachování zbytkové zeleně
(ochrana kmene i ochrana kořenové části) během stavby.
Dílčí závěr kapitoly D.I.7.1 Vliv na flóru
Z hlediska flóry nebude rozšíření dálnice představovat významný zásah do hodnotných biotopů.
Většina záboru se odehrává v tělese dálnice se zásahy do porostů dřevin na svazích zářezů a
násypů. Jedná se o náletové dřeviny a dřeviny vysázené v rámci vegetačních úprav. Zvýšenou
pozornost je třeba věnovat výstavbě mostů. Přestože velké mosty budou realizovanány bez zásahů
do údolí, je třeba v dalším stupni projektové dokumentace vymezit lokality v blízkosti, které nesmí
být dotčeny.
V dalším stupni projektové dokumentace:





zpracovat studii vegetačních úprav tělesa dálnice včetně mostních objektů a úpravy podmostí
za použití autochtonních druhů rostlin,
zpracovat dendrologický průzkum kácené mimolesní zeleně,
provést záchranný biologický průzkum,
na základě aktualizovaného botanického průzkumu provést vyhodnocení vlivu stavby na
zvláště chráněné druhy rostlin,
specifikovat opatření k minimalizaci zásahu do botanicky hodnotnějších společenstev.
EVERNIA s.r.o.
strana 225
D.I.7.2 Vliv na faunu
Základní vlivy na faunu můžeme podle příčin rozdělit do následujících skupin:
1. Vlivy přímé: z trvalého záboru stavbou (a)
z dočasného záboru (b)
2. Vlivy nepřímé: v důsledku změny prostředí, vyvolané stavbou (c)
v důsledku provozu na komunikaci a údržby komunikace (d)
v důsledku ruderalizace přírodního prostředí (e)
(a) vlivy z trvalého záboru půdy
Jedná se o nejzávažnější vlivy, protože při nich dochází k nevratné a trvalé likvidaci určitých
biotopů.
O závažnosti zásahu rozhodují především dvě skutečnosti:
-
rozsah zásahu a technické řešení včetně minimalizačních opatření
přítomnost daného biotopu v zájmovém území, kde je velmi důležitou skutečností, zda
postižená lokalita je jediným refugiem daných společenstev v oblasti, nebo zda je tento biotop
v oblasti hojně zastoupený, tedy nahraditelný.
(b) vlivy z dočasného záboru půdy
Tyto vlivy jsou obdobné jako u bodu (a), s tím rozdílem, že u dočasného záboru se jedná o vratný
děj a je možné počítat s postupnou revitalizací prostoru.
Při hodnocení přímých vlivů stavby na faunu je třeba vzít v úvahu rozsah zásahu. Jak již bylo
uvedeno v úvodu, nejedná se o novou stavbu, ale pouze o zkapacitnění stávající čtyřproudé
dálnice na šestiproudou, tedy o rozšíření průměrně o 4 metry na každou stranu. Větší část zásahu
se bude odehrávat v současném tělese dálnice bez přímého zásahu na okolní pozemky. Je tedy
malá pravděpodobnost, že dojde k výraznějšímu zásahu do biotopů živočichů, nacházejících se
mimo vlastní těleso dálnice.
Předpokládané přímé vlivy na faunu lesů, luk, mokřadů, polí a dalších biotopů přiléhajících
k tělesu dálnice budou velice omezené.
Biotopem, který bude stavbou výrazně ovlivněn, je pás podél dálnice, tvořený svahy náspů a
zářezů. Zde se během cca 30 let od ukončení výstavby dálnice D1 vytvořily často specifické
biotopy, na kterých se vyskytuje fauna suchých mezí, nízkých sečených trávníků a pásů křovin.
Tyto biotopy rozšiřováním dálnice postupně a dočasně zaniknou do doby, než se vytvoří biotopy
a společenstva náspů a zářezů nových. Dojde k postupnému výřezu dřevin v pásech podél
dálnice, které slouží jako hnízdiště některých druhů ptáků. Bude rovněž skryta svrchní půdní
vrstva včetně rostlinných společenstev, která se zde spontánně vytvořila a organismů na tato
společenstva vázaných. Může tak dojít k úbytku populací živočichů, obývajících toto specifické
prostředí. Vliv těchto zásahů může být zmírněn tím, že zkapacitnění dálnice bude probíhat
v jednotlivých etapách po poměrně krátkých úsecích po dobu několika let a živočichové budou
mít možnost se přesunout na biotopy nově vytvořené.
Další negativní vlivy stavby na faunu mohou nastat zásahem do údolí při rozšiřování mostů,
podjezdů a nadjezdů. Nejcitlivější jsou přirozené, nezastavěné nivy řek a potoků, které slouží
zároveň jako biokoridory, v kterých probíhá migrace živočichů a umožňují tak kontakt populací
na obou stranách dálnice. Velké mostní objekty budou vesměs upravovány bez zásahu do
Strana 226
EVERNIA s.r.o.
podmostí. Menší mostní objekty pak budou strženx a vystavěny znova s novými parametry. Při
úpravách přemostění je třeba postupovat šetrně zejména k hodnotnějším biotopům.
(c) vlivy v důsledku změny prostředí vyvolané stavbou
Základním vlivem tohoto typu je dělící účinek kapacitní komunikace. Silniční těleso rozděluje
přirozené areály živočichů a znesnadňuje nebo znemožňuje migraci za potravou, na místa
rozmnožování apod. Při nevhodném řešení může dojít k izolaci určitých částí populace a ke
snižování její životaschopnosti.
Pro ptáky většinou trasa netvoří zásadní překážku, jiná situace je u savců a u obojživelníků. Savci
se pravidelně pohybují krajinou při vyhledávání potravy. Zde je třeba zajistit dostatečnou
průchodnost trasy a současně zabránit vstupu zvěře na komunikaci z důvodu bezpečnosti
silničního provozu.
Jak již bylo uvedeno výše, nejedná se o novou stavbu, ale o rozšíření stávajícího dálničního
čtyřpruhu na šestipruh. Vlivy na faunu v důsledku změny prostředí nebudou výrazně větší než
vlivy současné. V rámci rozšiřování dálnice a zejména přestavby mostů, podjezdů, nadjezdů a
propustků je příležitost výrazně zvýšit možnosti migrace živočichů vhodným technickým řešením
těchto staveb (vyšší profily propustků, pásy zeleně podél komunikací v podjezdech, zachování
přirozených koryt vodních toků apod.).
(d) vlivy v důsledku provozu na komunikaci a údržby
V blízkosti komunikace jsou živočichové ovlivněni imisemi, hlukem a v noci osvětlením z aut.
Většina druhů je na tyto vlivy značně adaptabilní. Rušení ptáků na hnízdištích může být určitým
problémem, zejména v lesních porostech. Částečným ochranným opatřením může být dostatečné
a vhodné ozelenění trasy, tzn. ochranné pásy keřů podél komunikace.
Mnoho živočichů hyne na dálnici v důsledku hustého provozu. Zamezení přístupu větších savců
na těleso dálnice je možné provést instalací oplocení, které ale vyžaduje pravidelnou údržbu, aby
nedocházelo k opačnému efektu (dálnice by se stala pro zvířata pastí). Pro menší savce,
obojživelníky a plazy netvoří oplocení nepřekonatelnou překážku. V místech jejich zvýšeného
výskytu (zejména podél toků, vlhčích sníženin a roklí) je tedy nezbytné umožnit jim průchod pod
tělesem dálnice vhodnými podchody.
(e) vliv ruderalizace přírodního prostředí
Tento vliv spočívá především v expanzi ruderálních rostlinných společenstev na odkrytých
plochách silničního tělesa a v nebezpečí zavlečení invazních druhů.
Migrace živočichů
Podrobně je vliv zkapacitnění dálnice D1 na migraci živočichů hodnocen v Rámcové migrační
studii, která je přílohou č. 7 dokumentace EIA.
Byla navržena opatření, která zlepšují migrační propustnost trasy a řeší především dlouhodobě
známá kritická místa. Po projednání EIA budou závěry stanoviska příslušného úřadu podkladem
pro rozpracování opatření v rámci dokumentace pro území rozhodnutí.
V oznámení bylo vymezeno 5 úseků významných z hlediska migrace živočichů, které byly
požadovány zprůchodnit pomocí nadchodů nebo podchodů. Jedná se o úseky uvedené
EVERNIA s.r.o.
strana 227
Tabulka 111: Přehled migračně významných úseků navrhovaných v oznámení ke zprůchodnění
č.
1
2
3
4
5
úsek
Loket – Hořice
Humpolec – Větrný Jeníkov
Větrný Jeníkov – Jihlava
Jihlava - Měřín
Devět Křížů - Ostrovačice
km
69 – 74,5
94,7
110,0
118 – 129
169 - 176
typ
nadchod
nadchod
nadchod
Nadchod nebo podchod
nadchod
Z těchto 5 navrhovaných nadchodů byly v podobě ekoduktu zpracovány 3, migrační prostupnost
1. a 4. úseku byla nakonec řešena prostřednictvím podchodů.
V následující tabulce je uveden přehled všech mostních objektů, které byly na základě oznámení
požadovány doplnit a rozšířit, a to jak z důvodu migrací, tak například umístění prvků územního
systému ekologické stability.
Tabulka 112: Přehled mostních objektů rozšířených na základě požadavků vzešlých z oznámení
Mostní objekt
D1-033
D1-070
D1-073A
ekodukt
Staničení
mostu
26,859
70,590
74,180
94,700
D1-136
D1-140
D1-141
ekodukt
D1-152
D1-163
D1-182
D1-204
Ekodukt D1-209
D1-215
99,597
107,280
108,762
110,000
117,029
128,219
147,687
166,166
175,274
180,954
Příčina rozšíření
Nadregionální biokoridor
Regionální biokoridor, migrace živočichů
Lokální biokoridor, migrace živočichů
Regionální biokoridor a biocentrum,
migrace živočichů
Regionální biokoridor a biocentrum
Regionální biokoridor
Miograce živočichů
Regionální biokoridor
Regionální biokoridor, migrace živočichů
Regionální
biokoridor,
regionální
biocentrum, nadregionální biokoridor
Šířka průchodu pro
živočichy po rozšíření
min. 60 m
58 m
58 m
40 m
40 m
10 m
28 m
40 m
15 m
40 m
15-20 m
10 m
40 m
20 m
Realizací všech navrhovaných mostních objektů dojde k významnému zlepšení současného stavu
průchodnosti dálnice, ovšem vzhledem k délce hodnoceného úseku nebude ani potom ve všech
částech trasy odpovídající hustota migračních objektů dle TP 180 Migrační objekty pro zajištění
průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy. Navržené objekty tak představují nutné
minimum pro zajištění migrace a snížení negativního vlivu dálnice na fragmentaci krajiny.
Migrační funkce všech mostních objektů umístěných na trase dálnice je patrná z tabulek
uvedených v migrační studii, stejně jako migrační prostupnost nejvýznamnějších migračních
oblastí.
Rušivými vlivy pro migraci živočichů v okolí komunikací je zejména hluk z dopravy, světelné
emise a optický kontakt. Tyto rušivé vlivy lze omezit jednak protihlukovými stěnami navrženými
podél dálnice a jednak realizací vhodných vegetačních úprav. Jedná se zejména o úpravy
v blízkosti migračních objektů, kde je žádoucí, aby byla zvěř co nejméně rušena a byla tak
zajištěna funkčnost těchto objektů. Návrh vegetačních úprav celého tělesa dálnice včetně
migračních objektů bude proveden v dalším stupni projektové dokumentace.
K redukci mortality na dálnici mimo migrační objekty je nutné v maximální možné míře oplotit
dálnici a to vždy oboustraně tak, aby se jednostrané plocení nestalo pro zvěř pastí. Plocení je
Strana 228
EVERNIA s.r.o.
navrženo v celé délce upravovaného úseku dálnice, minimálně je však nutné důsledně napojit
oplocení na migrační objekt, aby byla zvěř navedena podél plotu k objektu, kde může bezpečně
překonat dálnici. Plocení je nutné realizovat také v úsecích procházejících lesními porosty a
územím s vyšší frekvencí pohybu zvěře. Konkrétní řešení oplocení podél dálnice bude
zpracováno v dalším stupni projektové dokumentace.
Při ozeleňování migračních objektů bude využito přirozených druhů domácích dřevin a
uspořádání vegetačních úprav bude řešeno tak, aby minimalizovalorušivé vlivy dopravy na
živočichy.
provedeny aktuální podrobné průzkumy včetně biologického průzkumu a detailní migrační
studie, které upřesní závěry uvedené v této dokumentaci.
Dílčí závěr kapitoly D.I.7.2 Vliv na faunu
Vliv na faunu bude dvojího druhu: (a) dojde k likvidaci biotopů na násypech a zářezech
dálničního tělese, které přestože jsou antropogenního původu mají někde specifický charakter
suchých mezí a slouží pro šíření suchomilných druhů bezobratlých živočichů podél dálnice. Po
rozšíření se tento typ biotopu opět přirozeně obnoví. V rámci přípravy územního řízení je třeba
provést záchranný zoologický průzkum. (b) úpravou a realizací nových mostních objektů dojde ke
snížení bariérového efektu dálnice a tím ke zlepšení migračních možností volně žijících živočichů.
Z hlediska ochrany přírody se jedná o velmi pozitivní vliv záměru. Navržené objekty pro migraci
a jejich parametry je třeba považovat za reálný, nezbytný, ale také nepodkročitelný rozsah pro
snížení fragmentačního efektu. V rámci další projektové přípravy je třeba zpracovat detailní
migrační studii ve smyslu Technických podmínek č. 180 a navržené řešení upřesnit.





upřesnit rozsah oplocení dálnice,
zpracovat podrobnou migrační studii,
zpracovat záchranný biologický průzkum,
na základě aktualizovaného zoologického průzkumu provést zhodnocení vlivu stavby na
zvláště chráněné druhy živočichů,
zpracovat návrh vegetačních úprav celého tělesa dálnice včetně migračních objektů.
D.I.7.3 Vliv na ekosystémy
Podrobné vyhodnocení vlivu stavby na zvláště chráněná území, územní systém ekologické
stability a lokality Natura 2000 je uveden v samostatné příloze č. 9.
Trasa dálnice D1 nezasahuje do žádného velkoplošného zvláště chráněného území a ani po jejím
rozšíření se nepředpokládá vliv na tato území. Jediným maloplošným zvláště chráněným územím,
které je přímo v kontaktu s trasou a dá se tedy předpokládat jeho přímé ovlivnění, je přírodní
rezervace Štěpánovský potok.
EVERNIA s.r.o.
strana 229
Přírodní památka Rybníček u Studeného je vzdálena cca 1400 m od dálnice, Přírodní památka
Vysoký kámen 410 m a Přírodní památka Zhořská mokřina téměř 1000 m. Rozšíření dálnice tedy
nemůže mít přímý negativní vliv na tyto lokality.
Přírodní rezervace Štěpánovský potok kříží trasu v km 53 a přes dálnici D1 je převedena pod
mostním objektem. Jedná se o zachovalý ekosystém vodního toku pstruhového pásma s výskytem
řady chráněných druhů, zejména mihule potoční. Mostní objekt D1-055 bude rozšířen pouze
v horní části a do podmostí se nebude v rámci stavby zasahovat, nepředpokládá se tedy
významný vliv stavby na lokalitu. Vypouštění jakýchkoli vod do koryta Štěpánovského potoka je
zcela nepřípustné. Jako opatření navrhujeme minimalizovat zábory půdy a kácení porostů během
výstavby. Na následujících obrázcích je patrné křížení trasy dálnice s Přírodní rezervací
Štěpánovský potok.
Obrázek 28: Technické řešení křížení trasy dálnice s Přírodní památkou Štěpánovský potok
Strana 230
EVERNIA s.r.o.
Obrázek 29: Přirozené koryto Štěpánovského potoka před křížením s dálnicí D1
Obrázek 30: Regulované koryto Štěpánovského potoka pod mostním objektem D1-056
EVERNIA s.r.o.
strana 231
Územní systém ekologické stability
Trasa dálnice D1 je v kontaktu s celou řadou prvků územního systému ekologické stability.
Přehled dotčených prvků ÚSES včetně rozsahu ovlivnění a návrhu opatření je uveden
Strana 232
EVERNIA s.r.o.
Tabulka 113: Dotčené prvky ÚSES a rozsah jejich ovlivnění
č.
typ
název
1.
LBK
Mnichovka
2.
RBK
Hláska – Ostrá
23,9
Skála
3.
Štěchovice –
NRBK Chraňbožský 26,9
les
4.
LBC
5.
6.
7.
LBK
Pod Dálnici
LBK 5
km
22,5
27,5
29,0
LBK
LBK
30,5
RBK
Pod Hůrou –
Smilovský
38,5
potok
8.
LBC
Les u dálnice
42,0
9.
LBK
LBK 6
42,7
10. LBK
LBK 5
42,5
EVERNIA s.r.o.
č.objektu vliv
Popis vlivu
Most
D1–
Lokální biokoridor by neměl být přerušen, bude provedena
4 výměna nosné konstrukce a v rozšíření mostu, které nenaruší
027
km 22,447
funkčnost a propojení biokoridoru.
Realizací záměru nedojde k jeho přerušení jelikož mostní
Most
D1–
030
objekt D1 – 030 v km 23,868 bude ponechán ve stávající
4
km 23,868
podobě bez zásahu do podmostí a vedle něj se počítá
s výstavbou nového souběžného mostu pro levou vozovku.
Most
D1–
Navržen ekologický most o délce 74 m, který bude splňovat
033
kritéria na propojení daného biokoridoru. Oproti stávajícímu
3
km 26,859
převedení biokoridoru bude realizace záměru znamenat
významné zlepšení situace.
Most
D1–
Lokální biocentrum se nachází pod velkým mostním objektem,
4
034
nemělo by být dotčené rozšířením dálnice D1.
km 27,5
V rámci rozšíření dálnice D1 dojde k demolici mostu a
Most
D1–
035
výstavbě nového a bude provedena úprava křižovatky.
km 29,161
3 V průběhu stavby dojde k dočasnému záboru v okolí mostu,
který bude zasahovat do biokoridoru. Předpokládá se také
kácení části porostu v okolí mostu.
Lokální biokoridor je v současné době přerušený. Pro propojení
Most
D1–
biokoridoru a zachování jeho migrační funkce se navrhuje jeho
036
3
přeložení do km 30,610, kde je v současné době malý mostní
km 30,610
objekt, který bude v rámci stavby upraven na šířku cca 15 m.
V rámci stavby bude provedena pouze výměna nosné
Most D1– 41
km 38,460
konstrukce a rozšíření mostu. Regionální biokoridor bude
4
ovlivněný pouze dočasně v průběhu stavby, po ukončení
stavebních prací bude zachována migrační funkce biokoridoru.
Rámový
Biocentrum hraničí s dálnicí D1. V rámci realizace stavby
propust
4 dojde k určitému záboru plochy biocentra, což bude mít určitý
negativní vliv.
Most
D1–
045
km 43,444
Most
D1–
045
3
3
Biokoridor je veden podél dálnice, jeho ovlivnění bude spočívat
zejména v záboru půdy, případně odklonění biokoridoru od
tělesa dálnice.
Biokoridor není v současné době převeden a je napojen do LBK
6. V hodnoceném úseku není navržen žádný migrační objekt.
Návrh opatření
Úprava podmostí, minimalizace záboru.
Úprava podmostí, minimalizace záboru.
Během výstavby minimalizovat dočasný zábor
v okolí biokoridoru.
Při stavebních pracích minimalizovat rozsah
záboru.
Minimalizovat dočasný zábor a kácení porostů
během výstavby, upravit podmostí tak, aby
bylo vhodné pro migraci.
Rozšíření mostního objektu D1 – 036 (km
30,610) na šířku cca 15 m.
Úprava podmostí, minimalizace záborů.
Vzhledem k tomu, že na druhé straně dálnice
pokračuje lesní porost, navrhujeme v daném
místě vybudovat rámový propust o rozměrech
2x2 m.
V rámci vegetačních úprav dálnice obnovit
porosty, aby byla zachována funkce
biokoridoru.
V případě přeložení biokoridoru pod mostní
objekt v km 43,444 je třeba realizovat takové
Strana 233
č.
typ
název
km
11. RBK
Malovka
43,9
12. RBC
Malovka
43,9
13. LBK
LBK 39
49,6
14. RBK
Mezní důl
53,0
15. LBK
LBK
Niva
57,6
přítoku
Želivky (61)
16. LBK
LBK
Niva
57,9
přítoku
Želivky (61/1)
17. LBK
LBK 1.3
60,6
18. RBC
Borovsko
62
19. LBK
LBK 28
63,7
20. LBK
LBK 27
68,5
EVERNIA s.r.o.
č.objektu
km 43,444
Most
D1–
045
km 43,444
Most
D1–
045
km 43,444
Rámový
propust
vliv
3
4
3
Most
D1–
055
km 52,838
Most
D1–
060
km 57,860
Most D1-060
km 57,860
rámový
propust
Most
D1–
063
62,095
Most
D1–
064
km 64,112
Most
D1–
068
km 68,511
4
3
4
3
4
4
4
Popis vlivu
Možné propojení se jeví mostním objektem v km 43,444
(mostní objekt D1 – 045).
Regionální biokoridor je v současné době přerušen, v místě
křížení se vyskytuje pouze trubní propust. Je třeba biokoridor
převést pod mostním objektem v km 43,444, aby byla
zachována jeho spojitost.
Regionální biocentrum se nachází v těsné blízkosti u dálnice
D1 a v rámci záboru může dojít k jeho negativnímu ovlivnění.
Lokální biokoridor je veden souběžně s dálnicí D1 a v km 49,6
trasu dálnice kříží. Není napojen do biocentra Je nutné
biokoridor převést přes dálnici a napojit do regionálního
biocentra Malovka. K tomu je možné využít propust v km 43,9,
který je vhodné řešit jako rámový o rozměrech 2x2 m.
Regionální biokoridor je propojený pod velkým mostním
objektem. Ten bude na lokalitě ponechán, dojde pouze k jeho
rozšíření v horní části bez zásahu do podmostí.
Návrh opatření
vegetační úpravy, které navedou živočichy
k migračnímu profilu.
Přeložení biokoridoru pod mostní objekt v km
43,444 (mostní objekt D1 – 045).
Minimalizovat zábory půdy.
V km 43,9 realizovat takové vegetační úpravy,
které navedou živočichy k rámovému propustu.
V km 49,6 výstavba rámového propustu o
rozměrech 2x2 m.
Minimalizovat zábor a kácení břehových
porostů.
Navrhujeme přeložit biokoridor pod mostním
Biokoridor není v současné době funkčně převedený, v místě
objektem D1–060.
křížení není navrhován žádný mostní objekt nebo propust.
V místě křížení je malý mostní objekt, který bude demolován a Minimalizovat zásah do břehových porostů.
vystavěn nový most. V rámci stavby dojde k určitému
dočasnému záboru v okolí mostního objektu a kácení části
porostu.
Doporučujeme v daném místě vybudovat
Lokální biokoridor je v současné době přerušený, v místě rámový propust o rozměrech 2x2 m tak, aby
v rámci podchodu vznikla i suchá cesta pro
křížení není navržen žádný mostní objekt nebo propust.
drobné živočichy.
V současné době je v lokalitě velký mostní objekt, který zde Minimalizaci zásahu do břehů v okolí vodní
bude ponechán, bude upraven pouze v horní části bez nádrže a minimalizaci záborů půdy během
významných zásahů do podmostí.
stavby.
Lokální biokoridor je v hodnoceném úseku pouze navržený, Rozšíření mostního objektu a vhodnou úpravou
pod dálnicí převedený pod menším mostním objektem pro podmostí mostního objektu D1 – 064 (km
64,112).
komunikaci, který bude rekonstruován.
Vybudovat rámový propust o rozměrech 2x2
Navržen propust pro převedení vodního toku, zcela
m, ve kterém bude ponechána min. 0,5 m
nevyhovující pro migraci živočichů. Zábor pozemků a možné
široká suchá cesta pro migraci živočichů,
znečištění vodního toku v průběhu výstavby.
minimalizace záborů.
Strana 234
č.
typ
název
km
21. RBK
Bažantice
–
69,5
Křenová hora
22. LBK
LBK 39
23. LBK
Rybník
Rachyně
Ostrovy
24. LBK
U Dálnice –
Rybník
76,5
Rachyně
25. LBK
Žlaby –
Dálnice
70,6
– 74,3
U
76,5
26. NRBK K 61 – K 124
76,5
27. LBC
U Dálnice
76,5
28. LBK
Nad Bělským
mlýnem – Ve 81,3
Lhotkách
29. LBK
Bělský mlýn –
82,5
Ve Lhotkách
30. LBK
LBK
(navržený)
86,7
31. LBK
K3
87,7
EVERNIA s.r.o.
č.objektu vliv
Popis vlivu
Regionální biokoridor je v současné době přerušený. V jeho
Most
D1–
070
trase je nadjezd nad dálnicí, který nevyhovuje požadavkům pro
3
km 70,590
migraci. K zajištění funkčnosti biokoridoru je navrženo
přeložení biokoridoru pod ekologický most.
Most
D1–
Stávající rámový propust bude v rámci stavby nahrazen
4
070
ekologickým mostem, který zajistí spojitost biokoridoru.
70,590
V místě lokálního biokoridoru se nachází pouze trubní propust,
Most
D1–
073a
který neumožňuje migraci živočichů. Lokální biokoridor bude
3
km 74,180
převeden pod ekologický most v km 74,180 čímž dojde ke
zlepšení stávající situace.
Most
D1–
Biokoridor kříží dálnici pod velkým mostním objektem přes
4 vodní nádrž Želivka. Tento most bude zachován a rozšířen
075
km 76,490
pouze v horní části bez zásahu do údolí.
Most
D1–
Biokoridor nekříží dálnici, nebude pravděpodobně přímo
5
075
ovlivněn jejím rozšířením.
76,490
Most
D1–
Osa nadregionálního biokoridoru kříží dálnici pod velkým
4 mostním objektem přes vodní nádrž Želivka. Tento most bude
075
76,490
zachován a rozšířen pouze v horní části bez zásahu do údolí.
Most
D1–
Biocentrum hraničí s dálnicí v místě velkého mostního objektu,
5
075
do jehož podmostí se nebude v rámci stavby zasahovat.
76,490
Most
D1–
Most bude demolován a bude provedeno rozšíření nosné
4 konstrukce, dojde k určitému zásahu do podmostí, kácení
079
km 81,219
sousedících dřevin a dočasnému záboru během stavby.
V místě křížení dálnice s biokoridorem pouze trubní
rámový
propust
propust, který neumožňuje migraci živočichů. Realizací
4
navrhovaného rámového propustu dojde ke zlepšení
stávající situace.
Lokální biokoridor je v úseku přes dálnici D1 převeden
rámový
propust
podjezdem pro silnici Jiříce – Speřice. Toto převedení
biokoridoru není vyhovující. Neumožňuje migraci zvěře a není
3
z tohoto hlediska funkční. Nadjezd se bude demolovat a stavět
nový, stejného typu, který neumožní funkční propojení
biokoridoru.
rámový
V současné době je biokoridor převeden propustem spolu
4
propust
s vodním tokem. Vliv na lokální biokoridor bude spočívat
Návrh opatření
Mostním objektem D1 – 070 (km 70,590) bude
zajištěna migrační funkce a spojitost
biokoridoru. Vegetační úpravy kolem tohoto
mostu.
Minimalizovat zábory pozemků a kácení
dřevin na nezbytně nutný rozsah.
Minimalizovat zábory a možné znečištění
Blažejovského potoka.
Minimalizovat
pozemků.
dočasné
i
trvalé
zábory
Nejsou navržena opatření.
Minimalizovat dočasné i trvalé zábory
pozemků, zabránit riziku kontaminace vody ve
vodní nádrži.
Minimalizovat zábory pozemků.
Minimalizace záborů pozemků a kácení dřevin
a po ukončení stavby vhodná úprava podmostí.
Navrhujeme v kilometru 82,5 vybudovat
rámový propust o rozměrech 2x2 m
s ponechanou minimálně 0,5 m širokou
suchou cestou pro migraci menších savců.
funkce biokoridoru
Z důvodu zlepšení
navrhujeme v km 86,0 vybudovat rámový
propust o rozměrech 2 x 2 m, zčásti průchozí
suchou cestou.
Navrhujeme propust řešit jako rámový o
rozměrech 2 x 2 m, s ponechanou suchou
Strana 235
č.
typ
32. LBK
název
km
U Vystrkova –
91,3
U sv.Václava
č.objektu
rámový
propust
vliv
4
ekodukt
km 94,700
33. RBK
Na Vyhlídce –
92,7
U sv. Václava
34. RBK
Orlík - Čerňák 93,4
ekodukt
km 94,700
3
35. RBC
Čerňák
93,7
ekodukt
km 94,700
4
36. LBK
V Oboře
95,3
ekodukt
94,700
4
98,4
Most
D1–
135
km 98,520
4
37. LBK
Nohavický
potok II.
38. RBK
Hradiště
–
99,6
Úsobský potok
39. RBC
Úsobský potok 100,5
40. LBK
LBK 17
100,8
41. NRBK Na Skalce
100,8
42. NRBK K 61-124
102,0
EVERNIA s.r.o.
4
Most
D1–
136
km 99,597
Most
D1–
136
km 99,597
Most
D1–
137
km 100,848
Most
D1–
137
100,848
Most
D1–
4
4
4
4
3
Popis vlivu
v záboru půdy.
V současné době je biokoridor přerušený, v místě křížení se
nenachází mostní objekt ani propust. Rozšířením dálnice dojde
k dalšímu trvalému záboru části biokoridoru a kácení části
porostu.
Biokoridor je veden v místě dálničního mostu nad místní
komunikací. V rámci rozšíření dálnice dojde k rekonstrukci a
rozšíření mostu. Další možné propojení biokoridoru lze
očekávat v km 94,700 kde je navržený nový ekodukt.
Návrh opatření
cestou o minimální šířce 0,5 m.
Navrhujeme minimalizaci záborů půdy a také
kacení porostu. Dále navrhujeme vybudovat
rámový propust v blízkosti trasy biokoridoru o
rozměrech 2x2 m.
Mostní
objekt
v trase
biokoridoru
doporučujeme upravit tak, aby vedle převáděné
silnice vznikla volná nezpevněná cesta pro
případnou migraci živočichů. Ekodukt pak
doplnit naváděcími pásy zeleně pro usnadnění
migrace.
Regionální biokoridor je v současné době přerušený v místě Minimalizaci záborů půdy a negativního
křížení se nevyskytuje žádný mostní objekt. Biokoridor bude ovlivnění lesních porostů.
převeden po ekoduktu v km 94,700.
Regionální biocentrum hraničí s dálnicí a okrajově do ní Navrhujeme minimalizaci záborů a co
zasahuje. Vliv na regionální biocentrum bude spočívat zejména nejmenší zásahy do lesního porostu.
v záborů půdy a kácení lesních porostů.
V trase lokálního biokoridoru je menší mostní objekt, který Navrhujeme vhodným způsobem upravit
bude v rámci stavby rekonstruován a rozšířen. Ovlivněn bude podmostí tak, aby umožňovalo migraci
živočichů.
lokální biokoridor zejména záborem půdy.
Biokoridor je v současné době převeden pod mostním objektem Přiměřenou úpravu podmostí mostu D1 – 135
v km 98,520. Tento objekt se bude v rámci stavby (km 98,520).
rekonstruovat a rozšiřovat. Vliv na lokální biokoridor bude
spočívat zejména v záborů půdy a možném negativním
ovlivnění vodních toků.
Biokoridor je převeden pod menším mostním objektem, který Minimalizace záboru půd, vhodné vegetační
bude nahrazen ekologickým mostem v km 99,597 (D1 – 136). úpravy mostního objektu.
Tím dojde k významnému zlepšení stávající situace.
Regionální biocentrum hraničí s trasou dálnice a lze Minimalizaci záborů půdy a zásahu do
předpokládat, že v souvislosti s rozšířením dálnice dojde břehových porostů.
k určitému záboru a kácení dřevin v rámci biocentra.
Lokální biokoridor je převeden pod mostním objektem v km Minimalizaci záboru půdy, úpravu podmostí
100,848. Tento most bude demolován a postaven nový most.
tak, aby vznikla volná nezpevněná cesta pro
migraci živočichů.
Biokoridor je převeden pod mostním objektem v km 100,848. Minimalizaci záboru půdy, úpravu podmostí
Tento most bude demolován a postaven nový most.
tak, aby vznikla volná nezpevněná cesta pro
migraci živočichů.
Biokoridor není v současné době převeden. Vliv bude spočívat Vybudovat rámový propust o rozměrech 2x2 m
Strana 236
č.
typ
název
km
č.objektu
137
km 100,848
rámový
propust
43. RBK
Petrovický les
104,8
44. RBC
Vysoký
Kámen
ekodukt
108,5- km 110,0
112
45. NRBK
NRBK K61 –
109,5
K 124
46. LBK
LBK 21
113,3
47. NRBK
Špičák
Rasuven
48. LBK
Šlapanka
124,5
49. LBK
LBK 38
128,2
50. LBK
Balinky
131,7
-
118,5
51. LBK
LBK
132,7
52. LBK
Blízkovský
potok
136,1
EVERNIA s.r.o.
vliv
3
4
ekodukt
km 110,0
4
Most
D1–
149
km 113,327
4
Most
D1–
152
117,029
Most
D1–
158
124,427
Most
D1–
163
128,219
Most
D1–
165
km 131,684
Most
D1–
166
km 132,609
Most
D1–
169
km 136,151
3
4
4
4
4
4
Popis vlivu
zejména v záboru půdy a negativním ovlivněním blízkých
lesních porostů.
V současné době není v místě křížení žádný mostní objekt a
proto navrhujeme pro zlepšení vlivu realizaci rámového
propustu, který umožní migraci drobných živočichů a zlepší
současný negativní vliv.
Negativní vliv se v biocentru projeví zejména záborem půdy a
zásahem do lesních porostů v bezprostřední blízkosti dálnice.
V km 110,0 je navržen ekodukt o šířce 40 metrů, který
vhodným způsobem propojí dálnicí rozdělené biocentrum.
Biokoridor je v současné době veden v místě, kde není navržen
žádný mostní objekt a je tedy trasou dálnice přerušen. V km
110,0 je navržen ekodukt, který převede biokoridor.
Biokoridor kříží dálnici v místě malého mostního objektu pro
vodní tok, který není vhodný pro migraci. Vliv na lokální
biokoridor bude spočívat zejména v záboru půdy a v možném
znečištění vodního toku. Úpravou mostního objektu dojde ke
zlepšení současné situace.
Biokoridor není v současné době funkčně propojený, v rámci
rozšíření dálnice bude vybudován most D1 – 152 (km 117,029),
který zajistí spojitost biokoridoru.
Biokoridor je převeden pod mostním objektem pro komunikaci.
Tento objekt není vhodný pro migraci živočichů. Rozšířením
dálnice dojde k jeho demolici a výstavbě nové nosné
konstrukce.
Lokální biokoridor je v současné době převeden pod dálnicí
souběžně s vodním tokem malým mostním objektem. Ten bude
demolován a místo něj bude vystaven nový most šířky cca 40 m
Biokoridor je veden v místě malého mostního objetu pro vodní
tok. Tento mostní objekt bude v rámci rozšíření dálnice D1
rekonstruován.
Biokoridor je veden pod mostním objektem, který je tvořen ze
dvou částí. V trubním propustu je převeden vodní tok a pod
malým mostním objektem nad propustem je převedena místní
komunikace. Bude provedena rekonstrukce a rozšíření mostu.
Biokoridor je veden pod velkým mostním objektem, což
zajišťuje dostatečnou spojitost biokoridoru. Tento mostní objekt
bude demolován a vystavěn nový stejné délky.
Návrh opatření
v km 102,0.
Vybudovat rámový propust v trase biokoridoru
o rozměrech 2x2 m, který bude zčásti průchozí
suchou cestou.
Minimalizovat zábory půdy a v průběhu stavby
minimalizovat zásahy do lesních porostů.
Přeložení biokoridoru na místo navrhovaného
ekoduktu. Minimalizovat zábory půdy a zásahy
do lesních porostů.
Upravit stávající mostní objekt D1 – 149 (km
113,327), aby byla část podmostí průchozí
suchou cestou.
Realizaci vhodných vegetačních úprav mezi
rybníky a lesním porostem, kterým prochází
biokoridor.
Upravit podmostí mostu D1 – 158 tak, aby zde
byla ponechána volná nezpevněná cesta.
Minimalizaci záborů a zásahu do okolních
porostů.
Navrhujeme úpravu podmostí tak, aby vznikla
suchá cesta pro migraci drobných živočichů.
Minimalizaci možnosti znečištění vodního toku
a vhodnou úpravu podmostí.
Minimalizaci záboru a možného negativního
Vlivu na vodní tok. Po ukončení stavby
vhodnou úpravu podmostí.
Strana 237
č.
typ
53. LBK
54. LBK
55. LBK
56. LBK
57. RBK
58. LBK
59. RBK
60. LBK
61. LBK
62. LBK
63. LBK
64. LBK
č.objektu vliv
Popis vlivu
Most
D1–
Lokální biokoridor vede přes dálnici malým mostním objektem,
od
170
který umožňuje migraci pouze drobným živočichům. V rámci
4
Blízkovského 136,3
km 136,383
stavby bude provedena rekonstrukce mostu. Vliv zůstane na
potoka
stávající úrovni.
Most
D1–
Biokoridor převeden pod mostním objektem pro komunikaci,
4 dojde k demolici stávajícího a výstavbě nového mostu. Vliv na
LBK 3
140,2 173
km 140,126
lokální biokoridor bude spočívat zejména v záboru půdy.
Most
D1–
Biokoridor je převeden pod velkým mostním objektem, tento
4 most se bude upravovat pouze v horní části a nebude se
LBK 11
144,3 1378
km 144,244
zasahovat do podmostí, nepředpokládá se výrazný vliv.
Most
D1–
Biokoridor je převeden pod velkým mostním objektem, tento
4 most se bude upravovat pouze v horní části a nebude se
LBK 12
144,4 178
km 144,244
zasahovat do podmostí, nepředpokládá se významný vliv.
Most
D1–
Biokoridor zaujímá širší území a je rozdělen dálnicí na dvě
části. Propojení těchto částí je provedeno prostřednictvím
Mostiště
- 146,5- 182
3
km 147,687
Nesměř
148
malého mostního objektu pro vodní tok. Tento objekt bude
v rámci stavby upraven na tzv. ekologický most.
Stavba bude mít pozitivní vliv na lokální biokoridor z hlediska
Most
D1–
Děkanův Dvůr
4 migrační prostupnosti. Lokální biokoridor bude převeden
147,7 182
- Vodra
km 147,687
mostním objektem.
Biokoridor zaujímá širší území a je rozdělen dálnicí na dvě
Most
D1–
části. Propojení těchto částí je provedeno prostřednictvím
182
3
RBK 1454a
147,8
km 147,687
malého mostního objektu pro vodní tok. Tento objekt bude
v rámci stavby upraven na šířku průchodu 13 m.
Most
D1–
Biokoridor je převedený pod mostním objektem pro
4 komunikaci. V rámci stavby dojde k demolici mostu a výstavbě
Vodra
149,2 184
km 149,222
nového mostu.
Lokální biokoridor je veden v trase malého mostního objektu,
Most
D1–
4 který bude rozšiřován, dojde k dočasným záborům a určitému
LBK 8
151,8 188
km 151,806
zásahu do břehových porostů.
navržený lokální biokoridor není převedený přes trasu dálnice.
Most
D1–
Doporučuje se přeložit biokoridor pod mostní objekt D1 – 188
188
3
LBK 10
152,0
km 151,806
(km 151,806), který bude upraven tak, aby vznikla vedle koryta
min. 0,5 m široká suchá cesta pro migraci živočichů.
Most
D1–
V blízkosti biokoridoru je velký mostní objekt, který bude
4
190
LBK 51
153
v rámci stavby demolován a vystavěn nový.
km 153,068
Jelenka
155,8 Most
D1– 4 V blízkosti biokoridoru je malý mostní objekt, který bude
EVERNIA s.r.o.
název
km
Návrh opatření
Minimalizaci rizika znečištění vodního toku,
úpravu podmostí, aby vedle koryta vznikla
suchá cesta pro migraci drobných živočichů.
Minimalizaci záborů půdy a úpravu podmostí.
Minimalizaci rizika kontaminace řeky Oslavy a
zásahu do podmostí.
Minimalizaci rizika kontaminace řeky Oslavy a
zásahu do podmostí.
Minimalizaci záborů půdy.
Minimalizaci rizika kontaminace vodního toku
a zásahu do břehových porostů.
Minimalizaci záborů půdy.
Úprava podmostí tak aby vedle vodního toku a
komunikace vznikla volná nezpevněná cesta
pro migraci.
Úprava mostního objektu aby zde vznikla
alespoň 0,5 m široká suchá cesta, která umožní
migraci.
Přeložení biokoridoru pod mostní objekt D1 –
188 (km 151,806).
Minimalizovat vliv na porosty v okolí mostu a
zábor půdy.
Úpravu podmostí tak, aby byla část průchodná
Strana 238
č.
typ
název
km
65. LBK
Drchalka
157,3
66. LBK
LBK 3
158,1
67. LBK
LBK 8
161,4
68. LBK
LBK 11
164
69. RBK
Červená
–
Jindřichovská 166,3
obora
70. LBK
LBK 2
170,7
71
LBK 20
172,0
LBK
7
LBK
2.
LBK
175,3
73. RBK
K3
180,7
74. RBC
C2
180,7
EVERNIA s.r.o.
č.objektu vliv
Popis vlivu
v rámci stavby rekonstruován a rozšířen. Dojde k dočasnému
193
km 155,841
záboru půdy v okolí mostu a zásahu do porostů
Biokoridor je v hodnoceném úseku pouze navržený, dálnici
Most
D1–
195
kříží v místě mostního objektu, pod kterým je převedena místní
4
km 157,262
komunikace. Tento objekt bude v rámci rozšíření dálnice
demolován a vystavěn nový podobných parametrů.
Biokoridor je v současné době přerušený, v místě vedení
rámový
propust
3 biokoridoru je pouze trubní propust, který neumožňuje migraci
živočichů.
Biokoridor je veden v blízkosti malého mostního objektu.
Most
D1–
3 V současné trase je biokoridor přerušený trasou dálnice.
199
km 161,263
Navrhujeme přeložení biokoridoru pod mostní objekt D1 – 199.
rámový
Biokoridor je v současné době přerušený nevyskytuje se zde
3
propust
žádný mostní objekt ani propust.
D1–204
Regionální biokoridor není dostatečně zprůchodněný. V rámci
km 166,166
4 rozšíření dálnice bude biokoridor alespoň částečně převeden
nadchodem s označením D1 – 204 o šířce 10 m.
nadjezd D1–
206
km 170,724
rámový
propust
3
ekodukt D1–
209
km 175,274
Most
D1–
215
km 180,954
Most
215
3
D1–
4
3
4
Biokoridor je nevhodně převeden nadjezdem pro lesní cestu.
Tento nadjezd bude demolován a vystavěn nový. Trasa dálnice
je v hodnoceném úseku vedena v zářezu a v blízkosti se
nenachází žádný mostní objekt, nelze biokoridor převést jinak
než po novém nadjezdu. Toto převedení však nebude plně
funkční.
Návrh opatření
suchou cestou.
Minimalizaci záboru během výstavby a po
skončení stavby úpravu podmostí.
Vybudovat rámový propust o rozměrech 2x2
m, s min. 0,5 m širokou suchou cestou pro
migraci drobných živočichů.
V trase přeloženého biokoridoru realizovat
vegetační úpravy, které navedou migrující
živočichy pod mostní objekt.
Vybudovat v místě křížení rámový propust o
rozměrech 2x2 m.
Nadjezd řešit pomocí dřevěných zábran tak,
aby z něj nebylo vidět na dálnici a pomocí
vegetačních úprav navést migrující živočichy
k objektu.
Nadjezd řešit pomocí dřevěných zábran tak,
aby z něj nebylo vidět na dálnici a pomocí
vegetačních úprav navést migrující živočichy
k objektu.
V místě křížení se doporučuje vybudovat
Biokoridor je veden v trase vodního toku, kříží dálnici
rámový propust o rozměrech 2x2 m, který bude
propustem.
průchozí i suchou cestou.
Biokoridor převeden nevyhovujícím způsobem po nadjezdu Vybudovat ekodukt D1 – 209 a vegetačními
místní komunikace. V místě křížení bude vybudován nový úpravy realizovat vhodné navedení migrující
ekodukt D1 – 209 (km 175,274), který zajistí funkční propojení zvěře na ekodukt.
biokoridoru.
Regionální biokoridor není v současné době funkčně převeden Realizovat
vhodné
vegetační
úpravy.
přes dálnici D1. V blízkosti biokoridoru se nachází mostní Minimalizovat zábory půdy a zásahy do
objekt D1 – 215 (km 180,954), který bude v rámci rozšíření okolních porostů.
demolován a na jeho místě bude vystavěn nový most o délce
cca 20 m.
Regionální biocentrum těsně sousedí s trasou dálnice, jejím Minimalizovat zábory půdy a zásahy do
rozšířením dojde pravděpodobně k určitému záboru půdy a okolních porostů.
Strana 239
č.
typ
název
km
Podkomorské
75. NRBK lesy – údolí 181,0
Dyje
EVERNIA s.r.o.
č.objektu vliv
Popis vlivu
Návrh opatření
km 180,954
kácení porostů.
Biokoridor není v současné době funkčně převeden, v blízkosti Realizovat
Most
D1–
vhodné
vegetační
úpravy.
215
se nachází mostní objekt D1 – 215 (km 180,954), který bude Minimalizovat zábory půdy a zásahy do
3
km 180,954
v rámci rozšíření demolován a na jeho místě bude vystavěn okolních porostů.
nový most o délce cca 20 m.
Strana 240
Vliv rozšíření dálnice D1 na šestipruh na prvky územního systému ekologické stability je možné
hodnotit jak negativně tak pozitivně.
Rozšířením tělesa dálnice dojde k záborům půdy, což bude mít v místě kontaktu prvků ÚSES
s dálnicí určitý negativní vliv. Jedná se zejména o biocentra, která jsou vymezena v těsné
blízkosti dálnice. Řada mostních objektů bude v rámci zkapacitnění dálnice D1 demolována a
znovu vystavěna v odpovídajících parametrech. To bude mít samozřejmě negativní vliv na
biokoridory, které jsou pod těmito objekty vymezeny. Opět dojde k určitému záboru půdy a také
k zásahu do vegetace v okolí mostu. Často se bude jednat pouze o dočasný vliv ve fázi výstavby
a po ukončení stavby dojde k úpravě podmostí, případně realizaci určitých vegetačních úprav
daného prostoru. Bude však trvat dalších 15 – 20 let než dojde alespoň k částečné obnově
biotopu.
Na druhou stranu řada biokoridorů není funkčně převedena přes dálnici a je tak narušena spojitost
územního systému ekologické stability. Tyto biokoridory mohou být v rámci výstavby převedeny
pod menšími a středními mostními objekty, které budou nově postaveny v odpovídajících
parametrech. Velké množství zejména lokálních prvků ÚSES není v současné době vůbec
převedena, nebo je toto převedení naprosto nevyhovující. Jedná se zejména o převedení
prostřednictvím trubních propustů vybudovaných pro vodoteč. V těchto případech často
neexistuje suchá cesta pro migraci alespoň drobných živočichů. V dokumentaci tedy navrhujeme
do dalšího stupně projektové dokumentace nahrazení trubních propustů rámovými propusty o
rozměrech alespoň 2 x 2 m s minimálně 0,5 m širokou suchou cestou vedle koryta vodoteče,
která umožní migraci drobných živočichů. Nutnou podmínkou pro zajištění funkčnosti
biokoridoru je realizace vhodných vegetačních úprav v blízkosti migračních objektů.
Významné krajinné prvky
V zájmovém území v kontaktu s trasou dálnice D1 se nachází velké množství významných
krajinných prvků převážně daných ze zákona č. 114/1992 Sb. Rozsah vlivů na jednotlivé
významné krajinné prvky je závislý zejména na rozsahu záboru, případně dotčení území v období
výstavby.
Tabulka 114: Vliv stavby na významné krajinné prvky
úsek
D1
001
km
Typ VKP
-
4
vodní tok a Kunický potok
niva
4
vodní tok a Mnichovka
niva
les
Menší lesní porosty po 4
obou stranách D1
4
vodní tok a Šmejkalka
niva
22,30
22,5 – 23
23,80
23,80
24
25,3-26,5
27,45
Strana 241
Vliv
4
vodní tok a Hrusický potok
niva
les
Menší lesní porosty po 3
obou stranách dálnice
D1
les
Lesní komplex po obou 4
stranách D1
vodní tok a Sázava
niva
4
Do vodního toku je provedeno odvodnění,
trasu dálnice přímo nekříží.
Zábor lesních pozemků tvoří cca 0,02 ha,
zásah pouze do okrajových částí porostů.
Do vodního toku se nebude zasahovat. Dojde
k výstavbě nového mostu vedle stávajícího
bez zásahu do údolí.
Do vodního toku bude provedeno odvodnění
dálnice.
Zábor lesních pozemků v rozsahu cca 0,109
ha, kácení porostů v údolí Šmejkalky v
blízkosti mostního objektu.
Celkový zábor pouze v rozsahu cca 0,044 ha,
většina úseku, který prochází lesem je řešena
bez záboru.
Most D1-034 bude rekonstruován a rozšířen
bez zásahu do údolí, případný negativní vliv
bude minimalizován.
EVERNIA s.r.o.
úsek
D1
002
km
Typ VKP
27,7-28
les
Okraj lesního komplexu 5
28,7-29,6
les
29,05
33,5
vodní tok a Drhlovský potok
niva
vodní tok a Naháčský potok
niva
les
Lesní komplex po obou
stranách D1
vodní tok a Bělčický potok
niva
les
34,3-35,0
les
30,6
30-32
33,2
003
34,7
37,0
38,47
38,5-40
39,5
41,3
004
41,8-42
42,50
42,5-44
44,65
44,6-47,5
45,0 – 45,4
005
49,1-51,0
52,80
53
Strana 242
Vliv
5
4
3
4
4
stranách D1
vodní tok a Ostředecký potok
4
niva
4
vodní tok a Choratický potok
niva
vodní tok a Křešický potok
3
niva
les
stranách D1
4
vodní tok a Pijavka
niva
4
vodní tok a Šternovský potok
niva
les
Lesní porost menšího 4
rozsahu
3
vodní tok a Brtnický potok
niva
stranách D1
3
vodní tok a Blanice
niva
les
les
Okraj lesního komplexu, 3
který postupně přechází
na obě strany dálnice D1
3
vodní tok a Malovecký potok
niva
rybník
les
Rybník Poupě
5
stranách D1
4
vodní tok a Dálkovický potok
niva
les
4
V tomto úseku nedojde k úpravám spojeným
se záborem půdy a zásahu do lesa.
V tomto úseku je většina úprav bez záboru
půdy a zásahu do lesa, vliv pouze okrajový.
V místě křížení dálnice potok zatrubněn,
nebude přímo dotčen.
Zábor lesa v rozsahu cca 0,23 ha, středně
významný vliv.
Pouze cíp lesního porostu, zábor jen cca 0,03
ha.
Zásah do okraje porostu v blízkosti MÚK
Ostředek, zábor cca 0,018 ha.
Rekonstrukce mostu, možný zásah do nivy
potoka v průběhu stavby.
Dálnice D1 rozděluje lesní komplex na dvě
části, zábor o celkovém rozsahu cca 0,269 ha.
trasu dálnice přímo nekříží
Jedná se o menší lesík po obou stranách
dálnice, zábor v rozsahu cca 0,07 ha.
Vodní tok převeden propustkem, ten bude
rekonstruován a prodloužen, což může mít
vliv na břehové porosty v jeho okolí
Dálnice prochází krajem lesa, většina úseku
bez záboru, celkový zábor 0,01 ha.
Mostní objekt bude rozšiřován pouze v horní
části, do podmostí se bude zasahovat pouze
ve fázy výstavby.
Potok je regulovaný, kříží dálnici celkem
třikrát třemi propustky, dva z nich se budou
v rámci rozšíření dálnice rekonstruovat.
Předpokládá se zásah do břehových porostů.
Nebude přímo dotčen.
Nebude se zasahovat do podmostí, rozšíření
mostu pouze v horní části, možný zásah do
břehových porostů během stavby.
Menší porosty v okolí Štěpánovského a
Dálkovického potoka budou dotčeny pouze
minimálně, zábor max. 0,02 ha.
EVERNIA s.r.o.
úsek
D1
006
km
Typ VKP
53,05
vodní tok a Štěpánovský potok
niva
57,0-57,8
les
58,80
60,5-64
4
stranách D1
4
vodní tok a Želivka
niva
4
vodní tok a Rýzmburský potok
niva
les
Lesní komplex v okolí 2
vodní nádrže Želivka
70,55
vodní tok a Děkanovický potok
niva
3
73,5-74,3
les
74,30
vodní tok a Blažejovický potok
niva
75,5-77,6
les
76,47–76,6
vodní tok a Želivka
niva
4
80,6-82,5
les
4
81,2
vodní tok a Pstruhový potok
niva
vodní tok a Lohenický potok
niva
4
82,50
vodní tok a Holušický potok
niva
4
83,25
vodní tok a Speřický potok
niva
4
84-84,4
rybník
les
5
4
86,5
vodní tok a Rápotický potok
niva
vodní tok
Pstružný potok
67,7
67,7-72,4
81,30
009
Vliv
3
65,3
008
vodní tok a Medulán
niva
vodní tok a Loketský potok
niva
vodní tok a Tomický potok
niva
les
Lesní komplex po obou
stranách D1
60,66
007
EVERNIA s.r.o.
4
4
4
stranách D1
4
Lesní komplex v okolí 5
vodní nádrže Želivka
Hliněný rybník
4
4
5
Nebude se zasahovat do podmostí, rozšíření
mostu pouze v horní části, možný zásah do
břehových porostů během stavby.
Zábor lesních pozemků po obou stranách
dálnice D1 v rozsahu cca 0,59 ha.
Nebude přímo dotčena, kříží dálnici 2
velkými mostními objekty v místě vodní
nádrže Švihov.
Potok je zatrubněn a zkapacitněním dálnice
nebude významně dotčen.
Jedná se o porosty podél Želivky, celkový
zábor lesa je cca 0,393 ha, vliv na hadcové
porosty podél Želivky.
Bude provedena rekonstrukce propustku,
kácení porostů v blízkosti vodoteče.
Vzhledem k délce průchodu trasy dálnice
lesním komplexem je zábor poměrně malý,
cca 0,214ha, většina úprav bez záboru.
Výstavba nového třípolového mostu,
negativní vliv během stavby, kácení
břehových porostů
Celkový zábor je cca 0,05 ha, lesní komplex
bude
lépe
zprůchodněn
realizací
ekologického mostu.
Bude provedena sanace mostu s ponecháním
jeho parametrů, během výstavby se
předpokládá zásah do koryta a břehových
porostů.
Jedná se částečně i o porosty podél Želivky,
trasa bude rozšířena tak, aby nedošlo
k záboru lesní půdy.
Do vodního toku se nebude zasahovat,
mostní objekt se rozšíří pouze v horní části
bez zásahu do podmostí.
Zábor drobných lesíků podél dálnice
v celkovém rozsahu 0,134 ha.
Velký mostní objekt se bude rozšiřovat pouze
v horní části bez zásahu do podmostí, možný
vliv během stavby.
Bude provedena rekonstrukce stávajícího
propustku v délce 80 m, možný vliv na
porosty podél toku v blízkosti dálnice.
Bude provedena rekonstrukce stávajícího
propustku v délce 60 m, možný vliv na
porosty podél toku v blízkosti dálnice.
Nebude přímo dotčen.
Zábor drobných lesíků podél dálnice, celkový
rozsah záboru 0,146 ha.
Pouze v blízkosti, nebude přímo dotčen.
strana 243
úsek
D1
101
km
Typ VKP
90,8
vodní tok a Hněvkovický potok
niva
les
Lesní
komplex
za
Humpolcem po obou
stranách D1
vodní tok a Perlový potok
niva
vodní tok
Boňkovský potok
les
91,1-95,6
94,9
99,5-100
4
3
4
5
4
100,9
les
3
101,5-105,5
les
stranách D1
106,5
vodní tok
Mlýnský potok
5
vodní tok a Smrčenský potok
4
niva
les
stranách D1
100,9
107,0-111,8
104
Vliv
3
99,1
103
vodní tok a Nohavický potok
niva
vodní tok a Skorkovský potok
niva
vodní tok a Úsobský potok
niva
98,60
102
4
3
Menší lesní komplexy 4
po obou stranách D1
112,0-113,2
les
113,3
vodní tok a Zlatý potok
niva
3
113,5-115,8
les
4
117,0
rybník
4
116,7-120,0
les
stranách D1
117,2
vodní tok a Měšínský potok
niva
3
119,9
vodní tok
Heroltický potok
rybník
Přibylův rybník
vodní tok a Kozlovský potok
niva
5
5
3
119,9
rybník
Rybník Na Cípu
4
121,3-123,9
les
stranách D1
Strana 244
Trasa dálnice odděluje dvě části velkého
lesního komplexu. Celkový rozsah záboru je
cca 0,506 ha.
Rozšířením mostního objektu dojde k záboru
lesních pozemků v okolí vodoteče, zábor
v rozsahu cca 0,044 ha.
Bude provedeno rozšíření mostu, dojde
k zásahu do porostů v blízkosti vodoteče.
Výstavba nového mostu bude pravděpodobně
spojena se zásahem do koryta a kácením
břehových porostů.
Výstavba nového mostu bude spojena s
kácením části porostu.
Trasa dálnice odděluje okrajovou část
velkého lesního komplexu. Celkový rozsah
záboru je cca 0,784 ha.
Trasa dálnice odděluje dvě části velkého
lesního komplexu. Celkový rozsah záboru je
cca 0,591 ha.
Lesní porosty budou dotčeny zejména
úpravou MÚK Jihlava, celkový zábor
dosahuje cca 0,1 ha.
Dojde k rekonstrukci mostu a úpravě sklonu
svahů, a tím i určitému zásahu do koryta a
kácení břehových porostů.
Jedná se pouze o okrajový zásah do několika
drobných lesíků v blízkosti dálnice. Celkový
zábor je cca 0,01 ha.
Do rybníku je provedeno odvodnění, trasa
dálnice do něj přímo nezasahuje.
Trasa dálnice prochází okrajovou částí
lesního komplexu, celkový rozsah záboru je
cca 0,26 ha.
Stávající most bude vybourán a na jeho místě
bude postaven nový s rozpětím 15 m, bude
provedena přeložka koryta.
Dojde k rekonstrukci mostu a úpravě sklonu
svahů, a tím i určitému zásahu do koryta a
kácení břehových porostů.
Dálnice zasahuje do okraje lesního
komplexu, který je rozčleněn na několik
menších celků. Celkový zábor je cca 0,35 ha.
EVERNIA s.r.o.
úsek
D1
km
Typ VKP
122,1
vodní tok a Šlapanka
niva
126,5-129,7
les
128,3
vodní tok a Řehořovský potok
niva
3
130,0
vodní tok a Nadějovský potok
niva
vodní tok a Balinka
niva
4
131,74
105
Vliv
3
stranách D1
4
vodní tok
Tříhranný potok
vodní tok a Křivý potok
niva
5
4
133,9
vodní tok a Zblatí
niva
vodní tok a Blízkovský potok
niva
les
Okraj drobného lesního
porostu
rybník
Rybník Borek
4
140,2
rybník
Rybník Trhovec
vodní tok a Lavičský potok
niva
5
3
142,2-146,5
les
136,4
137,2
144,1
146,3
107
132,7
137
106
vodní tok a Radslavický potok
niva
147,5-149,5
les
4
3
stranách D1
4
vodní tok a Vodra
niva
151,8
vodní tok a Polomina
niva
151,8-153,6
les
EVERNIA s.r.o.
4
Drobné lesní porosty 4
v okolí
Velkého
Meziříčí
5
vodní tok a Oslava
niva
3
vodní tok a Františkovský potok
niva
147,6
149,3
4
Lesní komplexy
Jabloňovem
3
za 4
Potok je přes dálnici převeden přesypaným
mostním objektem, u kterého dojde
k rekonstrukci vtoku a výtoku. Během stavby
dojde k zásahu do břehových porostů.
Trasa dálnice odděluje dvě části lesního
komplexu, celkový zábor je v rozsahu cca
0,654 ha.
Dojde k vybourání stávajícího mostu a
výstavbě nového o rozpětí 40 m. Potok bude
pod mostním objektem přeložen.
Provede se rekonstrukce a prodloužení
stávajícího mostu, vliv na potok bude spíše
okrajový, během stavby dojde k zásahu do
Provede se rekonstrukce a rozšíření
stávajícího mostu, vliv na potok bude spíše
okrajový, během stavby dojde k zásahu do
Provede se pouze sekonstrukce stávajícího
mostu při zachování parametrů.
Zásah do lesa velmi malého rozsahu, celkový
zábor pouze cca 0,006 ha.
Provede se novostavba nosné konstrukce a
sanace a rozšíření spodní stavby mostu, což
bude mít vliv na břehové porosty v okolí
toku.
Okrajový zásah do několika drobných lesíků
v okolí Velkého Meziříčí, celkový rozsah
záboru je cca 0,033 ha.
Vodní tok nebude dotčen, mostní objekt
zůstává bez zásahu do podmostí.
Dojde k rekonstrukci stávajícího propustku,
během výstavby dojde pravděpodobně
k zásahu do břehových porostů.
V místě křížení vodoteče s trasou bude
vybudován nový klenbový most, provedena
přeložka vodoteče a úprava stávajícího
terénu, dojde k zásahu do břehových porostů.
Vliv na les pouze okrajový, celkový zábor
pouze v rozsahu 0,034 ha.
Rozšíření zemního tělesa dálnice se provede
úpravou sklonu svahů, do vodního toku se
nebude významně zasahovat.
Provede se zesílení mostního objektu a mírná
úprava jeho trasy. Dojde k zásahu do
poprostů v okolí vodoteče.
Vliv spíše okrajový, zábor lesních pozemků
pouze malého rozsahu cca 0,05 ha.
strana 245
úsek
D1
108
109
km
Typ VKP
153,0
vodní tok a Komárovský potok
niva
4
155,8
vodní tok
Zážlebí
vodní tok a Jelenka
niva
5
4
155,7-156,0
les
5
158,1
vodní tok a Drchalka
niva
160,0
160,5
4
vodní tok a Jasinka
niva
les
164,1-171,1
les
-
vodní tok
niva
vodní tok
niva
vodní tok
niva
vodní tok
vodní tok
niva
vodní tok
niva
les
167,0
110
169,8
175,5
171,9
173,7-176
177,2
179,8
180,9
181-181,5
Vliv
4
stranách D1
a Bitýška
4
a Bílá voda
4
a Bílý potok
4
a Knínický potok
5
4
a Říčanský potok
4
stranách D1
4
vodní tok a Veverka
niva
4
vodní tok a Cikánka
niva
4
vodní tok a Kývalka
niva
les
stranách D1
Provede se demolice a novostavba nosné
konstrukce, spodní stavba mostu bude pouze
rekonstruována, během výstavby dojde
k zásahu do břehových porostů.
Do vodního toku se nebude významně
zasahovat, rozšíření dálnice se provede
úpravou sklonů svahů.
Nedojde k přímému ovlivnění porostu
záborem PUPFL.
Bude provedena rekonstrukce a čištění
stávajícího propustku, při výstavbě může
dojít k zásahu do břehových porostů.
Trasa prochází rozsáhlým lesním komplexem
v délce cca 7 km a tomu odpovídá i zábor
(cca 0,049 ha).
Bude provedena rekonstrukce a prodloužení
propustku, zásah do břehových porostů.
Bude provedeno čištění a rekonstrukce
propustku, mostní objekt bude rozšířen.
Předpokládá se vliv na břehové porosty.
V těsné blízkosti dálnice D1 se nevyskytuje žádný registrovaný významný krajinný prvek. Vliv
na jednotlivé významné krajinné prvky ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění uvádí
předchozí tabulka.
Celkově lze shrnout, že realizací záměru budou dotčeny vodní toky a jejich nivy a lesní porosty.
Křížení dálnice s vodními toky je řešeno mostními objekty a propustky. Většina velkých
mostních objektů bude v rámci zkapacitnění rozšiřována pouze v horní části mostu bez zásahu do
podmostí, k případnému negativnímu vlivu bude docházet pouze po dobu výstavby. Vodní toky,
které kříží dálnici malými mostními objekty a propustky jsou vesměs zatrubněny v celé délce
křížení. Tyto propustky se budou rekonstruovat nebo rozšiřovat, což samozřejmě bude mít určitý
vliv na tyto vodoteče, ovšem vzhledem k současnému stavu nebude tento vliv významný.
Strana 246
EVERNIA s.r.o.
Významnější vliv lze očekávat pouze v případě přeložky vodních toků a zásadnímu zásahu do
břehových porostů. K tomuto zásahu však dojde pouze u malého počtu vodotečí a břehové
porosty budou nahrazeny v rámci vegetačních úprav dálnice D1 po ukončení stavby. Po ukončení
stavby je třeba tam kde to prostorové a technické podmínky umožňují provést zpřírodnění
některých upravených koryt pod mosty (např. vytvořit větší průtočný profilodsazením opevnění
břehů a ponechání prostoru pro vytvoření přírodě blízké kynety).
Vliv na lesní porosty je dán zejména rozsahem jejich záboru. Vzhledem k délce upravované
komunikace je rozsah záboru pozemků určených k plnění funkce lesa poměrně malý a stavba tak
nebude představovat významný negativní vliv na lesy.
Soustava Natura 2000
V září-říjnu 2007 byly provedeny terénní návštěvy dotčených lokalit. Proběhly odborné
konzultace pro zjištění výskytu předmětů ochrany. Výskyt druhů živočichů a rostlin byl zjištěn
dle údajů poskytnutých Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR, 2009). Lokalita
výskytu kuřičky hadcové byla navštívena spolu se zástupci Správy chráněné krajinné oblasti
Blaník a zjištěna oblast výskytu druhu. Pro potřeby hodnocení též byly poskytnuty výsledky
monitoringu tohoto druhu (Pánková 2008). Výskyt stanovišť byl zjištěn dle vrstvy mapování
biotopů (AOPK ČR, 2007). Stav z hlediska ochrany v ČR byl zjištěn dle hodnotící zprávy (Dušek
et al. 2007).
Vyhodnocení vlivů záměru na dotčené předměty ochrany
Vyhodnocení významnosti vlivů probíhá podle následující stupnice.
Tabulka 115: Stupnice hodnocení vlivů na dotčené předměty ochrany
Hodnota
-2
Termín
Významně
negativní vliv
-1
Mírně negativní
vliv
0
Nulový vliv
Popis
Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK
Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze v určených
případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK)
Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její
podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu,
významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.
Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat.
Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv
Nevylučuje realizaci záměru.
Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických
nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného
vývoje druhu.
Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními.
Záměr nemá žádný prokazatelný vliv.
Vyhodnocení vlivů na dotčené předměty ochrany
Z vlivů záměru na životní prostředí byly vybrány vlivy, které má záměr na dotčené předměty
ochrany. Byla vyhodnocena významnost těchto vlivů.
EVERNIA s.r.o.
strana 247
Tabulka 116: Vyhodnocení vlivů na dotčené předměty ochrany
Předmět ochrany Vliv záměru
Velevrub tupý
Unio crassus
Vyhodnocení
vlivu
Znečištění vody
(stavební práce –
rozšíření mostů,
dešťová voda,
riziko havárií)
-1
Hořavka duhová
Rhodeus sericeus
amarus
Znečištění vody
dešťová voda,
riziko havárií)
-1
Mihule potoční
Lampetra planeri
Strana 248
Znečištění vody
dešťová voda,
riziko havárií)
-1
Komentář
V průběhu realizaci stavby může dojít ke znečištění vody
v Sázavě, Blanici a dalších přítocích. Jedná se především
o možnou kontaminaci vodoteče smyvy z mechanického
narušení půdního krytu stavební technikou. Dále není
možné zcela vyloučit riziko havárie.
Dalším problémem může být zaústění svedené dešťové
vody (kterých po rozšíření dálnice přibude cca o 35%) do
recipientu a havárie při provozu dálnice.
Znečištěním vody by došlo k ovlivnění celé populace
velevruba níže po toku od místa znečištění (nejspíše tedy
v místě rozšiřování mostního objektu na 29.km
u Hvězdonic – tedy cca 2/3 délky toku zahrnutého do
EVL).
Vliv záměru na velevruba tupého je hodnocen jako mírně
negativní vzhledem k tomu, že se jedná o vlivy
potenciální, kterým bude maximálně předcházeno a
budou přijata opatření pro případnou nápravu (asanace
havárií apod.).
Při přestavbě mostu je třeba specifikovat přesné technické
řešení např. umístění staveniště, ochranu před
potenciálními úniky látek ze stavebních strojů apod.
v Sázavě, Blanici a dalších přítocích. Jedná se především
o možnou kontaminaci vodoteče smyvy z mechanického
narušení půdního krytu stavební technikou. Dále není
možné zcela vyloučit riziko havárie.
vody (kterých po rozšíření dálnice přibude cca o 35%,) do
recipientu a dále havárie při provozu dálnice.
Znečištěním vody by došlo k ovlivnění populace hořavky
níže po toku od místa znečištění. Místa pravidelného
výskytu hořavky jsou cca 20 km vzdálena, je
pravděpodobné, že dojde ke značnému naředění
případných znečišťujících látek. Výskyt hořavky přímo
v místě křížení D1 a EVL Dolní Sázava u Hvězdonic je
spíše roztroušený a nemá pro existenci populace zásadní
význam. Je však nutné zachovat migrační prostupnost
toku.
Vliv záměru na hořavku duhovou je hodnocen jako mírně
negativní vzhledem ke vzdálenosti míst klíčových pro
výskyt hořavky od zdroje znečištění a vzhledem k tomu,
že se jedná o vlivy potenciální, kterým bude maximálně
předcházeno a budou přijata opatření pro případnou
nápravu (asanace havárií apod.).
ve Štěpánovském potoce. Jedná se především o možnou
kontaminaci vodoteče smyvy z mechanického narušení
půdního krytu stavební technikou. Dále není možné zcela
vyloučit riziko havárie.
vody (kterých po rozšíření dálnice přibude cca o 35%) do
recipientu a havárie při provozu dálnice.
Znečištěním vody by došlo k ovlivnění celé populace
EVERNIA s.r.o.
Kuřička hadcová
Minuartia
smejkalii
Vyhodnocení
vlivu
zásah do biotopu
-1
Nitrifikace
prostředí
-1
9130
Ztráta biotopu
-1
91E0*
Ztráta biotopu
-1
Vydra říční
Lutra lutra
Rušení
stavby
v průběhu
0
Rušení při provozu
0
Ztráta biotopu
0
EVERNIA s.r.o.
Komentář
mihule níže po toku od místa znečištění (tedy od místa
rozšiřování mostního objektu na 53.km) – tedy cca 30%
z celkové délky toku obývaného mihulí v EVL.
Vliv záměru na mihuli potoční je hodnocen jako mírně
negativní vzhledem k tomu, že se jedná o vlivy
potenciální, kterým bude maximálně předcházeno a
budou přijata opatření pro případnou nápravu (asanace
havárií apod.).
Druh se vyskytuje na skalkách v boru nejblíže cca 50 m
od dálnice. Výskyt přímo na zářezu dálnice nebyl
potvrzen. Přestože jej není možné úplně vyloučit, jednalo
by se o výskyt okrajový, na sekundárním stanovišti.
Vzhledem
k potvrzenému
dobrému
potenciálu
spontánního šíření kuřičky na poměrně vzdálené skalky
(Pánková 2008) je možné uvažovat o rozšíření na nově
odkrytý zářez dálnice, kde bude v iniciálním stádiu slabá
konkurence.
Jedná se o unikátní lokalitu s jedinečným a bohatým
výskytem (jediná perspektivní lokalita v ČR, resp. na
světě). Jedná se o neoendemický a prioritní druh. Jádro
populace nebude záměrem ovlivněno, dle současných
znalostí výskytu nebudou přímo dotčeny žádné trsy
kuřičky hadcové. Existuje také dobrý předpoklad, že se
druh na nově odkrytý profil znovu rozšíří.
Vliv byl vyhodnocen jako mírně negativní.
V současné době dochází k ohrožení míst výskytu kuřičky
šířením třtiny křovištní Calamagrostis epigejos směrem
od dálnice. Tento vliv se může zhoršit s dalším provozem
dálnice a zvýšením počtu projíždějících vozidel a jejich
emisí. Předpokládá se však snížení emisí v důsledku
obnovy vozového parku, navíc problém nitrifikace
prostředí a nárůstu automobilové dopravy jde nad rámec
tohoto hodnocení.
Tento vliv byl hodnocen jako mírně negativní.
Dojde k záboru biotopu při okraji EVL, celkově se jedná
maximálně cca o 1 ha z 184,5255 ha bučin v EVL (cca
0,5%). Vliv byl hodnocen jako mírně negativní.
Dojde k záboru biotopu při okraji EVL, celkově se jedná
cca o 0,05 ha z 5,1171 ha luhů v EVL (cca 1%). Jedná se
o prioritní stanoviště, bude likvidován maloplošný méně
reprezentativní výskyt. Vliv byl hodnocen jako mírně
negativní.
Současná hladina rušení se dočasně mírně zvýší. Lokalita
bude zasažena pouze okrajově.
Vliv byl hodnocen jako mírně negativní.
Současná hladina rušení se může zvýšit v důsledku
provozu většího množství aut, po realizaci záměru
zkapacitnění by však měl provoz být hladší a úroveň
rušení by se mohla dokonce mírně snížit.
Vliv byl hodnocen jako nulový.
Záměr zasahuje velmi okrajově do biotopu vydry.
Nedojde ke kvalitativním změnám tohoto biotopu.
Vliv byl hodnocen jako nulový.
strana 249
Vyhodnocení
vlivu
Přímé zabíjení
-1
Migrační bariéra
-1
Komentář
Riziko přímého střetu migrujících vyder s vozidly nelze
vyloučit.
Záměr se nachází v migrační trase vyder, představuje
významnou migrační bariéru pro pohyb druhu v krajině.
Realizací záměru dojde k mírnému zhoršení rozšířením
dálnice. Zároveň je plánováno zlepšení migrační
prostupnosti oproti stávající situaci, avšak podrobné
technické řešení bude teprve navrženo a musí být
posouzeno z hlediska migrace vyder.
Vyhodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit
Celistvost EVL Želivka z hlediska stavu populace kuřičky hadcové nebude významně narušena.
Dojde k zásahu do okrajové části populace druhu v EVL, bez přímého vlivu na jedince. Vliv byl
vyhodnocen jako mírně negativní.
Vliv záměru na celistvost EVL Vysoký kámen u Smrčné byl hodnocen jako mírně negativní.
Dojde k okrajovému zásahu do biotopu plošně převažujících bučin, dále k záboru maloplošného
výskytu prameništních olšin.
Vliv na celistvost EVL Šlapanka a Zlatý potok, EVL Štěpánovský potok a EVL Dolní Sázava byl
hodnocen jako mírně negativní v souladu z hodnocením významnosti vlivů na předměty ochrany
těchto lokalit.
Vyhodnocení možných kumulativních vlivů
Vlivy hodnoceného záměru na dotčené předměty ochrany mohou být kumulativně zhoršeny již
realizovanými záměry na území dotčených EVL, a to od doby zařazení lokalit do národního
seznamu (tj. od roku 2004). Vzhledem k tomu, že zatím neprobíhá soustavný monitoring
jednotlivých EVL zajišťující dostatečné informace pro posouzení stavu a probíhajících
změn předmětů ochrany jednotlivých EVL, k řádnému vyhodnocení kumulativních vlivů chybějí
dostatečné podklady. Pro provedení hodnocení kumulativních vlivů byly využity:
-
Hodnotící zpráva o stavu z hlediska ochrany evropsky významných druhů a typů přírodních
stanovišť v České republice za období 2004-2006 (Dušek et al. 2007) – kde byl zjištěn stav
dotčených předmětů ochrany
-
Informační systém EIA (další záměry související s dálnicí D1 byly zjištěny od ŘSD) – kde
byly vyhledány záměry, které by mohly souviset s dotčenými předměty ochrany.
Dle informačního systému EIA bylo zjištěno několik záměrů, které jsou plánovány v dotčených
EVL a mohou ovlivnit dotčené předměty ochrany:
-
Protipovodňová opatření v městě Sázava. Záměr v případě zásahů do koryta toku může
představovat závažné vlivy pro populaci velevruba tupého.
-
Integrovaný projekt technické infrastruktury, mikroregion Želivka – projekt zahrnuje
výstavbu splaškové kanalizace a čistíren odpadních vod v 10 lokalitách spadajících do
působnosti 8 obcí, které jsou vyjmenovány v následující kapitole. Celková délka kanalizace
plánované výstavby činí cca 25 km stokové sítě a 9 ČOV celkové kapacity 2000
ekvivalentních obyvatel. Záměr zlepší kvalitu vody v povodí Želivky.
-
Záměry v EVL Šlapanka a Zlatý potok – např. úpravy železniční trati Havlíčkův BrodJihlava, JIPOCAR Střítež (rozšíření stávající výrobní haly, skladové haly, sklad
Strana 250
EVERNIA s.r.o.
nebezpečných látek), výstavba provozu extrakce řepkových pokrutin hexanem, Dobronín.
Záměry zvýšují úroveň rušení v lokalitě. Možným konfliktním místem jsou dále sklady
pohonných hmot Čepro u Šlapanova.
Podle sdělení ŘSD závod Brno je navrhována nová MÚK v prostoru Měšín, tento záměr bude
s rozšířením dálnice koordinován. Záměr není v konfliktu s lokalitami Natura 2000. Nebyly
zjištěny další plánované záměry související s dálnicí D1.
Není možné konstatovat, že by v kumulaci s některými z uvedených záměrů byly zhoršeny vlivy
záměru zkapacitnění dálnice D1 až na úroveň významně negativních vlivů.
Tabulka 117: Souhrnné vyhodnocení kumulace vlivů s vlivy záměru
Předmět ochrany
Dotčená EVL
Velevrub tupý Unio Dolní Sázava
crassus
Hořavka duhová
Rhodeus sericeus
amarus
Mihule potoční
Lampetra planeri
Kuřička hadcová
Minuartia smejkalii*
Stanoviště 9130
Stanoviště 91E0*
Vydra říční Lutra
lutra
Dolní Sázava
Další záměry v dotčené EVL
Protipovodňová opatření, Sázava
Integrovaný projekt tech.infrastruktury,
Želivka
Dtto
Výsledný vliv na
předmět ochrany
-1
-1
Štěpánovský potok Nebyly zjištěny
-1
Želivka
Nebyly zjištěny
-1
Vysoký kámen u
Smrčné
Vysoký kámen u
Smrčné
Šlapanka a Zlatý
potok
Nebyly zjištěny
-1
Nebyly zjištěny
-1
úpravy železniční trati Havlíčkův BrodJihlava JIPOCAR Střítež (rozšíření stávající
výrobní haly, skladové haly,sklad
nebezpečných látek), výstavba provozu
extrakce řepkových pokrutin hexanem,
Dobronín
-1
Dále byly pro dotčené předměty ochrany v dotčených EVL obecně stanoveny negativní faktory,
které by mohly dále zhoršovat stav předmětů ochrany. Nové záměry je pak nutno posuzovat s
vědomím ovlivnění EVL mírnými vlivy způsobenými posuzovaným záměrem zkapacitnění
dálnice D1.
EVL Dolní Sázava
Výstavba MVE
Stav populací předmětů ochrany EVL může významným způsobem ovlivnit změna migrační
prostupnosti toku a podmínek proudění v důsledku výstavby nebo obnovy jezů pro malé vodní
elektrárny.
Znečištění vody
Nově navrhované záměry produkující odpadní vody, musí řešit jejich čištění. Je vhodné, aby byla
sídla v povodí Sázavy napojena na čistírny odpadních vod.
EVL Štěpánovský potok
Technické zásahy do koryta
EVERNIA s.r.o.
strana 251
Zásadním vlivem, který může ohrozit stav předmětu ochrany EVL – mihule potoční, jsou
nevhodné technické úpravy koryta toku. Vzhledem k faktu, že se již dlouhodobě jedná o zvláště
chráněné území, lze předpokládat, že k úpravám toku nedojde.
EVL Želivka
Celková eutrofizace prostředí
Vliv posuzovaného záměru nelze zcela oddělit od celkové postupující eutrofizace prostředí.
Tento proces může mít negativní důsledky pro stanoviště, která se vyznačují menším množstvím
dostupných živin, jako např. hadcové bory. Vzhledem ke stávajícímu provozu na dálnici lze
předpokládat aktuálně vysokou úroveň zatížení živinami v bezprostředním okolí dálnice. Je proto
nutno dále monitorovat vliv vzrůstající eutrofizace prostředí na stav biotopu.
Nevhodné lesnické hospodaření
Stav biotopu předmětu ochrany může klíčovým způsobem ovlivnit nevhodné lesnické
hospodaření v hadcových borech i celkově v lesních porostech EVL. Je vhodné hospodaření
přizpůsobit tak, aby byly zachovány stávající podmínky biotopu včetně míry oslunění, zakmenění
porostů, existence otevřených nezalesněných ploch apod.
EVL Vysoký kámen u Smrčné
Nevhodné lesnické hospodaření
Vzhledem k faktu, že plošně nejvýznamnější předměty ochrany EVL Vysoký kámen u Smrčné
jsou lesní stanoviště, je nejdůležitějším faktorem, který zásadně ovlivňuje jejich stav, lesnické
hospodaření. Pokud bude hospodaření probíhat vhodným způsobem ve prospěch udržení
chráněných lesních stanovišť, lze předpokládat, že vliv faktorů spojených s posuzovaným
záměrem nezpůsobí ohrožení EVL. V opačném případě bude špatný stav EVL způsobem
mnohem větší měrou nevhodnými lesnickými postupy než vlivem posuzovaného záměru.
EVL Šlapanka a Zlatý potok
Mezi hlavní faktory ovlivňující stav populace vyder v celé ČR patří jejich přímé pronásledování a
mortalita způsobená střety s dopravními prostředky na komunikacích (Poledník 2007).
Ilegální pronásledování vyder je faktor působící plošně na celém území státu. Může způsobit
lokální vymizení druhu, nicméně vzhledem k celkovému nasycení populace lze prozatím
předpokládat postupné doplnění imigrací.
Mortalita na komunikacích je obecně velmi významný vliv, který způsobuje zabíjení vyder
především v místech křížení vodních toků s komunikacemi. V konkrétním případě je nutno
počítat zejména s plánovaným záměrem rekonstrukce železniční trati Havlíčkův Brod-Jihlava.
Dálnice D1 by v případě zkapacitnění byla pro vydry po povrchu prakticky nepřekonatelná.
Křížení s vodotečemi je však řešeno pomocí propustků, které jsou vydrami využívány, pokud
mají dostatečné rozměry. V pozdějších fázích projektové přípravy je nutné řešit typ propustků
zejména v kontaktu s EVL Šlapanka a Zlatý potok a instalaci kvalitního oplocení kolem
propustků.
Možnosti zmírňujících opatření a vyloučení nepříznivých vlivů
-
při řešení úseku dálnice v kontaktu s EVL Želivka budou dodrženy následující podmínky:

zářezy po stranách dálnice musí být skalnaté nebo balvanité, bez jakéhokoli zpevnění (s
patkou minimálního rozsahu),
Strana 252
EVERNIA s.r.o.





sklon zářezů musí být mírně pozvolnější nebo stejný jako je dnes, ne strmější (i na úkor
většího záboru lesa),
neprovádět žádné výsadby (ani borovice) na hranách zářezů nebo v lese nad nimi,
zajistit likvidaci současného zářezu tak, aby vegetace byla ve vhodné fenologické fázi
(květen – červenec) – bude umožněno alespoň během 14 dní lokalitu podrobně
prozkoumat, následně zajistit transfer semen či rostlin,
likvidace současného záměru bude prováděna pod dohledem odborně způsobilé osoby, o
termínu zásahu do zářezu bude v 14 denním předstihu informována Správa CHKO
Blaník,
přestavba mostu bude provedena 100% shora, bez zasahování do podmostí a okolí,
-
finanční podpora záchranného programu kuřičky hadcové, případně monitoringu kuřičky
hadcové (prováděn AOPK ČR a Botanickým ústavem Akademie věd)
-
při podrobném technickém řešení maximálně omezit zábor stanovišť bučin a potočních luhů
v EVL Vysoký kámen u Smrčné,
-
neumisťovat zařízení staveniště do blízkosti dotčených EVL, při stavbě dbát zvýšených
bezpečnostních opatření (prevence havárií), minimalizovat křížení obslužných komunikací
s vodotečemi, řešit zaústění odpadních dešťových vod do recipientu mimo území EVL,
-
eliminovat riziko znečištění vody v blízkosti EVL Dolní Sázava, EVL Štěpánovský potok,
EVL Šlapanka a Zlatý potok,
-
zajistit migrační prostupnost pro vydry v místě kontaktu tělesa dálnice a EVL Šlapanka a
Zlatý potok.
Závěr
Hodnocený záměr „Zkapacitnění dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka“ nemá významně
negativní vliv (resp. negativní vliv dle § 45i odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb.) na žádné evropsky
významné lokality ani ptačí oblasti.
Záměr má mírně negativní vliv na předměty ochrany a celistvost:
- EVL Želivka – kuřička hadcová
- EVL Dolní Sázava – velevrub tupý, hořavka duhová
- EVL Štěpánovský potok – mihule potoční
- EVL Vysoký kámen u Smrčné – stanoviště 9130 a 91E0
- EVL Šlapanka a Zlatý potok – vydra říční
Pro zmírnění těchto vlivů byla navržena zmírňující opatření
D.I.7.4 Vliv stavby na fragmentaci krajiny
Vzhledem k tomu, že záměrem je rozšíření stávající dálnice, která významně rozčleňuje krajinu,
nedojde z hlediska fragmentace realizací záměru k zásadní změně současného vlivu. Již
v současné době lze dálnici překonat pouze v místě mostních objektů. Řada těchto objektů bude
v rámci zkapacitnění dálnice rozšířena a vznikne několik nových objektů, což částečně zlepší
průchodnost dálnice.
Vliv stavby na fragmentaci krajiny nebude významný.
EVERNIA s.r.o.
strana 253
Dílčí závěr kapitoly D.I.7.2 Vliv na ekosystémy:
Rozšíření dálnice D1 na šestipruh bude představovat zásah do řady prvků územního systému
ekologické stability, evropsky výnamných lokalit a významných krajinných prvků. Určitý vliv lze
také předpokládat u přírodní rezervace Štěpánovský potok. Většina těchto prvků je v současné
době přes dálnici převedena prostřednictvím mostních objektů. Ty se budou v rámci zkapacitnění
dálnice D1 rozšiřovat, případně demolovat a znovu stavět v nových parametrech. Několik
mostních objektů je z důvodu zlepšení jejich migrační funkce navržena k rozšíření. Prvky, které
v současné době kříží dálnici v místě, kde není žádný mostní objekt, jsou v rámci dokumentace
EIA navrženy přeložit a převést pod nejbližším vhodným mostním objektem. Obecně je nutné
během výstavby minimalizovat dočasný zábor v okolí dálnice a zásahy do lesa a břehových
porostů, zejména v lokalitách s výskytem prvků chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně
přírody a krajiny v platném znění.
Dle hodnocení vlivu na EVL a PO nebude mít stavba významný negativní vliv na žádné evropsky
významné lokality ani ptačí oblasti.


zpracovat samostatné studie vlivu stavby na prvky ÚSES, významné krajinné prvky a zvláště
chráněná území s upřesněním trvalého a dočasného záboru,
zpracovat studii vegetačních úprav v návaznosti na vymezený územní systém ekologické
stability.
D.I.8 Vlivy na krajinu
Možné vlivy realizace záměru na krajinu jsou shrnuty v následující tabulce:
Tabulka 118: Vlivy na krajinu
Typy úprav
A
A1
A2
B
C
D
Krajinný ráz
Přírodní parky
Vliv na stávající úrovni
Rozšíření záborů bude mít mírně negativní Vliv na stávající úrovni
vliv na krajinný ráz
Rozšíření záborů bude mít mírně negativní Vliv na stávající úrovni
vliv na krajinný ráz
D.I.8.1 Vliv návrhu technických parametrů dálnice na krajinný ráz
Vzhledem k tomu, že se jedná o stávající trasu dálnice je celá řada technických parametrů trasy
již daná. Dálnice D1 je významným dopravním tahem a tvoří krajinnou a urbanistickou
dominantu v území.
Zásada omezení délky rovných úseků
Rozšíření dálnice nebude mít vliv na délku rovných úseků.
Zásada minimalizace zářezů a násypů
Z hlediska zhodnocení vlivu na krajinný ráz je důležité výškové vedení trasy v krajině. Snahou
je, při dodržení technických parametrů, co nejvíce přizpůsobit výškové vedení trasy stávajícímu
Strana 254
EVERNIA s.r.o.
terénu. V místech, kde v současné době existují hluboké zářezy a vysoké násypy se část těchto
svahů využije pro rozšíření a svahy se zpevní, což sníží celkový zábor stavby. V případě mělkých
zářezů a nízkých násypů dojde k rozšíření záborů, ale výškové uspořádání dálnice se měnit
nebude. Zastoupení jednotlivých typů úprav v konkrétní lokalitě je patrné na situacích v měřítku
1:2 000, které jsou součástí technicko ekonomické studie. Zastoupení jednotlivých typů úprav na
stavebních úsecích je v přehledu uvedeno v tabulce 88.
Zásada přiměřenosti technických děl podle charakteru krajiny
Rozsah technických umělých prvků, tj. mostů, estakád, opěrných zdí, protihlukových stěn, aj., by
měl být úměrný charakteru krajiny. Tyto prvky jsou přijatelnější v krajině průmyslové a výrazně
antropogenní, nežli v krajině zemědělského a přírodního charakteru. V tomto případě se jedná o
krajinu výrazně ovlivněnou lidskou činností a stavba vychází ze stávajícího stavu. Dojde
k nárůstu počtu protihlukových stěn a rozšíření některých mostních objektů. Velké mostní
objekty, které mají největší vliv na krajinný ráz budou zachovány ve stávajícím rozsahu. Některé
menší pak budou rozšířeny z důvodu migrace zvěře a začleněny do krajiny realizací vhodných
vegetačních úprav. Nově vzniknou v trase dálnice D1 3 větší ekodukty pro migraci zvěře, které
však nebudou mít negativní vliv na krajinný ráz. Budou upraveny tak, aby navazovaly na okolní
krajinu, od dálnice byly co nejvíce odcloněny a vegetační úpravy navedly migrující živočichy
k objektu ekoduktu.
Zásada začlenění do krajiny vegetačními úpravami
Začlenění komunikace do krajiny se realizuje pomocí:
a) vegetačních úprav vlastního tělesa navržené komunikace,
b) výsadby v krajinných prvcích navazujících na komunikaci.
Ve stupni dokumentace pro územní rozhodnutí je potřeba vypracovat samostatnou studii
vegetačních úprav, která bude při konkrétním návrhu vhodných dřevin a jejich uspořádání
respektovat hledisko estetické, volby místních přirozených dřevin, migrace živočichů, údržby
zeleně. Ozelenění svahů násypů a zářezů má pozitivní vliv na celkovou estetiku krajiny
a začlenění komunikace do krajiny. Při návrhu výsadby i mimo těleso komunikace se jedná např.
o dosadbu břehových porostů u drobné vodoteče, realizace nefunkčních prvků ÚSES, vegetační
úpravy polních cest. Tím se zvýší ekologická stabilita území. Výsadbou zeleně se rozčlení
krajina a sníží se optický kontakt s dálnicí. Přitom je doporučeno preferovat dřeviny geograficky
původní a odpovídající místním podmínkám.
D.I.8.2 Hodnocení míry zásahu stavby do krajinného rázu
Technická charakteristika stavby
Z technických parametrů stavby, které by mohly mít významný vliv na krajinný ráz, to jsou
především mostní objekty a mimoúrovňové křižovatky. Úprava dálnice D1 vychází ze stávajícího
stavu. Křižovatky zůstanou zachovány z hlediska tvaru a umístění a úpravy se budou týkat
zejména délky napojovacích a odbočovacích pruhů. Nově je navržena v km 116 MÚK Měšín,
která je v TES navržena jako variantní řešení. Na výstavbu tohoto nového exitu byla v roce 2006
zpracována samostatná dokumentace EIA zpracovaná RNDr. Petrem Obstem. V této
dokumentaci byl vliv stavby na krajinný ráz vyhodnocen jako nevýznamný, vzhledem k tomu, že
se jedná o antropicky silně ovlivněný krajinný segment, v němž nebyly identifikovány žádné
významnější přírodní, kulturní a estetické hodnoty.
Mosty budou buď ponechány ve stávajícím stavu s drobnými úpravami bez zásahu do údolí nebo
proběhne jejich demolice a výstavba nových mostů. Základním požadavkem je, aby v rámci
EVERNIA s.r.o.
strana 255
dalších stupňů projektové přípravy bylo při návrhu mostních objektů a MÚK zohledněno nejen
technické hledisko, ale i jejich začlenění do krajiny.
D.I.8.3 Hodnocení podle analýzy kontrastů
Hodnocení vlivu stavby podle analýzy kontrastů je uvedeno v následující tabulce:
Tabulka 119: Hodnocení vlivu stavby dle analýzy kontrastů
kontrast
kontrast v
měřítku
kontrast v
asociacích
kontrast v
harmonii
vliv stavby
mostní objekty vesměs respektují měřítko krajiny a jejich délka odpovídá šířce údolí, které převádí.
most v daném prostoru může vyvolat pozitivní nebo negativní kontrast v asociacích v závislosti na
technickém způsobu realizace. Vzhledem k tomu, že se jedná o mosty v místech, kde již nyní stojí
nepředpokládá se významný negativní kontrast v asociacích. Typy mostních objektů nejsou v tomto
stupni zatím konkretizovány.
Ohnisko mosty jsou umístěné mimo ohniska
barva
barevné řešení mostů i jejich detailů je třeba přizpůsobit charakteru prostředí. Bude
řešeno v dalším stupni projektové dokumentace
tvar
při realizaci se neuvažuje žádné atypické tvarové řešení mostů. Jedná se vesměs o
jednoduché tvary
D.I.8.4 Hodnocení podle obecných zásad pro daný typ stavby
Naplňování základních obecných zásad pro minimalizaci vlivu silničních staveb do krajinného
rázu je hodnoceno v následující tabulce.
Tabulka 120: Obecné zásady pro minimalizaci vlivu
zásada
omezování délky rovných úseků
minimalizace zářezů a násypů
minimalizace zásahů do horizontu
dodržování u hodnocené stavby
Vychází ze stávajícího stavu
Výškové uspořádání vychází ze stávajícího stavu
Trasa několikrát zasahuje do horizontu, vliv bude minimalizován
realizací vegetačních úprav
přiměřenosti technických děl charakteru Mostní objekty budou realizovány v místech kde se nachází
v současnosti, nově budou na trase realizovány 3 větší a 2 menší
krajiny
ekodukty, nárůst počtu protihlukových stěn, vliv bude minimalizován
realizací vegetačních úprav
začlenění do krajiny vegetačními úpravami Bude navrženo v dalších stupních projektové dokumentace
estetické řešení detailů
Bude řešeno v dalších stupních projektové dokumentace
D.I.8.5 Vliv stavby na přírodní parky
Rozšířením dálnice D1 může být okrajově dotčen přírodní park Údolí Bílého potoka, který v km
172,0 hraničí s dálnicí D1. V tomto úseku bude rekonstruován most přes cestu a typ úpravy
dálnice je v tomto úseku C a D, tedy s možným záborem půdy. Vzhledem k tomu, že hranice
přírodního parku nezasahuje až k dálnici D1, lze předpokládat pouze o okrajový vliv, v průběhu
stavby, kdy může být dotčeno širší okolí stavby.
Dílčí závěr kapitoly D.I.8 Vliv na krajinný ráz:
Záměr nebude mít významný vliv na krajinný ráz. Stavba vychází ze stávajícího stavu dálnice D1,
zachovává umístění křižovatek i mostů. V případě výstavby nových mostních objektů je nutné
zohlednit při návrhu mostní konstrukce vliv stavby na krajinný ráz a v rámci vegetačních úprav
začlenit tyto objekty do krajiny.
Strana 256
EVERNIA s.r.o.

zpracovat podrobné posouzení vlivů významných stavebních úprav na krajinný ráz.
D.I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky
Hmotný majetek
V oznámení bylo předpokládáno, že rozšíření dálnice si může vyžádat demolice některých budov,
stojících v těsné blízkosti zemního tělesa. Vzhledem k navrženému řešení, které minimalizuje
zásah do okolí, nebude nutno demolovat žádné budovy v obcích kolem dálnice. Ani na
odpočívkách nebudou nutné žádné demolice, stavby (čerpací stanice, stavby občerstvení apod.)
jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti.
Nadjezdy přes dálnici jsou ve správě majitelů křižujících komunikací. Všechny nadjezdy budou
demolovány a po výstavbě náhradních budou opět předány původním majitelům.
Dále dojde k demolicím objektů ŘSD, z nichž nejvýraznější jsou protihlukové stěny. Nový
rozsah protihlukových stěn bude podstatně větší, než stávající.
Při provádění prací v blízkosti stávajících objektů (jak v obcích, tak na odpočívkách) budou
přijata opatření, která zajistí jejich ochranu např. provizorní bariéra.
Kulturní památky
Naprostá většina identifikovaných kulturních památek je bezpečně mimo dálnici i mimo její
rozšíření. Do zámeckého parku Velké Meziříčí pod mostem Vysočina stavba nijak nezasáhne.
Několik památek je v poměrně malé vzdálenosti od dálnice a ačkoliv jejich přímé poškození
nehrozí, při provádění by mohly být v případě nepozornosti poškozeny.
Památníky umístěné na odpočívkách jsou mimo rozsah rozšíření a nebudou dotčeny.
Pokud budou dotčeny památníčky dopravních obětí v těsné blízkosti dálnice, budou citlivě
přemístěny tak, aby nedošlo k jejich ohrožení. Pokud bude znám jejich zřizovatel, bude
upozorněn.
Památky nad zářezem dálnice mohou být teoreticky poškozeny porušením stability svahu a proto
bude na tuto skutečnost brán při zpracování DÚR zřetel. Příkladem je kříž u Humpolce nebo Tři
kříže u Velkého Meziříčí.
Obrázek 31: Příklady drobných památek nad zářezem dálnice
EVERNIA s.r.o.
strana 257
Kříž u Humpolce
Tři kříže u Velkého Meziříčí
Památky pod dálnicí mohou být poškozeny předměty padajícími po svahu a proto bude nutné
provést jejich obednění, případně navrhnout jiné opatření. Příkladem jsou kříže u Slavníče nebo u
Jestřabí.
Obrázek 32: Příklady drobných památek pod svahem dálnice
Kříž u Slavníče
Kříž u Jestřabí
Pro každý úsek bude v DÚR upřesněna poloha uvedených i případně dalších památek a zajištěna
jejich ochrana.
Mosty jsou předmětem samostatného řešení a při konečném návrhu rozšíření bude jejich
historická hodnota v DÚR zohledněna a návrh bude projednán s příslušným odborným
pracovištěm NPÚ.



Vedle mostu D1-030 bude postaven další most stejného tvaru
Pro most D1-075 je navrženo ponechání stávajícího mostu
Most D1-178 bude symetricky rozšířen
Archeologické památky
Ačkoliv se archeologické památky nepředpokládají, je nutno zdůraznit, že při provádění zemních
prací je stavebník povinen podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči oznámit záměr
příslušnému pracovišti, určeném Národním památkovým ústavem a umožnit provedení
případného záchranného výzkumu. Dále je podle zákona povinen oznámit i náhodné porušení
archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů), stejně tak jako nálezy movitých artefaktů
(keramiky, kostí, zbraní, mincí apod.), k tomuto účelu zajistí stavebník u výše zmíněné
organizace archeologický dohled.
Dílčí závěr ke kapitole D.I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky:
Celkový vliv na hmotný majetek v okolí a kulturní památky je prakticky nulový. Při provádění
budou nutná opatření proti poškození nejbližších památek.
Strana 258
EVERNIA s.r.o.
D.II KOMPLEXNÍ
CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH
VLIVŮ
D.II.1 Rozsah vlivů na ZCHÚ, ÚSES, VKP, Natura 2000
V následující tabulce je uveden přehled rozsahu vlivů na jednotlivé složky ochrany přírody.
Systém hodnocení vychází z kap. D.I.
Tabulka 121: Přehled kategorie ochrany přírody a vliv trasy na jednotlivé složky
Kategorie
Podkategorie
Zvláště
chráněná
území
Národní park
Národní přírodní rezervace
Národní přírodní památka
Ze zákona
lesy
(č.114/1992 Sb. rašeliniště
v platném znění) vodní toky
rybníky
jezera
údolní nivy
Významné
krajinné
prvky
Územní
systém
ekologické
stability
+
+/+
+
+
+
Přijatelnost
zásahu
5
5
5
3
5
5
4
5
3
4
5
3
Registrované orgánem ochrany přírody
Nadregionální biocentrum
biokoridor
+
5
5
3
Regionální
biocentrum
+
3
biokoridor
+
3
biocentrum
biokoridor
+
+
3
3
+
3
+
+
+
+
+
+
5
3
3
3
3
3
3
Lokální
Natura
2000
Zvláště
chráněné
druhy
Výskyt
EVL
PO
Rostliny
Živočichové
kriticky ohrožené
silně ohrožené
ohrožené
kriticky ohrožené
silně ohrožené
ohrožené
Opatření
minimalizace zásahu do údolí
v dostatečné vzdálenosti
optimalizace zásahu do lesa
přemostění
Předčištění odpadních vod
Přemostění, minimalizace
zásahu do údolních niv
Převedení biokoridorů pod
mostním objektem
Případná úprava hranice
biocentra dle hranice záboru
Převedení biokoridorů pod
mostními objekty
Úprava hranic biocentra
Přeložení biokoridorů, úprava
mostních objektů a propustků
Přemostění, minimalizace
záboru, minimalizace zásahu
během výstavby
Minimalizace záboru
D.II.2 Rozsah vlivů na populaci
Celkově lze konstatovat, že stavba zvýší bezpečnost provozu na nejvýznamnějším dopravním
tahu České republiky.
Provoz na rozšířené dálnici při stejném dopravním zatížení nebude mít výrazný vliv na změnu
vlivů na obyvatelstvo. Výstavba však bude představovat zvýšenou zátěž hlukem a znečištěním
ovzduší. Výsledné řešení včetně všech navrhovaných opatření by mělo situaci v okolí dálnice
EVERNIA s.r.o.
strana 259
zlepšit. Realizací celé řady nových protihlukových opatření dojde k významnému snížení
hlukové zátěže oproti současnému stavu.
Tabulka 122: Rozsah vlivů záměru vzhledem k populaci
Kategorie
Podkategorie
Vlivy na
obyvatelstvo
Hluk
+
Imise
+
Vibrace
Světelné znečištění
+
+
Sociální a ekonomické
dopady
Vliv na budovy
+
-
5
Vliv na architektonické
památky
Vliv na archeologické
památky
Vliv na kulturní
hodnoty
Vliv na dopravu
-
5
-
5
Bude zajištěný archeologický dozor
+
4
+
5
Vliv na estetické kvality
území
+
4
Vliv na krajinný ráz
+
4
Vliv na rozvoj
infrastruktury
Vliv na rozvoj měst a
obcí
Vliv na rekreační
kvality území
+
5
Možný pouze nepřímý vliv následkem
stavebních a terénních úprav
Záměr bude mít jednoznačně pozitivní vliv na
stávající úroveň dopravy
Záměr bude mít určitý negativní vliv na
estetické kvality území (nové PHS, kácení
porostů podél dálnice)
Záměr bude mít určitý vliv na krajinný ráz, ne
významný, vychází ze stávajícího stavu
Předpokládá se pozitivní vliv
+
4
+
4
Vlivy na
antropogenní
systémy
Vliv na
strukturu a
funkční využití
území
Strana 260
Výskyt
Přijatelnost
Popis
zásahu
4
Realizací navržených PHS dojde ke zlepšení
celkové situace, na řadě míst dojde i tak
k překročení hygienických limitů
4
Limity budou překročeny pouze pro PM10 a
PM2,5
4
Mírně negativní vliv během výstavby
4
Mírné zhoršení vlivem předpokládaného
nárůstu dopravy
4
Mírně zhoršující vliv
Nedojde k demolicím budov v obcích kolem
dálnice ani na odpočívkách
Ovlivnění rozvojových oblastí přilehlých měst
a obcí hlukem a imisemi
Předpokládá se zhoršení rekreační kvality
území, zlepšení dopravní obslužnosti
EVERNIA s.r.o.
D.III C HARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A
NESTANDARTNÍCH STAVECH
Základním rizikem bezpečnosti provozu na dálnici jsou dopravní nehody. Hlavní příčiny jsou
stejné jako na ostatních komunikacích:
●
●
●
●
nekázeň, nepozornost a chyby řidičů
technický stav vozidel
náhlá změna počasí (mlha, náledí)
kolize se zvěří
Vzhledem k technickým parametrům a stavu navrhované úpravy dálnice D1 je frekvence
dopravních nehod v přepočtu na přepravní výkon nižší než na stávající dálnici o čtyřech jízdních
pruzích. Vyšší rychlost vozidel je někdy příčinou řetězových nehod, na kluzké vozovce nebo za
snížené viditelnosti.
Při přepravě nebezpečných látek je nutné dodržovat Evropskou dohodu o mezinárodní silniční
přepravě nebezpečných věcí (ADR). V případě havárie vozidla převážejícího nebezpečné látky
(např. ropné produkty) může dojít ke kontaminaci půdy a vodních recipientů v bezprostředním
okolí vozovky. Odtud se může kontaminace šířit do větších vzdáleností. Nebezpečné jsou havárie
v blízkosti zdrojů pitné vody. K tomuto ovlivnění by došlo jen v případě, že by vozovka nebyla
zabezpečena proti možnému úniku znečišťujících látek do okolí. Skutečná nebezpečnost havárie
závisí především na místě, kde se stala a na rozsahu a následcích na automobilech a
přepravovaných nákladech. Ve volném terénu je možné řešit havarijní situace jako u jiných
komunikací. Výhodou rozšíření dálnice D1 na šestipruh oproti stávajícímu stavu je výstavba
sedimentačních nádrží a předčištění odpadních dešťových vod před jejich vypuštěním do
recipientů.
Všechny tyto skutečnosti je třeba zohlednit při přípravě havarijních plánů.
Samotné rozšíření a rekonstrukce dálnice bude působit příznivě na snížení dopravních rizik a
snížení podílů potenciálních havárií. Samotné množství odváděných dešťových vod nebude
představovat rizikový faktor.
Zvýšení počtu migračních přechodů pro živočichy a zlepšení jejich parametrů oproti současnosti
zmenší riziko střetu dopravy se zvěří.
EVERNIA s.r.o.
strana 261
D.IV
C HARAKTERISTIKA
OPATŘENÍ
K
PREVENCI,
VYLOUČENÍ,
SNÍŽENÍ,
POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
D.IV.1. Období přípravy
D.IV.2. Období výstavby
D.IV.3. Období provozu
D.IV.1 Období přípravy
V rámci dokumentace pro územní rozhodnutí budou zpracovány následující studie:

Zpracovat pro každý stavební úsek aktualizovanou rozptylovou studii v souladu s požadavky
§ 3 odst. 9 zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Zpracovat aktualizovanou hlukovou studii pro každý stavební úsek podle vládního nařízení č.
148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění
pozdějších předpisů a při překročení limitních hladin navrhnout rozsah ochranných opatření
ve smyslu doporučení EIA (bez nadstandardních opatření). Zajistit hlukovou nepropustnost
mezi mosty v případě nutnosti (Hvězdonice).

Zpracovat ZOV a stanovit odvozní a dovozní trasy ze stavby. Při výběru zařízení staveniště a
manipulačních prostor vycházet z výsledků biologických průzkumů a eliminovat zásahy do
cenných částí ekosystémů.

Navrhnout plán havarijních opatření.

V oblastech potencionálního ohrožení vodních zdrojů provést podrobný hydrogeologický
průzkum a na jeho základě navrhnout ochranná opatření (např. bezpečné odvedení
znečištěných dešťových vod z dálnice mimo pásmo ohrožení, zamezit nekontrolovanému
vsakování znečištěných dešťových vod z provozu na dálnici v pásmu ohrožení, atd.).

Bude upřesněna bilance odpadů a zpracován plán odpadového hospodářství, který specifikuje
nakládání se vzniklými odpady v souladu s legislativou.


Po upřesnění technických parametrů záměru, musí být vypracována detailní migrační studie.
Zpracovat projekt vegetačních úprav. Ten je potřeba následně schválit příslušnými orgány
ochrany přírody a na základě tohoto návrhu zpracovat technickou studii území s počty a
druhovým zastoupením plánovaného ozelenění stavby (projekt zeleně), který bude řešen a
předložen k odsouhlasení v rámci stavebního řízení. Návrh zeleně bude mj. sledovat i její
účinnost proti šíření prachu z dálnice.

Zpracovat dendrologický průzkum v němž je nutné provést zhodnocení dřevin určených ke
kácení, uvést jednotlivé druhy, množství a obvody jednotlivých kmenů ve výšce 130 cm nad
zemí. Dále stanovit odpovídající kompenzaci za tyto pokácené dřeviny v podobě odvodů či
náhradních výsadeb.
 Zpracovat záchranný biologický průzkum v trase rozšiřované dálnice.
 Budou zpracovány zásady organizace výstavby (ZOV). Ve kterých budou konkretizována
opatření na minimalizaci negativních vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí během
výstavby. Jedná se především o:
Strana 262
EVERNIA s.r.o.
(i)
(ii)
(iii)
(iv)
(v)
(vi)
(vii)
stavební dvory a sklady sypkých hmot umisťovat mimo bezprostřední kontakt s obytnou
zástavbou
ochranná opatření u významných zdrojů hluku (kryty, mobilní zástěny, kontrola
technického stavu) na základě výsledků aktualizované hlukové studie,
vyloučení provádění hlučných prací v noční době od 21,00 do 7,00 hodin,
zamezení šíření prašnosti do okolí za suchého počasí kropením a vhodnou manipulací
se sypkými materiály, udržování vozovek v bezprašném stavu,
kontrolu zabezpečení nákladu na autech, aby nedocházelo k úsypům materiálu během
cesty,
zajištění očisty vozidel před výjezdem z areálu staveniště,
upřesnění přepravních tras při dovozu a odvozu materiálu, aby byl minimalizován vliv
na obyvatelstvo i přírodu.
Kromě toho je třeba přijmout následující opatření:
Povrchové a podzemní vody

Na úseku dálnice, který prochází OPVZ I a OPVZ IIa dopravním opatřením vyloučit dopravu
nebezpečných látek.

Na úsecích průchodu dálnice OPVZ I a OPVZ IIa vybudovat automatický signalizační systém
pro hlášení nestandardních situací v provozu na dálnici odpovědným osobám určeným
v havarijním plánu (PČR, HZS, SSÚD, správce vodního zdroje).

Pro zajištění ochrany povrchových a podzemních vod proti proniknutí škodlivých látek ze
splachů z dálnice je nutno provést pomocí speciálních opatření. K těmto opatřením patří
havarijní a čistící zařízení, které musí plnit následující funkce:

-
zachycení látek škodlivých podzemním a povrchovým vodám, které nejsou mechanicky
odstranitelné,
-
zachycení většího množství lehkých kapalin při haváriích, ke kterým může dojít na
zpevněných plochách dálnice,
-
průběžné odstraňování ropných látek z úkapů a prvních splachů po začátku deště,
-
zachycení splavenin a nerozpuštěných látek.
V rámci rozšíření dálnice D1 je nutno vybudovat tato ochranná opatření:
-
rekonstrukce stávajících nádrží („lapolů“), v současné době jsou na řešeném úseku
dálnice vybudovány nádrže v úseku průchodu dálnice ochranným pásmem vodního zdroje
Želivka a výjimečně mimo něj. Jedná se 18 ks nádrží, které jsou již technologicky
zastaralé a mnohé i svým technickým stavem nevyhovující. Z tohoto důvodu je v TES
navrženo v rámci rozšíření dálnice D1 tyto nádrže nahradit současnými moderními typy
dešťových usazovacích nádrží – např. podzemními železobetonovými nádržemi.
Rozhodnutí o tom, zda stávající nádrže budou rekonstruovány nebo nahrazeny novými
typy nádrží bude provedeno v rámci dalších stupňů projektové dokumentace,
-
nové dešťové usazovací nádrže navrhujeme vybudovat v případech velmi dlouhých úseku
dešťových kanalizací, dále v místech vyústění kanalizací přímo do vodních toků a dále v
úsecích průchodu dálnice ochrannými pásmy vodních zdrojů. Navrhujeme tyto nádrže
provést jako podzemní železobetonové s možností osazení koalescenční nebo sorpční
technologie odlučování ropných látek,
EVERNIA s.r.o.
strana 263
-
za mostem přes Oslavu ve Velkém Meziříčí, kde odtékající voda působí problémy,
doporučujeme dešťovou usazovací nádrž vybavit i retenční nádrží,
-
norné stěny se sedimentačním prostorem nebo sedimentační jímky s nornou stěnou (výběr
dle prostorových podmínek), tato zařízení budou vybudována v silničních příkopech,
nebo v místech vyústění kanalizací do příkopů. Norné stěny jsou jednoduché příčné
betonové prahy kolmo na osu příkopu nebo koryta, mající dvě drážky na osazení
dřevěných dluží - stavítka a vlastní norné stěny. Sedimentační prostor nad nornou stěnou,
kde se může akumulovat závadná látka bude odlážděn. Ve stísněných podmínkách je toto
možné realizovat v železobetonové jímce,
-
havarijní uzávěry doporučujeme použít spíše výjimečně v místech se stísněnými poměry,
kde není možno vybudovat jiná zařízení nebo v úsecích velmi krátkých stok. Jedná se o
osazení kanalizačních uzávěrů v posledních šachtách před vyústěním kanalizací.
V případě úniku závadných látek budou tyto zachyceny a akumulovány v dálniční
kanalizaci.

Vypracovat provozní a manipulační řády odvodňovacích zařízení dálnice.

Na základě podrobného hydrogeologického průzkumu navrhnout monitoring potencionálně
ohrožených vodních zdrojů.
Odpady
 Navrhnout pro období stavby systém nakládání s odpady, zaměřený na jejich třídění,
samostatné shromažďování a následné využití či odstranění.

Zásady likvidace odpadů stanovené dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění
pozdějších předpisů a příslušné vyhlášky.

Zatřídění podle Katalogu odpadů – vyhl. MŽP ČR č. 381/2001 Sb. – bude součástí Projektu
nakládání s odpady v dalším stupni PD, ve kterém budou rovněž uvedeny výměry hlavních
druhů odpadů jak pro stavbu, tak pro provoz zařízení.
Ekosystémy

Ve fázi zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí je třeba z hlediska vlivu na zvláště
chráněné území, lokality Natura 2000, ÚSES, VKP zvážit řešení navržené v rámci
dokumentace EIA a samostatné přílohy 8. Vliv stavby na prvky ÚSES, ZCHÚ a lokality
soustavy Natura 2000.
Při úpravě mostního objektu přes přírodní rezervaci Štěpánovský potok minimalizovat zásahy
do podmostí, kácení břehových porostů a zásahu do vodního toku včetně rizika znečištění při
havarijních stavech.
ÚSES
Zajistit převedení biokoridorů křížících trasu dálnice prostřednictvím mostních objektů nebo
propustků. Minimalizovat zásah a zábor půdy na území biocenter.
VKP
upřesnit technická opatření, aby funkčnost významných krajinných prvků byla zachována.
Půdy
 V místech, kde bude trasa nově vstupovat na lesní pozemky nebo, kde bude zasahovat do
50 m od kraje lesa, musí investor požádat o odnětí z PUPFL, příp. o souhlas se zásahem do
Strana 264
EVERNIA s.r.o.
ochranného pásma. Z hlediska ZPF – investor stavby požádá podle § 9 odst. 5 zákona č.
334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, o souhlas s odnětím ze ZPF.
 Zpracovat výpočet náhrad škod na lesních a zemědělských pozemcích a určit výši poplatku za
trvalé a dočasné odnětí dotčených pozemků určených k plnění dané funkce.
 Zpracovat projekt rekultivace lesních pozemků dočasně odňatých z PUPFL.
D.IV.2 Období výstavby
 Zpracovat hlukovou studii pro období výstavby podle podmínek výstavby určených
zhotovitelem stavby, pokud tak bude vyžadovat příslušná hygienická stanice.

Vypracovat povodňový plán pro části stavby v záplavových územích dotčených vodních
toků.

Provádět stavební práce, zejména mostní objekty a PHS v sousedství obytné zástavby pouze
v denní době podle podmínek hygienické stanice. Realizovat preventivní opatření na
minimalizaci hluku při výstavbě (např. protihluková ochrana stacionárních zařízení,
dodržování pracovní doby od 6 do 21 hod, omezení těžké nákladní dopravy na pracovní dny,
minimalizace výstavby o víkendech, omezení hlučných stavebních prací v brzkých ranních a
pozdních odpoledních hodinách apod.) s cílem zajistit dodržení limitních hodnot hluku dle
NV č. 148/2006 Sb.

Dodržovat technologickou kázeň a podmínky stavebního povolení.

Provést opatření ke snížení prašnosti při výstavbě (např. skrápěním při demolicích) včetně
opatření, které zajistí, že okolní vozovky nebudou znečišťovány auty vyjíždějícími ze stavby,
případně zajistit jejich okamžité čištění.

Minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů
prašnosti na staveništi.

Vypracovat pro stavbu Havarijní plán pro případ havarijního úniku látek škodlivých
okolnímu prostředí.

Výstavba bude probíhat v souladu se schválenými zásadami organizace výstavby (ZOV).
Staveniště musí být vybaveno tak, aby veškeré produkované odpadní vody byly řádně
zneškodňovány a nedocházelo ke znečisťování povrchových ani podzemních vod. Všechny
používané stroje při realizaci stavby i odlesňování musí být v dobrém technickém stavu a to
zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Používat chemická WC.

Neskladovat v areálu staveniště látky škodlivé okolnímu prostředí včetně zásob PHM pro
stavební mechanismy. Nutné doplňování pohonných hmot do málo pohyblivých stavebních
zdrojů realizovat za přísných preventivních opatření (ochranné vany, sorbenty apod.).

Minimalizovat přítomnost stavební techniky na staveništi, technika parkující v prostoru
stavby bude zabezpečena lokálním zpevněným podložím (panely) a instalací záchytných
nádob se sorbenty pod stojícími stavebními mechanismy.

Zajistit přítomnost havarijní soupravy a doplňování potřebného sorbentu na zařízení
staveniště. Při úniku ropných látek zajistit provedení zavedených havarijních opatření.

Dbát na technický stav automobilů a stavebních strojů. Po dobu údržby, přestávek a odstávek
vypínat motory nákladních aut a stavebních mechanizmů.
EVERNIA s.r.o.
strana 265

Zvláštní pozornost bude věnována pracím v ochranných pásmech vodních zdrojů. V těchto
pásmech nebudou doplňovány pohonné hmoty do strojů, nebude zde parkována
a odstavována stavební technika.

Vytvořit ze strany dodavatele stavby v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a
shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti
odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich
zneškodnění nebo využití vést odpovídající evidenci.

Nakládat s odpady v souladu s legislativou, mj. třídit stavební odpad a zajistit jeho likvidaci
osobami či firmami oprávněnými k nakládání s odpady podle výše uvedených zásad.

Upřesnit v prováděcích projektech stavby jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich
množství a předpokládaný způsob využití respektive zneškodnění.

Přednostně znovu využívat, popř. recyklovat a energeticky využívat vzniklé odpady před
jejich ukládáním na skládku.
Předložit evidenci a způsob nakládání s odpady v rámci kolaudačního řízení.
Odvážet v co nejkratším termínu vzniklé nebezpečné odpady (použitý sorbent apod.) ze
staveniště.



Předložit evidenci a způsob nakládání s odpady v rámci kolaudačního řízení.

Při provádění zemních prací je stavebník povinen podle § 22, odst. 2 zákona 20/1987 Sb. o
státní památkové péči oznámit záměr příslušnému pracovišti, určeném Národním
památkovým ústavem a umožnit provedení případného záchranného výzkumu. Dále je podle
§ 23 zákona povinen oznámit i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva,
jímek, hrobů), stejně tak jako nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, zbraní, mincí
apod.), k tomuto účelu zajistí stavebník u výše zmíněné organizace archeologický dohled.

V oblastech ohrožení vodních zdrojů vybudovat provizorní opatření (zemní hrázky, tabulové
stěny, zemní jímky apod.) pro zamezení odtoku znečištěných dešťových vod z prostoru
staveniště do infiltračních oblastí vodních zdrojů.



Minimalizovat dočasné zábory půdy.
Zajistit oddělené deponování ornice a podorniční vrstvy.
V bezprostřední blízkosti komunikace (do 10 m) vyloučit zemědělskou produkci.

Kácení dřevin realizovat v nezbytně nutném minimálním rozsahu pouze v období
vegetačního klidu (říjen-březen). Chránit stromy, které nebudou pokáceny a budou se
nacházet v blízkosti pohybu stavební techniky, podle ČSN 839061, tzn. realizovat opatření na
zachování zbytkové zeleně (ochrana kmene i ochrana kořenové části) během stavby, včetně
ochrany dřevin při přeložkách inženýrských sítí.
 Neumisťovat zařízení staveniště a skládky zeminy na pozemky určené k plnění funkce lesa.
 Realizovat navržené sadové úpravy stavby přesně dle projektu. Pro výsadbu budou využity
zejména domácí druhy dřevin.

Na svahy násypů a zářezů, použít ornici ze skrývky. Zatravnění a výsadbu zeleně provést v co
nejkratším termínu, aby se snížila pravděpodobnost eroze svahů násypů a zářezů. Na svahy
s větším sklonem použít geotextilii s travním semenem.

Při řešení úseku dálnice v kontaktu s EVL Želivka budou dodrženy následující podmínky:
o zářezy po stranách dálnice musí být skalnaté nebo balvanité, bez jakéhokoli zpevnění (s
patkou minimálního rozsahu),
Strana 266
EVERNIA s.r.o.
o sklon zářezů musí být mírně pozvolnější nebo stejný jako je dnes, ne strmější (i na úkor
většího záboru lesa),
o neprovádět žádné výsadby (ani borovice) na hranách zářezů nebo v lese nad nimi,
o zajistit likvidaci současného zářezu tak, aby vegetace byla ve vhodné fenologické fázi
(květen – červenec) – bude umožněno alespoň během 14 dní lokalitu podrobně
prozkoumat, následně zajistit transfer semen či rostlin,
o likvidace současného záměru bude prováděna pod dohledem odborně způsobilé osoby, o
termínu zásahu do zářezu bude v 14 denním předstihu informována Správa CHKO
Blaník,
o přestavba mostu bude provedena 100% shora, bez zasahování do podmostí a okolí,

Zajistit finanční podporu záchranného programu kuřičky hadcové, případně monitoringu
kuřičky hadcové (prováděn AOPK ČR a Botanickým ústavem Akademie věd)

Při podrobném technickém řešení maximálně omezit zábor stanovišť bučin a potočních luhů
v EVL Vysoký kámen u Smrčné,

Neumisťovat zařízení staveniště do blízkosti dotčených EVL, při stavbě dbát zvýšených
bezpečnostních opatření (prevence havárií), minimalizovat křížení obslužných komunikací
s vodotečemi, řešit zaústění odpadních dešťových vod do recipientu mimo území EVL,

Eliminovat riziko znečištění vody v blízkosti EVL Dolní Sázava, EVL Štěpánovský potok,
EVL Šlapanka a Zlatý potok,

Zajistit migrační prostupnost pro vydry v místě kontaktu tělesa dálnice a EVL Šlapanka a
Zlatý potok.
D.IV.3 Období provozu
 Po dokončení prací doporučujeme provést akustický monitoring, který ověří předpoklady
hlukové studie, zejména u nejbližších objektů, které budou uvedeny v hlukové studii.

Po skončení zimního období zajistit očistu komunikace za účelem odstranění zbytků
posypových solí a dále zajistit pravidelné čištění komunikace. U úseků procházejících v
blízkosti obytné zástavby bude zajištěno četnější čištění oproti standardním intervalům čištění
dálnic.

zajistit nejméně jednoroční monitoring imisní zátěže suspendovanými částicemi PM10 ve
vybrané reprezentativní lokalitě na okraji vybrané obytné zástavby, která je umístěna blízko
D1. V případě zjištění překročení imisního limitu realizovat v součinnosti s orgánem ochrany
veřejného zdraví další nadstandardní opatření ke snížení imisní zátěže ve všech lokalitách,
kde je možno nadlimitní hodnoty předpokládat.

Zajistit údržbu vysazené izolační zeleně a dosadby v případě poškození nebo úhynu dřevin.
U úseků procházejících v blízkosti obytné zástavby zajistit intenzivnější údržbu vysazené
izolační zeleně a dosadby nových stromů oproti standardním intervalům.Bude zajištěna
následná péče o nově založené lesní porosty (plochy z dočasného odnětí z PUPFL) až do
stadia jejich zajištění ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb.

V rámci kompenzačních opatření realizovat náhradní výsadbu dřevin za vykácené dřeviny
rostoucí mimo les. Rozsah náhradní výsadby a lokality stanoví orgán ochrany přírody.

Zajistit pravidelnou údržbu odvodňovacích zařízení dálnice v souladu s „Provozními řády“
tak, aby tato zařízení byla vždy schopna v maximální míře omezit odtok znečištění do
EVERNIA s.r.o.
strana 267
infiltračních oblastí vodních zdrojů podzemních vod, nebo do povrchových vod. Správce
dálnice zajistí provádění monitoringu vodních zdrojů potencionálně ohrožených provozem na
dálnici.
Strana 268
EVERNIA s.r.o.
D.V C HARAKTERISTIKA
POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH
PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ
Metodické postupy použité pro celkové hodnocení vlivů v dokumentaci jsou popsány v kapitole
Metodika na začátku dokumentace a v kapitole D.1 Charakteristika předpokládaných vlivů
záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti.
Pro hodnocení zdravotních rizik, hluku, imisí, půdy, flóry a fauny byla použita následující
metodika.
Vlivy na zdraví
Použitá metodika hodnocení vychází ze základních metodických postupů hodnocení zdravotních
rizik (Health Risk Assessment), vypracovaných americkou Agenturou pro ochranu životního
prostředí (US EPA). Postup hodnocení zdravotního rizika sestává ze čtyř navazujících kroků:
Identifikace nebezpečnosti – jedná se o určení faktorů, které mají být hodnoceny, popis jejich
vlastností se zaměřením na nebezpečnost pro člověka a podmínky, za kterých se může projevit.
Určení vztahu dávky a účinku – kvantitativně hodnotí vztah mezi úrovní expozice danému
faktoru (látce v ovzduší, hladině hluku apod.) a mírou rizika.
Hodnocení expozice – obsahuje kvalitativní vyjádření kontaktu hodnoceného faktoru s hranicemi
organismu a kvantitativní vyjádření intenzity tohoto kontaktu. Cílem je získat informaci, jakými
cestami, v jaké míře a množství je konkrétní populace vystavena působení hodnocené chemické
látky, hluku apod.
Charakterizace rizika – obsahem této etapy je vyjádření míry zdravotního rizika exponované
populace na základě poznatků o nebezpečnosti působícího faktoru a odhadu konkrétní expoziční
úrovně. Jedná se o kvalitativní a kvantitativní popis odhadnutého zdravotního rizika pro
sledovanou populaci, tj. výčet všech možných zdravotních poškození u sledované populace a
uvedení pravděpodobnosti jejich vzniku. Je nutno popsat všechny výchozí podmínky a fakta
zahrnutá do postupu hodnocení rizik, jakož i všechna zjednodušení a nejistoty, které se zde
promítají. Takto hodnocená rizika je vždy nutno považovat za potenciální, avšak dostatečně
pravděpodobná pro populaci v zájmovém území.
Ovzduší
Pro výpočet byl použit Imisní model ATEM. Jedná se o gaussovský disperzní model rozptylu
znečištění, který imisní situaci hodnotí na základě podrobných klimatologických a
meteorologických údajů. Je založen na stacionárním řešení rovnice difúze pasivní příměsi v
atmosféře. Model zohledňuje odstraňování látek z atmosféry a transformaci oxidu dusnatého na
oxid dusičitý. Model ATEM je v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. uveden jako jedna z referenčních
metod pro stanovení rozptylu znečišťujících látek v ovzduší. Model umožňuje komplexně
hodnotit imisní zatížení v zájmovém území. Výsledky modelových výpočtů poskytují následující
imisní hodnoty:






průměrné roční koncentrace sledovaných znečišťujících látek,
maximální krátkodobé koncentrace, resp. maximální hodinové hodnoty ,
dobu překročení imisních limitů pro jednotlivé znečišťující příměsi,
podíly jednotlivých skupin zdrojů,
příspěvky k celkové koncentraci z jednotlivých směrů proudění,
směry proudění, kritické pro výskyt zvýšených hodinových koncentrací.
EVERNIA s.r.o.
strana 269
S ohledem na stanovené imisní limity dle zákona o ovzduší a charakter posuzovaného záměru
byly v rámci této studie sledovány průměrné roční koncentrace všech modelovaných látek (NO2,
PM10, PM2,5, benzen, CO, benzo(a)pyren, mangan) a dále maximální hodinové koncentrace oxidu
dusičitého a oxidu uhelnatého.
Referenční body
Referenční bod (RB) představuje místo v území, ve kterém jsou vypočteny charakteristiky
znečištění ovzduší pro jednotlivé druhy znečišťujících látek. Každý bod této sítě je
charakterizován souřadnicemi X, Y a nadmořskou výškou Z.
V modelovém výpočtu bylo zohledněno okolí hodnocených úseků dálnice D1. Oblast byla
vybrána tak, aby zahrnovala území, které může být automobilovým provozem významněji
ovlivněno.
Výpočet byl proveden v síti referenčních bodů vytvořených podél celého úseku hodnocené
komunikace v pravidelných rozestupech. Jednotlivé řady bodů byly vytvořeny ve vzdálenostech
100, 250, 500, 750, 1000, 1250, 1500 m a dále po 500 m až do vzdálenosti 4 km. Celkový počet
referenčních bodů použitých pro modelové výpočty je 15 975.
V modelovém hodnocení kvality ovzduší byl posuzován vliv automobilového provozu na dálnici
D1 v roce 2020. Na základě údajů o očekávaných intenzitách dopravy byly vypočteny emise
jednotlivých znečišťujících látek pro posuzovaný úsek. Pro výpočty emisí byl použit model
MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP ČR. Ve výpočtu byla zohledněna
dynamická skladba vozového parku – očekávaný podíl vozidel bez katalyzátoru a automobilů
splňujících limity EURO 1 – 4 v prognóze pro rok 2020. Údaje o skladbě vozového parku byly
zpracovány na základě dopravních průzkumů v rámci projektu Ředitelství silnic a dálnic ČR a na
základě zahraničních prognóz vývoje.
V případě hodnocení suspendovaných prachových částic PM10 bylo vedle sazí emitovaných
přímo spalovacími motory do ovzduší (tzv. primární prašnost), stanoveno rovněž množství
prachových částic zvířených projíždějícími automobily (sekundární prašnost), a to výpočtem na
základě metodiky US EPA „AP-42 – Compilation of Air Pollutant Emission Factors“. Vlivy
sekundární prašnosti byly zohledněny také v případě polutantů vázaných na prachové částice
(benzo(a)pyren, mangan).
Hluk
Výpočet ekvivalentních hladin hluku pro dobu denní a noční byl proveden programem
SoundPlan v. 6.4, který je ověřen Národní referenční laboratoří pro hluk v komunálním prostředí
v Ústí nad Orlicí. Program pracuje v modelu 3D, umožňuje tedy do výpočtu zahrnout
s dostatečnou přesností vliv členitosti terénu s veškerými terénními nerovnostmi a sklony
povrchu. Výpočet byl proveden dle normy RLS 90. Vstupní data do výpočtového modelu (určení
průměrných denních i nočních hodinových intenzit pro osobní, resp. nákladní vozidla) jsou
v souladu s II. novelou metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy 2004 (Liberko a kol.,
Planeta 02/2005), která zohledňuje skutečné rozložení dopravy na komunikacích v ČR. Ve
výpočtu byly uvažovány přípustné hodnoty dané vládním nařízením č. 148/2006 Sb., o ochraně
zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Ve výpočtu byly použity předpokládané intenzity dopravy pro rok 2040. V modelu byla
zohledněna taktéž dopravní zátěž (resp. emise hluku) na větvích významných mimoúrovňových
křižovatek silnic I. a II. třídy s D1.
Referenční body byly umístěny na okraj zastavěných lokalit (chráněný venkovní prostor) nejblíže
k dálnici D1 a ekvivalentní hladiny hluku vypočteny ve výškách odpovídajících 1. a 2.
nadzemnímu podlaží (2,5m, resp. 5,5 m).
Strana 270
EVERNIA s.r.o.
Pro srozumitelnost a srovnání jsou výsledky výpočtů zaneseny do tabulky charakteristických
výpočtových bodů znázorňující stávající hlukovou zátěž a akustické poměry v horizontu r. 2040
ve vybraných lokalitách (tzn. stávajíci D1, rozšířená D1 v r. 2040 bez PHS, rozšířená D1 v r.
2040 s PHS), v mapách jsou zakresleny hlukové poměry v posuzované oblasti.
Půdy
K vyhodnocení stavu a kvality půdního fondu v okolí dálnice D1 celkově na trase a
v jednotlivých úsecích bylo využito metodiky Komplexního hodnocení půd – kategorizace
půdního fondu podle produkčního a ekologického funkčního potenciálu.
Metodika komplexního hodnocení zemědělských půd byla vyvinuta v rámci projektu VaV
640/3/99 „Komplexní hodnocení půd“ (Janderková et al, 2000). Tato metodika maximálně
využívá všech podkladových informací o vlastnostech půdy a dané lokality s cílem vyjádřit a
kvantifikovat funkční potenciál půdy.
Funkční potenciál půdy je možno podle metodiky stanovit jako přirozený a reálný. Pro účel
dokumentace bylo možno použít pouze přirozeného funkčního potenciálu. K vyhodnocení
reálného potenciálu půd by bylo nutné zpracovat detailní informace o využití jednotlivých
pozemků, svažitosti, kontaminaci, erozi a dalších faktorech.
Přirozený funkční potenciál je stanoven kvantifikací kritérií produkčních a ekologických funkcí
půdy:
Funkční kritéria pro stanovení přirozeného funkčního potenciálu půd:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
produkční potenciál
pufrovitost
odolnost ke kontaminaci a intoxikaci
potenciální zranitelnost větrnou erozí
potenciální zranitelnost vodní erozí
vodní režim půd
struktura a strukturotvornost půd
obsah a kvalita humusu
Obrázek 33: Schéma postupu stanovení přirozeného funkčního potenciálu půdy
PŘIROZENÝ FUNKČNÍ POTENCIÁL EKOLOGICKÝ







pufrovitost
odolnost ke kontaminaci a intoxikaci
potenciální zranitelnost větrnou erozí
potenciální zranitelnost vodní erozí
vodní režim půd
struktura a strukturotvornost půd
obsah a kvalita humusu
PŘIROZENÝ FUNKČNÍ
POTENCIÁL CELKOVÝ
PŘIROZENÝ FUNKČNÍ POTENCIÁL PRODUKČNÍ

produkční schopnost
Kvantifikace je provedena bodovým ohodnocením každého kritéria pro daný půdní typ podle
Taxonomického klasifikačního systému půd (Němeček a kol, 2001)
EVERNIA s.r.o.
strana 271
Přirozený funkční potenciál půd je součtem bodových hodnot jednotlivých funkčních kritérií,
který je kategorizován do jednoho z pěti stupňů celkového funkčního potenciálu, podle zásad
uvedených v následující tabulce 119.
Tabulka 123: Hodnocení přirozeného potenciálu půd
Stupeň
1
2
3
4
5
Interval (%)
do 30
31 - 45
46 - 55
56 - 70
nad 70
Potenciál
zanedbatelný
nízký
průměrný
vysoký
mimořádný
Flóra
Terénní šetření proběhlo v první polovině července r. 2007. Postupně bylo navštíveno více než
100 lokalit (míst přemostění), na nichž bylo provedeno botanické šetření. Při něm byl sledován
charakter vegetace, tj. typy fytocenóz, jejich druhové složení a přírodní zachovalost a výskyt
významnější květeny. Nejednalo se tedy o podrobný průzkum ve smyslu inventarizace – to by
bylo nakonec vhledem k výrazně synantropní povaze většiny lokalit, nemělo ani větší význam.
Předkládaný popis vegetace jednotlivých míst přemostění (lokalit) je někdy velmi stručný, jindy
detailnější, se snahou o dostatečné vystižení situace. Uváděné výčty druhů jsou „ilustrativní“, bez
snahy o úplnost, někdy však důkladnější, pro získání bližší představy o charakteru porostu.
Sledovaný prostor nebyl jednoznačně vymezen (již z důvodu velmi různorodé povahy
jednotlivých přemostění), v zásadě se ale omezuje na zemní těleso dálnice a jeho blízké okolí
v šířce alespoň 10 metrů (zpravidla však více). V podélném směru je sledován prostor cca 30 m
na obě strany od kraje přemostění, a to nikoliv proto, že by tento úsek měl být zkapacitněním
mostu přímo ovlivněn, ale spíše pro orientační posouzení dopadů zkapacitnění dálnice i
v mezilehlých úsecích, tj. mimo mostní objekty, kde samostatné botanické šetření nebylo
prováděno.
Pro snazší orientaci je botanický popis členěn po zeměpisných kvadrantech (SZ, SV, JV, JZ),
přičemž jde o členění relativní. Vychází ze schématu, že dálnice je vedena ve směru Z-V, tj.
strana dálnice vlevo ve směru staničení je označována jako „severní“ a opačná strana je nazývána
stranou „jižní“ (viz obrázek). Ve skutečnosti je dálnice generelně trasována zhruba v ose SZ-JV,
přičemž dílčí úseky jsou orientovány víceméně v ose Z-V, zatímco další probíhají v ose S-J.
Obrázek 34: Schématické členění botanických popisů lokalit
Strana 272
EVERNIA s.r.o.
Popis botanických poměrů je někdy značně heslovitý, ve snaze šetřit při velkém objemu
zprostředkovaných informací místem. Běžně jsou využívány zkratky E3, E2, E1, E0 pro rozlišení
stromového, keřového, bylinného a mechového patra. Použitá nomenklatura rostlin vychází
z Klíče ke Květeně ČR (KUBÁT 2002).
Fauna
Celosezónní průzkum vybraných bioindikačně významných skupin bezobratlých – pavouků
(Araneae), střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) a tzv. velkých drabčíků (Coleoptera:
Staphylinidae: Staphylinina) byl proveden na pěti lokalitách v oblasti Českomoravské vrchoviny
(v úseku mezi km 100 – 115 trasy D1). Obratlovci byli sledováni na všech lokalitách, které byly
navštíveny v roce 2007, a výsledky jsou shrnuty podle jednotlivých typů biotopů, přítomných
podél sledované trasy. S ohledem na skutečnost, že posuzované zkapacitnění dálnice D1 spočívá
v jejím rozšíření v průměru o cca 4 metry a z větší části bude využito současného tělesa dálnice,
byla pozornost zaměřena především na mosty, nadjezdy a podjezdy, které budou rozšiřovány a u
nichž se předpokládá určitý zásah do jejich okolí. Zároveň byly sledovány současné svahy náspů
a zářezů a okraje lesních porostů, luk a polí navazujících na dálniční těleso. Celkem bylo
navštíveno 84 lokalit v celé trase úseku Mirošovice – Kývalka, jejichž přehled je uveden
v příloze 6. Biologický průzkum.
EVERNIA s.r.o.
strana 273
D.VI C HARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ
VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ
SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE
Dokumentace byla zpracována standardními metodickými postupy, které jsou popsány
v jednotlivých částech nebo odborných přílohách. Upřesňování podkladů bude probíhat v dalších
stupních projektové dokumentace běžným postupem.
Není známo, zda v době zkapacitnění D1 bude v provozu rychlostní propojení Praha Brno po
D11, R35 a R43.
Harmonogram výstavby jednotlivých staveb je stanoven pouze rámcově.
Dopravní prognóza růstu dopravy vychází z oficiálních koeficientů, které se však mezi
zpracováním oznámení a dokumentace změnily (zvýšily). Vývoj růstu dopravy se může v příštích
letech od předpokladů lišit a tím se mohou lišit i vlivy na ovzduší a hluk.
Nejistoty v hodnocení vlivů na zdraví
Při interpretaci výsledků hodnocení vlivů na obyvatelstvo je nutno zohlednit nejistoty, kterými je
vzhledem k současnému stavu poznání hodnocení zatíženo. Jedná se o nejistoty v následujících
uvedených oblastech
Hodnocení rizik ovzduší

prognóza dopravní zátěže do roku 2020 a stanovení koncentrací imisním modelem,

expoziční scénář pro obyvatelstvo žijící v okolí, pohyb obyvatel mimo bydliště a jejich
výskyt ve vnějším prostředí,

ovlivnění individuálního rizika profesionální expozicí, životním stylem (zejména kouřením)
a migrací,

stanovení referenčních koncentrací a směrných hodnot pro znečišťující látky.
Hodnocení hluku

prognóza dopravní zátěže do roku 2040 a modelové stanovení hlukové zátěže,

expoziční scénář pro obyvatelstvo žijící v okolí, pohyb obyvatel mimo bydliště a jejich
výskyt ve vnějším prostředí,

ovlivnění individuálního rizika zejména rozdílným stupněm vnímavosti a citlivosti
exponovaných osob,

dostupné informace o vztahu mezi hlukovou expozicí a jejími zdravotními účinky.
Zejména v případě kardiovaskulárních onemocnění je nutno upozornit, že použité
kvantitativní vztahy nejsou zatím jednoznačně prokázány a jsou použity v rámci
předběžné opatrnosti.
Přes uvedené nejistoty lze údaje považovat za dostatečně spolehlivé ve vztahu k celkovým
závěrům o vlivu řešeného záměru na celkovou míru zdravotního rizika.
Při shromažďování podkladů se nevyskytly žádné zásadní problémy a všechny dostupné
informace byly zapracovány do dokumentace.
V rámci zpracování dokumentace nebyly zjištěny takové nedostatky v podkladech a ve
znalostech, které by bránily formulování konečného závěru.
Strana 274
EVERNIA s.r.o.
ČÁST E
Porovnání variant řešení záměru
EVERNIA s.r.o.
strana 275
E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
Záměr zkapacitnění dálnice D1 na šestipruh v úseku Mirošovice – Kývalka je navržen pouze
v jedné variantě v trase stávající dálnice D1. Porovnání varianty proto bylo provedeno pouze
s nulovou variantou nerealizace záměru a ponechání stávajícího stavu dálnice D1.
Tabulka 124: Srovnání posuzovaných variant podle významnosti vlivů
Ukazatele
Obyvatelstvo
vliv na zdraví
sociální a ekonomické důsledky
hluk
Ovzduší
imise
klima
Voda
vliv na zdroje pitných vod
vliv na povrchové vody
vliv na podzemní vody
Půda, geologie
zábor půdy
kontaminace půdy
vliv na erozi půdy
vliv na nerostné zdroje
Flóra, fauna, ekosystémy
vliv na lokality chráněn. Druhů
vliv na faunu a flóru
vliv na migraci
vliv na zvláště chráněná území
vliv na lesní ekosystémy
vliv na ÚSES
vliv na lokality Natura 2000
Antropogenní systémy
vliv na budovy
vliv na archeologická naleziště
vliv na kulturní památky
Struktura a funkce území
vliv na dopravu
vliv na rozvoj infrastruktury
vliv na estetickou kvalitu území
vliv na rekreační kvalitu území
Velkoplošné vlivy v krajině
vliv na ekol. únosnost území
vliv na celkový stav ekol. zátěže
Hodnocení vlivů
Nulová varianta
Aktivní varianta
3
3
3
4
4
4
4
5
4
5
3
3
3
3
4
4
5
3
5
5
4
4
4
5
4
3
2
4
5
3
4
3
3
4
3
4
3
3
5
5
5
5
5
4
3
3
4
4
5
5
4
4
3
3
3
4
Z výše uvedeného srovnání nulové varianty se záměrem vyplývá, že hlavní přínos realizace
záměru spočívá ve snížení zdravotních a bezpečnostních rizik proti stávající komunikaci (vliv na
obyvatelstvo zejména v oblasti hlukové zátěže, vliv na řidiče a na dopravu) a přínosu v oblasti
rozvoje zájmové oblasti (sociální a ekonomické důsledky, rozvoj infrastruktury).
Dále realizace stavby bude mít pozitivní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod, jelikož
veškerá voda z povrchu dálnice bude podchycena a odvedena do nejbližšího vhodného
recipientu. Na všech výpustních profilech je umístěna norná stěna nebo dešťová usazovací nádrž.
Strana 276
EVERNIA s.r.o.
Z hlediska živočichů bude přínosem záměru zlepšení migrační prostupnosti a to jednak
vybudováním nových nadchodů sloužících pro migraci a jednak optimalizací šířky podchodu pod
mostními objekty tak, aby byly využitelné pro migraci živočichů. Vzhledem k délce
hodnoceného úseku není ve všech částech trasy odpovídající hustota těchto objektů tak, aby
migrační prostupnost trasy splňovala podmínky dané TP 180. Navržené objekty tak představují
nutné minimum pro zajištění migrace a snížení negativního vlivu dálnice na fragmentaci krajiny.
Jejich realizací však dojde k významnému zlepšení současného stavu.
Negativní vliv rozšíření dálnice D1 na šestipruh v úseku Mirošovice – Kývalka spočívá zejména
v záboru půdy a s tím související vliv na faunu a flóru v blízkosti dálnice D1, významné krajinné
prvky, prvky územního systému ekologické stability, zvláště chráněná území a evropsky
významné lokality. Dojde k odstranění náletových a vysazených porostů lemujících dálnici a tím
i živočichů na tyto porosty vázaných. V místě kontaktu trasy s prvky chráněnými dle zákona č.
114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je nutné minimalizovat zábor na
minimum a zabránit jejich poškození v průběhu stavby. Určitý zásah leze předpokládat u
mostních objektů, které budou v rámci stavby rozšiřovány. V okolí mostu tak vzniknou určité
manipulační prostory, které mohou představovat významný zásah do těchto biotopů, ačkoli
k trvalému záboru půdy vůbec nedojde. V dalším stupni projektové dokumentace je třeba
s ohledem na ochranu přírody upřesnit lokalizaci těchto manipulačních ploch a zařízení
staveniště.
EVERNIA s.r.o.
strana 277
Strana 278
EVERNIA s.r.o.
ČÁST F
Závěr
EVERNIA s.r.o.
strana 279
F.
Z ÁVĚR
Bylo provedeno hodnocení vlivu záměru stavby „Dálnice D1 Mirošovice - Kývalka,
zkapacitnění“ na životní prostředí podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění ve
formě dokumentace ve smyslu § 8 citovaného zákona. Z hodnocení vyplynuly následující
základní závěry:
a) realizací záměru dojde ke zlepšení dopravních paramterů na dálnici D1 a ke zvýšení
bezpečnosti dálničního provozu. Bez rozšíření by se při zvyšujících intenzitách dopravy stala
situace v brzké době neúnosná.
b) zkapacitnění dálnice bude řešit tři základní problémové oblasti, které vzhledem ke stáří dálnice
neodpovídají současné legislativě. Jedná se o ochranu obyvatel proti hluku, ochranu vod a
zprůchodnění dálnice pro migraci živočichů. Ve všech těchto případech je nulová varianta velmi
problematická a i bez rozšíření by bylo nutné tyto problémové okruhy samostatně řešit.
Při hodnocení nebyly zjištěny skutečnosti, které by vylučovaly realizci záměru. Při dodržení
navrhovaných opatření lze předpokládat, že negativní dopady na životní prostředí budou na
přijatelné úrovni a budou výrazně kompenzovány pozitivními přinosy.
Strana 280
EVERNIA s.r.o.
ČÁST G
Všeobecně srozumitelné shrnutí
netechnického charakteru
EVERNIA s.r.o.
strana 281
G.
VŠEOBECNĚ
SROZUMITELNÉ
SHRNUTÍ
NETECHNICKÉHO
CHARAKTERU
Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru je umístěno na str. 7 – 16 na barevném
papíře.
Strana 282
EVERNIA s.r.o.
ČÁST H
Přílohy
Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska
územně plánovací dokumentace
Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je požadováno podle §
45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
Vypořádání připomínek k dokumentaci EIA 2008
Samostatné přílohy dokumentace
EVERNIA s.r.o.
strana 283
H. P ŘÍLOHY

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací
dokumentace

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je požadováno podle § 45i odst. 1 zákona č.
114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

Vypořádání připomínek došlých v rámci zjišťovacího řízení

Samostatné přílohy dokumentace:
1. Rozhodovací strom
2. Mapové přílohy - Mapové přílohy 2.1
- Mapové přílohy 2.2
3. Hodnocení zdravotních rizik
4. Hluková studie
5. Rozptylová studie
6. Biologický průzkum
7. Rámcová migrační studie
8. Vliv stavby na prvky ÚSES, ZCHÚ a lokality Natura 2000
9. Hodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
Strana 284
EVERNIA s.r.o.
Vyjádření příslušných stavebních úřadů k záměru
z hlediska územně plánovací dokumentace
Mnichovice
Benešov
Divišov
Vlašim
Humpolec
Havlíčkův Brod
Štoky
Jihlava
Polná
Luka nad Jihlavou
Velké Meziříčí
Velká Bíteš
Rosice
Šlapanice
EVERNIA s.r.o.
strana 285
Strana 286
EVERNIA s.r.o.
EVERNIA s.r.o.
strana 287
Strana 288
EVERNIA s.r.o.
EVERNIA s.r.o.
strana 289
Strana 290
EVERNIA s.r.o.
EVERNIA s.r.o.
strana 291
Strana 292
EVERNIA s.r.o.
EVERNIA s.r.o.
strana 293
Strana 294
EVERNIA s.r.o.
EVERNIA s.r.o.
strana 295
Strana 296
EVERNIA s.r.o.
EVERNIA s.r.o.
strana 297
Strana 298
EVERNIA s.r.o.
EVERNIA s.r.o.
strana 299
Strana 300
EVERNIA s.r.o.
Stanoviska orgánů ochrany přírody
podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.
Odbor životního prostředí a zemědělství KÚ Středočeského kraje
Odbor životního prostředí KÚ kraje Vysočina
Odbor životního prostředí KÚ Jihomoravského kraje
EVERNIA s.r.o.
strana 301
Strana 302
EVERNIA s.r.o.
EVERNIA s.r.o.
strana 303
Strana 304
EVERNIA s.r.o.
EVERNIA s.r.o.
strana 305
Strana 306
EVERNIA s.r.o.
Vypořádání připomínek
k dokumentaci EIA 2008
EVERNIA s.r.o.
strana 307
Vyjádření k připomínkám dotčených správních orgánů, dotčených územních samosprávních celků a veřejnosti k záměru „Dálnice D1 Mirošovice
- Kývalka, zkapacitnění“ došlých v rámci projednávání dokumentace z r. 2008
Subjekt
MŽP
Středočeský kraj
Obec Hrusice
Obec Kaliště
Připomínky
Řešení akustické situace, resp. relevantních protihlukových opatření tak, aby
byl zajištěn soulad s požadavky NV č. 148/52006 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací.
S ohledem na nepříznivou situací ve znečišťování ovzduší tuhými
znečišťujícími látkami vyhodnotit znečištění ovzduší i ve vztahu k částicím
PM2,5 a na základě výsledků tohoto vyhodnocení provést hodnocení
zdravotních rizik pro částice PM2,5.
Předložit návrh opatření k předcházení zvýšené expozici obyvatelstva
částicemi PM10, PM2,5, a polycyklickým aromatickým uhlovodíkům.
Precizovat hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany příslušných
lokalit v rámci soustavy Natura2000.
V souvislosti se záborem pozemků určených k plnění funkcí lesa vyhodnotit
vliv na stabilitu lesních porostů a navrhnout relevantní opatření k omezení
tohoto vlivu.
Vypořádat a doplnit veškeré další relevantní informace požadované ve
vyjádřeních k dokumentaci EIA
Bez připomínek
Souhlasí bez připomínek
Mosty D1-031, 032, 033, 034 nejasnosti v řešení rekonstrukcí mostů a
nesouhlas s případným uzavřením cest
Osadit PHS tak ,aby byly prokazatelně splněny hlukové limity
Most přes Sázavu – vyřešit mezimostní prostor
Výstavba PHS musí probíhat současně s rozšířením dálnice
V místech bez PHS oplotit dálnici
Řešit konkrétně ochranu všech vodotečí v katastru
Rozšíření skalního zářezu Lensedly bez trhavin
Most D1-033 chybí podrobnost řešení mostu
Řešení rozšíření na násypu, výsadba vzrostlých stromů
Doplnit dokumentaci o bilanci zemin v katastru
Obec Chocerady
EVERNIA s.r.o.
Vyjádření posuzovatele
Nově zpracovaná HS (příloha 4), zpracovaná podle požadavků a dle
výsledků jednáni dne 2.2.2009 na MZd.
Rozšířená RS (příloha 5) se zahrnutím částic PM2,5 a nové hodnocení
zdravotních rizik (příloha 3).
Součást RS (příloha 5), převzato do dokumentace
Rozšířené hodnocení v přílohách 6, 7 a 9.
Nová příloha 10 Vlivy na lesní porosty
Viz přehled a vypořádání níže uvedených připomínek
Částečně doplněno v dokumentaci podle navrženého řešení v TES,
požadavky na podrobnosti však nejsou relevantní vzhledem k účelu
dokumentace – bude řešeno v ÚR.
Standardními opatřeními nelze limity splnit.
Požadavek na zakrytí mezimostního prostoru je uveden v podmínkách
Je respektováno
Oplocení dálnice bude řešeno v celé délce nebo minimálně v návaznosti
na migrační objekty a v úsecích procházejících lesními porosty se
zvýšeným pohybem zvěře.
Ochrana vodotečí je řešena v kap. D.I.4 tab. 103, detailní řešení bude
v DÚR jednotlivých úseků
Zahrnuto do dokumentace
Řešeno v TES
Násypy budou dotčeny minimálně – viz str. 28, obr. 2
Dokumentace řeší 160 km dálnice, konkrétní bilance zemin
jednotlivých úseků budou provedeny během další PD
Bez připomínek
Strana 308
Subjekt
Obec Ostředek
Obec Psáře
Obec Hulice
Obec Bernartice
Obec Děkanovice
Obec Křivsoudov
Obec Hořice
Obec Koberovice
Obec Jiřice
Obec Vystrkov
EVERNIA s.r.o.
Připomínky
Odvod dešťových vod mimo zástavbu
Rekonstrukce odvodnění v obcích, kde je nevyhovující odtok je
uvedena v kap. D.IV.
Měřící body vytypovány nesprávně, nové měření
Měření bylo provedeno především pro kalibraci výpočtu, pro tuto fázi
přípravy není nové měření nutné
PHS je krátká, prodloužit až k zářezu km 35,2-36,2
Prodloužení PHS není podle výpočtů opodstatněné
PHS Třemošnice prodloužit o 90 m za most
Stěna prodloužena podle výpočtu
Výšku PHS u Ostředku a Třemošnice 6 m
Navrženo 6 m
Zhoršování kvality vody, požadavek na nové zdroje
Je navrženo odvodnění dálnice tak aby nedocházelo ke kontaminaci
vodních zdrojů, nové zdroje nejsou předmětem dokumentace.
Požadavek 100% zajištění limitů
Navržen nový rozsah PHS, standardními opatřeními nelze limity splnit.
Měření hluku 8.11.2007 není objektivní
Měření bylo provedeno především pro kalibraci výpočtu odbornou
firmou
PHS prodloužit až do km 60,4
Prodloužení PHS by nezpůsobilo snížení hladiny hluku, standardními
opatřeními nelze limity splnit.
Zapracovat opatření ke snížení hlukové zátěže
Navržena PHS
V katastru Borovsku umístit migrační profil
V rámci DÚR pro jednotlivé úseky bude zpracována detailní migrační
studie, která převezme závěry z procesu EIA a rozpracuje je na základě
detailního rozboru místních podmínek. Na základě toho je
v opodstatněných případech možné umístit další migrační objekt.
Zahrnout do seznamu obcí s PHS, po levé straně vybudovat PHS (vliv větru) Požadavek není relevantní, návrh PHS není opodstatnitelný, hluk
vychází pod limitem
V místech, kde nebudou stěny provést oplocení dálnice
Oplocení dálnice bude řešeno v celé délce nebo minimálně v návaznosti
zvýšeným pohybem zvěře.
Proč není navržena PHS u Lhota Bubeneč
Hluk vychází pod limitem
Požadavek na vybudování PHS
PHS 6 m, limity nejsou splněny, není řešitelné ani nadstandardně kvůli
MÚK
PHS od začátku Koberovického mostu až k nadjezdovému mostu
PHS navržena delší i pro ochranu Podolí
Nebyla zařazena PHS v mč. Radostín, Kopanina
Navrženy PHS
Výstavba PHS pro Jiřice a Speřice
PHS 6 m navrženy, standardními opatřeními nelze limity splnit.
V katastru obce vybudovat průchod pro zvěř
Prodloužit PHS, aby zahrnovala i MÚK, konkrétní požadavky na ochranu, PHS je navržena přes MÚK až na km 91,04, kde začíná zářez, zařazení
do výstavby bude řešeno v DÚR
zařadit i do výstavby úseku 101
Není ochráněn statek Načerák u MÚK
Ochrana proti hluku z dálnice zahrnuje i statek Načerák
Okružní křižovatku se silnicí I/34 ve směru sjezdu od Prahy
Detailní řešení bude projednáváno v rámci DÚR příslušného úseku
Strana 309
Subjekt
Městys Štoky
Obec Měšín
Připomínky
Bez připomínek
Zachovat a prodloužit PHS
Nesouhlasí s výstavbou MÚK a truck centra
Městys Měřín
PHS nevyhovující, zabezpečit limity i v noci – zastřešení, zatunelování +
petice
Řešit odvodnění, zabránit vypouštění solí na okolní pozemky, osadit
sedimentační nádrže a odlučovače
Obec Stránecká Zhoř Bez připomínek
Obec Lavičky
Bez námitek, nutnost vybudování navržené PHS
Obec Jabloňov
Bez připomínek
Městys Ostrovačice Bez připomínek
KÚ Sč. kraje
Rozsáhlá připomínka k hodnocení EVL, udělení výjimek atd.
OŽPZ
Připomínky k malým nesrovnalostem v jednotlivých kapitolách
KÚ Vysočina OŽP
Drobné připomínky z hlediska zák. č. 114/1992 Sb.
OZ
Připomínky z hlediska zák. č. 334/1992 Sb.
KÚ Jm kraje
zákon č. 254/2001 Sb. o vodách – bez připomínek
zákon č. 114/1992Sb. – bez připomínek
zákon č. 185/2001 Sb. - nevyužitá zemina je odpad
zákon č. 86/2002 Sb. – bez připomínek
MěÚ Benešov
Bez připomínek
MěÚ Humpolec
Odpady, lesy, voda – bez připomínek
Příroda a krajina – připomínky
Památky – jak bude řešen most D1-075
MěÚ
Havlíčkův Připomínky se týkají postupů v dalších řízeních
Brod
Magistrát
Jihlavy Odpady, voda - bez připomínek
OŽP
Ochrana přírody a krajiny - podmínky pro další stupně PD
Lesy – stabilita dotčených lesních porostů
- zpřístupnění lesních pozemků
Magistrát
Jihlavy průchod mezi ÚSES mezi km 112 a 119
OÚP
MěÚ Velké Meziříčí Bez připomínek
OŽP
EVERNIA s.r.o.
PHS je optimalizována, standardními opatřeními nelze limity splnit.
Není předmětem dokumentace
PHS maximalizována i pro ochranu Pustiny, standardními opatřeními
nelze limity splnit.
Je navrženo odvodnění dálnice tak, aby nedocházelo ke kontaminaci
okolních pozemků a vodních zdrojů.
PHS navržena společně s Kochánovem
Zapracováno do dokumentace
Opraveno v dokumentaci
Respektováno v dokumentaci
Uvedeno v dokumentaci
Most bude ponechán ve stávajícím stavu, úprava umožní průjezd 3
pruhů bez krajnice.
Přenéseno do dokumentace
Přenést do dokumentace
Ovlivnění lesních porostů podrobně doplněno do dokumentace.
Přístupnost lesních pozemků bude zachována
Je navrženo v dokumentaci v souladu s připomínkou magistrátu.
Strana 310
Subjekt
MěÚ Rosice
MěÚ Šlapanice
KHS Vysočina
Připomínky
Bez připomínek
Bez připomínek
V rámci realizace etap provést aktualizovanou HS a realizovat veškerá
opatření v kap. D.IV.
ČIŽP OI Praha
Ochrana ovzduší – bez připomínek
Již zahrnuto v dokumentaci
Odpady – povinnost předávat odpady oprávněným osobám
Ochrana vod – řešit pokud možno zasakování vod
Ochrana lesa – bez připomínek
Ochrana přírody – připomínky převážně formálního rázu, ekologická újma
ČIŽP OI Havlíčkův Souhlas, formální připomínky
Brod
ČIŽP OI Brno
Bez připomínek
MZd
Předložit návrh dalších PHO (např. PHS Lesní Hluboké, Říčky), všechny na Rozsah opatření byl rozšířen – viz kap. D.I.3 a přílohu 4
50/60 dB
Optimalizovat navržená opatření (např. zakrytování komunikace, Je zvažováno standardní a nadstandardní opatření proti hluku – viz.
prosloužení a zvýšení PHS) tak, aby byl splněn reálný předpoklad dodržení kap. D.I.3.
hygienických limitů 60/50 dB
Doplnit návrh PHS pro Mnichovice
Mnichovice nejsou hlukem ze záměru zasaženy.
Hodnocení zdravotních rizik doplnit o hodnocení rizik pro PM2,5
Viz kap. D.I.2 a přílohu 5.
Předložit návrh opatření k předcházení zvýšené expozice a vyhodnocení Viz kap. D.I.2 a přílohu 5.
předpokládaných účinků navrhovaných opatření
MZe
Minimální poškození PUPFL, vyloučit skládky apod. na PUPFL
Je zahrnuto v dokumentaci v kapitole D.IV.2
Zohlednit migrační trasy
Viz migrační studie
Oplocení celé dálnice, zeleň nepatří na vnitřní stranu plotu směrem k dálnici Oplocení dálnice bude řešeno v celé délce nebo minimálně v návaznosti
zvýšeným pohybem zvěře.Vegetační úpravy budou podrobně řešeny
v dalších stupních projektové dokumentace.
MŽP OOO
Minimalizovat vliv záměru na ovzduší
Viz kap. D.I.2 a přílohu 5.
MŽP OOV
Bez připomínek, upozornění na nové nařízení o znečištění vod
Akceptováno.
MŽP OPK
Bez připomínek
NPÚ ÚOP Brno
Most Vysočina je v zámeckém parku USKP 18288/7-4543
je zahrnuto do kap. C.II.9
AOPK ČR
Několik připomínek týkajících se:
Zahrnuto do dokumentace.
- bariérového účinku
- recipientů (Štěpánovský potok)
- vypouštění vod
- ohrožení chráněných druhů
Respektováno v příslušných kapitolách.
Povodí Vltavy
Řada připomínek k jednotlivým kapitolám
- podzemní vody
EVERNIA s.r.o.
Strana 311
Subjekt
Připomínky
- povrchové vody
Některé údaje v Podzemních vodách patří do Povrchových vod v kap. C.II.4 Jedná se zdroje pro hromadné zásobení obyvatelstva pitnou vodou a
a D.1.4
tyto byly posuzovány společně a nejsou tedy děleny do kapitol pro
povrchové a podzemní vody
MS Jedlina Hulice
V katastru Hulice migrační přechod
MS
Kaliště- Navržený průchod D1-033 nevhodný, posunout do km 25,850 s ekoduktem Na základě detailní migrační studie zpracované v rámci DÚR dojde
k upřesnění umístění a parametrů jednotlivých migračních objektů
Turkovice
SDH Lensedly
Navrhnout pracovní nájezd pro SDH Lensedly
SK Šacung Benešov Prodloužit pravou PHS Lensedly do km 25,233
PHS navržena i pro ochranu chatové osady
Při uzavření mostu D1-032 zachovat dopravní obslužnost
Je respektováno – viz kap. D.I.1
Osada Šacung
Zachovat spojení osady s Lensedly
Bude zachováno stávající spojení
Navrhnout PHS
PHS navržena i pro ochranu chatové osady
Mošnová Vystrkov Nedostatečný návrh PHS, stavět PHS před rozšířením
Viz Vystrkov
č.3
Čihákovi
Řešit náhradu znehodnocených nemovitostí
Není předmětem EIA
Vaňkovi
Soubor připomínek
Relevantní připomínky zahrnuty do dokumentace
Kotová, Černýš
PHS u obce
PHS navržena, standardními opatřeními nelze limity splnit.
EVERNIA s.r.o.
Strana 312
Identifikační údaje
Zpracovatel dokumentace: RNDr. Petr Anděl, CSc.
Firma: EVERNIA s.r.o.
Adresa: Tř. 1. máje 97, 460 01 Liberec
Osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 7248/1155/OPV/93
IČO: 25010751
DIČ: 192-25010751
tel.: 485 228 272
fax: 485 228 206
e-mail: [email protected]
Datum zpracování dokumentace: 2009
Podpis zpracovatele dokumentace:
EVERNIA s.r.o.
Strana 313
LITERATURA A PODKLADOVÉ MATERIÁLY
A) Základní podkladové materiály k danému úkolu

Rozšíření dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice na šestipruhové uspořádání,
ENVIROAD, s.r.o., Chelčického 4, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava (Oznámení
11/2002, Dokumentace 12/2003)

Zhodnocení rizik zranitelnosti horninového prostředí a podzemních vod v trase liniové
stavby dálnice D1, Mgr. Olga Moravcová, Ing. Zdeněk Hroch, 11/1996

Dálnice D1 Mirošovice – Kývalka, zkapacitnění. Dokumentace posouzení vlivů na
životní prostředí, zpracovaná podlr přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 ve znění pozdějších
předpisů, EVERNIA 2008, RNDr. Petr Anděl CSc. a kol.
B) Zákony a předpisy
Použity byly platné zákony a předpisy v oblasti ochrany životního prostředí dle sbírky zákonů
a právnického programu ASPI. V textu jsou citovány:

Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR
č. 114/92 Sb.

Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech

Vyhláška MŽP ČR č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů

Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví

Zákon 231/1999 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu

Zákon 242/1992 Sb. o státní památkové péči

Vyhláška č.104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích

Evernia s.r.o.: Technické podmínky: Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby,
Ministerstvo dopravy ČR, Liberec, 2006

Evernia s.r.o.: Technické podmínky: Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a
silnic pro volně žijící živočichy, Ministerstvo dopravy ČR, Liberec 2006
C) Další vybraná literatura

AUGUSTIN J. (2001): Velká encyklopedie měst a obcí ČR, Nakladatelství Arbor,
Sokolov

BOHÁČ P., KOLÁŘ J. (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. –
Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha

CULEK M. ed. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. – Enigma, Praha

DEMEK J. ed. & al. (1987): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Academia, Praha,
584 pp.
Strana 314
EVERNIA s.r.o.

JANDERKOVÁ, J., MACKOVČIN, P., ŠEFRNA, L., MACKŮ, J., SÁŇKA, M.,
TOMÁŠEK, M., NOVÁK, P.(2000): Systém komplexního hodnocení půd. Závěrečná
zpráva VaV MŽP. AOPK ČR Brno, 2000.

JANDERKOVÁ, J., MACKŮ, J., SÁŇKA, M., ŠEFRNA, L.,.(2001): Ověření systému
komplexního hodnocení půd na modelovém území. Závěrečná zpráva úkolu F08 MŽP.
AOPK ČR Brno, 2001.

NĚMEČEK, J. a kol.(1967): Průzkum zemědělských půd ČSSR (Souborná metodika). 1
díl. MZVŽ.

NĚMEČEK, J. a kol.(2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky ČZU
Praha, 78 s.

NEUHÄSLOVÁ, Z. (1998): Mapa potencionální přirozené vegetace české republiky,
Academia Praha

PÍŠA V. a kol.: Zjištění aktuální dynamické skladby vozového parku a jeho emisních
parametrů, ŘSD ČR, Praha 2001

QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa – Stud. Geogr., Brno

ŠEBOR G. a kol.: Vliv rozhodujících mobilních zdrojů emisí znečišťujících látek na
kvalitu ovzduší v sídelních aglomeracích a v jiných oblastech se zhoršenou kvalitou
ovzduší v návaznosti na potřebu tvorby zón podle požadavků rámcové směrnice
96/62/EC, VŠCHT Praha, Praha 2002

TICHÁ T. a kol. (2004): Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF –
nakladatelství ARCH, Praha

VLČEK V. ed. a kolektiv (1984): Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Academia Praha

ČHMÚ: Znečištění ovzduší v datech – Česká republika, roky 2004 a 2005

US EPA: Compilation of Air Pollutant Emission Factors, Volume I, AP-42. in: AIR
CHIEF 7 (CD), US EPA Research Triangle Park. 199

Pragoprojekt a.s.: Podkladové údaje pro orientační výpočet emisní a imisní zátěže, Praha
2007

Statistický lexikon obcí České republiky 2005, ČSÚ

Portál veřejné zprávy České republiky, mapové služby, http://geoportal.cenia.cz, CENIA,
Praha

geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

www.chmi.cz

www.cuzk.cz

www.czso.cz

www.monumnet.npu.cz

mapy.seznam.cz
EVERNIA s.r.o.
Strana 315

dálnice d1 mirošovice – kývalka, zkapacitnění

Transkript

Podobné dokumenty

ostředecký zpravodaj

Seznam vodních nádrží

Ochrana obojživelníků - Mokřady

Seminář Okinawa Goju Ryu Karate Do Kyokai a

Generalerneuerung der Autobahn D1 in Tschechien_CZ