ZO ČSOP Český Krumlov Naším posláním není svět měnit, ale

Transkript

ZO ČSOP Český Krumlov Naším posláním není svět měnit, ale
Z p ra v od a j
Šípek
ZO ČSOP Český Krumlov
Naším posláním není svět měnit,
ale nabízet možnosti, jak ho zachovat.
číslo 10/2004
ročník XVII.
________________________________________________________________________________
REKLAMY PŘICHÁZEJÍ
Jde o starý známý vývoj: Domorodec žije na ostrově v Pacifiku, hoví si v domku na pláži, trhá
ovoce ze stromu a loví ryby. Na ostrov přijede obchodník a skoupí veškerou půdu, pokácí stromy
a postaví továrnu. Pak domorodce zaměstná, a ten pracuje, vydělává peníze a jednoho dne si našetří
tolik, aby si mohl dovolit kupovat konzervované ovoce, pořídit hezký panelový domek na pláži
s výhledem na moře a mít přepych volných víkendů.
K procesu přetváření přírodního v umělé, jenž je základem našeho ekonomického systému,
dochází ovšem (v průběhu několika posledních generací) nejen v krajině, ale i v lidských pocitech
a zkušenostech.
Lidé, které více baví posedět s přáteli než shromažďovat předměty nebo se nechat okouzlovat
velkolepou podívanou, představují pro tento systém nebezpečí. Lidé, kteří se domluví se svými
sousedy na společném užívání domů, aut nebo spotřebičů, jsou "méně produktivní" než ti, kdo žijí
odděleně jeden od druhého - a každý z nich má svůj vlastní dům, své auto a veškeré ostatní
spotřebiče. Izolace maximalizuje výrobu.
Lidé, kterým stačí přirozené zkušenosti - od sexuality přes kojení až po cyklické změny nálady nejsou tak "produktivní" (z hlediska využití komerčního využití) jako nespokojenci, kteří shání
vaginální spreje, chemizované umělé mléko, léky k urovnání nálady a další zboží, jehož využívají
jako náhražky za přímý požitek.
Dokud se daří udržet v chodu izolace lidí od přirozené nekonzumní zkušenosti, velké kolo se
může točit dál a my všichni v něm.
V systému, pro který je životně nezbytné udržet v nerušeném chodu proces výroby a spotřeby,
hraje samozřejmě velmi důležitou roli reklama.
Lidé od reklamy budou ovšem protestovat proti představě, že by účelem a výsledkem jejich
činnosti byla unifikace a homogenizace lidí a kultury. Neustále hovoří o tom, jaké úžasné množství
různých variant nám nabízí tržní systém a jak nám reklama poskytuje informace, které potřebujeme,
abychom mohli učinit tu správnou volbu.
Je příznačné, kolik lidí dokáže přijmout tento argument, který zaměňuje rozmanitost volby
výrobku s různorodostí životního stylu a myšlení. Mělo by být nad slunce jasné, že pokud já si
zvolím auto značky Ford a vy Volvo, pak nevyjadřujeme různorodost, ale jednotu (oba chceme
auto). Navíc, pokud mne i vás neustále zaměstnávají duševní obrazy a pocity související s výrobky
- jakýmikoli výrobky - místo toho, abychom prožívali něco, co není spojeno s nakupováním, pak z
pohledu zbožního systému, hrubého domácího produktu a světa reklamy jsme od sebe navzájem
nerozlišitelní. Splynuli jsme v jedno a stali se "trhem".
Výsledkem je podivuhodně usměrněná mentalita, snadno přístupná přijímání informací o zboží
a obchodu, připravená plést si rozmanitost značek se skutečnou rozmanitostí a zaměňovat lidské
potřeby za potřeby výrobce prodat zboží.
Reklama existuje jen proto, aby dodávala, co lidé nepotřebují. Vše, co lidé potřebují, si najdou
i bez reklamy, pokud je to k mání. Je to tak jasné a jednoduché, že mi neustále zůstává rozum stát,
jak se reklamnímu průmyslu podařilo tuto skutečnost zatemnit.
Pokud chápeme slovo "potřeba" jako něco podstatného pro lidské přežití - potrava, domov,
oblečení - nebo něco nezbytného pro lidskou spokojenost - klid a mír, láska, bezpečí, pocit
sounáležitosti a intimity, pocit naplnění - pak jde o věci, které lidé budou hledat a nalézat bez
ohledu na to, zdali reklama existuje nebo ne. Ve skutečnosti reklama vztah mezi lidmi a jejich
potřebami narušuje, "odděluje" je od přímého naplňování takových potřeb a podsouvá jim
přesvědčení, že spokojenosti lze dosáhnout pouze prostřednictvím zboží.
Vezměme si seznam největších inzerentů. Prodávají následující zboží: mýdla, čistící prostředky,
kosmetiku, léky, chemikálie, polotovary, tabák, alkohol, auta a bublinkovou vodu, což jsou
2
všechno věci, které leží mimo rámec skutečných potřeb. Kdyby jich bylo zapotřebí, nemusely by se
propagovat.
Lidé potřebují jíst, ale potraviny z reklam jsou uměle vyrobené: chemicky zpracované maso,
bublinkové vody, oslazené cereální výrobky, sladkosti. Potraviny ve svém přirozeném stavu, tedy
nezpracované, žádnou reklamu nepotřebují. Hladoví lidé si je najdou, pokud jsou samozřejmě
k mání. Jiná věc je přesvědčit lidi, aby kupovali zpracované potravinářské výrobky, protože jsou
dražší, méně přitažlivé a méně výživné, někdy dokonce zdraví škodlivé. Proto je nutné tuto potřebu
vytvořit.
Dejme tomu, že existuje potřeba čistoty. Ta však není tím, co inzerenti prodávají. Čistoty lze
dosáhnout vodou, kartáčem a trochou ztuženého přírodního tuku. Všechny velké civilizace
udržovaly čistotu tímto způsobem po celá tisíciletí. Reklamy však nabízejí bělostnost = hodnotu
jsoucí daleko za čistotu, sterilnost = likvidaci všech mikroorganizmů, pěnivost = kosmetický faktor,
a značku = jakási náhražka za pocit sounáležitosti ke skupině.
Existuje potřeba klidu a pocit spokojenosti. Propagátoři léčiv ovšem vůbec netouží, aby se vám
ji podařilo dosáhnout. Alespoň ne samostatně, vlastními silami.
Reklama na léky popírá vaši schopnost zvládat vnitřní pochody: pocity, nálady, úzkosti. Naopak
podporuje názor, že osobní nebo tradiční způsoby zvládání těchto záležitostí - přátelé, rodiny,
společenství nebo trpělivé čekání, až se křivka životního cyklu otočí - nemají ve vašem případě
naději na úspěch.
Reklama vám podsouvá, že chemické řešení je lepší a že si máte raději vybrat jeden z léků než
se spoléhat na vlastní zdroje. Následkem toho se dostáváte do stavu čím dál větší odcizení od sebe
samých a jste čím dál méně schopni situaci zvládat. Vaše schopnost se ztrácí, protože ji nerozvíjíte
a nevěříte v její účinnost.
Reklama na deodorant nikdy nehovoří o vnitřní hodnotě faktu, že si natíráte tělo imitací
citrónové vůně. To totiž žádnou vnitřní hodnotu nemá. Reklama se především snaží změnit vaši
případnou představu o tom, že by na vaší přirozené lidské vůni mohlo být něco příjemného
a pozitivního. Jakmile ke změně ve vašem myšlení dojde a ve vás to vyvolá pochybnost a úzkost,
musíte situaci řešit s pomocí vůní umělých. Pouze v samotném procesu změny myšlení
a následného uvažování o náhražkách spočívá možnost vzniku přidané hodnoty a obchodního zisku.
Cílem veškeré reklamy je vyvolat nespokojenost nebo, jinými slovy, vnitřní nedostatek
spokojenosti. Na tom musí reklama průběžně pracovat, a to i v momentě, kdy si člověk konečně
něco koupí. V tom případě má reklama za úkol vyvolat nespokojenost s tím, co bylo nově
zakoupeno, neboť jakmile je tento akt dokončen, přestává mít pro tržní systém další smysl. Co
nejdříve je zapotřebí zbavit se právě zakoupeného zboží a nahradit je "potřebou" zboží dalšího.
Ideální svět pro reklamu by byl takový, kde cokoli by se koupilo, použilo by se pouze jednou
a pak se zahodilo. Mnoho nových výrobků je zhotoveno právě tak, aby takovém světu vycházelo
vstříc.Veselé vánoce !
Výňatek z knihy Zdravie a sila v potrave od George D. Pamplona Rogera otištěn se svolením
šéfredaktora časopisu Prameny zdraví, Ing. Roberta Žižky.
Zajisté, existuje mnoho slastí, jež jsou nám dnes dostupné a které byly v
jednodušších poměrech neznámé. Avšak na druhé straně jsme vystaveni mnohému
strádání, kterého jsme dříve byli ušetřeni, a vůbec není zřejmé, zda rozdíl hovoří v
náš prospěch.
E.Durkheim
3
VLNA SOLIDARITY S POSTIŽENÝMI TATRAMI
Už 1,7 milionu korun se shromáždilo na sbírkovém kontě Nadace Partnerství1 ve prospěch obnovy
tatranského lesa, zničeného vichřicí. Včerejší krátká zmínka ve zpravodajství České televize
spustila lavinu solidarity, dárcovskou smsku už poslalo přes 60 tisíc lidí. Dnes ve 9:30 zněla přesná
čísla: 63 500 DMS, což znamená 1, 714 000 Kč.
Peníze jsou určeny do veřejné sbírky, kterou pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci se svojí
partnerskou Nadací Ekopolis na Slovensku. Nadace Ekopolis založila Fond Tatry, jehož účelem
bude podpora trvale udržitelné obnovy Tater pro naše budoucí generace. (viz přiložený soubor
Slovensko.doc)
Přispět do sbírky můžete velmi snadno – a to přímo ze svého mobilního telefonu formou tzv.
dárcovské sms2. Stačí odeslat sms zprávu ve tvaru DMS TATRY na číslo 8 77 77. Cena této sms je
30 Kč + DPH. Na obnovu Tater přispějete částkou ve výši 27 Kč.
Programový ředitel Nadace Partnerství Tomáš Růžička se v době katastrofy účastnil pracovního
jednání Karpatské iniciativy přímo na Štrbském plese. Tomáš Růžička po návratu řekl:
„Druhý den jsme se vydali pěšky na cestu do Štrby po silnici. Bylo to neuvěřitelné. Silnice prakticky
neexistovala. Bez popadaných stromů bylo vidět jen krátké úseky v délce 10 až 30m. Všude jinde
jsme museli překonávat pokácené stromy - bylo to jako po nějaké absurdní hromadné těžbě, nebo
spíše jako po kobercovém náletu.
Nadace Partnerství zaregistrovala u Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně sbírku Člověk a
krajina, která umožňuje rychlou reakci na přírodní katastrofy. Číslo účtu 146 8422/0800. Na pomoc
městu Litovli po tornádu v červenci 2004 se touto formou podařilo získat 172 633 Kč. Za tyto
prostředky město v listopadu 2004 obnovilo velkou část parku a městské zeleně zničené tornádem.
Kontakt:
Miroslav Kundrata, Nadace Partnerství, tel. 542 422 768, [email protected]
Miroslav Bohdálek, Nadace Partnerství, tel. 542 422 762, [email protected],
www.nadacepartnerstvi.cz
1) Nadace Partnerství je nejvýznamnější česká nadace podporující ekologické projekty ve všech regionech
České republiky. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na
Slovensku je součástí konsorcia Environmental Partnership. Od svého vzniku v roce 1991 podpořila formou
nadačních příspěvků ve výši přes 100 miliónů korun už na 1500 projektů nevládních neziskových organizací
a obecních úřadů. Nadace je příjemcem příspěvku do nadačního jmění z Nadačního investičního fondu. Od
roku 2004 se Nadace Partnerství sloučila s Nadačním fondem Josefa a Petry Vavrouškových.
2) "DMS – Dárcovská SMS" je společným projektem Fóra dárců – organizace pro dárce, usilující o
podporu filantropie v České republice – a Asociací provozovatelů mobilních sítí. Cílem projektu DMS je
nabídnout nadacím a dalším neziskovým organizacím možnost získávat příspěvky od jednotlivců
prostřednictvím mobilního telefonu formou SMS zpráv. Tato služba probíhá na nekomerčním principu.
Stačí odeslat dárcovskou SMS s textem DMS HESLO na číslo 87777. K tarifní ceně za Vaši SMS bude
připočtena částka ve výši 30,- Kč + DPH. Z každé DMS bude minimálně 27 Kč převedeno na účet dané
neziskové organizace.
Tisková zpráva Nadace Partnerství, Brno 24. 11. 2004
4
CO KDYŽ NA CELÉM SVĚTĚ DOJDE ROPA...
Položili jsme si otázku "Co se stane, když na celém světě dojde ropa" a pokoušeli se na ni nalézt
odpověď.
Téma týdne: Jak se žije s benzínem a jak bude bez něj. Už jste někdy přemýšleli o tom, co se stane,
když na celém světě dojde ropa? Zajímavá představa, viďte? Schválně jsme si tuto otázku položili a
pokoušeli se na ni nalézt odpověď.
Prudké zvyšování cen ropy
Odborníci předpokládají, že při současném tempu spotřeby ropy vystačí známé i předpokládané
světové zásoby maximálně na 30 až 40 let. Tuto předpokládanou dobu však zkracuje např. stále
vzrůstající počet spotřebitelů ropných paliv do svých vozidel, války v zemích, kde se ropa těží
nebo ničivé hurikány. Je však zřejmé, že dříve nebo později ropa určitě dojde a je jen na nás, jak se
s tím vypořádáme.
Při prvních náznacích "docházení ropy" se dá předpokládat šílené zvyšování ceny ropy. Následně se
pak bude rychlým tempem zvyšovat i cena všech ropných produktů, jak např. benzínu, nafty, apod.
Podpultové zboží
Dá se předpokládat, že mnoho bohatých lidí této ropné krize využije, jak na vlastní spotřebu, tak
jako výhodnou investici do budoucna. Tito lidé si pořídí obrovské nádrže, ukryjí je na dobře
střežené místo a nakoupí do nich buď ropu nebo ropné produkty. A až se vyčerpají veškeré zásoby
ropy a ropných produktů, někteří z nich budou na černo nabízet svoje zboží za astronomické ceny.
Alternativní paliva
Již dnes některé automobilky ve své nabídce mají automobily, které nejezdí na klasické ropné
produkty, ale na alternativní paliva. Jedná se především o tyto paliva:
Bionafta
Bionafta je směs vyrobená z řepky olejky - metyl ester řepkového oleje (MEŘO) Základní
nevýhodou je nemožnost pěstování ve velkém množství.
Elektromobily
Elektromobily jsou na trhu už dlouhou dobu. Bohužel zájem o ně není velký. Hlavní příčinnou
neúspěchu jsou těžké baterie, pomalé nabíjení a dojezd 100 km.
vodíkový pohon - jedná se o rozklad vody na vodík a kyslík
Propan-Butan
je plyn, který je vedlejším produktem při zpracování ropy. Je na zásoby ropy vázán předpokládáme,
že cena propan-butanu se bude měnit přímo úměrně ceně ropy. Přesto je dnes nejvyužívanějším
alternativním pohonem. Pokles provozních nákladů je až třetinový. Přestavba motoru je
jednoduchá, ale poměrně drahá. Další nevýhodou je mírný pokles výkonu.
Zemní plyn
Zásoby zemního plynu by měly vydržet okolo 150 let. Provoz automobilu na zemní plyn je
nejlevnější, ale vyžaduje přestavbu, která není zanedbatelnou položkou. Nízká cena je způsobena
především absencí spotřební daně. Pokud by zájem o tento druh paliva výrazně vzrostl, můžeme
očekávat změny v tomto ohledu. Problémem může být dojezdová vzdálenost, která je přibližně
250 km.
Hybridní pohon
Automobily s hybridním pohonem mají dva motory, spalovací a elektromotor. Ve městě stačí
elektromotor, v náročnějších režimech vypomáhá spalovací motor. Spotřeba bývá nejnižší
a většinou jsou schopny si samy dobíjet baterie. Nevýhodou je vysoká cena, vyšší hmotnost
a poruchovost.
5
Palivové články
Palivové články převádějí energii, ukrytou v atomech vodíku, přímo na elektrickou energii.
Obrovskou výhodou palivových článků, v porovnání s klasickými akumulátory, je to, že je nelze
vybít. Jediným vedlejším produktem je voda.
Vodíkový pohon
Vodík by se dal považovat za palivo budoucnosti. Nalézá se všude a jeho zásoby jsou
nevyčerpatelné. Dnešní ceny jsou sice vysoké a výroba je náročná, ale jinak převládají klady. Vlády
různých zemí se snaží podporovat programy na rozvoj vodíkového pohonu. Kolem roku 2010 se
očekává masová výroba vodíkových aut.
V případě ropné krize se dá předpokládat, že všechny automobilky okamžitě zadají svým
odborníkům zpracovat plány na změnu výroby motorů na všechny možné druhy alternativních paliv.
Mezi alternativní paliva kromě výše jmenovaných patří i tyto speciální:
dřevoplyn - již za války jezdily nákladní nebo obrněné vozy s dřevoplynovým kotlem, ve kterém se
topilo obyčejným dřevem
sluneční vítr - jedná se o vozidla s plachtou, poháněné slunečním větrem
Lidský pohon
Je zřejmé, že již na začátku ropné krize začnou lidé v masovém měřítku používat ty dopravní
prostředky, které k pohonu používají lidský nebo zvířecí pohon. V první řadě začnou lidé jezdit
na jízdních kolech a na koních. Prodejní cena těchto dopravních prostředků bude prudce stoupat.
Bohužel se dá také předpokládat i prudký vzestup počtu krádeží.
"Během války v Bosně a Hercegovině se v Sarajevu všechny ropné produkty, jako například
benzín nebo nafta, používaly pouze k vojenským účelům. Městská hromadná doprava nejezdila
a lidé, kteří se potřebovali nutně přesunout na jiné místo, začali v masovém měřítku používat jízdní
kola. I přes nebezpečí, které tento dopravní prostředek znamenal, to byl nejrychlejší a vlastně
jediný způsob přepravy," uvedla redaktorka Nadja Fehimovič, která v době balkánského konfliktu
v Sarajevu žila.
Vladimír Šindelka, Finance.cz
Silvestrovská příloha k tématu:
Obr. č. 1 Možný vývoj, jak jej při návštěvě Vyššího Brodu
zachytila paní Svetlana Revzina z ukrajinské Oděsy
...a jak jej zachytil redaktor našeho zpravodaje v blízkosti Dívčího kamene:
6
Obr. č. 2 a 3 Zkušební vozidlo musí zatím ještě provázet týmy opravářů a ochranka
VODA NAŠÍ ZEMĚ
Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov a Brněnské veletrhy a výstaviště
se pokusí o rekord pod názvem:
SOUTOK NEJVĚTŠÍHO POČTU VOD ČESKÉ REPUBLIKY
Cestujete po dalekých krajích ? Chystáte se na dovolenou ? Máte u vás horskou říčku, rybník plný
kaprů, přehradu jako hrom, potok nebo studánku jen tak pro radost ?
Pokud ano, zveme vás k účasti na akci pelhřimovského muzea rekordů a kuriozit, připravované
v rámci programu veletrhu GO a REGIONTOUR 2005 (13.-16. ledna). Pokud sebou na Výstaviště
do Brna přivezete 0,5 litru vody z místa blízkého Vašemu srdci, slijeme ji společně s ostatními
vodami obřím trychtýřem do nádrže, ve které tak vznikne VODA ČESKÉ REPUBLIKY.
Základní „soutok“ již byl proveden 15. května 2004 na náměstí v Třešti, kde byly při představení
trychtýře o výšce 210 cm a horním průměru 160 cm slity vody z následujících vodních toků,
pramenů, moří a nádrží: Berounka, Brtnice, Gúnz, Chrudimka, Jaderské moře, Mrtvé moře,
Jesenice, Jihlava, Jihlávka, Jordán, Kocába, Labe, Lužnice, Moravská Dyje, Nežárka, Nil, Nitra,
Ohře, Opava, Pramenný potok, Pstruhovec potok, Přísecký potok, Rokytná, Rudolfův pramen, Svatá
Kateřina, Svitava, Teplá, Třešťský potok, Vltava, Zlatý potok, Želetavka.
Samozřejmě se nebráníme ani příspěvkům z blízkého či vzdáleného zahraničí. Vody tekoucí za
hranicemi naší vlasti budou registrovány do samostatné nádrže tak, aby mohla vzniknout VODA
PLANETY ZEMĚ.
Nejvzdálenější a nejzajímavější vody budou po zásluze odměněny. Nechcete-li čekat až do ledna,
můžete nás kontaktovat již nyní.
Veškeré bližší informace vám rádi sdělíme na adrese :
agentura „Dobrý den“, Slovanského bratrství 1664, 393 01 Pelhřimov
tel/fax : +420565323163 nebo [email protected] nebo www.dobryden.cz
ing. Josef Vaněk
agentura „Dobrý den“
7
SLAVNOSTI SLUNEČNIC 2004
aneb ohlédnutí za létem
V pořadí již třetí ročník Slupeneckých slavností slunečnic uspořádali poslední srpnovou sobotu
obyvatelé Slupence, malebné vísky (místní části Českého Krumlova) rozložené na mírném návrší
nad údolím řeky Vltavy jižně od okresního města. Již o polednách 28. srpna 2004 bylo možno na
slupenecké návsi pozorovat nebývalý ruch. Vyrostly zde stany s posezením, statný strom u cesty do
Starého Spolí byl ozdoben plakátem s programem Slavností a poblíž stanů zaparkovaný červený
volkswagen “Brouk” ozdobený obřími slunečnicemi z papíru (obr. 5) byl výraznou upoutávkou pro
projíždějící a kolemjdoucí, že Slavnosti probíhají právě zde. A kdo by snad pochyboval, že je na
správném místě, byl by z omylu vyveden “výřadem” slunečnic položených na trávníku uprostřed
návsi.
Přesně s úderem 13. hodiny zahájila svou činnost odborná porota ve složení: zastupující
předseda Pavel Pejcha (zaskakoval za nepřítomného Petra Resche z CEIS Šípek, který vedl jury
v uplynulých dvou ročnících Slavností) a členky Fanynka Novotná (obr. 4) a Maruška Beňová. Před
porotou stál náročný úkol zaregistrovat během jediné hodiny desítky soutěžících a jejich slunečnice
a posléze vyhodnotit podle přesných kritérií pořadí uchazečů v jednotlivých soutěžních disciplínách.
(Úkol byl obtížný zejména proto, že členové poroty měli právo na bezplatné občerstvení u stánku
s pivem a jinými alkoholickými i nealkoholickými nápoji a pochutinami, čehož někteří nejmenovaní
porotci v parném odpoledni hojně využívali – viz též obr. 4.)
Přesně ve 14:00 hod. se mikrofonu chopil ředitel organizačního výboru Slavností pan MVDr.
Jiří Bicek, který přivítal přítomné, seznámil je s programem akce a popřál jim příjemnou zábavu.
Krátce poté odpálil další člen pořadatelského teamu pan Ing. Vidlička (téměř dělovou) salvu, kterou
byl program oficiálně zahájen. Akustických možností slupeneckého prostoru se pak ujala kapela
složená z místních i přespolních a pan MVDr. Bicek vyhlásil první z doprovodných soutěží
hlavního programu – hod veterinářovou gumovkou na dálku. Této atraktivní soutěže se zúčastnili
téměř všichni přítomní, jež neodradila ani skutečnost, že se nejednalo o holínku zánovní, nýbrž léta
používanou, a tudíž s charakteristickým odérem, který nebyl přebit ani zápachem dezinfekčních
prostředků. I bylo možno viděti řadu různých stylů, počínaje pouhým rozmáchnutím a konče
klasickou Diskobolovou otočkou s výskokem. V absolutním pořadí zvítězil hod dlouhý přes 30
metrů, pořadatelé však vyhlásili i medailisty v jednotlivých kategoriích kluků, děvčat, žen a mužů.
Po další hudební vložce, při které se tančilo na improvizovaném parketu (především na melodii
“Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka”, což lze přičíst čilému triu pořadatelek, které se měly co
otáčet ve stánku s občerstvením, v němž záhy došlo pivo desítka, takže se nadále čepovala jen
dvanáctka a kořalky sladké a mocné, jak praví v Haliči a jak měl možnost poznat pan Josef Švejk,
když byl eskortován četnickým závodčím z Putimi do Písku), přišel na řadu hod kládou. Chuť
změřit své síly v této disciplíně tvrdých chlapů projevila dvacítka zástupců silnějšího pohlaví, mezi
jinými i bývalí starostové Českého Krumlova pan Antonín Princ a pan Ing. Jan Vondrouš, jenž
zpočátku pouze přihlížel a promýšlel nejvhodnější styl a taktiku, posléze však sám vrhl. Na startu
stanul i spolumajitel největšího slupeneckého podniku – jezdecké stáje Slupenec – pan Jan Srnec
jehož výkon patřil k nejlepším (kolem 15 metrů). Nutno podotknout, že po této disciplíně vyhlížela
louka pana Ing. Vidličky, kde se soutěž konala, spíše jako oraniště na trati Velké pardubické, neboť
četné dopady klády nezůstaly bez následků na zeleném pažitu.
Aby ani něžné pohlaví nezůstalo stranou, následovala v prudkém tempu soutěž pro ně – hod
válečkem (na těsto) na atrapu muže (hadrového strašáka). Účastí v této disciplíně - na čtvrt stovky
účastnic – byla překonána účast mužů v předchozí soutěži. Příčinou tak vysokého počtu startujících
žen a dívek byl možná pořadateli důkladně promyšlený systém bodového hodnocení zásahů
válečkem (tělo – 1 bod, hlava – 3 body, nejcitlivější místo muže – 5 bodů) a možnost tří sčítaných
pokusů (u hodu kládou, kde se měřila vzdálenost mezi místem odhodu a místem dopadu, byl pouze
8
jeden). Byl též povolen (či spíše nařízen) bojový výkřik (např. typu: “Mizero!”, “Já ti ukážu!”), jímž
si soutěžící na startu mohla dodat kuráže a odhodlání trefit. Dlužno podotknout, že většinu
soutěžících výkřik spíše rozptýlil, než aby je podnítil k pekelnému soustředění na vlastní sportovní
výkon.
Jen v jediném případě měl tento psychický dopink (vedle něhož byly povoleny i všechny druhy
dopinku fyzického, např. konzumace piva, fernetu, rumu, vodky, borovičky, jakož i výtečných
párků, zvěřinového guláše a domácích švestkových a borůvkových koláčů, včetně makového
závinu, jež byly podávány u stánku s občerstvením) očekávaný účinek, když totiž po výkřiku: “Tak
to bylo naposled!” soutěžící zasáhla cíl v hodnotě 5 bodů. Jak se všichni přítomní shodli, v případě
potrefeného by to vskutku bylo naposledy.
Jinou formu psychického dopinku zvolil obětavý manžel, jenž předstoupil před figurínu
v cílovém prostoru, aby svou životní partnerku excitoval k vynikajícímu vrhu, leč toto Statečné
srdce nevydrželo a v okamžiku, kdy již váleček letěl vzduchem k cíli, zbaběle uskočilo.
Vítězka této soutěže dosáhla součtu 9 bodů, přičemž pokaždé trefila jiný orgán cíle, což
napovídá, jaké části těla svého partnera obvykle v tréninku na tuto soutěž zasahuje.
Poslední soutěží, tentokrát pro děti, byl hod pantoflem. Mezitím však MVDr. Bicek vyhlásil
verdikt poroty, která stanovila toto medailové pořadí v jednotlivých soutěžích hlavního programu
dne:
Soutěž o největší květ slunečnice
1. Oswald Klauser (Slupenec)
plocha květu 1.287,6 cm2
2. rodina Márova (Slupenec)
1.017,4 cm2
3. Jitka Klígrová (Slupenec)
1.000,0 cm2
Soutěž o nejdelší stonek slunečnice
1. Jiří Roubín (Český Krumlov)
délka stonku 339 cm
2. David Srnec (Slupenec)
314 cm
3. Jan Srnec
303 cm
Soutěž o nejvíc květů na jednom stonku slunečnice
1. Dagmar Kloudová (České Budějovice)
celkem 7 květů na stonku
Soutěž o nejkrásnější slunečnici
1. David Srnec (Slupenec)
pravidelný květ i stonek s listy, v nejkrásnější fázi rozkvětu
Soutěž o nejvoňavější slunečnici
1. Věra Drhová (Slupenec)
zvláštní odrůda, silně aromatická, bez semínek
Soutěž o nejmenší květ slunečnice
1. Lenka Roubínová (Český Krumlov)
plocha květu 0,8 cm2
2. Kačenka Hanzalíková Český Krumlov)
4,9 cm2
3. David Srnec (Slupenec)
28,3 cm2
Soutěž o nejsilnější stonek slunečnice
1. Milan Hanzalík (Český Krumlov)
obvod stonku 13,9 cm
2. Jitka a Jan Opelkovi (Jičín – Pecka)
13,2
3. rodina Márova (Slupenec)
13,0
9
Celkem bylo přihlášeno 25 soutěžících s 27 slunečnicemi (2 soutěžící bojovali o úspěch
prostřednictvím dvou rostlin), tedy o čtyři méně než v předchozím ročníku, poprvé letos však byla
účast mezinárodní, neboť mezi přihlášenými soutěžícími byl jeden s trvalým pobytem v Německu a
další dokonce až v USA. Jak vidno, věhlas Slavností šíří se poznenáhlu i do Evropy a zámoří.
Překvapení (alespoň v soutěži o největší květ slunečnice) se nekonalo, neboť prvenství (a krásný
keramický květináč s glazurou) si odnesl opět vítěz předchozích dvou ročníků Slavností pan Oswald
Klauser. Tajemství jeho úspěchu tkví, soudě alespoň dle jeho slov vyřčených při přebírání
symbolické palmy (či spíše květináče) vítězství, ve speciální péči, kterou svým slunečnicím věnuje.
Na zvídavé dotazy stran charakteru této péče pan Klauser vyhýbavě odpověděl, že tato péče je
každodenní a že přikládá značnou důležitost zejména pravidelnému přihnojování dusíkem, na které
obětavě nezapomíná ani při návratu ze společenských událostí domů v pozdních nočních hodinách.
Jest se vskutku obávati, jak poznamenal přítomný zástupce vodoprávního úřadu, že vítězství pana
Klausera mohlo býti důsledkem frapantního porušení příslušných ustanovení Směrnice Rady
č. 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. nitrátová
směrnice), jež byla do české národní legislativy implementována poslední novelou zákona
č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
Také vítězky a vítězové dalších kategorií (včetně doprovodných sportovních soutěží) si odnesli
věcné ceny, jejichž společným atributem byl motiv slunečnic (např. fotorámečky s obrázky
slunečnic, krabice se slunečnicovými semínky).
Vyhlášením vítězů a posledním doprovodnou disciplínou (hodem pantoflem) se oficiální
program Slavností nachýlil ke svému závěru, Slavnosti však pokračovaly dále volnou zábavou až do
pozdního večera. I ten, kdo nevyhrál v některé z mnoha četných soutěží, mohl být spokojen.
Podobných příležitostí k odreagování od každodenních starostí dnešní doby není nazbyt a lze jen
smeknout klobouk před partou nadšenců z malé osady ležící stranou od významných dopravních
tahů i kulturních a dalších atraktivit, že obnovili tradici vesnických posvícení, dožínek, masopustů
a dalších akcí, které posilovaly pocit sounáležitosti mezi lidmi i dobré sousedské vztahy. Duch
Hrabalových Slavností sněženek našel ve Slupenci své důstojné pokračovatele.
Obr. č.4 Porotkyně při dopingu
Obr. č.6 Stylově upravený "brouk"
Pavel Pejcha
10
PROPADY V OBLASTI DOBRÉ VODY
U ČESKÝCH BUDĚJOVIC
Dobrá Voda se nachází asi tři kilometry východně od Č. Budějovic, na západním okraji
Lišovského prahu, v jižní části rudolfovsko - libníčském rudním revíru. Celá oblast je součástí
poruchové zóny Blanické brázdy s výskytem polymetalického zrudnění. Dobrovodský okrsek
řadíme do skupiny stříbronosných kyzově polymetalických žil s křemen - karbonátovou žilovinou
a akcesorickými sulfosolemi Pb - Sb, tatraedritem, nerosty Ag a zlata – elektra. Hlavní žíly tvoří dva
pruhy - východní (žíly Barbora a Šebastian) a západní (žíly Adam a Václav). Důlní práce probíhaly
do hloubky asi 120 m s různými přestávkami od počátku 17. do 20. století. Žilnou výplň tvoří
křemen s pyritem, arzenopyritem a mikroskopickým elektrem, s ojedinělými plíšky zlata do 2 mm.
Dobrovodským rudním okrskem se zabývali především KOŘAN, KOUTEK (1947). Skalní podklad
zájmové oblasti tvoří biotitické pararuly s vložkami a čočkami krystalických dolomitických
vápenců, erlanů, amfibolitů a pegmatitů, v západní části území překryté senonskými sedimenty
českobudějovické pánve.
První zprávy o těžbě drahých kovů pochází z roku 1555, kdy byla ražena šachta sv. Václava,
která dosáhla hloubky 51 metrů. Z - V směrem se razila Svatováclavská štola ke štole Dům
rakouský, severně od kostela sv. Anny na Dobré Vodě. Svatováclavská štola dosáhla délky 1173 m.
Přestože výnosnost rudní žíly byla 130 g stříbra na jednu tunu rudniny, nesplnila očekávání „bohaté
žíly“. Dobývací práce pomalu s různými přestávkami pokračovaly až do roku 1587, kdy byla těžba
zastavena. Roku 1590 začaly obnovovací práce cizím těžařstvem, ale zánikem Rudolfova skončila
i důlní činnost na šachtě sv. Václav v Dobrovodském okrsku. Ještě v roce 1596 se pokoušel
hormistr Holzel prosadit návrh propojení dobrovodských a rudolfovských dolů štolou 1760 m
dlouhou, v hloubce 58 m. Jeho plány se už neuskutečnily.
Od 17. stol. probíhala těžba s různými přestávkami a úspěšností až do 20. století, kdy Dobrá
Voda získala ráz klidové rekreační zóny a dřívější hornická činnost upadla pomalu v zapomnění.
Jen povrchové montánní (hornické) tvary v podobě odvalů a obvalů svědčí o dřívější hornické slávě
v uvedené oblasti. Čas od času se ozývají z podzemí podivné zvuky, dunění a hukot, zvláště po
prudkých deštích. V katastru Dobrá Voda docházelo ve 40. letech 20. století k propadům na
pozemcích v zástavbě u Ambrožových , Sadová 11, u Jungwirtů, Hlinsko 16. K novějším propadům
došlo v roce 1982 a k poslednímu 22.dubna 2000, na pozemku manželů Matschinových, Sadová 28,
Dobrá Voda. Propad byl vzdálen cca 20 m jižně od rodinného domu. Propad měl průměr 2,5 m
a
hloubku 5 m. Stěny propadu byly strmé, na dně propadu byl odkryt strop podzemní chodby, do které
se propadla zemina. Asi 2,5 m od povrchu se nachází nezpevněné zeminy, pod nimi zpevněné
sedimenty, odpovídající pískovcům a zpevněným štěrkům senonského souvrství českobudějovické
pánve.
Studiem archivních podkladů a vyhodnocením mapových podkladů je zřejmé, že se uvedený
propad bude mít pravděpodobně souvislost s průběhem dědičné štoly z dolu sv. Václav. Na tuto
štolu jsou vázány i historicky dokumentované zbytky po hornické činnosti na povrchu, které
souvisely s těžbou zlatých a stříbrných rud. Sjednocením starých nákresů báňských děl se současnou
mapou je v souladu s ohraničením parcel a se zástavbou v posledních čtyřiceti letech. Možnou
příčinou opakovaných propadů v zájmové oblasti je souvislost s vyznačeným posunem dědičné
štoly ve starém mapovém podkladu z roku 1770 a upravené v r. 1936 v místě poruchy podloží s
možným vydobytím uhelné či grafitové čočky.
V květnu roku 2001 bylo provedeno georadarové měření a mikrogravimetrie na ověření
možných směrů průběhu horizontálních děl od stávajícího propadu. Z výsledků geofyzikálního
měření vyplývá, že nebyla ověřena místa, která by hrozila vznikem dalšího propadu. Veškeré sondy
11
byly ukončeny v tvrdém prostředí odpovídajícím pískovcům či zpevněným štěrkům. Zbytky starých
důlních děl se nachází v místech s velmi pevným stropem, kde nehrozí jejich provalení.
Po vyhodnocení dostupných materiálů byla v červnu roku 2001 Stavební geologií s.r.o.
Č. Budějovice provedena likvidace otevřeného propadu násypem inertního materiálu se stabilizační
zátkou dna propadu.
Literatura
ČAPEK F.,1996: Adamov, bývalé horní město. OÚ Adamov, str. 76
KOŘAN J., KOUTEK J.,1947: Rudní ložiska oblasti rudolfovské a jejich dějiny, StGÚ Praha
LEVÝ O., 2001: INSETs. r. o. Praha 2001 Dobrá Voda – propad, předběžné výsledky průzkumu.
Václav Pavlíček
JEŘÁBY
Jeřáby, symbol podzimu,
vždy patří k létu babímu.
Když jejich červeň hlásí jeseň,
pavučin šeď už nesetřesem.
Ale tuhle touhu, která kvasí,
podzimní deště neuhasí.
A v teple naplníme sklínky,
kapkami sladké jeřabinky.
Na podzim létat vídáme
ve výškách ptáky neznámé,
co unikají před mrazíky,
od nás až kamsi do Afriky.
Snad jeřábníci jeřáby
z výšky svých strojů pozdraví,
když dávají si do kabin
červené trsy jeřabin.
Jeřábi-ptáci k jeřabinám
nemíří, jistě letí jinam.
U nás jsou velmi vzácnými,
nebývají tu za zimy.
Jen jeřáb strom tu zůstává,
byť mráz jej svlékne donaha,
ještě i potom svými plody
hladovým ptáčkům chystá hody.
Jiří Janáček
12
ZPRÁVY ZE SEV ŠÍPEK představení nové pracovnice
V minulém čísle Zpravodaje kolega Josef Janošťák slíbil, že se jako nová pracovnice střediska
trochu představím. Musím se přiznat, že to pro mě není úplně snadné, jelikož nerada píšu o sobě.
Proto se tento článek věnuje také současné situaci na středisku.
Proč jsem se vlastně ucházela o místo pracovníka střediska ekologické výchovy? Rozhodla
jsem se změnit zaměstnání a hledala práci, která by se mi zdála smysluplná a užitečná. Práce s dětmi
byla součástí mého volného času téměř deset let, kdy jsem působila v dětském oddíle se zaměřením
na pobyt v přírodě. Během vysokoškolského studia jsem se věnovala zoologii, botanice, ekologii a
také problematice ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje. Práci s dětmi a mládeží
ve středisku ekologické výchovy považuji za jednu z nejlepších možností, jak tyto znalosti a
zkušenosti využít.
Do nového zaměstnání většinou přicházíme s nějakou představou o náplni a průběhu své
práce. Moje představy o práci lektora ekologické výchovy se začaly formovat až během prvního
měsíce působení na středisku, kdy jsem poznávala, co všechno tato pozice obnáší. Pracovník
střediska se nemůže věnovat jenom práci lektora – tedy výuce a přípravě programů (což by byl
ideální stav), ale musí zvládat mnoho dalších činností spojených s provozem a aktivitami střediska,
včetně zajišťování finančních prostředků formou grantových projektů. Hlavním problémem, na
který jsem po nástupu do střediska brzy narazila je, že jeden člověk nemůže tuto práci dlouhodobě
zvládat – rozhodně ne tak, aby přitom „nešidil“ buď množství a kvalitu programů nebo ostatní
aktivity SEVu .
Od září, kdy jsme s kolegou ve středisku dva, se podařilo nejen realizovat 74 výukových
programů a uspokojit tak velký zájem škol a školek českokrumlovského okresu, ale také podat dva
granty, připravit nový výukový program Ptačí svět a podílet se na „odpadových“ exkurzích pro
českokrumlovské základní školy, pořádaných Městským úřadem Český Krumlov. Povedlo se nám
také zlepšit internetovou prezentaci střediska - výsledkem jsou naše nové webové stránky. Ty by
měly do budoucna kromě informací o naší činnosti obsahovat nabídku titulů přírodovědné knihovny
Šípku, fotogalerii, kde bude možné prohlédnout fotografie z jednotlivých výukových programů,
elektronický formulář na objednávaní programů, kalendář akcí, aktuality z oblasti životního
prostředí, případně i ekovýchovné náměty a pomůcky pro pedagogické pracovníky.
Většina výše zmíněných činností by ovšem neproběhla, pokud bych už od října zůstala ve
středisku sama, jak bylo původně plánováno – tuto situaci podrobněji rozebíral kolega v minulém
čísle Zpravodaje. V této chvíli se bohužel zdá, že naše naděje na udržení dvou pracovních míst
v SEVu opět pohasíná. Přesto se ještě nevzdáváme a doufáme, že se podaří získat nějaké finanční
prostředky z podaného grantu – rozhodnutí by mělo přijít v nejbližších dnech. Pokud se nám to
nepovede, je vcelku jasné, že se odchod mého kolegy odrazí na dalším fungování střediska. K tomu
mohu zatím říci jen jediné – budu se snažit, aby se tato změna co nejméně dotkla množství a kvality
výukových programů.
Marie Kočvarová
Stejné slunce způsobuje, že vosk taje a hlína tvrdne.
Asijské přísloví
13
ZASTŘELENÁ SAMICE RYSA PŘED SMRTÍ PORODILA
TŘI KOŤATA
Pětiletá samice Rysa ostrovida, která byla minulý pátek nalezena mrtvá u Lipky na
Prachaticku, podle výsledků pitvy tři týdny před smrtí přivedla na svět tři mláďata. Lékaři
z Veterinární kliniky v Brně dále zjistili, že samici o život připravila rána z kulovnice.
ČESKÉ BUDĚJOVICE/BRNO - Výsledky pitvy ukázaly, že rána z kulovnice roztříštila loketní
kloub na levé přední noze. "Přestřelila hlavní cévy a samice zhruba do pěti hodin vykrvácela," sdělil
Novinkám mluvčí Národního parku Šumava Radovan Holub.
Nález náboje z kulovnice dává naději, že by mohl být pachatel vypátrán. "Pro nás tento fakt
znamená naději, že se policii na základě nauky o balistice podaří dříve či později vypátrat člověka,
který zvíře zabil," řekl mluvčí.
Rysice podle Holuba mohla s prostřelenou tlapou ujít asi 2 až 3 kilometry. Celou tu dobu se musela
trápit. "Mláďata bez matky umřela hlady," dodal mluvčí.
Samice se stala terčem již podruhé. Před dvěma lety ji nalezl hajný z lesní správy Kvilda se
zhnisanou ránou na hřbetě. "Rysice velmi špatně chodila a vlekla zadní tlapy za sebou. Po
veterinárním ošetření a péči v záchranné stanici v Kašperských Horách byla opět vypuštěna do
terénu," upřesnil Holub. Od té doby měla obojek s vysílačkou pro telemetrické sledování.
Za dvacet let zastřeleno nejméně 500 rysů
Vedoucí lesní správy Křemelná v Hartmanicích Milan Suk považuje zabití chráněné rysice za
zločin. "Jsem zastáncem toho, aby v parku rys byl. Patří tam jako predátor srnčí zvěře. V parku totiž
srnčí nelovíme. Ale vně parku existují jedinci, kteří berou rysa jako konkurenta v lovu, proto se
k němu tak chovají," říká.
Policie vyšetřuje zastřelení rysice jako trestný čin pytláctví. Pachateli hrozí až dvouleté vězení,
peněžitý trest, odebrání zbrojního průkazu a doživotní zákaz členství v mysliveckých organizacích,
byl-li myslivec.
Tento tragický případ je podle zoologa Luďka Bufka ze správy NP Šumava dokladem, že se rys
stále ilegálně střílí. "Ilegální lov je to nejhorší, co populaci rysa může potkat," míní Bufka. Reálný
odhad zní, že za posledních dvacet let bylo v ČR ilegálně zabito nejméně 500 rysů. "Šokující je
přiznání 17 myslivců v anonymní anketě, kteří upytlačili jednoho rysa, a tří, kteří zastřelili víc než
jednoho," uvedl Holub.
Snímek nalezené zastřelené rysí
samice Milky od Ing. Jaroslava
Červeného převzat z podzimního
čísla čtvrtletníku Správy NP
a CKO Šumava 2004 "ŠUMAVA".
Na snímku je patrný obojek
s anténou sloužící ke sledování
pohybu zvířete.
vel, Právo, Novinky
14
BLAHOPŘÁNÍ
V časopise Českého svazu ochránců přírody "KRÁSA NAŠEHO DOMOVA" podzim/zima
2004 jsou na str. 32 dvě krátké zprávičky. Ta první je otištěna pod měsícem srpen, ta druhá pod
říjnem. Obě našim čtenářům přetiskujeme v plném znění:
srpen
"V celoroční přírodovědné hře Stříbrná nit byli již po 7. nejlepší Mladí přírodovědci z Českého
Krumlova."
říjen
"ÚVR ČSOP, která se sešla ve skanzenu Krňovice nedaleko Hradce Králové, mimo jiné jmenovala
ZO ČSOP Šípek z Českého Krumlova regionálním centrem pro Jihočeský kraj."
Redakce oddílu Mladých přírodovědců vedeného našim místopředsedou B. Floriánem
blahopřeje k opakovanému vítězství a dobré reprezentaci naší ZO a přeje další úspěchy v jejich
činnosti. Regionálnímu centru přeje koncepčnost a dobrý start do začátků jeho práce.
VÁNOCE, VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ...
Vánoce v tom nejširším slova smyslu jsou svátky příslibu obratu k lepšímu. Zimní čas je dosud
mrazivě krutý, ale každý z nás to ví, i když to na sobě vnímáme s určitým zpožděním, že svátky
narození Ježíše stejně jako židovské svátky Chanuka jsou tím znamením obratu a probuzení
k novému životu. Odedávna takovéto svátky slavili i pohané.
Křesťané právě tyto svátky příslibu nového života spojili s oslavou narození Ježíše. Bůh
sestoupil ze své výsosti mezi lidi. Nenarodil se ani v rodině královské, ani v rodině boháče. Narodil
se ve chlévě za městem Betlémem v rodině chudého řemeslníka při konání svých politických
povinností svých rodičů, kteří se tam dostavili na sčítání lidu. (Luk 2:1-7)
Dá se říct, že Bůh se stal člověkem takřka jako bezdomovec, protože jeho rodiče pro množství
sčítaných lidí v Betlémě již nikdo nevzal pod svou střechu. Křesťané věří, že po svém odchodu
jednak z hlediska mystického zůstal hlavou církevního společenství, a že z hlediska teologického
usiluje o vstup do nitra každého z nás. V tom je nejspíš větším bezdomovcem než při svém zrození.
A tak všem přeju, aby o těchto svátcích příslibu nového života jsme odložili všechno staré
a našli ve svém nitru prostor pro Pravdu, Lásku a Spravedlnost, aby ten nový život, který tolik
očekáváme, se zrodil v nás i v celé společnosti.
MUDr. Bohumír Šimek
Když se skutečnost dostane do sporu s napevno „zabydleným“
přesvědčením, je to většinou skutečnost, kdo prohrává.
Anthony de Mello
15
Pozvánky:
- Příští schůze výboru se bude konat 10. ledna 2005 v 16.30 hod. na SEV Šípek
v budově gymnázia.
CEIS ZO ČSOP Šípek Český Krumlov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Českém
Krumlově pořádají ve středu 5. ledna 2005 v budově knihovny od 18,00 hod. přednášku
pod názvem
TAM TO TAKÉ ZNÁTE ? II.
Druhá ze série přednášek, která si dala za cíl posluchače seznámit s přírodními
a
historickými zajímavostmi Českokrumlovska, které zůstávají pro mnoho návštěvníků
skryté. Řadu přednášek připravili pánové Mgr. Václav Dolanský a Mgr. Zdeněk Duffek. V
této části provedou posluchače prostřednictvím vyprávění od Dolního Dvořiště do Vyššího
Brodu po české i rakouské straně hranice. Vyprávění bude provázeno promítáním
diapozitivů.
Financováno ze zdrojů EU PHARE Dlouhodobá udržitelnost občanské společnosti.
Odesilatel:
15/06 ZO ČSOP Šípek
c/o Gymnázium, Chvalšinská 112
381 01 Český Krumlov
vydává
Centrum environmentálních informací a služeb Šípek, Masná 131, 381 01 Český Krumlov
tel.: 380 704 620, e-mail: [email protected]
kontakt na SEV: č. tel.: 380 714 048, mobil: 721 179 755, e-mail: [email protected]
www.sipek.ckrumlov.cz
Uzávěrka jednotlivých čísel 5. každého měsíce. Náklad 180 ks. Odpovědný redaktor Petr Resch.
Obsah neprošel jazykovou úpravou.
Podávání novinových zásilek povoleno ObSP v Českých Budějovicích j.zn.: P-686/94
ze dne 2. března 1995
16