5IE412_LS_2013_Prednaska_05_final_prezentovano

5IE412_LS_2013_Prednaska_05_final_prezentovano

5IE412
Behaviorální ekonomie
Přednášející:
Petr Houdek
KIE NF VŠE
5.
Mezičasové preference, (ne)trpělivost,
síla vůle; závislosti; viscerální faktory.
Finanční chování domácností, chudoba.
Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský)
Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.
4. minitest (2/8 bodů)
• 15 minut
CC: BY NC SA by Petr Houdek
2
2 přednášky o 2 nerovnicích …
1. rok: 100 > 2. rok: 120
10. rok: 100 < 11. rok: 120
CC: BY NC SA by Petr Houdek
3
Existují “časové preference” přes
rozhodování?
•
•
•
•
•
•
•
Kouření – diskontování budoucího zdraví ve prospěch okamžité odměny, kuřáci
mívají vyšší časovou preferenci (ale jsou obvykle i méně inteligentní).
Gambling – dtto.
Nadměrná (problematická) konzumace alkoholu – dtto. Leč značně pijí i vysoce
inteligentní lidé (mající obvykle nižší časovou preferenci).
Ostatní drogy – dtto.
Věk – nejvíce netrpěliví jsou (paradoxně) mladí, nejvíce trpěliví staří (Leč námitka
designu < 1 roku, (Read, Read 2004) ukázali, že při horizontu >3 roky se stávají více
netrpěliví).
Kognitivní schopnosti – obvykle lidé s vysokým q diskontují méně (Vrátíme se u
ekonomie osobnostních charakteristik).
Spoření/investování
⇒ Patrně existuje obecný osobnostní faktor trpělivosti/nízké časové
preference/sebekontroly, nicméně (patrně) větší část variability mezičasových
preferencí ovlivňují faktory “prostředí” (zopakujte si Frederick et al. 2002!)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
4
Existují “časové preference” přes
rozhodování?
CC: BY NC SA by Petr Houdek
5
Existují “časové
preference” přes
rozhodování?
(Chabris, Laibson, Schuldt 2008)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
6
Časové preference jsou globální
• Lidé více zadlužení
(hypotéky nepočítaje) jsou i
více obézní (BMI), proč?
• Sledování diskontní faktoru;
hyperbolického vs.
exponenciálního a efekt
znaménka.
• Platí i mezinárodně, čím
nižší národní míra úspor,
tím delší opasky národa
(ovšem problém vhodných
kontrol, příjmu, věku a
dalších demografických
charakteristik).
Ikeda et al. 2009
CC: BY NC SA by Petr Houdek
7
BTW Efekt znaménka (ještě se k němu
vrátíme)
Loewenstein (1987)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
8
BTW posuzování atraktivity
(historická/kulturní změna, hladoví vs.
sytí)
Poměr pasu k
bokům
Swami, Tovée 2006
CC: BY NC SA by Petr Houdek
9
Ekonomická teorie diskontování
• Znovu: uvědomit si, že “diskontní faktor” není reálný, je to
arbitrární metrika ukazující, že současnost je
“hodnotnější”než budoucnost (as-if-ekonomie).
• Vychází z obětované příležitosti odložení současné volby.
– Nicméně, závisí i na nejistotě/riziku (inflace, smrt, výhra v
loterii). Čím déle čekáme, tím více se rizika kumulují,
mezičasové volby nelze oddělit od rizikových (i když se o to v
experimentálních situacích pokusíme, lidé do nich budou vnášet
svůj existující mindset).
– K úvaze: Je-li vysoká časová preference obírání svého budoucího
“já”, pak by nejvíce optimističtí lidé měli být nejvíce impulzivní
(?).
– Tzv. axiom “nezávislosti zpoždění”, jej splňující diskontní funkce
je vždy exponenciální, Ut=ut+δut+1+δ2ut+2+δ3ut+3+…
CC: BY NC SA by Petr Houdek
10
Hlavní anomálie (standardního
přístupu)
• Časová (dynamická) inkonzistence, tj. (kvazi)hyperbolické
diskontování či Efekt bezprostřednosti.
– Jste indiferentní mezi 15 USD nyní a: (X) za měsíc, (Y) za rok a (Z) za 10
let?
– Thaler (1980): X=20 USD (tj. 345% úrok), Y=50 USD (120%) a Z=100
USD (19%).
⇒ Subjekty upřednostňují okamžitou výplatu, je-li naráz vyplacena vůči
anuitám (vykáží značnou preferenci současnosti), viz propouštění
amerických vojáků po válce v zálivu (17-20%, tj. i kdyby si vzali
“okamžitý” úvěr a anuitu věnovali na splátky, tak by dosáhli větší
okamžité výplaty).
⇒ Platí i u veřejné politiky a zachraňování životů (A: 100 životů dnes v. B:
200 životů za x let)
• Velikostní efekt, tj. s absolutním růstem “hodnoty” v rozhodování
klesá diskontní faktor (BTW podobně jako s velikostí útraty klesá
relativní spropitné?).
CC: BY NC SA by Petr Houdek
11
Dynamická nekonzistence
CC: BY NC SA by Petr Houdek
12
Hlavní anomálie (standardního
přístupu)
• Efekt směru posunu (Loewenstein 1988) – lidé
vyžadují násobně více kompenzace za posunutí,
než jsou ochotni zaplatit za urychlení (averze ke
ztrátě?).
• Efekt zpoždění či data – lidé více diskontují,
pakliže musí uspokojení oddálit o (t+1)-t než když
jej “mají mít v t+1”.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
13
Hlavní anomálie (standardního
přístupu)
• Efekt znaménka (Thaler 1981) – diskontní míry jsou
násobné u zisků/odměn než u ztrát/dluhů (averze ke
ztrátě? averze k závazkům?).
– Působí někdy proti efektu bezprostřednosti (“budu muset v
budoucnu více cvičit”)
• Efekt sekvence – lidé preferují pozitivní/optimistické
vzorce nikoliv celkovou hodnotu.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
14
Základní metodologické problémy
elementárních experimentů
• Nejasnost budoucí odměny – experimentátor nemusí být důvěryhodný, nemusí
být likvidní, “nemusím být již na univerzitě”, atd.
• Vyšší transakční náklady budoucí odměny – je obvykle nutné “někam” zajít.
• U hypotetických odměn nejsou motivace odkrýt preference – nicméně
komparace reálných a hypotetických designů přináší poměrně konzistentní
výsledky (Johnson, Bickel 2002).
• Otázka “mind setu” – někteří odměnu interpretují jako “spotřebu” (tj. čistá
časová preference), jiní jako “investici” (porovnávají ji k tržní úrokové sazbě).
Rozdíl může být závislý na velikosti odměny, což může vysvětlit velikostní efekt.
• Vysoká křivost (funkce) očekávaného užitku (očekávání změny (+) bohatství).
• Framing otázek – kupř. při nabídce “nyní 10 Kč nebo 11 až 15 Kč” a “nyní 10 Kč
nebo 13 až 18” jsou subjekty významně ovlivněny kotvou rozdílu.
• “Poptávka” experimentátora/okolí po výsledku – subjekty se nerozhodují v
izolaci, někteří cítí silný tlak na “správnou” odpověď, nikoliv na “svou” odpověď
– opět heterogenní (Chabris, Laibson, Schuldt 2008).
CC: BY NC SA by Petr Houdek
15
Proto možnosti alternativních přístupů
k vysvětlení dat …
• Rubinstein (2003), lidé si zjednodušují
rozhodování,
– 1. rok: 100 > 2. rok: 120;
– 10. rok: 100 < 11. rok: 120
CC: BY NC SA by Petr Houdek
16
Proto možnosti alternativních přístupů
k vysvětlení dat …
• Rubinstein (2003), lidé si zjednodušují
rozhodování,
– 1. rok: 100 > 2. rok: 120;
– 10. rok: 100 < 11. rok: 120
– Vyhledáváme nejprve “dominantní”
charakteristiky, poté “podobné” charakteristiky,
najdeme-li význačný rozdíl, rozhodujeme dle něho,
nenajdeme-li hledáme další kritérium.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
17
Vraťme se k benchmarku:
Behaviorální diskontování
• Především kvazi-hyperbolické diskontování
– Ut=ut+βδut+1+βδ2ut+2+βδ3ut+3+…
• V krátkém období je diskontování silnější
– (ut+1-ut )/ut =(1-βδ)/1=1-βδ
• V dlouhém období je diskontování slabší
– (ut+2-ut+1 )/ut+1=(βδ-βδt+1)/βδ=1-δ
• Diskontní faktor obecně klesá s délkou čekání,
dochází k obratu preferencí.
• Otázka ne/sofistikovaností její míry.
– Sofistikovaní o β vědí, zavazují se.
– Nesofistikovaní o β nevědí, nezavazují se, podléhají.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
18
Solnick et al. 1980
Řešení matematické úlohy
a hluk vs. ticho
CC: BY NC SA by Petr Houdek
19
Přímý důsledek je nekonzistentnost a
prokrastinace
• Je-li budoucí blaho z vědění u = 12, ale za cenu
okamžitých nákladů učení u = -8, jak se
student rozhodne?
• β=1/2, δ=1
• DNES: -8+1/2*12=-2
• ZÍTRA: 0+1/2(-8+12)=2
• Závisí na naivitě či sofistikovanosti
rozhodujícího.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
20
Opětovné objevování Ameriky …
• „Potěšení, které si budeme užívat za 10 let, je pro nás zcela
nezajímavé oproti tomu, které si můžeme dopřát dnes; touha,
kterou vzbuzuje ono první, je natolik slabá vůči těm silným
vybuditelným emocím toho druhého, že první potěšení nemůže být
nikdy porovnáváno k tomu druhému.“ (Smith 1759/1853, str. 273).
• „Událost, která se stane za rok, nás dnes bude ovlivňovat zhruba
stejně tak jako zítra, ale důležitá událost, která nastane za tři dny,
na nás pravděpodobně bude s každým blížícím se dnem působit
intenzivněji." (Jevons 1871/1970, str. 34-35).
• „Zejména – do té míry, do které je diskontování způsobeno
poruchami sebekontroly – může existovat značný rozdíl mezi
potěšením, které se nabízí právě nyní a potěšením získatelným
někdy později. Na druhé straně může existovat opravdu malý rozdíl
nebo dokonce vůbec žádný mezi potěšením, které je od současnosti
dost daleko a potěšením, které je ještě vzdálenější." (Böhm-Bawerk
1888/2006, str. 257-258).
CC: BY NC SA by Petr Houdek
21
Je hyperbola nejvhodnější?
CC: BY NC SA by Petr Houdek
22
Podoba diskontních funkcí
Thaler 1985
CC: BY NC SA by Petr Houdek
23
Aplikace – Clocky
CC: BY NC SA by Petr Houdek
24
Aplikace
(Gharad Bryan, Dean Karlan, and Scott Nelson 2010)
• Teoretické alternativy
– (kvazi)hyperbolického diskontování jsou modely
založené na možnostech volby (Choice-SetDependent Utility) a
– modely více-já.
• Individuální sebezavazující nástroje
• Když sebezavazovací nástroje poskytuje trh
CC: BY NC SA by Petr Houdek
25
Odbočka - Derek Parfit
• Nahlédneme-li na rozhodování v čase jako na rozhodování
různých “já” od současného “já” se stále více odlišujících,
pak analýza mezičasových voleb je identická volbám v
sociálním prostředí (sociálním preferencím) s tím, že
“blízkost v čase” je homologická “blízkosti s druhým
člověkem” (?).
– Obojí je odložení okamžitého uspokojení ve prospěch vyššího
dobra (v budoucnosti či zájem druhých).
– BTW Současné i budoucí “já” blízkých lidí vnímáme jako
podobné (na rozdíl od nich samých, kteří své budoucí “já”
diskontují), jsme tedy více zainteresováni intervenovat ve
prospěch jejich budoucích “já”.
– Psychologický důvod stojící za paternalismem? (Obecně, dbáme
o své “budoucí” přátele více než dbají oni o sebe?)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
26
Diskuze k modelům “mnoha já”
(Read 2006)
• Současné já zavazuje své
budoucí já, aby splnilo budoucí
současné já, co současné minulé
já chtělo, aby budoucí budoucí
já bylo spokojeno (hubnutí,
domluva s přáteli, …).
• Otázka konsekvencialismu?
• Hyperbolického diskontování?
• Čas strávený v jednotlivých
preferenčních stavech?
• Asymetrie v očekávání síly vůle?
• Preference 2. řádu?
CC: BY NC SA by Petr Houdek
27
Nicméně, …
• Modely-více-já jsou přitažlivou metaforou, leč nejsou
schopny adekvátně popsat psychologii rozhodování.
– Téměř jakékoliv chování lze popsat v dichotomii dvou-já,
modely se tak stávají obtížně testovatelné, resp.
nevyvratitelné.
– Nepřekonatelná asymetrie minulost-přítomnostbudoucnost (nelze “trestat” minulé “já”, sebekontrola se
týká současného “já” vs. budoucího “já”).
– Neexistují (?) fyziologické procesy, které by šlo
strukturně/algoritmicky přiřadit k modelům-více-já (ač
existuje v neuroekonomii VELMI bohatá literatura na
duální modely rozhodování, přisouzení algoritmu
anatomické struktuře je velmi obtížné – téměř vždy
zjišťujeme jen korelace).
CC: BY NC SA by Petr Houdek
28
Metody sebekontroly u sofistikovaných
hyperboliků
• George Ainslie (Picoeconomics: The Strategic Interaction of
Successive Motivational States within the Person):
– Opatření mimo psychiku – zbavení se možnosti podlehnout (resp. ji
učinit nákladnější, i pomocí chyby utopených nákladů – věnujeme
peníze/zdroje na “léčení”, pak nastupuje lítost, kdyby byly vyplýtvány).
– Omezovat pozornost k lákavým volbám (i Mischelovy děti byly
úspěšnější, pakliže si zakryly oči; introvertní/depresivní lidé jsou v okolí
veřejnosti, aby nespadli do spirály sebezpytování).
– Kontrola emocí – naučit se vyvolat ortogonální emoci k té, která
podporuje podlehnutí lákavé volbě.
– Osobní pravidla – volby jsou mezičasově komplementární, “podlehnuli nyní, podlehnu i v budoucnu; ztratím tak značný blahobyt” (a platí i
naopak). Uvědomění si, že volba vytváří “vzorec chování” a podlehnutí
by bylo precedentem pro budoucí podlehnutí. Tj. “maximálně 3 piva
denně”. Otázka SMYSLU práce/studia/činnosti (Arielyho stavěči lega).
CC: BY NC SA by Petr Houdek
29
Životní plány
• Platí mezičasová komplementarita, každou
volbou vytváříme precedent pro budoucí volby.
– A la: Přítel, kterému jsi pomohl v nouzi, si na tebe
vzpomene – až se zase octne v nouzi. … Co jíme, kdy
jdeme do postele, jak se chováme k druhým je
komplementem budoucího jednání. Vytváříme si tak
kapitál “životních plánů” (ergo, čím jsme mladší, tím
výhodnější je myslet o budoucnosti, ve stáří již změna
plánu nese obří (byť utopené) náklady).
– Otázka tvorby plánů: máme již studenta, aktivistu,
horolezce v sobě (a realizuje se)? Nebo je nacházíme
(jak)?
CC: BY NC SA by Petr Houdek
30
ALE – jaké životní cíle jsou ale “hodné
žití”?
• Odhlédneme-li od čistě pozitivních výsledků studií, lze
některé (“impulzivní”) volby hodnotit jako chybné? Lze
se chovat “proti svým zájmům”? Buď to 4. pivo chci
nebo ne, jaký smysl je kupovat si jen 3?
– Chyba statutu quo (averze ke ztrátě existujícího),
– Chyba utopených nákladů (vlastních!),
– Chyba opomenutí (chyba z akce je horší, než chyba z
neakce – leč zpětně více litujeme akcí, které jsme
neučinili), atd.
• Nejjednodušší způsob jak změnit své cíle, je chovat se
tak, jako bychom je již měli.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
31
“Psychologická” teorie diskontování
• Tj. jsme ovlivněni emocemi (s různou sílou je
ovládnout) vyvolávanými v různých (?) prostředí
(“situacionismus”) s různou (?) intenzitou. Platí i
u emocí obav a těšení se (optimalizujeme?).
– Podstoupíte test:
• jste buď ve skupině A, která se dozví výsledky do 2. dne nebo
• ve skupině B, která se dozví výsledky do 2. týdne.
• Subjekty, které skupiny budou mít HORŠÍ očekávání o svém
výsledku?
CC: BY NC SA by Petr Houdek
32
“Psychologická” teorie diskontování
– Subjekty ve skupině A měly horší očekávání, subjekty
ve skupině B byly optimističtější. U lidí dochází k
manipulaci vlastních emocí (podvádí sami sebe), aby
neovlivnitelnou situaci vnímali více pozitivní.
• Emoce – viscerální faktory – nás směrují do stavů,
které “preferujeme”, byť dlouhodobé/kognitivní
já, ne.
• Diskuze Loewenstein 1996
– Tunelové vnímání (zaměření na specifickou odměnu,
zvýšení časových preferencí, snížení sociálních
preferencí – Dobrý Samaritán (obecně Robert Levine –
Geografie času)).
CC: BY NC SA by Petr Houdek
33
Diskuze George Loewenstein 1996
• Proč i uměle vyvolaná vzácnost (příležitosti) vede k
impulzivitě?
• Proč (mzdová) jednání, která nevedou ke konsenzu, je
vhodné protahovat?
• Aplikace
–
–
–
–
Závislosti (je příjem také závislost-budící?)
Sexuální chování
Motivace a snaha
Sebekontrola
• Dopad viscerálních faktorů (impulzivity)
– Dostupnost
– Nezapamatovatelnost (bolest)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
34
Loewenstein 1996
CC: BY NC SA by Petr Houdek
35
Aplikace Danzinger et al. 2011
CC: BY NC SA by Petr Houdek
36
Individuální omezení, návrat ekonomie
pozornosti
• Muži jsou v přítomnosti
atraktivní ženy ochotni
podstupovat impulzivnější
chování, přičemž i k silné
motivaci stačí subtilní
podnět, jakým je dotek
jejich ramene. Snižuje se jim
pozornost k ostatním
podnětům/úkolům.
• Výkon řešit složitá
rozhodnutí v přítomnosti
atraktivních žen u mužů
klesá, dále roste jejich
impulzivita.
Karremans et al. 2009 (doba
reakce)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
37
Postačuje jen na “setkání” s ženou
myslet, resp. být jí “kontrolován”
Nauts et al. 2011
CC: BY NC SA by Petr Houdek
38
Vychýlení pozornosti (zkrácení
horizontu vnímání)
Van den Bergh et al. 2008
CC: BY NC SA by Petr Houdek
39
Vychýlení pozornosti (zkrácení
horizontu vnímání)
Van den Bergh et al. 2008
CC: BY NC SA by Petr Houdek
40
Ale! Skupinová dynamika je odlišná
(vrátíme se u BE organizací)
• Efektivnost malých týmů
je téměř vždy vyšší než
produktivita i
nejschopnějšího jedince a
výkonnost týmu závisí
pozitivně na poměru žen
v něm (umožňují změnu
konverzačních bodů); je
vhodné mít heterogenní a
nehierarchizované složení
týmů pracujících
v informačně bohatých
úkolech.
Woolley et al. 2010
CC: BY NC SA by Petr Houdek
41
Dále také …
rychlost života
(Levine, Norenzayan 1999)
Jak rychle: lidé chodí, jsou
prováděny služby na poštách,
jsou seřízeny veřejné hodiny.
Rychlejší v rozvinutých zemích,
spíše studenějším klimatem a
větším důrazem na
individualitu. Tyto země měly
zároveň větší prevalenci
srdečních onemocnění,
kuřáctví, ale i celkové
spokojenosti.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
42
Rychlost života
(Levine, Norenzayan 1999)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
43
Rychlost života
(Levine, Norenzayan 1999)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
44
Makromodelování (Angeletos et al.
2001)
• Předpoklad nejistých budoucích příjmů (zaměstnání),
likvidní omezení (nemožnost půjčit si vůči svým budoucím
příjmům).
• Úvěrové rozšíření (především kreditní karty a nelikvidní
aktiva).
• Hyperbolické diskontování (čisté teoreticky nemožné, pak
by v okamžiku dosažení volby byl její užitek nekonečný).
– Domácnosti v rámci prekomitmentu drží aktiva v nelikvidní
podobě, aby se vyhnuly možnosti je spotřebovat.
– Zároveň však domácnosti mají dluhy u bankovních produktů
umožňujících okamžité získání likvidity.
– Spotřeba je cyklická, závislá na okamžikové likviditě. S propadem
příjmů na trzích práce dochází i propadu ve spotřebě (kvůli
nízkým úsporám).
CC: BY NC SA by Petr Houdek
45
Makromodelování (Angeletos et al.
2001)
• Hypotéza životního cyklu exponenciálních a
hyperbolických domácností.
– Jak se chovají hyperbolici (spoření, výdaje, život v
penzi, resp. změna spotřeby)? (BTW skutečně
preferují nelikvidní aktiva?)
– Jak se chovají exponenciálové (spoření, výdaje,
život v penzi, resp. změna spotřeby)?
+ Shefrin, Thaler 1988.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
46
Makromodelování (Angeletos et al.
2001)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
47
Případové studie na časové preference
(musíte znát z 5IE312)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
48
Půjčování filmů (Milkman et al. 2008)
• Filmy, které “by se měly vidět” *should] – dokumenty,
oceněné filmy, jsou drženy delší dobu než
• Filmy, které jsou “odpočinkové” *want].
• Podobně, “měly vidět” jsou půjčovány
dříve/objednávány první než “odpočinkové”, ale
vráceny později.
– Dneska Čtyři svatby a jeden pohřeb, 66%,
– Příští týden, 37%,
– Přespříští týden, 29% (Read et al. 1999).
• Nicméně se ziskem zkušeností se uvedené rozdíly
snižují.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
49
Půjčování filmů (Milkman et al. 2008)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
50
Finanční gramotnost
• Ovlivňuje nejen inteligence, ale i výchova, vzdělání, soužití s
rodiči, prarodiči, sociální okolí, ad. – přenos
znalostí/schopností souvisejících s hospodařením s penězi.
– Některé domácnosti nemají bankovní účet (proč?), hotovost má
vysokou MRC.
• Čím větší praxe s nástroji odkladu spotřeby do budoucna
(spořící účty, investování do finančních aktiv aj.) tím nižší
demonstrovaná časová preference “bez ohledu” na
čistou/vlastní časovou preferenci.
• Empirické práce o zvyšování finanční gramotnosti ukazují,
že lze dosáhnout snížení impulzivity.
– Působí i minimální podněty (mapa, blízkost instituce, atd.).
CC: BY NC SA by Petr Houdek
51
Kreditní karty (Shui, Ausubel 2006)
• 600.000 spotřebitelů bylo rozřazeno do 6
experimentálních skupin.
– A (4,9% na 6M) – preferováno (domnívali se, že dluh bude
krátký, zaplatili však více než u dlouhodobé sazby).
• Sofistikovaní brali jako závazek před vyšším dlouhodobým úvěrem?
• Naivní podcenili svoji “potřebu” půjčovat si v budoucnu více?
–
–
–
–
–
–
B (5,9% na 6M),
C (6,9% na 6M),
D (7,9% na 6M),
E (6,9% na 9M),
F (7,9% na 12M).
Obecně ne-až-velká (60%) prevalence změn plánů.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
52
Kreditní karty (Shui, Ausubel 2006)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
53
Odvykání kouření (Gine et al. 2010)
• (Committed Action to Reduce and End Smoking –
CARES): odvykání kouření sebezavázáním se (postupné
vkládání zdrojů do neúročeného fondu na max. 6M
vyplacených v závěru jen při dodržení závazku, při
nedodržení dáno charitě, cca 20% měsíčního příjmu) +
sociální tlak (pravidelné chození “výběrčího”).
• 11% kuřáků se upsalo (podobná frekvence jako u
ostatních: žvýkačky, náplasti, spreje).
• O 3% se zvýšila pravděpodobnost dodržení závazku,
efekt přetrval i po 12 měsících (kdy byla provedena
“přepadová” kontrola), přesto 66% kuřáků selhalo.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
54
Gine et al. 2010
CC: BY NC SA by Petr Houdek
55
Jídlo, které pokouší (Wertenbroch
1998)
• Jídlo, které “pokouší” je prodáváno v menších
a dražších baleních, kuřáci si kupují obvykle
krabičky, nikoliv kartóny (či krabice).
• Spotřebitelé na relativní i marginální ceně
(vyšší transakční náklady) tak tratí. Jde o
zavázání se proti nadměrné spotřebě “neřesti”
– nejsou natolik citliví na změnu cen.
• Platí pro chipsy, čokolády, pivo, kávu, zmrzlinu,
ad.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
56
Jídlo, které pokouší (Wertenbroch
1998)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
57
Jídlo, které pokouší (Wertenbroch
1998)
CC: BY NC SA by Petr Houdek
58
Cyklus výživy (Shapiro 2005)
Každý den po obdržení potravinového
lístku klesá příjem kalorií o 0,45%.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
59
Nudgování farmářů (Duflo et al. 2009)
• Neužívání hnojiv vede k razantní neefektivitě (ergo je kupř.
v Indii 0,75% HDP, v Zambii 2% státního rozpočtu věnováno
na dotace farmářům na nákup hnojiv – v současnosti však
ubývá, jak domácích transferů, tak mezinárodní pomoci).
• Přestože hnojiva vedou až k 70% nárůstu výnosů, jsou
(zejména v Africe) neefektivně nevyužívána.
• Možné vysvětlení je v naivní hyperbolicitě farmářů.
Odkládají nákup na pozdější dobu, nato již nemají zdroje a
nákup odloží po další sklizni (97% plánuje užít, 38% užije).
• (Dotované) snížení ceny v době po sklizni výrazně zvýší míru
nakoupení hnojiv (model: 71% hyperboliků, 16% trpělivých,
13% zcela netrpělivých).
CC: BY NC SA by Petr Houdek
60
Case studies na časové preference
(Laibson)
• Dellavigna, Malmendier 2004, 2006 – posilovny a
jednorázový/předplacený vstup.
• Duflo 2009 – imunizace dětí (resp. nutnost
odčervit)
• Meier, Sprenger 2010 – intenzivní hyperbolici
mají nejvyšší úvěry na kreditních kartách.
• Sapienza, Zingales 2008, 2009 – prokrastinace
• Trope, Fischbach 2000 – placení pokut
(odměňování se) při ne/podstupování lékařských
testů/vyšetření.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
61
Mezičasové preference a Závislosti
• “Být závislý je stejně racionální jako jít studovat NF, spáchat
sebevraždu či pořídit si dítě v šestnácti.”
– Člověk A bere pervitin denně, musí krást, pravidelně tvrdí, že chce s
braním přestat.
• OPĚT: Cílem ekonomie není hodnotit chování a jej zakládající
preference, ale najít takové preference (jejich reprezentaci), na
jejichž základě je dané chování popsatelné.
– Člověk A preferuje pervitin nad “být čistý”, tvrzení o ukončení je
prázdné mluvení (“cheap talk”), i když by chtěl přestat, náklady na
abstinenci jsou příliš vysoké.
– Když začal pervitin brát, neočekával přesně, že se stane závislým
(pravděpodobnost závislosti byla malá, nyní jde o chybu odhadu).
– Rozpracování do teorie racionální závislosti (Becker, Murphy 1988).
– Nicméně, jak byste vysvětlili bolestivý toustovač (Kahneman) či turisty
v Londýně (Bernheim, Rangel) či ospalého řidiče bourajícího do stromu
(Camerer)?
CC: BY NC SA by Petr Houdek
62
Řada behaviorálních teorií závislostí (my se
zaměříme na Bernheim-Rangelovu)
• 1. započetí ve spotřebě, která se stane závislostí, je
chybou.
• 2. spotřeba je závislá na podnětech (cues), jsou-li silné
vzniká “falešná užitková funkce” (Loewenstein).
• 3. závislí jsou si 1. a 2. vědomi, snaží se s různou
sofistikovaností bránit.
– Čím je látka více-závislost-vyvolávající, tím její spotřeba je
nižší u začínajících závislých a vyšší u pokročilých závislých.
– Roste-li závislostivost (pravděpodobnost užívání), je
vhodné závislosti dotovat (levný heroin, rehabilitace),
klesá-li závislostivost, je vhodné látky danit/zakazovat (?).
– Zákazy reklamy jsou prospěšné, podobně jako legalizace
drog na předpis.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
63
HFM “Hedonic Forecasting Mechanism”
– mechanimus predikce slasti
• Pavlovské podmiňování (zpětné
učení): podnět, který doprovází
slast (libost) bude naučen jako
pozitivní, “připravuje” nás na
příjem slasti, vyhledáváme pak
podnět (chtění – HFM).
– Mesolimbický dopaminový
systém, nekóduje libost
(hédonické pocity), ale chtění. Je-li
omezen u myší, přijímají více
potravy.
• Látky způsobující závislost
ovlivňují přímo a
nadproporcionálně HFM (MDS).
Vypneme-li je, lidé si stále mohou
užívat (libost), ale nejsou k tomu
nutkáni.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
64
HFM
• Slavné Olds-Milnerovy pokusy s hlodavci, kteří si
mohli elektricky stimulovat MDS (5-10k za
hodinu) ignorující vodu, jídlo, sex a ochotny
překonávat i značné elektrické šoky.
• Závislí silně na dalších podnětech (u jídla kupř.
vůně), nicméně “ovládán” i PFC.
– Proto vznikne-li závislost u nižších savců, velmi rychle
vede k úpadku a smrti (kokain u myší vede k rychlému
rozvoji závislosti a smrti).
– Není však překvapivé, že závislí mají obecně problémy
se sebekontrolou.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
65
Započetí ve spotřebě, která je
závislostí, je “chybou”
• Téměř všichni závislí souhlasí s tvrzením, že kdyby
nezačali se závislostí, měli by se v minulosti i v
současnosti lépe.
– Často popisují jako chybu i samotný akt/průběh spotřeby.
• Zároveň ví, že podobou chybu udělají i v budoucnosti,
což omezuje jejich motivaci se závislostí přestat.
• Téměř všichni závislí “chtějí” přestat. Kupř. u kuřáků
70% chce přestat, 41% v min. roce začala s
omezováním kouření (den nekouřili), jen asi 4,7%
vydrží nekouřit déle než 3 měsíce.
– Neoptimální (ač intuitivní), jelikož začátek abstinence má
NEJVYŠŠÍ náklady.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
66
Spotřeba je závislá na podnětech
(cues)
• Tzn. u těch, u kterých dochází k
největší změně v
chování/prostředí/sociálních
vztazích ve fázi abstinence a
poté, je nejvyšší míra trvalé
ztráty závislosti.
• K návratu k závislosti stačí i
nepodstatné podněty.
• Závislí užívají řadu strategií
behaviorální a kognitivní terapie.
• Platí u dalšího chování (léčitelné
SSRI – metapreference?)
– OCD, shopaholici, atd.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
67
Doporučení pro (hospodářskou)
politiku (?)
• Odstranění “nepojistitelných” rizik – závislý nebude
schopen ohodnotit budoucí nastání závislosti (cuevyvolaných), což se promítne do finančních obtíží
(zaměstnání, produktivita, zdravotní výdaje).
• Vyhýbání se prvotní chyby – pakliže však závislí nemají
tendenci přestat, je regulace zbytečná (kofein).
– Kriminalizace je totéž jako zdanění, stát se však zříká
příjmů, má-li jen cenový efekt (má-li efekt i omezení
navázání poptávky a nabídky, pak má “vhodný” dopad).
– Zakázání či omezování reklamy (cigarety a varování).
– Licence, delegování rozhodnutí, věkové a další limity.
CC: BY NC SA by Petr Houdek
68