2.14 – Stav operace osy B

Transkript

Overmach Service s.r.l.
KAPITOLA 1 .....................................................................................................................................1-1
1.1 FUNKCE G ...................................................................................................................................1-2
1.2 FUNKCE M ...................................................................................................................................1-5
1.2.1 STANDARDNÍ FUNKCE ................................................................................................................1-5
1.2.2 SPECIÁLNÍ FUNKCE M PRO SOUSTRUHY DAEWOO ........................................................................1-5
1.3 ČÍSLOVÁNÍ BLOKŮ .......................................................................................................................1-8
1.4 ZAČÁTEK A KONEC PROGRAMU ....................................................................................................1-8
1.5 NOMENKLATURA PROGRAMU ......................................................................................................1-8
1.6 OSY .............................................................................................................................................1-9
1.7 VOLBA NULOVÉHO BODU OBROBKU ............................................................................................1-9
1.8 PŘÍRŮSTKOVÉ PŘÍKAZY OS ........................................................................................................1-10
1.8.1 PŘÍKLADY OBRYSOVÉHO SOUSTRUŽENÍ .....................................................................................1-10
1.9 POHYB OS .................................................................................................................................1-12
1.10 INDEXACE NÁSTROJOVÉ HLAVY A POUŽITÍ KOREKTORŮ ..........................................................1-15
1.11 OTÁČENÍ VŘETENA ..................................................................................................................1-15
1.11.1 OMEZENÍ MAXIMÁLNÍCH OTÁČEK VŘETENA .............................................................................1-16
1.11.2 ZASTAVENÍ OTÁČENÍ VŘETENA ................................................................................................1-16
1.12 POSUV .....................................................................................................................................1-17
1.13 CHLAZENÍ ................................................................................................................................1-17
1.14 PRODLEVA ...............................................................................................................................1-19
1.15 ZASTAVENÍ CYKLU PROGRAMEM .............................................................................................1-19
1.16 PŘESKOČENÍ OZNAČENÉHO BLOKU ..........................................................................................1-20
1.17 HLÁŠENÍ ..................................................................................................................................1-20
1.18 PŘESNÉ ZASTAVENÍ .................................................................................................................1-20
1.19 PŘÍMÉ PROGRAMOVÁNÍ ...........................................................................................................1-21
1.19.1 FUNKCE A ..............................................................................................................................1-22
1.19.2 FUNKCE C..............................................................................................................................1-22
1.19.3 FUNKCE R ..............................................................................................................................1-23
1.20 PRAVIDLA POUŽÍVÁNÍ PŘÍMÉHO PROGRAMOVÁNÍ ...................................................................1-24
1.20.1 PŘÍMÉ PROGRAMOVÁNÍ S JEDNODUCHÝMI BLOKY ...................................................................1-24
1.20.2 PŘÍMÉ PROGRAMOVÁNÍ S JEDNOTLIVÝMI BLOKY ......................................................................1-26
1.20.3 PŘÍMÉ PROGRAMOVÁNÍ S DVOJITÝMI BLOKY ............................................................................1-27
1.20.4 PŘEVOD MINUT A SEKUND NA STUPNĚ V DESETINNÉM ČÍSLE ....................................................1-29
1.21 SOUSTRUŽENÍ KUŽELOVÝCH PLOCH ........................................................................................1-30
1.22 SOUSTRUŽENÍ KRUHOVÝCH PLOCH ..........................................................................................1-31
1.23 KOMPENZACE POLOMĚRU NÁSTROJE .......................................................................................1-32
1.24 NÁSTROJE ................................................................................................................................1-34
1.24.1 TABULKA KOREKTORŮ NÁSTROJŮ ............................................................................................1-34
1.24.2 TABULKA OPOTŘEBENÍ NÁSTROJŮ ...........................................................................................1-34
1.24.3 TYPOLOGIE NÁSTROJŮ ............................................................................................................1-35
1.25 PEVNÉ CYKLY ..........................................................................................................................1-36
1.25.1 CYKLUS HRUBOVÁNÍ PODÉL OSY Z (G71)................................................................................1-36
1.25.2 CYKLUS DOKONČOVÁNÍ (G70) ...............................................................................................1-37
1.25.3 PŘÍKLAD HRUBOVÁNÍ - DOKONČOVÁNÍ SE 2 NÁSTROJI ..............................................................1-38
1.25.4 PŘÍKLAD HRUBOVÁNÍ A DOKONČOVÁNÍ VNITŘNÍ-VNĚJŠÍ SE 4 NÁSTROJI ......................................1-39
1.25.5 CYKLUS HRUBOVÁNÍ PODÉL OSY X (G72) ...............................................................................1-40
1.25.6 PŘÍKLAD HRUBOVÁNÍ PODÉL OSY X .......................................................................................1-41
Příklady programování pro soustruhy Daewoo
I
1.25.7 OPAKOVÁNÍ PROFILU (G73)..................................................................................................1-42
1.25.8 PŘÍKLAD HRUBOVÁNÍ S OPAKOVÁNÍM PROFILU .......................................................................1-43
1.25.9 VRTÁNÍ S LAMAČEM TŘÍSEK (G74) .........................................................................................1-44
1.25.10 HLUBOKÉ VRTÁNÍ S ODPADEM TŘÍSEK (G83) ........................................................................1-44
1.25.11 CYKLUS PRO ČELNÍ DRÁŽKY (G74) ......................................................................................1-45
1.25.12 CYKLUS PRO RADIÁLNÍ DRÁŽKY (G75) .................................................................................1-46
1.26 PEVNÉ CYKLY ZÁVITOVÁNÍ .....................................................................................................1-47
1.26.1 CYKLY ZÁVITOVÁNÍ V AUTOMATICKÉM MÓDU (G76)................................................................1-47
1.26.2 ZÁVITOVÁNÍ S KONSTANTNÍM STOUPÁNÍM (G33) ......................................................................1-50
1.26.3 VNITŘNÍ ZÁVITOVÁNÍ ..............................................................................................................1-52
1.26.4 FIXNÍ CYKLUS AXIÁLNÍHO ZÁVITOVÁNÍ V X0 (G84)..................................................................1-52
1.26.5 PŘÍKLADY VNĚJŠÍHO A VNITŘNÍHO ZÁVITOVÁNÍ S G76..............................................................1-53
1.26.6 KUŽELOVITÉ ZÁVITOVÁNÍ S MAKREM G76................................................................................1-54
1.26.7 PŘÍKLADY VNITŘNÍHO-VNĚJŠÍHO KUŽELOVITÉHO ZÁVITOVÁNÍ ..................................................1-54
1.26.8 FUNKCE G10 .........................................................................................................................1-55
1.27 PODPROGRAMY (M98, M99) ...................................................................................................1-60
1.28 PARAMETRICKÝ JAZYK (OPCE) ................................................................................................1-63
1.28.1 PROMĚNNÉ ............................................................................................................................1-63
1.28.2 MAKRO TYPU A, TYPU B A VÝPOČETNÍ FUNKCE .......................................................................1-63
1.28.3 ARITMETICKÉ PŘÍKAZY ...........................................................................................................1-64
1.28.4 ŘÍDÍCÍ PŘÍKAZY ......................................................................................................................1-64
1.29 TĚLESO KONÍKU V CYKLU .......................................................................................................1-66
1.29.1 FUNKCE M .............................................................................................................................1-66
1.30 PINOLA KONÍKU M78 M79.......................................................................................................1-67
1.31 POSUNOVAČ TYČÍ ....................................................................................................................1-68
1.31.1 FUNKCE M ............................................................................................................................1-68
1.32 PODAVAČ TYČÍ .......................................................................................................................1-69
1.32.1 POPIS ČINNOSTI .....................................................................................................................1-69
1.32.2 FUNKCE M ............................................................................................................................1-69
1.32.3 PODPROGRAM VÝMĚNY TYČE ..................................................................................................1-70
1.32.4 PODPROGRAM ZAPOJENÍ NOVÉ TYČE ......................................................................................1-70
KAPITOLA 2 - SEKUNDÁRNÍ VŘETENO
2.1 KÓDY M ......................................................................................................................................2-2
2.2 SEKUNDÁRNÍ VŘETENO ŘÍZENÉ OSOU B .......................................................................................2-2
2.3 KONTROLA NAMÁHÁNÍ OSY B SEKUND. VŘETENA .......................................................................2-4
2.3.1 FUNKCE M ................................................................................................................................2-4
2.4 NULOVÝ BOD OBROBKU ..............................................................................................................2-5
2.5 PNEUMATICKÝ VYHAZOVAČ OBROBKŮ ZE SEKUND. VŘETENA .....................................................2-6
2.5.1 FUNKCE M ................................................................................................................................2-7
2.6 SYNCHRONIZACE OTÁČEK VŘETENA A SEKUND. VŘETENA ..........................................................2-8
2.6.1 UPICHOVÁNÍ V SYNCHRONNÍM BĚHU ..........................................................................................2-8
2.7 SYNCHRONIZACE OTÁČEK VŘETENA A SEKUND. VŘETENA ..........................................................2-9
2.8 PŘÍKLAD OBRÁBĚNÍ NA HLAVNÍM A SEKUND. VŘETENĚ .............................................................2-10
2.9 OBRÁBĚNÍ NA SEKUND. VŘETENĚ S OSOU B V NULOVÉM BODĚ .................................................2-11
2.10 ŘÍZENÍ OSY B SE SEKUND. VŘETENEM .....................................................................................2-12
2.10.1 TYPY PŘÍKAZŮ OSY B ..............................................................................................................2-12
2.11 PROGRAMOVÁNÍ ......................................................................................................................2-13
2.11.1 POHON S JEDNOTLIVÝM POHYBEM ..........................................................................................2-13
2.11.2 FORMÁT PŘÍKAZU ..................................................................................................................2-13
II
2.11.3 PŘÍKLAD ...............................................................................................................................2-13
2.11.4 DŮLEŽITÉ ..............................................................................................................................2-13
2.12 OPERACE S PROGRAMEM - UKLÁDÁNÍ DO PAMĚTI ....................................................................2-14
2.12.1 FORMÁT PŘÍKAZU ..................................................................................................................2-14
2.12.2 PŘÍKLAD ...............................................................................................................................2-15
2.12.3 POZNÁMKA ............................................................................................................................2-15
2.13 KÓDY, KTERÉ MŮŽOU BÝT POUŽITÉ V PROGRAMU OPERACE OSY B .........................................2-16
2.13.1 VYSVĚTLENÍ KÓDŮ G ..............................................................................................................2-16
2.13.2 VYSVĚTLENÍ KÓDŮ M.............................................................................................................2-18
2.13.3 VYSVĚTLENÍ KÓDŮ T ..............................................................................................................2-19
2.14 STAV OPERACE OSY B ..............................................................................................................2-20
2.15 OSTATNÍ ..................................................................................................................................2-20
KAPITOLA 3 - POHÁNĚNÉ NÁSTROJE ..............................................................................................3-1
3.1 KÓDY POHÁNĚNÉ NÁSTROJE ........................................................................................................3-2
3.2 POHÁNĚNÉ NÁSTROJE ..................................................................................................................3-2
3.2.1 ŘÍZENÍ OTÁČENÍ POHÁNĚNÉHO NÁSTROJE .................................................................................3-2
3.3 ORIENTACE VŘETENA – OSA C .....................................................................................................3-3
3.4 POSUVY OS ..................................................................................................................................3-3
3.5 VRTÁNÍ A FRÉZOVÁNÍ PŘI NASTAVENÉM A BLOKOVANÉM VŘETENU ............................................3-4
3.6 PROVEDENÍ SÉRIE AXIÁLNÍCH OTVORŮ (OSA Z) ...........................................................................3-5
3.7 FRÉZOVÁNÍ DRÁŽKY NA HŘÍDELI ..................................................................................................3-6
3.8 RADIÁLNÍ ZÁVITOVÁNÍ SE ZÁVITNÍKEM S VYROVNÁVACÍ HLAVIČKOU .........................................3-7
3.9 G87 HLUBOKÉ VRTÁNÍ S ODSTRAŇOVÁNÍM TŘÍSEK NA OSE X.....................................................3-8
3.10 G75 CYKLUS LAMAČE TŘÍSEK NA OSE X ..................................................................................3-9
3.11 FRÉZOVÁNÍ PROFILŮ INTERPOLACÍ OSY C NEBO X ...................................................................311
3.12 FRÉZOVÁNÍ PROFILŮ NA VNĚJŠÍM PRŮMĚRU INTERPOLACÍ OS Z A C.........................................3-20
3.13 PŘÍKLAD VÁLCOVÉ INTERPOLACE ............................................................................................3-24
III
1-1
1.1 – Funkce G
Následující tabulka přináší popis funkcí G. S ohledem na tuto tabulku se upozorňuje na :
• kódy G označené symbolem “υ” jsou aktivní v okamihu zapnutí stroje;
• v tabulce jsou uvedené kódy G typu A a typu B. Firma Tecnomach používá kódy typu
B. Jestliže si přejete používat kódy typu A, kontaktujte technickou službu;
• kódy G skupiny “00” nejsou modální, tzn. jsou platné jenom pro ten blok, ve kterém
jsou vložené;
• jestliže se v jednom bloku uvede víc kódů G stejné skupiny, bude platný poslední kód
G;
• je zobrazen jeden kód G pro každou skupinu;
• jestliže se zadá kód G skupiny “01” zatímco je aktivní mód “pevného cyklu”, pevný
cyklus je automaticky zrušen a systém se dostane do stavu “zrušení pevného cyklu vrtání” (G80). Kódy G skupiny “01”naopak nejsou ovlivňovány naprogramováním kódu G
pevných cyklů.
1-2
υ
υ
υ
υ
υ
Kód
A
G00
G01
G02
G03
G04
G10
G11
G17
G18
G19
G20
G21
G22
G23
G25
G26
G27
G28
G30
G31
G32
G34
G36
G37
G40
G41
G42
G50
G52
G53
G54
G55
G56
G57
G58
G59
G65
G66
G67
G68
G69
G
B
G00
G01
G02
G03
G04
G10
G11
G17
G18
G19
G20
G21
G22
G23
G25
G26
G27
G28
G30
G31
G33
G34
G36
G37
G40
G41
G42
G92
G52
G53
G54
G55
G56
G57
G58
G59
G65
G66
G67
G68
G69
Skupina
funkcí
01
00
16
06
09
08
00
01
00
07
00
14
00
12
04
Funkce
Rychloposuv os
Lineární interpolace (v posuvu)
Kruhová interpolace (ve směru hodinových ručiček)
Kruhová interpolace (proti směru hodinových ručiček)
Časové prodlení
Nastavení údajů OPCE
Vynulování nastavení údajů OPCE
Volba roviny XpYp
Volba roviny ZpXp
Volba roviny YpZp
Programování v palcích
Programování v milimetrech
Aktivuje kontrolu bezpečnostních zón
Dezaktivuje kontrolu bezpečnostních zón
Dezaktivuje řízení otáček vřetena
Aktivuje řízení otáček vřetena
Kontrola návratu do referenčního bodu
Návrat do referenčního bodu
Návrat do druhého, třetího, čtvrtého referenčního bodu
Přeskočení bloku
Závitování
Závitování s proměnlivým stoupáním
Automatická kompenzace nástroje v “X”
Automatická kompenzace nástroje v “Z”
Zruší kompenzaci poloměru nástroje
Aktivuje kompenzaci poloměru nástroje vlevo
Aktivuje kompenzaci poloměru nástroje vpravo
Nastavení maxim. otáček vřetena
Nastavení místního souřadného systému
Volba souřadného systému stroje
Volba souřadného systému obrobku 1
Vyvolání makra
Přivolání modálního makra
Zruší přivolání modálního makra
Aktivuje zrcadlový obraz pro dvojitou nástr.hlavu OPCE
Dezaktivuje zrcadlový obraz pro dvojitou nástr. hlavu
OPCE
1-3
υ
υ
υ
υ
Kód
A
G70
G71
G72
G73
G74
G75
G
B
G70
G71
G72
G73
G74
G75
G76
G80
G83
G84
G85
G87
G88
G89
G90
G92
G94
G96
G97
G98
G99
G107
G112
G113
G76
G80
G83
G84
G85
G87
G88
G89
G77
G78
G79
G96
G97
G94
G95
G90
G91
G99
G107
G112
G113
Skupina
funkcí
00
10
01
02
05
03
Funkce
Cyklus dokončování
Odebírání materiálu v soustružení – osa Z
Odebírání materiálu v čelním obrábění – osa X
Opakování profilu
Přerušované čelní zapichování na ose Z nebo drážkách
Přerušované čelní zapichování s poháněnými nástroji na
ose X nebo drážkách
Cyklus závitování ve více průchodech
Zruší cyklus vrtání, závitování
Pevný cyklus axiálního vrtání
Pevný cyklus axiálního závitování
Pevný cyklus axiálního vyvrtávání
Pevný cyklus radiálního vrtání
Pevný cyklus radiálního závitování
Pevný cyklus radiálního vyvrtávání
Cyklus obrábění na vnějším/vnitřním průměru
Cyklus závitování (4 pohyby)
Cyklus čelního soustružení (4 pohyby)
Aktivuje konstantní řeznou rychlost
Dezaktivuje konstantní řeznou rychlost
Posuv za minutu
Posuv za otáčku
Programování v absolutních souřadnicích
Programování v přírůstkových souřadnicích
Návrat do úrovně bodu R (pevný cyklus vrtání)
Válcová interpolace
Aktivování polárních souřadnic osy C
Dezaktivuje polární souřadnice osy “C”
1-4
1.2 – Funkce M
1.2.1 – Standardní funkce M
Kód
M00
M01
M02
M03
M04
M05
M08
M09
M30
M98
M99
Funkce
Zastavení programu
Opční zastavení programu
Konec programu
Otáčení hlavního vřetena ve směru hodinových ručiček
Otáčení hlavního vřetena proti směru hodinových ručiček
Zastavení hlavního vřetena a dezaktivace osy “C”
Aktivní chlazení
Chlazení dezaktivováno
Konec a přetočení programu
Přivolání podprogramu
Konec podprogramu
1.2.2 – Speciální funkce M pro soustruhy DAEWOO
Kód
M07
M10
M11
M13
M14
M15
M17
M18
M19
M24
M25
M29
M31
M33
M34
M35
M36
M37
M40
M41
M42
M43
M46
M47
M50
M51
M52
Funkce
Aktivní vysokotlakové chlazení
Posuv sběrací ruky obrobků
Návrat sběrací ruky obrobků
Ofukování vzduchem na nástrojovou hlavu
Ofukování vzduchem na hlavní vřeteno
Dezaktivována ofukování vzduchem
Aktivní blokování stroje (machine lock)
Dezaktivováno blokování stroje (machine lock)
Orientování vřetena
Spuštění dopravníku třísek
Zastavení dopravníku třísek
Aktivace pevného závitování
Znemožnění vzájemného blokování vřetena, koníka a lunety
Spuštění otáčení poháněného nástroje ve směru hodinových ručiček
Spuštění otáčení poháněného nástroje proti směru hodinových ručiček
Zastavení otáčení poháněného nástroje a aktivace osy “C”
Začátek kontroly zatížení nástroje (aktivace tool load monitor)
Konec kontroly zatížení nástroje (dezaktivace tool load monitor)
Převodovka na neutrálním stupni
Převodovka na nízkém stupni
Převodovka na středním stupni
Převodovka na vysokém stupni
Uvolnění programovatelného koníku a výjezd tažného čepu
Upnutí programovatelného koníku a zajetí tažného čepu
Střídavě aktivuje / dezaktivuje tažnou tyč podavače
Výměna tyče
Otevření automatických dveří
1-5
M53
M54
M60
M63
M64
M65
M66
M67
M68
M69
M70
M72
M73
M74
M75
M76
M77
M78
M79
M80
M81
M82
M83
M84
M85
M86
M87
M88
M89
M90
M91
M92
M93
M94
M103
M104
M105
M108
M109
M114
M116
M119
M120
M131
M163
Zavření automatických dveří
Počítání obrobků
Zpřístupnění otáčení nástr. hlavy během rychloposuvu os (G00)
Spuštění hlavního vřetena ve směru hodinových ručiček a vylučování
chladící kapaliny
Spuštění hlavního vřetena proti směru hodinových ručiček a vylučování
chladící kapaliny
Zastavení hlavního vřetena a chladící kapaliny
Upnutí sklíčidla nízkým tlakem
Upnutí sklíčidla vysokým tlakem
Upnutí hlavního sklíčidla
Uvolnění hlavního sklíčidla
Pomalý posuv sekundárního koníku
Obrátí směr otáčení poháněného nástroje
Obnoví směr otáčení poháněného nástroje
Aktivní zjišťování chyby (obrábění se zastavením v přesném bodě)
Dezaktivováno zjišťování chyby (nepřetržité obrábění)
Aktivní zkosení hran (závitování)
Dezaktivováno zkosení hran (závitování)
Pinola koníku vepředu
Pinola koníku vzadu
Rameno odměřování v operační poloze (dole)
Rameno odměřování v klidové poloze (nahoře)
Aktivní zrcadlový obraz
Dezaktivovaný zrcadlový obraz
Otáčení nástrojové hlavy ve směru hodinových ručiček
Otáčení nástrojové hlavy proti směru hodinových ručiček
Aktivace kontroly namáhání osy “B”
Dezaktivace kontroly namáhání osy “B”
Slabá brzda osy “C”
Silná brzda osy “C”
Uvolnění vřetena – osy “C”
Volné funkce M
Volné funkce M
Volné funkce M
Volné funkce M
Přímé otáčení sekundárního vřetena
Obrácené otáčení sekundárního vřetena
Zastavení sekundárního vřetena
Aktivace chladící kapaliny z vyhazovače obrobků (sekund. vřetena)
Dezaktivace chladící kapaliny z vyhazovače obrobků (sekund. vřetena)
Ofukování vzduchem na sekund. vřeteno
Aktivní vyhazovač obrobků
Orientování sekundárního vřetena
Kontrola přítomnosti tyče
Znemožnění vzájemného blokování sekund. vřetena
Spuštění sekund. vřetena ve směru hodinových ručiček a vylučování
1-6
M164
M168
M169
M189
M203
M204
M205
M206
chladící kapaliny
Spuštění sekund. vřetena proti směru hodinových ručiček a vylučování
chladící kapaliny
Upnutí sekundárního sklíčidla (sekund. vřeteno)
Uvolnění sekundárního sklíčidla (sekund. vřeteno)
Silná brzda (sekund. vřeteno)
Příkaz synchronizace ve směru hodinových ručiček 2 vřeten
Příkaz synchronizace proti směru hodinových ručiček 2 vřeten
Zastavení synchronizace 2 vřeten
Anuluje synchronizaci
1-7
1.3 – Číslování bloků
Adresy “N” mají za funkci číslovat bloky programu, aby se tak usnadnilo vyhledávání
zjednodušila fáze editace.
Kódy N se automaticky vkládají na začátek bloků, zatímco je program editován klávesnicí
stroje. Číslování je vzestupné po desítkách (N10, N20, N30, atd.).
Jestliže chcete vložit nový blok do programu již vytvořeného, doporučuje se tento blok
očíslovat dle následujícího příkladu. Je to i z toho důvodu, aby se neriskovalo zadání čísla
již existujícího bloku: v tomto případě, když CNC provádí vyhledávání, zvolí první ze
dvou bloků se stejným číslem.
Řídící systém akceptuje i programy, které jsou složené z číslovaných a nečíslovaných bloků.
N10
N20
N30
N40
T101
G97 S1000 M3
G0 X100 Z2 M8
G1
N10
N20
N30
N35
N40
T101
G97 S1000 M3
G0 X100 Z2 M8
Z2 (přidaný blok)
G1
1.4 – Začátek a konec programu
Adresa “O”
Slouží pro číslování programů a nastavuje se následujícím způsobem :
O1234; (max 4 číslice)
Číslice po písmeně “O” označují název programu (v tomto případě se program nazývá
“1234”).
Paměť, kterou řídící systém vyhrazuje na programy je cca 8000 znaků a může obsahovat
maximálně 63 programů (STANDARD).
Funkce M30
Označuje konec programu a zadává automatický návrat na první blok daného programu.
Tato funkce zadává zastavení otáčení vřetena a vylučování chladící kapaliny.
1.5 – Nomenklatura programu
Program je složen z informací obecného rázu (kóty získané z výkresu obráběného dílce) a
z pomocných funkcí (příkazy pro řízení soustruhu). Souhrn údajů napsaných na jednom
řádku po písmeně N se nazývá blok.
Příklad jednoho bloku:
N30 G97 S800 M3
POZNÁMKA :
Programujte jenom jeden kód “M” v bloku
Je možné programovat více kódů “G” v jednom bloku, pokud nepatří do stejné skupiny.
1-8
1.6 – Osy
Pohyb os může být programován pomocí absolutních nebo přírůstkových příkazů.
V případě absolutních příkazů se používají souřadnice X, Z, C a B.
X – znamená příčnou osu (průměry)
Z - znamená podélnou osu (délky)
1.7 – Volba nulového bodu obrobku
Jako první věc je potřeba na obráběném dílcu označit nulový bod, který umožní jednoduché programování, jednoznačnost a směr pohybu.
Tento bod osy X (“nula X”) je umístěn na ose otáčení vřetena, zatímco pro osu Z (“nula
Z”) se doporučuje vybrat tento bod na dokončené čelní ploše obrobku, která je vzdálenější
od sklíčidla. Viz příklad na obrázku 1.1.
počáteční bod os (nulový bod obrobku), ke
kterému se vztahují kóty obrobku a posuny
nástrojů, jak pro osu X, tak pro osu Z
obrobek
Obrázek 1.1
Ani absolutní souřadnice nejsou nastavené vzhledem k nulovému bodu obrobku (platí pro
osu Z). V programování musí být souřadnice uvedené se znaménkem “+” nebo “–”, který
určí směr posunu. Znaménko “+” může být vynecháno, protože je rozeznáno automaticky
řídícím systémem.
1-9
1.8 – Přírůstkové příkazy os
V přírůstkových příkazech (U, W, H) se programuje vzdálenost, která se musí zdolat
vzhledem k poslednímu naprogramovanému bodu. Ve stejném bloku můžou být vložené
příkazy přírůstkové i absolutní.
Například : G0 X30 W–40.
Vztah mezi absolutními a přírůstkovými příkazy je znázorněn v následující tabulce :
Absolutní
příkaz
X
Z
C
B
Přírůstkový
příkaz
U
W
H
-
Poznámka
Příkaz pohybu osy
Příkaz pohybu osy
Příkaz pohybu osy
Příkaz pohybu osy
X
Z
C
B
1.8.1 – Příklady obrysového soustružení
Obrázek 1.2
(A)
(B)
Absolutní
X0Z0
X20
Z-20
X30
Z-25
Přírůstkové
X0Z0
U20
W-20
U10
W-5
(A)
(B)
Absolutní
X0Z0
X20
X30Z-20
Z-25
Přírůstkové
X0Z0
U20
U10W-20
W-5
1 - 10
Obrázek 1. 3
Popis profilu
v absolutních
X0 Z0
X40
Z - 10.5
X57 Z - 19.5
Z - 32
X77
Z - 43
X99
Z - 57
X127
Z - 69.5
X105 Z - 75.5
Z - 89
X140
Z - 102
X123 Z - 113.5
Popis profilu
v absolutních i přírůstkových
X0 Z0
X40 (U40)
W - 10.5
X57 W - 9
W - 12.5
X77
W - 11
X99
W - 14
X127 (U28)
W - 12.5
X105 W - 6 (U - 22 W - 6)
W - 13.5
X140
W - 13
X123 W - 11.5
1 - 11
1.9 – Pohyb os
Funkce G
Různé pohyby os můžou být řízené 4 funkcemi G, které jsou stále a navzájem se vylučující. Když se vloží do programu, tyto 4 funkce určují určitý typ pohybu, který může být
změněn jenom naprogramováním další funkce G z této skupiny.
Tyto funkce jsou :
G0
G1
G2
G3
Rychloposuv os
Lineární pracovní posun
Kruhový pracovní pohyb ve směru hodinových ručiček (CW)
Kruhový pracovní pohyb proti směru hodinových ručiček (CCW)
Rychloposuv
Slouží pro umístění nebo oddálení nástroje vzhledem k bodu obrábění. Příkaz se zadá s
“G0” a pak následuje souřadnice cílového bodu. Příklad:
G0 X100
G0 Z30
G0 X100 Z30
(příčný pohyb)
(podélný pohyb)
(šikmý kombinovaný pohyb)
Pracovní válcový a kuželový pohyb
Slouží pro válcové nebo kuželové soustružení, nebo pro čelní soustružení. Příkaz se zadá s
“G1” a pak následuje souřadnice cílového bodu. Příklad:
G0 X100
G1 X50 F.2
(čelní obrábění)
G0 X100 Z2
G1 Z - 50 F.3 (válcové soustružení)
G0 X100 Z2
G1 Z0 F.25
X60 Z - 30
(kuželové soustružení)
Kruhový pohyb (interpolace)
Slouží pro programování oblouků (kruhových výsečí). Příkaz se zadá s “G2” pro oblouky
ve směru hodinových ručiček (CW) nebo “G3” pro oblouky proti směru hodinových ručiček (CCW).
Formát příkazu je následující :
1 - 12
N___ G2___ X___ Z___ R___ F___
N
G2
XaZ
R
F
=
=
=
=
=
číslo posloupnosti
kód G směru oblouku (G2 nebo G3)
souřadnice cílového bodu oblouku
poloměr oblouku
posuv
Na následujícím obrázku je uveden příklad programování tečnového poloměru dvou přímek. Příklad znázorňuje sadu tečnových poloměrů dvou přímek pod úhlem 90°. Usnadňuje
výpočet počátečních a koncových bodů poloměru.
Obrázek 1. 4
N100
N110
N120
N130
N140
N150
N160
N170
N180
N190
N200
N210
N220
N230
N240
..................
G0 X14 Z2
G1 Z0 F.3
X18 Z – 2
Z – 10
G2 X22 Z - 12 R2 F.2
G1 X30
X38 Z – 25
Z – 31
G2 X42 Z - 33 R2 F.15
G1 X48
G3 X54 Z - 36 R3 F.25
G1 Z - 40 F.2
G0 X200 Z200
M30
1 - 13
Obrázek 5 znázorňuje příklady sečnového poloměru s jednou nebo dvěma přímkami a tečnového poloměru. Všechny příklady uvedené na obrázku 5 musí být programovány pomocí funkcí G2 a G3.
sečnový poloměr
dvou přímek
sečnový poloměr
s jednou přímkou a jeden tečnový na další
přímce
dva tečnové poloměry mezi sebou
dva sečnový poloměry
mezi sebou
Obrázek 1.5
Pro naprogramování je potřeba znát počáteční a konečné body každého poloměru.
SEČNA
TEČNA
Obrázek 1. 6
Obrázek 1.7
1 - 14
1.10 – Indexace nástrojové hlavy a použití korektorů
CNC je připraven na použití automatické nástrojové hlavy s 8, 10 nebo 12 místy (dle typu
stroje). Funkce pro přivolání nástroje je “T”, po které následují 3 nebo 4 číslice, které
označují, která stanice nástrojové hlavy byla zvolena.
V standardní verzi má CNC k dispozici 16 korektorů, které automaticky sdružené
s polohou nástroje v nástrojové hlavě. Tedy například T1 01 automaticky sdruží korektor
“01” s nástrojem č. 1. Je možné přiřadit nástroji korektor s odlišným číslem než číslo nástroje (např. T1 16).
Doporučuje se vždy programovat funkci T v jednom bloku bez jiných funkcí.
Například :
N130
N140
N150
N160
N170
N180
N190
N200
N210
.........
G0 Z100
T303
G97 S200 M4
G0 X50 Z2 M8
G1 Z-50 F.2
G0 Z150
T1212
.........
1.11 – Otáčení vřetena
Pro otáčení vřetena je potřeba do jednoho stejného bloku naprogramovat 3 funkce :
1.
2.
3.
G96 (konstantní řezná rychlost, m/min) nebo G97 (pevné otáčky, ot./min)
Sxxxx (kde “xxxx” představuje ot./min nebo m/min)
M3 (otáčení ve směru hodinových ručiček) nebo M4 (otáčení proti směru hodinových
ručiček).
Směr otáčení (ve směru nebo proti směru otáčení hodinových ručiček) je definován z pohledu na vřeteno zezadu.
Funkce S označuje otáčky vřetena v ot./min nebo m/min dle toho, zda jí předchází funkce
G97 nebo G96. Když se naprogramuje G96, při každé změně průměru obráběného dílce
dostaneme změnu otáček vřetena. Naopak s G97 se vřeteno vždy otáčí úhlovými otáčkami
nastavenými kódem S nezávisle na průměru, ve kterém se nástroj nachází.
Funkce G96/G97 a M3/M4 jsou stále a navzájem se vylučující. Stejným způsobem je i
funkce S stálá a může být změněna jenom novým zadáním funkce S.
Poznámka:
• jestliže má stroj k dispozici převodovku, je potřeba naprogramovat i příslušné fumkce
M převodovky;
• doporučuje se vynulovat G96 (s G97 S....) před jakoukoli výměnou nástrojů, aby se předešlo zbytečným změnám otáčení vřetena.
1.11.1 – Omezení maximálních otáček vřetena
1 - 15
Funkce “G92 Sxxxx” slouží pro omezení otáček vřetena na otáčky “xxxx” ot./min během
obrábění s konstantní řeznou rychlostí. Tato funkce se musí naprogramovat do jednoho
samostatného bloku. Například :
G92 S1800
......................
......................
G96 S150 M3
Výše uvedený příklad se vztahuje na obrábění s konstantní řeznou rychlostí 150 m/min,
s omezením na 1800 ot./min. Funkce G92 se uloží do paměti a může být uvedena jenom
jednou na začátku programu. Vřele se doporučuje používat omezení otáček, když se obrábí s konstantní řeznou rychlostí, aby se předešlo otáčení vřetena s nadměrnými
otáčkami během čelního obrábění až do středu vřetena.
Funkce G92 nemá žádný efekt, když se obrábí s pevnými otáčkami (s G97).
1.11.2 – Zastavení otáčení vřetena
Otáčení vřetena se zastaví naprogramováním M5 v jednom samostatném bloku nebo
v bloku, který obsahuje i rychloposuv. Například:
G0 X250 Z150 M5
Pro obrácení směru otáčení vřetena není nutné projít přes zastavení vřetena (M5); přece
jen se doporučuje snížit otáčky před obrácením směru otáčení.
1 - 16
1.12 – Posuv
Funkce F
Tato funkce definuje rychlost posuvu během obrábění.
Posuv je vyjádřen v mm/ot. nebo v mm/min. Volba typu výběru rychlosti se provede pomocí funkcí G94 a G95.
S G95 se zvolí posuv v mm/ot. (v běžných situacích).
S G94 se zvolí posuv v mm/min.
Příklad :
G95
F0.2 = 0.2 mm na otáčku
F1 = 1 mm na otáčku
F1.5 = 1.5 mm na otáčku
G94
F10 = 10 mm za minutu
Funkce F je modální a tedy když se jednou vloží do programu, zůstane platné pro všechny
pracovní pohyby (G1, G2, G3) provedené s jakýmkoli nástrojem. Změny je možné provést naprogramováním nové hodnoty F.
Pomocí potenciometru na hlavním panelu je možné měnit rychlost posuvu jako procentní
část z rychlosti nastavené kódem F.
Ve fázi konstantní řezné rychlosti se doporučuje programovat rychlost posuvu v mm/ ot.
(G95), aby jste dosáhli konstantní tloušťku třísek při jakýchkoli otáčkách vřetena.
1.13 – Chlazení
Funkce M, které řídí dodávání chladící kapaliny, jsou následující (všechny jsou modální):
M8: “normální“ vylučování chladící kapaliny, je aktivní na začátku bloku
M9: zastavení vylučování chladící kapaliny; je aktivní na konci bloku
M7: vysokotlakové chlazení.
1 - 17
Následující obrázek znázorňuje první příklad obrábění, který shrnuje všechny dosud uvedené příkazy.
vrtání průměru 20
vnější hrubování
vnější dokončování
Obrázek 1. 8
1 - 18
1.14 – Prodleva
Funkce G4 dovoluje vyčkávání určitou dobu před prováděním následujícího bloku. Maximální nastavitelná doba je rovna 99999.99 sekund. Formát zápisu prodlevy je “G4 U...”,
kde číslo po “U” označuje sekundy prodlevy.
Například:
prodleva 2 sekundy
prodleva 1 sekunda
Obrázek 1. 9
Funkce G4 se může použít i bez specifikace prodlevy “U”. V tomto případě má za úkol
provést ostré hrany.
Například:
okamžitá prodleva
Nástroj bude čelně obrábět až do průměru 100, pak se zastaví a ihned se rozběhne v “Z”.
1.15 – Zastavení cyklu programem
Funkce M00
Tato funkce má za úkol zastavit vykonávání programu na konci bloku, ve kterém je vložena. Pro opětovné rozběhnutí cyklu po tomto příkazu je nutné stlačit tlačítko spuštění cyklu
na řídícím panelu soustruhu.
Například :
N 100 T303
N 110 G97S280M4
N 120 G0X40Z1M8
N 130 G1Z-15F.3
N 140 X50
N 150 Z-25
N 160 X70
N 170 G0X100Z200
M00 (otočení obrobku pro 2. fázi obrábění)
N 180
N 190……………………………..
Funkce M01
1 - 19
Tato funkce funguje jako M00, avšak aktivuje se příslušným páčkovým přepínačem umístěným na řídícím panelu (viz návod k obsluze soustruhu). Funkce před M01 jsou zachované (jako pro M00).
1.16 – Přeskočení označeného bloku
Tato funkce (popsaná i v návodě k použití soustruhu) dovoluje provést nebo vyřadit blok
označený lomítkem “/” dle polohy přepínače “přeskočení označeného bloku” na řídícím
panelu stroje. Když je páčka na OFF, označené bloky se normálně provedou. Příklad uvedený na obrázku 1.10 ukazuje vyvrtávání Ø 40 se začátkem na 2 typech neopracovaných
dílců : jeden s otvorem 39 (nevyžaduje hrubování) a druhý s otvorem, který vyžaduje hrubování.
možnost kontroly
průměru 39
Obrázek 1. 10
1.17 – Hlášení
Je možné vkládat hlášení, která se budou zobrazovat během obrábění. Každé hlášení musí
být napsáno mezi závorkami, například :
(VRTÁK PRŮMĚRU 20)
Hlášení můžou být napsána pomocí klávesnice řídícího systému jenom v případě rozšířené
klávesnice, zatímco pro zúženou klávesnici se doporučuje editovat programy a hlášení na
PC a pak jich převést do paměti CNC.
POZOR : HLÁŠENÍ PIŠTE VELKÝMI PÍSMENY
1.18 – Přesné zastavení
Přechod nástroje mezi jedním blokem a blokem následujícím může být proveden dvěma
různými způsoby :
1. Provedení bod – bod (M74), se zpomalením na konci bloku. Osy na konci bloku zpomalí, aby dorazily do správné kvóty a pak se znovu rozběhnou. Tímto způsobem se dosáhnou ostré hrany (Obr. 11A).
2. Spojité provedení (M75), bez zpomalení na konci bloku. Osy na konci bloku nezpomalí
a tedy, především když je posuv nadměrný, se objeví chyba odpovídající zaoblení hran
(Obr. 11B).
1 - 20
Poznámka:
• doporučuje se používat M74 v těch profilech, kde se požaduje přesná tolerance i na zaobleních a skoseních;
• při zapnutí má stroj v paměti implicitně kód M75 a tedy když požadujete přesné zastavení, je nutné naprogramovat M74;
• funkce M74 není kompatibilní s G0, a proto je potřeba ji vždy při rychloposuvech
zrušit.
A
B
Obrázek 1.11
Obrázek 1.12 ukazuje, jak se mění posuv mezi jedním a druhým blokem, jestliže je aktivní
M74 nebo M75.
POSUV
POSUV
ZRYCHLENÍ
ZRYCHLENÍ
NAPROGRAMOVANÉ F
NAPROGRAMOVANÉ F
ZPOMALENÍ
Obrázek 1.12
1.19 – Přímé programování
S přímým programováním je možné vkládat lineární trajektorie, zkosení a zaoblení ne pomocí bodů, ale použitím údajů z výkresu.
Možné definice pomocí přímého programování jsou :
A = úhel
,C = zkosení
R = zaoblení
1.19.1 – Funkce A
1 - 21
Dovoluje přímo programovat sklon (úhel) lineárních trajektorii. Pro určení hodnoty úhlu
A, je potřeba umístit osy z obrázku 13A nebo 13B, bez otáčení, do bodu začátku kuželovitosti vzhledem ke směru obrábění nástroje.
Definováno proti směru
hodinových ručiček
Definováno ve
směru hodinových
ručiček
INIZIO CONICITA – počátek kuželovitosti
Obrázek 1.13
Blok může být vytvořen jenom definováním kóty X nebo Z a kuželovitosti A (jednotlivý
blok) nebo definováním kuželovitosti A první přímky, kuželovitosti A druhé přímky a
souřadnic X a Z, které se vztahují ke konečnému bodu druhé přímky (dvojitý blok).
Úhel A musí být programován maximálně s 3 celými číslicemi a 4 desetinnými – celé číslo
bude vyjadřovat stupně, desetinné místo zůstatek.
Příklad :
10° 30’
30° 40’ 12”
50°
=
=
=
A50
A10.5
A30,67 (viz následující tabulka A-B)
1.19.2 – Funkce ,C
Dovoluje automaticky naprogramovat zkosení mezi dvěma křivkami s přímým vložením
požadovaného rozměru. Hodnota “,C” vyjadřuje délku, která se má odebrat na přímce uvedené před ,C a na přímce uvedené po ,C. Takto se vytvoří rovnoramenný trojúhelník, ve
kterém dvě odvěsny představují hodnotu “,C” na odebrání.
Viz příklady na obrázku 1.14.
1 - 22
Obrázek 1.14
1.19.3 – Funkce R
Analogicky jako zkosení je možno automaticky naprogramovat zaoblení s přímým vložením hodnoty poloměru se kterou řídící systém vytvoří tečnovou kruhovou interpolaci
s předchozí a následující přímkou.
Příklad:
Obrázek 1.15
Poznámka: zkosení a zaoblení programována s funkcemi “,C” a “R” jsou přípustná jenom
v případě, že přímky mají průsečník (tj. nejsou rovnoběžné). V programování se budou
souřadnice X a Z vždy vztahovat k průsečníkům přímek.
1 - 23
1.20 – Pravidla používání přímého programování
1. Přímé programování je kompatibilní jenom s posuvy v G1, neboť má za cíl optimálním
způsobem vyřešit problémy obrysového soustružení. Kruhové úseky můžou být definovány jako rádius (R) vždy, když je ověřená podmínka dotyku u přímky, která předchází
zaoblení, i u přímky, která po něm následuje. Když chybí počáteční nebo koneční podmínka dotyku, musí se použít funkce G2 a G3 v tradiční formě (jsou dokonale kompatibilní s přímým programováním).
2. Zkosení a zaoblení (,C a R) se můžou nacházet jenom mezi lineárními prvky (provedeny v G1) takové délky, aby je obsáhly. Ze stejného důvodu první a poslední pracovní
pohyb nemůže být nikdy ,C nebo R, protože by úplně chyběl lineární prvek, který by
obsahoval nebo orientoval zkosení či zaoblení. Této nepříjemnosti se může předejít naprogramováním předchozí nebo následující úseče délky “,C” nebo “R”, která bude při
provádění překryta zkosením nebo zaoblením.
1.20.1 – Přímé programování s jednoduchými bloky
Příklad 1
Obrázek 1.16
1 - 24
Příklad 2
Obrázek 1.17
1 - 25
1.20.2 – Přímé programování s jednotlivými bloky
Obrázek 1.18
1 - 26
1.20.3 – Přímé programování s dvojitými bloky
Obrázek 1.19
1 - 27
Obrázek 1.20
1 - 28
1.20.4 – Převod minut a sekund na stupně v desetinném čísle
Následující dvě tabulky naznačují převod úhlu vyjádřeného v stupních, minutách a sekundách na desetinné číslo.
MINUTY
SEKUNDY
STUPNĚ
STUPNĚ
STUPNĚ
Tabulka A
STUPNĚ
Tabulka B
Například pro převod úhlu 40° 20’ 42” na desetinné číslo postupujte následovně :
40°
20’
40° 20’
(tabulka A)
42” (tabulka B)
42”
=
=
=
40°
0°,33333
0°,01166
40 , 34499
1 - 29
1.21 – Soustružení kuželových ploch
V případě soustružení kuželových ploch spolu se zkoseními, nástroj provede profil obrobku stejný s profilem naprogramovaným jenom v případě, že špička nástroje má ostrou hranu. Obyčejně se obrábí s nástroji se zaobleným vrtákem, a proto profil obrobku, který dostanete je rovnoběžné posunutý vzhledem k naprogramovanému obrobku – velikost posunutí se mění dle poloměru nástroje a sklonu prováděného profilu.
Je tedy potřeba naprogramovat správný profil stejné velikosti viz. nahoře tak, aby nástroj
provedl požadovaný profil.
Pro výpočet korekcí pro počáteční a cílové body pro dosažení požadovaného profilu postupujte dle následujícího příkladu.
Správný
profil
Chybný
profil
Obrázek 1.21
Poloměr nástroje
Úhel sklonu profilu
Přírůstek osy X
Přírůstek osy Z
Například, pro R.U. = 1,2 a β = 30° dostaneme :
ΔX/2
ΔX
=
=
=
=
=
1,2 - [1,2 x tg((90° - β)/2)]
1,2 - [1,2 x tg(30°)]
1,2 - 0,70
0,5
1
ΔZ
=
=
=
=
1,2 - [1,2 x tg(30°/2)]
1,2 - [1,2 x tg(15°)]
1,2 - 0,33
0,87
Zjištěné údaje z výpočtu, které se můžou normálně používat v případě zkosení 45°:
Poloměr špičky
0,4 0,8
Hodnota pro 45° 0,23 0,47
1,2
0,7
1,6
0,93
Použitý nástroj R = 0,8
1 - 30
1.22 – Soustružení kruhových ploch
Analogicky k soustružení kuželových ploch i soustružení kruhových ploch přináší některé
problémy plynoucí z poloměru nástroje. Pro vyřešení této nepříjemnosti je potřeba naprogramovat přesnou, zmenšenou nebo zvětšenou hodnotu poloměru nástroje dle toho, zda se
obrábí konkávní nebo konvexní profil.
Příklad :
Obrázek 1. 22
raggio convesso – konvexní rádius
raggio concavo – konkávní rádius
max errore – maximální chyba
raggio programmato – naprogramovaný rádius
raggio ottenuto – dosažený rádius
asse mandrino – osa vřetena
utensile per esterno / per interno – nástroj pro vnější / vnitřní soustružení
punto azzeramento utensile – bod vynulování nástroje
nuovo centro circonferenza – nový střed kružnice
particolare errato / corretto – chybný / správný detail
Je možné říct, že pro dosažení požadovaného zaoblení se musí snížit konkávní poloměry a zvýšit konvexní poloměry o hodnotu poloměru nástroje (R.U.).
1 - 31
1.23 – Kompenzace poloměru nástroje
Během obrysového soustružení profilů se často objevují chyby na geometrii obrobku (to
se může zjistit při dokončování). V tomto případě se “chybou” nerozumí to, že se vytvořil
průměr mimo toleranci (v tomto případě by se chyba mohla napravit korektorem nástroje);
naopak se tím rozumí naprogramování určitých pohybů nástroje za účelem dosažení určité
formy obrobku, která se ve skutečnosti nedosáhne.
Tyto chyby, které se objeví jenom na zkoseních, kuželovitosti nebo kruzích (jak bylo uvedeno na předchozích stránkách) jsou zapříčiněné poloměrem špičky nástroje.
Chyba se může napravit naprogramováním odlišné dráhy nástroje než je ta teoretická. Tato
“ruční” kompenzace by však často nutila programátora k velmi komplexním výpočtům.
Automatická kompenzace poloměru nástroje umožňuje vyřešit tento problém snadnějším
způsobem. Je to vlastně přímo řídící jednotka, která vhodným způsobem mění naprogramované kvóty a tak odstraní chybu zapříčiněnou poloměrem nástroje.
V praxi musí programátor předvídat:
a)
b)
c)
d)
reálné body profilu;
poloměr špičky nástroje;
typ použitého vynulování pro nástroj;
poloha, ve které bude pracovat nástroj na profilu.
Podrobněji:
a) reálné body profilu;
Naprogramované kvóty profilu musí dávat reálné rozměry dokončeného obrobku (dle
výkresu).
b) poloměr špičky nástroje;
Rozměr poloměru špičky nástroje je vložen do stránky, která se přivolá tlačítkem
“MENU OFSET” a softvérovým tlačítkem “GEOMET”, v závislosti na hodnotě “R”
(viz následující stránky).
c) typ použitého vynulování pro nástroj;
Typologie nástroje se vkládá na stejné stránce jako poloměr špičky v závislosti na hodnotě “T” (viz následující stránky).
d) poloha, ve které bude pracovat nástroj na profilu.
Poloha nástroje vzhledem k profilu je definována funkcí G41, jestliže se nástroj nachází
vlevo od obrobku (při pohledu ve směru posuvu) nebo G42, jestliže se nachází vpravo
od obrobku (obrázek 1.23). Tato funkce musí být vložená do programu na obrábění obrobku.
1 - 32
PRAVÝ NÁSTROJ : G42
LEVÝ NÁSTROJ : G41
Obrázek 1.23
Poznámky:
V programování profilu s korekcí poloměru je potřeba dbát na následující :
a) doporučuje se vkládat G41 nebo G42 do bloku rychloposuvu (G0) před začátkem operace dokončování;
b) na konci průchodu dokončování je nutné vymazat G41 nebo G42 funkcí G40, která se
vloží do bloku s rychlooddálením;
c) doporučuje se začít každý program vložením funkce G40;
d) jak dráha přiblížení, tak i dráha oddálení nástroje od obrobku (během kterých se aktivuje nebo dezaktivuje kompenzace) musí být větší než dvakrát poloměr nástroje;
e) uvnitř profilu se nesmí nacházet bloky se samotnými funkcemi M, S a T, které nepůsobí na pohyb os;
f) kompenzace poloměru nástroje se musí používat jenom v průchodech dokončování a
jenom v případě skutečné potřeby;
g) nesmí se zadat G41, jestliže je již aktivní příkaz G42 (to stejné platí pro G42); přivolání
těchto příkazů podruhé způsobuje anomální situace.
Příklad:
vložení
vypnutí
V tabulce
T3
“Geometria”
R.8
Obrázek 1.24
1 - 33
1.24 – Nástroje
1.24.1 – Tabulka korektorů nástrojů
blikající
kurzor
paragraf 23, bod c)
paragraf 23, bod b)
Obrázek 1.25
1.24.2 – Tabulka opotřebení nástrojů
blikající
kurzor
automaticky se vloží stejná
hodnota jako v tabulce GEOMETRY
Obrázek 1.26
vždy nulové
hodnoty
Poznámka: Hodnota kompenzace poloměru je součet poloměrů zapsaných v GEOMETRIA a USURA (OPOTŘEBENÍ). Z tohoto důvodu musí být hodnota “R” v USURA
(OPOTŘEBENÍ) rovna 0.
1 - 34
1.24.3 – Typologie nástrojů
Na základě obrázku 1.27 je možné pro každý nástroj vyvodit hodnotu “T”, která se má vložit do tabulky “korektorů nástrojů”.
Obrázek 1.27
tornitore esterno inverso – vnější obrácený soustružnický nůž
tornitore esterno neutro – vnější středový soustružnický nůž
tornitore esterno – vnější soustružnický nůž
sfacciatore neutro inverso – vnější středový nástroj pro čelní obrábění
bareno inverso – obrácený nástroj
tornitore interno neutro – vnitřní středový soustružnický nůž
bareno – soustružnický vnitřní nástroj
sfacciatore neutro –středový nástroj pro čelní obrábění
1 - 35
1.25 – Pevné cykly
1.25.1 – Cyklus hrubování podél osy Z (G71)
Z plného obrobku proveďte následujícími průchody hrubování a jeden průchod polodokončování je povinný. Toto platí jak pro vnější, tak pro vnitřní hrubování. Jestliže se naprogramuje profil A - B - C dle obrázku 1.28, materiál ze specifikované oblasti se odebírá
stejnými průchody, s možností zanechání přídavku kovu v X a Z.
dokončený profil
přídavek kovu
Obrázek 1.28
G71 U..... R..... ;
G71 P..... Q..... U..... W..... F..... ;
(1. blok)
(2. blok)
1. blok (G71 U..... R..... ;)
U = hloubka průchodu v poloměru, v mm, bez znaménka;
R = odstoupení nástroje ve fázi návratu, v poloměru, v mm, bez znaménka;
2. blok (G71 P..... Q..... U..... W..... F..... ;)
P = číslo posloupností prvního bloku profilu (bod B);
Q = číslo posloupností posledního bloku profilu (bod C);
U = přídavek kovu pro dokončení v ose X, v mm, v průměru, se znaménkem (kladné
pro vnější, záporné pro vnitřní);
W = přídavek kovu pro dokončení v Z, v mm, se znaménkem (viz obrázek 1.29);
F = je posuv používaný během všech průchodů hrubování. Případné kódy F obsažené
v blocích od P do Q v definici profilu budou ignorovány a pak aktivovány jenom
v cyklu dokončování G70.
Je možné obrábět 4 následující profily (obrázek 1.29). Obrábění je vždy rovnoběžné
s osou Z a znaménka u U a W jsou naznačené na obrázku.
1 - 36
Je možná jak lineární, tak i kruhová interpolace.
Obrázek 1.29
lavoraz. esterna / interna – vnější / vnitřní obrábění
Dráha z A do B v G0 nebo G1 představuje 1. blok profilu a musí být naprogramována
v následujícím bloku za G71; počet posloupností představuje hodnotu P. V tomto bloku
nesmí být specifikován žádný příkaz pohybu osy Z. Když je pohyb z A do B naprogramován s G0 / G1, přírůstek průchodu bude proveden způsobem G0 / G1.
Poznámka:
a) Bloky mezi P a Q nemůžou přivolávat podprogramy.
b) Cyklus G71 nemůže hrubovat drážky: ty nemůžou být naprogramovány v dokončeném
profilu B-C, protože by nástroj ve fázi polodokončování mířil k provedení drážky
v jediném průchodu. Naopak malé drážky můžou být programovány a jsou provedeny
v jediném průchodu předdokončování bez korekce poloměru nástroje.
c) Na konci cyklu se nástroj znovu umístí do bodu A.
1.25.2 – Cyklus dokončování (G70)
Po hrubování provedeném s G71, G72 a G73, se dokončování provede následujícím příkazem :
G70 P.......
Q.......
kde : P = číslo posloupností prvního bloku profilu;
Q = číslo posloupností posledního bloku profilu.
Upozornění : na konci cyklu G70 je nástroj rychloposuvem posunutý do výchozího bodu ;
proto se doporučuje umístit nástroj pro dokončování do stejného bodu jako nástroj pro hrubování (průměr hrubého obrobku).
1 - 37
1.25.3 – Příklad hrubování – dokončování se dvěma nástroji
Přídavek kovu W=0.1
(oddělení)
Přídavek kovu
Pozn. : obrobek byl již čelně obroben
hrubování podél osy Z
Pozn. : přítomnost osy Z vyvolává chybu programování
posuv používaný jenom v dokončování
posuv používaný jenom v dokončování
dokončování
napolohujte se jako při hrubování (blok 40)
G70 aktivuje funkce M-S-F
Obrázek 1.30
1 - 38
1.25.4 – Příklad hrubování a dokončování vnitřní – vnější se 4 nástroji
hrubý obrobek
vrták D30
vnější hrubování
vnitřní dokončování
vnější dokončování
vnitřní hrubování
Obrázek 1.31
1 - 39
1.25.5 – Cyklus hrubování podél osy X (G72)
Jak je možné vidět na obrázku 1.32, tento cyklus je podobný cyklu G71 s tím rozdílem, že
v tomto případě je obrábění rovnoběžné s osou X.
Dráha nástroje
Dokončený profil
Obrázek 1.32
G72 W..... R..... ;
G72 P..... Q..... U..... W..... F..... ;
(1.blok)
(2.blok)
Význam adres ve dvou blocích G72 je stejný jako u G71. Je možné obrábět 4 následující
profily (obrázek 1.33). Obrábění je vždy rovnoběžné s osou X a znaménka u U a W jsou
naznačená na následujícím obrázku.
Je možná lineární i kruhová interpolace
lavoraz. interna/esterna – vnitřní/vnější obrábění
Obrázek 1.33
Dráha nástroje z A do B se specifikuje v bloku s číslem posloupnosti P s G00 nebo G01 a
přírůstky každého průchodu budou provedené v G0 nebo G1. V tomto bloku nemůže být
uveden příkaz pohybu na ose X. Dráha z B do C musí být konstantně rostoucí nebo klesající v X i v Z.
1 - 40
1.25.6 – Příklad hrubování podél osy X
hodnota průchodu hrubování W 5,
viz blok č. 50
odstup
Přídavek kovu pro
dokončování U/2, viz
blok č. 60
Ø 162
přídavek kovu
hrubování podél osy X
Pozn. : přítomnost osy X vyvolává chybu programování
dokončování
napolohujte se jako při hrubování (blok
40)
G70 aktivuje funkce M S F
Obrázek 1.34
1 - 41
1.25.7 – Opakování profilu (G73)
Tato funkce dovoluje několikrát opakovat určený profil, který se pokaždé posune o naprogramovanou hodnotu. S tímto cyklem je možné účinně obrábět obrobky z výkovku, z odlitku, předchozího hrubování, atd.
Profil surového obrobku
Dokončený profil
Obrázek 1.35
Cyklus musí být naprogramován dle následujícího (A → B → C):
G73 U..... W..... R..... ;
G73 P..... Q..... U..... W..... F..... ;
(1. blok)
(2. blok)
1. blok (G73 U..... W..... R..... ;)
U = materiál k odebrání v X, v mm, v poloměru, se znaménkem;
W = materiál k odebrání v Z, v mm, se znaménkem;
R = počet průchodů;
2. blok (G73 P..... Q..... U..... W..... F..... ;)
P = číslo posloupností prvního bloku profilu;
Q = číslo posloupností posledního bloku profilu;
U = přídavek kovu pro dokončování v X, v mm, v průměru, se znaménkem;
W = přídavek kovu pro dokončování v Z, v mm, se znaménkem;
F = posuv použitý během průchodů hrubování.
Uvažují se 4 typy profilu. Dávejte pozor na znaménka při U a W (dle obrázku 1.29).
Na konci cyklu se nástroj vrátí do bodu A.
1 - 42
1.25.8 – Příklad hrubování s opakováním profilu
Obrázek 1.36
O0001 (PŘÍKLAD PROGRAMU S CYKLEM G73)
N10 G92S1500
N20 T101
(hrubování)
N30 G96S200G95F0.35 M4
N40 G0X210Z20M8
N50 G73U14W14R3
N60 G73P70Q120U4W2
N70 G0X80Z0
N80 G1Z-20F.015
N90 X120Z-30FO.25
N100 Z-50
N110 G2X160Z-70R20
N120 G1X180Z-80
N130 G0X250Z150
N140 T303
(dokončování)
N150 G96S230G95F0.25 M4
N160 G42X190Z2M8
N170 G70P70Q120
N180 G0G40X250Z150
N190 M30
1 - 43
1.25.9 – Vrtání s lamačem třísek (G74)
S tímto cyklem je možné lámat třísky ve vrtání podél osy Z.
G74 R..... ;
G74 Z..... Q..... F..... ;
(1. blok)
(2. blok)
R = vzdálenost stažení vrtáku, v mm;
Z = celková hloubka otvoru, v mm, se znaménkem;
Q = následní hloubky vrtání před každým stažením, bez znaménka, v tisícinách;
F = rychlost posuvu.
Poznámka : na konci vrtání se vrták umístí mimo obrobek.
R=1 vzdálenost stažení
Příklad :
může se vynechat
hodnota v tisícinách
Obrázek 1.37
1.25.10 – Hluboké vrtání s odpadem třísek “G83” (opce)
S tímto (opčním) cyklem je možné odvádět třísky při hlubokém vrtání podél osy Z.
Zápis je následující:
G83 Z..... Q..... P..... F.....;
(G80 zruší G83)
Z = hloubka otvoru, v mm, se znaménkem;
Q = úsek vrtání, po kterém následuje návrat rychloposuvem mimo obrobek pro odpad třísky, v tisícinách, bez znaménka;
P = prodleva na dně otvoru, v tisícinách sekundy;
F = posuv, v mm/ot.
Příklad viz na obr. 1.38.
1 - 44
Bod umístění rychloposuvu a bod návratu po každém
úseku vrtání v Z
NULOVÝ BOD OBROBKU
Příklad :
Obrázek 1.38
1.25.11 – Cyklus pro čelní drážky (G74)
S tímto cyklem je možné více průchody provést čelní drážku širší než nástroj. Průchody
jsou automaticky určené řídícím systémem s možností zlomení třísky.
Zápis je následující :
G74 R.....
G74 X..... Z..... P..... Q..... F.....
R = vzdálenost stažení nástroje v mm. Když se ukáže “0”, není stažení;
X = konečný průměr drážky, s přihlížením na dvojnásobek šířky nástroje, v mm;
Z = hloubka drážky, v mm;
P = posun nástroje podél osy X, pro provedení následujících průchodů (je to hodnota nižší
než šířka nástroje, vyjádřeno v poloměru, v tisícinách mm, bez znaménka);
Q= následující hloubky pronikání před každým stažením, bez znaménka, v tisícinách mm.
Když chcete předejít zlomení třísky, zadejte do této hodnoty hloubku drážky (např.:
12 + 2 = 14);
Příklad:
bod vynulování nástroje
Obrázek 1.39
1 - 45
1.25.12 – Cyklus pro radiální drážky (G75)
S tímto cyklem je možné provést více průchody radiální drážku širší než nástroj. Průchody
jsou automaticky určené řídícím systémem s možností zlomení třísky.
G75 R.....
G75 X..... Z..... P..... Q..... F.....
R = vzdálenost stažení nástroje v mm. Když se ukáže “0”, není stažení;
X = konečný průměr drážky v mm;
Z = konečný bod drážky v Z, s přihlížením na vynulování nástroje (viz příklad na obr.
1. 40);
P= následující hloubky pronikání před každým radiálním stažením, bez znaménka,
v tisícinách mm. Když chcete předejít zlomení třísky, zadejte do této hodnoty hloubku
drážky + 1 (např.: 12 + 1 = 13);
Q = posun nástroje podél osy Z, pro provedení následujících průchodů (je to hodnota nižší
než šířka nástroje, vyjádřeno v poloměru, v tisícinách mm, bez znaménka);
Příklad:
bod vynulování
nástroje
může se vynechat
Obrázek 1.40
1 - 46
1.26 – Pevné cykly závitování
1.26.1 – Cykly závitování v automatickém módu (G76)
Dovoluje provést závitování naprogramováním jenom dvou bloků s funkcí G76 (ne modální).
G76 P.................... Q..... R.....
G76 X..... Z..... R..... P..... Q..... F.....
poloha nástroje v
rychloposuvu
ponoření v
rychloposuvu
konečný bod závitu
1. průchod
udává se jenom pro
kuželovité závity
hloubka
závitu
kuželovitost výstupu
NULOVÝ BOD OBROBKU
NÁSTROJ
rychloposuv
pracovní posuv
Obrázek 1.41
1 - 47
1. BLOK
1°
G76 P
2°
3°
Q..... R.....
Za písmenem P vždy následuje 6 číslic, která mají vždy následující význam :
1. pár číslic označuje počet průchodů dokončování.
V prvním průchodu se odejme přídavek kovu označený v R ve stejném bloku; následující průchody jsou leštění. Hodnoty, které se normálně používají:
00 = žádný průchod dokončování;
01 = jeden průchod dokončování;
02 = dva průchody dokončování.
2. pár číslic označuje způsob výjezdu nástroje na konci každého průchodu závitování.
Hodnoty, které se normálně používají:
00: nejčastěji používaný, s trhavým výjezdem;
06: výjezd nakloněný pod úhlem 45°, kde se délka výjezdového kuželu cca rovná
hloubce závitu (pro metrické závitování nebo Withwort).
3. pár číslic označuje úhel vstupu nástroje pro provedení závitu.
Můžou být uvedené jenom následující hodnoty :
80
60: vstup podél pravého boku v metrickém závitování;
55: vstup podél pravého boku v závitování Withwort;
30
29
00: vertikální vstup.
Písmeno Q označuje minimální hloubku průchodu s ohledem na to, že hloubku počátečního průchodu (označená s písmenem Q v 2. bloku G76) se automaticky snižuje dle pravidla uvedeného na následující stránce. Když se dosáhne minimální hodnoty (hloubka průchodu), cyklus pokračuje s konstantní hloubkou průchodů až do dokončení závitu. Hodnota je vyjádřena v poloměru, v tisícinách mm, bez znaménka.
Normálně používané hodnoty jsou Q100 a Q120.
Písmeno R označuje přídavek kovu, který je odebrán v prvním průchodu dokončování. Je
vyjádřen v poloměru, v mm, bez znaménka.
Normálně používané hodnoty jsou:
R0
: bez přídavku kovu;
R0,05 : 5 stotin přídavku kovu v poloměru.
1 - 48
2. BLOK
G76 X..... Z..... R..... P..... Q..... F.....
X = průměr dna závitu v mm. Jestliže je závitování kuželovité, průměr je stejný jako průměr konce závitu;
Z = kvóta konce závitu;
R= změna poloměru mezi počátečním bodem a bodem konce závitování, v mm, se znaménkem:
pro závitování na hlavním vřeteně s pohybem zprava doleva,
- záporný pro vnější závity (příklad, R -0.15)
- kladný pro vnitřní závity (příklad, R 0.15)
Slouží jenom pro kuželovité závity. Ve válcovitém závitování se neoznačuje písmeno
R.
úhel závitu
délka průchodu “a“
Obrázek 1.42
P = hloubka závitu v poloměru, v tisícinách, bez znaménka;
Pro metrické závity platí pravidlo P = průchod x 0.6
Pro závity Withwort platí pravidlo P = průchod x 0.65
Q = hloubka prvního průchodu vyjádřena v poloměru, v tisícinách, bez znaménka.
Hodnoty jsou Q200 - Q300.
F = krok závitování vyjádřený v mm, bez znaménka.
Poznámka:
1. Počet průchodů závisí na dvou hodnotách označených při písmeně Q. Zvýšením jedné
nebo obou hodnot se sníží počet průchodů; jejich snížením se počet průchodů zvýší.
2. Hloubka 1. průchodu se sníží dle následujícího matematického vzorce :
Hloubka počátečního průchodu x √počet průchodů
Příklad (Q300):
mm v poloměru
passata - průchod
Obrázek 1.43
1 - 49
Jestliže průchody musejí být stejné s konstantní hloubkou, naprogramují se dvě stejné
hodnoty u Q.
3. Závitování se provede jenom s G97 (fixní otáčky).
4. V předchozím bloku před prvním G76 se rychloposuvem (G0) umístí nástroj v X a v Z.
X bude na průměru návratu, který je normálně vzdálený 1 mm v poloměru od vrcholu
závitu a Z je roven cca 3-krát průchod.
5. Fixní cyklus G76 rozezná vnitřní nebo vnější závitování dle umístění nástroje
v rychloposuvu v X.
1.26.2 – Závitování s konstantním stoupáním (G33)
Je možné programovat válcovité, kuželovité nebo čelní závitování naprogramováním jednotlivých pohybů použitím funkce G33. Stoupání je pak vyjádřeno pomocí adresy F.
Příklad válcovitého závitování s konstantním stoupáním,
pro délku 100 mm, se stoupáním 3
G33 Z -100 F3
Příklad čelního závitování s konstantním stoupáním 2,5
G33 X50 F2,5
Příklad kuželovitého závitování, se stoupáním 2
G33 X150 Z -200 F2
Válcovité závitování
Čelní závitování
Kuželovité závitování
Obrázek 1.44
Odpady závitování tam, kde je není třeba, můžou být i vynechány, protože na konci závitu
se nástroj rychle oddělí od obrobku bez vytvoření drážky.
Poznámky k závitování:
• Regulátor rychlosti posuvu (“override”) je při závitování dezaktivován.
• Stoupání závitu je nepřesné v blízkosti výchozího a cílového bodu; to je zapříčiněno
zrychlením osy. Pro vynulování této chyby se musí průchod závitování začít ve vzdálenosti od obrobku 3-krát větší než stoupání.
• Vynásobením otáček vřetena se stoupáním dostanete hodnotu, která nesmí překročit
hodnotu 6000.
• Stlačením tlačítka “feed hold” (zastavení cyklu) se nástroj zastaví jenom na konci průchodu.
1 - 50
• Otáčky vřetena musí být naprogramovány s “G97 S.....”, a musejí být stejné jak pro
hrubování, tak pro dokončování. G96 by mohla způsobit nedokonalé závitování.
Příklad:
Obrázek 1.45
Závitování Ø20 x 1 ve třech průchodech plus jedno leštění, vertikální proniknutí, jak je
znázorněno na obrázku.
1. průchod
2. průchod
3. průchod
leštění
Místo G33 je možné použít G78, který má funkci čtyřdobého cyklu:
passata – průchod
passata di lucidatura – průchod leštění
Poznámka k G78
rif.1) nástroj se rychloposuvem umístí do průměru návratu;
rif.2) X představuje průměr průchodu
Z představuje kvótu konce cyklu
rif.3) pro každý následující průchod stačí označit jenom průměr průchodu, zatímco Z a F
zůstávají stejné dle zadání v bodě “rif.1”.
1.26.3 – Vnitřní závitování
1 - 51
Závitník musí být namontován na pružinovém držáku závitníku, vykompensován vůči tahu
a nárazům.
NULOVÝ BOD OBROBKU
vrtání
závit M14 x 2
návrat
Obrázek 1.46
Poznámka: Když se během zkoušky u prvního obrobku v jednotlivém bloku dostanete na
blok N560, je nevyhnutné přepnout se do “nepřetržitého cyklu” (dezaktivovat jednotlivý
blok) až do bloku N610 (konec závitování), aby se předešlo zlomení závitníku.
1.26.4 – Fixní cyklus axiálního závitování v X0 “G84”
Tento fixní opční cyklus dovoluje namísto předchozího příkladu provést závitování jenom
v jediném bloku. Je pak možné provést zkoušku prvního obrobku bez dezaktivace funkce
jednotlivého bloku.
Dle obrázku 1.46, program by se v tomto případě změnil takto (pro závit M14 x 2):
N540 T909 (závit M14 *2)
N550 G97 S150 M3
N560 G0 X0 Z8
N570 G84 Z-20 F2
N580 G0 G80 X200 Z200
N590 M30
1.26.41 – Fixní cyklus PEVNÉHO axiálního závitování v X0 “G84” (M29 S…)
N540 T909 (závit M14 *2)
N550 G97 M5
N560 G0 X0 Z8
N570 M29 S150
N580 G95G84 Z-20 F2
N590 G0 G80 X200 Z200
N600 M30
1 - 52
1.26.5 – Příklady vnějšího a vnitřního závitování s G76
Obrázek 1.47
Obrázek 1.48
Poznámka : Po dokončení závitu se nástroj automaticky vrátí do výchozího bodu.
1 - 53
1.26.6 – Kuželovité závitování s makrem G76
Pro tento typ závitování platí stejná pravidla jako při válcovitém závitování popsaném na
předchozích stránkách s tím rozdílem, že je potřeba přidat do druhého bloku G76 jeden
kód “R” s určitou hodnotou a znaménkem (obrázek 1.49).
Vzorec pro výpočet hodnoty R :
pojezd nástroje
naprázdno
Obrázek 1.49
Pro vnější závitování je R záporné. Pro vnitřní závitování je R kladné.
radiální kuželovitost
na 38 mm
1.26.7 – Příklady vnitřního – vnějšího kuželovitého závitování
nebo M4
nebo M4
radiální kuželovitost
na 38 mm
Obrázek 1.50
Obrázek 1.51
1 - 54
1.26.8 - Funkce G10 (opce)
Toto je jedna z opčních funkcí.
V případě nástrojů, které zůstávají vždy nainstalovány v nástrojové hlavě, protože se používají ve všech obráběních, operace vynulování vzhledem k ose X může být omezená na
první montáž (a může být tedy následně vynechána); to je z toho důvodu, že vzdálenost
mezi absolutním nulovým bodem stroje a nulovým bodem obrobku (tj. osou vřetena) je
pevná a neměnná hodnota.
Stejné úvahy je možné udělat pro osu Z, vynulováním nástrojů vzhledem k jinému pevnému bodu stroje, např. čelu vřetena.
Ve fázi programování, za předpokladu že se kvóty Z vztahují ke skutečnému nulovému
bodu obrobku, je potřeba naprogramovat vzdálenost mezi čelem vřetena a nulovým bodem
obrobku.
NULOVÝ BOD OBROBKU
VYNULOVÁNÍ OSY Z
NULOVÝ BOD STROJE
NULOVÝ BOD OBROBKU
Obrázek 1.52
1 - 55
Příklad :
N10
N20
N30
N40
N…
N…
N…
N400
N410
N415
N420
N430
N…
N…
N…
N…
G10 P0 Z-200
(posun počátku)
T101
(program obrábění – 1. fáze)
G92S2000M8
G0G96S180G95F0.35M3/M4
G0X200Z200M0
G10P0Z-150
G11
T101
M8
(otočení obrobku)
(posun počátku)
(program obrábění – 2. fáze)
M30
1 - 56
Příklad programování s G10
Obrázek 1.53
Problém:
“vyjmutí tyče a upíchnutí jedné sady kotoučů, které jsou obráběné jednotlivě”
Hlavní program
Název podprogramu
Počet opakování podprogramu
návrat na blok č. 10 pro obrábění tyče
Podprogram:
vnější soustružení a čelní obrábění
obrábění
upíchnutí
obrábění
Posunutí přírůstkového počátku (W) směrem
ke vřetenu (kleštině) o 10 mm všech korektorů
1 - 57
Příklad programování pro tyčové obrábění v nepřetržitém cyklu nebo s automatickým
podavačem, kde je potřeba zvyšovat nástroj č. 5 (pro dokončování) o 0.01 mm každých
150 obrobků.
S makrem typu A
(jenom FANUC 0T)
S makrem typu B
O27
N 10 G65H1P#500Q0
N 20 G65H1P#501Q150 příklad 150 obrobků
N 30 G65H1P#502Q#501
N 40
N 50
------------------(standardní program)
-------------------
O27
N 10 #500=0
N 20 #501=150
N 30 #502=#501
N 40
N 50
-------------------------------------------------
N 650 T505 nástroj pro dokončování
N 665 G92S2000
N 660 G96S150M4
N 670 G65H2P#500Q#500R1
N 680 G65H81P700Q#500R#502
N 690 G65H80P720
N 700 G10P05U0.01
příklad 0.01
N 710 G65H2P#502Q#502R#501
N 720 G0
X…. Z…. začátek programu
N 730 G1
…… …… dokončování
----------------------M 99 P40 (vrátí se na blok č.40)
N 650
N 665
N 660
N 670
N 680
N 690
N 700
N 710
N 720
t505
G92S2000
G96S150M4
#500=#500+1
IF[#500EQ#502]GOTO
GOTO720
G10P05U0.01
#502=#502+#501
G0
X…. Z….
N 730 G1
….
….
----------------------M99 P40 (vrátí se na blok č. 40)
Poznámka: Obraťte se i na programování s parametrickým jazykem, který je uveden
v tomto návodě.
1 - 58
Posun počátku na stránce “SHF OR“
pod nápisem “Posun“
č. korektoru opotřebení nástroje
nebo W
číslo korektoru (1) geometrie
nebo U
číslo korektoru (10) geometrie nástroje
1 - 59
1.27 – Podprogramy (M98, M99)
Program se může dělit na hlavní program a podprogramy. Normálně CNC pracuje pod řízením hlavního programu, avšak když se vyskytne příkaz, který přivolá podprogram, řízení
se přesune do samotného podprogramu. Když se pak vyskytne příkaz návratu do hlavního
programu, řízení bude znovu v hlavním programu.
Když se opakují některé pevné posloupnosti, můžou být uložené v paměti jako podprogramy a tak se programování zjednoduší. Podprogramy jsou přivolány automatickým operačním způsobem a ty pak můžou přivolat další podprogramy. Když hlavní program přivolá podprogram, je to chápáno jako jedna úroveň vkládání programu. Obrázek 1.54 zobrazuje dvě úrovně vkládání podprogramů. S makroinstrukcí se můžou dosáhnout až 4 úrovně
podprogramů.
hlavní program
podprogram
O0001;
........
........
........
M98 P1000;
........
........
........
........
M30;
O0001;
........
........
........
M98 P1000;
........
........
........
........
M99;
podprogram
O0001;
........
........
........
M98 P1000;
........
........
........
........
M99;
Obrázek 1.54
Podprogram má následující formát :
O
; (číslo podprogramu)
....................;
....................;
....................;
M99 (všechny podprogramy končí s M99)
Podprogram může být proveden přivoláním z hlavního programu nebo z jiného podprogramu. Pro přivolání podprogramu napište :
M98 P 000
0000
název podprogramu
počet opakování
1 - 60
Když se vynechá počet opakování, předpokládá se hodnota 1. Pro definici čísla podprogramu je potřeba použít vždy 4 číslice.
Příklad:
M98P51002: podprogram číslo 1002 se provede 5-krát.
Podprogram může přivolat další podprogram stejným způsobem, jako je podprogram přivolaný z hlavního programu.
POZNÁMKA: Když se číslo podprogramu specifikováno písmenem P nenachází v paměti, objeví se alarm.
Podprogramy není možné přivolat v MDI. Pro přivolání podprogramu vytvořte následující
program v módu EDIT a pak ho proveďte v automatickém módu.
O xxxx ;
M98Pxxxx ;
M02 ;
HLAVNÍ PROGRAM
00013
N10
N20
N30
N40 M98 P1010
N50
N60
N70..........
PODPROGRAM
01010
N10
N20
N30
N40
N50
N69M99
Jestliže se naprogramuje M99 Pn; řídící systém přeskočí ten blok, kterého pořadové číslo
je “n”.
Příklad :
používá se pro přeskočení jedné části programu
FUNKCE M99
Jestliže je M99 vložený do hlavního programu, řídící systém se vrátí na začátek samotného
programu. Toto pravidlo se používá při obrábění s nepřetržitým automatickým cyklem (tyčové obrábění nebo s podavačem ).
1 - 61
Příklad:
POZNÁMKA : Když však napíšete M99P30, program začne s obráběním od bloku 30.
Opakování obrábění nebo jedné série operací
Příklad : Provedení 4 drážek v pevné vzdálenosti
Obrázek 1.54
HLAVNÍ PROGRAM
O0001
N250 T404
N255 G97 S800 M4
N260 GO X42 Z0 M8
N270 M98 P41250
N280 GO X150 Z100
N290.....................
PODPROGRAM
O1250
N10
N20
N30
N40
N50
W-10
G1 X30 F.1
G4 U.2
G0 X42
M99
POZNÁMKA: Jestliže se cyklus přeruší a použije se RESET, není možné znovu začít
od bodu přerušení, je potřeba znovu začít od bloku N250 hlavního programu.
1 - 62
1.28 - Parametrický jazyk (opce)
1.28.1 – Proměnné
K dispozici jsou dva typy proměnných : od 100 do 141 proměnné, které se při vypnutí
stroje automaticky vynulují a slouží pro výpočty; od 500 do 531 stabilní proměnné, které
uchovávají hodnotu i po vypnutí stroje a slouží pro výpočty, počítání obrobků a statistiky.
1.28.2 – Makro typu A, typu B a výpočetní funkce
ARITMETICKÉ PŘÍKAZY
Macro “A“
Čís.
1
2
3
4
5
6
Kód
G65 H01
G65 H02
G65 H03
G65 H04
G65 H05
G65 H21
Macro “B“
Kód
#i=#j
#i=#j+#k
#i=#j-#k
#i=#j*#k
#i=#j/#k
# i = SQRT (# j)
Funkce
definice, záměna
sčítání
odčítání
násobení
dělení
druhá odmocnina
Definice
# i = #j
#i=#j+#k
#i=#j-#k
#i=#jx#k
#i=#j:#k
# i = √# j
ŘÍDÍCÍ PŘÍKAZY
Macro “A“
Čís.
1
2
3
4
5
6
7
Kód
G65 H80
G65 H81
G65 H82
G65 H83
G65 H84
G65 H85
G65 H86
Macro “B“
Kód
GOTO + číslo bloku
IF [# j EQ # k] GOTO n
IF [# j NE # k] GOTO n
IF [# j GT # k] GOTO n
IF [# j LT # k] GOTO n
IF [# j GE # k] GOTO n
IF [# j LE # k] GOTO n
Funkce
Nepodmíněný skok
Podmín. skok 1 - rovnost
Podmín. skok 2 – odlišný
Podmín. skok 3 - větší
Podmín. skok 4 - menší
Podmín. skok 5 -větší rovný
Podmín. skok 6 -menší rovný
Definice
GOTO n
IF # j = # k GOTO n
IF # j <> # k GOTO n
IF # j > # k GOTO n
IF # j < # k GOTO n
IF # j ≥ # k GOTO n
IF # j ≤ # k GOTO n
1 - 63
1.28.3 – Aritmetické příkazy
(1) Definice a výměna proměnných #i = #j
G65 H01 P#101 Q1005; (#101 = 1005 )
G65 H01 P#101 Q#110; (#101 = #110 )
G65 H01 P#101 Q#112; (#101 = #112 )
(2) Sčítání #i = #j + #k
G65 H02 P#i Q#j R#k
Příklad : G65 H02 P#101 Q#102 R#103; (#101 = #102 - #103 )
(3) Odčítání #i = #j - #k
G65 H03 P#i Q#j R#k
Příklad: G65 H03 P#101 Q#102 R#103; (#101 = #102 - #103)
(4)
Násobení #i = #j x #k
G5 H04 P#i Q# R#k
Příklad: G65 H05 P# 101 Q#102 R#103 (#101 = #102 x #103 )
(5)
Dělení #i = #j : #k
G65 H05 P#i Q#j R#k
Příklad: G65 H05 P#101 Q#102 R#103; (#101 =#102 : #1039
(6)
Druhá odmocnina #i = #j
G65 H21 P#i Q#j
Příklad : G65 H21 P#101 Qà102:; (#101 = #102)
1.28.4 – Řídící příkazy
(1) Nepodmíněný skok
G65 H81 P120; (skok na N120)
(2) Podmíněný skok 1 #j . EQ. #k (=)
G65 H81 Pn Q#j R#k; n: číslo posloupnosti
Příklad: G65 H81 P1000 Q#101 R#102
#101 = #102, skok na N1000
#101<>#102, pokračuje s následujícím blokem.
(3) Podmíněný skok 2 #j . NE #k (<> )
G65 H82 Pn Q#j R#k ; n: číslo posloupnosti
Příklad: G65 H82 P1000 Q#101 R#102;
#101<> #102, skok na N1000
#101 = #102, pokračuje s následujícím blokem.
1 - 64
(4) Podmíněný skok 3 #j . GT. #k (>)
G65 H83 Pn Q#j R#k; n: číslo posloupnosti
Příklad: G65 H83 P1000 Q#101 R102
#101>#102, skok na N1000
#101≤ #102, pokračuje s následujícím blokem.
(5) Podmíněný skok 4 #j . LT . #k ( < )
Příklad : G65 H84 P1000 Q#101 R#102;
#101<#102, skok na N1000
#101 ≥#102, pokračuje s následujícím blokem.
(6) Podmíněný skok 5#j . GE .#k ≥
Příklad: G65 H85 P1000 Q#101 R#102
#101≥#102, skok na N1000
#101 < #102, pokračuje s následujícím blokem.
(7) Podmíněný skok 7 #j . LE . #k (≤ )
Příklad: G65 H86 P1000 Q#101 R#102;
#101≤ #102, skok na N1000
#101 > #102, pokračuje s následujícím blokem.
POZNÁMKA 1 : Když nějaká operace vyžaduje Q a R, a tyto nebudou specifikovány, bude se předpokládat hodnota nula.
POZNÁMKA 2 : Ve všech operacích se z výsledku vyřadí zlomky menší než 1.
POZNÁMKA 3 : Parametry jsou vždy vyjádřeny v tisícinách milimetru, když zastupují
délky a průměry. Posuv nebo stoupání závitu musí být vyjádřeny v desetitisícinách.
POZNÁMKA 4 : Parametrický jazyk typu “A” je možné používat jenom na FANUC OT.
1 - 65
1.29 – Těleso koníku v cyklu
Těleso koníku v cyklu se pohybuje přes osu “Z” a přes kolík tahu, který je namontovaný na
samotném tělesu koníku.
1.29.1 – Funkce M
M46 Uvolní těleso koníku a vytáhne kolík tahu.
M47 Upne těleso koníku a zasune kolík tahu
Příklad programu obrábění hřídele :
O0001
T101 (středový vrták)
G97 S500 M3
G0 X0 Z2 M8
G1 G95 Z-5 F0.15
G Z10 M9
(ZAČÁTEK POLOHOVÁNÍ TĚLESA KONÍKU)
G28 U0 M5
G0 Z500 (Z500 = kvóta uchycení koníku)
M46
G1 G94 W-40 F900
Z240 F 8000
Z200 F900 (Z200 = kvóta koníku)
G95
W0.5
M47
M78
(ZAČÁTEK OBRÁBĚNÍ HŘÍDELE)
T303 (vnější soustružení)
G92 S2000 M4
G0 Z2 M8
X 100
G1 G95 Z-40 F0.2
.............................
.............................
.............................
1 - 66
(ZAČÁTEK OPĚTOVNÉHO POLOHOVÁNÍ TĚLESA KONÍKU)
G0 G28 U0 M5
T101 M9
G0 Z200 (Z200 = kvóta uchycení koníku)
M46
G1 G94 W40 F900
Z460 F8000
Z500 F900 (Z500 = kvóta návratu koníku)
W-0.5
G95
M47
M79
M30
1.30 – Pinola koníku M78 M79
Příkazy pinoly koníku se musí naprogramovat za normálních okolností při zastaveném vřetenu. Jestliže se na stroji nachází opce tělesa koníku v cyklu na pojezdu pinoly, je tam jeden senzor, který zjišťuje polohu pinoly vepředu nebo vzadu. Jestliže se z nějakého důvodu při naprogramování M78 pinola nezachytí senzoru pinoly vepředu, vyvolá se alarm
stroje. Toto slouží pro zajištění, že pinola koníku bude opřená o obrobek.
M78 = Pinola koníku vepředu
M79 = Pinola koníku vzadu
Program
O100
M78 (pinola koníku vepředu)
T101
G92 S2000
G96 S2000 M4
G0 Z2
X80 M8
G1 G95 Z-.......F.....
..............
...............
.............
G0 X200 Z2 M9
M5
M79 (pinola koníku vzadu)
M30
1.31 – Posunovač tyčí
1 - 67
1.31.1 – Funkce M
M50 = Aktivace posunutí
Příklad programu s posunovačem tyčí :
O0001 (příkladový program)
M50 (aktivace posunutí tyče)
N1 T202 (doraz)
G97 S100 M4
G0 Z20
X0 Z2 M9
G1 G94 Z-.....F6000
M31
M69
Z0.5 F5000 (posun tyče)
M68
G0W2
G95 X200 X150
T101 (soustružení)
G92 S2000 M8
G96 S2000 M4
..........
.........
..........
.........
M54 (počítání obrobků)
/M30
M99 P1 (návrat na blok N1)
Poznámka:
A) Naprogramujte M50 pro aktivaci posunutí na začátku programu. Když se naprogramuje
další M50, posunutí se odebere. Alarm KONEC TYČE se objeví, když se otevřou kleštiny
s M69. Posunutí se musí aktivovat jenom při zastaveném vřetenu a pak se může otáčet vřetenem, jestliže chcete posunovat tyč při točícím se vřeteně.
B) Posunutí se odebere i následujícími funkcemi/operacemi: M30- FEED HOLD- RESET.
1 - 68
1.32 – Podavač tyčí
1.32.1 – Popis činnosti
Program (O0001) je hlavním programem obrábění obrobku. Zatímco podprogram (O9001)
vstoupí do funkce, když podavač ohlásí stroji KONEC TYČE. Provede se tedy automaticky proces výměny tyče podavačem. Když podavač ukončí výměnu tyče, stroj pokračuje
v cyklu a vstoupí do funkce podprogram (O8999). Tento podprogram provede upíchnutí
tyče pro odebrání případných nedostatků samotné tyče. Na konci této operace se automaticky vrátí do hlavního programu (O0001).
1.32.2 – Funkce “M”
M50= Aktivace posunutí
M51= Aktivace výměny tyče
Příklad hlavního programu :
O0001 (hlavní program obrábění obrobku)
M50
N1M98 P9001 (přivolání podprogramu výměny tyče)
T202 (zarážka tyče)
G97 S100 M4
G0 X0 Z10
G1 G94 Z-47 F6000
M31
M69
G1 Z0.5
M31
M68
G0 G95 W2
G0 X200 Z150
(ZAČÁTEK OBRÁBĚNÍ )
T303 (soustružení)
G92 S2000
G96 S250 M4
G0 X40 Z2 M8
G1 G95 Z-30 F0.2
.......
.......
.......
G0 X200 Z150 M9
M54 (počítání obrobků)
/M30
M99P1
1 - 69
1.32.3 – Podprogram výměny tyče
O9001 (macro výměny tyče - DAEWOO verze 1.2)
(08-01-1999)
IF[#1006EQ1] GOTO 9997
IF[#1006EQ0] GOTO9998
N9997 G97 S150 M4
G28 U0 M9
M31
M69 (otevření kleštin)
#3003=1
M50 (aktivace posunutí)
M51 (aktivace výměny tyče)
N9996
G4 X0.2
IF[#1006EQ1]GOTO9996
#3003=0
M50 (aktivace posunutí)
M31
M68 (zavření kleštin)
M98 P8999 (podprogram zapojení nové tyče verze 1.2)
N9998 M99
1.32.4 – Podprogram zapojení nové tyče
O8999 (podprogram zapojení nové tyče DAEWOO verze 1.2)
G28 U0
T101 (upíchnutí obrobku)
G92 S3000 M8
G96 S250 M4
G0 Z-53 (kvóta upíchnutí obrobku)
X42
G1 G95 X5 F0.08
X0 F0.06
G0 X50
X200 Z150 M9
M99
1 - 70
2-1
2.1 – Kódy M
Kód
M86
M87
M103
M104
M105
M108
M109
M114
M116
M119
M131
M163
M164
M168
M169
M203
M204
M205
M206
Funkce
Aktivace omezovače kroutícího pohybu osy “B” sekund. vřetena
Dezaktivace omezovače kroutícího pohybu osy “B” sekund. vřetena
Otáčení sekund. vřetena ve směru hodinových ručiček
Otáčení sekund. vřetena proti směru hodinových ručiček
Zastavení otáčení sekund. vřetena
Aktivuje chladící kapalinu z vyhazovače
Dezaktivuje chladící kapalinu z vyhazovače
Ofukování sekund. vřetena vzduchem
Pneumatický vyhazovač obrobků aktivován sekund. vřetenem
Orientování sekund. vřetena
Zneschopnění vzájemného blokování sekund. vřetena
Spuštění sek. vřetena ve směru hod. ručiček a vylučování chlad. kapaliny
Spuštění sek. vřetena proti směru hod. ruč. a vylučování chlad. kapaliny
Zavření sklíčidla sekund. vřetena
Otevření sklíčidla sekund. vřetena
Aktivace synchronizace otáček 2 vřeten ve směru hod. ručiček
Aktivace synchronizace otáček 2 vřeten proti směru hod. ručiček
Zastavení synchronizovaného otáčení 2 vřeten
Zruší synchronizaci otáček 2 vřeten
2.2 – Sekundární vřeteno řízené osou B
Programování:
Osa “B” nemá k dispozici korektory a proto musí být programována v absolutních souřadnicích použitím písmena B.
Všechny kvóty začínají od nulového bodu osy. Při pohybu dopředu směrem k hlavnímu
vřetenu se sekund. vřeteno dostane do záporné části.
2-2
Obrázek 2 .1
Jsou správné následující bloky:
1) G0B-400
-------jednoduchý rychloposuv
2) G1B-410F.3
-------pomalý pohyb, jestliže se vřeteno otáčí
3) G1G94B-410F500
-------pomalý pohyb, jestliže je vřeteno zastaveno
4) G0B-5
-------sek. vřeteno se nachází 5 mm od svého nulového bodu
Kromě toho je možné kombinovat pohyb osy ”B” se všemi funkcemi stroje; jsou správné i
následující bloky:
5)
G0Z100B-300
pohyby
6)
G0X250B-300
7)
G0X250Z100B-300
8)
G0B-200T505 -------posune sekund. vřeteno a otáčí nástrojovou hlavou. Program
pokračuje, když jsou oba pohyby dokončeny.
9)
G1Z-100B-350F.2
10)
G1X50B-320F.3
11)
G1X60Z-100B-340F.25
2-3
2.3 – Kontrola namáhání osy “B” sekund. vřetena
Popis
Tato funkce umožňuje kontrolovat namáhání motoru osy B, který řídí pohyb sekund. vřetena. Nebo slouží i pro předcházení kolize sekund. vřetena, když se posunuje pro odebrání
obrobku na hlavním vřetenu.
2.3.1 – Funkce “M”
M86 = Aktivuje kontrolu namáhání osy “B”
M87 = Dezaktivuje kontrolu namáhání osy “B”
Příklad programu
O0001
#500 = -130 (poloha osy B pro uchycení obrobku)
....
....
....
G28 U0
G0 B0
M131
M169 (otevře kleštiny sekund. vřetena)
G0 B-100
M86
G1 G31 G94 P99 B#500 F1000
#501=#5024 (poloha osy B v okamihu namáhání)
/IF [#501 NE #500] GOTO 9999 (viz poznámka B dole)
M87
M168 (zavře kleštiny sekund. vřetena)
G95
...
...
M30
N9999 G0 G95 B0
M87
#3000=1 (kolize osy B)
Poznámka A: Parametrický jazyk je opcí.
Poznámka B: Při zkoušce programu se zastavenými osami označte tento blok znakem “/“
a aktivujte příslušný přepínač. Jinak se objeví alarm kolize osy B.
2-4
2.4 – Nulový bod obrobku
nulový bod
stroje
HLAVNÍ VŘETENO
SEKUNDÁRNÍ VŘETENO
Obrázek 2.2
Obrábění na sekundárním vřeteně :
Z + : nástroj pracuje na obrobku
Z - : nástroj se vzdálí od obrobku (pro otáčení nástr. hlavy)
Příklad programování :
.....
.....
.....
N70
N80
N85
N86
N90
N100
N110
N120
N130
N140
N150
N160
N170
N180
G0 B0
T113
G92S2000
G96S100M104
G0X38Z0
G1X-1.6F.15
G0X20Z-3
G1Z0G41F.3
X33,C2
Z16
A30Z35R12
X80,C2
Z47
...............
čelní obrábění
soustružení
dokončený profil
2-5
Jestliže se používá kompenzace poloměru nástroje G41 R0,8 T4
Obrázek 2.3
2.5 – Pneumatický vyhazovač obrobků ze sekund. vřetena
Popis
Vyhazovač slouží pro vybrání obrobku ze sekund. vřetena. Je potřeba nejdříve otevřít čelisti/kleštinu sekund. vřetena a pak zadat vyhození obrobku. Vyhazovač obrobku se vysune
do polohy vepředu na určitý čas (ten se dá naprogramovat časovačem) a pak se automaticky vrátí. Doporučuje se vyhodit obrobek ze sekundárního vřetena před vysunutím sekund. vřetena; předejde se tak vniknutí třísek do kleštin. Z vyhazovače automaticky vychází chladící kapalina pokaždé, když se zadá M108. Kromě toho se konečný vstup vyhazovače může vyměnit pro přizpůsobení se k obráběnému dílcu.
2-6
2.5.1 – Funkce M
M116 = Aktivuje vyhazovač obrobků vepředu (pneumatický)
Příklad programu :
O0001
T101
G92 S2000 M8
G96 S200 M3
G0 X.... Z....
.......
.......
.......
M206
M5
M105
(vyhození obrobku ze sekund. vřetena)
G28 G91 B0 (návrat do nulového bodu stroje pro osu B)
M10 (sběrací ruka obrobků nahoře)
M131
M169 (otevře kleštinu sekund. vřetena)
M116 (vyhazovač vepředu a pak vzadu)
M11 (sběrací ruka obrobků dolu)
G90
(posuv sekund. vřetena pro upíchnutí obrobku)
.......
.......
M30
Poznámka : U některých typů strojů se nenacházela funkce M108/M109 - chladící kapalina jenom z vyhazovače, ale aktivovala se s M8 a M9 a vylučovala se i z nástrojové hlavy.
2-7
2.6 – Synchronizace otáček vřetena a sekundárního vřetena
Obrázek 2.4
2.6.1 – Upichování v synchronním běhu
Příklad obrábění:
upichovací nástroj
upnutí s
kleštinami
upnutí s kleštinou na sekundárním vřeteně
proti čelnímu nárazu
Obrázek 2.5
2-8
2.7 – Synchronizace otáček vřetena a sekund. vřetena
Popis
Funkce synchronizace umožňuje otáčet vřetenem a sekundárním vřetenem stejnými otáčkami a synchronizovaným způsobem. Kromě toho se automaticky aktivuje fázová synchronizace, čili je možné uchopit šestihran hlavním vřetenem a sekund. vřetenem ve fázi,
když se oba otáčejí. Samozřejmě v posledním případě je nezbytné kontrolovat a regulovat
úhel mezi dvěma vřeteny příslušnými parametry.
M203 = aktivace synchronního otáčení ve směru hod. ručiček (2 vřetena)
M204 = aktivace synchronního otáčení proti směru hod. ručiček (2 vřetena)
M205 = zastavení synchronizovaného otáčení (2 vřetena)
M206 = zruší synchronizované otáčení (2 vřetena)
Příklad programování
O0001
(OBRÁBĚNÍ NA HLAVNÍM VŘETENĚ)
……..
……..
G0 G28 U0 M9
T303 (upíchnutí obrobku)
G92 S3000 M8
G97 S400 M3
G0 Z-50 M206 (M206 = odebrání synchronizace)
G97 S400 M103 (M103 = otáčení sekund. vřetena)
M131 (umožní otevření/zavření kleštiny, když se sekund. vřeteno otáčí)
B-350M169 (napolohuje osu B a otevře kleštinu sekund. vřetena)
G96 S150 M203 (M203 = aktivuje synchronizaci vřetena a sekund. vřetena)
G1 G94 B- 375 F3000 (napolohuje osu B pro uchycení obrobku na sekund. vřeteně)
M168 (zavře kleštinu sekund. vřetena)
G0 G95 X44
G1 X0 F0.1
G0 X250
M120 (kontrola přítomnosti obrobku)
B0 M206 (návrat osy B do nulového bodu a odebrání synchronizace)
Z150 M5 (M5 = zastavení otáčení hlavního vřetena)
M9
(OBRÁBĚNÍ NA SEKUND. VŘETENU)
T1212 (soustružení na sekund. vřetenu)
G92 S3000 M8
G96 S250 M103
G0 X40 Z-2
G1 G95…..
…….
…….
M30
2-9
2.8 – Příklad obrábění na hlavním a sekundárním vřeteně
upnutí
konec
nástroj pro konečnou
úpravu T4, R=0,8
začátek
Hlavní vřeteno
Obrázek 2.6
Příklad: obrábění stejného profilu provedené v první operaci na hlavním vřeteně a ve druhé
operaci na sekund. vřeteně.
O0003 (OBRÁBĚNÍ UCHYCENÍM)
(OBRÁBĚNÍ NA HLAVNÍM VŘETENĚ)
G0 B0 (poloha osy B v nulovém bodě z bezpečnostních důvodů)
T101
G92 S2000
G96 S180 M4
G0 X25 Z4 M8
G1 G95 X-1.6 F0.4 (čelní obrábění)
G0 X24 Z4
G1 X20 Z1 G42 F0.4 (do tabulky offset v geometrii vložte R0.8 T3)
Z-10 F0.18
G3 X40 Z-20 R20
G1 Z-25
A30 R10 F0.2
A60 X70 Z-40 R5
Z-50
X-80
G0 G40 X150 Z100 M5
G97 S400 M3
M206
G97 S400 M103
M131
M169
2 - 10
G0 B-350 G97 S400 M203
G1 G94 B-370 F3000
M168
M31
M69
G1-B340
G0 G95 B0 M206
M5
M31
M68
2.9 – Obrábění na sekund. vřeteně s osu B v nulovém bodě
Nástroj pro konečnou
úpravu T27, R=0,4
konec
upnutí
začátek
Závěrná hlava
Obrázek 2.7
T707 (soustružení na sekundárním vřeteně)
G92 S2000
G96 S180 M103
G0 X25 Z0 M8
G1 G95 X-1.6 F0.25 (čelní obrábění)
G0 X24 Z-4
G1 X20 Z-1 G41 F0.4 (v tabulce offset v geometrii vložte R0.8 T4)
Z10 F0.18
G3 X40 Z20 R20
G1 Z25
A30 R10 F0.2
A60 X70 Z40 R5
Z50
X80
G0 G40 X200 Z-50 M9
M30
2 - 11
2.10 – Řízení osy B se sekundárním vřetenem (Daewoo)
Tato funkce dovoluje ose B, aby byla nezávislá na ostatních řízených osách (X a Z) a dovoluje ose B obrábět současně s osami Z a X simultánně.
NÁSTR.
HLAVA
HLAVNÍ
VŘETENO
2.10.1 – Typy příkazů osy B
Existují dva odlišné typy příkazů :
Typ č. 1 :
Pohon jednotlivým pohybem
Může se specifikovat jednotlivým pohybem pro osu B a osa B může být nezávisle poháněná jednotlivým pohybem. Není potřeba specifikovat zvláštní
příkaz jako např. kód M.
Typ č. 2 :
Pohon s programem ukládání do paměti
Můžou existovat 3 programy ukládání do paměti ohledně osy B a to nezávisle na provádění příslušného kódu M.
POZNÁMKA:
Tato funkce se nachází jenom na soustruzích Daewoo, typ PUMA 230/300
se sekund. vřetenem.
2 - 12
2.11- Programování
2.11.1- Pohon s jednotlivým pohybem
Používejte tento způsob, když potřebujete pohybovat osou B s jednotlivým pohybem nezávisle na osách X a Z.
2.11.2 – Formát příkazu
Existuje jenom jediný možný způsob pro pohyb do určeného bodu s příkazem rychloposuvu nebo příkazem řezného posuvu s kódem F.
1) Rychloposuv (G00)
G110 G00 B___;
2) Řezný posuv (G01)
G110 G01 B___ F___;
2.11.3 – Příklad
G110 G00 B100
G110 G01 B50 F0.2;
G00 X100Z100;
Když osy X a Z začínají z určité polohy (X100, Z100), osa B se pohybuje synchronizovaným způsobem do první polohy (B100) rychloposuvem.
Když se dokončí první příkaz, následující blok osy B (B50) se provede bez ohledu na
normální program.
2.11.4 – Důležité
S G110 se může specifikovat jenom jeden jednotlivý pohyb.
G110 G00 B100. ;
OK
G110 G28;
OK
Ačkoli operace provedená od G110 je jednotlivý pohyb, nepřetržitá operace je možná jako
v příkladě popsaném níže.
Předem naprogramovaný cyklus (od G81 do G86) a ostatní operace, které obsahují mnohonásobné pohyby, nemůžou být specifikovány s G110.
Jestliže se specifikuje zakázaná operace, objeví se alarm P/S č. 5034.
2 - 13
2.12 – Operace s programem ukládání do paměti
Můžou existovat tři programy ukládání do paměti na ose B. Program pohybu osy B musí
být specifikován v blocích mezi G101, G102 nebo G103 a G100, aby ho řídící systém
mohl rozlišit od normálního programu.
Operace uložení do paměti se provede příslušným kódem M.
2.12.1- Formát příkazu
“G101 ~ G100”
: Začátek ukládání 1. programu do paměti
Přivoláno s M140
“G102 ~ G100”
: ZAČÁTEK UKLÁDÁNÍ 2. PROGRAMU DO PAMĚTI
Přivoláno s M141
“G103 ~ G100”
: Začátek ukládání 3. programu do paměti
Přivoláno s M142
“ G100”
Konec ukládání programů do paměti
M140 : Přivolá program definován mezi “G101~ G100”
M141: Přivolá program definován mezi “G102 ~ G100”
M142: Přivolá program definován mezi “G103 ~ G100”
O1234;
:
:
:
(1) Normální program řídícího systému
G101;
:
:
:
Začátek ukládání do paměti programu operace s osu B
G100;
:
:
:
Konec ukládání do paměti programu operace s osou B
Program operace s osou B
(2) Normální program řídícího systému
M30;
Program operace s osou B se provede, když se M140 zadá do programu.
2.12.2 Příklad
2 - 14
O1234;
G101 ;
G00 B10. ;
G01 B15. F1.5 ;
G28 B0;
G100;
T101 ;
G97 S1000 M3
G00 X80. Z50. ;
G01 X45. F1.0 ;
:
G00 X10. ;
M140 ;
G01 Z30. F0.3 ;
:
M30 ;
------- (1) Začátek ukládání do paměti programu operace s osu B
(2) Bloky programu operace s osou B
------- (4) Příkaz, který se používá pro přivolání uložené operace
od (1) do (3): Specifikujte program operace osy B mezi G101, G102 nebo G103 a G100.
Program je uložený v paměti.
(4) : Začátek vykonávání nahrané operace osy B od (1) do (3) popsané výše.
V následujících blocích se normální operace řídícího systému a operace osy B provedou
souběžně. Kód M (M140) se používá pro začátek operace osy B.
2.12.3 – Poznámka
(1) V blocích G101, G102, G103 nebo G100 nezadávejte jiné kódy.
(2) Jestliže se zadá nový program, když je operace nahraná v paměti dat, předchozí program bude zmazán a nový program se automaticky nahraje.
(3) Jestliže programová paměť neobsahuje volné místo při pokusu o nahrání programu osy
B, objeví se alarm P/S 5033.
(4) Když se resetuje řídící systém stlačením tlačítka resetu nebo vydáním signálu vnějšího
resetu (M02), M30, stlačte nouzové tlačítko a resetujte řízení osy B.
Jestliže normální program řídícího systému je skončen s M30 během provádění programu operace osy B, program operace osy B se dokončí ihned resetováním řízení osy
B.
(5) Bloky G101, G102, G103 nebo G100 nezadávejte v módu MDI.
2.13 – Kódy, které můžou být použité v programu operace osy B
2 - 15
Následující kódy G a kódy M a T různých funkcí se můžou používat v programu operace
osy B. Kódy S nejsou platné v programu osy B.
Kód
G00
G01
G04
G28
G98
G99
M**
T**
Popis
Polohování (rychloposuv)
Lineární interpolace (řezný rychloposuv)
Prodleva
Návrat do nulové polohy, vložení automatického systému souřadnic
Posuv v mm/min
Posuv v mm/ot.
Pomocná funkce
Přivolání nástroje
Pozn. : v programu osy B se kódy M a T nemůžou nacházet ve stejném bloku.
2.13.1 – Vysvětlení kódů G
Následující kódy G jsou jenom používány mezi G101, G102, nebo G103 a G100.
(1) G00
------ Rychlopolohování
G00 B100;
Osa B se pohybuje z aktuální polohy do polohy určené rychloposuvem.
Tento rychloposuv je stejný jako v normálním programu řídícího systému.
(2) G01
------- Lineární interpolace (řezný posuv )
G01B100. F300;
Osa B se pohybuje z aktuální polohy do polohy určené řezným posuvem s F a
rychlost posuvu je stejná jako v programu řídícího systému.
(3) G04
------- Prodleva
G04X10.
G04 U10.
G04 P1000
; (X___ dovolená desetinná čárka)
; (U___ dovolená desetinná čárka)
; (P___ nedovolená desetinná čárka)
X10= 10 sekund
U10= 10 sekund
P1000= 1 sekunda
Zadáním prodlevy se provedení následujícího bloku zruší od zadaného času. Jestliže se proměnná “P” používá s desetinným místem, uvedený blok bude ignorován
(G04) a provede se následující blok.
(4) G28
-------- Návrat do nulové polohy, vložení automatického souřadného systému
G28;
2 - 16
Jako normální cyklus G28, cyklus G28 pro operace osy B obsahuje prostřední
proces. Viz následující :
(1) G28 B100.
(2) G28 B0
(1) Nejdřív posune osu B do “100”
Pak se vrátí do nulové polohy
(2) Nejdřív posune osu B do “0”
Pak se vrátí do nulové polohy
Pozn.: Existuje možnost interference při používání prostředních procesů. Z tohoto důvodu
používejte G28 pro návrat do nulového bodu programu operace osy B.
(6) G98, G99 -------- Posuv za mm/min nebo mm/ot.
Kód počáteční trvalé podmínky pro program (G101, G102, G103) je G99 (posuv
mm/ot.).
Pozn.: Vřeteno nemůže být řízeno mezi G101, G102, G103 a G100.
2 - 17
2.13.2 – Vysvětlení kódů M
Následující kódy M se používají jenom mezi G101, G102, nebo G103 a G100. Jestliže kód
M není dokončen do 15 sekund po zadání, alarm feed hold nahradí č. 2059.
(1) M10
(2) M11
(3) M108
(4) M109
(5) M116
(6) M168
(7) M169
(8) M190
____
____
____
____
____
____
____
____
Sběrací ruka obrobků vepředu
Sběrací ruka obrobků vzadu
Motor chladící kapaliny ON pro sekund. vřeteno
Motor chladící kapaliny OFF pro sekund. vřeteno
Vyhazovač “ON” pro vystrčení obrobku ze sekund. vřetena
Zavření sklíčidla sekund. vřetena
Otevření sklíčidla sekund. vřetena
Vyčkávací příkaz
V normálním případě základní osy (X, Z) a osy B pracují každá nezávisle na ostatních,
avšak jestliže základní osy a osa B musejí pracovat spolu, zadejte blok programu během
obrábění, M190 se musí použít pro vyčkání další části.
Program osy B
Přivolání
operace
osy B
Normální program řídícího systému
Program osy B a normální program vyčkávají v poloze (1), až dokud se oba kódy M190
nesetkají bez ohledu na to, zda jeden nebo druhý skončí dřív.
2 - 18
2.13.3 – Vysvětlení kódů T
Následující kódy T se používají jenom mezi G101, G102, nebo G103 a G100.
Kód T se používá jenom pro seřízení osy B bez změny programu.
A – Kódy korektorů
(1) T70
(2) T71 - T79
----------- Zruší korektor vynulování osy B
----------- Přivolá korektor vynulování osy B (9 tipů)
B – Obrazovka vynulování
(1) Stlačte tlačítko [offset/setting]
(2) Stlačte tlačítko OFST.B. Jestliže se tlačítko OFST:B nezobrazí, stlačte nepřetržitě tlačítko [ ►].
C - Offset ( osa B )
Číslo
71
72
73
74
75
76
77
78
79
GEMO=
(opotřebení )
0.000
0.000
0.000
0.000
0.000
0.000
0.000
0.000
0.000
(geometrie)
0.000
0.000
0.000
0.000
0.000
0.000
0.000
0.000
0.000
D - Příklad
Vynulování č. 71 je umístěno na “-100”.
G101 ;
(1)
T71 ;
(1) vynulování č. 71 se přečte bez pohybu osy B
(2)
G00 B1.0 ; (2) osa B se posune rychloposuvem do hodnoty “+1.0” offsetu č. 71
(hodnota +1.0 + offset č. 71= 1.0 – 100 = -99)
(3)
G01 B-20.F300; (3) osa B se posune posuvem do hodnoty “-20” + offsetu č. 71
(hodnota –20.0 + offset č. 71 = -20.0 – 100 = -120)
(4) T70 ;
(5) G00 B0
(6) G28 ;
G100 ;
(4) offset se zruší bez pohybu osy B
(5) osa B se posune rychloposuvem do počáteční polohy “0”
(6) návrat do nulového bodu
2.14 – Stav operace osy B
2 - 19
(1) Stlačte tlačítko [PROG].
(2) Stlačte tlačítko pod obrazovkou [CHECK].
(3) Stlačte tlačítko pod obrazovkou [B-DSP]. Stav operace osy B se objeví na displeji.
Ukážou se prováděné příkazy a příkazy, které se mají vykonat.
(4) Názorněji na obrázku níže:
2.15 – Ostatní
(1) Počáteční modální data :
Funkce G
-------- G00 (rychloposuv)
G99 (posuv mm/ot.)
F-P-Q
------- 0
(2) Jednotlivý blok je platný ve funkci osy B, ale je lepší nepoužívat jednotlivý blok během operace osy B, protože základní osy (X, Z) a osa B by se mohly dostat do interference.
(3) Jestliže je vyvolán nějaký alarm v normálním programu řídícího systému nebo v programu operace osy B, ovlivní oba (program řídícího systému a program osy B).
X+
Z+
2 - 20
NÁSTR. HLAVA
OBROBEK
OBROBEK
B-
B+
VRTÁK
VŘETENO
Příklad programu vrtání na hlavním a sekundárním vřeteně a řídící funkcí osy B.
O0002;
G101
G0B2
T71
M190
(1)
G1G95 B-30 F0.2
G0B2
T70
G0B0
M190
(2)
G100
G28U0
T606
G97S1000M3
M206
G0Z2G97S1000M104
M8
X0M140M190
G1G95Z-30 F0.1
M190
G0Z2M105
G28U0M9
M5
M30
PROGRAM OSY B
(vrtáky)
(1)
PROGRAMY OS X, Z
(2)
POZNÁMKA: (1) = 1. vyčkávací kód M190
(2) = 2. vyčkávací kód M190
2 - 21
3-1
3.1 - Kódy M poháněných nástrojů
Zastavení hlavního vřetena a znehybnění osy C
Spuštění nástroje ve směru hodinových ručiček
Spuštění nástroje proti směru hodinových ručiček
Zastavení nástroje a aktivace osy C
Změna směru otáčení poháněného nástroje
Obnovení směru otáčení poháněného nástroje
Slabé brždění osy C hlavního vřetena
Silné brždění osy C hlavního vřetena
Odblokování brzdy osy C hlavního vřetena
M05
M33
M34
M35
M72
M73
M88
M89
M90
3.2 - Poháněné nástroje
Vhodným zařízením je možné roztočit nástroj (spirálový vrták, frézku, závitník atd.) pro
vrtání, frézování apod. obrobku v klidu nebo pomalu se otáčejícím ve směru řízené osy C.
3.2.1 – Řízení otáčení poháněného nástroje
Otáčení nástroje je zabezpečeno C.A. motorem v rozsahu otáček typických pro každý typ
stroje. Po aktivaci osy C pomocí funkce M35 je možné naprogramovat libovolné množství
otáček následujícím způsobem:
M33
G97 S……
M34
S
M33
M34
M35
: počet otáček nástroje
: otáčení proti směru hodinových ručiček
: otáčení ve směru hodinových ručiček
: zastavení otáčení
3-2
3.3 – Orientace vřetena – osa C
Orientace vřetena okolo osy C je možná v rozsahu 360° po 0,001° (360000 poloh).
Programování využívá následující funkce:
Obr. 2.6
M35: Aktivace osy “C”
C….: Úhel orientace vůči nulové poloze se znaménkem +/- určujícím směr otáčení při
pohledu na vřeteno zepředu.
M5: Deaktivace osy “C”
Doporučuje se programovat funkce M35 – M5 – C v jednom bloku.
Úhlové nastavení C může být provedeno rychloposuvem G0 nebo pomalu G1.
G0:
G1:
Rychloposuv (cca 50 ot./min.) podle typu stroje
Pomalý posuv; je vždy spojen s G94 a F v mm/min.
Je také možné použít přírůstkové nastavení H místo C (v absolutní hodnotě). U některých
verzí soustruhů s osou “C” bývá dodáváno standardně nebo opčně zařízení s kotoučovou
brzdou.Toto zařízení zamezuje lehkým výkyvům vřetena při některých druzích vrtání nebo
při těžkém frézování.
Funkce M88/M89 slouží pro blokování – M90 pro uvolnění.
Při M88 je možné pohybovat s osou “C” (lehce zabržděno); při M89 není možné pohybovat osou “C” (silná blokování).
3.4 – Posuvy os
Poněvadž je hlavní vřeteno zastaveno, je třeba programovat pracovní posuvy v mm/min
prostřednictvím G1/G94, zatímco rychloposuvy se nadále programují pomocí G0.
Po skončení práce s poháněnými nástroji se doporučuje znovu naprogramovat G95 (posuv
v mm/ot.).
3-3
Uspořádání programu
G0X200Z100M5
M35
G28H0
T606
C30
M88
G97S1000M33
G0X……Z……
G1G94Z….F150
G0Z……
M35
M90
M5
G0X…..Z….G95
Oddálení posledního nepoháněného nástroje a zastavení otáčení vřetena
Aktivace osy “C”
Vynulování osy “C”
Přivolání poháněného nástroje
Orientace vřetena o 30° oproti nule enkodéru
Slabá brzda
Nastavení otáčení poháněných nástrojů na 1000 otáček
Umístění nástroje
Obrábění
Odstavení nástroje
Zastavení otáčení
Uvolnění vřetena
Deaktivace osy “C”
Oddálení nástroje a nastavení posuvu v mm/ot.
3.5 – Vrtání a frézování při nastaveném a blokovaném vřetenu
Poháněné nástroje mají různé možnosti použití a jako takové musí být naprogramovány. Je
možné vykonávat axiální vrtání (na čele) nebo radiální (kolmo na průměr) viz obr. 2.7.
AXIAÁLNÍ
RADIÁLNÍ
Obr.2.7
3-4
Vynulování vrtáků musí být provedeno k hrotu a k ose viz obr 2.8.
Obr.2.8
3.6 – Provedení série axiálních otvorů (osa Z)
Příklad:
M35
T606
G0X102Z2M8
G28H0
G0C0
G97S800M33
G1G94Z – 10F150
G0Z2
C45
G1Z –10
G0Z2
C180
G1Z-10
G0Z2
C250
G1 Z-10
G0Z30
X150
M35
M5
3-5
3.7 – Frézování drážky na hřídeli
Začátek frézování
Obr.2.9
Poháněná radiální fréza φ 6 musí být vynulovaná podle obr. 2.10.
V tabulce “Geometrie” se nemusí nastavovat ani hodnoty R ani T.
BOD
VYNULOVÁNÍ
Obr.2.10
M35 (AKTIVUJE OSU “C”)
T808
G0X34Z-10M8
G28H0
M88 (AKTIVUJE SLABÉ BRŽDĚNÍ)
G97S800M33
G1G94X24F100
Z-40F150
X32F200
G0X100Z20
M35
M5
(DEZAKTIVUJE OSU “C” A ODBRZDÍ)
……
3-6
3.8 – Radiální závitování se závitníkem s vyrovnávací hlavičkou
Závit M6 zdvih 12mm
M35
N300
N310 T1010
N320 G28 H0
N330 G97S300 M33
N340 G0X40Z-10G94
N350 G1X16F300 ⎨f = otáčky závitníku x stoupání = 300 x 1 = 300⎬
N360 M34G1X40
N370 G0X……Z……G95M35
UPOZORNĚNÍ
Některé typy vyrovnávacích závitníků nemají poměr otáčení 1:1 , je proto nutné vždy ověřit typ poměru otáčení pro přesný výpočet F, jinak může dojít k poškození závitníku.
Během odzkoušení 1. kusu v režimu blok po bloku (single block) po řádek 350 je nutné
přerušit režim blok po bloku až po řádek 360, jinak může dojít ke zlomení závitníku.
3-7
3.9 - G87 Hluboké vrtání s odstraňováním třísek na ose X
V tomto cyklu je možné odstraňovat třísky z vrtání podél osy “X” (s poháněnými nástroji).
G83 je stejné, pouze “X” je nahrazeno “Z”.
G87
G80
X……Q……F……P……
(ZRUŠENÍ G87)
X:
Q:
F:
P:
Průměr otvoru v mm.
Hloubka vrtání před každým stažením bez hloubky špičky v tisícinách mm.
Rychlost posuvu vyjádřena v mm/min.
Prodleva na dně otvoru vyjádřené v tisícinách sekund.
Příklad:
Cyklus vrtání podél osy “X” s lámáním třísek.
Umístění při rychloposuvu
Obr. 2.11
M35
T202
G28H0
G97S1200M33
G0G94X100Z8*M8
G87X44Q10000K3W-20F80
G80G0X200Z100M35
M5
Q:
K:
W:
*:
hloubka vrtání před každým stažením vyjádřena v tisícinách mm
počet otvorů
rozteč mezi následujícími otvory (s označením – vrtání směrem ke vřetenu)
vrták musí být umístěn v Z na předchozím stoupání v prvním otvoru, protože řídící
systém ihned přidá hodnotu W (přírůstek)
3-8
3.10 - G75 Cyklus lamače třísek na ose X
V tomto cyklu je možné zlomení třísky během vrtání podél osy “X” (s poháněnými nástroji).
Je shodný s G74, jenom X je nahrazeno Z.
G75
G75
R……
X……P……F……
R:
X:
P:
Vzdálenost stažení vrtáku v mm
Průměr dna otvoru v mm
Následující hloubky vrtání před každým stažením bez hloubky špičky v poloměru,
v tisícinách mm
Rychlost posuvu
F:
Příklad:
Cyklus vrtání podél osy “X” se zlomením třísky.
P následující hloubky
Stažení
Obr. 2.12
3-9
Příklad:
Cyklus vrtání podél osy “X” s opakovaným zlomením třísky s pevným stoupáním podél osy “Z”
Rychlopolohování
Obr. 2.13
M35
T202
G28H0
G97S1200M33
G0X110Z-12G94
rychlopolohování na prvním otvoru
G75R1
G75X44Z-52P10000Q20000F80
*
**
G0X200Z100M35
M5
* = Poloha v “Z” posledního otvoru
** = Stoupání mezi jedním a druhým otvorem
3 - 10
3.11 – Frézování profilů interpolací osy C nebo X
Tento typ obrábění se provede pomocí interpolace polárních souřadnic.
Aktivuje se funkcí G112.
Dezaktivuje se s funkcí G113.
POZOR:
1. Funkce G112/113 musejí být napsány v jednom bloku o samotě.
2. Na začátku programu, který obsahuje G112, je nutné vždy napsat G113.
Příklad:
O150
G92S2000
G113
M35
T202
3. Po příkazu G112 se můžou používat jenom G1 G2 G3.
4. Při popisu obrobku, který je potřeba obrobit, je možné použít X-C-R-, C (není přípustný úhel A).
5. Je možné aktivovat kompenzaci poloměru frézy G41 - G42 – G40, avšak není přípustná, když jsou dva nebo více následujících pohybů menší než průměr frézy.
V tomto případě je potřeba programovat s ohledem na poloměr frézy.
Nová pracovní rovina bude transformovaná takto :
Nový počátek obrobku
Průměr obrobku
Obr. 2.14
Hodnoty “X” jsou vyjádřeny v průměru v mm
Hodnoty “C” jsou vyjádřeny v poloměru v mm
Všechna obrábění frézováním v G112 musejí být provedena s axiálními poháněnými nástroji. Fréza musí být vždy vynulována na čele a na její ose.
3 - 11
NÁSTROJOVÁ HLAVA
BOD VYNULOVÁNÍ
Obr. 2.15
Příklady obrábění
1) Obrábění hrany pro drážku na konci hřídele
inizio lavoro – začátek obrábění
fine lavoro – konec obrábění
posizionamento – polohování
parte da asportare – odebírána část
profilo da programmare – programovaný průřez
M35
T1010
G28H0
G97S1500M33
G0X60Z2G94
G112
G1X-42C16F1000
Z-6
C-16F150
C-27F1000
X42
C-16
C18F150
G113
G0X150Z20M35
M5
…….
A)
B)
3)
4)
C)
D)
Poznámka : V korektore – 10 – GEOMETRIA hodnoty R a T
musejí být nulové.
3 - 12
Obr. 2.16
Obrábění provedeno frézou se 3 břity φ 10
inizio lavoro – začátek obrábění
fine lavoro – konec obrábění
posizionamento – polohování
parte da asportare – odebírána část
profilo da programmare – programovaný průřez
M35
T1010
G28H0
G97S1500M33
G0X60Z2G94
G112
G1X-32C14G42F1000
Z-6
C-14F150
C-22F1000
X32
C-14
C14F150
G40X60F1000
G113
G0X150Z20M35
M5
A)
B)
3)
4)
C)
D)
E)
Poznámka: V korektore GEOMETRIA vložte hodnoty R5 (poloměr frézy) a T0.
3 - 13
2) Obrábění hrany pro drážku na hřídeli (ne na konci)
Obr.2.17
V tomto případě je potřeba použít frézu tvaru “T“ – pro drážkování je namontována na axiálním poháněném nástroji.
bod vynulování
frézy
Obr. 2.18
M35
T808
G28H0
G97S800M33
G0X60Z2G94
G112
G1X24C22F1000
Z-25
X-24F150
X-50F1000
C-22
X-24
X24F150
G113
G0G95X150M35
Z50
M5
……..
3 - 14
Fréza Ø 30
Obr. 2.19
Poznámka: Program je proveden naprogramováním dráhy středu frézy.
Nepoužívá se kompenzace G41/G42.
3 - 15
3) Obrábění šestiúhelníku–CH 45 –získaný jediným průchodem frézy se 3 břity ∅12
Fréza Ø12
Šestiúhelník CH45
Bod vynulování frézy
Obr. 2.20
M35
T606
G28H0
G97S500M33
G0X68Z2M8
G94
G112
G1X70C12.99F1000
Z-8
G42X45C12.99F200
X0C25.98
X-45C12.99
C-12.99
X0C-25.98
X45C-12.99
C14
G40X70F1000
G113
G0X150Z10M35
M5
M30
X
P1 = 45
P2 = 0
P3 = -45
P4 = -45
P5 = 0
P6 = -12.99
C
12.99
25.98
12.99
-12.99
-25.98
-12.99
4) Programování soustružení, frézování a vrtání
3 - 16
senso di fresatura – směr frézování
punto d’inizio fresatura – počáteční bod frézování
f
3
l
fé
3 bř
X
C
P2 = 29.444
P3 = 43.302
P4 = 13.84
P5 = -13.84
P6 = -43.302
P7 = -29.446
P8 = 0
P9 = -29.444
P10 = 29.444
-16.5
-45
21.014
21.014
-45
-16.5
17
-8.5
-8.5
Obr. 2.21
POZNÁMKA: Všechny tyto body musí být vypočteny.
O6000
3 - 17
N10
N20
N25
N30
N40
N50
N60
N70
N80
N90
N100
N145
N160
N170
N180
N190
N200
N210
N220
N230
N240
N250
N260
N270
N280
N290
N300
N310
N320
N330
N345
N350
N355
N360
N370
N380
N390
N400
N410
N420
N430
N440
N450
N460
N470
N480
N490
G92S2000
T303 (soustružení vnějšího profilu)
G96S200M4
G0X55Z2
G1G95Z-12.5F0.15
G0X57M8
Z0
G1X-2
G0X100Z100M9
M35
T606 (geometrie R6 T0)
G0X70Z2G94
G28H0
G97S2000M33
G112
G1G42X50C21.014F1500
Z-2
X13.84C21.014F1500
G3X3-13.84-C21.014R8
G1X-43.302C-4.5
G3X-29.444C-16.5R8
G1X29.444
G3X43.302C-4.5R8
G1X13.84C21.014
C24
G40X40F1000
G113
G0X100Z100M9
M35
T808 (spirálový vrták ∅ 5 – geometrie R0 T0)
G97S2200M33
G28H0
X50Z2
G112
G1X0C17F2000
Z-8F150
Z2F2000
X-29.444C-8.5
Z-8F150
Z2F2000
X29.444
Z-8F150
Z2F2000
G113
G0X1000Z100M35
M5
M30
5) Frézování plochy na hřídeli se středovým otvorem a hlubokým otvorem, použitím
cyklu G87 s odváděním třísek podél osy X
3 - 18
punto d’inizio fresatura – počáteční bod frézování
fresa Ø10 – fréza
punto di fine fresatura – konečný bod frézování
Obr. 2.22
M35
……..
T808 (FRÉZOVÁNÍ)
G28H0
G0X52Z-10G94M8
G97S1000M33
G112
G1C18X52F1500
G41X24C16
C-16F120
G40
G0X100Z100M35
T1010 (vrtání)
G97S1400M33
G28H0
G0Z-5M8
X26
G1X0F150
G0X42
C90
Z-33
G87X-26Q700F120
G0G80X100Z100G95
M35
M5
…….
3.12 – Frézování profilů na vnějším průměru interpolací os “Z” a “C”
3 - 19
Tento typ obrábění se provede pomocí interpolaci osy “Z” s otáčením vřetena (osa “C”).
Aktivuje se funkcí G107 C….. C = bod, ve kterém pracuje nulový bod nástroje v X vyjádřený v poloměru v mm.
Dezaktivuje se funkcí G107 C0.
POZOR:
Funkce G107 C……. G107 C0 musejí být napsané v jednom bloku o samotě.
Na začátku programu, který obsahuje G107 C…., je potřeba vždy napsat G107 C= a
v dalším bloku G18.
Příklad:
O0003
G92S2000
M35
G107C0
G18
T101
Po příkazu G107 C…… se můžou používat jenom G1 - G2 – G3.
V popise obrázku, který se má provést, je možné použít Z- C – R – C (není přípustný úhel
A).
Je možné používat kompenzaci poloměru nástroje G41 – G42 – G40.
Jak aktivace, tak dezaktivace musejí být naprogramovány uvnitř dvou kódů G107.
Obecně se programuje bez kompenzace použitím průřezu středem frézy.
Body úhlového otáčení “C” musejí být vyjádřeny ve stupních a v setinách stupně.
Nová pracovní rovina bude transformována takto:
úhel vzhledem k výchozímu
bodu poloměru R=43
Obr.2.23
Příklad obrábění
1) Obrábění “pavučiny“ ve formě “8” na vnějším průměru
3 - 20
Obr. 2.24
P1
*
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P1
N270
N280
N290
M300
M310
N320
N340
N350
N355
N360
N370
N380
N390
N400
N410
N420
N430
N440
N450
N470
N475
N480
%
G0X45Z-19.136G94
M35
G28H0
G97S2500M33
G1G18W0H0
G1C0F1000
X39F80
G107C19.5
G3Z-6.492C21.89R8.5F100
G3Z-19.136C43.78R8.5
G1Z-45.863C0
G2Z-58.5C21.89R8.5
G2Z-45.863C43.78R8.5
G1Z-19.136C0
X45F2000
G107C0
GOX100Z100M9
M35
G18
M5
M30
Výpočet hodnoty “C”
43° 46’ 46” =
43
+
0,767
0,013 =
43,78
43,78 : 2 = 21,89
* G1 G18 W0 H0 : označuje začátek obrábění s interpolací osy “C” osou “Z”
3 - 21
* G107 C19.5 : hodnotou C se definuje poloměr obrábění pro výpočet posuvu
2) Programování profilu “Vačka“ na 360°
Obr.2.25
N02
N04
N05
N06
N07
N08
N09
N10
N11
N12
N13
N14
N15
N16
M35
T404
G28H0
G97S800M33
G0X40Z-10
G01G18W0H0
G01X30F150
G107C15
C-45
G02Z-15C-50R5
G01Z-21
G03Z-26C-55R5
G01C-150
G03Z-24C-190R10
G01Z-13C-230
G02C-270Z-10R15
G01C-360
X38F1000
G107C0
M35
G18
M5
…………….
3) Frézování kruhového sedla na povrchu čepu ∅40 s hloubkou 2 mm
3 - 22
Fréza ∅ 3 vynulovaná
v geometrii R0 T0
výchozí bod
Obr.2.26
M35
T404
G28H0
G97S2000M33
G0X42Z-11.5G94M8
G1G18W0H0
X36F100
G107C18
G3Z-28.5C0R8.5
G3Z-11.5C0R8.5
G1X41FR1000
G107C0
G18
G95M35
M5
……..
3 - 23
3.13 – Příklad válcové interpolace
Obr.2.27
Obr.2.28
3 - 24
Převodový vzorec “C” z milimetrů na stupně
C = L x 180
Kde :
π x R
L = délka osy “C” vyjádřena v mm
180 = pevná hodnota pro převod na stupně
C = 45 x 180
= 44.84
π = 3,14
3,14 x 57,5
R = poloměr obrábění frézou
C = 44.84 (stupně)
O0001 (Příklad programu)
M35
Programma esempio:
T404
G28H0
G97S1000M33
G18W0H0 (Definice pracovní roviny ZC)
G0X125Z-65G94M8
G1X115F100
G107C57.5 (C57.5 = poloměr obrábění)
G41Z-50
C44.84
G3Z-55C49.84R5
G1Z-150
C-49.84
Z-50
C0
Z-65G40
G107C0
G0X125M9
Z100M35
G18 (Obnovení pracovní roviny ZX)
G95M5
M30
3 - 25

2.14 – Stav operace osy B

Transkript

Podobné dokumenty

Saab 95 Ceník

CNC M700V

Náhled - ADAMIK Company

SINUMERIK 810D/840D/840Di Einsteiger-Anleitung Fr