Z porodnice jela hned na léčení

2 ČESKOBUDĚJOVICKO
Přijďte si poslechnout
příběh Slaměnky
E.ON Poradenské centrum zve na přednášku
a diskusi na téma Ekologické stavebnictví
České Budějovice – Dřevo, kamení, hlína nebo sláma – zvládli byste z tohoto postavit vlastníma rukama dům? Pro účastníka soutěže E.ON Energy Globe Award ČR 2011 to byla výzva. Chcete vědět, jak to dokázal? Přijďte na seminář do E.ON
Poradenského centra v Českých Budějovicích.
Rodinný domek Slaměnka
postavený z přírodních stavebních materiálů podle vzoru našich předků vám představí
Lukáš Čejna z Kruplova na Jindřichohradecku, absolutní vítěz soutěže E.ON Energy Globe
Award ČR 2011.
Přesvědčil porotu, že si ocenění za ekologické smýšlení a
vlastní zručnost právem zaslouží. Svépomocí totiž postavil
nízkoenergetický rodinný dům
z čistě přírodních materiálů.
Jeho bydlení je tak nejen šetrné
k životnímu prostředí, ale do života svých obyvatel přináší také přirozenou harmonii. Při
stavbě se inspiroval radami
předchozích generací, pro které
bylo ekologické bydlení – tedy
bydlení v souladu s přirozený-
mi životními podmínkami –
zcela samozřejmé.
Stavitel slaměnky, vyučený
tesař, si pro výstavbu rodinného domu vybral svoji rodnou
ves, kde jeho rodina žije po generace a kde sám také vyrostl.
Vzhledem ke svému vzdělání a
zkušenostem v oboru dřevostaveb si architektonické i konstrukční řešení navrhoval sám.
Dům stavěl pouze z materiálů,
které získával z bezprostředního okolí, stejně jako to kdysi dělávali naši předkové. Při stavbě
si vystačil se dřevem, kamením, slámou, hlínou a rákosem.
E.ON Poradenské centrum
v českobudějovické ulici F. A.
Gerstnera 6 se těší na vaši návštěvu ve čtvrtek 24. května od
15.30 hodin. Na jednoho z účastníků čeká roční předplatné Českobudějovického deníku. Vstup
na přednášku je zdarma, ovšem
kapacita přednáškových prostor je 45 osob. Registrace účastníků není nutná, pokud si však
budete chtít místo na přednášce
předběžně rezervovat, učiňte
tak e-mailem na adresu
[email protected].
(der)
SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBA. Kardinál a emeritní arcibiskup pražský
Miloslav Vlk oslavil minulý týden 80. narozeniny (Deník 17. 5.). V Českých Budějovicích se při této příležitosti konala v sobotu v klášterním
kostele na Piaristickém náměstí slavnostní bohoslužba, po které Miloslavu Vlkovi přála vše nejlepší řada přítomných (na snímku). Při mši
se také „sešli“ najednou hned tři významní církevní hodnostáři diecéze. Vedle Miloslava Vlka, který v letech 1990-91 působil jako budějovický biskup, byli přítomni i oba současní budějovičtí biskupové Jiří
Paďour a Pavel Posád. Miloslav Vlk prožil dětství v Líšnici u Milevska,
v Českých Budějovicích maturoval a pracoval. Foto: Deník/Edwin Otta
deník
úterý 22. května 2012
Z porodnice jela hned na léčení
Sdružení Prevent shání vybavení pro závislé matky s dětmi. Ocení ho také 34letá Markéta
PAVEL KROUPA
České Budějovice – Čtyřiatřicetiletá Markéta z Chomutova byla osmnáct let závislá
na pervitinu. Stejně jako u
mnohých jiných, i u ní byla
cesta na dno drogové propasti pozvolná a nenápadná. Zatímco na začátku stála obyčejná zvědavost a touha vyzkoušet něco nového a zakázaného, na konci se potýkala
se sžíravou a destruktivní potřebou, kterou nedokázalo
zvrátit ani narození dcery.
Potřebný impulz ke změně
přišel až s druhým dítětem –
dvouletým synem Danečkem.
„Byla jsem těhotná a
žila na ulici. Řekla jsem
si, že pokud chci něco
ve svém životě změnit,
mám jen jedinou šanci.
Porodila jsem a hned
jsme jeli do komunity.“
Markéta, klientka sdružení Prevent
S ním už přes rok dochází do
doléčovacího centra sdružení
Prevent v Českých Budějovicích. Právě tam našla azyl a
útočiště po návratu z léčebny
drogově závislých v Karlově.
„Na jihu Čech jsem už asi rok
a půl, teď jsem si tady dokonce vyžádala sociální byt. Za
hlavní výhodu považuji to, že
je tady 'doléčovák', kam mohu přijít, kdykoliv potřebuju,“ popisuje Markéta.
Pohnutým hlasem pak
vzpomíná na to, jak chtěla
kdysi odejít z domova a našla
si staršího přítele narkomana. Po nějaké době otěhotněla.
Její odrostlejší dcera žije v
Chomutově, stejně jako otec a
bratr. Markéta se však prozatím za nimi nechce vracet. A
to hlavně kvůli starým známým z drogového prostředí,
kteří by ji vystavovali ještě
stále velmi silnému pokušení
a riziku. V Budějovicích se jí
prý líbí, oceňuje třeba různorodé kulturní akce nebo možnosti vyžití, které tady mají
V BEZPEČÍ. Dvouletý Daneček se svou mámou Markétou využívají
služby Doléčovacího centra sdružení Prevent. Foto: Deník/ Pavel Kroupa
maminky s malými dětmi.
„Mám sice nejistou budoucnost, protože byt mám jen na
dva roky, ale co se týká mé minulosti, tak tady mám všechno potřebné. Ale samozřejmě
mi chybí rodina,“ přiznává
Markéta.
Jedním dechem dodává, že
chuť na drogy má stále. Teď
dokonce o to větší, že je vídá v
bezprostředním okolí svého
bydliště. Ze stejného důvodu
se ani příliš nestýká s ostatními klienty Preventu. Stačí
totiž jen jediné klopýtnutí a
několikaletá snaha a odříkání
přijdou v tu ránu vniveč. „Zůstal mi jen jeden kamarád,
který občas hlídá Danečka,
když si potřebuji něco zařídit,“ poukazuje Markéta na
další problém, kterému lidé
po návratu z léčení musejí čelit. A to je život bez přátel.
Přestože už je dva roky čistá,
závislá na drogách bude až do
konce svého života.
Jediné, co může dělat, je
abstinovat. S nadějí plánuje,
že se jednou chce vrátit domů
na sever, ale nebude to hned.
Momentálně je pro ni nejdůležitější najít si práci nebo trvalejší brigádu. „Zatím se ještě nemám pod kontrolou, takže to ještě bude nějakou dobu
trvat. Teď mám trochu deprese z toho, že jsem přišla o brigádu, takže vidím všechno
černě, ale myslím, že to určitě
nebude dřív než za tři čtyři
roky,“ svěřuje se Markéta.
Doléčovací centrum Prevent, jehož klientkou maminka malého Danečka je, plánuje v současné době rozšíření
kapacit právě pro matky s
dětmi. A to z důvodu stoupající poptávky z jejich strany. Je
to dokonce jediné zařízení v
kraji, které nabízí dočasné
bydlení a podporu lidem po
návratu z léčby závislosti na
drogách či alkoholu. Funguje
už šest let a momentálně v
něm najdou útočiště čtyři ženy a sedm mužů. Podle vedoucího centra Jiřího Koreše je
hlavním cílem plnohodnotné
začlenění těchto osob zpět do
společnosti. „Klientům poskytujeme pomoc při překlenutí těžkého období, než si najdou zaměstnání a samostatné
bydlení, a podporujeme je při
řešení nejrůznějších problémů,“ přibližuje Jiří Koreš.
Pokud chcete pomoci i vy,
máte možnost. Vybavení pokojů a společných prostor doléčovacího centra totiž není
úplně ideální. Chybí v něm
především kvalitnější elektrospotřebiče a ty staré už dosluhují. Máte-li tedy doma
přebytečnou pračku, ledničku
nebo žehličku ve slušném stavu a nevíte co s nimi, můžete
je věnovat právě matkám s
dětmi v nouzi.
„Samozřejmě je pro nás důležité, aby daný spotřebič nebyl příliš starý či opotřebovaný. Preferujeme spotřebiče,
které dlouho vydrží, aby našim klientům dobře sloužily.
Za jakoukoliv pomoc, i v podobě dalšího vybavení, budeme velmi vděčni,“ doplnil vedoucí centra Koreš s tím, že
případní zájemci si mohou
domluvit podrobnosti o předání darů na telefonním čísle
386 350 380.
Na festival Ostinato přijíždějí umělci z celého světa
České Budějovice – Štafeta
Deníku se předává podobně
jako na lehkoatletických oválech štafetový kolík. Tentokrát od Josefa Celjaka, který
zve do Budějovic alternativní
kapely, přebírá štafetu Jaroslav Bašta, který svůj čas i
energii věnuje festivalu Ostinato, který prezentuje výjimečné projevy současného,
převážně hudebního umění.
Jak jste se dostal k pořádání
Ostinata a jak vznikla jeho
myšlenka?
Vše nějak přirozeně vyplynulo ze souvislostí mé dlouhodobé aktivity v kulturním
prostředí. Festival vznikl již v
roce 2009 na základě mojí spolupráce s o.p.s. Bazilika – Solnice. Původně měl festival
klasičtější podobu a uskutečnily se dva menší ročníky. Poté, co Bazilika na konci roku
2010 musela ukončit svoji činnost, pokračoval jsem sám a
festival ještě pozměnil a rozšířil. Měl jsem potřebu vytvořit novou identitu, značku, pod
kterou bych mohl systematicky a komplexně prezentovat
výjimečné projevy současného, převážně hudebního umění.
Hudbu, která nebyla dříve
dobře dostupná, pro kterou
bylo často nutné vycestovat za
hranice regionu, potažmo republiky. Chtěl jsem obohatit
místní kulturní nabídku o
události, které považuji za stěžejní a důležité jak z hlediska
vývoje a proměny hudby a
umění obecně, tak i z hlediska
určitého stadia kulturní gramotnosti. Troufám si říci, že
jde vlastně paralelně o nenásilný osvětový program. Jsem
přesvědčený, že to místní prostředí potřebuje a vyžaduje zároveň.
Co jste původním vzděláním?
Vzdělaný jsem různě. Studoval jsem zemědělství na
střední škole a estetiku na vysoké škole.
Jste při pořádání Ostinata víc
hudební dramaturg, nebo organizátor?
Jelikož na festivalu pracuji
zatím převážně sám, tak nedokážou určit, jestli jsem více
dramaturg, nebo organizátor.
Musím zvládat vše, co taková
situace vyžaduje. Počínaje
dramaturgií, celkovou koncepcí a produkcí, přes technické zajištění, grafické práce
a propagaci až po úplné triviality, jako je například výběr
vstupného.
Jak byste festival přiblížil
stručně veřejnosti?
Ostinato není festival v běžném smyslu slova, jedná se o
průběžnou přehlídku současného umění, s prioritním zaměřením na aktuální objevitelskou, avantgardní, alternativní a experimentální hudbu. Festival dnes už vlastně nikde nezačíná a doufejme ani
nekončí. Během roku na sebe
upozorňuje s různou intenzitou a frekvencí. Někdy je to pět
událostí za měsíc, jindy jenom
jedna nebo taky žádná. Ostinato chápejte jako živý organismus, který se neustále vyvíjí, proměňuje a různým způsobem na sebe upozorňuje. Na
festivalu vystupují umělci z
celého světa, od San Francisca
po Tokio. Na webových stránkách www.ostinato.cz lze sledovat program plánovaných
akcí.
Naznačil jste, že záběr Ostinata
je širší, než jen hudební akce, co
ještě nabízí?
Festival prioritně představuje hudební akce. Co se týče
přesahů do dalších uměleckých prostorů, jsou to spíš takové střípky. Například se
jedná o filmové projekce s převážně hudební tematikou.
Plánované jsou přednášky nebo setkání s umělci a publicisty působícími v hudební oblasti.
Pracujete na festivalu sám, nebo je to nějaký tým lidí?
Občas využiji pomoci od
přátel v dílčích věcech produkce, ale jinak na festivalu
pracuji sám. I když jde většinou o velmi náročný proces,
který vyžaduje nutnou dávku
odvahy a nasazení, má tento
sólo stav i spoustu výhod. V
případě, že se dříve či později
vytvoří širší team lidí, nebudu se rozhodně bránit. Očekávám a upřednostňuji přiroze-
ný vývoj. Jakmile se někdo
schopný se zájmem o věc objeví, je velmi pravděpodobné, že
se stane aktivní součástí tohoto projektu.
Co z nabídky akcí upoutalo loni
největší pozornost a kolik bylo
návštěvníků?
Největší diváckou i mediální pozornost jednoznačně
upoutalo vystoupení německého audiovizuálního umělce
Carstena Nicolaie alias Alva
Noto, který představil v české
premiéře živý hudební doprovod k speciálně upravené verzi filmu Solaris režiséra Andreje Tarkovského. Tato audiovizuální performance navazovala na zahájení první sólo výstavy Carstena Nicolaie
v České republice, kterou realizoval kurátor Michal Škoda
pro Dům umění v Českých Budějovicích. Jednalo se o úspěšné a smysluplné situační vyústění dlouhodobější spolupráce mezi mnou a Michalem
Škodou. Carsten Nicolai stihl
v jeden večer zahájit svojí výstavu a poté uskutečnit živý
hudební doprovod k filmu
v místním kině Kotva. Zájem
o výstavu i hudební vystoupení byl obrovský s nadregionální účastí, kapacita Domu
umění při vernisáži byla přesažena, do Kotvy přišlo kolem
200 diváků.
Jakého druhu je experimentální
hudba na Ostinatu?
Hudební dramaturgie ak-
centuje progresivní a objevitelské elektro-akustické projevy takzvané soudobé (vážné)
hudby, současnou improvizaci a superabstrakci, sound art,
alternativní a experimentální
projevy rockové hudby, jazzu,
folku i popu a nejrůznější mezižánrové přesahy a prolnutí.
Co je nejsložitější na přípravě
jednotlivých akcí a případně na
péči o celý festival?
Nejsložitější je celková udržitelnost festivalu. Vše je pochopitelně závislé na financích, a jelikož ta činnost mě neživí, je pro mě náročná i proto,
že do ní vkládám nejen peníze,
ale navíc i energii a čas.
Kolik akcí se celkem konalo
v rámci Ostinata v minulém roce?
Bylo to necelých třicet akcí.
Nejbližší je zatím plánována
na červen.
Na kterých místech festival
probíhá?
To, kde se festival pořádá, je
zároveň součástí vize festivalu. Probíhá na různých místech v Budějovicích, pro umělecké akce i méně obvyklých.
Pro jednotlivou akci je vždy
vybíráno určité místo. Jednou
například Dům umění, jindy
hudební klub nebo taneční
prostor či kino. Snažím se hledat taková místa, aby to mělo
souvislost s charakterem dané akce.
Příště bude ve štafetě odpovídat Eliška Libánská z
Českých Budějovic, třídní
učitelka v ZŠ speciální. (win)
Ptá se:
Josef Celjak
Odpovídá:
Jaroslav Bašta
Josef „ciiikaal“ Celjak zve do
Budějovic alternativní kapely.
Jaroslav Bašta věnuje čas i peníze festivalu Ostinato.