Prosinec 2007

12/19/2007
M SÍ NÍK FARNOSTÍ LAŠKOV, P EMYSLOVICE,
ECHY POD KOSÍ EM
!
"
#
&
'(
*
, +'/
0
!
. ! +' .
$
% $
)
+ $
.
$
.
$
$1 &
,
/! 2 !/!
3
!
&
$
'(
)% "
+"
.
%
*
*0
3
1 $
1
&
2
"
"#
$
%
'
"#
$
"# , %
$
5 $ '
"# , % 7
' . !% (
.
:
#
'
, / )%!
"# ,
%
%
4
.
($6
8
9 ,
Prosinec – to p edevším as Adventu, který trvá od p edve era
první adventní ned le /1. prosince/ a kon í prvními nešporami Narození
Pán .
Texty první ned le vyjad ují eschatologický ráz adventu. te se
z proroka Izaiáše, který p edpov d l p íchod Mesiáše. Kristus p ichází
jako Spasitel. Bu me p ipraveni! Druhá ned le adventní ukáže naši
up ímnost p i p íprav na Krist v p íchod, a to naším postojem
k bližnímu. Hlavní postavou této ned le je Jan K titel. T etí ned le je
ozna ena názvem „Gaudete“, „Radujte se“ – Naše spása je blízko,
radujme se. Možná, že si všimnete, že kn z vym ní fialový ornát za
r žový! tvrtá ned le – Ježíš je Syn Boží a syn Panny Marie. Tato
ned le se zam uje k oslav Matky Boží. Naši p edkové Mariin podíl
na adventním o ekávání vyzpívali v rorátních zp vech.
„Rosu dejte nebesa sh ry a oblaka dšt te Spravedlivého: otev i se zem
a vypu Spravedlivého.“
Pon vadž as adventu za íná, proto milí chlapci a d v ata,
brat i a sestry v Kristu Pánu - snažte se dob e p ipravit na p íchod
Pána Ježíše o Vánocích, abyste byli p ipraveni i na jeho druhý p íchod
na konci sv ta. Krom hmotných dárk si m žete p ipravovat i dárky
duchovní. Jak? Budete se modlit za pot eby bližních i celého sv ta.
2
Na památku o ekávání
Vykupitele od století se
sloužila v dob adventní
asn zrána mše ke cti
Panny Marie, tzv. roráty.
Název „roráty“ m la
podle záv re ného zp vu
„Roráte coeli!“.
Kn z sloužil tuto mši sv.
v bílém
ornátu.
Advent máme
svíce plane
jedna, dv , t i
a když v chvojí
ta tvrtá ho í
Ježíšek u dve í stojí.
lidové íkadlo
Ješt p íb h pro vás
z knihy Lene Mayer – Skumanz:
Jakub a Kate ina.
4
51 ! .
!+
! $58 %
'
9 !+:# .
S nadšením se p i ní
zpívaly staré krásné zp vy
rorátní, z nichž mnohé
byly již z doby Karla IV.
Vstupní modlitba: “Ejhle,
Hospodin p ijde – a bude
v onen den sv tlo velké“
byla v hlubokém šeru rána
a s blikajícími sv týlky
mnoha svící vyjád ením
touhy blízkého p íchodu
Pána.
. #
67
.6 ! 1 ! $
/
# $;
!$
5
.6
1 ! .6
.
++
6 , +' + 1 !
<. #
$5,
)65='
.6 !
!$ 8
1!
>
$5
.6
. 5
?
$
6
@
!
. '
!
.
!
!+$
51' .6 ! 1 ! . 5 %
$
6
3
A
9
3
Dne 11. listopadu 2007 konalo se v klubovn v Laškov setkání
ekonomických rad farností Laškov, P emyslovice a echy pod
Kosí em. Hlavním bodem setkání bylo napsání dopisu o. arcibiskupovi,
který m l být odpov dí ekonomických rad farností na dopis
o.Arcibiskupa ekonomickým radám z jara roku 2007. Krom toho byl
bilancován áste n rok 2007, který kon í, a zárove byl nastín n
program prací na rok 2008. S obsahem dopisu bude možné se seznámit
na našich farních stránkách v rubrice: Aktivity farnosti - ekonomické
rady.
0
3
Skute ná historie, legenda a tradice se
spojují u Mikulášovy osoby v pestrý celkový
obraz: Mikuláš, sv tec a p ítel d tí, patron
zajatc , ochránce dobré svatby, biskup,
mu edník, vyznava a pomocník v nouzi. Co
všechno bychom mohli vyjmenovat, co
vyzna uje a charakterizuje tohoto oblíbeného
sv tce!
Dv m sta se dnes d lí o slávu
Mikulášova kultu: Demre v Turecku, d ív jší Myra, místo biskupova
úmrtí, a Bari v Apulii, kde jsou uchovávány ostatky velmi uctívaného
sv tce v neoby ejné bazilice sv. Mikuláše od r. 1087, a jsou cílem
mnoha poutník .
Obyvatelé Bari slaví "svého" Mikuláše každý rok 8. kv tna, v
den p enesení, ohromnou slavností. Slavnosti se odehrávají na mo i,
4
v ící p itom plují na lunech k Mikulášov soše. Už ve er p edtím
prochází historický pr vod hý ící barvami, na n mž se ú astní celé
Bari, ulicemi m sta.
Historicky doloženými daty jsou: Mikuláš se stal kolem r. 300
jako mladý muž biskupem v My e v tehdejší Lykii. Brzy potom zde
za alo pronásledování k es an za Galeria Valeria Maximina. I
Mikuláš se dostal kolem r. 310 do zajetí a byl v žalá i t žce trýzn n.
Ješt poznamenán utrp ným mu ením vystoupil r. 325 na slavném
koncilu Nicejském. Více se neví o Mikulášov život a p sobení, je
známo už jen p ibližné datum biskupova úmrtí. Den smrti byl 6.
prosinec, rok mezi 345 a 351.
Mikuláš v kult se ší il asi po dv staletí po smrti uctívaného,
p esáhl na celou eckou církev, pozd ji i na slovanské zem . K
nejv tšímu Mikulášovu uctívání došlo od 8. století v Rusku, jehož je od
té doby patronem. Váhav se pak ší il Mikuláš v kult také v Evrop ,
nap . od 10. století v N mecku, Francii a Anglii.
Italští námo níci nebo piráti uloupili v r. 1087 ostatky biskupa
Mikuláše ze sarkofágu náhrobního kostela v My e a p inesli je do Bari
v Apulii, kde tehdy vládli Normani. Prázdný Mikuláš v kamenný
sarkofág m žeme ješt dnes vid t v obnoveném dolním kostele
Mikulášova chrámu v Demel /My e/ na jihozápadním pob eží Turecka.
Antická Myra je ovšem už jen m stem z ícenin.
V Bari postavili k uchovávání drahocenných ostatk na troskách
byzantského guvernérova paláce baziliku sv. Mikuláše. Papež Urban II.
posv til r. 1089 kryptu s Mikulášovou schránkou. Dodnes pat í bazilika
s k ry k nejvýznamn jším románským církevním stavbám v jižní Itálii.
Jejími nejv tšími drahocennostmi jsou vedle hrobu církevního patrona
ciborium z 12. století, jediné úpln zachovalé z té doby v Apulii, jakož
i slavný biskupský tr n Eliáš v z bílého mramoru, který pochází z 11.
století a pat í k nejmimo ádn jším um leckým díl m Apulie.
Úcta a tradice: tradice kolem
Mikulášovy osoby je velmi výrazná. V
p edve er 6. prosince navšt vuje - asto
v doprovodu and la a erta /v N mecku
v doprovodu eledína Ruprechta/ d ti a
obdarovává je nebo je kárá pro jejich
nezp soby. Pun ochy nebo holinky
5
postavené p ede dve mi nebo za oknem jsou ráno o sv. Mikuláši
napln ny sladkostmi. V alpských zemích provozují zakuklené postavy
v den sv. Mikuláše své neplechy. V jihon mecké oblasti, hlavn v
Bavorsku, nahrazuje Mikuláš od st edov ku asto Erasma jako
pomocníka v nouzi. Na východ je Mikuláš po P. Marii nejuctívan jší
sv teckou postavou.
Mikulášovo uctívání se rozvinulo v N mecku zprvu v 10. století
v Porýní; bylo podporováno císa ovnou Theofanou, eckou manželkou
císa e Oty II. Ve stejném 10. století vznikl v N mecku oby ej, který
z stal zachován dodnes: zvyk, že Mikuláš navšt vuje d ti a obdarovává
je. To se vztahuje na tuto historii: v klášterních školách tehdy byla
takzvaná "biskupská hra"; p i ní jeden žák p ebíral jednou v roce funkci
opata nebo i biskupa a "vládl" nad klášterem a nad školou. Zprvu se
tato hra konala 28. prosince, v den Nevi átek; asi od 13. století byla
p eložena na den sv. Mikuláše.
Znázor ování (a legendy): Míkuláš je znázor ován tém vždy
jako starší biskup s krátkým až dlouhým vousem. Velmi mnohá
vyobrazení jsou dodnes na Východ , na nich je Mikuláš asto
holohlavý. Také znázorn ní na Západ se opírají v etných p ípadech o
východní um ní. Mikuláš mívá u sebe nej ast ji t i zlaté koule na
knize.
Toto znázorn ní se vztahuje na legendu: jeden šlechtic poslal
své t i dcery do ve ejného domu, aby si vyd laly jako nev stky na v no
ke svatb . Mikuláš však hodil oknem v noci t em mladým ženám po
jednom sá ku se zla áky, takže mohly ukon it svou innost a vdát se.
Místo t í koulí mívá Mikuláš také t i vá ky na peníze, t i zlaté pruty, t i
pytlíky, t i chleby, t i kameny nebo t i zlatá jablka. Se t emi chleby na
knize je Mikuláše vid t mezi jiným na soše ve štrasburském chrám .
Také slavná žákovská legenda nachází asto sv j výraz ve
výtvarném um ní. Podle této historky prý Mikuláš jednou ochránil t i
žáky p ed tím, aby je zlý hostinský, k n muž zašli, nezabil a nenaložil
do soli. Proto je Mikuláš asto znázor ován s nakládacím sudem, v
n mž sedí t i mládenci.
A ješt jedna legenda byla asto znázor ována: Mikuláš
pomáhá lodi, která se dostala do tísn na mo i, a jejíž námo níci ho
vzývali. S kotvou proto ukazuje Mikuláše malba na oltá ním nástavci v
lübeckém kostele P. Marie (15. století).
6
Patron:
Ruska; Lotrinska; ministrant ; d tí; panen; poutník a cestujících;
advokát , soudc , notá , obchodník , lékárník , hostinských,
obchodník s vínem, výrobc a obchodník s parfémy, lodník , rybá ,
námo ník , vora , mlyná , peka , obchodník se zrním a semeny,
ezník , sládk , lihovarník , sedlák , tkalc , obchodník s krajkami a
suknem, kameník , d lník v kamenolomech, kniha , knoflíká ,
sví ka ; hasi ; zajatc ; za š astnou svatbu; proti nebezpe í vody a na
mo i; ke znovuzískání ukradených p edm t ; proti zlod j m.
podle knihy Rok se svatými
Italským ekvivalentem sv. Mikuláše je La Befana – v štkyn o
podob v dmy, dosti zlobivá. Straší se jí nehodné d ti – Befana místo
dárk sype jím do ponožek popel. Navšt vuje italské domy teprve 6.
ledna, o svátku T i král . Putuje p šky a roznáší hodným d tem dárky,
když se kladou do l žka.
N meckým vt lením sv. Mikuláše je Frau Berta /Pani Berta/.
P sobí podobn jako italská Befana – bezšelestn se vkrádá do
d tského pokoje, aby je ukolébala do snu, ale je postrachem t ch
nehodných. Má velké stopy a železný nos. Nej ast ji dárky klade na
parapety, schody nebo se dostává do domu komínem a vkládá dárky do
ponožek nebo pod polštá .
V anglosaských státech práv Santa Claus
p ináší d tem dárky ve Vigilii Vánoc. D tí píši
mu dopisy, aby mu p ipomenuly své p ání.
Dopisy házejí do krb , aby s kou em let ly do
nebe. Na krbech a u l žek visí zdobené ponožky
a ekají na dárky. Pro nehodné d ti má Santa
Claus p ipravené pruty místo dárk . Název Santa
Claus pochází z holandského jazyka od slova
Sinterklaas – Svatý Mikuláš.
Francouzským ekvivalentem sv. Mikuláše je Dame Anonce:
dobrá v štkyn , která p ináší d tem dárky b hem jejich snu v noc
silvestrovou. Dárky p ináší také Pere Noel s p ítelem Pre Fouettard,
který ví, jak se chovalo každé dít a radí - jaký dárek by m lo obdržet.
7
Ruským ekvivalentem je samoz ejm Died Moroz /D dek
Mraz/, který vystupuje nej ast ji v doprovodu Sn hulky. P inášejí oni
dárky hodným d tem, když ty spí v novoro ní noc.
Ve Švédsku není sv. Mikuláš. Místo toho 13. prosince se bohat
slaví svátek zasv cený sv. Lucii ze Syrakus na Sicílii. Zvyk byl
dovezen do Švédska námo níky. Tedy – v každé rodin jedna žena
v tom dnu se vt luje do podoby sv. Lucie a dává rodi m nebo d tem
snídani do l žka.
Špan lské d tí ekají na dárky až do 6. ledna a dárky roznášejí
T i Mágové (ze špan lského Los Reyes Magos): Kašpar, Melichar a
Baltazar, tedy T i Králové. Tento svátek je spojený s parádou – 5.ledna.
D ti 5.ledna postaví 3 kalíšky sherry pro krále a mrkev pro velbloudy.
V Belgii sv. Mikuláš navšt vuje každý d m dvakrát. 4.
prosince, aby se podíval na jednání d tí a 6. prosince s dárky za slušné
jednání nebo pruty za špatné. Mikuláš zanechává dárky v botách a d ti,
aby se mu zavd ily, p ipravují mrkev nebo seno pro jeho oslíky.
V Dánsku svatý Mikuláš je známý jako Julemanden. Onen
p ijíždí ve spole enství elf , sán mi, které táhnou sobi. D ti
zanechávají pro elfy mléko a puding a jsou velice š astné, když ráno
není jídlo.
Jak jsem už vzpomenul v Holandsku je sv. Mikuláš známý jako
Sinterklaas. P iplouvá lodí v poslední sobotu listopadu. Na svém bílém
koni paráduje skrze m sto, navšt vuje královský hrad, kde kníže a
princezna musí se p iznat - zda byli hodní. Pátý prosinec je dnem
hledání dárk , které mohou být skryté v nejr zn jších místech.
p ipravil P. Janusz
*
!#
+
3
V adventní dob asto ve svých rozjímáních se vracíme k Nazaretu,
m stu, ve kterém zvláštním zp sobem byl Ježíš o ekáván, nebo to práv
v n m se po al a v n m žili a ekali na Jeho narození Josef a Maria, jediní
lidé, kte í m li jistotu, že dílo spásy za alo vrcholit, že slíbený Spasitel brzy
se narodí na sv t . Proto když dnes samotní ekáme na p íchod Spasitele,
ekn me si pár slov o Nazaretu, kde to všechno, ím dnes žijeme, za alo.
8
Nazaret leží na p l cesty mezi Haifou a Tiberiadským jezerem.
Obývají ho p evážn k es anští Arabové, pouze nová tvr Nacerat Ilit (Horní
Nazaret) je židovská. Dnes je centrem Galileje s 50.000 obyvateli, za
Ježíšových as byl opovrhovanou vesnicí, o které se nezmi uje Starý zákon,
Flavius Josephus ani Talmud /celý Nazaret po ítá kolem 100.000 obyvatel/.
Odtud Ježíš pocházel, tady prožil v tšinu života. D jiny m sta v k es anských
asech ilustrují osudy nejvýznamn jší nazaretské stavby - Chrámu zv stování.
Na míst , kde se archand l Gabriel zjevil Pann Marii, aby jí oznámil
narození Ježíšovo, byl první kostel postaven z iniciativy svaté Heleny již v
roce 356, p esto se poda ilo nalézt zbytky jeho mozaik. Arabskou nadvládu
p erušili mezi lety 1099-1189 k ižáci, tehdy byl Nazaret biskupským sídlem.
Pout na místo zv stování ukon ili roku 1263 Mameluci, podle k es anské
legendy se kostel zachránil p ed jistou zkázou tím, že ulet l do Loretta v Itálii.
Odtud se typ "loretto" rozší il po celé Evrop , v echách stojí mimo jiné v
Praze, Brn a Rumburku. K es an m byl vstup znovu povolen až za Otoman
v roce 1620, od té doby je Chrám zv stování ve správ františkán , kte í 1730
postavili další kostel, který byl zbo en v polovin 20. století.
Novou
baziliku
architekta
Barluzziho vysv til 1964 papež Pavel VI. Je
prý nejv tším chrámem na Blízkém východ ,
dýchá z ní atmosféra 2. vatikánského koncilu
a ekumenismu - oltá e po jejím obvodu
prezentují
jednotlivé
státy.
Exteriér
p ipomíná starobylé zikuraty, zaujme pr elí
s mnoha úzkými okny a biblickými citáty.
Jeskyn
pod chrámem, kde m lo k
navštívení dojít, skládá se z n kolika
prostor : "Mariina kuchyn ", "Josefova kaple", "Kaple zv stování" se sloupy,
které ozna ují místa, kde stáli Gabriel a Marie, a "And lská kaple".
Z dalších k es anských staveb Nazaretu je zajímavý pravoslavný
kostel, stojící uprost ed bazaru na míst bývalé synagogy, v které se Ježíš
p esv d il o tom, že "nikdo není prorokem ve svém dom ". Pod klášterem
Paní z Nazaretu jsou prostory, které prý obývala svatá rodina. Jmenujme ješt
kostel svatého Josefa, kde ukazují nákres Josefovy dílny a kostel archand la
Gabriela s Mariiným pramenem.
Pár kilometr východn od Nazaretu, na ho e Tabor, došlo k tzv.
transfiguraci i prom n ní Pán - Ježíš tu za asistence svých u edník hovo il
s Mojžíšem a Eliášem. Vedle trosek z byzantského a k ižáckého období
vyrostl františkánský klášter a bazilika z roku 1924, inspirovaná asyrskými
chrámy.
9
B#
3
Minule jsem upozor oval na prom n ní, p i kterém naše
lidské dary, chléb a víno, vložené do rukou Krista, jsou prom n ny
v Jeho svaté T lo a Jeho svatou Krev. Kristus nás touží ve Ve e adle
pohostit. Eucharistie, to je Jeho pokrm. Zázrak ve e adla stále trvá.
Duch svatý bez ustání prom uje chléb a víno proto, aby nás všechny
živil. Dnes bych cht l n co íci o cíli této hostiny, na kterou nás
Kristus zve.
Mše svatá V
Boží dary
v rukou lov ka
Kristus touží, aby Jeho
v rní, kte í žijí na celém sv t ,
m li sílu k spravedlivému životu.
Náš úkol, lidí v ících, je t žký –
máme žít spravedliv v nespravedlivém sv t . Ten nespravedlivý sv t
je velmi blízko nás, stejn jako plevel vedle pšenice, až do žní, až do
konce d jin. V rnost Božímu zákonu, v rnost Božím p ikázáním,
hodinu po hodin , skrze celý život, v tomto nespravedlivém sv t
vyr stá do hrdinského skutku a žádá zvláštní Boží pomoc. Svaté
p ijímání, pokrm, který Kristus dává ve ve e adle, zaru í nám tuto
pomoc pot ebnou k prožití dne, týdne, m síce a života – spravedliv
v nespravedlivém sv t .
Jde p itom nejen o individuální bohatství, o sílu, kterou
pot ebuje každý z nás, aby mohl vydávat sv dectví své víry tam, kde ho
Pán B h postaví, ale také o uv dom ní si, že jsme všichni jedno t lo
Kristovo. Každý z nás je bu kou tohoto t la. Každý také, stejn jak
bu ka v t le, aby mohl žít, dostává pokrm. Tím pokrmem, kterým nás
živí Kristus, jak dob e víme, je Jeho T lo a Krev. To je velké tajemství.
My to nevidíme každodenn , avšak Církev žije Eucharistií.
Kone n p i Eucharistii jde také o konec našeho pozemského
života. M žeme íci, že stejn jako dít žije v l n matky pokrmem,
10
který mu dává krev matky, a tak dor stá až k narození, Kristus nás krmí
sebou, abychom dor stali v do asnosti, jako v l n matky, k hodin
narození do sv ta v ného. Podobn jako dít , kterému je od ezán
p ístup k pokrmu matky, se rodí mrtvé, tak i lov k, který se v dom a
dobrovoln z ekl Eucharistie, zrodí se do v nosti mrtvý, to znamená
neschopný k prožívání št stí v ného.
Vhodné je, abychom v Eucharistii uvid li také pro nás
nepochopitelnou Ježíšovu pokoru. B h se stal nejenom lov kem, ale
když už byl lov kem a Bohem, stal se ješt naším chlebem, aby mohl
být nám k dispozici. Nejv tší ponížení, hlubší k íže. Hle, B h –
lov k se stává chlebem, dává se nám k dispozici. Je to nejv tší
vyznání lásky Boha k nám.
Na tuto Boží lásku bychom m li odpov d t. Církev zd raz uje,
že se to stává skrze naše chování v i Eucharistii, to znamená za prvé –
když asto p ijímáme svaté p ijímání a za druhé, když máme
k Eucharistii náležitou úctu. Jestliže jde o to – jak asto bychom m li
p ijímat Pána Ježíše, to p ipomínám, že katolík má být u p ijímání
aspo jedenkrát v roce, a to v dob velikono ní. Když toto neplní,
tehdy se sám vylu uje z života Církve. Normální život náboženský se
však rozvíjí tehdy, když lov k jde k p ijímání každou ned li. Nejv tší
etapa náboženského života je tehdy, když lov k z pot eby srdce se
snaží jít k p ijímání každý den.
A kdy máme náležitou úctu k Pánu Ježíši? P edevším je
viditelná v starosti Církve o to, aby dokonce ani nejmenší kousek hostie
nez stal z viny lidské zprofanován, to znamená, aby nap . neupadl na
zem a nebyl lidmi pošlapán. K tomuto cíli nap . ministrant nese patenu
a podávající p ijímání, když ukon í podávání, umývá své prsty a
všechno, co se setkalo s t lem a krví Pána Ježíše. Stejnou starost by
m li mít všichni a p edevším ti, kte í využívají povolení Církve
p ijímat na ruku. Jakou úctu mají nap . lidé v Africe, vypráv l jednou
P. Zden k ížkovský. Tito lidé si po svatém p ijímání „olizují ruku,
aby nic z Jeho /Kristova/ t la nez stalo na dlani.“ Proto všichni, kte í
p ijímají na ruku, by se m li alespo potom na ni podívat, zda na ní nic
nez stalo. Jde p ece o v c velmi d ležitou – úctu ke Kristu a naši víru
v Jeho p ítomnost v každém kousí ku hostie.
pokra ování p íšt
P. Janusz
11
Po ad bohoslužeb
P lno ní Slavnost
24. prosince
2007
Pond lí
Laškov
P emyslo
vice
echy
p.Kosí em
Narození
Pán
25. prosince
2007
Úterý
Svátek
Svaté
rodiny
26. prosince
2007
St eda
sv.
Nový Rok
Silvestra
Matky
31. prosince
Boží
2007
Panny
Pond lí
Marie
1.ledna 2007
Úterý
24.00
9.00
9.00
21.00
9.00
22.30
7.30
7.30
18.30
7.30
21.00
10.30
10.30
17.00
10.30
! +?!
;
!
Postup práce :
Vezme se 12 m síc , po ádn se o istí od všeho škarohlídství,
strachu a chamtivosti i punti ká ství.
Každý m síc se rozkrájí na 30 – 31 díl , takže zásoba vydrží na
celý rok. Pak se každý den upraví tak, že se vezme:
1 díl práce
2 díly dobré nálady a humoru a p idají se:
1 porce d v ry v Boha
1 ajová lžíce snášenlivosti, n co trp livosti se špetkou taktu.
Celé se bohat zalije láskou.
Takto p ipravené se to ozdobí kyti kou laskavosti a servíruje se
s milým úsm vem a vonícím p átelským slovem.
12
; 8+
3)
Místo televize
Místo televize si m žete jednoho zimního ve era sednout kolem
stolu spolu se svými d tmi (nebo d ti se svými rodi i) a ud lat si p kný
psychologický testík.
Následující obrázek p ekreslete na papír (nejlépe A4) tolikrát,
kolik vás bude test d lat. Dál už je to jednoduché. Dokreslete
v jednotlivých kolonkách symboly podle své fantazie. Prost , co vás
napadne. Obrázek m že být i abstraktní, lépe však konkrétní. Okénko .
7 si nechte nakonec a namalujte tam, co vás v tu chvíli napadne.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
Za n te kreslit všichni sou asn a hlavn od sebe neopisujte!
Nezáleží na rychlosti, ani na preciznosti. Každý a maluje jak umí a jak
chce. Složit , i jednoduše – to je jedno.
Až budou všichni hotovi, podívejte se na výsledek. Najdete ho
na stran 15. M l by vypovídat n co o osobnosti každého jednotlivce.
Sami uvidíte, že je možné se p i tom p kn nasmát. Tém 100%
obrázk vypovídá o našich povahách a taky zavání tajemstvím budoucnosti.
Všichni, co umí držet tužku v ruce, mohou se spolu hezky pobavit, a to p ece je
to hlavní. Vždy t chhle chvilek je tak málo. Tak p eji p kný vyda ený ve er.
P. Janusz
A !<!
!
"
!3
#
%&
$#
Nechce se mi u it,
neposlouchám maminku,
podvádím kamarády –
pomoz mi, Pane, abych
to d stojn nesl.
Milí chlapci a d v ata!
Za chvíli zazvoní váno ní zvonek a oznámí, že je tu Št drý den.
Jist se všichni t šíte, ale my jsme si pro vás p ichystali n kolik otázek,
aby vám Vánoce byly ješt bližší.
14
„A“
1) Kam položila Panna Maria narozeného Ježíše?
a) do kolébky
b) do košíku
c) do jeslí
2) Kdo se jako první p išel na Ježíše podívat?
a) pastý i
b) mudrci
c) lidé z Betléma
3)
ím byl sv. Josef?
a) zedníkem
b) tesa em
c) kn zem
„B“
1) Boží hod slavíme?
a) 25. prosince
b) 9 m síc po prvním jarním úpl ku
c) v ned li po 4. ned li adventní
2) Který starozákonní prorok má nejvíce p edpov dí o Mesiáši?
a) Amos
b) Izaiáš
c) Jonáš
3) Jak se jmenuje zem , kde leží Betlém?
a) Judsko
b) Sama sko
c) Galilea
Test /Místo televize/ – legenda :
Význam jednotlivých obrázk , které jste nakreslili jsou: 1-ty, 2-ostatní, 3-B h, 4-smrt,
5-dárek pro tebe, 6-láska, 7-tajemství, 8-ty a tvé okolí, 9-tvé okolí, 10-budoucnost,
11-balancování, 12-obraz tvé duše
15
+
!+3
!
!
"
"
#
#
$
"
!
#
$
%
!
&
'
B
!/ ,
7
+
Kone n
jsem našel
n jaké d stojné
místo
<
/
.
+'
.
! /
$1
#. 9
Vydává ímskokatolický farní ú ad v Laškov pod záštitou otce Janusze Łomzika
Podn ty, p ísp vky a informace k otišt ní lze odevzdat na fa e nebo animátor m farnosti.
Náklady na 1 ks výtisku: 8,- K . Proto prosíme o dobrovolný p ísp vek. P edem d kujeme za pochopení.
www.farnost-laskov.wz.cz
email: [email protected]
tel. 739523415
16