zlomek rukojeti pánve e 131 z doby římské ze zavržic, okr. příbram

KRÁTKÉ ČLÁNKY
ZLOMEK RUKOJETI PÁNVE E 131 Z DOBY ŘÍMSKÉ ZE ZAVRŽIC,
OKR. PŘÍBRAM
RASTISLAV KORENÝ
Anotace
In this article there is published a fragment of shaft of bronze pan of Eggers 131b type from Zavržice,
distr. Příbram. It is the second find of bronze vessel from the Roman Period from this region.
Klíčová slova
doba římská – Příbramsko – bronzová pánev – import
Roman Period – Příbram region – Bronze pan – import
Úvod
Pravděpodobně v roce 2009 našel anonymní nálezce s pomocí detektoru kovů u obce Zavržice
zlomek rukojeti pánve E 131. Místo se nachází u křižovatky několika polních cest mezi SV úpatím vrchu Vojna (666–667 m n. m.; Demek 1987) a obcí Žežice v nadmořské výšce 590–600 m
n. m. (ZM 22-21-06, koordináty okolí bodu 010:230). Plocha obsahovala mělce uloženou vrstvu
vojenského materiálu ruského původu z roku 1945. Po jejím odstranění se po kontrole detektorem
ozval další signál. V hloubce 35–40 cm se pak objevil zmíněný fragment pánve, uložené v sypké
hlinité vrstvě. Nálezce předmět později předal do sbírek Hornického muzea Příbram.
Popis
Nález představuje část (asi polovinu) rukojeti pravděpodobně z bronzu1 lité (?) pánve2, na konci s částečně dochovaným polokruhovitým otvorem a hlavami labutí/vodních ptáků (obr. 1–2). Výzdoba rukojeti se skládá z pásu
vejcovce a středového thyrsu s jednou piniovou šiškou a s dvěma páry gravírovaných stylizovaných úponek révy
či břečťanu (případně stužky). Hlavičky labutí jsou zdobeny rýžkami, představující schematizované peří. Mezi
hlavičkami a krkem chybí mezera. Okraje rukojeti jsou zdůrazněny jednoduchou rýhou. Na rubu rukojeti je
1/ Měřené exempláře E131 z Dobřichova-Pičhory byly ze slitiny cínového bronzu (Frána 1999, 188).
2/ Současná česká terminologie je nejednoznačná: V. Sakař označuje tento typ nádoby jako naběračku
(trullae; Sakař 1994, 24), J. Musil současně jako pánev i naběračku (Musil 2008, 100–102).
Archeologické výzkumy v jižních Čechách 27, České Budějovice 2014
383
Obr. 1. Zavržice. Zlomek rukojeti pánve. Kreslil L. Bílý.
Abb. 1. Zavržice. Fragment eines Griffs der Bronzepfanne.
Obr. 2. Zavržice. Zlomek rukojeti pánve. Foto autor.
Abb. 2. Zavržice. Fragment eines Griffs der Bronzepfanne.
skupina nejméně šesti rýžek, které patrně představují zbytek ryté značky (V?, X?). Okraj rukojeti je vesměs olámán,
tělo je zohýbáno. Držadlo jeví stopy po přepálení, pod hlavičkou labutě je sekundárně přichycen větší fragment,
další stopy jsou viditelné zejména na hlavičce labutě. Délka 84 mm, šířka 47 mm, síla 1–2 mm. Přír. č. 1/2012.
Zhodnocení
Jedná se pravděpodobně o druhý známý nález římské nádoby na Příbramsku.3 Současně je nutné
zdůraznit, že se opět jedná o zlomek předmětu, pocházející z recentně porušeného, odborně nedokumentovaného kontextu, a hodnotit jej lze tedy jen jako „nálezovou stopu“. Z tohoto důvodu
detailní typologické a chronologické třídění a jeho zařazení není možné a omezím se pouze na
obecný komentář.
Podle charakteru výzdoby patří zlomek rukojeti pánve k typu E 131b podle třídění V. Sakaře
(1994), či k typu II podle R. Petrovszkého (Petrovszky 1993, 30–35). V některých detailech je velice blízká některým pánvím z Čech: počtem a uspořádáním úponek jsou to pánve z Kropáčovy
Vrutice (Píč 1905, tab. LVI:14) a Prahy-Bubenče (hrob z r. 1948: Novotný 1955, obr. 4), rýhy na
rubu rukojeti má exemplář z Lysé nad Labem (Sakař 1970, pl. XII:9), thyrsos zasahující špičkou
do vejcovce mají pánve z Tišic (hrob 63: Motyková-Šneidrová 1963, tab. XIX:14) a Prahy-Bubenče
(hrob z r. 1948: Novotný 1955, obr. 4). Ryté značky (hasty) tvaru X anebo otevřeného V se objevily
též na zlomku rukojeti pánve z Kostomlat nad Labem (Sedláčková 1975, 129, obr. 2:5) či na rukojeti
pánve z Lysé nad Labem a Prahy-Bubenče (Sakař 1965, obr. 1:3, 2:6).
3/ Ze známého sídliště v Zalužanech pochází kovová nožička z blíže neurčitelné nádoby (viz poznámku 4).
Nález připravuje k publikaci Petr Zavřel.
384
Obr. 3. Mapa s nálezy pánví E 131 (podle Karasová 1998 a Droberjar 2006, doplněno o: 36 – Nebovidy: Beneš
– Hornik – Kašpárek 2011; 65 – Zavržice).
Abb. 3. Karte mit den Funden der Bronzepfannen vom Typus E 131 (nach Karasová 1998 und Droberjar
2006, ergänzt; 65 – Zavržice).
Předpokládá se, že pánve E 131 pocházejí z dílen v Capui (Kunow 1983; souhrn Petrovszky 1993;
Karasová 1998; táž 1999; Jílek 2012, 72). Pánve tohoto typu náleží do první vlny římských importů
v Čechách, kde tvoří největší koncentraci v oblasti severně od Dunaje (Tejral 1967, 96; týž 1995, 227–228;
Jílek 2012). Z hlediska chronologického se tyto aktivity kryjí s obdobím Marobudovy říše, tj. stupně B1a
(obr. 3; Eggers 1951; Karasová 1998; Droberjar a kol. 1999; Droberjar 2006; Jílek 2012, 71–72), či první
fází druhé generace římských importů podle Petrovszkého, tj. do období 20 př. n. l. až 25 n. l., případně
25 př. n. l. až 50 n. l. (Petrovszky 1993). Podle starší analýzy J. Břeně by zavržický exemplář, stejně jako
pánev z Kropáčovy Vrutice, náležel mezi mladší výrobky z 1. třetiny 1. století n. l. (Břeň 1953, 520–521).
Na Příbramsku k této první vlně importů náleží též spona typu Almgren 238a z Oslí (Korený
2004, 287–288; k tomu Carnap-Bornheim – Salač 1994)4; ovšem mince začínají až Vespasianem
(Militký 2010, 274–280; týž 2013, 195–197) a další druhy importů, zdá se, zatím v regionu chybí
(Halama 2011). Kromě už zmíněných Zalužan nejbližší známé nálezy nádob pocházejí z Hořovic
4/ V. Sakař (a po něm další autoři) tento nález mylně lokalizují do Zadního Poříčí (Sakař 1964, 183, obr. 1:8). Zřejmě ze
Zalužan pochází kolekce předmětů, mezi nimi i spony, které v roce 2013 získalo příbramské muzeum (přír. č. 1/2014),
ovšem jejich datování je zatím možné jen obecně do starší doby římské. Nález připravuje k publikaci P. Zavřel.
385
Obr. 4. Mapa s místem nálezu s možnými širšími
prostorovými vztahy. 1 Zavržice, 2 Oslí (M 1:100 000,
vydal Český úřad geodetický a kartografický, 1987).
Abb. 4. Karte mit den Fundstellen Zavržice (1) und
Oslí (2).
(E 69) a ze Zdic (E 40/41?) a jsou datovány do
stupňů B1 a B2 (Karasová 1998); z širšího území
jižních Čech je ze starší doby římské znám pouze nález cedníku/naběračky E 160/161 ze Světlíku na Českokrumlovsku (Zavřel 2011, 465).
Z hlediska pravěkého osídlení je katastr
obce Zavržice dosud prost jakýchkoliv archeologických zjištění. Severovýchodním směrem
se nachází laténské sídliště u Brodu (Waldhauser – Smejtek – Frána 2010). Severně a severozápadně jsou známé už jenom ojedinělé nálezy
či předměty bez kontextu: kopí z mladší doby
bronzové nalezené někde u Březových Hor (Korený 2012, pozn. 2) a zlomek pravděpodobně
pravěké keramiky u Bohutína (Huml – Studničná 1984, 256) – jedná se tedy o nálezy pocházející už z okraje rozsáhlého brdského lesního
komplexu (obr. 4). Jižním směrem pak není katastr, který by v starší době železné neobsahoval sídliště či pohřebiště (Korený 2000; Korený
– Krušinová 2004). V době laténské je evidence
komponent nižší, což však může být dáno jen
stavem výzkumu. Totéž může platit i pro dobu
římskou, neboť nejbližší známé lokality z této
doby jsou už zmíněný nález spony z Oslí a sídliště v Pročevilech (Zavřel 1999), Zalužanech
(Fröhlich 1987) a v Kozárovicích (nepublikováno, sběr D. Dreslerové).
Literatura
Beneš, Z. – Hornik, P. – Kašpárek, F. 2011: Rozrušený soubor z pohřebiště a sídliště z Nebovid, okr. Kolín.
In: Droberjar, E. (ed.), Archeologie barbarů 2010: Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem.
Studia Archaeologica Suebica I. Olomouc, 103–116.
Břeň, J. 1953: Kostrové hroby starší doby římské v Čechách, Archeologické rozhledy 5, 476–479, 515–529.
Carnap-Bornheim, v. C. – Salač, V. 1994: Eine norisch-pannonische Flügelfibel aus Lovosice (Bez. Litoměřice,
NW-Böhmen). In: Dobiat, C. (Hrsg.), Festschrift für Otto-Herman Frey zum 65. Geburstag. Marburger
Studien zur Vor- und Frühgeschichte 16. Marburg, 127–137.
Demek, J. a kol. 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha.
Droberjar, E. 2006: Hornolabští Svébové – Markomani. K problematice dalšího vývoje großromstedtské
kultury ve stupni Eggers B1 („Zeitgruppe 3“) v Čechách (dobřichovská skupina), Archeologie ve středních Čechách 10, 599–712.
Droberjar, E. a kol. 1999: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfeld der ältern römischen Kaiserzeit in
Böhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 23. Pragae.
Eggers, H. J. 1951: Der römische Import im freien Germanien. Atlas der Urgeschichte 1. Hamburg.
386
Frána, J. 1999: Metallanalysen der germanischen und römischen Gegenstände aus Dobřichov-Pičhora. In:
Droberjar, E. a kol. 1999, 185–194.
Fröhlich, J. 1987: Sídliště ze starší doby římské u Zalužan, Vlastivědný sborník Podbrdska 32–33, 21–30.
Halama, J. 2011: Terra sigillata v germánských hrobových nálezech a na pohřebištích v Čechách a v evropském barbariku: celkové srovnání. In: Droberjar, E. (ed.), Archeologie barbarů 2010: Hroby a pohřebiště
Germánů mezi Labem a Dunajem. Studia Archaeologica Suebica I. Olomouc, 355–387.
Huml, V. – Studničná, B. 1984: Výzkumy hornické archeologie v okolí Bohutína, Vlastivědný sborník Podbrdska 26, 253–265.
Jílek, J. 2012: Bronzové nádoby z doby římské na Moravě a naddunajské části Dolního Rakouska. Pardubice.
Karasová, Z. 1998: Die römischen Bronzegefässe in Böhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 22. Pragae.
- 1999: Bemerkungen zur Bedeutung der Metallgefäße in Böhmen. In: Droberjar, E. a kol. 1999, 205–211.
Korený, R. 2000: Těchařovice II, okr. Příbram. Pozdně halštatské sídliště, Archeologie ve středních Čechách
4, 161–169.
- 2004: K článku M. Janča „Zabudnutý nález troch starovekých antických mincí z Příbramska“, AVJČ
16/2003, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 17, 287–290.
- 2012: Starý nález bronzové sekery s tulejkou z Nalžovic, okr. Příbram, Archeologie ve středních Čechách
16, 235–237.
Korený, R. – Krušinová, L. 2004: Die Siedlungsstruktur im nordöstlichen Grenzbereich des historischen
Prachiner Kreises in der jüngeren Hallstattzeit. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/
West- und Südböhmen. 13. Treffen. Rahden/Westf., 24–34.
Kunow, J. 1983: Der römische Import in der Germania libera bis zu den Markomannenkriegen. Göttinger
Schriften zur Vor- und Frühgeschichte 21. Neumünster.
Militký, J. 2010: Finds of Greek, Roman and Early Byzantine coins in the territory of the Czech republic.
I. Bohemia. Collection Moneta 107. Wetteren.
- 2013: Nálezy řeckých, římských a raně byzantských mincí v Čechách. Monumenta numismatica 2. Praha.
Motyková-Šneidrová, K. 1963: Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes Archaeologici
Pragenses 6. Pragae.
Musil, J. 2008: Výrobky římských dílen v Čechách. In: Salač, V. (ed.), Archeologie pravěkých Čech 8. Doba
římská a stěhování národů. Praha, 100–112.
Novotný, B. 1955: Hrob velmože z počátku doby římské v Praze-Bubenči, Památky archeologické 46, 227–264.
Petrovszky, R. 1993: Studien zu römischen Bronzegefäßen mit Meisterstempeln. Kölner Studien zur Archäologie der Römischen Provinzen 1. Buch am Erlbach.
Píč, J. L. 1905: Starožitnosti země české. II.3. Praha.
Sakař, V. 1964: Příspěvek k problematice spon s křidélky na lučíku, Archeologické studijní materiály 1,
182–190.
- 1965: Značky na bronzových nádobách starší doby římské v Čechách, Památky archeologické 56, 149–160.
- 1970: Roman Imports in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 14. Pragae.
- 1994: Čechy a podunajské provincie Římské říše. Sborník Národního muzea Praha, řada A, 45. Praha.
Sedláčková, H. 1975: Žárový hrob ze starší doby římské z Kostomlat n. L., o. Nymburk, Archeologické
rozhledy 27, 126–131.
Tejral, J. 1967: K otázce importu bronzových nádob na Moravu ve starší době římské, Památky archeologické 58, 81–134.
- 1995: Zur Frage der frühesten elbgermanischen Machtzentren nördlich der mittleren Donau am Beispiel des römischen Importes. In: Tejral, J. – Pieta, K. – Rajtár, J. (Hrsg.), Kelten, Germanen, Römer im
Mitteldonaugebiet vom Ausklang der Latène – Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert. Brno – Nitra, 225–
265.
387
Waldhauser, J. – Smejtek, L. – Frána, J. 2010: Laténské prospekční (?) aktivity u Brodu na Příbramsku, Archeologie ve středních Čechách 14, 281–308.
Zavřel, P. 1999: Současný stav výzkumu doby římské a doby stěhování národů v jižních Čechách, Archeologické rozhledy 51, 468–516.
- 2011: Nové nálezy z doby římské a z doby stěhování národů v jižních Čechách. In: Droberjar, E. (ed.),
Archeologie barbarů 2010: Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Studia Archaeologica
Suebica I. Olomouc, 453–480.
Rastislav Korený: Fragment einer römerzeitlichen Bronzepfanne E 131 von Zavržice, Kr.
Příbram.
Im Jahre 2009 wurde mit Hilfe eines Metalldetektors ein Fragment des Bronzegriffs einer Pfanne vom Typus
Eggers 131 (Abb. 1–2) gefunden. Diese Bronzegefäße wurden nach Böhmen häufig in der ersten Hälfte des
1. Jh. nach Chr. importiert (Abb. 3). Der Fragment wurde sekundär vom Feuer beschädigt, er stammt also
wahrscheinlich von einem vernichteten Brandgrab. Es handelt sich um den zweiten Fund des römerzeitlichen Bronzegefäßes von der Příbram-Region. Der Fund vermehrt bisher seltene römerzeitliche Importe in
der Region – eine Fibel von Oslí (Korený 2004), Fibeln von der Siedlung bei Zalužany (Abb. 4) und Münzen
(Militký 2010; ders. 2013).
Deutsch von O. Chvojka
Mgr. Rastislav Korený, Ph.D., Hornické muzeum Příbram, Březové Hory 293, 261 01 Příbram VI; koreny-r@
muzeum-pribram.cz.
388