Dal ˆÃ pa dœ lek perfo ra ce u emi se Le gio n∑Ø sk»

Dal ˆÃ pa dœ lek perfo ra ce u emi se Le gio n∑Ø sk»

ZNALECK¡ HLÕDKA - »SR I
DalöÌ padÏlek perforace u emise Legion·¯skÈ
V listopadovÈ Filatelii jsme si na stranÏ 27 uk·zali pomÏrnÏ jednoduch˝ padÏlek zoubkov·nÌ na
hodnotÏ 100 h Legion·¯skÈ 1919. Z bÏûnÈho h¯ebenovÈho zoubkov·nÌ 13 1/2 : 13 3/4 (A) Ñvykouzlilì padÏlatel vz·cnou variantu ¯·dkovÈ perforace o rozmÏru 10 1/2 (E) a dokonce ji ˙spÏönÏ prodal v jednÈ z aukcÌ (vϯme, ûe i dÌky okamûitÈmu zve¯ejnÏnÌ ve Filatelii kupujÌcÌ dostal svÈ penÌze zpÏt).
je moûnÈ i padÏl·nÌ z variant B (ÿz 11 1/2 : 13 3/4),
FRANTIäEK BENEä
C (ÿz 11 1/2 : 10 1/2) a D na variantu E (ÿz 10 1/2), ale
V z·sadÏ stejnÏ ñ i kdyû o nÏco rafinovanÏji ñ si vzhledem k nemalÈ cenÏ v˝chozÌho materi·lu jde
poËÌnal padÏlatel v dneönÌm p¯ÌpadÏ. Tentokr·t jde o moûnost spÌöe teoretickou. V naöem Ël·nku se teo hodnotu 50 h stejnÈ emise, kter· se jako bÏûn· dy budeme zab˝vat nejbÏûnÏjöÌm p¯Ìpadem ñ p¯ea levn· varianta vyskytuje jen v jedinÈ perforaci: Hz zoubkov·nÌm varianty A na B nebo D.
13 1/2 : 13 3/4 (A). Na rozdÌl od ostatnÌch pÏti hodnot
NÏkte¯Ì sbÏratelÈ za dostateËnÏ pr˘kaznÈ povasÈrie tedy padÏlatelÈ nemajÌ k dispozici levnÈ ¯·d- ûujÌ, kdyû je zn·mka se zoubkov·nÌm B nebo D dokovÈ zoubkov·nÌ, u nÏjû lze nalÈzt exempl·¯e stateËnÏ vysok·, a to ve srovn·nÌ s exempl·¯em tÈs odskoËenou perforacÌ (na jednÈ, dvou, t¯ech a do- ûe hodnoty s bÏûnou perforacÌ A. ProstÏ je na sebe
konce i vöech Ëty¯ech stran·ch), u nichû rozmÏr poloûÌ, srovnajÌ vz·jemnÏ svislou perforaci, a kdyû
p¯ezoubkovanÈ zn·mky nebudÌ na prvnÌ pohled po- konce zoubk˘ vodorovnÈ perforace zkoumanÈ
dez¯enÌ. Legion·¯sk· pades·tihalȯovka je tedy zn·mky alespoÚ nepatrnÏ p¯esahujÌ do vodorovnÈ
v r·mci emise sv˝m zp˘sobem v˝jimeËn·, podobnÏ perforace levnÈho kontrolnÌho exempl·¯e, domnÌvajako u HradËan hodnota 30 h fialov· (ta se rovnÏû jÌ se, ûe vz·cnÏjöÌ varianta musÌ b˝t prav·. »ast· je
jako bÏûn· vyskytuje jen v jedinÈm druhu a rozmÏ- i snaha srovnat vz·jemnÈ postavenÌ svisl˝ch ¯ad
ru zoubkov·nÌ).
perforace u zkoumanÈ zn·mky B Ëi D s kontrolnÌm
exempl·¯em A; pokud je zn·mka B Ëi D o nÏco uûöÌ nebo öiröÌ, nebo jsou jejÌ svislÈ perforaËnÌ ¯ady
dokonce nepatrnÏ zeöikmenÈ, je to povaûov·no za
d˘kaz toho, ûe svisl· perforace je skuteËnÏ ¯·dkov· ñ a zn·mka tedy musÌ b˝t prav·. Rovnou si ¯eknÏme ûe nic z uvedenÈho nenÌ pravda a d˘vÏra v tyto n·zory p¯inesla sbÏratel˘m uû mnoho ökody.
Tak p¯edevöÌm, porovn·v·nÌ ö̯ky zn·mky u tÈto
hodnoty nem· pro n·ö ˙Ëel praktick˝ smysl a vych·zÌ z¯ejmÏ z mylnÈho p¯edpokladu, ûe u h¯ebenovÈ
perforace je ö̯ka vûdycky konstantnÌ. To by ale plaNa obr·zku vidÌme exempl·¯, jehoû zoubkov·nÌ tilo v p¯ÌpadÏ, ûe by h¯eben postupoval svisle, coû
znalec (KraËmar) oznaËil jako ÿZ 10 1/2 : 13 3/4 (D). u hodnot 15 ñ 50 h tÈto emise nenÌ pravda: h¯eben
Jako takov˝ byl nabÌdnut a prod·n v polovinÏ listo- postupuje naopak vodorovnÏ, konkrÈtnÏ zprava dopadu v jednÈ internetovÈ aukci. Jde o draûbu solid- leva (moûn· v·m to p¯ipad· samoz¯ejmÈ, ale uû vÌnÌ, takûe kupujÌcÌ jistÏ nebude mÌt s vr·cenÌm penÏz cekr·t se uk·zalo, ûe v ot·zce smÏru postupu h¯esebemenöÌ problÈm ñ ovöem i dÌky tomu, ûe se jako benovÈ perforace u naöich zn·mek m· ¯ada sbÏraËlen Klubu Filatelie a p¯edplatitel naöeho Ëasopisu tel˘ ne zcela p¯esnou p¯edstavu). Pr·vÏ skuteËnost,
pro jistotu hned obr·til na Filatelistickou zkuöebnu, ûe perforace A postupovala v tomto p¯ÌpadÏ vodokde jsme na mÌstÏ konstatovali, ûe jde ve skuteË- rovnÏ, zp˘sobuje, ûe svislÈ ¯ady zoubkov·nÌ nemunosti o padÏlek (zn·mka je p¯ezoubkov·na na hor- sejÌ b˝t vz·jemnÏ stejnÏ vzd·lenÈ, ani zcela rovnobÏûnÈ. Perforov·nÌ se totiû prov·dÏlo na pomÏrnÏ
nÌ a dolnÌ stranÏ).
Uû jsme ¯ekli, ûe jde o obdobn˝ p¯Ìpad, jako byl jednoduch˝ch za¯ÌzenÌch a mezi jednotliv˝mi ˙dery
ten z listopadovÈ Filatelie, ale provedenÌ je o nÏco h¯ebenovÈ perforaËnÌ liöty byl arch zn·mek (p¯esnÏji
rafinovanÏjöÌ (zbytky po perforaËnÌch otvorech p˘- nÏkolik arch˘ leûÌcÌch na sobÏ) posunov·n (ÑpopovodnÌho zoubkov·nÌ nejsou tak oËividnÈ). A protoûe tahov·nì), a tyto jednotlivÈ kroky nemÏly vûdy zcela
na nÏco podobnÈho m˘ûe narazit kaûd˝ z n·s, po- stejnou dÈlku (tzv. zkr·cen˝, nebo naopak prodloudÌvejme se, jakÈ chyby obvykle posuzov·nÌ pravosti ûen˝ h¯eben) ani rovnobÏûnost (lev· Ëi prav· strana
zoubkov·nÌ v podobn˝ch p¯Ìpadech prov·zejÌ a jak archu mohla b˝t posunuta nepatrnÏ vÌce).
Pokud jde o srovn·v·nÌ v˝öky zn·mky, s jednÌm
se jich m˘ûeme pomÏrnÏ snadno vyvarovat.
Vz·cnÏjöÌ varianty perforace hodnoty 50 h mohou kontrolnÌm exempl·¯em je zcela nedostateËnÈ. P¯i
b˝t p¯ezoubkov·ny zejmÈna z varianty A (naprost· prohlÌdce celÈho p¯ep·ûkovÈho archu totiû snadno
vÏtöina dosud mi zn·m˝ch p¯Ìpad˘), nebo zhotove- zjistÌme, ûe jednotliv· pole h¯ebenovÈ perforaËnÌ
ny ze zn·mky nezoubkovanÈ (nenÌ to vylouËeno, ale liöty jsou r˘znÏ öirok·1), coû padÏlatelÈ mohu (z·v praxi se s tÌm prakticky nesetk·v·m). Samoz¯ejmÏ mÏrnÏ, nebo i ne˙myslnÏ) vyuûÌvat.
10
π
FILATELIE 1/2010
Ve snaze vyhnout se otvor˘m
p˘vodnÌ perforace jsou nÏkterÈ zoubky falza z˙ûenÈ a otvory mezi nimi nemajÌ tvar kruhu, ale otev¯enÈho troj˙helnÌku (nap¯.
3. PO zleva na dolnÌ stranÏ).
UûiteËn· n·m ale je i perforace
svisl·, kter· je na zkoumanÈm
exempl·¯i prav· (nese charakteristickÈ znaky ñ tvar zoubk˘ a otvor˘, otlaky kolem nich, obÏ ¯ady
vz·jemnÏ p¯esnÏ odpovÌdajÌ). Pokud by totiû byla vodorovn· perforace padÏl·na jeötÏ dokonaleji
(coû nenÌ tento p¯Ìpad), nezb˝valo
by, neû projÌt dostupnÈ ¯·dkovÈ
i h¯ebenovÈ liöty a podle drobn˝ch vych˝lenÌ v nich identifikovat
konkrÈtnÌ ˙sek, kter˝ jim odpovÌd·. V naöem p¯ÌpadÏ si vöak tuto
zdlouhavou pr·ci m˘ûeme uöet¯it,
protoûe d˘kazy o nepravosti vodorovnÈ perforace jsou i tak dostateËnÏ p¯esvÏdËivÈ.
Co ¯Ìci z·vÏrem? Uk·zali jsme
si, ûe zkoum·nÌ pravosti vz·cnÏjöÌch perforacÌ naöich knihtiskov˝ch zn·mek (stejnÈ liöty byly
pouûity i pro dalöÌ emise, zejmÈna HradËany) nenÌ tak sloûitÈ, jak
by se na prvnÌ pohled mohlo
zd·t. DÌky levnÈmu a dostupnÈmu srovn·vacÌmu materi·lu se
o nÏj m˘ûe pokusit prakticky
kaûd˝ specializovan˝ sbÏratel ñ
a moûn· budete p¯ekvapeni, jak
snadno v·m to p˘jde.
Popsan˝ postup vöak nenÌ
n·vodem na standardnÌ znaleckÈ
zkoum·nÌ - to probÌh· bez ohledu
na rozmÏr zn·mky (m˘ûe se
vyskytnout prav˝ exempl·¯ n·padnÏ malÈho rozmÏru a naopak
padÏlek se öirok˝mi okraji - z
nezoubkovanÈ zn·mky). NaöÌm
cÌlem bylo uk·zat jakousi ÑprvnÌ
pomocì, kterou m˘ûe vyuûÌt i
sbÏratel s menöÌmi zkuöenostmi,
ale s chutÌ blÌûe se zab˝vat
pravostÌ sv˝ch zn·mek. Nakonec
ñ nenÌ nejvÏtöÌ radost, kdyû si nÏco dok·ûu udÏlat s·m a nemusÌm
se spolÈhat na znalce?
n
Kup¯Ìkladu na vyobrazenÈm PA je 5. pole h¯ebenovÈ liöty mÌrnÏ öiröÌ, neû pole sousednÌ, takûe zn·mka
poch·zejÌcÌ z 5. ¯ady archu je nepatrnÏ vyööÌ, neû
z ¯ady 4. Ëi 6. Pro orientaËnÌ zkoum·nÌ v˝öky exempl·¯˘ s perforacÌ B Ëi D je tedy vhodnÏjöÌ mÌt k dispozici cel˝ arch se zoubkov·nÌm A, nebo alespoÚ jeho vÏrnou fotokopii (ale staËila by i p·ska Ëi blok obsahujÌcÌ kter˝koli cel˝ sloupec zn·mek z archu). Ide·lnÌ by bylo mÌt k dispozici vÌce arch˘ (sloupc˘) Ëi
kopiÌ s co nejvyööÌm poËtem r˘zn˝ch h¯ebenov˝ch
liöt, kterÈ byly pouûity pro perforov·nÌ tÈto hodnoty
(na vyobrazenÌ vpravo vidÌme, ûe se jejich ö̯ka m˘ûe znaËnÏ liöit) ñ to vöak od vÏtöiny sbÏratel˘ m˘ûeme jen tÏûko oËek·vat; pro znalce zab˝vajÌcÌ se touto emisÌ by to ale mÏlo b˝t samoz¯ejmostÌ.
Takto vyzbrojeni m˘ûeme p¯iloûit zkouman˝
exempl·¯ na libovolnou zn·mku ñ v naöem p¯ÌpadÏ
z 5. ¯ady archu (s nepatrnÏ öiröÌm polem h¯ebenu) ñ
a snadno zjistÌme, ûe se na ni na v˝öku vejde, i kdyû
je zd·nlivÏ o nÏco vyööÌ. NÏkterÈ jejÌ zoubky totiû
p¯esnÏ zapadnou do mezery mezi perforaËnÌmi
otvory p˘vodnÌ ¯ady, jinÈ jsou p¯ÌsluönÏ zkr·ceny
a jejich konce jsou ˙myslnÏ rozt¯epeny, aby trËÌcÌ
vl·kna papÌrovÈ hmoty zakryla p˘vodnÌ p˘lkulatou
stopu po otvoru.
PadÏlanÈ vodorovnÈ ¯ady samoz¯ejmÏ nevykazujÌ
charakteristickÈ znaky pravÈ perforace (ta je na
obr·zku dole), tedy tvar otvor˘ a otlaky kolem nich.
Detaily dvou PA hodnoty 50 h s Hz
A, zoubkovan˝ch dvÏma rozdÌln˝mi
h¯ebenov˝mi liötami - na obr·zku je
dob¯e vidÏt rozdÌl v jejich ö̯ce (a
tedy i ve v˝öce zn·mek).
1)
prav· perforace
ä̯ka h¯ebene (p¯esnÏji ö̯ka pole h¯ebenovÈ liöty) =
v tomto p¯ÌpadÏ v˝öka zn·mky.
FILATELIE 1/2010
π
11