Elektrostatika 1 1) Co je elektrický náboj? 2) Jaké znáš jednotky

Elektrostatika 1
1) Co je elektrický náboj?
2) Jaké znáš jednotky elektrického náboje?
3) Co je elementární náboj? Jakou má hodnotu?
4) Jak na sebe silově působí nabité částice?
5) Jak můžeme graficky znázornit elektrické pole?
6) Nakresli siločáry elektrického pole v okolí bodového náboje (+,-), soustavy dvou nábojů
(stejně nebo opačně nabitých), mezi dvěma nabitými deskami.
7) Formuluj Coulombův zákon.
8) Na jakých veličinách závisí elektrická síla?
9) Co udává permitivita prostředí?
10) Jaký je vztah mezi permitivitou a izolačními schopnostmi materiálu?
11) Jak definujeme intenzitu elektrického pole?
12) Jakou jednotku má intenzita elektrického pole?
13) Jaký směr má intenzita elektrického pole?
14) Vysvětlete princip superpozice pro intenzitu elektrického pole.
5.6 Kolik elementárních nábojů odpovídá náboji 1 C?
5.7 Novodurová tyč získala třením elektrický náboj –80 C. Kolik volných elektronů přešlo
na její povrch?
5.8 Jak se změní velikost elektrické síly mezi dvěma bodovými náboji v případě, že jejich
vzdálenost a) zdvojnásobíme, b) ztrojnásobíme?
5.9 Dva bodové náboje se přitahují ze vzdálenosti r elektrickou silou o velikosti 1 N. Jak
velkou elektrickou silou se budou přitahovat ze vzdálenosti a) r/2, b) r/3?
5.10 Jak velkou elektrickou silou působí na sebe ve vakuu dvě kuličky ze vzdálenosti 10 cm,
má-li každá z nich elektrický náboj 1 C?
5.11 Jaká je vzájemná vzdálenost dvou bodových nábojů 10 C, které na sebe působí ve
vakuu elektrickou silou o velikosti 10 N?
5.12 Dva stejné bodové náboje se navzájem přitahují ve vakuu elektrickou silou velikosti 3,6
N. Vzdálenost nábojů je 10 cm. Určete tyto náboje.
5.14 Určete velikost bodového náboje, který působí na bodový náboj 1 C ve vzdálenosti 3
cm elektrickou silou o velikosti 1 N. Náboje jsou a) ve vakuu, b) v petroleji o relativní
permitivitě r = 2.
5.15 Vzdálenost dvou zelektrovaných kuliček ve vakuu s nábojem 6 C a –4 C je 6 cm. a)
Jak velkou elektrickou silou se navzájem přitahují? b) Jak velkou silou se budou při dané
vzdálenosti odpuzovat, jestliže se po vzájemném dotyku jejich náboje vyrovnají? Jaký náboj
bude mít pak každá kulička?
5.16 Určete velikost intenzity elektrického pole v místě, kde na bodový náboj 20 C působí
elektrická síla o velikosti 1 N.
5.17 V homogenním elektrickém poli o intenzitě 4  105 N  C–1 je umístěn náboj 25 C. Jak
velkou silou působí pole na náboj?
5.18 Jak velká je intenzita elektrického pole ve vzdálenosti 30 cm od bodového náboje 1 C
ve vakuu?
5.20 Dva bodové náboje 1 C a 5 C jsou ve vakuu ve vzdálenosti 20 cm. Určete velikost a
směr intenzity E elektrického pole ve středu úsečky spojující oba náboje.
5.21 V krajních bodech úsečky AB = 2r jsou umístěny dva bodové náboje stejné velikosti Q.
Jaká je intenzita E elektrického pole ve středu úsečky AB, jestliže jde a) o nesouhlasné náboje,
b) o souhlasné náboje?
5.23 V bodech A, B jsou umístěny bodové náboje QA = 8  10–8 C, QB = –8  10–8 C (viz obr. 523a [5-2a]). Určete velikost intenzity elektrického pole a) ve středu C úsečky AB, přičemž
AC = r = 40 cm, b) v bodě D, který leží na ose úsečky AB, přičemž CD = c = 30 cm.
Obr. 5-23
5.24 Na obr. 5-24 [5-3] jsou zakresleny bodové náboje Q1, Q2 a Q3, přičemž Q1 = 1 C.
Určete náboje Q2 a Q3, je-li intenzita elektrického pole v bodě C nulová. Bod C leží ve středu
úsečky spojující náboje Q1 a Q2.
Obr. 5-24
Řešení:
R5.6 Q = 1 C = 10–6 C, e = 1,6  10–19 C; n = ?
R5.7 Q = –80 C = –8,0  10–5 C, e = –1,6  10–19 C; n = ?
R5.8 a) r1 = 2r, b) r2 = 3r; F = ?
R5.9 F = 1 N, a) r1 = r/2, b) r2 = r/3; F = ?
R5.10 r = 10 cm = 0,1 m, Q1 = Q2 = 1 C = 10–6 C; F = ?
R5.11 Q1 = Q2 = 10 C = 10–5 C, F = 10 N; r = ?
R5.12 F = 3,6 N, r = 10 cm = 10–1 m; Q = ?
Poněvadž se náboje navzájem přitahují, mají náboje opačné znaménko: Q1 = +2 C, Q2 = –2
C.
R5.14 Q1 = 1 F = 10–6 C, r = 3 cm = 3  10–2 m, F = 1 N, a) r = 1, b) r = 2; Q2 = ?
R5.15 Q1 = 6 C = 6  10–6 C, Q2 = –4 C = –4  10–6 C, r = 6 cm = 6  10–2 m; a) F = ?, b) F'
= ?, Q = ?
R5.16 Q = 20 C = 2  10–5 C, F = 1 N; E = ?
R5.17 E = 4  105 N  C–1, Q = 25 C = 2,5  10–5 C; F = ?
F = QE = 10 N
R5.18 r = 30 cm = 0,3 m, Q = 1 C = 10–6 C; E = ?
R5.20 Q1 = 1 C = 10–6 C, Q2 = 5 C = 5  10–6 C, r = 20 cm = 0,2 m; E = ?
R5.21 AB = 2r, a) Q1 = –Q2, b) Q1 = Q2; E = ?
R5.23 QA = 8  10–8 C, QB = – 8  10–8 C, r = 0,4 m, c = 0,3 m; EC = ?, ED = ?
a) Ve středu C úsečky AB jsou intenzity E elektrického pole nábojů QA a QB stejně velké a
stejného směru (viz obr. 5-23a [5-2a]). Velikost výsledné intenzity pole je proto
kde Q = QA = |QB|. Pro dané veličiny je EC = 9  103 N  C–1.
b) V bodě D ležícím na ose úsečky AB jsou intenzity E elektrického pole od nábojů QA a QB
opět stejné velké, ale různého směru (viz obr. 5-23b [5-2b]).
Velikost intenzity od každého náboje je E = kQ/d2, kde
Velikost výsledné intenzity je pak
kde cos  = r/d. Po dosazení E = kQ/d2 dostáváme
Pro příslušné číselné hodnoty ED = 4,6  103 N  C–1.
Velikost intenzity elektrického pole ve středu C dané úsečky je 9  103 N  C–1, v bodě D je 4,6
 103 N  C–1.
R5.24 Q1 = 1 C = 10–6 C, EC = 0; Q2 = ?, Q3 = ?
Intenzita elektrického pole v bodě C bude nulová, když budou náboje Q1 a Q2 souhlasné a
stejně velké, tzn. když Q2 = 1 C, a když náboj Q3 bude nulový (Q3 = 0).