Božena Steinerová - domousnice.wz.cz

Božena Steinerová
Narodila se v Českém Těšíně jako dítě sedmihradské klavíristky a českého
právníka a zároveň houslisty. Vyrůstala v prostředí plném hudby. V roce 1966 byla
přijata na hudební fakultu AMU v Praze, k proslulé klavíristce a pedagožce Iloně
Štěpánové – Kurzové.⁕
Iloně Štěpánové - Kurzové nestačila vyrovnaná technika, dokonale technicky
připravený tón klavíru, pokud se k němu nepojilo vnitřní zaujetí interpreta. V tomto
duchu s velkým nasazením připravovala vybrané talenty, kterými byli kromě Boženy
Steinerové např. Zdeněk Hnát, Ilja Hurník, Martina Maixnerová, Ivan Moravec,
Mirka Pokorná, Josef Špaček, Martin Vojtíšek....
Po tomto prvotřídním školení přišla umělecká aspirantura Boženy Steinerové
na moskevské konzervatoři P .I. Čajkovského nu prof. Rudolfa Kerera v letech 1971
– 3. Následovaly první ceny v mezinárodních soutěžích F. Chopina v Mariánských
Lázních a v Beethovenově Hradci u Opavy, intenzivním studium dalšího repertoáru a
jeho interpretační zdokonalování a prohlubování.
Absolvovala mistrovské kurzy prof. P. Kadosy v Budapešti a školu u prof. P.
Badury – Skody a prof. Alfreda Brendela ve Vídni. Takto vyzbrojena se vydala na
cestu samostatné klavírní umělkyně.
Od roku 1975 intenzivně koncertuje v Londýně, Paříži, Berlíně, Mnichově,
Kolíně nad Rýnem, Bambergu, Moskvě, Singapuru, Tokiu a jinde. Řada jejích
interpretací je nahrána na CD – z klasického repertoáru mj. Lisztova sonáta h-moll,
klavírní koncert a Mefistův valčík či Čajkovského klavírního koncertu b-moll. Svým
interpretačním uměním dává život novým skladbám soudobé vážné hudby, především
české, např. provedla a nahrála klavírní koncert a sonátu Jindřicha Felda a Monolity
Jiřího Pauera.
Jejími partnery při nahrávkách jsou významní dirigenti (mj. J. Bělohlávek, E.
Gracis, O. Trhlík) a hudební tělesa (např. Česká filharmonie, Pražští symfonikové,
Symfonický orchestr Čs. rozhlasu, Dresdner Staatskapelle).
Zároveň se věnuje pedagogické činnosti. Po působení na pražské konzervatoři
následovala pedagogická fakulta University Karlovy v Praze (1981 – 5), kde byla
jmenována docentkou.
⁕V roce 1946 byla založena pražská Akademie múzických umění, kde byla Ilona Štěpánová - Kurzová jmenována jako
jedna z prvních profesorkou klavírní hry a pomáhala zde formovat katedru klávesových nástrojů. Její žáci se dnes se
intenzivně uplatňují v koncertním životě doma i v zahraničí a vychovávají další žáky. Českou klavírní školu obohatila o
hluboký niterný prožitek, barevnost a plasticitu úhozových nuancí. Své pedagogické názory, založené na celoživotní
umělecké činnosti, shrnula v knize Klavírní technika, uznávané po celém světě.
V roce 1985 Božena Steinerová emigrovala do Německa. Tam intenzivně
prohlubuje svoje interpretační umění na četných koncertech a nahráváním především
pro německý a japonský rozhlas. Zároveň pedagogicky působí na Universitě v
Regensburgu.
Její jméno je znakem vrcholné profesionality a její žáci vítězí v prestižních
soutěžích (např. „Jugend musiziert“). Její hostování po světě nalézá nová místa –
důležitým rokem pro její umělecké zrání byl roční pobyt v Izraeli.
V roce 1994 se Božena Steinerová vrátila do vlasti. Navázala na svou dřívější
koncertní a pedagogickou činnost. Opět nahrává – klavírní skladby W. A. Mozarta a
F. Schuberta, v roce 1997 vynikajícím způsobem podala Klavírní koncert Petra Ebena
v nahrávce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu s dirigentem O. Kukalem.
Během celé kariéry spolupůsobí jako zkušený a citlivý partner v komorní hře.
V roce 1997 např. nahrála Elgarův Klavírní kvintet pro Bayerischer Rundfunk
společně s Kocianovým kvartetem.
V posledních letech koncertovala a pořádala mistrovské kursy v USA, kde
vydala také desku s klavírním koncertem Jindřicha Felda dedikovaným klavíristce, na
Novém Zélandu, v Itálii. Na tchaj-wanské universitě působila jako hostující
profesorka a také v sále Filharmonie v Tchaj-pej premiérovala koncert Petra Ebena.
Studenti z celého světa ji stále i v Praze vyhledávají, aby zdokonalili své
klavírní umění. Žáci prof. Steinerové bývají často laureáty mezinárodních klavírních
soutěží.
Pianistka nyní nastudovala nový klavírní koncert světoznámého polského
skladatele Krysztofa Pendereckého zvaný „Resurrection“ (Vzkříšení), který byl
napsán pod dojmem událostí z 11.září 2001.
Hluboké vnímání hudby umožňuje Boženě Steinerové předat posluchačům
poselství, které je ve vážné hudbě zakódováno, bez ohledu, zda se jedná o hudbu
klasickou či novodobou, a umožňuje tak posluchačům pochopit a přijmout i
soudobou vážnou hudbu. A to je velice vzácný dar.
Dagmar Benešová
Použité zdroje:
Wikipedia
Průvodní text k nahrávce Schumannovy velké Fantazie C-dur opus 17 a Brahmsovy
třetí sonáty f-moll opus 5 – autor Zdeněk Vokurka
Články z italského tisku
2