Labutì zachránìny - Pták roku 2014

Český svaz ochránců přírody
základní organizace
Švermova 748 / II , 337 01 Rokycany
ZPRÁVA PRO TISK
Příjemce : agentury , redakce
Odesílatel
Fax
Telefon
E - mail
www stránka
: 29/01 ZO ČSOP Rokycany
: +420371722686
: +420371722686 , +420603239922
: [email protected]
: www.csop.erc.cz
Počet stran ( včetně této )
Datum
:3
: 12.6.2014
Kroužkování čápů na Rokycansku
Čáp bílý patří odedávna k jednomu z nejoblíbenějších u nás vyskytujících se
opeřenců. I proto byl v letošním roce vyhlášen Českou společností ornitologickou
společně s čápem černým ptákem roku. Po delší době zahnízdil tento pták opředený
řadou legend na Rokycansku celkem na třech místech – v Oseku, Mirošově a
Klabavě, i když hnízdních příležitostí má připraveno více, např. v Rakové, Zbiroze,
Kařeze a nově také přímo v Rokycanech. Přesto tato atraktivní místa zejí dlouhodobě
prázdnotou. Díky spolupráci s plzeňskou záchrannou stanicí, rokycanskými
profesionálními hasiči a majiteli pozemků, kde čápi hnízdí se podařilo v minulých
dnech okroužkovat všechna letošní mláďata.
Čáp bílý patří do řádu brodivých a čeledi čápovitých sdružujících 19 druhů. Je
rozšířen ve střední a východní Evropě, na Balkáně a ve Španělsku, hnízdí také v
severní Africe, Turecku a střední Asii. U nás patří čáp k nejoblíbenějším ptákům,
žijícím v těsné blízkosti člověka. K nám přilétají proto, aby zde vyvedli své potomky.
Jarní přílet na hnízdiště začíná koncem března a vrcholí v první polovině dubna. Na
Rokycansku je pravidelně pozorován na hnízdištích kolem 10. dubna, i když v
posledních letech se termín jeho příletu posouvá směrem kupředu. Jakmile čápi svá
hnízda obsadí, začnou je pečlivě opravovat, čistit a přistavovat. Hnízdní materiál tvoří
větve, klacky, drny a případně další čápem nalezené materiály. Tuto činnost provádí
zpravidla samec, který přilétá ze zimoviště dříve než-li samice. První vejce snáší
samička v druhé polovině dubna a sedí na nich v rozmezí 29 až 33 dnů. Ze dvou až
pěti vajíček se ptáčata rodí v rozmezí tří až pěti dnů. Jsou slepá, pokrytá jen bílým
prachovým peřím. Rodiče je krmí zpočátku natrávenou potravou složenou z žab,
rybek a hrabošů. Za bedlivého dozoru starých čápů mláďata dospívají asi po dvou
měsících, kdy se sama učí létat. Po vyvedení mláďat svá hnízda opouštějí už na
konci srpna, aby se společně s ostatními vydali na dalekou pouť. Naši čápi odlétají
na svá zimoviště přes Maďarsko, Bulharsko do Turecka, a odtud přes Malou Asii a
východní pobřeží Afriky až k jejímu nejjižnějšímu cípu. Na své cestě za teplejším
podnebím překonají vzdálenost téměř 10.000 km a denně uletí 150 až 300 km. U nás
čápi hnízdí především v rybničnatých a bažinatých oblastech, osidlují však i krajinu
jiného typu. Hnízdo si staví na stromech, střechách, komínech případně sloupech
elektrického vedení. Průměr hnízda dosahuje 80 až 250 centimetrů a jeho hmotnost
může dosahovat až 900 kilogramů. Čáp je poměrně velkým ptákem - měří kolem
jednoho metru. Hmotnost se pohybuje u samce od 3,0 do 4,4 kilogramů, samice od
3,0 do 3,6 kilogramů a rozpětí jeho křídel téměř dosahuje délky dvou metrů. Bílé
zbarvení těla výrazně kontrastuje s černými letkami na křídlech a červenou barvou
zobáku a nohou. Samička je rozeznatelná jen díky poněkud menší velikosti. Staří
ptáci mají na krku poněkud delší pera, mladí ne. Mimoto poznáme mladého ptáka
podle zpočátku černého a později dlouho světle červeného zobáku s tmavou
špičkou. Pohlavně dospívá čáp až třetím rokem života, hnízdit začíná však ve věku 4
až 6 let a dožívá se 8 až 14 let, přičemž nejvyšší zjištěný věk čápa byl zjištěn 27 let!
Zajímavá je i potrava čápů. Z dřívějších žab dnes největší položku tvoří hraboš polní.
Proto má dnes čáp význam i pro zemědělství. V době hnízdění může jeden čáp ulovit
i několik desítek hrabošů za den. Kromě jiného však čápi mohou lovit i jiné drobné
savce, obojživelníky, plazi, ryby a nepatrně i ptáky. Důležitou potravní složku
představuje hmyz, zejména brouci, sarančata, kobylky a občas i mršiny.
Čáp bílý není na Rokycansku neznámým prvkem. Jeho hnízdění sahá do r. 1946,
kdy ve Zbiroze hnízdil na komíně stavení č. 97 a později na komíně továrny. Toto
hnízdiště bylo dlouhodobě velice úspěšné, ale bohužel později zaniklo. V r. 1965
vzniklo hnízdiště v Mirošově na komíně bývalého lihovaru. Toto hnízdiště je zde
dodnes a čápi zde úspěšně ochovávají mláďata. V r. 1965 vzniká hnízdiště v Oseku
na vysokém komíně bývalé cihelny. Toto hnízdiště zaniklo a v r. 1993 bylo postavena
náhradní hnízdní podložka na místním JZD. Hnízdiště však není dlouhodobě
obsazováno. Zato si čápi vyhlédli oseckou základní školu, kde již několik let úspěšně
odchovávají svá mláďata na zdejším komíně kotelny. V r. 1979 začínají čápi hnízdit v
Klabavě na komíně bývalé továrny, později v objektu Západočeského masného
průmyslu Plzeň. Toto hnízdiště bylo často využíváno, ale díky úbytku čápů zaniklo. V
posledních letech zde byli čápi pozorováni a zaznamenán i pokus o hnízdění. Ten byl
bohužel v loňském roce zmařen díky dlouhodobému špatnému počasí v době líhnutí
mláďat. Loňský rok tak byl pro obnovení populace čápů na Rokycansku velice
nepříznivý, stejně tak jako v jiných oblastech republiky. V r. 1983 vzniká hnízdiště v
Kařeze na komíně bývalé cihelny, která je později zbourána. Proto se staví náhradní
podložka na vysokém kovovém stožáru nedaleko od původního místa. Tuto podložku
čápi přijali a několikrát zde i hnízdili. V r. 1993 bylo založena další umělá hnízdní
podložka a to v JZD v Rakové. Do Holoubkova na železniční stožár troleje byli čápi
lákáni od r. 1994. Bohužel již dnes toto hnízdiště neexistuje. Další umělá podložka je
připravena pro čápy u Radnic a nově díky iniciativy soukromé osoby i na okraji
Rokycan. Není bez zajímavosti, že zde byli čápi již pozorováni.
Lze tedy konstatovat, že se opět v poslední době začíná čápům na Rokycansku dařit.
Hovoří o tom skutečnost úspěšného hnízdění na třech místech. V Oseku se čile k
světu mají čtyři mláďata, která mají na nohou kroužky s čísly YA 682, YA 683, YA 684
a YA 685. Díky umístění kamery mohou zájemci nahlédnout do zákulisí výchovy
mladých čápů na zdejší škole / odkaz www.zs-osek.cz / . Je zde sice ještě jedno
malé mládě, ale tam je těžké odhadnout zda-li přežije. Samozřejmě hnízdění
sledujeme, ale vzhledem k tomu, že umístění kamery a sledování dění v hnízdě je
jakýmsi nadstandartem, vše necháváme na přírodě. Za normálních okolností bychom
to také neviděli a nemohli ovlivnit. Byť se to zda jistě někomu kruté, je potřeba si
uvědomit, že pouze 20 % mláďat se dožije druhého roku života. Přírodní výběr je sice
neúprosný, ale má svá daná pravidla, do kterých je lépe se příliš nemíchat. Další tři
mláďata byla okroužkována v Mirošově / čísla kroužků YA 686, YA 687, YA 688 / a
další dvě na komíně v Klabavě / čísla kroužků YA 689 a YA 690 /. Nutno ještě dodat,
že kroužky jsou vidět i dalekohledem a mají zde uvedenu i kroužkovací centrálu,
kterou je Národní muzeum Praha. Pokud vše tedy dobře půjde vylétne v letošním
roce na Rokycansku nejméně devět mladých čápů, kteří budou příslibem do
budoucna, že zde bude tento živočišný druh zachován. A rokycanští ochránci přírody
se budou i nadále snažit, aby tomu tak bylo.
Máte-li i Vy zájem sledovat čápy, vypravte se k některému z hnízd nebo navštivte
webové stránky České společnosti ornitologické / www.birdlife.cz /, popř. mrkněte na
speciální web / odkaz www.cap.birdlife.cz /, kde najdete o čápech dostatek informací
včetně zapojení se do celostátního sčítání či fotosoutěže.
Vzhledem k tomu, že se do záchranné stanice živočichů v Rokycanech pravidelně
dostávají i zranění čápi, můžete nám při jejich záchraně pomoci. Stačí, když odešlete
dárcovskou sms zprávu ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI ROKYCANY na telefonní číslo
87777 / cena DMS je 30,- Kč, příjemce Vaší pomoci obdrží 27,- Kč
/ nebo zašlete finanční dar na číslo účtu 33553322/0800, variabilní symbol
29/01. Jedná se o podporu veřejné sbírky „ Zvíře v nouzi „ vyhlášené Českým
svazem ochránců přírody, jejíž úkolem je zajištění dostatečného množství finančních
prostředků na činnost záchranných stanic působících v České republice, tedy i
pomoc o zraněné čápi, kteří patří k nejoblíbenějším opeřencům u lidí. Proto můžete-li
nás podpořit, budeme Vám nesmírně vděčni. Stejně tak jako čápi. Bližší informace o
našich aktivitách naleznete na www.csop.erc.cz .
Pavel MOULIS
předseda ZO ČSOP Rokycany
Fotografie z kroužkování čápů bílých od Karla Brože / tel. 603852515 / na
Rokycansku najdete na http://kaphoto.cz/galerie/20140611cap/
V případě většího rozlišení kontaktujte p. Brože na e-mailu:
[email protected] popřípadě [email protected]